XXI/2013/2/Studie

Existuje vJaponsku nboenstv?

Kategorie nboenstv apostmodern
kritika vsocilnch vdch
Jakub Havlek*
Kritick reflexe socilnch vd, jejich teori, metod i koncepc, je samozejmou soust socilnvdnho metadiskurzu. Vda, jej vpovdi
osvt azpsoby, jimi knim dospv, jsou neustle podrobovny kritickmu pezkoumvn, je, jak uvidme, me stit a ve zpochybovn
monosti vdeckho poznn svta vbec. Proti neustlmu kritickmu
pezkoumvn princip, na nich stoj vdeck pstup ke svtu, nelze
jist nic namtat: vda se nesm uchlit kdogmatm anavc lze kritick
pstup chpat jako motor enouc vdeck poznn svta kupedu. Na
druhou stranu vak lze vyslovit pesvden, e by kritika vdy nemla
stit vnihilismus, vodmtn klovch pojm aobecnch kategori, snimi vdeck poznvn pracuje. Lba a ji domnlch i skutench

* Nsledujc text m za sebou komplikovan a dlouh proces vzniku. Zatek prce na

nm je spojen s mylenkou rozpracovat a uvst do novch souvislost nkter teze,
kter jsem pedstavil ve sv dizertan prci (Jakub Havlek, Cesty bostev: Otzky
interpretace nboenstv a nacionalismu v modernm Japonsku [rukopis disertan
prce], Brno: Masarykova univerzita 2009, vedouc: doc. PhDr. Duan Lun, Dr.; text
dizertace byl uveejnn v knize Jakub Havlek, Cesty bostev: Otzky interpretace
nboenstv a nacionalismu v modernm Japonsku, Brno: Masarykova univerzita
2011). Text lnku jsem v prbhu prce na nm podrobil odbornm rozpravm vrmci vdeckch konferenc: na sedm Mezinrodn konferenci orientlnch studi Tori
novsk pednky ve dnech 22.- 25. ervna 2011 v Sankt-Petrburgu (pracovn verze
konferennho pspvku byla v anglitin publikovna ve sbornku z tto konference:
Jakub Havlek, Imagining the Category of Religion in Japan: Transformations of the
Category of Religion in the Japanese Context, in: Svetlana P. Kemeneva Sergey
V. Pakhomov [eds.], Seventh International Conference on Oriental Studies (Torchinov
Readings): Metamorphoses, June 22-25, 2011 II, St. Petersburg: Saint-Petersburg State
University, Faculty of Philosophy, Department of Eastern Philosophy and Cultural
Studies Institute of Oriental Manuscripts Saint-Petersburg Philosophical Society
2013, 143-150), dle na pt vron esko-slovensk sinologick konferenci ve dnech
4.-5. listopadu 2011 v Brn a konen na konferenci Nboenstvo a krza multikulturalizmu, podan Katedrou porovnvacej religionistiky Univerzity Komenskho
vBratislav 15. nora 2013. adu kritickch pipomnek, kter byly v rmci tchto
vdeckch fr vzneseny, jsem zapracoval do finln verze lnku. Rovn bych rd
podkoval anonymnm recenzentm, jejich laskav rady adoporuen pisply k vyjasnn a zkvalitnn podstatnch st textu.

164

Jakub Havlek
nemoc vdy zdnliv radiklnmi ezy i amputacemi je toti zaloena na
chybnm pochopen vdeckho pstupu ke svtu.
Zkladn mylenkou tto studie je tvrzen, e obecn pojem nboenstv
je uitenm anezbytnm konceptem, jej potebujeme kvdeck analze
rznch jev, snimi se setkvme nejen vprosted japonsk spolenosti akultury. Domnvm se, e odmtn pojmu nboenstv pro ely vdeck prce na zklad historickho rozboru okolnost jeho vzniku avvoje je zaloeno na zkratkovitm uvaovn ana nepochopen princip
vdeck prce. Budu se zabvat iotzkou, zda lze opojmu nboenstv
hovoit vsouvislosti se sociokulturnm prostedm, vnm me bt obecn pojem nboenstv chpn jako cizorod prvek: pro tyto ely volm
ppad japonsk spolenosti akultury, jsem vak pesvden, e podobn
zjitn by bylo mon uinit ivjinch sociokulturnch prostedch, kter
jsou na zklad zsady kulturnho relativismu povaovna za odlin od
prosted euroamerickho.1
Clem textu pitom nen tyto otzky pojednat vcel mon i. Nkter
mylenky, informace asouvislosti budou pouze naznaeny, jin, by vdanch souvislostech urit dleit, dokonce zcela opominuty. Nechci podat vyerpvajc pehled problematiky zachzen sobecnmi pojmy ve
vd i pojednat komplexn orznch zpsobech vymezovn auvn
pojmu nboenstv. Chci vak podntit diskuzi naznaenm monost azrove jistch mez kritick reflexe uvn pojmu nboenstv. Domnvm
se, e zvry mohou bt uiten nejen pro studium japonskho prosted
kter bude vtto stati pedmtem obzvltn pozornosti azdrojem valn
sti konkrtnch pklad nbr ipro obecn teoreticko-metodologick
zzem religionistiky, sociologie aantropologie nboenstv.
Vklad se vnuje dvma hlavnm tematickm celkm: prvnm, rozshlejm, jsou obecn otzky souvisejc spostmodern kritikou vdeckho
pstupu ke svtu, sotzkou chpn tzv. socilnho konstruktivismu
asproblematikou vymezen auvn konceptu nboenstv. Druhm
tematickm celkem je uvn konceptu nboenstv vjaponskm kontextu. Vychzm zpedpokladu, e pochybnosti omonostech uvat pojem
nboenstv kpopisu aanalze jev zjaponskho sociokulturnho prosted zce souvis sobecnm teoretickm zzemm socilnch vd.

1 Dle uvidme, e zsada kulturnho relativismu se me snadno stt dvojsenou zbran.

Nepoprm specifinost odlinch kulturnch prosted, tvrdm vak, e nutnost znt
arespektovat pojmy akategorie zkoumanch kultur neznamen jet nemonost jejich
uchopen pojmovm apartem objektivizujc vdy (viz dle).

165

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

Kritick reflexe vdy akonstruktivismus
Bhem poslednch desetilet se ada badatel voblasti socilnch vd
zamuje na djiny socilnvdnch discipln ana reflexi metod ateori,
kter jsou pouvny vrznch socilnvdnch disciplnch. Tito badatel rznm zpsobem asrznou mrou radiklnosti kriticky pehodnocuj
vchoz pedpoklady, obecn pojmy, teorie ametody vtchto vdch pouvan apodrobuj pezkoumn mnohdy icel dosavadn djiny spoleenskovdnch discipln.
Podrobn rozbor tchto prac nen elem tto stat, avak pro ilustraci
kritickch pspvk na tma monost amez vdeckho studia sociokulturnch jev lze pipomenout napklad polemiky veden na poli etnografie
akulturn antropologie.
V80. letech 20. stolet zvedly vlnu ohlas publikace, kter poukazovaly na zatenost etnografick deskripce sociokulturnch jev zpadnm
(euroamerickm) ideovm prostedm. lo napklad odnes ji notoricky
znmou kolektivn monografii Writing Culture editovanou Jamesem Clif
fordem aGeorgem E. Marcusem.2 Tyto prce, zjednoduen eeno, prohlaovaly antropologick texty za svbytn slovesn nr, zaloen spe
na literrnm umu autor ana jejich vlastnm sociokulturnm zzem neli
na vdeckch teoreticko-metodologickch postupech, kter vposledku
povauj za neaplikovateln na oblasti spojen se studiem lidskch spoleenstv vsouasn i historick perspektiv.3
Vrmci vdeckho studia nboenstv lze za dobr pklad tohoto kritickho pstupu povaovat mimo jin studie Talala Asada,4 Daniela Du

2 James Clifford George E. Marcus (eds.), Writing Culture: The Poetics and Politics
of Ethnography, Berkeley Los Angeles London: The University of California Press
1986.
3 Vtto souvislosti lze uvst nap. iknihu autorsk dvojice George E. Marcus Michael
M. J. Fischer, Anthropology as Cultural Critique: An Experimental Moment in Human
Sciences, Chicago London: The University of Chicago Press 1986.
4 Talal Asad, Genealogies of Religion: Discipline and Reasons of Power in Christianity
and Islam, Baltimore London: The Johns Hopkins University Press 1993. Srov. Talal
Asad, Religion, Nation State, Secularism, in: Peter van der Veer Hartmut Lehmann
(eds.), Nation and Religion: Perspectives on Europe and Asia, Princeton: Princeton
University Press 1999, 178-196. Pipomeme, e Asadova prce na tma kulturnho
pekladu je zastoupena ive zmnn kolektivn monografii Writing Culture: Talal
Asad, The Concept of Cultural Translation in British Social Anthropology, in: James
Clifford George E. Marcus (eds.), Writing Culture: The Poetics and Politics of
Ethnography, Berkeley Los Angeles London: The University of California Press
1986, 141-164.

