Prvo

OPZHN

PRUKA VOJKA AR

enijn

Stel

Taktika

VELITELSTV VCVIKU VOJENSK AKADEMIE

INSTITUT DOKTRN

Plohy

Zdrav

Topo

Spoj

III. vydn

2009

Pedmluva
Prvoadou povinnost kadho vojka Armdy esk republiky (AR) je bt
pipraven pro nasazen ve vojenskch operacch. Bez ohledu na hodnost a
vykonvanou funkci mus umt ovldat svoji zbra, pouvat zkladn vstroj
a dal vzbroj a mt zkladn dovednosti, kter jsou minimlnm pedpokladem pro jeho bojov nasazen. Tato pruka obsahuje zkladn informace,
kter tvo profesn znalostn minimum vojka AR. Jejm obsahem je
problematika, kterou lze vyut pi vcviku a operanm nasazen, s drazem
na veden bojovch operac.
Pruka je souhrnem informac zskanch z rznch zdroj vojenskch
pedpis, sluebnch pomcek a z praktickch zkuenost vojsk AR. V publikaci jsou uvedeny aktuln poznatky, vychzejc ze zkuenost vojsk v probhajcch operacch a z jejich vcviku. Nenahrazuje odborn pedpisy. M bt
prukou, umoujc samostudium a v nkterch ppadech i zen vcviku.
Jej obsah vychz z poadavk kladench na vojka po ukonen zkladn
ppravy ve Vykov. Zrove je rozena o nkter informace, kter jsou
soust vevojskov sti odborn a speciln ppravy.
Pruka vychz ve svm tetm, upravenm vydn. Jsou v n zapracovan
nvrhy, kter vyplynuly z poslednch zkuenost vojk AR vech kategori
a zejmna instruktor. Pracovnci Institutu doktrn uvtaj jakkoli dal nvrhy
a podnty k jejmu zdokonalovn, a to nejlpe prostednictvm e-mailov
adresy Institutu doktrn.

Vojensk psaha
J, vojk ozbrojench sil, vdom si svch obanskch a vlasteneckch povinnost, slavnostn prohlauji, e budu vrn esk republice.
Budu vojkem statenm a ukznnm a budu plnit ustanoven vojenskch
pedpis.
Svdomit se budu uit ovldat vojenskou techniku a zbran a pipravovat se
k obran esk republiky a brnit ji proti vnjmu napaden.
Pro obranu vlasti jsem pipraven nasadit i svj ivot.
Tak psahm!

Kodex etiky vojka z povoln a vojka v aktivn zloze

Jako pslunk ozbrojench sil esk republiky slibuji, e budu hjit zjmy
esk republiky a jejch oban ve shod se svm svdomm a pesvdenm a podle svch nejlepch schopnost. Ve svm jednn se budu dit
prvnm dem esk republiky a pedpisy ozbrojench sil. Budu sdlet,
dodrovat a prosazovat hodnoty ozbrojench sil odpovdnost, obtavost,
odvahu, vrnost a est. Budu plnit rozkazy velitel a nadzench a budu dbt
na profesionln pstup k plnn svch povinnost. Budu brnit svobodu a demokracii, v ppad ohroen vlastn nebo spojeneck zem jsem pipraven
pro jejich obranu nasadit i svj ivot.
Odpovdnost a smysl pro povinnost: Uvdomuj si sv povinnosti, projevuj
iniciativu a tvoiv pstup ke slub.
Tato hodnota pedstavuje respektovn a dodrovn zkon, nazen a rozkaz. Zkladem je odpovdn vztah jedince k plnn povinnost podle jeho
nejlepch schopnost. Neznamen vak uposlechnut rozkaz, kter jsou
v rozporu s prvnm dem esk republiky. Vznamnm projevem odpovdnosti je samostatnost, iniciativa a tvoiv pstup jedince.
Obtavost: Dej vechno, dej vc, ne dostv, uvdom si, e spch celku
stoj v ne spch tvj.
Tato hodnota pedstavuje pedevm sprvn azen priorit. Pro vojka mus
bt zjmy celku nadazeny jeho individulnm zjmm.
Odvaha: Neboj se rozhodnout a pijmat nov vzvy, mj slu pekonat sloit, nebezpen a riskantn situace.
Tato hodnota pedstavuje odhodln, morln-voln a duevn slu dlat to, co
je sprvn, i v ppad monch nepznivch nsledk a okolnost. Velitel
a dc pracovnci v ozbrojench silch mus umt pevzt odpovdnost a rozhodovat i ve sloitch, nebezpench a riskantnch situacch.
Vrnost: Bu oddan sv zemi a jej armd a loajln ke svm nadzenm,
respektuj sv spolupracovnky a podzen.
Tato hodnota znamen bt oddn zemi a armd, kter ji brn. Znamen
ztotonn, sept vojka se zjmy a osudy nroda, armdy, tvaru, jednotky,
osoby velitele a ostatnch pslunk celku. Blzko k tto kvalit m pojem
hrdost, kter vyjaduje vztah jedince k tvaru, jednotce, ale t k vojsku,
odbornosti, hodnostnmu sboru nebo hodnosti. Vrnost je vznamn pro vytven a posilovn sebedvry, pocit jistoty, pozitivnch pracovnch vztah
a vkonnosti, je dleit pro navozen pocitu sounleitosti a vytvoen vztah
soudrnosti.

est: Bu pm a zsadov, jednej vdy v souladu se svm svdomm, tv

posln t zavazuje.
Tato hodnota je zavrenm etickch hodnot v armd. Je motivanm initelem a opravuje morln rozhodnut zaloen na pkladnch osobnch
kvalitch a istm svdom. est propojuje vechny hodnoty, kter jsou obsaeny v Kodexu etiky vojka. M blzko k mravnosti, protoe estn jedinec
se ztotouje se skupinovmi, tedy vymi hodnotami a pracuje ve prospch
vych celk. Vnmn a respektovn otzek cti poskytuje jedincm vznamn intelektuln zzem a motivaci k jednn.

Prvo

PRVO
Prva vojk
Zvltn prvn vztah mezi vojkem a sttem neznamen popen jeho obecnho postaven jako lovka a obana. Lidsk prva vojka jsou tedy zakotvena stejn jako prva ostatnch oban. Stejnm seznamem lidskch prv
a svobod je pro vojka AR Listina zkladnch prv a svobod vyhlen
jako soust stavnho podku esk republiky viz zkon . 2/1993 Sb.
(Listina).
Meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench Listinou upraveny pouze zkonem (l. 4 odst. 2 Listiny). K omezen prva tedy
dochz ve zvltnm zkon, kter se opr o konkrtn zmocnn v Listin.
Me k nmu fakticky dojt i stanovenm povinnost. Povinnosti proto mohou
bt ukldny pouze na zklad zkona a v jeho mezch a jen pi zachovn
zkladnch prv a svobod (l. 4 odst. 1 Listiny).
Pslunci ozbrojench sil jsou, stejn jako nkte dal zamstnanci sttu,
nejen Listinou, ale i mezinrodnmi smlouvami povaovni za zvltn skupinu, kter m v souvislosti s plnnm kol ve veejnm zjmu u uritch prv
stanoveny jin meze ne ostatn oban. Nejsou vak prv zbaveni, prv
naopak. Nepochybn existuje pm souvislost mezi ochranou prv vojka
a jeho ochotou chrnit prva osob v mst nasazen ozbrojench sil, co je
jeden ze zkladnch kol ozbrojench sil esk republiky.
Ustanovenm 4 zkona . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch esk republiky, je v ozbrojench silch zakzna jakkoli politick innost.
Tento zkaz je proveden pro vojky z povoln ustanovenm 45 zkona
. 221/1999 Sb., o vojcch z povoln. Podle tohoto ustanoven je vojkm zakzno lenstv v politickch stranch a hnutch. Neexistence lenstv v politick stran nebo hnut je jednou z podmnek pijet do sluebnho pomru vojka
z povoln a vznik takovho lenstv u vojka je jednm z dvod pro proputn ze sluebnho pomru. Pro vojky povolan na vojensk cvien plat mrnj pravidlo v ustanoven 22 zkona . 220/1999 Sb., kter zakazuje vojkm
v zloze povolanm na vojensk cvien vyvjet innost ve prospch politickch
stran. S ohledem na krtk asov sek jejich inn sluby se nevyaduje ppadn ukonen lenstv v politick stran. Podle 44 zkona . 221/1999 Sb.
je vojkm z povoln zakzno podat politick shromdn a provdt
politickou agitaci ve vojenskch objektech a pi innosti ozbrojench sil i mimo
vojensk objekty. Stejn zkaz plat i pro vojky v zloze povolan na vojensk
cvien podle 22 zkona . 220/1999 Sb. Tato ustanoven zkona omezuj
shromaovac prvo vojk.

U vojk z povoln je ustanovenm 45 zkona . 221/1999 Sb. omezeno

sdruovac prvo nejen ve vztahu k politickm stranm a hnutm, jak je uvedeno ve, ale vojkm z povoln je tak zakzno lenstv v odborovch
organizacch. Toto omezen neplat u vojk v zloze povolanch na vojensk cvien, ale je po nich poadovno pouze omezen innosti v odborech
na dobu mimo slubu.
Prakticky toton je vojkm omezeno podn nboenskch obad
a bohoslueb a ast na nich ustanovenm 21 zkona . 220/1999 Sb.
a ustanovenm 46 zkona . 221/1999 Sb. Projevovn nboenstv nebo
vry je tak omezeno pouze na dobu, kdy tomu nebrn plnn sluebnch povinnost.
Profesionlnm vojkm jsou omezena hospodsk a sociln prva omezenm vdlen innosti soubn se sluebnm pomrem. Podle ustanoven 47 zkona . 221/1999 Sb. vdlenou innost me vojk vykonvat
pouze vjimen a na zklad psemnho souhlasu pslunho nadzenho. Tm je ten sluebn orgn, kter je oprvnn jej sluebn zaadit na jeho
systemizovan msto. Psemn souhlas me nadzen kdykoli odvolat s pslunm odvodnnm. Psemn souhlas vojk nepotebuje k vdeck, pedagogick, publicistick, literrn nebo umleck innosti a ke sprv svho
majetku. Psemn povolen nelze udlit pro innost odpovdnho zstupce
nebo lena statutrnch a kontrolnch orgn podnikajcch prvnickch osob.
Vjimku z tohoto vylouen tvo nestavebn bytov drustva a organizan
sloky sttu zzen Ministerstvem obrany nebo jinm sprvnm adem.
Vojkm povolanm na vojensk cvien je mono omezit osobn svobodu
uloenm kzeskho trestu vzen (vojn) nebo zkazu vychzek (mustvo
a poddstojnci) podle 29 zkona . 220/1999 Sb. Vojkynm se kzesk
trest vzen neukld.
I nkter dal kzesk tresty zasahuj pedevm do majetkovch prv.
Jde o kzesk tresty ukldan podle zvltnch zkon ve form pokuty
nebo zkazu innosti vojkm za pestupky nap. v doprav spchan
v dob inn sluby. Profesionlnm vojkm lze navc uloit podle 53
zkona . 221/1999 Sb. i kzesk trest snen platu a o 15 % a na dobu
6 msc.
K uloen jakhokoli kzeskho trestu dochz vdy psemnm rozhodnutm po pedchozm kzeskm zen, jeho zkladn pravidla uruje zkon
a upesuje je d Zkl-1. Mimo to je mon proti rozhodnut o uloen kzeskho trestu, stejn jako proti ktermukoli rozhodnut sluebnch orgn,
podat alobu ke sprvnmu soudu.
Podle 11 zkona . 48/1997 Sb., o veejnm zdravotnm pojitn, ve znn
pozdjch pedpis jsou vojci v inn slub s vjimkou vojk v zloze

Vojk v inn slub m tak omezenu volbu lkae pouze na nkterho z lka v pslunm vojenskm zdravotnickm zazen ( 94 zkona
. 221/1999 Sb. a 90 zkona . 220/1999 Sb.). Vjimkou jsou ppady neodkladn lkask pe a volba enskho lkae. Navazujc ambulantn nebo
stavn pi poskytuje zdravotnick zazen uren lkaem, kter poskytl
zkladn zdravotn pi. Pouze na lkask kony tchto lka se vztahuje
ve zmnn hrada nad rmec veejnho zdravotnho pojitn.
Listina zkladnch prv a svobod umouje stanovit vojkm zvltn meze
v uplatovn prva petinho, ale dn zkon tto monosti nevyuv
a petin prvo vojk tak nen nijak omezeno.
Mimo tato vslovn omezen jsou fakticky stanoveny zvltn meze nkterch
prv. Jde o omezen svobody projevu povinnost nosit v dob sluby vojensk stejnokroj ( 48 zkona . 221/1999 Sb. a 8 zkona . 220/1999 Sb.).
Nenaruovn vzhledu vojenskho stejnokroje, kter vyjaduje veejnoprvn
postaven vojka, pak vyaduje i urit omezen ve zpsobu pravy vzhledu
vojka.
Omezen svobody projevu se tradin v zjmu bezpenosti d ochranou
utajovanch informac. V esk republice toto omezen svobody projevu
stanovuje uloenm povinnost zkon o ochran utajovanch informac. Tento
prvn pedpis a jeho provdc vyhlky nejsou ureny primrn pro vojky,
ale s ohledem na i skutenost, kter jsou utajovny pi vojensk innosti,
jsou velmi vznamn a dotkaj se prakticky vtiny vojk.
U profesionlnch vojk stanovuje zkon . 221/1999 Sb. v 48 navc povinnost zachovvat mlenlivost o skutenostech, o nich se dovdli pi vkonu
sluby a kter v zjmu ozbrojench sil nelze sdlovat jinm osobm.
Negativnm zpsobem je omezena svoboda projevu vojk tak v trestnm
zkon. Podle ustanoven 288 . zkona 140/1961 Sb., trestn zkon, bude
za ohroovn morlnho stavu jednotky potrestn vojk, kter popuzuje vojky proti vojensk slub nebo proti nadzenmu enm malomyslnosti nebo
soustavnm rozvracenm kzn.

Prvo

povolanch k vojenskmu cvien pojitni u Vojensk zdravotn pojiovny.

Vojkm je tak omezena monost volby zdravotn pojiovny. Naopak
Ministerstvo obrany uhrad prostednictvm Vojensk zdravotn pojiovny
za vojky rozdl mezi v hrady zdravotn pe poskytnut i pedepsan
lkaem, kter je sten hrazena z veejnho zdravotnho pojitn, a v
hrady poskytnut Vojenskou zdravotn pojiovnou; to neplat pro hradu
stomatologickch vrobk. Vojci proto nehrad doplatky za lky nebo lkask kony. Obdobn me bt uhrazena preventivn pe v rozsahu stanovenm vyhlkou Ministerstva obrany nad obecn hrazenou preventivn pi.

Naopak, lze mluvit o poslen prva vojk na zachovn jejich lidsk

dstojnosti, osobn cti, dobr povsti a ochranu jmna. Na rozdl od
problematickho ustanoven 206 o pomluv je trestnost uritch jednn
popsanch v ustanovench 276 a 279 b (urka mezi vojky, nsil
vi nadzenmu, poruovn prv a chrnnch zjm vojk) zkona
. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis vrazn poslena ochrana lidsk dstojnosti vojka ve vztazch nadzenosti a podzenosti,
ale i ve vztahu k vojkm stejn hodnosti. Navc jsou poslednmi ze dvou
uvedench paragraf a ustanovenm 288a vojci chrnni proti snaze o ztovn plnn vojenskch povinnost a zneuvn k mimosluebnm elm.
Kad vojk m prvo obrtit se sm nebo spolen s jinmi na velitele s nvrhem, dost nebo stnost ve vcech, kter souvisej s vkonem vojensk inn
sluby (dle jen petice), ve veejnm i jinm spolenm zjmu. (l. 9 Zkl-1).
Kad vojk se me na nadzenho velitele obrtit s nvrhem, dost
nebo stnost v osobnm zjmu (dle jen stnost). Ve vkonu tohoto prva
se nesm nikomu brnit. Vkon tohoto prva nesm bt nikomu na jmu. Je zakzno vojka vystavovat ntlaku, aby svou stnost odvolal (l. 13 Zkl-1).
Stnosti se zpravidla pednej pi dennm hlen. Mohou se podvat i psemn nebo pi pohovorech v rmci kontrol. Stnost na velitele tvaru, poppad na vy nadzen, je mono podat pouze psemn, s vjimkou stnost pednesench pi pohovorech v rmci kontrol (l. 14 Zkl-1). Stnost, kter
obsahuje daje o zvanm poruen lidskch prv a svobod, nap. o rasov
i jin diskriminaci, o muen, o nelidskm i poniujcm zachzen nebo
trestn, me vojk pedat pmo hlavnmu inspektorovi ochrany lidskch
prv (l. 18 Zkl-1).

10

Mezinrodn humanitrn prvo (MHP) je odvtvm mezinrodnho prva

veejnho a upravuje proto zejmna prva a povinnosti jednotlivch stt.
Konkrtn zvazky vak v praxi napluj osoby jednajc jmnem tchto stt,
a tud je znalost MHP nezbytn i pro pslunky ozbrojench sil R. Za ppadn poruen MHP nese odpovdnost nejen stt, ale t konkrtn osoba,
kter se jich dopustila, pop. jej nadzen.
elem MHP je pedevm ochrana osob, kter se neastn neptelskch
akc, a to zejmna rannch, vlench zajatc i civilist, ale jeho obsahem
je t regulace prostedk a zpsob veden boje.
MHP je souborem pravidel, kter plat v ppad mezinrodnch ozbrojench
konflikt. Za mezinrodn ozbrojen konflikt se povauje nejen tradin vlka
mezi stty (a u vyhlen i nikoli), ale t boje proti kolonilnm i rasistickm reimm anebo proti ciz okupaci. MHP obsahuje v men me t
pravidla, kter plat v ppad vnitrosttnch konflikt (obanskch vlek), kdy
dochz ke stetu ozbrojench sil sttu s dalmi organizovanmi ozbrojenmi
skupinami (nap. povstalci).
MHP se neuplatuje v ppad vnitnch nepokoj a napt (nap. vzpoury i
omezen nsiln akce) ani v ppad potrn kriminln innosti. V zvislosti
na okolnostech se MHP uplatuje i v mrovch operacch (zejmna v operacch na vynucen mru). Nkter opaten vyplvajc z MHP je nicmn
teba realizovat ji v dob mru (nap. seznamovn vojenskho personlu
s obsahem ustanoven MPH a zpsoby jejich dodrovn i oznaovn osob
a objekt).
Zkladnmi prameny MHP jsou mezinrodn smlouvy. R je v tto oblasti
vzna nkolika destkami dokument. Nejvznamnjmi z nich jsou enevsk mluvy z r. 1949 a jejich dodatkov protokoly z r. 1977. ada otzek
je regulovna rovn prostednictvm tradinho obyejovho prva. Prvn
zvazn jsou pravidla vyplvajc z obou tchto pramen.
asto se lze setkat t s pojmy vlen prvo i prvo ozbrojench konflikt. Tyto pojmy oznauj prakticky tot co vraz mezinrodn humanitrn
prvo a jsou tedy zamniteln.

Zkladn pojmy MHP

Kombatant je osoba, kter je oprvnna se astnit neptelskch akc (tj.
bojovat). S vjimkou zdravotnickho a duchovnho personlu jsou kombatanty vichni pslunci pravidelnch ozbrojench sil sttu, jako i pslunci
jinch ozbrojench sil (nap. povstaleckch), kter maj odpovdn velen.

11

Prvo

Mezinrodn humanitrn prvo

Kombatanti se zpravidla odliuj od civilnho obyvatelstva noenm uniformy

i rozliovacho znaku a otevenm noenm zbran. Kombatant je leglnm
clem toku.
Vlenm zajatcem je kad kombatant, je-li zadren. Nrok na status vlenho zajatce maj ale t dal osoby, kter doprovzej ozbrojen sly s jejich
souhlasem (nap. civiln posdky dopravnch letoun, vlen dopisovatel i
dodavatel slueb a zbo). Tradin maj tento status t nejvy politit
pedstavitel zneptelench stran. Vlenmi zajatci jsou v ppad zadren
rovn civiln osoby, kter se pi pchodu neptelskch ozbrojench sil chopily zbran k obran dosud neobsazenho zem, kde ij.
Pi zadren zajatc muste bt zvlt opatrn. Jestlie nkoho zadrte, muste bt zsadn dva, jeden zajatce prohl, druh jej jist a pitom ten, kdo
jist, mus mt stle nezasten vhled a vstel. Jakmile jste se pesvdili,
e jste zajatci odebrali vechny paln, bodn, sen prostedky, prostedky
pro rozdlvn ohn, kter by mohly slouit k vaemu napaden, odeberte
zajatci vechny dokumenty, vetn osobnch doklad. Krom osobnch doklad mu odeberte i vechny osobn vci (hodinky, fotografie apod.).
Nsledn provete osobn prohldku ponajce pokrvkou hlavy a kone
obuv. Zamte se pitom zejmna na podpan jamky, konce zad a slabiny.
Pi prohldce dbejte na to, aby zajatec byl v zadrovac poloze, to je open rukama o ze, automobil apod., iroce rozkroen s vahou na pikch
chodidel.
Pi zadren nkolika zajatc je co nejrychleji oddlte od sebe po kategorich
vojk (vojci, poddstojnci apod.).
Nrok na status vlenho zajatce naopak nemaj vyzvdai a oldni. Vyzvdai jsou osoby, kter tajn zskvaj informace o protivnkovi. Vyzvdai
naopak nejsou osoby, kter tuto innost vykonvaj v uniform svho sttu.
oldni jsou osoby najat k boji, kter se astn neptelskch akc, a od
jedn ze stran dostvaj odmnu, kter pevyuje bnou odmnu pro srovnateln kombatanty ozbrojench sil tto strany. oldn nen pslunkem
tchto ozbrojench sil ani obyvatelem zem, na kterm boj probh, i obanem jedn ze stran.
Rann a nemocn jsou osoby, kter se v dsledku duevn i tlesn poruchy nebo neschopnosti neastn neptelsk innosti. Jedn se o civiln
i vojensk osoby, kter vyaduj lkaskou pi. Do tto kategorie pat t
rodiky a novorozeata.
Zdravotnick personl tvo osoby, kter se zabvaj vlun zdravotnickou
innost, a u v rmci stlho i doasnho poven. Touto innost me
bt vyhledvn, shromaovn, peprava, stanoven diagnzy i len

12

Civiln ochrana je souhrn innost a postup vcn pslunch orgn a

dalch zainteresovanch orgn, organizac, sloek a obyvatelstva, provdnch s clem minimalizace negativnch dopad monch mimodnch
udlost a krizovch situac na zdrav a ivoty lid a jejich ivotn podmnky.
Civiln ochrana se stv za vlenho stavu soust systmu obrany sttu
a zabezpeuje vkon humanitrnch kol uvedench v l. 61 Dodatkovho
protokolu k enevskm mluvm o ochran obt mezinrodnch ozbrojench
konflikt ze dne 12. srpna 1949, pijatho v enev dne 8. ervna 1977.
Vojensk objekty jsou vechny objekty, kter svou povahou, umstnm,
elem nebo pouitm pedstavuj inn pspvek k vojenskm akcm a jejich celkov nebo sten znien, obsazen nebo neutralizace poskytuje
za danch okolnost zjevnou vojenskou vhodu. Leglnm clem toku tedy
neme bt objekt, kter neslou k podpoe vojenskch operac, i objekt,
jeho znien nem vojensk pnos.
Civilnmi objekty jsou vechny objekty, kter nespluj podmnky vojenskch
objekt. V rmci tto kategorie pak MHP zvlt chrn nkter konkrtn typy
objekt, a to zejmna zdravotnick objekty, kulturn statky (nap. kostely, meity, koly, muzea, pamtnky, galerie, knihovny apod.), objekty civiln ochrany, objekty obsahujc nebezpen sly (nap. jadern elektrrny i vodn pehrady), objekty nutn pro peit civilnho obyvatelstva (nap. sklady potravin
i rezervory pitn vody), ale t ivotn prosted jako celek. Zneptelen
strany pak mohou dle vymezit urit chrnn zny (nap. demilitarizovan,
bezpenostn, nemocnin i nebrnn zny), v nich nen mono realizovat
vojensk operace.

13

Prvo

rannch a nemocnch, jako i aktivity k prevenci nemoc anebo sprva i

zen zdravotnickch zazen a v neposledn ad t obsluha dopravnch
prostedk pro pepravu rannch a nemocnch. Duchovn personl pak tvo
vojensk i civiln osoby, kter se zabvaj vlun duchovn innost.

K identifikaci chrnnch osob a objekt stanovilo MHP ochrann (rozliovac) znaky:

zdravotnick objekty, zdravotnick
a duchovn personl

vzdvajc se osoby, parlamenti

(vyjednvaj peruen palby i pm)

objekty a personl civiln ochrany

kulturn statky (objekty) a pidruen personl

objekty obsahujc nebezpen sly

tbor vlench zajatc
tbor internovanch (civilnch) osob

Zkladn zsady MHP

MHP je tvoeno stovkami konkrtnch pravidel. V celm tomto souboru lze
nicmn nalzt urit obecnj zsady, ze kterch vtina konkrtnch pravidel vychz.
Zsada dovolenosti znamen, e v ozbrojenm konfliktu lze pouvat jen
dovolen prostedky a zpsoby veden boje. Zneptelen strany nemaj
neomezen prvo volby tchto prostedk a zpsob. MHP prostednictvm
ady specializovanch dokument zakazuje i omezuje uvn konkrtnch
prostedk i zpsob veden boje.

14

Pokud jde o prostedky veden boje, obecn jsou zakzny vechny ty prostedky, kter psob nadmrn zrann i zbyten trapy. Vslovn zakzny jsou pak chemick a biologick zbran, laserov oslepujc zbran, zbran
zanechvajc v lidskm tle stepiny nezjistiteln pomoc rentgenovho
zen, vbun nstrahy a obdobn zazen, protipchotn miny, ttiv i
deformujc se stely apod. Dle je do urit mry omezeno uvn protitankovch min i zpalnch ltek.
Zsada lidskosti (humanity) vyaduje, aby pi veden bojovch operac
nedochzelo ke zbytenmu psoben trap. MHP nepedpokld, e by si
vlka nevydala dn trapy, ale usiluje o to, aby se jednalo pouze o takov zsah do fyzick a psychick strnky osob, kter je odvodnn vojenskou
nutnost. Clem boje je neutralizace protivnka (by za cenu jeho usmrcen)
a nikoli psoben bolesti.
Stejn tak MHP poaduje lidsk (humnn) zachzen se vemi osobami,
kter se neastn boje. Je proto nap. zakzno jakkoli diskriminujc i
poniujc zachzen se zadrenmi osobami, s rannmi a nemocnmi i
s civilnmi osobami. Zvlt jsou pak zakzny fyzick toky na tyto osoby,
jejich muen, znsilovn i jin nelidsk zachzen s nimi.
Zsada vojensk nezbytnosti omezuje bojov akce jen na ty, kter jsou
nezbytn k pemoen protivnka. Z toho dvodu jsou nap. zakzny takov
toky, kter nemaj vojensk vznam (pnos). Vojenskou nezbytnost nicmn
zsadn nelze vyuvat k ospravedlnn poruen MHP. Dopoutt se zakzanho jednn s odvolnm na vojenskou nezbytnost lze jen tehdy, pokud to
MHP vslovn stanov lze nap. vst tok proti chrnnmu objektu, pokud
je takov objekt zneuit druhou stranou k veden neptelskch akc (nap.
veden palby z budovy nemocnice), anebo proti chrnn osob, pokud se
astn boje (nap. veden palby ze strany civiln osoby). I v tchto ppadech
je vak teba zachovvat zsadu pimenosti.
Zsada pimenosti (proporcionality) zohleduje skutenost, e pi veden vojenskch operac nezbytn dochz k nezamlenm (vedlejm) kodm na civilnch objektech a k nehodm majcm za nsledek zrann i mrt
civilnch osob. Tyto vedlej dopady vak nesm pekroit uritou mru. Proto

15

Prvo

Pokud jde o zpsoby veden boje, zakzna je nap. proradnost (tj. pokozen
protivnka pomoc vyvoln myln domnnky, e existuje nrok na ochranu
dle MHP, nap. fingovan zrann i zneuit ochrannho znaku), vyvolvn
nadmrnho zrann i zbytench trap anebo zpsobovn rozshlch,
vnch a dlouhodobch kod na ivotnm prosted. Stejn tak je zakzno
bran rukojmch (ivch tt) i veden toku s tm, e nebudou brni zajatci.
Dovolenm zpsobem boje je naopak pouit vlen lsti (nap. fingovan
pesuny, pouvn maket, lky apod.).

MHP zakazuje takov toky, kter by si vydaly ztrty na ivotech civilnch

osob i jejich zrann anebo znien i pokozen civilnch objekt v takov
me, kter by pevyovala oekvanou konkrtn a pmou vojenskou vhodu
z danho toku.
Na zklad zsady rozliovn jsou strany v konfliktu vdy povinny init rozdl
mezi kombatanty a civilnmi osobami, jako i mezi civilnmi objekty a vojenskmi objekty. Jsou zakzny nejen mysln toky na civiln osoby a objekty, ale
rovn tzv. nerozliujc toky, tj. toky, u nich nelze zajistit, e jejich clem
nebudou civiln osoby i objekty (nap. stelba bez pozitivn identifikace, umstn protipchotn miny, pouit jadern zbran, i bombardovn vojenskch
cl v hust zalidnnch oblastech bez pouit pesn navdnch bomb
apod.). toc sly jsou povinny zvaovat krtkodob i dlouhodob dopady
(na civiln obyvatelstvo) pouit konkrtnch prostedk i zpsob toku.
V souvislosti se zsadou rozliovn jsou ozbrojen sly rovn povinny pijmout vechna dostupn opaten k omezen civilnch kod (nap. provst varovn mstnho obyvatelstva ped zahjenm toku i neumisovat vojensk
cle do blzkosti chrnnch objekt i hust zalidnnch oblast) a pesvdit
se dostatenm zpsobem, e objekt jejich toku je vojenskm clem.

Zachzen s chrnnmi osobami

Obecn plat, e s osobami, kter se pmo neastn neptelstv, vetn
kombatant, kte sloili zbran, a osob, kter byly vyazeny z boje nemoc,
zrannm i zadrenm, je teba zachzet lidsky a bez jakkoli diskriminace
zaloen na rase, barv pleti, nboenstv i ve, pohlav, rodu, majetku,
jazyku, politickm i jinm pesvden apod. Ve vztahu k tmto osobm
jsou zejmna psn zakzny vrady, mrzaen, krut nakldn i muen,
bran rukojmch, poniovn i odsouzen bez dnho soudu. Na dodrovn
tchto pravidel mohou dohlet mimo jin i pracovnci Mezinrodnho vboru
ervenho ke.
Kdykoli to okolnosti dovoluj, je teba zajistit vyhledn a shromdn rannch
a nemocnch a jejich pedn odpovdnm orgnm. Tyto osoby mus bt bezodkladn a v maximln dostupn me oeteny, a to bez jakhokoli nepznivho rozliovn. Pednost pi oeten je urovna vlun zvanost zrann
i nemoci. Je teba rovn zabezpeit ochranu tchto osob ped nevldnm
zachzenm (nap. z dvodu msty) i rozkrdnm jejich osobnch vc.
Obdobn je teba zajistit sbr mrtvch, kdykoli to okolnosti umouj. Ostatky by mly bt pedny stran, k n mrtv osoby nle, a to spolu s jejich
osobnmi vcmi. Pokud to nen mon, je teba je pohbt dstojnm zpsobem a hrob dobe oznait. Je rovn teba zaznamenat maximum informac
o okolnostech smrti a pohben mrtvch.

16

Kombatant se v ppad zadren stv vlenm zajatcem. Je teba jej co

nejdve pedat nadzenmu i pslunmu orgnu. V ppad pochybnost
o tom, zda je zadren osoba kombatantem (me se jednat nap. o pachatele trestn innosti vetn terorist), rozhoduje zvltn tribunl. Civiln osoby
lze internovat pouze v ppad, e to vyaduj bezpenostn ohledy. Vlen
zajatce je teba propustit ihned po ukonen neptelstv, civiln internovan
osoby ihned, jakmile to umon bezpenostn ohledy.
Zadrenm osobm je mon odebrat vojenskou vzbroj, avak nikoli prostedky jejich osobn ochrany (nap. plynov maska, helma, neprsteln
vesta apod.). Vlen zajatci jsou pi vslechu povinni udat pouze hodnost,
jmno a pjmen, datum narozen a matrin slo.
Vlen zajatci i dal zadren osoby
maj nrok na ochranu ped fyzickmi
toky i poniovnm i ped nepznivmi dsledky boj. Mli by bt zadrovni v patin oznaench zazench
nachzejcch se mimo oblast boj.
Zadrenm je teba zajistit stravu, vhodn hygienick zzem a lkaskou pi.
Stejn tak je teba jim umonit praktikovn jejich nboenstv a styk s rodinou.
O zadrench osobch je teba vst
zznamy. S vjimkou rodin by eny
mly bt zadrovny oddlen od mu
a dti oddlen od dosplch.

Je psn zakzno zadren osoby muit i s nimi jinak

krut a nelidsky zachzet,
nap. za elem jejich zastraen, potrestn i zskn
informace. Takov nakldn se zadrenmi osobami
nelze ospravedlnit dnmi
okolnostmi. Zadren osoby
nesmj bt ani nuceny podlet se na vojenskch operacch zadrujc strany.

V ozbrojench konfliktech je teba t

dbt na ochranu vysdlenc, tj. osob, kter opustily sv domovy v dsledku
boj a mohou se pohybovat v prostoru operac. Tyto osoby maj prvo se
do svch domov vrtit, jakmile to okolnosti umon. Jejich majetek mus bt
respektovn.

Okupace
V ppad, e ozbrojen sly jedn ze zneptelench stran obsad st zem
druh strany a jsou schopny je udret a vykonvat zde sv pravomoci, jedn
se o okupaci. O okupaci jde i v ppad, e se okupujc mocnost nesetkv

17

Prvo

Zdravotnick a duchovn personl nesm bt pedmtem toku. Tento personl sm bt zadren pouze tehdy, je li to nezbytn k zabezpeen pe o dal
zadren osoby. Osoby nleejc ke zdravotnickmu a duchovnmu personlu se nesm aktivn astnit neptelstv. Jsou nicmn oprvnny dret osobn run zbran ke sv vlastn ochran a ochran nemocnch a rannch.

s ozbrojenm odporem. Zkladn povinnost obyvatel okupovanho zem je

zdret se neptelskch aktivit. Okupujc mocnost je povinna umonit odchod
obyvatel ze zem, nesm vak provdt nucen deportace ani na zem pivet vlastn obyvatelstvo.
Povinnost okupujc mocnosti je zejmna obnovit a zajistit v maximlnm
monm rozsahu veejn podek a bezpenost, zabezpeit dostaten
zsobovn potravinami, lkaskou pi a zajistit administrativn fungovn okupovan oblasti. Za tm elem je povinna spolupracovat s mstnmi
orgny a informovat vhodnm zpsobem obyvatelstvo o vech pijmanch
opatench. Mus dle umonit fungovn organizace civiln ochrany a dt j
k dispozici nezbytn zazen.
Okupujc mocnost nese i nklady na sprvu zem, pokud vybr mstn dan.
Nesm tak poadovat po civilnm obyvatelstvu vkon prac za jinm elem,
ne je zabezpeen poteb jejich sil a veejnch slueb, ani nutit mstn policejn sloky k asti na vlastnch vojenskch aktivitch. Vyadovat vcn
prostedky od mstnho obyvatelstva (nap. rekvizice zdravotnickch slueb,
zazen a materilu, jako i potravin) sm okupujc mocnost jen pro ely zabezpeen svch sil a administrativnho personlu, a to za nhradu.
Okupujc mocnost je t povinna zachovat stvajc systm prosazovn
prva (policie a soudy), je-li to v souladu s poadavky mezinrodnho prva
a obecn uznvanch standard, jako i s bezpenostnmi ohledy, a zavdt
nov trestn pravidla jen tehdy, je-li to nezbytn k prosazen mezinrodnho
prva, zabezpeen dn vldy a bezpenosti okupanch sil.

Odpovdnost za poruen MHP

Pslunci ozbrojench sil R jsou povinni dodrovat MHP. Tato povinnost
vyplv nejen z mezinrodnch prvnch zvazk R, ale t ze zkon R
a z vojenskch d ozbrojench sil R. Za poruen MHP odpovd stt,
jeho zstupci (nap. pslunci ozbrojench sil) se kodlivho jednn dopustili, ale t jednotlivci. Zatmco odpovdnost sttu me stit v povinnost
odkodnn (reparace), uveden do pvodnho stavu (restituce) i omluvy
(satisfakce), odpovdnost jednotlivce (vojka) je trestn i kzesk.
Kad stt je povinen sthat poruen MHP anebo jejich sthn umonit.
Protoe pslunci ozbrojench sil R nemohou bt v souasn dob sthni dnm mezinrodnm soudem, byli by sthni eskmi orgny innmi
v trestnm zen, a to na zklad trestnho zkona R. Tento zkon umouje sthat iny spchan na zem R i iny spchan v zahrani. Pro ppad,
e by si nrok na sthn trestn innosti vojk R v zahrani inil t jin
stt, R sjednv tzv. statusov dohody (SOFA). Tyto dohody zpravidla za-

18

Trestn iny spovajc v poruen MHP jsou vtov uvedeny zejmna v hlav dest trestnho zkona R me se jednat nap. o muen a jin nelidsk a krut zachzen, pouvn zakzanho bojovho prostedku a nedovolen veden boje, vlenou krutost, perzekuci obyvatelstva, plenn v prostoru
vlench operac i zneuvn mezinrodn uznvanch a sttnch znak.
Podle okolnost konkrtnho skutku mohou vak bt pslunci ozbrojench
sil R sthni t za obecn trestn iny, tzn. nap. za vradu, omezovn i
zbaven osobn svobody, neuposlechnut rozkazu i ublen na zdrav. Mn
zvan poruen MHP mohou bt postihovna kzesky.
Za iny svch podzench odpovd t velitel, a to nejen pm nadzen.
Kad velitel je povinen kontrolovat innost jemu podzench vojk. Je t
odpovdn za ta poruen MHP, jich se tito vojci dopust, pokud o tto innosti vdl nebo ml vdt a nezabrnil j. Naopak, rozkaz nadzenho nen
omluvou pro poruen MHP kad vojk je povinen odmtnout rozkaz, jeho
splnnm by se dopustil trestnho inu. Kad vojk je t povinen oznmit
poruen MHP, o kterm se dozvdl.
Poruenm prva nicmn nen jednn v nutn obran, tj. jednn, kter m
znaky trestnho inu, ale odvrac nebezpe (zejmna smrti i zrann) zpsoben tokem jin osoby. Podmnkou nicmn je, aby takov obrana nebyla
zcela zjevn nepimen zpsobu danho toku. Stejn tak nen poruenm
prva jednn v tzv. krajn nouzi, tj. jednn, kter m znaky trestnho inu, ale
jedn se o odvracen nebezpe (vi ivotm, zdrav i majetku), kter nezpsobuje tok jin osoby (nap. por i tok divokho zvete). koda zpsoben takovm jednnm vak nesm bt stejn nebo vt ne koda hrozc.

19

Prvo

ruuj vlunou i pednostn jurisdikci orgn R, pokud jde o iny spchan

v souvislosti se zahraninm nasazenm ozbrojench sil R.

Nsledujc pravidla nejsou plnm vtem povinnost vojk vyplvajcch

z MHP, jedn se pouze o strun a snadno zapamatovateln vtah toho nejpodstatnjho:
bojuj jen s kombatanty
to jen na vojensk cle
omez nien jen na to, co si vynucuje splnn tvho bojovho kolu
neupravuj sv zbran i munici tak, aby zpsobovaly vt utrpen
neto na kombatanty protj strany, kte se vzdvaj, ale odzbroj je,
zachzej s nimi humnn, chra je a pedej je svmu veliteli
shromdi rann (spojence i protivnky!), peuj o n a pedej je svmu
veliteli nebo nejblimu zdravotnickmu personlu
eti a respektuj civiln osoby, chra je ped patnm zachzenm, nemsti
se na nich a respektuj jejich vlastnictv
neber rukojm
eti a respektuj civiln objekty, neni a neber civiln majetek
poruen tchto pravidel me bt trestnm inem a znevauje povst tv
jednotky i cel AR
Ve sv innosti jsou vojci povinni se dit pravidly pro pouit sly
(ROE Rules of Engagement), kter jsou pro kadou misi situovna
zvl.

