Professional Documents
Culture Documents
Elobvody
Elobvody
(Stejnosmrn proud)
Studijn text pro soutc FO a ostatn zjemce o fyziku
Miroslava Jareov
Obsah
vod
1 Rezistory
1.1 Vlastnosti rezistor . . . . . . . . . . . . . .
1.2 Rezistory s vce ne dvma vvody . . . . .
1.3 Men elektrickho odporu rezistoru . . . .
a) Metoda pm . . . . . . . . . . . . . . .
b) Metoda substitun . . . . . . . . . . . .
c) Metoda mstkov . . . . . . . . . . . . .
d) Men elektrickho odporu ohmmetrem
1.4 Spojovn rezistor . . . . . . . . . . . . . .
a) Spojovn za sebou sriov . . . . . . .
b) Spojovn vedle sebe paraleln . . . . .
Pklad 1 regulace vytpn . . . . . . . .
1.5 Transgurace . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 2 drtn krychle . . . . . . . . .
Cvien 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
4
4
5
6
6
7
7
8
9
9
9
10
11
13
16
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
18
18
20
21
23
25
26
27
28
28
30
31
31
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
32
33
34
34
35
36
37
37
37
39
40
42
43
44
45
47
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
49
49
52
53
53
56
vod
Studijn text Elektrick obvody je zamen na een elektrickch obvod stejnosmrnho proudu. Jsou zde popsny rzn metody, jak eit elektrick obvody obsahujc rezistory. Popis konkrtn metody je doplnn eenmi lohami.
V textu je tak cel ada loh k een, aby si kad mohl sm zkusit, jak pochopil danou metodu, a zda je schopen ji pout k een zadanho problmu.
lohy k samostatnmu een jsou pak doplnny eenm uvedenm v zvru
textu.
Pi studiu textu se pedpokldaj zkladn znalosti o elektrickch obvodech
stejnosmrnho proudu v rozsahu stedokolskho uiva. Text voln navazuje
na souasnou gymnaziln uebnici [5]. V tto uebnici je tak uvedena metoda een elektrickch obvod pomoc Kirchhoovch zkon. Pi formulaci
tchto zkon pouv uebnice popis 2. Kirchhoova zkona pomoc elektromotorickho napt. Tento pstup se velmi asto objevuje ve stedokolskch
uebnicch fyziky. My vak budeme v pevn me pouvat msto elektromotorickho napt svorkov napt, kter se ve velk me vyuv v elektrotechnice. Vzjemn vztah mezi tmito naptmi je objasnn ve studijnm textu.
Clem studijnho textu je seznmen s rznmi metodami een obvod stejnosmrnho proudu a jejich pouitm. Vzhledem k omezenmu rozsahu je studijn text zamen pouze na een elektrickch obvod stejnosmrnho proudu
obsahujcch rezistory. Metody v textu pouit je mono zobecnit i na obecnj
obvody stdavho proudu obsahujcch impedance.
Rezistory
1.1
Vlastnosti rezistor
5. Nejvt dovolen napt je udno vrobcem, po pekroen tohoto napt me dojt k pokozen soustky.
6. Teplotn souinitel odporu rezistoru Tk udv nejvt pomrnou zmnu
odporu soustky odpovdajc vzrstu teploty o 1 C v rozsahu teplot, ve
kterch je zmna odporu vratn. U vrstvovch rezistor m Tk hodnotu
dov (103 a 105 ) K1 , podle technologie vroby me bt kladn
nebo zporn.
7. umov napt vznik vlivem nerovnomrnho pohybu elektron uvnit
materilu mezi vvody rezistoru vznikaj mal, asov nepravideln
zmny potencilu. Kdybychom tyto zmny zeslili a pivedli jako signl
do reproduktoru nebo sluchtek, slyeli bychom charakteristick zvuk
um elektrickho obvodu. Pinou umu je umov napt, kter m dv
hlavn sloky tepeln umov napt a povrchov umov napt. umov
napt se udv v V vztaench na 1 V pipojenho napt. U vrstvovch
rezistor s gratovou vrstvou dosahuje umov napt piblin 3V/V,
u metalizovanch rezistor je men.
1.2
U1
U1
U2
U1
U2
.)
