Přelet Nad Hypermarketovým Hnízdem

Filip Fuchs
a kol.
Pelet nad
hypermarketovm
hnzdem
Deset let budovn
hypermarket v R
Filip Fuchs
a kol.
"
NESEHNUT
Vydn publikace bylo podpoeno Nadac Open Society Fund Praha a Ministerstvem ivotnho prosted R v rmci vbrovho zen na podporu projekt
pedkldanch nesttnmi neziskovmi organizacemi.
Pelet nad hypermarketovm hnzdem

Deset let budovn hypermarket v R
Vydalo NESEHNUT Brno v roce 2005
e-mail: brno@nesehnuti.cz
www.nesehnuti.cz, www.hyper.cz
Fotografie na pedn stran oblky: Jan Stejskal, Mar tin Mach (www.ekolist.cz)
Fotografie na zadn stran oblky: Pavel Bartonk
Grafick prava a sazba: Martin Pibyl
Veker materily z tto publikace jsou voln iiteln s uvedenm zdroje.
ISBN 80-903228-5-9
PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM
Obsah
Pedmluva: Co v supermarketu nevedou (Jan Keller)
I. Hypermarkety - pli drah sleva
II. Kdy pro stromy nen vidt na Lidl
III. Penny Market na kolnm hiti
IV. Kaufland vedle kostela
V. Multifunkn palc vcentru Olomouce
VI. Svylouenm veejnosti
VII. Carrefour pod okny ministerstva ivotnho prosted
VIII. Co dlat, kdy k vm pijde hypermarket
IX. O NESEHNUT
X. O autorovi, podkovn
XI. Fotografick ploha
7
9
19
35
45
55
69
91
105
109
113
NESEHNUT
Pedmluva: Co v supermarketu nevedou

Vnaich supermarketech najdete tm cokoliv. Krom spousty zbo rznch vn a barev, krom haldy vc potebnch i pln zbytench v nich
najdete tak roztomil mal myky a dal drobn hlodavce, tm erstv
maso mnoha jemnch odstn zelen, sry a salmy stikrt pelepenou
dobou trvanlivosti a spoustu dalch milch a vzruujcch vc, kter byste
u drobnho prodejce jen marn hledali. U proto stoj za to si do supermarketu tu a tam vyrazit.
Nemli bychom vak pitom propadat iluzi, e vonch obch prodejnch
maj snad pln vechno. Jsou vci, kter tam prost nevedou. Vdnm
reglu nenajdete nic ztoho, o em se tak ohniv enilo ped pldruhm
desetiletm na nvsch a nmstch po cel zemi. e byla tehdy o prvu
oban rozhodovat o dn vmst, kde ij. Zaplen se diskutovalo o tom,
e odbornci konen nahrad pi rozhodovn zkorumpovan byrokraty
a stranick diletanty. Lid jsali nad tm, jak konen pevezmou vldu vc
svch do vlastnch rukou. Snadno se tehdy podlhalo iluzi, e vlda lidu
zvtzila. Na jak dlouho? No pece jako obvykle na vn asy.
Ve skutenosti se tehdy po pdu pokryteckho reimu, kter u ml sm
sebe dost, vytvoila pouze ance pro skutenou svobodu, pootevel se dve
nebval prostor pro usilovn o ni. Zrove snespornm uvolnnm se ovem
vynoil sice nenpadn, ale o to silnj tlak, kter clen smuje ktomu,
redukovat vzniklou svobodu vhradn na vt vbr pi nakupovn
a konzumu. Pestr obal a lkav balen maj vhyperkrmu i vpolitice nejednou odlkat pozornost od toho, co si vlastn lovk poizuje a za jakou
cenu. Namsto pokrytectv starho reimu se krok za krokem rod pokrytectv
nov a r ychle zapluje skulinky dvivosti oban.
Stat, kter tvo tento sbornk, ilustruj nov pokr ytectv a nov formy manipulace velice plasticky. Nadnrodn obchodn etzce vyznvaj heslo N
zkaznk, n pn. Plat vak pouze vsituaci, kdy jde o to, vylkat zlid
penze. Ve fzi, kdy se rozhoduje o stavb hypermarketu, je adov oban,
tento budouc pn, degradovn na pouhho otravu, kter se plete do
vc, do nich mu nic nen. Mn se vobtn hmyz, se kterm se zsadn
nekomunikuje. Aby nm hypermarkety mohly slouit 24 hodin denn, musej
ns naped po celou dobu, kdy se o jejich ptomnosti rozhoduje, ve dne
vnoci ignorovat. Aby nm mohly ve vem vyhovt, musej se opakovan
vracet okny pot, co jsme je vyprovodili dvemi.
Jednm zhesel roku 89 bylo zprhlednn politiky. Na dn okolo staveb
supermarket je toho prhlednho jen velice mlo. asto se ve odehrv vpodivnm pe, pod jeho roukou je schvalovn mysl investora,
&
NESEHNUT
zahajovno stavebn zen, probh zjiovn vlivu na ivotn prosted, jsou

pekreslovny zemn plny, pedvaj se dary investor mstm, obcm
a kdov komu vemu jet.
Jedn-li se o vstavbu supermarket, nemaj odbornci o mnoho vt anci ne oban. Kdy ostravsk radnice (nap hlasy vemi politickmi stranami) rozhodla na jae 2005 o tom, e msto zelenho centra msta se
postav radji jet dal krabice supermarket, proslavil se zstupce primtora vrokem: O podob naich mst nebudou pece rozhodovat architekti
a urbanist.
Kdo tedy rozhoduje o podob naich mst, jestlie to nejsou architekti,
pamtki, urbanist a odbornci na ivotn prosted? Mlili bychom se, pokud bychom si mysleli, e rozhoduj nmi volen politici. Ti se mnohdy sv
zodpovdnosti za obecn zem a veejn plochy zbavuj tm, e je odevzdvaj (ne vdy zcela prhlednm zpsobem) velkm investorm, aby na nich
pedvedli, co dok. Jako kdyby si politici neuvdomovali, e pokud budou
fungovat jen jako prodlouen ruka velkch investor, stane se znich prakticky zbyten, by velice nkladn, lnek vrozhodovn. Jejich pedvolebn
kln pak vypad tak trochu nadbyten. Pro by si oban nemli zvolit
pmo mezi firmou Lidl, Tesco, Kaufland, Hypernova, Interspar A pro nevolit pmo Alber ta, kdy dr ceny tak nzko pi zemi? Vichni bychom na tom
uetili a pro stranick politiky by se jist nalo msto vnjak jin reklamn
agentue. Tam by si u nemohli dovolit nadvat lidem do kikloun, jak to
in vjednom znsledujcch text jist pan starosta.
Kauzy supermarket, kter nsleduj, poskytuj hodn dvod krozarovn
ztoho, co se kolem ns dje. Dvaj nm ale tak impulz, abychom se brnili. I kdy to vypad, e lid maj zase u jen hol ruce, nen tomu tak. Lze
se opt o zkony, kter si politici sami odhlasovali a kter zatm stle jet
plat.
Lid se mohou organizovat, i kdy jim pitom budou hzeny pod nohy nkdy jenom klacky, nkdy cel nezkonn poren stromy. Mohou se kadodenn rozhodovat, zda se zachovaj jako oban, anebo se budou radji
poohlet jen po co nejvtm nkupnm vozku, kter je nejkrat cestou
zaveze pmo do eskho snu.
Probuzen zeskch sn nebv, jak znmo, vdy nejpjemnj. Lze mu
vak spolehliv pedejt. pln sta dvat si dobr pozor na to, kdo a pro
ns chce ukolbat.
Jan Keller
'
I. Hypermarkety pli drah sleva

Prvn hypermarket vesk republice byl slavnostn oteven v roce 1996
na severnm okraji Brna. Na konci roku 2005 je vesk republice 190 hypermarket a za sv hlavn nkupn msto je povauje 36 % nakupujcch. Novodob velkoprodejny se vtinou stavj na okrajch velkch mst, v blzkosti
vznamnch silninch tah, nebo dostupnost automobilem je pro n klov. Vsledkem je vznamn dopravn zaten v lokalitch, kter nebyly na
takov npor plnovny, zpsobuj vylidovn tradinch mstskch center,
zkaznk je nucen putovat za obchodem, nikoliv obchod za nm.
Hypermarkety vak vtrhly i do mstskch center. Zde se jejich provoz citeln dotk obyvatel blzkho okol. Tyto obchody tak svm vzhledem psob
v mstsk zstavb znan nepatin. Na jejich agresivn obchodn praktiky si stuj maloobchodnci, dodavatel a nkdy, tak jako v ppad afr
s vprodeji i s prodejem zdravotn zvadnch potravin, i samotn zkaznci.
Problematick je tvrzen velkch obchod, e napomhaj sniovn nezamstnanosti nov pracovn msta sice vytvej, zrove vak jejich piinnm krachuj maloprodejci a jejich dodavatel.
Nen divu, e zmry stavt nov ob prodejny vyvolvaj v ad naich
mst vlnu nesouhlasu. Tato publikace pedstavuje nkter z tch nejzajmavjch kauz tohoto druhu. Domnvme se, e je zapoteb mluvit
i o negativnch jevech, kter pin budovn a provoz hyper- a super market protoe o tom, jak jsou tyto obchody skvl, si pravdpodobn mete
pest kad rno na jednom z mnoha reklamnch letk, kter se objevuj ve va schrnce.
Co je co a kdo je kdo
Hypermarkety jsou obchody s vraznm podlem nepotravinskho zbo,
ty menho typu maj prodejn plochu zpravidla 2 500 a 5 000 m2. Nkter
hypermarkety s plochou pes 5 000 m2 bvaj soust multifunknch obchodn-zbavnch center.
Supermarkety jsou obchody s prodejn plochou 400 a 2 500 m2 , ve kter ch pevauje nabdka potravin.
Diskonty jsou obchody sprodejn plochou zpravidla 400 a 1 000 m2 smn
pestrm potravinskm sortimentem a menm zkaznickm komfortem (prodej zpalet aj.).
Vtextu tto publikace se sname vkonkrtnch kauzch rozliovat pouze
super- a hypermarkety, vobecnch stech textu pouvme pouze termn
hypermarkety jako zstupn pro vechny uveden druhy prodejen. Kategorii
diskont vtinou podazujeme pod supermarkety.

NESEHNUT
V roce 2004 vypadalo podle agentury Incoma Research poad deseti nejvtch obchodnch etzc podle jejich ronho obratu takto:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Skupina/Firma
Makro Cash&Carry R, s.r.o.
Ahold Czech Republic, a.s.
Schwarz R (skupina)
REWE R (skupina)
Tesco Stores R, s.r.o.
Globus R, k.s.
Tengelmann R (skupina)
Carrefour R, s.r.o.
Spar R (skupina)
Delvita, a.s.
Nzev prodejen (poet)

Makro (11)
Albert (184), Hypernova (47)
Kaufland (57), Lidl (96)
Penny Market (151), Billa (71)
Tesco hypermarket (19), Tesco OD (6)
Globus (10), Baumarkt Globus (2)
Plus (113), OBI (17)
Carrefour (10)
Interspar (17)
Delvita (76), Delvita City (3), Proxy (9), Sama (9)
Na nsledujcm grafu agentury Incoma Research (Shopping Monitor 2004/

2005) je znzornna expanze velkch nkupnch center v esk republice
na kor mench prodejen.
Podle podnikatelskho tdenku Profit utratilo v hyper- i supermarketech

vroce 2004 nejvt st svho rozpotu na nkupy 70 % eskch zkaznk. V Maarsku tak uinilo 56 % nakupujcch a v Polsku jen 35 %. Vesk
republice je nejhust s hypermarket ve stedn Evrop. Na milion obyvatel vtomto roce pipadlo 16 hypermarket, oproti tomu na milion Maar 8
a na milion Polk pouze 5.
Situace v oblasti obchodnch etzc je velmi promnliv, asto dochz kfzm jednotlivch spolenost i kodkupm st prodejen. Vesk

republice napklad po bankrotu americkho obchodnho etzce K-Mar t jeho

prodejny skoupila firma Tesco, kter tak vroce 1996 vstoupila na esk trh.
Trend koncentrace obchodu v rukou nadnrodnch etzc pokraoval i vroce
2005, kdy esk trh opustil etzec Julius Meinl a o nkolik msc pozdji
oznmila svj odchod zR i francouzsk s obchod Carrefour. Prodejny
Julius Meinl pevzala firma Ahold, prodejny Carrefouru firma Tesco.
Nejvtm obchodnm etzcem na svt je americk Wal-Mar t, kter zatm
na n trh nevstoupil. Wal-Mart u tvrtm rokem vede tak ebek nejvtch spolenost svta sestavovan americkm magaznem Fortune. Obrat
285,2 miliardy dolar vroce 2004 firm zajistil jednoznan prvenstv (na
druhm mst se umstily firmy Exxon Mobil a General Motors). Souasn
vlastnci Wal-Martu, manelka a tyi dti zemelho zakladatele firmy Sama
Waltona, pravideln obsazuj horn pky na ebku nejbohatch Amerian. Od firmy Procter and Gamble odebr Wal-Mart vce mdla, ampon
a kondicioner ne cel Japonsko.
Vechny firmy, o kterch byla dosud e, jsou nadnrodnmi korporacemi.
Z uvedench sel vyplv, e ovldaj m dl tm vt st tuzemskho
trhu. Na otzky, jak toho dociluj a jak jsou dopady jejich innosti, se pokusme alespo sten odpovdt v nsledujcch dcch.
Sleva nen zadarmo
Slogan Vdy nzk ceny je pravdpodobn tm, co nejvce lk potenciln zkaznky do trob obch prodejen. Lkadlo nzkch cen je pouvno
nejastji pi otevrn nov velk prodejny. Ve chvli, kdy zane mstn konkurence upadat, ceny se zv. Pro nadnrodn spolenosti nen problmem udrovat i po dobu nkolika let cenovou hladinu na ni rovni tak,
aby j drobnj obchodnci iroko daleko nemohli konkurovat. Pot, co
zkrachuj, ceny opt zvednout. V t chvli ale u nemaj lid v okol monost
nakupovat nikde jinde (v dostupn vzdlenosti) ne prv v hyper- nebo
supermarketu.
VNmecku se tmto praktikm postavil antimonopoln ad, kter vroce
2000 nadil tem velkm maloobchodnm etzcm psobcm na tamnm
trhu (Aldi, Lidl a Wal-Mart) zvit ceny. St hypermarket toti prodvaly zkladn potraviny jako mlko, olej i mouku za ni ceny, ne za jak je nakoupily od dodavatel. Pnos pro kupujc v podob nich cen je okrajov
a doasn, ale omezovn mench prodejc tmito nefr pekkami je zjevn a trval, prohlsil ad (MF Dnes, 12. 9. 2000).
Navc tvrzen o nich cench v tchto prodejnch rozhodn neplat plon. Tk se jen mal asti poloek bn kadodenn poteby (toaletn
papr, peivo, mslo atd.), u nich zn vtina kupujcch obvykl ceny,
a me je tak porovnvat s cenami konkurence. Americk reklamn asociace
NESEHNUT
pinutila v roce 1997 spolenost Wal-Mart, aby pestala pouvat slogan Vdy,
ale opravdu vdy nzk ceny!, protoe se zjistilo, e tyto ceny se tkaj jen
1 500 nejlevnjch poloek, zatmco dalch 80 000 druh zbo je vysoce
ziskovch.
Dky svmu dominantnmu postaven na trhu mohou hypermarkety svm
dodavatelm klst velmi tvrd podmnky. To na jednu stranu vede ke sniovn nkterch cen vtchto obchodech, ale zrove tla adu malododavatel
ke krachu. Navc se asto sniuje kvalita prodvanho zbo. Mezi bn
praktiky hypermarket pat vyadovn tzv. zalistovacch poplatk (jednorzov poplatek vdu destek tisc korun za uveden novho vrobku do prodeje), povinnost prvn dodvky zbo zdarma, financovn reklamnch kampan
hypermarket (v du statisc korun), povinnost prodvat zbo za tzv. akn
ceny (asto pod cenou vrobnch nklad). Podle samotnch dodavatel nen
neobvykl, e pod hrozbou zruen smluvnho vztahu setzcem jsou nuceni
pispvat dokonce i na vstavbu novch prodejen. Podle jednoho zpspvk
vanket asopisu Modern obchod (5/2005) na vstavbu novho supermarketu pispvaj dodavatel stkou 1030000 korun, u hypermarketu jde
o stku 75130000 K. Dalm problematickm jevem je splcen faktur ze
strany etzc. Nkter etzce splcej faktury i po vce ne sto dnech, pestoe trby za zbo ji obdrely, a dodavatel se tak stv nucenm bezronm vitelem hypermarketu. Vppad, e se zbo neprod, nenese riziko
ztrty etzec, ale dodavatel.
Na tyto praktiky doplcej pedevm domc dodavatel: Kdy obchodn
etzce zahajovaly vstavbu velkoprodejen a nkupnch center, ubezpeovaly, e a 90 % nabzenho zbo vjejich sti bude esk provenience. Ale
souasn skladba u mnohch druh vrobk je prv opan. Ciz majitel
nut etzec odebrat zbo zjejich matesk zem, k Jan Wiesner, pedseda Svazu eskch a moravskch vrobnch drustev (Ekonom 2/2002).
Na Slovensku se vroce 2002 objevil pokus ustanovit vzkon povinnost
etzc odebrat urit procento tuzemsk produkce. Kvli tlaku etzc
a Evropsk unie vak bylo nakonec toto ustanoven ze zkona vyputno.
Ten, kdo si stuje na nevhodnost podmnek, by ml zvit, zda se mu
spoluprce za danch okolnost vyplat, i nikoli. dn zkonn ustanoven
toti vtrnm prosted nezmn skuten chovn subjekt, kter se na trhu
pohybuj, komentuje stnosti dodavatel na nerovn podmnky jednatel
spolenosti Plus Discount Pavel Turek (Modern obchod 5/2005).
Klamou reklamou?
Strategie, jak vythnout ze zkaznka co nejvce penz, je u obch spolenost propracovan do detail, na prvn pohled netuench. e je jejich
snaha spn, dokazuje i ada vzkum. Napklad vzkum agentury GfK
!
Praha zroku 2000 zjistil, e 93 % nakupujcch vhypermarketech nakupuje

impulsivn (a tedy pod vlivem reklamy). Pouze 7 % si svj nkup dopedu
plnuje (asopis In-Store Marketing 11/2000). Oproti tomu napklad ve Francii je mra rozhodnut koupit specificky naplnovan zbo vy 24 %, ve
Velk Britnii 24,5 % a vItlii dokonce 58 %.
Podle daj zroku 2005 ze spolenho vzkumu GfK Praha a Incoma
Research te 75 % eskch zkaznk reklamn letky etzc a nakupuje
podle nich.
Navc, jak zjistil dal zprzkum, zkaznci jsou ochotni trvit v obchodnzbavnch centrech stle vce asu. 7 % klient je ochotno vnovat pobytu
3 a 5 hodin, 19 % 2 a 3 hodiny a pes 50 % 1 a 2 hodiny.
Jen co uchopte nkupn vozk, to na vs, k Ladislav pek ze spolenosti Mag Consulting, kter se zabv przkumem trhu (MF Dnes, 26. 9. 2001).
A jakmi zpsoby tento tok probh?
m vt nkupn vozk, tm silnj pocit, e je poteba jej zaplnit.
Mn znm nebo dra zbo naleznete v reglech ve vi o tak, aby
upoutalo vai pozornost, zatmco to znm nebo levnj bude pravdpodobn na rovni podlahy.
Peivo, mlko a dal potraviny, kter nakupujeme nejastji, se umsuj
do zadn sti prodejny, aby tak zkaznk pi cest za rohlky proel kolem
draho sortimentu.
Ani znalost krtk a r ychl cesty kreglm speivem vzadn sti prodejny vs ped bloudnm vobchod neochrn. as od asu etzce zmrn regly pestavj, a vy tak hlednm zbo opt strvte mnoho asu,
bhem kterho na vs psob dal reklamn triky.
Maso, ovoce i zkusky bvaj velice asto dovedn nasvceny barevnmi
svtly, aby vypadaly stle erstv a lkav.
Hudbu, kter pi pouti hypermarketech provz vae kroky, nejspe vbec nevnmte, pesto jste pod jejm vlivem. Vzkumnci tvrd, e jej zpomalen ze 108 na 60 takt za minutu zpsob, e zpomalte chzi, zstanete
vobchod dle a trba se zv a o 38,2 %.
Osvdenm lkadlem jsou nejrznj ochutnvkov akce. Podle nkterch vzkum dky nim stoupne prodej a o 20 %.
Sladkosti bvaj umstny v blzkosti front u pokladen, a nabzej tak dtem dostatek asu k tomu, aby pinutily rodie k jejich koupi.
Reklamn tlak vnkterch etzcch se projevuje i permanentnm vyslnm
vlastnho rozhlasovho programu, kter kombinuje poslech hudby
sprokldanmi reklamami: Zkaznk by ml bt oslovovn pouze informacemi o tom, co nakoupit, k Libor Pavlata ze spolenosti In Store Radio (Strategie 16/2000).
"
NESEHNUT
Nejnovjm trendem je zkaznka nejen aktivn oslovovat, ale pmo zskvat informace o jeho preferencch, zvyklostech a finannch monostech.
Dje se tak napklad prostednictvm vrnostnch karet, ze kterch je patrn, jak nkupy vuritm obdob zkaznk podil. Vyvinutj technologii
pouv napklad spolenost Tesco ve Velk Britnii, kde vroce 2005 ohlsila zmr nasadit 16 000 antn a 4 000 teek ip ve svch prodejnch.
V praxi to znamen monitoring jednn desetitisc zkaznk. ip je umstn ve zbo, je tm neviditeln, nezniiteln a daj se do nj vkldat data.
Umouje napklad sledovat pohyb a nkupn zvyky zkaznka.
Msta duch
Vstavba velkch obchodnch etzc m vrazn dopady na vzhled naich mst.
Pedevm vede k dalmu rozvoji automobilismu. Drtiv vtina zkaznk hypermarket vyuv vzhledem kjejich hor dostupnosti pi nkupech
automobil. Navc se jim mal nkup bez automobilu stejn, zapotme-li
cestu a as, nevyplat. Zatmco drobn obchodnci si sv zbo vtinou
obstarvaj v okol svho psobit, zbo prodvan v hypermarketech se
nakupuje ve velkm a nsledn pepravuje v kamionech na znan vzdlenosti. Vzkum, kter si nechal vroce 2000 zpracovat Magistrt msta
Brna, uvd, e otevenm nkupnch center na okraji msta dolo knrstu
intenzity dopravy na pilehlch komunikacch o vce ne 40 %. Nrst dopravy ssebou pin zven hladiny kodlivch emis, hluku i problmy
splynulost dopravy, kter si vyaduj een. Realizace tchto een bv
asto placena zveejnch zdroj. Daov poplatnci tak nezdka pispvaj
na zisky hypermarket.
Dalm negativnm dsledkem expanze hypermarket je devastace pirozenho mstskho prosted. To, e se obchody pesouvaj na periferii, vede
k vylidovn mstskch center. Tradin ulice, lemovan vklady, kter dodvaly mstm jejich rz, postupn miz, hlavn ulice pestvaj pitahovat
chodce. Mal obchody krachuj jeden za druhm a namsto nich vznikaj
banky, herny i kancele. Jet ped pr destkami let tvoilo trit pod
irm nebem spolu s mnostvm drobnch obchdk typickou soust veejnho prostoru vtiny zpadoevropskch mst. Tento prostor, ve kterm se
mohli lid potkvat pmo a v blzkosti svch domov, se vylidnil a promnil
v prjezdn znu pro poteby automobilist. Zbyl jen ostrvek p zny uren spe pro turisty.
Na tento nedouc trend upozornilo ji vroce 1998 ve svm odbornm
materilu Rozvoj a optimalizace dimenz maloobchodnch st vzem ministerstvo prmyslu a obchodu: Je douc pirozenou obchodn funkci center
mst zachovat. Nerespektovn tto hmotn a souasn vznamn sociln
#
dimenze msta vkonenm dsledku pispv kpostupnmu obchodnmu

umrtvovn mstskho prosted, vetn jeho centra.
Vznamnm problmem je t vybrn lokalit pro nkupn centra. Podle
materilu tvaru hlavnho architekta Magistrtu msta Brna zroku 2001 bvaj obchody stavny tzv. na zelen louce a mimo vazbu na obytn zem.
VBrn se takto buduje a 80 % nov zzench obchodnch ploch. To vede
kvelkm pesunm zkaznk za nkupy a kzboru plochy pvodn uren
kzemdlskmu vyuit i k udrovn zelen.
Samostatnou kapitolou je pak stroh uniformn architektura tchto obchod (typizovan jednopodlan budovy stavn zmateril skrtkou ivotnost, ktomu rozshl parkovit) nezapadajc do klasick mstsk zstavby.
Nzk rove architektury velkokapacitn prodejny Lidl, vychzejc jednoznan
z pouh elovosti, by obstla v okrajovch stech msta a ve skladovch
arelech, nikoliv vak v mstskm prostoru, uvedl ve svm negativnm zemnm rozhodnut olomouck stavebn ad vervnu 2005. Na okrajch mst vak
velkokapacitn prodejny negativn psob pmo napklad na krajinn rz i
nepmo dsledky vyvolanmi jejich provozem (nrst dopravy).
(Ne)zamstnanost
Mjte-li stavenit, na kterm se prv buduje dal hyper- i supermarket,
jist si vimnete tabule s informac, kolik novch pracovnch mst tato prodejna pinese. Vznik novch pracovnch mst v regionu bv jednm z astch
argument pro ospravedlnn vstavby obchodnch etzc. Bohuel, zprovoznn kad dal ob prodejny m na zamstnanost dopad naopak negativn.
Vzhledem k tomu, e mal obchodnci nemohou konkurovat velkm etzcm, ztrcej zkaznky a zanaj propoutt zamstnance. adu malch
prodejc nakonec dovede cenov diktt k plnmu krachu. O prci tak pijde i st lid pracujcch v prvovrob a zpracovatelskm prmyslu. Za obchodn spch prodejnch gigant tak platme podporou v nezamstnanosti
pro ty, kte jejich vinou pijdou o prci.
Samostatnou kapitolou je vztah tchto obchodnch etzc ke svm zamstnancm. Na jednu stranu pispvaj k rstu nezamstnanosti, na stranu
druhou produkuj armdu nzce kvalifikovanch pracovnk, vtinou en,
asto pracujcch na snen vazek, s velice nzkm platem.
U obchodnch etzc obvykle etme nedodrovn limit pesasov
prce, nepidlovn nhradnho volna za pesasy, nedodrovn stanovench pestvek vprci, poruovn zkona o mzd a dalch zkon, k
JUDr. Eva Blhov, prvnika Sttnho adu inspekce prce (A2 11/2005).
etzce tak velice asto znemouj svm zamstnancm, aby sv prva
hjili prostednictvm odbor. Odborov funkcioni maj strach zvyhazovu
$
NESEHNUT
a boj se razantnji brnit sv leny, k Bohumr Dufek, pedseda Odborovho svazu pracovnk vzemdlstv a potravinstv (Rovnost, 21. 3. 2002).
Jeden ztakovch ppad popisuje Alexandr Leiner na internetovch strnkch Odborovho svazu pracovnk obchodu (www.ospo.cz), kdy etzec Plus
Discount vletech 20042005 aktivn brnil zaloen odborov organizace.
Bval jednatel etzce tyto snahy komentoval slovy: U m odbory jen pes
moji mrtvolu! Situace se nezlepila ani snstupem novho jednatele spolenosti Plus Discount. Nkter odborky byly zadrovny mnoho hodin
vmstnosti bez monosti kontaktovat prvnka nebo si zavolat a byly nuceny
podepsat dohodu o vpovdi, k Blaena Hlinkov ze stedoeskho zemnho pracovit OSPO (A2, 11/2005).
Skutenm prkopnkem mezi ostatnmi prodejnmi etzci je v tomto smru
u nkolikrt zmiovan Wal-Mart. Stejn jako u ostatnch etzc pat pracovn msta nabzen u Wal-Martu k nejspodnjm pkm ekonomickho ebku a firma jen vzcn odmuje adov zamstnance vy ne minimln
mzdou. Nkter praktiky Wal-Martu ve vztahu ke svm zamstnancm pipomnaj fungovn novodob nboensk sekty. Pracovn dobu zanaj zamstnanci spolenm skandovnm nzvu firmy, kter v nich m posilovat sounleitost s podnikem: ekni W! ekni A! ekni L!... Dal spolen skandovan
heslo kon slovy: ...podvej, jak ti mal obchodnci v centru bre.
K zadvn vroby svho zbo si firma vybr zem minimln zaten
mzdovmi, zdravotnmi, bezpenostnmi a ekologickmi pedpisy. Velkou
st vyrbj asijsk manufaktury, kter zamstnvaj pevn dti, ppadn vzn. Obdobn si pon etzec Tesco, na jeho praktiky upozornil 10. dubna 2005 britsk list Observer. Pestoe ve vlastn vron zprv
za posledn rok piznv Tesco zisk ve vi dvou miliard liber, charitativn
organizace Action Aid zjistila, e eny v Jihoafrick republice, pracujc na
akreditovanch zemdlskch statcch firmy Tesco, dostvaj plat ni ne
jihoafrick minimln mzda.
U ns bez ns
Nedobr zkuenosti shypermarkety vR vedou v poslednch letech k tomu,
e se u ns stle astji objevuj hlasy volajc po regulaci. Mezi zastnce
regulace pat zejmna dodavatel, mal obchodnci, odbori, ekologov,
urbanist i nkter sttn ady (ministerstvo zemdlstv, ministerstvo prmyslu a obchodu). Nvrhy na regulaci se tkaj napklad podmnek obchodnho vztahu etzec dodavatel, nonho prodeje a prodeje o svtcch, pravidel aknch slev a vprodej, umisovn novch prodejen nebo prodeje
zbo pod vrobn cenou.
V ad zpadoevropskch zem dnes urbanist, sociologov, geografov a ekonomov sestavuj podrobn plny, kolik si msto me dovolit
%
hypermarket a supermarket a za jakch podmnek, aby minimalizovali jejich negativn dopady. Napklad ve Francii rozhoduje o vech novch projektech na vstavbu obchod sprodejn plochou nad 1 500 m 2 ministersk komise pro rozvoj obchodu. VBelgii mus adatel o vstavbu doloit
stanovisko socilnho a hospodskho vboru pro otzky distribuce, kter posuzuje, jak bude mt obchod dopad na stvajc obchodn s, zabv
se potem novch pracovnch mst a vlivem na konkurenn prosted sclem
zachovat rovnovhu mezi jednotlivmi druhy obchodu. VItlii se kvstavb
novch prodejen vyjaduj mj. i zstupci region, profesnch komor, ministerstev a zamstnaneckch svaz. Psnj regulaci obchodnch center na
zpad od naich hranic dokld i kauza vznikajcho obho obchodnho centra ve Folmav u hranic sNmeckem. Centrum o ploe 18 000 m2, kter m
bt oteveno vroce 2006, vyvolv ostr protesty bavorskch obchodnk.
Podle Richarda Brunnera zPrmyslov a obchodn komory vbavorskm
ezn by u soused povolili takovou stavbu pouze tehdy, pokud by jej
plocha nepeshla 4 000 m2: V Nmecku je teba dbt o zemn pln, co
je vlastn ztov studie. Ta zjiuje, jak obchody jsou vokol, jak maj
sortiment, jak jsou velk, uvd vMagaznu LN z23. 12. 2005.
U ns vak mstn samosprvy jen zdkakdy kladou investorovi psnj
podmnky, tkajc se napklad umstn, velikosti i vzhledu obchodu. Velk
etzce maj obrovskou ekonomickou moc a je veejnm tajemstvm, e se
jejich zstupci ptel s mstnmi politiky, daj levy a argumentuj svm pnosem pro ekonomiku. Dalm faktorem, kter hraje v jejich prospch, bv
nkdy nzk zjem oban o dn v jejich obci. Ale i tehdy, kdy oban
vyjd svj nesouhlas, prosazuj etzce sv zjmy bez ohledu na veejn
mnn a nkdy i bez ohledu na zkony. Dokldaj to ppady popsan vtto
publikaci, kter bohuel nejsou ojedinl.
&
NESEHNUT
'
II. Kdy pro stromy nen vidt na Lidl