20

TAKTICK PPRAVA

Vojk je v boji povinen:

znt bojov kol ety, drustva a svj kol
znt bojov monosti vzbroje pravdpodobnho neptele, zvlt jej
nejzranitelnj msta
umt ovldat svou pidlenou zbra, run granty a efektivn je
pouvat v boji s neptelem
znt rozsah a postup budovn ochrannch staveb drustva, zizovn
vbunch a nevbunch ztaras
nepetrit pozorovat bojit, signly nadzenho a sledovat innost
soused, vas zjiovat neptele a jeho zjitn hlsit veliteli
porn bojovat v obran, smle toit, niit neptele vemi zpsoby
a prostedky, projevovat iniciativu a vynalzavost v boji
poskytovat pomoc druhovi a nahradit jej v boji
dovedn vyuvat tern, prostedky individuln ochrany a ochrann
vlastnosti vozidel, umt rychle budovat okopy a kryty, maskovat
svoje postaven a innost, pekonvat ztarasy, pekky a zamoen
prostory, provdt speciln oistu
umt rozpoznvat vzdunho neptele, vst palbu z runch zbran
na jeho letouny a vrtulnky, znt jejich nejzranitelnj msta a init
opaten k ochran proti vysoce pesnm zbranm a inkm
radioelektronickho boje
znt varovn signly, signly pro navdn vozidel, signly pro zen
boje a dal smluven signly, umt je pouvat a prakticky na n plnit
innost
chrnit velitele v boji a v ppad jeho zrann pevzt velen drustva
(osdky) a splnit kol ve stanoven dob
bez souhlasu velitele neopoutt sv msto v boji, pi zrann si
poskytnout nezbytnou svpomoc a vzjemnou pomoc a pokraovat
v plnn kolu; je-li vojkovi nazeno, aby se pemstil na obvazit,
odplazit se i se zbran do krytu a ekat na zdravotnickou pomoc
brnit svenou vzbroj a ostatn techniku, neopoutt je bez rozkazu

21

Taktika

innost vojka v boji

Pprava vojka k boji

Pprava vojka k plnn kolu (na boj) je soust zkladnch cvik a innost, kter vojk vykonv automaticky, bez toho ani by dostal k tto innosti
povel (rozkaz). Pprava se vykonv vdy v pestvkch mezi jednotlivmi
innostmi.
Ustrojen vojka, obsah kapes, mony a tlumoku
Jednotn uloen zkladnch soustek u vojka (zdravotnick materil,
osobn doklady) je dleitm prvkem z hlediska jejich asovho pouit nap.
pro oeten zrannho vojka na bojiti.
Autoinjektor nebo obvaz (osobn lky) ti mohou zachrnit ivot. Nechtj, aby se k tmto prostedkm dostal tvj zachrnce pouze po
tvm dkladnm prohledn.
Obsah jednotlivch kapes odvu 95:
lev horn kapsa blzy osobn prkaz, doklady nebo jin dleit
dokumenty (chrnie sluchu na L klop)
prav horn kapsa blzy obvaz kapesn, Dikacit, autoinjektor
(COMBOPEN s antidotem proti NPL, DIAZEPAM, MORPHINE),
osobn lky (notsek, psac poteby)
lev vnitn kapsa blzy osobn lkrnika
lev vnitn mal kapsa blzy dozimetr
prav zadn kapsa blzy souprava univerzln odmoovac (UOS-1/M)
lev zadn kapsa blzy individuln protichemick balek (IPB vz. 80)
prav (lev) bon kapsa kalhot 2 run granty
Ostatn materil si vojk ukld dle individuln poteby (dle pokyn velitele).

22

jdeln ndob
utrka
jdeln pbor v sku
runk a hygienick poteby (holen, mdlo, kartek, zubn pasta)
pltnka (poncho)
souprava k itn samopalu
prostedky k drb odvu a bot (kart na blto, kart na boty,
mazek a prostedek na drbu obuvi)
kapesn vai na tuh lh
otvra konzer, voda
V tlumoku 85 (tlumoku stednm pro przkumnky) je uloen tento materil:
epice 95
blza 95
kalhoty 95
kabt 95
vloka do kabtu 95 a vloka do kapuce kabtu 95
zimn poln boty
svetr 95
zimn doplky (rukavice pleten, rukavice 95, kukla 95)
souprava nhradnho prdla (3 ks tlko, 3 ks trenrky, 23 ks khaki
ntlnk, 23 ks khaki ntlnk s krtkmi rukvy, 3 pry ponoek
a ponoek s prodlouenmi ltky, 4 pry zimnch ponoek, runk,
utrka, kapesnk)
spac pytel (upevnn na tlumoku 85)

Rozloen soustek vstroje na opasku

23

Taktika

V mon 85 (tlumoku malm pro przkumnky) je uloen tento materil:

a)

b)

c)

stroj vojka (ve variant s monou 85 na zdech obr. a, b;

ve variant s tlumokem malm pro przkumnky msto mony 85 obr. c)

stroj vojka (ve variant s tlumokem 85 na zdech, s monou 85 na pravm boku)

24

Taktika
stroj vojka s tlumokem 85 na zdech (s monou 85 nebo tlumokem
malm pro przkumnky v tlumoku 85) a spacm pytlem na tlumoku 85
Pprava vojka k plnn kolu (k boji) je soubor innost vytvejcch pedpoklady pro spn plnn stanovench kol.
Pprava k boji je provdna ve vchozm prostoru (pi toku po pesunu
z hloubky), ve vchoditi k toku (pi toku z pmho dotyku) nebo v jinm
prostoru (obrana apod.).
Provd se v zvislosti na ron dob a s pihldnutm k prostoru nadchzejc
innosti. Soust ppravy je i maskovn.
V zvislosti na ase, kter je k dispozici, je pprava provdna jako pln
nebo zkrcen a podle obsahu se dl na materiln a bojovou.

25

Pprava vojka k boji (materiln) se provd s drazem na ppravu:

munice (kontrola munice, zsobnk, grant, svtlic apod. s drazem
na plnost a istotu)
zbran (jej kontrola s drazem na funknost a istotu)
maskovn (osob, zbran, dalho materilu )
vybaven (zahrnuje krom soustek vstroje nap. pozorovac
pstroje, branu s prvn pomoc a dal prostedky a materil)
radiostanice (spojovacch prostedk)
zsob (zejmna doplnn potravin a vody)
Pprava v boji je provdna za respektovn zsad vlastn ochrany (prostor
ppravy je kryt, je steen, pprava je provdna ve dvojicch, kde jeden
provd ppravu a druh jej jist).
Ochrana je realizovna postavenm hldky nebo zaujetm kruhov obrany.
Pprava osobn zbran
kontrola funknosti

vyitn a nastaven midel na zkladn dlku 300 m

zamaskovn podle ron doby a prostoru zasazen

26

Pprava munice
kontrola naplnn a uloen do sumky nebo bojov vesty
granty kompletuje jeden len drustva v bezpeen vzdlenosti pro
vechny a nsledn je rozdl

trhaviny a zapalovae jsou umstny ve vozidle

zapalovae jsou zsadn ukldny oddlen od trhavin

rozdlen do jednotlivce a naplnn do zsobnk (pas)

Taktika

Pprava vstroje
pprava odvu (obuvi) v zvislosti na ron dob a prostoru innosti

pprava dalch soustek vstroje (tlumok, bojov vesta, pilba, PIO,

jdeln ndob, prostedky osobn hygieny, pytel spac a dal materil)

zamaskovn materilu (zejmna pi innosti pky)

27

Pprava spojovacch prostedk a kontrola spojen

kontrola plnosti, funknosti, nastaven provoznch daj, kontrola nabit nhradnch zdroj, vyitn a podle poteby zamaskovn

28

dle rozhodnut me bt provedena kontrola spojen (spojovac ncvik)

Pprava specifickho vybaven

materil, kter bude vyuit celm drustvem (enijn nad, zdravotnick brana, prostedky pro proveden enijnho przkumu a odminovn,
vzac drt, provazy, celty, maskovac st apod.)
po pprav pi innosti pky uloen do tlumoku a zamaskovn

Taktika

29

Pprava zsob
rozdlen a uloen stravy pro jednotlivce a celou jednotku

voda je zpravidla pi innosti pky nesena do objemu 2 l u jednotlivce

je nezbytn mt s sebou dostatek prostedk pro pravu vody

Maskovn je provdno s clem eliminovat prozrazen ptomnosti.

Smyslem maskovn je rozbit demaskujcch pznak a nepatcch tvar
v prostoru innosti a jejich pizpsoben okol (viz enijn pprava).

30

Pohyb vojka na bojiti

Vojk se pohybuje na bojiti v zvislosti na vzdlenosti od neptele, tvaru
a lenitosti ternu.

Taktika

Ne podnikne jakkoli pohyb:

prove kontrolu a pravu odvu, vstroje a vzbroje
zajisti, aby tvoje vybaven nemohlo chrastit nebo se
zachytit o pekku
omez vekerou vstroj a vybaven na nezbytn minimum
vhodn pro danou akci
dokud jsi v bezpen pozici, peliv si zvol nsledujc
stanovit
promysli a zapamatuj si celou trasu k novmu stanoviti
jakmile doshne novou pozici, zastav se, naslouchej
a pozoruj
Zpsob pohybu vojka po bojiti je ovlivovn ptomnost neptele, tvarem
a lenitost ternu.
Vojk m tyto monosti:
rychl zalehnut a pprava k boji, rychl vzpmen se z lehu (po
povelu K boji!)
pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut
pohyb pskoky
pohyb plenm (plazenm, po kolenou, na boku)
Pohyb pskoky:
nejrychlej zpsob pohybu v prostoru pozorovanm a postelovanm
neptelem
zani zdvihnutm hlavy vlee
vyber msto nsledujc zastvky, kam se chce dostat, ve vzdlenosti
max. 68 m (skok)
prudce vyraz do msta zastvky, zalehni a odpli se stranou
stle pozoruj neptele a bu pipraven k palb

31

innost na povel K zemi! (K boji!) a Vztyk!

Zpsob provdn cviku K zemi! (K boji!) 1. fze

Zpsob provdn cviku K zemi! 2. fze

Zpsob provdn cviku K boji! 2. fze

Zpsob provdn cviku Vztyk! 1. fze

32

Taktika
Zpsob provdn cviku Vztyk! 2. fze
Pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut:
provd se (vyuv se) v prbhu ztee (toku)
druh pohybu je ovlivnn rzem ternu a palebnou innost neptele
je dleit sprvn zvolit smr postupu, skryt msto pro zastvku a
neustle pozorovat neptele
Pohyb plenm a plazenm, po kolenou, na boku:
umouje pemstn bez rizika prozrazen vzpmenou polohou
druh plen zvis na druhu ternu
druhy plen:
po kolenou ve vysok trv, za zbytky zdiva
na boku pi psunech steliva, odsunu rannch
plazenm podlznm drtnch ztaras, pesun v otevenm
ternu
vdy je nutno pamatovat na chrnn zbran ped pokozenm
(samopal oprat o pai), pedevm zabrnit vniknut hlny nebo jinch
neistot do vvrtu hlavn

33

Plen plazenm

Plen po tyech

Plen na boku

34

Pokud se vojci dostanou do dotyku s neptelem, postupuj k dotyku s neptelem nebo se odpoutvaj od dotyku s neptelem, mus dodret tzv. taktickou
vyvenost. Nkdy se tento zpsob postupu v boji nazv bt neustle jednou nohou na zemi. To znamen, pokud se jednotlivec nebo skupina chtj
pohybovat, jin jednotlivec nebo skupina jim mus z palebn pozice poskytovat palebnou podporu, nebo bt pipraven poskytnout palebnou podporu.
Tohoto principu boje se uv na vech organizanch stupnch jednotek.

Palba a manvr dvojice (tmu)

Partner v boji je vojk spolupracujc s dalm vojkem. Spolen tvo dvojici uvnit palebnho tmu.
Palba a pohyb dvojice kad vojk je odpovdn za zahjen kryc palby,
pokud se jeho partner v boji pohybuje po bojiti. Zrove si mus bt jist, e
jeho vlastn pohyb bude kryt palbou jeho partnera v boji.
Pohyb mimo dotyk s neptelem
Postupujc, vyrejc, bc nebo plc se vojk mus bt kryt svm partnerem v boji, kter by ml mt dostaten velk palebn pole, aby zajistil bezpen dokonen postupu nebo pskoku pohybujcho se partnera. Dle mus
bt schopen okamit optovat palbu, jakmile neptel palbu zahj.
Pohyb bhem dotyku s neptelem
pod palbou neptele se vojk pohybuje pouze tehdy, je-li podporovn
palbou svho partnera v boji. Pohyb jednotlivce mus bt zajitn kryc
palbou jeho partnera v boji automaticky, bez nutnosti vydvn dalch
povel. Pohyb vyaduje praktickou schopnost odhadnout tern a taktickou situaci. Dlka kadho pskoku zvis na ternu, ale bn
nepesahuje 10 m

sri pskok se vojci dostvaj do pmho dotyku s neptelem. Bhem kadho pskoku jeden vojk zahj kryc palbu, zatmco partner
v boji se pohybuje. Pohyb me bt rychl nebo pomal, v zvislosti na
ternu a sle odvetn neptelsk palby. Pi pebhn je vhodn klikovat, a pokud je to nutn, uije vojk plen

bhem provdn palby a manvru me vyvstat nutnost vzat neptele palbou, ani bude vidn. V tomto ppad je nutn, aby kryc palba
alespo potlaila aktivitu neptele

35

Taktika

Uit principu palby a manvru

je dleit, aby vojk v dnm ppad nekil bhem pohybu linii

palby svho partnera

Metody palby a manvru dvojic

postupn: pohybujc se vojk postupuje na rove svho partnera v boji

stdav: pohybujc se vojk pokrauje v pskoku a mj svho partnera v boji

Komunikace
Podmnkou pro sprvn prbh pohybu za uit palby a manvru je zabezpeen vizuln a verbln komunikace uvnit dvojice tak, aby byl zajitn hybn
moment postupu a kryt pohybu palbou. Pestoe veker kony probhaj
v rmci dvojice automaticky bez povel, v nsledujcch ppadech mus vojk
informovat svho partnera:

vmna zsobnku

odstrann zvady na zbrani

zmna smru postupu

posln rozkazu od velitele sekce nebo drustva

Odpoutn se od dotyku s neptelem

pro odpoutn se plat stejn zsady palby a manvru jako pi postupu vped

vojci by mli pokraovat ve stahovn, dokud nebude peruen kontakt s neptelem nebo neobdr dal rozkazy od velitele sekce nebo
drustva

opt je nutn dbt zven opatrnosti, aby vojci nekili linii palby
svho partnera v boji

36

Taktika

Palba a manvr dvojice (tmu) postupn metoda

Palba a manvr dvojice (tmu) stdav metoda

37

Vojk v obran
Obrana je druhem boje, jeho clem je odrazit tok neptele, kter je v pevaze, a udret stanoven prostory (dleit ry nebo objekty). Je-li toc
neptel zastaven, je snaha o jeho nien vlastn tonou innost.
Zaujet obrany spov v zaveden vojk (jednotky) do stanovenho prostoru
a jej rozmstn v nm (zaujet palebnch stanovi).
Jednotlivm vojkm (zbranm roje) se v zvislosti na plnnm kolu me
pro plnn kol v obran urovat:

hlavn palebn stanovit

jedno i vce zlonch palebnch stanovi

doasn palebn stanovit

klamn stanovit

Palebn stanovit me bt okop pro (lecho, klecho, stojcho) stelce,

msto v zkopu nebo jin msto v ternu (v zvislosti na dob jeho budovn).

Zaujet palebnho stanovit, jeho prava a maskovn

Pro zaujet palebnho stanovit:
zvol si msto pro stelbu (na povel velitele) tak, abys byl co nejlpe skryt
ped pozorovnm a palbou neptele
mus mt dobr vhled v urenm sektoru
zani budovat okop
nepestvej pozorovat neptele
zbra si odlo na dosah ruky
hned od zatku budovn a pravy svho palebnho stanovit ho
prbn maskuj a utajuj svou ptomnost v nm i neptel t stle
pozoruje

38

Taktika
Zaujet palebnho stanovit

Reakce na dlosteleck pepad

Pi dlosteleckm pepadu:
p prvnch vybuch grant co nejrychlej zalehni, pokud mono za
pekkou (v dolku, v technice nebo vybudovanm krytu)
po skonen pepadu na povel velitele co nejrychleji opus ohroen
prostor v nazenm smru v prbhu svho pohybu pozoruj nejbli
okol a poskytni pomoc svm spolubojovnkm, jestlie byli zranni
po dosaen urenho prostoru shromadit jednotky stanovenho
velitelem ohlas veliteli svou ptomnost, ppadn i vsledky svho
pozorovn

39

Reakce na stelbu odstelovae

Pi zjitn odstelovae (zpravidla po zasaen nkterho
ze spolubojovnk ojedinlm vstelem):
co nejrychleji zalehni, pokud mono za pekku chrnc t ve smru
od neptele, a je-li to mon, poskytni pomoc zasaenm stelbou
pokus se pozorovnm zjistit, odkud byly vedeny vstely (pamatuj, e
odstelova je ve vhod v o tob a vid t) a podle monost optuj
stelbu
pokrauj v innosti podle pokyn velitele nebo na zklad vlastnho
zhodnocen situace a svch monost pokud mono skryt a
nejvhodnjm smrem opus ohroen prostor

Pozoruj

NEZAPOME,

Orientuj se

E NEJLEP ZPSOB
BOJE PROTI ODTELOVAI JE

ZABT ODSTELOVAE!
Rozhodni se

Konej

ZABIJ
ODSTELOVAE!

40

Nech-li jej uniknout,

napadne nkde jinde
nkoho jinho!

Aktivn opaten

udruj bezpenost v okruhu 360

nepostupuj (nejednej) ablonovit
neumoni nepteli pozorovn ternu
odstra sv odznaky a nevzdvej poctu v polnch podmnkch
velitel by se mli smsit s jednotkou
k vyhledvn odstelova pouvej optick pstroje
pouvej mal przkumn a bezpenostn hldky
omez svj pobyt v otevenm prostoru, prozkoumvej okol
nos ochrannou vestu
pouvej obrnn vozidla
pouvej zadmovn nebo dmov clony ke snen pozorovacch
monost odstelovae a omez innost jeho stelby
pohybuj se ve stnu, vyuvej kryt a kryt

Pravidla stelby na letouny

V prvn ad je nutno urit charakter letoun jako cl:
rychle a nzko letc letouny
pomal letouny
stemhlav toc nebo po proveden ztei unikajc letouny
U prvnch dvou ppad se vede stelba z runch zbran do dlky 500 m s hledm 3 a na vt dlky s hledm 5, protoe cle se zpravidla pohybuj pod
velkmi polohovmi hly.
Pi stelb na rychle a nzko letc letouny se nastavuje jednotn nadbh
500 m a stl se posunem zbran ve smru letu letounu o 500 m (asi 60)
dlouhmi dvkami.

41

Taktika

Co lze uinit, aby ses nestal clem odstelovae?

Smr letu

rn
m
Z

60

POSUN

"5"
Stelba na letouny posunem
Pi stelb na pomalu letc letouny je nutno vynet nadbh podle stejnch
zsad jako pi stelb na pohybliv cle ve viditelnch dlkch trupu letounu,
piem se zmrn bod pekld od pd letounu ve smru jeho letu.

NADBH (x trup)
ZB

Smr letu

Stelba na pomalu letc letouny

Pi stelb na stemhlav toc nebo po ztei unikajc letouny se stl
na p nebo z bez nadbhu, protoe se zpravidla zmrn kryje se smrem letu.

42

Pravidla stelby na vrtulnky

V prvn ad je nutno urit charakter vrtulnku jako cle:

Taktika

vrtulnk ve visu
vrtulnk ve vodorovnm letu
vrtulnk v ikmm letu
vrtulnk kolmo klesajc nebo stoupajc
Na vrtulnk ve visu se stl jako na pozemn pevn cl s odpovdajc dlkou
podle zsad pro stelbu na pevn cle z msta, protoe polohov hel cle
zpravidla nepesahuje +15.
Na vrtulnk ve vodorovnm letu se stl jako na pohybliv pozemn cl z msta
s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu (vodorovn) ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se pen od pd
vrtulnku.
Na vrtulnk v ikmm letu se stl rovn jako na pohybliv pozemn cl z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu (ikmo)
ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se pen opt od pd
vrtulnku.

NADBH
ZB

Smr letu

Stelba na vrtulnk ve vodorovnm letu

Na vrtulnk, kter kolmo kles nebo stoup, se stl rovn jako na pohybliv
pozemn cl z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy
jeho letu (dol nebo nahoru) ve viditelnch vkch trupu (siln st trupu),
piem zmrn bod se pen od spodnho okraje trupu nebo od hornho
okraje trupu.

43

Na nejmodernj typy bojovch vrtulnk, u kterch se podstatn zvila

jejich manvrovost, se v nkterch ppadech pouvaj i pravidla stelby na
letouny.

NADBH

ZB

Sm

r letu

NADBH

Smr letu

Stelba na vrtulnk v ikmm letu

ZB

Stelba na kolmo klesajc vrtulnk

44

Clem je odrazit tok neptele, kter je v pevaze, zpsobit mu ztrty a udret dleit prostory (ry, objekty). Toho lze doclit jen co nejefektivnj
(nejinnj) palbou, tzn. sprvnou volbou cle (vzhledem k monostem
a inkm sv zbran) i volbou optimlnho okamiku a zpsobu zahjen
stelby (vzhledem ke vzdlenosti, rychlosti a smru pohybu neptele), vyuvnm ternu a dovednou innost kadho jednotlivce v prbhu veden
obrannho boje. Obrnn cle se ni protitankovmi prostedky. Pchota se
oddluje od techniky palbou kulomet a samopal. Pchota se ni granty
po piblen na vzdlenost 30 a 40 m.
Reorganizace drustva (je-li provdna) je provdna bezprostedn po odraenm toku neptele (po jeho zastaven na e nebo po jin dl innosti).
Kad len drustva zodpovd za:
kontrolu sv zbran a vybaven
kontrolu munice a grant
doplnn zsobnk
V hlen vojk udv:
vsledek boje a ppadn zrann
spotebu munice (poadavek na doplnn)

45

Taktika

Odren ztee obrnn techniky a pchoty neptele

Boj zblzka
Pi proniknut neptele do postaven jej ni bojem zblzka.

Fze pouit bodku

dery pabou

Vojk za toku
tok je zkladnm druhem boje, jeho clem je znien brncho se neptele
a nebo ovldnut prostor, kter brn. tok me bt veden tak za elem
klamn neptele nebo pouze k odraen jeho sil.
tok spov:
v nien neptele palbou vech zbran
v rozhodn ztei
v rznm postupu do hloubky jeho obrany
v nien nebo zajmn jeho iv sly
ve zmocovn se zbran, vojensk techniky, rznch objekt neptele
a urench prostor (ar)

46

Jednotlivci (tmu) se za toku stanovuj:

Objektem ztee me bt neptel v okopech nebo jinch ochrannch stavbch

oprnho bodu (obrannho postaven), msta velen, jednotliv tanky, bojov
vozidla, dla, protitankov prostedky, kulomety a dal palebn a technick
prostedky neptele rozmstn na smru toku (jednotlivce, jednotky).
Vojk to (pln koly) v sestav drustva (tmu, sekce).
tok vojka (drustva) probh v esti zkladnch fzch:
pprava k boji
reakce na nepmou palbu neptele
odhalen pozice neptele
vyvinut palebn pevahy (drustva)
tok (zte)
reorganizace (drustva)
Pprava k toku se provd obdobn jako ve stati innost vojka v boji.
Reakce vojka na nepmou palbu neptele (pi zvuku dopadajcch grant nebo min) je po signlu (povelu) velitele Dlosteleck pepad!
nsledujc:

co nejrychleji zalehne

po povelu nap.: 12. hodina, 300 m, VPED! se zrychlenm pesunem (pskoky) zane pemisovat v danm smru (dodruje sestavu)

po kontrole munice, ztrt a vybaven me nsledovat peskupen do

pvodn sestavy a pokraovn v plnn kolu dle pokyn velitele

Odhalen pozice neptele je povinnost kadho vojka.

Znamen to, e pi nastelen jednotky (jednotlivce) je kad, kdo to zpozoruje, povinen upozornit ostatn vkikem NEPTEL (KONTAKT). Dalm
krokem je okamit vyhledn krytu a optovn palby do smru, odkud je
jednotka (jednotlivec) nastelena (nastelen).
Mezi ti nejpouvanj zpsoby odhalen postaven neptele pat:

pozorovn

optovn palby do smru pravdpodobnho rozmstn neptele (odporu) nebo jinho (dalho) smru

47

Taktika

cle, kter m zniit (objekt ztee)

smr dalho postupu (msto v sestav)

proveden rychlho pohybu urenho vojka (vojk) s clem vyvolat

reakci (zpravidla palbu) ze strany neptele

Vyvinut palebn pevahy je realizovno zejmna palbou a pohybem (manvrem). Clem palby je vyvinout palebnou pevahu, a tak potlait innost
neptele.
Zte (drustva) je provdna zpravidla v bojov sestav (rojnici) za vyuit
palby a pohybu (manvru) jednotlivc (tm, sekc).

Pprava ke ztei a vyraen na zte

Na povel velitele bezprostedn ped vyraenm na zte prove zejmna tyto kony:
zkontroluj, zda m zsobnk pln, ppadn vzty (nasa) bodk
zkontroluj ochrannou masku a dej ji do pohotovostn polohy
zkontroluj granty
Na povel velitele k zahjen ztee vybhni ve stanovenm smru!

Pohyb po bojiti a pekonvn ztaras, nien protivnka

palbou, granty a bojem zblzka
Proveden ztee:
pod palbou neptele se pohybuj bhem nebo pskoky
na povel velitele vbhni za svmi spolubojovnky do prchodu ztarasu
(pedtm nezapom zajistit svou zbra, abys pi ppadnm pdu
nezashl spolubojovnka)
po pekonn ztarasu (prchodem) rychle zaujmi sv msto v sestav
drustva, pokrauj ve veden palby a piprav se k vniknut do zkopu
neptele vetn pouit runch grant
neptele ni granty na vzdlenost asi 30 m
vyuij zraujcho a ohluujcho inku grant, co nejrychleji vnikni
pod ochranou spolubojovnk do zkopu a dokoni jeho ovldnut
Reorganizace se provd obdobn jako ve stati vojk v obran.

48

Taktika
Nien neptele v zkopu

Vojk za pesunu
V zvislosti na zpsobu a druhu pesunu (bojovou technikou, elezninm
pevozem nebo pky apod.) me vojk plnit v jeho prbhu celou adu
kol a innost pozorovatel vzdunho prostoru, pozorovatel pozemnho
neptele v urenm sektoru vzhledem ke smru pohybu, pslunk stre
v elezninm pevozu, pslunk pepravovan osdky atd. Stle pitom
mus bt pipraven na povel velitele nebo i samostatn reagovat na ppadn
pekvapiv napaden neptele (vzdunm, palebnm pepadem, v lce na
ose pesunu apod.) nebo plnit jin koly, kter vyplynou ze situace nebo jej
nhl zmny.

innost v prostoru rozmstn mimo boj

Vbr msta odpoinku, stavba pstek (stan)
Psteky (stany) se stav po dosaen urenho prostoru a na povel velitele
podle stanovench zsad. Nejvhodnjm mstem pro budovn mst odpoinku jsou such svahy v lesch pobl tekouc vody. Pitom je nutno se vyhnout
vrcholkm vyvench mst a osamocenm stromm, kter zvyuj za bouky
nebezpe, e do nich ude blesk.

49

Poadavky na msto odpoinku

Vbr msta:
such
nenpadn
dobr vhled
monost niku
tko pstupn
blzko vody (mj. i monost
provdn osobn hygieny)
dostatek paliva

50

Ochrana proti nepznivm vlivm poas:

bez nebezpe zaplaven
na zvtrn stran
slunn msto vyhvan rannm
sluncem
ochrana proti padajc rose, vtru,
snhu, vnici, udren tepla
zabrnn prochlazen tla vystlnm
(such trva, jehlinat vtve, list,
mech)

Propltan psteek

Psteek ze stanovho dlce

nebo pikrvky

Psteek z klest a trvy

Psteek pod stromky svzanmi

k sob

Ochrana proti nepznivm vlivm poas v prbhu

plnn bojovch kol

dodrovat vt rozestupy v rmci pochodujc jednotky, uvolnit odv

odpovat ve stnu a mt dostatek tekutin
nejst bezprostedn ped fyzickm vkonem v horku
neodkldat pokrvku hlavy
nept alkoholick npoje
Prevence omrzlin:
ochrana proti chladu dostatenm odvem a pikrvkami
udrovn suchho a volnho odvu, ponoek a bot
dostatek teplho jdla a npoj
vzjemn pozorovn zblen ke nosu, u a prst
nepovn alkoholu
dostatek pohybu
pouvn chemickch a elektrickch ohva u nehybnch osob
otuovn chladnou vodou, vzduchem, slunenm zenm, m
se vytvej podmnn reakce, kter zabezpeuj pizpsoben
organismu nhlm zmnm teploty, a tm omezuj vskyt chorob
z nachlazen

Vbr, prava msta, rozdlvn a udrovn ohn

Ohe
Je uiten:

kod:

jako zdroj tepla a svtla (ukliduje)

prozrad kryt

k dezinfekci vody (pevaenm)

zpsob por

k pprav stravy

zni vstroj

k suen vstroje
chrn proti hmyzu (dmem je
demaskujc!)
umouje signl dmem (viditeln i
neptelem!)

51

Taktika

Prevence onemocnn z peht:

Hlavn zsady:
ohe se rozdlv ve dne, k zaht v noci se pednostn vyuvaj
oht kameny a zem
pouv se such devo, aby se netvoil dm
ohnit se zapout pod rove zem a stav se kolem nj stny
z hustch vtv, prken, plechu apod.
ohe se rozdlv a udruje tak, aby slouil k vaen, suen nebo ohvn
Msto pro ohnit se vybr:
hol, odlehl, bez porostu, se suchm podkladem (kmen, psek)
v zvt, kter umouje kryt ped nepohodou a ped pozorovnm
ze strany neptele
v blzkosti palivovho a vodnho zdroje
Ohnit se upravuje takto:
na tvrdm podklad se obkld kameny, pskem nebo hlnou
na mkkm podklad se opatrn odkrvaj drny
v zim se odstrauje vrstva snhu a ledu a na tvrdou zem, pak se
podkld rot z plochch kamen, kus plechu nebo nkolika polen
poloench vedle sebe
Ohe se rozdlv a udruje takto:
pro rozdln ohn je vhodn such troud z pln zprchnivlch st
uschlch strom, such vtviky, tsky jehlinatch strom, such
trva, seno nebo mech
pro rychl rozhoen a vytvoen havho popele se pouvaj iky
a kra jehlinatch strom, devo smrku, modnu, borovice, jedle,
bzy, ole, jasanu, jebu, aktu a such mech
pro udren ohn je nejvhodnj devo dubu, katanu, oechu, ten,
javoru a devo paez vech strom
Po zruen ohnit je nutno:
nechat ohe vyhasnout nebo zalt ohnit vodou, zasypat pskem,
hlnou, drobnm kamenm
popel, obloen ohnit a zbytky deva zahrabat do zem a vrtit
na msto drny, kter byly odstranny ped zaloenm ohn (zahladit
vechny stopy)

52

Je velmi nesnadn vrazn odliit jednotliv druhy oh, protoe ohe me

plnit vce funkc souasn. Ohnit se rzn upravuj podle toho, zda se jedn
o ohe na vaen nebo ohe k oht.

Taktika

Ohn k oht osob (suen odvu)

Hvzdicov ohe

Loveck ohe

Polynsk ohe

Non ohe

Skryt ohe

Vn ohe
Ohn k pprav jdla (peen, vaen, ohev)

Trampsk pec

Kovov sud

Vyhlouben pec

Rovn pec

Zvsn ohnit

53

innost pozorovatele a spojky

innost pozorovatele
Pozorovatel je vojk, uren k zskvn informac o nepteli, ternu a ternnch pedmtech v pozorovacm sektoru z pozorovacho stanovit. koly
pln pozorovnm (naslouchnm) a k tto innosti vyuv pozorovac pstroje, spojovac a jin technick prostedky (z bojovho vozidla, stlho nebo
doasnho pozorovacho stanovit).
Pozorovn je zkladn zpsob zskvn informac o pozemnm a vzdunm
nepteli. Uskuteuje se zrakem, optickmi pstroji a jinmi technickmi prostedky.
Naslouchn je jeden ze zpsob zskvn informac o nepteli. Informace
se zskvaj sluchem podle charakteristickch zvuk. Pouv se zejmna
v noci a za snen viditelnosti jako doplnk pozorovn.
Pozorovac stanovit (PoSt) je vhodn msto v ternu (bojovm vozidle),
zpravidla skryt a dkladn zamaskovan, dostaten materiln vybaven,
umoujc zskvn informac o nepteli a ternu, skryt pchod a odchod
a vasn pedvn vsledk pozorovn.
Veobecn lze rozdlit pozorovac stanovit na stl a doasn (zejmna
z hlediska jejich enijn pravy a pedpokldan doby vyuvn). Kad pozorovac stanovit mus splovat zejmna nsledujc poadavky:
Stl pozorovac stanovit

buduje se enijn

zabezpeuje vhled na max. vzdlenost

je k nmu skryt pchod a odchod

je zabezpeeno spojen s nadzenm

je dn maskovan

Doasn pozorovac stanovit

Umisuje se v ternu, kter umouje maskovn bez enijnho budovn
a pozorovn ve stanovenm sektoru.

54

pstroji pro pozorovn ve dne i v noci

technickmi prostedky przkumu a prostedky pro zjiovn
pracujcch infrapstroj a radioloktor neptele
prostedky pro urovn souadnic, men vzdlenost a hl
spojovacmi prostedky
kdovanou mapou nebo schmatem pozorovn
denkem pozorovn
buzolou, hodinkami, svtilnou, psacmi a kreslicmi pomckami;
dle poteby i dalmi zznamovmi prostedky (fotoapart,
videokamera, diktafon apod.)
dle poteby prostedky radianho a chemickho przkumu
koly pozorovatel a pozorovacch hldek
kol pozorovatelm (pozorovac hldce) vydv v ternu ten velitel, kter organizuje pozorovn. kol me bt vydn i v dob ppravy przkumnho orgnu (ve vlastn sestav) podle mapy a upesnn na pozorovacm stanoviti,
mst krtk zastvky, shromaditi nebo na zkladn.
Pozorovatel (pozorovac hldka) mohou plnit tyto hlavn koly:
zjiovat slu, sloen a charakter innosti neptele
odhalovat prostory soustedn jednotek a tb a sledovat zmny
v jejich rozmstn
urovat pesn souadnice cl nebo prostory rozmstn (postaven)
palebnch prostedk, radioloktor, pozorovatelen, enijnch
pekek, ztaras apod.
zjiovat rozmstn mst velen, spojovacch uzl, stanovi zen
a naveden apod.
odhalovat reim innosti neptele, zpsoby steen, poty vojk,
bojov techniky a zbran, jejich oznaen a slovn
sledovat pesuny jednotek (bojov a jin techniky) neptele na bojiti
pozorovat innost neptelskch letoun a vrtulnk
vyhodnocovat tern v pozorovacm sektoru a zjiovat jeho zmny

55

Taktika

Podle situace a kolu me bt pozorovac stanovit vybaveno:

Nesm zanedbat maskovn. Odlesk pilby nebo jin kovov soustky

vzbroje nebo vstroje je vidt do vzdlenosti 1 km, odlesk skla dalekohledu do 2 km, odlesk skla auta a do 4 km.
Naslouchac stanovit je vhodn msto v ternu, zpravidla skryt a dkladn zamaskovan, dostaten materiln vybaven, umoujc vst przkum
naslouchnm a pedvat zjitn informace.
Mnostv pouitelnho svtla v noci nebo za snen viditelnosti podstatn
ovlivuje viditelnost objekt v ternu. Tabulka uvd piblin vzdlenosti,
v nich by mla (mohla) bt vidt nehnut stojc osoba.
V ppad poteby se pro pozorovn, doplnn naslouchnm, vol nov
(vhodnj) stanovit, kter se umisuje do dol proti horizontu nebo do
blzkosti prostor pedpokldan innosti neptele (kiovatek komunikac,
most, okraj osad nebo lesa). Pozorovn se provd pedevm pomoc
technickch prostedk przkumu a dopluje se naslouchnm.
Stanovit pro naslouchn se obyejn uruje na pednm okraji bojov sestavy vlastnch vojsk nebo i ped nm, pokud mono co nejble k nepteli.
Z hlediska slyitelnosti jsou vhodn naslouchac stanovit v mstech, na
kter pichz zvuk bez odrazu, nevhodn je takov msto, na kterm se projevuje (psob) ozvna.
Naslouchnm lze asto zjistit cenn informace i bez pouit technickch prostedk (pesuny, stdn strnch, provdn zemnch prac apod.).
Nejdleitjmi zvukovmi pznaky, podle nich lze zjistit a urit innost neptele, je hovor lid, jzda automobil a p
sov techniky, provdn enijnch prac, stelba apod.
V noci jsou slyet rzn zvuky na vt vzdlenost ne ve dne. Nejlep slyitelnost je za sychravho poas, po deti a v zim.

56

Slyitelnost zvuk a rznch innost v noci

Vzdlenost

hovor, kael, nabjen zbran, sthn drtu

do 100 m

povely, nrazy zbran a vstroje, ohe (svit) cigarety

do 200 m

tup hluk pochodujc jednotky na tvrd cest, zatloukn

kolk (run)

do 300 m

kcen strom a ezn deva

do 400 m

hlasit povely, nrazy nad pi zemnch pracch

250500 m

zatloukn kolk (mechanickm zpsobem), hluk motoru

nkladnho vozidla pi jzd po tvrd cest

do 500 m

plamen hoc zpalky, pochod jednotky po asfaltov,

betonov nebo dldn silnici

do 600 m

padn strom

do 800 m

hluk motoru nkladnho vozidla pi jzd po asfaltov,

betonov nebo dldn silnici, hlouben zkop
nrazy vesel na vodu

do 1 000 m
1 0002 000 m

hluk motoru tanku pi jzd po tvrd cest

do 2 000 m

hluk motoru tanku pi jzd po asfaltov, betonov nebo

dldn silnici

do 3 000 m

klakson automobilu
palba z runch zbran
dlosteleck palba, vbuch trhaviny

2 0003 000 m
do 4 000 m
do 15 000 m

Pozorovatel se nesm prozradit svm umstnm!

57

Taktika

Zvuk, zblesk

Sprvn

patn

Sprvn

patn

Sprvn

58

patn

Taktika
Sprvn

patn

Pozorovac sektor je st pozorovacho psma nebo st ternu, uren

pozorovateli nebo przkumnmu orgnu k pozorovn. Je ohranien dvma
dobe viditelnmi ternnmi pedmty (orientanmi body) a pozorovacm
stanovitm.

Bod 2

Vlastn stanovit

Bod 1

59

Veden pozorovn
Pozorovac sektor se zpravidla rozdluje do t psem:
v blim psmu (do hloubky 400 m) se pozoruje pouhm okem
ve stednm psmu (v hloubce 400 a 800 m) se pozoruje stdav
okem a optickmi pstroji
v zadnm psmu (na hranici viditelnosti) se pozoruje pouze optickmi
pstroji

Zadn psmo

1000 m

900 m

700 m
600 m

Stedn psmo

300 m
Bli psmo

Pi pozorovn pozorovatel nejprve zrakem dkladn prohled bli psmo

zprava doleva, potom se vrt pohledem zpt na pravou hranici sektoru
a stejnm zpsobem prohldne stedn a nsledn i zadn psmo. Pi vracen pohledu ze zadnho do bliho psma rychle pekontroluje msta, jim je
teba vnovat zvenou pozornost. Odkryt seky se pozoruj rychleji, lenit
pomaleji. Zvl peliv se studuj seky, ve kterch byly zjitny pznaky
ptomnosti nebo innosti neptele (cle, objekty przkumu). Pi ptrn po
vzdunch clech je teba maximln pozornost vnovat zejmna prohledvn horizontu.

60

Pro zprava doleva? Pohyb hodinovch ruiek, ten a psan je provdno zleva doprava, proto je tento smr pirozen. Pozorovn provdn
zprava doleva je vlastn nepirozen innost, a proto se pozorovatel na
tuto innost vce sousteuje, z toho vyplv vt pravdpodobnost zjitn cle ne pi provdn pozorovn zleva doprava.
Rozliitelnost pedmt pouhm okem
Cl (objekt przkumu)

Vzdlenost

detaily oblieje a zbran, cihly ve zdi

100 m

list na stromech, taky na stechch

200 m

hoc cigareta

do 200 m

zbran, barva a sti odvu

250300 m

tk kulomet, minomet, protitankov kann, sloupy na

drtnm ztarasu

500 m

velk vtve strom, okna, komn na stee, pohyb nohou

a rukou

700 m

odlesk pilby nebo jin kovov soustky vzbroje nebo

vstroje a hoc zpalka

do 1 000 m

auto, tank, letadlo na zemi

1 000 m

jednotliv osoby a vozidla na svtlm pozad

1 500 m

odlesk skla dalekohledu

do 2 000 m

jednotliv stromy, skupina pohybujcch se osob

2 000 m

odlesk skla auta

do 4 000 m

jednotliv budovy

4 000 m

svtlo lampy, zblesk vstel z run zbran

do 5 000 m

signln nboje, vstely dl

10 km i vce

Na pozorovacm stanoviti pozorovatel zpracovv a vede tyto bojov dokumenty:

denk pozorovn
schma pozorovn

61

Taktika

Poznmka:

Denk pozorovn je bojov dokument, veden na kad pozorovateln

(pozorovacm stanoviti). Zaznamenvaj se v nm koly pozorovac hldky
(pozorovatele), vsledky pozorovn, odeslan informace a stdn pozorovacch hldek (pozorovatel).
Obsah denku pozorovn a zpsob jeho veden
kol pozorovatele/pozorovac hldky (pklad):
Na komunikaci Brno Olomouc zjiovat pesuny sil a prostedk neptele,
jejich as, slu, druhy zbran a smr pesun. Zvltn pozornost vnovat dlosteleckm a protiletadlovm jednotkm. Zjitn informace okamit hlsit.
Pozorovac stanovit: trig. 286,5 ur
Pozorovac sektor vpravo vlastn stanovit severn okraj osady
Blaovice vlevo vlastn stanovit zemdlsk staven 2 km sz. Velatice
Den
Msto
hodina
16. 8. OB 12 PUMPA
14.30
14.40

14.48

14.55

Co zpozorovno
pjezd 5 nkladnch automobil a vykldn materilu

Kdy a komu
hleno
14.35

vlevo 20, ble 50

veliteli PzS
OB 23 TVAROH pjezd 1 obrnnho transpor- 14.45
vpravo 50, dle 50 tru BTR-80 bez dal innosti veliteli PzS
OB 23 TVAROH zaujmn palebnch stanovi samohybnch houfnic po 14.50
vlevo 100, ble
dvojicch dl ve vzdlenosti
veliteli PzS
50
do 150 m od sebe
OB 2 MOST

pesun 15 nkladnch vozidel 15.00

po komunikaci smr Olomouc veliteli PzS
pedn a pevzet kolu pro
pozorovn:

datum

hodina

- v prbhu pozorovn bylo

zjitno (viz denk pozorovn) OB 23
TVAROH vle- zvady, nedostatky, jin
vo 20, bludlosti (nebyly)
e 50
pedal:

pevzal:

(podpis)

(podpis)

Schma pozorovn je pomocn dokument, kter obsahuje grafick znzornn kol pozorovacch hldek (pozorovatel). Vede se na mapch velkho
mtka nebo nrtech.

