lohy 1. kola 41. ronku fyzikln olympidy. Kategorie A

1. Do misky s dutinou ve tvaru polokoule o polo-

mru R vlome ikmo tenkou tyinku dlky L

tak, aby se oprala o okraj (obr 1). Jakou stabiln rovnovnou polohu tyinka zaujme pro
3) L = 83 R ;
1) L = 23 R ;
2) L = 53 R ;
je-li ten mezi tyinkou a miskou zanedbateln
mal?

Obr. 1

2. Ndoba tvaru rotanho vlce o polomru R se svislou osou byla naplnna vodou do
vky h0 . Uprosted dna ndoby je kruhov otvor o polomru r  R, kter v uritm
okamiku oteveme.
a) Jak se bude mnit vka h vody v ndob v zvislosti na ase?
b) Za jakou dobu klesne hladina ke dnu?
c) Zvislost vky hladiny na ase znzornte gracky.
lohu ete obecn a pro hodnoty
R = 10 cm; r = 2;0 mm; h0 = 20 cm; g = 9;8 m
s?2 :

3. Akumultorovou baterii meme improvizovan nabjet tak, e ji pes polovodio-

vou diodu, reostat a amprmetr pipojme k robustnmu sovmu transformtoru

(obr. 2). Vstupn napt transformtoru m efektivn hodnotu U a povaujeme je
za harmonick napt o frekvenci 50 Hz. Vnitn odpor zdroje, odpor amprmetru a
bytek napt na diod v propustnm smru zanedbvme. Svorkov napt baterie
Ub se bhem nabjen tm nemn.
a) Jak dlouho bhem jedn periody stdavho napt prochz obvodem nabjec
proud?
b) Jak velk musme nastavit odpor R reostatu, aby nabjec proud ml stedn
hodnotu Is ? 1 )
c) Jak bude pikov hodnota Iv nabjecho proudu?
d) Do spolenho grafu nakreslete asov prbhy okamit hodnoty u vstupnho
napt transformtoru a okamit hodnoty i nabjecho proudu.
lohu ete pro hodnoty: U = 18;0 V; Ub = 12;8 V; Is = 2;0 A:

1 ) Stedn hodnota periodicky promnnho proudu je rovna ustlenmu stejnosmrnmu

proudu, kterm se za jednu periodu promnnho proudu penese stejn nboj jako danm promnnm proudem. Stejnosmrn magnetoelektrick amprmetr ukazuje prv tuto
hodnotu.


A

Obr. 2

Ub

4. Ploskovypukl oka je vyrobena ze skla, jeho relativn index lomu vzhledem k okol-

nmu vzduchu je n = 1;600. Polomr kulov plochy R = 100;0 mm, tlouka oky
d = 5;00 mm. Na rovinnou plochu oky dopadaj ve smru optick osy rovinn
svteln vlnoplochy. oku nejprve opatme clonou, kter propust jen zk svazek paprsk v blzkosti optick osy. Za oku umstme stntko, na kter paprsky
soustedme.
a) Jak daleko od kulov plochy oky musme stntko umstit?
b) Jak polomr r bude mt svteln skvrna na stntku, jestlie clonu odstranme?

5. Nelinearita voltamprov charakteristiky rovky je dsledkem zvislosti odporu vlk-

na rovky na jeho teplot. Pokud je teplota vlkna podstatn vt ne teplota okol,

meme vychzet z tchto zjednoduujcch pedpoklad:
 ziv vkon rovky je pmo4mrn tvrt mocnin absolutn termodynamick teploty vlkna (Pe  T ),
 odpor vlkna je pmo mrn absolutn teplot (R  T ).
a) Urete zvislost proudu prochzejcho rovkou na pipojenm napt.
b) Sestrojte voltamprovou charakteristiku rovky, na kter jsou daje 60 W, 230 V.
c) Jak se zmn ziv a svteln tok rovky, klesne-li napt na 210 V?

6. Praktick loha: Uren ohniskov vzdlenosti a polohy ohnisek a hlavnch

rovin promtacho objektivu
Promtac objektiv je tvoen spojnou soustavou nkolika oek se spolenou optickou
osou, kter se chov jako jedin tlust spojka, jej vlastnosti jsou ureny polohou
ohnisek a hlavnch rovin (obr. 4). Vzdlenost pedmtovho ohniska F od pedmtov
hlavn roviny  je stejn jako vzdlenost obrazovho ohniska F 0 od obrazov hlavn
roviny 0 a nazv se ohniskov vzdlenost objektivu. Paprsky pichzejc na
objektiv rovnobn s optickou osou se lmou do obrazovho ohniska F 0 . Paprsky
vychzejc z pedmtovho ohniska F vystupuj z objektivu rovnobn s optickou
osou.