166

Jakub Havlek
buissona,5 Russella T. McCutcheona,6 Jonathana Z. Smithe7 i Timothyho
Fitzgeralda,8 ani bych tvrdil, e vichni tito autoi dospvaj pi svm
kritickm bdn voblasti obecnch pojm akategori uvanch pi studiu nboenstv kobdobn radiklnm zvrm.9 Jist by bylo mono
uvst adu dalch kratch iobshlejch kritickch pspvk, avak tchto nkolik reprezentativnch ppad dokld potebu ady badatel vypodat se se zklady, na nich vdeck studium nboenstv spov.10
Autoi tchto kritickch prac se obvykle opraj oteoretick zzem
sociologie vdn.11 Jde osmr socilnvdnho bdn se stoletou histori,12 kter vychz zpedpokladu, e veker vdn osvt existujc
5 Daniel Dubuisson, The Western Construction of Religion: Myths, Knowledge, and
Ideology, Baltimore: The Johns Hopkins University Press 2003.
6 Russell T. McCutcheon, Manufacturing Religion: The Discourse on Sui Generis Reli
gion and the Politics of Nostalgia, Oxford New York: Oxford University Press 1997.
7 Jonathan Z. Smith, Religion, Religions, Religious, in: Mark C. Taylor (ed.), Critical
Terms for Religious Studies, Chicago London: The University of Chicago Press 1998,
269-284.
8 Nap. Timothy Fitzgerald, The Ideology of Religious Studies, Oxford New York:
Oxford University Press 2000.
9 Zatmco napklad Smith se pokou spe upozornit na djinn sociokulturn souvislosti spojen sformovnm klovho pojmu nboenstv, Fitzgerald i McCutcheon na
podobnch zkladech stav ostrou kritiku koncepce nboenstv vreligionistice, respektive kritizuj vdeck studium nboenstv jako takov.
10 Pehled polemik ohledn pojmu nboenstv pin nap. Roman Vido, Kdefinici
nboenstv vsocilnch vdch, Religio: Revue pro religionistiku 11/2, 2003, 259274. Dokladem poteby badatel voblasti nboenstv reagovat na kritiku zad
postmodernch teoretik jsou istat, kter se pokouej vyjasnit monosti ameze
postmodernho dekonstruktivistickho pstupu ke koncepci nboenstv akter byly
zveejnny vdob, kdy teze tohoto textu byly ji dokoneny, respektive kdy text prochzel recenznm zenm. Jednm zposlednch pozoruhodnch pspvk na tma
uvn obecnch pojm vreligionistice je napklad lnek autorsk dvojice Martin
Lang Vojtch Kae, Pro je poteba si pinit ruce, Sacra 10/2, 2013, 56-68 (dostupn t online na <http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/127320>, [7. 12.
2013]). Dle je mon odkzat na studii Kevina Schilbracka (The Social Construction
of Religion and Its Limits: ACritical Reading of Timothy Fitzgerald, Method and
Theory in the Study of Religion 24/2, 2012, 97-117). Schilbrackova sta je kritickm
rozborem zvr Timothyho Fitzgeralda avmnoha ohledech odpovd nzorm, kter
prezentuji vtomto textu.
11 Monch zdroj kritickho pehodnocovn teoreticko-metodologickch vchodisek
socilnch vd (i vdy obecn) je hodn, nelze vak alespo nezmnit dal podstatn
zdroj, znj kriticky zamen badatel obvykle erpaj, toti filosofii vdy. Vtto
oblasti nen jist chybou upozornit na vliv mylenek autor, jakmi jsou napklad
Thomas S. Kuhn, Imre Lakatos i Paul K. Feyerabend.
12 Potky sociologie vdn jsou spojovny smilem Durkheimem aMarcelem
Maussem. Krom dalch autor vznamn pispl kjejmu rozvoji Karl Mannheim,
viz Karl Mannheim, Essays on the Sociology of Knowledge, London: Routledge
Kegan Paul 1952. vod ktomuto souboru Mannheimovch esej (ibid., 1-32) obsahuje hutn pehled souvislost, kter pisply ke zformovn sociologie vdn.

167

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

vlidsk mysli je determinovno socilnm prostedm. Zabv se rznmi
zpsoby, jimi lid coby lenov spolenosti vnmaj avykldaj svt,
vnm ij, i spe jakmi zpsoby se vlidsk spolenosti vytv vdn
osvt.
Podoba svta jakoto souboru mentlnch reprezentac je bezpochyby
alespo do jist mry dna tm, e lovk existuje vrmci spolenosti.13
Svt i chceme-li realita existuje potud, pokud se njakm zpsobem
odr vlidsk mysli, to jest prv ajedin tehdy, pokud jsou soustavami
pedstav.14 Tuto tezi bychom nalezli ji umila Durkheima: Vskutku,
svt pro ns existuje, jen pokud je pedstavovn i pedstaviteln vnaich
myslch; kdy neme zashnout nae chpn, jako by nebyl.15 Skute
nost se odr vna mysli asvt je tvoen pedstavami, kter si onm
nae mysl vytv. Pedstavy i vdn oskutenosti lze vprincipu sdlovat alidsk spoleenstv je sdlej pomoc rznch komunikanch kd,
napklad pirozench jazyk i nonverblnch komunikanch prostedk.16 Ztohoto hlediska meme jakoukoli pedstavu osvt chpat jako
konstrukt, tedy jako vtvor lidsk mysli i kolektivu lidskch mysl.
Meme se pak ptt azrznch hledisek zkoumat, jak apro vznik, jak
je reprodukovna a vykldna, jak psob vsouvislosti sdalmi pedstavami atd.: pesn to by zejm mlo bt kolem socilnch vd. Nelze
pochybovat otom, e sociokulturn fenomny meme odpovdn zkoumat jen jako konstrukty, kter vznikaj za uritch podmnek, vuritch
souvislostech. Ty pak meme popisovat, srovnvat, analyzovat. Pohl
me-li napklad na nboenstv jako na zjevenou pravdu, stojme bez debaty mimo pole vdy aocitme se voblasti teologie. Musme si vak bt
vdomi mnohoznanosti pojmu konstruktivismus vsouvislosti se socilnmi vdami: pro ely tohoto krtkho pojednn posta seznmit se se
13 Teoretick model procesu sociln konstrukce reality podvaj ve svm klasickm
spise Peter L. Berger aThomas Luckmann (Sociln konstrukce reality: Pojednn
osociologii vdn, Praha: Centrum pro studium demokracie akultury 1999).
14 Jedn se vlastn oprastarou metafyzickou otzku povahy univerzli sbohatmi historickmi souvislostmi.
15 mile Durkheim, Levolution pedagogique en France: Des origines la Renaissance,
Paris: Flix Alcan 1938, 67.
16 Vtchto intencch lze mon vnmat iznmou vtu zWittgensteinova Tractatu:
Oem se ned mluvit, ktomu se mus mlet (Ludwig Wittgenstein, Tractatus logico-philosophicus, Praha: Oikmen 2007, 83). Nelze se zabvat vemi souvislostmi tohoto problmu, posta ci, e dleitost jazykov reflexe reality, respektive vztah jazyka asvtonzoru, je klovou mylenkou smru ve filosofii avd, kter se
oznauje termnem obrat kjazyku (linguistic turn). Viz nap. Aubrey Neal, How
Skeptics Do Ethics: ABrief History of the Late Modern Linguistic Turn, Calgary:
Calgary University Press 2007; Elizabeth A. Clark, History, Theory, Text: Historians
and the Linguistic Turn, Cambridge London: Harvard University Press 2004.

168

Jakub Havlek
tymi zkladnmi typy konstruktivismu, jak je definuj Robert Nola
aGrol Irzik.17
(1) Kognitivn konstruktivismus: spov vpedpokladu, e mentln
reprezentace svta jsou vytveny mentlnmi schopnostmi lidskch bytost. Pedstavy osvt se formuj vlidsk mysli, kter aktivn formuje
obraz vnjho svta, spe ne aby jej pouze pasivn odrela. Jedn se
onejmk formu konstruktivismu, na n by se zejm shodla vtina
filosof isocilnch vdc.18
(2) Smantick konstruktivismus: obecn pojmy nejsou inherentn objektm vnjho svta, ale vytvej se vprocesu abstrakce teprve dky
zkuenosti zaloen na smyslovch vjemech. Tento proces je vak vysoce
individuln akad jedinec tak m vlastn, zcela specifickou pedstavu
otom kterm pojmu. Dokonal porozumn mezi dvma subjekty je tedy
vyloueno. Podle Noly aIrzika vak tento druh konstruktivismu pehl
klov rozdl mezi mentln reprezentac ta je obecn sdlen, atedy je
pedmtem obecn shody ajejm obsahem i vznamem, kter naopak
me bt vysoce individuln.19 Pijet smantickho konstruktivismu by
vyluovalo rovn monost mezikulturnho porozumn, nebo nejsou-li
pojmy penositeln mezi jedinci, tm mn mohou bt srozumiteln vmezikulturnm kontextu. esk badatel by potom mohl snahu ovzkum
vjaponskm sociokulturnm prosted beze veho vzdt, nebo jeho sil
by bylo pedem odsouzeno kbeznadjn ztrt vpekladu.
(3) Epistmick konstruktivismus: veker vdn, vetn vdeckho
poznn, je zaloeno na aktivn innosti poznvajcch subjekt. Nen tedy
zskvno i pasivn pijmno, nbr je aktivn tvo poznvajc
subjekt. Vchodisko tohoto druhu konstruktivismu spov vkognitivnm
konstruktivismu, avak zachz mnohem dl: veker vdn je zaloeno
pouze na tom, e umouje organizaci svta sohledem na nae aktuln
poteby. Nae vdn tedy nem dn vztah ktomu, co bychom mohli
oznait jako objektivn skutenost, ta je toti lidskmu vdn zcela nepstupn alovk je navdy odsouzen kivotu vpasti vlastnho zakouen, respektive vpasti koncept, kter si na zklad svho zakouen vytv.20 Jak uvidme, ada postmodernch kritik vdy pijm tento druh
konstruktivismu.
(4) Ontologick konstruktivismus: je nejradiklnj verz konstruktivismu. Je zaloen na nzoru, e nelze mluvit orealit nezvisl na naich
17 Robert Nola Grol Irzik, Philosophy, Science, Education and Culture, Dordrecht:
Springer 2005.
18 Ibid., 151-152.
19 Ibid., 152-153.
20 Ibid., 153-156.