62

Schma pozorovn (vzor)

Schma pozorovn je zpracovno pro usnadnn celkovho pehledu o situaci v pozorovacm sektoru a pro zajitn jednotnho pedvn a pebran
kol pi pozorovn.

Taktika

Schma pozorovn
dlnice BRNO OLOMOUC

3. mechanizovan rota

OB 23 TVAROH
3 000 m

OB 24 OKRAJ

Tvaron

OB 22 KIOVATKA
3 300 m

3 000 m

Velatice

OB 21 KOSTEL
3 750 m

OB 13 KOMN
2 150 m

OB 12 PUMPA
1 950 m

Rohlenka

OB 3 MOST
850 m

Blaovice

OB 2 DM
1 150 m

OB 11 JEHLI
1 650 m

OB 1 KE
850 m

Legenda:

trig. 286,5 ur

hluch prostory

Jikovice
Zpracoval:
hodnost, jmno, pjmen
dne: ... , hod: ...

Postup pi zpracovn schmatu pozorovn:

seznmen s ternem v prostoru plnn kolu
upesnn vlastnho stanovit, pozorovacho sektoru a orientanch
bod v ternu a podle mapy (na zklad rozkazu pro pozorovn)
zpracovn schmatu ternu orientovanho do zjmovho prostoru;
zkres vlastnho stanovit, pozorovacho sektoru a vyznaen
orientanch bod, slovanch zprava doleva s poten slic 0
v blim, 1 ve stednm a 2 v zadnm psmu ve tvaru zlomku
zkres taktick situace se schematickm zkresem postaven vlastnch
sil a co nejpesnjm zkresem zjitnch neptelskch prostedk
popis schmatu (jakho prostoru se tk, kter jednotky, kdo a kdy
dan schma pozorovn zpracoval)

63

OB orientan bod

nzev orientanho bodu

poadov slo

OB 23 NZEV
3 000 m
vzdlenost v metrech

innost vojka jako spojky

Pohybliv pojtka (spojka) se pouvaj k pedvn nazen a hlen ve
vech druzch boje, jako i pi pesunech a rozmstn mimo boj.
Spojka je vojk, kter je uren k doruen stnch nebo psemnch rozkaz,
hlen a zprv. kol pln samostatn, a to bu pky, nebo na dopravnm
prostedku.
Plnn kolu spojkou je doasn kol. Znamen to, e k plnn kolu spojky
je vysln vojk v prbhu plnn jinch kol (v obran, pi rozmstn mimo
boj nebo pi plnn dalch kol).
Hlavnm kolem spojky je dopravit rychle a skryt zprvu na uren
msto a tam ji stn sdlit nebo pedat.

64

vdt komu a kam zprvu doruit a jak se zachovat, nenajde-li na

stanovenm mst toho, komu byla zprva urena
znt pesn as, dokdy m bt zprva pedna
znt nazpam obsah zprvy (v ppad stnho sdlen)
umt volit skrytou cestu, rychle se pemisovat a dobe se za postupu
maskovat
umt pekonvat ternn pekky, dobe se orientovat v neznmm
ternu a umt postupovat podle azimutu
zapamatovat si ve, co bhem sv cesty pozoroval
vyhbat se boji a vdt, jak se zachovat, bude-li na cest pepaden
nebo zrann. Hroz-li pi nebezpe, e zprva padne do rukou
neptele, mus ji zniit
znt kdy a kam se vrtit
po nvratu hlsit veliteli, kter jej vyslal, splnn kolu a ve, co bhem
cesty zpozoroval
Pi sprvnm pohybu v ternu je nutno:
zabrnit hluku za pohybu dnm upevnnm soustek vstroje
a vzbroje
smr postupu zvolit tak, aby co nejmn prochzel volnn ternem,
vyuvat ternnch nerovnost a stn
pi postupu otevenm ternem se pohybovat pskoky nebo plenm
lesn cesty a prseky rychle pebhnout
Ptra me dostat tyto koly:
vas zjistit ppadnou ptomnost neptele ve smru postupu jednotky
proptrvat v urenm smru pesunu jednotky nejbli okol
pochodov osy, zejmna okraje lesa, osady, mosty apod.
vas odhalit (zjistit) ptomnost neptelskch vojk
zajiovat postup sv jednotky v urenm smru

Nedotkej se nalezench zbran, soustek vstroje apod., mohou

to bt zaminovan nstrahy!

65

Taktika

Povinnosti spojky:

V rozkazu pro spojku se uvd:

kol (kam m jt)
obsah hlen (rozkazu), ppadn i obsah psemnho dokumentu
osa pesunu (smr)
as, dokdy m bt zprva (rozkaz) doruena
kam a kudy se vrtit
heslo (zvoln a ohlas)
Heslo se uruje (zpravidla na kadch 24 hodin) k rozpoznvn vlastnch vojk. Pro zvoln se vol slova bn pro kadho vojka, nap. sti vstroje,
vojensk techniky a jinch vojenskch pedmt.

innost vojka jako ptrae

Ptrn je po pozorovn (naslouchn) druhm nejpouvanjm zpsobem
przkumu a zskvn zprv o innosti neptele a ternu. Ptra je nejmenm prvkem zajitn pesunu.
Ptra je vojk uren k pmmu zajitn pesunu ptracho drustva (przkumnho orgnu) nebo jin jednotky.
Ptrac hldka (zpravidla dvojice) je st ptracho drustva (przkumnho
orgnu) uren k pmmu zajitn pesunu (innosti) ptracho drustva
(przkumnho orgnu).
Pi przkumu pln ptrai zpravidla tyto koly:
pozoruj a prozkoumvaj tern a ternn pedmty v blzkosti osy
postupu a objekty na ose postupu
ptraj po ptomnosti neptelskch sil a prostedk a podle rozhodnut
nadzenho sleduj innost neptele a mstnho obyvatelstva
v okolnch osadch a na komunikacch
zajiuj ptrac drustvo (jednotku, kter je vyslala) ped pmm
napadenm pozemnm neptelem
nen-li zjitn neptel, smluvenm znamenm (signlem) hls CESTA
VOLN a pokrauj v plnn kolu
je-li zjitn neptel, smluvenm znamenm (signlem) hls nap.:
NEPTEL NA TET (slab neptel, siln neptel) a ihned zahj
jeho pozorovn
pi nenadlm stetnut s neptelem zahj palbu

66

Pprava k plnn kolu je zvisl na konkrtn situaci a na ase, kter je

k dispozici.

znt svj kol

udrovat dan smr postupu, udrovat spojen s velitelem, znt
vechny potebn signly a smluven znamen (stt, cesta voln,
pokraovat v postupu, zpomalit postup, zrychlit postup, neptel,
zamoen prostor, velitel ke mn, ptrai ke mn atd.)
vyuvat lenitosti a pokrytosti ternu ke skrytmu postupu, rychle
postupovat a pekonvat rzn pirozen a uml pekky, dobe se
orientovat v neznmm ternu ve dne i v noci
pozorovat a naslouchat na mst a za pohybu, ve dne i v noci
proptrvat tern a ternn pedmty
znt zsady kladen neptelskch nstrah
rozeznat stejnokroje neptele, jeho zbran a bojovou techniku
zjiovat pznaky pouit chemickch a biologickch zbran, znt
niiv inky jadernho vbuchu a zsady ochrany proti nim
odhalit pznaky prozrazujc ptomnost neptele (zven tkot
ps, dm z oh zdvihajc se nad lesem, zbytky ohni, ulapan
povrch pdy nebo porostu, zanechan trky papru, oharky z cigaret,
plechovky od konzerv apod.)
rychle a iniciativn reagovat na vechny nenadl situace pi stetnut
s neptelem
Spojen (dorozumvn) mezi ptrai (mezi ptrac hldkou a velitelem ptracho drustva) je realizovno zpravidla pomoc pedem smluvench signl
za vyuit radiostanice, svtilny nebo jinm zpsobem, nap. : POZOR,
STT, CESTA VOLN, POKRAOVAT V POSTUPU, ZPOMALIT POSTUP, ZRYCHLIT POSTUP, SLAB NEPTEL NA EST, KONTAKT
NA TET, ZAMOEN PROSTOR, ZTARAS, VELITEL KE MN,
PTRAI KE MN apod.
Pohyb ptra je v zvislosti na situaci a ternu provdn chz, bhem, pskoky nebo jinm zpsobem, a to zpravidla tak, e ptra se pohybuje vpedu
a vedouc ptra ponkud vzadu, piem se v pohybu vzjemn zajiuj.

67

Taktika

Ptra mus:

Postup ptrae (dvojice ptra) pi plnn kolu

seky pehlednho ternu

Pekonvat rychle, ve lenitm

ternu postupovat pomaleji, piem peliv pozorovat a prohlet
vechny ternn pedmty ve smru postupu. Na vhodnm mst
pro pozorovn zastavit postup,
pozorovat a naslouchat.

Komunikace a prseky v lese

Ptra jde zpravidla vpedu po
jedn stran a vedouc ptra po
druh stran ponkud vzadu.
Ped vstupem do lesa pozoruje
jeho okraje a zjist, zda se v nm
nenachz neptel. Pokud nebyly zjitny pznaky jeho ptomnosti, ptra rychle pronik
s vyuitm skrytch mst na okraj
lesa a prohled ho. Vedouc

68

ptra zajiuje jeho postup a

innost. Hloubka prohledn
okraje lesa bude zviset na
charakteru lesa pi dodren
zsady, e ptrai maj navzjem spojen zrakem.

Pi postupu lesem se
vzdlenosti mezi ptrai
zkracuj. Ptrai postupuj pomaleji s vlnmi pohyby (s tendenc
maskovn
pohybu).
Pi krtkch zastvkch
pozoruj a naslouchaj.
Zvltn pozornost vnuj korunm strom,
hustm porostm, kem, hromadm deva,
vchodm z rokl atd.

Taktika

Mtiny, planiny, velk prseky se sna obejt. Nen-li to mon, peliv pozoruj tento prostor a nsledn jej rychle pekonaj.
Pi vyjit se ptrai zastav a pozoruj tern ped lesem. Vyjit z lesa je velmi
nebezpen okamik, a proto zpravidla velitel ptracho drustva osobn pozoruje tern ped lesem a vyd rozkaz k dalmu postupu.

69

Osaml budovy
Ptrai se pibl na takovou
vzdlenost, kter umouje
dobr pozorovn cel budovy
a jejho nejbliho okol. Pozoruj budovu a sna se zjistit
vnj pznaky ptomnosti
neptele nebo mstnho obyvatelstva.

Veobecn pravidla pohybu v zastavnm prostoru:

neukazovat svoji siluetu ve dvech, oknech, nebo na stechch dom
vyhbat se otevenm plochm (ulice, nmst, aleje a parky)
ped pesunem do dalho postaven peliv pozorovat prostor ped
sebou a na bocch
utajovat vlastn pohyb vyuvnm krycch vlastnost budov, trosek a
vegetace
pesuny z jednoho postaven do druhho vdy provdt co nejrychleji
bt vdy ostrait a oekvat neoekvan
Zsadn se vyhnout
prostorm (nap. nmst, aleje, parky
apod.), pokud je to
mon (jsou nejvhodnj pro pouit
neptelskch zbran).
Pokud je poteba pekonat dan prostor,
je nutn snit riziko
zrann (pekonn po
jednotlivcch, rychlm
bhem).

70

ostatn pslunci skupiny

(tmu) pozoruj a zajiuj pesun

vchoz
postaven

nsledujc
postaven

Je-li v blzkosti most

nebo lvka, ptrai je
pekonaj a zajist pechod celho drustva.
Je mon vyut loky,
pramice i jin pepravn
prostedky, nebo pekonvat eku brodnm.
Po dosaen protilehlho
behu zaujmou ptrai
vhodn pozorovac stanovit, pozoruj tern a
zajiuj pechod jednotky (ptracho drustva,
eln hldky apod.).

Taktika

Vodn tok

Ptrn v noci
Omezen viditelnost nut zkracovat vzdlenosti mezi ptrai a rovn mezi
ptrai a zajiovac jednotkou (ptracm drustvem, tankem).
Pro innost se vyuvaj prostedky nonho vidn.
Postup se zpomaluje a vizuln pozorovn je doplnno o astj naslouchn (zejmna za zastvek).
Sami ptrai mus postupovat nehlun a velice opatrn (dvaj pozor na
praskn vtv pi postupu lesem, provdj pravu a pizpsoben vstroje,
vzbroje apod.).
Dle rozhodnut velitele, kter ptrae vysl, je mon ve zvltnch ppadech
zvyovat jejich poet (velitel a dva ptrai, nebo dv dvojice apod.).

71

innost pi naraen na neptele

Ptrai mohou bt pepadeni neptelem pekvapivou palbou zblzka nebo
provedenm lky zpravidla v nepehlednm ternu, v lese, v noci a za mlhy.
Zsady innosti:
zachovat klid a podle situace rychle zalehnout
krtce se odplit
snait se zjistit slu a rozmstn neptele
nsledn jej zniit a opustit msto napaden
nebo jej palbou niit a okamit opustit msto napaden
Pi napaden se nesm ptrai nechat zajmout nebo prozradit zbytek ptracho drustva (przkumnho orgnu).
Shromadit po napaden zaujmaj ptrai jednotliv, kad jinou cestou a
po bezpenm zjitn, e nejsou pronsledovni neptelem.

ZKLADN PRAVIDLA
innosti vojka pi pohybu v ternu (5 N):
nepohybovat se po horizontu (vrcholu) usilovat o svou co neni
siluetu
nepravideln tvary ternu vyuvat ve stejnch mstech, v nich by se
sm skryl, pedpokldat ptomnost neptele
nezstvat dlouho na jednom mst zvyuje se pravdpodobnost
prozrazen
nenechvat po sob stopy sv ptomnosti nebo innosti v danm
prostoru
neniit pirodn pedmty ve svm okol (ulomen vtev rychle zavadne
a je podezel)

72

Skryt postup ptrae v rznm ternu, vyuvn ternu

a ternnch pedmt, maskovn na mst a za pohybu

vyuvej poas (d, vtr, soumrak)

vyuvej doby zven aktivity neptele (hluk, vbuchy apod.)
sleduj pznaky innosti lid (kou, vyjet koleje, pohyb jednotek,
telefonn veden, budovy, hluk vozidel apod.)
pi pesunech v noci a za snen viditelnosti vnuj zvenou pozornost
naslouchn (hluk vozidel, osob apod.)
za pesunu nezanechvej stopy, necho pmm smrem (vylapan
stopa je viditeln na znanou vzdlenost)

Pohyb v nevhodnm ase a na nevhodnm mst prozrazuje ptomnost vojka rychleji ne cokoli jinho.
PAMATUJ, E TOTO PRAVIDLO PLAT I PRO NEPTELE!!!
Zpsoby skryt (utajen) pznak (stop) pesunu ternem:
neni vegetaci (vtve, listy, trvu, kru strom, mech na skalch)
pro pesun vybrej pevn povrch, kter nezanechv stopy (pevn
vozovka, kldy, kameny apod.)
vyuvej stn strom a kovin
v zimnch podmnkch vyuvej nezasnen msta
pi chzi se vyhni monm zatravnnm nebo zasnenm jmm,
okrajm rokl a behm vodnch tok
zanechan stopy na mkk podloce seti co nejrychleji;
nezanechvej odpadky, nesen materil dn upevni, zabra
ztrtm

Zpsoby pekonvn ternnch pekek a ztaras

Hlavnm kritriem pekonvn pekek za pesunu je utajen innosti.
Komunikace, eleznin trat, ale i ohrady, ploty apod. jsou objekty, kter
jsou zpravidla pedmtem pozorovn jednotek nebo przkumnch orgn
neptele.

73

Taktika

Utajen pesunu:

Pi jejich pekonvn dodruj nsledujc zsady:

je-li to mon, ploty a ohrady obchzej, nelze-li je obejt, pekonvej je
co nejne u zem (pod pletivem, mezi pkami), ppadn maximln
sni siluetu
komunikaci pechzej v jejm ohybu, podle monost ve stnu strom,
eleznin tra pekonvej plenm
hlubok pekky a srzy pekonvej nohama dopedu (pozor na
mon nstrahy, drty, kly apod.)

Maskovn ptomnosti a innosti vojka v ternu

Zkladn podmnkou spchu maskovn je pizpsobit sebe, pouvanou
techniku i objekty barvou i strukturou povrchu okolnho prosted.
Hlavn zsady:
vyuvej prodnch kryt
nepokozuj zbyten okol vc, ne je nezbytn nutn, nepehnj
maskovn, mn je nkdy vce
vyuv-li stn, pamatuj, e s denn dobou se jejich dlka a tvar mn
zbyten se nepohybuj, kad pohyb prozrazuje
zamaskuj ve, co odr svtlo (brle, hodinky, dalekohled, sklo,
konzervy apod.), pouvej je ve stnu, pokud je to mon
zm siluetu vlastn postavy, k maskovn vyuvej vtve, trvu, blto,
ernidlo, popel apod., nezapomnej, e rostliny usychaj, mn barvu
a tvar, pravideln je obmuj

74

Maskovn jednotlivce zahrnuje opaten, kter umouj skrt ptomnost

nebo utajit innost vojka v ternu. K tomu je teba dsledn vyuvat maskovacch vlastnost ternu, pedepsanch nebo vpomocnch prostedk, dodrovat zsady maskovn a vyvarovat se demaskujcch pznak innosti.
Jako vpomocnch prostedk se pouv:
barev, pruh textili, pletench ltek apod.
svislch nebo ikmch clon, vpomocn zhotovench koster
s vypnutou sovinou a s vpletem k znenpadnn jednotlivce
vtv, trvy, slmy apod.
lidel na ruce a obliej z vpomocnch prostedk
vpomocn zhotovench maskovacch tsn

Maskovn oblieje
Je vhodn pouvat maskovacch barev, ohoelho korku, hlny. Vystoupl
msta mazat tmavmi barvami, prohlubn svtlmi. Nikdy nezapomenout na
maskovn ke rukou, krku a u.

Maskovn ochrann pilby

Pouvat maskovac s, zaplst do n prodn materil. Vdy se ujisti, zda
je ve dobe pipevnno, nezpsobuje hluk pi pohybu ternem a odpovd
okolnmu prosted.

75

Taktika

Maskovn jednotlivce

Maskovn osobn zbran

Pikrt dradlo a pabu kousky starch maskovacch odv, upevnit je pskou. Ujistit se, zda nic nebrn men a nabjen. Obtoit i prouky kolem hlavn k pozmnn jejho typickho tvaru. Ostatn soustky (zsobnky) pelepit
nejlpe zelenou matnou pskou. Pokud nen k dispozici nic z uvedench
prostedk, lze pout nap. vodu a hlnu a sti zbran potsnit bltem.

Pachov stopy
Pachy a vn jsou jednm z demaskujcch faktor, kter me prozradit ptomnost osob. Pi innosti, zejmna na zem neptele, je teba se vyvarovat
pouvn prostedk, kter zanechvaj pachov stopy: spreje, vody po holen, ampony, vkaky, parfmovan bonbony apod.
Rovn kou z cigaret (v uzavenm prostoru, sklepch, jeskynch apod.)
me zejmna nekukovi i po del dob prozradit ptomnost osob.
inky pachovch stop lze potlait (minimalizovat) potenm rukou (odvu,
obuvi, ppadn materilu) prodnmi prostedky, rozmlnnou vegetac (trva, zelen listy apod.).

76

Pi innosti v neznmm ternu je velmi dleit znt zkladn zsady orientace a zpsoby urovn svtovch stran, souadnic a azimut. M-li monost, ped cestou do neznmho prostoru si o nm prostuduj zkladn daje.
Zapamatuje-li si rozmstn dleitch a v ternu vznamnch pedmt na
smru pochodu/pesunu (kopc, osad, smr tok ek apod.), pome ti to pi
hrub orientaci v tomto prostoru.
Orientaci v ternu a prbn urovn vlastnho stanovit
ovlivuj:
znalosti o prostoru innosti a vysazen
znalost ternnch tvar
znalosti urovn svtovch stran, souadnic a vzdlenost
monost vyuit technickch a naviganch prostedk
Urovn svtovch stran pomoc:
technickch prostedk
prodnch kaz
Slunce a hodinek
stn pedmt
Severky
Msce
polohy nebeskch tles
Przkum a proptrvn:
piblen na takovou vzdlenost, kter umouje dobr pozorovn
danho objektu (lesa, osady, mostu, osamocench budov apod.)
pozorovn a naslouchn danho objektu przkumu a jeho okol na
ptomnost neptele
proptrn danho objektu i prostoru se zajitnm
proveden zkresu a vyhodnocen situace a pokraovn v dalm
plnn kolu

77

Taktika

Orientace vojka v ternu na mst a za pohybu

Bezpenostn pohotovostn stavy

V rezortu obrany jsou vyhlaovny bezpenostn pohotovostn stavy ALPHA,
BRAVO, CHARLIE, DELTA (dle jen pohotovostn stavy). Jsou seazeny od
nejniho po nejvy.
Vyhlen pohotovostn stavy se po dobu platnosti zveejuj na viditelnm
mst u vjezd a vstup do arel, budov a u dozorch orgn.
Pohotovostn stav ALPHA
Tento stav se vyhlauje jako veobecn vstraha ke zven rovn bezpenosti a pipravenosti na vznik mimodn udlosti zpsoben monou
teroristickou aktivitou. Rozsah a povahu hrozby nelze pedpovdat a pijat
opaten mus bt adekvtn okolnostem. Uveden seznam opaten me
bt v ppad nutnosti rozen o innost plnovanou v pohotovostnm stavu
BRAVO.
Pohotovostn stav BRAVO
Tento stav se vyhlauje v nvaznosti na pedchoz udlosti, jestlie existuje
zven a vce pedvdateln hrozba teroristick aktivity, pestoe nebyl identifikovn dn konkrtn cl.
Pohotovostn stav CHARLIE
Tento stav se vyhlauje, dojde-li k njakmu incidentu nebo jsou zskny
zpravodajsk informace, kter naznauj, e bezprostedn hroz urit forma
teroristick aktivity.
Pohotovostn stav DELTA
Tento stav je aplikovn v bezprostedn oblasti, v n dolo k teroristickmu
toku, nebo jsou zskny zpravodajsk informace o tom, e teroristick akce
proti specifick lokalit je pravdpodobn. Normln je tento pohotovostn
stav vyhlaovn jako mstn vstraha.

78

STELECK PPRAVA
Run zbran
Jsou to lehk paln zbran, kter v boji nos a pouvaj jednotliv vojci.

Stel

7,62mm samopal vz. 58 (Sa vz. 58)

Bojov pouit
Samopal je osobn zbra jednotlivce, uren k nien iv sly protivnka jak
stelbou, tak i bodkem a pabou. Je nejinnjm prostedkem k vyazen
jednotlivch ivch cl nekrytch, pohyblivch a objevujcch se na krtkou
vzdlenost. Zbra se svm vkonem a zamenm ad mezi ton (automatick) puky.
Charakteristika
Samopal je samoinn run zbra, k innosti zvru vyuv tlaku sti plyn,
vzniklch hoenm prachov npln v hlavni a vniklch plynovm kanlkem k pstu, m dochz k samoinnmu pohybu zvru vzad, do pedn polohy se zvr
vrac tlakem vratn pruiny. Spuadlo umouje stelbu dvkami i jednotlivmi
ranami. Midla jsou mechanick, bodk je snmateln a nboje jsou podvny
ze zsobnku pomoc podavae tlakem pruiny. Samopaly jsou podle zpsobu
pouit opateny:

devnou pabou (samopal vz. 58 P)

sklopnou ramenn oprou (samopal vz. 58 V)

79

tlumiem ohn, dvounokou a zchytem pro nasazen nonho zamovae MEO 50S (samopal vz. 58 Pi), konstrukn jsou vak vechny
samopaly stejn, vetn pouvanch nboj (druh steliva)

Technick data
r
hmotnost s plnm zsobnkem a s bodkem
dlka s bodkem
dlka s pabou (se sklopenou ramenn oprou) bez
bodku
inn dostel
men dostel
maximln dostel a smrtc inek
bojov rychlost stelby
poet zsobnk po 30 nbojch

7,62 mm
3 770 g
1 000 mm
635 mm
do 400 m
800 m
2 800 m
120 ran/min
4 ks v koen
bran

Hlavn sti 7,62mm samopalu vz. 58

pouzdro zvru

zvr

midla (muka, hled)

paba
pedpab
hlave

pabika
spuadlo
Poznmka:
u samopalu vz. 58 V je msto paby
jako hlavn st ramenn opra.

80

sten rozebrn a skldn samopalu

Ped rozebrnm samopalu prove JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn samopalu:

Stel

vyjmout zsobnk
provst JISTOTU ZBRAN:
pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy
pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj
vypustit zvr do pedn polohy
spustit zmknutm spout
sejmout vratn stroj
vyjmout zvr
sejmout nadpab
vyjmout pst s pruinou
odloit hlave s pouzdrem zvru, spuadlem a pabou
(skldn se provd v opanm poad)

81

7,62mm univerzln kulomet vz. 59 (UK vz. 59)

Bojov pouit
Kulomet je zbra, uren k nien nekrytch a zamaskovanch cl a dleitch palebnch prostedk neptele s tkou hlavn (T) na vzdlenost do
1 500 m a s lehkou hlavn (L) do 1 000 m, ke stelb na toc letouny a
vsadky do dlky 500 m, ke stelb na slab pancovan vozidla do dlky
300 m a nejinnj je jeho pouit na vzdlenosti do 600 m.
Charakteristika
Samoinn zbra s vymnitelnou, vzduchem chlazenou hlavn. K innosti zvru se vyuv tlaku sti plyn na pst, pronikajcch z hlavn plynovm kanlkem k pstu, v dsledku eho dochz k pohybu zvru do zadn polohy,
do pedn polohy je zvr vrcen tlakem vratn pruiny. Nataen a spoutn
kulometu se provd spuadlem, kter umouje stelbu pouze dvkami.
Nboje jsou do kulometu pivdny psem (jednotliv psy se daj spojovat),
s tkou hlavn a podstavcem se pouv velk schrnka (5 ps = 250 nboj), s lehkou hlavn se pouv dvounoka a mal zvsn schrnka (1 ps =
50 nboj). Z kulometu lze stlet pomoc pstroje MEO-50K tak v noci.

82

r
hmotnost lehk kulomet s dvounokou (LK)

7, 62 mm
8,67 kg

hmotnost tk kulomet s podstavcem (TK)

dlka LK

19,24 kg
1 115 mm

dlka TK
bojov rychlost stelby LK

1 215 mm
150 ran/min

bojov rychlost stelby TK

inn dostel na jednotliv cle (LK/TK)

350 ran/min
do 600 m/
1 000 m

inn dostel na skupinov cle (LK/TK)

men dostel
maximln dostel a smrtc inek
nbojov ps LK mal schrnka

do 1 000 m/
1 500 m
800 m
4 800 m
50 ks nboj

nbojov ps TK velk schrnka

250 ks nboj

Stel

Technick data

Hlavn sti 7,62mm univerzlnho kulometu vz. 59

midla (hled)
pouzdro zvru

zvr

midla (muka)
hlave

spuadlo

paba s uzvrou
pouzdra zvru

83

sten rozebrn a skldn kulometu

Ped rozebrnm kulometu prove JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn kulometu:

otevt vko skluzavky a sejmout zvsnou schrnku
provst JISTOTU ZBRAN
odjistit
pesunout spuadlo do pedn polohy
sthnout zvr do zadn polohy nathnout kulomet
prohldnout nbojovou komoru (nbojit)
spustit zmknutm spout
pesunout spuadlo do pedn polohy
oddlit pabu s uzvrou pouzdra zvru
vyjmout spolen spuadlo se zvrem
rozloit zvr
vyjmout hlave z pouzdra zvru
sejmout vko skluzavky s hlavovou spojkou
sejmout skluzavku
sejmout posouva
odloit pouzdro zvru
oddlit dvounoku od hlavn
odroubovat tlumi plamene
(skldn se provd v opanm poad)

84

Stel

9mm pistole vz. 82 (Pi vz. 82)

Bojov pouit
Zbra jednotlivce, uren k sebeobran na vzdlenost do 50 m (pesnj a
efektivnj stelby se dosahuje do vzdlenosti 25 m).
Charakteristika
Pistole je samonabjec zbra, s neuzamenm dynamickm zvrem. Vnj
plochy zvru maj tvar hranolu se zaoblenou polovinou. Otvor pro hlave
v ele zvru souasn tvo pedn vodtko zvru. Vratn pruina je navleena na hlavni. Hlave je pevn (tvo s rmem zbran jeden celek) s polygonlnm vvrtem. Zadn st zvru vedou drky rmu. Zvr nese sousti,
mezi n pat dernk, zajitn svislou destikou, vratn pruina dernku,
vytahova. Na horn ploe m zdrsnnou litu s vmnnou mukou a hledm
v pn rybin. V zadn sti ocelovho rmu pistole za achtou zsobnku
jsou sousti spouovho a bicho mechanismu. Dvojinn spouov mechanismus je obdobn jako u CZ 75. Nataen kohout lze zajistit oboustrannou mechanickou pojistkou, umstnou nad hornm okrajem rukojeti. Krom
run pojistky m tak automatickou pojistku, kter nedovol dopad kohoutu
na dernk. CZ 82 nem blokaci dernku. Na lev stran rmu ped pkou
pojistky je hmatnk zchytu zvru. Plechov zsobnky s plastovm podavaem jsou dvouad s jednoadm vystnm. Pro nboj re 9-82 (Makarov)
je kapacita zsobnku 12 nboj.

85

Technick data
r

9 mm

hmotnost s plnm zsobnkem

920 g

bojov rychlost stelby

24 ran/36 s

hmotnost s przdnm zsobnkem

800 g

inn stelba

do 50 m

maximln dostel

1 300 m

smrtc inek stely

do 350 m

poet nboj v zsobnku

12 ks

Hlavn sti 9mm pistole vz. 82

midla (hled, muka)
zvr

zsobnk

pedsuvn (vratn) pruina

hlave

tlo (rm) pistole

86

spuadlo

sten rozebrn a skldn pistole

Ped rozebrnm pistole prove JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn pistole:

Stel

pistoli uchopit tak, aby prst netlail na spou

vyjmout zsobnk
provst JISTOTU ZBRAN:
sthnout zvr do zadn polohy
prohldnout nbojovou komoru (nbojit)
vypustit zvr do pedn polohy
spustit zmknutm spout
lukem odjistit zvr
oddlit zvr od tla (rmu) pistole
sejmout vratnou pruinu z hlavn
(skldn se provd v opanm poad)

87

9mm pistole GLOCK 17

Bojov pouit
Pistole GLOCK 17 je osobn zbra jednotlivce, uren pro nien iv sly
neptele na krtkou vzdlenost.
Charakteristika
Pistole GLOCK 17 je samonabjec zbra, kter vyuv zptnho rzu vstelu s krtkm zptnm pohybem hlavn a uzamyknm zvru kvnm
zadnho konce hlavn (modifikovan systm Browning). Kvn je iniciovno
ikmm vstupkem (hkem) pod komorou hlavn, uzamykn zaklesnutm
hlavovho bloku do zvtenho vhoznho oknka.

88

9 mm

nboj

9 19 Luger

sov rychlost

370 m.s-1

hmotnost s plnm zsobnkem

905 g

celkov dlka

186 mm

dlka hlavn

114 mm

inn dostel

do 50 m

kapacita zsobnku

17 nboj

Hlavn sti 9mm pistole Glock 17

midla (hled, muka)
zvr

hlave
pedsuvn pruina
s vodc tyinkou

spuadlo
tlo pistole
zsobnk
taktick svtilna

89

Stel

Technick data

9mm pistole Z 75B

Bojov pouit
Pistole Z 75B je osobn zbra jednotlivce, uren k sebeobran, k napaden
neptele a k boji na mal vzdlenosti (do 50 m). Pouv se jako druh (zlon) zbra.
Charakteristika
Pistole Z 75B je samonabjec zbra se zvrem, uzamenm systmem
Browning, dvma uzamykacmi ozuby na hbetu hlavn ped nbojovou komorou, kter zapadaj do pslunch vybrn v zvru ped vhoznm oknkem. Hlave se esti pravotoivmi drkami vykon bhem pracovnho cyklu
krtk zkluz, zen ledvinovitou drkou pod nbojovou komorou, kterou
prochz ep zchytu zvru, jen souasn spojuje zvr a rm zbran. Pod
hlavn je vratn pruina zvru, nasazen na krtkm ocelovm vodtku. M
dvojinn spouov mechanismus (SA/DA) s vnjm kohoutem. Ovldac
prvky tvo spou, kohout se zdrsnnm palenkem, levostrann zchyt zvru, pka k bezpenmu vypoutn kohoutu, zchyt zsobnku a chopov
drky v zadn sti zvru. Bezpenostn prvky tvo prvn ozub kohoutu,
automatick dernkov pojistka a pka k bezpenmu vypoutn kohoutu.
Midla tvo hranolov muka a hled nasazen v rybinov drce. Dvouad
ocelov zsobnk s jednoadm vystnm m plastov podava a kapacitu
16 nboj re 9 mm Luger.

90

Technick data
9 mm
9 19 Luger
370 m.s-1
1 000 g
206 mm
120 mm
50 m
16 nboj

Stel

r
nboj
sov rychlost
hmotnost s przdnm zsobnkem
celkov dlka
dlka hlavn
inn dostel
kapacita zsobnku
Hlavn sti 9mm pistole Z 75B
midla (hled, muka)
zvr

pedsuvn pruina s vodc tykou

hlave

spuadlo
tlo pistole

91

Brokovnice Winchester 1300 Defender

Bojov pouit
Brokovnice Winchester 1300 Defender je zbra, kter je urena k paralyzovn nedoucch osob v zjmovch objektech, nebo pi niku z nich do
vzdlenosti 50 m, k vyazen jednotliv nekryt nebo slab chrnn iv sly,
kter je v klidu nebo v pohybu.
Charakteristika
Brokovnice Winchester 1300 Defender je zbra pracujc v poloautomatickm
reimu, nabjen stelcem cyklickm pohybem pedpab ved a vzad, pi
kterm dochz k vyhozen vystelen nbojnice a k zasunut dalho nboje
z trubicovho zsobnku do nbojov komory. Tato innost se opakuje a do
vyprzdnn zsobnku. Zbra lze nabjet i jednotlivmi nboji vkldanmi pmo do nbojov komory. Bojov rychlost stelby je dan kapacitou zsobnku
6 ran, schopnost stelce rychle vyhledvat cle a vst menou palbu proti nim.
Technick data
r
hmotnost brokovnice s plnm zsobnkem
hmotnost brokovnice s przdnm zsobnkem
celkov dlka zbran
kapacita zsobnku
inn dostel

12/76
3,05 kg
2,75 kg
900 mm
6 nboj re 12/76
(40 50) m

Hlavn sti brokovnice Winchester 1300 Defender

hlave
pouzdro zvru

zvr

trubkov zsobnk
spouov mechanismus
vko zsobnku
paba

92

posuvn pedpab
s vodcmi litami

Stel

7,65mm samopal vz. 61 (Sa vz. 61)

Bojov pouit
7,65mm samopal vz. 61 je zbran jednotlivce, urenou k nien iv sly
protivnka. Pro sv rozmry a hmotnost je vhodn k vyuit pi plnn specilnch kol a pro vsadkov (przkumn) jednotky. Lze z nj stlet jako ze
samopalu (s odklopenou ramenn oprkou) nebo jako z pistole z jedn ruky i
obouru (se sklopenou ramenn oprkou).
Charakteristika
7,65mm samopal vz. 61 je jednoduch lehk samoinn run zbra, u n je
k innosti zvru vyuito psoben tlaku prachovch plyn na dno nbojnice a
tm i na elo zvru. Do pedn polohy je zvr vracen tlakem dvou vratnch
pruin.
Spuadlo umouje stelbu jednotlivmi ranami i dvkami a zajitn zbran.
Nboje jsou pi stelb podvny do samopalu plynule ze zsobnku (krtkho nebo dlouhho). Zsobnk je umstn ped pabikou a umouje pohodln dren samopalu obma rukama (zsobnk slou jako rukoje). Vmna
zsobnku je velmi rychl.
Hlave samopalu m pravotoiv vvrt se esti drkami. Vzhledem k rozmrm, tvaru a hmotnosti lze samopal snadno penet v jakkoli situaci v bran, voln pod odvem, v zavazadle apod. K rozebrn a skldn samopalu
pro bnou drbu nen potebn dn nad.

93

Technick data
r
hmotnost

7, 65 mm
1 300 g

bojov
dlka

1 550 g

v pochodov poloze

270 mm

v bojov poloze
inn dostel openm pabiky do ramene
inn dostel z ruky
smrtc inek
maximln dostel
bojov rychlost stelby
jednotlivmi ranami

522 mm
do 200 m
do 50 m
do 800 m
1 500 m
35 ran/min

malmi dvkami
poet nboj v zsobnku

100 ran/min

mal zsobnk

10 ks

velk zsobnk

20 ks

Hlavn sti 7,65mm samopalu vz. 61

midla (muka, hled)
hlave

pouzdro zvru

zvr (uvnit pouzdra zvru)

tlo
samopalu

pabika se
zpomalovaem
spuadlo s kohoutkem

94

sten rozebrn a skldn samopalu vz. 61

Ped rozebrnm samopalu prove JISTOTU ZBRAN!
POSTUP pi stenm rozebrn samopalu:

Stel

vyjmout zsobnk
provst JISTOTU ZBRAN:
pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy
pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj
vypustit zvr do pedn polohy
spustit zmknutm spout
odklopit pouzdro zvru
vyjmout zvr:
sthnout zvr za napnac hmatnky
vyjmout napnac hmatnky
vysunout zvr z pouzdra zvru
odloit tlo samopalu
(skldn se provd v opanm poad)

95

7,62mm odstelovask puka vzor 63 Dragunov

Bojov pouit
7,62mm odstelovask puka (OPu) je zbra odstelovae, uren k nien
iv sly neptele a steleck podpory drustva pesnou stelbou. Je velmi
innm prostedkem k vyazen jednotlivch ivch cl nekrytch, pohyblivch a objevujcch se na vt vzdlenost. Nejinnj stelba je na vzdlenost do 800 m. Men dlka stelby s dennm optickm zamovaem PSO-1
je 1 300 m, s mechanickmi midly 1 200 m.
Charakteristika
OPu je samonabjec zbra, u n je k innosti zvru vyuito tlaku plyn
na pst, vzniklch hoenm prachov npln v hlavni. Spuadlo umouje
stelbu jednotlivmi ranami. Midla jsou mechanick a optick (denn optick
zamova PSO-1, non zamova 1PN51 nebo MEO 50M). Nboje jsou
podvny ze zsobnku pomoc podavae tlakem pruiny.
Technick data
r
hmotnost zbran s optickm zamovaem
PSO-1, s przdnm zsobnkem a bez bodku
dlka bez bodku
inn dostel s nonm zamovaem
inn dostel
poet nboj v zsobnku

96

7, 62 mm
4 300 g
1 225 mm
300 m
800 m
10 ks

Hlavn sti 7,62mm odstelovask puky Dragunov

pedpab
hlave s tlumiem
plamene

zvr
pouzdro zvru

spouov mechanismus

Stel

midla (muka, hled)

paba

sten rozebrn a skldn odstelovask puky

Ped rozebrnm puky prove JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn odstelovask puky:

vyjmout zsobnk
provst JISTOTU ZBRAN:
kdlo (pku) pojistky pesunout smrem dol
pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy
pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj
vypustit zvr do pedn polohy
spustit zmknutm spouti
sejmout pukov zamovac dalekohled
sejmout oprku pro stelbu s pukovm zamovacm dalekohledem
sejmout vko pouzdra zvru s vratnm strojm
vyjmout nosi zvornku se zvornkem
vyjmout zvornk z nosie zvornku
vyjmout spuadlo
sejmout nadpab
vyjmout pst a pstnici s pruinou
(skldn se provd v opanm poad)

97

12,7mm odstelovask puka vz. 99 FALCON

Bojov pouit
12,7mm odstelovask puka (dle OPu) je zbra pro stelbu jednotlivmi
ranami, uren k nien lehce pancovan vojensk techniky, prostedk
protivzdun obrany a letectva a k naruovn innosti velitelskch a spojovacch pracovi, a to do vzdlenosti 1 600 m ve dne a do vzdlenosti 1 000 m
v noci, piem nejinnj stelba je na vzdlenost do 800 m.
Charakteristika
Ke stelb z OPu se pouvaj nboje 12,7mm prbojn, prbojn zpaln,
prbojn zpaln svtc a speciln. Zbra je pro poteby vsadkovch jednotek rozloiteln na dv sti. OPu je jednorann opakovac zbra s uzamenou nbojovou komorou. Zbra me bt vybavena schrnkou pro 2 nboje
nebo me bt upravena pro run vkldn po jednom nboji. Pro zmenen
ink od zptnho rzu pi vstelu je zbra vybavena sovou brzdou a odpruenou pabou. Soust zbran je sklopn dvounoka. Pro stelbu ve dne
je OPu vybavena pukovm zamovacm dalekohledem. Pro stelbu v noci
se zamovac dalekohled nahrazuje pasivnm nonm zamovaem.

