Zpadoesk univerzita v Plzni

Pedagogick fakulta
Katedra hudebn kultury

Hudba jazzovho okruhu ped tabul

(strun pohled na hudbu jazzovou a populrn)

Mgr. Tom Kuhn, Ph. D.

1 vod
Ven teni,
Dovolujeme si Vm pedloit skripta, kter podvaj ucelen pehled o zkladnch
stylech a nrech hudby jazzovho okruhu. Text je tak proloen tipy a inspiracemi pro
pedagogy, jejich realizace by mla vst k aktivn spoluprci student s uitelem, kontrole
jejich znalost a k zskn hlubho zjmu o dan tma. Dje se tak na zklad poslechu
hudebn ukzky, kter je pro dan nr typick. Tomu obvykle pedchz zkladn teze
tmatu, kter informuj o urit vvojov etap, nru a jejch pedstavitelech. Skripta jsou
urena pedevm studentm pedmtu nonartificiln hudba a uitelm hudebn vchovy,
ale mou dobe poslouit vem zjemcm a fanoukm o tento hudebn okruh. Tam, kde
jsme to pokldali za dleit, jdeme v ltce ponkud hloubji, zejmna v v kapitolce o
rytmick sloce jazzov hudby, improvizaci a harmonii.Takov text je uren pedevm
studentm vysokch kol, pop. gymnzi. Na snahou ale bylo, aby ltka byla srozumiteln
co mon nejirmu okruhu ten.
Vt obsahov pozornost je pi tak enormn i tmatu vnovna jen vznanm
osobnostem a hudebnm skupinm. Clem tohoto textu nen vytvoit encyklopedick pehled,
zejmna vzhledem k obrovskmu mnostv nr, styl, interpret a skupin. K tomuto elu
je v zvru skript uvedena vhodn literatura a internetov strnky.
Ve skriptech se zabvme pedevm hudbou jazzovho okruhu (HJO), tj. hudbou
jazzovou a hudbou populrn (pop a rock). Vznik HJO zce souvis se vznikem tradin
populrn hudby, z kter se po zasaen jazzem zrodila prv HJO, jej zkoumn je nam
hlavnm clem.
Pestoe se jedn o skripta, pedkldan text nen jen pouhou kompilac (v jazzov oblasti
vychzme pedevm z publikace Lubomra Dorky Panorma jazzu a Panorma populrn
hudby a z Encyklopedie jazzu a modern populrn hudby Ivana Poledka a kol. Dal
literatura je uvedena v zvru skript)). Objevuj se v nm tak vlastn autorovy mylenky,
nzory a stanoviska, zskan uitelskou prax na Katede hudebn kultury Zpadoesk
univerzity v Plzni a zkuenostmi z vlastn hrsk praxe v jazzovch a rockovch skupinch.
Textov zcela originln jsou tak inspirace a tipy pro uitele, kter prvotn kladou draz na
poslech skladby, odkud by se mly odvjet dal veker didaktick zmry uitele.
Pjemn chvle pi etb nsledujcch dk peje

Tom Kuhn
V Plzni 30. jna 2008

2 Vymezen pojm

Nonartificiln hudba (neumleck) jde o vechny hudebn projevy, kter nejsou

pokldny za tzv. hudbu artificiln (umleckou). Termn nonartificiln hudba se
uv pevn ve vdeck literatue. Slou pedevm k terminologickmu oddlen
obou svt hudby, ve kterch lze shledat jak projevy kvalitn tak i nekvalitn. Ob
zkladn sfry hudby se pirozen pekrvaj a ovlivuj, ili nejde o absolutn dlen.
Nonartificiln hudba zahrnuje ti velk okruhy: hudebn folklr, tradin populrn

hudbu (nen zasaena jazzem) a hudbu jazzovho okruhu. V tchto skriptech se budeme
vnovat pevn hudb jazzovho okruhu.

Folklr (z anglickho folk lore - lidov znalosti) Zahrnujeme sem vechny mon
projevy lidov kultury -hdanky, vyprvn, pohdky, legendy, kanky (poekadla),
lidov psniky, balady, zvyky, tance, lidov emesla aj. Folklr je obvykle vzn na
obady nebo zvyky, kter se tkaj bu socilnch a nboenskch obad v prbhu
roku (donky, posvcen, Vnoce, Velikonoce) nebo vznamnch obad v prbhu
lidskho ivota (narozen, svatba, poheb). Hudebn sloka folklru je v dnen dob
v ad ppad inspiranm zdrojem hudby jazzovho okruhu . To se tk pedevm
folku, ale tak nap. jazzov hudby. Folklr byl vdy tak zdrojem inspirace pro
skladatele hudby artificiln.

Tradin populrn hudba - Sem adme hudebn projevy, kter nejsou vraznji
zasaen jazzovou hudbou a jsou obvykle spojeny s uritou hudebn kulturou (nap.
esk dechov hudba, francouzsk ansn apod). Lze sem piadit tak tradin tanen
hudbu, tj produkci dobovch dechovch kapel pochod, polku, valk, mazurku,
ard, tango atd. Z dnenho pohledu ji znan zastaral termn vy populr slouil
pro oznaen hudby, kter mla estrdn charakter a s jeho repertorem se meme
setkat u lzeskch a estrdnch orchestr. adme sem tak tzv. salonn hudbu, tj.
hudbu provozovanou v manskch domcnostech v prbhu 19. a zatku 20.
stolet.

Hudba jazzovho okruhu do tto kategorie pat dva zkladn stylov-nrov druhy:
hudba jazzov a hudba populrn (dve tak modern populrn hudba). V zahranin
literatue se nejastji setkme s termnem Popular Music.

Jazzov hudba (jazz music)- Na jejm vzniku se podlely dv zkladn hudebn kultury
- afroamerick a evropsk. Vyaduje pedevm individualitu ale zrove i
komunikaci. Osobitost tto hudby tkv pedevm v improvizaci a smyslu pro rytmus.
Jej koeny jsou v blues. Zrodila se v prbhu 19. stolet v New Orleans.

Populrn hudba - zahrnuje dva zkladn hudebn nry rock a pop. Ty se vzjemn
prolnaj a jejich vymezen je velmi neurit. Oba vychz hlavn z jazzov hudby.
Zrodily se ve 20. a 30. letech v USA. Maj celou adu subnr: muzikl, folk,
country, modern anson, world music, rap, techno hudbu atd. Melodick sloka
pvodn tila hlavn z rusk, idovsk a ernosk hudby, sloka rytmick z hudby
ernosk a tradin evropsk populrn hudby. Ke vzniku populrn hudby pisply
svm dlem tak dal hudebn kultury.

Pop (pop music) obvykle jde o hudbu s vraznou zpvnou melodi, kter se m
zalbit co mon nejirmu okruhu poslucha. Hlavnm clem je komern spch,
co sebou pin hudebn prostedky, kter jsou ve vtin ppad velmi jednoduch
stl nemnn beat, pehledn strukturovan melodie, nenron textov sloka a
asto zmrn konvennost. Znan mnostv popov produkce je ureno k tanci.
V tomto stylu nalezneme mnostv opravdu neumleck hudby. Nkdy slou termn
pop k oznaen celho hudebnho prmyslu.

Rock

(rock music)

zkladn charakteristika tohoto nru v sob zahrnuje

zvraznn rytmick sloky, exaltovan zpvn projev, snahu po nekomernosti,

tendenci vyhbat se banalitm a peslazen hudebn produkci a vy nroky na
textovou sloku. Zkladem tohoto stylu je elektrifikovan mstsk blues (rhythm &
blues), kter se formovalo ve 20. a 30. letech v USA, z kterho se v 50. let zrodil rock
& roll.
3 Zkladn funkce hudby jazzovho okruhu

Estetick svou umleckou hodnotou ji napluje pedevm hudba jazzov, ale

setkme se s n rovn u nkterch interpret hudby popov i rockov. Estetickou

funkci pln hudba jazzovho okruhu ji tm, e se stv zdrojem laick npodoby
(nap. folk)

Poznvac tato hudba se me stt zdojem informac, novch podnt a mylenek.

Dekorativn hudba slou jako kulisa, doprovodn prvek

Psychicky a psychofyziologicky harmonizan a stimulan (m bavit, rozptylovat,

poskytnout klidnou pohodu)

Pohybov stimulan a organizan (k organizaci pracovnch pohyb, chze, tanench

pohyb)

Sociln integran a organizan

4 Zkladn rysy hudby jazzovho okruhu: jet dodlat

Tato charakteristika plat pedevm pro klasickou rockovou nebo popovou pse. Existuj
samozejm i skladby posluchasky nronj, kter lze z pohledu umleck kvality zaadit
spe k hudb artificiln (nap. nkter hudebn projevy modernho jazzu nebo art rocku)

Pehledn hudebn forma, nejastj jsou mal psov formy ababab, aba, abaca

Melodick npad

Zajmav aranm

Citov inek

V poped stoj interpret,

5 Strun vvoj nonartificiln hudby a po setkn s jazzem

Nonartificiln hudba se vraznji oddluje od hudby artificiln a v 19. stolet, ale jej
rzn podoby meme nalzt ji ve stedovk hudb. Rozliujeme svtskou zbavnou hudbu,
realizovanou spontnnmi muzikanty a zpvky, je zahrnovala svtsk psn a instrumentln
hudbu, urenou pedevm k lidov zbav a tanci od hudby musicus (hudebnk), kte
studovali tzv. svobodn umn na crkevnch kolch a univerzitch a vnovali se pevn
liturgickmu zpvu a duchovn hudb. Na nejvy pce stli Trubadi, Truvi a
Minnesangi. Ti pstovali pevn hrdinskou epiku a dvorskou lyriku. Vedle nich existovali
potuln profesionln hudebnci, kte na rozdl od dneka tvoili opovrenou a bezprvnou
vrstvu t doby. Byli oznaovni jako minstrel, Spielman, esky plman i

aket.

Zamstnvla je pevn lechta pi rznch slavnostech a jejich domnou byla pevn

instrumentln hudba. Latinsk psn s nmty mravounmi, milostnmi i satirickmi
interpretovali tak studenti a klerikov.

V obdob renesance vznikla cel ada novch psovch forem v nrodnch jazycch, kter
meme zaadit do svtsk hudby, nap. frottola s milostnou tmatikou, francouzsk chanson,
zhudebujc milostn, humorn nmty nebo madrigal nmtov milostn, pastorln i
meditativn.
Uitkovou tanen hudbu bychom nalezli tak obdob baroka. Hudebn projev zstval
nadle zleitost orln tradice a improvizovanho projevu. Ve vtch mstech se zan
objevovat tzv. mstsk folklr, kter pejmal adu hudebnch prvk z tzv. umleck hudby.
Nejzajmavj zleitost z tohoto obodob je fakt, e novodob pzvun takt, v jeho
prbhu se stdaj pzvun a nepzvun doby vzeel prv z uitkov tanen hudby.
Obodob klasicismu pin sblen obou typ hudby. V Nmecku a Rakousku se po vzoru
italsk opery buffa a ran francouzsk opery comique (vesel) s pispnm tradice lidovch
fraek formuje komick zpvohra pod nzvem singspiel. Tento druh opery se stv jednm
z vznamnch zdroj pedevm melodiky, kter formuje budouc tv nonartificiln hudby.
A vyuvn stle sloitjch hudebn vyjadovacch prostedk v romantismu a
novoromantismu pin jasn oddlen artificiln hudby, i kdy i zde asto hudba artificiln
a nonartificiln splvala, nap. v tanench suitch, polkch a valcch atd.
K zkladnm voklnm zdrojm z nich se formuje v 19. stolet nonartificiln hudba a
poslze hudba jazzovho okruhu pat pedevm ji zmiovan opern produkce, opereta,
lidov pse, pse kramsk, aktuln popvky psnik a kuplety dobovch divadelnch
her. Z instrumentlnch zdroj je to pedevm pochodov hudba, kter vznik dky nov se
formujcm dechovm orchestrm. Na vzniku dechovch orchestr se podlel tak vynlez strojiva, ozn
jako Bhmv klapkov systm.

Ze zdroj rakousk lidov hudby a tance se ve 20. a 30. letech 19.

stolet zan formovat valk a ve 40. letech z pevn eskch zdroj polka, ale tak
kvapk, tverylka, sousedsk atd. Krom dechovch orchestr se zanaj objevovat
pedchdci dnench tanench orchestr, kter jsou v rzn kvalit zahrt cokoli.
Vznamnm byl na tomto poli hudby pedevm vdesk kapelnk J. Schrammel a jm r.
1877 zaloen kvarteto dvou housl, klarinetu, a kytary (klarinet byl pozdji vystdn
harmonikou.
Tipy a inspirace
Pehrajte km nkolik psn rznch nr a pokuste se spolen charakterizovat
zkladn rysy. Doporuuji zvolit psn z tradin populrn hudby, folklru, jazzov,
rockov a popov hudby. Vmejte se formy (pln posta odliit sloku a refrn),
melodickho npadu,

zhodnote aranrsk zpracovn (zde lze tak sledovat vyuit

rznch nstroj), povimnte si vlivu jinch kultur apod. Nechte studenty zaadit psn
do ve uvedench nr.
Studenti se mohou o tot pokusit za domc kol, piem mohou volit libovolnou pse
ze sv diskotky. Pro inspiraci uvdm psn, se ktermi lze pracovat (Sting Desert
rose, Abba Money, money, Led Zeppelin Starway to Heaven, J. Kmoch My jsme
sbor, J. Haler Po starch zmeckch schodech, L. Armstrong Blues zpadn tvrti, H.
Hancock New standarts).

6 |Hudba jazzovho okruhu

Hudba jazzovho okruhu vznik na konci 19. stolet ze spojen evropsk tradin
populrn hudby a hudby afro-americk. Zahrnuje znan mnostv vvojovch etap, ve
kterch se utvej nov styly a nry. Formuje se v USA, pedevm v jej jin sti.
Vzhledem k tomu, e vtina hudebnch znak populrn hudby vychz pedevm z jazzu,
zanme tato skripta hudbou jazzovou.
6. 1 Jazzov hudba (jazz) obecn charakteristika
Jazzov hudba vznikla v prbhu 19. stolet ze spojen nkolika hudebnch kultur,
z nich za zkladn povaujeme evropskou a afro-americkou. Podhoub, z kterho se na
zatku 20. stolet zrodil jazz, vychz ze spojen tradin evropsk populrn hudby a
ernoskho folklru, kter m sv koeny v Africe. Souasn s jazzem se rozvj tak
populrn podoba jazzu (z kter vyrst populrn hudba) a to v dob, kdy se jeho prvk
zmocuje hudebn prmysl. S touto neautentickou formou jazzu se seznamuje evropsk
publikum ve 20. letech. K poslechu opravdovho jazzu se dostv a mnohem pozdji.
Jazz vznikl v pm souvislosti s tkmi ivotnmi podmnkami ernoch, z nutnosti denn
improvizovat, ale i ze schopnosti umt se njakm zpsobem odreagovat nap. hudbou.
Jazz je tedy pedevm umnm improvizace a dialogu. Znamen tak volnost.
Zpotku ml lidov charakter, co pedstavuje spontnnost, bezprostednost a do jist mry
tak nevinnost takovho hudebnho projevu. Nkter jeho projevy se pozdji staly tak
zdrojem estetickho zitku, tj. umnm.
6. 1. 1 Zkladn charakteristika jazzu
Specifika jazzov hudby nachzme pedevm v barv tnu, frzovn, improvizaci a
rytmick sloce, kter uruj tak jej hudebn formu a harmonii

6. 1. 1. 1 Improvizace
Improvizace je zkladnm znakem jazzov hudby. Skladbu bez improvizan sloky
nepokldme za jazz (nap. ragtime). Existuj i skladby hran z notovho zpisu, ale alespo
v jedn sti by se mla improvizace vdy objevit. Schopnost bezprostednho hudebnho
vyjden je zkladnm stavebnm kamenem hry kadho jazzovho hre. I v umn
improvizace vak existuj urit harmonick schmata, nap. bluesov dvanctka, kter
poskytuj prostor tak amatrskm

hudebnkm.

Nkdy se hovo o pouvn tzv.

melodickch konstant (A. Matzner a kol. Encyklopedie jazzu a modern populrn hudby, Editio Supraphon,
Praha 1980, s. 151),

kter jsou zkladem, z kterho erpaj improvizujc slist.Vsadn

postaven improvizace v jazzov hudb souviselo s nutnost ernoch denn improvizovat.

Byla sous jejich ivota a zejmna v dob otroctv se museli nauit improvizovat, pokud
chtli pet.
Improvizace nepat jen jazzov hudb, ale vyskytovala se ji v dob ped nam letopotem. Provz cel
hudebn vvoj tm a do souasnosti a zejmna v hudb 20. stolet nachz opt ir uplatnn. Na rozdl od
jazzu se ovem zdaleka nevyskytuje v kad skladb a v nkterch obdob vvoje djin hudby se vyskytuje jen
sporadicky (tk se to zhruba obdob 1750 1950).To ovem neznamen, e by skladatel typu A.Dvoka, F.
Chopina i F. Liszta nebyli rovn skvlmi improviztory. Jen jejich skladby improvizan sloku nevyaduj.

Existuje nkolik typ improvizanch technik: (v tto sti skript se pidrujeme vkladu knihy A.
Matzner a kol. Encyklopedie jazzu a modern populrn hudby, Editio Supraphon, Praha 1980)

Tematick parafrze sleduje pomrn zeteln pvodn melodii i rytmus. Je typick

zejmna pro obdob neworleansk a chicagsk obdob

Chorusov frze se

nedr ji pevn pvodn melodie, ale dochz i k obmn

harmonie a metrorytmick sloky. Setkvme se s n ji v obdob swingu a prvnch

etapch modernho jazzu. Harmonick sloka pin pedevm vyuvn vedlejch
kvintakord, alterovanch akord, rytmick sloka smuje vce k typickm znakm
africk metrorytmiky, z kter jazz vychz (vce v kap. o rytmu

Modln improvizace je zaloen na uvn tzv. mod, kter jsou ji znm (nap.
zmenen, celotnov nebo crkevn stupnice) nebo vytvoen jednotlivmi slisty.
Zjednoduen eeno jde o vyuvn tchto tnovch ad na kor redukce
akordickho systmu. (mono jet doplnit)

Voln improvizace pin naprostou volnost v improvizovanm projevu v oblasti

harmonie, melodie i rytmu. Na prvn msto je stavno rozmstnn zvuku v ase, jeho

barva a sla a samozejm vzjemn komunikace mezi hudebnky. Dleitm

pedpokladem voln improvizace je tak naladn na stejnou frekvenci hudebnk.
To zce souvis s tzv. timingem naasovnm (viz kap. o rytmu).