Kam sLidlem?
Zatmco konkurence v podob obchodnch etzc Globus, Tesco nebo
Carrefour se vstupem do esk maloobchodn st pli neotlela
a sbudovnm svch prodejen zaala u od poloviny 90. let, dal si nmeck
maloobchodn etzec Lidl hodn na as. Na prvn pohled by se mohlo zdt,
e domc trh je vroce 2003, kdy se do nj rozhoduje Lidl razantn zashnout, ji zcela rozparcelovn. Omyl. Pro Lidl nikde neexistuje nasycen trh,
k Klaus Gehring, editel nmeck centrly (Modern obchod 1/2005). Peliv naplnovan invaze Lidlu, je se datuje od ervna 2003, nasazuje zvratn tempo do konce roku 2004 u u ns stoj stovka prodejen, vnich
vyzkou nakupovat cel jedna tetina eskch domcnost (projekt Shopping Monitor 2004/05 firem Incoma Research a GfK Praha).
Lidl, patc spolu sdalm supermarketovm etzcem Kaufland do skupiny
Lidl & Schwarz, buduje diskontn prodejny o rozloze 1 2001 300 m2 pedevm na atraktivnch mstech v mench mstech. Firma sdl vnmeckm Neckarsulmu a funguje vcelkem devatencti zemch. Mezi jej charakteristick
r ysy pat nzk kultura prodeje a extrmn r ychloobrtkov sortiment. Produkty Lidlu bvaj vyprodny u tyi dny po dodn, dodavatel vak sv penze
dostvaj a za ticet dn. etzec tak me stmto vnosem voln disponovat skoro cel msc zisk znj vyuv kdalm expanzm a samozejm tak
pi sv cenov politice, kdy stlauje ceny svch vrobk jet o nco ne ne
srovnateln konkurence. Sortiment Lidlu zahrnuje pouze okolo 1 200 vrobk, a 80 % znich pitom tvo produkty pod vlastn znakou Lidl snimi tak
me jednodueji disponovat na mezinrodnm trhu a sm d jejich kvalitu
a cenu (Modern obchod 1/2005).
Podobn jako je agresivn politika cen lkajc do jeho obchod dal zkaznky, pon si Lidl velmi razantn i pi vstavb novch obchod. Vdob,
kdy se rozhoduje expandovat do esk republiky, u sev mstskch centrech asto nedostv vhodnch pozemk. A tak se kvli vstavb Lidlu pot spesunem autobusovho ndra (Rychnov nad Knnou, Vrchlab, Vsetn), se zbournm kolky se zahradou (Velk Mezi), koln jdelny (esk
Budjovice, Hoice) a dokonce i se zbournm inovnch dom (esk Budjovice). Do povdom veejnosti se vak Lidl zapisuje pedevm afrou
sneleglnm kcenm strom po cel esk republice.
Motorov pila aduje
Vzpadoeskch Rokycanech o sob Lidl dv vdt u vz 2000. Tehdy pichz na Mstsk ad dost zplnomocnn projektov kancele KB
NESEHNUT
Krl, s.r.o., kter pro nj pipravuje vhodn pozemky a d msto o zmnu

zemnho plnu. Lidl o prodejn ploe 1 200 m2 a se sto dvaceti parkovacmi
msty m stt vzpadn sti msta na kiovatce hlavsk a Plzesk
ulice. st pozemk pat mstu (nachz se na nich secesn-funkcionalistick stavba zprvn republiky, Partiova vila, kter se m kvli supermarketu
zbourat), ale zhruba estina zplochy uren kvstavb supermarketu je
vsoukromm vlastnictv. Na n stoj altn a nkolik strom. Dva znich maj ji
pes sedmdest let, jedn se o duby pyramidln neboli sloupovit, jakch
je na Rokycansku u jen poslednch pr exempl. Vervnu 2001 podv
zkladn organizace eskho svazu ochrnc prody (SOP) a Mstsk ad
Rokycany nvrh na vyhlen obou pyramidlnch dub (s obvody kmen
230 a 314 cm) za pamtn stromy. zen u tehdejho okresnho adu se
thne cel msce, ale majiteli je jasn, e ve chvli, kdy se duby objev na
seznamu pamtnch strom, vznikne zde zsadn otzka bude jeho pozemek prodejn, kdy na nm budou stt stromy?
Mezitm, bhem podzimu 2001, rozhoduje rokycansk zastupitelstvo
o zadn zmny zemnho plnu, kter by umonila vstavbu supermarketu,
a pozdji tak schvaluje smlouvu o smlouv budouc na prodej mstskho
pozemku investorovi. Potkem ledna 2002 se vci dvaj rychle do pohybu
7. ledna je vyhlkou zveejnn nvrh zmny zemnho plnu a mstn
ochrnci ivotnho prosted zanaj bt na poplach, protoe je jasn, e
pokud zmna projde, stromy budou muset supermarketu ustoupit. Ten sam
den se na refertu ochrany ivotnho prosted okresnho adu Rokycany
kon schzka ve vci vyhlen pamtnch strom, kter se astn i majitelka
pozemku a strom Dagmar Novkov. O pt dn pozdji, vsobotu 12. ledna
dopoledne, pijd na pozemek auto spraskou poznvac znakou. Neznm pachatel bhem dvou hodin skcej oba vzcn duby a dal dva stromy
(jeden men dub a hrue) a zmsta inu zmiz.
Rokycany se bou
Barbarsk pokcen ty strom, ke ktermu navc nebylo vydno povolen
(podle vyhlky 395/1992 lze bez povolen kcet pouze deviny sobvodem
kmene do 80 centimetr, men ve vce sto ticet centimetr), vak nezstv bez hlasit odezvy. Jet tent den podvaj ochrnci prody trestn
oznmen na neznmho pachatele: Z existence obou strom zejm plynuly komplikace, a tak se nkdo rozhodl konat, aby nepiel o zisk, k Jan
ehk zSOP (Rokycansko, 15. 1. 2002).
Bhem nkolika dn po pokcen strom vznik ppravn vbor obanskho sdruen Za Market a navazuje spoluprci sekologickmi aktivisty
zbrnnskho Nezvislho sociln ekologickho hnut (NESEHNUT)
a plzeskch Dt Zem. U 16. ledna je na rokycansk stedn odborn
kole zahjena vstava Zaosteno na supermarkety, kterou zapjuje NESEHNUT. 20. ledna pod sdruen za pomoci evangelickho duchovnho
(a jm pozvanho lena znm plzesk kapely Znouzectnost, kter zahrl
na kytaru) na fae podveern setkn nazvan Vzpomnka na padl stromy.
vodn slovo pron Zdenk Paul ze sdruen Za Market:
My, rozhoen oban a odprci bezohlednho rubn, jsme se spontnn seli, abychom odsoudili zken a cynick in, kter byl spchn. Uboh
stromy, mly jste zkrtka smlu. Chyblo jen mlo asu, a byly byste vyhleny za pamtn. A zatm vm vae statn kmeny uala rsovac prkna projektant najatch firmou Lidl. Mil stromy. Mnohokrt byste peily vechny ty
strjce blahobytu, na n si za sedmdest let, je vm byla dopna, nikdo ani nevzpomene. Tak se svmi alespo loume snadj, e prvu bude
uinno zadost! (Rokycansko 23. 1. 2002).
Bohuel, prvu zadost uinno nebylo. Zatmco policie bezvsledn ptrala po neznmm pachateli, zjistil Karel Ferschmann zSOP vlastnm ptrnm vNeratovicch (svdkov si vimli toho, e za sklem auta je povolen
kvjezdu do neratovick nemocnice) a vPraze jmno vlastnka automobilu,
kterm pachatel pijeli. Byl jm syn majitelky pozemku, Jan Novk. Pesto
o pt msc pozdji, vkvtnu 2002, rokycant policist ppad uzavraj
stm, e pachatel vyptrn nebyl. Navc se podle nich nejedn o trestn in,
ale o pouh pestupek. Pizvan soudn znalec pitom uril dle metodiky ekologickou hodnotu t dub a jedn hrun na 1 252 179 korun (devn hodnotu na 7 291 korun).
Ale zptky na zatek roku. Bhem veera na fae se vdiskusi mezi rokycanskmi obany a ekologickmi aktivisty rod pln dalho spolenho postupu. Ptomn se shoduj na tom, e Lidlu by rozhodn nemlo bt umonno, aby ve mst otevel svj supermarket.
Sdruen Za Market oslovuje rokycansk ivnostnky, aby se pidali
kprotestu proti navrhovan zmn zemnho plnu, kter se m projednvat 23. ledna. Drme palce ivnostnkm a nevidme na tom nic patnho.
Jejich obchody oivuj mstsk centrum, supermarkety ho vyliduj. Do kolonilu se chod ekologicky pky, do supermarketu se jezd auty, kter pokozuj ivotn prosted, uvd k tomu Zdenk Paul (Econnect, 3. 3. 2002).
Vznamnm a aktivnm spojencem proti Lidlu je mstn Klub Svobodnch
demokrat (KSD): Je veejnm tajemstvm, e se nezkonn zsah tkal
plochy, je se m stt podle zmny zemnho plnu stavenitm dalho
supermarketu. Pro akci se tm podmnky velice zjednoduily. Nelze vylouit,
e veten cel zleitosti se me objevit spojitost mezi onm trestuhodnm skcenm a zmrem na vstavbu uvaovan prodejny. Vtakovm ppad doporuujeme, aby cel investin akce byla bez odvoln zastavena,
p ve sv tiskov zprv lenov KSD.
NESEHNUT
Na veejn projednn zmny zemnho plnu se dostavuje nkolik destek

rozhoench oban, kte vyjaduj se zmrem msta ostr nesouhlas.
I pesto, e rokycansk zastupitelstvo na sv lednov schzi nelegln
pokcen jednomysln odsoudilo, veden radnice nadle stavbu hj. Starosta Oldich Koek (SSD) pi schzce sekologickmi aktivisty navc odmt zveejnit kupn smlouvu sLidlem na mstsk pozemky. Odprci supermarketu se proto rozhoduj oslovit sv spoluobany. Ti pipomnkami a nmitkami
ke zmn zemnho plnu daj o jeho neschvlen zastupiteli msta.
Vpipomnkch upozoruj formou petice na podstatn nrst automobilov
dopravy (v lokalit jsou u dnes vrazn pekraovny hygienick limity pro
hluk), na hrozbu vraznho snen obratu mstnch ivnostnk a samozejm
se vracej i ke kauze pokcench strom: Schvlenm zmny zemnho plnu by dolo kmorlnmu souhlasu sprotiprvnm pokcenm vznamnch strom. Tm by dolo kposkytnut nvodu dalm investorm i vandalm
kpodobnmu obchzen zkona na ochranu prody. Pipomnky proti zmn zemnho plnu podepisuje bhem necelch dvou tdn 1 607 oban
a do uzvrky pipomnek ke zmn zemnho plnu je pedno i pt odbornch vyjden obanskch sdruen. Se starostou msta se schz koalice
mstnch ivnostnk (pekai, lahdki, uzeni a dal obchodnci), kter
m 35 len a sdluje mu sv obavy zekonomickho dopadu oteven novho supermarketu.
26. nora opt zased mstsk zastupitelstvo, kter se m vyjdit
kpipomnkm a nmitkm podanch veejnost. Vsledek je pekvapiv
tinct zastupitel zpatncti zved ruku pro zruen vlastnho rozhodnut
zloskho roku o zadn zmny zemnho plnu. Proti je pouze starosta
Koek a jeho stranick kolega. Lidl tak pichz o monost postavit svj
supermarket a samozvan devorubci pichzej dajn o dva miliony korun:
Prv tuto stku mli podle mch poznatk dostat vlastnci za pozemek
od bohatho zahraninho investora, k Karel Ferschmann (Rokycansko,
25. 5. 2002).
Lidl se chce na msto inu vrtit
Obchodn etzec se svho zmru jen tak lehce nevzdv. Lokalitu
u Partiovy vily povauje za natolik atraktivn, e o pr msc pozdji pichz snovm nvrhem, kter by ml odprce stavby uklidnit: Zruili jsme smlouvu se spolenost, kter ns pi pprav stavby zastupovala, a do jednn
jsme vstoupili sami. Dal zmny se tkaj projektu, podle kterho bude cel
objekt vetn parkovit men a bude stt pouze na pozemcch msta.
Sousedn pozemek, na kterm neznm pachatel pokcel vzcn stromy,
co vyvolalo nevoli veejnosti, u nen soust studie. Vyhovli jsme tak
nmitkm okolo bydlcch obyvatel a zsobovac rampa bude dostaten
vzdlena od jejich dom, popisuje hlavn zmny vedouc oddlen expanze

firmy Lidl Pavel Hrouda (MF Dnes, 29. 5. 2002).
Zmenenm pozemku odpadaj problmy se zmnou zemnho plnu, kter byla nutn pouze u pozemku sousednho, na kterm stly padl stromy
a kter byl vsoukromm vlastnictv. Za mstsk pozemek o velikosti tyi
a pl tisce metr tverench nabz firma mstu pt milion korun. Je to
vbec nejvy cena, kterou jsme kdy za stavebn pozemek zaplatili. Vme
v spch prodejny a nepotme s tm, e bychom objekt za nkolik let opustili, slibuje Pavel Hrouda (MF Dnes, 29. 5. 2002). Zbv jen, aby kupn smlouvu odsouhlasilo zastupitelstvo. Namsto pokcench dub slibuje starosta
msta vysadit nov a se zmnou projektu jsou spokojeni i ochrnci prody
zSOP, jim investor pislbil finann pspvek na jejich zchrannou stanici. Pokud ervnov zastupitelstvo kupn smlouvu schvl, plnuje firma zat
se stavbou zmenenho supermarketu (prodejn plocha 800 m2, 70 parkovacch mst) na jae 2003. Nmitky mstnch maloobchodnk zstupci Lidlu
odmtaj: Obchodnkm ve stedu msta konkurovat nebudeme. Pomeme ale snit cenovou hladinu, kter je vRokycanech pomrn vysok, k
projektant Bohumil Krl (Rokycansko, 29. 5. 2002).
Sdruen Za Market vak stle trv na tom, e by radnice Lidl do msta
nemla vpustit. Je zajmav pozorovat, jak nenavn je snaha nkterch
osob tento projekt prosazovat. Opravdu je supermarket vRokycanech tak
dleit, e musely padnout vzcn stromy, a te je na ad Partiova vila?
Bude tam obchok stt dle ne ona? A co bude na ad pt? pt se
Zdenk Paul vdenku Rokycansko 22. 6. 2005.
Nenavn boj pana Paula proti vstavb supermarketu vRokycanech, jako
obana, kter bydl mimo msto, je pinejmenm zarejc, pe spolenost
Lidl najat public relations novin Oldich Peterek na stejnm mst, a pokrauje:
Zajmav je, e kdy u nejde bojovat kvli pokcenm stromm, kter ale
nepokcela nae spolenost, tak si najde jinou zminku Partiovu vilu. Objekt
je vdezoltnm stavu a investice na opravu by si vydala nkolik milion korun.
Je podivn, jak jde Paulova kampa proti vstavb supermarketu ruku vruce
saktivitou mstnch ivnostnk, dodv.
Lidl se zveejnnm novho nvrhu vykal pesn do chvle, kdy rokycansk policie uzavela ppad pokcench dub stm, e pachatel vyptrn
nebyl. Pesto ani napodruh Lidlu jeho pokus nevychz. Za Market a Klub
svobodnch demokrat oslovuj zastupitele otevenm dopisem a na jednn zastupitelstva konanm 25. ervna dostvaj zstupci obou obanskch
sdruen i Lidlu prostor ke krtkmu vystoupen. Pot se zastupitel rozhodnou nvrh kupn smlouvy vbec neprojednvat: Jakkoliv jednn o prodeji
pozemku by mla bt pozastavena do doby, dokud nebude vyptrn pachatel, kter stromy pokcel. Policie zatm vtto souvislosti nevznesla dn
"
NESEHNUT
obvinn ani nezjistila dvody, kter pachatele ktomuto inu vedly. Mohl by
to bt nebezpen precedens do budoucnosti, upozoruje zastupitel
a sentor za Rokycansko Ludk Sefzig (MF Dnes, 26. 6. 2002). Zstupci
firmy jsou roztrpeni: Jednnm jsem zklamn. Cena, kterou jsme za pozemek ochotni zaplatit, je vbec nejvhodnj, jakou jsme vzemi zatm nabdli, uvedl pi odchodu zjednn Pavel Hrouda. Zrove vak ujiuje, e plnu postavit vRokycanech supermarket se firma nevzd.
Kauza m i politickou dohru. Pi podzimnch komunlnch volbch je SSD
sldrem a dosavadnm starostou Kokem vrazn pekonna volebnm
sdruenm Pro nae Rokycany, kter je sloeno zsti odprc vstavby
Lidlu. Vedouc expanze Pavel Hrouda ukonil svoji manaerskou drhu u Lidlu.
Rokycansk denk piel kvli sv otevenosti ohledn tto kauzy o jeden
rok celostrnkovch inzertnch zisk od Lidlu.
Lidl to vRokycanech zkou jet jednou vjnu 2004 se objevuje informace o tom, e m zjem o soukrom pozemek bvalch plynren. Pot, co
Za Market na osobn schzce vplzeskm sdle organizace Dti Zem
upozoruje zstupce Lidlu na to, e na mst roste pamtn javor, kter by
byl stavbou ohroen, firma od svho zmru ustupuje. Pravdpodobn i proto,
e v t dob u m za sebou dal afru tkajc se neleglnho kcen strom. Tentokrt ale nejen vRokycanech, ale po celm zem esk republiky.
Jako podnik pracujeme systematicky (osm pikzn z desatera podnikatelskch zsad firmy Lidl)...
erven 2002, Vykov pi stavb supermarketu Lidl jsou pokceny ti
mohutn lpy ve vegetanm obdob.
Duben 2003, Dob pi stavb supermarketu Lidl jsou pokceny ti jrovce, dv lpy a jeden jasan pot, co mstsk ad pokcen strom zamtl.
Z 2003, esk Budjovice u supermarketu Lidl je pokceno pt javor den ped jeho slavnostnm otevenm.
erven 2003, Psek u supermarketu Lidl je pokceno trnct vzrostlch
strom vetn jednoho vzcnho smrku stbrnho dva tdny po jeho oteven. Lidl bhem stavby nespn dal o jejich pokcen.
Z 2003, Kralupy nad Vltavou pi stavb supermarketu Lidl je pokceno
tyiatyicet zdravch ticetiletch strom.
Z 2003, Marinsk Lzn u supermarketu Lidl je pokceno patnct
vzrostlch bz.
Z 2003, Sokolov u supermarketu Lidl je pokceno est javor, zbyl
stromy jsou pokozeny tak, e je bude nutn pokcet.
jen 2003, Chomutov u supermarketu Lidl je podznuta stolet koat
lpa, kter stnila pouta obchodu.
...a bavit se s vmi nebudeme.

lnky o jednotlivch kauzch neleglnho kcen v blzkosti prodejen Lidlu i na jeho stavenitch se v nkterch regionlnch dencch objevily u
dve, ale do souvislosti dala vechny kontroverzn kauzy a MF Dnes ve
svm celosttnm vydn 10. jna 2003. V lnku nazvanm U prodejen padla stovka strom nelegln se ke kcen vyjaduje tak ministr ivotnho
prosted Libor Ambrozek: Znepokojuje m to. Zejmna pokud se proke,
e vechny ppady maj njakou spojitost. Takov chovn povauji za nehorzn.
Jistou spojitost ale ada uvedench ppad m stejn jako v ppad
cennch rokycanskch dub, kter chtl Lidl ve svm pvodnm zmru tak
pokcet. O legln pokcen strom ze zatku usiloval rovn v Psku, Dobi a v Chomutov. Ve vech ppadech brnily stromy ve vhledu na supermarket nebo na jeho poutae. Ve vech ppadech byly pokceny jet bhem stavby nebo krtce po oteven obchodu. Co na to k doten firma?
My s tiskem zsadn nekomunikujeme. (Klra astov, prask editelstv Lidlu, Blesk, 7. 10. 2003)
Na komunikan strategi je nekomunikovat smdii. (Dana Berkov,
asistentka jednatele firmy, MF Dnes, 10. 10. 2003)
Ve vech postiench mstech se rozbh policejn vyetovn. Od zatku to vak s jeho vsledkem pli nadjn nevypad. ada strom byla
pokcena v noci a pachatele nikdo podn nevidl. V Chomutov sice
msto, kde stla cenn lpa, snm kamera, ale kdy sem padest minut po
plnoci pijeli pachatel s motorovou pilou, zaala snmat jin prostor.
V Dobi probhlo kcen za blho dne a nebylo nim npadn. Policie
navc vyetuje jednotliv ppady oddlen, po jednotlivch mstech, ani
by se je snaila dt do souvislosti.
V Psku dolo k pokcen trncti strom pouh dva tdny po oteven
prodejny: Po celou dobu stavby jsme peliv kontrolovali a pokutovali kad proheek. Pokcen strom byl ok a veden msta tlailo na psn postup orgn ochrany prody, k vedouc pseckho odboru ivotnho prosted Miloslav atra. Osobn se domnvm, e v tom firma musela mt prsty.
Bylo by to pli nhod najednou. (Ekolist 12/2003) Za devt let, co je ve
sv funkci, podobn ppad nepamatuje: Je to barbarstv, kter nem obdoby, protoe pachatel pokcel stromy v dob vegetace, tedy kdy byly v mze.
To je jako uznout lovku ruku a namoit ji v kopici hnoje, aby se tam jet
dostala infekce, k atra.
Rozhoen reakce vyvolv pokcen stolet lpy v Chomutov: Starali
jsme se o to, aby se lp nic nestalo, kdy se na pozemku budovaly inenrsk st. Podailo se nm ji ochrnit. To, co se nyn stalo, se vymyk normlnmu chpn, k mluv radnice Michaela Lehnertov (MF Dnes, 9. 10. 2003).
NESEHNUT
28. jna se u supermarketu kon happening Rozlouen slpou. Vystoup

na nm dtsk sbor a mstn psniki, zastn se jej na 500 lid a tak
zstupci radnice. Ti na mst vyszej osm novch lip. Zde stla stolet lpa,
kter peila dv svtov vlky i srpen 1968. Nyn byla nesmysln pokcena
v jnu 2003, zn npis na mst pokcenho stromu.
My ne, to konkurence!
Firm Lidl trv 14 dn, ne pedstoup ped veejnost se stanoviskem
k neleglnmu kcen strom na svch pozemcch. S kcenm pr nem nic
spolenho: Nkdo chtl pokodit dobr image na firmy, k jednatel
spolenosti Martin Sklenika (MF Dnes, 25. 10. 2003). Firma sama podv
trestn oznmen na neznmho pachatele, cena zniench strom jde do
milion. Jen cena stolet chomutovsk lpy je vyslena na 700 tisc korun.
Mezitm u rozhoen nad barbarskm kcenm perst ve vzvy k bojkotu
vech prodejen Lidlu v esk republice: Jsme pesvdeni o tom, e by
spolenost mla dt jasn najevo odmtav postoj vi takovm praktikm.
Apelujeme na vechny obany, kterm nen lhostejn osud nkdy i velmi
vzcnch strom ve mstech, aby nenakupovali v supermarketech Lidl, vyzv tiskov mluv Dt Zem Michal tingl (MF Dnes, 20. 10. 2003). Ne
nadarmo v Chomutov zeje supermarket v dob protestnho happeningu
przdnotou, by zde jindy v tuto dobu nakupuj destky lid. K vzv se pipojuj dal obansk sdruen a zanaj se objevovat komente v tisku vyzvajc k nenakupovn v Lidlu.
Pro firmu, kter teprve ped pr msci vstoupila na esk trh, je to velmi
nepjemn situace. Nejvtm problmem nejsou pokcen stromy, ale nepzniv veejn mnn. Proto si spolenost Lidl najm profesionly na jeho
ovlivovn public relations agenturu Protocol Service. Ta je odbornkem
na krizovou komunikaci a pracuje i pro dal velk firmy jako esk Telecom,
LOreal, Plzesk Prazdroj nebo ABB. S odstupem nkolika msc popisuje
agentura realizaci zakzky ve svm zpravodaji Protocol Service News 7/2004:
Cl: zneutralizovat negativn vnmn spolenosti tak, aby nedolo
k poklesu treb. Zat vyjednvat s ekologickou organizac Dti Zem
a neutralizovat poadavky dalch organizac. Za vyuit media monitoringu
sledovat a analyzovat mediln dn kolem spolenosti. een: v prvn
ad jsme provedli rychl media audit a monitoring situace. Na zklad
tchto analz jsme zvolili dal kroky. Nam kolem bylo zneutralizovat vnmn spolenosti na eskm trhu. Tento etzec je znm svou nadnrodn
strategi nekomunikovat. Spolenosti Protocol Service se podailo tento
nekomunikan standard poruit. Vydali jsme tiskovou zprvu, v n se spolenost distancovala od kcen strom, ovem pijala za n morln zodpovdnost a pislbila vsadbu 10 strom za kad poraen. S tmto pslibem
pak spolenost za asistence len tmu z Protocol Service vstoupila do

jednn s pedstaviteli ekologickho hnut Dti Zem, kter bylo organiztorem podpisov akce za bojkot. Po dlouhm vyjednvn podmnek obou
stran byla podepsna smlouva a ureny termny vsadby strom. O tchto
aktivitch byla informovna mdia formou tiskovch zprv a na tiskov konferenci. Vsledek: Snaha o npravu a zahjen komunikace s mdii byla
velice dobe pijata a zneutralizovala negativn kampa. Spolenosti neklesly trby a postupn spn roziuje s prodejen na zem R.
Smlouva s Lidlem
Smlouvu uzavraj ob strany u 25. jna, tedy pouhch pt dn od vyhlen bojkotu. Dje se tak v Sedmihorkch u Trutnova, kam za ekology pijdj zstupci firmy a po tyhodinovm jednn dospj k dohod:
Lidl uznv morln odpovdnost za to, e jako vlastnk pozemk nedokzal zabrnit kcen strom, od kterho se distancoval, na pozemcch uvedench v tomto bod ne a pijm svoji morln povinnost pispt k nprav
vznikl situace. Lidl se proto v tto souvislosti zavazuje do 30. ervna 2004
provst vsadbu 1 020 kus ivotaschopnch strom na sv nklady, alespo dvoumetrov vky, s koenovm balem. Spolenost Lidl rovn zajist
nslednou ptiletou pi o vysazen stromy. V tto dob spolenost Lidl
kad uhynul strom nahrad novm. Vsadba bude provedena na katastrlnm zem devti lokalit, ve kterch Lidl postavil, stav i uvaoval o stavb
prodejen, a ve kterch dolo v letech 20022003 ke kcen strom v rozporu
s platnmi prvnmi pedpisy, a to v pomru 1:10:
(a) na mst nebo v blzkosti msta, kde dolo k neleglnmu pokcen
strom; nebo
(b) v nejblim okol dan prodejny; a/nebo
(c) v rmci realizace zemnch systm ekologick stability v pslun obci
(dle dohody s odbory ivotnho prosted);
(d) paklie nebude mon provst vsadbu v dan lokalit, spolenost Lidl
vyvol jednn sDtmi Zem, na kterm bude projednno een nastl
situace.
Lidl bude v budoucnu usilovat o maximln ochranu strom na svch pozemcch v rozsahu platnch prvnch pedpis esk republiky.
V Psku se po ntlaku odboru ivotnho prosted (kter firm vyhrouje
zveejnnm vzvy k bojkotu na strnkch mstskho zpravodaje) poda prosadit urychlenou vsadbu t novch okrasnch jablon na mst pokcench
strom a firma uhrad stku 120 tisc korun na nkup 140 strom pro sousedn zrekonstruovan park.
V eskch Budjovicch se jedn o vsadbu 50 strom, v Kralupech 440
strom, v Dobi 60 strom, ve Vykov 30 strom, v Marinskch Lznch
&
NESEHNUT
150 strom, v Rokycanech 20 strom a v Sokolov 130 strom. Lidl svj slib
postupn pln, ne vude vak jeho nabdku vtaj. V Chomutov, kde se m
szet 10 strom, nabdku firmy rada msta zamtla: Neradi bychom nkoho
oiovali z toho, co se stalo na jeho pozemku, k starostka msta Ivana
pkov. Nebrnme jim nhradn vsadbu provst, ale ne ve spoluprci
smstem. (Ekolist 12/2003)
Dohody se dodruj v atmosfe dvry. (sedm pikzn z desatera
podnikatelskch zsad firmy Lidl)
V urenm termnu 30. ervna 2004 firma sv zvazky pln, stromy jsou vyszeny. Ale u zatkem srpna j hroz pokuta ve vi pl milionu korun za nelegln vykcen devin v dob vegetace na staveniti novho supermarketu
v Kladn. Ten sam msc j odbor ivotnho prosted mstskho adu
v Lovosicch schvaluje zmr pokcet ti jablon a topol z dvodu zlepen
rozhledovch pomr. Komunikace s veejnost se tak vrac do starch kolej: Tiskovho mluvho nemme a to, na co se ptte, jsou nae intern zleitosti, odpovd obvyklm zpsobem pracovnice na editelstv firmy na dotaz
novin (MF Dnes, 10. 8. 2004). V Lovosicch rozhoduje o pokcen strom
po odvoln SOP Litomice Krajsk ad v st nad Labem. Ten 7. jna rozhodnut mstskho adu potvrzuje, a hned na druh den jsou stromy pokceny. Dje se tak necel rok po podepsn smlouvy s Dtmi Zem a pesn
v den, kdy zskv Nobelovu cenu mru africk ekoloka Wangari Maathai.
Cenu obdrela mimo jin za szen strom a jejich ochranu. Kcen strom
prost k Lidlu pat, stejn jako jeho nzk ceny.
Jakm zpsobem je ochrana strom upravena vnaich zkonech a jak
vypad vpraxi? Na tyto otzky odpovd ve svm pspvku Hana Chalupsk zbrnnsk ekologick poradny Veronica.
Co k zkon?
Asanace strom je asto odvodovna potebou uvolnn prostoru pro
stavbu objekt, parkovi i inenrsk st. Dal skupina argument mv
tento charakter: pad z toho list, stn to, mohlo by to spadnout, ptci
nm pin auto i chodnk...
Ochranu devin upravuje zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny,
a vyhlka . 395/1992 Sb., kter t upravuje nkter podrobnosti tkajc se
kcen. Oprvnnost kcen je nezpochybniteln v ppad, e je ohroen lidsk
ivot i majetek zcen sti nebo celho stromu me nastat, pokud je poruena statika deviny nebo pokud nen v dobrm zdravotnm stavu, a u z dvodu
napaden chorobou i st. V takovch ppadech je nutn asanaci deviny nahlsit nejpozdji 15 dn po zsahu na pslun ad s rozenou psobnost.
'
Zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, uril vjimku z udlen

povolen tehdy, je-li nutn do zelen zasahovat z dvodu obnovy porost
nebo pi provdn vchovn probrky porost, a z dvod zdravotnch. Dle
se povolen nevyaduje tam, kde eliminace zelen souvis s drbou koleji, elektrickho veden, vodnch tok atd. Orgn ochrany prody mus bt
na zamlen zsah upozornn 15 dn pedem a me adateli uloit podmnky, za jakch je zsah mon, zsah pozastavit, omezit nebo zakzat,
pokud odporuje poadavkm na ochranu devin nebo rozsahu zvltnho
oprvnn.
Stet nastv v okamiku, kdy sprvci povod odstrauj behov porosty.
Tato innost je toti dle ve uvedenho zkona nejen kcenm devin rostoucch mimo les, ale i zsahem do vznamnho krajinnho prvku (jsou to
mimo jin vodn toky, rybnky, jezera). Nov zkon o vodch tento rozpor
upravil vustanovench 5, odstavec 1 zkona . 254/2001 Sb., o vodch,
vaktulnm znn.
Bez pedbnho oznmen a bez povolen me vlastnk pozemku pokcet strom, u kterho je obvod kmene men ne 80 cm, meno ve vce
130 cm nad zem, nebo odstranit souvisl keov porosty do celkov plochy
40 m2. Stejn prvo m i njemce pozemku, pokud zsk souhlas vlastnka.
V obou ppadech plat, e pozemek nevlastn prvnick osoba. Prvnick
osoby maj povinnost podvat dost o povolen kcet vdy.
Povolen ke kcen devin
ANO
Vdy na pozemcch ve
vlastnictv prvnickch osob.
NE
Je-li stavem deviny zejm a bezprostedn ohroen ivot i zdrav
nebo hroz-li koda znanho rozsahu. Ten, kdo za tchto
podmnek provede kcen, oznm je orgnu ochrany prody do 15
dn od proveden kcen.
Na pozemcch fyzickch osob Z dvod pstebnch, tj. za elem obnovy porost nebo pi
jen pro stromy o obvodu
provdn vchovn probrky porost, a z dvod zdravotnch nebo
kmene nad 80 cm, menho pi vkonu oprvnn podle zvltnch pedpis. Kcen z tchto
ve vce 130 cm nad zem
dvod mus bt oznmeno psemn nejmn 15 dn pedem
nebo souvisl keov porosty orgnu ochrany prody.
nad 40 m 2 celkov plochy.
Na pozemcch fyzickch osob se nevyaduje pro stromy o obvodu
kmene do 80 cm, menho ve vce 130 cm nad zem nebo pro
souvisl keov porosty do celkov plochy 40 m2.
Finann sankce
Pokozovn a nien devin rostoucch mimo les je nedovolen zsah,
kter zpsob podstatn a trval snen jejich ekologickch a estetickch
funkc, nebo bezprostedn i nsledn zpsob jejich odumen. Fyzickm
!
NESEHNUT
osobm hroz trest a 10 000 K, pokod-li nebo bez povolen pokcej

devinu rostouc mimo les. Pokuta do 5 000 K hroz fyzick osob, nesplnli povinnost nhradn vsadby. Pokod-li nkdo i pokc skupinu devin
rostouc mimo les, hroz mu pokuta a do ve 50 000 K. Prvnickm osobm hroz v tchto ppadech, kdy vrmci sv podnikatelsk innosti pokod i pokcej deviny rostouc mimo les, pokuta a do ve 500 000 K.
Pokuta ve vi pl milionu korun hroz i prvnick osob, kter nedodr
ohlaovac povinnost.
Za poruovn ustanoven obecn vyhlky lze uloit pokuty podle 87
a 88 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, podle 45,
eventuln jinch ustanoven podle povahy skutkov podstaty protiprvnho jednn, zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch (pln znn viz zkon
. 124/1993 Sb.), pokud se nejedn o trestn in, a podle 50 zkona
NR . 367/1990 Sb., o obcch (pln znn viz zkon .410/1992 Sb.)
Lhty
Kcen devin rostoucch mimo les se provd zpravidla v obdob vegetanho klidu, tzn. od 1. 11. do 31. 3. Vsadbu devin je vhodn provdt od
z do zmrzu a od rozmrznut pdy do zatku raen.
Jak mme zkuenosti vBrn?
Na internetovch strnkch ZO SOP Veronica vrubrice ekologick poradna zveejuje poradna informace o zahjench sprvnch zench, kter
se tkaj kcen devin vmst Brn. Obyvatel Brna tak maj monost snadno zjistit, zda je prv vjejich mstsk sti plnovno kcen zelen, a jak
je podle podklad Veejn zelen msta Brna pln vsadeb.
ZO SOP Veronica podala dne 26. jna 2004 dost o poskytovn informac o zahjench sprvnch zench na vechny ady mstskch st
vBrn. Kpodn dosti m kad sdruen zamen na ochranu ivotnho prosted vdanm zem oprvnn dle 70 zkona . 114/ 1992 Sb.,
o ochran prody a krajiny, vaktulnm znn. Kdosti byly doloeny stanovy a registran list organizace. Clem ZO SOP Veronica bylo zjistit, jak je pro
brnnskou veejnost snadn i tk zapojit se do rozhodovn vedenho
mstnmi ady.
Celkem jsme oslovili 29 ad. Prvn zareagoval ad mstsk sti Brno-jih.
Byli jsme pozvni ke starostovi, kter ns osoil ze snahy nezodpovdn naruovat jeho bohulibou tm dvanctiletou innost na ad. Vpolovin ledna 2005 (tzn. po tech mscch) vak ad oznmen poprv zaslal. S vybranmi
ady jsme se dohodli na asov a finann mn nronm zpsobu pedvn informac telefonicky, e-mailem i faxem. Na nkterch adech se dost nedostala ani k pracovnkm, kte maj na starosti agendu dle zkona
!
o ochran prody a krajiny (napklad Mstsk st Brno-sted). Zpravidla ji

pevzal stavebn ad; Veronica nsledn obdrela nkolik oznmen
o stavebnch zench. ad mstsk sti Bohunice vyadoval oven kopie
stanov a registranho listu, akoliv tato povinnost ze zkona nevyplv. Zbv
vak ada ad, kter dodnes na dost sdruen Veronica nezareagovaly.
ZO SOP Veronica oslovila vpolovin ledna 2005 telefonicky vechny ady, kter neposlaly doposud ani jedno oznmen zahjen zen ke kcen
devin. Zodpovd vyplynulo, e se nae dost bu ztratila, nebo byla doruena na jin odbor, nebo e od listopadu 2004 dn zen nezahjili
(Medlnky, abovesky) i nepovaovali za dleit ns o tom informovat
(Tuany).
Kdokoliv m zjem si zjistit, zda jeho ad oznamuje na organizaci informace o kcen devin a zda prv vjeho mstsk sti njak povolovn
kcen probh, me si zjistit aktuln stav na naich webovch strnkch
www.veronica.cz nebo telefonicky na sle Zelenho telefonu msta Brna
542422750. Pijt me i osobn do na poradny Pansk 9, Dm ochrnc prody. Na stejn kontakty se me pihlsit kad, kdo m zjem pipojit
se ke skupin dobrovolnk zabvajcch se zelen, kter kcen devin vBrn
sleduje. Pro obany i ady organizujeme dendrologick a prvnick pednky.
Velkm nevarem je postup stavebnch ad, kter si vydaj povolen ke
kcen devin a ve fzi tsn ped vydnm stavebnho povolen. Tm stav
pslun orgn ochrany prody do role toho, kdo svm negativnm rozhodnutm zma veker dosavadn konn jak investora, tak stavebnho adu. Za
eln povauji postup, kdy si stavebn ad vyd stanovisko orgnu ochrany prody jako podklad pro zemn zen, a nikoliv a jako podklad ped
vydnm stavebnho povolen.
Dalm problmem ve sprvnch zench kasanaci devin je propojen sttn
sprvy se samosprvou. Vdsledku reforem sttn sprvy a novelizace zkona dolo ktomu, e v malch obcch o asanaci rozhoduje starosta, co vede
k rozhodnutm nedostaten podloenm odbornmi posudky, ovlivnnm
sousedskmi vztahy apod. Jen mlo starost je dostaten uvdomlch, aby
odolali mnohdy neopodstatnnm argumentm svch spoluoban.
Tam, kde o asanaci rozhoduje pracovnk odboru ivotnho prosted, se
konflikt sttn sprvy se samosprvou projevuje vtom, e rozhodujc ednk sice postupuje podle prvnch norem, ale je zamstnancem samosprvy, take me bt snadno ovlivovn v rozhodovn podle poteb a zjmovch
skupin. Zjmovou skupinou me bt i zamstnavatel sm vppad, e adatelem o povolen je obec. Stvajc sprvn d tento problm neumouje
eit. Situaci zejm naprav nov sprvn d, kter by ml ovem vstoupit
vinnost 1. ledna 2006.
NESEHNUT
Za zmnku jet stoj dal faktor pracovnk odboru ivotnho prosted

mnohdy zodpovd vedle ochrany prody a krajiny i za dal agendu odpady, ovzdu atd. Je zejm, e dotyn zamstnanec nemus bt vdy odbornkem ve vech tchto oborech. V esk republice postauje kvkonu funkce absolvovat zkouky odborn zpsobilosti vdanm oboru. Zkouky jsou
vak zaloeny pouze na testech zprvnch norem, nikoliv na biologii, dendrologii apod. A na vjimky nepracuj na pslunch mstech odbornci.
Nkolik doporuen starostm
Zele je chrnna zkonem . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny,
poppad obecn vyhlkou o zeleni. V tto vyhlce je mimo jin mono
zakzat:
provdn jakchkoliv zsah bez souhlasu vlastnka (sprvce);
vjdt do n vozidly a parkovat v n;
zneiovn ploch.
Vyplat se pedbn projednat zmry prav zelen a devin s mstnmi
obanskmi sdruenmi, neziskovmi organizacemi a pozemkovmi spolky,
a zejmna je vas informovat o zahjench sprvnch zench.
Pi kontrole a drb pozemk ve vlastnictv nebo v uvn obce je dobr
mt zpracovan generel zelen vetn jej inventarizace a st technickho
vybaven. Pi zmrech na vsadbu zelen zvate prbh a ppadnou obnovu inenrskch st. Do smluv o drb zelen se vyplat zapracovat motivan prvek. Platby za odvedenou prci podle cenku toti asto nevedou
k douc kvalit. Naproti tomu pi platb za plochu, kde se v cen zohleduje zvyovn rovn zelench ploch, lpe vystihnete pnos pro vai obec.
Zvltn pi vnujte devinm, kter jsou pro vai obec vznamn a ke
kterm se v vznamn udlosti i tradin pbhy a povsti. Poven
obce jsou oprvnny vyhlaovat pamtn stromy a pamtn stromoad.
Dvodem ke zpamtnn nemus bt pouze st stromu, ale i jeho historick
vznam pro danou lokalitu.
Ministerstvo ivotnho prosted i nadace poskytuj kadoron finann
podporu na drbu a ochranu pamtnch strom a stromoad a tak na
vsadbu alej.
Pi vbru druhov skladby upednostujte mstn odrdy ovocnch strom, pvodn druhy devin a pvodn uspodn. Jako domc strom byla
szena lpa, dub, oech nebo katan; pro aleje byly voleny podle regionu
spe ole, lpy, javory a ovocn stromy.
Vyhbejte se vsadb topol a ol vblzkosti zpevnnch ploch koeny
tchto rychlorostoucch devin je zvedaj a trhaj.
Omezujte zsahy do devin jsou-li nutn, zpsob a rozsah konzultujte
sodbornky (napklad s Agenturou ochrany prody a krajiny, Spolenost
!!
pro zahradn a krajinskou tvorbu, Vzkumnm stavem Silva Taroucy pro

krajinu a okrasn zahradnictv, se soudnmi znalci apod.).
Omezujte uvn rozmrazovacch sol vblzkosti strom, oteven rny zaistte ppravkem proti plsni, nedopuste uzavrn pdy a parkovn tkch mechanizac nad koenovm systmem atd.
Nkolik doporuen obanm
Svjimkou zem nrodnch park kcen devin povoluj ve sprvnm zen obecn ady; jsou oprvnny k pozastaven, omezen nebo zkazu kcen devin, ukldaj nhradn vsadbu s vjimkou zem nrodnch park a vedou
pehled pozemk vhodnch k nhradn vsadb.
Podle zkona o ochran prody a krajiny se me astnkem sprvnho
zen stt obansk sdruen zamen na ochranu prody, pokud se do
nj pihls do osmi dn od zahjen. Zaloen obanskho sdruen je jednoduch (postup najdete napklad na www.ecn.cz; sdruen mohou zaloit
ti a vce osob, ministerstvo vnitra mus schvlit stanovy sdruen a sdruen
zaregistrovat), ale trv cca 14 dn. Registrace zkladn organizace pi SOP
i Hnut Brontosaurus trv ti dny.
Pokud ji lhty sprvnho zen b, zjistte, zda ve vaem okol ji takov
sdruen existuje, a pokud ano, zapojte se do zen prostednictvm tto
organizace. Pihlka do sprvnho zen mus obsahovat dost o ast
vzen, stanovy a registran list sdruen a plnou moc pro osobu, kter
bude sdruen vzen zastupovat.
Dlouhodob sledovn zmr, pi kterch dojde kasanaci devin, mete sledovat snadno tak, e si jmnem sdruen podte obecnou dost
o informace o zahjench sprvnch zench, pi nich me dojt kdoten
prody i krajiny. Podklady, kter mus dost o tyto informace obsahovat,
naleznete vustanoven 70 odst. 2 zkona . 114/1992 Sb., o ochran
prody a krajiny, ve znn novel, nebo napklad na www.ecn.cz.
Je-li nutn okamit zsah, tj. jedn-li se o vandalismus, volejte policii.
V ostatnch ppadech, napklad pi vkopech a jinch pracch nicch zele, se obrate na strce prody i eskou inspekci ivotnho prosted.
Pokud nkdo vypaluje trvu a ho stromy, volejte Hasisk zchrann sbor.
Tite papr a nakupujte papr recyklovan. Vyuvejte i archy popsan zjedn
strany. Kupte si vnon stromeek vkvtini a stromek na jae zasate.
!"
NESEHNUT
!#
III. Penny Market na kolnm hiti