98

Technick data
r
dlka inn stelby (ve dne)
rozsah nastaven dlek hled mech. midel
hmotnost zbran
(vetn pln schrnky na dva nboje a dennho zamovae)
poten rychlost stely 12,7 - PZ

12,7 mm
1 600 m
1001 200 m
max. 14,5 kg
> 805 m.s-1

pukov zamovac dalekohled

hlave
s sovou brzdou

Stel

Hlavn sti odstelovask puky vz. 99 FALCON

paba s botkou

pouzdro zvru
dvounoka
zsobnk

spuadlo

zvrov
mechanismus

99

7,62mm odstelovask puka Sako TRG-22

Bojov pouit
Je to zbra jednotlivce, uren ke specilnm elm pro vyuit u ozbrojench
sloek k veden men stelby na vzdlenost do 800 m. Je vyuvna u zsahovch jednotek Policie R, kter tmto typem nahradily odstelovask puky SVD Dragunov a Z 550 Sniper. Souasn s prbnm pezbrojovnm
jsou k jednotlivm policejnm tvarm dodvny i nboje 308Win/7,62 51
NATO, kter rovn nesou znaku SAKO.
Charakteristika
Odstelovask puka Sako TRG-22 je opakovac odstelovask puka,
konstruovan na standardn pukov nboj 7,62 51 mm (308Win) s odsuvnm otonm (vlcovm) zvrem (typ TRG-42 je konstruovn pro nboje
.300 Win Magnum a .338 Lapua Magnum).
Modely TRG maj vyjmateln zsobnk, stavitelnou rychloupnac dvounoku,
nosn a steleck popruh a rybinovou drku pro mont optickch zamova.
Zbra je vybavena sovou brzdou, elimintorem chvn teplho vzduchu
(termickou clonou), nsuvnm rychloupnacm zazenm pro optick dalekohled systmu Optilock. Jako optick zamovac dalekohled je dodvn
Schmidt & Bender 4 16 50 PM II Mildot.
Technick data
r
dlka zbran
poet drek v hlavni
hmotnost zbran
kapacita zsobnku
poten rychlost

100

7,62 51 mm (308 Winchester)

1 220 mm (vetn sov brzdy)
4 pravotoiv drky
4,7 kg (vetn psluenstv)
10 ks
od 840 m.s-1 do 930 m.s-1

Hlavn sti 7,62mm odstelovask puky Sako TRG-22

paba
nsuvn rychloupnac zazen
sov zazen
s pistolovou
optick zamovac dalekohled
rukojet
hlave
termick clona

spouov
mechanismus
zvr (uvnit pouzdra zvru)

staviteln
rychloupnac
dvounoka

Stel

pedpab
pouzdro zvru

101

Pancovka RPG-7

Bojov pouit
Pancovka RPG-7 a do n uren 68mm reaktivn protitankov grant vz. 75
(RPG-75) je zbra uren k nien obrnnch cl a iv sly neptele, ukryt
v krytech lehkho typu a ve zdnch stavbch.
Charakteristika
Je to dynamicko-reaktivn zbra s hladkm vvrtem. Nadkalibern stela s kumulativnm inkem je vymetena z hlavn startovac prachovou nbojkou.
Na sv drze je stela zpotku urychlovna drhovm reaktivnm motorem.
Pancovka nem pi vstelu zptn rz, protoe hlave je oteven a st
prachovch plyn me unikat dozadu tryskou (plat zkon zachovn hybnosti). Hlavnm druhem midel je optick zamova, pomocnm jsou mechanick midla.
Technick data
r

40 mm

hmotnost s PGO-7

6,3 kg

bojov rychlost stelby

46 ran/min

inn stelba

do 300 m

men dlka stelby

do 500 m

innost proti panci

do 300 mm

poet nboj pancovnk/pom. pancovnka

2/3 ks

102

Hlavn sti pancovky RPG-7

optick zamova PGO7

Stel

hlave s mechanickmi midly

pln dernk
spuadlo s pojistkou
sten rozebrn a skldn pancovky
POSTUP pi stenm rozebrn pancovky:
sejmout chrntka (zadn, pedn)
oddlit spuadlo
oddlit pln dernk
oddlit vko tla spuadla
(skldn se provd v opanm poad)

103

Optick zamova PGO-7

Bojov pouit
Optick zamova PGO-7 je hlavn druh midel pro RPG-7, umouje stelbu do 500 m.
Charakteristika
Optick zamova PGO-7 je optick pstroj s hranolovou pevracec soustavou v ohniskov rovin s ohniskovou destikou.
Technick data
zvten

2,7

hmotnost s PGO-7

500 g

zorn pole

13

rozsah dlkov stupnice

200500 m

hodnota dlku dlkov stupnice

100 m

Hlavn sti optickho zamovae PGO-7

tlo zamovae
osvtlovac zazen

konzola

104

Ohniskov destika obsahuje:

rektifikan kek
dlkovou stupnici
stupnici stranovch oprav
dlkomrnou stupnici

68mm reaktivn protitankov grant vz. 75

68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 (RPG-75) je zbra uren k nien

obrnnch cl neptele a iv sly neptele, ukryt v krytech lehkho typu
a ve zdnch stavbch.
Charakteristika
Jednorzov run protitankov zbra s hladkm vvrtem. Stela je uchycena
stinmi rouby ke spalovac komoe a je trvale nabita u ostrho grantu,
proto m RPG-75 charakter munice. Grant nem pi vstelu zptn rz (obdobn jako RPG-7). Hlavnm druhem midel jsou mechanick midla.
Technick data
r

68 mm

hmotnost

3,2 kg

metn dlka na cl vysok 2 m

190 m

maximln dlka men stelby

300 m

innost proti panci

do 300 mm

105

Stel

Bojov pouit

Hlavn sti 68mm reaktivnho protitankovho grantu vz. 75

kumulativn stela
mechanick midla
pl spalovac komory
(dioptrick hled, rmekov muka)
s prachovou npln a
tryskou

SAAB BOFORS DYNAMICS

PCHOTN ZBRAN
pln
spuadlo
vmetn pouzdro
84 mm RPTZ
CARL-GUSTAF
M3

Opravrensk pruka
84mm run protitankov zbra vz. 98 (Carl-Gustaf M3)

Bojov pouit
84mm run protitankov zbra vz. 98 (Carl-Gustaf M3) je urena podle druhu
pouit munice k nien obrnnch cl a iv sly neptele v bojov technice
a krytech lehkho a stednho typu, k zadmovn a k osvtlen ternu.
Charakteristika
Obsluhu zbran tvo dva mui stelec a pomocnk (pancovnk a pomocnk
pancovnka). Run protitankov zbra vcensobnho pouit je opatena
zlonmi mechanickmi midly. K zamen slou optick zamova. Hla-

106

ve je oteven, tud nem zptn rz. Nboj se nabj zezadu po oteven

zvru. Zbra je vybavena mechanickou pojistkou a hlave je drkovan.
Technick data
29 kg

hmotnost zbran s optickm zamovaem a dvounokou

10 kg

dlka zbran

1 065 mm

praktick rychlost stelby

6 ran/min

Stel

hmotnost v transportnm obalu vetn psluenstv

Hlavn sti RPTZ 84mm Carl-Gustaf M3

pkov uzvra zvru
zvr s tryskou

hlave s rukojet

spuadlo
optick zamova
oprka tve
vstupek
pro lafetaci
na vozidlo konzola

pabika
ramenn oprka
dvounoka

drk
optickho
zamovae

mechanick midla
(muka, hled)

107

30mm grantomet AGS-17

Bojov pouit
30mm grantomet je uren k nien neptelsk iv sly a palebnch prostedk
rozmstnch na otevenm ternu, v odkrytch okopech (zkopech) a za pirozenmi ternnmi vlnami (v labinch, roklinch a na odvrcench svazch vin).
Charakteristika
30mm grantomet AGS-17 je samoinn zbra, zaloen na principu vyuit
energie volnho zvru. Pi vstelu psob prachov plyny na dno nbojnice
a prudce odtla zvr do zadn polohy. Pitom dochz k vyhozen nbojnice
a k otvrn vvrtu hlavn; zvr se pemisuje dozadu, stlauje vratn pruiny, nat pku podavae doleva a podava podv dal nboj ke vstupnmu
otvoru pouzdra zvru. Do pedn polohy je zvr vracen tlakem vratnch
pruin, kter zasunuje nboj do nbojov komory a napn dernk. Nathnut
zvru se provd napnacm strojm. Ke stelb z grantometu se pouvaj
nboje s ttivm grantem. Stelba z grantometu se vede plochou nebo
strmou drhou grantu. Nboje jsou pi stelb podvny nabity v nbojovm
psu ze schrnek na 29 nboj. Spuadlo umouje stelbu jednotlivmi ranami (pi zastlen cle), dvkami (malmi do 5 nboj, velkmi do 10 nboj)
a nepetrit. K zamen grantometu se pouv zamova, kter umouje
stelbu i v noci.

108

Technick data
inn dostel

1 700 m

polomr souvislho zasaen stepinami grantu nejmn

7m

hmotnost grantometu s podstavcem

hmotnost grantometu bez podstavce

31 kg
18 kg

poten rychlost stely

185 m.s-1

Stel

Hlavn sti 30mm grantometu AGS 17

tlo grantometu
zamova

podstavec

109

Zklady a pravidla stelby z runch zbran

Volba hled a zmrnho bodu pi stelb na pevn, miziv
a vzdun cle
Vchoz prvky pro stelbu (u samopalu tedy hodnoty hled a poloha zmrnho bodu) mus bt voleny stelcem tak, aby vedly k zasaen cle v jeho
stedu.
Existuj rzn zpsoby volby vchozch prvk pro stelbu:
a) Prvn zpsob spov v tom, e dlka nastaven na hled (H) je stejn
jako dlka k cli (DC), tj. H = DC v ; v takovm ppad m-li bt zasaen cl do
stedu, je zmrn bod (ZB) toton se stedem cle (SC) tj. ZB = SC.

b) Druh zpsob spov v tom, e dlka nastaven na hled (H) odpovd

metn dlce (MD) pro konkrtn vku cle, tj. H = MD; v takovm ppad
m-li bt zasaen cl ve vzdlenosti nepevyujc metnou dlku, je zmrn
bod toton se stedem spodnho okraje cle (SSOC) tj. ZB = SSOC. Metn dlka je pitom takov vzdlenost k cli stelby, pi n po celou dobu letu stely
k cli nepev vka drhy letu stely vku danho cle (viz obrzek, co
mj. znamen, e pro rzn vysok cle plat p stelb z danho druhu zbran rozdln metn dlky).

110

Stel

c) Tet zpsob spov v tom, e dlka nastaven na hled (H) je zpravidla

vt ne dlka k cli, tj. H > DC; m-li bt zasaen cl, mus bt zmrn bod
v cli zvolen v zvislosti na peven drhy stely nad zmrnou v dlce,
kter odpovd dlce (vzdlenosti) cle, tj. ZB = zpravidla SSOC.

Dlec a jeho praktick vznam

Ve steleck praxi se pouv hel nazvan dlec (1 dc), kter umouje
jednoduch pechod od hlov mry k dlkov a naopak.
DLEC je hel, jeho dlka oblouku je rovna piblin 1/1 000 vzdlenosti (polomru kruhu).
Dlcov pravidlo
Dlcov pravidlo slou zejmna pro vpoet (uren, zjitn) dlky cle na
zklad dalch znmch parametr, ktermi jsou vka nebo ka cle
(v metrech) a velikost cle (v zjiovan vzdlenosti), udan v dlcch. Velikost
cle v dlcch se pitom zjiuje zpravidla s vyuitm dlcovch stupnic zamovacch pstroj jednotlivch druh zbran nebo porovnnm s velikost jinch
objekt, jejich dlcov hodnota je znm (viz text dl).
V vka (ka) cle v metrech;
U hlov hodnota vky (ky) cle v dlcch;
D dlka cle v kilometrech.
Zjednoduen vzorce

V=UD

U=

V
D

D=

V
U

Pro snadn zapamatovn vzorc lze vyut nap. nsledujc trojhelnkov

schma:
V(m)
D(km)

U(dc)

111

Pro pouit tchto vzorc je nutno znt ku (vku, dlku) nejastjch cl,
a souasn je nutno znt zpsoby urovn hlovch hodnot cl v dlcch,
k emu lze vyut:
a) technick pomcky, tj. pomcky a pstroje, na jejich stupnicch (zmrnch osnovch) jsou pmo vyobrazeny hodnoty dlc (dlosteleck buzoly, dlosteleck a minometn zamovae, dalekohledy a periskopy, posuvn hledtka kulomet a jinch zbran, optick zamovae
runch zbran a zbraovch systm apod.);
b) pomocn prostedky, tj. pomcky, kter m vojk kdykoli k dispozici
a jejich dve ovenou hlovou hodnotu zn (milimetrov pravtko,
nbojnice, krabika od zpalek, prsty ruky, pst aj.), piem mus vdt, e 1 mm ve vzdlenosti 50 cm od oka pedstavuje 2 dlce (0-02).
Pklad pouit dlcovho pravidla
Je teba urit vzdlenost cle (ter . 7), je-li jeho ka v dan vzdlenosti
vidt pod hlem 5 dlc (0-05).
een:
jsou znmy

0,5 m

= 0,5 m
U = 0-05

nen znma

D = ? (km)

pouije se vzorec:

D=

V
U

0,5
5

= 0,1 km

0-0

D = 100 m
Oko

112

drba zbran
Pi jakkoli manipulaci se zbran je vojk POVINEN

Jednou z podmnek spolehliv innosti, pesnosti stelby a ivotnosti zbran

je jej sprvn drba, tzn. zejmna jej itn a konzervovn.
Ped zatkem oetovn zbra sten rozeber.
Nezapome provst jistotu zbran.
oetuj zbra vdy po skonen boje (vcviku) nebo v pestvkch
bojov innosti (cvien)
k itn zbran pouvej jen pedepsan istic prostedky:
jemn ist hadry
konopnou, hrub esanou koudel
istic zbrojn olej k pprav vodn emulze
vodn roztok isticho prostedku SOD
konzervan olej OK-2a (KONKOR -101)
petrolej ke svcen
nn kartek
Zbra ukldej na bezpench mstech, chrnnch ped
nepznivmi vlivy (snh, d, blto).
Tv zbra, je-li funkn, me zachrnit IVOT tob
i tvm spolubojovnkm!

113

Stel

pesvdit se, zda m v podku svou zbra a zda je zajitna, zda m v nleitm stavu svenou bojovou techniku a jinou techniku, munici a ostatn soustky vstroje
a vzbroje (Zkl-2, l. 26).

Run granty
Run grant RG-4

Bojov pouit
Run grant RG-4 je mono pout zejmna k nien iv sly neptele v prbhu ztee a pi boji ve volnm ternu. Je velmi innm prostedkem tonho
boje mechanizovanch jednotek. Mn vhodn je pro hzen do oken, kryt i
k vyhazovn ven z rznch objekt, protoe psek vrhov pojistky se zpravidla
dky krtk dlce letu nesta odmotat. Je-li vhozen do okna, dochz k vbuchu
po odmotn vrhov pojistky a vypadnut jej zstrky ji pi nrazu na sklo. Dal
nevhodou, omezujc bojov pouit grantu, je skutenost, e pi dopadu na
mkkou podloku (vysok snh, seno, vysok, hust trva nebo vodn hladina)
me dojt k jeho selhn.
Charakteristika
Run grant RG-4 je ton, nrazov. Ke zvten inku grantu je mono
pout zesilovacho pouzdra, kter se nasazuje na jeho spodn st. K aktivaci
grantu je vyuita inertn (setrvan) sla, vznikl po dopadu grantu. Pi vbuchu se grant trh na velk mnostv malch stepin, kter maj smrtc inek
v polomru 510 metr. Zraujc inek tchto stepin je pak na vzdlenost a
200 metr. Tlo grantu je ern barvy (vko je zalemovno na tlo grantu).
K vuce konstrukce a pouvn grantu a vcviku v hzen se pouv cvin
run grant RG-Cv 5, kter nem dn pyrotechnick sousti (jehlov i
dmov derka jsou dut, bez trhaviny), vko m kruhov otvor a je s pltm
grantu spojeno zvitem, dmov derka m otvor pro vsunut dmov vloky,
tlo grantu je ern.

114

Technick data
smrtc inek stepin

15 m

zraujc inek stepin

200 m

hmotnost grantu

322 g

Hlavn sti runho grantu RG-4

Stel

trhac npl
dopravn pojistka

tlo grantu

vrhov pojistka
zapalova

trhac npl

zesilovac pouzdro

115

Run grant RG-F1

Bojov pouit
Run obrann grant RG-F1 je inn zbra uren k nien iv sly neptele, rozmstn voln v ternu nebo v budovch i rznch typech kryt. Je
opaten zapalovaem UZRGM, kter je aktivovn v okamiku vyputn grantu z ruky a vybuchuje po uplynut 3,2 a 4,2 sekundy. Grant se sm hzet
pouze zpoza krytu nebo z okopu.
Charakteristika
Run obrann grant RG-F1 je ttiv, obrann, s asovou iniciac. Zapalova je stbit, tlo grantu je barvy khaki. Za elem vuky grantu a
vcviku v hzen se pouv cvin run grant RG-Cv F1, se kterm se
pouv cvin zapalova se zjednoduenm pyrotechnickm strojm (jen
cvin rozntka) a dutina tla grantu je przdn zapalova je stbit a
tlo grantu je erven.
Technick data
smrtc inek stepin

do 100 m

zraujc inek stepin

do 200 m

hmotnost grantu se zapalovaem

600 g

116

Hlavn sti runho grantu RG-F1

Stel

zapalova

(s dopravn
a vrhovou pojistkou)

tlo grantu

trhac npl

117

Run grant URG-86

Bojov pouit
Univerzln run grant URG-86 lze pout v tonm i v obrannm boji. Na
rozdl od pedchozch grant psob URG-86 velkm mnostvm malch
stepin, jejich inek vak s pibvajc vzdlenost rychle kles. inek zpsoben tlakovou vlnou je zanedbateln.
Charakteristika
Univerzln run grant URG-86 s kombinovanm zapalovaem ZK umouje pout grant s nrazovou i s asovou iniciac trhac npln. Zapalova
se aktivuje v okamiku vyputn grantu z ruky a grant vybuchuje okamit
pi nrazu na pekku nebo za 3,2 a 4,6 s od aktivace zapalovae pi volb
asov iniciace. K vuce konstrukce grantu a vcviku v hzen se pouvaj:

redukovan univerzln run grant vz. 86 (URG-86 Rd), jeho inek

je snen nahrazenm trhac npln inertn hmotou. Tlo zapalovae je
zelen a tlo grantu je ern;

koln univerzln run grant URG vz. 86 (URG-86 k), kter nem
dn pyrotechnick element. Tlo zapalovae i tlo grantu maj barvu ernou.

118

Technick data
smrtc inek stepin

asi 8 m

zraujc inek stepin

do 25 m

hmotnost grantu se zapalovaem

440 g

Hlavn sti runho grantu URG-86

Stel

kombinovan zapalova (s dopravn a vrhovou pojistkou

a kombinovanou rozbukou)

trhac npl

tlo grantu

119

Bezpenostn opaten pi stelb a hzen RG

Bezpenostn opaten pi stelb z RZ
Bezpenost pi stelb se zajiuje dokonalou organizac cvien steleb, pesnm dodrovnm poadavk osnov steleb, stanovench smrnic, bezpenostnch opaten a vysokou kzn vech vojk. Kad vojk mus pesn
a bezvhradn dodrovat bezpenostn opaten pi stelb.
Kad cvic mus okamit zastavit stelbu samostatn, nebo na povel velitele:
objev-li se ped cvicmi osoby, vozidla, nzko letc letadla nebo
zvata
dopadnou-li stely (granty) za levou nebo pravou hranici stelby
ztrat-li cvic orientaci
je-li vztyen bl prapor na krytu
K zastaven palby cvicmu dv dc stelby povel, nap.: Palbu ZASTAVIT!, Nboj SKRYJ!. Na povel Palbu ZASTAVIT! se zastav
palba. Cvic vybj zbran. Nabjet zbra je dovoleno pouze na palebn e
po signlu K PALB a na povel K BOJI!. Na e ukonen palby se
zbran vybjej, vystel se rny jistoty, zajist se a prohldnou zbran, cvic
hls dcmu stelby: Ten a ten, zbra jistota. Do vchozho postaven se
cvic vracej na povel dcho stelby.

120

nabjet zbran ostrmi, nhradnmi nebo cvinmi nboji bez rozkazu

dcho stelby nebo ped vydnm signlu K PALB
mit zbran na osoby nebo jinak s n neoprvnn manipulovat
oprat zadn st hlavn pancovky o zem nebo o jin pedmty a pi
stelb z okopu nebo uzavenho prostou mt st zadn sti hlavn
pancovky ve vzdlenosti men ne 2 m od stny nebo jin pekky
stlet, jestlie je v bezprostedn blzkosti ped hlavn kov nebo vysok
trva
pouvat ke stelb nboje, kter maj viditeln stopy pokozen
pi stelb z okopu mt zadek hlavn pancovky ble ne 2 m od zadn
stny okopu
snmat kuklu hlavov sti zapalovae pi stelb ostrm grantem za
det nebo silnho snen
stlet z run protitankov zbran z levho ramene
vstupovat (jezdit) do mst stelnice, kde jsou nevybuchl stely (granty
a miny), tato msta mus bt oznaena praporky a vstranmi
tabulkami s npisy POZOR! NEVSTUPOVAT!, NEVYBUCHL
GRANTY!
rozebrat granty a zapalovae, odstraovat na nich zvady, jako
i dotkat se nevybuchlch grant, stel a min
vst palbu, let-li letadlo v malch vkch nad prostorem stelby
zahjit a vst palbu z pokozench zbran, v zakzanm smru stelby
nebo po vztyen blho praporu (rozsvcen blho svtla) na dc
vi, secch a krytech, jako i na jin zazen stelnice, za bon
bezpenostn hranice a po nabrn zeminy do hlavn
kdekoli pokldat zbra nebo ji pedvat jinm osobm, pokldat na
palebn e (mst pro stelbu) zbra bez rozkazu velitele
zdrovat se nebo rozmisovat snadno vzntliv nebo vbun
materily v ohroenm prostoru (v sektoru 90 stup) za run
protitankovou zbran
Ped bojovmi stelbami a cvienmi s bojovou stelbou mus bt vojci seznmeni s pornmi pravidly, s pravidly k ochran lesnho hospodstv a mus
bt poueni o materiln odpovdnosti za zpsoben kody. Kad vojk pi
stelbch mus mt chrnie sluchu. Pi stelbch z pistole, samopalu a kulometu se mus pouvat chrnie sluchu do zvukovodu. Tk se to i cvinho
prostedku (CP-34), signln pistole a odpalovn osvtlovacch raket. Pi
stelbch v uzavench stelnicch se mus vdy pouvat sluchtkov chr-

121

Stel

Psn se zakazuje:

nie sluchu. Pro stelbu z pancovek, grantomet, minomet, penosnch

protitankovch komplet se mus pouvat chrnie sluchu do zvukovodu
nebo kukla. Pi hzen runch grant se pouvaj (krom hzen z bojovch
vozidel, kdy maj hzejc i dc nasazeny kukly) chrnie sluchu. Sluchtkov chrnie sluchu se nesm pouvat pi bojovch stelbch a v kombinaci
s pilbou. Nboje ve vdejnch se mus chrnit proti deti a slunenm paprskm.
Po ukonen bojov stelby a etapy bojov stelby pi taktickm cvien se
cvicm odebraj nboje, vystelen nbojnice, prohldnou se zbran, zsobnky, schrnky a psy.

Bezpenostn opaten pi hzen runch grant:

mezi vchozm postavenm a mstem hzen zdit rdiov nebo
telefonn spojen
cvic, kte nehzej granty, mus bt v krytech nebo v takov
vzdlenosti, aby nemohli bt zasaeni stepinami
vdejna grant a zapalova mus bt bezpodmnen v krytu
zakazuje se rozebrat ostr granty a odstraovat na nich zvady
obrann granty je mono hzet jedin ze spolehlivch kryt
cvic a dc stelby mus mt pi hzen nasazeny pilby, pi hzen
z tank kukly
granty a zapalovae se cvicm vydvaj bezprostedn ped plnnm
cvien
odjiovat grant (zaroubovat do nj zapalova) je dovoleno jen ped
jeho hozenm a na povel dcho stelby
hzet granty nesmj ti vojci, kte neabsolvovali vcvik v hzen
a zachzen s granty
zajiovn jednou ji odjitnho grantu je zakzno
o nevybuchlch grantech, nemohou-li bt ihned znieny, se vede
zznam a msta jejich dopadu se ozna ervenmi praporky
a tabulkami s npisy
pi cvien hzen ostrch runch grant ni pyrotechnik nevybuchl
granty ihned
V hlubokm snhu, v hust a vysok trv a bainat pd se msta nevybuchlch grant zjiuj minovmi hledakami. Nemohou-li bt granty vyhledny a znieny, msta se ozna (po roztn snhu se msto znovu prohldne
a nevybuchl granty se zni).
Nevybuchl granty (stely a miny) je oprvnn niit pouze pyrotechnik uren rozkazem velitele tvaru.

122

ENIJN PPRAVA
Ochrann stavba je druh enijn stavby, kter umouje ochranu iv sly,
techniky a materilu proti inkm prostedk nien a inn veden vlastnch paleb.

Ochrann stavby jednotlivce

Zkladnmi hledisky pro dlen ochrannch staveb jsou mra jimi poskytovan
ochrany, jejich el a umstn staveb vzhledem k povrchu ternu.
Rozdlen ochrannch staveb:
podle mry jimi poskytovan ochrany:

enijn

podle elu: palebn, pozorovac, pracovn, pohotovostn, odpoinkov, spojovac, skladov a jin

podle jejich umstn vzhledem k povrchu ternu: povrchov, sten zaputn, zaputn a podzemn

Zsady budovn okop pro stelbu z runch zbran

Okopy pro stelbu z runch zbran (okopy pro stelbu ze samopalu, kulometu, pancovky) poskytuj stelcm ochranu proti inkm neptelskch
prostedk nien.
Okopy se umisuj tak, aby jednotka mohla plnit svj kol na danm smru do
hloubky innho dostelu zbran, dle aby kad vojk ml z okopu dobr
vhled a vstel a aby velitel ml zabezpeeny pzniv podmnky k zen
palby a velen jednotce.
Pro usnadnn zemnch prac a maskovn se pi rozmisovn okop vyuv
vech vlastnost ternu (rokle, labiny, jmy, nlevky po grantech apod.),
ternnch pedmt (pkopy, ohrady, ploty apod.) a pirozench masek (porost). Men pekky ve vstelu (vtve, trva, kameny) se odstrauj.

123

Okopy pro stelbu z runch zbran se buduj v pmm dotyku s neptelem

nebo mimo dotyk s neptelem. Zkladnmi typy okop pro stelbu z runch zbran jsou:

okop ke stelb ze samopalu vlee

okop ke stelb z kulometu vlee

124

okop ke stelb z pancovky vstoje (pimknut k prbnmu spojovacmu zkopu)

Okopy pro stelbu z runch zbran se buduj v pmm dotyku s neptelem

nebo mimo dotyk s neptelem.
Postup pi budovn okopu
po zaujet urenho (vhodnho) msta odlo vojk samopal (kulomet)
vpravo od sebe na vzdlenost nataen pae a zaujme polohu tak,
aby co nejmn vynval nad tern
poln lopatkou vyzna obrys okopu, prosek drn (vrchn vrstvu
horniny) vpedu a po stranch okopu, sejme jej a hloub okop
z drn a vyten horniny vytv pedn nsyp; mezi pednm okrajem
vkopu a nsypem ponechv pedprse irokou 20 a 30 cm (pro
kulomet 40 a 50 cm) pro open lokt pi stelb (pro ustaven
kulometu)
jakmile vojk doshne v pedn sti okopu hloubky 20 cm, sthne
se dozadu a dokon vkop a (okop) zamaskuje pedn valy (drny,
porostem)
V pmm dotyku s neptelem se tyto okopy buduj nejdve ke stelb vlee a
postupn se prohlubuj na okopy ke stelb vklee a vstoje.
K budovn okop v pmm dotyku s neptelem se pouv poln lopatka.
Postup prce pi hlouben okopu mus bt takov, aby okop v kterkoli fzi
budovn poskytoval odpovdajc stupe ochrany a umooval pozorovn a
veden palby.

125

enijn

vklenek pro stelivo

(vpravo nebo vlevo)

Mimo dotyk s neptelem se hloub okopy pro stelbu z runch zbran vstoje
na hloubku 110 cm dlouhm nadm (lopaty, krumpe).
Okopy se hloub jako pimknut k zkopu v obrannm postaven drustva
nebo jako vysunut (pro kulomet, pancovku) ped zkop.
Pi dostatku asu se po dokonen okop pro stelbu vstoje jednotliv okopy
v obrannm postaven drustva propojuj zkopem, v pmm dotyku s neptelem o hloubce 60 cm, postupn a 110 cm i vce.
Zsady budovn okop pro pozorovn
Okopy pro pozorovn jsou ureny k zabezpeen nepetritho pozorovn
a zpravidla tak ke zpracovn a odesln vsledk pozorovn.
Buduj se bu samostatn, nebo ve spojen se zkopy, kryty nebo jinmi
ochrannmi stavbami.
Pozorovac okop pro jednotlivce se buduje obdobn jako okop ke stelb ze
samopalu. V ternu se umisuje tak, aby byl k nmu pstup skryt porostem
nebo vyuitm lenitosti ternu (pkop, labina apod.)
Pozorovac okop pro 3 a 4 osoby je jednoduch objekt, hlubok 110 a
150 cm, budovan zpravidla ze zkopu. Skld se ze stanovit pro pozorovatele a prostoru pro ostatn osoby. Podle poteby, situace a asu se zdokonaluje a upravuje (buduje se na hloubku 150 a 180 cm a nakrv se).

Obrann postaven mechanizovanho drustva

Obrann postaven mechanizovanho drustva se buduje z jednotlivch
ochrannch staveb spojench prleznm (spojovacm) zkopem. Okopy se
hloub jako pimknut k zkopu v obrannm postaven drustva nebo jako
vysunut (pro kulomet, pancovku) ped zkop. Pi dostatku asu se po
dokonen okop pro stelbu vstoje jednotliv okopy v obrannm postaven
mechanizovanho drustva propojuj prleznm (spojovacm) zkopem,
v pmm dotyku s neptelem nejprve o hloubce 60 cm, postupn a 110 cm
i vce.

126

enijn
Obrann postaven mechanizovanho drustva

127

Postup budovn obrannho postaven mechanizovanho drustva

(varianta):
postupn budovn okop pro stelbu vlee, vklee a vstoje
propojen okop prleznm zkopem (hloubka 60 cm), vybudovn
okopu pro BVP
dobudovn obrannho postaven mechanizovanho drustva
Ke zven ochrany proti kombinovanm inkm neptelskch prostedk
nien a ped neptelskm pozorovnm se buduj pohotovostn okopy.
Ped povtrnostnmi vlivy se pohotovostn okopy zpravidla nakrvaj.
Pohotovostn okop pro jednotku (osdku, obsluhu) se buduje 150180 cm
hlubok se kou dna 60 cm. Dlka okopu zvis na potu ukrvanch osob.
Na jednu chrnnou osobu se pot nejmn 60 cm dlky okopu. Okop me
navazovat na zkop nebo me bt budovn samostatn.

enijn nad
enijn nad nosn
Nosn nad je opateno zvsnkem a nos se na opasku u pravho boku.

skldac poln lopatka

sekerka enijn vz. 49

poln lopatka vz. 2

128

enijn nad vozn

a) vozn nad je soust vstroje vozidel a bojov techniky

enijn lopata

enijn krump

enijn

pila bichatka
sekera porec

b) nebo se pev dopravnmi prostedky jednotek

sochor
palice ocelov

palice devn

129

Maskovn
Maskovn pedstavuje souhrn opaten, jejich clem je utajit ptomnost
(rozmstn) vojsk a jejich innost ped innost neptelskho przkumu.
Maskovn zahrnuje pedevm takov opaten, ktermi se odstrauj (skrvaj) demaskujc pznaky. Maskovn se organizuje a provd nepetrit pi
jakkoli innosti vojsk v jakmkoli prostoru.

Druhy maskovn
Prodn maskovn
Je zkladn, nejjednodu a nejrychlej, spov v plnm skryt, nebo znenpadnn pedmt a innost vhodnm vyuitm maskovacch vlastnost
ternu (nerovnosti, lesnatost, noc, mlha, ).
Vyuv se pi nm skrytu v lesch, kovinch, v vozovch cestch, ternnch nerovnostech a v zastavnch prostorech (stodoly, klny, ploty, ochrann zdi, psteky) a ve vech ppadech t vrench stn.
Vyuvn rzu ternu
Z hlediska maskovn m velk vznam rz ternu a jeho zvltnosti. Kad druh ternu m charakteristickou kresbu, barvu, strukturu a vyzaovac
schopnosti.
Pouv se s clem:
zmenit kontrast mezi okolm a povrchem maskovanho objektu
sladit odrazn vlastnosti maskovanho objektu s odraznmi
vlastnostmi okol
zlepit maskovac vlastnosti ternu
Je zaloeno na vyuit ivho nebo odezanho rostlinstva bu jako samostatn
masky, nebo jako doplkovho maskovn k technickm prostedkm.

Technick maskovn
Maskovn zbarvenm povrchu
Clem maskovn zbarvenm povrchu je ztit tvarovou rozpoznatelnost,
zkreslit hly a hrany, snit barevn a jasov kontrast s okolm nebo pozadm.

130

enijn
Dekoran maskovn
Dekoran maskovn m za el snit npadnost objektu, nebo ho pln
skrt.
K dekoranmu maskovn se vyuvaj:
prodn masky doplnn umlm maskovacm materilem
deformujc prostedky
masky M
makety, klamn objekty

131

Protiradiolokan maskovn
Protiradiolokan maskovn je ureno ke zten nebo plnmu znemonn
radiolokanho zjiovn pozemnch cl.
K protiradiolokanmu maskovn se vyuv:
prodnch protiradiolokanch masek (ternn pekky, vegetace
a pedmty vyskytujc se v ternu)
technickch prostedk (koutov odree a stnc masky z drtnho
pletiva)
Speciln maskovn
Speciln maskovn zahrnuje maskovac opaten vyadujc zvltn vcvik
a materil.
Zahrnuje maskovn:
svteln
pyrotechnick
dmov
zvukov
tepeln

132

Maskovac prostedky
Soupravy maskovacch barev
Soupravy maskovacch barev jsou ureny pro krtkodob ntry (s trvanlivost do 3 msc) techniky a objekt. Trvanlivost ntru sniuje nepzniv
poas (d), odmoovn, dezaktivace apod. Z povrchu se maskovac barvy
daj smt proudem vody a kartem.
Soupravy maskovacch barev jsou:
maskovac barvy letn (pro vegetan obdob)
maskovac barvy zimn (pro zimn obdob)

Druh techniky

Celkov spoteba prkov barvy v kg

BVP

2,0

T-72

2,0

UAZ

1,5

P-V3S

4,0

T-813 (815)

3,0

enijn

Poteba barev k ntru hlavnch druh techniky

Maska mnitelnch rozmr (maska M)

Maska mnitelnch rozmr (maska M) je urena ke krtkodobmu maskovn objekt a techniky. Skld se z maskovacho pokryvu a podprnch
prvk.
Postup pi stavb masky:
maska se vyjme z obalu a polo se svinut na horn plochu objektu
asi uprosted jeho podln osy
maska se rozvine ze stedu na ob strany v podln ose
okraje masky se pehod do stran maskovanho objektu a zakotv
k ternu
maska se podepe pedepsanmi nebo vpomocnmi podprnmi
prvky a cel tvar se tak zdeformuje

133

Zamaskovan technika

134

Trhaviny
Trhaviny jsou vbuiny schopn detonace vlivem vbuchu taskaviny (poinem) nebo nlo jin brizantn vbuiny.
Pehled nejdleitjch trhavin pouvanch v AR
Oznaen Pouit

Bezpenost

Barva

Tritol

TNT

hlavn vojensk
trhavina, vroba
enijnho
nloiva, plnn
munice, psada
do jinch trhavin

bezpen
nerozpustn
proti prstelu,
pi hoen
nevybuchuje

lut

Pentrit

Np

vroba plastick
trhaviny,
poinovch
nloek,
bleskovice
a rozbuek

citliv na
nraz, ten
a statickou
elektinu

nerozpustn

bl
(barv se
rov)

Hexogen RDX(H)

vroba
specilnho
enijnho
nloiva

citliv k mechanickm
podntm

nerozpustn

bl
(barv se
oranov)

Plastick Pl Np 10
trhavina

vytven
tvarovch
a usmrnnch
nlo

bezpen
nerozpustn
proti prstelu,
pi hoen
nevybuchuje

pinav
ed

Plastick Pl Hx 30
trhavina

vytven
tvarovch
a usmrnnch
nlo

bezpen
nerozpustn
proti prstelu,
pi hoen
nevybuchuje

svtle
ed

enijn nloivo
enijn nloivo pouvan v AR je ureno k trhacm pracm veho druhu.
Normln nloivo je vyrobeno z tritolu. Tvo je tritolov nloky o hmotnostech 75 g, 200 g, 400 g, 1 kg, 3 kg.

Roznt ohnm bez a s pouitm bleskovice

Roznt ohnm bez pouit bleskovice se pouv k odplen jedn nloe.

135

enijn

Rozpustnost
ve vod

Nzev

Ke zhotoven rozntu jsou nezbytn:

rozbuka (enijn)
zpalnice
klet na rozbuky
prostedky pro zaplen zpalnice (pyrotechnick zpalky) a pro
men a ezn zpalnice (ostr n, ist devn podloka, metr)
Postup pi zhotovovn asovanho rozncovae:
zkouka zpalnice
istm ostrm noem odznout z pezkouenho svitku na devn
podloce zpalnici o potebn dlce (minimln dlka zpalnice mus
bt 120 cm)
vyjmout rozbuku z krabiky a zkontrolovat jej stav. Rpat do
rozbuky je zakzno
klet na rozbuky prohldnout a poppad sedit stavcm
roubem
kolmo seznut konec zpalnice opatrn zasunout do rozbuky, a
dosedne na pojistku, pitom netlait na rozbuku, netoit rozbukou
ani zpalnic, aby tenm nedolo k vbuchu rozbuky
takto pipravenou zpalnici s rozbukou vloit do klet a pidret levou
rukou, zatmco pravou mrn stlait rukojeti klet, pi uvolnn stisku
klet pootoit zpalnic s rozbukou a znovu stisknout, tento postup
nkolikrt opakovat; pi oten zpalnice s rozbukou nutno dbt, aby
nedolo k povytaen rozbuky z klet; pi sestavovn asovanho
rozncovae nesm nikdo stt ve smru osy rozbukovch klet,
ruka pidrujc zpalnici s rozbukou mus bt tak mimo osy klet
v dostaten vzdlenosti
Rozbuka spojen se zpalnic se nazv asovan rozncova. Pouv se
k rozntu jednotlivch nlo nebo jedn i vce odno bleskovice.

Je zakzno
stiskvat rozbuku zuby, klnovat zpalnici v rozbuce zpalkami apod.
asovan rozncova se vkld do poinov nloky a po upevnn nloe
na trhan pedmt.

136

asovan rozncova zhotoven na mst se opatuje rozbukovm roubem

pro dokonal spojen s nlokou.
Roznt ohnm s pouitm bleskovice se pouv k souasn aktivaci vce
nlo.
K rozntu je teba:

enijn

bleskovicov poinek BP-1 (rozbuka )

bleskovice
asovan rozncova
klet na rozbuky
prostedky pro zaplen asovanho rozncovae, pomcky pro
ezn a men bleskovice, lepic pska

Pklady monch zpsob spojovn bleskovice

137

enijn ztarasy
Ztaras je prodn nebo uml pekka v ternu, kter slou k omezen
pohybu neptele, jeho zdren a zpsoben ztrt. Zklad ztaras tvo enijn ztarasy. Pekonn ztarasu obvykle vyaduje speciln vybaven nebo
munici.
enijn ztaras je souhrnn vraz pro ztarasy zizovan v rmci enijnho
zabezpeen boje (viz nap. vbun ztaras, nevbun ztaras, ztaras
z betonovho bloku, drtn ztaras apod).