Tipy a inspirace 2
Pokuste

se se studenty, kte hraj na njak nstroj, uspodat njakou formu jam

sessions. Zvolte

jednoduch blues nebo jednodu jazzovou psniku,

vysvtlete

v nznaku bluesovou stupnici a nechte studenty voln improvizovat. Mimochodem,

vborn se improvizuje tak v pentatonice, co ovem neplat jen pro jazzovou hudbu. Je
dleit, aby uitel, poppad student, hrl zkladn melodii nebo ji alespo nechal znt
z njakho mdia.. Pro inspiraci uvdm nap. J. Such ern nebotku, L. Armstrong
Svat pochoduj apod.) Puste si i esk blues a srovnejte rove, pop. shrte esk
specifika

6. 1. 1. 2 Rytmus
(tato kapitolka je tm cel pevzata ze skript: Kuhn, T. Hudba jazzov oblasti z pohledu
hudebn kinetiky. Vyd. ZU Plze: Plze 2006, 89 stran)
6. 1. 1. 3. Barva tnu
V jazzov hudb se stv tn nositelem vznamu. Jazz ignoruje

idel jednotn zvazn

krsy, tak jak je tomu v hudb artificiln (viz bel canto) . Nasazen tnu, vibrto, irch
souvislostech frzovn, zpsob artikulace to ve charakterizuje individualitu jazzovho
hudebnka. Zejmna artikulace je v jazzu zpravidla daleko ostej a explozivnj ne v
evropsk hudebn tradici. Hudebnci sv nstroje vokalizuj, pizpsobuj tnu lidskho hlasu
- eptaj, vr, kvl ap. Naopak lidsk hlas pejm obas typick tn, zabarven i frzovn
hudebnch nstroj - m ostrost esovho vyjeknut, plynulost saxofonovch legt ap.
Zpvci se vyjaduj chraplkem, fistul nebo jen horkm dechem.Instrumentalist hledaj
nov barvy v krajnch bodech klasickho rozsahu svch nstroj, v monosti pefuk nebo ve
zvuku przdnch klapek.
6. 1. 1. 4 Frzovn
Ve skriptech : Kuhn, T. Hudba jazzov oblasti z pohledu hudebn kinetiky. Vyd. ZU Plze:
Plze 2006, 89 stran)
6. 1. 1. 5. Hudebn forma

Hudebn forma je z 99 procent velmi jednoduch - tma s variacemi. Tmatem je chorus, t.j. 8
- 32 taktov melodie. Bv jm blues, populrn pse, tma zkomponovan samotnmi
jazzmany nebo tzv. evergreen (doslova vn zelen melodie. Jsou to psn nejvce ze swingovho
obdob- psn I. Berlina, G. Gershwina, C. Portera, J. Kerna a dalch- nebo jsou termnem evergreen
oznaovny veker oblben melodie.Za evergreeny dnes pokldme nap. i nkter psn Beatles
nebo Boba Dylana. V jazzu se uv tak termnu standard),. Po tmatu nsleduj dal chorusy,

kter maj obvykle prv tolik takt jako chorus zkladn. Jsou bu aranovan nebo
improvizovan. Na zvr se zahraje opt zkladn tma. Formov jednoduchost v jazzu je
prvkem, kter umouje takovou formu improvizace, jak je typick pro jazz. Na rozdl od
evropsk hudby, kde forma je jednm z nejdleitjch nositel hudebnho dla (spolen s
melodi), je v jazzu tmto nositelem rytmus.
Vznamn skladatel jazzov hudby nap. Duke Ellington, Dizzy Gillespie, Georgie
Russell se pokoueli i o vt formy. Zejmna Duke Ellington (viz ran swing) ji ve
dvactch letech pedjmal nktermi skladbami tzv. third stream (tet proud).
6. 1. 1. 6 Harmonie (jet doplnit)
Jazzov harmonie je zaloena na stejnch zkonech a funkcch jako evropsk. Harmonie
ovem nepat k nejsilnjm a nejpvodnjm strnkm jazzu. Pro spirituly a pracovn
psn je pznan africk zpsob paralelnho veden hlas (podobn tomu bylo v evropsk
stedovk hudb) Tento zpsob se pozdji objevuje ve swingu, kter tak uv tyto
paralelismy, tzv. block akordy, asto v celch nstrojovch sekcch (termn block akord
znamen zharmonizovn kadho tnu melodie)
P. Etuda . 4 Milan Dvok

Pvodn neworleansk jazz je ryzm vcehlasem. Zaznv v nm nkolik samostatnch

melodickch lini a souzvuky jsou spe nhodn ne zmrn.
Jazz, podobn jako tzv. vn hudba, tvo akordy terciovou vstavbou (kvintakordy a obraty,
septakordy a obraty, nnov akordy aj.). Pouvaj se stejn harmonick funkce a spojen. pro
jazz je typick zahuovn akord, paralelismy, v modernm jazzu dsledn chromatizace.
Jazzov adordika je charakteristick pidvnm tn a jejich alterac k zkladnm akordm.
Mluvme o tzv. tenzch. Tenze je vlastn rozenm (zahutnm) nejastji septakordu o dal
tercie pop. sekundy. K nejastji pouvanm tenzm pat (jsme v tnin C dur) C6maj7,
C6/9, C6/9(11#), Cmaj9, Cmaj9(11#), Cmaj7 (11#), Cm6 (11), Cm6/9, Cm9, Cm11 a Cm7
(11).
Jazz asto nespojuje akordy podle zkona o rozvdn akord, ale jednodue je klade vedle
sebe. Disonantn akordy se obvykle nerozvd ani nepipravuj. Jazzov skladatel tak
vyuvali zejmna v 50. a 60. letech 20. stolet kompozinch prostedk vn hudby 20.
stolet , nap. polytonalitu, dodekafonii, aleatoriku atd.

6. 1. 2. Strun nstin vvoje jazzov hudby

Historie jazzov hudby je obvykle sledovna od vstupu prvnch ernoch na americk zem,
kter se datuje na zatek 17. stolet (pesnji 1619), kdy v pstavu Jamestown ve Virginii
pistla plachetnice s 20 ernochy uloupenmi v zpadn Africe. Hudebn folklr obyvatel
tohoto zem je toti jednm z pil vzniku jazzov hudby. Dotk se to pedevm
metrorytmick sloky a improvizace, kter jsou podstatnou soust jejich hudebnho projevu.
ivot ernoch jako otrok byl v Americe velmi krut. Ji od nstupu na lo zavali
obrovsk muka a asto s nimi bylo jednno jako se zvaty. Ze strachu ped vzpourou jim
roztrhvli rodiny, zakazovali mluvit kmenovmi jazyky (proto pozdji zcela vymizely na zem
Severn Ameriky charakteristick rytmick vzorce, kter byly vzny na pvodn kmenov jazyky),

uctvat sv nboenstv,zpvat a bubnovat. Dovolen jim byl jen zpv pi prci, kter pomhal
udrovat rytmus a tak zvyoval jejich pracovn vkon. Vznikaly tedy pedevm pracovn
psn, tzv. work songs.Mnoh vci se t v novm prosted ztrcely sami (mizely zejmna
psn, kter ztrcely funkci tj. vojensk a obadn,). Ji od potku tak nelidsk podmnky
vedly ernochy k tomu, aby dokzali v ivot improvizovat,

sdlovat zaifrovan sv

poselstv (odtud nejednoznanost text nap. v blues), nebo jedin to jim umonilo pet.

6. 1. 2. 1. Folklorn zdroje afro-americk hudby

Za zklad jazzov hudby jsou pokldny tyto tvary afro-americk hudby:

Ukolbavky a kolov kadla - objevuj se prakticky ve vech hudebnch kulturch,

melodickm zkladem je pentatonika. Najdeme v nich i nkter typick metrorytmick znaky
jazzov hudby nap. off beat.
Balady - l osud njakho hrdiny, kter se dokzal obtovat pro ostatn a obvykle tragicky
zahynul. Takov hrdinov se rodili na stavbch eleznic, v osvobozeneckch vlkch nebo
byli pionry, kte se astnili

osidlovn americkho Zpadu. Instrumentln doprovod

obstarvala kytara. Hudebn se bl bluesov vstavb.

Pracovn psn a hollery zahrnuj plantn hollery bavlnkovch pol, popvky dlnk na
stavbch eleznic, lodnk na ekch, prodava a isti bot, i vz z prosted vznic a
trestaneckch tbor. V tchto psnch se uchoval pedevm responsoriln zpsob pednesu
(zvoln odpov). O umleckou stylizaci tchto psn se postaral Georgie Gershwin
v opee Porgy a Bess.
Spirituly jde o duchovn psn ernoch, kter vznikly jako vsledek seznamovn s
kesanstvm a postupnm osvojovnm kesanskho ritulu. Nmtov vychz hlavn ze
Starho zkona, nejastji k vyveden Izraelit Mojem z egyptskho otroctv. Pro ernochy
nebyl v tomto smru dn problm kesanstv pijmout vzhledem k tomu, e byli z Afriky
zvykl pijmat nboenstv svho pemoitele. Osvojovn prvk kesanstv bylo pro
ernochy povinn, nebo v Americe platil zkon, kter pedepisoval majiteli, uit otroky
zkladm nboenstv.
Nboensk zpvy samozejm ernoi pizpsobovali svmu mylen, a to jak obsahem tak
hudebn. V porovnn se stylem klasickch bohoslueb

bylo africk kesanstv vce

spontnn tj. mnohem ivj a hlasitj. Nedln bohosluby nkdy svm prbhem a svou
atmosfrou pipomnaly africk ritul. ernoi pi nich hlasit zpvali, za doprovodu tleskn
a dupn, kter se poslze mnilo v tanec (s takovm prbhem bohosluby se koneckonc meme
setkat v ad bapistickch kostel Severn Ameriky i v dnen dob). Tomuto pizpsobovn

napomhala responsoriln technika (tzv.lining-out technika), tj. pedkvn, na n byli

zvykl z africk hudby, ke ktermu patilo tak rytmick i melodick zdoben odopovdi.
K africk kultue

neodmysliteln pat tanec (viz rytmus s. 8). Toto obecn

eenotancovn m svj pvod v africk pohansk kultue, souvisejc s kultem woo- doo
dodnes zachovanm na Haiti, kter pochz zejmna z Dahomeje ( nrod, kter ovldal celou
zpadn Afriku). Jejich nboenstv uctvalo zl mocnosti , vtlen do velkho boha - hada.

Krom ritulu existovalo a dodnes existuje tzv. ring- shouts neboli jsn v kruhu. Je to
jsn, vyjden uritmi kroky a pohyby.
Vvoj ernoskch spiritul probh mnoha smry. Jde o rozshl hudebn a nboensk
proces, zcela odvisl od rozdlnch socilnch a kulturnch podmnek ernch otrok na
plantch. Duchovn zpv je dodnes symbolem ernosk odlinosti a ernoskho boje za
svobodu a rovnoprvnost. Svj vznam si podrel i v daleko pozdjm obdob - soul jazzu. S
nvraty k ddictv ernosk duchovn hudby je mono se setkat tam, kde ern hudebnci
chtj zvraznit sv vlastn tradice i osobit charakter svho hudebnho projevu.
Z nejznmjch sbor vnujcch se spiritulu uvdme Fisk Jubilee Singers, Golden
Gate Quartet a The Jackson Singers, ze slovch interpret Mahalii Jackson
Hlavn hudebn znaky:
- proveden je sborov, v menm proveden bv spiritul oznaovn jako gospel
- melodika vychz z okruhu evropskho protestantskho chorlu
- improvizan prvky ( mikrointervalov sniovn nebo zvyovn tn, pidvn protihlas
v kvartch, kvintch a oktvch)
- bohat metrorytmika, off beat
- responsoriln forma pednesu (tzv. lining - out technika)
- pvodn pentatonika, pozdji ( pod vlivem evropsk hudby) roziovn a na osmitnovou
stupnici
- paralelismus v kvartch, kvintch a oktvch, pozdji terciov a sextov souzvuky
-instrumentln doprovod tvo hlavn Hammondovy varhany nebo piano, bic, basov kytara
Blues ryze americk hudebn forma, kter se jakoto nejdleitj folklrn zdroj podlela
na formovn jazzu. Vzniklo v 19. stolet (koeny sahaj do roku 1870, do doby po skonen
Obansk vlky) v afro-americk komunit a oproti duchovnm spiritulm m svtsk
charakter. Slovn vyjadovn je v pravm blues jadrn, s typickm sklonem k obraznmu vyjadovn, kter je
obvykle srozumiteln jen zasvcencm. K hlavnm tmatm pat milostn tmatika, sociln podmnky, len
spe depresivnch stav interpreta. Pestoe slova mla asto tragick podtext, hudba to mohla bt i
radostn. Blues pomhalo pekonat smutek, jeho prostednictvm se mohl lovk vyzpvat ze svho trpen. Na

rozdl od spiritul je kladen vt draz na slov projev. Blues pat k folklrnm projevm,
kter vznikly jet ped jazzem a ily svm vlastnm ivotem nezvisle na jazzu. Blues m
svou vlastn historii a s histori jazzu souvis jen sten. Bylo vak nesporn jednm z
pramen jazzu.
Vvojov etapy (piblin do roku 1930):

- venkovsk blues (country blues) - jde o derivt work songs, odkud pevzalo
nepravideln frzovn, harmonickou statinost a ve voklnm projevu vyuvn glissand a
falsetu. Hlavn pedstavitel - S. House, S. James, R.Johnson. W. Ch. Handy
- texask blues - vznikalo ze spojen venkovskho a mstskhobloskho folklru.
Inspiranm zdrojem byly tak kovbojsk psn. Hlavn pedstavitel - B. Blake, B.B.
Fuller, T. Red.
- mstsk blues (city blues) - sem je zahrnovna ra tzv. klasickho blues a boogie-woogie.
Za hlavn pedstavitelky jsou uvdny pedevm zpvaky Ma Raineyov a B.
Smithov, Ethel Watersov. Z tohoto blues se zrodilo Rhythm&Blues (viz strana)
Hlavn hudebn znaky:
- Dvanctitaktov forma nejastji T T T T7 S S T T D D T T nebo
T T T T7 S S T T D S T D a ada dalch
variac. Existuj tak blues 8-taktov, 10-taktov i jin. Velmi asto jsou hlavn funkce
nahrazovny vedlejmi kvintakordy a septakordy, kter mohou bt zahutny tzv. tenzemi.
- Melodika vychz z pentatoniky dle rozen o intonan neuritou tercii a septimu, co
zpsobuje kolsn mezi dur a moll tonalitou. Krom toho se objevuje i kolsn kvinty.
- Model zvoln a odpovdi podobn jako u spiritul. V tomto ppad se zkladn schma
blues skld ze t ver, z nich druh je opakovnm prvnho a tet odpovd.
- tytvrov lenn taktu, asto je tvrov hodnota rozlenna na trioly
!!! Tipy a inspirace 4 (viz sbornk)

6. 1. 2. 2. Pm pedstupn jazzu
6. 1. 2. 2. 1 Minstrelsk pedstaven

Minstrelsk pedstaven pedstavovala jednu z forem komediln americk zbavy, ve kterch

vystupovali bl hudebnci, herci, artist a tanenci se naernnmi tvemi pomoc
oplenho korku a pokoueli se karikovat ernoskou hudbu a tanec.. ernoi byli v tchto
pedstavench pedstavovni jako velmi ln, povriv, ale tak zbavn a hudebn zaloen.
Tento zpsob americk zbavy se zaal objevovat kolem roku 1830, znan populrn byl a
do konce stolet. Postupn se staly dokonce domnou profesionlnch skupin. Z nich vynikli
zejmna Daniel Decatur Emmett, zakladatel kvarteta Virgint minstrelov (viz obrzek
nahoe), Thomas Dartmouth (Daddy) Rice a Stephen Collins Foster, autor
slavn psn z roku 1851 Swanee River (CD)
V roce 1870 se objevily v tchto pedstavench tak spirituly, oznaovan jako jubilees.
Amatrsky se tato show rozvjela a do poloviny 20. stolet, kdy v souvislosti s bojem
ernoch proti rasov diskriminaci rychle odeznla. Typick minstrelsk pedstaven bylo
rozdleno do t st. Obsahem prvn sti byly pedevm tanen sla a psniky. Dal
vstup obstaraly varietn vstupy a komick monology, kter byly obvykle velmi nepatin
(ve smyslu nevhodn), nesmysln, ale velmi vtipn. Jak ji bylo zmnno ve, dotkaly se
pedevm negativnch vlastnost ernoch. Zvr patil gagm ve stylu grotesky. Minstrelsk
pedstaven byla prvn divadeln americkou formou. Na jednu stranu byla siln rasistick, na

druhou stranu seznamovala blochy s ernoskm hudebnm folklrem. Byla pedchdcem

vaudevillu.(vysvtlit). Z okruhu minstrelskch pedstaven pronikaly do ernosk hudby tak
nkter typick rysy evropsk hudebnosti tradin instrument, formov periodocita,
harmonick kadence atd.
ernosk hudebn prvky se tak poprv setkaly s prostedm profesionln vytven
zbavy. Paradoxem tchto pedstaven byla pozdj ast samotnch ernoch, kte tak
vlastn karikovali sami sebe. Nkte z nich se stali pozdji velmi slavnmi, nap. W.C
Handy, Ma Raineyov , B. Smithov nebo C. Hawkins.
Bestie Smithov (asi 1894 - 1937), zpv
Jedna z nejvznamnjch zpvaek klasickho blues. Zanala v potulnch
kabaretech, kde zpvala hlavn venkovsk blues. Jej desky se prodvaly v milionovch
srich. Vrchol jej kariry je spatovn v letech 1924 - 1927. V roce 1929 natoila s W.C.
Handym 16 minutov film St.Louis Blues. V nsledujcch letech pidvala do svho
repertoru i dobov populrn psn. Zemela za nejasnch okolnost po automobilov
havrii. K jejm slavnm doprovazem patili nap. C. Wiliams, F. Henderson nebo L.
Armstrong.
Bessie Smithov patila k tm ernochm, kte dokzali sblit ernosk folklr a zanajc
zbavn prmysl. Byla pokldna za csaovnu blues, pedevm dky autentickmu podn
tohoto folklrnho tvaru.
Jejich hlavn vznam spatujeme v tom, e se v psnch z tchto pedstaven vydanch tiskem
objevily rytmick tvary v podob synkop, svdc o prvnm pronikn pizpsoben africk
rytmiky do blosk populrn hudby.

6. 1. 2. 2. 2 Ragtime

opravit

Je povaovn za prvn ernoskou instrumentln hudbu, kter byla pvodn provozovan na

klavr, pozdji pela i do instrumentlnch soubor.
Tento instrumentln styl vznikl syntzou afroamerickho ernoskho folklru s prvky
dobov populrn hudby (valky, pochody, tverylky, pedehry, operetn sla). Dolo vlastn
k jejich transformaci do ragtrimov podoby.
Hlavn znaky - synkopizace melodick sloky oproti pravidelnmu tydobmu rytmu v
doprovodu. Tm vznikl polyrytmick tvar.
- ragtime postrdal improvizan sloku

- velk tdln forma ABA

- v harmonii etn modulace do pbuznch tnin
- mezihry mezi jednotlivmi stmi
- hojn vyuvan chromatick postupy
- ostintn opakovn rytmick basov figury oktva - akord
Ragtimov zpsob hry se objevil nejdve na Stednm zpad; jeho dleitmi stedisky byly
Chicago a Saint Louis, pozdji pronikl do cel Ameriky.
K nejvznamjm autorm ragtimovch melodi patil Scott Joplin (1868- 1917), dle pak
T.M. J. Turpin, L. Chauvin, J.S. Scott. a J.F. Lamb.
Scott Joplin, klavr
Jeden z nejslavnjch skladatel ragtim. V roce 1899 vydal v Saint Louis svou
nejslavnj skladbu Maple Leaf Rag. Tato skladba navodila celosvtov rozen ragtimu.
Scott Joplin se vnoval pevn komponovn a vyuovn. V komponovn rozshlejch
forem ( ragtimov opera A Guest Of Honor, ragtimov balet Rag Time Dance, opera
Tremonisha) vak nebyl spn, co vedlo k duevn chorob a smrti v psychiatrick
klinice.Jeho nejznmj ragtimov skladby - The Entertainer, Palm Leaf Rag, Wall Street
Rag, Stoptime Rag.

Viz skripta zde se pidrujeme vkladu skript T. Kuhn: Hudba jazzov oblasti
z pohledu hudebn kinetiky, ZU Plze 2006, s.
Tipy a inspirace
Na pehran ukzce se pokuste analyzovat hlavn znaky ragtimu: basov linka oktva
akord.

6. 2 Vvojov etapy (styly) jazzov hudby

Jazz rozdlujeme na dv hlavn etapy: tradin jazz a modern jazz. Tradin jazz zahrnuje
tak pedstupe jazzu - ragtime a tyto vvojov etapy pochodov jazz, chicagsk jazz, ran
swing a swing. Modern jazz zahrnuje be bop, cool jazz, 3. proud, west coast jazz, hard bop,
soul jazz, free jazz, jazz rock.

6. 2. 1 Tradin jazz
6. 2. 1. 1 Pochodov jazz (marching jazz, hudba New Orleans)

Vznamnm centrem rozvoje jazzov hudby se stalo pstavn msto New Orleans, kter
bylo dky strategick poloze pi st eky Mississippi tak silnm stediskem migranho
hnut. Dal dleitou okolnost pro vznik jazzu byl fakt, e msto patilo v 19. stolet stdav
Francouzm a panlm, kte mli pro ern otroky vt pochopen ne protestanti
v severnji poloench stech USA. Dky tomu si zde ernoi uchovali vce svch
pvodnch nboenskch a kulturnch tradic, podobn jako v Jin Americe. New Orleans byl
mstem i dalch hudebnch kultur italsk, panlsk, francouzsk, rusk, idovsk a dalch
(zajmavou spoleenskou vrstvu tvoilili svobodn oban, pezdvan Kreolov, kte byli
menci ernoch a romnskch nrod. Nepokldali se za ernochy a stli ve na
spoleenskm ebku. Nkte z nich byli dokonce majiteli plant nebo bohatmi
emeslnky. ada z nich se vnovala tak hudb, nap. Scott Joplin). Prolnnm a kenm
tchto hudebnch kultur a souasn navozovnm na tradice afroamerickho ernoskho
folklru vznikla v New Orleans prvn ran forma jazzov hudby (v roce 1817 dostali ernoi
povolen zpvat a tancovat v nedli odpoledne na nmst Congo).