Z pohledu etickho a morlnho je vce ne zejm, e mnoh prodejn etzce se vpodmnkch vchodn Evropy chovaj neserizn, arogantn. Vyuvaj
stvajcho ekonomickho, socilnho a hlavn politickho klimatu, kter jim
neklade dn pekky, spe naopak. (z jedn zmnoha reakc ten otitnch vnovinch Nov Perovsko vrmci diskuse o stavb Penny Marketu)
Dalm zrychle rostouc ady mst, ve kterch se oban stetvaj s radnic
a investorem kvli vstavb novho supermarketu, se na jae 2003 stv
Perov. Tentokrt se jedn o plnovanou prodejnu Penny Marketu.
Na samm potku tto kontroverzn kauzy, kter po nsledujc dva roky
hbala veejnm mnnm msta, se zdlo, e pjde o dal z mnoha ppad, kdy si radnice sinvestorem plcne a supermarket na jemu urenm
mst bhem pr msc vyroste. Nestalo se tak. Supermarket zatm nestoj
a cel proces ppravy jeho vstavby provzej komplikace a siln protesty
mstnch oban.
Vhodn nabdka?
Jdrem sporu je koln hit a strategick pozemek bvalho kamenosochastv vtsn blzkosti Zkladn koly Svisle nedaleko centra msta. Zchtralou provozn halu kamenrny toti zskala plzesk firma EK1 sjasnm
zmrem vyut ji pro investin innost. Ta je ovem vrazn omezena tm,
e pozemek se nachz mezi budovou koly a jejm hitm. Spolenost tedy
mstu nabz smnu. Dostane od nj stvajc koln hit, na kterm postav Penny Market (hit je ze t stran obklopeno silnic, obchod by tedy byl
maximln dostupn), a na svm starm pozemku vybuduje nov hit.
Poskytne radnici finann kompenzaci za to, e nov pozemek, kter mstu
pipadne, bude oproti tomu pvodnmu men, dle dar ve vi t milion
korun na stavbu novho hit a ppadn poskytne vhodn vr na jej
dofinancovn. e bylo od potku zmrem firmy EK1 vyut nov nabyt
pozemek pro spekulaci za elem vstavby obchodu, je zjevn. Perov nen
prvnm mstem vesk republice, kde se buduje Penny Market na mst
kolnho hit.
Rda bych se svmi podlila o zkuenost, kterou msto amberk udlalo rovn svstavbou Penny Marketu na mst kolnho hit vedle zkladn
koly, pe 12. 9. 2003 vNovm Perovsku Petra Hrukov zamberskho
sdruen Quo Vadis, a pokrauje:
Investor zde stejn jako vPerov za poadovan pozemky (hit) nvdavkem slbil hit zcela nov, velkolep, velkorozpotov. Zastupitelstvo
pr bylo na rozpacch, nebo tato lokalita byla zemnm plnem urena na
!$
NESEHNUT
ely vchovn a sportovn. Pestoe prv veejnost ve velk vtin

slokalitou nesouhlasila (a tak se vyjdila i vanket, kterou uspodalo
obansk sdruen Quo Vadis, nebo na radnici to pr nikoho nenapadlo),
objevily se nvrhy lokalit alternativnch, a to jak od jednotlivc, tak i od mstnch firem, kter nabzely odprodej pozemk na okraji msta, veden msta
na nic nereagovalo a pozemek hit byl prodn za nijak vysokou cenu.
Vjnu 2002 se bagry ze dne na den zakously do pozemku kolnho hit.
Nebyl to vesel pohled. Bhem nkolika hodin zmizelo pr let star basketbalov hit se specilnm povrchem (bude pr lep!), plhadla, prlezky
i basketbalov koe, kopec (na kterm vzim bobovaly dti zpilehlho
sdlit, koly a kolek) byl okousn do podoby mrnho svaku. Ped
Nkres plnovanho Penny Marketu (plocha C).
!%
Vnoci market stl, avak nebyl zkolaudovn, jeho kolaudace zvisela prv na dokonenm sportoviti, kter mlo podle plnu vypadat takto: kvalitn komplex pro koln tlocvik tedy prostor pro jzdu na kolekovch bruslch, drhu pro kola, kvalitn hit na fotbal, basket, opt kvalitn dtsk
hit se zajmavmi atrakcemi odpovdajc bezpenmu provozu.
A skutenost? Market stoj, stejn jako parkovit ped nm. Vedle parkovit, oddlenho obrubnkem, je asfaltov hit. Nikdo na nm nehraje
fotbal ani basket, na bruslch jezd dti po parkoviti. Vedle tto asfaltov
plochy je plocha zarostl trvou a ohrazen foli co znamen NEVSTUPOVAT! Hned nad n se zved onen okousan kopeek, na kterm je kvrou
vysypan vlnovka zejm tedy ta drha pro kola. A kvalitn dtsk hit:
dv houpaky na devnm klu a lavika pro hldajc rodie, umstn zdy
khoupakm. To ve. Nkdej, by podle bvalch zastupitel nekvalitn
a nevyhovujc hit, bylo dve pln dt. Bval louka je napl ohrazen
a neupraven, tedy przdn, kvrov ovlek nikoho nelk. Asfaltov hit je rjem skejk, tlocviki ze sousedn koly chod sdtmi cviit pes
dv kiovatky do parku, kolekov bruslai brusl na parkoviti. Cel arel
nen ohrazen dnm plotem. A div divouc, veden Technickch slueb povaovalo tento stav za vyhovujc a stavbu zkolaudovalo. Dokonen a drba
jsou nyn zleitost nikoliv investora, nbr mstsk kasy, a tedy ns vech.
Pro a proti
Zmr smnit pozemky schvlilo perovsk zastupitelstvo na svm zasedn 24. dubna 2003. Od t chvle se naplno rozjd aktivita odprc stavby
sdruench viniciativ Oban proti Penny Marketu (OPPM). st znich tvo rodie dt navtvujcch Z Svisle a jejich argumenty se daj shrnout do
nkolika bod:
1. Provozem Penny Marketu dojde kvraznmu nrstu dopravy vblzkosti
koly, co nepochybn zv rizika ohroen bezpenosti a zdrav dt. Nrst
dopravy zrove naru souasnou pohodu bydlen vokol ijcch oban.
2. Zmr je vrozporu szemnm plnem, vjeho smrn sti jsou pedmtn pozemky ureny pro poteby kolstv.
3. Rozloha novho pozemku koly by nevyhovovala vyhlce Ministerstva
zdravotnictv R . 108/2001 Sb., kterou se stanov rozloha minimln plochy koly vpepotu na jednoho ka. Je faktem, e plocha nevyhovuje
vyhlce ani vsouasnosti, co ale vyhlka pipout je toti zvazn a
pro stavby vznikl od data nabyt jej innosti (26. 3. 2001).
4. Podobn zmr byl radnic u vminulosti jednou zamtnut kdy se na
mst hit uvaovalo vroce 1999 o stavb supermarketu Plus Discount.
Vodvodnn tehdy stlo: Plocha je natolik lukrativn, e by si zaslouila
kvalitnj innost ne diskontn prodejnu. Pozemek se nachz vcentrln
!&
NESEHNUT
sti msta, realizac zmru by dolo knaven dopravy do obytnho prostoru. (Perovsk listy, jen 2003)
5. Ve vzdlenosti cca 300 m od plnovan stavby se nachzej dva dal
supermarkety Delvita a Hypernova. U vroce 1998 byl Perov podle vsledk analzy obchodn st vypracovan odborem rozvoje msta svmrou
ploch pro maloobchod potravin na horn hranici hodnot doporuench ministerstvem prmyslu a obchodu. Od t doby zde bylo postaveno nkolik
dalch supermarket.
6. Iniciativa poaduje, aby msto investovalo do rekonstrukce stvajcho
hit, a to ve dvou variantch. Prvn navrhuje rekonstrukci na souasnch
mstskch pozemcch, druh odkup pozemk od spolenosti EK1 a nsledn
sjednocen cel lokality a vybudovn novho modernho hit za mstsk
penze, kter by odpovdalo poadavkm vyhlky.
Radnice oproti tomu sty svho mstostarosty Martina Kuery (ODS) argumentuje tm, e nabdku na odprodej pozemk mstu spolenost EK1 u
nkolikrt odmtla, a e je tedy pln na scelen celho zem a vybudovn
hit podle pedstav OPPM nereln. Smna tak pedstavuje mon elegantn een. Tm sp, kdy se nechv zstupkyn investin spolenosti
EK1 Daniela tefansk na schzce srodii dt ze Z Svisl slyet, e neuspje-li firma se stavbou supermarketu, pak: ...musme nalzt jin investin
zmr, kter bude vsouladu szemnm plnem msta. Myslm, e prmyslov vroba vsouladu stmto plnem je. (Olomouck denk, 14. 10. 2003)
Zmaen referendum
OPPM opr sv argumenty tak o dva przkumy veejnho mnn. Ten
prvn, proveden Odborem rozvoje mstskho adu Perov na pelomu roku
2002/2003, skonil tak, e se proti vstavb supermarketu vcentru msta
postavilo 59,3 % oban. Druh przkum byl iniciovn Centrem pro komunitn prci a tkal se u pmo vstavby Penny Marketu u Z Svisle. Proti se
postavilo 63 % zoslovench 527 respondent.
OPPM se nakonec rozhodla iniciovat przkum nejreprezentativnj mstn referendum ve smyslu zkona . 298/1992 Sb. Pro nvrh na konn mstnho referenda se podepisuje 4 600 oban Perova. 4 900 Perovan se
rovn podepisuje pod petici, ve kter vyjaduj svj osobn nesouhlas
svstavbou supermarketu a poaduj vstavbu hit vcelm prostoru lokality Svisle.
Vzhledem ktomu, e se jedn o vce ne 10 % oprvnnch voli, je
nvrh 22. ervence 2003 podn mstskmu adu. Perovsk zastupitelstvo se nejdve rozhoduje na nvrh pistoupit a 7. srpna referendum vyhlauje, ovem ani ne o msc pozdji (4. z) se je po intervenci zkrajskho
adu vOlomouci rozhoduje zruit. Hlavnm spornm bodem, o kterm m
!'
nakonec rozhodovat soud, se stv pesn znn otzek referenda. OPPM

je navrhla vtto podob:
1. Souhlaste svstavbou Penny Marketu i jinch obchod a objekt slueb na zem vymezenm ulicemi B Hovrkovch, Ztracen, Svisle
a budovami Z Svisle, pestoe nejsou vsouladu szemnm plnem msta
Perova a pslunmi prvnmi pedpisy?
2. Souhlaste svstavbou vceelovho sportovnho hit vcelm prostoru vymezenm ulicemi B Hovrkovch, Ztracen, Svisle a budovami Z
Svisle, nebo jeho vstavba je vsouladu szemnm plnem msta Perova
surenm pro kolstv a prvnmi pedpisy o ochran veejnho zdrav dt
a k?
Podle nzoru krajskho adu pedmt takto formulovanch otzek nespad do oblasti samostatn psobnosti obce. ad ve svm vyjden argumentuje pedevm tm, e termn vstavba souvis spovolenm stavby
a srealizac vlastn stavebn innosti. O tch vak rozhoduje vhradn stavebn ad vpenesen psobnosti jako sprvn orgn, a nelze tedy o nich
rozhodovat vmstnm referendu.
Odlin prvn nzor vyjaduje specialista na sprvn prvo a budouc prvn zstupce OPPM Frantiek Korbel. Podle nj jsou otzky formulovny tak,
e se ptaj oban na souhlas sfunknm vyuitm danho zem msta pro
ten i onen druh vstavby. Pro realizaci stavby je nutn samosprvn kon
obce (vmna pozemk), a prv o nm se referendum kon. Jeho pedmtem tedy nen nahrazen rozhodovacho procesu (stavebnho zen), vnm
obec rozhoduje vpenesen psobnosti, ale otzka, zda m obec jako vlastnk pozemky pro stavbu poskytnout (o em rozhoduje vpsobnosti samostatn). Podle nzoru Frantika Korbela je prvn nepijateln, aby bylo
ztermnu vstavba pouitho vobou otzkch a vytrenho zkontextu
dovozovno, e oban se doaduj nahradit svou odpovd innost stavebnho adu. O otzkch vstavby u ns navc probhlo referend hned nkolik (nejznmjm bylo referendum vTboe, kde oban vyslovili nesouhlas
se stavbou komunikace, kter mla vst pes mstn botanickou zahradu).
Referendum se tedy nakonec nekon a o oprvnnosti jeho zruen m
rozhodovat Krajsk soud vOstrav. Ten tak 27. listopadu 2003 zakazuje
mstu pedbnm opatenm a do vydn rozhodnut spozemky jakmkoliv
zpsobem nakldat.
Oban versus radnice
Aktivn se postavit proti zmru prosazovanmu radnic ve spoluprci se
silnm investorem znamen vnaich podmnkch tm vdy nejen boj
snejistm vsledkem, ale i to, e budete vtisku oznaovni obdobn jako
odprci perovskho Penny Marketu:
"
NESEHNUT
OPPM me bt populistick, me lht, me bt demagogick, ale j

jako mstostarosta mohu a chci poskytovat informace pouze relevantn, pravdiv a podloen. Myslm si, e oban ani netu, kdo se za jejich zdy
schovv, k mstostarosta Martin Kuera (Perovsk listy, jen 2003).
Vcivilizovanch zemch je bn, e ppravu obdobnch zmr provz dlouhodob vyhodnocovn pmch i nepmch negativnch dopad, je podrobovna sociologickm przkumm a provzena irokou odbornou i obanskou
diskus. A vppad, e se tma stane tak kontroverznm, jako je perovsk
supermarket, nezdka pichz na adu przkum mnn oban obce (a u
prostednictvm ankety i obecnho referenda). Vsledkem tohoto przkumu
se pak radnice mus dit. VPerov vak zpostupu, kter vrazn omezuje
moc mstnch politik a rozhodovac proces zprhleduje, pli naden nejsou:
Pro dlat referendum, kdy meme sobany jednat a organizovat veejn slyen? Mm obavy o vytvoen neuvitelnho precedentu. Nejsou vnaem
mst dleitj zleitosti? Vdy nen mon, aby se cel svt toil kolem Penny Marketu, upozoruje mstostarosta Kuera (Perovsk listy, jen 2003).
Na druhou stranu, ani aktivist zOPPM si ve sporu o supermarket neberou servtky a soud dle vsledk vech dosavadnch przkum, ani jejich
nkdy ponkud kontroverzn veejn vystoupen zatm Perovany neodrazuj.
Na 18. jna 2003, tedy na den, kdy se mlo pvodn referendum konat,
podaj zbavn program pro dti a nhradn hlasovn pro dospl spojen svolbou nepopulrnho komunlnho politika, tzv. Perovskho koura
(toho, kter to vPerov nejvce zryl). Nikoho asi pli nepekvap, e suvernn vtz prv mstostarosta Kuera spadesti procenty hlas. Pro dti
jsou vrmci akce nachystny nejrznj disciplny jako hod mem na maketu Penny Marketu zkrabic a PET lahv, slalom snkupnmi vozky nebo
bh po paletch. Akce se zastnily pes dv stovky lid.
Vsledek je skoro pl na pl
Ignorovat nzor tm 5 000 perovskch voli, kte chtli o Penny Marketu rozhodnout vreferendu, si ale nakonec radnice peci jen neme dovolit.
Pichz tedy soriginlnm npadem uspodat nezvaznou telefonickou
anketu zamenou pouze na obany bydlc ve vzdlenosti cca 300500 m
od spornho msta. Bhemlistopadu pak radnice rozesl anketn lstky spolu
svysvtlujcm letkem, a pot vybr 588 oban, kterm telefonuj studentky mstn stedn koly.
Telefonickou anketou podle naeho mnn vznikne prostor pro manipulaci. My jsme zskali nzory pti tisc obyvatel, kte pod petici uvedli sv
jmno, adresu a rodn slo a s Penny marketem nesouhlas. Vyhodnocen
"
tto ankety m vak bt psn anonymn, k Martin echl zOPPM (Olomouck den, 19. 11. 2003). echl nechpe, pro se vbec anketa kon:
Jednm z dvod me bt zskn pro msto konen pijatelnho vsledku, co je v podstat plivnut do tve pti tiscm oban, kte se vyslovili
pro referendum, k.
Przkum veejnho mnn odmt vedle OPPM i vedouc Centra pro komunitn prci Roman Haken: Domnvm se, e by se mlo vychzet zanket,
kter ji vPerov probhly, (MF Dnes, 7. 10. 2003).
Nakonec vak i toto zjiovn nzoru Perovan na zmr vstavby Penny
Marketu dopad pro radnici patn. Proti se opt stav nadpolovin vtina
(54,7 %) oslovench, pro je 40,6 % oban. Jak u ale dali jet ped zveejnnm vsledk nkte mstn politikov pro jistotu najevo, vsledky ankety,
jej realizace mla msto vyjt na 50 000 K, nemus vbec nic znamenat.
Kniemu je toti nezavazuj:
Nememe zastupitelm nadit, jak maj hlasovat. To je vc svdom
kadho znich, k mstostarostka za ODS Elena Gramblikov (MF Dnes,
3. 12. 2003).
Vsledek je skoro pl na pl. Nyn se mi bude ji lpe spt pi prosazovn
zmru stavby Penny Marketu, komentuje vsledek mstostarosta Kuera
(tamt).
Rok 2004 3:0 pro radnici
Zatmco rok 2003 kon pro odprce Penny Marketu na kolnm hiti celkem spn, hned vlednu nsledujcho roku pichz studen sprcha.
Nejprve Krajsk soud vOstrav svm usnesenm zamt sprvn alobu
OPPM na zruen usnesen mstskho zastupitelstva, je rozhodlo plebiscit
nevyhlsit. Usnesenm krajskho soudu zanik i pedbn opaten, kter m bylo msto Perov povinno zdret se pevodu pozemk souvisejcch
svstavbou hit a marketu. Soud ve svm rozhodnut konstatuje, e prvem alobce (OPPM) bylo navrhnout konn referenda a bt vyrozumn
o dvodech jeho nevyhlen i nekonn, tohoto prva alobce vyuil
a rozhodnutm alovanho vnm nebyl nijak zkrcen.
Krajsk soud vyjdil nzor, e rozhodnut zastupitelstva nelze napadnout
alobou u soudu, kvli emu alobu zamtl. Vcn se j vak nezabval.
Dokonce vobecn rovin konstatoval, e pokud jsou splnny vechny podmnky pro vypsn referenda, mlo by probhnout, k prvn zstupce OPPM
Frantiek Korbel (MF Dnes, 21. 1. 2004) a pipravuje kasan stnost
kNejvymu sprvnmu soudu vBrn.
Zkon o mstnm referendu, kter vt dob platil, ml adu vad. Vedle jinho
dostaten neupravoval opravn prostedky stovatel, co se bohuel stalo odprcm stavby osudnm. Kdy na podzim 2004 rozhodl o jejich stnosti
"
NESEHNUT
Nejvy sprvn soud, rozhodnut soudu niho stupn potvrdil. Pro navrhovatele pak mohlo bt jen malou tchou, e opt zopakoval nzor krajskho
soudu: referendum, pokud byly splnny vechny podmnky pro jeho vypsn, by se konat mlo. Pro obanskou iniciativu ani tmto rozhodnutm soudn
martyrium nekon bude pokraovat ustavnho soudu.
A aby toho nebylo mlo, pin rok 2004 vedle dvou prohranch soud
jet navc zamtnut odvoln OPPM proti rozhodnut Krajsk hygienick stanice Olomouckho kraje (resp. jej perovsk poboky). Ta toti u 22. z
2003 vtichosti udlila plnovanmu projektu vstavby novho hit vjimku
zhygienickch poadavk stanovench ve zmiovanou vyhlkou Ministerstva zdravotnictv R . 108/2001 Sb., kter upravuje rozlohu minimln
plochy koly vpepotu na jednoho ka. Za zmnku rozhodn stoj, e nvrh piel prv ze strany koly (ji zmiovan mstostarostka Gramblikov
je bvalou editelkou kolky, po dobu vkonu funkce je zmsta editelky Z
Svisle pouze doasn uvolnna), a tak to, e u 11 dn po jeho podn bylo
rozhodnuto, e plocha se me snit ze souasnch 28,7 m2 na 26 m2 na
jednoho ka.
Hlavn hygienik R MUDr. Michael Vt odvoln zamt, nebo je neppustn, a to zdvodu jeho podn osobami (rodii k Z Svisle), kter nejsou
astnky zen.
Nekonen pbh...
6. prosince 2004 podvaj lenov iniciativy Oban proti Penny Marketu
druh nvrh na vypsn mstnho referenda o vstavb Penny Marketu.
Navrhujeme, aby se mstn referendum konalo spolen snejblimi volbami do Poslaneck snmovny, a ji dnmi nebo pedasnmi. Dky spolenmu hlasovn nklady na nj razantn poklesnou, a zrove tm zajistme dostatenou ast voli, k spolupedkladatel nvrhu Petr Kopeek
zOPPM (MF Dnes, 7. 12. 2004). Otzky kreferendu jsou identick jako
vprvnm nvrhu.
Na svm zasedn vlednu 2005 se perovsk zastupitelstvo stav knvrhu
vstcn, okruh tmat, kterch se m tkat, vak zastupitel hodlaj rozit
o dal dv stavby, kter hbou veejnm mnnm, o stavbu novho Tyrova
mostu a revitalizaci zpadn sti nmst TGM. To pekvapuje zstupce OPPM:
Zatm snmi nikdo ze zstupc msta o spolenm referendu nejednal. Jev
se to jako konstruktivn een, ale dosud nevme, co se za tm skrv, vyjaduje se Richard lechta ze sdruen (Olomouck den, 20. 1. 2005).
Vnoru zastupitel msta vyjaduj velidovmu hlasovn podporu
a povuj radu msta, aby ustavila pracovn skupinu, kter by mla ci, zda
referendum bude, k jakm otzkm, eho by se mly tkat a kdy se bude
konat. Jedenctilennou pracovn skupinu by mli tvoit zastupitel, odborn
"!
veejnost i zstupci iniciativy Oban proti Penny Marketu. S tmi se dokonce pedstavitel msta vbec poprv oficiln schzej. Ti vak po schzce
neskrvaj sv zklamn: Bojme se, e rada nadeleguje leny komise, v n
zatm potaj jen s jednm mstem pro ns, kte jsme cel referendum iniciovali. My si vak nechceme nechat nai pvodn mylenku referenda vzt.
Obvme se rozplizlosti a politikaen na tma referendum, uvd Vladimr
Puchalsk zOPPM (MF Dnes, 3. 2. 2005). Tr vme na tom, aby bylo referendum v obdob parlamentnch voleb, kdy je podle statistik mon doclit nejvyho potu hlasujcch. Jedin dky tomu budeme moci prosadit opravu
hit bez obchodu, dopluje jeho kolega Richard lechta.
lenov OPPM se nakonec rozhoduj k neasti na ppravch trojreferenda vpracovn skupin. Vad jim jak sloen skupiny, tak i to, e se m jednat
pouze o poradn orgn. Zejmna vak tr vaj na tom, aby se referendum uskutenilo podle jejich pvodnho nvrhu.
Jejich rozhodnut komentuje jeden ze len skupiny, politolog Pavel aradn z Univerzity Palackho: Mrz m, e se dalch jednn iniciativa Oban
proti Penny Marketu nezastn. Jejich pipomnky pln chpu. Vdy oni
s mylenkou referenda pili jako prvn. Mohli se vak alespo zastnit
prvnho setkn, kde se daly tyto nvrhy eit. J osobn bych neml nic
proti tomu, kdyby se do skupiny dostalo vce len tto iniciativy, uvd
s tm, e pokud nebude rozhodnut komise pro politiky zvazn, hodl z n
odstoupit i on (MF Dnes, 28. 2. 2005). Pak by nae setrvn nemlo smysl,
dodv.
Pracovn skupina m sv zvry pedloit na dubnovm zastupitelstvu. Pokud
zastupitel jej nvrhy odsouhlas, mlo by se referendum uskutenit v ervnu
2005.
Nakonec se vak ukazuje, e radnice se sobany o svch zmrech bavit
nebude. Na svm ervnovm zasedn zastupitel odmtaj referendum vyhlsit: Otzky sestaven pracovn skupinou byly nejednoznan. I krajsk
ad ns upozoroval na jejich vady, proto jsme se je rozhodli neschvlit,
k zastupitel za SSD Vclav Zatloukal (MF Dnes, 17. 6. 2005).
Na stejnm zasedn navc zastupitelstvo schvaluje okujc zmr odebrat kolkm mnohem vt plochu pro jejich hit ve prospch stavby
plnovanho obchodu, ne se pvodn zamlelo. Zatmco jet v dubnu
2003 to vypadalo, e se mstsk pozemky vyuvan pevn kolou zmen kvli stavb obchodu o 1 469 metr tverench, nyn se mohou zmenit
o celkovch 1 909 metr tverench, tedy o rozmr, kter je stejn jako dv
hit na malou kopanou. Investor EK1 toti pedloil radnici geometrick
plny a ta po jejich prostudovn zjistila, e oproti pvodn schvlenmu
zmru zastupitelstva dolo k posunu vmry pozemk navrhovanch ke
smn. Kvli chybn zapotenm pozemkm se stvajc plocha pro dti ze
""
NESEHNUT
Z Svisle nakonec jet zmen. I pesto ale bude kola splovat vjimku
hygienik, kterou ped asem dostala, uvedl ji dve Pavel Gala, vedouc
odboru rozvoje na perovsk radnici (MF Dnes, 26. 1. 2005).
Krealizaci vstavby Penny Marketu je opt bl
19. jna 2005 hlasuje perovsk zastupitelstvo o Penny Marketu znovu. Vsledek? Vmra pozemk pevdnch na investora EK1 je vt. O co se
zvila cena pozemk (z dvodu vt vmry), o to se sniuje tzv. dar od
investora: pvodn ti miliony K se scvrkvaj na700000K. Dar vpodstat
zavazuje ednky na stavebnm ad kvstcnmu pstupu: Pro ppad, e
spolenost EK1, k.s., nezsk v termnu nejpozdji do 31. 12. 2008 pravomocn stavebn povolen na vstavbu Penny Marketu, poppad msto Perov
nezsk v uvedenm termnu pravomocn stavebn povolen na vstavbu vceelovho sportovit u Zkladn koly Perov, Svisle 13, zave se msto
Perov tyto finann prostedky vrtit. (citace zusnesen 24. zasedn Zastupitelstva msta Perova konanho dne 19. jna 2005)
Lze pedpokldat, e vdob vydn tto publikace bude vstavba Penny
Marketu u Z Svisle ji zahjena... Pokud se tak stane, bude to znamenat
pro iniciativu Oban proti Penny Marketu plnou prohru?
Zaangaovali jsme veejnost. st lid se sice domnv, e oni nakonec
stejn prosad sv, j naopak vnmm, e Perovan jsou sebevdomj,
odvnj, ji se mn boj a aktivnji se vyslovuj kzleitostem, kter se
dotkaj jejich bydlen a ivota vbec. To, co se stalo u ns vPerov, se klidn
me stt i vm! Zkuste se nejdv domluvit se zastupiteli, teba prozou
a pochop. Pokud dohody nedoshnete, dlejte to, co my. Zaktivizujte veejnost, komunikujte, oslovte mdia. A pokud si myslte, e dokete pivst
khlasovn potebnch 50 % mstnch voli, bte cestou dosti o mstn
referendum. Bojujte za sv obansk prva! k jej zstupce Martin echl
(A2, 11/2005).
"#
IV. Kaufland vedle kostela

Bhem let boulivho rozvoje budovn novch nkupnch center si u
pomalu zvykme na nov super- a hypermarkety vyrstajc na mstech, kde
pvodn stly parky i dtsk hit. Bohuel ale dochz i kppadm, kdy
bvaj velmi neetrnm pstupem budovatel obchodnch etzc ohroeny
i cenn historick pamtky.
Na pamtky s buldozerem
K prvnmu z nkolika okujcch ppad, kter vypovdaj o tom, jak si nkdy
nadnrodn obchodn etzce v naeho historickho a kulturnho ddictv,
dolo v polovin 90. let. V roce 1994 zakoupila belgick s obchodnch etzc Delvita pozemek v Rudn u Prahy pro stavbu budoucho centrlnho velkoskladu a podnikovho sdla. Zstupci stavu archeologick a pamtkov pe
Praha-zpad firmu upozornili, e pod pozemkem le na ploe dvancti hektar ti tisce let star sdlit z pozdn doby bronzov, jedin svho druhu ve
stednch echch. Zkon o sttn pamtkov pi . 20/1987 ukld majiteli pozemku, pod nm le archeologick nalezit, povinnost umonit ped
zapoetm stavby przkum a zaplatit za nj.
Potkem ledna 1996 Delvita archeologm oznmila, e zan se stavebnmi pracemi, i pesto, e jet nemla stavebn povolen. Navrhovali jsme firm, aby pokala do jara, e kvli zmrzl zemi nejde s przkumem zat, vzpomn Vladimr tverk z stavu archeologick a pamtkov pe. Przkum,
kter by stl 8 milion korun, by byl hotov do podzimu 1996. Oni ale ekli, e
tak dlouho ekat nemohou, protoe do podzimu u mus mt sklad hotov.
(Respekt . 1/98) Zstupci firmy archeologm nicmn pislbili, e stavbu na
tden zastav. Slib nedodreli pi dal nvtv nalezl archeologick tm
v Rudn u jen roziujc se vybagrovanou jmu. Zastavit devastaci cenn
pamtky se nepodailo. Jedin, kdo tak mohl uinit, byl stavebn ad v Rudn.
Na nai dost, a zakro, nm ednice ekla, e si pece nepjde lehnout
ped buldozer, vzpomn tverk. Odhad kody na znien osad byl stanoven na tyicet milion korun, ovem historick hodnota takovto pamtky je
nevysliteln. Trestn oznmen, kter archeologick stav na stavebnky podal, nakonec vedlo do ztracena, kdy o tyi roky pozdji policie zastavila trestn sthn osoby, kter byla za stavbu zodpovdn. Pi slavnostnm oteven
skladu v listopadu 1996 pochvlil sv esk podzen prezident firmy Guy de
Vaucleroy: Stavba byla dokonena v termnu, bravo. (Respekt 1/98)
VRuomberoku vyrostl hyper-zmek
Jin ppad je ze Slovenska, kde byla v ervnu 2002 zbourna polovina
ruomberskho zmku sv. ofie ze 14. stolet, aby zde mohl bt vybudovn
"$
NESEHNUT
supermarket Hypernova holandskho etzce Ahold. Tento nejvt renesann

zmek na Liptov byl cennou kulturn pamtkou, bval sdlem upy a pobvaly
v nm snad vechny vznamn osobnosti uherskch djin. V roce 1968 se
do objektu nasthovala sovtsk armda a zmek bhem svho dvacetiletho pobytu sten zdevastovala. U tak patn technick stav arelu se
jet zhoril bhem dlouhch let po roce 1989. Dolo k pokozen stech,
rozpadu sti zdiva, do objektu zatkalo, objevily se statick poruchy a msto
marn hledalo uivatele, kter by provedl komplexn obnovu, na kterou nebyly penze ze sttnch zdroj (nklady na rekonstrukci byly vysleny na
300 milion slovenskch korun). Jedinm eenm se pak ukzal nvrh
bratislavskho investora MM Servis Inves, kter piel s npadem zpadn
st zmku odstranit a umstit zde nkupn centrum. Zbyl kdla kostela
mla bt opravena pro provozovn komernch, spoleenskch a kulturnch
aktivit. Po opakovanch jednnch se k zmru vyjdili kladn i pamtki.
I pes to, e ve stavebnm povolen byla investorovi urena povinnost zajistit
na mst komplexn archeologick przkum, bylo archeologm umonno
zat pracovat a po dvou mscch od zapoet stavebnch prac. V polovin
objektu u tak mezitm vznikly betonov zklady, co przkum v tto sti
zcela znemonilo.
V Ruomberoku tak ze zmku sv. ofie vznikl Megamarket ofie okujc hybrid spojujc cennou pamtku s montovanou stavbou supermarketu,
na jeho stee se nachz parkovit. Je to smutn, kdy stt nem penze na zchranu vzcnch kulturnch pamtek a mus pistoupit k takovmu
een, k editelka Pamtkovho stavu Katarna Kosov (Prvo, 29. 6.
2002).
Maketa Megamarketu ofie v Ruomberoku, v pozad renesann zmek sv. ofie.