169

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

zkuenostech apedstavch. Samotn vnj svt, nejen pojmy i konceptuln obrazy, je zvisl pouze na lidsk pedstavivosti.21
Dle se pokusm ukzat, e postmodern kritika vdy vt i on me
pijm teze nejen prvnho, ale tak mnohem radiklnji zamenho druhho azejmna tetho typu konstruktivismu. Zopakujme, e pojet sociokulturnch jev jako konstrukt utvench vuritch specifickch
kontextech je zkladem jejich vdeckho uchopen. Problmem mohou
bt radiklnj formy konstruktivismu, kter ve svch dsledcch
mnohdy zcela zmrn obviuj vdeck reflexe sociokulturnch jev
zetnocentrismu i rovnou podpory kolonialistickch i jinak politicky
motivovanch zjm uritch mocenskch skupin. Tyto radikln formy
socilnho konstruktivismu vedou nakonec a ktomu, co bychom mohli
oznait jako epistemologick nihilismus, zpochybujc nejen validitu
areliabilitu, ale isamotnou monost vdeckho poznn svta vbec.22
Postmodern epistemologick kritika apojem nboenstv
Postmodern, dekonstruktivistick kritick pstupy vsocilnvdnm
bdn jsou zaloeny na popisu aanalze proces tvorby naeho vdn
oskutenosti. Dospvaj kmnoha dleitm zvrm apodntnm objevm ohledn nejrznjch pedsudk, kter asto nevdom ovlivuj
adu odbornch prac okulturnch asocilnch jevech. Na druh stran
vede tento kritick pstup vsocilnch vdch asto tak ke zmatkm
anedorozumnm ame snadno vystit ive zpochybovn i dokonce
pm poprn monosti vdeckho, vmaximln mon me nezaujatho
aobjektivnho studia socilnch jev.
Vvoj vtomto smru lze dobe pozorovat na poli vdeckho studia n
boenstv. Nkte autoi pak dospvaj kzvru, e dsledn kritick
pstup kakademickmu studiu nboenstv mus nutn vystit voputn
samotnho termnu nboenstv, kter by se vbec neml vodpovdnch vdeckch pojednnch hodnch tohoto oznaen vyskytovat.23 Sou
hlasm snzorem, e nboenstv, maj-li bt studovna vdecky, nelze
pojmat jinak neli jako sociokulturn konstrukty: jevy, kter oznaujeme za nboensk, zkoumme vkontextu spolenost lidskch jedinc
21 Ibid., 156-157.
22 Srov. ibid., 325-386.
23 Dobrm pkladem tohoto pstupu je T. Fitzgerald, The Ideology of Religious
Studies Dalm me bt D. Dubuisson, The Western Construction of Religion, i
dlouho ped obma jmenovanmi Wilfred Canwell Smith, The Meaning and End of
Religion: ANew Approach to the Religious Traditions of Mankind, New York:
Macmillan 1962 (viz Thomas A. Tweed, Crossing and Dwelling: ATheory of Religion,
Cambridge London: Harvard University Press 2006, 198).

170

Jakub Havlek
akultur, vnich se konstituuj, vnich jsou uritmi zpsoby chpny
avykldny avnich se vyvjej. Mme-li zstat na poli vdeckho zkoumn nboenstv, nememe nboensk jevy zkoumat jako jevy sui generis, je jsou samy od sebe obdaeny nboenskm vznamem.24
Mnoz historikov, antropologov asociologov nboenstv se ve
svch pracch pokouej ukzat, e pojem nboenstv, jeho rzn koncepce asamotn vdeck studium jev oznaovanch jako nboensk jsou
zce spojeny se zpadnm mylenkovm prostedm. To vede kotzce,
jak azda vbec lze zpadn teorie akategorie pout pi popisu kulturnch asocilnch jev, snimi se setkvme vkulturn odlinch, napklad asijskch spolenostech. Pouvn termn, teori akategori zpadn vdy pi popisu aanalze jev vodlinch prostedch se pak stv
snadnm terem kritiky jako projev odsouzenhodnho etnocentrismu,
kulturnho avdeckho imperialismu apodobn.25
Nen bez uritho paradoxnho ndechu, e voblasti japonskch studi
se lze asto setkat snzorem, kter je ve sv podstat zaloen na smantickm konstruktivismu. Jde otezi, e japonsk sociokulturn prosted,
nachzejc vraz vjaponskm jazyce, je ve sv podstat nepstupn studiu vedenmu znejaponskho prosted. Jde ouritou formu japonskho
kulturnho nacionalismu, kterou bychom mohli chpat jako soust tzv.
nihondinron, ili teori/rozprav oJaponcch. Ty spovaj ve snaze ady
autor (asto se netajcch vdeckmi ambicemi ankdy dodnes nekriticky
pijmanch) vystihnout zvltn sociokulturn rysy pslunk japonskho nroda. Obvykle se tak dje vymezovnm uritch japonskch termn
apojm, kter pak autoi literatury nihondinron pedstavuj jako ty koncepce, jejich pochopen je klem kjaponsk mysli.26
24 Podrobnji viz J. Havlek, Cesty bostev
25 Srov. nap. T. Asad, Genealogies of Religion; D. Dubuisson, The Western Construc
tion of Religion; T. Fitzgerald, The Ideology of Religious Studies; R. T. McCut
cheon, Manufacturing Religion Viz tak S. N. Balagangadhara, The Heathen in his
Blindness: Asia, The West, and the Dynamic of Religion, Leiden New York: E. J.
Brill 1994. Ke kritickmu zhodnocenBalagangadharovch nzor viz Anna Kvalov,
Limity postkoloniln kritiky pojmu nboenstv vdle S. N. Balagangadhary, Sacra
8/2, 2010, 61-65.
26 Viz nap. Roger J. Davies Osamu Ikeno (eds.), The Japanese Mind: Understanding
Contemporary Japanese Culture, Boston Rutland Tokyo: Tuttle Publishing 2002.
Kasto citovanm pkladm literatury typu nihondinron pat Chie Nakane, Japa
nese Society, Berkeley: University of California Press 1972, i Takeo Doi, The Anato
my of Dependence, Tokio: Kodansha 1973. Kliteratue typu nihondinron bychom
mohli zaadit inkter publikace, je jsou dodnes chpny jako soust pomyslnho
klasickho fondu antropologick literatury, jmenovit Ruth Benedictov,
Chryzantma ame: Vzorce japonsk kultury, Praha: Malvern 2013. Kritickou reflexi
nihondinron podv nap. Harumi Befu, Hegemony of Homogeneity: An Anthropolo
gical Analysis of Nihonjinron, Melbourne: Trans Pacific Press 2001.

171

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

Logickm dsledkem tchto vah je potom pesvden onepstupnosti jinch sociokulturnch systm vdeckmu zkoumn zaloenmu na
principech euroamerick vdeck tradice. Tento pstup, jej nazvaj
Nola aIrzik epistemickm multikulturalismem,27 vychz zpesvden
oexistenci mstnch, sociokulturn podmnnch systm vd. Tzv. nae i zpadn vda ajej pstup ke svtu podle tohoto nzoru vdnm
ppad nemohou bt povaovny za univerzln systm, nbr pouze za
urit systm vdn, kter je zaloen na zpadnch sociokulturnch
hodnotch. Stoj pitom za pozornost, e postmodern kritika vdy vnkterch ppadech vychz ze stejnch nebo podobnch vchodisek jako auto
i stojc na pozicch kulturnho nacionalismu.
Poznamenejme, e oexistenci sociokulturn podmnnch systm
vdn neme bt pochyb. Problm se objevuje a vppad, kdy dojde
ke ztotonn etick dimenze tohoto tvrzen smetodologi: nen sporu, e
badatel mus kodlinmu systmu vdn pistupovat srespektem. Neml
by se vak domnvat, e takov systm vdn zaloen na odlinm sociokulturnm prosted je dky sv vysok specifinosti nepstupn vdeckmu bdn.
Vdeck pstup ke svtu povauji za univerzln. Nen mon jednodue zamovat morln souvislosti vdeckho bdn se samotnm jeho
epistemickm obsahem.28 Proces konceptualizace spolu sodpovdnm
aopatrnm redukcionismem zcela nevyhnuteln asamozejm doprovz
jakkoli pokus ovdeck uchopen tzv. sociln reality. Ztohoto pohledu lze vystavit kritick analze jakkoli pojem, a u je to nboenstv,
Zpad, Vchod, i dokonce Japonsko. dn ztchto ajim podobnch obecnch pojm by jist neml bt automaticky vnmn jako jednolit, homogenn entita i ontologick jednotka sui generis, avak zrove
lze jen st hledat een ve vyhbn se obecnm termnm zdvodu
jejich plin vznamov zatenosti zpadnm i jakmkoli jinm kulturn-historickm kontextem.29
Kritika pojmu nboenstv vedouc a kodmtn jeho uvn pro
poteby vdeck prce souvis dle mho mnn zce skritikou cel modern vdy. Pokud toti zaneme zpochybovat samotnou monost uvn
obecnch pojm akategori spojench svdeckm zkoumnm uritch
oblast sociokulturn reality, meme tm snadno zpochybnit monost i
legitimitu vdeckho pstupu ke svtu vbec. Od kritiky aodmtn jednotlivch konceptulnch nstroj vdy je jen mal krok ke kritice vdy
27 R. Nola G. Irzik, Philosophy, Science, Education, 404-409.
28 Srov. ibid.
29 Zajmav podnty ohledn uvn obecnch pojm akategori uvd Edward W. Said
ve sv kritice Stetu civilizac Samuela P. Huntingtona. Viz Edward W. Said, The
Clash of Ignorance, The Nation 273/12, 2001, 11-13.