Velk vliv na formovn jazzov hudby mla v tomto mst tak evropsk hudebn
tradice, pedevm tradice evropsk dechov hudby, kter svm pochodovm charakterem
siln ovlivnila rytmiku nov vznikajcho jazzu. Postupem asu se zaaly objevovat tak
ernosk kapely, kter erpaly hlavn z repertoru promendnch dechovch orchestr.
Slouily pedevm k propagaci nejrznjch pedstaven, obchodn reklam, pardm
rznch spolk a spolenost, hrly na slavnostech i pohbech. Jejich hudebn projev zaal
postupn ztrcet vojensk charakter pochod a hudebnci zaali pomoc nstroj napodobovat
zpv, kter znali hlavn z kostel. Odtud mme v jazzu typick vibrta a rozechvl tny.
Prosperita pstavu vedla tak k rostoucmu potu nevstinc.Takov podniky pispvaly
sice k prosperit msta, ale budily pohoren. Proto byla na nvrh obecnho starho Sidney
Storyho vytyena uprosted msta tvr, v n bylo tchto podnik nejvce. Tak vznikla
Storyvill, mimo ni byla v New Orleans prostituce zakzan.V tto tvrti se zaali schzet
muzikanti, kte mli v tchto podnicch monost zskat nejvce penz (nap. Luis
Armstrong nebo Jelly Roll Morton).Tento okrsek se tak stal stediskem rozvoje jazzov
hudby.
R. 1917 vstoupily USA do 1. svtov vlky a z New Orleans se stal vlen pstav. Proto
byla v jnu 1917 zbavn tvr Storyvill ednm rozhodnutm zavena. Msto ilo
samozejm dl svou vlastn hudebn tradic, ale tit vvoje jazzu se pesunulo do Chicaga
a dalch severnch velkomst. Pochodov jazz se ve tyictch letech vrtil v podob tzv.
revivalu. Hlavn podl na znovuoiven zjmu o tento styl mli pedevm bl hudebnci.
Hlavn znaky:
hudba je siln spjata s mimohudebnmi funkcemi pln pedevm sociln funkci, viz
ve (str. 21, 1. odstavec)
tanen funkce ( k tomu pispl i fakt, e se v prvnch povlench letech v USA
pehnala vlna modernch tanc)
vcehlas - zaznv zde souasn nkolik pln samostatnch melodickch lini , ale
souzvuky jsou spe nhodn ne zmrn
two beat ( dv do taktu), viz pklad, skripta T. Kuhn: Hudba jazzov oblasti z pohledu
hudebn kinetiky, ZU Plze 2006, s.
mal skupiny - sloen: klarinet, kornet, trombn, piano, banjo, tuba
aranm z hlavy (neznali noty)
vyuit hudebnho materilu blues

 v improvizaci pevld tematick parafrze, kter sleduje pomrn zeteln pvodn

melodii i rytmus
v rytmick sloce ptomnost tzv. Big Noise (velk rmus) doshneme ho akcentac 2.
tytakt. Jako bychom pedrazili prvn tvrtovou notu ve druhm tytakmt. Na tvrt dob jdou velk
buben a inel dohromady.

Tipy a inspirace
Ped vkladem ltky se pokuste pi poslechu hudebn ukzky vysledovat hlavn hudebn
znaky : zkladn beat (tj. two beat, draz na prvn a tet dob), nstrojov sloen,
absenci slovch vstup, kter hraje zatm vce nstroj najednou, charakter hudby
(pochodov, tanen). Srovnejte nap. s nktermi hudebnmi ukzkami z tvorby Ivana
Mldka nebo Dda Mldek ilegal band z kterch zjistte podobnost. Odtud je ji snadn
cesta k vysvtlen pojmu dixieland (pochodov jazz realizovan blmi hudebnky).
Ukzky: Luis Armstrong nco z CD

Hlavn pedstavitel:
Charles Joseph (Buddy) Bolden (1877 - 1931), kornet
Hr na kornet, kter patil mezi hlavn pedstavitele neworleanskho stylu. Nedochoval se
bohuel dn zvukov zznam jeho hry. Jeho domnou byly mal tanen orchestry.
Postupem asu pidval ke klasickmu nstrojovmu sloen neworlenskho stylu vce
esovch nstroj a smyce. Mezi tanenmi skladbami se objevily i blues a ragtime. Skupina
vystupovala pevn ve Storyvillu. V repertoru ml i dobov tance, pochody a spirituly.
Pinou smrti byl siln alkoholismus, kter vedl a k duevn chorob. V roce 1907 byl
pevezen do psychiatrickho stavu, kde tak zemel. Byl prvn velkou ernoskou osobnost
jazzu. Zaslouil se o synkretizaci prvk, z nich se formoval jazz.
Sidney Bechet (1897 - 1959), klarinet, soprnsaxofon
Pochzel z kreolsk rodiny ze sedmi dt. Zanal na klarinet v kapele svho bratra, pozdji
hrl ve skupin Orli v New Orleans. Potom odeel do Chicaga. Krtce hrl s Kingem
Oliverem. Roku 1919 odchz do Londna, kde si koupil soprnov saxofon, kter u nj
pozdji pevil. V roce 1932 vytvoil slavnou kapelu Kvinteto Sidney Becheta. Po vlce
vystupoval jen jako slista. V roce 1945 si zahrl i s Armstrongem. Ke konci ivota se usadil
ve Francii. Jeho vznam spov pedevm v rozvinut neworleanskho stylu do rozvinutho
improvizovanho sla, kterm se u projevila vrazn hudebn individualita. V djinch jazzu
m nezastupiteln msto tak osobitm tnem soprnsaxofonu s velkm vibrtem.

Ferdinand Joseph La Menthe ( Jelly Roll) Morton (1890-1941), klavr

Na klavr zaal hrt v 10 letech, od 17 let si zaal vydlvat jako pianista ve veejnm
dom. Nejcennjm obdobm v Mortonov tvorb po slovch nahrvkch v 1. polovin 20.
let byly roky 1926-1930, kdy sestavil soubor Red Hot Peppers ( co mlo znamenat, e kapela
m z jako rozhaven paprika). V roce1938 natoil pro archiv kongresov knihovny ve
Washingtonu vyprvn o potcch jazzu v New Orleans a prokldal je vlastnmi skladbami.
Mortonova hra na piano vborn ilustruje pechod od ragtimu k jazzu. Skladby maj sice
jet ragtimovou formu s nkolika samostatnmi stmi, ale statick ragtimov styl uvoluj
pohyblivjm basem, vysplej harmonickou slokou zajmavj improvizac. Podobnou
techniku pen i do orchestrlnho zvuku, kde poskytoval svm hudebnkm dostatek
volnosti k improvizaci a tak k prosazovn jejich individulnch dovednost. Typick pro
jeho hudbu je mchn ragtimu, hudby minstrel a blues. Byl prvn, kdo zapisoval jazzovou
hudbu na notov papr. Z mnoha jeho skladeb se staly jazzov standardy. Pro jazz objevil
tak nkter rytmy Karibiku, nap. habaneru.
King Joseph Oliver (1885-1938), kornet, leader
V mld si vydlval jako podomek a komornk. Pozdji se zaal uit hrt na trombn
a u od roku 1907 hrl v nejlepch neworlenskch kapelch. Svm silnm dechem a
hudebnmi schopnostmi si vyslouil titul King.Dokzal toti tzv.pefoukat vechny sv
protivnky.
Roku 1919 odchz do Chicaga, kde pozdji zakld kapelu Creole Jazz Band, kam si
povolv o 15 let mladho L. Armstronga (jako druhho .kornetistu). Tato kreolsk kapela
byla od roku 1923 zachycovna na deskch a je povaovna za klasickou ukzku
neworlenskho jazzu z chicagskho obdob. V tomto souboru pekvapovali Oliver s
Armstrongem obecenstv pedevm dvojhlasn improvizovnmi breaky. lo o ucelen
orchestr, v nm kad nstroj plnil pesn pidlenou lohu. Ansmblov zvuk pitom
pevaoval nad sly, kter vychzely pedevm z volnho zdoben melodie.
Louis (Satchmo) Armstrong (1900-1971), trubka, zpv, leader
Louis Armstrong byl odchovn v prosted, kter zrodilo jazzovou hudbu. Vyrstal v
neworlenskch ulicch a zail zde rzn pehldky, slavn pochody, pohebn prvody i
Mardi Gras, obdobu naich masopust, kde ml nezastupitelnou lohu ragtime.

Jeho prarodie byli otroky. Otec ndenk matku opustil, kdy bylo Armstrongovi pt let. Svj
prvn kornet si koupil v bazaru, za penze, kter si vydlal u jedn idovsk rodiny, pro kter
rozvel na malm vozku uhl. Ve 13 letech se dostal do polepovny, kde se vlastn v
stavn kapele zapoala jeho hudebn drha. Hrl zde na tamburnu, kdlovku, altov kornet
a kornet. Po nvratu vykonval rzn dlnick prce. V roce 1918 nahradil Kinga Olivera v
orchestru Kida Oryho. V tto dob zaal hrt tak na vletnch parncch na Mississippi. A
zde se nauil st noty. Od roku 1922 psobil v orchestru Kinga Olivera, kterho vak zaal
brzy perstat. Roku 1924 odeel do New Yorku, kde byl od roku 1925 angaovn v
orchestru Fletchera Hendersona. Zde se poprv pedstavuje i jako osobit zpvk se svm
typickm chraplkem. Jeho prvn scatovou skladbou byla pse Loves My Baby.
Tipy a inspirace
Srovnejte typy hlas a pokuste se charakterizovat, pro kter styl hudby se kad
jednotliv hlas z ukzky hod. Jako vhodn piklady lze doporuit L. Armstrong, zpvk
ze svta vn hudby, operety, Led Zeppelin, Metallica, atd., Karel Gott, V. Kerndl, J.
Splen

Roku 1925 zakld ji jako hr na trubku vlastn studiovou skupinu L.A And His Hot Five.
Vtina jejich nahrvek je azena do klasickho fondu tradinho jazzu, nap.: Gut Bucket
Blues, My Heart, Come Back Sweet Papa, Oriental Strut a Muggles. V roce 1927 se jeho
soubor roziuje na sedm hudebnk ( Hot Seven) , s kterm nahrl dal pozoruhodn
snmky, nap. Cornet Shop Suey, Heebie Jeebies, Alligator Crawl, Keyhole Blue s a Wild
Man Blues, Muggles, Tight Like This a West End Blues. Tyto srie pinesly vyvrcholen
Armstrongovy zsadn pestavby dosavadnho jazzu. Pedevm se vytratil neworlensk
model s kolektivnm zvukem, na nm se podlely vechny nstroje a msto nj nastupuje ada
sl, v nich se stle vce uplatuje slista.
V letech 1928 - 1929 hrl se skupinou Savoy Ballroom Five. Pak ji psobil jen s
velkmi orchestry, kde vystupoval jako slista. Jeho stylistick vvoj byl vak u tm
dovren. Zdokonaloval si ji jen svou techniku a propracovval nuance.
V roce 1932 natoil v Hollywoodu svj prvn film Pennies from Heaven s Bingem Crosbym.
Po nm nsledovaly i dal filmy, nap.: Dr. Rhythm, Atlantic City, New Orleans nebo v roce
1969 Hello, Dolly. Napsal tak dv vlastn autobiografie: Swing That Music a Satchmo: My
Life in New Orleans. Interpretoval tak adu psn, kter pronikly i do svta populrn
hudby, nap. : Hello Dolly, What a Wonderful World. V padestch letech navtvil
Japonsko, nkolik africkch stt a v roce 1965 hrl tak v Praze. Zemel v roce 1971 na
infarkt.

L. Armstrong vytvoil pedobraz jazzovho improvizovanho sla vychzejcho nejen z

obmovn melodie, ale i z harmonie a poslze z vlastn voln hudebn pedstavivosti.
Vytvoil mnostv novch vrazovch prostedk od africkho smyslu pro rytmus pes
intonan odstnn , zvukov nuance, jemnou prci s vibrtem a ke glissandovm skluzm.
Byl jeden z prvnch, kter rozil bn pouvan ambitus nstroje. Vznamnm se stal jeho
podl v pebrn tmat z oblasti populrn hudby do jazzu.
Original Dixieland Jazz Band
Tato skupina nahrla pod znakou Victor prvn snmky bloskho jazzu vbec.
Definitivn podoba tohoto souboru z New Orleans se ustanovila a v Chicagu. Hlavnm
inicitorem byl Dominick James La Rocca. Jako prvn tak zprostedkovali autentick jazz
evropskmu posluchai ( Londn 1919). V jejich hudb se a na vjimky jet nevyskytovala
improvizovan sla. Vynikajc vak bylo jejich rytmick ctn.
Dal pedstavitel:
-William Geary (Bunk) Johnson trubka
-Freddie Keppard trubka
-Kid Ory trombn
-Kid Orys Creole Jazz Band,
-K. Olivers Creole Jazz Band,
-J. R. Mortons Red Hot Peppers.

6. 2. 1. 2 Chicagsk jazz
Chicago bylo ve 20. letech druhm nejvtm mstem a mlo 2 miliony obyvatel.
ern hudebnci zde nachzeli lep podmnky pro prci a krom toho zde nebyli tolik
vystaveni rasovmu tisku jako na Jihu. Chicagsk jazz je v podstat rozvinutm pvodnho
neworleanskho jazzu s tm, e pvodn kolektivn orchestrln styl byl postupn nahrazovn
slovmi vstupy. K prvnm vraznm slistm adme Luise Armstronga, Earla Finese a
Leona Bixe Beiderbecka.
Hlavn znaky:
oproti pvodn kolektivn souhe se stle vce zanaj uplatovat sla
trojhlas kontrapunkt byl nahrazen tyhlasou akordickou sazbou, take
dechov nstroje zanaj pednet melodii v sekci

 zvuk orchestru je obohacen o dosud tm neuvan saxofon ( zejmna

C- melody saxofon, pozdji tenor saxofon)
kytara nahradila banjo, tubu vystdal kontrabas
zpotku zstalo aranm z hlavy, pozdji jsou ji skladby aranovny
Tyto znaky jsou vlastn rozvinutm neworleanskho stylu, kter se pln uplatnil a v
Chicagu. Podleli se na nm hlavn pedstavitel, kte byli jmenovni v pedchzejc
kapitole.
Vedle toho zde rozvinuli svou aktivitu i bl hudebnci. Rekrutovali se pevn z dobe
situovanch rodin a jejich hlavnm clem z potku byla pedevm snaha provokovat sv
okol, zejmna rodie a uitele. Samozejm nemli takovou rove jako jejich ern
kolegov, ale nkte z nich se jim ji vyrovnali. Za sv vzory povaovali ernosk
muzikanty jako Luise Armstronga, Colemanna Hawkinse i Bestie Smithovou.
Jazz se v tomto obdob zan chpat jako mdn vlna (souvis zejmna s mohutnou vlnou
novch tanc - foxtrot, slowfox, charleston, shimmy ad.). Mluv se o tzv. Jazz Age (jazzov
vk). Byla to doba prudk jazzov horeky v ovzdu povojnovch let, doba hospodsk
prosperity, touc po ivotnch radostech a zbavch. Tm vechny americk a pozdji i
evropsk tanen barov a kavrensk hudby zanaj hrt jazz, ovem ve zprostedkovan
podob. Zejmna amerit obchodnci s hudbou (hudebn nakladatelstv, vrobci
gramofonovch desek) si zanaj uvdomovat monost velkho zbohatnut na poli tto
hudby. Zan se formovat hudebn prmysl. V oblasti jazzu se vak zsti ztrc (z touhy po
efektu) nkter jeho charakteristick rysy jako nap. improvizace. Vznikaj velk tanen a
koncertn orchestry, kter se skldaj a z 50 hudebnk hrajc zpopularizovanou formou
pedevm jazzov skladby a dobov lgry. Z jazzu si ovem vybraj jen nkter pouiteln
efekty. Jednm z vrcholch reprezentant tohoto jazzu byl Paul Whiteman.
Chicagsk obdob tvo pechod od neworleanskho stylu a k ran swingovm orchestrm.
Hlavn znaky:
oproti pvodn kolektivn souhe se stle vce zanaj uplatovat sla
trojhlas kontrapunkt byl nahrazen tyhlasou akordickou sazbou, take
dechov nstroje zanaj pednet melodii v sekci
zvuk orchestru je obohacen o dosud tm neuvan saxofon ( zejmna
C- melody saxofon, pozdji tenor saxofon)
kytara nahradila banjo, tubu vystdal kontrabas
zpotku zstalo aranm z hlavy, pozdji jsou ji skladby aranovny

 typick je lehce falen, chraplav a zdrsnn tn

Tipy a inspirace
Ped vkladem ltky se pokuste pi poslechu hudebn ukzky vysledovat hlavn hudebn
znaky : zkladn beat (draz na 2. a 4. dobu), nstrojov sloen (objevuje se saxofon),
objevuj se samostatn slov vstupy. Pokuste se srovnat s hudbou New Orleans.

Hlavn pedstavitel:
Leon Bix Beiderbecke
Pochzel ze zmon rodiny nmeckho pvodu. Nejdve hrl na piano a od 15 let na kornet.
V roce1924 zaloil skupinu Rosomci (Wolverines), kde ji jako slista znan pevyoval sv
spoluhre. Spolen se svm ptelem Frankem Traumbauerem hrli tak v jednom z
nejlepch tanench orchestr (psobili zde jako tzv. hot slist), kter vedl Paul Whiteman.
Zde zskal nejvy popularitu i nejlep finann zabezpeen. Zemel velice mld na zpal
plic a alkoholismus.
Leon Beiderbecke thnul harmonicky a barevn k impresionismu. Ml jasn kultivovan tn a
asto pouval v melodick lince neakordick disonantn tny. Jeho nejslavnj nahrvka m
nzev Zpvm si blues. Byl prvnm velkm bloskm jazzovm slistou.
Dal pedstavitel:
-Muggsy Spanier - trubka
- Jimmy Mc. Partlland - trubka
-Frank Teschemacher - klarinet
-Pee Wee Russell - klarinet
-Milton Mezz Mezrow klarinet (je autorem autobiografick knihyOpravdu blues)
-Frank Traumbauer - saxofon
-Bud Freeman - saxofon
-Adriani Rollini - saxofon
-Red Mc Kenzie - saxofon
-Eddie Lang - kytara
-Joe Venuti housle
-Jacke Teagarden - trombn

6. 2. 1. 3 Ran swing

Na vzniku a formovn ranho swingu m podl nkolik geografickch oblast, z nich kad
dala vvoji jazzu nco podstatnho. Proto jet ped hlavnm mstem swingu - New Yorkem,
vnujeme pozornost dalm dvma oblastem.

6. 2. 1. 3. 1 Texas boogie woogie

Na potku 20. let se zrodil v Texasu z pohledu vvoje populrn hudby velmi dleit styl
klavrn hry - boogie-woogie. Vznikl z kytarovho podn blues. Zkladem je basov figura v
lev ruce (obvykle 8 osmin do taktu, tzv. walking bass) a bluesov improvizace v prav ruce
(ast pouvn triol, oktvov zdvojen, tremolo atd.). Jeden z doprovod boogie-woogie se
stal pozdji zkladem basov figury v rock&rollu.
Zpotku bylo interpretovno pouze na klavr, z pozdj doby znme i orchestrln pravy.
Do orchestrln podoby pevdl boogie - woogie zejmna orchestr Gena Krupy.
Nzev tomuto klavrnmu stylu dala pravdpodobn skladba Pine Tops Boogie Woogie,
jejm autorem byl Clarence(Pine Top) Smith.
Hlavn pedstavitel:
-Pete Johnson
-Albert C. Ammons
-Meade Lux Lewis
Pklady rzn druh doprovodu boogie-woogie (doporuujeme M. Dvok: Jazzov etudy 1.
a 2. dl), Vladimr Klusk Jazz Piano 1. a 2. dl):
Tipy a inspirace
Zahrajte studentm rzn druhy doprovod boogie woogie a nechte je uhdnout, kter
z nich se stal hlavn basovou figurou v rockarollu.

6. 2. 1. 3. 2 Kansas City - riffy

Zkladnm znakem orchestr tto oblasti byla siln inklinace k bluesov hudb, z jeho
harmonie vykrystalizovala typick riffov technika. Riff je melodicko-rytmick krtk dvoua tytaktov figura, obvykle zharmonizovan do thlasu, kter se neustle opakuje,
maximln me bt bhem skladby transponovna pomoc sekvence. Dslednm uplatnnm
riffov techniky vznik motorick napt.
P.

Uit riffov techniky se stalo typick hlavn pro styl ran swingovch orchestr. Tato
technika pela tak do oblasti populrn hudby, pedevm se objevila v R&R.
Hlavn pedstavitel:
-Orchestr Bennyho Motena
-Orchestr George Lee a Walter Pages Blue Devils
-Orchestr Counta Basieho
Herschel Evans tenorsaxofon
Ben Webster- tenorsaxofon
Lester Young tenorsaxofon
Charlie Parker tenorsaxofon
Sam Price klavr
Jay McShann zpv
Andy Kirk bassaxofon
William (Count) Basie - klavr
Pochzel z New Jersey ze severu USA. V dtstv se uil na piano.R. 1923 se dostal do New
Yorku , kde bral hodiny u Fatse Wallera, a nakonec ho zjezdov putovn pivedlo do
Kansas City. Od roku 1935 vedl vlastn orchestr a na popud kritika a organiztora Johna
Hammonda odeel natrvalo do New Yorku. Zde se stv jeho orchestr jednm z pednch
swingovch ansmbl. Jejich aranm sloen z riff, pinesla celou adu klasickch tmat.
Nejznmj One Oclock Jump se stala dokonce hymnou swingov ry. V roce 1949 kapelu
rozpustil a v roce 1959 zaloil novou , ji s prokomponovanj technikou. V tomto obdob
vznikly hity Every Day I have Blues nebo Mal drahouek.
Count Basie vytvoil dokonal model jazzovho velkho orchestru. Improvizovan sla byla
zasazena do nekomplikovanho, ale tm vce swingujcho rmce. Jeho zsluha tkv i v
dokonalm organizovn a vytven ivouc, pulzujc hudby.

V Kansas City se objevilo tak v tto dob velk mnostv zpvk mstskho blues. Byli
nazvni Kiklouni (Shouters). K nejznmjm patil Big Joe Turner, Jimmy Rushing a
Joe Williams.