Bauhaus rekonstruuje v Ostrav
Vpolovin 90. let se ostravt pamtki po dlouhch diskusch rozhodli povolit
vstavbu prodejn haly obchodnho etzce Bauhaus pmo v mstsk pamtkov zn. Nov obchod ml vyrst v tsnm sousedstv historickho objektu
"%
jatek z konce 19. stolet. Jsme pro oiven arelu a rekonstrukci historick
budovy. Rozhodn ale nesouhlasme, aby vedle stla typizovan hala s rozshlm
parkovitm, prohlaoval tehdy architekt Igor Krmr z Pamtkovho stavu (Tden 22/2000). Prv veejn slib investora, e sousedn budovu zrekonstruuje a zmn v prodejnu potravin, banku, lkrnu, bar a njemn kancele, nakonec piml radnici kprodeji pozemku a k vydn stavebnho
povolen na stavbu obchodn haly.
I kdy bylo pro ob stavby vydno jedin stavebn povolen, vyrostl v roce
1997 pouze Bauhaus. Star jatka se opravy ve slbenm termnu nedokala. Investor naopak v roce 1999 ustoupil od pvodn pedstavy, e pi rekonstrukci zstane zachovno vnitn lenn budovy, a z pamtkov budovy
ponechal v plnovanm projektu pouze obvodov zdi. I pes zmnu projektu se vak s rekonstrukc nezaalo. Jedin, kemu bhem nsledujcch
esti let neinnosti dolo, bylo udlen dvou pokut, ktermi se obec snaila
Bauhaus pimt k dodren pvodnho zvazku. Ob ale zruil ostravsk
magistrt pro formln nedostatky.
A vroce 2005 zskalo Obansk sdruen Za starou Ostravu kopii prodejn smlouvy, z n zjistilo pekvapivou vc e Bauhaus koprav jatek vbec
nezavazuje. Smlouva zroku 1995, uzaven mezi tehdejm starostou obvodu a dnenm poslancem za ODS Radimem Chytkou a spolenost Bauhaus,
pouze zakazuje objekt zboit, co zatm firma dodruje. Zkon o sttn pamtkov pi j ale tak jako vlastnkovi ukld nedopustit zhoren stavu
nemovitosti...
Tdenk Ostrava potkem z 2005 zjistil, e objekt nejenom chtr dl,
ale e znj dokonce zmizela stecha. Vedouc oddlen pamtkov pe odboru tvaru hlavnho architekta ostravskho magistrtu Miroslav Kdlo to vak
vid optimisticky: Pracovnci oddlen pamtkov pe magistrtu nejsou pesvdeni, e ke zhoren stavu v souasn dob dochz. Jatka jsou vyitna, zasteena a je na nich prbn provdna zchovn pe. Pouze
v ppad, e by jatka chtrala, co se nedje, vyzvali bychom vlastnka
k odstrann nepznivho stavu a stanovili termn plnn. V minulch letech
nebylo nutn se k tomuto kroku uchlit. (Tdenk Ostrava, 13. 9. 2005)
To, e sbudovou jatek peci jen nen vechno vpodku, uznv Kdlo a
pod thou pedloen fotodokumentace: O chybjc stee jsme nevdli,
stav jsme ovili a na zklad vaeho upozornn. Bez prodlen zahjme
potebn kroky s vlastnkem jatek smujc k nprav, ujiuje 4. 10. 2005
vTdenku Ostrava. Je to sice pozitivn posun od dlouholetho stavu neinnosti adu, ale zdosavadnho vvoje cel kauzy nesplnnho (a bohuel
vinou patn sepsan smlouv nevymahatelnho) slibu Bauhausu lze dnes
stm stoprocentn jistotou konstatovat, e rekonstrukce objektu historickch jatek se Ostravan nedokaj.
"&
NESEHNUT
Serizn nabdka?
VHavlkov Brod piel vroce 2004 investor, plzesk spolenost InterCora, s npadem vybudovat vtomto ptadvacetitiscovm mst vpoad ji
est supermarket, a to pmo vedle kostela sv. Vojtcha, nejstar stavby
tohoto druhu ve mst.
Podle povsti byl kostel postaven na mst, kde odpoval vdestm stolet sv. Vojtch, kdy putoval zech do Uher. Historicky doloen je stavba
kostela ped rokem 1250. Kolem kostela se nachzela pvodn kupeck
osada Brod, lec na Habersk stezce spojujc echy a Moravu. Po druh
polovin 13. stolet bylo zaloeno Smilem zLichtenburka nov msto Brod
a kostel sv. Vojtcha spilehlm hbitovem se stal pedmstm. V16. stolet
byl kostel renesann pestavn. Na hbitov je pohbena ada vznamnch
osobnost, st hrob je zapsna vsttnm seznamu nemovitch kulturnch
pamtek, stejn jako kostel a hbitovn ze vetn brny. (z vyjden zamstnanc Muzea Vysoiny Havlkv Brod vmsnku Vela . 3/2004)
Nov Kaufland m stt kousek od stedu msta na pravm behu eky
Szavy vtsn blzkosti Masarykovy a Ledesk ulice. Zde se pot
s vstavbou kruhovho objezdu na kiovatce a s asanac statku u kostela.
Nov komunikace slouc kzsobovn supermarketu m vst vtsn blzkosti ohradn zdi kostela, u kter se nachzej prv jedny znejvznamnjch
nhrobk (mj. matky a dcery Karla Havlka Borovskho). Pozemky, na nich
se m Kaufland stavt, jsou soukromm majetkem, zemn pln pot
sjejich vyuitm pro sportovn a rekrean ely.
Maketa havlkobrodskho Kauflandu, v pozad kostel sv. Vojtcha.

Budovn supermarket vblzkosti mstskch center sice omezuje nkter zjejich negativnch dopad (napklad vylidovn center mst vppadech,
kdy se obchod sthuje na okraj, nebo dostupnost pouze individuln automobilovou dopravou), na druhou stranu ale zase drasticky zasahuje do tradin mstsk architektury. VHavlkov Brod to plat dvojnsob. Pesto
zstupce investora Radomr Kaman tvrd:
"'
Na vysplm zpad se takov zazen stav nejen na okrajch, ale i pobl

center mst... nae zmry a nabdka mstu i obanm jsou serizn. (Cesta Vysoiny, 18. 5. 2004)
Kaman dle sugestivn l rovou budoucnost sKauflandem:
Pemlel jsem, jak se nejlpe vyjdit kproblematice vstavby obchodnho centra Kaufland na Masarykov ulici. Nakonec jsem si ekl, e nejlep
bude, kdy budu pemlet jako adov oban vaeho msta Havlkova
Brodu... prochzm smrem kLedesk ulici, abych se mohl podvat na hbitov a nov vitre kostela sv. Vojtcha, kter vnoval investor obchodnho
domu... po prohldce novch vitr a vstupu na hbitov, vetn upraven vstupn
zpadn brny, kterou opravil tak investor, se vracm, abych si prohldl samotn obchodn dm. Jedn se o bnou architekturu, i kdy oceuji to, e
fasdy maj strukturu, hloubku a barvu. Std se vymvan beton sokrovou,
ervenou a edou barvou... naposledy se otm a vybavuji si pvodn pohled na zanedban statek a e minulosti a semafory. Ale dnes vidm ist
prostor pln zelen a vpozad se vsostn tyit kostel sv. Vojtcha. Pomyslel
jsem si, kolik to asi vechno stlo. Otm se a utkm kcentru pln dobrch
dojm, nebo toto by msto urit nevybudovalo, protoe na to nem a dlouho
mt nebude. (Vela 3/2004)
Podobn jako vdalch mstech, kam pichzej hypermarketov obchodnci se svmi kontroverznmi zmry, i vHavlkov Brod se slibuje modr
znebe. Vedle vybudovn samotnho obchodnho domu a ji zmnnho kruhovho objezdu m bt zzeno 190 parkovacch mst, investor pro msto
vykoup soukrom pozemky potebn kvybudovn stezky pro p a pro cyklisty podl eky Szavy, st seku stezky dokonce sm vybuduje. A podobn
jako vjinch mstech, kde se nedostv prostedk na opravu a drbu
cennch pamtek i drbu zelen, padaj i zde sliby na rodnou pdu. Starosta msta Jaroslav Kruntord (kandidoval jako nezvisl) upozoruje na
zanedban stav pozemk vokol kostela a na pevaujc vhody, kter ssebou
stavba pinese. M za to, e jej odprci maj strach zejmna zkonkurence
novho sortimentu zbo a levnch cen, mluv o nich jako o pornch staromilcch, kte se sna zanedban a chtrajc msta nadlouho zakonzervovat
namsto toho, aby byla zpstupnna obanm (Vela 3/2005).
Nechceme, aby Havlkv Brod byl bezvznamnm zanedbanm mstem
nezajmavm pro zahranin investor y, jeho jedinou chloubou bude vyhlen psychiatrie a odpor kcizm investicm, pe se ve vyjden mstn organizace SSD vCest Vysoiny.
Smrnou nadszkou se d ct, e umstn zamlen katule Kauflandu
o rozmrech 30 x 80 m vjasn erven barv do tsnho sousedstv kostela sv. Vojtcha by k jistmu zviditelnn msta snejvt pravdpodobnost
pisplo.
#
NESEHNUT
Nepijateln zmr
Pedloen zmr vyvolv u ady havlkobrodskch oban ostr nesouhlas. Negativn se k vstavb novho obchodnho centra stav brodt ivnostnci a vrobci: Zashne to nejen ns, ale i vrobce a zemdlce
v regionu. U jsme zaznamenali snahy od etzc ruit u nkterch eskch
zpracovatel od 1. kvtna zakzky na dodvky potravin, k Vladimr Stehno, pedseda drustva Jednota Havlkv Brod (HBin, 26. 4. 2004).
Vm, e me bt ada destek lepch innjch architektonickch
projekt sodlinm eenm tto lokality, pokud lze vbec ohromn plnovan hangr a prodejn sklad potravin, kter by dozajista dobe poslouil jako
podstavec kvstavb i deseti tank T34, nazvat architekturou, pe 2. 4.
2004 vCest Vysoiny rka Satrapov zGalerie vtvarnho umn
vHavlkov Brod.
Svj nesouhlas vyjaduje tak mstn organizace ODS: Jako hlavn argument uvdme naruen nezamnitelnho historickho prosted v okol hbitovnho kostela sv. Vojtcha, ke ktermu by touto stavbou bezpochyby dolo. Toto rozhodnut je natolik zvan a nevratn, e je nutno k nmu
pistupovat s plnou vnost a odpovdnost nejen vi vem souasnm
obanm, ale i vi budoucm generacm. Jsme pesvdeni, e chybn
kroky v pi o pamtky a kulturn ddictv nelze v budoucnu napravit. Podle
naeho nzoru by bylo konenm vsledkem znehodnocen historick sti
msta touto nevkusnou novostavbou. (Cesta Vysoiny, nor 2004)
Kplnovan stavb se vyjaduje tak Nrodn pamtkov stav zemn
odborn pracovit vBrn. Posuzuje jej soulad spoadavky 9 odst. 3
zkona o sttn pamtkov pi, kter ukld organizacm a obanm,
i kdy nejsou vlastnky kulturnch pamtek, povinnost ponat si tak, aby
nezpsobili nepzniv zmny stavu kulturnch pamtek nebo jejich prosted a neohroovali zachovn a vhodn spoleensk uplatnn kulturnch pamtek.
S ohledem na souasn stupe poznn historickho vvoje zem msta
lze konstatovat, e kpamtkovm hodnotm pedmtnho zem pat zejmna hmotov uspodn, dochovan dispozice a dle pak zalenn
objektu vurbanistick struktue msta. Tyto skutenosti spoluvytv celkov rz zem msta... Vzhledem ktomu, e objekt obchodnho centra je navrhovn vtsn blzkosti arelu kostela sv. Vojtcha, povaujeme jeho vstavbu, hlavn dopravn napojen vprosted kulturn pamtky, za zcela
nevhodn... Zamlen zmr je vdan lokalit zpamtkovho hlediska
nepijateln, resp. vylouen, pe se vkonzultanm vyjden zemnho
konzervtora Pavla Wewiory. Podobn se vyjaduje tak historik umn Ji
Kropek, len Nrodnho komittu ICOMOS (International Council on Monuments and Sites), kter ve svm vyjden pe o nebezpe znetvoen
#
historick sti mstsk krajiny ryze elovou novostavbou, obvykle nadmrnou, montovanou ne-architekturou. (HBin, 16. 2. 2004)
Na nevhodnost zmru upozoruje starostu Havlkova Brodu Milan Knk, generln editel Nrodn galerie vPraze. Zastupitelm msta p tak
dva vznamn havlkobrodt rodci literrn historik Jaroslav Med
a akademick mal Jaroslav erch:
M se pr nyn v naem roditi stavt dal supermarket firmy Kaufland,
a to pmo v historickm jdru msta, v sousedstv jedinenho kostela sv.
Vojtcha. V tsn blzkosti hbitova, tch, kte ns pedeli na vnost, m
pr bt postaveno dal z monster naeho souasnho konzumnho zpsobu ivota. Zmiz tak nejen jist neopakovateln panorama, kter si podmanilo zrak mnoha a mnoha brodskch generac, ale zmiz tak jedno z center
duchovnho genia loci, dvajc naemu roditi sv nepenosn kouzlo. Msto, je si nen vdomo svho genia loci, se mus zkonit stt pouhm shlukem dom a lokalit; to dobe vdli nai pedkov, proto dodnes obdivujeme
jejich citlivou ruku, s n utveli podobu msta. Kdyby v minulosti nai pedkov podlehli tmu tlaku uitkovosti, jak ns ohrouje dnes, mohli jsme mt
msto kouzelnho mstskho parku pouh pastviny a kdo dnes pochybuje
o tom, e prv tyto sady pat k nejkrsnjm mstm naeho msta?
Ven zastupitel, budete-li uvaovat o tak zsadn zmn obrazu Havlkova Brodu, mjte, prosm, na pamti, e mluvte i za ty, kte byli ped nmi
a kte po stalet vdechovali mstu nejen ivot, ale tak jeho ducha. Svm
rozhodovnm jste soust kontinuity, s n si budou klst otzky i nai pravnuci, a mon budou kroutit hlavami nad na poetilost, kter pro krtkodob
uitek pozapomnla na krsu bez uitku, je je radost pro kadho citlivho
lovka. (HBin, 26. 2. 2004)
Rozpor szemnm plnem
Odprci stavby neargumentuj pouze tm, e by Kaufland pokodil cennou
historickou lokalitu. Upozoruj tak na rozpor projektu se zsadami zemnho plnovn, jak je definuje zkon . 50/1976 o zemnm plnovn
a stavebnm du. Podle nich m zemn plnovn vytvet pedpoklady
kzabezpeen trvalho souladu vech prodnch, civilizanch a kulturnch
hodnot vzem.
Pedseda vboru pro zemn plnovn Zastupitelstva Havlkova Brodu
Libor Honzrek ktomu k: Domnvm se e, pokud do tohoto msta umstme supermarket Kaufland, tak nepispjeme k tomu sprvnmu naplnn
principu zemnho plnovn. Myslm si, e tato lokalita nen nejlep pro
vstavbu toho objektu. (HBin, 8. 1. 2004)
Zajmav je postoj architekta Bedicha Falty zkrlovehradeckho projektovho
ateliru Urbaplan, kter se podlel na vypracovn zemnho plnu Havlkova
NESEHNUT
Brodu vletech 19931998. Vnoru 2004 vyjaduje se zmrem zsadn nesouhlas a upozoruje na nkter zsady urbanistick koncepce pro danou
lokalitu vzel zprocesu poizovn zemnho plnu:
Respektovat nemovit kulturn pamtky a zajistit jejich organick zalenn do veejnch prostor;
Novou vstavbu citliv zaleovat do organismu msta;
Zvit urbanistickou a architektonickou kvalitu prosted;
Rozit sportovn a rekrean plochy podl pravho behu Szavy
vnvaznosti na stvajc sportovn arel.
Vechny uveden skutenosti potvrzuj zkladn nzor, e se na takto exponovan msto vsousedstv nemovit kulturn pamtky stavba supermarketu nehod. Pro tento druh staveb sjejich typizovanm pdorysem a prmyslovou
architekturou, neschopnou respektovat urbanistick a architektonick charakter prosted, je nejvhodnj poloha vnkter zokrajovch st msta
sdobrm komunikanm napojenm a vazbou na MHD, uzavr Falta v dopise
pedsedovi vboru pro zemn plnovn Zastupitelstva Havlkova Brodu
z24. 2. 2004.
O ti msce pozdji vak zaujm opan nzor. Strohm dopisem z11. 5.
2004 sdluje Bedich Falta starostovi Havlkova Brodu nov stanovisko
zpozice zpracovatele zemnho plnu knavrhovan zmn vstavb supermarketu: Nemme pipomnek krozen hranic funknch ploch obansk vybavenosti, funkn plochy pro dopravu, zzen ptiramenn kiovatky. Supermarket vblzkosti nejstarho kostela ve msta najednou
nevad, pouze se doporuuje vnovat zvenou pozornost materilovmu
a barevnmu een parkovit, doplnn zelen a dalm doplkm drobn architektury. Co se zmnilo bhem necelch t msc na pvodnm
zmru vystavt zde typizovanou bezokenn halu srytmizovanm obvodovm pltm, kter zrove slou jako reklamn plocha, mtku okoln zstavby se vymyk a je tedy pro danou lokalitu zcela nevhodn, jak se uvdlo vpvodnm vyjden?
Zsadn zmna stanoviska zpracovatele zemnho plnu pichz pouh dva
tdny ped dleitm jednnm mstskho zastupitelstva, kter m 24. kvtna
rozhodovat o zmn zemnho plnu.
Jak u bylo uvedeno, na dotench pozemcch pot zemn pln splochou
pro sportovn a rekrean vyuit. Prvnm krokem kuskutenn zmru vstavby Kauflandu je tak hlasovn, kter by schvlilo zmnu funknho vyuit pozemku na plochu obansk vybavenosti.
Kaufland ano, ale jinde
Na jednn havlkobrodskho zastupitelstva se otzka Kauflandu dostv poprv 23. nora na dost opozin ODS. Jej zastupitel vyjaduj se
#!
zmrem jasn nesouhlas, ke ktermu se pipojuj zastupitel za KDU-SL

a tak nkte dal lenov zastupitelstva. dn rozhodnut vak tentokrt nepadne.
O zmn zemnho plnu maj zastupitel rozhodovat na svm dubnovm
zasedn, ale ani tentokrt khlasovn nedojde a cel zleitost se pesouv na kvten. Podle starosty msta Jaroslava Kruntorda jde pouze
o to, aby se hlasovnm opravila formln chyba vzemnm plnu, jeho
souasn podoba vstavbu supermarketu neumouje. Projekt podle jeho
nzoru vzsadnm rozporu se schvlenm zemnm plnem nen, nebo
ten svstavbou obansk vybavenosti a parkovitm pot. Rezerva pro
rozvoj sportovit zde neexistuje.
Stm pochopiteln zsadn nesouhlas odprci vstavby. Ti jsou tlaeni
asem (projekt byl poprv zveejnn vlednu a bhem pr msc se m
rozhodnout o zmn zemnho plnu) a pro vyjden nesouhlasu vol jeden
zmla nstroj, kter jim n prvn d vtto situaci dv 5. kvtna sepisuj petici proti vstavb supermarketu. Zstupkyn petinho vboru pro jednn sradnic se stv ji zmiovan rka Satrapov zGalerie vtvarnho
umn vHavlkov Brod. Vedle znmch argument o rozporu projektu se
zkonem o sttn pamtkov pi a szemnm plnem se vpetici uvd:
Kaufland si klade ve sv corporate social responsibility (zsady firemn
spoleensk odpovdnosti) za jeden zcl ochranu ivotnho prosted. Ji
neuvd respektovn historickch pamtek, a to zprostho dvodu, e
nestav na venkov, ale ve mstech nad 20 000 obyvatel. Evropsk unie,
kter si klade za cl vyven a trvale udriteln rozvoj a zachovn prodnho a kulturnho ddictv, by tento projekt okamit zamtla a navrhla nhradn lokalitu. Vechny zpadn zem maj supermarkety a hypermarkety,
kter si zdrav konkuruj, mlokdo vak v, e napklad Velk Britnie m
sv vlastn britsk obchodn etzce, stejn tak je tomu vNmecku i Rakousku. Stav je na okraji obc a mst nebo vmodernch zstavbch. Pokud se to dje ve vtch mstech a ve star zstavb, upust investor od
sv firemn podoby a t vsouladu se zkony respektuje okoln architekturu. Autoi petice navrhuj pro Kaufland vhodnj msta ve mst, napklad
arel bvalch kasren.
Do sbru podpis se zapojujmstn obchody, kadenictv, podepsat se d
tak vnemocnici. Nkte zastupitel petici podporuj: Mn se lb, e tato aktivita na svt je, nae seskupen ji podpo, protoe jsme dali, aby oban
nzor radnici sdlili. Take se tak dje a j to vtm, k lidoveck mstostarosta Ji Vondrek (HBin 15. 5. 2004). Podpisy pibvaj po stovkch a obrovsk
zjem pekvapuje i samotn organiztory. Do 23. 5., kdy jsou petin archy pedny zastupitelm, se schzej pes dva tisce podpis. Vobhu je ale i dal
petice, tentokrt pro stavbu Kauflandu. Podepisuj ji necel tyi stovky lid.
#"
NESEHNUT
24. kvtna jedn zastupitelstvo o navrhovan zmn zemnho plnu

znovu. Po bouliv dvouhodinov diskusi u tentokrt na (tajn) hlasovn
dojde. Vsledek je jednoznan zptomnch 24 len hlasuje 7 len
pro zmnu zemnho plnu, 14 proti a 3 se zdruj. Starosta Kruntord
rozhodnut zastupitel nepovauje vi investorovi za spravedliv a prorokuje, e na dotenm mst me vbudoucnu vyrst napklad asijsk trnice (Vysoina, 26. 5. 2004). Ve svm poslednm pspvku ktomuto tmatu, nazvanm phodn Konec Kauflandu vHavlkov Brod (Cesta
Vysoiny, 1. 6. 2004) oznauje odprce stavby za laiky a vyjaduje sv pekvapen nad tm, e toto rozhodnut bylo poprv jin, ne vobdobnch
ppadech pijmme.
lnek zstupkyn petinho vboru (kter pozdji zorganizovala klid lokality u kostela sv. Vojtcha a od nkolika mstnch politickch stran obdrela nabdku kandidovat za n ve volbch) noviny neotiskly. Stlo vnm vedle
jinho i toto:
Jet umme elit nesmyslnm a kontroverznm projektm vtomto mst,
za ktermi jsou pouze konzumn a osobn cle. Vme, e te u ns, obyejn obany tohoto msta, nikdy nic nezastav, abychom hjili sv prva a sv
msto.
##
V. Multifunkn palc vcentru Olomouce

Trochu jsem to podcenil. Ale to se stane vivot kadmu. (primtor
Olomouce Martin Tesak na besed o vstavb Palce Morava,MF Dnes,
30. 4. 2002)
Potkem 90. let knm pomalu zaaly pichzet supermarkety. Od poloviny 90. let se nkupn centra vesk republice zvtuj u mluvme
o hypermarketech. Poslednm trendem jsou pak obrovsk multifunkn komplexy, kde pod jednou stechou najdete obchody, kina, restaurace, sportovit, administrativn prostor y nebo hldan parkovit. Jedna ztakovch staveb se mla vroce 2002 zat budovat vOlomouci.
Architekti nedoporuuj
Olomouc se me pochlubit mstskou pamtkovou rezervac, kter je po
Praze druhou nejvt a jednou z nejvznamnjch vcel esk republice.
V historickm centru msta se nachz Sloup Nejsvtj Trojice (v roce 2001
zapsn na seznm pamtek UNESCO), uniktn soubor baroknch kaen
nebo Dm sv. Vclava. Pr minut chze odtud, u kiovatky ulic Aksamitova
a tda Svobody, narazte na trit svce ne stoletou tradic. Vedle budovy
star trnice maj sv stnky destky prodejc zeleniny, kvtin, textilnho a drogistickho zbo. Podle nkterch nzor je souasn stav trit neudriteln a na jeho mst chyb stavba, kter by mla uzavrat frekventovanou tdu
Svobody.
O zastavn lukrativnho pozemku vtsn blzkosti pamtkov rezervace
zaala olomouck radnice usilovat hned po roce 1989. Teprve vroce 2000
vak zanaj tyto snahy nabvat konkrtnjch rozmr. O pronjmu
snslednm prodejem pozemku pro budouc vstavbu jedn olomouck
zastupitelstvo ji koncem roku 2000. Definitivn pak rozhoduje 8. bezna
2001. Tehdy zstv ve he o pozemky ze dvou pvodnch zjemc jen jeden: esko-izraelsk spolenost D. A. Engineering druh zjemce, firma
Mera Czech, toti zkrachoval a zanechal po sob nedostavn mstsk
byty. Spolenost D. A. Engineering by ovem snejvt pravdpodobnost
uspla i tak, protoe ji radn oznaili za lep z obou zjemc, mimo jin
i proto, e mstu nabdla dar ve vi dvou milion korun. esko-izraelsk
firma zaml vybudovat spoleensko-obchodn komplex Palc Morava. To,
jak bude nov stavba vypadat, ale vt dob nikdo vOlomouci netu. Investor ani radnice toti veejnosti dn bli informace o chystanm zmru
nepodvaj.
Uzaven smlouvy o pronjmu pozemk je vzno na adu podmnek, kter
mus investor dodret. Jedn se pedevm o maximln velikost prodejn
#$
NESEHNUT
plochy komplexu, kter nesm pekroit 5 000 m2, piem velikost jedn
prodejn plochy nesm pekroit 1 500 m2. Dal podmnkou je vzdlenost
nov budovy od stvajcho objektu star trnice (a tm pdem zachovn
tradinch trh) nebo maximln poet motorizovanch nvtvnk komplexu (dva tisce denn). Zejm nejdleitj podmnkou je ale vypracovn
tzv. zastavovac studie, kterou nsledn projedn pracovn komise zzen
mstem. Sedmnctilenn komise sloen ze zstupc radnice a mstnch
architekt a pamtk m posoudit, zda je stavba zarchitektonickho
a urbanistickho hlediska vtto lokalit vhodn. Vppad zpornho stanoviska m bt vypsna architektonick sout.
Model Palce Morava, vlevo budova star trnice.

Komise se schz poprv vjnu 2001, aby projednala studii pedloenou
investorem a posoudila, zda vyhovuje podmnkm, kter byly pro stavbu stanoveny. Vlistopadu vydv komise nsledujc stanovisko: Podmnky
zhlediska urbanistickho een a architektur y a podmnky zhlediska dopravnho een nebyly splnny vplnm rozsahu. (Literrn noviny, 13. 5. 2002)
Investor pot pedkld studii novou, kter se vak podle nkterch len
komise vzsad neli od t pvodn, a nadpolovin vtina len nakonec
zmr ve svm zvrenm vyjden zamt. Vkomisi pevldl hlas architekt, zatmco st len, pedevm zastupitel za SSD (vetn primtora
Mar tina Tesaka), KDU-SL nebo ODS, se ke stavb vraznji nevyjaduje.
Sv stanovisko khodnocen stavb zaslaj radnici pedevm architekti
a pamtki:
Navren objekt svm mtkem a architektonickm pojetm nezapad do
urbanistick struktury a charakteru centrln zny msta. Doporuuji jeho
ppadnou realizaci na obvodu msta. (architekt Petr ehovsk)
#%
Zmr vpedloen podob nelze doporuit krealizaci. Vyadovn plnn zadvacch podmnek by nemlo bt interpretovan jako znepjemovn
podmnek kpodnikn, ale jako samozejmost. (architekt Milan Obenaus)
Urbanisticko-architektonick studie nesplnila nkter vznamn vstupn
poadavky. Nelze proto nvrh vtto podob doporuit. (Irena Blakov,
Sttn pamtkov stav)
(Olomouck den,18. 3. 2002)
Vstc netrplivmu investorovi
1. bezna pedkldaj olomout radn zastupitelstvu nvrh na zmnu podmnek stavby: Na nkter podmnky byl investor schopen reagovat, jin
nebyl schopen splnit, k vedouc odboru koncepce a rozvoje olomouck
radnice Jana Zimov (MF Dnes, 5. 3. 2002). Spolenost D. A. Engineering
toti zjistila, e st plnovan stavby se nachz na nezastavitelnm zem
(v mst s ochrannou zelen), a kvli jej realizaci by se tak musel mnit zemn pln. Namsto pro ni ekonomicky nevhodnho zmenen prodejn plochy
se rozhodla stavbu posunout ble kbudov historick trnice. Pvodn mla
vst stavebn ra 25 metr od star budovy, nyn je to u jen 15 metr, co
znemouje dal fungovn tradinch trh, kter se budou muset odsthovat jinam.
Vedle poruen jasn stanoven podmnky na zachovn trh odmt investor tak dost pracovn komise, aby zastavl mn plochy a vybudoval
msto dvou ti patra. Podle Karla Koblihy, editele D. A. Engineering, by to
znamenalo ron ztrtu tm deseti milion korun: Vnos njmu zpzemn
plochy je vprmru 35 marek za metr tveren za msc, zatmco za prvn
patro je to vprmru 22 marek a pro druh patro kolem 15 marek. (Olomouck den, 5. 3. 2002)
To, e si investor znkterch podmnek, kterch se ml dret, pli tkou
hlavu nedl, dokld i Prvodn a technick zprva ke studii Palce Morava, kterou zpracovala firma G&VProjekt, s.r.o., projektant Ivo Gerharda
a Pavla Vrby:
Nkter poadavky, obsaen vzadn studie, byly vnvrhu modifikovny, protoe jejich striktn dodren znemouje realizovatelnost navrhovanho velikostnho typu modernho nkupnho a kulturn-zbavnho centra, a to
pedevm zhlediska nvratnosti investice vrelaci kvelikosti pronajmatelnch ploch a knezbytnosti vybudovn podzemnho parkovn vozidel
a podzemnch pstupovch ramp. (Literrn noviny, 13. 5. 2002)
Radn ale pedevm doporuili zastupitelm rezignovat na hlavn podmnku
vypsn architektonick soute, a to i pesto, e pracovn komise navrhovan zmr nedoporuila krealizaci. Po hodinov diskusi zved 32 ze 45 zastupitel (vtina len ODS, SSD a KDU-SL, proti jsou zastupitel zvolen za
#&
NESEHNUT
sdruen Olomouc 21 a vtina Unie svobody) ruku pro usnesen, kter schvaluje uzaven njemn a budouc kupn smlouvy se spolenost D. A. Engineering stm, e nkter poadavky architekt a urbanist se do projektu jet
dopracuj (napklad poadavek reprezentativnj fasdy). Zastupitelka Marta
Vlilov za ODS rozhodnut komentuje takto: V jinch lokalitch mme studie a nememe najt investora, kter by je uskutenil. Te investora mme
a neustle ho zahlcujeme njakmi podmnkami. Mohla by mu dojt trplivost. (MF Dnes, 5. 3. 2002)
Argumenty proti
Pestoe se o nm diskutovalo ji dva roky, veejnost se se zmrem vstavby Palce Morava poprv vucelen podob mohla poprv seznmit a
vlednu 2002, kdy Magistrt msta Olomouce zpstupnil dokumentaci
kposuzovn vliv na ivotn prosted. Tm radnice splnila zkon ovem
o to, aby se zmrem obeznmila obany vme vt ne nezbytn nutn,
nijak neusilovala. Vtina oban Olomouce se tak o kontroverzn stavb
zaala dozvdat a pot, co probhlo beznov zastupitelstvo, kter dalo
investorovi zelenou. Hlavnm zdrojem informac o dn v jeho mst pro bnho obana pochopiteln nen edn deska mstskho adu, ale masov mdia, kter stavbu pedstavila a nyn. VRadninch listech z27. 3.
2002 se pe:
Realizovanm zmrem vznikne tpodlan stavba, a to sjednm podzemnm a dvma nadzemnmi podlami. Vpodzem bude umstno parkovn
osobnch vozidel vpotu 364 parkovacch mst. Vprvnm nadzemnm podla budou podl prchozch pas umstny jednotky obchod a slueb. Ve
druhm nadzemnm podla je navreno multikino se esti rzn velkmi
promtacmi sly, dle restauran stravovac st se temi restauracemi,
kiosky a kavrnou. Celkem vznikne 13 800 m2 prodejn a uitkov plochy.
Oteven spoleensko-obchodnho centra Palce Morava je naplnovno na
duben 2003.
Pot, co jsou zveejnny podrobnosti kcelmu zmru a hlavn fotografie
zachycujc potaovou simulaci stavby, zanaj olomout oban dvat
velmi drazn najevo svj nesouhlas. Nelb se jim pedevm architektonick vzhled stavby a jej umstn na okraj mstsk pamtkov rezervace. Nkte znich ve svch dopisech do novin nevzhlednou budovu pirovnvaj
khangru pro letadla, plaveckmu stadionu nebo ktramvajov vozovn.
Je to trakt pipomnajc tovrn halu, k radn za Unii Svobody Irena Kubeov (MF Dnes, 5. 3. 2002). Skupina olomouckch historik umn, architekt a pamtk ve svm otevenm dopise primtorovi msta pe: Architektura tto budovy, kter se m stt nejvznamnj realizac uvnit irho
olomouckho centra, se jev jako naprosto podprmrn, neodpovdajc
#'
ani mimodn hodnot olomouck pamtkov rezervace, ani soudobm architektonickm trendm, a to jak domcm, tak svtovm. (MF Dnes, 18. 3.
2002) Ve svm dopise dle pirovnvaj navrhovanou stavbu kbrnnskmu
multifunknmu centru Velk palek jako kpkladu necitliv a fdn architektury, kter nesmazateln zniila ddictv minulosti a stala se negativn reklamou pro msto. Zvrem poaduj vypsn regulrn architektonick soute. Vae nzory m inspiruj ktomu, abych sodbornmi orgny
msta peliv sledoval konen architektonick een spoleensko-obchodnho centra, odpovdl jim 2. dubna 2002 primtor Martin Tesak
vMF Dnes.
Druhm argumentem, kter zaznv proti plnovanmu zmru, je zruen
tradin trnice, jej zachovn bylo pvodn jednou zpodmnek povolen
vstavby Palce Morava. st stnka se m koncem ervna odsthovat
doprostoru bvalho autobusovho ndra, jin si budou muset novou lokalitu hledat sami. Nov msto je ale pouze doasn, protoe zemn pln
zde pot svstavbou administrativn budovy. Souasn trit m pitom
u stoletou tradici a za nkupem se sem sjdj lid ze irokho okol. Olomouck den otisknul pspvek o nejstar trhovkyni, pan Navrtilov
zHorky nad Moravou, kter sem jezd prodvat kvtiny, zeleninu a ovoce u
padest let. Mu prodvat vHorce. Mli jsme tam obchod se zeleninou
a cukrovinkami. Jsem ale zvykl jezdit sem. Stejn tak zkaznci by za mnou
do Horky asi nejeli. Byla bych rda, kdyby tady trnice zstala. Chci tady
dot, k vlnku nazvanm Se zbom jezd do trhu u pl stolet.
Na tyi destky trhovc, kte maj strach znejist budoucnosti, podepisuj
petici urenou primtorovi a zastupitelm: Nemme zjem stt na pracovnm ad a pobrat podpory. Pokud se provizorn pesuneme na autobusov ndra, a to jet ne vichni, protoe se tam nevejdeme, a pak zase na
jin msto, ztratme zkaznky a meme ivnost zabalit, k jedna
zorganiztorek protestn petice Marie Finkov (Olomouck den, 18. 3. 2002).
Prodejci uspodali podpisovou akci i mezi zkaznky, kterch se bhem
nkolika dn podepsalo na est stovek. Na protesty stnka odpovd veden msta rzn nevid dvod, pro by mlo mnit sv rozhodnut. Nikdy
jsme jim neslibovali, e tam budou moci prodvat doivotn, k nmstek
olomouckho primtora Jaromr Czmero (SSD) a pokrauje kritikou souasnho stavu trit a nabzenho sortimentu: Plechov stnky, vlajc
folie... Vdy je to ostuda. Na triti se navc prodv sor timent jako alkohol, cigarety nebo drogistick zbo: Tito prodejci by si mli uvdomit, e
berou zkaznky klasickm prodejnm, kter maj mnohem vy nklady na
svj provoz. (Olomouck den, 18. 3. 2002)
Trhovci vak argumentuj tm, e za zanedban stav trnice nese vinu pedevm radnice, kter od nich vybr nemal stky za pronjem, ale penze
$
NESEHNUT
zpt do trnice neinvestuje. Vroce 2001 vybralo msto na poplatcch za uvn veejnho prostranstv na mst trnice 7,1 milionu korun. st z tchto
penz dalo sv vlastn organizaci, technickm slubm, kter zajiuj vbr
poplatk a klid trit. I tak ale vce ne pt milion vpokladn msta zbylo.
Penze, kter nm odevzdaj technick sluby, jdou do rozpotu, kde se dl
rozdluj, k mluv radnice Martin Hla (MF Dnes, 30. 4. 2002). Do trnice
msto penze neinvestovalo, protoe se sn vtomto mst nepot. Vroce
1999 byl schvlen zemn pln, kter plnuje na mst trnice zstavbu,
vysvtluje radn Miroslav Petk (SSD) pro MF Dnes. Mon byla chyba, e
se penze na pravu trhu nedaly pedtm. Ale nyn to u nem cenu.
Odprci Palce Morava argumentuj tak tm, e se vjeho prostorch pot se supermarketem splochou 1 500 m2 a e multifunkn centrum pithne do u tak pedimenzovan oblasti dal automobilovou dopravu.
VOlomouci vsouasnosti stoj ji 15 supermarket a dal dva se maj zat
stavt. Uvnit se pot se supermarketem, adou malch obchod, restauracemi, multikinem, bowlingem, rychlm oberstvenm atd. Vtsn blzkosti
se nachz centrum msta, kter odjakiva mlo sousteovat veker ivot
vnm. Stavbou palce dle mho nzoru dojde ke znanmu pesunut tohoto ivota do jeho nitra a vytvo se tak jaksi centrum vcentru. Nsledkem toho me bt relativn vyprzdnn uliek a nmst vokol, co Olomouci, myslm, neprospje, pe 23. 2. 2002 vMF Dnes lenka Hnut DUHA
Olomouc Dominika Glacov. Po realizaci zamlen stavby se pot
snrstem dopravy vokolnch ulicch o necelch 1 900 osobnch aut za den.
Nrst autodopravy pmo souvis sexistenc supermarketu vobjektu. Ten toti pithne nejvce motorizovanch zkaznk, dodv.
A konen ada oban se nechce smit stm, jakm zpsobem bylo, za
poruen jasn stanovench podmnek, o celm projektu rozhodnuto. Nmstek primtora Czmero na adresu tchto vtek uvd podobn argument
jako ji dve zastupitelka Vlilov: Akutn hrozilo, e si investor svj zmr
rozmysl, pokud bychom jednn prothli jet o sout, zdvoduje postoj
radnice vMF Dnes 20. 3. 2002.
Ozvali se oban pli pozd, nebo pli brzy?
Nesouhlasnch reakc svstavbou Palce Morava jsou bhem bezna pln
noviny, ale zrove je jasn, e kzastaven stavby bude poteba zmnit nzor mstskho zastupitelstva. Iniciativy se ujm olomouck obanka Iva
Ranerov, kter ve spoluprci smstn skupinou Hnut DUHA zan sbrat
podpisy pod dost oban o znovuprojednn plnovanho zmru na
zastupitelstvu: V Olomouci iji od narozen a nen mi lhostejn, jak vypad
nebo bude vypadat a jak se nm vem vn bude t. Zamlen Palc Morava toto gigantick monstrum jist kdobrm dlm architektury nepat.
$
Oproti nzoru nkterch oban Olomouce si myslm, e by se takovto ohavn budovy nemly stavt ani vokrajovch stech msta. Pro by se obyvatel okrajovch st knim t patm mli koukat na tyto bezduch
katule?! U tak jich je vOlomouci hodn, a to pedevm dky nynjmu
veden magistrtu, za jeho vldy tyto projekty vznikly. Rozhodla jsem se
tedy udlat ve pro to, aby se zmr Palc Morava neuskutenil. (Ekologick listy, dubenkvten 2002)
16 zkona . 128/2000 Sb. o obcch dv obanovi starmu 18 let
prvo poadovat projednn urit zleitosti voblasti samostatn psobnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, je-li dost podepsna nejmn 0,5 % oban obce. dost mus bt zaazena jako bod programu na
dnm zasedn zastupitelstva. Pokud se ve lht 60 dn od podn dosti dn zasedn zastupitelstva neuskuten, mus bt svolno zasedn mimodn, kter zleitost projedn. Vppad Olomouce sta sesbrat pod
dost 515 podpis, po tech tdnech sbru podpis vulicch se jich podailo shromdit 790. Mimochodem, jedn se u o tvrtou petici vyslovujc nesouhlas sPalcem Morava krom petice trhovc existuje jet nesouhlasn petice architekt a pamtk podepisovan vhradn odbornky a dal
petice sepsan esti obany Olomouce, kte se rozhodli shromaovat pod
ni podpisy a do doby definitivnho rozhodnut o celm zmru.
12. dubna je dost pedloena olomouckmu zastupitelstvu. Nco takovho se stvajcmu veden msta dosud nestalo. Dodrme zkon, zastupitelstvo svolme a poadavky lid si prostudujeme, k po jednn zastupitelstva primtor Martin Tesak (MF Dnes, 17. 4. 2002). Zrove jej ale mrz,
e se oban neozvali dv: koda, e se svmi iniciativami nepili dve.
(Prvo, 13. 4. 2002) Oproti tomu jeho nmstek a zrove stranick kolega
Jaromr Czmero povauje protesty za pedasn (o ti dny pozdji ovem
podepisuje sinvestorem smlouvu o smlouv budouc o zzen vcnho bemene): Veden olomouck radnice se nebrn diskusi sobany na tma
Palc Morava. Zatm by vak podobn rozhovory nemly smysl. Investor stavby
mus podobu projektu, kterou si mli monost Olomouan prohldnout
vmdich, pepracovat. Ztoho dvodu jsou protesty oban pedasn. Zatm
jsou protesty vedeny velice nekonkrtn. Ti dky textu a milion podpis.
To, e nkdo a priori nenvid supermarkety, multikina i bowling, pro m
nejsou argumenty. (Olomouck Den, 13. 4. 2002)
Jasn nzor na sprvn naasovn protest proti stavb m tak jej
investor. Prostednictvm svho editele Karla Koblihy vzkazuje spolenost
D. A. Engineering Olomouanm, e se mli ozvat dve: O monosti investovat vokol olomouck trnice se bavme od ledna 2000, a vprbhu tto
doby jsme nezaregistrovali jedinou negativn reakci. Proto mi stvajc odpor
oban pipad zvltn a irelevantn. J jsem pro diskusi, ale mla prost
NESEHNUT
pijt dve. (Olomouck den, 25. 4. 2002) Na nmitku, e se lid tko mohli
vyjadovat kzmru, kdy nevdli, jak bude nov centrum vypadat (samotn zastupitel, kte se seli kprojednn Palce Morava potkem bezna,
obdreli potebn materily pouh dva dny ped konnm zastupitelstva),
k: Nkresy objektu existovaly mnohem dve. Asi se o n nikdo nezajmal. Zrove ale vlnku zOlomouckho dne piznv, e se jednalo jen
o rozpracovan studie, kter by bylo riskantn poutt ven, a ztoho dvodu
se firma sama nijak nesnaila zamlenou podobu budovy veejn prezentovat. Firma zrove upozoruje na to, e vppad, kdy by si olomouck
radnice prodej pozemk rozmyslela, bude poadovat nhradu vloench nklad a ulho zisku. Ve smlouvch je stanovena sankce dva miliony plus
nhrada kody. Jej ve by se odvjela od nrok firmy, napklad za projekt, upozoruje nmstek Czmero (MF Dnes, 22. 4. 2002).
D. A. Engineering tak kritizuje Hnut DUHA za to, e se dv jeho zstupkyn potkem roku 2002 zastnily procesu posuzovn stavby na ivotn
prosted (EIA) a vyjdily knmu kladn stanovisko. Dominika Glacov zHnut
DUHA k: Na veejnm projednn EIA nm pouze promtli pr vn verzi budovy, kter nezasahovala do zeleninovho trit, a slovn popsali druhou,
kter se m realizovat. (Olomouck den, 25. 4. 2002) Vzvrenm posudku se vak ji hovoilo o stavb v t podob, vjak ji znme dnes, tedy
posunut a sjinou fasdou. Hnut DUHA na zklad tchto zmn poadovalo peruen veejnho projednn a pepracovn dokumentace vsouladu
saktuln podobou zmru. To vak byl odmtnuto stm, e tmito zmnami
vprojektu nedochz ke zmn vliv na ivotn prosted.
Veejn diskuse a zfalovan anketa
Datum mimodnho zasedn zastupitelstva je stanoveno na 27. kvtna.
Primtor Olomouce i jeho nmstek opakovan tvrd, e nesouhlas oban
se stavbou je zpsoben pedevm patnou komunikac mezi investorem
a radnic na jedn stran a veejnost na stran druh. Pesto radnice dn kroky pro lep informovn svch oban nein. Iniciativy se tedy opt
ujm Hnut DUHA. Koncem dubna obyvatelm Olomouce pedvd model
Palce Morava na bronzovm modelu msta umstnm ped orlojem: Chceme lidem nzorn ukzat, jak velk to bude stavba, protoe znkres si to
nemus dost dobe pedstavit. Te je vidt, e Palc Morava je skoro tak
velk jako Doln nmst, k Dominika Glacov zHnut DUHA. Vt dob je
u na svt i pepracovan studie objektu, kter investor upravil podle nmitek beznovho zastupitelstva. dn zsadn zmny oproti pvodnmu projektu se vak nekonaj: promny doznal jeden ze vstup, ze zadn stny byly
odstranny klimatizan jednotky a nikov schodit, stecha m bt pokryta sten zahradou.
$!
29. dubna organizuje Hnut DUHA veejnou besedu o stavb Palce Morava. Do slu Vlastivdnho muzea pichzej diskutovat dv stovky lid. Naproti nim zasedli primtor a jeho nmstek, zstupce investora, architekti,
kte budovu navrhli, i architekti, kte se stavbou nesouhlas, a dal host.
Konkrtnch odpovd ze strany odpovdnch pedstavitel msta se vak
oban nedokaj. Za zmnku stoj pouze piznn primtora, e situaci trochu podcenil a e podobnou diskusi ml zorganizovat sm a dve. Architekt
Pavel Vrba, jeden zautor zmru, pak prohlsil, e zn spoustu architekt,
kte by takovouto prci udlali tak. Na jeden znesouhlasnch nzor reagoval primtor slovy: Ti, kte jsou spokojeni, sem urit nepili. To, co kte, je v soukrom nzor. Kdy jsem se podval na vsledky internetov
ankety, devadest procent hlasujcch bylo pro. (Olomouck den, 30. 4.
2002)
Vtu chvli ovem primtor netuil, e anketa byla zfalovna, a ztoho dvodu ji jej organiztoi pedasn ukonili. Anketa zveejnn na strnkch internetovho asopisu Idialog mla pvodn slouit jako jeden zpodkladovch
materil pro jednn zastupitel. Nkolik dn respondenti odpovdali serizn. Pot vak nkdo zaal prbh ankety ovlivovat: u dotazu, zda respondent souhlas sprojektem Palce Morava, jak jej schvlil olomouck magistrt, zaala a neuviteln pevaovat odpov ano. Ten, kdo anketu zfaloval,
hlasoval vce ne dvacettisckrt, piem ped zatkem falovn daj vtzili odprci stavby Palce Morava, k inicitor ankety politolog Pavel aradn (Olomouck den, 30. 4. 2002). Pestoe anketa byla standardn zabezpeena tak, aby kad mohl hlasovat jen jednou, podailo se nkomu
bezpenostn opaten obejt. Opertor, kter poskytuje IP adresn prostor,
potvrdil, e adresu, ze kter pily tisce hlas, uv olomouck firma Empecom. Tato firma si podala projekt na prce vbudoucm Palci Morava a o rok
dve zpracovala potaov st pro nkter budovy magistrtu. Jednatel firmy vak jakoukoliv spojitost se zmanipulovnm ankety odmtl stm, e svou
domnu pronajm dalm spolenostem, kter ji pronajmaj dl.
Potkem kvtna vznik iniciativa Oban proti Palci Morava (OPPM), kter pokrauje ve sbru podpis pod petici, zakld internetov strnky, oslovuje politiky a vznamn osobnosti (prezidenta republiky, ministra kultury,
poslance, sentory, UNESCO atd.) a pipravuje na 22. kvtna velkou demonstraci proti stavb Palce Morava.
Jako na 17. listopadu
Chceme, aby politici konen zaali mluvit a diskutovat slidmi o tom, co ve
mst dlaj, kaj organiztoi chystan demonstrace. Jeden znich, Pavel
aradn, ktomu dodv: Nechceme, aby msto pokraovalo vprodeji pozemk investorovi, ale odstoupilo od smlouvy a nechalo peliv vypracovat
$"
NESEHNUT
architektonickou studii a dal studie nosnosti tto vjimen lokality. Pak

