vod do antropologie

1.
Hrofilos (355 p.n.l. 280 p.n.l.)

eck lka, psobil v Musein v Alexandrii

o Musein = svatostnek mz. Rzn mzy dbaly na rzn konkrtn
innosti. Nco jako nyn univerzita a akademie vd nyn. Zde se
pednelo. Dal byly nap. Platonova acadmia, aristotelovo
lyceum
Musein v Alexandrii mlo nejvt rozkvt za Ptolemaia II. a
Augusta z ma. Znieno ve 3. stolet prvnmi kesany
(chovali se podobn jako nynj Islm). Bylo velmi vznamn.
Jeden z prvnch starovkch uenc provdjcch vivisekci
o Dkladn poznal lidsk tlo dky pitvm, za ptomnosti k a
asistent. Ti na jeho prci navzali
Otec anatomie, prvotn formovn fyzick antropologie
o Odliil funkn nervy od lach a cv
o Dlil nervy na senzorick a motorick
o Tepny odliil od il (podle anatomick stavby)
o Vnitn orgny popsal dutiny mozku, mchu, jtra, slinivku, mn
nervy, slinn lzy, pohlavn orgny, oko a jeho nervy
o Hlavn pochody zavn (hlavn jtra), zahvn (srdce), vnmn
(nervy), mylen (mozek)
o Nervy naplnn fluidem, kter proud. Podobn jako cvy naplnn
krv
o Zavedl termny : reticula, duodm
o Popisoval pznaky choroby symptomatologie
o Klinicky vyuval puls, mil pomoc vodnch hodin
Spisy se nedochovaly, pouze zlomky ve spisech Galna
Zjem o empirick studium tla
o Anticipoval vznik fyzick antropologie, tedy i otec anatomie
Vivisekce pitva ivho tla. Provdla se kdysi na zloincch, odsouzench
k smrti. Posledn za 2. svtov vlky Josef Mengele (ncek, lka, antropolog).
Japonci tak inili na anech, Korejcch a Americkch vojcch, 10ky a 100ky.
Vedli peliv laboratorn zznamy. Po prohrn vlky byl omilostnn, za
pedpokladu, e poskytne Amerianm vsledky. Generl se stal pedsedou
olymp. her v Tokyu. Otzka je ppustn, aby kvli zskn dat takto poruili
etiku?
Then

Otec vznamn matematiky Hypatie (byla zavradna)

Akademie i-Sia v n, od 5.st.p.n.l. Podobn zde ili, psali a bdali

umlci/vdci. Podpora od csae.
Galn z Pergamu (cca 129. n.l.)

Anatom a filozof
Soustedil do knihy vechny poznatky anatomie, medicny a fyziologie

o Pispl do mnoha oblast fyzick antropologie

157 n.l. pracoval v gladitorsk kole, pitval tla poraench gladitor
(nkdy zleelo na csai, zda ho nech naivu i ne) dokonale poznal
lidsk tlo
Fyzioterapeut mase pro uvolnn svalstva
Zaloil lkaskou metodologii a 1. ucelen medicnck systm
o Navazuje na Hypokrata
Povaoval lidsk tlo za obdobu vnjho svta mikroskopick odraz
makrokosmu
Ohe, voda, vzduch, zem = krev, sliz, lut a ern lu
o Jejich vzjemn pomr udruje zdrav lovka
Povaoval za centrum tla (i ivoich) jtra
o Podle nj stla za krvetvorbou. Spolen s nimi spojoval srdce jako
zdroj tlesnho tepla
Spis Techn iatrik = umn medicny/lkask umn
Zkladem medicny je anatomie
Pi vejnch pitvch na zvatech dospl k pesvden, e po anat. strnce
nen rozdlu mezi lovkem a zvetem
15 knih o svch poznatcch
o Praktick anatomie shrnut poznatku svch i pedchdc. V nich
ada anatomickch omyl
Byl uznvanou osobnost i autoritou
Galenos dixit = galenos ekl byl citovn ky jako nezpochybniteln

Aristoteles z Stageiry (374 322 p.n.l.)

Polyhistorik, prvn antropolog, filosof

Shrnul antickou filosofii a prodovdu v encyklopedii
2000 let ovlivnil Evropskou vzdlanost
Spisy shrnul do Organon poznatky o lovku od ek, pedoasiat
o Peloen do etiny cca 1958
Zakladatel lkask logiky
Uil jako prvn termn antropologie
o Spis Etika Nihomachova
Corpus aristotelicum posunul do empirick roviny bdn o lovku
Zkoumal okoln svt a ve iv
o Zoopoliticien = lovk
lovk ije ve spolenosti, je schopen v n fungovat
Srdce jako centrum duevnho ivota
Mozek ochlazuje krev
Myln, nadsazen, z dnenho pohledu smvn nzory
o Sam vajko = due budoucho. Sami vajko = ltka k tvorb tla
o Hadi kopuluj tak, e se kolem sebe navzjem ovjej. Nemaj dn
varlata ani penis. Nemaj nohy kvli sv dlce.