6. 2. 1. 3. 3 New York ran swingov aranm

Po Chicagu se dalm centrem jazzovho dn stv New York - dleit stedisko zbavnho
prmyslu hudebnky nazvn Big Apple. Byla zde ada nov vznikajcch gramofonovch
spolenost a pedevm Broadway se zplavou revulnch divadel a tanench podnik.
Dalm dleitm stediskem byl ernosk Harlm. Ve 20. letech zde ilo 300 000
ernoch, kte si zde vytvoili sv ghetto, m byli alespo sten ueteni projev rasov
diskriminace. Zrove se v tto dob vytv mezi ernochy stedn a vy tda, kter ji byla
schopna poskytnout svm dtem stedokolsk, poppad vysokokolsk vzdln.
Harlm ml i sv divadla (Lincolnovo, Lafayettovo), kluby (Cotton club, Lennox club) a
tanrny (Savoy).To ve inilo z Harlmu magnet s pitalivou silou, kter sem lkala
hudebnky, tanenky a varietn hvzdy z cel Ameriky.
Vedle hlavnho proudu se tak stle vce prosazuje tzv. symfonick jazz (viz ve
v pedchzejc kapitole), kter reprezentuj orchestry Paula Whitemana a Johna Goldketta,
v Anglii Jacka Hyltona.
Hlavn znaky:
Vznik klavrnho stylu stride piano. Harlmsk zpsob vychzel z ragtimu, ale
oproti komponovan hudb s vce tmaty zde bylo pouze jedin tma, kter bylo
bohat obmovno,a vt podl zde mla improvizace. Navc dochz k vtmu
uvolnn prav ruky oproti strnulmu efektu pravidelnch ragtimovch synkop. Lev
ruka hrla podobn jako v ragtimu
Pesazen linky improvizovanho sla do zvuku celho orchestru
Rozdlen orchestru do dvou sekc - saxofonov a esov a jejich vzjemn
doplovn dle principu zvoln a odpovdi
Technika riff
Zdrazovn 2. a 4. doby
Cel aranm je proloeno sly jednotlivch nstroj
Tipy a inspirace

Ped vkladem ltky se pokuste pi poslechu hudebn ukzky vysledovat hlavn hudebn
znaky : zkladn beat (draz na 2. a 4. dobu), nstrojov sloen (objevuje se saxofon),
hra v sekcch, existence rif, slov vstup hraje cel orchestr

Hlavn pedstavitel:
James Hubert Blake - pianista
James Price Johnson - pianista
Willie (The Lion) Smith - pianista
Thomas Wright (Fats) Walter pianista, zpvk
Patil k nejvyhledvanjm klavristm sv doby. Tvoil spojovac mstek mezi harlmskou
ernoskou kolou a blm dixielandem. Hrl tak ve velkch orchestrech, kde upoutval
nejen svou hrou , ale i pirozenm komediantstvm. Jeho vznam spov pedevm v tom, e
pekroil rmec ragtimovho piana smrem k osobitmu, vysoce pianistickmu stylu a k
plynulmu rozvjen harmonickch spoj i melodick linky . Tm se stal pedstavitelem ran
swingovho pianovho stylu.
Don Redman aranr, pianista - tvrce ran swingovho aranm
Luis Carl Russel aranr pispl vznamn k rozvoji aranovanho bigbandovho
jazzu
James Fletcher (Smack) Henderson klavr, kapelnk, aranr
Je jednm z pedstavitel ranho vvojovho stupn swingov hry v ernosk linii.
Vystudoval chemii a matematiku, ale vnoval se klavrn he. V letech 1923-1925 doprovzel
adu bluesovch zpvk. Od roku 1923 vedl tak vlastn orchestr , kter lze pokldat za ran
bigbandov soubor. Vlastn aranrsk talent rozvinul zejmna ve 30. letech.
Jeho arane nabzely dokonalou monost innho swingovn.
V roce 1935 prodal st svho archivu B. Goodmanovi, kter na nm zaloil svj spch a
dl pro nj i aranoval. Byl jednm ze spolutvrc aranrsk techniky s drazem na
samostatn veden hlas uvnit jednotlivch nstrojovch sekc a v osobitm een
formlnho pdorysu jazzovch skladeb.
Edward Kennedy (Duke) Ellington
Pochzel z Washingtonu z dobe situovan rodiny. Hrl vborn na klavr, byl vykolen v
ragtimu i dobov populrn hudb. Jako 23-let se pokou dobt New York, co se mu
podailo a na 3. pokus. V roce 1924 zakotvil v klubu Kentucky, stal se kapelnkem a tanen
kapelu (Washingtonians) zaal petvet podle svch pedstav. Zaal tak vce komponovat a
vyuvat osobitho charakteru svch slist. V klubu Kentucky se stal jeho orchestr znmm a

jeho hudba zskala dky osobitmu zvuku oznaen styl dungle (lo o drsnn,
promovn a vokalizovn nstrojovho tnu nazvan growling). Zkladem jeho spchu
se stalo i zaloen obchodnho spoleenstv s nakladatelem a manarem Irvingem Millsem.
Ten mu tak zajistil angam v Cotton clubu, co bylavkladn sk harlmskho nonho
ivota, zvlt pro zvdav bl nvtvnky. V t dob byl ji Elligton odbornky pokldn za
vychzejc hvzdu jeho orchestr za nejzajmavj v celch Spojench Sttech.
V letech 1926-1928 nahrl sv nejlep skladby, nap. Black And Tan Fantasy, Creoll Love
Call nebo East St. Louis Toodleoo Mood Indigo a Solitude, Sophisticated Lady, Rockinin
Rhythm. V roce 1933 navtvil ji jako slavn Anglii.
D. Ellington se vnoval i vtm hudebnm formm. Psal pevn jazzov suity, nap.:
Liberijsk suita, Neworleansk suita, Black, Brown and Brite,Tak sladk hromu hlas, Svita
z dlnho vchodu, Svita z Panenskch ostrov orchestrln cykly, nap. Buben je ena,
alegorick dlo My People, kde l boj ernoch za rovnoprvnost nebo Prvn a druh
koncert duchovn hudby.
V roce 1969 navtvil tak Prahu.
Jeho vznam - snail se vytvoit efektn hudbu pomoc novch a nezvyklch zvuk a postup;
uplatnil smysl pro hudebn barvy
- rozbjel standartn sekce a vytvel zcela odlin barvy kombinac nejen individulnch
nstroj, ale pmo individulnch hudebnk
-rozbjel standardn dvaaticeti- nebo dvanctitaktov formy
- v jeho skladbch se asto objevuj nepravideln lenn seky o rznm potu takt. Slist
asto improvizuj na odlin harmonick schmata
- uplatuje se bohat chromatikou, co pispvalo k rozen jeho barevn palety.
- umn vytvet melodick skvosty
Dal vznamn instrumentalist psobc v hlavn orchestru D. Ellingtona:
Bubber Miley trumpetista, specialista na dustka a vokalizaci tnu
Cootie Williams trumpetista
Rex Stewart trumpetista
Josef (Tricky Sam) Nanton trombnista
Juan Tiazol trombnista
Lawrence Brown - trombnista
Sydney Bechet klarinetista
Jimmy Hamilton - klarinetista
Johny Hodges - altsaxofonista

Ben Webster - tenorsaxofonista

Paul Whiteman - kapelnk, houslista
Zanal jako houslista a violista v symfonickm orchestru v Denveru a San Francisku. V roce
1919 zaloil vlastn salnn orchestr. Od roku 1920 psobil v NewYorku. Brzy se stal jeho
soubor nejvznamnjm ansmblem modern populrn hudby doten vlivy jazzu. Do djin
se zapsal pedevm svoj koncepc tzv. symfonickho jazzu, v nm instrumentan a rytmick
inovace spojoval s nktermi praktikami poslechov koncertantn hudby.
Vznamnm poinem tohoto snaen bylo uveden Gershwinovy Rhapsody In Blue v roce
1924 v Aeolin Hall v New Yorku.
Jeho orchestrem prola ada vznamnch hudebnk, nap.: L. Beiderbecke, J. a T.
Dorseyov, J. Teagarden , J. Venuti nebo F. Traumbauer.
Jeho skutenm spchem byl proslaven celoveern film Krl jazzu z roku 1930.

6. 2. 1. 4 Swing New York

Klasick podoba swingu spad do let 1935-1940. Lze jej charakterizovat jako hlavn styl 30.
let s pomrn znanmi zmnami v rytmickm pojet a rozenmi vrazovmi postupy v
instrumentln a reprodukn technice.Swing je prvnm obdobm jazzu, kter pithl vt
poet obecenstva, promlouval k ir vrstv poslucha. Je zdrazovn hlavn tanec, o kter
lo swingovmu obecenstvu pedevm a atmosfra dobr pohody. ernosk soubory Duka
Ellingtona, Counta Basieho pedstavovaly zdrav jdro, pokraovn jazzovho vvoje, ale
stle vt spchy sklz blosk orchestry B. Goodmana a G. Millera hrajc virtuzn a
oslnivou hudbu, pekraujc hranice jazzu. Zde se zan rodit tanen hudba. Znamen to, e
s touto vlnou nadenho ohlasu souvis i postupn stle vt podbzivost swingu, kter se
zaal vzdalovat svmu jazzovmu zkladu a stle vce se piblioval oblasti populrn hudby.
Swing se zaal objevovat v klubech Hnzdo (Nest Club), Lenox Club a vechny kluby na 52.
ulici. Pestoe swing hrly i skupiny s menm nstrojovm obsazen, za symbol swingu
povaujeme velk orchestry big bandy.
Swing ml v potcch svho rozmachu na potku 30. let dv podoby:

Sweet jazz - byla hudba konejiv jen se petkou pravho jazzu, podbarven smyci.
Orchestry tohoto typu hrly pedevm dobov lgry. lo o pokraovn linie tzv.
symfonickho jazzu.

Hot jazz - pedstavoval pravou podobu jazzu se vemi jeho atributy.

( ten prezentovaly hlavn orchestry Luise Armstronga, Dukea Ellingtona a Fletchera
Hendersona).

Dleitou lohu v tto dob sehrl rozhlas v souvislosti s obrovskm nrstem rozhlasovch
pijma. Zaaly existovat iv poady z tanench sl, kde se hrl swing, co tak
pispvalo k jeho popularit. Dleitm pedpokladem nov exploze byla tak zmna
hospodsk situace s pchodem kandidta demokratick strany F.D. Roosevelta. Znovu se
zaal po hospodsk krizi objevovat optimismus, aktivita a preferovn byl spe hot jazz
ped sladkm a podbzivm sweet jazzem. Svj vrchol dosahuje na rohran 30. a 40. let. V 50.
letech je swing ji pokldn spe za soust populrn hudby.
Hlavn znaky: Vychz z ran swingovho aranm, piem se pidruuj dal typick rysy:
Plynul zpvn melodie s pevahou diatoniky, skromn varian technika. Pevldaj
populrn psn.
Charakteristickou slokou melodiky jsou riffy
Rozen sekce melodickch nstroj ( dve 2 trubky, trombn a 3 saxofony) na 4
saxofony a 3 trubky s trombnem a v obdob vrcholnho swingu dokonce 5 saxofon
a 5 trubek s trombnem.
Saxofon byl stdn s klarinetem
Trojzvuk ustupoval tyzvuku i ptizvuku
Konduktov veden hlas, nejastji v podob paralelnch sled kvintakord a jejich
obrat s pidanmi sextami, septimami - mluvme o tzv. zahuovn akord
Pklad: Jazzov etudy . 4

 Dky vt technick vysplosti hr dolo k vtmu sladn i souhe sekc vyrovnan vibrato, jasn artikulace i frzovn, vynalzavj aranrsk prce, vt
dernost riff.
Zkladem je tydob metrum s lehkmi akcenty na 2.a 4. dob, jeho typickm
znakem je intenzivn odpichov charakter, tzv. swing (houpn, vih). Postupn
dochz k stejn akcentaci vech ty dob (four beat) a tm i k negaci evropskho
taktovho principu.
Pklad: Ukzka hry bicch ve swingu: p. Encyklopedie str. 343

Pklad: Ukzka partitury swingovho aranm:

Pozn. Vvoj akcentace ty dob v taktu v tradinm jazzu:

Pochodov jazz doplnit noty
Chicagsk jazz a swing Swing Tipy a inspirace
Ped vkladem ltky se pokuste pi poslechu hudebn ukzky vysledovat hlavn hudebn
znaky : zkladn beat (draz na 2. a 4. dobu, pozdji zrovnoprvnn vch ty dob v
taktu), nstrojov sloen (objevuje se saxofon), hra v sekcch, existence rif, slov
vstup hraje cel orchestr, dokonal souhra sekc, tmata obstarvaj populrn psn

Hlavn pedstavitel:
Blosk orchestry:

Orchestr Benjamina Davida (Bennyho) Goodmana

Benjamin David (Benny) Goodman
Pochzel z Chicaga z 12 dt. Od 10 let hrl na klarinet. Ji v 16 letech zskal angam v
orchestru Bena Pollacka. V roce 1929 odeel do New Yorku, kde hrl v mnoha formacch.
Krom toho se uplatuje i v nahrvacch a rozhlasovch stanicch. V roce 1934 zorganizoval
vlastn swingov orchestr, kter se udrel a do roku 1944. Bylo to nejpopulrnj tleso
obdob swingu. Nejvznamnj udlost tohoto orchestru bylo vystoupen v Carnegie Hall,
kter bylo prvnm jazzovm podnikem v tto koncertn sni.
Od roku 1935 vedl i combo, ve kterm hrl G. Krupa na bic a T. Wilson na klavr. V roce
1936 pibraj vibrafonistu Lionela Hamptona a v roce 1939 basistu A. Bernsteina a
kytaristu Ch. Christiana.
B.Goodman vyadoval na svch hudebncch naprostou dokonalost a strojovou pesnost. On
sm ml jako klarinetista dokonalou intonaci a kultivovan tn. Intenzita jeho spchu
vytvoila pznivj podmnky pro vechny, kte se swingem zabvali.
B. Goodman vystupoval tak jako interpret vn hudby .Nkter skladby byly napsny pmo
pro nj ( od B. Bartka, P. Hindemitha nebo A.Coplanda) .
Orchestr Glenna Millera
Glenn Miller
Studoval hudbu na univerzit v Coloradu, ale brzy studia peruil a zaal hrt v rznch
orchestrech. V roce 1937 zaloil svj vlastn orchestr. Nejvznamnjm znakem tohoto
tlesa bylo vyuit klarinetu, kter v kombinaci se 4 saxofony hrl prvn hlas. V roce 1938
zaloil nov orchestr a se zpvky R. Eberlem a M. Huttonovou a od roku 1941 s voklnm
kvartetem Modernairs nahrl sv nejspnj skladby ( nap.: Chattanooga Choo Choo, In
The Mood, Moonlight Serenade a dal). Jeho orchestr se stal symbolem populrn vtve
vrcholnho swingu.Vynikal technickou preciznost a zvlt efektnmi aranm.
V letech 1942-1944 vedl swingov orchestr americkho letectva. Zahynul tragicky pi leteck
nehod.
Orchestr Charlieho Barneta
Orchestr brat Dorsey
Orchestr Woodyho Hermana
Orchestr Chicka Webba
ernosk orchestry:
Orchestr Caba Callowaye
Orchestr Andyho Kirka

Orchestr Dukea Ellingtona

Coleman Hawkins - tenorsaxofonista
Pvodn se uil na violoncello a klavr. Studoval klasickou teorii i skladbu a v letech
1924-1934 psobil v orchestru F. Hendersona, kde vyrstal v osobnost. Na svj nstroj
dokzal vyvinout velk a hutn tn. Navc ml vynikajc techniku. Pokouel se co
nejdkladnji postihnout vechny akordy, obmovat je a nahrazovat akordy vedlejmi podle
psn harmonie.
Lester Young - tenorsaxofonista
Na rozdl od inspirace akordickm zkladem jako v ppad C. Hawkinse, dvala se
jeho melodick linka vst melodi a stupnicovmi bhy. Vybral tny, kter akordy se zkladn
tninou spojovaly. Pedznamenal tak zpsob tzv. modln improvizace.
Vypracoval si vlastn systm, kdy hrl jeden tn dvma hmaty ( do t doby znm jen u
trubky).
Woodrow Charles (Woody) Herman
Jako jeden z prvnch pekroil stylov hranice swingu k modernmu jazzu. Proslavil se
zejmna saxofonovou sekc svho orchestru, kter mla nzev tyi brati (Four Brothers).
Skldala se ze t tenorsaxofon a barytonsaxofonu. lenemy byl nap. Stan Getz, pozdj
vynikajc pedstavitel cool jazzu. Orchestr Woody Hermana pibral do svho stylu tak
prvky coolu a jazzrocku.
Ella Fitzgeraldov - zpvaka
Zanala v roce 1934 v harlmskm Apollu, kde chtla pvodn tanit. Psobila v
orchestru Chicka Webba, co byl jeden z nejslavnjch swingovch big band. V roce 1938
se jej pse A - Tisket, A - Tasket stala swingovm hitem. V roce 1939 pevzala na dva roky
veden orchestru a pak se vydala na slovou kariru. Zejmna v obdob bopu dovedla bopov
scat k technick dokonalosti. Dokzala pracovat se svm hlasem jako s hudebnm
nstrojem.Vedle toho se vnovala i populrnm psnm. V roce 1969 hostovala i v Praze.
Mla mimodn rozvinut swingov ctn a vynikajc improvizan schopnosti.
Billie Holidayov - zpvaka
Podobn jako E. Fitzgeraldov i B.Holiday se uchzela o prci v harlmskch klubech,
kde chtla tanit, ale lpe j el zpv. V roce 1933 ji uslyel John Hammond, kter pro ni
zskal monost nahrvat s velkmi orchestry C. Basie a B. Goodmana. Jejmu naturelu vak
vce vyhovovalo zpvn v malch skupinch.Zpvala tm se vemi vynikajcmi slisty
swingov ry, ale neustl ikanovn ze strany blch nepsobilo dobe na jej psychiku. V

roce 1938 otevel Barney Josephson klub, kter neuznval rasovou bariru a zde se

B.

Holiday stala skutenou hvzdou.

B. Holiday dokzala vborn pracovat s tnovou barvou, vytvet miniaturn asov posuny
oproti hlavnmu beatu i improvizovat na danou melodii. Bohuel se jej vzntliv a
impulsivn povaha bez psychick stability a podlomen navc uvnm drog nedokzala
vyrovnat s nktermi problmy. Zemela ve stavu naprostho vyerpn.
Dal instrumentalist:
Teddy Wilson pianista
Lionel Hampton - vibrafonista
Nat King Cole - pianista a zpvk
Gene Krupa bubenk
Charlie Christian kytarista jeden z prvnch hr na elektrickou kytaru
Bunny Berigan trumpetista
Jimmy Dorsey klarinetista, altsaxofonista
Tommy Dorsey trombnista
Artie Shaw klarinetista
Roy Eldrige trumpetista
Benny Carter altsaxofonista
Art Tatum - klavrista
Mills Brother vokln kvarteto
Sestry Boswelovy vokln trio
Sestry Andrewsovy vokln trio

6. 2. 1. 5. Jazzov revivalismus
Vvojov etapa nazvan revival vznik v dob vrcholcho swingu. Hlavn snahou vesms
blch hudebnk bylo pipomenout a znovuobjevit neworleansk jazz. Tento jazz zaali
interpretovat nkte hudebnci tehdej etapy (nap. Bunk Johnson trubka, Georgie Lewis
klarinet, Kid ory - trombn), muzikanti z chicagsk generace (nap. Max Gaminsky kornet,
Pee Wee Russel klarinet) a tak mlad hudebnci, kterm se jednodue neworleansk styl
lbil. Tak vznikly nap. skupiny Yerba Buena Jazz (Turk Murphy trombn) nebo
Dixielanders (Georgie Webb klavr). S touto hudbou se v rznch podobch i oznaench
(nejastji dixieland) setkvme dodnes.