Vbun ztarasy
Jsou hlavnm druhem enijnch ztaras. Pat k nim minov pole, nstrahy
a asovan miny. Zklad systmu enijnch ztaras v soudobm boji tvo
protitankov minov pole.
Minov pole je sek ternu, ve kterm je poloeno nkolik ad min kladench
uritm zpsobem od jedn dc ry. Minov pole mohou bt protitankov,
protipchotn, smen a klamn.
Krtk minov bodec pat mezi odtarasovac prostedky pro run odminovn. Pouv se pi provdn przkumu a zizovn prchod v minovch
polch. Minovm bodcem se prozkoumv pda do hloubky 10 a 20 cm pchnm (zpravidla pod hlem 30 a 60 stup) tak, e se ps v ternu o ce
150 cm zkoum kadch 8 a 10 cm.
elem vbunch ztaras je:
znemonit nebo ztit nepteli innost a pohyb a vytvoit tak vlastnm
vojskm efektivn podmnky pro jeho nien
niit komunikace, spoje, ivou slu a bojovou techniku neptele
ztit nepteli vyuit komunikac, leti, budov, prmyslovch zvod
a jinch dleitch objekt na zem, kter obsadil
zajistit manvr a vyveden vlastnch vojsk zpod deru neptele
spolupsobit pi zajiovn dosaench ar a dleitch objekt
zajiovat boky a mezery v bojov sestav tocch vojsk pi odren
protizte a protider neptele
ruit innost neptele v zzem (zsobovn, pesuny po komunikacch
apod.)

138

K dosaen co nejvtho inku je teba vbun ztarasy vhodn

umstit v ternu, maskovat, pozorovat, postelovat a utajovat ped
pedasnm zjitnm (pozorovnm) neptelem.

Miny a rozncovae
Mina je vbun pedmt uren k nien nebo pokozen vozidel, plavidel
nebo letadel nebo ke zrann, usmrcen nebo jinmu zneschopnn iv sly.
Me bt odplena psobenm cle, uplynutm stanoven doby nebo ovldacmi prostedky.

protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III

protitankov mina univerzln PT Mi-U

Rozncova je rozntn zazen enijn miny, kter zabezpeuje roznt jej

inn npln ve vhodnm okamiku tak, aby bylo dosaeno poadovanho
inku. Podle druhu aktivace se rozncovae dl na:

kontaktn (tlakov, tahov, odlehovac, nrazov)

bezkontaktn (nap. otesov, akustick, indukn, rdiov)

Protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III

Bojov pouit
Mina je urena ke zizovn protitankovch minovch pol, a to runm zpsobem (povrchov i zaputn), kladenm z poloautomatickch uklada
(povrchov i zaputn).
Charakteristika
Protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III je svm charakterem protipsov
tlakov kontaktn mina, vysoce odoln proti petlaku v ele rzov vlny.

139

enijn

V AR jsou pouvny tyto protitankov miny:

Technick data
hmotnost miny s rozncovaem

10,8 kg

hmotnost trhac npln

8 kg

prmr miny

330 mm

maximln vka miny

110 mm

aktivan sla vt ne

2 kN

inek miny (peraen kolejovho psu) do e

900 mm

Hlavn sti protitankov miny bakelitov PT Mi-Ba III

vrchn zvrn roub
rozncova Ro-2
tlakov kotou
dopravn pojistka
trhac npl
tlo miny

poinov
spodn zvrn
nloka
roub

Protitankov univerzln mina PT Mi-U

Bojov pouit
Mina je urena ke zizovn protitankovch vbunch ztaras runm zpsobem. Klade se povrchov i zaputn.

140

Charakteristika
Protitankovou univerzln minu PT Mi-U je mono pout jako protipsovou
tlakovou kontaktn minu, nebo protidnovou nrazovou kontaktn minu (s hlkovm nstavcem rozncovae). V obou ppadech jde o minu vysoce odolnou proti petlaku v ele rzov vlny.

hmotnost miny s rozncovaem

9,5 kg

hmotnost trhac npln

7 kg

prmr miny

320 mm

maximln vka miny

128 mm

aktivan sla na tlakov kotou vt ne

1,5 kN

aktivan sla na hlkov nstavec vt ne

31,4 N

inek protipsov miny (zni kolejov ps) o ce

600 mm

inek protidnov miny (proraz panc) do tlouky

30 mm

enijn

Technick data

Hlavn sti protitankov univerzln miny PT-Mi-U

tlakov kotou asov pojistka

rozncova
stedov nlo
kombinovan poinov
obvodov
rozbuka se
nloka
nlo
zpoovaem

tlo miny

Rozncova RO-2
Rozncova Ro-2 je mechanick tlakov rozncova s okamitm psobenm. Pouv se s kombinovanou rozbukou k nebo kombinovanou asova-

141

nou rozbukou k k adjustaci protitankovch bakelitovch min PT Mi-Ba III.

V tchto minch je vloen a vyjm se jen pi jejich adjustaci a dezadjustaci.
Hlavn sti rozncovae RO-2

hlava dernku

dernk
zpruha dernku
rozbukov roub
tlo rozncovae
podloka
rozbukov roub
kombinovan rozbuka k

Zsady adjustace a dezadjustace protitankovch min

1. Protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III se adjustuje tak, e se vyjme
z laovho obalu (na mst kladen nebo mst ppravy pro mechanizovan kladen). Provede se kontrola neporuenosti tla miny a zejmna tlakovho kotoue a odporovho prstence. Pak z tlakovho kotoue se vyroubuje zvrn roub, vyjme se dopravn pojistka a vyroubuje rozncova.
Provede se kontrola rozncovae, zda nen pokozeno tlo rozncovae
a zejmna hlava dernku. Z rozncovae Ro-2 se vyroubuje rozbukov
roub, zkontroluje se, zda je v rozncovai podloka, vlo se do nho
kombinovan rozbuka k a rozbukov roub se znovu zaroubuje do
rozncovae. Rozncova s vloenou rozbukou se opt zaroubuje do
miny. Mina se opat dopravn pojistkou a uzave zvrnm roubem.
Pi odstraovn a dezadjustaci PT Mi-Ba III je nutno psn zachovvat
bezpenostn opaten. Po sejmut drnu (kryc a maskovac vrstvy) se
mina uloen zaputn nebo povrchov po opatrnm oitn jejho
povrchu nejprve zkontroluje zrakem. Zvltn pozornost je nutno vnovat
stavu spojen prunho odporovho prstence spojujcho tlo miny s tlakovm kotouem. Miny, u kterch se zjistilo, e maj odporov prstenec
deformovn (po pedchozm zaten se na prstenci objevila deformace
vytvoenm malch varhnk), nebo je tlakov kotou popraskn nebo

142

jsou miny jinak pokozeny nebo zajitny proti odstrann (nap. rozncovaem Ro-4), se nesmj dezadjustovat a musej se zniit na mst.
Ukazatelem pi posuzovn mry pokozen uloen miny je prbh stopy
vozidla (kolejovho psu tanku) viditeln na ternu. Vede-li stopa pes
msto uloen miny, nesm se s minou dle manipulovat, ale mus bt zniena voln piloenou nlokou na mst.

Pi odstraovn a dezadjustaci PT Mi-U je teba psn dodrovat bezpenostn opaten. Uloen mina se nejprve prohldne, zda nedolo k poruen
tla miny, aktivanho kotoue nebo u protidnovch min hlkovho nstavce
i tlatka asov pojistky. Miny, u nich bylo prohldkou zjitno, e dolo
k jakkoli porue funknch st, nebo miny zajitn nstrahou, se nesmj
dezadjustovat a mus se niit na mst. Pi posouzen mry hodnocen uloen
miny se doporuuje sledovat prbh stopy vozidel v okol a v mst uloen
miny.
Dezadjustace se provd tmto postupem:
pouze pokud nedolo k poruen funknch st protipsov PT Mi-U
u odkryt a na povrchu oitn miny se vyjme krytka z tlatka asov
pojistky. Do zvitu asov pojistky se lehce zvitovou st zaroubuje
dopravn pojistka
tahem za zaroubovanou dopravn pojistku smrem nahoru dojde
k povytaen tlatka asov pojistky do horn polohy a tm k zajitn
dku dernku s kombinovanou rozbukou smkadly rozncovae
dopravn pojistka se z tlatka asov pojistky vyroubuje, zasune do
zez v tlatku a proti vypadnut zajist peklopenm drtn pojistky.
Pot se tlatko asov pojistky opat krytkou proti vniknut neistot do
zvitu. Od tohoto okamiku byla souasn uvedena do zptn funkce
asov pojistka. Po uplynut asi 2 hodin dojde k naplnn pryovch
mch asov pojistky vzduchem a minu lze znovu pout pi bojovm
nasazen
Zsady pro run kladen min zaputnch do ternu
Protitankov miny se kladou do lka, jeho rozmry zvisej na typu miny
a ternnch podmnkch (td horniny, porostu, poppad tlouce snhov

143

enijn

2. Veker kony spojen s adjustac protitankov univerzln miny PT Mi-U

jako protipsov spovaj ve vyjmut dopravn pojistky a stlaen tlatka
asov pojistky. Tlatko asov pojistky se stla jako posledn kon ped
zamaskovnm miny pi kladen run nebo tsn ped jejm poloenm
mechanizanmi prostedky (pop. odjiovaem, kter je soust kladecho zazen ukladae).

pokrvky nebo povrchu vozovky). Lko miny mus pi njezdu tanku umoovat dobr penos tlaku na aktivan st (aktivan zazen) miny, a to
zvl s ohledem na zeminu.
V travnatm ternu se lko hloub tak, e se drn na tech stranch odzne
a odklop smrem k nepteli. Po vyhlouben lka a uloen miny se drn opt
peklop do pvodn polohy. Nad aktivanm zazenm miny m bt drn ten,
aby se usnadnilo zamaskovn miny.
a) ve stedn kopn hornin nebo zmrzl pd

b) v lehce kopn hornin

Vysoce odoln tlakov miny se kladou ve stedn a tce kopn hornin nebo
zmrzl pd zpravidla tak, aby jejich aktivan zazen pesahovalo o 2 a
3 cm povrch rostlho ternu a aby nad minami byla vrstva zeminy o tlouce
3 a 5 cm.

144

V lehce kopn a snadno stlaiteln hornin se miny kladou pod rove ternu
do hloubky rovnajc se hloubce boen kolejovho psu tanku a zabezpeujc aktivaci miny.
Stedn odoln nebo mlo odoln tlakov miny se mohou klst 2 a 5 cm pod
rove rostlho ternu, je-li nad minou maskovac vrstva zeminy o tlouce 5 a
10 cm (tlak vozidla je penesen na aktivan st miny stlaenou zeminou).

Na dldnch vozovkch se vytvo lko miny vyjmutm dlaebnch kostek,

kter se podle poteby osekaj tak, aby se daly pout k zakryt miny. Pitom se
kostky mus uloit zpt ojednou plochou nahoru tak, aby na prbhu spr
nebylo patrn, e vozovka byla rozruena a aby pi pejezdu vozidla nad minou bylo zajitno, e aktivan sla kolejovho psu (vozidlovho kola) bude
pevedena na aktivan zazen miny.
V zim se podle vky snhu kladou miny na povrch ternu nebo udusan
snh. Tlouka kryc vrstvy snhu nad stedn nebo mlo odolnmi minami
me bt a 30 cm.

Improvizovan vbun zazen a minov nebezpe

Pi kad bojov i mrov akci v prostoru operace pamatuj na mon nebezpe hrozc z uloench minovch pol, nastraench jednotlivch min a nevybuchl munice. Vdy je teba zskat co nejvce informac o pouvanch
minch a munici v prostoru plnn kolu a seznmit s nimi vechny pslunky jednotky.

145

enijn

Na pozemnch komunikacch se tlakov miny kladou stejn jako v tce kopnch horninch a maskuj se tenkou vrstvou materilu odpovdajcho materilu krytu vozovky (zeminou, trkem, oblzky, obalovanou drt apod.).

Zkladn informace o minch

a nevybuchl munici zahrnuj:

Kde se mohou miny nachzet:

kde se mohou miny nachzet

zpsoby znaen
zaminovanch prostor
pznaky svdc o vskytu
min a nevybuchl munici
zpsoby a opaten jak se
minm a nevybuchl munici
vyhnout
postup pi pesunu (innosti)
v nebezpenm prostoru

na linich konfrontace (arch

dotyku)
na komunikacch, na
kamenitch cestch
v oputnch budovch
v lesch a kovinch
ve vojenskch zazench
na strategickch mstech
(komunikace, mosty, vyven
prostory pro veden palby atd.)
jako nstrahy p zabezpeovn
osobnho majetku apod.

Pznaky svdc o vskytu min

a nevybuchl munice:

Jak se minm a nevybuchl munici

vyhnout:

znaen min a nevybuchl

munice
krtery
mrtvoly a kostern pozstatky
obaly od min a munice
nstran drty
rozryt zem
neobdlan pole
nepouvan komunikace
chovn mstnch obyvatel

146

Zsta na znmm a bezpenm

mst!
Pohybuj se po schvlench
komunikacch!
Nejezdi na zarostl komunikace!
Nezvedej dn pedmty!
Pozoruj chovn mstnch
obyvatel!
Zskvej informace o vskytu min
a nevybuchl munici!

innost v nebezpenm prostoru

(po zjitn minovch a jinch nstrah)
Zastav!
Varuj!

hlasem vechny ptomn osoby

Zahlas situaci! kontaktuj operan skupinu a informuj o:

pesn poloze
rozsahu zrann (poet mrtvch)
okolnostech pedchzejcch vstupu do
zaminovanho prostoru
detailech a typech min (pokud je to mon);
poadovan podpoe
mstu styku (poloha msta pro pistn vrtulnku)
Zhodno
situaci!

zejmna:
poty zrannch a vlastn monosti poskytnout jim
prvn pomoc
nejjistj cestu zpt do bezpenho prostoru
vlastn monosti pesunu zpt do bezpenho
prostoru
monost vydn pomoci

Jednej!

vydej pomoc enijnch specialist

Nezapome provst zkres prostoru do mapy!

Pi dn innosti nespchej. Pokud je to mon, v prvn ad vydej
enijn specialisty EOD a zdravotn pomoc!

147

enijn

stavu a poloze pstupov cesty

innost mimo vozidlo a ve vozidle:

vechny ptomn osoby okamit varuj vkikem STOP. MINY
prohldni prostor u svch nohou a v nejblim okol
zhodno situaci poty zrannch, monost poskytnut pomoci,
monost nvratu do bezpenho prostoru
k nvratu do bezpenho prostoru vyuij vlastnch stop
vydej pomoc enijnch specialist EOD a zdravotn pomoc
pokud je to mon, zsta ve vozidle a vykej na pjezd vyproovac
skupiny a specialist EOD
pokud mus vozidlo opustit, vystup zadn st a SLEDUJ prostor za
vozidlem dve, ne ho opust. Vyuvej stop vozidla pro svj odchod
SLEDUJ prostor smrem do bezpenho msta
Vyprotn zrannho:
se zrannm neustle rozmlouvej
prov cestu ke zrannmu
prov prostor okolo zrannho
poskytni prvn pomoc zrannmu
prov cestu ven z nebezpenho prostoru
vynes zrannho
Znaen nebezpench prostor:
znakami nebo pskami s npisem Miny nebo Mines rozlinch
tvar a rozmr; v AR se pouvaj trojhelnkov znaky o stranch
28 cm s ervenm polem a blmi npisy Mines Miny o vce 6 cm
v prostoru psobnosti jednotky nebude s nejvt pravdpodobnost
znaen podle pravidel; bude pouvn rozmanit materil a rzn
barvy

148

MINE

OSHIPONGA

MIN

SHO MBOMA

PERIGO

MINA

DANGER

MINAS!
MINES

enijn

Zpsoby znaen minovch pol

Nevbun ztarasy
Nevbun ztaras je ztaras vytvoen jinmi prostedky, ne jsou vbuniny
nebo miny. Jsou to takov ztarasy, kter pevnost sv konstrukce, rozmry
a tvarem nebo zvltn pravou vlastnost povrchu ternu znemouj nebo
ztuj nepteli pohyb po bojiti.
Nevbun ztarasy zpravidla zizuj enijn jednotky, ale nkter druhy a
typy mohou zizovat i jednotky ostatnch druh vojsk.
Podle uren se nevbun ztarasy dl na:
protitankov
protidopravn
protipchotn
protivsadkov
K protitankovm nevbunm ztarasm pat protitankov stny, srzy a
pkopy, stromov zseky, zbrany, barikdy, zaplaven nebo rozbahnn
ternu, snhov valy, zledovatl svahy, proruby v ledu, klov ztarasy,
betonov jehlany apod.

149

Protidopravn nevbun ztarasy jsou specifick ztarasy zizovan na

silnicch (cestch) a mstech sjzdnch pro kolov a lehk psov vozidla.
Pouvaj se jako doplnk protitankovch a protipchotnch ztaras.
Protipchotn nevbun ztarasy se dl na penosn a nepenosn. K penosnm ztarasm pat rzn drtn konstrukce, rohatky, jeky, ppadn
jin, k nepenosnm pak rzn kolkov drtn ztarasy, drtn st a ploty, rozhozen drt, drtn oka apod.
Protivsadkov nevbun ztarasy se zizuj na mstech vhodnch k pistvn letoun, vrtulnk nebo na pedpokldanch mstech shozu vzdunho
vsadku. Jako protivsadkov nevbun ztarasy se zpravidla pouvaj
rzn druhy protitankovch a protipchotnch nevbunch ztaras.
Nevbun ztarasy se zizuj ve vech druzch boje a mus splovat
tyto poadavky:
mus bt tko pekonateln
mus bt dostaten odoln proti rychlmu odstrann nebo poruen
neptelem
mus se dt dobe brnit a steit
mus se dt rychle vybudovat prostedky, kter jsou k dispozici
nesmj omezovat manvr a pohyb vlastnch vojsk

Protitankov (protidopravn) ztarasy

Protitankov srz

150

enijn

Protitankov (protidopravn) pkop

Protitankov ztaras ze elezobetonovch jehlan

Protidopravn zbrana z kulatin opleten ostnatm drtem

151

Protipchotn ztarasy
Trojstnn kolkov drtn ztaras

Rozhozen drt

Drtn plot

152

Rohatka

enijn

Jeek

Ztaras sestaven ze skldacch elezobetonovch ostn

Trojit iletkov plot (concertino wire)

153

OCHRANA PROTI ZBRANM

HROMADNHO NIEN
Ochrana proti zbranm hromadnho nien je soust ochrany vojsk. Souhrn
zvltnch organizan-technickch opaten, provdnch veliteli a tby,
jejich clem je pedejt napaden jadernmi biologickmi a chemickmi zbranmi a nebo co nejvce oslabit jejich inky na (vojska) objekty, zachovat jejich bojeschopnost a zabezpeit spn splnn uloench kol. Zkladn
opaten proti zbranm hromadnho nien je pedchzen ohroen, individuln a kolektivn ochrana a ochrana ped kontaminac (zamoenm).

Prostedky individuln ochrany jednotlivce

Ochrann maska M-10M
Charakteristika a pouit
Ochrann maska zabezpeuje ochranu o, dchacch orgn a oblieje proti
radioaktivnm, biologickm a otravnm ltkm ve form par, plyn a aerosol.
Filtr masky nechrn proti oxidu uhelnatmu a prmyslovm toxickm ltkm
(amoniak, sulfan, oxidy sry apod.). Nelze ji pout v prosted obsahujcm
mn ne 17 % kyslku. Umouje pijmat npoje.
Technick data
hmotnost lcnice

asi 0,88 kg

hmotnost lcnicovho filtru

0,22 kg

doba ochrany proti aerosolm

podle typu OL a koncentrace

Ochrann maska
M-10M

154

Ochrann maska OM-90

Charakteristika a pouit
Ochrann vlastnosti masky OM-90 jsou obdobn jako u masky OM-10M.
Nelze ji pout v prosted obsahujcm mn ne 17 % kyslku. Pi pouit
odpovdajcho filtru chrn i proti prmyslovm kodlivinm.
Souprava se skld z lcnice, ochrannho filtru, pltnky na jedno pouit
(JP-90) a pepravn brany. Filtr lze upevnit napravo nebo nalevo. Zorn pole
masky je 70 % a umouje stelbu.
Technick data
asi 0, 475 kg

minimln slovn srozumitelnost

98 %

poet velikost obliejov masky

OPZHN

hmotnost lcnice

Ochrann maska OM-90

155

Protichemick souprava JP-75A

Charakteristika a pouit
Souprava poskytuje ochranu povrchu osob, jejich
odvu, obuvi, strje a osobnch zbran proti kapkm
otravnch ltek a radioaktivnmu prachu. Rovn se
me pout ke krtkodob ochran proti zpalnm
ltkm a k nouzov ochran proti inkm svtelnho a tepelnho zen jadernho vbuchu. Je
soust vbavy kadho jednotlivce. Souprava se
skld z pltnky, rukavic a pezvek.
Technick data
hmotnost soupravy

0,7 kg

minimln doba ochrany

20 minut

tepeln rozsah pouit

od -30 do +50 C

poet velikost pltnky

Pltnka jednorzov JP-90

Charakteristika a pouit
Souprava poskytuje ochranu povrchu osob, jejich odvu, obuvi, strje a osobnch zbran proti
kapkm vech kapalin (s vjimkou organickch
rozpoutdel) a radioaktivnmu prachu. Rovn
se me pout ke krtkodob ochran proti
zpalnm ltkm (nap. napalmu) a k nouzov
ochran proti inkm svtelnho a tepelnho
zen jadernho vbuchu. Skld se z pltnky,
rukavic a nvlek (na obuv).
Technick data
hmotnost soupravy

max. 0,97 kg

rezistenn doba pltnky

pro kapky yperitu

min. 20 minut

156

Pevlek filtran ochrann FOP-96

Charakteristika a pouit
FOP-96 je vevojskov ochrann prostedek, kter pouvaj vojska, druhy vojsk a slueb. Slou
k ochran povrchu tla osob proti parm a aerosolm otravnch ltek, kter pronikaj pes ki.
sten chrn i proti hrub disperznmu aerosolu
nebo velmi malm kapkm otravnch ltek, radioaktivnmu prachu, aerosolm bojovch biologickch
ltek a svtelnmu (tepelnmu) zen jadernho
vbuchu. Proti psoben kapek otravnch ltek se
mus filtran ochrann pevlek FOP-96 chrnit protichemickou soupravou JP-75A nebo jednorzovou
pltnkou JP-90.

OPZHN

FOP-96 je een jako pevlek na poln stejnokroj

vzor 95, sestvajc z rozepinateln blzy s kapuc,
kalhot, vojenskch l a PE skladovacho obalu.
Zkladn sestava je doplnna protichemickmi rukavicemi a pezvkami.

Pevlek filtran ochrann FOP-96

Technick data
hmotnost vech st

4,5 kg

rezistenn doba RDY pro rukavice

min. 15 h

rezistenn doba RDY pro pezvky

min. 6 h

rezistenn doba pro odv

min. 240 minut

poet velikost odvu

ivotnost odvu pi krtkodobm periodickm

pouvn

6 msc

ivotnost odvu pi dlouhodobm noen

2 a 3 msce

Plat pro aerosol vech druh OL s hustotou 1g/m2 a velikost kapky do 0,1 mg
pi 30 C.

157

Charakteristika ZHN a innost po zasaen

ZHN jsou zbran, kter svmi inky zpsobuj hromadn ztrty a pokozen
osob, techniky, objekt a ivotnho prosted. Psob na velkch plochch
a inek je okamit (pronikav radiace) i dlouhodob (radioaktivn zamoen).
Mezi zbran hromadnho nien pat:
jadern zbran
chemick zbran
biologick zbran

Jadern zbran
Jadern zbran jsou nejinnjm prostedkem hromadnho nien vojsk,
objekt logistiky a zazen hospodsk infrastruktury sttu. inek jadernch zbran je zaloen na vyuit energie, kter se uvouje pi jadernch
reakcch. K uvolovn energie dochz bu tpenm jader tkch prvk,
nebo pi syntze jader lehkch prvk. Jadern zbran tvo jadern munice a
prostedky jejich dopravy na cl.
ZHN jsou zbran, kter svmi inky zpsobuj hromadn ztrty a pokozen
osob a techniky.
Druhy jadernch vbuch:
vzdun
pozemn (nvodn)
podzemn (podvodn)
Niiv faktory:
svteln zen
tlakov vlna
pronikav radiace
radioaktivn kontaminace
elektromagnetick impuls

158

Charakteristika a inky niivch faktor jadernho vbuchu

Svteln zen
Pi vbuchu se svteln zen projevuje nejprve formou oslnivho zblesku,
po nm se v mst vzdunho vbuchu vytvo svtc oblast ve tvaru koule,
pi pozemnm vbuchu polokoule. Projevem svtelnho zen je pm (nechrnn) i nepm (zahtm, nebo vzplanutm odvu) poplen pokoky.
Svteln a tepeln zen jadernho vbuchu je viditeln, ultrafialov a
infraerven zen psobc po dobu nkolika sekund bezprostedn po
vbuchu.
Tlakov vlna

Pronikav radiace
Pronikav radiace jadernho vbuchu je poten ionizujc zen vyzaovan z centra vbuchu. Pronikavou radiaci tvo gama zen a proud neutron.
Psob bezprostedn pi vbuchu, maximln po dobu nkolika sekund.
U nechrnnch osob vyvolv nemoc z ozen, naruuje elektronick zazen, zpsobuje zakalen a ztmavnut optickch skel a materily po zasaen
se mohou stt doasn radioaktivnmi (indukovan radioaktivita).
Radioaktivn kontaminace
Radioaktivn kontaminace ternu, vody a ovzdu pi jadernm vbuchu je
zpsobena radioaktivnmi ltkami (radionuklidy), tj. sms tpnch produkt
a indukovan radioaktivity. V okol epicentra dochz k vypadvn radioaktivnch steek (radioaktvn spad) z oblaku jadernho vbuchu. Radioaktivn
oblak se pohybuje ve smru vtru a s nm se radioaktivn kontaminace.
Prvotn kontaminace je zpsobena radioaktivnm prachem, kter vypadv
pmo z oblaku, a druhotn kontaminace je zpsobena pi zven radioaktivnho prachu nachzejcho se na ternu. Radioaktivn kontaminace zvyuje
ozen osob (absorbovanou dvku) a me u osob vyvolat nemoc z ozen.
Absorbovan dvka zvis na intenzit kontaminace, dob expozice a stupni
ochrany. Intern kontaminace (vdechnutm, poitm) je mnohem nebezpenj a tm neodstraniteln, proto je nezbytn pouvat ochranu dchacch
cest a vyvarovat se konzumace kontaminovan stravy.

159

OPZHN

Tlakov vlna jadernho vbuchu je oblast stlaenho vzduchu c se z centra vbuchu. V okamiku vbuchu se rozhaven vrstva vzduchu zan pohybovat velkou rychlost od stedu vbuchu. Podle stupn zasaen iv sly
mohou bt zpsobeny zhmodniny, zlomeniny, pokozen sluchu, mozku,
plic, vnitnch orgn nebo smrt.

Elektromagnetick impuls
Elektromagnetick impuls jadernho vbuchu je energie vyvolvajc v okolnm prosted elektromagnetick pole, kter zpsobuj elektromagnetick toky
ve vodich, kabelech spojen, zen a signalizace, antnnch svodech a elektronickch soustkch. Zpsobuje znien elektronickch pstroj, vodi,
titnch spoj, vymazn magnetofonovch zznam a elektronick pamti
pota.
Pro ochranu osob ped inky vbuchu jadernch zbran slou:
kryty (ochrann stavby, okopy, technika)
ternn nerovnosti
clony z neholavch materil (proti svtelnmu zen)
CHRA SE!
zavi oi, pikryj si oi pedloktm ruky
ukryj se do zkopu, za ternn nerovnost, vyhr si lmec blzy
na volnm ternu zalehni s nohama u sebe, patami smrem k vbuchu
vyhni se blzkosti budov
nedotkej se pedmt, kter se vlivem svtelnho zen zahly
neukrvej se do kryt, kter by mohly lehce vzplanout

innost vojka pi jadernm vbuchu

160

POZOR!
Vn zrann a nkdy i smrt mohou vznikat v dsledku stetu s letcmi pedmty, padajcmi troskami budov, nhlmi zmnami polohy
techniky atd.

Chemick zbran
Chemick zbran jsou uren ke zpsoben hromadnch ztrt iv sly a
ke zten bojov innosti vojsk a innosti tlu. Zkladem bojovho inku
chemickch zbran jsou otravn ltky. Chemick zbran tvo bojov hlavice
(zazen), v n je laborovan bojov chemick ltka a prostedky jej dopravy
na cl.
Struktura chemickch zbran

dmovnice
run granty
dlosteleck granty a miny
leteck rozstikovac zazen
leteck pumy
hlavice raket
fugasy a nstran zazen

Prostedek dopravy BCHL na cl:

houfnice
grantomety
minomety
raketomety
zen stely
letadla

OPZHN

Bojov chemick ltka laborovan do

munice nebo do specilnho zazen:

Bojov chemick ltky

Otravn ltky jsou chemick sloueniny a jejich smsi, kter pi bojovm
pouit mohou svmi inky usmrtit, vn zranit nebo zneschopnit osoby a
nebezpen kontaminovat vzbroj, objekty a tern.
Rozdlen BCHL podle charakteristickho inku na iv organismy
Dusiv

jsou skupinou otravnch ltek se

smrtcmi inky
nsledkem jejich vdechnut je otok
plic vedouc k zstav dchn
do organismu pronikaj zejmna
pes dchac orgny

fosgen
difosgen
chlor

161

Veobecn
jedovat

jsou skupinou otravnch ltek se

smrtcmi inky
v zasaenm organismu brn
penosu kyslku z krve do tkn
do organismu pronikaj zejmna
pes dchac orgny

kyanovodk
chlorkyan

Zpuchujc

jsou skupinou otravnch ltek se

smrtcmi inky
zpsobuj porann ke, o,
dchacch orgn a pi poit i
trvicch orgn
mimo loklnho inku v mst
zasaen dochz i k celkov
otrav organismu

yperit
lewisit

Nervov
paralytick

jsou skupinou otravnch ltek se

smrtcmi inky
pi prniku do organismu
vyazuj z innosti enzym
acetylcholinesterzu, a tak
paralyzuj nervovou soustavu
do organismu mohou pronikat
vemi znmmi branami vstupu

sarin
soman
tabun
ltka VX
cyklosarin

Toxiny

disponuj obvykle selektivnm

inkem
pokozuj nervov systm

rostlinn
ivoin
bakteriln

Fytotoxick
ltky

psob na rostlinstvo (zpravidla

listnat) zaschnut a opad list.
pokozen jater, sleziny, ledvin,
srden svaloviny, o, dchacho
apartu a centrln nervov
soustavy

herbicidy

jsou skupinou otravnch ltek se

zneschopujcmi inky
podstatou inku je drdn
receptor a nerv v branch
vstupu do organismu
drdiv inek se projevuje
zejmna v hornch cestch
dchacch a v och

ltka CS,
chloracetofenon
ltka CR

(herbicidy)

Drdiv

162

Psychoaktivn

jsou skupinou otravnch ltek se

zneschopujcmi inky
zpsobuj doasn poruchy
vnmn, pedstavivosti a
prostorov orientace
do organismu pronikaj zejmna
pes dchac orgny

ltka BZ

Uveden skupiny ltek pat z hlediska bojovho uren mezi BCHL vyazujc.

Pznaky pouit bojovch chemickch ltek

Mezi pznaky, kter mohou pomoci rozpoznat pouit BCHL, pat:
vytven oblaku aerosolu (mlhy, dmu) v mstech vbuchu chemick
munice, za nosii nebo za aerosolovmi genertory
nlez stepin nebo nevybuchl munice s oznaenm pro chemickou
munici
neobvykl kapky a skvrny na pedmtech a plodinch
zmny na hmyzu a drobnm zvectvu nebo zven vskyt uhynulch
jedinc
zmny na vegetaci nebo vod
neobvykl jevy pi pouit:
neobvykl zvuk vbuchu chemick munice
charakteristick zpach (vn)
drdiv inek na dchac cesty, oi, ki
olejovit kapky a skvrny na povrchu rostlin, materil a pd
olejovit skvrny na vod, jej cizorod zpach, zmny na vodnm
rostlinstvu, hladina sten nebo plon pokryta sticemi
prachu
nalezen vytyovacch znak oznaujcch kontaminovan prostor

163

OPZHN

Jin metoda klasifikace chemickch ltek je podle toho, zda jsou perzistentn (stl) nebo nestl. Perzistence je pouita k popisu, jak dlouho zstv
oblast kontaminovna na stupni toxicity nebezpenm pro lidi pot, co byla
chemick ltka pouita. Ltka je pokldna za perzistentn, jestlie oblast, ve
kter byla pouita, zstv kontaminovna den a vce. Na druh stran nestl nebo tkav ltky se rychle rozptyluj, nkdy bhem minut nebo hodin.
Perzistenci a odmoitelnost otravnch ltek lze mnit ztuovadly.

Biologick zbran
Biologick zbra je zbran hromadnho nien, jej inek je zaloen na
choroboplodnch vlastnostech a schopnostech mikroorganism a jejich produkt zpsobovat zvan a tko liteln onemocnn ivch organism
(lid, zvat a rostlin). Zahrnuje biologick prostedky a prostedky pro jejich
dopravu na cl.

Charakteristika biologickch prostedk

Viry

lut zimnice
znty mozku
chipkov onemocnn
prav netovice aj.

Rickettsie

skvrnit tyf
horeka Skalistch hor
Q horeka aj.

Bakterie

sn slezinn
plavice
cholera
mor
bin tyf, paratyf aj.

Pznaky pouit biologickch zbran

Vnj (nepm) pznaky pouit biologickch zbran lze zjistit vizuln nebo
jinmi prostedky.
Vnj pznaky:
mn hlun, zvuky odlin od normlnch vbuch leteckch pum,
stel a min, doprovzen vznikem oblk, mlhy nebo dmu u povrchu
zem
mizejc psmo mlhy nebo dmu za neptelskm letounem
kapky zkalen tekutiny nebo popraek v mstech vbuch stel na
pd a okolnch pedmtech, stepiny a jednotliv sti neobvyklch
pum, raket nebo stel s rznmi zazenmi ke tvorb aerosolu a
ostatn zbytky biologick munice
pro dan prostor neobvykl nahromadn hmyzu, klat a uhynulch
hlodavc blzko mst dopadu pum a kontejner

164

Je-li vydno varovn o zjitn ptomnosti i o pravdpodobnm pouit neptelskch biologickch prostedk,
IHNED POUIJ PROSTEDKY INDIVIDULN OCHRANY!

Prostedky pro provdn sten oisty osob,

zbran a techniky
Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M
Charakteristika a pouit

dekontaminovat nebo dezinfikovat osobn zbra

dekontaminovat nebo dezinfikovat ty sti zbran nebo vozidel, kterch

se obsluha dotk pi plnn kol

v nezbytnch ppadech dekontaminovat odkryt a zasaen sti pokoky a tla

K pouit je poteba vody. Souprava obsahuje ltky s ravmi oxidanmi

inky, je nutno ji uchovvat v suchu a za stl teploty kolem 20 C.
Technick data
hmotnost
plnn vodou

0,125 kg
v lt

0,75 l

v zim

0,5 l

velikost plochy dekontaminace

0,5 m2

doba ppravy k innosti

od 6 do 7 min

Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M

165

OPZHN

Souprava je soust vzbroje vojka vech druh vojsk a slueb.

Umouje:

Souprava automobiln odmoovac AOS-1, AOS-2

Charakteristika a pouit
Ob soupravy jsou ureny k dekontaminaci bnch bojovch a dopravnch
prostedk. Souprava AOS-1 se pouv u vozidel bez kompresoru a souprava AOS-2 se pouv u vozidel vybavench kompresorem. Nedlnou st
obou souprav jsou dekontaminan a dezaktivan npln.
Technick data
hmotnost
plnn vodou

6 kg
dezaktivace

20 l

dekontaminace (hork voda)

18 l

doba potebn k dekontaminaci stedn velikho vozidla

Souprava automobiln odmoovac AOS-1

166

40 min

Souprava odmoovac OS-3

Charakteristika a pouit
Souprava je urena k odmoovn mobiln techniky silami osdky. Je nedlnou
soust obrnnch vozidel. Skld se ze stkac pistole, ty plechovek, psluenstv a krabice. Dekontaminan ltky se skladuj a dopluj v plechovkch, je mon vyut i jinch dekontaminanch inidel. Roztok obsahuje
rav a holav ltky, je nutn ho uchovvat za stl teploty kolem 20 C.
Technick data
hmotnost

13,62 kg

yperitem
dalmi ltkami
pracovn teplota

16 m

40 m

od -30 do +50 C

Souprava odmoovac OS-3

167

OPZHN

velikost plochy, kterou lze dekontaminovat

v ppad zamoen

Prostedky zjiovn chemickch ltek

a dozimetrick kontroly
Paprky prkaznkov PP-3
Charakteristika a pouit
Tyto detekn paprky jsou ureny ke zjiovn ptomnosti kapalnch otravnch ltek typu G (sarin), V (VX) a H (yperit). Mohou bt rovn pouity k detekci (zjiovn ptomnosti kapalnch OL) na ternu, vozidlech a na povrchu
jinch pedmt jeho otrnm.

Paprky prkaznkov PP-3

168

DETEHIT detektor otravnch ltek

Charakteristika a pouit

OPZHN

Detehit je jednoduch prostedek uren ke zjitn ptomnosti organickch

fosforovch a karbamtovch slouenin a insekticid ve vzduchu, ve vod,
v potravinch, v pd a na povrchu rznch pedmt.

DETEHIT detektor otravnch ltek

Dozimetr osobn RAD-50S (60S)

Charakteristika a pouit
RAD-50S je osobn dozimetr kapesnch rozmr s pmm odetem absorbovan dvky. M pkon osobnho dvkovho ekvivalentu a (celkov) osobn
dvkov ekvivalent zen gama. Pstroj umouje optickou a akustickou
signalizaci obou mench veliin.

169

Technick data
hmotnost

0,08 kg

rozmry

78 67 22 mm

Dozimetr osobn RAD-50S

Dozimetr skupinov EDOS-1

Charakteristika a pouit
Skupinov dozimetr EDOS je pstroj uren ke stanoven dvky ozen
gama, kterou obdreli pslunci jednotky nebo skupiny. Umouje pm
odetn dvky v radech. Dozimetr je soust vzbroje kad jednotky.
Technick data
hmotnost

0,35 kg

rozmry

20 100 80 mm

Dozimetr skupinov EDOS-1

170

SPOJOVAC PPRAVA
Spojen definice
Veobecn pouvan pojem ve spojen k oznaen existence spojovacch
zazen mezi dvma body. Uskutenn penos informac, zprv, dat mezi
dvma nebo vce msty jakoukoli formou prostednictvm jakhokoli mdia
(nosie dat), zprostedkovan (realizovan) jakmkoli spojovacm prostedkem. Proces vmny dat (informac) prostednictvm spojovacch prostedk
veho druhu, zajiujc uivatelm spojen k uspokojen jejich informanch
poteb.
Zsady penosu informac
Spojovac vojsko AR je ureno zejmna k zajitn spojen a penosu informac (dat) mezi soustmi vech druh vojsk a druh sil, i mezi jednotlivmi
prvky rznch zbraovch systm. Krom toho umouje zpracovn, ukldn, ochranu, pedvn a prezentaci informac (dat) zajiovnm provozu
stacionrnch a polnch (mobilnch) komunikanch a informanch systm
rznho druhu a uren.
Penos informac (spojen) v komunikanch systmech se uskuteuje pevn hlasem nebo penosem dat; v men me run telegrafi.

Penos informac pro podporu innost vojsk v danm prostoru mus bt:
vasn monost veden provozu uivatelem ve stanovench
asovch lhtch
vrohodn schopnost zabezpeovat reprodukovn penench
informac v mstech pjmu se stanovenou pesnost
utajen schopnost znemonit zjitn obsahu penen informace
neoprvnnou osobou

Druhy komunikanch prostedk

Spojen v polnm komunikanm systmu pozemnch sil se zabezpeuje
prostednictvm bezdrtovch (rdiovch, radiorelovch, satelitnch), linkovch (metalickch, optickch), uzlovch, signlnch prostedk a pohyblivch
pojtek.