29.10.
Francis Bacon Sciencia est potentia
Linn roztdil ivoichy a rostliny, d v biologii

V tto dob se vdy len do specilnch discipln zklady modern antropologie

Postavy tvoc zklady novovk modern antropologie

Isaac La Peyrre (narozen 1596)

Francouzsk prvnk, volnomylenk (v dob rznch nzor, kdy opadla

pravidla)
Systema theologicum ex preadametarum hypothesi = teologick systm
zaloen na pedpokladu, e lid byli ped Adamem
o Hlsal, e pvod lidstva je polygenick(= tvoen z rznch druh)
Tuto teorii obhajoval na zklad citac z Listu man (P.
z Tarsu), poznatk mision z celho svta i bez kesansk
vry
Biblick potopa nebyla univerzlnm trestem, ale pouze
lokln katastrofou na pednm vchod = Star zkon
postrd veobecnou platnost
Tvrzen rozmanitch ras na rozmanitch mstech
v 19./20. stolet vedlo k rasov teorii o nerovnosti ras

Francois Bernier (1620-1688)

1684 spis Nouvelle division = nov rozdlen zem podle rozmanitosti

lidskch druh i ras, je ji obvaj
o Evropa (bez Laponska), Z Asie + Indie, Subsaharsk afrika, V Asie,
Laponsko

Voltaire, Jean J. Rosseau

V tto dob vznik protestantskch crkv, nov pohled na lovka
James Prichard (1786 1848)
James Barnett (1714 1799)

Britsk prvnk, spisovatel, filosof, prkopnk novodob antropologie

Spis On the Origin and Progress of Language
Spis Antient metaphysics
o Vnoval Johannu Dunnbachovi (Nmec, zklady biologick
antropologie a ras)

Georges Buffon (1707 1788)

Prodovdec, matematik, pedn pedstavitel osvcenstv v Pai, ptel

Voltaira, len akademie Francoise
Dlo Historia naturel generale = prodn historie obecn a dl (36
svazk)
o Veker prodovdeck poznatky doby
Druhy se mn v ase podobnost lovka a lidoop
Klasifikace ras lid
Epochy prody (1778)
o Vznik planet = kometa + slunce. Odhad st zem na 75000 let

Dal prolomen biblickch nzor

Ovlivnil evolun teorii Jeana B. Lamarca a Darvina

George Cuvier (1769 1832)

Anatom, paleontolog, geolog, veejn initel v Akademii vd, tajemnk

Pask univerzity
Prkopnk srovnvac anatomie, studium fosli
Kad zve m sti tla, kter si odpovdaj = podle 1 kosti mete
usoudit tvar cel kostry
o Dejte mi nkolik kost a j zrekonstruuji cel zve
Odprce Lamarkovy evolun teorie, ml svoji:
o Teorie kataklizmat = gigantick prodn zmny v historii, periodick.
ivoichov znieni a nahrazeni
Chopili se j uenci, pedpokldali v minulosti jin obyvatele
se skvlmi technickmi znalostmi vysvtlen staveb
pyramid, v Peru
Dal teorie vetelci z dvnovku

Jean Baptiste Lamarck

Francouz, prodovdec, prkopnk evolun teorie

Pedchzel Darwinovi, revolun mylenky formuloval 1802, k nim doloil
paleontologick a biologick dkazy
o Philosophie zoologique (1809)
Evolun teorie: dostaten siln a stl zmna ve vnjm prosted
vyvolv zmnu v potebch organismu vyvolvaj zmny v jeho
aktivitch uspokojen poteb zvenm proudnm jedinho v tle voln
cirkulujcho nervovho fluida do vce namhanch st organismu
zvtovn/zdokonalovn. Nov vlastnosti jsou pedvny dalm
generacm
Transformismus: Neustl spontnn vznik novch primitivnch organism,
jejich postupn zmna ve vy formy = poet druh je nemnn
o V praxi od tto teze upustil, pipustil vznik 2 druh z jednoho pedka

Petrus Camper (1722-1789)