6. 2. 2. Modern jazz 40. let

Modern jazz je souhrnn oznaen pro vechny jazzov styly po obdob swingu.
Nen jednotnm proudem a probh ve dvou hlavnch linich:
1.linie - zde dochz k stle novm zmnm a vbojm, je ji rozdluj do jednotlivch etap.
2.linie - je oznaovan jako mainstream, neboli jazz hlavnho proudu. Jedn se o projevy
mlo slohov vyhrann, je plynule navazuj na tu linii swingu v n se uplatovala
improvizace. Navc pibr nkter prvky, kter pin vvoj. Je to tedy jaksi konzervativn
linie,chrnc jazz ped odtrhnutm od zklad i obecenstva.
Hlavn znaky modernho jazzu:
nov zvraznn podl improvizace
sbliovn se soudobou hudbou
modern harmonie
nov nstroje (zejmna elektrifikovan)
hodn typickch ernoskch prvk (zejmna v oblasti rytmiky a frzovn)
zmna v improvizaci ( nevychz z obmny melodie, ale z obmny harmonie, z eho
vznik nov melodie)
vysok technick rove hr
jazz se z uitkov hudby mn na projev s umleckmi cli
mnoz hudebnci zskvali nejvy odborn hudebn vzdln. Byli napklad ky
Daria Millhauda i Arnolda Schonberga

6. 2. 2. 1 Be bop (re bop, bop)

Tento styl z potku 40. let je nejvt revoluc v djinch jazzu .Zrodil se v New Yorku
v hlavch ern hudebnk, kte se vtinou rekrutovali vtinou z ad rznch swingovch
orchestr (Dizzy Gillespie orchestr Teddyho hilla a Caba Callowaye, Kenny Clarke
Orchestr Teddyho Hilla, Charlie Parker Orchestr Jaye McShanna). Be bop zcela zmrn
dostli radikln popel jazzovou minulost (v melodii, harmonii i rytmice), ale tak odmtl
posluchae bavit. Jazzov hudebnk ji nechtl b pouhm komediantem, ale chtl bt tak
umlcem. Hudebnci be bopu seodliovali i zjevem. Nosili tzv. baskick apky, ern brle a
bradky. Nzev vznikl zejm ze scatovho zpvu (zpv na neutrln slabiky nap. ta, tu, dej,
pa, ra apod.), pi nm zpvci obvykle konili slovnm spojenm re bop nebo jen bop.
Po nstupu be bopu ji k dn vrazn vvojov zmn nedolo. Proto jsou tak nsledujc
styly ve skriptech probrny mn podrobn.
Hlavn znaky:
V oblasti harmonie dolo k rozen harmonickho povdom slist o oblast
svrchnch interval, tzv. tenz ( mal a velk 9,11, 13), co umoovalo pouvn
melodickch postup odvozench z tnovho materilu obsaenho ve zmenen
nebo celotnov stupnici. Obdobn psobilo na rozen tnovho materilu
pouvn chromatickch akordickch sled.
Uplatnn polytonality
Melodie je zaloena na plynule vzanm pohybu, vtinou v rychlch sekundovch
chodech a tritonovch skocch
Zkracovn melodick frze na drobn trky
Nepravideln metrick lenn
Samostatn veden jednotlivch hlas
V oblasti rytmiky uplatnn afrokubnskch a latinskoamerickch rytm
Extrmy v tempu (velmi rychl i velmi pomal)
Pravideln rytmus bicch se pesunul z velkho bubnu na visut inel resp. high
hatku
Typick ostintn zvuk peznvajcho inelu s obasnmi breaky a kacenty na mal
buben a kotle
Kontrabas hraje 4 doby do taktu a pomh dret rytmus ( s bohatm vyuvnm
prchodnch neakordickch tn. Stv se i signaliztorem harmonick struktury)

 Vedoucmi nstroji jsou saxofon a trubka. asto jsou vedeny v unisonu.Jejich hra je
bez dynamickch vyvenin a bez vibrata.
Kytara se stle vce uplatuje jako nstroj melodick
V oblasti frzovn hudebnci znanou st svch frz zanali a konili na lehkch
dobch, co budilo dojem pevrcenho rytmu
Klasick obsazen comba je v be bopu- saxofon, trubka, klavr, kontrabas a bic
Tmata vychzej obvykle z peharmonizovanch a upravench standartnch melodi
swingov ry nebo vznikaj skladby pvodn.
Tma obvykle pednesly melodick nstroje na zatku a konci v unisonu a mezi tm
byla sla.
Scatov zpv
Tipy a inspirace
Srovnejte swingovou melodii s be bopovou skladbou a pokuste se najt rozdly. Naleznete
je v melodice, harmonii, rytmu i ve zpvu.

Hlavn pestavitel:
Charlie (Bird) Parker (1920-1955) altsoxofonista - video
Zanal ve swigovm orchestru J. McShanna. Bhem svch pobyt v New Yorku ( v klubu
Monroes Uptown House a Mintons Playhouse) se zaal stkat s nktermi hudebnky, kte
tak zaali pekonvat tradin swingov formule. Krtk as psobil v orchestru B. Ecktina
a v roce 1945 nahrl jako len kvinteta G. Gillespieho snmky, kter jsou ji realizovny v
duchu be bopu ( nap.: All The Things You Are, GroovinHigh, Lover Man). V tme roce
nahrv s vlastnm kvintetem, v nm hrl ji Miles Davis dal spn skladby, v nich
uplatnil svou nevyerpatelnou invenci. Pozdji hraje opt s Dizzie Gillespiem . V roce 1946
se nervov zhroutil a musel bt hospitalizovn na psychiatrick klinice . V roce 1947 nahrv
dal srie snmk v Hollywoodu. Po nvratu do New Yorku obnovuje sv kvinteto s Davisem
a nahrv adu skladeb, z nich mnoh jsou pokldny za nejzdailej v jeho karie (nap.:
ChasinThe Bird, Ko-ko, Cheryl). Od roku 1948 nkolikrt navtvil tak Francii ( Pa,
Nice). Zbytek jeho ivota byl poznamenn nervovmi zchvaty a sebevraednmi pokusy.
Parker pat k zakladatelskm osobnostem modernho jazzu a nejvznamnjm umlcm
dosavadn jazzov historie. Jeho pnos je zejmna v oblasti harmonie a melodiky (ji
zmiovno v kapitole znaky modernho jazzu). Oproti Armstrongovi, kter byl pokldn i za
komedianta, se Parker povaoval za umlce, jeho povinnost ji nen bavit publikum.
Z dalch vznamnc nahrvek- Milek (Lover man),

John Birks (Dizzy) Gillespie (1917-1993), trumpetista, video

Psobil v ad swingovch orchestr, nap. u Teddyho Hilla, Caba Calowaye, Earla Hinese.
Krtk as doprovzel tak Ellu Fitzgeraldovou. Pro hre a fanouky be bopu zavedl
zvaznou uniformu: baret a brle s tlustmi obroukami. Krom psoben v kvintetu vedl i
vlastn big band. Zda tak realizoval spojen karibskch a latinskoamerickch rytm s jazzem.
V letech 1956-1958 se opt vrtil k malmu kvintetu.
Gillespie je po Armstrongovi pedstavitelem dalho stdia hry na trubku, a to zejmna v
technice stemhlavch 16-32 bh, kterou spojil s rytmickou vynalzavost a variabilitou ve
frzovn a v harmonii.
Thelounius Sphere Monk (1917-1982 ), klavr, skladatel - video
Je povaovn za jednoho z duchovnch otc be bopu. K spolenmu nahrvn s Gillespiem a
Parkerem dolo a v 50. letech. Do irho povdom vstoupil a v polovin 50. let, kdy vedl
sv vlastn kvarteto (ji s J. Coltranem). Nikdy neokouzloval brilantn technikou,ale vytvoil si
osobit, sporn styl, pracujc jen s malm potem tn.Podlel se na formovn bopov
harmonie.
Jeho vznam lze vidt v tom, e dokzal tvoit emocionln psobivou hudbu relativn
jednoduchmi prostedky, psobil inspirativn na adu dalch hudebnk, a zkomponoval
adu skladeb, kter se hraj dodnes ( nap. Round About Midnight, Rhythm - A -Ning nebo
Ruby My Dear).
Sarah Lois Vaughanov (1924 - 1990), zpv
Zpvaka, kter nejlpe ztlesovala bopov obdob. Hrla tak na klavr a varhany. V
mld psobila v orchestru Earla Hinese a Billyho Eckstina. Ze zpsobu hry Parkera a
Gillespieho erpala inspiraci pro sv scatov improvizace. Jej hlas by plnost a
kultivovanost obstl i ped mtky opernho zpvu.
Bud Powel- klavr (Lpe odpovdal stylovm pedstavm bopu ne Monk nebo pednel
dokonale Parkerv zpsob frzovn i melodickho a harmonickho mylen).
Tadd Dameron piano
Tommy Flanagan - piano
Jimmy Blanton - kontrabas
Oscar Pettiford - kontrabas
Kenny Clarke - bic

Max Roache - bic

Clifford Brown - trubka
Fats Navarra trubka
Sonny Stitt - tenorsaxofon
Dexter Gordon J. J. Johnson trombn
Curtis Fuller trombn
King Pleasure - zpv
Annie Rossov zpv
Mark Murphy - zpv

6. 2. 2. 2 Cool jazz (video)

Tento smr vznikl koncem 40. let. Hlavnmi pedstaviteli byli spe bl hudebnci,
reagujc na bop uritm zmrazenm, vrazovou studenost. Vzorem jim byl Lester Young,
kter hrl charakteristickm plochm jakoby chladnm tnem bez vybrta. Nzev vznikl
podle nzvu desky Birth of cool (zrozen chladu), kterou nahrl Miles Davis spolen s
dalmi 8 hudebnky v roce 1949. U nkterch soubor je v tomto obdob typick snaha o
vyuit slohovch prostedk evropskho baroka (varian skladebn techniky, rozvjen
tmatu pomoc sekvenc, polyfonn veden hlas, vyuit fugov formy). Tvorba nkterch
pedstavitel se tak sten kryje hudebnmi znaky tetho proudu (jeden ze smr jazzu 50.
let)
Hlavn znaky:
Vcehlas
Snaha o potlaen vibrata a dynamiky
Psn vzan melodie
Dlouh vyklenut melodick linie
Zdrazovn diatoniky
Oslaben funknho harmonickho systmu
Atonalita, polytonalita a dodekafonie
Znovuobjeven horizontlnho chpn melodie
Seten rozdlu mezi hlavn a vedlej dobou
Ostintn zvuk peznvajcho inelu s obasnmi breaky a kacenty na mal buben a
kotle

 Zmrn tlumen oste disonantnch souzvuk

Tipy a inspirace
Srovnejte skladbu be bopu s cool a hledejte rozdly. Objev se pedevm v tempu a
celkov nlad skladby.

Hlavn pedstavitel:
Miles Davis
Narodil se v roce 1926 v rodin stedn vrstvy v Atlonu (stt Illinois - USA). Pozdji se
odsthovali se do St. Louis. Na trubku zaal hrt Miles zaal hrt v deseti letech. Pozdji hrl
v nkolika jazzovch skupinch. Po stedn kole studoval v New Yorku hudebn kolu a zaal
hrt po boku jazzman jako byl Coleman Hawkins a Rubberlegs Williams. Brzy se pipojil k
Charlie Parkerovi se kterm nahrl nkter vznamn alba z potku let tyictch. Se
svm nonetem pinesl v roce 1948 shrnut experiment cooljazzovho obdob v podob desky
Birth of the Cool.

Bhem padestch let

bral drogy, s ktermi skoncoval v roce 1955. V tme roce podepsal smlouvu s
nakladatelstvm Columbia, kter se stala jeho startovacm mstkem k velkmu nvratu
(jazzovm festival v Newportu) zde vystupuje se svm kvintetem i se saxofonistou Johnem
Coltranem. Pak spolupracoval na nkolika albech s Fillem Evansem, kde experimentoval s
kdlovou trumpetou. V roce 1958 zaloil nov sextet i s Johnem Coltranem (tenor saxofon),
dle s CannobalemlAdderley (alt saxofon), Bileml Evansem (piano), Paull Chambersem
(basa) a Phillyem Joem Jonesem (bic). S nimi nat vynikajc alba Milestones (1958),
Kind of Blue (1959), kde uplatuje pedevm modln improvizaci V roce 1964 Davis kvintet
s klavristou Herbie Hancockem a postupn s dostv k funky a jazz rocku.. V roce 1969
vznik jeho dal stejn dlo dvojalbum "Bitches Brew. V roce 1975 se Miles Davis,
vzhledem ke svmu patnmu zdravotnmu stavu rozhodl ukonit kariru, ale, ale o est let
pozdji se opt vrac se stylem funky pop.V prbhu osmdestch let ml Davis jet nkolik
turn, bhem kterch tak nahrval. Umr v roce 1991ve vku 65 let.
Miles Davis vdy psobil jako katalyztor krystalizace novch jazzovch proud Vyvinul si
vlastn modln koncepci, zejmna pod vlivem panlskho folkru. Vynikal i jako skladatel
filmov hudby.
Claude Thornhill

Piinil se o nov orchestrln pojet v jazzu. Prosazoval neobvykl, pedtm

nepouvan nstrojov kombinace a pedznamenal nstup cool jazzu.Nejvce se blil zvukem
svho orchestru idelu L. Younga. Tomu dopomohl tak aranrsk pnos Gilla Evanse i
dalch slist (Konitz, Mulligan).
Modern jazz quartet
Psobil v letech 1952-1974 a patil k nejstlejm komornm skupinm modernho jazzu.
Hlavnmi osobnostmi byli klavrista John Aaron Lewis a vibrafonista Milt Jackson. Tvoili
pedevm v duchu imitan a kontrapunktick techniky barokn hudby (skladby Concorde,
Krlovnina libost. Skladba Django je dokonce azena svou prokomponovanost k nejlepm
klasickm jazzovm dlm.. Kvarteto se blilo tradici interpretace vn hudby i zpsobem
prezentace. Vystupovali ve spoleenskch oblecch a koncerty podali pevn
v koncertnch slech. John Aaron Lewis psal tk hudbu k filmm a baletm a svou tvrbou je
azen tak mezi hlavn pedstavitele tetho proudu.
Lenie Tristano
V 10 letech ztratil zrak. Disponoval mimodnou pianistickou technikou. Velice nov bylo
jeho harmonick i rytmick mylen smrem k linearit a novtorsky uplatovan block
akordy.Prosazoval voln plynouc melodie, pehledn lenn, msto expresivity racionalitu..
Horizontln pojet se stalo urujc slokou jeho hudebnho konceptu.

6. 2. 2. 4 Jazz 50. a 60. let

6. 2. 2. 2 West coast jazz (doplnit dle videa)
Vznikl v prvn polovin 50. let v Los Angeles. Je pedevm zleitost blch hudebnk,
kte byli ji vborn . Pokoueli se pozvednout jazz na rove klasick evropsk hudby.
Skladby byly ji znan prokomponovan s drazem na przranost, pmoarost a formln
ucelenost. Zaali vce vyuvat hudebn nstroje evropskho klasickho orchestru (lesn roh,
fltna, violoncello). Men draz byl kladen na spontnn improvizaci.
Hlavn znaky:
Typickm znakem je prce s nepravidelnm metrem a dalmi kinetickmi jevy
jazzov hudby
Sklon k racionlnmu hudebnmu mylen
Oproti cool jazzu je hudba vce optimistick

 asto virtuzn hra

Tn tvoen ve smyslu evropsk tradice vn hudby
Tipy a inspirace
Pokuste se se studenty vypotat, na kolik dob je tato skladba. Je teba samozejm
utajit nzev skladby (take five, rondo)

Hlavn pedstavitel:
Dave Brubeck klavr
Studoval hudbu u D. Milhauda. Od roku 1946 vedl experimentln jazzov okteto,
v letech 1949-1951 hrl v triu a od roku 1951 v kvartetu ( mimo jin se saxofonistou Paulem
Desmondem), kter asto prezentovalo hru v nepravidelnch metrech. Alba Time Out (nap.
Take five) a Time Further Out se staly populrnmi i mezi irokou veejnost. Jeho klavrn
styl je charakteristick zvlt perkusivnm hozem a vyuvnm block akord. Dave Brubeck
tvoil tak v duchu tetho proudu (nap. skladba Elementals pro jazzov kvarteto a
symfonick orchestr). Je autorem nkolika kanty, oratori a symfonickch obraz.
Gerry Mulligan - barytonsaxofon
Krom hry na barytonsaxofon se vnoval tak aranovn. Podlel se na slavn desce The
Birth of the Cool. V roce 1952 zaloil kvarteto, kter bylo zajmav absenc akordickho
nstroje. Krom nj zde hrl Chet Baker trubka, Bob Whitlock kontrabas a Chick
Hamilton bic. Kvarteto mlo typick lehk a przran zvuk, ovlivnn zejmna nezvyklou
pohyblivost Mulliganova nstroje. Postupn se v kvartetu vystdali i dal slavn jazzov
hri Bob Brookmayer trubka, tenorsaxofonista Zoot Sims, Art Farmer kdlovka.
V sedmdestch letech se pokusil o fzi jazzu s argentickm tangem spoluprc sargentickm
skladatelem a bandoneistou Astorem Piazollou.
Dal pedstavitel:
Shorty Rogers trubka
|Jeho bigbandem s tubou a lesnm rohem se nechal inspirovat tak Orchestr Gustava Broma
Art Proper - saxofon
Frank Rosolino - trombn
Chic Hamilton - bic

6. 2. 2. 3 Tet proud (Third Stream)

Viz mj lnek skladatele ovlivnn jazzovou hudboudoplnit

Hlavn obdob rozvoje spad do 50. let a vrchol v letech edestch. Tendence k sbliovn
jazzu a artificiln hudby lze shledat ji v tictch letech. Sem lze zaadit nap. skladbu
Bach Goes To Town Benny Goodmana, svitu Nov kontinent Dizzy Gillespieho nebo pokusy
Stana Kentona, pianisty a aranra, kter se se svm orchestem uvdl prokomponovan
partitury podobn orientovanch skladatel. Hovome tak o tzv. progresivnm jazzu.
Tipy a inspirace
Srovnejte skladby Leoparda Bernsteina, Stana Kentona a Gunthera Schullera dle podlu
uit vyjadovacch prostedk jazzu a artificiln hudby. Zjistte, e jazz pevld
v tvorb prvnch dvou jmenovanch, tet jednoznan inklinuje vce k hudb artificiln

Hlavn znaky:
Propojen skladebnch technik soudob hudby s jazzov jazykem
Hlavn pedstavitel:
John Aaron Lewis - klavr, aranr
Psobil v orchestru Dizzyho Gillespieho, pro kterho napsal nap. Toccatu pro trubku a
orchestr (zaznla v slavn Carnegie Hall). Siln ho ovlivnila evropsk hudba za jeho
psoben v Pai. Po nvratu hrl nap. s Charlie Parkerem nebo Lestrem Youngem. V roce
1952 zaloil slavn kvarteto Modern Jazz Quartet se kterm psobil a do roku 1974 (Milt
Jackson vibrafon, Percy Heath kontrabas, od r. 1955 Connie Kay, pvodn Kenny
Clarke). Vzor hledali mimo jin v bachovskm kontrapunktu (Vendome, Concorde) i tvorb
anglickch virginalist (Krlovnina libost).. Skladba Django je dokonce azena svou
prokomponovanost k nejlepm klasickm jazzovm dlm.. Kvarteto se blilo tradici
interpretace vn hudby i zpsobem prezentace. Vystupovali ve spoleenskch oblecch a
koncerty podali pevn v koncertnch slech. John Aaron Lewis psal tak hudbu k filmm
a baletm.
Gunther Schuller
Pvodn hr na lesn roh v symfonickm orchestru v Cincinnati nebo newyorksk
Metropolitn opery. Pozdji hrl v Davisov orchestru Zrozen chladu a podlel se rovn na
veden Orchestru U.S.A. spolen s Johnem Baronem Lewisem. Napsal nap. skladby
Konverzace (pro Modern jazzov kvarteto), Abstrakce pro Ornetta Colemana. Je tak
autorem avantgardn opery Nvtva na nmt Franze Kafky pro klasick orchestr a

improvozujc freejazzov hudebnky. Je tak autorem knihy Ran jazz, kter sleduje jazzovou
hudbu a do nstupu swingu.
George Russel (1923), skladatel, aranr, hudebn teoretik
Je autorem knihy Lydick chromatick koncepce tonln organizace pro improvizaci, kter je
pokusem o teoretick souhrn zkonitost, je pinesl vvoj jazzu od poloviny 30. let. Russel
zde prosazuje modln organizaci tnovho materilu. Za zklad svho systmu zvolil lydick
mod od kterho odvodil dalch est mod sv soustavy. Jeho systm pot s dvancti
monmi transpozicemi. Lydick koncepce je empirick povahy, jeliko se opr o znm
postupy z iv hudebn praxe. Vsledkem jeho snah v oblasti rytmu je tzv. panrytmus, kter
poskytuje monosti vzjemnho prolnn nkolika rznch meter (charakteristickou ukzkou
uit tohoto principu nalezneme nap. na albu Jazz in the Space Age). Vedle toho se vnoval
hlavn aranovn a skladatelsk innosti. Psal nap. pro velk orchestr Dizzy Gillespieho
(Cubana Be Cubana Bop). Pozdji spolupracoval tak se trumpetisty Donem Elvisem nebo
Donnem Cherrym.