171

Spoj

Poadavky na spojen:

Bezdrtov prostedky
Rdiov prostedky zabezpeuj nepetrit velen vojskm v nejsloitjch
podmnkch (situacch), zejmna v dynamickch fzch innosti vojsk. Rdiov komunikace u drustva, ety, roty (baterie), praporu (oddlu) je realizovna
prostednictvm penosnch nebo pevoznch (vozidlovch) rdiovch prostedk. Rdiov prostedky vyuvaj pro penos hlas a data (run telegrafie)
VKV a KV psma rdiovch vln.
K veden provozu v rdiovch stch (R/S) a na rdiovch smrech (R/Sm)
mus bt k tomu oprvnnm orgnem stanoveny provozn daje (hlavn a zlon kmitoty, fnick/telegrafn volac znaky, kle, struktura R/S a R/Sm).
Na vyuit rdiovho spojen m vliv charakter en elektromagnetickho
vlnn (EMV) a nutnost zajistit elektromagnetickou koexistenci (EMK), tzn.
stav, kdy se rzn prostedky, vyuvajc ke sv innosti EMV, nebudou vzjemn ruit nebo jinak negativn ovlivovat.
Nevhody rdiovho spojen:
demaskujc inky vyzaovn EMV (dislokace, druh vojska)
monost odposlechu zamen neptelem (zachycen pedvan
zprvy, ruen)
zvislost na podmnkch en EMV (atmosfrick ruen, denn,
ron doba, tern)
monost vzjemnho ruen EMK
zmenen dosahu spojen za pohybu
Radiorelov prostedky umouj zizovat vcekanlov/irokopsmov
spoje mezi msty velen velitel a tb jednotek, tvar, svazk.
Satelitn prostedky umouj zabezpeit vcekanlov spoje ve sloitch
bojovch situacch na velk vzdlenosti. Zabezpeuj nepetrit spojen
z mst mis AR do R.
K realizaci radiorelovho spoje mus bt stanoveny provozn daje (zpsob organizace rrl spoj, kmitoty/psmo), polarizace antn, azimuty, sla smr, kle).

Linkov prostedky
Linkov prostedky umouj budovat poln kabelov spoje metalickmi nebo
optickmi kabely ve statickch fzch innosti vojsk. Vyuvaj se samostatn
nebo spolen s rdiovmi a radiorelovmi prostedky nebo k zabezpeen
vnitnho spojen mezi pracoviti tb na mobilnch mstech velen. Ke spoje-

172

n na nrodnm zem jsou dle vyuvny kabelov spoje veejn telekomunikan st a strukturovan kabel tvar a zazen.
Nevhody linkovho spojen:
velk zranitelnost kabelovch veden (neptel, vlastn technika)
sloitost vstavby a svinovn (sly, objemnost prostedk, as,
oetovn, steen)
vysok nroky na maskovn

Uzlov prostedky
Uzlov prostedky zajiuj pjem, konverzi (pemnu), komutaci (vmnu)
signl a dal innosti (funkce) nezbytn k vytven spojovacch uzl na
mobilnch mstech velen a uzlech transportn st v prostorech innosti vojsk.
Tvo je typov provozovny a pracovit rotnho, prapornho a brigdnho
typu, vybaven nezbytnmi sestavami komunikanch a informanch prostedk (technologi).

Signln prostedky se vyuvaj k pedvn krtkch povel, hlen a signl, nap. ke zmn dleitch fz bojov innosti vojsk, k vydn penesen a zastaven palby, k zajitn vzjemnho rozpoznvn, k udvn
cl, k oznaen vlastnch vojsk, k zabezpeen souinnosti tvar a jednotek
a k varovn vojsk. Mimo radiotechnickch prostedk jsou k tto innosti vyuvny signln prostedky optick (barevn svtla, signln rakety, barevn
dmy apod.), akustick a infraerven.

Pohybliv pojtka
Pohybliv pojtka se vyuvaj pro distribuci sluebnch a soukromch zsilek
uvnit AR a mezi AR a civilnm sektorem v rmci polnho potovnho spojen (PPS). K zajitn PPS se pouvaj vrtulnky, OT, automobily a motocykly,
kter maj na zklad svho uren a oznaen prvo pednostnho pohybu
po vech komunikacch.

173

Spoj

Signln prostedky

Veobecn zsady spojovacho provozu s vyuitm

spojovacch prostedk
Obsah vech sdlen uskuteovanch prostednictvm vojenskch komunikanch prostedk m charakter penosu utajovanch informac. Za utajen sdlovanch informac proto pln odpovd kad uivatel komunikanho systmu.
V ppad, e nelze k vmn informac vyuvat adresnho penosu
dat, je potebn zachovvat tato pravidla veden provozu hlasem:
pouvn volacch znak a funknch sel
k vmn utajovanch informac pouvat ifrovac nebo kdovac
prostedky
pouvn hovorov tabulky, kdovan mapy a jinch pomcek pro
utajen obsahu zprv pi veden osobnch hovor
provovn rdiov stanice pomoc tabulky radisty nebo jinm
nazenm zpsobem

Otevenou e (hovorem) je zakzno uvdt zejmna:

funkce velitel a nelnk
jmna a pjmen funkcion
nzvy mst a pedmt v ternu
smry let (letov cesty)
oznaen leti
daje tkajc se organizace vojsk a bojov innosti
oteven pojmenovn jednotek, tvar, svazk a svaz
prostory umstn jednotek, tvar, svazk a svaz
poetn stavy tvar a zmny v dislokacch vojenskch soust
stav bojov ppravy a bojov pohotovosti
Zpsob vmny informac hlasem na rdiovch smrech a v rdiovch stch je stanoven provoznm dem. Provoz po komunikanch prostedcch
pedstavuje vekerou innost, kter souvis s vedenm osobnch hovor nebo
vyslnm/pjmem povel, signl a zprv (dokument).
Osobn hovory vedou uivatel (funkcioni) v komunikanch systmech
volnou formou.

174

Povely jsou krtk rozkazy vydvan otevenou e, po nich nsleduje

jejich bezprostedn proveden. Znn a vznam veobecn platnch povel
a povel pro zen innosti vojsk jsou stanoveny pslunmi pedpisy a nazenmi.
Signly jsou zkrcen, pedem smluven oznaen povel, rozkaz nebo
hlen majc pedem dohodnut vznam, pouvan ke zrychlen komunikace a k utajen dleitch innost vojsk. Obvyklou formou pouvn signl
jsou oteven nebo kdovan psmenov a slicov texty. Ve vojenskch
systmech jsou vyuvny varovn signly, signly pro zen innosti vojsk
nebo signly pro veden provozu v komunikanch systmech.
Zprva pedstavuje ucelen sdlen o urit udlosti (problmu, innosti)
uren ke komunikaci (pedvn mezi odesilatelem a adrestem). Forma
zprvy zvis na typu penosovho kanlu. Zprva uren k penosu ve vojenskch systmech (nap. hlen, rozkaz, kol apod.) m pevn stanovenou
strukturu, kterou tvo zhlav, adresa, poet skupin (slov) a text.

Spoj

Dokument je kad zprva, kter je vzna na fyzick, stabiln, v ase uchovateln nosi (paprov, magnetick, fotografick, mikrografick, CD, DVD
apod.). Ve vojenskch systmech je komunikace zprostedkovna dokumentem volnho formtu a pedevm standardizovanho formtu, kter je uren
pro vmnu informac mezi databzemi a aplikanmi programy informanch
systm. Formt popisuje strukturu dokumentu a vznam jeho jednotlivch
prvk.

Provoz hlasem rdiovmi prostedky

Rdiov komunikace v bojovch rdiovch stch jednotek druh vojsk AR
se vede otevenou e v takov fzi a v takovm prostoru innosti vojsk, kdy
je povolen rdiov provoz, nehroz prozrazen stanovit vlastnch jednotek
v danm prostoru innosti a je nutn pedvat povely v procesu bezprostednho velen vojskm v krtkm asovm rozpt.
K identifikaci volan a volajc rdiov stanice se pouvaj vlastn, obnkov a smrov volac znaky. Vlastn volac znak se pidluje jedn stanici.
Obnkov volac znak se vyuv pro osloven vech astnk dan rdiov st. Smrov volac znak se pidluje dvojici stanic, slou vhradn
k jejich vzjemn komunikaci a oznauje souasn volanou i volajc stanici.
Me bt pouit na rdiovm smru i pro dvojici stanic v rdiov sti.
Pro vybran astnky provozu se pidluj stl (vlastn) volac znaky pro
uskutenn vstupu do rdiovch spoj podzench. V rdiovch stch
a smrech na rovni drustvo, eta, rota (baterie), prapor (oddl) jsou kdy

175

zpravidla tvoeny podstatnm jmnem s pipojenm jednomstnm nebo

dvoumstnm selnm indexem nebo se pouv samotn podstatn jmno.
Rdiov provoz hlasem se skld z jednotlivch relac. Relace je kad
jednotliv vysln ponaje pechodem rdiov stanice do reimu vysln
a kone pechodem na pjem. Relace se skld ze t fz voln sdlen
ukonen.
VOLN jednoznan uruje, komu je vysln ureno a kdo vysl. Vyslajc
stanice uvede nejprve volac znak (znaky) stanice (stanic), kter (kterm) je
vysln ureno, pot uvede frzi ZDE a svj volac znak.
Vyplv-li z provozu jednoznan, komu je vysln ureno (zpravidla pi
odpovdi na pedel relace, pi provozu na rdiovm smru atd.), me se
volac znak volanho vynechat. V tomto ppad lze vynechat i frzi ZDE.
V prbhu provozu na rdiovm smru za dobrch podmnek spojen lze vynechat i volac znak vyslajc stanice (provoz bez volacch znak).
Pi patn kvalit spoje je mon volac znaky opakovat dvakrt (prodlouen
voln).
Po vlastnm SDLEN se v UKONEN relace informuje (informuj) astnk
(astnci) provozu, e relace kon a po frzi PJEM mohou vyslat ostatn. Pi duplexnm (tzn. soubn uskuteovanm oboustrannm) provozu
lze frzi PJEM vynechat.

Navzn spojen
Navzn spojen je procedura, jejm elem je oven kvality spoje, sprvn nastavench provoznch daj a pipravenosti uivatel k veden provozu.
Spojen se povauje za navzan tehdy, obdr-li uivatel dic stanice odpov na voln a potvrd, e tuto odpov sly, frz ROZUMM. Provd se
na rozkaz velitele a v takovm prostoru innosti vojsk, kdy je povolen rdiov
provoz a nehroz prozrazen stanovit (prostoru innosti) vlastnch vojsk.
Navzn spojen s pouitm vlastnch volacch znak
Volac znaky se pi provozu nesklouj, je-li dobr slyitelnost, vyslaj se
pouze jednou. Rdiov stanice v sti odpovdaj ve stejnm poad, v jakm
byly volny.

176

ZRAK 85

ZRAK 11, ZRAK 12, ZDE ZRAK 85, PJEM

ZRAK 11

ZRAK 85, ZDE ZRAK 11, PJEM

ZRAK 12

ZRAK 85, ZDE ZRAK 12, PJEM

ZRAK 85

ZRAK 11, ZRAK 12, ZDE ZRAK 85,

ROZUMM, KONEC

Poznmka:
1. Interpunkn znamnka (rky a stednky) v pkladech jsou uvedena pouze
pro vyznaen (vyjden) odmlk pi veden hovor.
2. ZRAK 85 je vlastn volac znak dic stanice, ostatn vlastn volac znaky jsou
pidleny ostatnm astnkm dan rdiov st.

Navzn spojen s pouitm obnkovho volacho znaku

Pracuj-li v rdiov sti ti a vce rdiovch stanic, me dic rdiov stanice
pi navzn spojen pout obnkov volac znak. Rdiov stanice odpovdaj v selnm poad podle struktury dan rdiov st (provozn daje).
ZRAK, ZDE ZRAK 85, PJEM
ZRAK 11

ZRAK 11, PJEM

ZRAK 12

ZRAK 12, PJEM

ZRAK 13

ZRAK 13, PJEM

ZRAK 85

ZRAK, ZDE ZRAK 85, ROZUMM, KONEC

Vysln signl
Signly se vyslaj a pedvaj podzenm a spolupsobcm okamit, bez
jakhokoli zdren. Vyslaj se dvakrt s uvedenm slova SIGNL. Potvrzen
pijatch signl se uskuteuje ihned jejich opakovnm.
ZRAK 85

ZRAK, ZDE ZRAK 85, SIGNL 114, 114, PJEM

ZRAK 11

ZRAK 11, 114, PJEM

ZRAK 12

ZRAK 12, 114, PJEM

ZRAK 13

ZRAK 13, 114, PJEM

177

Spoj

ZRAK 85

Vysln povel
Podle poadavk vyslac stanice me povel opakovat bu jedna stanice,
anebo pi vysln povel pro vt poet astnk se ur opakujc pedem
nebo jej vyslajc ozna ihned po pslunm nvst volacm znakem. Ostatn astnci, kterm je povel uren, potvrzuj pijet povelu pouze slovem ROZUMM v pedem nazenm poad, nebo v poad, v jakm byly uvedeny
volac znaky. M-li bt opakujc uren teprve v povelu, uruje se zsadn ten,
kterho astnci v sti nejlpe sly.
ZRAK 85

ZRAK, ZDE ZRAK 85, ORIENTAN BOD DRUH,

PROTITANKOV DLO. ZNIIT, PJEM
ZRAK 11

ZRAK 11, ROZUMM, PJEM

ZRAK 12

ZRAK 12, ROZUMM, PJEM

ZRAK 13

ZRAK 13, ROZUMM, PJEM

Odesln hlen
Hlen se me ve vjimench ppadech pedvat v oteven ei s vyuitm vech zsad utajen obsahu stejn jako povel. Vhodnj je vak vyuvat
adresn odesln formou smluvench krtkch slicovch zprv rdiovmi
stanicemi s vyuitm technologie FLASH.

178

Hlskovac tabulka
Psmeno

esky

Spell

Hlskovac

Vslovnost

ADAM

[ei]

ALPHA

[alfa]

BOENA

[b]

BRAVO

[bravo]

CYRIL

[s]

CHARLIE

[rl]

ENK

DAVID

[d]

DELTA

[delta]

EMIL

[]

ECHO

[ekou]

FRANTIEK

[ef]

FOXTROT

[foxtrot]

GUSTAV

[d]

GOLF

[golf]

HELENA

[ej]

HOTEL

[houtel]

CH

CHRUDIM

IVAN

[j]

INDIA

[indija]

JOSEF

[dej]

JULIET

[duliet]

KAREL

[kej]

KILO

[klou]

LUDVK

[el]

LIMA

[lma]

MARIE

[em]

MIKE

[majk]

NERUDA

[en]

NOVEMBER

[nouvembr]

OTAKAR

[ou]

OSCAR

[skr]

PETR

[p]

PAPA

[pap]

QUIDO

[kj]

QUEBECK

[kebek]

RUDOLF

[r]

ROMEO

[roumijou]

EHO

SVATOPLUK

[es]

SIERRA

[siera]

RKA

TOM

[t]

TANGO

[tengou]

URBAN

[j]

UNIFORM

[junifrm]

VCLAV

[v]

VICTOR

[viktr]

DVOJIT W

[dablj]

WHISKY

[wiski]

XAVER

[ex]

X-ray

[eks rej]

YPSILON

[wj]

YANKEE

[jenk]

Spoj

tabulka NATO

179

Psmeno

esky

Spell

Hlskovac

Vslovnost

tabulka NATO
Z

ZUZANA

[zet,z]

ZULU

[zulu]

OFIE

JEDNA

ONE

[wan]

DVA

TWO

[t]

TI

THREE

[sr]

TYI

FOUR

[fr]

PT

FIVE

[fajv]

EST

SIX

[six]

SEDM

SEVEN

[sevn]

OSM

EIGHT

[ejt]

DEVT

NINE

[najnr]

NULA

ZERO

[zrou]

RKA

COMMA

[koma]

TEKA

PERIOD

[prijed]

()

ZVORKA

CURVE

[krv]

[]

HRANAT
ZVORKA

BRACKET

[brekit]

LOMTKO

OBLIQUE

[oblk strouk]

STROKE
:

DVOJTEKA

COLON

[kouln]

STEDNK

SEMICOLON

[semikouln]

POMLKA

DASH

[de]

ROZDL

EQUALS

[kvuels]

VYKINK

EXCLAMATION
MARK

[eksklemejn
mrk]

OTAZNK

INTERROGATION
MARK

[interegejn
mrk]

MEZERA

SPACE

[speis]

180

VEM STANICM
ZDE ...
PJEM
KONEC
EKEJTE KONEC
EKEJTE
CVIN CVIN CVIN
KONTROLA SPOJEN
VELMI DOBE
DOBE
SLAB
VELMI SLAB
IST
ITELN
NEITELN
ZKRESLEN
S RUENM
PERUOVAN
POTEJTE
ZKOUKA
NESLYM
MM ZPRVU
MM BLESKOVOU ZPRVU
MM OKAMITOU ZPRVU
MM PILNOU ZPRVU
JSEM PIPRAVEN(A)
ROZDL
DAL () ZPRVA
POTVRTE DORUEN
ZPRVA (...) DORUENA (AS...)
SLO ...
BLESKOV
OKAMIT
PILN
OBYEJN

ALL STATIONS
THIS IS
OVER
OUT
WAIT OUT
WAIT
EXERCISE EXERCISE EXERCISE
RADIO CHECK
LOUD
GOOD
WEAK
VERY WEAK
CLEAR
READABLE
UNREADABLE
DISTORTED
WITH INTERFERENCE
INTERMITTENT
REQUEST SHORT COUNT
TESTING
NOTHING HEARD
MESSAGE
FLASH
IMMEDIATE
PRIORITY
SEND YOUR ...
BREAK
MORE TO FOLLOW (...)
ACKNOWLEDGE
(...) ACKNOWLEDGED (TIME...)
NUMBER
FLASH
IMMEDIATE
PRIORITY
ROUTINE

181

Spoj

Tabulka nejpouvanjch frz v anglickm jazyce

AS ...
CVIN
OPERAN
PROVOZN
OD ...
PRO ...
NA VDOM ...
MIMO ...
SKUPIN ...
DEK
SIGNL, SIGNL, SIGNL!
SIGNL ...
PROVETE NA POVEL
PROVETE
POZOR TE
PROVEDU
() HOTOVO
() RUM
KLID KLID KLID!
RUM RDIOV KLID
PEDEJTE (...)
PEDEJTE CESTOU
PEDM
ROZUMM
NEROZUMM
OVUJI ...
DM
SPRVN
PATN ...
NEODPOVDEJTE!
MLUVTE POMALEJI!
MLUVTE RYCHLEJI!
VYSLEJTE (VYSLM) DVAKRT
PELATE NA
RUM
UKONETE PROVOZ ()
HLSKUJI ...

182

TIME
DRILL
NO PLAY
SERVICE
FROM
TO ...
INFO
EXEMPT
GROUPS ...
LINE
BREAK BREAK !
SIGNAL
EXECUTE TO FOLLOW
IMMEDIATE EXECUTE
STANDBY EXECUTE
WILCO
() COMPLETE
(...) NEGATIVE (NEGAT)
SILENCE SILENCE SILENCE
SILENCE LIFTED
RELAY (TO )
RELAY THROUGH
THROUGH ME
ROGER
VERIFY
I VERIFY
REQUEST
CORRECT
WRONG
DO NOT ANSWER
SPEAK SLOWER
SPEAK FASTER
WORD TWICE
CHANGE TO
CANCEL
CLOSE DOWN ()
I SPELL

OPAKUJTE (...)
OPAKUJI (co jsem vyslal ...)
ZOPAKUJTE
OPAKUJI (co jste vyslal vy ...)
VECHNO ZA ...
VECHNO PED ...
VECHNO MEZI A
ZA SLOVEM (SKUPINOU)...
SLOVO (SKUPINA) PED ...

FIGURES
ROMAN NUMERAL
DECIMAL
GRID
CORRECTION
CORRECTION
DISREGARD THIS TRANSMISSION OUT
SAY AGAIN (...)
I SAY AGAIN ()
READ BACK
I READ BACK
ALL AFTER
ALL BEFORE
FROM ... TO ...
WORD AFTER
WORD BEFORE

Spoj

SLA ...
MSK SLO ...
RKA
TVEREC ...
OPRAVA (dodaten)
OPRAVA (prbn)
RUM RELACI , KONEC

183

VKV rdiov prostedky taktickho stupn

VKV rdiov komunikace na taktickm stupni je zajiovna systmem
tvoenm navzjem sluitelnmi rdiovmi stanicemi RF-1301, penosnmi
soupravami RF-13 a mobilnmi soupravami RF-1305, RF-1325 a RF-1350.
Systm m irok sortiment psluenstv, nap. napjecch zdroj, nabje,
antn atd. Ke stanicm lze pipojit zesilovae, rdiov modemy, datov terminly, pijmae GPS signlu a dal extern komunikan zazen.

VKV rdiov stanice RF-1301 (handheld transceiver)

Rdiov stanice RF-1301 je urena pro spojen mezi jednotlivmi vojky na rovni ety, drustva, skupiny, vojka. Stanice
RF-1301 se vyznauje malmi rozmry a nzkou hmotnost. Provoz je mon
bu s vestavnm mikrofonem s velmi dobrou srozumitelnost, nebo s nhlavn soupravou s hlasovm spnaem systmu VOX. Ke stanici se dodvaj
dva typy pskovch antn. Fnick provoz rdiov stanice je pln sluiteln
s provozem dosud pouvanch VKV rdiovch stanic v AR i armdch
NATO. Pipojen telefonnho rozhran (TR13) k rdiov stanici umouje propojen do stl telefonn st.
Technick data
kmitotov psmo

30,000 MHz a 87,975 MHz

odstup kanl

25 kHz

poet pedvolitelnch kanl

max. 9

druhy provozu

simplexn nebo poloduplexn

telefonie, prioritn skenovn, penos
krtkch zprv (FLASH), maskovn
hovoru (digitln)

vkon vyslae

jmenovit:

1W

snen:

0,1 W

napjec napt

7,2 V ze zdrojov skn

doba provozu se zdrojovou skn

minimln 10 h

184

Pi pouit maskovae ei dojde ke zkrcen dosahu spojen a o 30 %.

typ antny/dosah (km)

Vkon 0,1 W

prutov antna 0,5 m

1 km

prutov antna 1,1 m

3 km

zvsn antna

6 km

VKV rdiov stanice RF-1301

Popis ovldacch prvk
Provozn pepna
Symbol

Funkce

rdiov stanice je vypnuta

provoz eptem

24

[][][]

zapnut (zaazen) umlova umu

vypnut umlova umu

programovn rdiov stanice ovldacmi prvky

programovn rdiov stanice plnicm zazenm

nebo klonovnm

servisn poloha

mazn provoznch daj

Spoj

Poloha

185

Pepna kanl

Klvesy

09

pednastaven kanly

PTT

klvesa klovn

prohledvn kanl (scanning)

klvesa FLASH,
osvtlen

TX

signalizace
vysln

Zmna vyslacho vkonu:

pepni provozn pepna do polohy P
stiskni klvesu *
stiskni klvesu *, zvol H (1 W) nebo L (0,1 W)
provoznm pepnaem zvol hlasitost
Displej rdiov stanice
SCAN

prohledvn pednastavench
kanl

SEL

zobrazeno pi
vysln tnov
vzvy

FRQ

zobrazeno v reimu programovn

kmitotu

MOD

pi programovn
druhu provozu

RX

zobrazeno v reimu pjmu

PWR

pi programovn
vkonu vyslae

TX

zobrazeno v reimu vysln

fnie

SQL

zobrazeno pi zapnutm omezovai

umu

EXT A

datov kanl

D SCR

maskovan e

186

Programovn novho kanlu:

pepni provozn pepna do polohy P
stiskni klvesu PTT (na displeji blik slo kanlu)
pepnaem kanl nastav programovan kanl a stiskni klvesu PTT
pepnaem kanl nastav kmitoet a stiskni klvesu PTT
pepnaem kanl nastav simplexn provoz (zobrazeno H, L) nebo
poloduplexn provoz (zobrazeno r) a stiskni klvesu PTT
vyber druh provozu: A fnie, D SCR maskovan hovor
stiskni klvesu PTT (na displeji blik naprogramovan daj)
provozn pepna pepni na poadovanou hlasitost
Provoz FLASH:
stiskni a dr klvesu *, dokud se neobjev symbol FP
stisky klvesy PTT, nastav blikajc slici adresy, potvr klvesou * .
Opakovnm tchto krok nastav zbvajc slice adresy a zprvy. (Na
displeji blik nastaven adresa a zprva.)
stiskni a podr klvesu *, a se FP zmn na FL. (Na displeji blik
nastaven adresa a zprva.)
vyli zprvu stiskem klvesy PTT nebo ulo zprvu stiskem klvesy *

Spoj

Rychl vmaz provoznch daj:

pepni provozn pepna do polohy E
stiskni klvesy PTT a *
Vysln tnov vzvy:
dr klvesu PTT a stiskni klvesu *
Kontrola zdroje za provozu
Pokud klesne napt zdrojov skn pod 6,5 V, je tento stav signalizovn na
displeji stanice problikvnm npisu LO a nastavenho kanlu. Souasn
s indikac na displeji je pokles akusticky signalizovn peruovanm tnem
v reproduktoru.

187

VKV rdiov stanice RF-1302

Urena pro spojen na taktickm stupni velen u vech druh vojsk. Umouje
v plnm rozsahu spoluprci se starmi typy RF-13 (25,50) a RF-1301. Navc
disponuje reimem spojen se skokovou zmnou kmitotu (pln sluiteln
s RF13250, R150M), co znan ztuje zjiovn, odposlech a ppadn
ruen spojen neptelem.

Technick data
Kmitotov rozsah

25 000145 987,5 kHz

Provozy

FF (analogov provoz na pevnm kmitotu)

FH (digitalizovan provoz se skokovou zmnou kmitotu)
SFH (digitalizovan utajen provoz se skokovou zmnou kmitotu)

Poet kanl

10, z toho 1 kanl HLG, max. 6 kanl st

FH, ostatn FF

Vkon

jmenovit 2 W
snen 0,2 W

Napjen

jmenovit 7,2 V
mezn 6,5 9,5 V

Prmrn dosah spojen (stedn zvlnn tern, dk zstavba, vesnice )

antna 0,5 m

1,1 m

(1,5 m)

(zvsn)

vkon
2W

0,8/0,5

5/3

6/3,5

10/6

0,2 W

0,3/0,2

2/1,2

2,2/1,3

6/3,5

188

Provoz FF s maskovaem:
simplexn nebo poloduplexn provoz
omezova umu signln nebo podtnov (150 Hz)
vnitn maskova
prohledvn kanl FF (scan)
penos krtkch selnch signl FLASH
programovn kanl FF z klvesnice stanice v zvislosti na mdu
A-B-C
plynul pelaovn pracovnho kmitotu s krokem 1 MHz nebo 25 kHz
pm volba telefonnho sla automatick st (pes zkladnovou stanici)

zvolit reim programovn kanl FF, pepna do polohy P (Channel Prog)

vybrat slo kanlu
nastavit kmitoet (kmitoty)
stlait klvesu SET
vloit hodnotu kmitotu (pi SDX kmitoet Rx) a potvrdit ENT
rozblik se npis SDX, ponechat nebo zamtnout a potvrdit ENT
pokud potvrdme SDX, vloit hodnotu Tx kmitotu a potvrdit ENT
nastavit dal vlastnosti kanlu
nad npisem SEC (maskova) se rozblik NO nebo YES,
nastavenou hodnotu lze zmnit , pak potvrdit ENT
nad npisem SQ (omezova umu) se rozblik SIG nebo 150,
nastavenou hodnotu lze zmnit , pak potvrdit ENT
uloit nastaven kanlu. Nad slem kanlu se rozblik PRG, nastaven
hodnoty lze uloit stiskem ENT nebo zruit ESC
Omezen:
run programovn je omezeno pouze na kanly 1 a 9 (v mdu C)
nebo kanl 9 (v mdu B), a to jenom v ppad, e nebyly plncm
zazenm naprogramovny jako s FH
hodnota kmitotu je zobrazovna s pesnost na 1 kHz. Pokud je jeho hodnota nsobkem 12,5 nebo 6,25 kHz, zlomky kHz se nezobrazuj, napklad:
53.425
53.431
53.437

zna
zna
zna

53.425
53.43125
53.4375

189

Spoj

Run programovn kanl FF:

VKV rdiov stanice RF-13 (manpack transceiver)

Penosn souprava rdiov stanice RF-13 je urena pro spojen na rovni
drustva, ety, roty (baterie) a praporu (oddlu) a pro veden rdiovho fnickho nebo datovho provozu. Dle umouje veden hovoru pes vestavn maskova, pedvn krtkch kdovch zprv, selektivn komunikaci,
pedvolbu a 9 kanl, automatick prohledvn po pedvolench kanlech
(SCANNING), ovldn vtiny funkc z mikrotelefonu s ovldnm.
Penosnou soupravu obsluhuje 1 osoba. Soupravu rdiov stanice tvo spolu
s vlastn stanic psluenstv pro bn zpsoby provozu. Toto psluenstv
lze penet za provozu spolu s rdiovou stanic v bran. Standardn je radiostanice vybavena krtkou, dlouhou prutovou a zvsnou antnou.
Fnick provoz tto rdiov stanice je v uvedenm kmitotovm psmu sluiteln s provozem vech dosud pouvanch VKV rdiovch stanic v AR i
s provozem VKV rdiovch stanic vech ostatnch armd.
Technick data
kmitotov psmo

30,000 MHz a 87,975 MHz

odstup kanl

25 kHz

poet pedvolitelnch kanl

max. 9

druhy provozu

simplexn nebo poloduplexn

telefonie, prioritn skenovn,
penos krtkch zprv (FLASH),
maskovn hovoru (digitln),
selektivn provoz, penos dat

vkon vyslae

jmenovit: 5 W
snen:

0,2 W

napjec napt

12 V ze zdrojov skn

doba provozu se zdrojovou skn

minimln 14 h

typ antny/dosah (km)

Vkon 0,2 W

Vkon 5 W

prutov antna 0,5 m

0,4 km

2 km

prutov antna 1,5 m

4 km

12 km

zvsn antna

6 km

20 km

dlouhodrtov antna smrov vodorovn 8 km

20 km

dlouhodrtov antna smrov

polokosotvercov

35 km

190

15 km

VKV rdiov stanice RF-13

Zmna vyslacho vkonu:

Spoj

stiskni klvesu VKON

potvr nebo odmtni nabdku psmene S (5 W) nebo blikajcho psmene
M (0,2 W), odmtni klvesami ANO nebo NE (symbol V se u penosn
soupravy nezobrazuje)
Displej rdiov stanice
A, B, C

modifikace stupn obsluhy rdiov stanice

A run programovn nen mon
B prvnch osm kanl je pevn nastavench, devt kanl
me obsluha mnit
C obsluha me volit a nastavovat vechny kanly rdiov
stanice bez omezen

K1

slo kanlu

PROG

indikace reimu programovn

symbol ped selnm zobrazenm kmitotu

87.975

kmitoet (MHz)

UT

indikace reimu maskovanho hovoru

SEL

indikace reimu selektivn komunikace

191

indikace zaazenho omezovae umu

150

indikace podtnovho omezovae 150 Hz

M, S, V

volba vyslacho vkonu

DATA

indikace pipojen externho datovho koncovho zazen

(terminlu)

DOR

indikace pipojen doplku pro dlkov ovldn a retranslaci

ADR

indikace adresy protistanice pi provozu FLASH

KOD

indikace vyslanho nebo pijatho kdu

SDX

indikace poloduplexnho provozu

Hlavn sti
1

antnn konektor pro prutovou antnu a konektor BNC 50

signalizace obsazen pijmacho kanlu vf signlem

signalizace vysln

displej rdiov stanice

tlatko osvtlen displeje

signalizace zapnut rdiov stanice a stavu napjecho zdroje

7, 8

dva shodn panelov nf konektory pro pipojen mikrotelefonu a dalho vnjho psluenstv

klvesnice

10

provozn pepna

Hlavn sti ovldacho panelu rdiov stanice

192

Programovn novho kanlu:

stiskni PROG a klvesu s slem poadovanho kanlu, potvr
klvesou ANO blik F
zadej poadovan kmitoet pi omylu stiskni klvesu NE a zvol
kmitoet znovu
zadn sprvnho kmitotu potvr klvesou ANO
potvr nebo odmtni nabdku SDX poloduplexn provoz; po potvrzen
ANO zadej kmitoet vysln a potvr klvesou ANO
potvr nebo odmtni nabdku SEL selektivn komunikace klvesami
ANO nebo NE
potvr nebo odmtni nabdku UT pouit maskovae ei klvesami
ANO nebo NE
potvr nebo odmtni pouit umlovae O 150 klvesami ANO nebo NE
dokoni programovn potvrzenm blikajcho PROG stisknutm klvesy
ANO
Provoz FLASH

stiskni klvesu VOLBA

po rozblikn ADR a KOD vlo dvoumstnou adresu zvolen protistanice
a tmstn slo (kd vyslan zprvy)
pi omylu nebo chybnm zpisu stiskni klvesu NE a zpis cel zprvy
opakuj
zprvu odeli stisknutm klvesy ANO
Zachycen odpovdi je automaticky indikovno na displeji zobrazenm adresy
protistanice a pijatho potvrzenho kdu.
Individuln volba

adresa 0199

Skupinov volba

na druhm mst adresy mus bt slice 0

Generln volba

adresa 99

Selektivn fnick provoz

Uivatel rdiov stanice se selektivnm provozem nen ruen provozem jinch
stanic na tomt kmitotu a sm svm provozem neobtuje stanice, kter

193

Spoj

Provoz FLASH umouje velmi rychl penos krtkch slicovch zprv mezi
dvma konkrtnmi stanicemi nebo skupinou rdiovch stanic, kter maj
vlastn adresy.

maj jinou ne sprvnou adresu. Volba provozu selektivnho fnickho spojen

se provede pi programovn kanlu potvrzenm nabdky SEL. Fnick spojen se mus zahjit spnm penosem slicovho kdu 999 mezi stanicemi.
Postup je shodn s volbou provozu FLASH. Kd 999 slou pro oteven hovorovch cest.
Ukonen selektivnho provozu:
manuln stisknutm klvesy NE

automaticky je-li pestvka ve vzjemnm spojen del ne 30 sekund

Fnick poloduplexn provoz

Rdiov stanice maj na poloduplexnm kanle jeden kmitoet pro pjem
a druh kmitoet pro vysln. Vyslac kmitoet jedn stanice a vyslac kmitoet druh stanice se li. Volba provozu fnickho poloduplexnho spojen
se provede pi programovn kanlu potvrzenm nabdky SDX.
Vysln tnov vzvy pi vysln stiskni tlatko VZVA na mikrotelefonu
Rychl vmaz provoznch daj pepni a pidr provozn pepna do
polohy VMAZ a souasn ANO
Rzn
Signalizace vysln

Signalizace kontroly napt

194

svt zelen

vysln pi sprvn,
pizpsoben antn

blik erven

vysln pi
pokozen, odpojen
nebo nesprvn
antn

blik zelen

dostaten napt

svt erven

mal napt zdrojov

skn

generan modernj VKV technologie, pi pouit na zemskm

povrchu, nezvyuje dosah spojen. Mrn vodivost zemskho povrchu,
jeho lenitost a velk objekty v cest en povrchov vlny zpsobuj
tlum vlny
nad suchm, lenitm a hornatm ternem se povrchov vlna tlum
rychleji ne nad vlhkm, rovnm ternem a nad moem
na kmitotech vych (ble k 88 MHz) musme pro vy dosahy
spojen vyuvat vych vkon, citlivost a smrovosti antn
v noci bude dochzet k vtmu ruen cizmi vyslai
spojen povrchovou vlnou umouj vertikln antny nebo antny
s postupnou vlnou (drtov, polokosotveren)
v prostoru za velkou pekkou je tzv. rdiov stn, ve vt vzdlenosti
se spojen obnovuje. V urit vzdlenosti me dojt i ke zlepen
spojen (tzv. pekkov zisk)
vyuvnm pekkovho zisku a vkou antny je mon podstatn
ovlivovat dosah rdiovho spojen (s vkou antny linern,
s vkonem stanice podle druh mocniny)
pi provozu v lese se tlum povrchov vlny zvtuje s hustotou a
vlhkost lesa a zkracovnm vlny (vy kmitoet)
okraj lesa psob jako odrae vln. Pi pouit smrov antny
psob pzniv na zvyovn dosahu spojen. Pi pouit
vesmrov antny naruuje jej vyzaovac charakteristiku
a sniuje dosah spojen v nkterch smrech
pi provozu ve mst se projevuje interference vln, odraench
od jednotlivch budov, a rdiov stny. Je poteba hledat vhodn
stanovit. Vrazn se sniuje max. dosah spojen
s ohbnm vertiklnch antn se vrazn mn jejich vyzaovac
charakteristika, dosah a kvalita rdiovho spojen

195

Spoj

Zkladn zsady k spnmu spojen na VKV

Zkladn zsady pi pouvn rdiovch stanic

ubezpete se, e zdroj je v podku a je sprvn napojen na rdst
zkontrolujte antnu a vechny kabely, kter mus bt sprvn pipojeny
k rdst
zvolte sprvn typ antny s ohledem na pedpokldanou vzdlenost
spojen a provete jej sprvnou vstavbu
pipojte mikrotelefon a ppadn dal extern zazen a vyzkouejte
jejich sprvnou funkci
ped zahjenm provozu se pesvdte, zda nikdo jin nehovo
v rdiov sti (smru)
v konverzaci se vyhnte neoficilnm a hrubm vrazm (nepouvejte
slova PROSM, DKUJI, JAK SE MTE apod.)
dodrujte provozn kze, pouvejte oficiln provozn vrazy vetn
platn hlskovac tabulky
nemluvte pli rychle ani pomalu, vyslovujte slova jasn
mluvte do mikrotelefonu ve vzdlenosti asi 5 cm
nenechvejte radiostanice bez dozoru

Radiostanice MOTOROLA 344

196

Technick data
rozmry: v//h (mm)

101,5/55,5/30

hmotnost: (g)

250

druh provozu

simplexn
semiduplexn

kmitotov psma VHF

136174 MHz

kmitotov psma UHF

403470 MHz

poet kanl

16

kanlov rozte

12,5/20/25 kHz

vstupn Vf vkon VHF

1 a 5 W

vstupn Vf vkon UHF

1 a 4 W

napjen

7,2 V Li-Ion akumultor

vdr bateri

9h/7h ni/vy vkon

selektivn volba radiostanice je vybavena selektivn volbou 5 tn

skenovn umouje sledovat a odpovdat na dn na rznch
komunikanch kanlech
komprese hlasu X-Pand a rozen nzk rovn jasn, ist
a kvalitn poslech i v hlunm prosted. Rozen nzk rovn
umouje dal zlepen kvality poslechu redukc umu obvykle
slyitelnho v pauzch hovoru
hlasem ovldan penos (VOX) pouit nhlavn soupravy VOX
zcela uvoln ruce
nastaviteln rovn napjen vkon radiostanice lze nastavit na
dv rovn nzk vkon prodluuje ivotnost baterie a vysok vkon
umouje penos na del vzdlenosti
nouzov signalizace/Emergency vysl voln o pomoc pedem
uren osob nebo skupin lid
epot astnk je jasn slyen i pokud mluv potichu
pesmrovn hovoru umouje pesmrovat hovory na jinou
radiostanici, pokud nemete odpovdat na hovory osobn
programovateln kanlov krok (12,5/20/25 KHz) snadn
nastaven odstupu sousednch kanl

197

Spoj

Uivatelsky ovldac prvky a funkce zahrnuj:

TOPOGRAFICK PPRAVA
Hlavn zsady topografick ppravy akce:
pipravit si mapov, topografick podklady a navigan pomcky
(mapy, buzolu, hodinky, )
ujasnit si pouvan as, tj. asov psmo, posuny letnho asu TL,
vztah mstnho psmovho asu k svtovmu asu (nkdy oznaovan
t jako UTC nebo ZULU)
sedit si as na hodinkch s pesnost na vteinu dle mstnho
psmovho asu nebo svtovho asu (TS, UTC, ZULU)
prostudovat mapy v prostoru pedpokldanho nasazen, seznmit se
co nejpodrobnji s geografickmi charakteristikami zem (charakter
ternu, vodstvo, komunikace, osdlen, rostlinn kryt, )
ujasnit si souadnicov referenn systm, kartografick zobrazen,
hlov a dlkov jednotky pouvanch map, jednotky zobrazench
souadnic
ujasnit si, jak jin souadnicov referenn systmy a kartografick
zobrazen mohou bt pouity u alternativnch map (nap. u koistnch)
ujasnit si, jak druh souadnic (zempisn , , rovinn E, N) nebo
kter hlsn systm (MGRS, GEOREF) bude pouvn
ujasnit si zsady utajovan komunikace

Topografick mapy, mtko map

Mapa pedstavuje zmenen obraz (model) zemskho povrchu nebo jeho
sti, vyjden smluvenmi znakami. Matematickmu zpsobu peveden
situace z povrchu zemskho do roviny mapy se k zobrazen.
Mtko mapy je na map vyjdeno seln (nap. 1:50 000) a graficky (zpravidla na spodnm okraji mapy).
Nejpouvanjmi mtky vojenskch topografickch map jsou mtka:
1:25 000, 1:50 000 a 1:100 000.
Pro vpoet vzdlenosti na map nebo ve skutenosti, eventuln k zjitn
neznmho mtka mapy lze pout nsledujc jednoduch vpoet:
D = Md
M = D/d
d = D/M

198

kde je
D = vzdlenost men v ternu
M = mtkov slo mapy
d = vzdlenost men na map
Vzdlenosti pro vpoet mus bt zadvny vdy ve stejnch jednotkch,
tzn. pokud vzdlenost na map je v centimetrech, vzdlenost ve skutenosti
mus bt tak v centimetrech. Mtkovm slem se rozum nap. u mtka
1 :50 000 slo 50 000.
Pklad: d = 9,1 cm; M = 50 000; D = 9,1 50 000 = 455 000 cm = 4 550 m

Souadnice na map standard NATO

Polohu bodu lze vyjdit pomoc pravohlch rovinnch souadnic (E, N) nebo
zempisnch souadnic (zempisn ka , zempisn dlka ) zobrazench
na map.
Pravohl rovinn souadnice jsou vyjdeny st pmek rovnobnch s osami.