Holanan, vyml nstroje na men antropologickch parametr

Lka, anatom, antropolog, prkopnk/zakladatel kraniometrie
Navzal na dlouhou antropologickou tradici hled ideln, esteticky
dokonal typy (antika, ran renesance a tehdy)
Teorie: metamorfoza anatomick struktury obratlovc
Estetika a krsa = biologick a mentln nadazenost
Neonogenista = potr pedsudky v mimoevropsk rase

Johann Friedrich Glumenbach (1752-1840)

Nmec, lka, antropolog, fyziolog

Zakladatel rasov klasifikace lidstva a modern vdeck antropologie

o Prodn nauka o lidskch rasch
Zalenil lidskou historii do prodnch djin
o Zklady teorie podloil v dizertan prci De generis humani
varietate natura liber = kniha o pirozen rozmanitosti lidskho rodu
Dlen lidstva: evropsk, mongolsk, etiopsk, americk, malajsk,
(kavkazsk varieta)
Rasy se zrodily v dsledku procesu degenerace
o Vchoz kavkazsk (soudob evropan)
o Pot mongolsk a etiopsk
o Pot americk a malajsk
Hlavn spis: Ilustrovan dekdy

12.11
Suicidum = sui(se), cidie (zabt)
Zmrn zabit sebe sama, dobrovoln ukonen ivota, reakce na tivou situaci
spojenou se ztrtou smyslu ivota. astji mui (v R 3-4x). Dsledek vnjch
pin (sociologick pojet Emil Durkheim). V teologii hch provinn proti
stvoiteli. V medicn a psychiatrii porucha sebezchovy. V psychologii: 1/3
sebevrad spojena s neurzou, psychzou, poruchou osobnosti. Rizikov skupiny
melancholici, lid s depres. Zkratov jednn.
Varianta demonstrativn sebevrada = nstroj citovho vydrn.
Freud: nutkn k sebevrad je ochuzenina pudu smrti tok na
zvnitnlobjekt.
C.G.Jung vraz nalhav poteby sebepromny vnitn proitek smrti je nutn
soust individua
Starovk sebevrady soust filosofickch otzek. een bezvchodnch
situac (Kleopatra)
Rituln sebevrady harakiri/seppuka = zabit sebe sama pi ztrt cti,
oddanosti csai. Posledn byl Jap. Jukio Miima 1970, demonstrace proti padku
Japonska k zpadn kultue.

Prmyslov revoluce a nov vrstvy

Nov vrstva dlnick. Vznik kapitalismu. Zamstnvn dt, dlouh pracovn
doba, nezamstnanost padek do dluh = vzen i smrt.
1. Plstolet novodob vdeck antropologie
Paradigma = pklad, vzor, model. Souhrn vech pojet v dan vdn discipln
v uritm asovm seku. Podlh evoluci a vvoji.
P.: v renesanci nahrazeno Ptolemayovo paradigma (geocentrismus). To umonil
vynlez dalekohledu heliocentrismus
Paradigma je tedy skutenost, na n le urit teorie, rozvjej se od nj. Odmtaj
se teorie, kter nesouhlas s paradigmatem a oznauj se za nevdeck.
Stanovuje pedmt pozorovn, zkoumn, smr kladen otzek, jejich struktura a
zpsob interpretace
Thomas Samuel Kuhn (1962)

Kniha The structure of scientific revolutions

o Celosvtov spn

1. paradigma: Evolucionistick antropologie

Evolutio = rozvinut, ten, vvoj
Proces, pi kterm dochz k postupnm zmnm, kter asto smuj
k vysplej, sloitj, dokonalej form.
Evoluce = zkladn princip dialektiky. Chpn je asto (ale myln) zaloeno na
osvcensk pedstav neustlho pokroku. Podpoena objevy astronomie,
spoleenskch vd, biologie, paleontologie, etnologie, etnografie.

1. uit pojmu: polyhistor Albert von Hauner (1774)

Souasnost a 2. 19. st.: Herbert Spencer, Charles Lyell
Evoluce jako obecn vklad teorie svta

Paradigma, kter zakld studium lovka a jeho kultury na vvojovou

perspektivn a diachronn analze. Rozvjela se a dominovala v 2. 19. st.
Pot podrobena kritice a nahrazena

2. paradigma: difuzionistick a migracionistick antropologie

V 60. letech 20. st. Oiven nkterch teori a postup 1. paradigmatu
neoevolucionistick antropologie
Evolucionistick antropologie
Jakob Bachofen, James Georg Frazer, John Lubbock, Henry Mcinke (?),
John McLenann, Lewis Morgan, Eduard Taylor aplikovali teorii na vechny
lidsk innosti a artefakty. Uplatovali Darwinovsk vvojov koncepce
jednoduch -> sloit. Stejnorod -> rznorod.