6. 2. 2. 4 Hard Bop
Zrodil se ve druh polovin 50. let v New Yorku. Prezentuj se zde pevn ernot
hudebnci. Vznikl v dob vzrstajcch rasovch nepokoj v USA, kter vystily
v organizovan boj ernoch za jejich obansk a lidsk prva. Je zce spjat se vznikem soul
jazzu, kter se objevuje ve stejn dob. Navazuje na bop, harmonicky sice zjednoduen,ale
o to vce dernj.
Hard bop je dodnes spolehlivm zkladem mainstreamu, tj. syntzou, kter vyzrv prv
v padestch a edestch letech. Tento smr stav na improvizaci, intenzit a vitalit, ale
zrove se nevzdv zkladn stavby skladby. Objevuje se zde modln improvizace, kter
stav nikoli na akordech, ale pouv stupnicovch ad. Straj se rozdly mezi rytmickou sekc
a slisty.
Tipy a inspirace
Na ukzce z tvorby Jazz Massangers stanovte, kter hudebn sloka je nejvraznj
(rytmick)

Hlavn znaky:
pronikav zvraznn rytmick sloky
zvyujc se vznam blues

 prvky tvoiv spontnnosti a ivelnho muzikantstv

distance od bloskch evropskch hudebnch tradic
vzorem je Charlie Parker
heslo Zstat vrni minulosti
Hlavn pedstavitel:
Art Blakey (Abdullah Ibn Buhaina) - bic
Byl lenem orchestr Fletchera Hendersena a Billyho Eckstinea. V roce 1955 zaloil a vedl
slavnou skupinu Poslov jazzu (Jazz Messenger), kter perostla do jist mry ohranien
soul jazz pedevm rytmickou intenzitou a dynaminost. Jejich skladby nebyly postaveny na
aranch, ale spe exaltovanosti a pmoarosti projevu. Z vznamnch hudebnk proli
tmto tlesem trumpetist Kenny Dorham, Lee Morgan, Freddie Hubbard, v sedmdestch
letech Woody Shaw. Zanai zde tak Wynton Marsalis, zZ tenorsaxofonist . Wayne Shorter,
Branford Marsalis a svou hudebn drhu zde zanal tak Keith Jarrett.
Dal pedstavitel:
Clifford Brown - trumpetista
Max Roach - bic

6. 2. 2. 5 Soul jazz
Soul jazz je nvratem k tradici gospel a spiritul. Jeho hlavn rozkvt spad do druh
poloviny 50. let. asto je zamovn s termnem funk (pvodn oznaen pro neurit pach,
kter dle bloch vydvaj ernoi), kter ovem na rozdl od soulu vce akcentuje rytmickou
sloku hudebnho projevu. Jedna vtev soul jazzu se pozdji mn v ernoskou populrn
hudbu.
Tipy a inspirace
Srovnejte nkter soulov psn 60. let se souasnou produkc nap. Whitney Huston a
zjiujte v em si jsou podobn i odlin

Hlavn znaky:
Melodie se opr o pehledn a vrazn motivy
Jednodu harmonie, hra na jistotu, nadmrn kli

 ast nstrojov obsazen - varhany, bic a kytara nebo tenorsaxofon

V repertoru pevld dvanctitaktov blues
Hlavn pedstavitel:
Ray Charles
Aretha Franklinov , zpv
Mahalia Jacksononov, zpv
Oscar Peterson, klavr
Horace Silver
Blue Mitchel - trubka
Jimmy Smith - varhany

6. 2. 2. 6 Mainstream
Hard bop je dodnes spolehlivm zkladem mainstreamu, tj. syntzou, kter vyzrv prv
v padestch a edestch letech.
Hlavn znaky:
Jde o propojen vech styl, kter do t doby existovali
Stav na improvizaci, intenzit a vitalit, ale zrove se nevzdv zkladn stavby
skladby
Objevuje se zde modln improvizace, kter stav nikoli na akordech, ale pouv
stupnicovch ad.
Straj se rozdly mezi rytmickou sekc a slisty.
Hudebnci dvaj pedost interpretaci vlastnch skladeb
Tipy a inspirace

Hlavn pedstavitel:
Sonny Rollins - tenorsaxofon
Jeden z nejvznamnjch jazzovch improviztor padestch let. erpal z rznch
historickch a stylovch obdob. Hrl s Budem Powelem (klavr), Artem Blakyem. Od

potku 50. let tak s Milesem Davisem a od roku 1955 s kvintetem Maxe Roache a Clliforda
Browna , tedy s nejvznamnjmi kapelami padestch let. Jeho nejlep nahrvky pochz
z let 1956-1959. Patil k melodickm typm s velkm vibrtem. Jeho improvizace vychzely
spe z harmonickho zkladu.
Charles Mingus kontrabas
V letech 1946-1948 hrl u Lionela Hamptona a od roku 1949 1951 v triu s Talem
Farlowem a Redem Norvem (vibrafon). V padestch letech hrl v kvintetu s Charliem
Parkerem, Dizziem Gillespiem, Budem Powellem a Maxem Roachem a tak zaal
uskuteovat tzv. skladatelsk dlny v n jazzov hudebnci realizovali sv autorsk pedstavy.
Zde se snail o princip kolektivn zpracovvan skladby, podobn jako to dlal ve svm
orchestru Duke Ellington. Vznikaly skladby znan komplikovan s prvky free jazzu. Snail se
o to, aby hudebnci vloili do skladby co nejvce ze sv osobnosti. Hlsil se k tradici
ernosk duchovn hudby. Z jeho kompozic lze jmenovat nap. zapi si to za ui, Haitsk
bojov zpv, ern svtec a hnice.

William John Bill Evans

S jazzem se seznmil v prbhu vojensk sluby, kde se setkal s Georgem Russellem. Hrl
v sextetu Milese Davise. V tto skupin dolo k vrazn zmnv improvizaci, jeliko hudebnci
pestvali pi improvizaci vychzet z akordickho schmatu skladby. Zkladem jejich sl se
stvaly mody. Hudba Billa Evanse se vyznauje specifickm vnitnm citovm nbojem a
osobitou zvukovou atmosfrou. Zdrazoval konstruktivisticky intelektuln strnku. Snail se
zejmna osvobodit rytmick nstroje z jejich dvjch pesn vymezench funkc.

John Coltrane tenorsaxofon

Jeden z nejvznamnjch saxofonist modernho jazzu. Zanal u Gillespieho. V 50.letech
ml znan problmy s drogami, ale vasnm lenm se jejich vlivu zbavil. Typick pro jeho
styl jsou zvukov plachty ( tny chrlen velkou rychlost). Postupem asu ml stle ble k free
jazzu. Coltrane prokzal vynikajc technickou rove. Ml prrazn a robustn tn. Stal se
nejnapodobovanjm tenorsaxofonistou. Vyvinul svrzn harmonick mylen zaloen
pevn na harmonickch postupech a neobvyklch sledech substitunch akord (nahrazuj
i zastupuj zkladn funkce). Uvolnn modln improvizace se objevuje pedevm ve

skladb M zamilovan vci, kter se stal jazzovm hitem edestch let. V t dob se nechal
inspirovat tak exotickmi hudebnmi kulturami nap. ve skladbch Liberia, Africa a India,
Brazilia. Album Lska svrchovan (A Love Supreme) pin duchovn chorl mystickho
nboenskho vyznn s modln improvizac. Je pokldno za jednu z nejlepch desek
jazzov historie. Postupem asu se piblioval k free jazzu nap. deskou Nanebevstoupen.
Miles Davis (viz ve)
Dal pedstavitel:
Cannonball Adderly, alt saxofon
Erroll Garner - klavr

6. 2. 2. 7 Free jazz
Tento smr se rozvj potkem 60. let. Je to doba intervence do Vietnamu a slcho hnut
ernoch za jejich prva. ern hudebnci se sna svou hudbou zcela odliit od hudby
blosk. Svj jazz proto tak nkdy oznaovali termnem ern hudba.Vznik ada
ernoskch projekt a organizac, z nich nkter byla dokonce rasistick.Nap.: Strana
ernch panter, Skupina ernch umlc nebo Orchestr jazzovch skladatel
Tato doba je nkdy oznaovna za ru skladitnho jazzu ( lo o spolen projekty
jazzman, herc, vtvarnk a dalch umlc, kter se konaly v oputnch skladitnch
prostorech rznch tovren). Nzev dostal tento smr podle skladby Ornetta Colemana Free
jazz, kterou nahrl v roce 1960.
Tipy a inspirace
Poslechnte si nkterou pse Ornetta Colemana a stanovte hlavn znaky free jazzu viz
ne

Hlavn znaky:
Vzdlen se pevnho zkladu - zcela voln improvizace
Dodaten bic nstroje (zejmna etnick)
Netradin pouvn nstroj (pefuky, zpvn do nstroje, klastry)
Miz formov lenn a rozdlen nstroj do sekc
Miz beat; je spe jen ctn
dcm principem se stv energie
Heslo : Je zakzno cokoliv zakazovat:

Hlavn pedstavitel:
Ornette Coleman - altsaxofon
Prkopnick je jeho podl na deskch Jazz Abstraction a Free jazz (1960), v nich uplatnil
koncepci kolektivn voln improvizace, kter se stala mstkem vekerho dn v oblasti
avantgardnho jazzu. Desku free jazz nahrla dv kvarteta: Ornette Coleman, Eric Dolphy
basklarinet, Don Chery a Freddie Hubbard trubka, Charlie Haden a Scott LaFaro
kontrabas a Billy higgins a Ed Blackwell bic.
John Coltrane (viz ve)
Dal pedstavitel:
Cecil Taylor - klavr
Chicagsk umleck soubor (The Art Ensemble of Chicago)
Archie Shepp tenorsaxofon
Bill Dixon - trubka

6. 2. 2. 7 Jazz rock
Vznikl koncem 60. let. Do jist mry krokem zpt, jeliko absorbuje urit postupy populrn
hudby, konkrtn rocku.Typick pro tento smr je organick integrovn prvk rockov
hudby, zvlt pak zvukovch monost zprostedkovanch vyuitm elektricky
amplifikovanch i pmo elektronickch nstroj (syntetizr, mellotron, rzn modultory).
Za zkladn album jazz rocku je povaovna deska ub lektvar, natoen v roce 1969, na
n ml hlavn podl trumpetista Miles Davis.Tento smr opt po ase pithl vt poet
obecenstva, zejmna rockovho. K stejnm deskm tohoto obdob pat tak Birds of Fire
(Mahavishnu Orchestra), Weather Report od stejnojmenn skupiny a Return to Forever,
rovn od stejnojmenn skupiny.
Tipy a inspirace
Pokuste se najt rozdly mezi psn rockovou, jazzovou a jazzrockovou

Hlavn znaky:
rockov rytmika ( pravideln beat)
dynamismus, intenzita
sklon k opakovn
standartn prototypy
masov napodobovn

 nov zvuky (syntetizr, elektrick kytara, elektronick napodobovn zvuk

Hlavn pedstavitel:
Joe Zawinul
Studoval na vdesk konzervatoi. Ji v 50. letech patil k pednm evropskm jazzovm
hudebnkm. V letech 1951-1960 hrl v orchestru C. Adderlyho, kter zaal obohacovat o
skladby, kter byly pedzvst orientace spojujc funky music s rockovm ctnm. V roce
1969 zaal spolupracovat s Milesem Davisem, s kterm nahrl i zkladn desku jazz rocku
Bitches Brew. Dky he v ernoskch souborech se dokonale seznmil s tradic blues a funky
music. Zaloil jednu z nejvznamjch jazzrockovch formac Weather Report.
John McLaughlin, kytara
Jeden z nejlepch svtovch jazzovch kytarist. S Milesem Davisem nahrl desky In a Silent
Way a Bitches Brew. V sedmdestch letech vedl orchestr Mahavishnu Orchestra, kter
spojoval jazz rock s prvky indick hudby (hrl zde tak Jan Hammer). Vnoval se tak
flamencu, nap. v kytarovm triu s Al Di Meolou a Paco de Lucou.
Wayne Shorter, saxofon
Od roku 1959 psobil v Jazz Messengers. V polovin 60. let hrl s Milesem Davisem v jeho
kvintetu spolen s Herbie Hancockem, Ronem Carterem a Tonym Williamsem. V tomto
projektu se vrazn uplatnil tak autorsky. V roce 1971 (a do roku 1985) psobil
s jazzrockov skupin Wheather Report spolen s Joe Zawinulem, basistou Miroslavem
Vitouem, perkusistou Airto Moreirou a bubenkem Aplhonsem Mouzonem.Pozdji zde hrl
vynikaj tak Jaco Pastorius. Kapela hrla tak be bop, latinskoamerick jazz i etnickou
hudbu. V osmdestch a devadestch letech hrl tak s Carlosem antanou, Herbie
Hancockem. Od roku 2000 hraje akustick jazz spolen s pianistou Danilo Perezem,
basistou John Patituccim a bubenkem Brian Bladem.
Herbie Hancock
Chick Corea
Jaco Pastorius - bezpracov baskytara

Miles Davis (viz ve)

6. 2. 2. 8 Jazz 80. let a do souasnosti

Po odeznn jazz rocku se ji dal ucelen etapa v jazzu neetablovala. Plat to obecn pro
umn konce stolet, kter pin nechu kategorizovat cokoli. Objevuje se stle vce
hudebnk, kte svou hudbu nezamuj jen k jednomu vyhrannmu stylu

6. 2. 2. 8. 1. 80. a 90. lta

Jazz se od 80. let ubral nkolika cestami. Vedle jazzu ije svm ivotem blues, ragtime,
boogie woogie, dixieland v podob revivalovch kapel. ada jazzovch hudebnk hrje be
bop,hard bop i soul ozn. tak jako tzv.straight-ahead jazz Dexter Gordon (tenorsaxofon),
Sonny Rollins, Oscar Peterson (klavr), Ray Charles (klavr) a ada dalch. Ojevila se i
generace mladch hudebnk Wynton Marsalis (trubka) , Woody Shaw (trubka), Michael
Brecker (tenorsaxofon). Prim hraj tak fze jazz rock Miles Davis, John Scofield
(kytara), Mike Stern (kytara), Chick Corea (klavr, syntetizr) a latin jazz - Styl kombinujc
jazz s afrolatinskou tanen hudbou. Existuj dva smry: afro-kubnsk a brazilsk. Afrokubnsk styl se hrl pedevm v 50. letech pedevm dky Dizzy Gillespiemu. Z vznamnch
hudebnk tohoto stylu je teba jmenovat Tia Puenteho a Artura Sandovala. Rytmick
struktura brazilskho stylu vychz z charakteristickch vzorc latinskoamerickch tanc
samby, rumby, bossa novy atd. Nejznmjm skladatelem brazilskho stylu je Antonio
Jobim. K dalm reprezentantm meme piadit nap. Charlie Byrda i Stana Getze, kte
zpopularizovali zejmna tanec bossa nova (album Jazz Samba). Prvky latin jazzu meme
nalzt tak v tvorb PataMethenyho a ady dalch.

Hlavn pedstavitel:
Wynton Marsalis - trubka
Jeden z nejlepch jazzovch hr na trubku. Tvrd odprce rznch jazzovch fz.
Navazuje na jazz 50. a 60. let. Krom toho ks tradici tradinho jazzu a se svm
orchestrem navazuje hlavn na orchestr Duka Ellingtona.Marsalis m vynikajc a brilantn
techniku a propracovan projev. Disponuje prraznm zvonivm tnem. Je rovn
interpretem hudby vn, zvlt pak hudby barokn . Je rovn vedoucm svtov jazzov
organizace Jazz at Lincoln Center (J@LC).

Patrick Bruce (Pat) Metheny - kytara

Pedn jazzov hr na kytaru. Hrl v kvintetu G. Burtona. Vynikajc improviztor a melodik.
Ve svm hudebnm projevu stoj na hranici jazzu a rocku; vyuv i latinskoamerick rytmy.
Keith Jarrett - klavr
Vynikajc jazzov hr na klavr ( vnuje se i interpretaci vn hudby). Hrl s Jazz
Messengers. V kvartetu Charlese Loyda (1966-1968) pak spojoval meinstream s expres free
jazzu a rocku. V jeho volnch improvizacch, kter nejsou svzny dnm kli, se asto
objevuj ohlasy Chopina, Skrjabina i Debussyho.Jeden z nejlepch improviztor jazzu.
Dal pedstavitel:
Don Cherry - trubka
Gary Burton - vibrafon
Carla Bleyov - varhany
Bob McFerrin - zpv
Donald Shannon Jackson bic
David Murray - tenorsaxofon
Anthony Davis - klavr
Chet Baker trubka
Dave Holland kontrabas
Jan Garbarek saxofon
Eberhard Weber kontrabas
Gnter (Baby) Sommer bic
Albert Mangelsdorff trombn

6. 2. 2. 8. 2. 90. lta a do souasnosti

Jazz souasnosti lze charakterizovat jako prolnn rznch nr a styl, kter navc
ovlivuje rzn hudebn kultury. Nkdy se setkvme se termnem crossover. Dochz
k promchvn modernho jazzu pedevm se styly a nry populrn hudby. Vedle toho

existujje tak hlavn proud mainstream. Vedle etablovanch styl souasnho jazzu stoj za
pozornost tyto :
1. Acid jazz (groove jazz, club jazz)
Styl kombinujc prvky jazzu a hiphopu. Je ovlivnn tak soulem a new age music. Zrodil se
ve Velk Britnii na zatku 90. let. Zde vznikly prvn labely jako Acid Jazz nebo Talkin
Loud. Autorem nzvu acid jazz je anglick DJ Gillers Peterson. Slovo acid se objevilo ji
koncem 60. let , kdy vznikl styl acid rock a je to slangov oznaen pro halucinogenn drogu
LSD. Objevuje se tak oznaen psychedelick hudba.
Tipy a inspirace
Srovnejte acid rock s acid jazzem (nap. Lucy in the Sky with Daimnots a nkterou
skladbou Erica Truffaze

Hlavn pedstavitel:
Brand New Heavies
Count Basic
Jamiroquai
Moloko
Us 3
Jazz Noc Bazz
Courtney Pine

Jednm z hlavnch pedstavitel tohoto stylu v souasnosti je nap.

Erik Truffaz trubka
vcar ijc ve Francii je pezdvn Milesem Davisem acid jazzu. Spojuje jazzov
experimenty s tanenmi rytmy, drumnbass a hip-hopem. V roce 2000 pronikl ped americk

publikum. Jeho hudbu nahrla slavn jazzov label Blue Note. Prkopnick je jeho album
The Walk Of The Giant Turtle
2. Soft jazz
Styl, kter kombinuje jazz, fusion, i pop, rock, blues a rzn etnick vlivy. K pedtavitelm
tohot stylu pat nap. Grover Washington Jr., David Sanborn nebo anebo Bony James
(saxofon). Hlavnm reprezentantem je ale bezesporu skupina
Spyro Gyra (nzev skupiny je zkomoleninou slova "spirogira" - baktrie zavacho traktu)
Americk skupina, kter je pokldna za zakladatele soft jazzu. Hlavnmi osobnostmi souboru
jsou saxofonista Jay Beckenstein a klvesista Jeremy Wall ( byl pozdji vystdn Tomem
Schumanem).
Diana Krall
Vystudovala Berklee Schoul of Music. Spolupracovala nap. s basistou Ray Brownem,
nmeckm skladatelem Clausem Ogermanem. Zskala tak nkolik cen Grammy v kategorii
jazz. Proslula zejmna interpretac jazzovch balad a psn ve rytmu bossa nova (nap. album
The Look of Love).
3. Funky jazz
Tento styl je fz jazzovch prvk s funky, jeho zkladnm prvkem je tzv. groove (obvykle
dvou a tytaktov rytmicko-melodick struktura, kter je opakovna a obmovna
rytmickmi nstroji). Dleitou roli ve funku sehrv krom bicch basov kytara, kter
jakoby supluje perkuse a dechov sekce, kter obvykle prokld skladby ostrmi, krtkmi,
znmi frzemi. Harmonick strnka funkovch psn je obvykle nepli komplikovan.
James Brown
Maceo Parker
Bootsy Collins
Tower of Power
Candy Dulfer
Fred Wesley trombn
Hudebn kariru zanal v Ike & Tina Turner bandu. V roce 1967 hrt s Jamesem Brownem.
V roce 1970 se pak stal leaderem jeho kapely, tj. aranoval, produkoval a byl tak
spoluautorem skladeb. Na konci 70. let odchz k Georgovi Clintonovi spolu s Maceo
Parkerem. P-Funk byli slavn nejen pro svou funkovou a exoticky kostmovou atmosfru, sv

hrla v t dob i politika. Skupina P-Funk se vyvinul s Clintonova pvodnho Funkadelic,

jejich texty byly ovlivnny anarchickmi Yippies a militantnm kolektivizmem Black Panzers
(ernch Panter). Hrl tak s Deee Lite, Horny Horns, JB s, Bootsy Collinsem, Jestofunk
nebo B.B. Kingem. Spolu s Jamesem Brownem a Georgem Clintonem je nejvce samplovanm
hudebnkem souasnosti.
4. Mainstream + dal osobnosti souasnho jazzu
Do tzv hlavnho proudu osobnosti, kte experimentuj, bo hranice mezi styly, ale zrove
zstvaj rovnma nohama na zemi.
Evan Parker saxofon
Hvzda souasnho evropskho free jazzu a improvizovan hudby. Vynik skvlou technikou,
kterou lze oznait jako virtuozn. Vychz z experiment svch pedchdc Johna Coltrana i
Alberta Aylera. Jeho trio (spolen s bubenkem Paulem Lyttonem a basistou Barriem
Guyem) pat k svtov pice souasnho free jazzu.
Eldad Tarmu vibrafon
Americk vibrafonista Eldad Tarmu (jeho rodie pochzej z Izraele, ale narodil se v Los
Angeles) je povaovn za jeden z nejslibnjch talent na jazzov scn poslednch let.
Brad Mehldau klavr
Charles Lloyd saxofon
Chriss Botti trubka
Cassandra Wilson
Kenny Garrett
James Carter
Josua Redman

6. 2. Populrn hudba
Zkladn charakteristika populrn hudby je uvedena na tvrt stran tchto skript. Vzhledem
k tomu, e se rock a pop se vzjemn pekrvaj a jsou tvoeny komplexem vyhrannch i
pechodovch a nevraznch stylov-nrovch druh budou zde probrny souasn.
Pat mezi zkladn okruhy nonartificiln hudby a vznikla stetvnm tradinch forem
evropsk populrn hudby s vlivy afroamerick hudby a jazzu. Zejmna zpotku zce
souvis s jazzem, ktermu vytv jakousi populrnj podobu. To trv a do obdob swingu a
nstupujcho rock & rollu. S nstupem modernho jazzu se jejich cesty rozchzej, i kdy

v nkterch obdobch dochz k jejich sbliovn (soul jazz, jazz rock). V prbhu djin se
vystdalo na vslun populrn hudby mnoho jejch nr ragtime, symfonick jazz, rhythm
& blues, country & western, v 50. a 60. letech rock - rock&roll, jazz rock, folk, folkrock, od
70. let se v ebcch popularity stdaj skupiny a interpreti rocku i popu a objevuj se zcela
nov nry - hip-hop a techno atd. Pro vtinu nr je typick vzjemn pekrvn a
doplovn.