U1
U2
U2
Obr. 1 Rezistor s odbokou
Obr. 2 Potenciometr
1.3
a) Metoda pm
Vychz z deninho vztahu pro elektrick odpor. Napt na rezistoru a proud
prochzejc rezistorem mme souasn voltmetrem a amprmetrem v jednom
zapojen (viz obr. 4, 5), kde R0 je ochrann rezistor.
R0
R
I
R0
RA
A
A
IA
IA
RV
V
IV
UV
Obr. 4
Obr. 5
U
UV
.
=
I
IA IV
UV
,
RV
IV =
UV
IVM ,
UVM
UV
.
IA
b) Metoda substitun
Do obvodu na obr. 6 nejprve zaadme neznm rezistor o odporu Rx
a zmme prochzejc proud. Potom
pomoc pepnae nahradme men
rezistor odporovou dekdou Rd (sada
sriov spojench pesnch rezistor
o znmch odporech rzn velikosti).
Men ukonme, kdy v obou ppadech potee obvodem stejn proud.
Pak plat Rx = Rd .
R0
Rx
Rd
A
Obr. 6
c) Metoda mstkov
C
Rx
IG
I1
Rn
G
Ra
A
I3
C
Rx
Rb
Rn
G
I2
D
I4
b=lx
a=x
R0
R0
Obr. 8
Obr. 7
Zkladn zapojen Wheatstoneova mstku pro men odpor je na obr. 7,
kde Rx je men rezistor, Rn je pesn rezistor o znmm odporu (odporov
norml) a G je galvanometr. Potenciometr mezi uzly A a B je jezdcem rozdlen
na dv sti o odporech Ra , Rb . Pi men nastavme polohu jezdce potenciometru tak, aby proud IG prochzejc galvanometrem byl nulov. V takovm
ppad plat I1 = I2 , I3 = I4 a v uzlech C, D je stejn potencil. Napt
UAC = UAD , UBC = UBD .
Po dosazen Rx I1 = Rn I2 , Ra I3 = Rb I4 . eenm tchto rovnic dostaneme
Rx
Ra
=
,
Rn
Rb
z eho Rx = Rn
Ra
.
Rb
hyblivm jezdcem rozdlen na dva seky. Jsou-li a, b dlky obou sek drtu,
pak
a
x
Rx = Rn = Rn
.
b
lx
Mstkov metoda dv velmi pesn vsledky, pokud se men odpor Rx pli
neli od znmho odporu Rn . V takovm ppad se jezdec vyvenho mstku
nachz blzko stedu odporovho drtu.
Poznmka
Posledn tvrzen je mono dokzat pomoc diferencilnho potu. Relativn
odchylka
lx+x
Rdx
dRx
l
(l x)2
=
=
dx.
x
Rx
x(l x)
R
lx
l
je minimln, je-li x(l x) maximln. Vraz x(l x) nabv
x(l x)
l
maxima pro x = .
2
Z ve uvedenho postupu je vidt, e odpor mme nejpesnji, je-li dotyk jezdce piblin v okol stedu mstku. Prakticky to znamen odhadnout
hodnotu odporu Rx a pak volit Rn piblin stejn velik. Men vyaduje
galvanometr s vy citlivost.
Vraz
1.4
Spojovn rezistor
R2
R3
Rn
U2
U3
Un
I
U1
U
Obr. 9
Pro celkov napt U plat vztah U = U1 + U2 + U3 + . . . + Un .
Podle Ohmova zkona plat U1 = R1 I, U2 = R2 I, U3 = R3 I, . . . Un = Rn I.
Po dosazen do vztahu pro U a prav dostaneme
U = I(R1 + R2 + R3 + . . . + Rn ) = IR,
kde R je vsledn odpor rezistor spojench za sebou. Pro vsledn odpor pak
plat
R = R1 + R2 + R3 + . . . + Rn .
Vsledn odpor sriov spojench rezistor je roven soutu odpor jednotlivch rezistor.
b) Spojovn vedle sebe paraleln
I
I1
I2
I3
In
R1
R2
R3
Rn
Obr. 10
Celkov proud I je dn soutem jednotlivch proud I = I1 + I2 + I3 + . . . + In .
U
U
U
U
U
Podle Ohmova zkona plat I = , I1 =
,I =
,I =
, . . . , In =
.
R
R1 2
R2 3
R3
Rn
U
U
U
U
U
Po dosazen dostaneme
=
+
+
+ ... +
.
R
R1
R2
R3
Rn
9
1
1
1
1
1
=
+
+
+ ...+
.