172

Jakub Havlek
jako takov.30 Kritika modern vdy m dlouhou apozoruhodnou historii31 atbor kritik vdy, kter m zjevn velmi daleko kjednot, lze
jednoznan vymezit jen sobtemi.32
Obrame nyn pozornost kradikln kritice modernho vdeckho pstupu ke svtu, pro ni bychom mohli pout oznaen postmodern epistemologick kritika.33 Meme se pokusit vyjdit urit principy, kter
lze povaovat za pedpoklady i spe logick dsledky tto postmodern
epistemologick kritiky:34 (1) na vd zaloen vdn aveker vdeck pravdy jsou pouhmi socilnmi konstrukty,35 formovanmi vzpadnm, tedy euroamerickm, kesanskm kulturnm asocilnm prosted;36 (2) modern vda apojet vdeck pravdy slou klegitimizaci tlaku
avykoisovn prody alid, aproto (3) je vda ve sv podstat ideologi.
Ikdy ada autor nezaujm kmodern vd a tak vypjat nihilistick
postoj,37 lze ci, e vrzn me tyto principy zastvaj, ppadn zjejich
30 Nemli bychom se samozejm domnvat, e nstroje vdy nemaj bt pedmtem
kritiky: ta je naopak nutnou soust vdeck prce. Jako problematick vidm zpochybnn monosti aelnosti uvn obecnch kategori, spovajc vjejich kritickm rozboru: kritick analza koncept jako diskurzivnch formac nemus logicky
stit vnvrhy na jejich odstrann zvdeckho diskurzu. To bychom mohli vlastn
uinit sjakmkoli pojmem: jazyk vdy by se pak stal nesrozumitelnm avda nepouitelnou.
31 Vhled do tto tematiky poskytuje nap. James R. Brown, Who Rules in Science: An
Opinionated Guide to the Wars, Cambridge London: Cambridge University Press
2004.
32 Srov. ibid., prbn.
33 Tento pojem by si pochopiteln zaslouil mnohem podrobnj vymezen abezpochyby samostatnou studii to budi podntem kdal prci. Pro ely tto stati snad posta uvst nkter pklady: za reprezentativn ppad postmodern epistemologick
kritiky meme povaovat ne citovanou studii Bernda Hamma (Cynical Science:
Science and Truth as Cultural Imperialism, in: Bernd Hamm Russell Ch. Smandych
[eds.], Cultural Imperialism: Essays on the Political Economy of Cultural Domination,
Peterborough Plymouth: Broadview Press 2005, 60-76). Samozejm ne vichni autoi ideov tc zpostmodern kritiky vdeckho pstupu ke svtu raz obdobn radikln teze, jak uvdm dle. Skupina kritik vdy je nepochybn znan rznorod.
Vantropologii bychom mohli jako pklad (lze snad ci spe umrnn) postmodern
epistemologick kritiky uvst citovan sbornk J. Clifford G. E. Marcus (eds.),
Writing Culture Voblasti studia nboenstv pak lze uvst mj. ji citovanou prci D.
Dubuissona (The Western Construction of Religion). Dal pklady postmodern
epistemologick kritiky shrnuje znm publikace Alan Sokal Jean Bricmont,
Intellectual Impostures, London: Profile Books 1998.
34 Jedn se oideje, jejich vskyt meme vrznch formch srznou mrou radikality
pozorovat uautor uvedench vpedchoz poznmce (anepochybn ucel ady dalch).
35 Lze hovoit opostmodernm nihilismu aextrmnm antirealistickm postoji viz J. R.
Brown, Who Rules in Science, 75-95, 97-101 aj.
36 Pipomeme, e Nola aIrzik oznauj tento postoj termnem epistemick multikulturalismus: R. Nola G. Irzik, Philosophy, Science, Education, 404-409.
37 Viz pozn. 33 a34.

173

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

dl pmo i nepmo vyplvaj. Meme-li si dovolit urit zjednoduen,
lze ci, e spolen jmenovatel autor pstujcch postmodern epistemologickou kritiku spov do jist mry vkonstruktivismu tetho typu, tj.
vepistmickm konstruktivismu, kde je vdn chpno jako utilitaristick nstroj slouc jedinci i pospolitosti kco nejefektivnj organizaci i
ovldnut svta.38
Jak patrno, souvis postmodern epistemologick kritika obvykle skoncepcemi sociln konstrukce reality.39 Je vak uiten poukzat na to, e
pes znanou popularitu azdnlivou vznamovou jednoznanost jde vppad sociln konstrukce reality oznan nekonzistentn koncepci.40 Dle
Iana Hackinga je napklad slovo sociln vmnoha ppadech nadbyten, nebo ada jev se zcela samozejm utv vsociln interakci: dobrm pkladem je gender (rod), chpan jako rozdly mezi lidmi zaloen
na kulturnch zvyklostech asocilnch praktikch, nikoli na biologickm
zklad.41 Vppad nboenstv vak m bezpochyby smysl hovoit
onm jako o socilnm konstruktu existuje badatelsk tradice stavjc
na esencialistickm pstupu knboenstv, kdy jeho podstatu nelze
redukovat na pouh sociln konstrukt.42
Pkladem vypjat postmodern epistemologick kritiky me bt sta
Cynick vda: Vda apravda jako kulturn imperialismus zpera nmeckho sociologa Bernda Hamma,43 jen svj postoj jasn vyjaduje hned
vvodnm tvrzen, podle nj
nae zpadn koncepce vdy apravdy jsou pouvny klegitimizaci zjm smujcch ktlaku avykoisovn prody alid. Pouvaj se, aby zamaskovaly destruktivn povahu zpadnch politicko-ekonomickch zjm. Tm se vda apravda staly
ideologiemi.44

Ve vztahu kvdeckmu vzkumu nboenstv najdeme podobn mylenkov vchodiska vprci Daniela Dubuissona svmluvnm nzvem

38 Srov. R. Nola G. Irzik, Philosophy, Science, Education, 153-156.

39 Kpodrobnjmu rozboru tto problematiky zde nen dostatek prostoru, obecn kproblematice tzv. sociln konstrukce ajistm nedorozumnm, kter tento pojem provzej, viz glosu Zdeka Konopska, Co znamen sociln konstrukce? [online],
<http://zdenek.konopasek.net/index.php?m=16&b=16&i=1490>, 3. 11. 2010 [6. 12.
2013].
40 Viz Ian Hacking, Socilna kontrukcia ale oho?, Bratislava: Kalligram 2006;
Philippe De Lara, Jeden sociologick pelud: sociln konstrukce skutenosti,
Sociologick asopis 36/3, 2000, 259-274.
41 I. Hacking, Socilna kontrukcia, 67.
42 Kritiku tohoto pstupu pin mj. R. T. McCutcheon, Manufacturing Religion
43 B. Hamm, Cynical Science.
44 Ibid., 60.

174

Jakub Havlek
Zpadn konstrukce nboenstv.45 Dubuisson povauje koncepci nboenstv za typicky zpadn vtvor.46 Podle jeho nzoru
nebudeme pehnt, kdy ekneme, e djiny nboenstv jsou zpadn akademickou
disciplnou i epistemologi ae jej metody, pojmy, zpsoby kladen otzek aformulace problm maj vznam pouze tehdy, kdy se vztahuj kvlastnm djinm
Zpadu.47

Na tomto mst lze do jist mry pedznamenat smr, kterm se budou

ubrat nae nsledujc vahy. Meme ci, e prohlaovat modern vdu
za ist zpadn konstrukt je paradoxn zateno stejnm zjednoduujcm, pedsudenm uvaovnm, kter je tak asto pedmtem kritiky.
Znamen toti, e zatmco tzv. Zpad a ji pod tmto vgnm oznaenm rozumme cokoli je kolbkou racionalistick vdy, podobn vgn
vymezenmu Vchodu i ne-Zpadu, obvykle vce mn implicitn
chpanmu jako geografick prostor mimo Evropu a(Severn) Ameriku,
mus nutn bt racionalistick vda zcela ciz. Je-li vdeck pstup ke
svtu domovem vzpadnm svt, pak jej toti nelze Vchodu vnucovat. Vnaem ppad se na zklad tohoto siln pochybnho pedpokladu
me snadno dojt kzvru, e koncepce nboenstv avdeck studium
nboenskch jev je zpadn zleitost, kterou euroamerick vda
vnucuje kulturn asociln zcela odlinm prostedm sclem tato prosted kulturn kolonizovat.48
Vztah pojmu nboenstv kevropskm kulturnm djinm
Je zjevn, e samotn termn nboenstv, respektive jeho ekvivalenty, kter najdeme vevropskch jazycch, proly bohatm smantickm,
respektive pragmatickm vvojem. Jonathan Z. Smith detailn popisuje
zmny, jimi vznam vrazu nboenstv vdjinch proel, asleduje
jeho vvoj vpslunch historickch aspoleenskch souvislostech.49
Pitom dospv kzvru, e chpn avymezovn pojmu nboenstv
je teba vidt vzkm vztahu khistorii zpadnho, respektive evropskho mylen: samotn slovo nboenstv ajeho vznam maj bezpochyby
dlouhou akomplikovanou historii. Jeho souasn chpn je zaloeno na
idovsko-kesanskm mylen, ovlivnnm antickou ahelnistickou filosofi. Zvenou mru uvn pojmu nboenstv kpopisu aanalze jev
45 D. Dubuisson, The Western Construction of Religion
46 Ibid., 39.
47 Ibid., 91.
48 Srov. ibid.
49 J. Z. Smith, Religion.