Pedpoklad psychick jednoty lidstva

lovk m za vech okolnost stejn mentln vlastnosti
Vznik a vvoj kultury = jednosmrn progresivn proces. Stejn jako
evoluce prodnch organism.
lovk se vyvj od jednoduchch pmch stdi k pokroilejmu
univerzlnjm . Pokrok smr divostv, barbarstv, civilizace.

Vvojov stdia rodiny

Matriarcht, patriarcht
Das Mutterrecht = matesk prvo 1861 (Bachofen)
Primitive Marrage 1865 (John McLenann) matrilinearity ped patrilinearitou.
Pojmy: exogamie, endogamie
1870 systmy pokrevenstv a sevagen lidsk rodiny (morgan lewis) distrikce
mezi typem pmho pokrevnho pbuzenstv vznik sevagenm. Antient society
(1877) pravk spolenost rozdluje 3 zkl. stadia spoleenstv. Opr se o
vzkumy S Americkch indin.
Vznik a vvoj nboenstv
John Lubbock model vvojovch stup nboenstv: The Origin of civilization
and primitive condition of a man.
1. Ateismus
2. Fetiismus
3. Totemismus

4. amanismus
5. Pohanstv
Edward Tyler

Zabval se vzkumy nboenskch systm (animismus), nboenstv,

umn, vvoje, filosofie
Primitive culture 1871
Mnostv empirickho materilu. Existence a fungocn nboenstv a
mytologie

Antropologick definice kultury: kultura (civilizace) je komplexn celek, zahrnuje

poznn, umn, prvo, morlku, zvyky, vechny ostatn schopnosti a obyeje, je
si lovk osvojil jako len spolenosti

Difuzionismus a migracionismus (znovu)

Mnoen antropologickch daj o kulturch , jejich odlinostech naruen
mylenky evolucionismu nov teorie, kter vysvtluj
Diffundere = en, rozpytlovn
19./20. st. Difuzionismus v antropo, archeo, lingvistice, mytologii a do 20.st.
Odlinost:

Draz na prostor proti asu

Konkrtnost vvoje proti abstraktnm stanovenm etap, period
Etika proti celmu lidstvu
Rznorod proti veobecnmu
Msto paralelnho vvoje zdrazuje kontakt mezi oblastmi, migrace,
komunikace

Dif: Nov mylenky eny kontakty mezi oblastmi, penosem a enm do dal
oblasti
Migr: objevy, mylenky eny skrz sthovn obyvatel
P.: Dif: stardance pevzat britsk show
Migr: keltov indoevropsk etnikum. Vytvoili latnskou kulturu
Migrace jsou pirozen, nejstar obyvatel Evropy jsou obyvatel pednho
vchodu.
Zkladn teorie migracionismu a difusionismu Friedrich Ratzel: autor dla
Antropogeographic
Dvojdln (zklady aplikace zempisu na djiny) a (geografick rozen lovka)
prvn prosazujc vzkum kontakt etnik v minulosti, migraci, pesdlen,
hustota zsadn pro mechanismus kultury vvoje
Difuzionistick koly
Americk kola historism staovila, e z metodiky prodnch jev s vvojem
kultury souvisejc: vechny jevy musej bt zkoumny z hlediska vvoje.
Zakladatel Franz Boas stanovil empirick metody promn spec. Prvk kultury

v ase a prostoru. Sociokulturn jevy chpe jako sociokulturn udlosti.

Franz Boas (1848-1942
-

Emigroval do USA, id
Vzkum v Baffinov zemi
o Prosazuje se v antropologii asistent fyzick antropologie na
Columbijsk Univerzit
o Editor asopisu Science

Louis Morgan polemizoval, zdokonalil difuzionistickou teorii

Publikace: The mind of primitive man (1911), Primitive art (1927), Anthropology
and modern life (1928), Race, language and culture (1940, General anthropology
(1938)
Nemck kola rakousk kola
Bernard Aukerman (?), Robert Greebner zakladatel, Wilhelm Koppers,
W. Shmidt
R.G. Polycentrick koncepce djiny kultury , pvodn lidsk pospolitosti jsou
izolovan ada kulturnch okruh. Kulturn kontakty skrz difzi/migraci. Sthovn
nrod: impulz z Asie cel svt, ukldali se v kulturnch vrstvch.
Nejvznamnj kulturn okruh pr zem lokalizace germnskch kmen
Gustav kossina: nacistick ideologie. Sledoval en artefakt germnskho
etnika, vytvoil mapu.