6. 1. 1. Zkladn charakteristika populrn hudby 1

draz na zvukovost a tnov idel
pevaha homofonie (jednohlasu)
dobe zapamatovateln a vrazn melodie
tolerance k odchylkm v intonanm ctn
relativn jednoduchost harmonie
formln standardizace (12taktov nebo 32taktov mal dvoudln nebo tdln forma)
typick instrument
priorita interpreta, skladatel v pozad
synkopizace, latentn beatov ostinato
off beat (zejmna v podob tzv. pedraench dob)
v nkterch nrech jazzov frzovn
drive (feeling)

6. 1. 2. Strun nstin vvoje populrn hudby (PH)

Krom projev afroamerickho ernoskho folkloru je za prvopotek zrodu PH
pokldna oblast napodobovn ernoskho zpsobu projevu zpvu a tance oznaovan jako
minstrelsk pedstaven ( viz ve).Prvnm klasikem populrn psn bv oznaovn
Stephan Foster (1826 - 1864), kter asto til z ernosk tmatiky i hudebnosti.
V 70.letech minulho stolet vznik z jednoho z oddl minstrelskch pedstaven nov
jevitn forma, pvodn zvan variety (pozdji vaudeville). Hlavn titm jsou psn a
tanen sla.
Prvnm konstituovanm stylov - nrovm druhem PH je ragtime, kter vznik v 90.
letech 19. stolet. Do populrn hudby vnesl charakteristick metrorytmick znak synkopu.
1

Poledk, I.- Matzner, A.-Wasserberger, I. A kol. Encyklopedie jazzu a modern populrn hudby. Supraphon.
Vyd. 1, s.

V oblasti jej chpeme spe jako mdn vlnu, kter zahrnovala tanec, instrumentln projev a
populrn pse. Je rozhodujcm smrem a do 1. svtov vlky, kdy je vystdn iroce
pojmanm jazzem. Toto obdob je tak typick vzrstajc oblibou spoleenskch tanc
(onestep, twostep, quickstep, foxtrot, charleston, boston atd.).
20. lta 20. stolet jsou oznaovna jako jazzov vk (podle romanopisce Francise
Scotta Fitzgeralda). I v tomto ppad chpeme jazz v irm slova smyslu jako obecn kolorit
doby. Nositeli jazzu v populrnj podob jsou tanen orchestry, kter interpretuj dobov
populrn psn v obsazen , v nm se uplatuj tak smyce, saxofony, est a bic nstroje.
Mluvme o tzv. symfonickm jazzu. Velk spchy sklzel se svm orchestrem Paul
Whitemann, kter interpretoval tanen psn v orchestrlnch pravch a vnoval se i filmov
hudb. Clem jeho snaen byla koncertn podoba jazzu, kter ho mla co nejirmu okruhu
poslucha.
K popularizaci PH pispl vedle vzrstajcho gramofonovho prmyslu tak hudebn
divadlo a hudebn film. Prvn hudebn film, kter zaznamenal velik spch, byl
The Jazz Singer (Jazzov zpvk) v tituln roli s Al Jolsonem.
Za zakladatele populrn hudby jsou pokldni Irving Berlin a George Gershwin. Oba byli
nadni velkou melodickou invenc, kter je pedurovala k tomu, aby se stali skladateli
populrnch psn, kter jsou dnes pokldny za evergreeny. Psn psali hlavn pro hudebn
divadla, muzikly a hudebn filmy, kter byly v tto dob velmi populrn.
Irving Berlin (Israel Baline)
Na svm kont m pes 3000 psn. Pochzel z Ruska, odkud pili jeho rodie v dom
pogrom na idy.. Zaal si vydlvat jako zpvajc nk. Jeho prvnm hitem byla skladba
Alexandrv Ragtime Band. Ve 20 letech byl ji osvdenm psnikem a psal hlavn pro
revuln divadla (nap. skladba Modr nebe). Ve 30. letech psal psn pro hudebn
velkofilmy s tanenm prem Fred Astaire a Ginger Rogersov. V tomto obdob vznikaj i jeho
nejznmj evergreeny - Cheek to Cheek a J snm o vnocch blch v podn Binga
Crosbyho. Pozdji nsleduj jeho spn muzikly nap. Anka, vem si kvr, Miss Liberty,
Call Me Madam a Mr. Prezident.
George Gershwin
Prvnm velkm spchem tohoto skladatele byla pse Swanee, kterou zpval Al Jolson. V
mld pracoval jako nakladatelsk pianista - pehrva a doprovaze v kabaretu a divadle.
Jako skladatel a pianista byl samouk. Byl vybaven mimodnou melodickou invenc a

harmonickou pedstavivost. Jeho hlavnm psobitm se stala revue. V roce 1924 vznikaj
jeho hity - Lady Be Good, Somebody Loves Me nebo The Man I Love.
Vrcholem jeho tvorby je dlo Rhapsody In Blue, kterou si u nj objednal Paul Whiteman. K
dalm jeho skladbm, kter stoj na hranici vn hudby a jazzu adme - Koncert pro klavr
a orchestr, Druh rapsdie, Amerian v Pai, Kubnsk pedehra. Je tak autorem
americk lidov opery - muziklu Porgy a Bess. Zemel v 39 letech na zhoubn ndor na
mozku.
Cole Porter
Komponovn se vnoval jen pleitostn pro vlastn zbavu. Studoval kompozici na pask
schola Cantorum u V.dIndyho. Jeho prvnm velkm spchem byl muzikl Paris z roku 1928.
Z dalho muziklu Fifty Million Frenchmen pochz evergreen You Do Something To Me. V
30. letech zskaly ohlas muzikly Gay Divorce ( zde je i pse Night And Day), Anything
Goes, Leave It To Me. Obliba jeho psn mu vynesla i zjem Hollywoodu a tak vznikaj
muzikly U slamnch vdov, Rosalie a Broadway Melody.K dalm spnm muziklm
adme Kiss me Kate, Can Can a Silk Stockings.
Hudebn kvalita jeho psn je charakteristick bohatstvm melodickch a harmonickch
postup a pedevm osobitm a rozmanitm formlnm eenm. Mnostv jeho psn se
prosadilo i bez textu a dodnes funguj v podob instrumentlnch tmat jako zklad jazzovch
improvizac.
Jerome Kern
Autor slavnho muziklu Lo komediant (nap. pse Mississippi), ve kter se ne jednom
pdiu poprv objevuj ernoi a bloi.
Richard Rodgers
Herold Arlen
Vincent Youmans
Arthur Schwarz
Burton Lane
Vernon Duke

30. lta jsou pokldna za prvn velk vrchol populrn hudby. Je to obdob nstupu
swingu, kter pat jak jazzu, tak i modern populrn hudb. Novm idelem populrn
hvzdy zbavnho umn, dokonale ovldajc zpv, tanec i herectv, byl v tto dob tanen

pr Fred Astaire a Ginger Rogersov ( k jejich nejslavnjm filmm pat nap. Vesel
rozvod nebo Pni v cylindrech).PH je popularizovna tak rozhlasem, kter zprostedkovv
pm penosy z kavren a tanench podnik. Swing pin rovnovhu mezi jazzem a
evropskou preciznost a vybrouenost. V tto dob vznik tak nejvce evergreen a rod se
modern populrn a tanen hudba.V r.1935 se poprv objevuje v rozhlase objevuje poad
hitparda a roku 1937 v asopise Variety termn discjockey.
40. lta jsou rou pveckch hvzd a zrove koncem spolen cesty jazzu a
populrn hudby. K nejznmjm pveckm hvzdm tohoto obdob pat
Frank Sumatra
Byl nejpopulrnjm zpvkem ped nstupem rocku. Vynikal umnm frzovn a schopnost
navzat spojen s posluchai. V jeho dob se tak poprv objevily projevy davovho lenstv
a zboovn. Zanal v orchestru Harryho Jamese a Tommy Dorseye. V roce 1942
odstartovala jeho slov karira. V roce 1953 hrl ve filmu Odtud a na vnost, kde za roli
vojna Maggia zskal Oskara. Na vrcholu kariry byl v 50. a 60 letech, kdy ani odliv mladch
poslucha k R&R neovlivnil jeho postaven.
K jeho pednostem pat vynikajc hlasov fond, swingov frzovn a cit pro jemn odstnn
textu.
Bing Crosby
Rudy Valee
Ella Fitzgeraldov
Frankie Laine
Tony Bennet
Mario Lanza
Do PH pronikaj v 30. a 40. letech dal stylov - nrov druhy, zejmna Country&Western
a Rhythm&Blues, kter se v 50. letech vznamn podlely na vzniku Rock&rollu (R&R) a

6. 1. 2. 1 Country &Western (C&W)

C&W je zasteujc termn pro rzn formy a styly americk blosk hudby, kter vznikaly
zhruba od zatku dvactho stolet. C&W chpeme jako pro stylov nrov druh, jeho
pvodnmi zdroji jsou psn a balady pisthovalc z Evropy, zejmna z oblasti anglosask
-Irska, Anglie a Skotska, kte se usadili na jihu USA (pomez stt Kentucky, Tennessee a

Arkansas) a romnsk Francie a panlska. Nejastjm tmatem psn byly pbhy o

dvnch asech osidlovn americkho zpadu. Na formovn C&W m znan vliv
ernosk folklor, zejmna blues, ale tak nap. vcarsk jdlovn. C&W zahrnuje tyto
zkladn styly: old-time (hillbilly), western swing, mountain music, bluegrass, cajun,
rockabilly, nashville sound, country rock.

6. 1. 2. 1. 1 Old-time (hillbilly)
C&W se zan formovat ve 20. letech v souvislosti s uvedenm prvnch interpret
tohoto smru v rozhlase.V roce 1922 bylo v USA 510 rozhlasovch stanic, z toho na jihu 89.
Prvn nahrvky vznikaj v letech 1922 - 1923 pod oznaenm hillbilly, v roce 1924 vychzej
prvn gramofonov desky s touto hudbou. V roce 1925 zahjila rozhlasov stanice WSM v
Nashville program, kter se vnoval C&W. Ten byl o rok pozdji nazvn Grand Ole Opry
(Starobyl nbl opera) a stal se nejvt pehldkou countryovch hvzd. Obdob let 1922 1927 bylo obdobm string band a stednm nstrojem se staly housle, pozdji banjo a
kytara. Na zatku 30. let se objevuje oznaen country and western. stedn tmatika psn
vychzela z obvyklch ivotnch situac. Hlavnmi pedstaviteli tohoto obdob byli
Rodina Carterova
Pochzeli z Virginie. Zakladatelem skupiny byl Alvin Carter. Spolen s nm zpvala jeho
ena Sra a vagrov Maybelle. Hrli na housle, banjo, kytaru a vichni zpvali.250 snmk,
kter rodina Carterova nahrla, je nejdokonalej ukzkou zrodu countryov hudby.
Jimmie Rodgers
Kombinoval tradin hillbilly s ernoskm blues a jdlovnm. V letech 1927-1933 nahrl
111 snmk. Stal se vzorem pro tm vechny dal generace.

6. 1. 2. 1. 2 Western swing
V prvn polovin 30. let vznik ze stetu pvodn hillbilly s jazzem (konkrtn
swingem) western swing. Tit tto hudby se peneslo do Texasu a Oklahomy. V orchestru
se objevilo vedle kytary i piano, bic nstroje,est a dobro2. Hlavnmi hrdiny psn se stali
kovbojov.V tto dob se vv oznaen C&W. K pedstavitelm tohoto obdob se ad a
Bob Wills
2

Dobro je nejmlad akustick strunn nstroj. Vznikl mechanickou pravou havajsk kytary, a to pdnm
rezontoru, kter zvuk zeslil. Stavbou se podob panlsk kytae, ale jeho desky jsou silnj a pevnj.
V horn desce je vyznut otvor, do kterho je vloen hlinkov rezontor. Na dobro se hraje v kolm poloze a
pomoc kovovho vleku se popojdnm rozechvvaj struny, m vznik glissando. Modernj obdobou
dobra je steel kytara, kter m shodn zpsob hry, ale zeslenho zvuku je dosaeno elektricky.

Tex Ritter

6. 1. 2. 1. 3 Cajun music
Styl vychz ze starofrancouzskch tradic, ve kterm maj rozhodujc lohu housle,
akordeon, bic nstroje a triangl. Podobn jako western swing vznik v 30. letech. Tato hudba
kombinuje prvky jazzu, blues a francouzsk lidovky. Vtina psn je zpvna ve
francouztin. K popularizaci cajunu v cel Americe pispl nejvce Hank Williams se psn
Jambalaya.

6. 1. 2. 1. 4 Bluegrass
40. lta znamenaj rozen C&W i na sever USA a to zejmna v souvislosti se
vstupem USA do vlky.Vlcm vojkm v Evrop, ale i jinde ve svt, pipomnala prv
hudba jianskho venkova jejich domov a tak se stvala m dl tm vce populrnj.
Countryov hudba zskala ir uplatnn na rozhlasovch vlnch. Tato doba (1941 - 1950) je
obdobm rozmachu bluegrassu, v nm vedouc lohu m ptistrunn banjo, hran tzv.
scruggs picking stylem. Skupiny maj 3 - 7 hudebnk, kte hraj akusticky a zpvaj a
tyhlasn. Pouvanmi nstroji jsou banjo, kytara, mandolna, housle, kontrabas a dobro.
Pmm pedchdcem bluegrassu byla old-timov hudba. V se k nmu i rzn tance, nap.
reely, hornpipy, tverylky apod. Bluegrass byl siln ovlivnn tak ernoskm blues,
dixielandovm jazzem a spirituly. Vyskytuj se v nm dva typy skladeb psn a tak zvan
instrumentlky. V 70. letech je bluesgrass siln ovlivnn rockem (vznik tzv. progresivn
bluegrass) a jazzem (newgrass). Bhem 80. let vykrystalizovala tzv. nov akustick hudba,
kter m dky voln improvizaci velmi blzko k jazzu (nzev zskala dle stejnho alba The
New Acoustic Music Sampler, kter pineslo ukzky z tvorby Jerryho Douglese, Tonyho Rice
nebo Tonyho Trischky. V devadestch letech se objevuje siln hnut tzv. novch
tradicionalist, kte se vrac ke koenm bluegrassu (Union Station, Lonesome River Blues,
Blue Highway).
Hlavn pedstavitel:
Bill Monroe - mandolna
Je prvem pokldn za otce bluegrassu. V dtstv byl ovlivnn pedevm skotskmi
melodiemi. Hrt zanal se svmi bratry Charliem a Birchem v Chicagu. Svou hrou na
mandolnu se snail vyrovnat houslistm, a proto se jeho styl ji tehdy znan odlioval od
ostatnch. V roce 1934 zakld s Charliem (kytara) duo The Monroe Brother. Zklad jejich

repertoru tvoily pedevm psn Jimmie Rodgerse a Carter Family. V roce 1938 se jejich
cesty rozchzej a Monroe zakld svou dal kapelu The Blue Grass Boys3. Na rozdl od
tehdy oblbench kovbojskch kostm nosili blou koili s malikou, vysok boty a stetson.
V roce 1945 pichz banjista Earla Scruggs a kytrista Lester Flatt a vytv tak optimln
sloen. V letech 1945 1948 vznikaj vrcholn psn Blue Moon of Kentucky ( v roce 1988
se stala oficiln psn sttu Kentucky), My Rose Of Old Kentucky, Will You Be Loving
Another Man? a dal.
Roy Acuff

6. 1. 2. 1. 5 Rockabilly
Dal etapa (1955 - 1960) je rou tzv . rockabilly, ovlivnn zejmna nastupujcm
R&R.stednmi nstroji jsou kytara, baskytara, bic a steel kytara. C&W zde vstebv
nkter prvky rockov hudby.V letech 1961 - 1965 vznik tzv. nashville sound, kter je tak
oznaovn jako modern country.
Lester Flagg
Earl Scruggs
Johny Cash

6. 1. 2. 1. 6 Nashville sound
Vznik v 60. letech dle nzvu skupiny, kter psobila v nashvillskm klubu. Jako
oznaen smru se pouv pro vechny snmky natoen v Nashvillu. S pvodn
instrumentac country nem mnoho shodnch znak. Pibr toti elektrickou kytaru, klavr,
sbory a vychz z rockenrrolovho pojet. Navc vyluuje housle a steel kytaru. Nkdy je tak
oznaovn jako country pop. Mezi eln protagonisty tohoto smru patili producenti Chet
Atkins (RCA Victor), Owen Bradley (Decca) a Don Law (Columbia), ze zpvk Jim Reeves
a Brenda Lee. Z dalch osobnost, kter se objevili v 60. letech a ada z nich vystupuje
dodnes zmiujeme tyto jmna: Jimmie Rodgers, Kenny Rogers, Dolly Parton, Lynn
Anderson, Tammy Wynette, Marty Robins, Patsy Cline, Waylon Jennigs, Willie Nelson, Kris
Kristofferson a Alabama.

6. 1. 2. 1. 7 Bakersfield sound

Nzev vznikl podle nejvraznjho rysu sttu Kentucky tzv. modr trvy- lipnice lun.

V letech 1966 - 1970 se novm stediskem C&W stv Bakersfield. Vznik na

zpadnm pobe a je uritm protiplem lehce peslazen produkci pedchzejcho smru.
Stav vce na malch kapelch rockovho obsazen (navc se steel kytarou). Prvn hvzdou
stylu byl Buck Owens se svmi Buckaroos, pozdji v 60. let Merle Haggard se Strangers a
Wynn Stewart. Tento styl ml znan vliv i na rockovu scnu v Kalifornii. edest lta jsou
podobn jako v rockov hudb povaovna za zlat obdob country. Objevuj se opravdov
osobnosti stylu jako Loretta Lynn, Tammy Wynette, Charley Pride nebo Bobby Bare.Country
v tomto obdob nejvce v historii pekroila hranice nru a ovlivovala popovou scnu.

6. 1. 2. 1. 8 Country hudba od 70. let do souasnosti

Pro sedmdest a osmdest lta je typick ve snaze o komern efekt pibliovn se
stednmu proudu pop music (za vechny jmenujme alespo Glena Campbella). Vedle toho se
objevuj i snahy i mn komern snahy oznaovan jako vlna tzv. outlaws. Jde o interprety,
kte odmtaj diktt nahrvacch firem a sna se zskat kontrolu nad svmi nahrvkami.
K tm pat nap.i Waylon Jennings, Willie Nelson, Tompall Glaser i David Allan Coe.
V osmdestch letech se objevuj nov hudebnci, kte se vrac zpt k tradici.. Sem pat nap.
George Strait, jeho hudbu lze charakterizovat jakofzi honky tonku a western swingu.
Z dalch lze zmnit jmna jako Randy Travis, Dwight Yoakam i Alan Jackson. O spojen
klasickch atribut country hudby se souasnou popovou scnou se pokusil na zatku 90. let
tako Garth Brooks, kter hned svmn prvnm albem doshl fenomenlnho spchu. Z dalch
osobnost je teba zmnit nap. Shaniu Twain. Souasnou generaci reprezentuj nap. Carrie
Underwood, Taylor Swift, Bucky Covington, LeAnn Rimes, Little Big Town, Chris Young a
Jason Michael Carroll nebo Emerson Drive.