Bod M:
E = 724 550 m
N = 5 628 425 m
Souadnice plat pro pslun ps
kartografickho zobrazen UTM.

Topo

E (east = vchod), N (north = sever), znzornn v map po celch kilometrech nebo v nsobcch kilometr v zvislosti na mtku mapy. Tato s,
nazvan kilometrov, nen zpravidla rovnobn s rmem mapy, kter tvo
rovnobky a polednky.
Zempisnmi souadnicemi se uruje poloha bod na zemkouli. Vyjaduje se zempisnou kou a zempisnou dlkou , uvdnou na mapch
ve stupnch , minutch , vteinch (nap. 50 15 30 ) nebo jen ve ,
s pesnost na desetiny (nap. 50 15,5).
Zempisn ka nabv hodnot 0 90 severn (N) nebo jin (S) od rovnku.

199

Zempisn dlka nabv hodnot 0180 vchodn (E) nebo zpadn (W) od
zkladnho (nultho, Greenwichskho) polednku.
Bod M:

=
=

50 15 30
25 10 35

N
E

Severn pl zempisn
Normla
(kolmice k ten rovin)
Zempisn ka
Zempisn dlka
Potek
Osa zemsk
Jin pl zempisn

Orientace na map
Urovn souadnic na standardizovanch vojenskch
mapch
Polohu bodu lze na standardizovanch vojenskch mapch vyjdit
pomoc:
zempisnch souadnic v geodetickm referennm systmu WGS84
souadnic v hlsnm systmu GEOREF
rovinnch pravohlch souadnic E, N v zobrazen UTM/UPS
souadnic v hlsnm systmu MGRS

200

Zempisn souadnice WGS84

Zempisn ka poroste na sever a na jih od rovnku k plm: severn
zempisn ka (s. z. ., N, kladn, +) nabv hodnot od 0 do +90, jin
zempisn ka (j. z. ., S, zporn, ) od 0 do 90.
Zempisn dlka roste na vchod a na zpad od nultho polednku (Greenwich): vchodn zempisn dlka (v. z. d., E, kladn, +) nabv hodnot od 0
do 18, zpadn zempisn dlka (z. z. d., W, zporn, ) od 0 do 180.
MGRS
Pro jednoznanou identifikaci polohy se v armdch lenskch stt NATO
pouv hlsn systm MGRS (Military Grid Reference System). MGRS je
zaloen na kilometrov sti UTM (resp. UPS), rozdln je jen zpsob zpisu.
pln daj o poloze bodu v systmu MGRS je dn etzcem alfanumerickch
znak, kter je tvoen temi daji:
oznaenm zny (sfrickho tyhelnku) slo a psmeno
oznaenm 100km tverce dv psmena
souadnicemi bodu ve 100km tverci 4, 6, 8, nebo 10 slic podle
pesnosti vyjden polohy bodu

Topo

Vsledn daj o poloze se pe bez mezer a jakchkoli interpunknch

znamnek.

201

202

203
Topo

204

205
Topo

206

207
Topo

Hlen polohy vlastnho stanovit

podle klesajcch nebo stoupajcch hodnot zempisnch souadnic
me rychle zjistit, na kter polokouli Zem se nachz:
jestlie hodnoty (stupn) zempisn ky na map stoupaj smrem
k hornmu okraji mapy, jsi na severn polokouli. Jestlie klesaj, jsi
na jin polokouli
jestlie hodnoty (stupn) zempisn dlky na map stoupaj zleva
doprava, jsi na vchod od Greenwich. Jestlie klesaj, jsi na zpad
od Greenwich
pi udvn souadnice mus vdy upesnit N nebo S (sever nebo jih) a
E nebo W (vchod nebo zpad)
pi komunikaci se zchrannm tmem pouij hlsn systm MGRS a
zahlas svou polohu napklad takto:
My name is Petr Novak. I am lost soldier of Czech Armed Forces.
My geographic position is 33UVR21800375 MGRS.

Dodruj zsady utajen komunikace.

NEPTEL NASLOUCH.

Uren svtovch stran

Kompas a buzola
Kompas slou k urovn svtovch stran pomoc magnetick stelky, kter
zaujme smr magnetickho polednku.
Buzola je kompas doplnn o otonou stupnici, kter je dlena v hlov me
a je urena k men hl. K uren poadovanho smru lze vyut zmrn
zazen buzoly.

208

Sprvn funkce buzoly nebo kompasu je ovlivovna blzkmi kovovmi

pedmty, proto je nutn dodrovat nsledujc vzdlenosti:
tank, dlo

50 m

nkladn a osobn vozidla

20 m

osobn zbran, drtn ploty

3m

kovov vstrojn soustky

1m

Uren zempisnho severu kompasem nebo buzolou

U kompasu ukazuje smrem k magnetickmu severu barevn oznaen hrot
magnetick stelky.
Zmrn zazen buzoly smuje k magnetickmu severu po jeho ztotonn
s barevn oznaenm hrotem stelky.
Magnetick sever je nutno opravit o magnetickou deklinaci, pokud nen rozdl
mezi magnetickm a zempisnm severem pro dan el zanedbateln.

Topo

Uren severu a jihu pomoc Slunce a hodinek

209

a) Pro msta, ve kterch je Slunce

v poledne na jihu
(tzn. na severn polokouli):

malou ruiku hodinek zami na

Slunce;
osa hlu mezi malou ruikou
a dvanctkou smuje k jihu.

b) Pro msta, ve kterch je Slunce

v poledne na severu
(tzn. na jin polokouli):

dvanctku zami na Slunce;

osa hlu mezi dvanctkou
a malou ruikou smuje
na sever.

POZOR!
Plat pro mstn psmov as.
Pokud pouv letn as, oprav ho nejdve o rozdl as.

Uren severu a jihu pomoc hvzd

Postup na severn polokouli
K uren severu se pouije hvzda
Severka (Polrka, -Umi).
Severku najdeme na prodlouen
spojnici zadnch kol Velkho vozu,
na kterou naneseme jejich ptinsobnou vzdlenost.

210

Postup na jin polokouli

K uren jihu lze pout hvzdu
-Octanis (nen jasn viditeln).
Hvzdu -Octanis najdeme, kdy
del osu Jinho ke (Crux) prodloume 4,5krt. Koncov bod vytyuje piblinou polohu jihu.
Souhvzd Jinho ke tvarem pipomn paprovho draka.

Uren zempisnho azimutu buzolou

Pi men drme buzolu vodorovn, aby se magnetick stelka mohla voln
otet.

zmrn zazen buzoly nami na cl

otonou st buzoly otej tak dlouho, a se severn konec magnetick
stelky ztoton se znakou severu (N) na stupnici
osa zmrnho zazen vyznauje na stupnici hodnotu magnetickho
azimutu
peve magnetick azimut na zem. azimut Az = Am + (), pokud rozdl
nen pro dan el zanedbateln

211

Topo

Uren zempisnho azimutu cle:

Vytyen poadovanho azimutu:

osu
zmrnho
zazen
ztotoni s hodnotou azimutu
buzolou otej tak dlouho,
a severn konec magnetick
stelky ukazuje na znaku
severu (N) na stupnici
osa
zmrnho
zazen
vytyuje magnetick azimut
peve magnet. azimut na
zem. azimut Az = Am + (),
pokud rozdl nen pro dan
el zanedbateln

Vyjasni si, jak jednotky (stupe, dlec, mils)

jsou vyznaeny na buzole.

Postupy pi navigaci
Urovn hl
Pomocnmi pedmty
hlomrnou pomckou me bt vlastn ruka nebo jin pedmty, u nich se
pedem zjist zorn hel v dlcch, pod kterm se pozorovateli jev na dlku napnut pae (asi 60 cm). Nap. 0-60 znamen 60 dlc, 1-50 znamen150 dlc (vce viz steleck pprava str. 79).

212

Topo

Pravtkem
Dr-li se pravtko 50 cm od oka,
1 mm odpovd 2 dc.
[dc] = v [mm] 2 [dc]
V praxi je vhodnj dret pravtko
v nataen pai, co je asi 60 cm
od oka. Pak 1 dc bude odpovdat
hodnot 0,6 mm.
[dc] = 10 v [mm] / 6

213

Urovn vzdlenost
Odhadem
Vzdlenost lze odhadnout pomoc rozlien detail na pozorovanch objektech. Pesnost odhadu zvis na viditelnosti pedmtu a zkuenosti pozorovatele.
Pedmty a vzdlenost, na kterou jsou viditeln
Jednotliv domy a stavby

5 km

Okna v domech

4 km

Komny na stechch

3 km

Jednotliv stromy a jednotliv osoby

2 km

Kmeny strom

1 km

Pohyby nohou pohybujcho se lovka

700 m

Okenn rmy

500 m

Barva a sti odv

250270 m

Sten taky

200 m

Knoflky, pezky a jin drobnosti vstroje

150170 m

Oi, nos, prsty

6970 m

Blmo o

20 m

Odkrokovnm
Potaj se zpravidla dvojkroky. Dlku dvojkroku je teba nacviit na 1,5 metru.
Pak vzdlenost D [m] se vypote jako 1,5nsobek potu dvojkrok.
Na zklad rychlosti zvuku
Uruje se asov rozdl mezi spatenm jevu (vbuch, zblesk) a okamikem,
kdy je slyet zvuk (ekvidistance = konstantn vzdlenost).
Pomoc pravtka
Pravtko se dr ve vzdlenosti 60 cm od oka. Na nm se odete vka (ka)
pozorovanho objektu v, jeho skuten rozmry V jsou znm.

V [m] 0,6
D [km] =

214

v [mm]

Pedpokldan vka objekt

Panelov dm kad patro

3,5 m

Rodinn dm jednopodlan se stechou

8m

Nkladn auto TATRA

3,5 m

Sklon ternu
Pi plnovn trasy pro pesun je dleit znt sklon ternu v pedpokldanm
smru pesunu.
Plnovn trasy pesunu:

Topo

pro uren sklonu ternu z vrstevnic pouij sklonov mtko

na map uri vzdlenost mezi dvma sousednmi zkladnmi nebo
zdraznnmi vrstevnicemi. Vzdlenost nem po spdnici, ale ve
smru, ve kterm pekonv zjiovan vkov rozdl
zmen vzdlenosti pia pomoc sklonovho mtka odpovdajc
hel sklonu

215

Nezapome!
Sklonov mtko je zvisl na mtku mapy a intervalu vrstevnic.

Vbr trasy
Sprvn vbr trasy me vznamnm zpsobem ovlivnit splnn celho
kolu.
Pi vbru trasy je nutn pihldnout:
k plnnmu kolu
k vybaven pro pesun
ke schdnosti (sjzdnosti ternu)
k ron a denn dob stanoven pro pesun
k aktulnosti podklad pro plnovn pesunu
k monostem orientace v prbhu pesunu
ke spolehlivosti uren polohy ped zahjenm pesunu

Nezapome!
Nejkrat trasa nemus bt nejrychlej.

216

Orientace za pesunu

trasu rozdl na seky

uri na map hlomrem nebo buzolou azimuty lomovch bod
a dlky jednotlivch sek v metrech. Dv tetiny potu metr je dlka
v dvojkrocch
vypoti nebo odhadni asy potebn k pekonn sek
zhotov schma pesunu s daji:
azimut
dvojkroky as
na kadm lomovm bod pesunu pomoc buzoly vyty pslun
azimut, pi pochodu potej dvojkroky a kontroluj as
pro zpesovn trasy pesunu je dleit prbn urovat vlastn
polohu

217

Topo

Nrt pochodu podle azimutu

Pekonn neprchodnch pekek

kol nastv, le-li v ose pochodu pekka, kterou nelze pekonat pmo
(baina, rybnk, zamoen prostor).
Pes pekku je vidt

za pekkou zvol vhodn orientan bod P4

uri azimuty sek obchzky v bodech P2 a P3
AP1P2 = Am + 90
AP2P3 = Am
AP3P4 = Am + 270
z bodu P4 pokrauj dle pod pvodnm azimutem
Pes pekku nen vidt

218

ped pekkou odbo z pochodov osy pod hlem z bodu P1 na bod

P2 (nov azimut: Am ). Vzdlenost D = P1P2 odkrokuj
z bodu P2 pokrauj pod azimutem Am + do bodu P3. Vzdlenost D =
P2P3 opt odkrokuj
z bodu P3 pokrauj dle pod pvodnm azimutem Am
vzdlenost P1P2 mus bt stejn jako P3P4

V orientan obtnm ternu prbn zakresluj svoji skutenou trasu pesunu do mapy.
Postup pi ztrt orientace
uri znovu svtov strany a pokus se zjistit svoji polohu pomoc
identifikovatelnch objekt
pokus se vyhledat pslun orientan bod v okruhu asi 1/10 dlky
seku
ve spornch ppadech se vra na pedchoz bod

Pokud je nsledujc bod trasy jasn viditeln, me pokraovat pod novm azimutem.

K uren polohy vlastnho stanovit lze pout adu metod (geodetick

men, astronomick pozorovn, GPS a dal) s rznou pesnost a nronost na technick vybaven a as. Nejpouvanj a nejrychlej metodou je
uren polohy v ternu ztotonnm sv polohy s mstem na map, piem
pesnost uren polohy bodu v ternu je zvisl na mtku mapy a pesnosti
uren bodu na map.
1 : 10 000

1 : 25 000

1 : 50 000

1 : 100 000

1 : 250 000

25 m

510 m

1020 m

2040 m

50100 m

Uren polohy stanovit me bt ve volnm ternu velmi obtn. V takovch ppadech je nutn pout alternativn, nkdy i nouzov metody.

219

Topo

Uren vlastnho stanovit

Protnn z vce bod

zorientuj mapu
vyber v ternu a na map dva a ti identifikovateln orientan
body (dm, v, stor, vrchol kopce, skly apod.), pokud mono
v irokm hlovm rozestupu
zam azimuty na vybran orientan body
opravou namench azimut o 180 zsk zptn azimut
do mapy zakresli smry z vybranch orientanch bod se zptnm
azimutem
tit X obrazce uruje souasnou polohu
pro zpesnn odhadni
vzdlenosti k objektm a vynes
je do mapy
v ppad nedostatku
vhodnch orientanch bod
se pokus urit svoji polohu
pomoc srovnn charakteristik
vkopisu ternu se
zobrazenm vkopisu v map
(nap. vrchol kopce)

Protnn z vce bod

220

Protnn z jednoho bodu

Pouij pouze tehdy, jestlie se nachz na sprvn uren ternn e (komunikace, potok, hbet apod.).
zorientuj mapu
piblin v kolmm smru na ternn ru P0P1 (nap. cestu) vyber
orientan bod v ternu (dm, v stor, vrchol kopce apod.), kter
je identifikovateln na map
do mapy zakresli zmrnou pmku, kter prochz orientanm
bodem na map a m na orientan bod v ternu. Pmka protne
danou ternn ru v bod souasnho stanovit
pro kontrolu me pout jin orientan bod a postup opakovat

Topo

v ppad pohybu
v nepehlednm
ternu (pou, savana,
dungle, hlubok les
apod.) se sna pesn
zakreslit svj pohyb do
mapy. Pokud neexistuj
jin vhodn orientan
objekty, porovnvej
vkopis (vrstevnice)
na map s relnm
ternem

Protnn z jednoho bodu

221

Globln systm uren polohy GPS

(Global Positioning System)
Globln systm uren polohy GPS, oznaovan tak NAVSTAR, je druicov navigan systm, umoujc uren prostorovch souadnic stanovit
(antny pijmae) a pesnho asu v libovoln dob, kdekoli na Zemi a za
jakchkoli meteorologickch podmnek i pro rychle letc objekty (balistick
rakety a nadzvukov letadla). Umouje tak urit rychlost pohybu sledovanho objektu.

222

Uren polohy pomoc GPS

Princip
Poloha uivatele je vsledkem zptnho prostorovho protnn z mench
dlek k okamitm znmm polohm umlch druic Zem. Ke stanoven
prostorovch souadnic uivatele je teba pijmout signl alespo od ty
druic. Vsledn souadnice antny pijmae GPS jsou v geodetickm referennm systmu WGS84.
Metody

Absolutn (autonomn) metoda, pi kter je urovna jednm pstrojem poloha jednoho jedinho bodu (antny pijmae). Je metodou nejrozenj,
vyuvanou pi urovn polohy osoby, dopravnho prostedku apod. v relnm ase naprosto nezvisle na okol, m ale nejni pesnost.

223

Topo

Pro armdn vyuit jsou z cel ady a podle rznch hledisek utdnch metod uren polohy nejdleitj:

Diferenn metoda vyuv souasnho men nejmn dvou pijma,

z nich jeden (referenn stanice) je umstn na souadnicov znmm bod.
Dal pijmae uruj svoji polohu. Ze znm polohy referenn stanice a polohy druic se vypotv korekce, kter se pedv ostatnm pijmam. Ty
o ni oprav sv men a podstatn se zv jejich pesnost. Pes relativn sloitost a zvislost na okol se metoda pouv zejmna tam, kde nedostauje
pesnost absolutn metody (urovn polohy palebnch stanovi dlostelectva, navdn letadel apod.).

224

Relativn metoda vyaduje souasn men dvou pstroj umstnch na

rznch bodech. Vsledky se zpracovvaj po skonen men a jsou jimi
dlka spojnice (zkladny) obou bod, jej azimut a sklon. Pro jej velmi pesn vsledky, ale odborn i asov nron zpracovn, se pouv pedevm
k plnn specilnch geodetickch kol.

Sluby poskytovan GPS

Standardn polohov sluba (SPS) mn pesn sluba GPS k uren polohy, asu a rychlosti, dostupn vem uivatelm GPS. Zizovatel ministerstvo obrany USA me podle svho uven zamezit protivnkovi v oblastech
vojenskho zjmu vyuvn tto sluby (prostedky elektronickho boje).
Pesn polohov sluba (PPS) sluba dostupn pouze armdnm uivatelm stt NATO a dalm uivatelm vybranm ministerstvem obrany USA.
Pstup k dajm je chrnn jak konstrukc pstroj, tak i programov.
Orientan pesnost uren polohy

diferenn
relativn

PPS

2030 m

1015 m
210 m
men ne 1m

Topo

absolutn

SPS

225

ZDRAVOTNICK PPRAVA
Zdravotnick podpora systm zdravotnickho zabezpeen je definovn
jako jedna ze slueb zabezpeen boje. V plnm rozsahu zahrnuje: zdravotnick plnovn a zajiovn vech lkaskch slueb a slueb na ochranu
zdrav. Je zamena hlavn na udren bojov sly formou prevence nemoc,
zdravotnickho odsunu, vasn lby nemocnch, rannch a zasaench,
jejich zotaven a nvrat k vojskm.
Clem prvn pomoci je obnovit a zachovat zkladn ivotn funkce a minimalizovat nsledky postien. Osoba poskytujc prvn pomoc (zachrnce) je asto v situaci, kter vyaduje rychlou orientaci a schopnost improvizace. Mus
umt poskytnout prvn pomoc podle danch monost a i bez specilnch
pomcek sty, rukama a pomckami, kter m pi sob (kapesnk, opasek,
tuka apod.).

Zkladn pravidla chovn v mst udlosti

1. Prohldka msta:
pstupnost msta
monost poskytnut pomoci na mst
druh pokozen
poet postiench osob
v jak poloze jsou postien
prostedky a sly k dispozici
2. Zjitn, zda nastal stav ohroujc ivot:
zstava dchn
prudk krvcen
zstava obhu
ok
Pi vtm potu postiench je teba nejdve poskytnout pomoc tm, u nich
nastal stav ohroujc ivot, tj. zstava obhu a dchn a prudk krvcen.

226

3. Zjitn, zda jsou ptomna dal pokozen zdrav:

orientan stanoven piny druhu a stupn pokozen
zeptat se postiench na obte
zabrnit dalmu porann, prochlazen nebo peht
poskytnout odpovdajc pomoc
postien uklidnit a pedejt panice
zabezpeit odsun zrannch
Pi stanoven poad odsunu je rozhodujc rozsah pokozen ivotn dleitch funkc a celkov stav pokozench, nikoli jejich pn. Pednost maj
postien s poruchami dchn, pznaky selhvn krevnho obhu, v bezvdom a s rozshlm krvcenm.

Neodkladn resuscitace (prvn pomoc)

Zstava dchn
Pznaky:
postien neodpovd na otzky (bezvdom)
sliznice rt, lka neht i ke bvaj namodral
chybj dchac pohyby hrudnku
lapav dechy
Prvn pomoc:

Zdrav

zklon hlavy
pesvdit se hmatem a pohledem, jestli se pohybuje hrudnk
uchem zjistit, zda postien dch

227

Pi pekkch v dchacch cestch jsou dchac pohyby zpotku intenzivn,

pak postupn vymiz.
Uml dchn:
nejdve dva (2) hlubok uml vdechy (pozor na zklon hlavy):
z plic do plic (sty-nosem-pomckou)
runm dchacm pstrojem
dle uml vdechy frekvenc desetkrt (10) za minutu

otevenmi sty pekryj sta postienho, vdechni vzduch do dchacch

cest a zrove sleduj, zda se zved hrudnk

228

oddal sta od postienho a tm umoni pasivn vdech, kter se projev

poklesem hrudnku

Zdrav

znovu se nadechni a cel cyklus opakuj

Zstava krevnho obhu

Velmi asto pedchz zstav srden innosti porucha dchn, kter bv
jej nejastj pinou. Jen velmi zdka se primrn objevuje zstava obhu
ped zstavou dchn. Pokud k tomu dojde, nsleduje zstava dchn velmi
rychle, nejdle do jedn minuty.

229

Mezi zkladn piny vzniku obhovho selhn (zstava srden

innosti) pat:
poruchy srdenho svalu a jeho innosti:
poruchy prokrven (infarkt, arytmie, tk ok)
poruchy neurogenn (pedrdn parasympatiku)
razy srdce:
pm nrazy na srdce se zhmodnm
pm psoben elektrickho proudu
otravy organismu a prudk alergick reakce
nedostatek kyslku v obhajc krvi
porucha zevnho dchn duen, zstava dchn
Kad zstava obhu se projevuje nsledujcmi pznaky:
bezvdom
nen hmatn tep na velkch tepnch (spolen krkavice, stehenn
tepna)
zstava dchn nebo vn porucha dchn, event. lapav dech
zmna barvy, cyanza, event. mrtvoln vzhled

230

Neodkladn opaten prvn pomoci pi zstav srden innosti, a

u k n dojde z jakhokoli dvodu, jsou:
obnoven obhu a srden innosti pomoc zevn srden mase,
piem zkladn podmnkou pro zchranu zrannho je obnoven
obhu okyslien krve
obnoven dchn okamitm zahjenm umlho dchn z plic do
plic
Postup konu pi nepm masi srdce:

Zdrav

hranu dlan polo pod spojnici prsnch bradavek doprosted hrudnku

231

pilo dla druh ruky a prople prsty tak, aby se nedotkaly hrudnku

ramena musej bt nad hrudnkem postienho a lokty narovnny tak,

aby vyvjen tlak psobil pmo dol
hrudnk stlauj plynule dostaten silnm tlakem na prsn kost
kad stlaen mus bt vystdno uvolnnm hrudn kosti tak, aby
mohlo dojt k dostatenmu naplnn srdench komor
zatlaen na hrudn kost mus bt prun a mus se opakovat v rytmu
asi 100 stlaen za minutu u dosplho
hrudn kost je zapoteb zatlait asi o 45 cm
u starch osob je pi srden masi velk nchylnost ke vzniku
zlomenin
doba stlaen hrudnku k dob uvolnn hrudnku je v pomru 1 : 1
Zevn srden mas je nezbytn vdy spojit s umlm dchnm. Nejvhodnj je provdt resuscitaci ve dvojici, protoe je to innost fyzicky velmi
nron.

232

Resuscitace jednm zachrncem:

Zdrav

pokud po uvolnn dchacch cest zrann nedch, pivolejte pomoc

30 stlaen hrudnku ve smyslu nepm srden mase, s frekvenc
100/min
2 uml vdechy a pot nsleduje stdn kon v pomru 30 : 2

233

Resuscitace dvma zachrnci:

jeden zachrnce provede 30 stlaen hrudnku
pot druh zachrnce uvoln dchac cesty a provede 2 uml
vdechy
nsleduje stdn mase srdce a umlch vdech v pomru 30 : 2,
kolem 100 stlaen/min
mas srdce se peruuje jen na dobu nezbytn nutnou k proveden
2 vdech
zachrnce provdjc uml dchn kontroluje jeho innost podle
pohybu hrudnku
kontrola innosti srden mase pohmatem na krkavici se
neprovd

Pokud se neda v ppad dvou zachrnc dokonale sladit rytmus umlch

vdech a kompres hrudn kosti, je lpe spe provdt resuscitaci jednm
zachrncem a stdat se po nkolika minutch (nap. pi razu el. proudem).
Vjimen lze na potku resuscitace pout jako vodn kon der do srden krajiny, kter se osvduje jen tehdy, kdy jsme pmo svdky zstavy
srden innosti tedy interval od zstavy do zatku resuscitace je do jedn
minuty. der nen vhodn pi nespchu opakovat.

U dt se der nesm provdt!

234

Masivn krvcen
Druh krvcen:
tepenn vystikuje
iln vytk voln
vlsenicov
smen nejastj forma masivnho krvcen
Pznaky krvcen:
bled sliznice a ke
pocit navy, zvrat, poruchy vidn
prosknut odvu krv
zrychlen puls
Zpsoby zstavy masivnho krvcen:
A stisknut porann tepny v rn
B stisknut tlakovho bodu
C piloen tlakovho obvazu
D piloen zakrcovadla

Zdrav

Z taktickho hlediska lze vyut tzv. doasnho zakrcen,

kdy krvcen na konetinch v prvnm kroce zakrtme,
dovyetme postienho a a nakonec se vrtme k oeten
krvcejc rny. Pokud sele tlakov obvaz, nasadme krtidlo
trvale a zapeme as zakrcen. Rnu u NEPOVOLUJEME!!!

235

Prvn pomoc:
pi silnm tepennm krvcen stla tepnu nad ranou smrem k srdci
nejlpe v tlakovm bod (proti kosti)
pilo tlakov obvaz za pouit kapesnho obvazu
zkontroluj, zda krvcen nepokrauje
postienho ulo na zda, do protiokov polohy se zvednutmi dolnmi
konetinami
zabra prochlazen nebo peht
pi neustvajcm krvcen pilo dal vrstvy tlakovho obvazu, teprve
po tet vrstv (jestlie krev proskne) pilo krtidlo
turniket (krtidlo) mus bt nejmn 5 cm irok a nepikldej jej na
klouby a holou ki

ok
Jedn se o nhl selhn krevnho obhu, charakterizovan rychlm poklesem krevnho tlaku, dunost a tlesnou ochablost, chladnou a vlhkou k,
rychlm a slabm tepem.
Piny rozvoje oku:
pokraujc a velk ztrty tlesnch tekutin (krvcen, prjmy apod.)
popleniny
duevn a tlesn vyerpanost
pedrdn a strach, bolest nap. pi zrann, infarktu myokardu,
nhl phod bin
infekce a otravy
pozdn a chybn poskytnut prvn pomoci
neetrn odsun
Pznaky oku 1. stupe (lehk):
ztrta mn jak 20 % krve
vdom zachovno
neklid, vzruen, pocit chladu
zven citlivost ke a rny
zrychlen dchn
rychl puls 100 120/min
bledost ke a spojivek

236

Pznaky oku 2. stupe (stedn):

ztrta 20 40 % krve
pocit zn, neklid nebo agresivita
zrychlen dchn
ke bled, chladn, snen citlivosti, studen pot, ze, zvracen
patn hmatn tep (120 a vce)
Pznaky oku 3. stupe (tk):
ztrta vce jak 40 % krve
agitovanost, neklid nebo apatie, odevzdanost, bezvdom
tep nad 130/min hmatn jen na velkch tepnch
rychl pokles okyslien tkn
Prvn pomoc pravidla pro zamezen rozvoje oku:

Nepodvej tekutiny pi porann lebky, bicha a v bezvdom.

Tmto postienm zvlhi rty a jazyk studenou vodou,
ajem apod. Nikdy nepodvej alkohol, ernou kvu, mlko
a limondy.

237

Zdrav

postienho vyprosti a penes na klidn msto

zastav krvcen
zamez bolestem
uklidni postienho
znehybni zlomeniny
postienho ulo do protiokov polohy
dopl tekutiny (v malm mnostv a jen postienm pi plnm vdom)
dodruj teplotn reim zabra prochlazen
kontroluj tep rannho
zajisti transport

Pokozen organismu teplem a chladem

pal
pal je celkov peht organismu z dvodu selhn tlesn termoregulace.
Pznaky:
tlesn teplota okolo 40 stup
such hork ke
poruchy vdom
kee konetin, zejmna v ltkch
pokles krevnho tlaku
zmna dchn
celkov maltnost, bolest hlavy
bezvdom, smrt
Prvn pomoc:
sniuj tlesnou teplotu vemi dostupnmi prostedky, vetn podn
lk sniujcch teplotu
ulo nemocnho na stinn msto, kde proud vzduch
v ppad poteby zave uml dchn nebo srden mas
omvej vlanou vodou
zajisti odsun v poloze naznak s podloenou hlavou
podvej dostatek chladnch tekutin

eh
eh je pal spojen s nsledky slunenho zen.
Pznaky:
bolesti hlavy, zvrat
popleniny ke ze slunenho zen
prjem
nevolnost
zvracen
kee

238

Prvn pomoc:
postienho ulo do stnu
uvolni odv
podvej dostatek chladnch tekutin
zajisti odsun v polosed nebo v pololee

Omrznut
Omrznut je pokozen ke i hlubch tkn psobenm mrazu.
Pznaky prvn stupe:
ke je voskov bl, chladn, necitliv, me pechzet v erytm
Pznaky druh stupe:
puche ir ev. mln zkalen
324 h (i 3 dny)
nen nekrza tkn
pechod mezi vratnm a nevratnm pokozenm
Pznaky tet stupe:

Zdrav

ke i hlub tkn jsou tuh

vznik po nkolika dnech
otok, puche edomodr a ern, pokoka me zernat, ztvrdnout,
necitliv
pokozen podkonch tkn
pi rychl lb vratn
Pznaky tvrt stupe:
pokozen hlubokch tkn lach, sval, kloub (nevratn)
destrukce s mumifikac
vdy se hoj s defektem

239

Prvn pomoc:
u povrchnch omrzlin koupel ve vlan vod 40 C
nikdy omrzliny nett snhem
monost podvat lky proti bolestem
piloit steriln obvaz
opaten proti oku
podat hork tekutiny
vdy revize lkaem

Podchlazen organismu
Jedn se o celkov pokozen chladem s postupnm snenm fyziologick
teploty tla a ke ztrt vdom, zpomalen, ppadn zstav ivotn dleitch funkc, je vede ke smrti organismu. U postiench, kte jsou v bezvdom, me dojt k podchlazen i pi teplotch 12 16 stup Celsia.
Prvn pomoc:
postienho penst do mrn vytopen mstnosti nebo alespo do
zvt
svlknout vlhk a promrzl odv
zabalit do mrn teplch pikrvek
pozvolna oteplovat mstnost, v ppad poteby zahjit uml dchn
u pacient v bezvdom zahjit resuscitaci
u ostatnch podvat tepl tekutiny
odsun ve vyhtm dopravnm prostedku
tepl obklady do oblasti cvnch kmen tsla, podpa
mono zahvat druhm tlem

240

Popleniny
Pznaky:
prvn stupe:
zarudl pokoka, hoj se bez nsledk
druh stupe:
pznaky podobn jako u prvnho stupn, navc vznikaj puche
hojen trv del dobu, dorst nov pokoka
tet stupe:
postien cel vrstvy ke
ast infekce
hnd a ern zbarven pokozench tkn, hoj se jizvou
tvrt stupe:
vznik zuhelnatn vlivem vysok teploty
postien tkn v cel hloubce, ast zasaen kost i kloub
Prvn pomoc:
uhas hoc odv
vynes postienho z prostoru poit
chla dostaten dlouho!!!
oeti pidruen porann
pilo steriln obvaz
zrann konetiny fixuj dlahami
podej lk proti bolestem

Zdrav

Puche neotvrat, zabrnit zbytenm pohybm, pokud je to mon chladit

vodou, pimt postienho, aby co nejvce pil, pevn pilepen sti odvu
nestrhvat, vas evakuovat, dal je vc lkask pomoci.

241

razy elektrickm proudem

Pznaky:
poplen ke a mkkch st tla
bhem kontaktu s el. proudem svalov kee
bezvdom, zstava krevnho obhu v tkch ppadech
asto druhotn porann zpsoben pdem
mon pokozen zraku
ast vyklouben konetin zpsoben ke
po razu bleskem popleniny, bezvdom, zstava dchn nebo i obhu
Prvn pomoc:
odnes postienho z msta nebezpe po vypnut proudu, ppadn pi
dobr izolaci odstra elektrick vodi
pi zstav dechu zahaj uml dchn
pi nehmatnm pulsu prove nepmou srden mas
popleniny zakryj sterilnm obvazem
okamit zajisti lkask vyeten, ppadn transport do nemocnice,
pi bezvdom ulo postienho do stabilizovan polohy
I kdy je postien pi vdom a neudv pote, je nutn lkask vyeten
(mon skryt zrann nebo srden porucha). Pozor na krokov napt!

Utonut
Pznaky:
bezvdom, zstava dechu, fialov ke a rty
nehmatn puls
rozvoj pznak zle na dob, po kterou je postien pod vodou
Prvn pomoc:
zajisti prchodnost dchacch cest, co nejdve zahaj uml dchn a
v ppad nehmatnho tepu srden mas
nepokouej se vylvat vodu z plic
postienho teple zabal
zajisti okamit pevoz k lkai

242

Vznikne-li takov stav po skoku do vody, je teba pomlet i na porann

mozku i ptee po nrazu na dno. Nemocnin (lkask) oeten je nutn i
tehdy, obnov-li se tep, dchn i vdom. Mohou vzniknout dal komplikace
(zpal plic, pokozen ledvin). V ppad dostupnosti podvat kyslk.

Otrava
Pi posouzen otrav je nutn vzt v vahu:
jak jed byl pouit
jak mnostv
kdy
jak probhaj pznaky otravy
Pznaky nkterch otrav:
uspvac a uklidujc prostedky
zen zornic, dunost, kael, slinn, slzen, prjem, zpomalen tepu
pedvkovn prostedky povzbuzujcmi nervovou innost
kee sval, porucha vdom
Obecn monosti lby:

Prvn pomoc pi poit jedu sty:

po poit kyseliny vypt velk mnostv neutralizanho roztoku
(1 2 liky jedl sody)
po pouit louhu vypt velk mnostv slab kyselho roztoku (voda
s octem, nebo citrnov va)
nen-li k dispozici neutralizan roztok nebo nevme-li o jak roztok se
jednalo, vypt alespo velk mnostv vody
4 6 tbl. ivoinho uhl (Carbo medicinalis)

243

Zdrav

peruit styk jedu s organismem

podat antidotum
dekontaminace IPB
zasaenou ki umt mdlem a vodou
oi vyplchnout velkm mnostvm vody
vyvolat zvracen (pi poit)

Prvn pomoc pi poit ostatnch kodlivch ltek:

opakovan pt roztok kuchysk soli
vyvolat zvracen
rychl pevoz do zdravotnickho zazen
Pi otrav ltkami rozpustnmi v tucch (benzn, petrolej) nepodvat mlko ani
rostlinn oleje vrazn se zvyuje vstebvn jedu.
Prvn pomoc pi vniknut jedu dchacmi cestami:
vynst postienho na erstv vzduch, uvolnit odv
pi zstav zahjit resuscitaci
zajistit naprost tlesn klid
odsun do zdravotnickho zazen
Prvn pomoc pi otrav jedem pronikajcm k:
vysvlct postienho (pouvat gumov rukavice)
dkladn oistit ki teplm mdlovm roztokem
v ppad hromadnho zasaen pipravit vany nebo sprchy ke koupn
Prvn pomoc pi otravch injeknmi ppravky:
je-li ltka podna nitrosvalov i podkon, zabandovat konetiny
piloit k mstu vpichu led, aby se zpomalilo vstebn
Prvn pomoc pi vstknut jedu do o:
vplach roztokem OPTHAL, nebo velkm mnostvm nezvadn vody
(10 minut), vplach oka provdt smrem od vnitnho koutku k vnjmu
odsun do zdravotnickho zazen

244

Prvn pomoc pi utknut hadem:

dezinfekce rny, dn ezn, nevysvat
elastick band cel konetiny (mus bt stlaeny povrchov ly a
mznice, ktermi se jed tak )
konetinu fixovat dlahou, ppadn chladit obklady
protiokov opaten
hada zabt a donst k identifikaci (v zahrani)
odsun do zdravotnickho zazen v poloze naznak s mrn podloenou
hlavou, zabrnit vem zbytenm pohybm

Pouit ZHN
Faktory ohroen osob pi vbuchu jadern bomby:
tlakov vlna
intenzivn svteln zen
pronikav radiace
radioaktivn zamoen ternu radioaktivn spad
Tlakov vlna ochrana vyuitm nerovnost ternu nebo vybudovanmi kryty; mohou bt pokozeny tyto orgny: plce, bin dutina, hlava, kosti.
Svteln zen ochrana vyuitm nerovnost ternu nebo vybudovanmi
kryty.
Pronikav radiace trv piblin 10 sekund; ochrana: v budovch, krytech,
enijnch zazench, pance bojovch vozidel.

rann zasaen spadem je nutno ukldat oddlen od ostatnch

pi nadchn se prachu vyplchnout sta, nosohltan
pi poit zvadn stravy vyvolat zvracen (prjem)
velmi dobrou ochranu ped gama zenm poskytuje olovo a ocel, ped
neutronovm zenm polystyren

245

Zdrav

Radioaktivn spad:

Nemoc z ozen
Nemoc z ozen me bt akutn nebo chronick. Akutn vytv 3 formy
centrln-nervov typ, stevn typ a krevn typ.
Pznaky akutn nemoci z ozen
Centrln-nervov typ:
jednorzov ozen vysokou dvkou
tes, kee, hlubok porucha vdom
smrt bhem nkolika hodin a dn
Stevn typ:
vodnat prjmy s pms krve, zvracen, selhn obrannch
mechanism proti infekci
pi sprvnm len je peit mon
Krevn typ (m 4 fze):
1. fze: 1 a 3 dny, nevolnost, zvracen, slabost a maltnost
2. fze: bez pznak, 7 a 21 dn
3. fze: pln rozvoj nemoci, vypadvn vlas, krvcen do ke, st,
horeky, vznik ved v dutin stn, prjmy
4. fze: rekonvalescence: doznvn ve uvedench obt, dlouhou
dobu petrvv nchylnost k infeknm nemocm, kon zmny,
pokozen zraku

Chronick nemoc z ozen

Vznik jako nsledek akutn nemoci z ozen, nebo vlivem dlouhodobho
a opakovanho psoben mench dvek zen.
Pznaky:
slabost
podrdnost
nechutenstv
bytek na vze
snen potu ervench a blch krvinek a krevnch destiek

246

Prvn pomoc:
obnovit dchn a krevn obh
zastavit krvcen
znehybnit konetiny
Hlavn zsady:
v zamoenm prostoru neprodlen nasadit ochrann masky
rychl vnos rannch z msta zasaen (i na kor jen provizornho
oeten) do msta shromadit rannch na nvtrn stran
nept, nejst, nekouit v zamoenm prostoru
nesvlkat rann, jen rozstihnout odv
provst stenou speciln oistu
odsun vlee, zasaen pokldat na omyvateln podloky
a pikrt igelitem
stdat zachrnce z dvodu prevence nemoci z ozen
zamezit vzniku a en paniky

Prvn pomoc pi pouit bojovch chemickch ltek (BCHL)

Nervov paralyzujc BCHL
Pznaky:
kee sval, porucha vdom
dunost, kael, slinn, slzen, prjem, zpomalen tepu

Zdrav

Prvn pomoc:
peruit styk jedu s organismem
zasaenou ki umt mdlem a vodou
vyvolat zvracen (pi poit)
oi vyplchnout velkm mnostvm vody
podat antidotum
dekontaminace s vyuitm prostedk IPB

247

Zpuchujc BCHL
Pznaky:
vznik puch
rychlost psoben zvis na pouit ltce (lewisit 20 a 60 minut,
yperit 1 a 12 hodin)
horeka, ochablost
nevolnost, zvracen
krvcen do rznch orgn
celkov kee, zstava dchn
Prvn pomoc:
peruit styk organismu s otravnou ltkou, okamit nasadit OM
vyplchnout oi a sta 2% roztokem sody
dekontaminace s vyuitm prostedk IPB
piloit steriln obvazy
okamit transport k lkai (vlee)

Dusiv otravn ltky

Pznaky:
dunost, kael, vykalvn zpnn tekutiny, pms krve
nafialovl zbarven ke
zrychlen tep, pokles krevnho tlaku
monost rozvoje oku
Prvn pomoc:
zamezit dalmu vstupu jedu
zajistit co nejvt tlesn klid
transportovat nemocnho vsed na nostkch

248

Ltky veobecn jedovat

Pznaky:
otrava probh velmi rychle, zle na koncentraci
4 stadia: poten, astmatick, kee a obrna
Prvn pomoc:
co nejrychleji nasadit ochrann masky
pi zstav dechu zavst uml dchn
odsunout pacienta do zdravotnickho zazen

Otravn ltky psychoaktivn

Pznaky:
poruchy vnmn
poruchy mylen, ztrta schopnosti soustedit se
rozen zornic, zervenn pokoky, sucho v stech, obte pi
polykn
Prvn pomoc:
izolace postienho nutno odejmout zbra

Otravn ltky drdiv

slzen, pocit cizho tlesa v oku, zduen vek, kael, rma, bolest hlavy,
pocit tlaku na hrudi
Prvn pomoc:
odstranit postienho z dosahu psoben ltky
vymvn o
psun erstvho vzduchu

249

Zdrav

Pznaky:

Zdravotnick materiln vbava jednotlivce

Pedmty zdravotnick vbavy jednotlivce jsou uren k poskytnut prvn pomoci v poli formou svpomoci nebo vzjemn pomoci v co nejkrat dob.
Zdravotnickou vbavu jednotlivce tvo:
obvaz kapesn vz. 90
obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90
IPB individuln protichemick balek vz. 80
dikacid tbl.
autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL
autoinjektor DIAZEPAM
autoinjektor MORPHINE
osobn lkrnika INLEK vz. 99

Obvaz kapesn vz. 90

Je uren k prvotnmu oeten otevench porann (vetn rozshlch a mnohoetnch porann pedevm stelnch a plonch) a poplenin menho
rozsahu. Je mono jej pout tak jako tlakov obvaz k doasnmu zastaven
krvcen ilnho i krvcen z vtiny konetinovch tepen. Slou k poskytnut
prvn pomoci rannmu na bojiti formou vzjemn pomoci a svpomoci.
Obvaz kapesn vz. 90 se skld:
z hydrofilnho pletenho obinadla bl nebo ren barvy
ze dvou poltk bl nebo ren barvy
z manety na posuvnm poltku ren barvy
ze zavracho pendlku
z vnitnho obalu ALUTEN 230 z ptivrstv flie s potiskem v barv
hlinku
z vnjho obalu
Po vyjmut obvazu z obalu se pikld pevn poltek na rnu a posuvn
podle druhu zrann a poteby vedle pevnho nebo na jin msto, kter to
vyaduje. Obvaz lze zajistit zavracm pendlkem.