175

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

mimo zpadn kulturn aspoleensk prosted lze dobe pozorovat piblin od 16. stolet, kdy Evropan intenzivn objevuj ciz, exotick
kultury aspolenosti. Ve starch historickch obdobch se pojmu nboenstv obvykle pouvalo kpopisu ritulnch zvazk azvyklost spojench sivotem vkesanskch klternch pospolitostech,50 pozdji se
nboenstv stv obecnjm pojmem apouv se ipro jevy pozorovan mimo kesansk prosted. Evropt stedovc aran novovc cestovatel uvaj pojmu obvykle jako obecnho oznaen svznamem ritul, obad, slavnost, obt i idolatrie, nkdy tak ve vznamu
zvyk zaloench na uritch doktrinlnch systmech.51 Kchpn
pojmu nboenstv vznamn pispl protestantismus se svm drazem
na rozmr vry, kter se pod vlivem protestantskch kesanskch smr
stv dleitou slokou vymezovn pojmu a do souasnosti. Nauky i
doktrny, zvyky arituly coby podstatn sousti vymezovn pojmu nboenstv jsou tak doplnny oprvek vry.52
Podvme-li se na klasickou sociologickou definici nboenstv mila
Durkheima vtchto souvislostech, je vliv evropskch mylenkovch djin
na prvn pohled dobe patrn:
Dospvme tedy knsledujc definici: nboenstv je jednotn systm vry apraktik
vztahujcch se kposvtnm vcem, to jest kvcem odtaitm azakzanm; systm
vry apraktik, kter sjednocuj vechny sv pvrence vjedinm morlnm spoleenstv nazvanm crkev.53

Soust tto dobe znm definice jsou vechny obvykl i tradin

ingredience pojmu nboenstv: je zde jednotn doktrinln systm vry
apraktik, tedy nauka, vra arituly, kter jsou zleitost urit pospolitosti, crkve. Ve je navc vztaeno kposvtnm vcem, ikdy lze ci, e
pojem posvtnosti, ipes Durkheimv pokus jej ble specifikovat, zstv spe vgnm anepli jasnm, alze jej proto snadno prohlsit za
problematick. Durkheim se zamuje na sociln rozmr nboenstv,
anepekvap tedy, e nboenstv je pro nj zleitost navsost kolektivn,54 nebo je vdy spojeno skomunitou vcch i nsledovnk onoho
systmu vry apraktik.
50 Ibid., 269-270. Uvn termnu religio je dosti vzcn ive spisech stedovkch cestovatel, akoli se objevuje; viz Jana Valtrov, Stedovk setkn sjinmi: Modlo
sluebnci, id, saracni aheretici vmisionskch zprvch oAsii, (Kadodenn ivot 47), Praha: Argo 2011, 135.
51 J. Z. Smith, Religion, 270.
52 Ibid., 271.
53 mile Durkheim, Elementrn formy nboenskho ivota: Systm totemismu vAustr
lii, Praha: Oikmen 2002, 55-56 (kurzva vpvodnm textu).
54 Ibid., 56.

176

Jakub Havlek
Tebae bychom jist mohli Durkheimovu definici snadno kriticky rozebrat aodhalit ji jako zatenou mylenkovou tradic Zpadu, neznamen to, e bychom ji mli povaovat za chybnou nebo e nboenstv nen
mon definovat. Je celkem zjevn, e jakkoli definice nboenstv neme odret celou sociln akulturn realitu vjej promnlivosti. Mnostv
definic nboenstv, ktermi vsouasn dob disponujeme, jasn ukazuje,
e mme co do inn snesmrn komplexnm souborem znan rznorodch jev, je lze pod pojem nboenstv za tch i onch podmnek
zahrnout. Jonathan Z. Smith zmiuje dlo Jamese H. Leuby, kter uvd
vce ne padest rznch definic nboenstv, apodle Smithe samotnho
to neznamen nic vce ani mn, ne e pojem nboenstv lze vymezit
vce ne padesti rznmi zpsoby!55
Je tak zcela samozejm, e mile Durkheim spolu sadou dalch
badatel pi formulaci definic nboenstv56 vychzej zpedchoz tradice,
vn je tento pojem uritm zpsobem chpn. Ztohoto pohledu je rovn
vpodku, e badatel vychzej zobecnho, eknme mimovdeckho
chpn vznamu slova nboenstv, kter je soust pirozenho jazyka. Proces vymezovn sfr vdeckho bdn samozejm respektuje urit pravidla,57 vedle toho je vak tak pevn spojen se socilnm akulturnm kontextem, kter na nj samozejm vyvj urit nezanedbateln vliv.
Ten pak me poznamenat proces vdeckho bdn rznmi pedsudky,
apokud tyto pedsudky vdec ignoruje anebere vpotaz celkov souvislosti svch vchozch pedpoklad, princip zkoumn, metod ateori, je
potom celkem snadn odsoudit obecn pojmy, metody, teorie ana nich
postaven zvry jako zkreslen. Pesto vak nememe bez nmitek pijmout een navrhovan nktermi postmodernmi autory,58 toti pestat
pouvat urit obecn pojmy pro ely vdeck prce. Naopak, hlubok
znalost celkovho kontextu takovch pojm se mus stt soust badate 55 J. Z. Smith, Religion, 281.
56 Strun, avak velmi dobr vod do problematiky definic nboenstv podv William
E. Arnal, Definition, in: Willi Braun Russell T. McCutcheon (ed.), Guide to the
Study of Religion, London New York: Continuum 2000, 21-34. Srov. Eva Klocov,
Monost univerzln definice nboenstv: ir kontext problmu, Sacra 8/1, 2010,
80-86.
57 Principy vdeck prce jsou dozajista sloitm tmatem alze ci, e jsou vystaveny
uritm zmnm i vvoji. Velmi zjednoduen meme tvrdit, e modern vda vychz zracionalistick tradice evropskho osvcenstv, ameme ji chpat jako jist
proces progresivnho pibliovn se objektivn pravd, ikdy metody, ktermi kn
dospv, se vprbhu asu mn. Pojem objektivn pravdy, kter je tak vniv napadn postmodern epistemologickou kritikou, lze chpat jako pesvden podepen
dkazy ikdy samozejm to, co je pijmno jako dkaz lze vykldat rzn (srov.
Gavin Kitching, The Trouble with Theory: The Educational Costs of Postmodernism,
Crows Nest: Allen and Unwin 2008, 125-126).
58 Viz ve.

177

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

lova metodologickho postupu, mus bt samozejmou soust jeho prce. dn odpovdn vdec jist nebude odmtat dleitost dkladn
znalosti djin klovch pojm, metod ateori vrmci svho oboru. Bylo
by vak znan krtkozrak tyto pojmy, metody ateorie prost odmtnout
coby zaten pedsudky. Badatel pi sv prci potebuje popisn nstroje, pojmy akategorie, bez nich se smyslupln vdeck bdn neme
obejt. Pojem nboenstv bezpochyby ktmto popisnm nstrojm
pat. Religionista me pi jeho vymezovn ut paradigmatick pole
svho oboru, zahrnujc adu definic tohoto pojmu. Nem-li vmyslu
opustit vdeck vzkum nboenstv jako manipulativn mocensk projekt, me zvolit jakoukoli zvdecky relevantnch definic nboenstv
ave sv prci me tento pojem bez obav uvat.
Pojem nboenstv astudium nboenskch tradic Japonska
Vtina badatel voblasti japonsk spolenosti akultury vraz nboenstv (jap. kj) bez obav pouv, nkte vak upozoruj, e je japonskmu sociokulturnmu prosted do jist mry ciz, ajeho pouit
vnmaj jako problematick nebo dokonce nepatin.
Vkontextu studia japonskch nboenstv se skritikou termnu nboenstv setkme napklad vkrtkm lnku antropologa Richarda W.
Andersona.59 Anderson reaguje na pojednn Iana Readera otzv. ema,60
votivnch devnch tabulkch, kter lid kupuj vchrmech asvatynch
ap na n sv pn i rzn vzkazy bostvm kami, buddhm (hotoke)
abdhisattvm (bosacu). Anderson uvd, e Japonci obvykle odmtaj
oznaovat sv chovn vchrmech asvatynch slovy nboenstv (k
j)61 i vra (ink), ale pouvaj spe termny kan, kan, fzoku i
zoku, tedy obyej nebo zvyk.62 Anderson zde vychz zemickho63
pstupu ke zkoumanm jevm abere vpotaz vpodstat pouze termny
59 Richard W. Anderson, What Constitutes Religious Activity?, Japanese Journal of
Religious Studies 18/4, 1991, 369-372. Jeho sporu sIanem Readerem jsem se vnoval
podrobnji jinde (viz J. Havlek, Cesty bostev, 45-51), avak vsouvislosti stmatem tto studie povauji za vhodn jej pipomenout.
60 Ian Reader, Letters to the Gods: The Form and Meaning of Ema, Japanese Journal
of Religious Studies 18/1, 1991, 23-50.
61 Vraz kj se obvykle pekld jako nboenstv. Vraz se zapisuje pomoc dvou
znak, znich prvn nese vznam sekta i denominace, druh pak nauka, uen, doktrna. Vznam vrazu kj se tedy vztahuje knauce (doktrn) urit denominace, sekty i koly. Jak uvidme dle, je svou histori spojen sbuddhistickm prostedm.
62 R. W. Anderson, What Constitutes, 369.
63 Pojmy emick aetick pochzej zlingvistick antropologie abyly vymezeny
Kennethem L. Pikem. Krtce eeno, emick perspektiva vychz zpojm akategori
vlastnch lenm zkouman pospolitosti, etick perspektiva je zaloena na kategorich

178

Jakub Havlek
akoncepce pochzejc pmo zdanho kulturnho prosted. Svj krtk
lnek uzavr doporuenm neoznaovat chovn spojen stabulkami
ema jako nboensk:
Vtina lid pcch na ema se nedomnv, e to je nboensk innost, chrm i
svatyn na to nepohl jako na nboenskou innost anemli bychom ani my.64

Autor pvodnho lnku otabulkch ema Ian Reader odpovd krtkm

pojednnm,65 vnm Andersonovy zvry zvt sti odmt. Dleitost
samotnho emickho pstupu ke zkoumanm jevm pochopiteln uznv,
zrove vak trv na tom, e je nezbytn vnovat pozornost vem monm
souvislostem danch jev, anavc tvrd, e Andersonem kritizovan pojem vry urit nelze povaovat za podmnku vymezen nboenstv sine
qua non. Jestlie se zkouman aktivity odehrvaj vnboenskm stedisku, chrmu nebo svatyni avyznauj se uritm zvltnm jednnm, za
n ob i modlitbu ke kami abuddhm povaovat lze, pak je zcela opodstatnn hovoit onboenstv.66 Navc, upozoruje Reader, je zvyk
i obyej jednou zdleitch soust nboenskho chovn.67 Pipo
meme, e ivnaem, zpadnm prosted lze vdjinnm vvoji pojet
nboenstv najt prvek zvyku jako jeho podstatnou sloku.68
Spor Richarda W. Andersona aIana Readera je dobrou ukzkou dilematu emickho aetickho pstupu pi studiu japonskch nboenskch tradic. Pokud bychom se dili nzorem Richarda W. Andersona, zdrazujcm emickou rovinu, asi bychom se jako religionist museli sbdnm
voblasti japonskch nboenskch tradic brzy rozlouit. Pipomeme
vtto souvislosti, e napklad Timothy Fitzgerald ve sv kritice pojmu
nboenstv stav prv na emickm hledisku, nebo odmt, e bychom se
mohli nboenstvm zabvat vrmci kultur, kter tmto pojmem nedisponuj.69 Oproti tomu pozice Iana Readera, kombinujc emick aetick
hledisko, nm dovoluje urit jist okruh jev jako nboensk atmto
vymezenm okruhem jev se dle zabvat.
Sproblematikou emickho pstupu knboenstv vjaponskm kontextu se pokouej zajmavm zpsobem vyrovnat prv jmenovan Ian
objektivizujc vdy. Viz Alessandro Duranti, Linguistic Anthropology, Cambridge
New York: Cambridge University Press 1997, 172-174.
64 R. W. Anderson, What Constitutes, 372.
65 Ian Reader, What Constitutes Religious Activity?, Japanese Journal of Religious
Studies 18/4, 1991, 373-376.
66 Ibid., 375.
67 Ibid.
68 Srov. J. Z. Smith, Religion.
69 Viz K. Schilbrack, The Social Construction of Religion, 101-102.