R
R1 R2
R3
Rn
Poznmka
Vztah pro paraleln spojovn rezistor je mono pepsat tak pomoc vo1
divosti G = . Pak je mono pst G = G1 + G2 + G3 + . . . + Gn .
R
Vsledn vodivost paraleln spojench rezistor je urena soutem vodivost
jednotlivch rezistor.
Pklad 1 regulace vytpn
Mme dva topn lnky o odporech R1 a R2 (R1 > R2 ). Pomoc tchto lnk
chceme vytpt mstnost s monost regulace jejho vytpn. Krom topnch
lnk mme tak k dispozici neomezen poet dvoupolohovch spna.
a) Urete maximln poet stup regulace a naznate realizaci takov regulace.
b) Urete nejmen mon poet pepna, kter je nutno pout k regulaci
v loze a).
c) Nakreslete a zdvodnte schma zapojen pro tuto regulaci.
een
a) Regulaci budeme provdt rznm zapojenm topnch lnk. Za pomoci
spna jsou mon tyi stupn regulace (nesmme zapomenout jet na jednu
polohu spna, a to kdy budeme chtt topen pln vypnout):
I oba topn lnky jsou spojeny do srie, pak RI = R1 + R2 ,
II je zapojen pouze lnek o odporu R1 , pak RII = R1 ,
III je zapojen pouze lnek o odporu R2 , pak RIII = R2 ,
R1 R2
IV oba topn lnky jsou spojeny paraleln, pak RIV =
,
R1 + R2
(V vypnuto). Je zejm, e plat RI > RII > RIII > RIV .
b) Pro regulaci budeme potebovat 5 rznch poloh 4 stupn regulace + poloha vypnuto. Potebujeme tedy 3 pepnae, tj. 23 = 8 monost (3 monosti
zstanou nevyuity).
c) K navrenmu schmatu zapojen vytvome tabulku vech monch poloh
pepna a tomu psluejcch stup regulace.
10
R1
R2
X
2
Pepna
1 2 3
X X X
Y X X
X Y X
Y Y X
X X Y
Y X Y
X Y Y
Y Y Y
Obr. 11
1.5
Stupe
regulace
IV
III
I
0
0
0
II
0
Transgurace
Ve schmatech elektrickch st se asto setkvme s ppadem, e ti spotebie jsou spojeny do trojhelnku, jak je znzornno na obr. 12. Mnohdy je
vhodn nahradit tuto trojici trojic jinch spotebi spojench do hvzdy
podle obr. 13, tj. trojhelnk nahradit hvzdou, neboli provst transguraci.
C
C
r3
R3
R2
r1
R1
r2
B
R1 (R2 + R3 )
,
R1 + R2 + R3
(1)
RBC = r2 + r3 =
R2 (R3 + R1 )
,
R1 + R2 + R3
(2)
RCA = r3 + r1 =
R3 (R1 + R2 )
.
R1 + R2 + R3
(3)
11
Jsou-li odpory v trojhelnku dny, lze z tchto vztah snadno vyjdit odpory ve hvzd. Nejlep je vechny ti vztahy sest a souty na obou stranch
dlit dvma. Dostaneme pomocn vztah
r1 + r2 + r3 =
R1 R2 + R2 R3 + R3 R1
.
R1 + R2 + R3
(4)
Kdy od vztahu (4) postupn odetme vztahy (1), (2), (3), dostaneme
r1 =
R1 R3
,
R1 + R2 + R3
r2 =
R1 R2
,
R1 + R2 + R3
r3 =
R2 R3
.
R1 + R2 + R3
Pravidlo:
Odpor mezi nkterm vrcholem a uzlem hvzdy vyjdme jako zlomek,
v jeho itateli je souin odpor stkajcch se v odpovdajcm vrcholu trojhelnku a v jeho jmenovateli je souet vech t odpor tvocch trojhelnk.
Je mon provst i transguraci opanou, tj. vyjdit odpory R1 , R2 , R3
pomoc odpor r1 , r2 , r3 . V tomto ppad jde zejm o transguraci hvzdy
na trojhelnk. Pi vpotu postupujeme nejlpe takto:
Ze vztah (1), (2), (3) vyjdme nap. pomry
r2 : r3 = R1 : R3 ,
(5)
r1 : r3 = R1 : R2 .