6. 1. 2. 2 Rhythm&blues (dle jen R&B)

Rhythm&blues je jednou z pozdnch vvojovch etap zlidovl ernosk hudby. S
tmto termnem se setkvme poprv v polovin 40. let, kdy byl nahrazen za star oznaen
rasov hudba ( oznaen pro interprety mstskch blues). K pedchzejcm typm
mstskho blues patilo boogie - woogie a klasick blues. Hlavnm stediskem rhythm&blues
bylo Chicago. Po vzniku rock and rollu, tj. blosk verze rhythm&blues, se v 5O. let dostali
rhythm&bluesov interpreti tak do povdom bloskho publika. Dleit bylo
zpopularizovn rhythm&blues zejmna ve Velk Britnii, kter dalo v 60. letech vzniknout

ad bloskch hudebnch styl jako nap. hard rocku. Hudba rhythm&bles vychz
pedevm z mstskho blues a hudby swingovho zamen.
Hlavn znaky:
vrazn akcentovan beatov rytmika
bezprostedn vokln projev i textov sloka
Hlavn pedstavitel:
Muddy Waters

Muddy Waters (vlastnm jmnem McKinley Morganfield) je povaovn za nejvtho

bluesmena vech dob. Byl pedevm velkou inspirac pro britsk bluesov a rcokov skupiny
v 60. letech. Byl vynikajcm zpvkem, hrem na foukac harmoniku a kytaru. V r. 1943
odjel do Chicaga a v roce 1944 pechz na elektrickou kytaru. Zde hraje v barech nap. s
Big Bill Broonzym a Sonny Boy Williamsonem. V r. 1947 nahrv pro spolenosti Aristocrat
a Chess. V dalm roce m R&B hit I Cant Be Satisfied. Od r. 1951 vedl vlastn skupinu, v
n se objevuj m.j. pianista Otis Spann, harmonik Little Walter, basista Willie Dixon a
kytarista Jimmy Rogers. V r. 1958 ovlivuje na zjezd v Anglii tamj R&B soubory (Alexis
Korner, Rolling Stones, Yardbirds, Manfred Mann, Cream atd.). Za zlomov jsou povaovna
jeho rockem ovlivnn alba Electric Mud (1968) a After The Rain (1968).
Dal pedstavitel:
Joe Wiliams
Sonny Boy Wiliams
Howling Wolf
B. B. King (Riley B. King)
Robert Johnson,

Blind Lemon Jeferson

V 50. letech se R&B stv jednm z hlavnch inspiranch zdroj prv se rodcho
R&R, kter se formuje na zklad boogie - woogie ( v harmonii i rytmu ). R&B m i svou
anglickou napodobeninu, oznaovanou jako british sound, kterou zastupuj nap. skupiny
Animals, Rolling Stones, Cream Small Faces. Tyto skupiny psobily pak zptn na nkter
skupiny americk, nap. Butterfield Blues Band , Shadows of Knight.
Inspiran podnty R&B nachzme tak nap. u Arethy Franklinov, Jamese Browna, Stevie
Wondra nebo skupiny Supremes a ady dalch.
James Brown
V dob sv nejvt slvy byl pokldn za nejlepho soulovho zpvka. Zanal s vlastn
skupinou Famous Flames v roce 1954. Byl obdaen obdaen mimodnou muziklnost a
vjimenm citem pro rytmus. Jeho skladby psob velice ivoin a exaltovan.

6. 1. 2. 3 Rockov hudba
6. 1. 2. 3. 1 Rockenrol (Rock and roll, R&R)
Rockov hudba jako nov hudebn typ nastupuje v polovin 50. let. Jej vvoj probh
od samho potku pedevm jako neustl sted dvou nejvtch center - USA a Velk
Britnie. Za prvn vrazn rockov styl pokldme R&R (v pekladu kolbej se a vlej se
nebo kolbej se a vl se). Tento termn byl pouvn ji v R&B psnch a byl synonymem
pro milovn. V bluesovch psnch se objevilo tak ada text, kter se tkala tohoto nzvu,
nap. Good Rockin Tonight od Roy Browna nebo Rock All Night Long od Ravens.
Jednu z prvnch R&R psn Rocket 88natoil v legendrnm Sun Studiu v Memphisu
v roce 1951 Sam Philips. Tuto skladbu pevzal pozdji nap. Bill Halley. V roce 1952
pojmenoval slavn diskokej Alan Freed svou rozhlasovou show Moondogs Rock and Roll
Party. Zde zaal poutt R&B nahrvky, kter nazval R&R. Hudba americkch ernoch se
tak stala srozumitelnou irmu okruhu poslucha. Vznamnm prvkem, kter ovlivnil
obrovskou popularitu pedevm mezi mlad genareac tak byl tanec. R&R vychz ve
svch zatcch pedevm z C&W a R&B. Ve sv pvodn podob je bloskou adaptac
R&B, pepudrovanoupro ui blch poslucha. Prvnm vznamnm bloskm
interpretem se stal Bill Haley.
Bill Haley

V roce 1949 zaal pracovat jako diskokej a zaloil vlastn skupinu The Four Of Western
Swing orientovanou na country, kter v roce 1952 zmnila nzev na Comets. V roce 1952
nahrl skladbu Rock The point, oznaovanou hudebnmi historiky za prvn R&R
nahrvku. V roce 1953 vznik pse Crazy Man Crazy, kter se jako prvn dostvno
celosttnho ebku.. Nahrvkami skladeb Rock Around The Clock a Shake, Rattle and
Roll z roku 1954 oficiln odstartoval ru R&R. Pse Rock Around The Clock se
prosadila ve filmu Blackboard Jungle a stala oficiln hymnou tto ry. Do Top 20 se
dostala v z roku 1954 a drela se v nm 20 tdn.
Bill Haley byl nejvznamnj R&R osobnost a do nstupu Elvise Presleyho.
Rozvoj R&R byl ovlivnn nkolika initeli:
rozvojem novch zpsob zznamu
rozvojem st masovch sdlovacch prostedk
novou technologi hudebnch nstroj
rozvojem sdlovacch prostedk a hudebnho prmyslu
snahou mldee po odlinosti
Hlavn znaky:
jednoduch harmonie ( vychz z bluesov dvanctky)
nstrojov obsazen : kytara, baskytara, saxofon. piano a bic (pozdji se ustlilo
klasick obsazen rockov skupiny slov kytara, doprovodn kytara, baskytara,
bic)
jednoduch vrazn melodika
pehledn rytmika, akcent na sud doby
exaltovan zpvn pednes
stoupajc intenzita zvuku
snen vkov hranice obecenstva
snaha po nekomernosti
rebelantstv
snaha vyhbat se banalitm a peslazen produkci
Dal pedstavitel R&R ry:
Jerry Lee Lewis

Americk zpvk a pianista. Vynikl pedevm svou hrou na klavr, oznaovanou jako piano
rock. Hudebn vyel z boogie-woogie, country a gospel. V roce 1956 odeel do Memphisu
k Samu Philipsovi (producent a majitee nahrvacho studia Sun Records), kter v nm nalezl
nhradu za Elvise Presleyho. Nahrl pro nj nkolik skladeb, nap. svj nejvt hit Great
Balls Of Fire. Svou hrou ovlivnil nap. tak Eltona Johna.
Fats Domino
Americk zpvk a pianista. Je povaovn za jednu z nejvtch ernoskch hvzd populrn
hudby 50. let. Proslavil se peevim R&B hity RockinChair (1951), Goin Home (1952) Goin
To The River (1953), Please Dont Leave Me (1953. V roce 1956 mlo obrovsk spch jeho
album Rock And Rollina pedevm skladba Blueberry Hill
Elvis Presley
Americk rocknrollov zpvk a kytarista. Pochzel z Memphisu z typick jiansk rodiny.
Jeho pveck projev vychzel z bloskho country, kter dokzal spojit s ernoskm
vrazem a temperamentem. Jeho objevitelem byl Sam Philips, majitel nahrvacho studia Sun
Records, kter hledal blho zpvka s ernoskm feelingem. Presleyho prvn nahrvky byly
blues Thats All Right, Mama a Blue Moon Of Kentucky Dalm vznamnm Elvisovm
singlem byla pse Good Rockin' Tonight . V roce 1955 se jeho jmno zaalo objevovat v
C&W ebcch. V dalch dvou letech nahrl pro spolenost RCA sv nejznmj snmky
Heartbreak Hotel, Blue Suede Shoes, Hound Dog a Jailhouse Rock. V letech 19581960 nastoupil na vojnu v Zpadnm Berln. Zde se tak seznmil se svoj prvn enou
Priscillou Beaulieuovou.
Od roku 1960 zskvaj v jeho repertoru pevahu pomal balady. Postupem asu
Presley pestal veejn vystupovat a zamil se na filmovou prci (nap. Lover Me Tender,
King Creole, Jailhouse Rock). Na koncertn drhu se vrtil a koncem 60. let. Elvis Presley
nahrl asi 90 desek a natoil 33 film. Krom R&R zpval tak gospely, blues, italsk
kantilny, muziklov melodie a balady. Jako ada jinch slavnch osobnost podlhal
hypochondrii, alkoholu, sedativm a drogm. Zemel na srden infarkt .
Byl nejvraznjm pedstavitelem klasickho R&R a jednou z nejvtch osobnost
povlen populrn hudby. K jeho odkazu se hlsila cel ada hudebnch osobnost a
hudebnch skupin, nap. Beatles.
Chuck Berry
Americk rocknrollov zpvk a kytarista. Proslavil se nahrvkou vlastn skladby
Maybellene. Dalmi jeho hity byly nap.Rock And Roll Music, Sweet Little Sixteen, Johny B

Good, Carol. inkoval rovn v ad film, nap. Rock Rock Rock z roku 1958. Hudebn se
podlel tak na filmu Pulp Fiction.
Buddy Holly
Americk rocknrollov zpvk a kytarista. Zanal v countryovm duu Buddy & Bob.
Pozdji s rozenm skupiny (Buddy Holly & The Three Tunes, pozdji Crickets) se stylov
posouv k rockabilly. V roce 1957 vychz jejich psel Thatll Be The Day, kter se stv
obrovskm hitem v USA i v Anglii (1. msta v hitpardch) ). V 1959 Buddy Holly zahynul
pi leteck havrii. Ovlivnil nap.. Beatles nebo skupinu Hollies. Jeho psn mla
v repertoru i ada dalch svtovch hvzd. Everly Brothers
Little Richard

6. 1. 2. 3. 2 Rockov hudba v 60. letech

edest lta jsou pokldna za zlat obdob rockov hudby. Toto obdob vytvoilo
zklad mnoha styl 70. let a zrodilo obrovsk mnostv osobnost a skupin, kter se stali
vzorem pro dal generace (nap. Beatles, Rolling Stones, Beach Boys, Bob Dylan, Frank
Zappa, Jimi Hendrix, Eric Clapton, Janis Joplinov a dal). Hudebn erpaj edest lta
pedevm z rock and rollu, rhythm and blues. Zjem o R&B byl soustedn pedevm pod
gramofonovou firmou Tamla Motown v Detritu.
Vedle toho je stle vce posilovno vedouc postaven kytary, pedevm elektrick.
Objevuje se nap. pouit pky (Ike Turner) nebo prvn pouit lamp ke zkreslen (Paul
Burlison). Ke kytarovm fenomnm adme Chucka Berryho a Buddy Hollyho, v jeho
kapele dochzelo k zrovnoprvnn vech len skupiny, v n se kad hudebnk se stv
osobnost. ( do t doby stl v poped zpvk a dal hudebnci mli jen funkci doprovodnou).
Kolem roku 1960 uruje rock pevldajc charakter populrn hudby. Objevuj se
tak nkter nov tance, nap. twist. Prvn polovina 60. let pin nkter podnty
regionlnho charakteru, nap. surfing sound (surf music) skupiny Beach Boys.
Beach Boys
Pozdji dochz k sbliovn a kombinovn rocku s dalmi hudebnmi proudy. Pod vlivem
poulinch bsnk pichzejcch s poezi vednho dne vznik folk rock. Ten je soust
irho hudebnho smru, kterm je folk.

6. 1. 2. 3. 2 . 1 Folk
Folkov hudba je pvodn hnut za obrodu anglosask lidov psn se snahou dt j
aktualizovanou podobu pomoc novch vyjadovacch prostedk.Dnes sem adme lidov

psn z rznch st svta , nap. africk lidov melodie, irsk psn, ernosk spirituly,
anglosask balady a psn protestn, politicky angaovan a milostn. Typick je sklon k
vlastnm hudebnm tradicm, piem se pli nehled na stylovou autentinost. Dleit je
sdlnost a bezprostednost. Tento nr je obvykle vzdlen bnm konvencm populrn
hudby.
K pedchdcm tohoto hnut adme sbratele lidovch psn Johna Alana Lomaxe a jeho syna
Alana Lomaxe, kte je nahrvali pro washingtonskou kongresovou knihovnu, a pedevm
jednoho z prvnch folkovch zpvk Peta Seegra (1919), jen pechzel k aktualizaci
sebranch psn. Nelze opomenout ani Woody Guthrieho (1912 - 1967), pokldanho za
skutenho otce folkovho hnut. Byl jednm z tch, kte si pli nenamhali hlavu s
pvodnost. Sebran psn pizpsoboval svm pedstavm a pedevm je vybavoval svmi
vlastnmi texty.
V 50. letech se uplatuj skupiny a slist, vyuvajc lidov repertor ke komernj
stylizaci. Sem adme skupiny Kingston Trio a Peter, Paul a Mary. Posluchai, zejmna
studenti a mlad lid z mst, vyadovali od folka pedevm nco jinho ne konvenn a
anonymn populrn psn a tyto nroky nejlpe splovaly dv velk postavy, kter se vce
uplatnily v 60. letech - Joan Baezov a Bob Dylan. V tto dob byly velice populrn psn
protestn a angaovan ale tak ty, kter se dotkaly milostnch problm dvou lid . Sem
adme tvorbu skotskho psnike Donovana a kanadskho zpvka Bruce Springsteen.
K folkovm zpvkm jsou piazovni i zpvci, kte se pln nevnovali jen folkov psni,
nap. Paul Simon, Art Garfunkel, Carole Kingov, Joni Mitchelov i Bruce Springsteen.
Vechny ve uveden osobnosti adme tak k folkrocku, tvrd odnoi folku, vyuvajc
vrazovch prostedk rocku.

6. 1. 2. 3. 2 . 1. 1 Folkrock
Tento smr oznaovan tak jako protestsong ml svj vrchol na pelomu 60. a 70. let
a mimo jin ovlivnil adu hudebnk v esk republice. Vznikl elektrifikac americkho
folku, ktermu navc dodal rockov rytmus a feeling. K hlavnm pedstavitelm Boba Dylena
a Joan Baezovou, ale za prkopnka tohoto hudebnho stylu je pokldna skupina Byrds.
Byrds
Jedna z nejvznamnjch rockovch skupin 60. let. Prkopnci folkrocku, countryrocku a
dalch smr pop music. McGuinn (vl. jm. James Joseph McGuinn, nar. 1942), Crosby (vl.
jm. David Van Cortland, nar. 1941) a Clark (nar. 1941) se schzej v r. 1964 v L.A. a pod
nzvem The Beefeaters nahrvaj 1. singl. (Pedchoz nzev byl Jet Set.) Jet v tom samm

roce pijmaj dal hudebnky (Clarke je ronk 1944, Hillman 1942) a vznikaj The Byrds.
V roce 1965 sklzej obrovsk spch se singlem Mr. Tambourine Man (1. v USA i Anglii,
autorem Bob Dylan). Podobn si vedly i dal psn, m.j. Turn! Turn! Turn! (1. v USA) nebo
Eight Miles High. V r. 1966 skupinu opout Clark (zemel v kvtnu 1991).
O rok pozdji odchz i D. Crosby a M. Clarke (zemel v prosinci 1993), kter potkem r.
1968 nahrazuj K. Kelley, Gram Parsons (vl. jm. Cecil Connor, nar. 1946) a nkolik
pleitostnch spoluhr.
Nsledn album Sweetheart Of The Rodeo je hodn countryov. Jet na konci roku 1968
dochz k dal zmn v sestav McGuin, Clarence White, Gene Parsons , (John York) Skip
Battin. O dal rok pozdji std J. Yorka S. Battin. Piblin od potku 70. let dochz k
postupnmu poklesu popularity. V roce 1972 odchz Gene Parsons a u bicch se stdaj D.
Dragon, J. Moon a J. Guerin (McGuinn, White, Battin, (Daryl Dragon ) (John Guerin ) Jim
Moon). V r. 1973 se Byrds schzej v sestav McGuinn, Hillman, Crosby, Clark, (Clarke) Joe
Lala, natej album Byrds a jet v tm roce se vtina hudebnk rozchz za svmi
vlastnmi projekty. V ervenci umr White a v z Gram Parsons. Trojice McGuinn, Clark a
Hillman se schz v r. 1979 a zan spolen natet, nikoliv ale pod hlavikou The Byrds.
Ojedinl koncerty pod tmto nzvem se konaj a v r. 1989 a ve skupin se objevuj Crosby,
McGuinn a Hillman.
Bob Dylen
Ji od mld se snail uniknout malomstskmu ivotu. Na univerzit v Mineapolis se
zaal sbliovat s folkovm hnutm, kter ho pitahovalo vce ne rock. Zpval po kavrnch a
studenskch klubech a v roce 1961 ho objevil znm objevitel talent John Hammond. S
nm tak natoil svou prvn LP desku ( pse Jen vtr to v a ml dl se stala hitem folkovho
hnut). Zpval pedevm psn, ve kterch spojoval poetiku beatov generacea francouzskch
symbolist a ve kterch protestoval proti americkmu zpsobu ivota ( Pouze pec v jejich
he, S bohem na na stran, Vlen mocipni nebo Vyloen tvrt ulice ). Dylan se
postupem asu stal mluvm folkov vlny a idolem mladch lid. V roce 1965 vystoupil na
folkovm festivalu v Newportu s elektrickm vybavenm, co bylo pmm dsledkem vzniku
novho nru - folk rocku. Dylan dokzal skldat jak prost popvky, kter se staly lgry,
tak i psn s mnostvm symbolickch obraz, kter odpovdaly mtkm modern przy. K
jeho nejznmjm albm adme - Blonde On Blonde(1966), Bringing It All Back Home
(1965), Highway 61 Revisited (1965) nebo Shot Of Love (1981). Ke komern

nejspnjm albm adme Nashville Skyline a Desire. Dylan dokzal spojit vysokou
umleckou rove poetick a hudebn invence, ale i schopnost vtvarnho a scnickho vidn
a petvoil nejrznj vlivy a podnty v osobit styl.
Paul Simon, Art Garfunkel
Paul Simon a Art Garfunkel jsou amerit populrn hudebnci znm pod spolenm
jmnem Simon & Garfunkel.Potkali se na zkladn kole v roce 1953, kdy spolu vystupovali
ve koln he Alenka v i div (Simon jako Bl krlk, Garfunkel jako koka klba). V roce
1957 spolu zaloili duo Tom and Jerry a okusili prvn spch s malm hitem "Hey
Schoolgirl". Jako duo Simon and Garfunkel doshli slvy v roce 1965 se singlem "The
Sounds of Silence".
Jejich hudba byla uvedena ve filmu The Graduate, dky emu veli do irho povdom
publika. Jejich posledn album Bridge over Troubled Water, bylo poznamenno nkolika
odklady zpsobenmi jejich odlinmi umleckmi nzory.Simon a Garfunkel patili mezi
nejpopulrnj umlce 60. let a k jejich nejznmjm songm pat "The Sounds of Silence",
"Mrs. Robinson", "Bridge over Troubled Water" a "The Boxer".Jsou driteli nkolika cen
Grammy, byli uvedeni do Rock and Rollov sn slvy a Long Island Music Hall of Fame
(2007). V roce 2004 asopis Rolling Stone zaadil Simona a Garfunkela[1] na 40 msto svho
seznamu 100 nejvtch umlc vech dob.[2]Od rozpadu dua v roce 1970 se oba zpvci
nkolikrt seli ke spolenmu koncertu. Nejslavnj byl Koncert v Central parku, kter
pilkal 500 000 lid.
Joan Baezov
Bruce Springsteen

6. 1. 2. 3. 2 . 2 Mersey sound
Vznamnm centrem hudebnho dn v 60. letech byla Velk Britnie. Na zklad
R&R, R&B, country a kytarovch instrumentlek zde vznik tzv. mersey sound (styl je
vymezen lty 1962-1965, oznaen zskal dle eky Mersey protkajc hrabstvm Merseyside)
jeho hlavnmi pedstaviteli byly skupiny Beatles,The Hollies nebo Shadows. Objevuj se tak
kapely rhythm&bluesovho zamen nap. Rolling Stones, Kinks, Yardbirds, Pretty Things,
Moody Blues nebo Who.
Beatles
Rolling Stones
Yardbirds
Who

6. 1. 2. 3. 2 . 3 Psychedelick rock, blues rock, jazz rock

V 60. letech se rod dal hudebn styl psychedelick rock. Je charakteristick
pevn dlouhmi instrumentlnmi plochami s elektronickmi efekty (zkreslen, zptn
vazba uml dozvuk, zpodn nebo fzov modulace) a prvnmi svtelnmi show.Texty
obvykle reflektuj sny, halucinace i vize, vznikajc nejastji pod vlivem drog (marihuana,
mezkalin, LSD). prvn svteln show. Tvo zklad hudby, je je typick pro hnut hippie (dti
kvtin). Pozdji je zatlaen instrumentln i skladatelsky nronjm blues rockem.
V tomto stylu dochz k pronikn jazzovch prvk, pozdji vysujc v jazz rock a prvk
artificiln hudby vedouc ke vzniku art rocku.
Jazz rock pat z pohledu vvoje populrn hudby k tomu nejkvalitnjmu, co v jej
historii vzniklo. Pes tko zpochybnitelnou kvalitu dokzal pithnout obrovsk mnostv
fanouk. Je charakteristick Jazzov feelingem a tvrd rockov rytmikou, jejmu kouzlu
podlehla i ada osobnost vnujccch se i jin hudb. s adou osobnost zrodi a Z hlediska
prorstn jednotlivch nr se objevuje kritiky vysoko vychvalovan a na velk poet
fanouk aspo ze zatku si nestujc jazz rock, jeho prvky meme nalzt i v ad
artrockovch, bluesrockovch a hardrockovch celebrit t doby vetn tvorby Franka Zappy,
Milese Davise, Herbieho Hancocka a dalch. Nejvraznjmi pedstaviteli jazz rocku v tom
nejpsnjm slova smyslu syntzy jazzu s rockem byli jist Blood, Sweat & Tears a vborn
Chicago, pozdj vrchol tvoili mj. formace Weather Report, ob verze Colossea a zejmna
Mahavishnu Orchestra.