179

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

Reader aGeorge J. Tanabe.70 Tematice zdnlivho dilematu emickho
aetickho pstupu vnuj teoreticky zamenou vahu na nkolika stranch sv obshl monografie oitm nboenstv vJaponsku.71 Navrhuj
zaveden dvojho aspektu nboensk vry: kognitivnho aafektivnho.
Vychzej pitom zjaponskho termnu ink, kter podle nich m dosti
irok spektrum monch vznam, od obvyklho vra i vyznn po
nboensk zvyk i nboenskou praktiku.72 Pokud je vra respondenty oteven piznvna aoni jsou schopni jasn vyjdit jej zsady, zaloen na urit nauce, Reader aTanabe hovo okognitivn ve. Setkvmeli
se urespondent se spe emocionln zaloenou tendenc zaujmat urit
postoj i vykonvat uritou innost, je nen podloena dnm jasn formulovanm vysvtlenm, autoi hovo oafektivn ve. Reader aTanabe
doslova uvdj:
Ikdy se toto rozliovn mezi kognitivnm aafektivnm me zdt nsiln auml,
dovoluje vysvtlit ast zprvy otom, jak si lid sice kupuj amulety, avak ve skutenosti vn nev: podlej se na zvykov innosti safektivn upmnost, avak bez
kognitivn vry.73

Dilema emickho aetickho pstupu?

Badatel, kte ve snaze vyjt vmaximln mon me vstc kulturnmu relativismu trvaj na zsadn dleitosti emickho pstupu, obvykle
zapomnaj na skutenost, kter se me zdt a banln. Lid, kte jsou
uritm zpsobem klasifikovni, mohou vdom i nevdom interagovat
suritou kategori aprezentovat nzory i postoje, ktermi se vi tto
kategorizaci njak vymezuj nebo ji naopak pijmaj za svou. Ian Hacking
ve sv knize osocilnm konstruktivismu74 uvd pklad uprchlice:
ena, kter je takto zaazena, me vi tto kategorii zaujmat urit postoje atento druh klasifikace potom Hacking oznauje jako interaktivn
typ.75 Pojmy uvan vprodnch vdch podobnou vlastnost nemaj
napklad kvarky se jist nemohou zat chovat jinak na zklad toho, e
je ozname jako kvarky vsocilnch vdch vak vdom i nevdom interakce mezi typem ajednotlivcem i jednotlivci existuj.76
70 Ian Reader George J. Tanabe Jr., Practically Religious: Worldly Benefits and the
Common Religion of Japan, Honolulu: University of Hawaii Press 1998.
71 Ibid., 126-136.
72 Ibid., 129.
73 Ibid.
74 I. Hacking, Socilna kontrukcia
75 Ibid., 57.
76 Ibid., 57-58.

180

Jakub Havlek
Sociln vdy maj bezpochyby moc formovat sociln akulturn realitu. Popisuje-li fyzik gravitan slu psobc mezi tlesy vplanetrn soustav, tato sla existuje, psob afunguje nezvisle na kreativn sle fyzikovy mysli, respektive na fyzikov existenci vbec. Popisuje-li vak
ekonom fungovn komplexnho sociokulturnho systmu, jm je napklad burza, aformuluje-li teorii jejho fungovn, ojej platnosti pak
shodou okolnost pesvd dostaten mnostv zainteresovanch jedinc, ovlivn tm fungovn celho systmu: podl se tak, vce nebo mn,
na vlastnm formovn toho, co studuje i popisuje.77 Neznamen to vak,
e bychom zrove mohli jakkoli pokus osocilnvdn uchopen skutenosti zkratkovit odmtnout jako manipulativn aneobjektivn.
Vnaem ppad, tedy vkontextu japonskch nboenstv, me urit
jedinec i jedinci odmtat oznaen nboenstv proto, e nechce bt
povaovn za povrivho.78 Nechce vzbudit vtazateli dojem, e dvuje neracionlnm povrm, ariskovat tak jeho pohrdn. Naopak jist
jedinci mohou kategorii nboenstv vdom pijmat, napklad proto,
aby mohli sv aktivity vyvjet pod prvn ztitou nboensk prvnick
osoby (kj hdin) i nboensk organizace (kj dantai). To je
napklad status mnoha japonskch novch nboenskch hnut, sdruench do Asociace novch nboenstv Japonska (inkj Nippon dantai
rengkai).79 Vsocilnch vdch se tedy nememe spolhat ist jen na
odpovdi respondent, nbr je vdy teba tyto odpovdi zkoumat vmnohem irch souvislostech.
77 Za upozornn na tento pklad vdm studentm svho kurzu Teorie kultury akomunikace. Ani by bylo mou ambic poutt se vsouvislosti stmatem tto studie do
vkladu na tma kvantov teorie, lze poukzat na existenci nzor, kter vsouvislosti
sfyziklnmi jevy upozoruj na zsadn dleitost perspektivy pozorovatele. Zrove
vak musm upozornit na to, e odkazy na pklady zoblasti fyziky vkritickch statch
postmodernch autor na tma filozofie vdy jsou obvykle pln omyl anepesnost:
srov. J. R. Brown, Who Rules in Science, 75-95 aj.; srov. iA. Sokal J. Bricmont,
Intellectual Impostures
78 Srov. Toshimaro Ama, Why Are the Japanese Non-Religious, Lanham: University
Press of America 2005. Ama upozoruje na ppad japonskch cestovatel do zpadnch zem, kte zde dajn zakoueli negativn reakce, kdy se prohlsili jako nenboent: absence nboensk pslunosti byla vnmna negativn, aproto se japonskm cestovatelm doporuovalo prohlsit se za buddhisty nebo nsledovnky int
(T.Ama, Why Are the Japanese, 2-3). Poznamenejme, e nenboensk (mukj)
znamen pro Amu asi tolik, co bez pslunosti knboensk organizaci, denominaci
viz dle.
79 Kproblematice japonskch novch nboenstv viz Trevor Astley, New Religions,
in: Paul L. Swanson Clark Chilson (eds.), Nanzan Guide to Japanese Religions,
Honolulu: University of Hawaii Press 2006, 91-114. Autor poukazuje na to, e zkon
onboenskch prvnickch osobch, schvlen roku 1951, umouje jist daov
zvhodnn, co me bt motivac pro skupiny ijednotlivce ktomu, aby se registrovali jako nboensk prvnick osoby (ibid., 97).

181

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

Lze tedy najt vJaponsku nboenstv?
Jonathan Z. Smith ve svm asto citovanm tvrzen o pojmu nboenstv uvd:
[P]estoe mme ohromn mnostv daj, jev, lidskch zkuenost aprojev, je
mohou bt vt i on kultue podle toho i onoho hlediska oznaeny za nboensk
nen dnch daj pro nboenstv. Nboenstv je pouze vtvorem badatelova
studia. Vznik tvrmi akty srovnvn ageneralizace, kter badatel provd kanalytickm elm.80

Postmodern naladn badatel vychzejc zpozic radiklnho konstruktivismu by vtomto ryvku jist rd vidl dal zady vrok na tma
nboenstv jako manipulativnho socilnho konstruktu i vtvoru, kter
Zpad vnucuje odlinm kulturm aspolenostem ve snaze je vykoisovat apoddit naim pojmm akategorim, naemu zpsobu chpn
avytven reality. Lze vyslovit domnnku, e Jonathan Z. Smith zejm
nezamlel svm vrokem podpoit podobn nzory, avak ada dalch
badatel, kte pohlej na nboenstv jako na manipulativn konstrukt,
dospv kvelmi radiklnm zvrm prv vtomto duchu.81
Pokud pijmeme perspektivu postmodernch kritik religionistiky, meme na existenci pojmu nboenstv nahlet takto: koncepce nboenstv
se do japonskho prosted dostv vlivem euroamerickho kolonialismu,
pod jeho vlivem ji japonsk prosted pijm asna se ojej vymezen,
piem badatel uvajc tuto kategorii kanalytickm elm vce mn
navazuj na tento kolonialistick manipulativn projekt. Perspektiva post
modernch kritik religionistiky by tedy dovolila hovoit onboenstv
vjaponskm prosted pouze potud, pokud bychom chtli dekonstruovat
djinn sociokulturn procesy vedouc kvynalzn (invention) tohoto
pojmu vinterakci Japonska se Zpadem, ppadn vdiskurzivnch praktikch badatel, kte tento pojem bez dostaten kritick reflexe vyuvaj
vanalzch japonskho sociokulturnho prosted.
Zkoumme-li vak pokusy badatel vypodat se skoncepc nboenstv vjaponskm prosted, zjiujeme, e cel vc svymezenm nboenstv je jako obvykle mnohem sloitj, ne se na prvn pohled zd, ae
existenci koncepce nboenstv nelze spojit vlun smodernm obdobm
japonskch djin asvlivem euroamerickho sociokulturnho prosted.
Vodborn literatue se lze asto setkat snzorem, e pojem nboenstv, kj, je japonskmu prosted vlastn ciz ae je pouhm zpadnm
80 Jonathan Z. Smith, Imagining Religion: From Babylon to Jonestown, Chicago: The
University of Chicago Press 1982, xi (kurzva vpvodnm textu).
81 Viz nap. D. Dubuisson, The Western Construction of Religion