uvliv vybralo investora a vc veejn projednalo. (MF Dnes, 17. kvtna
2002) Mm dojem, e lid nesouhlas stm, co vid na obrzcch. Jak zveejnme dal pravy budovy, vm, e budou spokojenj, odpovd na vtky
ve stejnm lnku primtor Tesak. Na mst u vtto dob probh archeologick przkum a dn smlouva sfirmou D. A. Engineering m bt podepsna nejpozdji do 30. ervna.
Vpondl 20. kvtna se ped radnic na Hornm nmst schz vbouliv
atmosfe okolo tisce odprc stavby. Jedn se o druhou nejvt demonstraci vOlomouci od as 17. listopadu 1989. Na transparentech se objevuj hesla: Hangr do msta nepat, Obluda = ostuda, Jet nen pozd,
Mluvte snmi kdy je dobr, obhajte ho nebo Trochu jste to podcenil,
pane primtore! enci na pdiu ped orlojem opakuj znm argumenty
proti Palci Morava: Jet nen pozd! kaj nm: dva roky jste se mohli
ozvat. Ale kdo zns o palci vdl? Radnice a nyn napsala do mstskch
novin zprvu a lid nemaj as chodit st vvsky. Chceme, aby se s nmi
radnice bavila a veejn jednala o tom, co na trnici bude, k Dominika
Glacov zHnut DUHA. Kroky mus bt jasn: nejprve urbanistick studie,
potom veejn debata a a na zvr stavt. To je jedin odpovdn pstup,
upozoruje architekt Milan Obenaus, jeden zlen pracovn komise, kter
nvrh posuzovala (MF Dnes, 21. 5. 2002).
Odprci stavby hovo na nmst i o tom, e pi jejm schvalovn mohlo
dojt ke stetu zjm, nebo jeden ze zstupc investora Ji Rozboil kandidoval vroce 1998 vkomunlnch volbch za SSD a je lenem majetkoprvn komise rady msta. Na demonstraci chtl vystoupit i primtor Tesak,
ale byl odmtnut. Pan primtor m mnoho jinch prostedk, jak se kcel
zleitosti vyjdit a vst sobany dialog, zdvoduje zamtav postoj organiztor Pavel aradn. Pot, co se primtor vtisku pozastavil nad tm, e
nebyl pozvn na pdium a bhem demonstrace tak nedostal prostor kveden
diskuse, napsala mu Dominika Glacov votevenm dopise: Ven pane
primtore, domnvm se, e diskuse nen mon vst na nmst. Ktakovm
akcm zde mme sly a jin mstnosti, kde se meme vklidu sejt
a problmem se serizn zabvat. Bohuel mme pocit, e to nejsme my,
ale veden msta, kdo nechce vst vnou diskusi na tma Palc Morava.
Sm jste piznal, e jste situaci trochu podcenil. Nicmn za cel tyi tdny
od diskuse zorganizovan Hnutm DUHA nedolo zVa strany knprav
tto chyby. Domnvme se, e npravou nejsou drobn kosmetick pravy
na Vmi stle urputnji hjen stavb. Npravou me bt pouze dialog
sobyvateli Olomouce, nebo jenom tak mete zjistit, co si lid skuten
pej, a jen tak mete ct, e skuten hjte zjmy tch, kte Vm, jak
poukazujete, dali dvru. (MF Dnes, 25. 5. 2005)
$#
Nkolik dleitch sel: pod petic proti stavb Palce Morava je vtuto
chvli u pes 4 000 podpis. Na nmst se selo na tisc lid. Za pt msc
se maj konat komunln volby.
Nen divu, e po tak razantnm vyjden obanskho nesouhlasu zan
ada zastupitel, kte ped temi msci pro nvrh zvedli ruku, pomalu couvat. Nmstek Jaromr Czmero po protestech Olomouan zaal pracovat
na zmn zveejnnch studi objektu. Znkres, kter jsem vidl, vyplv,
e by se stavba mla zmenit tak, aby u trnice zstalo zachovno zeleninov trit. Zmn by mla doznat tak kritizovan podoba projektu, k primtor Martin Tesak (Olomouck den, 21. 5. 2002). Nejsme proti stavb
palce, ale mlo by dojt ke zmnm vjeho velikosti a tak vtermnu prodeje pozemk, k tak Jaroslav Bosk, f poslaneckho klubu ODS, kter
vbeznu hlasoval pro to, aby msto zruilo podmnky, kter investora omezovaly (MF Dnes, 25. 5. 2002).
Zastupitelstvo dl vykv...
Tden po demonstraci, vpondl 27. kvtna, se m konat mimodn
zasedn zastupitelstva, kter m projednat dubnovou dost oban. Nkolik dn ped jeho konnm pedkld spolenost D. A. Engineering politikm vpoad u tvrtou pepracovanou studii Palce Morava. Nov studie Palce Morava pot stm, e se dosavadn stavba zmen o osm
metr smrem od budovy star trnice. Tm by mezi objekty vznikla proluka, kter umon zachovn zeleninovho trit. Co se te podoby objektu, ta zstv stejn, popisuje studii nmstek primtora Czmero (Olomouck den, 23. 5. 2002). Investor sice pvodn spepracovnm projektu
souhlasil a na sv vlastn nklady vypracoval novou studii, ale brzy zmnil
nzor: My jsme se smstem u dve dohodli, a to se nyn pod uritm
tlakem sna dlat zmny. Men varianta objektu vak pro ns nen vtto
chvli ekonomicky nosn. Proto trvme na pvodn dohod smstem,
k editel firmy Karel Kobliha (Prvo, 23. 5. 2002).
Pestoe stovky lid demonstrovaly ped pr dny za to, aby snimi zaala
radnice o projektu veejn hovoit, novou studii znaj prozatm jen politici. Ti
ji a do konn zastupitelstva odmtaj zveejnit stm, e nejdve kn mus
vydat stanovisko jednotliv poslaneck kluby. Trvme na veejn diskusi.
Takto to vypad, e u je ve pokoutn rozhodnuto, a nkdo na tom m
osobn zjem, k jeden zorganiztor protest Pavel aradn (MF Dnes,
23. 5. 2002). Odprce projektu neuspokojuje ani navrhovan zmna: Nvrh na zachovn zeleninovho trit nen nim novm. Tato podmnka figurovala u vpvodnch poadavcch zastupitelstva, k Dominika Glacov
zHnut DUHA a poaduje, aby radnice zastavila vechny nevratn kroky
smujc ke stavb centra (Olomouck den, 23. 5. 2002).
$$
NESEHNUT
Ti, kte ekali, e mimodn zastupitelstvo rozhodne o definitivnm zamtnut stavby, odchzeli po tm tyhodinov diskusi zklamni. Na prvn porevolun jednn zastupitelstva, kter musela vOlomouci radnice svolat na
zklad protest oban, se sice dostavuj vce ne ti stovky lid, kte dvaj
hlasit najevo svj nesouhlas se stavbou, ale zastupitel rozhodnut odkldaj o msc a chtj sinvestorem dl jednat: Potebujeme mt as
sinvestorem jednat o podmnkch, za kterch lze vpprav stavby pokraovat, nebo od smlouvy snm odstoupit, k zastupitel za KSM Miroslav
Marek (Prvo, 29. 5. 2002). Na svch idlch sedte proto, abyste hjili zjmy
oban, ne investora. Kdo si me dovolit hazardovat spti tisci podpisy
lid? upozoruje zastupitele Michal Kolesr zHnut DUHA (MF Dnes, 28. 5.
2002).
Poadavek odprc stavby vyslyely jen poslaneck kluby Unie Svobody
a sdruen Olomouc 21, kter navrhovaly odstoupen od smlouvy sinvestorem.
Nvrh vak nebyl pijat, ostatn kluby podpoily nvrh ODS na vytvoen pracovn skupiny zad politik, kter bude dle jednat sinvestorem o zmnch
projektu, a zvr ztohoto jednn pedlo na dalm zasedn zastupitelstva 27. ervna. Je to fraka, jak se na zastupitelstvu hlasuje. Jsem vak
optimista. Stle vm a doufm, e se Palc Morava nepostav, k Iva
Ranerov, kter svoj dost zastupitelstvo svolala (MF Dnes, 28. 5. 2002).
...investor rezignuje
Vzhledem ktomu, e zastupitelstvo sv rozhodnut odloilo, Iniciativa Oban proti Palci Morava ve svch aktivitch pokrauje. Argumenty proti stavb podporuj i nkte olomout poslanci Parlamentu. Ministr kultury Pavel
Dostl (kter vOlomouci vede kandidtku SSD do parlamentnch voleb)
upozoruje na to, e Sttn pamtkov stav vsouasn dob zpracovv
nvrh na prohlen objektu star trnice za kulturn pamtku, a dodv:
Ji ze zapoatho archeologickho vzkumu je zejm, e vlokalit jsou
pod zem dochovan znan sti baroknho opevnn historicky funkn
navazujcho na soubor mstskho opevnn, kter je nemovitou kulturn
pamtkou. Jsem toho nzoru, e na danm architektonicky citlivm mst by
mla vzniknout vysoce kvalitn architektura, majc pirozenou nvaznost na
prosted zcela uniktnho typu. (Prvo, 29. 5. 2002) Podobn se vyjaduje
poslanec za KDU-SL Tom Kvapil, podle kterho je navrhovan palc pli velk: Nesed mi jeho architektonick podoba. Nen takov, jak by mla
bt vbezprostedn blzkosti mstsk pamtkov rezervace, uvd (MF Dnes,
28. 5. 2002).
Bhem prvn poloviny ervna u m iniciativa proti Palci Morava pod protestn petic sesbrno okolo 5 000 podpis. Radnice vt dob hraje mrtvho brouka pesto, e by komise sloen zpolitik mla jednat sinvestorem
$%
o zmnch stavby, jak si to zastupitel koncem kvtna schvlili. Komise

nejedn a vtina politik ani nev, jak pravy budou prosazovat. Jednn
sinvestorem dosud neprobhlo. Pracovn skupina poven jednnm se
toti dosud nesela, protoe a dnes jsem dostal od poslaneckch klub
Unie Svobody a KDU-SL jmna jejich zstupc, k nmstek primtora
Jaromr Czmero a dodv: Pokud vm, tak investor je ochotn uinit zmny
a pracuje u na est variant vize objektu. Proto by bylo vhodn, abychom si ji pi na schzce prohldli. (Olomouck den, 8. 6. 2002) Druh
nmstek primtora, Pavel Hork (KDU-SL), jeho slova potvrzuje: Nen
o em diskutovat, nen nic novho. (MF Dnes, 8. 6. 2002) Organiztoi protest mezitm dl sbraj podpisy a pipravuj koncert pod nzvem Koncert
pro msto pro historii, architekturu a otevenou spolenost, kter se m
konat 19. ervna opt na Hornm nmst.
Koncert ped radnic, kter ml bt pvodn protestn, vak vden svho
konn mn svj nzev na oslavn na schzce pracovn skupiny zastupitel sinvestorem 17. ervna toti D. A. Engineering od svho zmru ustupuje: Na zklad dosavadnho vvoje a jednn povauji za nereln, e bychom stavbu vnavrhovan podob i po zmenen realizovali u trnice,
k jej editel Karel Kobliha (Olomouck den, 18. 6. 2002). Vtina pedstavitel poslaneckch klub (s vjimkou ODS) se bhem hodinovho jednn
shodla na tom, e ob stavba nen vdan lokalit vhodn: I n klub sice
pvodn prosazoval jen jej zmenen, ale dospli jsme knzoru, e je teba
vnmat pipomnky veejnosti a jednat sinvestorem, zda je ochotn tyto nzory akceptovat, konstatuje primtor Mar tin Tesak (Prvo, 18. 6. 2002).
Primtor sice upozornil na to, e definitivn rozhodnut padne a na zastupitelstvu, kter se m sejt na konci ervna, ale investor u prohlsil, e m
vOlomouci vytipovanch est jinch lokalit. Je to na sto procent. Je to kvli
iniciativ oban. Kdyby nebyla, stavlo by se. Povauji to za zatek obansk spolenosti. Myslm, e obansk iniciativy by mly bt partnerem
obecnch samosprv, k zastupitel Unie Svobody David Hrbek (MF Dnes,
18. 6. 2002).
19. ervna se ped radnic schzej oban, aby oslavili sv vtzstv koncertem skupiny Blues Party. Pedevm bych chtl podkovat vem, kte
nm pomohli a pispli ktomu, e u trnice nebude stt navrhovan obluda.
Mli bychom pohldat, aby se msto u trnice stalo dstojnm reprezentantem msta, k zde jeden zorganiztor Pavel aradn (Olomouck den,
20. 6. 2002).
Na konci ervna olomout zastupitel podle oekvn potvrzuj zamtnut
zmru stavby Palce Morava na mst trnice a radnici dvaj za kol ukonit vechny smluvn vztahy se spolenost D. A. Engineering: Pedpokldm,
e to msto nebude stt ani korunu. Mj kol je estn se sinvestorem
$&
NESEHNUT
dohodnout a zabvat se ppadnou dal spoluprac snm, k nmstek

primtora Czmero (Prvo, 28. 6. 2002). Otzka ppadn nhradn lokality se
vak na zastupitelstvu neprojednv, protoe plnovanou schzku na toto
tma izraelsk majitel firmy nkolikrt zruil.
Ke kauze se olomouck zastupitelstvo vrac jet jednou, a to vz 2002
na samm konci svho volebnho obdob. Zastupitel lidem slibuj, e trnice projde rekonstrukc, do jej podoby bude moci zashnout i veejnost.
Radnice pak za projekt Nov tv prostoru trnice zskv na konci roku
2002 Cenu za podporu mstn demokracie udlovanou mstnmi neziskovmi
organizacemi. O rok dve se dostv podobnho ocenn tak iniciativ
Oban proti Palci Morava, kter dostv cenu neziskovch organizac Bl
okno 2002 za pilotn kauzu kultivovanho zapojovn veejnosti do plnovn a rozhodovn proces vmst Olomouci.
Na zijovm zasedn omlouv primtor Martin Tesak poten neastn postup radnice pieen sporu o stavbu Palce Morava slovy: V prbhu
obdob udl lovk tisce rozhodnut. Je sloit odhadnout, kter bude pedmtem ir diskuse, (MF Dnes, 27. 9. 2002).
$'
VI. Svylouenm veejnosti

1. Kad m prvo na pzniv ivotn prosted.
2. Kad m prvo na vasn a pln informace o stavu
ivotnho prosted a prodnch zdroj.
(z lnku 35 Listiny zkladnch prv a svobod)
Podle zkona o ochran prody a krajiny . 114/1992 Sb. maj obansk
sdruen za splnn nkolika podmnek prvo astnit se sprvnch zen
(napklad zemnch i stavebnch), v nich jsou njakm zpsobem doteny
zjmy ochrany prody a krajiny. Toto prvo, vyplvajc z 70 odst. 3 zkona,
je vyjdenm a provedenm ve citovanch stavnch prv na pzniv ivotn prosted. Obanskm sdruenm je tak zkonem umonno ovlivovat
innost sprvnch orgn, pokud mohou bt pi jejich rozhodovac innosti
doteny zjmy prody a krajiny, a pispvat tak kdodrovn zkonnch ustanoven, chrncch tyto zjmy.
Jednm zobanskch sdruen, kter se zapojuj do sprvnch zen spojench s vstavbou novch obchodnch etzc, je brnnsk NESEHNUT
Nezvisl sociln ekologick hnut. Svyuitm zmnnho paragrafu zkona o ochran prody vminulosti vstoupilo hned do nkolika takovch zen.
Koncem 90. let to byla stavba supermarketu Albert ve tvrti Nov Lskovec
a stavba obchodn-zbavnho centra Plaza nedaleko centra msta. Supermarket Albert na jedn zposlednch nezastavnch ploch na sdliti nakonec za znanch porodnch bolest vyrostl, a to i pes siln odpor oban.
Ovem hned vnsledujcch komunlnch volbch skonila mstn politick
reprezentace veden ODS, kter jeho stavbu tvrd prosazovala, vopozici
veden radnice vetn funkce starostky pevzala koalice, vn se objevili
odprci supermarketu. Cel proces vstavby supermarketu NESEHNUT aktivn pipomnkovalo, usplo sodvolnm proti kladnmu zemnmu rozhodnut (zemn zen se muselo zopakovat) a prosadilo nkter drobn zmny
projektu (napklad zzen novho pechodu pro chodce). Navc upozornilo
na mon konflikt zjm u jednoho zastupitele msta Brna, kter byl lenem
investin komise Rady msta Brna, je napklad navrhovala zaazen sti
dopravnho een stavby supermarketu Albert do mstskho rozpotu. Tento zastupitel byl vak zrove zstupcem investora firmy AHOLD vzemnm
zen. Po medializaci cel kauzy se pak vzdal svho mandtu.
Oproti tomu Centrum Plaza, jemu mla pvodn padnout za ob topolov alej, kter je soust biokoridoru podl eky Svratky, nakonec zstalo
jen vplnech projektant. Vrazn ktomu pispla ast NESEHNUT
%
NESEHNUT
vzemnm zen. Sdruen se mj. podailo prosadit do zemnho rozhodnut

podmnku vypracovn studie o przkumu trhu. Protoe investor nebyl schopen
doloit vechny ze zkona potebn doklady, stavebn ad zen zastavil.
Pravdpodobn i na zklad tchto zkuenost se vposlednch letech
pokouej nkter stavebn ady jednotlivch mstskch st Statutrnho
msta Brna obansk sdruen ze sprvnch zen vystrnadit. ady vtchto
ppadech konstatuj, e ze stanovisek dotench orgn vyplv, e v uvedenm zemnm zen nejsou zjmy ochrany prody a krajiny doteny. Ztoho
dvodu pak neshledvaj zkonn dvod pro zaazen obanskho sdruen
mezi astnky zen. Jejich ast odmtaj i v ppadech, kdy zjmy prody
a krajiny oividn doteny jsou zmr vyaduje kcen devin, ovlivn krajinn rz, zlikviduje biotopy chrnnch ivoich a rostlin apod. Obzvl paradoxn tyto snahy vyznvaj pi porovnn zmiovan star kauzy supermarketu Albert, kter vznikl vpodstat na hol plni, se dvma aktulnmi ppady,
kter vsouasnosti brnnsk NESEHNUT e. Jedn se o hypermarket
Carrefour vBrn-Krlov Poli a supermarket Kaufland vBrn-idenicch.
Vhodn poloha
Historie vstavby hypermarketu Carrefour vbrnnsk mstsk sti Krlovo Pole sah do let 19971999. Tehdy je na zakzku firmu Carrefour vypracovna urbanistick studie pro lokalitu bval krlovopolsk cihelny. Obchodn
centrum o rozloze dvanct a pl tisce metr tverench m vzniknout na
pozemcch mezi ulicemi Lesnick, Sportovn a generla Pky, kter Carrefour
koupil v privatizaci. Vtsn blzkosti m vbudoucnu vst jedna zhlavnch
komunikac plnovanho velkho mstskho okruhu (VMO). Jedn se tedy
o znan atraktivn msto svhledem kvalitnho dopravnho napojen, by m
VMO podle pvodnch zmr peten brnnsk doprav odlehit, a vjeho
blzkosti by tak nemly bt budovny stavby, kter na nj naopak dal dopravu pivedou.
Stanoviskem ze dne 27. 3. 2000 adresovanm adu mstsk sti BrnoKrlovo Pole NESEHNUT pedloenou studii pipomnkuje. Upozoruje mj.
na to, e navrhovan prodejn plocha pinese do zem, ji tak zatenho
dopravou, dal individuln automobilovou dopravu. Dle uvd, e objekt
hypermarketu je tm nedostupn pro p. Jeho umstn tedy nut ppadn zkaznky pouvat automobilovou dopravu, a tm zvyovat zaten pilehlch komunikac.
Ppravy pomrn komplikovanho (vedle hypermarketu samotnho se mus
vyeit i jeho dopravn napojen) zmru pokrauj. Jet vroce 2000 poizuje
tvar hlavnho architekta (HA) soubor zmn zemnho plnu zmna ploch
na zvltn plochy pro obchod, smen plochy obchodu a slueb a plochy
dopravy. Na podzim 2001 pedkld HA dv samostatn dokumentace pro
%
zemn zen, jednu pro samotn nkupn centrum a druhou pro realizaci
potebnho dopravnho napojen. S obma navrhovanmi urbanistickmi eenmi HA nesouhlas pedevm pro rozpor se schvlenmi regulativy zemnho plnu. Zrove vak rad tyto regulativy zmnit, aby bylo mon stavbu
realizovat.
Bez vlivu na ivotn prosted?
Zatmco zmr vstavby dalho hypermarketu vBrn postupuje pomalmi
krky a za nulov publicity dl, podv si vervenci 2000 NESEHNUT
u stavebnho adu vKrlov Poli dost podle 70 odst. 2 zkona o ochran prody a krajiny. d o to, aby jej ad podle zkona pedem informoval
o vech zamlench zsazch a zahajovanch zench, pi nich mohou bt
doteny zjmy ochrany prody a krajiny.
Vsrpnu 2001 podv spolenost Carrefour esk Republika, s.r.o. oznmen zmru stavby Obchodn centrum Carrefour Brno-erven Mln
u Krajskho adu vBrn, a tm je zahjen proces posuzovn vlivu stavby
na ivotn prosted. Z dokumentace EIA zpracovan spolenost SEPARAEKO, s.r.o. vyplv, e stavbou hypermarketu budou doteny zjmy ochrany
prody a krajiny.
Podle dokumentace je nejvznamnj lokalitou zhlediska souasnho
vskytu flry a fauny, kter se nachz vblzkosti hodnocen stavby, retenn ndr erven Mln. Ta je tzv. urbnnm biocentrem. Na zem tto ndre, kter je soust kanalizan st msta Brna, vznikl zejm dky dlouhodob absenci zsah pomrn hodnotn mokad. Zjistilo se, e se tu
vyskytuje ada druh ptk, kte zde dokonce hnzd a vyvdj mlata
(kachna divok, slpka zelenook, chstal vodn, rkosnk obecn, rkosnk
zpvn, strnad rkosn, slavk modrek a dal). Ornitologick vznam lokality potvrzuj i aktuln pozorovn. Patrn nejvznamnjm faktem je, e tu
hnzd zvlt chrnn druhy ptk, mezi n pat chstal vodn siln
ohroen, moudivek lun ohroen, bekasina otavn siln ohroen.
Bhem orientanho przkumu byla zjitna ptomnost pti dalch zvlt
chrnnch druh ptk: brambornek ernohlav ohroen, krahujec
obecn siln ohroen, krutihlav obecn siln ohroen, lejsek ed
ohroen, rors obecn ohroen. Ti zpti tchto druh na lokalit hnzd.
Odbor ochrany ivotnho prosted magistrtu spolu sadem mstsk sti
Krlovo Pole dlouhodob usiluj o registraci retenn ndre erven Mln
jako vznamnho krajinnho prvku. Vzhledem kfunkci tto ndre vkanalizan
sti msta Brna vak tuto registraci pslun vodohospodsk orgn
a provozovatel kanalizan st odmt.
Jak u bylo eeno, sinformovnm oban o chystanm zmru se doposud pslun ady pli nezatovaly. I proto se kposudku vyjaduje za
NESEHNUT
veejnost pouze jeden oban. Ten ve svm psemnm stanovisku z19. 9.