250

Obvaz kapesn vz. 90

Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90

Je uren k prvotnmu oeten zejmna infikovanch otevench ran, k lb
infikovanch povrchovch porann a poplenin a ke zven ochrany porann proti sekundrn bakteriln kontaminaci. Je mono jej pout tak jako
tlakov obvaz k doasnmu zastaven krvcen ilnho i krvcen z vtiny
konetinovch tepen.
Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90 se skld:
z hydrofilnho pletenho obinadla bl nebo ren barvy
ze dvou poltk bl nebo ren barvy (kontaktn vrstva poltk je
naputna antiseptikem)
z manety na posuvnm poltku ren barvy
ze zavracho pendlku
z vnitnho obalu ALUTEN 230 z ptivrstv flie s potiskem v barv
hlinku
z vnjho obalu

Zdrav

Po vyjmut obvazu z obalu se pikld pevn poltek na rnu a posuvn

podle druhu zrann a poteby vedle pevnho nebo na jin msto, kter to
vyaduje. Obvaz lze zajistit zavracm pendlkem.

Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90

251

IPB individuln protichemick balek vz. 80

Je to prostedek prvn zdravotnick pomoci uren k prvotnmu odmoen
nekryt pokoky a pilhajcch soust vstroje zasaench bojovmi otravnmi ltkami. Zajiuje dokonal odmoen soudobch typ bojovch otravnch ltek (sarin, soman,VX, yperit) na nechrnn pokoce, kontaminovan
stednmi hustotami zamoen, pi odmoovacm zsahu v co nejkrat dob
(do 25 min) po kontaktu. Me bt pouit i jako vpomocn prostedek pi
odmoovn vstroje a osobn zbran.
Hlavn funkn soust IPB vz. 80 je:
odmoovac inidlo desprach, jm lze odmoit plochu pokoky do
1 000 cm2
mdlo se specilnmi psadami ke zven odmoovacho inku
tampony k roztrn desprachu
obal tvoc ern krabika z pevnho plastu

IPB vz. 80

Dikacid tablety
Tento ppravek je uren k individuln pprav pitn vody v polnch podmnkch. Jeho psobenm se voda z rznch neprovench zdroj zbav
vech choroboplodnch zrodk, nezbav se vak bojovch otravnch ltek
a radioaktivity.

252

Ppravek tvo 50 tbl. a jsou uloeny ve sklenn lahvice opaten roubovm uzvrem.
1 tableta je urena k pprav 3/4 litru (poln lhev) vody, po vhozen do vody
se nech 1/2 hodiny za obasnho protepn psobit. Po tto dob je voda
zbavena choroboplodnch zrodk a me bt pouita k pit.
U velmi chladn nebo zakalen vody se dvaj 2 tablety a nechaj se psobit
1,5 hodiny.

Dikacid tablety

Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL

Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci antidotnho ppravku v polnch podmnkch proti nervov paralytickm bojovm
otravnm ltkm (NPL) formou svpomoci a vzjemn pomoci.
Autoinjektor je prothlho vlcovitho tvaru z plastu a skld se z injeknho
dlu a z mechanickho dlu.
Mechanick dl se skld ze spoutcho a zajiovacho mechanismu, bezpenostn pojistky ed barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho na tle
autoinjektoru.

Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL je na tle autoinjektoru

v pedn sti oznaen hndm a lutm kroukem (pruhem).

Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL

253

Zdrav

Injekn dl se skld z prhledn patrony, pryovho pstu, injekn jehly

a z injeknho roztoku s antidotnm ppravkem.

Autoinjektor DIAZEPAM
Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci livho
ppravku proti nervov paralytickm otravnm ltkm v polnch podmnkch,
formou svpomoci a vzjemn pomoci. Aplikuje se nsledn po pouit autoinjektoru COMBOPEN s antidotem.
Autoinjektor je prothlho ovlnho tvaru z plastu a skld se z injeknho
dlu a z mechanickho dlu.
Mechanick dl se skld ze spoutcho a zajiovacho mechanismu, bezpenostn pojistky ed barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho na tle
autoinjektoru.
Injekn dl se skld z prhledn patrony, pryovho pstu, injekn jehly
a z injeknho roztoku s diazepamem.
Autoinjektor s diazepamem je na tle autoinjektoru v zadn sti oznaen
edivm kroukem (pruhem).

Autoinjektor DIAZEPAM

Autoinjektor MORPHINE
Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci liva (analgetika) v polnch podmnkch pi bolestivm porann a velkch bolestech.
Autoinjektor je prothlho vlcovitho tvaru z plastu a skld se z injeknho
a mechanickho dlu.
Mechanick dl se skld ze spoutcho a zajiovacho mechanismu, bezpenostn pojistky erven barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho na
tle autoinjektoru.
Injekn dl se skld z prhledn patrony, pryovho pstu, injekn jehly
a z injeknho roztoku s innou ltkou.
Autoinjektor MORPHINE je na tle autoinjektoru v pedn a zadn sti oznaen ervenm kroukem (pruhem).

254

Autoinjektor MORPHINE

Osobn lkrnika INLEK vz. 99

Je urena jako doplnk k prostedkm zdravotnick vbavy jednotlivce.
Zabezpeuje oeten drobnch povrchovch porann a odstrann nebo
zmrnn projev bnch onemocnn, a to formou svpomoci a vzjemn
pomoci pro pslunky sil okamit a rychl reakce AR.
Materiln nleitost je uloena v krabice z plastu oranov barvy.
Osobn lkrnika obsahuje sortiment v AR zavedench druh liv, kter
jsou dostupn v R.
Materiln nleitost osobn lkrniky INLEK vz. 99:
Framykoin (zsyp) adsp. 5 g

10 ks
1 bal

Endiaron tbl. 250 mg

10 ks

Kinedryl tbl.

10 ks

Jodisol sol. 3,6 g (jodov pero)

1 ks

Cosmos, dlen nplast 19 72 mm

1 bal

Gza steriln sterilux 5 5 cm

1 bal

Obsah lkarniky s nvodem na pouit

1 ks

Zdrav

RING N (tablety)

255

Nvod k pouit osobn lkrniky

RING N

pi horece, bolestech hlavy, kloub

a sval ut 12 tablety, nejve vak
8 tbl. denn, zapt vodou

Framykoin (zsyp)

k oeten drobnch porann, zasypat

rnu a pelepit nplast

Endiaron (tablety)

pi prjmu s podezenm na infekci a pi

stevnch potch 1 tbl., nejve vak
4 tbl. denn, zapt vodou

Kinedryl (tablety)

pi nevolnostech v dopravnm prostedku

a pro uklidnn, zapt

Jodisol (jodov pero)

k desinfekci okol drobnch povrchovch

porann nebo msta po pist kltte

Cosmos, dlen nplast

ke kryt drobnch povrchovch porann

Gza steriln Sterilux

k oeten drobnch povrchovch

porann

Osobn lkrnika INLEK vz. 99

256

Ploha 1

Varovn signly
Druh
signlu

Akustick

Zpsob vyhlaovn varovnch signl

Radian
a chemick
nebezpe

telefonem, hlasem, rdiem,

rep. prostedky
rad. a chem.
nebezpe

222 erven 2 teky, rka,

nkolikrt
opakovat

Vzdun
poplach

kolsav tn
sirny nebo
jinmi palami
po dobu 2 min

333 zelenm svt- vzpait a prapor- upait obma

lem teky
ky kvat nahoru paema a kdol
vat nahoru
dol

Chemick
poplach

dery na gong
nebo kolejnici

444 modrm svtlem teky

oba praporky
vztyit vpravo,
dret pod hlem
45

zvednut
masky

Radian
poplach

peruovan
tn klaksonem
po dobu 1 min
nebo zvonn
zvonu

555 modr 2
teky, rka,
nkolik opakovn

oba praporky
dret pod hlem
45 vlevo

zvednut masky a mvn

do stran

Bojov
poplach

polnic (popl.)
hlasem bojov
poplach

777 modrm svtlem mvat do

stran

praporky vzpait, ob pae

zevnit dret
vzpait a mvat epic do
stran

Porn
poplach

polnic HO

888

Svtilnou

hlasem HO

Konec
u vzdunho
999 modr svtlo
thl tn
dlouh
vech
poplach sirn 2 min,
ostatn slovn
a reproduknmi
zazenmi
KONEC

Praporky
pravou rukou
vzty. nad hlavou a mvat do
stran

Paemi
vzpait skrmo dovnit,
spojit ruce
nad hlavou

pravou pai
vzpait a mvat epic do
stran
lut vzpait,
vzpait levou
ervenm krouit pai, pravou
ped tlem
krouit ped
tlem

257

Plohy

Ploha 2

Vstran znaen a varovn signly NATO

a) Vstran znaen NATO pro vytyovn zamoench nebo
nebezpench prostor, vzbroje, vstroje a materilu
Veobecn ustanoven
Kontaminace prostoru radioaktivnmi, bojovmi biologickmi a otravnmi
ltkami se oznauje vstranmi znakami (pravohlmi rovnoramennmi
trojhelnky), s vjimkou prostoru, kter m bt ponechn protivnkovi.
Tyto znaky slou k ochran osob a jednotek v prostorech, za kter odpovdaj, k ochran jejich vzbroje a materilu a k pedchzen zasaen nebo
zbytenmu ohroen jednotlivc a jednotek.
Druh kontaminace se oznauje takto:
zkladn barva se pouv na cel pedn stran vstran znaky

dal barva se pouv pro doplujc daje nebo popis na pedn stran
vstran znaky

Barvy znaek
Nebezpe

Dal barva pro

Zkladn
barva
doplujc oznaen
popis

Radioaktivn kontaminace

BL

DN

ERN

Biologick kontaminace

MODR

DN

ERVEN

Chemick kontaminace

LUT

DN, LUT

ERVEN

Radioaktivn, biologick a chemick kontaminace

V ppad nebezpe, jeho pinou je radioaktivn, biologick a chemick
kontaminace, jsou zkladn barva a tvar znaky hlavnm znakem pro rozpoznn druhu kontaminace. K bezpenmu rozeznn se na pedn stranu
dalmi barvami maluj nebo pou slova ATOM (radioaktivn kontaminace),
BIO (biologick kontaminace) nebo GAS (chemick kontaminace).

ATOM

258

GAS

BIO

b) Varovn signly dle STANAG NATO

U ozbrojench sil NATO se pi pozemnch operacch pouvaj nsledujc varovn signly. Pokud se tk zvukovch varovnch signl, me bt pouit
jeden nebo vce uvedench signl.

Pchod nebo
ptomnost
toxickch nebo
biologickch
ltek, ppadn radian
nebezpe
majc pvod
v pouit zbran
hromadnho
nien nebo
niku toxickch
prmyslovch
ltek

Zvukov varovn signl

neperuovan kolsav tn
sirny po dobu 1 minuty
ada dlouhho trouben houkakami vozidel, palkami,
polnicemi nebo jinmi dechovmi nstroji v pomru 3 : 1,
piblin 3 sekundy zvuku a
1 sekunda pauzy
hlasem AIR ATTACK nebo
odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace
tk jen jednoho nroda
peruovan kolsav tn sirny

ada krtkch signl houkakami vozidel nebo jinmi nstroji, dery na kovov nebo
jin pedmt v pomru 1:1,
piblin 1 sekundu zvuk a 1
sekundu pauza
hlasem GAS, GAS, GAS
nebo odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace tk jen jednoho nroda
hlasem
FALLOUT,
FALLOUT, FALLOUT nebo
odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace
tk jen jednoho nroda

Optick varovn
signl
erven nejlpe ve
tvaru tverce

ern nejlpe ve
tvaru trojhelnka

Nasazen prostedk ochrany dchacho stroj a uskutenn opaten,

kter nsleduj po
vydn signl rukama podle mstn
pravy (viz poznmky 1, 2 a 3)

Plohy

Druh
nebezpe
Leteck
napaden

259

Druh
nebezpe
Konec vech
poplach

Zvukov varovn signl

hlasem all clear (s uvedenm druhu napaden) nebo

odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace
tk jen jednoho nroda

pokud byla pouita sirna,

plynul tn po dobu 1 minuty
nebo neperuovan trouben houkakami vozidel,
palkou, polnic nebo jinm
dechovm nstrojem, co
zna, e pominulo nebezpe z pouit zbran hromadnho nien nebo leteckho
napaden

Optick varovn
signl
Odstrann pslunho varovnho
signlu

Poznmky:
1. Signly vyhlaovan automatickmi pstroji pro vasn a rychl zjitn biologickch a otravnch ltek a radianho nebezpe mohou
doplovat prostedky uveden ve.
2. Mohou se pouvat zvltn pyrotechnick audiovizuln signly vydvajc hvzdav zvuk a luto-erveno-lut svtlo. Poaduje se, aby
kombinace barev probhla pokud mono souasn.
3. K ochran dchacch orgn se pouvaj filtran dchac pstroje.

c) Vytyovn kontaminovanch prostor

Druh kontaminace nebo nebezpe se oznauje pslunou barvou vstranch znaek:

zkladn barva se pouv na cel pedn stran vstran znaky

dal barva se pouv pro doplujc daje nebo popis na pedn

stran vstran znaky

260

Oznaen druhu kontaminace nebo nebezpe

Kontaminace nebo
nebezpe

Zkladn
barva

Radioaktivn kontaminace

Dal barva pro

doplujc
oznaen

popis

BL

DN

ERN

Chemick kontaminace

LUT

DN

ERVEN

Biologick kontaminace

MODR

Chemick minov
(nebo ztarasy)

pole ERVEN

DN

ERVEN

LUT PRUH

LUT

Klasick minov pole

(nebo ztarasy)

ERVEN

DN

BL

Vbun nstrahy

ERVEN

BL PRUH

DN

Nevybuchl munice

ERVEN

BL (BOMBA)

DN

V ppad chemickch minovch pol (ztaras), vbunch nstrah a nevybuchl munice se nebezpen prostory vytyuj ped hranic prostoru vstranmi znakami, kter jsou pedn stranou otoeny ven z tohoto prostoru
a jsou dvoubarevn:
Chemick minov pole

Vbun nstrahy

V ppad klasickch minovch pol (ztaras) a prostor kontaminovanch

radioaktivnmi, chemickmi a biologickmi ltkami je zkladn barva a tvar
znaky hlavnm znakem pro rozpoznn druhu kontaminace. K bezpenmu rozeznn se na pedn stranu dalmi barvami maluj nebo pou slova
MINES (miny), GAS MINES (chemick miny), GAS (toxick ltka), BIO (bio-

261

Plohy

Nevybuchl munice

logick kontaminace) nebo ATOM (radioaktivn kontaminace) a tam, kde to

poaduj nrodn orgny, se pidv dal symbol, nap. pi radioaktivn kontaminaci trojhelnk. Popis se pe v jazyce jednotky, kter znaky umstila. Pi
spolen innosti mezinrodnch jednotek se npisy pou anglicky. Umisuj
se rovnobn s del stranou znaky, nap.

Popis vstranch znaek

Jsou-li znmy dal daje o radioaktivn, chemick nebo biologick kontaminaci, zapisuj se zpravidla na pedn stranu znaky.
U biologickch ltek, trvalch otravnch ltek a toxickch
prmyslovch chemikli se uvd:
nzev nebo symbol pouit ltky (chemiklie) je-li znmo, o jakou
jde; v ppad neznm toxick prmyslov chemiklie se nape TIC
(Toxic Industrial Chemicals)

datum a as zjitn

datum a as vbuchu nebo niku (jsou-li znmy)

U radioaktivn kontaminace se uvd:

druh ltky nebo zie (je-li znm); v ppad neznm ltky se nape
TIR (Toxic Industrial Radiologicals)

dvkov pkon a as zjitn

datum a as vbuchu nebo niku (jsou-li znmy)

262

Zpsoby vytyovn
Prostory kontaminovan vce jak jednm druhem kontaminace nebo
kontaminovan prostor kombinovan s nebezpenm prostorem se
vytyuj pslunmi vstranmi znakami pro jednotliv druhy kontaminace nebo ohroen, kter se umisuj bezprostedn vedle sebe. Vzhledem
k pedpokladu, e v takovmto prostoru se budou velmi pravdpodobn nalzat vysoce explozivn miny nebo vbun nstrahy, je vhodn tyto prostory
vytyovat vstranou znakou GAS MINES.
Klamn kontaminovan a nebezpen prostory (nap. klamn minov
pole) se vytyuj stejn jako skuten kontaminovan nebo nebezpen
prostory.
Vstran znaky oznaujc prostory kontaminovan otravnmi ltkami
se umisuj na vech cestch, kter do tohoto prostoru vedou, piblin 20 m
ped mstem, kde byla zjitna kontaminace kapalnou ltkou.
Vstran znaky se pravideln upravuj nebo pemisuj na zklad samovolnho rozkladu toxick prmyslov chemiklie.
Vstran znaky vytyujc radioaktivn kontaminovan prostor, vzbroj
a materil pouze upozoruj na nebezpe ozen osob. Pi pchodu nov
jednotky ke kontaminovanmu prostoru mus bt vdy upesnn rozsah
a rove radioaktivn kontaminace. Toto upesnn se uskuteuje na zklad vsledk dozimetrick kontroly, radianho przkumu nebo na zklad
informac zskanch od jinch jednotek.
U prmyslovch radioaktivnch ltek se vstran znaky umisuj na pstupovch cestch do kontaminovanho prostoru v mstech, kde dvkov
pkon men 1 m nad ternem doshne 2 Gy . h-1. Jakmile dvkov pkon
peshne 2 Gy . h-1, umisuj se znaky, na kterch je uveden skuten dvkov pkon.

Jednotky, kter opoutj kontaminovan prostor a nebo z jinho dvodu pedvaj odpovdnost, mus vstran znaky ponechat na svm mst. Pebrajc jednotky jsou povinny pokraovat v pravidelnm dozimetrickm men,
aktualizaci, pemisovn anebo odstraovn ji nepotebnch vstranch
znaek.
Vstran znaka m tvar pravohlho rovnoramennho trojhelnka. Dlka
pepony trojhelnka je 28 cm (11,5 palce), dlka odvsen je piblin 20 cm.

263

Plohy

Vstran znaky se pravideln aktualizuj nebo pemisuj v zvislosti na

zmnch dvkovho pkonu.

Trojhelnky mohou bt vyrobeny z kovu, deva, plastu, pekliky, kartnu,

z jinho podobnho samolepicho materilu, kter je k dispozici.
Vstran znaky se umisuj pravohlm vrcholem dol. Pedn strana
znaky smuje ven z prostoru, kter vytyuje. Jestlie se vstran znaky
umisuj uvnit kontaminovanho prostoru, jejich pedn strana mus smovat
ven z prostoru s vymi dvkovmi pkony nebo vy hodnotou koncentrace
toxick ltky (je-li ovem znma). Vstran znaky se umisuj pedevm na
ploty, stromy, skly, sloupy apod.
Shromadit vzbroje a sklady paletizovanho materilu se vytyuj
nejmn jednou vstranou znakou uprosted kad strany prostoru. Nepaletizovan zsoby se zeteln vytyuj na nejvhodnjm mst.
Mezi jin kontaminovan a nebezpen prostory pat prostory zneitn
fekliemi, kuchyskmi zbytky, odpadky apod. Tyto kontaminovan prostory se vdy oznauj obdlnkovmi znakami libovoln barvy a vhodn
velikosti.
Kontaminace takovch prostor se likviduje zahrnutm zneiujcch ltek
zeminou (pop. jejich uloenm do jmy). Na navrenou zeminu (nad sted
jmy) se umisuje obdlnkov znaka s vyznaenm obsahu jmy, data likvidace, a je-li to mimo prostor bojov innosti, i nzev jednotky, kter likvidaci
uskutenila.
Varovn signly se vyhlauj dle dostupnosti materilnho zabezpeen.

264

Ploha 3

Signly pro navdn vozidla

Osoba, kter navd vozidlo, se vdy postav elem k vozidlu nejmn 5 m od
nj. Nikdy se nestav mezi vozidlo a pekku a nikdy se pi navdn nepohybuje. Pokud se navdjc osoba mus pohybovat, zastav vozidlo, pejde
na dal msto a znovu zahj navdn. idi je povinen sledovat navdjc
osobu, nikoli sledovat situaci kolem vozidla.

Motory spustit

Motory zastavit

Vped

Vpravo

Vlevo

Zpomalit

Stt

Plohy

Pozor

Zptn chod
265

Ploha 4

Signly pro navdn vrtulnk

Schma 1 shrnuje signly pro navdn vrtulnk. Signl Navdm se dv
jako prvn, potom nsleduje signl Smr pistn, pi kterm se uke do
smru, odkud m vrtulnk piltnout. Signl Odmvn (mvn rukou nad
hlavou) se pouije, kdy hroz nebezpe (vrtulnk opust prostor)!

Navdm

Vped

Vlevo

266

Odmvn

Smr pistn

Stoupej

Pipraven ke vzletu

Setrvej ve visu

Vpravo

Ano

Uvolni nklad

Klesej

Ne

Nklad se neuvolnil

Pista

Vypni motory

Vazai jdou
k vrtulnku

Plohy

Vzad

267

Ploha 5

Oznaen druh vojsk

Automobiln vojsko

Spojovac vojsko

Dlosteleck vojsko

Spisov sluba

Letectvo

Vsadkov a
przkumn vojsko

enijn vojsko

Vojska protivzdun
obrany

Vojensk policie

Geografick sluba

Zdravotnick sluba

Sluba
pohonnch hmot

268

Chemick vojsko

Tankov vojsko

Hudba

Plohy

Vevojskov znak

269

Oznaen druh vojsk podle barvy baretu

Pozemn vojsko

Vzdun sily

Przkumn vojsko

Logistika

4. brigda rychlho nasazen

a vsadkov vojsko

Vojensk zchrann tvary

Mrov sly OSN

Vojensk policie

270

Oznaen na pokrvce hlavy

Odznak smaltovan
zlatov

Odznak smaltovan
stbit

Odznak zlatov velk

Odznak zlatov mal

Odznak stbit mal

Odznak smaltovan
mal

Emblm Hradn stre

zlat

Emblm Hradn stre

stbit

Emblm Hradn stre

smaltovan

271

Plohy

Odznak stbit velk

Rukvov znaky uvan v AR

272

Ploha 6

Hodnosti a rozliovac znaky uvan v AR

Plohy

Hodnostn oznaen mustva, poddstojnk, rotmistrovskho, praporickho

a dstojnickho sboru AR poln hodnostn oznaen

273

Hodnostn oznaen mustva, poddstojnk, rotmistrovskho, praporickho a dstojnickho sboru sluebn a vychzkov oznaen

vojn
svobodnk
destnk
eta
rotn
rotmistr
nadrotmistr
tbn rotmistr
podprapork
prapork
nadprapork
tbn prapork

274

podporuk
poruk
nadporuk
kapitn
major
podplukovnk
plukovnk
brigdn generl
generlmajor
generlporuk

Plohy

armdn generl

275

Ploha 7

Mapov znaky podle pedpisu Topo-4-5

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

Trigonometrick body

Zhuovac body

Mstsk sdla, sti a mstn sti

Obytn a neobytn budovy vilov

zstavba

Obytn a neobytn budovy souvisl

zstavba

Obytn a neobytn budovy oddlen

zstavba

Vznamn budovy

Hrady a zmky

Kostely, kltery, meity

10

Kaple

276

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

Pevnosti, opevnn, bunkry

12

Tovrn komny

13

Zvody, tovrny, mlny s komny

14

Zvody, tovrny, mlny bez komn

15

Elektrrny s komny

16

Elektrrny bez komn

17

Chladic ve elektrren

18

Mnrny, rozvodny, transformovny

19

Hlubinn doly v provozu, mimo provoz

20

Povrchov doly, dl. jmy, lomy

21

Odvaly, haldy

22

Rafinerie, sklady holavin, plynojemy

Plohy

11

277

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

23

erpac stanice pohonnch hmot, LPG

24

Rozhlasov a televizn vyslae

25

Televizn vyslac ve, hlavn TV

pevade

26

Rozhlasov a televizn vyslac story

27

Vovit stavby trval, lehk

28

Letit pevn nebo zpevnn VPD,

ostatn

29

Pistvac plochy pro vrtulnky

30

Lesn ady, myslivny, hjovny

31

Meteorologick stanice

278

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY
Vtrn motory, elektrrny

33

Hbitovy bez strom, se stromy

34

Vznan pamtnky, pomnky, mohyly

35

Sttn hranice

36

Hranice sprvnch jednotek

1.3. du

37

Hranice vojenskch jezd

38

Ohrady a ploty zdn a kovov, ostatn

39

eleznice neelektrifikovan dvojkolejn

40

eleznice elektrifikovan tkolejn

a vcekolejn

41

eleznin stanice

42

eleznin tunely

43

zkorozchodn eleznice
neelektrifikovan

44

Drhy podzemn (metro), tramvajov

drhy

Plohy

32

279

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

45

Visut lanov drhy a podprn nosnky

46

Dlnice, rychlostn silnice

47

Hlavn silnice

48

Vedlej silnice

49

Ostatn silnice

50

Silnin tunely

51

Estakdy silnin

52

Hlavn cesty, poln a lesn cesty

53

Piny, stezky

54

Mosty eleznin

55

Mosty pes mal pekky, propustky

56

Plynovody nadzemn, tlakov stanice

57

Ropovody, produktovody nadzemn,

podzemn, peerpvac stanice

58

Elektrick veden VN, VVN na storech

280

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

Charakter ek a kanl, smr a rychlost

vodnho toku

60

Behy zpevnn behy, zdn nbe

61

Pehradn hrze s vozovkou na korun

hrze

62

Jezy, zdymadla

63

Pstavy, pstavit

64

Vodovody podzemn, erpac stanice,

nadzemn

65

Studny

66

Vodojemy nadzemn

67

Prameny, zdla prodn, upraven

68

Vrstevnice zdraznn, zkladn,

doplkov

Plohy

59

281

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

69

Vkov kty normln, dominantn,

maximln

70

Prsmyky

71

Osaml skly

72

Jeskyn

73

Propasti, jmy

74

Rhy, stre, rokle, vmoly

75

Sut kamenit a trkovit

76

282

Skly, skalnat srzy,

pskovcov skly

ZNAKA

NZEV ZNAKY

77

Vzrostl les

78

Mlad les, lesn kolky

79

Zakrsl les, kle

80

dk les vzrostl

81

Lesn prseky

82

Souvisl koviny

83

zk pruhy lesa, vtrolamy

84

Jednotliv stromy orientan,

nevznamn, vznamn

85

Stromoad podl arovch objekt

Plohy

p..

283

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

86

zk pruhy kovin, iv ploty

87

Skupiny kovin, jednotliv koviny

88

Sady ovocn, bobulovitch plodin

89

Vinice a chmelnice

90

Louky a pastviny

91

Rkosov, orobincov porost

92

Bainy, moly, raelinit prchodn

284

ZNAKA

NZEV ZNAKY

93

Bainy, moly, raelinit tko

prchodn a neprchodn

94

Psen povrch

95

trkovit povrch

96

Kamenit povrch

Plohy

p..

285

Ploha 8

Vybran hlen
Situan hlen
SITUATION REPORT
To:

Komu:

SITREP

From:

Od koho:

slo hlen: Report Number:

As At/DTG:

Platn k:

as hlen (ve formtu

DTG) Time of Report (DTG)

12 znak (12 Figs)

Bojeschopnost (dle tabulky

bojeschopnosti) Combat
Effectiveness

(text)

Souasn situace neptele

Enemy Forces

(text)

Souasn situace vlastnch

vojsk Own Forces

(text)

Dal innost, zmysl,

poadavky Intentions

(text)

Tabulka bojeschopnosti
Souhrnn stav bojov techniky a osob bojeschopnost
SUMMARY COMBAT EQUIPMENT AND PERSONNEL STATUS
slo
ukazatele Vznam Meaning
Designator

Osoby
Personnel

Vzbroj
Equipment

Bojeschopnost podle
barev ARRC traffic
lights CEFT

Pln bojeschopn
Fully Operational

90 + %

90 + %

GREEN 90 %

Podstatn
bojeschopn
Substantially
operational

7590 %

8090 %

AMBER 75 89 %

286

Minimln
bojeschopn
Marginally
operational

6075 %

7080 %

RED 6074 %

Nebojeschopn
Non-operational

Mn ne
60 %

Mn ne
70 %

BLACK mn ne
60 %

Pklad uren hodnoty: Ukazatel 21 indikuje 75%90% bojeschopnost osob a 90%+

bojeschopnost techniky.

Vydn zdravotnick pomoci a evakuace rannch

CASEVAC REQUEST
To:

Komu:

CASEVACREQ

From:

Od koho:

slo hlen: Report Number:

As At/DTG:

Platn k:

Identifikace jednotky, kter vyaduje pomoc

(ID) Requesting unit identification (ID)

20 znak

Msto jednotky (loc) Unit location (loc)

10 znak

Msto vyzvednut (loc) Pick up point (PUP) loc

10 znak

Msto uren Destination

10 znak

Upesujc informace o rannch (cas):

3 znaky 10 znak
20 znak DTG 12 znak
1 znak

- poet (nos)
- podmnky
- speciln poadavky
- as
- priority
Casualty (cas) details
- Numbers (nos)
- Condition
F

Taktick detaily (taktick situace, smry

piblen, nemonost uchovvat rann, padl
atd.) Tactical details (i.e. tactical situation,
direction of approach, inability to hold cas, etc)

Plohy

- Special needs -Time -Priority

Text do 300 znak

287

dost o zdravotnickou pomoc a evakuaci rannch

MEDEVAC
To:

Komu:

MEDEVAC

From:

Od koho:

slo hlen: Report Number:

As At/ DTG:

Platn k:

as vzniku udlosti (DTG)

Poet zrannch po klasifikacch P1 a P3

Msto (GRID)

Je poadovn lka? (A/N)

Dal poadavky

Msto nejbli vhodn pistvac plochy (GRID)

Frekvence a volac znak na mst

Taktick detaily

Dal informace a omezen

Zpsob oznaovn elektronicky zaslanch hlen

Pi zasln hlen a dost od ety (jednotek) na nadzen stupe se zpravidla pouv nsledujc systm oznaovn:

pravideln hlen (UUUUUXXYYZZZZQQQ, kde:

-

UUUUU nzev hlen (pouvat zkratky SITREP, COMBATREP

atd.)

XX oznaen jednotky

YY den v msci

ZZZZ as

QQQ msc

Mezi jednotlivmi skupinami nepouvat mezery.

288

Pklad:
Hlen SITREP od 2. m vztaen k 17:00 hodin 12. ervence:
SITREP02M121700JUL

mimodn hlen (UUUUUXXKKK), kde:

-

UUUUU nzev hlen (zkratky EODINCREP, ENEMYCONTACTREP, INTREP)

XX oznaen tvaru

KKK poadov slo danho druhu hlen, odeslanho od jednotky

Mezi jednotlivmi skupinami nepouvat mezery.

Pklad:
Hlen CONTACTREP 1. m, poadov slo 17.

Plohy

CONTACTREP01M017

289

Poznmky

290

Poznmky

291

Poznmky

292

Poznmky

293

Poznmky

294

Poznmky

295

Poznmky:

296

Obsah
Pedmluva

Vojensk psaha

Kodex etiky vojka z povoln a vojka v aktivn zloze

PRVO
Prva vojk
Mezinrodn humanitrn prvo

7
11

Zkladn pojmy MHP

11

Zkladn zsady MHP

14

Zachzen s chrnnmi osobami

16

Okupace

17

Odpovdnost za poruen MHP

18

TAKTICK PPRAVA
innost vojka v boji

21

Pprava vojka k boji

22

Pohyb vojka na bojiti

31

Uit principu palby a manvru

35

Palba a manvr dvojice (tmu)

35

Komunikace

36

Vojk v obran

38

Zaujet palebnho stanovit, jeho prava a maskovn

38

Reakce na dlosteleck pepad

39

Reakce na stelbu odstelovae

40

Aktivn opaten

41

Pravidla stelby na letouny

41

Pravidla stelby na vrtulnky

43

Odren ztee obrnn techniky a pchoty neptele

45

Boj zblzka

46

297

Vojk za toku
Pprava ke ztei a vyraen na zte

46
48

Pohyb po bojiti a pekonvn ztaras, nien protivnka palbou,

granty a bojem zblzka
48
Vojk za pesunu

49

innost v prostoru rozmstn mimo boj

49

Vbr msta odpoinku, stavba pstek (stan)

49

Ochrana proti nepznivm vlivm poas v prbhu plnn

bojovch kol

51

Vbr, prava msta, rozdlvn a udrovn ohn

51

innost pozorovatele a spojky

54

innost pozorovatele

54

innost vojka jako spojky

64

innost vojka jako ptrae

66

Postup ptrae (dvojice ptra) pi plnn kolu

68

Skryt postup ptrae v rznm ternu, vyuvn ternu

a ternnch pedmt, maskovn na mst a za pohybu

73

Maskovn jednotlivce

75

Orientace vojka v ternu na mst a za pohybu

77

Bezpenostn pohotovostn stavy

78

STELECK PPRAVA
Run zbran

298

79

7,62mm samopal vz. 58 (Sa vz. 58)

79

7,62mm univerzln kulomet vz. 59 (UK vz. 59)

82

9mm pistole vz. 82 (Pi vz. 82)

85

9mm pistole GLOCK 17

88

9mm pistole Z 75B

90

Brokovnice Winchester 1300 Defender

92

7,65mm samopal vz. 61 (Sa vz. 61)

93

7,62mm odstelovask puka vzor 63 Dragunov

96

12,7mm odstelovask puka vz. 99 FALCON

98

7,62mm odstelovask puka Sako TRG-22

100

Pancovka RPG-7

102

Optick zamova PGO-7

104

68mm reaktivn protitankov grant vz. 75

105

84mm run protitankov zbra vz. 98 (Carl-Gustaf M3)

106

30mm grantomet AGS-17

108

Zklady a pravidla stelby z runch zbran

110

Volba hled a zmrnho bodu pi stelb na pevn, miziv

a vzdun cle

110

Dlec a jeho praktick vznam

111

drba zbran

113

Run granty

114

Run grant RG-4

114

Run grant RG-F1

116

Run grant URG-86

118

Bezpenostn opaten pi stelb a hzen RG

120

ENIJN PPRAVA
Ochrann stavby jednotlivce
Zsady budovn okop pro stelbu z runch zbran
enijn nad

123
123
128

enijn nad nosn

128

enijn nad vozn

129

Maskovn

130

Druhy maskovn

130

Maskovac prostedky

133

Trhaviny

135

enijn nloivo

135

Roznt ohnm bez a s pouitm bleskovice

135

enijn ztarasy

138

Vbun ztarasy

138

Nevbun ztarasy

149

299

OPZHN
Prostedky individuln ochrany jednotlivce
Ochrann maska M-10M
Ochrann maska OM-90
Protichemick souprava JP-75A
Pltnka jednorzov JP-90
Pevlek filtran ochrann FOP-96

154
154
155
156
156
157

Charakteristika ZHN a innost po zasaen

Jadern zbran
Chemick zbran
Biologick zbran

158
158
161
164

Prostedky pro provdn sten oisty osob, zbran a techniky

Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M
Souprava automobiln odmoovac AOS-1, AOS-2
Souprava odmoovac OS-3

165
165
166
167

Prostedky zjiovn chemickch ltek a dozimetrick kontroly

Paprky prkaznkov PP-3
DETEHIT detektor otravnch ltek
Dozimetr osobn RAD-50S (60S)
Dozimetr skupinov EDOS-1

168
168
169
169
170

SPOJOVAC PPRAVA
Druhy komunikanch prostedk

171

Veobecn zsady spojovacho provozu s vyuitm spojovacch

prostedk
174
Provoz hlasem rdiovmi prostedky

175

VKV rdiov prostedky taktickho stupn

VKV rdiov stanice RF-1301 (handheld transceiver)
VKV rdiov stanice RF-1302
VKV rdiov stanice RF-13 (manpack transceiver)

184
184
188
190

Zkladn zsady k spnmu spojen na VKV

195

Zkladn zsady pi pouvn rdiovch stanic

196

Radiostanice MOTOROLA 344

300

196

TOPOGRAFICK PPRAVA
Topografick mapy, mtko map

198

Souadnice na map standard NATO

199

Orientace na map

200

Urovn souadnic na standardizovanch vojenskch mapch

Uren svtovch stran

200
208

Uren zempisnho severu kompasem nebo buzolou

209

Uren severu a jihu pomoc Slunce a hodinek

209

Uren severu a jihu pomoc hvzd

210

Uren zempisnho azimutu buzolou

211

Postupy pi navigaci

212

Urovn hl

212

Urovn vzdlenost

214

Vbr trasy

216

Orientace za pesunu

217

Pekonn neprchodnch pekek

218

Uren vlastnho stanovit

219

Globln systm uren polohy GPS (Global Positioning System)

222

Uren polohy pomoc GPS

223

Sluby poskytovan GPS

225

301

ZDRAVOTNICK PPRAVA
Zkladn pravidla chovn v mst udlosti

226

Neodkladn resuscitace (prvn pomoc)

227

Zstava dchn

227

Zstava krevnho obhu

229

Masivn krvcen

235

ok

236

Pokozen organismu teplem a chladem

238

pal

238

eh

238

Omrznut

239

Podchlazen organismu

240

Popleniny

241

razy elektrickm proudem

242

Utonut

242

Otrava

243

Pouit ZHN

245

Nemoc z ozen

246

Prvn pomoc pi pouit bojovch chemickch ltek (BCHL)

247

Zdravotnick materiln vbava jednotlivce

302

250

Obvaz kapesn vz. 90

250

Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90

251

IPB individuln protichemick balek vz. 80

252

Dikacid tablety

252

Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL

253

Autoinjektor DIAZEPAM

254

Autoinjektor MORPHINE

254

Osobn lkrnika INLEK vz. 99

255

Plohy
1. Varovn signly

257

2. Vstran znaen a varovn signly NATO

258

3. Signly pro navdn vozidla

265

4. Signly pro navdn vrtulnk

266

5. Oznaen druh vojsk

268

6. Hodnosti a rozliovac znaky uvan v AR

273

7. Mapov znaky podle pedpisu Topo-4-5

276

8. Vybran hlen

286

303

PRUKA VOJKA AR
III. vydn
Odpovdn funkcion: plk. gt. Ing. Tom RAK
Redaktor: mjr. Ing. Jindich BALARYN
Redakn prava: Mgr. Helena NMCOV, Ing. Jaroslav MRZ,
Bc. Michal MAREK
Oblka a grafick prava: Bc. Michal MAREK

Vydavatel: Institut doktrn VeV VA

Vykov 2009
www.doctrine.cz
Tisk: VGHM Dobruka
Nklad: 6 000
Publikace pidlena podle zvltnho rozdlovnku.
Publikace je neprodejn, je urena pro vnitn potebu AR.