182

Jakub Havlek
importem nedvnho data, respektive e je jeho chpn vznamn ovlivnno zpadnmi koncepcemi nboenstv.82
Rozen pstup kpojmu kj vjaponskm prosted vstin shrnuje Hajai Makoto:
Je dobe znmo, e termn kj byl vytvoen anabyl na oblbenosti vranm obdob
Meidi jako peklad pro nboenstv. Pedtm se uvaly pojmy i amon, avak
vmodernm obdob se zaalo pouvat termnu kj, spojenho se zpadnm pojetm
nboenstv. Badatel jsou si nyn vdomi, e tento pojem zcela odr svj zpadn pvod azpadn hodnoty ae vdob, kdy modernizace pin tento zpadn
koncept do nezpadnch prosted, nabyl moci zmnit pvodn kulturu avnmn
domorodch obyvatel.83

VHajaiho formulaci se setkvme stypickm pkladem uit pstupu

zaloenho na postmodern epistemologick kritice. Ikdy Hajaiho jist
nememe jednodue obvinit ze zpochybovn monosti vdeckho
zkoumn nboenskch jev vJaponsku, vjeho pstupu najdeme nepochybn prvky, kter jsou pro kritick pstup kvdeckmu zkoumn nboenstv typick: koncepce nboenstv je zpadnm konstruktem aimportem, kter m moc ovlivnit i zmnit pvodn, domorodou kulturu.
Ponechme vtto souvislosti stranou otzku, jak pesn je onen vraz
nboenstv nadn silou nebo moc aje tak vlastn oddlen od jednajcch subjekt. Podobn dynamistick formulace oodosobnn moci i
silch rzn chpanch diskurs jsou typickm prvodnm jevem foucaultovsky ladnch postmodernch teoretickch text.84
Japonsk badatel Ama Toimaro ve sv knize Pro jsou Japonci nenboent?85 dl nboenstv na pirozen (natural religion, izen kj)
azjeven (revealed religion, so kj). Na zklad tohoto dlen vysvtluje, pro jsou Japonci nenboent (mukj): nsleduj pirozen zformovan zvyky, tedy pirozen nboenstv, azdrhaj se hlsit ke
zjevenm nboenstvm, tedy ke konkrtnm denominacm anboen 82 Nap. Junichi Isomae, The Formative Process of State Shinto in Relation to the
Westernization of Japan: The Concept of Religion and Shinto, in: Timothy
Fitzgerald (ed.), Religion and the Secular: Historical and Colonial Formations,
London: Equinox 2007, 93-101; Robert J. Kisala, Japanese Religions, in: Paul L.
Swanson Clark Chilson (eds.), Nanzan Guide to Japanese Religions, Honolulu:
University of Hawaii Press 2006, 3-13.
83 Makoto Hayashi, Religion in the Modern Period, in: Paul L. Swanson Clark
Chilson (eds.), Nanzan Guide to Japanese Religions, Honolulu: University of Hawaii
Press 2006, 202-219.
84 Podrobnji kmetaforickmu zachzen sFoucaultovm pojetm moci viz G. Kit
ching, The Trouble with Theory, 28-32. Vliv Foucaultovch mylenek na kritiku
pojmu nboenstv konstatuj iM. Lang V. Kae, Pro je teba si pinit ruce.
85 T. Ama, Why Are the Japanese

183

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

skm organizacm. Ama Toimaro neproblematizuje samotn termn nboenstv: mukj, tedy nenboensk, pro nj znamen, e Japonci se
obvykle nehls korganizovanm formm nboenstv spevn zformulovanou naukou (kj).86
Chpn pirozenho nboenstv jako souboru kulturn formulovanch zvyklost i obyej vdle Amy Toimara pipomn nzory
Timothyho Fitzgeralda. Ten pro japonsk prosted nejprve formuluje pojem obecn nboenstv87 (communal religion), jej chpe virokm
slova smyslu jako spektrum vemonch ritualizovanch vztah mezi
leny pospolitosti.88 Vpozdjch pracch89 vak u pojem nboenstv
povauje pro popis aanalzu japonskho sociokulturnho prosted za
zcela nevhodn. Podle Fitzgeralda jeho uit spe mate badatele itene
jeho analz azbyten vn do japonskho prosted pojem, kter byl
vynalezen pod vlivem zpadnch obchodnk, vojk, mision i kolonilnch ednk.90
Jason nanda Josephson ve sv publikaci Vynalzn nboenstv vJa
ponsku91 na zklad ady dobovch pramen podrobn popisuje, jak se
pojem kj vymezoval vmodernch japonskch djinch vsouvislosti
skolonilnm tlakem zpadnch mocnost. Velk vliv na jeho utven
vjaponskm prosted ml podle Josephsona zejmna diplomatick tlak
zpadnch kolonilnch mocnost od 50. let 19. stolet,92 ani by bylo
mon jednodue ci, e pojem nboenstv byl japonskmu prosted
njak nsiln vnucen. Jeho formovn je spe vsledkem komplikovanho
procesu vyjednvn, na nm se podleli zpadn misioni, obchodnci
i vojent adiplomatit pedstavitel spolu sdomcmi, japonskmi,
politickmi aintelektulnmi elitami.

86 Pipomeme, e vznam vrazu kj se vztahuje knauce/doktrn urit denominace,

sekty i koly.
87 Timothy Fitzgerald, Japanese Religion as Ritual Order, Religion 23/4, 1993, 315341.
88 Ibid., 316-319. Fitzgerald odkazuje na pvodn nvrh koncepce communal religion
vdle Richard Gombrich, Theravada Buddhism: ASocial History from Ancient Bena
res to Modern Colombo, London: Routledge Kegan Paul 1988 (kdefinici communal
religion viz ibid., 19-20). Srov. T. Fitzgerald, Japanese Religion 339, pozn. 3.
89 Timothy Fitzgerald, The Ideology of Religious Studies, 181-198; id., Religion and
the Secular in Japan: Problems in History, Social Anthropology, and the Study of
Religion [online], Electronic Journal of Contemporary Japanese Studies 2003,
<http://www.japanesestudies.org.uk/discussionpapers/Fitzgerald.html>, 10. 7. 2003 [7.
12. 2013].
90 Ibid.
91 Jason nanda Josephson, The Invention of Religion in Japan, Chicago London: The
University of Chicago Press 2012.
92 Ibid., 71-93.

184

Jakub Havlek
Mli bychom tedy pojem nboenstv vsouvislosti sjaponskm prostedm uvat, nebo je snad lpe se mu pro jeho djinnou zatenost vyhnout? Vprvn ad je teba si uvdomit rozdl mezi konceptem nboenstv ajeho slovnm vyjdenm: to, e slovo kj se pro oznaen
konceptu nboenstv za jistch konkrtnch okolnost a vmodernm obdob japonskch djin, nemus hned znamenat, e odpovdajc
koncept (nebo koncepty) do t doby vjaponskm prosted neexistoval.
Dokonce ani samotn slovo kj nen mon mahem prohlsit za umlou
sloeninu vzniklou pod vlivem Zpadu v19. stolet.
Michael Pye ve sv studii na toto tma dospv kzvru, e koncept
kj neme bt jen tak jednodue oznaen za zpadn import.93 Pye
zkoum urit konkrtn pklady zjaponskho prosted atvrd, e samotn koncept nboenstv arovn kritick uvaovn onm me bt
vjaponskm kontextu sledovn ji bhem prvn poloviny 18. stolet, tedy
pedtm, ne se Japonsko otevr intenzivnmu vlivu euroamerickho prosted.94 Bylo by tedy nepatin povaovat pojem nboenstv teprve za
vsledek intenzivnch styk Japonc se zpadnm prostedm, knim dochz po prolomen japonsk izolace od 50. let 19. stolet, jak tvrd mnoz
autoi, napklad Timothy Fitzgerald.95
Ian Reader ve sv odpovdi96 na esej Timothyho Fitzgeralda oproblematice vymezen nboenstv vJaponsku97 zachz jet dle ne Michael
Pye. Reader toti nachz koeny vymezovn nboensk asekulrn oblasti ji v8. stolet naeho letopotu, vobdob povaovanm za japonsk
starovk. Podle Readera je samotn japonsk slovo kj velmi star, pochz znsk buddhistick terminologie aobjevuje se vjaponskch psemnch pramenech ji ve Tenpj (729-749).98 Nejedn se tedy onovotvar, kter by vznikl a ve spojen smocenskm tlakem Zpadu v19.
stolet. By samotn vraz kj neslouil kvymezen konceptu nboenstv vobecn rovin tak, jak je uvn vmodern japontin, podle
Readera se uval koznaen buddhistick koly, disponujc uritm
uenm i naukou, atoto vymezen slova kj je podle Readera zjev 93 Michael Pye, What is Religion in East Asia?, in: Ugo Bianchi (ed.), The Notion of
Religion in Comparative Research: Selected Proceedings of the XVI IAHR Con
gress, Roma: LErma di Bretschneider 1994, 115-122.
94 Stalo se tak vsouvislosti svpravou komodora Matthewa C. Perryho v50. letech
19.stolet azejmna po tzv. restauraci Meidi vroce 1868.
95 T. Fitzgerald, Religion and the Secular in Japan.
96 Ian Reader, Ideology, Academic Inventions and Mystical Anthropology: Responding
to FitzgeraldsErrors and Misguided Polemics [online], Electronic Journal of
Contemporary Japanese Studies 2004, <http://www.japanesestudies.org.uk/discus
sionpapers/Reader.html>, 3. 3. 2004 [7. 12. 2013].
97 T. Fitzgerald, Religion and the Secular in Japan.
98 I. Reader, Ideology, Academic Inventions.