 0
Skuten chod paprsk obObr. 4
jektivem je sloit. Vsledek
je ale takov, jako by se pay
prsky lmaly jen na pedF0
mtov hlavn rovin  do
F
y0
smru rovnobnho s optickou osou a potom na obrazov hlavn rovin 0 do vf
f
slednho smru.
a
a0
(Pokud je poad hlavnch rovin opan (0 se nachz vlevo od ), musme pi grack
konstrukci paprsku mezi hlavnmi rovinami couvnout.)
kol: Urete ohniskovou vzdlenost a polohu ohnisek a hlavnch rovin objektivu ze
kolnho diaprojektoru (Medior, Aspectomat, Praktica apod.).
Proveden lohy:
a) Objektiv upevnte pomoc vhodnho drku na optickou lavici, kterou umstte do blzkosti otevenho okna.
F0
Sklennou matnic vyhledejte obrazovou ohniskovou rovinu objektivu, kde vznikne ostr obraz vzdlench pedh1
mt | budov, strom | a zmte vzdlenost h1 matnice od pednho okraje objektivu. Pak objektiv otote,
stejnm zpsobem vyhledejte pedmtovou ohniskovou
rovinu objektivu a zmte vzdlenost h2 matnice od pedF
nho okraje objektivu (obr. 5).

Obr. 5

h2
b) Na optickou lavici pidejte svteln zdroj a prhledn rovinn pedmt znm
vky, napklad kousek plastovho pravtka s milimetrovou stupnic. Polohu pedmtu, objektivu a matnice upravte tak, aby na matnici vznikl skuten pevrcen
obraz pedmtu, stejn velk jako je pedmt. V takovm ppad le pedmt
ve vzdlenosti 2f od pedmtov hlavn roviny  a obraz ve vzdlenosti 2f od
obrazov hlavn roviny 0 (obr. 6). Zmte vzdlenosti h3 ; h4 matnice a pedmtu
od pednho okraje objektivu a vypotejte ohniskovou vzdlenost objektivu
f = h 3 ? h1 = h4 ? h2 :
h4
h3

Obr. 6

F
2f

F0

2f

?y

c) Zmte ohniskovou vzdlenost objektivu Abbeovou metodou podle obr. 7. Pi

pevn poloze objektivu zvolte polohu matnice. Pedmt o vce y posouvejte, a
na matnici vznikne jeho pevrcen skuten obraz, a zmte vku obrazu jy10 j.
Pak posute matnici smrem od objektivu do vzdlenosti d, posunutm pedmtu
opt vytvote na matnici pevrcen skuten obraz a zmte jeho velikost jy20 j.
Z podobnosti vyrafovanch trojhelnk plyne pro ohniskovou vzdlenost objektivu vztah
f = jy0 jy?
djy0 j :
2
1
0
  f
d

Obr. 7

F0

y10

y20

Men ohniskov vzdlenosti obma metodami nkolikrt opakujte a odhadnte pesnost zskanch vsledk. Porovnejte je s jmenovitou hodnotou ohniskov vzdlenosti
vyznaenou na obrub objektivu. Urete vzdlenosti hlavnch rovin objektivu od jeho
pednho okraje.
y
7. Kruhov disk o polomru a a zanedbateln tlouce je
A
upevnn ve vodorovn poloze a rovnomrn nabit kladnm nbojem Q. Na obou stranch disku jsou v jeho
+Q; m
stedupupevnna na tenkch nevodivch vlknech o dlce
g
l = a 3 mal tlska zanedbatelnch rozmr (obr. 8).
Kad z tlsek m hmotnost m a kladn nboj Q stejn
l
velikosti jako nboj disku. Sted disku zvolte za potek
vztan soustavy se svislou osou y.
a) Vypotte intenzitu elektrickho pole disku v bod
a O +Q
A na ose disku ve vzdlenosti y od jeho stedu.
b) Vypotte hlov frekvence malch kmit hornho
(!H ) a dolnho (!D ) kyvadla.
l
c) Jak mus bt nboj Q, aby horn soustavu bylo jet
Obr. 8
mon povaovat za osciltor?
+Q; m