2001 zsadn nesouhlas se zvry dokumentace, e realizace stavby nevyvol vznamn negativn dopady na ivotn prosted, tj. zejmna na kvalitu
ovzdu a zven hlukov zte. Argumentuje pedevm nedostatenm
posouzenm dopad zven automobilov dopravy na blzkou bytovou zstavbu a upozoruje tak na to, e 90 % oban, kte vlokalit bydl, nebylo
o pprav tto stavby informovno. O zmru neinformoval ani oficiln zpravodaj mstsk sti.
Zatmco argumenty o zhoren kvality ovzdu a zven hladiny hluku vlivem automobilov dopravy zpracovatel posudku EIA odmt, ke druhmu
argumentu uvd: Podle naeho nzoru je jen na kodu vci, e ad mstsk sti nevnoval informovanosti oban vce sil. To vak zpracovatel
dokumentace neme ovlivnit.
Nazvr jsou vposudku EIA vyjmenovny kladn a zporn vlivy stavby na
ivotn prosted. Nkter ztch kladnch skuten stoj za zmnku:
zmrnn psychick zte okolnho obyvatelstva
kladn sociln dsledky nov pracovn pleitosti
zven estetick kvality zem
lokln monosti rekreanho vyuit
Autor posudku se bohuel ble nerozepisuje ani tato sv ponkud odvn tvrzen nijak nezdvoduje.
Na veejn projednvn EIA, kter probh 29. 11. 2001 ve velk zasedac mstnosti adu mstsk sti Brno-Krlovo Pole, se podle oekvn
dostavuj pouze dva oban. O pt dn pozdji vydv Krajsk ad Jihomoravskho kraje khodnocen vliv na ivotn prosted souhlasn stanovisko.
Jak se zbavit astnka zen
Statutrn msto Brno m celkem 29 mstskch st. Kad znich vede
ron celou adu sprvnch zen, pi nich mohou bt doteny zjmy ochrany prody a krajiny chrnn dle zkona 114/1992. Obansk sdruen
nen schopno kontrolovat nkolikrt do tdne edn desky vech 29 brnnskch mstskch st. Proto NESEHNUT na adu ztchto ad rozeslalo
tzv. generln dost podle 70 zkona, ve kter d o to, aby bylo pedem
informovno o vech zsazch a zamlench zench, pi nich mohou bt
doteny ve uveden zjmy. Na ad mstsk sti Krlovo Pole je tato
dost doruena 19. 7. 2000.
Dne 5. 2. 2002 podv investor nvrh na vydn zemnho rozhodnut
o umstni stavby. O zahjen zemnho zen na stavbu Carrefouru stavebn
ad NESEHNUT neinformoval, nebo dospl kzvru, e zde zjmy ochrany prody a krajiny doteny nebudou.
%!
Dne 18. 6. 2002 vydv stavebn ad mstsk sti Krlovo Pole zemn
rozhodnut o umstn stavby. Zatm nen pravomocn, protoe vzkonn
lht se proti nmu jeden zastnk odvolal.
Dne 19. 6. 2002 se statutrn zstupce NESEHNUT ztelefontu na ad
mstsk st dozvd o zahjen zemnho zen, 25. 6. oznamuje stavebnmu adu mstsk sti svoji ast. ad vak sNESEHNUTM dl nekomunikuje, neumouje jeho zstupci nahldnout do dokumentace ani nevydv rozhodnut o tom, e by obansk sdruen astnkem nebylo.
Dne 25. 9. 2002 je zstupce NESEHNUT pi osobn nvtv stavebnho
adu informovn o tom, e ji ped temi msci bylo vydno zemn rozhodnut o umstn stavby. Do tohoto zemnho rozhodnut vak stle neme
nahldnout, protoe stavebn ad jej nepovauje za astnka zen.
Dne 2. 10. 2002 podv NESEHNUT proti zemnmu rozhodnut odvoln kodboru zemnho a stavebnho zen Magistrtu msta Brna. Upozoruje vnm na to, e stavebn ad mstsk sti Krlovo Pole tm, e
zcela ignoroval povinnost informovat sdruen, poruil zkon na ochranu
prody a krajiny:
Nelze pistoupit na argumentaci stavebnho adu, e takovmto informovnm bylo vyven na edn desce. Vyvenm mohl vodvodnnm ppad stavebn ad doruit oznmen pouze podle stavebnho zkona, ale
nikoli podle zkona o ochran prody a krajiny. Vtomto ppad lze pout
pouze sprvn d, a ten vtchto ppadech doruen veejnou vyhlkou
zcela vyluuje. Neobstoj ani ppadn poukaz stavebnho adu na odst. 4
36 stavebnho zkona, kter umouje stavebnmu adu oznmen o zahjen zemnho zen uinit veejnou vyhlkou. Zkon jednoznan vyjmenovv ppady, kdy je tak mon uinit, a to vppad liniovch staveb,
vodvodnnch ppadech t staveb zvl rozshlch, svelkm potem
astnk. Vdanm ppad vak lze o obou podmnkch spn pochybovat. Stavebn ad navc nijak neodvoduje, e by se vpedmtnm zemnm zen jednalo o stavbu, kter by splovala jmenovan charakteristiky.
(z odvoln ze dne 2. 10. 2002)
Podle nzoru NESEHNUT tm, e jej ad ve lht psemn neinformoval
o zahjen zemnho zen, hrub pokodil jeho prva jako astnka zen.
Vydan zemn rozhodnut tak nevychz ze spolehliv zjitnho stavu vci,
je zateno nezkonnost, a tm chybn. NESEHNUT proto navrhuje, aby
odvolac orgn napaden rozhodnut zruil a vc vrtil stavebnmu adu
knovmu projednn.
Dne 4. 10. 2002 magistrt jako odvolac orgn vydan zemn rozhodnut
potvrzuje a odvoln NESEHNUT zamt jako neppustn. Sv rozhodnut
strun odvoduje tm, e stavbou zjmy ochrany prody a krajiny doteny
nebudou, a e lokalita se naopak stane kulturnj:
%"
NESEHNUT
Stavebn ad NESEHNUT o podn nvrhu neinformoval, nebo dospl

kzvru, e zjmy ochrany prody a krajiny nebudou umstnm tto stavby
doteny. Jedn se toti o zem bval krlovopolsk cihelny. Dlouhodob
zdevastovan hlinit cihelny bude teprve novou vstavbou zkulturnno
a stavba samotn bude doplnna vzrostlou zelen. (Eva ehokov, vedouc odboru zemnho a stavebnho zen Magistrtu msta Brna, veejn vyhlka rozhodnut o odvoln vydan dne 4. 10. 2002)
Vedle toho upozoruje na to, e NESEHNUT neuvedlo dn konkrtn
nmitky i pipomnky, tkajc se dopadu stavby na ivotn prosted co ale
stejn nemohlo, protoe nemlo pstup ke spisu.
Kruh se tak uzavr. Zkusme si postup adu strun po jednotlivch krocch zrekapitulovat:
1) Pestoe stavebnmu adu zkon ukld obansk sdruen informovat, ad tak nein.
2) Ve chvli, kdy se sdruen dozv o probhajcm zen a pihls se do nj,
stavebn ad toto podn ignoruje.
3) Stavebn ad vydv rozhodnut o umstn stavby, ale sdruen se
snm, stejn jako se zbytkem dokumentace, neme seznmit, protoe nen
povaovno za astnka zen.
4) Sdruen se proti rozhodnut odvol, ale odvolac orgn argumentuje
tm, e sdruen nedoloilo, jakm zpsobem se stavba dotkne zjm ochrany prody a krajiny, a navc je podle nj odvoln neppustn, protoe sdruen nen astnkem zen.
Rozhodnut magistrtu o odvoln je konen. D se proti nmu podat
sprvn aloba ke krajskmu soudu, kter vak nem odkladn inek. D
se tedy svelkou pravdpodobnost oekvat, e vdob, kdy o n bude krajsk soud rozhodovat, u bude hypermarket vprovozu. alobu NESEHNUT
podv 19. 12. 2002. Myslm, e tam dn vzcn biotopy nejsou, komentuje 28. 12. 2002 podn aloby starosta mstsk sti Krlovo Pole
Ivan Kopen (ODS) vMF Dnes, pokud toto zem bude zcivilizovan, bude
sp k jeho prospchu.
Hypermarket Carrefour by ml zahjit provoz bhem jednoho a dvou let.
Ml nevyzrad!
1. Sttn orgny a orgny zemn samosprvy jsou povinny pimenm
zpsobem poskytovat informace o sv innosti. (lnek 17, odst. 5 Listiny
zkladnch prv a svobod)
2. Kad m prvo na vasn a pln informace o stavu ivotnho prosted a prodnch zdroj. (lnek 35, odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod)
Jak ji bylo eeno, vzemnm zen (a tedy ani vpo nm nsledujcm stavebnm zen) na hypermarket Carrefour vKrlov Poli nebyl NESEHNUT pi-
%#
znn statut astnka. Sdruen se tedy rozhodlo pout kzskn informac

o probhajcm zen zkona . 106/1999 o svobodnm pstupu kinformacm.
I vtomto ppad se sdruen dostv do sporu sMagistrtem msta Brna
a sjeho odvolacm orgnem, Krajskm adem Jihomoravskho kraje.
Dne 25. 6. 2003 se na odbor zemnho a stavebnho zen magistrtu
obrac statutrn zstupce sdruen se dost o kopii rozhodnut stavebnho adu o odvoln proti stavebnmu povolen obchodnho centra Carrefour. Pozen kopie je mu odmtnuto sodkazem na veejnou vyhlku, kterou bylo rozhodnut oznmeno astnkm zen podle stavebnho zkona
a sprvnho du.
Dne 24. 7. 2003 podv NESEHNUTI odvoln ke Krajskmu adu Jihomoravskho kraje proti postupu stavebnho adu magistrtu, kter jeho dost
o informaci odmtl. NESEHNUT uvd, e dosti se tk zkon 106/1999
o svobodnm pstupu k informacm, nikoliv sprvn d. Sprvn d pedpokld prokazovn zjmu na informaci a umouje adu rozhodovat o tom,
jestli je tento zjem dostaten pro poskytnut informace. Naopak zkon
106/1999 uvd konkrtn ppady, kdy me bt poskytnut informace odepeno (napklad jedn-li se o utajovanou skutenost nebo obchodn tajemstv). Povinn subjekt pak mus kad takov omezen prva na informace ve
svm rozhodnut zdvodnit
Dne 20. 8. 2003 vydv Krajsk ad Jihomoravskho kraje rozhodnut, kter m napaden rozhodnut stavebnho adu magistrtu ru. Podle jeho nzoru se na tento ppad sice zkon o svobodnm pstupu kinformacm vztahuje, ale zrove se na nj vztahuje i sprvn d, konkrtn jeho 23
o nahlen do spis. Ten je podle nzoru odvolacho orgnu vi zkonu
o svobodnm pstupu kinformacm pedpisem specilnm, a proto by ml bt
pouit pednostn. 23 odst. 2 sprvnho du stanov podmnky, kdy sprvn
orgn me povolit nahldnout do spisu i jinm osobm ne astnkm sprvnho zen, pokud prok odvodnnost svho poadavku. Podle nzoru
odvolacho orgnu se tedy ml magistrt zabvat otzkou, zda NESEHNUT
prokzalo odvodnnost svho poadavku. Vzhledem ktomu, e magistrt
se touto otzkou vbec nezabval, odvolac orgn jeho rozhodnut zruil.
Stavebn ad nsledn sprvn zen peruuje a vyzv NESEHNUT, aby
doplnilo svou dost o informaci prokazujc jej odvodnnost. Sdruen
toto odmt stm, e poadavek prokzn odvodnnosti dosti o informaci nem oporu vzkon a omezuje vraznm zpsobem prvo na svobodn
pstup kinformacm. Stavebn ad tak vydv nov rozhodnut o odmtnut
dosti o informaci. NESEHNUT se opt odvolv. 12. 11. 2003 vydv Krajsk ad Jihomoravskho kraje rozhodnut, kter m odvoln zamt.
Vodvodnn odkazuje na svou dvj argumentaci tedy e sprvn d je
specilnm pedpisem vi zkonu o svobodnm pstupu kinformacm. Podle
%$
NESEHNUT
sprvnho du ml adatel svj poadavek na nahldnut do spisu odvodnit, co se nestalo. Rozhodnut je pravomocn.
Dne 14. 1. 2004 proti nmu NESEHNUT podv alobu Krajskmu soudu
vBrn, v kauze hypermarketu Carrefour u vpoad druhou. alobu krajsk
soud zamtl, prvn zstupce NESEHNUT, Ekologick prvn servis, se nicmn se zvry soudu neztotouje (neodpovdaj dosavadn judikatue),
a proto podal v jinm podobnm ppad kasan stnost. Vedle toho byla
podna dal informan aloba tkajc se podklad stavebnho zen.
Pozd, ale pece
Zatmco NESEHNUT podv odvoln a aloby a nsledn ek, jak dopadnou, Carrefour se vmstech mokadu zan stavt. Ztch dleitjch
udlost, kter se od podn aloby vprosinci 2002 udly, stoj urit za
zmnku ta z jna 2003. Tehdy brnnsk zastupitelstvo schvlilo darovac
smlouvu, kterou firma Carrefour vnuje Brnu deset milion korun na nov
baseballov stadion. Ale a pot, co dostane stavebn povolen na nov
hypermarket:
Nelze hovoit o njak souvislosti mezi podporou sportovnch aktivit
a zsknm stavebnho povolen. Povolen nevydvaj zastupitel, ale sttn
sprva, uvd Jana Havlkov, tiskov mluv Carrefouru (MF Dnes, 10. 10.
2003).
O prvn alob podan NESEHNUTM rozhoduje Krajsk soud vBrn a
vkvtnu 2005. Vt dob se u v Carrefouru dvno prodv (slavnostn byl
oteven v jnu 2004). Jakousi cenou tchy tak pro NESEHNUT me bt
rozsudek soudu, kterm je aloba shledna za dvodnou a rozhodnut magistrtu je zrueno. Vodvodnn rozsudku soud upozoruje na to, e zkon o ochran prody a krajiny vymezuje podmnku asti obanskho sdruen vzen tak, e mus jt o zen, pi nich mohou bt doteny zjmy
ochrany prody a krajiny. Zkon tedy stanov, e podmnka pro ast sdruen vzen je splnna i tehdy, kdy stavba bude mt na produ a krajinu vliv
pozitivn. Soud pipomn argument magistrtu, e nov vstavba me stvajc stav ovlivnit toliko vpozitivnm smyslu. Dle uvd:
Ji zuvedenho je zejm, e vliv pedmtn stavby na zjmy ochrany
prody a krajiny si alovan musel bt nepochybn vdom, vyhodnotil jej
vak pouze jako vlivy potencionln pozitivn. Jakkoli soud nem dvod zpochybovat odbornou kompetenci pr vostupovho orgnu, alovanho i dotench orgn sttn sprvy na tomto seku, nelze pipustit, aby takov
hodnocen vci bylo a priori pedjmno bez toho, e by se kdan otzce
mohly vyjdit i subjekty, kterm, vrovin obecn, zkon toto prvo piznv.
Dovolv-li se alovan zvr vyplvajcch ze stanoviska vypracovanho
vprocesu EIA, resp. vyjden odboru ivotnho prosted Magistrtu msta
%%
Brna (o tom, e stavba nebude mt negativn dopad na ivotn prosted

pozn. aut.), ani tento argument neme obstt. Pslun orgny jimi toti
nedeklarovaly skutenost, e posuzovan stavba nebude mt na zjmy
ochrany prody a krajiny dn vliv, deklaruj pouze sluitelnost posuzovanho zmru senvironmentlnmi poadavky, a to navc pi splnn uritch pesn stanovench podmnek. Tvrzen alobce o monch vlivech
umisovan stavby na produ vdan lokalit nelze za danho stavu vyvrtit.
Podle soudu je vznamn i sama skutenost, e stavba byla posuzovna
v reimu EIA. Pokud stavba spadala do kategorie zmr, kter mus projt
hodnocenm vliv podle zkona o EIA, je tm predikovna prv monost
jejho vlivu na ivotn prosted. Soust tak komplexnho pojmu jako ivotn prosted je nepochybn krajina i iv a neiv proda.
Ve svm rozhodnut soud dle konstatuje, e NESEHNUT nebylo umonno vzemnm zen vystupovat v roli astnka, a nelze proto vylouit, e
tmto postupem sprvnch orgn mohlo dojt kzsahu do jeho prva na
spravedliv proces. Soud proto rozhodnut magistrtu ru.
Do zemnho zen jsme nebyli vputni, i kdy lo o zlikvidovn mokadu
s chrnnmi druhy ivoich, zaten prosted vlivy dopravy a podobn,
komentuje tehdej situaci a aktuln rozhodnut soudu aktivista NESEHNUT Ji Koelouh (tiskov zprva ze dne 9. 8. 2005). Po rozhodnut soudu
nem stavba platn zemn rozhodnut a stavebn povolen. Mus bt obnoveno zemn zen. Magistrt tmto postupem pokodil nejen ns, ale i spolenost Carrefour, jej investice se nyn vinou ad nachzej ve stavu prvn nejistoty, dopluje Koelouh.
Proti rozsudku krajskho soudu je ppustn kasan stnost kNejvymu
sprvnmu soudu. Magistrt ji vzkonn lht podv a argumentuje zde
opt tm, e stavbou zjmy ochrany prody a krajiny podle zkona 114/1992
doteny nebyly. Opt upozoruje na to, e sdruen dn konkrtn dvody
doten ve sv alob neuvedlo. Dle argumentuje tm, e samotn fakt, e
je stavba posuzovna zhlediska dopad na ivotn prosted (proces EIA),
automaticky neznamen, e jej realizac mohou bt doteny zjmy ochrany
prody a krajiny. Podle nzoru magistrtu je pojem vlivy na ivotn prosted
nepomrn ir pojem ne ochrana prody a krajiny ve smyslu zkona
114/1992.
Obansk sdruen zanou nepochybn tento rozsudek prezentovat
a vyuvat... pro sprvn orgny by to znamenalo zprecedentlnho hlediska
nejistotu a znan riziko neblahch dsledk... nen reln mysliteln, aby
soud po nkolika letech natolik lehkovn zruil rozhodnut, jm se umisuje stavba vdu destek milion korun..., pe se krom jinho vkasan
stnosti magistrtu z1. 8. 2005.
%&
NESEHNUT
Nejvy sprvn soud se vdob vzniku tto publikace kasan stnost

nezabval. Protoe stnost nem odkladn inek, je rozhodnut krajskho
soudu pravomocn. Magistrt msta Brna by se tak ml vyrovnat stm, e
jeho rozhodnut o umstn stavby ze dne 4. 10. 2002 bylo zrueno. Ani
vtomto smru se doposud nic neudlo.
Na zklad vyhranho soudnho sporu NESEHNUT dne 1. 8. 2005 podalo stavebn ad vKrlov Poli o poskytnut informac o probhlm zemnm a stavebnm zen, tedy informac, kter mu byly doposud odprny. Stavebn ad poadovan informace odmtl poskytnout, NESEHNUT se odvolalo
kMagistrtu msta Brna. Ten neposkytnut informac potvrdil, a NESEHNUT
tak vtto kauze podalo ji tet alobu ke Krajskmu soudu.
Zobchodn-spoleenskho centra vznik supermarket
Stejn jako vkauze Carrefouru postupuje vi obanskm sdruenm ad
mstsk sti Brno-idenice vrmci sprvnho zen o umstn supermarketu Kaufland.
Videnicch kupuje soukrom investor bvalou mlkrnu Lacrumka. Jedn se o pozemek soputnmi objekty vymezen ulicemi Bubenkova, Kopernkova, Lazaretn a eleznin trat. Vroce 2003 se radnice pokou usmrnit plnovanou vstavbu zadnm zastavovac studie, kterou zpracovv
brnnsk atelir Arch. Design Ados, s.r.o. Studie vymezuje funkn vyuit
jednotlivch st eenho zem, vku zstavby, hranice blok a p
a dopravn trasy. Mlo by zde vzniknout obchodn-spoleensk centrum
o dvou a tyech podlach. Studie je zpracovna ve dvou variantch, kter
se li pedevm velikost odstupu zstavby od vozovky vulici Bubenkov.
Rada mstsk sti vybr variantu svtm odstupem, prostor podl komunikace je uren pro vsadbu zelen, p trasu a parkovn. Mla by zde tak
vzniknout irok mstsk tda. Tuto variantu dne 15. 12. 2003 idenick
zastupitelstvo schvaluje, a ta se tak stv podkladem pro zpesnn dokonovanho regulanho plnu v tto sti idenic.
Jet ped koncem roku 2003 je dokonena dokumentace zpracovan
pro investora (Fuertes Development, s.r.o.) firmou INVEST projekt NNC. Studie je podkladem pro zjiovac zen kEIA, vypisovan Krajskm adem
Jihomoravskho kraje. Popisuje stavbu a jej situovn, stav ivotnho prosted vmst, pedpokldan vlivy stavby na ivotn prosted a nvrhy na
proven rizikovch faktor ve studii EIA. Na zklad zjiovac studie a pipomnek kn rozhodne krajsk ad o tom, zda bude vyadovat zpracovn
dokumentace EIA podle zkona o posuzovn vliv na ivotn prosted.
Vkvtnu 2004 je informace o zjiovacm zen zveejnna na edn desce
mstsk sti.
%'
Kdo ekal, e navrhovan zmr bude splovat podmnky zastavovac studie, musel bt nepjemn pekvapen. Zpvodnho plnu vybudovat zde
obchodn-spoleensk centrum zstala pouze jeho obchodn, resp. prodejn st. Na pozemku m toti vzniknout typizovan jednopatrov supermarket Kaufland o velikosti 6 500 m2 sparkovitm pro 300 automobil.
Stavba je naplnovna ikmo do centra zemn, m urbanisticky znehodnocuje cel prostor svelkm zemnm potencilem, kter ml bt koncipovn ve vazb na projektovan dopravn uzel vstupnm prostorem do idenic.
Nerespektuje podl zelen a p trasy navren vzastavovac studii.
Z projektov dokumentace dle vyplv, e supermarket zpsob vrazn
nrst individuln automobilov dopravy a s n spojen hlukov a imisn
zaten. Nov Kaufland m stt v blzkosti bytov zstavby, matesk koly
a Domu peovatelsk sluby. V okol posuzovanho zem se nachz dopravn zaten komunikace... umstnm stavby dojde kakusticky vznamnmu nrstu hlukovch hladin, pe se vdokumentaci, kter dopravu vyvolanou stavbou supermarketu sama hodnot jako ...vznamnou dopravn
aktivitu. Stvajc dopravn zaten Bubenkovy ulice by se mlo podle dokumentace navit vlivem hypermarketu o dalch 2 000 prjezd vozidel za
den (souasn dopravn zaten komunikace je 17 000 vozidel/den). Navc
vdob, kdy se o zmru rozhodovalo, byl vedle prodejny Kauflandu plnovn dal supermarket (Lidl). Pi posuzovn dopravy a jejch vliv na obyvatelstvo se mlo potat spsobenm dopad dopravy vyvolan obma stavbami. Pesto dokumentace dola kzvru, e provoz prodejny potravin
Kaufland nevyvol peslimitn vlivy na obyvatelstvo. Toto tvrzen vak nebylo
podloeno zpracovnm podrobn dopravn a hlukov studie. Problematick bylo i tvrzen zpracovatele o tom, e realizac stavby dojde ke zven
konkurennho prosted vzem a snen ivotnch nklad obyvatel ijcch vblzkosti obchodu. Vzhledem ktomu, e nejblim potencilnm konkurentem Kauflandu ml bt plnovan supermarket Lidl, patc stejnmu
koncernu (Schwarz), lze o tom sspchem pochybovat.
Argument, kter se pi diskusch nad vstavbou novch supermarket pomrn asto objevuje, je ekonomick pnos obchodu pro region. Vsamotn
dokumentaci se vak ekonomick dopady supermarketu hodnot jako nevznamn a pedem se vn pot s tm, e jeho oteven povede ...k zniku
pracovnch pleitost v souasnch provozech.
Vedle rozporu sadou podmnek zastavovac studie jde zmr vobecn rovin tak proti dlouhodobm snahm idenick radnice o zklidovn dopravy: Jako bychom se skuten dostvali do uritho rozporu, piznv starosta mstsk sti Josef Vesel (KDU-SL), ale zrove ujiuje o tom, e
pprav dopravnho een je vnovna velk pozornost (Rovnost, 26. 7. 2004).
&
NESEHNUT
Jak se zbavit astnka zen II.

Kpedloenmu zmru se bhem kvtna a ervna 2004 vyjaduj Obansk sdruen Star Osada idenice, mstn organizace Strany Zelench
a NESEHNUT. Vechny ti subjekty poaduj uveden zmru do souladu se
zastavovac studi a vypracovn studie EIA podle zkona 100/2001, kter
by zhodnotila dopad stavby zhlediska vlivu na ivotn prosted. Dle mj.
poaduj doloit stanovisko komory architekt karchitektonickmu een
objektu, vypracovn dopravn studie, zajitn ochrany zdroje pitn vody
artsk studny, kter se nachz na pozemku. Dalm poadavkem je proveden inventarizace zelen na pozemku zamlen stavby, protoe investor
zde pot srozshlm kcenm devin.
Situovn prodejny, podlanost stavby a een parkovn vozidel nen
v souladu s platnm zemnm plnem, nvrhem regulanho plnu a Zastavovac studi schvlenou zastupitelstvem mstsk sti idenice, k Duan Krtk, len idenickho zastupitelstva za SSD vtiskov zprv ze dne
28. 6. 2004, a pokrauje: vybudovn objektu by znamenalo natrvalo rezignovat v tto oblasti na rozen prostor pro spoleensk a kulturn aktivity
v idenicch.
Poadujeme, a oznamovatel sdl zmr vstavby marketu vem provozovatelm prodejen potravin a drogistickho zbo v idenicch s dost
o vyjden, a zad zpracovn ekonomicko-sociologick studie vlivu stavby
na stvajc obchodn s a daovou vtnost pro obec, pe se vtiskov
zprv Strany Zelench z1. 8. 2004. Zrove nejsme spokojeni s nedostatenou informovanost oban o nejvtm investinm zmru v idenicch.
Veejnost o nm nebyla informovna dnm zpsobem. Byla informovna
pouze oznmenm o zahjen zjiovacho zen na prodejnu Kaufland na
edn tabuli a na informanch tabulch obce. To ovem bez informac, kter
by vysvtlovaly el zen, podobu stavby a vliv na ivotn prosted, pokrauje tiskov zprva.
Kdokumentaci se vyjaduje komise ivotnho prosted a komise stavebn
rady mstsk sti. Rada odesl prostednictvm starosty stanovisko obce,
vnm je zakotven poadavek na zpracovn dokumentace EIA.Vzpt
vak veden radnice mn nzor. Starosta rad pedkld kprojednn
materil, ze kterho vyplv, e je revokovn pvodn poadavek a obec ji
zpracovn studie EIA nepoaduje. Pipomnky obce maj bt pouze pedny investorovi jako poadavky na zapracovn do projektov dokumentace
stavby pro zemn zen. Krajsk ad vyuv toho, e obec zpracovn
studie EIA nepoaduje, a ve svm rozhodnut z ervna 2004, kter nepodlh monosti odvoln, rozhoduje o tom, e studie EIA zpracovna nebude. Dal posouzen zmru stavby nebude probhat vreimu EIA, ale pouze
v rmci zemnho a stavebnho zen, uvd Ji Hjek zkrajskho odboru
&
ivotnho prosted (Rovnost, 26. 7. 2004). Obansk sdruen jsou odkzna na uplatnn svch poadavk vrmci zemnho a stavebnho zen:
Obansk sdruen mohou vyut svho prva pihlsit se jako astnk
tchto sprvnch zen vedench pslunm stavebnm adem. (citace
ze zvru zjiovacho zen Krajskho adu Jihomoravskho kraje ze dne
29. 6. 2004)
Dne 1. 6. 2004 podv NESEHNUT na ad mstsk sti idenice dost o informovn o vech zamlench zsazch a zahajovanch zench,
pi nich mohou bt doteny zjmy ochrany prody a krajiny podle 70 odst.
2 zkona 114/1992. Osud dosti je pln stejn jako ve vepopsanm
ppadu Carrefouru vKrlov Poli ad ji ignoruje.
Dne 21. 12. 2004 je na edn desce vyveno oznmen o zahjen zemnho zen, kter je sato 6. 1. 2005 (postup, kdy ad ponechv projednvn kontroverznjch zmr na dobu svtk a przdnin, nen u ns zdaleka ojedinl).
Dne 4. 1. 2005 se zstupce NESEHNUT Milan tefanec dozvd
ztelefontu na stavebn ad mstsk sti o zahjen zemnho zen. Na
druh den se na ad osobn dostavuje soznmenm asti sdruen
vzemnm zen a doaduje se nahldnut do spisu. To je mu odepeno
sodkazem na to, e NESEHNUT astnkem zen nen, protoe se nejedn o zen, kde by byly doteny zjmy ochrany prody a krajiny:
Poadujeme, aby oznmen o asti vzen bylo doplnno o konkrtn
pesn specifikovan dvody, pro kter by mohly bt rozhodnutm vdan
vci pmo doteny zjmy tohoto sdruen. Lokalita se nachz vrmci zastavnho zem obce, a nikoliv ve voln prod. (citace zprotokolu sepsanho na stavebnm ad dne 5. 1. 2005)
Zatmco vppad Obanskho sdruen Star Osada idenice je jeho
astenstv stavebnm adem odmtnuto stm, e jeho stanovy neobsahuj
konkrtn formulace poadovan zkonem na ochranu prody a krajiny,
NESEHNUT je astenstv zamtnuto u znmm argumentem, e vmst
zen nen proda. Kdokumentaci kzemnmu zen nemaj pstup ani
nkte zastupitel, pitom na zasedn rady dne 17. 1. 2005 poaduje starosta vydn kladnho stanoviska obce vrmci zemnho zen. To a na
dva hlasy zastupitel SSD Duana Krtkho a Miroslava ovka zskv.
Oba odbojn zastupitele o nkolik msc pozdji idenick zastupitelstvo
na svm 19. zasedn odvolv zfunkc len rady a zbavuje funkc mstopedsed vefinannm a kontrolnm vboru.
Sprvn d v 14 odst. 1 vslovn uvd, e astnkem zen je i ten, kdo
tvrd, e me bt doten rozhodnutm ve svch prvech, a to a do doby,
ne se proke opak. Dne 21. 1. 2005 se vrmci zemnho zen kon
mstn eten, na kter se opt dostavuje zstupce NESEHNUT:
&
NESEHNUT
NESEHNUT vyuilo svho zkonnho prva a chtlo se zastnit stnho

projednvn cel zleitosti. Pestoe se zstupce sdruen na setkn
sednicemi vybavil usnesenmi stavnho soudu R, Vrchnho soudu R
a vemi potebnmi zkony, kter jednoznan dokazovaly, e pravda a prvo
je na stran naeho sdruen, ani toto nevyvedlo ednice zjejich samolib
bohorovnosti. Oznmily, e dn projednvn nebude, dokud NESEHNUT
neopust dan prostory. Jeliko jejich pn nebylo vyhovno, pokusily se
utct do jin mstnosti, a tam se zamknout (tento jejich zmr zhatili mstn
oban, kte se postavili na stranu NESEHNUT). Ve stavu naprostho zoufalstv pak na zstupce NESEHNUT pivolaly dvoulennou hldku mstsk
policie, kter vak odmtla jakkoliv zasahovat. stn projednvn cel vci
se tedy konalo, jen ednice schovvaly svmi tly vechny edn dokumenty, stejn jako kolk tahky pi psan psemky. (Alarm informan
zpravodaj NESEHNUT . 27/nor 2005)
Na nezkonn postup adu reaguje NESEHNUT ve spoluprci sEkologickm
prvnm servisem sri stnost, nmitek a podn, znich je bhem nsledujcch msc vtina zamtnuta. Stejn nespn jako vppad hypermarketu Carrefour vKrlov Poli je sdruen i tehdy, kdy d
o informace o probhajcm zen podle zkona o svobodnm pstupu
kinformacm.
Vbeznu 2005 vydv stavebn ad zemn rozhodnut, kterm stavbu
Kauflandu povoluje. Ten sam msc vlokalit schvaluje vykcen celkem
141 strom. O zmru kcen ad sdruen opt vrozporu se zkonem
neinformuje a neinformuje o nm ani Ekologick institut Veronica, kter se
na ochranu devin specializuje. Ob organizace postup adu oste odsuzuj
v tisku. Vsledkem je schzka zstupc NESEHNUT a Veronicy sidenickm
starostou Veselm. Ten jim pedkld pedem naformulovan stanovisko, ve
kterm maj podepsat, e spostupem adu souhlas a e proda vtto
kauze ohroena nen. Podpis se starosta pochopiteln nedokal. Po dalch dostech je alespo sdruenm umonno nahldnut do spisu ke
kcen strom.
Kapitola sotevenm koncem
Vjnu 2005 je zahjeno stavebn zen na vstavbu Centra obchodu
a slueb Kaufland. Do zen se NESEHNUT vsouladu se zkonem pihlauje. Dne 10. 10. 2005 mu idenick stavebn ad sdluje, e astnkem
nen zestejnho dvodu jako vppad pedchozho zen zemnho nejsou vnm doteny zjmy ochrany prody a krajiny. Proti tomuto rozhodnut
podv NESEHNUT dne 1. 11. 2005 odvoln kMagistrtu msta Brna,
o kterm zatm nebylo rozhodnuto. Vzhledem kdosavadnm zkuenostem je
ale vysoce pravdpodobn, e bude zamtnuto, a sdruen pak pod sprvn
&!
alobu. Stejn jako vppad Carrefouru bude u vdob, kdy se kjejmu

projednvn soud dostane, supermarket nejsp dvno stt.
Ob uveden kauzy upozoruj na celou adu problematickch oblast, na
kter me obansk sdruen narazit pi uplatovn svch zkonnch prv
vyplvajcch ze zkona o ochran prody a krajiny 114/1992 a zkona
o svobodnm pstupu kinformacm 106/1999. Jedn se pedevm o zpsob, jakm ad sdruen o zahajovanch zench (ne)informuje, dle o to,
jakm zpsobem m bt prokzno doten zjm ochrany prody a krajiny
realizac zamlen stavby a konen o monost zskvat o probhajcch
zench informace. Na tyto otzky se zamuje pspvek Mgr. Martina Fadrnho, prvnka Ekologickho prvnho servisu (www.eps.cz). EPS se podlel na prvn strnce een ppad Carrefour, Kaufland a nkterch dalch
popsanch vtto publikaci.
Jak funguj prvn nstroje asti veejnosti
Vpodrobnm popisu uvedench supermarketovch ppad NESEHNUT jsme mohli zaznamenat nkolik prvnch moment klovch pro efektivitu
asti sdruen vzench, kter tyto investice povolovala:
vklad 70 zkona 114/1992 Sb. (podmnky asti sdruen v zench,
otzka stanov sdruen, oznamovn zahjen zen);
vklad otzky astenstv podle sprvnho du tj. otzka asti sdruen v zen, mon obrana proti nepiznn postaven astnka zen a s tm
spojen ne/posouzen monosti doten zjm ochrany prody a krajiny;
vklad informanch zkon ve vztahu k bcmu zemnmu a stavebnmu zen;
innost soudn ochrany (as, otzka praktick vyuitelnosti rozsudku).
Scn byl v tchto (a nkolika dalch) ppadech podobn NESEHNUT
nebylo (v rozporu se zkonem) informovno o zahjenm zen. Pot, co se
o probhajcm zen dozvdlo, se do nj pihlsilo (ppadn, vzhledem
k fzi zen, se zrove odvolalo), a to mj. s konkrtn argumentac o negativnm vlivu stavby na ivotn prosted. ady ve vech ppadech odmtly jednat s NESEHNUTM jako s astnkem zen. ad konstatuje, e ze stanovisek dotench orgn vyplv, e v uvedenm zemnm zen nejsou doteny
zjmy ochrany prody a krajiny, a e proto neshledv zkonn dvod pro
zaazen obanskho sdruen mezi astnky zen. ad navc blokuje informace z probhajcch zen NESEHNUT neme do spis probhajcch
zen nahldnout jako astnk zen, kterm podle tvrzen ad nen, neda se ovem ani zskat informace s vyuitm informanch zkon. ad
nereaguje na konkrtn vcn nmitky NESEHNUT pochopiteln, NESEHNUT toti nen astnkem zen.
&"
NESEHNUT
ast veejnosti v zench dotkajcch se ochrany prody