185

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

n nepli vzdleno od vznamu, kter je tomuto vrazu pitn vmodernm obdob japonskch djin.99 To, e oblast spojen suctvnm bostev
byla ji ve starm Japonsku povaovna za zvltn, od svtskch zleitost oddlenou sfru, je podle Readera mon vyvodit ze systmu sttn
sprvy oznaovanho jako ricurj, uplatovanho ji piblin od zvru
6. stolet n. l., kter zavd pro zleitosti spojen suctvnm bostev
zvltn ady.100 Meme tedy ci, e ivpedmodernm Japonsku lze
sledovat koncepce, podle nich jsou bostva, jejich uctvn adal innosti ainstituce stm spojen chpny jako specifick oblast,101 ani by to
zrove nutn znamenalo, e vpedmodernm Japonsku musel existovat
vraz asnm spojen pojem, kter by pesn odpovdal souasnmu chpn pojmu nboenstv.102
Zvr
Kritick dekonstrukce obecnch pojm ksocilnm vdm pat.
Kritick analzy klovch pojm socilnch vd vak nemus nutn vst
koputn tchto pojm i dokonce ktokm na vdeck pstup ke svtu,
kter je zpozic postmodern epistemologick kritiky napadn jako prostedek kvykoisovn lid aprody. Pojmy akategorie pouvan ve vd
nejsou izolovny od sociokulturnho prosted: vda, jej metody, teorie
anstroje vdeckho uchopen svta vbec se vyvjej amaj ksociokulturnmu prosted, jm jsou ovlivovny, zk vztah. Nkdy jsou vdeck
postupy avsledky vdeckho bdny vyuvny vpolitickch stetech,
kprosazovn zjm uritch socilnch skupin apodobn. Toto ve vak
jet vdu samotnou nezpochybuje: vda disponuje prostedky, jak se
stmito jevy kriticky vypodat. Procesy, vnich jsou rzn koncepce
uvan ve vd vynalzny, formulovny auvny, jsou samy osob
pedmtem vdeckho zkoumn: vtom m postmodern kritick reflexe
vdy nezastupitelnou roli. Zbdn na tma utven uritho pojmu vak
jet logicky neplyne poteba jej opustit anahradit jej jinm, vznamov
neutrlnm i nezatenm: to jist plat iopojmu nboenstv.103
99 Ibid. Dluno podotknout, e J. . Josephson zvry M. Pye iI. Readera odmt (viz
J..Josephson, The Invention of Religion, 7-8).
100 I. Reader, Ideology, Academic Inventions.
101 Srov. ibid.
102 Jak zcela sprvn poznamenv jeden z anonymnch recenzent tohoto textu: nelze se
domnvat, e by nboenstv v Japonsku vznikla a ve chvli, kdy zaal bt v japonskm prosted pouvn termn nboenstv.
103 Kmonostem, kter nabz pro teorii nboenstv mj. perspektiva kognitivnch vd, viz
Duan Lun, Vytven sociologick teorie nboenstv, Sociln studia 9/1, 2012,
93-118.

186

Jakub Havlek
Meme tedy ci, e pojem nboenstv nen mon znaich analz
japonsk kultury aspolenosti jednodue vynechat, ato ani vhistorick,
aoto mn vsouasn perspektiv.104 Zrove nememe tento pojem
prohlsit za pouh zpadn import, kter je japonskmu prosted vnucovn aje mu vlastn ciz. Meme se ptt, kdo ajakm prvem me
rozhodovat otom, e urit pojmy akategorie, jako je napklad pojem
nboenstv, nejsou emickmi kategoriemi. Je samozejm dleit znt
kontext, vnm se ten kter termn uv, je nezbytn vdt, kdy ajak byl
zaveden ajak byl vymezovn. Nemli bychom vak podlehnout zjednoduujc tezi, e urit slovn vraz je nutn vdy aza vech okolnost spojen
skonceptem, kter oznauje. Koncepty, kter vuritm historickm obdob oznaujeme uritm termnem, napklad nboenstv, respektive
kj, nemusej bt stm stejnm vrazem bezvhradn spojeny neustle.
Dokonce ani historicky pozdn zaveden uritho vrazu do domorodho lexika jet nemus znamenat, e koncepce snm spojen pedtm
vbec vdomorodm prosted neexistovaly; mohly bt prost oznaovny jinmi termny.
Navc je zde patrn jist logick dsledek postmodern epistemologick
kritiky spojen sodmtnm uritch pojm, kter me bt do znan
mry pekvapiv: zastnci postmodern epistemologick kritiky, kte obvykle zrove zdrazuj dleitost principu kulturnho relativismu anapklad odmtaj uvn pojmu nboenstv vkontextu japonsk kultury
aspolenosti, se vlastn dopoutj mocensk manipulace, kterou nezdka
tak oste vytkaj ostatnm. Dsledkem prosazovan emickho pstupu
aprincipu kulturnho relativismu se toti tito autoi vlastn stvaj obhjci,
mnohdy nevdommi, ideje jedinen japonsk kultury, kter se vyznau 104 Srov. analzu pojmu nboenstv vnskm prosted zpera Pavla indele (Koncept
nboenstv vmodern nsk spolenosti ajeho vdeck reflexe, Religio: Revue pro
religionistiku 20/2, 2012, 233-251). Prce ilustruje zsadn dleitost propojen vdeckho studia nboenstv se specializovanmi arelovmi obory, jako je napklad sinologie. Sta Pavla indele mj. poukazuje na vliv japonskho prosted na utven
pojmu nboenstv vnskm kontextu (viz ibid., 238-239). Nelze vak jednoznan
tvrdit, e japontina pijm termn nboenstv ze Zpadu vmodernm obdob, nebo
samotn termn kj je nepochybn star (viz nap. I. Reader, Ideology, Academic
Inventions). Vliv zpadnho prosted je patrn spe na promnch konceptu spojenho stmto termnem vmodernm djinnm obdob, jak ukazuje nap. J. .
Josephson, The Invention of Religion Rovn peklad, kter pro termn kj uvd
indel (uen pedk, rodov i klanov nauka) nen adekvtn: kpekladu
termnu viz pozn. 61. Navc lze poznamenat, e termn kj se historicky vyskytoval
vbuddhistickm kontextu. Proto lze vyslovit domnnku, e termn ijeho obsah nebyly
vpedmodernm Japonsku bez vlivu nskho sociokulturnho prosted. Je jasn, e
japanistiku, sinologii avdeck studium nboenstv ek vtto zajmav oblasti jet
hodn plodn (spolu)prce, kter se neobejde bez dkladnho studia pramennho materilu.

187

Existuje vJaponsku nboenstv? Kategorie nboenstv

je jistmi specifickmi, jedinenmi vlastnostmi. Dostvaj se tm na
prvn pohled mon paradoxn na stejn pozice, kter zastvaj kulturn
nacionalist. Jejich pstup toti vede ktomuto logickmu zvru: vjaponsk kultue vlastn dn nboenstv neexistuje, nebo jde oprodukt zpadn kultury. Sprvn Japonec a u si pod tmto pojmem pedstavme cokoli mus bt nenboensk! Dovedeme-li vahy postmodernch
kritik vdy do dsledk, zjistme, e vlastn vedou do t sam kulturn-imperialistick slep uliky, kterou tito autoi tak zprudka kritizuj.105
Sociln vdy obecn pojmy akategorie potebuj ajednm znich je
ipojem nboenstv, pouvan vakademickm studiu kulturn-spoleenskch jev na zklad psnch teoreticko-metodologickch zsad.
Emick hledisko je urit dleitm zkladem odpovdnho vdeckho
pstupu kmimoevropskm kulturm aspolenostem. Zrove je zjevn,
e perspektiva religionistiky, sociologie i antropologie je zce spojena se
zpadnm mylenkovm prostedm, ikdy jist ne tak exkluzivn, jak
nkte prohlauj. Koncepce nboenstv by tedy mla bt ve vdeck
perspektiv zachovna azkoumn rznch pojet nboenstv bychom se
urit nemli vyhbat. U proto, e podobn obecn pojmy nm pomhaj
vymezit pole naeho zjmu.

105 Srov. G. Kitching, The Trouble with Theory, 124-126.

188

Jakub Havlek
SUMMARY
Is There Any Religion in Japan? The Category of Religion and Postmodern Critique
in Social Sciences
This article deals with the issue of using concepts and categories in social sciences with
particular focus on the concept of religion. This concept has been critically analyzed by
several authors, e.g. by Timothy Fitzgerald, Russell T. McCutcheon and Daniel Dubuisson.
The category of religion is seen by its critics as abiased and manipulative socio-cultural
construct, originating in the specific social and cultural environment of Western (EuroAmerican, Christianity-based) societies. However, the critique of the notion of religion as
asocio-culturally constructed concept does not necessarily mean that the concept itself
should be abandoned or that it is of no practical use for the description and analysis of nonWestern social and cultural phenomena. This contention is evidenced with examples from
the Japanese context. The notion of religion (shky) cannot easily be proclaimed to be
aWestern import into Japan; it has older roots in Japanese history. The extent and content
of this concept, as well as its place in awider conceptual network, have certainly been
transformed in the process of cultural exchange with different Euro-American environments
but this does not imply that this concept is simply atool of colonial powers, nor does it
preclude its analytical usefulness.
Keywords: epistemology; postmodernism and social sciences; criticism of postcolonial
scholarship; religion; religion in Japan; shky; scientific study of religion; social constructivism.

Katedra sociologie, andragogiky

Jakub Havlek
akulturn antropologie
Filozofick fakulta
jakub.havlicek@centrum.cz
Univerzita Palackho vOlomouci
Tda Svobody 26
779 00 Olomouc
Czech Republic