( 70 zkona 114/1992)
Teoreticky pipadaj v vahu dva zpsoby, jak zashnout do povolovacch
proces, jejich pedmtem je investice typu supermarketu (resp. jakkoliv
objekt nebo zmr povolovan v reimu stavebnho zkona; pro zjednoduen nebudeme zmiovat monosti, kter z hlediska asti veejnosti pin
procedura EIA). Prvn je vyuiteln v situaci, kdy se zen o zmru chce
astnit osoba, jej vlastnick nebo jin prva k pozemkm nebo stavbm
sousedcm s umisovanou stavbou mohou bt rozhodnutm pmo dotena
( 34/1 stavebnho zkona; srov. t 27 zkona . 500/2004 Sb., sprvn
d, kter chpe astnka zen mj. jako osobu, je je rozhodnutm pmo
dotena ve svch prvech nebo povinnostech. V zen podle stavebnho
zkona je tato obecn zsada formulovna vzhledem k vlastnictv sousedcch pozemk nebo staveb). Druhm zpsobem je monost dan obanskm sdruenm v 70 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny.
Obansk sdruen, jeho hlavnm poslnm podle stanov je ochrana prody
a krajiny, m prvo poadovat u pslunch orgn sttn sprvy, aby bylo
pedem informovno o vech zamlench zsazch a zahajovanch sprvnch zench, pi nich mohou bt doteny zjmy ochrany prody a krajiny
chrnn podle tohoto zkona. Za splnn tto a dalch podmnek (dost
mus bt kad rok obnovena, mus bt vcn a mstn specifikovan, sdruen se mus pihlsit do 8 dn ode dne, kdy obdr informaci o zen) m pak
sdruen monost astnit se sprvnho zen, do kterho se pihls.
Jak jsme vidli i na naich ppadech, astm nevarem bv nesprvn
interpretace osmidenn lhty. Podle zkona se sdruen me pihlsit osm
dn od zahjen zen, to je ale v praxi problematick (napklad i pi nejlep
vli ad nemus stihnout sdruen v tto lht informaci ani doruit). Judikatura proto neve tuto lhtu na zahjen zen, ale na doruen informace
o zahjen zen sdruen. Pesto se meme setkat s ppady, kdy ad neinformuje sdruen vas, a pot jej z zen vyluuje s tm, e se nepihlsilo ve
lht, a tud mu nevznikla prva podle 70 zkona . 114/1992 Sb.
Zvltnm problmem je informovn sdruen podle 70 v situaci, kdy se
v (napklad zemnm) zen doruuje veejnou vyhlkou (srov. 42/2 stavebnho zkona a 25 novho sprvnho du). V tchto ppadech
ady tvrd, e k informovn sdruen dolo vyvenm na edn desce,
v nkterch ppadech dokonce zastvaj nzor, e by doruen potou pmo sdruen proveden navc bylo v rozporu se zsadou rovnosti astnk zen. Tento (snadno zneuiteln) postup je nesprvn. Povinnost informovat sdruen adu ukld zkon . 114/1992 Sb., nikoliv stavebn zkon.
ad mus postupovat podle sprvnho du a doruit prvnick osob informaci pmo. V dob ped pihlenm do zen podle 70 odst. 3 zkona
&#
. 114/1992 Sb. ostatn sdruen nen astnkem stavebnho zen odpad tak i nmitka zvhodnn vi ostatnm astnkm.
Kdy jde o doten zjm ochrany prody a krajiny
Pomrn zajmavou taktikou je tvrzen adu, e zmr nepokod produ, e se prodn pomry pouze zlep nebo e v lokalit dn proda
ani nen. Pedevm je nutn si uvdomit, e zkon hovo o monosti doten zjm ochrany prody a krajiny. Tato formulace sta pouh monost
doten zjm je irok a vychz vstc veejnosti. Situace, kdy by napklad oban nejprve museli znaleckm posudkem prokazovat, e doopravdy dojde k zsahu do chrnn sloky prody, by pochopiteln byla ve skutenosti (ekonomicky, odborn, sdruen nem pstup k informacm investora
o zmru atd.) faktickm zablokovnm asti veejnosti... Co rozumt termnem zjmy ochrany prody a krajiny chrnn podle zkona . 114/1992
Sb.? Podle mho nzoru je zde dobr dvod k irok interpretaci tohoto
pojmu: bylo by jist zvltn tvrdit, e v situaci, kdy se zmr sice dotk
zdrav a ivotnch podmnek lid, ale shodou okolnost nikoli napklad chrnnch rostlin i ivoich, se oban nemaj prvo do rozhodovn jako
astnci zen zapojit. Vedle toho lze argumentovat i formln zkon
. 114/1992 Sb. hovo i o zasteujcch pojmech, jako je biotop nebo ekosystm, a pedpokld spoluast v procesu zemnho plnovn a stavebnho zen s clem prosazovat vytven ekologicky vyven a esteticky
hodnotn krajiny jako jeden ze zpsob zajitn ochrany prody a krajiny.
Za druh je otzkou, za jakch okolnost lze tvrdit, e v zen skuten
nebudou doteny zjmy ochrany prody a krajiny. Sprvn orgn postupuje
v zen tak, aby byl zjitn stav vci, o nm nejsou dvodn pochybnosti,
a to v rozsahu, kter je nezbytn pro soulad jeho konu s poadavky uvedenmi v 2 ( 3 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d; paragraf 2 obsahuje
zkladn zsady zen, mj. se zde k, e sprvn orgn db, aby pijat
een bylo v souladu s veejnm zjmem). V ppadech NESEHNUT (pomime te rozdl ve formulaci tkajc se zjiovn skutenho stavu ve starm
a novm sprvnm du) dolo k tomu, e stavebn ad dospl k zvru
o nemonosti doten zjm prody na zklad podklad DOSS, tedy dotench orgn sttn sprvy (orgn ochrany prody a krajiny na rznch stupnch mstsk st, magistrt, kraj). Pipomeme zde ale rozsudek soudu
v ppad Carrefouru. Neobstl argument alovanho, kterm se obecn
odvolal na zvry stanovisek dotench orgn. Podle soudu tmito stanovisky pslun orgny nedeklarovaly skutenost, e posuzovan stavba
nebude mt na zjmy ochrany prody a krajiny dn vliv; deklaruj pouze
sluitelnost posuzovanho zmru s environmentlnmi poadavky, a to navc
pi splnn uritch pesn stanovench podmnek.1 Znamen to, e pokud
&$
NESEHNUT
doten orgn ochrany ivotnho prosted se stavbou za uritch podmnek

souhlas, nelze z toho jet vyvozovat, e stavba nebude mt vliv na ivotn
prosted. Vedle toho dokonce ani pevn pesvden adu o tom, e stavba neme ne zlepit stav ivotnho prosted v lokalit, nen dvodem pro
odepen asti sdruen v zen. V naem ppad soudu podobn konstatovn pozitivnho vlivu stavby nestailo: nelze pipustit, aby takovto hodnocen vci bylo a priori pedjmno bez toho, e by se k dan otzce mohly
vyjdit i subjekty, kterm, v rovin obecn, zkon toto prvo piznv. 2
Otzka asti sdruen v zen star a nov sprvn d
Sloitj situace nastane, pokud DOSS vslovn uvede, e podle jeho
nzoru nejsou a nemohou bt zmrem doteny zjmy ochrany prody
a krajiny (tak tomu bylo napklad v ppad Kauflandu). Pipomeme si, e
adem, kter m v danm zen povinnost zjistit stav vci, o nm nejsou
dvodn pochybnosti, je stavebn ad. Stavebn ad tedy zjiuje i to,
jestli rozhodnutm mohou nebo nemohou bt doteny zjmy ochrany prody.
Pokud kterkoliv astnk zen tvrd, e skuten stav vci je jin, ne jak jej
posoudil ad, me uplatnit sv nmitky, dkazy a odvolat se. Co ale me
init subjekt, kter nen astnkem zen prv na zklad tvrzen adu, e
ze skutenho stavu vci (zjem, kter astnk me hjit, nen fakticky
doten) nevyplv nutnost mu tento statut piznat?
Podle novho sprvnho du bude za astnka v ppad pochybnost
povaovn i ten, kdo tvrd, e je astnkem, dokud se neproke opak.
O tom, zda osoba je i nen astnkem, vyd sprvn orgn usnesen (srov.
28 zkona . 500/2004 Sb.). Podle 76 odst. 2 zkona lze toto usnesen
vydat i bez pedchozho zen, tedy okamit. Jestlie ale osoba, o n bylo
rozhodnuto, e nen astnkem, podala proti tomuto rozhodnut odvoln,
a tomuto odvoln bylo vyhovno, je oprvnna znovu vstoupit do zen do
15 dn od oznmen rozhodnut o odvoln ( 28 odst. 2 zkona . 500/2004
Sb.; slovy zkona, jestlie mezitm zmekala kon, kter by jako astnk
mohla uinit, je oprvnna tento kon uinit do 15 dn). Komplikovanj je
otzka, co se stane, pokud u mezitm bylo vydno rozhodnut ve vci sam.
Podle starho sprvnho du platilo, e astnkem zen je i ten, kdo
tvrd, e me bt rozhodnutm doten na svch prvech. astnkem
zen byl takovto subjekt do t doby, ne se prokzal opak, tj. ne bylo
provedeno zen a nabylo prvn moci rozhodnut o tom, e astnkem
zen nen. Nejasnost, kter pinelo toto znn zkona, je nkolik. Pedevm, nikde nen napsno, e s rozhodnutm o vci sam je teba vykat
do t doby, a se vye otzka astnictv. Problm se tak rozpad do
dvou zen (otzka astenstv v zen a rozhodnut o samotn stavb),
a nen vjimkou, e ten, kdo se v odvoln nebo soudn cestou domh
&%
uznn svho postaven astnka v zen, zrove v, e o stavb samotn

je u dvno rozhodnuto a stavba se stav. V kadm ppad ale zkon (sprvn
d) pedpokldal, e se o otzce astenstv povede v ppad sporu samostatn sprvn zen, ve kterm bude mon dokazovnm eit otzku
doten prv nebo zjm.
V ppadech NESEHNUT se ale ad vyhnul zen, kter by eilo otzku
astenstv obanskho sdruen neprovedl zen a v jeho rmci ani dokazovn, kter by se tkalo monosti doten zjm ochrany prody (nemluv
o tom, e obanskmu sdruen tm byla upena procesn prva ponaje
monost nahldnout do spisu, a dky tomu opt sv nmitky o relevantn
fakta). S jakou argumentac? ad vyel z toho, e (star) sprvn d znal ti
definice astenstv ( 14 zkona . 71/1967 Sb.) za prv astnk, o jeho
prvech se jedn, za druh astnk, jeho prva nebo zjmy mohou bt rozhodnutm (by i ve vci jinho) doteny, a za tet ten, kdo je astnkem zen
na zklad zvltnho zkona (napklad prv 70 zkona . 114/1992 Sb.).
Zkon ovem nee vslovn situaci, kdy je nrok astnka ze zkona, tj.
astnka podle tet definice, sporn. A protoe zkon nek vslovn, e
i v ppad sporu o astnka ze zkona (tj. astnk nehjc sv prvo,
ale napkad pouze ochranu prody, je-li onm zkonem 70 zkona .
114/1992 Sb.) se m vst zen o jeho astenstv, vyvodil z toho ad, e
obansk sdruen nem prvo na to, aby se ve spravedlivm procesu eila otzka, zda m prvo bt astnkem zen, nebo ne. adu tedy v tto
otzce sta vlastn nzor. Sdruen nem prvo ani na informace, ani nmitek, ani odvoln. S touto elovou a nestavn konstrukc se ovem nelze
ztotonit. Nen mon nktermu subjektu uprat procesn prva jen na zklad libovle adu. O takovto otzce je teba vst zen a vydat odvodnn a pezkoumateln rozhodnut.
Zmn ve novela zkona 114/1992?
Je ovem mon, e se ve popsan vahy tkajc se 70 zkona
. 114/1992 Sb. stanou pouhou histori. Skupina poslanc (pod vedenm
steckch poslanc Aubrechta, Hojdara, Krkory a dalch) pedloila Poslaneck snmovn jako tisk 1 034 nvrh novely zkona . 114/1992 Sb.
Znmm neptelm asti oban na ochran prody a krajiny se podailo pipravit text, jeho obsahem je pravdpodobn nejnebezpenj snaha o zruen asti veejnosti ve sprvnch zench od roku 1992, kdy byl
zkon schvlen.
Novela odnm obanskm sdruenm postaven astnka ve sprvnch
zench, vnich me bt doten zjem na ochran prody a krajiny. Veejnost by se vbec nemohla astnit stavebnho zen nebo namtat procesn
pochyben ednk. Vzemnm zen by mla pouze konzultan roli pi
&&
NESEHNUT
odebrn procesnch prostedk, jako jsou nmitky ve smyslu sprvnho du

nebo odvoln. Nvrh poslaneck novely vtuto chvli ek na projednn
vprvnm ten.
Vklad informanch zkon ve vztahu k bcmu zemnmu
a stavebnmu zen
Jak je vidt z ve popsanch ppad, zskat informace z vedench zen
na zklad informanch zkon tedy zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm (dle jen InfZ), a zkona . 123/1998 Sb.,
o prvu na informace o ivotnm prosted, je prakticky nemon. Rzn zen zde shrnu do nsledujcho vzorce: obansk sdruen (kter je z zen
vyblokovno ve uvedenm postojem adu v otzce astenstv v zen)
d postupem podle InfZ informace z zen. ad odpovd, e na dost
dopad 23 (starho) sprvnho du, a e je tedy teba, aby ad posoudil
odvodnnost dosti o informaci. A u se sdruen sna vyhovt adu
a dost odvodnit, nebo naopak upozorovat na nesprvn postup adu a odvolv se, vsledek je vdy stejn informace nen poskytnuta. Momentln je v tto vci u soudu jedna aloba a jedna kasan stnost.
Jdro sporu spov v tom, zda na dost dopad InfZ, nebo sprvn d.
Podle InfZ m ad povinnost informaci poskytnout do 15 dn. Nesm pitom
zkoumat dvody, pro adatel informaci potebuje, a odmtnout poskytnout
informaci sm jen na zklad taxativn vymezench dvod rozhodnut. Paragraf 23 (starho) sprvnho du dopad na nahlen do spisu. ad m
podle nj naopak prvo vyadovat odvodnn dosti o nahldnut do
spisu a o dosti bez blich kritri v zkon rozhodnout (analogick
prava je i v 133 stavebnho zkona, v dalm budu hovoit jen o sprvnm
du s tm, e zvry lze vzthnout i na stavebn zkon).
ad trv na takov interpretaci vztahu InfZ a (starho) sprvnho du,
kter jej fakticky zbavuje povinnost informovat o emkoliv, co je obsahem
spisu sprvnho zen. Podle adu nelze vreimu InfZ poadovat informaci,
kter je obsahem spisu zen vedenho podle sprvnho du (nebo stavebnho zkona), protoe tyto pedpisy jsou vi InfZ speciln. ad dokonce
vsouladu stouto logikou odmt poskytnout i zcela obecn informace, napklad o datu prvn moci rozhodnut sodkazem na skutenost, e tato
informace je obsahem spisu stavebnho zen. ad se tmto nezkonnm
postupem pmo dotk prv sdruen zaruench vlnku 17 odst. 5 Listiny tedy zaruenho prva na informace a povinnosti sttnch orgn
a orgn zemn samosprvy pimenm zpsobem poskytovat informace
o sv innosti.
Vztah InfZ a sprvnho du, resp. stavebnho zkona, je nutno vykldat
jinak. Judikatura jasn uvd, e zvltnm pedpisem o poskytovn informac
&'
nen ani 23 (starho) sprvnho du, ani 133 stavebnho zkona. Pokud
je dost smovna na informace, kter jsou soust spisu vedenm ve
sprvnm zen, uplatn se 23 sprvnho du pouze tehdy, je-li povinn
subjekt dn vslovn o poskytnut informace konkrtn formou nahldnut
do spisu.3
Pomrn vmluvn je nzor adu uveden v jednom z rozhodnut. Obansk sdruen vodvoln upozorovalo, e dost o informace zsti dopadala na informace zcela obecn povahy (napklad kdy nabylo rozhodnut
prvn moc, asov prbh zen atd.). ad ktomu ale uvd, e poadovan daje jsou nepochybn daji, kter lze zskat pouze zkonkrtnho spisovho materilu, a jako takov povaj ochrany a mohou bt zpstupnny za stejnch podmnek jako pi nahldnut do spisu (tj. pouze pokud se
ad rozhodne je poskytnout k tomu ovem nedolo...).
ad ovem nen, na rozdl od doby na konci 60. let, kdy vzniklo dodnes
platn znn relevantnch st (starho) sprvnho du, strcem dvrnosti svch postup a spis. ad je orgnem veejn sprvy fungujcm
vprosted demokratickho prvnho sttu, sttu, jeho oban maj prvo
oekvat transparentn, efektivn a zkonn jednn sttnch orgn. Jednm zklovch pedpoklad tohoto stavu veejn sprvy je i stavn zakotven a zrove i prakticky vymoiteln prvo na informace. Lze snad odkzat na jeden z informanch judikt, kter uvd, e povinn subjekty
maj plnou informan povinnost, to znamen, e okruh informac, z nho
musej poskytovat, je pln. Mus poskytovat informace ze veho, co maj
nebo by mly mt. Je to odvodnno skutenost, e ve vztazch, ve kterch
povinn subjekt vystupuje, dochz k nakldn s veejnmi prostedky.4
innost soudn ochrany zvr?
Jak bylo eeno ve, cenou tchy pro NESEHNUT byla vyhran aloba proti zemnmu rozhodnut o umstn stavby hypermarketu Carrefour.
Magistrt sice proti rozsudku podal kasan stnost, to ovem nic nemn
na skutenosti, e stavba momentln nem zemn rozhodnut. Je ovem
otzkou, co tento rozsudek me fakticky zmnit hypermarket je nkolik
let provozovn, lze jist oprvnn pochybovat o ochot ad podnikat
prvn kroky, kter by na tto skutenosti nco zsadn mnily. Navc stavebn zkon ve skutenosti nepot s monost, e by njak stavba byla
strena v ppad, e by bylo zrueno nkter z povolen platn legislativa tak ad reln k niemu nenut. Zvry jsou proto pomrn pesimistick postup adu, pestoe nezkonn, dokzal efektivn udret veejnost
vn povolovacho zen a soudn pezkum fakticky nic nezmnil. Nadje
vidm dv: za prv dsledn prvn postup smujc k vyvozen odpovdnosti konkrtnch ednk za prokazateln nezkonn rozhodnut. Za druh
'
NESEHNUT
systmov tlak nevldnho zelenho sektoru na prosazen pedbnch

opaten (a/nebo odkladnho inku) v ppadech alob proti rozhodnutm
povolujcm zsahy do ivotnho prosted.5
rozhodnut Krajskho soudu v Brn ze dne 31. 5. 2005, NESEHNUT
proti Magistrtu msta Brna odboru zemnho a stavebnho zen; 29 Ca
414/2002103.
2
op. citace.
3
rozsudek stavnho soudu ze dne 18. 12. 02, III. S 156/02, Sdruen
Jihoesk matky vs. Jihoesk kraj; rozsudek Krajskho soudu v Praze ze
dne 21. 5. 2002, 44 Ca 34/2002-36, Obansk sdruen Ekologick prvn
servis proti Okresnmu adu Nymburk.
4
rozsudek Krajskho soudu v Praze ze dne 3. 12. 2002, . j.: 44 Ca
179/2002-35, Obansk sdruen Ptel Hasiny proti Okresnmu adu
Nymburk.
5
Pavel ern: Pedbn opaten ve sprvnm soudnictv jako cesta
k innj soudn ochran ivotnho prosted? VIA IURIS, Bulletin pro prvo
ve veejnm zjmu, in: http://www.viaiuris.pilaw.cz
1
'
VII. Carrefour pod okny ministerstva

ivotnho prosted
Vminulch kapitolch jsme ukzali, e velk obchodn etzce u ns nemaj problm se stavnm svch novch obchod na mst park, kolnch
hi i vtsn blzkosti historickch pamtek. D se vak postavit hypermarket na mst parku, bez platnho zemnho rozhodnut, a navc jet pmo
pod okny ministerstva ivotnho prosted?
Hypermarket v Edenu je mementem esk politiky na rovni mstn, krajsk i nrodn mementem stetu zjm, necty k prvu a neochoty samosprvy i sttn sprvy chrnit veejn zjem. (z tiskov zprvy obanskho
sdruen Oiven, 15. 3. 2005, komentujc oteven Obchodn kulturnho centra Eden)
Pekrsn projekt
Vdnm ppad nepjdeme jinam. Vdy je to pekrsn projekt, kter
pozvedne tuto lokalitu. (technick manaer spolenosti Carrefour Vt Minak vodpovdi na dotaz denku Prvo, zda firmu od jejho zmru neodrad
nesouhlas mstnch oban Prvo, 23. 7. 2002)
S npadem vystavt vpraskch Vrovicch obchodn kulturn centrum
(OKC) Eden pichz francouzsk etzec Carrefour u vroce 1997, kdy o nm
zan diskutovat smstn radnic. Investorem stavby je spolenost Eden
Development, a.s., jejm jedinm akcionem je spolenost Carrefour R.
Projektantem stavby je spolenost Loxia.
Objekt m vyrst na jedn zmla zelench ploch ve tvr ti na mst
parku ped kulturnm domem Eden na kiovatce dopravnch tepen Prahy
10, ulic Vrovick a U Slavie. Park m rozlohu 9 400 m 2 a nachz se na
nm okolo 1 100 rznch devin. Naproti parku stoj stadion fotbalovho
klubu SK Slavia, kousek pes ulici budova ministerstva ivotnho prosted
(jak fotbalov klub, tak i ministerstvo sehraj vkauze svou roli). Zamlen
objekt m bt polyfunknm centrem, kter v sob bude zahrnovat obchodn prostory o celkov ploe 9 000 m2 , tj. dvoupodlan hypermarket, obchodn pas s butiky, tzv. foodcourt (nmst se soustednmi restauracemi a r ychlm oberstvenm) a dal obchodn plochy. Dalmi soustmi
m bt multikino s cca deseti sly a univerzln administrativn plochy
o rozloze 9 000 m2 . V komplexu m bt k dispozici 1 300 podzemnch parkovacch mst.
S investinmzmrem se oban bydlc vokolnch domech seznamuj o rok
pozdji a jsou velmi pekvapeni: Pipadalo nm absurdn, e by mla zaniknout jedin zelen plocha vokol, k Ji Janda (Econnect, 27. 1. 2004). Ten
'
NESEHNUT
vreakci na zmr Carrefouru zakld spolu sdalmi mstnmi obyvateli

obansk sdruen Zdrav ivot sclem astnit se plnovanch sprvnch
zen na vstavbu centra. Do kauzy se aktivn zapojuje tak koalice praskch obanskch sdruen SOS Praha, kter poskytuje podporu pedevm zajitnm prvnch a medilnch slueb. Ve sprvnch zench zastupuje sdruen prvnk Petr Kuvart (Atelir pro ivotn prosted) a medializaci
kauzy zajiuje obansk sdruen Oiven. Do projednvn projektu se
okrajov zapojuj i dal organizace, napklad Zelen Kruh, Dti Zem i
SOP.
Odprci vstavby argumentuj pedevm tm, e u vsouasn dob je
kiovatka Vrovick-Blocerekevsk-U Slavie peten (dopravn zcpy jsou
zde na dennm podku), a obchodn centrum bude znamenat dal nrst
automobilov dopravy, co pinese zvyovn hlukov hladiny a nehodovosti. Park, jen m bt vykcen, m velk vznam pro odvtrvan zplodin
zpebujel automobilov dopravy, a proto by ml zstat zachovn. Nesouhlas tak srozsahem plnovan zstavby, kter se podle nich nehod do
centra msta.
Do sporu vstupuje ministerstvo ivotnho prosted (MP), kter nmitky
obanskch sdruen potvrzuje a upesuje. Vppadech staveb hypermarket zpravidla jet ped zahjenm zemnho zen probh proces posuzovn vlivu na ivotn prosted (tzv. EIA). Znn zkona platn v t dob dv
v 20, odst. 5 MP monost, aby si vyhradilo posouzen vliv na ivotn
prosted, i kdy je ktakovmu posouzen jinak pslun Magistrt hlavnho
msta Prahy. Ministerstvo si nechv vypracovat vlastn odborn posudek
a na jeho zklad hodnot doten zem nsledovn:
jako uzaven od jihu a severu (proudn vzduchu velmi nedokonal,
nevyhovujc odvtrvn zplodin, hust pokryt bytovou zstavbou, administrativnmi a provoznmi budovami);
zem s vysokou koncentrac mstnch a projdjcch obyvatel a dopravy, pravideln siln nsobenou pi fotbalovch utknch;
zem s nedostatkem zelen (Vrovice maj 30% podl zelen na jednoho
obyvatele jeden z nejhorch v Praze);
zem s vysokou intenzitou dopravy na kiovatce Vrovick-Blocerkevsk-U Slavie (58 000 automobil za den kiovatka je azena mezi
tyi nejhor v Praze) a vysokou koncentrac imis, hluku a pranosti.
nosn zaten zem je dle MP ji v souasnosti vrazn pekroeno,
ekologick stabilita lokality je poruena a negativn ovlivuje ivotn podmnky obyvatel.
'!
Vppad vstavby centra Eden ministerstvo oekv:

postupn zvyovn dopravnho zaten lokality. Zatmco v roce 1998 je
zaten kiovatky Vrovick-Blocerkevsk-U Slavie 58 000 vozidel za den,
podle stavu dopravnho inenrstv vzroste pi existenci OKC Eden zt
v roce 2002 na 68 700 vozidel a v roce 2010 pak na 70 400. Bez OKC
bude vozidel v roce 2002 64 400 a v roce 2010 63 400;
zneitn ovzdu vtrnm podzemnch gar (vdechov potrub o prmru 15 m2, vy ne 20 m maj produkovat 45 m3 zneitnho vzduchu
za sekundu z jednoho vdechu), problematick me bt tak hlukov
zt ventilace;
zbor parku, jeho elem je vytven rozptylovho prostoru pro kodliviny, zvlhovn vzduchu, sniovn pranosti, pohlcovn dopravnho hluku a estetick vjem.
V hodnocen vliv stavby na ivotn prosted je jako varianta ekologicky
optimln uvedena rekonstrukce souasnho parku a jeho rozen a
k eleznin trati.
Bez posouzen vliv na ivotn prosted
1. 6. 1999 vydv ministerstvo kzmru stavby centra Eden nesouhlasn
stanovisko o hodnocen vliv na ivotn prosted. Klovmi negativnmi faktory jsou podle nj kapacita zmru a tk tranzitn doprava, kter maj
pm vliv na zneitn ovzdu a hladinu hluku. Stanovisko uvd, e pokud
by se podailo vyeit negativn psoben tchto faktor (snenm potu parkovacch mst, odklonem tk nkladn dopravy a dalmi kompenzanmi
opatenmi), a doclit tak parametr nosnch, bylo by mon takto upraven zmr znovu posoudit.
Na zporn stanovisko MP reaguje investor velmi rychle dopisem z18. 6.
slibuje upravit projekt vdlch bodech tak, aby mohlo bt vydno stanovisko
souhlasn, a mohlo se tak pokraovat vprocesu vydn zemnho povolen.
Zavazuje se snit poet parkovacch mst z1 300 na 850, vytvoen novch
parkovch ploch a zajitn odklonu tranzitn dopravy. Na tento dopis reaguje
MP 23. 7. 1999, kdy investora upozoruje, e ppadn nov stanovisko
o hodnocen vlivu na ivotn prosted lze vydat pouze na zklad novch vstupnch daj. Proces EIA by ml probhnout znovu zdvodu pepracovn pvodn dokumentace, kdy se nov dokumentace mus vypodat suvedenmi
negativnmi faktory, a je nutn ji pedloit pslunmu orgnu (Magistrtu hlavnho msta Prahy) knovmu posouzen zhlediska vliv na ivotn prosted.
Zatmco stanovisko MP nen zvazn, stanovisko odboru ivotnho prosted doten mstsk sti Praha 10 zvazn je. Ani zde nedopad investor dobe vjnu 1999 vydv tento ad stanovisko nesouhlasn,
'"
NESEHNUT
kdy mj. poaduje snen kapacity projektu a uputn od vstavby tyicet

metr vysok administrativn budovy, kter m zvt sti stt na mst parku. Msc nato vak ad sv stanovisko zmnil na zklad nkterch zmn
vprojektov dokumentaci, pestoe nebyly splnny zkladn podmnky pedchozho rozhodnut, tj. uputn od vstavby administrativn budovy na ploe
parku, a zmny nebyly posouzeny zhlediska vlivu na ivotn prosted, upozoruje Petr tpnek, tiskov mluv obanskho sdruen SOS Praha (Prvo, 2. 2. 2000).
Podle shrnujcho lnku Znien park vEdenu jeden zmnoha, uveejnnho 27. 1. 2004 na serveru Econnect, dolo kvydn kladnho vyjden
odboru pod ntlakem veden radnice a za neptomnosti vedoucho odboru.
Zstupkyn vedoucho Dagmar Bavorov vak pozdji uvd, e sinvestorem
probhla cel ada jednn, a protoe souhlasil spoadavky mstsk sti,
bylo nakonec vydno vyjden kladn. Investor souhlasil napklad
spravou potu parkovacch mst, rozenm zelen i zpracovnm dopravn
studie, uvedla 2. 2. 2000 vdenku Prvo.
Se souhlasnm stanoviskem vkapse podv navrhovatel Eden Development, zastoupen spolenost Loxia, ke stavebnmu adu (Magistrt hl. msta
Prahy, odbor zemnho rozhodovn) nvrh na vydn rozhodnut o umstn
stavby, do kterho zapracovv nov zmny projektu. Na stnm jednn
dne 27. 12. 1999 zstupce MP opt upozoruje na to, e stavbu je nutn
podrobit novmu posouzen vlivu na ivotn prosted, protoe projekt byl
oproti pvodnmu zmru zmnn. Stavebn ad proto 31. 1. 2000 zen
peruuje a navrhovatele vyzv, aby doplnil svj nvrh o vyjden Odboru
ivotnho prosted Magistrtu hl. msta Prahy. Ten m posoudit, je-li nvrh
vsouladu spoadavky zkona o posuzovn vlivu na ivotn prosted.
Je jasn, e vzhledem ke zmnm vdokumentaci nvrh vsouladu s poadavky zkona nen, a ve nasvduje tomu, e se cel proces bude muset
vrtit zptky na zatek, m dojde ke zpodn plnovan vstavby. Proti
projektu se zanaj veejn ozvat nkte politici. Napklad tehdej poslanec za KDU-SL a budouc ministr ivotnho prosted Libor Ambrozek upozoruje na to, e Carrefour se vdnm ppad nesnail nalzt shodu
smstnmi obyvateli. Podle nj hypermarket nepat do centra, ale ml by se
vystavt nkde na okraji tak, jak je tomu zvykem vjinch mstech (Veernk
Praha, 2. 2. 2000). Podobn kauzu komentuje i MP: Jedn se o likvidaci
poslednho ostrvku zelen vtto lokalit, k knvrhu nmstkyn ministra Eva Tylov (Prvo, 2. 2. 2000).
Odbor ivotnho prosted magistrtu se vak spokojuje stm, e posouzen vlivu stavby na ivotn prosted u jednou probhlo (jedn se o ji zmiovan nezvazn posouzen star dokumentace ze strany MP ze dne 1. 6.
1999). Stmto vkladem je spokojen i stavebn ad, a tak u 11. 2. vydv
'#
rozhodnut o umstn pedmtn stavby. Nov posouzen dopad stavby na

ivotn prosted, jak jej poadovalo MP, tedy neprobhlo.
Do dalho rozporu se zkonem se projekt dostv kvli tomu, e stavebn
ad nepostupoval sprvn pi posuzovn souladu plnovan stavby
splatnm zemnm plnem. Vdob podn nvrhu na vydn zemnho rozhodnut platil jet star zemn pln, jeho zvazn st byla stanovena
vyhlkou 19/1994. Vdob vydn rozhodnut ji ale platil zemn pln nov,
uren vyhlkou 32/1999 s innost od 1. 1. 2000. Z 37 stavebnho
zkona pitom vyplv, e navrhovan zmr mus bt posuzovn ve vztahu
kzemnmu plnu platnmu (tedy innmu) vdob vydn rozhodnut
o umstn stavby.
Nadstandardn vztahy?
Vydn dvou zcela odlinch stanovisek odboru ivotnho prosted Prahy 10
vrozmez jednoho msce se d interpretovat rzn. Veden radnice se
kzmru vstavby hypermarketu od potku stavlo velmi vstcn. Jeho postoj byl zejm podpoen i tm, e Carrefour zaplatil na podzim 2000 (tedy
vdob, kdy dal o stanovisko odboru ivotnho prosted Prahy 10) starostovi
Jimu Veselmu (ODS) a dalm zstupcm radnice sluebn cestu do Pae.
Na rovni magistrtu pak mohlo kurychlen schvalovacho procesu a pekonn ady pekek pispt to, e editelka odboru zemnho rozhodovn
Jana Kejvalov, kter rozhodnut o umstn stavby z 11. 2. 2000 vydala, je
sestrou Jiho Filpka, kter bhem zen nkolikrt zastupoval firmu Loxia
projektanta stavby a zrove adatele o vydn zemnho rozhodnut. Podle
9 Sprvnho du je pracovnk sprvnho orgnu vylouen zprojednvn
a rozhodovn vci, jestlie se zetelem na jeho pomr kvci, kastnkm
zen nebo kjejich zstupcm lze mt pochybnost o jeho nepodjatosti.
Sprvn d pesn k, kdy je nkdo vkonfliktu zjm. Mj bratr pracoval
pro investora, ale nebyl ani astnkem zen a ani nedal o zemn rozhodnut. dn konflikt zjm nebyl, k vedouc odboru Kejvalov ve Veernku Praha. Odprci stavby jsou vak pesvdeni o tom, e vzemch na
zpad od naich hranic by byla odmna Filpka ze strany investora povaovna za platek a ednice by musela nst zodpovdnost.
Odprci stavby vyhrvaj u soudu
Proti vydanmu zemnmu rozhodnut podvaj odvoln obansk sdruen Zdrav ivot, Spolenost pro trvale udriteln ivot a Zelen kruh. Pipojuje
se knim i Sportovn klub Slavia, kter vak od protest proti Carrefouru
ustupuje pot, co se obchodn etzec stv jednm zjeho hlavnch sponzor ve fotbalov extralize. Vodvolacch dvodech se objevuj vechny ti zmiovan nedostatky vydanho rozhodnut chybjc posouzen vliv stavby
'$
NESEHNUT
na ivotn prosted, rozpor splatnm zemnm plnem a konflikt zjm pi

zemnm zen. 7. 6. 2000 odvolac orgn ministerstva pro mstn rozvoj (MMR)
odvoln zamt. Obansk sdruen proto 29. 8. podvaj alobu kVrchnmu
soudu. Ta vak nem odkladn inek; investor na rozhodnut pochopiteln
neek a postupn d o potebn stavebn povolen. Vrchn soud o alob odprc stavby na ministerstvo pro mstn rozvoj rozhoduje a po bezmla dvou letech. Rozsudkem z21. 6. 2002 jim dv ve vtin alobnch dvod za pravdu, rozhodnut MMR ze 7. 6. 2000 (zamtnut odvoln) zruuje
a vc vrac alovanmu ministerstvu kdalmu zen.
Soud pln uznal klov poadavek oponent, opakovan podpoen
i ministerstvem ivotnho prosted, e je nutno znovu posoudit stavbu z hlediska vliv na ivotn prosted (EIA), a to alespo v rozsahu dodatench
zmn projektu. Dal klovou alobn nmitkou je i otzka mon podjatosti
Ing. Jany Kejvalov, editelky odboru zemnho rozhodovn Magistrtu hl. m.
Prahy, jej bratr, Ing. Ji Filpek, zajioval prokazateln pro investora nkter podkladov vyjden a rozhodnut, a to i na Magistrtu hl. m. Prahy. Jmenovan ednice o tchto souvislostech musela vdt, a neoznmila je.
Msto toho potkem roku 2000 pes vhrady prvnk honem podepsala
a vydala zemn rozhodnut. Pomry na praskm magistrtu jen dokresluje,
e editel magistrtu Zdenk Zajek jet v dubnu 2001 prohlaoval, e je
ve v podku pe se vtiskov zprv Ateliru pro ivotn prosted z9. 8.
2002. Nyn bude nsledovat zajmav fze, kdy se prask ednictvo, je
v dosavadnch zench o OKC Eden prokzalo mimodnou dvku seriznosti
a nestrannosti, bude muset vypodat se zcela novou situac. Pokud bychom
ili opravdu v prosted prvnho sttu, pak by ji nebylo mono vydat dn
dl povolen, protoe chyb vykonateln zemn rozhodnut. Ze zkuenosti je
mono odhadnout, e se ednci pokus naopak rozsudek co nejdle ignorovat a vydat rychle maximum povolujcch rozhodnut, odhaduje dal vvoj,
bohuel celkem pesn, tiskov zprva.
Vdycky se najdou kiklouni, ale 98 % je pro, ovem ti sed doma, komentuje aktivity odprc stavby zstupce starosty Prahy 10 Antonn Weinert (SSD)
vdob, kdy Vrchn soud potvrzuje nezkonnosti vzemnm zen (Prvo,
23.7. 2002).
Na pipomnky vrovickch oban, kte nadle nesouhlas se zmrem
obchodnho stediska na mst parku, odpovd na spolen schzce na
konci ervence technick manaer spolenosti Carrefour R Vt Minak: Jsou
to alternativy, kter mohly a tak byly uplatnny v rmci zemnho zen,
a zemn rozhodnut je zohleduje. (Noviny Prahy 19/2002)
Rozhodnut Vrchnho soudu bohuel pro spn pokraovn realizace
projektu zatm nic neznamen. Bhem lta 2002 u m investor stavebn
povolen, a me zat stavt. Vsrpnu 2002 probhaj na pozemku ternn
'%
pravy, pi kter ch se bez povolen kcej stromy. Ppadem se zabv esk

inspekce ivotnho prosted, kter pozdji za nelegln kcen udluje firm
Stavby silnic a eleznic pokutu 50 000 K. Posledn zijov tden se zan
sumsovnm inenrskch st, vjnu se na stavb znovu nelegln kc.
Ministerstvo rozhoduje a Carrefour kc
Na konci roku 2002 vydv ministerstvo pro mstn rozvoj vopakovanm
odvolacm zen nov rozhodnut, kter mus bt vsouladu srozsudkem Vrchnho soudu. Obansk sdruen, kter u soudu se svmi argumenty uspla,
vak ek nepjemn pekvapen. Nov vydan rozhodnut je vpln stejnm znn jako to, kter zruil soud! Ministerstvo jako alovan sprvn orgn, jemu byla vc vrcena kdalmu zen, bylo pitom vtomto novm
zen vzno prvnm nzorem soudu, vyjdenm vodvodnn rozsudku
(podle 250 odst. 3 obanskho sprvnho du ve znn innm vdob
vydn rozhodnut).
Odprcm stavby tak nezbv ne se obrtit na ministra pro mstn rozvoj,
kter me podle 65 odst. 1 sprvnho du rozhodnut pezkoumat na
zklad nvrhu jm ustaven zvltn komise. Pezkumn proces trv a do
1. jna 2003, kdy dv ministr Pavel Nmec svm rozhodnutm obanskm
sdruenm Zdrav ivot, Zelen kruh a Spolenost pro trvale udriteln ivot
pln za pravdu a vydan rozhodnut znovu ru: Ministerstvo, a bylo
vopakovanm odvolacm zen vzno prvnm nzorem soudu, tento prvn nzor nerespektovalo, a vpodstat tak zopakovalo pochyben zjitn
soudem ji vjeho pedchzejcm rozhodnut o odvoln, pochyben klasifikovan jako nezkonnost, pro kterou bylo ji pedchzejc rozhodnut zrueno a vc ministerstvu vrcena kdalmu (novmu) zen, konstatuje ministr. Zrove ale upozoruje na fakt, e nov rozhodnut nem pm prvn
dsledky na ji vydan a pravomocn stavebn rozhodnut, na zklad kter ch je vtuto chvli stavba ji vplnm proudu. Stavebn povolen a kolaudan rozhodnut byla vydna vjinch sprvnch zench (nikoliv vzen zemnm) sprvnmi orgny nich stup a ministrovi pro mstn rozvoj jejich
pezkoumn nepslu.
Stavba tedy probh bez platnho zemnho rozhodnut, ale stejn jako vlt
2002, kdy jej odprci uspli u Vrchnho soudu, to nem na jej realizaci vliv.
Zruen zemnho rozhodnut vdnm ppad neovlivuje platnost stavebnch povolen. Vechna, o kter jsme zadali, jsme dostali. Prce proto budou probhat tak, jako doposud. Nen dvod kjejich zastaven, upozoruje
tiskov mluv investora Jana Havlkov vdenku Prvo 22. 10. 2003.
Stavebn firma m u vt dob od praskho magistrtu povolen vykcet
99 strom a tisce metr tverench kovin. Posledn jnov vkend je cel
park ped kulturnm domem Eden vykcen. kat tomu vykcen strom je
'&
NESEHNUT
znan nadnesen vraz. Byla tam spousta nletovch strom a devin,

k mluv Havlkov (Veernk Praha, 30. 10. 2003).
V dob vydn Nmcova rozhodnut bylo zejm, e se prask magistrt
sna v nejbli dob zprchodnit vykcen, a tedy nevratn znien parku
na mst sporn stavby. Proto obansk sdruen vystupujc proti vstavb
podala opakovan v prbhu jna 2003 vasn podnty esk inspekci
ivotnho prosted, oblastnmu inspektortu Praha, aby podle zkona kcen parku zakzal a do doby prvn moci takovho rozhodnut vydal pedbn opaten na ochranu devin ped znienm. Opaten bylo navrhovno do doby odstrann nezkonnost kolem umstn OKC EDEN. Inspekce
neudlala do dnenho dne vbec nic a park byl na konci jna zcela znien, vrac se kjnovm udlostem tiskov zprva Ateliru pro ivotn prosted z1. 12. 2003.
Ve ve citovanm lnku Znien park vEdenu jeden z mnoha celou
kauzu shrnuje Petr tpnek, tehdej mluv koalice SOS Praha:
Pklad Edenskho parku je jako vystien z uebnice dnenho chpn
rozvoje msta mstnmi samosprvami. Zbavit se problematickch obecnch
zem pronajmutm velkmu investorovi, a v podstat se tak zbavit odpovdnosti za obecn majetek, za pi o to, co dl obec obc nmst, park,
dtsk hit, dvr uprosted bloku dom.
Je pravda, e park v Edenu nebyl z nejnavtvovanjch a ani nejhezch.
Nehled na to, e velk zem v tsnm sousedstv parku bylo zcela zdevastovno a ponechno svmu osudu, co pinelo problmy. Je vak nepochopiteln, pro veden radnice nevyuilo prostor v Edenu k vybudovn
modernho parku s dtskm hitm, s altnkem, jezrkem, sportovn plochou atd. V dsledku by se takov investice mnohonsobn vyplatila finann i politicky. Bohuel je mezi pedstaviteli mst a obc stle rozen
pocit, e oban uvtaj radji dal supermarket a multikino ne krsn msto k odpoinku, nov stromy a bezpen msto pro jejich dti.
Sprva obecnho majetku je vak tak tma pro obany. Smutnm faktem
je, e o park v Edenu se lta nestarali nejen ednci a politici, ale ani ti
v okol bydlc oban. Je na mst klst si otzky: pro vzniklo obansk
sdruen a ve chvli ohroen parku? Pro u dvno neexistuje siln sdruen oban, schopn sehnat finann podporu, starat se o park dobrovoln
nebo nutit pasivn radnici k innosti? Znien parku v Edenu je vlastn symbolick vzva vem. Pipomenut, e veejn prostor potebuje nai ast
stle, protoe po pchodu investora u bv asto pozd.
Rj se otevr
Vykcen parku na podzim 2003 je posledn dleitou udlost provzejc osm let trvajc kauzu vstavby obchodn kulturnho centra ve Vrovicch.
''
Tedy nepotme-li jet jedno soudn zen, ze kterho vyli odprci vstavby opt vtzn. Carrefour se toti rozhodl zaalovat Petra tpnka za dajn pokozen dobrho jmna. Soud alobu bhem plhodinovho stn
zamtl, a investor dokonce ani nevyuil svho prva se odvolat.
Potkem roku 2005 spout Carrefour masivn reklamn kampa propagujc brzk oteven novho obchodu. Pokuen pichz a Rj se otevr, lkaj slogany na billboardech po cel Praze. 12. bezna 2005 se brny obchodn kulturnho centra otevraj. Dominuje mu dvoupodlan hypermarket
sprodejn plochou 10 000 m2. Obanskm sdruenm me bt jistou tchou rozshl nhradn vsadba, kterou Carrefour provedl vparku na nedalekm kopci Bohdalec, v ulicch Gutova a Na Vslun a vokol centra na
ulicch Vrovick a U Slavie.
V ervnu Carrefour ukonuje sponzoring fotbalovho klubu Slavia. V z
oznamuje, e zdvodu neuspokojivch hospodskch vsledk opout
eskou republiku a s svch obchod odprodv spolenosti Tesco.
Pspvek ktmatu EIA proces posuzovn vliv na ivotn prosted pipravil Robert Motzke, prvnk Ekologickho prvnho servisu.
Posuzovn vliv na ivotn prosted
Smyslem posuzovn vliv na ivotn prosted (tzv. EIA zanglickho Environmental Impact Assessment) je pedevm zjistit mon negativn vlivy zmr a koncepc na ivotn prosted a stanovit podmnky pro vylouen,
zmrnn i kompenzaci tchto vliv.
Zmrem se rozum vechny velk zsahy do ivotnho prosted, jako je
napklad rozshl kcen lesa, tba nerost, stavba silnic, lanovek, obchodnch komplex apod. Koncepc se rozum obecnj a dlouhodobj
dokumenty jako napklad Generln pln rozvoje dopravn infrastruktury nebo
zemn pln obce. Dal vklad se sousted na posuzovn zmr.
esk prvn prava posuzovn vliv zmr na ivotn prosted je
obsaena vzkon . 100/2001. Posuzovn vliv neprobh ve sprvnm zen a nen zakoneno zvaznm sprvnm rozhodnutm. Jeho vsledkem je pouze prvn nezvazn stanovisko, kter me doporuit
podmnky a opaten kvylouen, zmrnn i kompenzaci vliv zmru na
ivotn prosted. Pesto m posuzovn a zvren stanovisko velk vznam, nebo investor bez nj neme zskat dn povolen (napklad
zemn rozhodnut i stavebn povolen) pro realizaci svho zmru. Sprvn orgny asto pevezmou doporuen ze stanoviska do svch zvaznch rozhodnut. Rovn investor nkdy dobrovoln pevezme podmnky
stanoviska doprojektu, aby usnadnil jeho prchodnost vpovolovacch
zench.

NESEHNUT
Pro plnost dodvme, e evropsk prvn prava posuzovn zmr je

zakotvena vesmrnici . 85/337/EHS, je byla naposledy novelizovna
smrnic . 2003/35/ES.
Posuzovan zmry
Ploha . 1 zkona stanov, kter zmry se posuzuj. Jednak jsou to zmry vkategorii 1, kter se posuzuj vdy. U tchto zmr se sohledem
na jejich rozsah i povahu pedpokld, e maj vdy vznamn negativn
dopady na ivotn prosted (napklad trval odlesnn pozemku o ploe od
25 ha, stanoven novho dobvacho prostoru pro tbu nerost, vstavba
dlnic arychlostnch silnic).
Dle jsou to zmry vkategorii 2, kter se posuzuj pouze tehdy, pokud
tak pslun ad stanov ve zjiovacm zen. Jde o zmry, kter sohledem
na svj rozsah nebo povahu asto, avak ne vdy, maj vznamn negativn
dopady na ivotn prosted (napklad skladov a obchodn komplexy o celkov vme nad 3 000 m2 , parkovit nebo gare skapacitou nad 100
parkovacch stn, sjezdov trat a lanovky).
Pslun ad
zen EIA vede bu mstn pslun krajsk ad, nebo, vppad vtch
zmr, ministerstvo ivotnho prosted.
ast veejnosti
zen EIA je oteveno veejnosti. Me se ho zastnit kad bez ohledu
na to, zda me bt zmrem reln doten, i nikoli. Procesu EIA se mohou zastnit tak prvnick osoby, jako je doten obec nebo obansk
sdruen.
Informace o zahjen zen EIA a o vech jeho dalch fzch mus bt
zveejnna tmito zpsoby:
na edn desce mstn pslunho krajskho adu;
na webovch strnkch mstn pslunho krajskho adu;
na edn desce obce, vjejm katastru m bt zmr proveden;
dalm vmst obvyklm zpsobem (napklad vmstnm tisku, rozhlase
apod.).
Podle zkona je rozhodujc den zveejnn na edn desce krajskho
adu. Od tohoto dne plyne lhta, ve kter se veejnost me kzmru
vyjdit. Kvyjdenm zaslanm potto lht pslun ad nemus pihlet.
Pokud tedy veejnost chce mt jistotu, e ad kjejmu vyjden pihldne,
mus si ovit, kdy byla informace vyvena naedn desce krajskho adu, a od tohoto dne do 20 dn v ppad oznmen, nebo do30 dn vppad
dokumentace i posudku zaslat sv vyjden.

Fze zen EIA:

oznmen
zjiovac zen
dokumentace
posudek
stanovisko
ad 1) Oznmen
Investor oznm pslunmu adu, kterm je zpravidla krajsk ad, e
hodl provst zmr. Ten zale oznmen dotenm orgnm sttn sprvy
a doten obci ke zveejnn apropodn vyjden. Jak bylo uvedeno ve,
lhta pro vyjden in vtomto ppad 20 dn odvyven na desce krajskho adu.
ad 2) Zjiovac zen
Dnem oznmen je zahjeno zjiovac zen. U zmr, kter vyaduj posouzen vdy, vnm pslun ad stanov, na jak vlivy a vjakm rozsahu
se m posuzovn zamit (adatel mus napklad vypracovat posouzen vliv vstavby supermarketu na dopravn zt voblasti, zneitn ovzdu,
zven hluku atd.).
U zmr, kter se nemus vdy posuzovat, ad rozhodne, zda vbec
posuzovn probhne.
Zde velmi zle na aktivit veejnosti, doten obce a dotench orgn
sttn sprvy. Pokud si je veejnost vdoma, e zmr me mt vznamn
negativn vlivy na ivotn prosted, mus je detailn specifikovat ve svm vyjden. Vzvru vyjden mus jednoznan zaznt, e zmr by mohl mt zvan negativn vlivy na ivotn prosted, a proto je nutn provst jeho posouzen v zen EIA. Pokud existuj ekologicky etrnj varianty zmru,
je vhodn poadovat, aby byly rozpracovny vdokumentaci. Ped podnm
vyjden je vhodn projednat monosti negativnch vliv arozpracovn ppadnch variant s dotenmi orgny sttn sprvy (napklad sodborem ivotnho prosted pslun obce). Rovn je velmi vhodn pesvdit obec,
vjejm katastru se m zmr provst, aby poadovala posouzen zmru
vzen EIA. Pokud se veejnost, doten orgny ani obec kzmru ve lht
nevyjd, nebo sice vyjd, ale nepoaduj jeho posouzen vzen EIA, pslun ad posouzen zpravidla neprovede a zen zastav.
ad 3) Dokumentace
Firma zad zpracovn dokumentace autorizovan osob. Rozsah dokumentace vyplv zestanoviska pslunho adu a vyjden, kter obdrel
oddotench orgn sttn sprvy, obce aveejnosti ve zjiovacm zen.

NESEHNUT
Vsledn dokumentace mus obsahovat pln popis vliv zmru na ivotn prosted alovka. Dokumentace zahrnuje zejmna:
vstupy zmru (napklad velikost zboru pdy, spotebu vody a energi,
potebu vybudovn novch pstupovch silnic);
vstupy zmru (mnostv a druh emis do ovzdu, odpadnch vod, odpad aostatnch vliv jako hluk, vibrace, zpach);
pedpokldan vlivy zmru na obyvatelstvo a ivotn prosted vetn
vliv nasoukrom i veejn majetek a kulturn pamtky;
mon rizika pi havrich;
opaten kprevenci, snen, poppad kompenzaci negativnch vliv (napklad protihlukov stny, nhradn vsadba za pokcen stromy);
porovnn variant een zmru, pokud pslun ad uloil ve zjiovacm zen varianty zpracovat.
Pslun ad je povinen dokumentaci zveejnit. Veejnost m opt prvo
se ve lht 30 dn vyjdit. Kvyjden je vhodn pipojit odborn stanovisko pslunho znalce (napklad v oblasti hluku, zneitn ovzdu, dopravy), kter zhodnot, zda dokumentace vrn popisuje negativn vlivy a monosti jejich een, poppad navrhne pepracovn dokumentace.
ad 4) Posudek
Na hotovou dokumentaci adol vyjden se zpracuje posudek. Zpracovv jej autorizovan osoba, kterou vybere pslun ad. Vzvru posudku se uvede nvrh zvrenho stanoviska pslunho adu. Stanovisko
me bt nesouhlasn, nebo souhlasn. Pokud je souhlasn, stanov se
vnm zpravidla ada podmnek i opaten, kter maj vylouit, zmrnit nebo
kompenzovat negativn vlivy zmru na ivotn prosted.
Zde je opt nutno dvat pozor na to, aby podmnky a opaten byly pokud
mono konkrtn areln provediteln. Rovn nen pijateln, i kdy se to
nkdy stv, e podmnky stanoviska ponechvaj een nkterch vliv na
budouc dohodu mezi veejnost, respektive obc ainvestorem. Je zejm, e
investor nemus bt vbudoucnu k dohod svoln, pesto zmr provede
a vlivy zstanou nevyeeny.
Posudek se rovn zveejn ve uvedenm zpsobem, aveejnost m monost se do 30 dn kposudku vyjdit. Pokud ad obdr kdokumentaci i
posudku alespo jedno nesouhlasn stanovisko, je povinen zajistit veejn
projednn obou dokument. Veejnho projednn se opt me zastnit
kad a kad m prvo na nm promluvit a vyjdit sv vhrady kdokumentaci
a posudku.
!
ad 5) Stanovisko
Na zklad dokumentace, posudku, dolch vyjden a vsledk veejnho projednn vyd pslun ad stanovisko. Vnaprost vtin ppad je
stanovisko souhlasn stm, e vnm pslun ad stanov adu omezujcch podmnek nebo kompenzanch opaten. Nesouhlasn stanovisko se
vydv jen vojedinlch ppadech, napklad tam, kde by zmr pekraoval hygienick limity a veejnost, a pokud mono i doten orgny, se jednohlasn postav proti zmru.
Jak bylo vysvtleno vvodu, obsah stanoviska je prvn nezvazn, nelze
tedy proti nmu podat odvoln. Stanovisko m vak znanou faktickou vhu,
nebo bez nj nelze vydat dn povolen nebo opaten, kter je nutn pro
realizaci zmru (napklad zemn rozhodnut nebo stavebn povolen). Do
tchto povolen nebo opaten musej ady pevzt vechny podmnky stanoviska, anebo mus zdvodnit, pro tak neuinily. asto se stv a je douc, e orgn ochrany ivotnho prosted vyd vpovolovacm zen zvazn stanovisko, ve kterm uvede, e souhlas sprovedenm zmru, pokud
budou dodreny podmnky stanoviska EIA. Tm se stv stanovisko EIA prvn zvaznm.
Zvr:
zen EIA je dleitm nstrojem ke zlepen zmr, kter mohou mt
negativn vlivy naivotn prosted. Je proto dleit, aby veejnost od potku aktivn vyuvala svch prv vtomto zen. Rychl reakce je zvlt dleit u zmr kategorie 2, kter, pokud je veejnost a doten orgny sttn
sprvy pasivn, zpravidla vbec neprojdou posuzovnm. Vprbhu posuzovn je vhodn nespolhat se na podvn psemnch pipomnek. Osobn
kontakt sednky pispje klepmu pochopen jejich postoje a umon
efektivn a vas projednat mon negativn vlivy zmru.
"
NESEHNUT
#
VIII. Co dlat, kdy k vm pijde

hypermarket
Jak se o tom, e se u vs chyst vstavba hypermarketu (i supermarketu),
dozvte? Nejastji z mstnch novin, zpravodaje nebo z edn desky. A co dl?
1) Zjistte, v jak fzi se jednn nachz
To jsou vm povinni sdlit na pslunm obecnm ad. Nejvce anc na
spch mte v ppad, e se o vstavb hypermarketu dozvte ji ve fzi
podnikatelskho zmru (jet neprobhla povolovac zen, dokumentace
se teprve zpracovv).
2) Zjistte, zda je stavba v souladu s zemnm plnem a komu pat
pozemek
zemn pln (P) je mapa, ve kter je jednotlivm plochm obce piazeno konkrtn vyuit (doprava, zna obchodu a slueb, zele atd.). Hypermarkety mohou bt stavny na tzv. smench plochch (tj. plochch urench k umstn obchodnch a vrobnch provoz). Pokud je v zemnm
plnu uren plochy jin, je velk ance vstavb zabrnit, nebo podmnkou realizace stavby je zmna P, kterou schvaluje mstn zastupitelstvo.
Jednn o zmn P mus bt veejn oznmeno (na edn desce). Veejnost m prvo podvat k navrhovanm zmnm pipomnky.
Na katastrlnm ad si t zjistte, zda pozemky, kde m vyrst nov
nkupn centrum, pat soukrommu subjektu nebo obci (i sttu).
V ppad, e jde o pozemek soukrom, sta k zastaven vstavby nesouhlas vlastnka.
Ve druhm ppad je mon zastavit vstavbu skrze rozhodnut zastupitelstva. Jednn zastupitelstva je veejn a oban m prvo na nm vystoupit.
3) Zahajte kampa
V tto fzi je dleit zat o zmru informovat irokou veejnost a snait
se ovlivnit rozhodovn jednotlivch zastupitel.
Kampa proti vstavb hypermarketu mete vst pomoc irok kly prostedk od petic, letk, infostnk pes veejn slyen, lnky v tisku,
nesouhlasn vyjden a pipomnky odbornk a po nensiln akce obansk neposlunosti.
Vhodn je najt vhodn taktick spojence. Tmi mohou bt drobn ivnostnci, mstn obansk sdruen (ekologick, kulturn atd.), ale i ada odbornk (pamtki, architekti, urbanist, hygienici...).
$
NESEHNUT
Zkuenosti, jak postupovat, mete erpat ztto publikace. Argument,

kter mete pouvat pi pesvdovn veejnosti a mediln kampani,
najdete dostatek napklad na specializovanch internetovch strnkch
www.hyper.cz. Tkaj se zejmna nrstu dopravy, poklesu zamstnanosti,
negativnho vlivu na strukturu obansk vybavenosti, podpory konzumu,
nadbytench obal a odpad, nevhodn architektury, nzk kultur y prodeje apod.
4) Zapojte se do sprvnch zen
Pi kampani proti hypermarketm budete vstupovat zejmna do zemnho
a stavebnho zen. Do tchto zen se mete zapojit vtinou jen jako
prvnick osoba, napklad obansk sdruen. Bu mete zaloit vlastn
obansk sdruen podle zkona 83/1990 Sb., o sdruovn oban, nebo
vyut ji existujc organizaci a stt se jej mstn skupinou. Jako obansk
sdruen mte prvo astnit se sprvnch zen o povolen stavby, mte
monost pipomnkovat pedloenou dokumentaci, podvat odvoln, sprvn aloby apod.
Ekologickm sdruenm (jejich hlavnm poslnm je ochrana prody a krajiny)
navc zkon 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, umouje podat si
tzv. generln dost o informace na mstn stavebn ad, dky n mete
bt neustle informovni o zahajovanch zench, pi kterch mohou bt
doteny zjmy ochrany prody a krajiny.
Jet ped zahjenm zemnho zen probh u nkterch staveb tzv. zjiovac zen. Pi nm se rozhoduje, jestli stavba bude posuzovna zhlediska
jejho vlivu na ivotn prosted (tzv. EIA podle zkona 100/2001 Sb.
o posuzovn vliv na ivotn prosted). V jeho rmci je dleit se zamit
pedevm na dopady projektu na dopravn situaci (hluk, imise), na zele, na
krajinn rz, na zbor prostranstv, produkci odpad, vliv na veejn zdrav
apod. Dokumentaci ke zjiovacmu zen (kter je kdispozici na internetovch strnkch pslunho krajskho adu) mohou pipomnkovat jak oban jako jednotlivci, tak i jejich sdruen. Vppad, e je krajsk ad rozhodne o posuzovn projektu procedurou EIA, maj oban dal monost
se do tohoto procesu aktivn zapojit a uplatnit sv pipomnky.
O zahjen zemnho zen byste mli bt informovni (podte-li si ji zmiovanou dost o informace). Do tohoto zen je teba se pihlsit do 8 dn
od doruen (za doruen se vak povauje i tet den od uloen zsilky na
pot v ppad, e si zsilku nevyzvednete). Nejprve je teba prostudovat
dokumentaci k zemnmu zen, kter je k dispozici na pslunm stavebnm ad. Pi protn dokumentace se zamte pedevm na dopravu
(parkovac msta, odhad potu motorizovanch nvtvnk...), parametry
plnovanho objektu, hlukov studie, vyjden zodpovdnch orgn, vliv
%
na ivotn prosted (EIA), majetkov pomr y pozemk, vliv na krajinn rz,

ptomnost vznamnch krajinnch prvk, biokoridor, kulturnch pamtek,
archeologickch nalezi aj. Soust dokumentace jsou i vyjden dotench orgn. Sv vhrady k dokumentaci uplatnte formou podn psemnch pipomnek.
Stavebn ad ukonuje zemn zen vydnm souhlasnho, i zpornho
rozhodnut, ve kterm se mus vypodat i s vaimi pipomnkami. Nejste-li
spokojeni s tmto rozhodnutm, mete se proti nmu do 15 dn od doruen odvolat.
Obdobnm zpsobem probh i stavebn zen, kter nsleduje vdy po
vydn kladnho zemnho rozhodnut.
O dalch prvnch krocch a monostech je nejlpe se poradit s prvnky.
&
NESEHNUT
'
IX. O NESEHNUT
Nezvisl sociln ekologick hnut NESEHNUT vzniklo na podzim 1997
vBrn sclem aktivn napomoci een problm voblasti lidskch prv, ivotnho prosted a prv zvat sdrazem na podporu obansk aktivity veden zdola od lid, kte se zajmaj o dn kolem sebe.
NESEHNUT vyvj vtinu dlouhodobch projekt na celosttn rovni, ale
zabv se tak eenm konkrtnch mstnch problm. Vrmci jednotlivch
kampan organizujeme besedy, pednky, promtn film, odborn semine, informan stnky, spolupracujeme smdii a komunikujeme sorgny
sttn sprvy a samosprvy.
Nae innost je postavena pedevm na prci dobrovolnk. Dleit je
pro ns kad pomoc od en informanch materil a po prci na
konkrtnch kampanch. Vppad, e nechcete jenom neinn pihlet nien ivotnho prosted, jste znechuceni aroganc mocnch pehlejcch zjmy
lid i prody a nesta vm jen si stovat, mete se aktivn zapojit do
nkterch naich aktivit state se dobrovolnkem i dobrovolnic NESEHNUT.
Podpoit ns mete i finann:
State se sympatizantem i sympatizantkou NESEHNUT a zalete vai finann podporu na Transparentn et NESEHNUT Brno . 1190794001/2400
veden u eBanky.
Zalete drcovskou SMS stextem DMS NESEHNUTI na slo 87777.
Zaplatte 30 K, NESEHNUT obdr 27 K. Dkujeme.
Vae dobrovoln prce i finann pspvky podpo aktivity jednotlivch
kampan:
Bezpe pro uprchlky (volnoasov aktivity pro uprchlky, vzdlvac
a osvtov aktivity napomhajc odbourvn stereotyp a xenofobie vi
uprchlkm, vydvn uprchlickho tvrtletnku PES)
Jdlo msto zbran (pravideln rozdvn teplho veganskho jdla bezdomovcm a sociln slabm, kulturn-osvtov a volnoasov aktivity pro
bezdomovce, osvtov innost o souvislostech mezi nadmrnm konzumem
na stran jedn a chudobou na stran druh)
ensk prva jsou lidsk prva (vzdlvac a publikan innost
kproblematice rovnosti en a mu, genderovch stereotyp, aktivity zamen proti nsil na ench)
Zaosteno na hypermarkety (osvtov a publikan innost o dopadech
vstavby hypermarket na vechny sloky ivota a prosted lovka, putovn
fotovstava)

NESEHNUT
Zbran, nebo lidsk prva? (monitoring vvoz zbran zesk republiky

do rizikovch oblast, angaovn se vkonkrtnch kauzch)
Ekologie (bezplatn ekologick poradenstv, environmentln vchova
a osvta, angaovn se vkonkrtnch kauzch, protesty proti propagaci
militarismu, kupkladu na zbrojnm veletrhu IDET)
Knihovna (tematick sekce: feminismus a gender studies, ekologie
a spolenost, lidsk prva, ochrana prv zvat)
Veery sNESEHNUTm (pravideln tematick projekce film a filmovch
dokument, besedy na zajmav tmata se zajmavmi hosty)
Nvratky pro dobrovolnky/ice a sympatizanty/ky a bli informace
o jednotlivch kampanch naleznete na strnkch www.nesehnuti.cz.
Za jakoukoliv formu Va pomoci a podpory dkujeme.
NESEHNUT Brno, doln 44, 602 00 Brno,
tel./fax: 54 32 45 342, e-mail: brno@nesehnuti.cz, www.nesehnuti.cz
ZAOSTENO NA HYPERMARKETY
Pod tmto nzvem odstartovala v roce 2000 kampa NESEHNUT reagujc
na expanzi obch nkupnch etzc. Ta s sebou pin adu negativnch
jev, mezi kter pat nrst individuln automobilov dopravy, vylidovn
mstskch center, znik malch obchod, zbor zelench ploch, agresivn
reklamn strategie nebo poruovn prv zamstnanc. me informace
a pomhme obanm v konkrtnch ppadech vstavby super- a hypermarket. Organizujeme odborn semine, veejn besedy spojen s putovnm
fotografick vstavy, vydvme informan materily, podme obansk
protesty, astnme se sprvnch zen na stavby novch nkupnch center
atd.
Informan materily
Na na adrese si mete za dobrovoln pspvek objednat letk Hypermarkety pli drah sleva. Na strnkch www.hyper.cz jsou voln ke staen
sbornky NESEHNUT Zaosteno na hypermarkety (2001) a O hypermarketech
veejn (2002).
Vstava
Putovn vstava pedstavuje tma expanze obch nkupnch etzc z trochu
jinho pohledu, ne na jak jsme zvykl. Na celkem jedencti panelech je
v textech a na fotografich rozebrna problematika hyper- a supermarket
z pohledu ekonom, architekt, ekolog, sociolog i prvnk. Podrobn je
pedstavena souasn situace v esk republice a dopad tchto staveb na

fungovn a vzhled naich mst. Vstava se zabv tak nejastjmi metodami, kter velk etzce pouvaj k zskn svch zkaznk. st vstavy je
vnovna nejznmjm ppadm, kdy se proti vstavb novch supermarket postavili sami oban.
Vstava je soust kampan Zaosteno na hypermarkety, za kterou NESEHNUT obdrelo v roce 2003 ocenn japonsk nadace Sasakawa Peace
Foundation za nejlep ekologick projekt v R.
Vstava je vhodn k umstn napklad do kol, knihoven, klub, ekologickch center, center volnho asu, ajoven nebo kin.
Zapjen vstavy si mete objednat vyplnnm formule na adrese:
www.hyper.cz/cz/vystava.html.
Pednka
Pednka posluchae seznamuje s negativnmi dopady expanze obch
nkupnch etzc. Trv piblin 45 minut, po n nsleduje diskuse.
Osnova pednky:
1. Strun pedstaven obanskho sdruen NESEHNUT a jeho aktivit,
zkladn informace o kampani Zaosteno na hypermarkety
2. Ob nkupn centra zkladn pojmy, definice, aktuln situace v R
3. Cenov politika obch nkupnch center (klamav reklama, listing, likvidace konkurence)
4. Psychologick triky k nalkn zkaznka
5. Otzka dopadu rozvoje obch nkupnch center na zamstnanost
v regionu + pracovn-prvn vztahy v hypermarketech
6. Urbanistick a dal dopady vstavby novch hypermarket
7. Konkrtn problematick kauzy v R
8. Monost zapojen oban do procesu rozhodovn o vstavb dalch obch
nkupnch center
Pednka je vhodn napklad pro studenty stednch kol, ale tak pro
irokou veejnost v rznch ekocentrech, klubech i vzdlvacch institutech. Aktivist NESEHNUT Brno se problematice vnuj ji nkolik let a maj
vedle teoretickch poznatk i praktick zkuenosti ze sprvnch zen, tkajcch se vstavby novch nkupnch center. Pednky nabzme zdarma,
pouze je zapoteb proplatit cestovn (vlak, autobus) pro pednejcho z Brna
a v ppad, e se pednka kon ve veernch hodinch, zajistit pespn.
Kontaktujte ns prosm s dostatenm pedstihem (minimln jeden msc) na e-mailu: brno@nesehnuti.cz.
www.hyper.cz

NESEHNUT
!
X. O autorovi, podkovn
Filip Fuchs (1975) pracoval od potku 90. let jako dobrovolnk v Hnut DUHA,
na podzim 1997 spoluzakldal obansk sdruen NESEHNUT Nezvisl
sociln ekologick hnut. O ti roky pozdji se zaal aktivn podlet na nov
kampani NESEHNUT nazvan Zaosteno na hypermarkety, jejm clem je seznamovat veejnost s negativnmi dopady obch nkupnch center a brnit
jejich dal expanzi. Do roku 2004 byl v NESEHNUT zamstnn na pln vazek, nyn pracuje jako vedouc sociln prvn poradny romskho stediska
Drom a se sdruenm nadle spolupracuje jako dobrovolnk.
"
NESEHNUT
Podkovn
Za finann podporu dkujeme Nadaci Open Society Fund Praha a Ministerstvu ivotnho prosted R.
Na pprav publikace spolupracovali: Pavel Bartonk, Pavla Bureov,
Martin Fadrn, Michal Hrka, Martin Hyha, Hana Chalupsk, Jan Keller, Petr
Kovak, Dominika Kovakov, Ji Koelouh, Petr Kuvart, Martin Mach, Marek
Minak, Robert Motzke, Radim Omera, Mla Palnov, Zdenk Paul, Marta
Pilaov, Jiina Popelkov, Filip Pospil, Martin Pibyl, Duan Rosenbaum,
Janek Rovensk, rka Satrapov, Jan Stejskal, Richard lechta, Milan tefanec, Petr tpnek, Jakub Tauber, Vojtch Toman.
#
XI. Fotografick ploha
Stolet duby v Rokycanech ped tm, ne byly pokceny (kapitola II.) foto
archiv Za Market
Podpis smlouvy mezi spolenost Lidl a sdruenm Dti Zem (kapitola II.)
foto Vojtch Toman
Protestn referendum v Perov organizovan iniciativou Oban proti Penny

Marketu (kapitola III.) foto archiv OPPM
V Ruomberoku vznikla z renesannho zmku Hypernova (kapitola IV.)

foto Michal Hrka (www.obnova.sk)
Kostel Sv. Vojtcha v Havlkov Brod (kapitola IV.) foto Marek Minak
Zdevastovan historick budova mstskch jatek v Ostrav (kapitola IV.)

foto Marta Pilaov
Tiscov demonstrace proti olomouckmu Palci Morava (kapitola V.) foto

Petr Kovak
Rozestavn hypermarket Carrefour v Brn-Krlov Poli (kapitola VI.) foto

Duan Rosenbaum
Pokcen stromy na pozemku pro stavbu Kauflandu v Brn-idenicch

(kapitola VI.) foto Ji Koelouh
Park ped budovou ministerstva ivotnho prosted (kapitola VII.) foto Jan
Stejskal (www.ekolist.cz)
Na mst parku stoj hypermarket Carrefour (kapitola VII.) foto Martin Mach
(www.ekolist.cz)
ada zpadoevropskch metropol se ji pouila a ve snaze

minimalizovat negativn dopady hypermarket sestavuje podrobn plny, kolik novch obchod si msto me dovolit
a za jakch podmnek. Vesk republice naproti tomu snahy
o usmrovn obch prodejen zatm odmtme, nejastji
spoukazem na veec volnou ruku trhu. Hypermarketov
etzce maj tak obrovskou ekonomickou moc a zn vyplvajc moc politickou. Dalm faktorem, kter jim pomh pi
vtznm taen naimi msty, bv nzk zjem oban o dn
ve sv obci. Ale i tehdy, kdy oban vyjd svj nesouhlas,
prosazuj zstupci obc zjmy etzc bez ohledu na veejn
mnn a nkdy i bez ohledu na zkony. Dokldaj to ppady
popsan vtto publikaci, kter bohuel nejsou ojedinl.
ISBN 80-903228-5-9

Přelet Nad Hypermarketovým Hnízdem

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Přelet Nad Hypermarketovým Hnízdem

Uploaded by

Copyright:

Filip Fuchs

Pelet nad hypermarketovm hnzdem

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

Pedmluva: Co v supermarketu nevedou

zahajovno stavebn zen, probh zjiovn vlivu na ivotn prosted, jsou

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

I. Hypermarkety pli drah sleva

Nzev prodejen (poet)

Na nsledujcm grafu agentury Incoma Research (Shopping Monitor 2004/

Podle podnikatelskho tdenku Profit utratilo v hyper- i supermarketech

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

republice napklad po bankrotu americkho obchodnho etzce K-Mar t jeho

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

Praha zroku 2000 zjistil, e 93 % nakupujcch vhypermarketech nakupuje

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

dimenze msta vkonenm dsledku pispv kpostupnmu obchodnmu

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

II. Kdy pro stromy nen vidt na Lidl

Krl, s.r.o., kter pro nj pipravuje vhodn pozemky a d msto o zmnu

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

Na veejn projednn zmny zemnho plnu se dostavuje nkolik destek

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

vzdlena od jejich dom, popisuje hlavn zmny vedouc oddlen expanze

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

...a bavit se s vmi nebudeme.

28. jna se u supermarketu kon happening Rozlouen slpou. Vystoup

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

pak spolenost za asistence len tmu z Protocol Service vstoupila do

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

Zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, uril vjimku z udlen

osobm hroz trest a 10 000 K, pokod-li nebo bez povolen pokcej

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

o ochran prody a krajiny (napklad Mstsk st Brno-sted). Zpravidla ji

Za zmnku jet stoj dal faktor pracovnk odboru ivotnho prosted

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

pro zahradn a krajinskou tvorbu, Vzkumnm stavem Silva Taroucy pro

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

III. Penny Market na kolnm hiti

ely vchovn a sportovn. Pestoe prv veejnost ve velk vtin

Nkres plnovanho Penny Marketu (plocha C).

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

nakonec rozhodovat soud, se stv pesn znn otzek referenda. OPPM

OPPM me bt populistick, me lht, me bt demagogick, ale j

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

IV. Kaufland vedle kostela

supermarket Hypernova holandskho etzce Ahold. Tento nejvt renesann

Maketa Megamarketu ofie v Ruomberoku, v pozad renesann zmek sv. ofie.

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

Maketa havlkobrodskho Kauflandu, v pozad kostel sv. Vojtcha.

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

Na vysplm zpad se takov zazen stav nejen na okrajch, ale i pobl

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

zmrem jasn nesouhlas, ke ktermu se pipojuj zastupitel za KDU-SL

24. kvtna jedn zastupitelstvo o navrhovan zmn zemnho plnu

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

V. Multifunkn palc vcentru Olomouce

Model Palce Morava, vlevo budova star trnice.

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM

PELET NAD HYPERMARKETOVM HNZDEM