(6)
r1 r2
.
r3
r2 r3
,
r1
R3 = r1 + r3 +
r1 r3
.
r2
12
Pravidlo:
Odpor mezi ktermikoli dvma vrcholy trojhelnku vyjdme jako souet
odpor vychzejcch z odpovdajcch bod hvzdy zvten o jejich souin
dlen zbvajcm tetm odporem hvzdy.
Pklad 2 drtn krychle
Vypotejte odpor drtn krychle, jej kad hrana
m odpor R0 , jestlie zdroj stejnosmrnho napt je
pipojen a) ke dvma protjm vrcholm (A a G),
b) ke stedm dvou protjch hran,
c) ke dvma vrcholm tvocm stnovou hlopku
(A a C),
d) ke dvma sousednm uzlm (A a E).
Pechodov odpory v uzlech zanedbejte.
F
D
B
Obr. 14
een
a) I. zpsob: Kadou ze esti hran krychle vychzejcch z protjch vrchol
A a G je mono nahradit dvojic paralelnch drt o polovinm prezu, tedy
s odporem R0 = 2R0 . Pak budeme mt v sti mezi body A a G celkem 6
paralelnch vtv, jedna z nich je |AE| + |EH| + |HG|. Jej odpor je R1 =
1
1
6
5
= 2R0 + R0 + 2R0 = 5R0 . Pro s pak plat
= 6
=
, take R = R0 .
R
R1
5R0
6
II. zpsob: Proud vstupuje do krychle ve vrcholu A a vystupuje z n vrcholem G. Vrcholy B, D, E maj stejn potencil 1 , vrcholy C, F , H stejn
potencil 2 . Meme tedy nahradit vrcholy B, D, E uzlem 1 o potencilu 1 ,
vrcholy C, F , H druhm uzlem o potencilu 2 (viz obr. 15). Vechny rezistory
na obr. 15 maj stejn velk odpor R0 .
Obr. 15
13
R0
R0 R0
5
+
+
= R0 .
3
6
3
6
5
R .
6 0
Poznmka
lohu a) je mono eit tak pomoc transgurace, co ale nen v tomto
ppad pli vhodn postup, i kdy by vedl tak k tmu vsledku.
b) Proud, kter vstupuje stedem hrany AE, se rozdluje do dvou stejnch
vtv, horn a doln, kter se spojuj a vystupuj z krychle spolen ve stedu
hrany CG. Mus platit:
1
1
2
1
=
+
=
,
R2
Rd
Rh
Rh
protoe ob vtve maj stejn odpor Rh =
soustavy hornch hran. Pro R plat:
R0
R
+ R + 0 , kde R je odpor
2
2
1
1
1
1
=
+
=
,
R
2R0 2R0
R0
z eho R = R0 . Je tud Rh = 2R0 a celkov odpor krychle pak dostaneme
1
1
1
jako paraleln kombinaci tchto odpor Rh , tj.
=
+
, z eho
R0
2R0
2R0
R2 = R0 .
14
R0
2
2
R
5 0
R0
A
R0
2
1
1
1
=
+
,
R0 R0
2
RAE
R0
+
+ R0
2
2
5
odkud RAE =
7
R .
12 0
Obr. 17
Poznmka
lohy c), d) by opt bylo mono eit pomoc vkonu (viz III. zpsob lohy
a)), jen je teba si dobe uvdomit, jakm zpsobem zde dojde k rozdlen
proud a ktermi vtvemi proud vbec nepotee.
15
Cvien 1
1. ern skka.
V ern skce (obr. 18) jsou zapojeny ti rezistory, a to tak, e plat R12 = 2 , R23 = 2 ,
R13 = 2 . V ern skce jsou pouze rezistory.
Urete, jak rezistory jsou v ern skce a jak
jsou zapojeny.
1
2
3
Obr. 18
2. Pravideln tystn.
Urete velikost elektrickho odporu mezi body
A, B drtnho modelu pravidelnho tystnu
(viz obr. 19). Odpor jedn hrany tystnu je R0 ,
vechny hrany maj stejn velk odpor.
C
A
B
Obr. 19
3. Pravideln estihelnk.
Urete odpory mezi body A, B st vytvoench doplnnm pravidelnho
estihelnku. Vechny seky mezi uzly st maj stejn velk odpor R0 .
Pechodov odpory v uzlech zanedbejte. ete pro vechny ti ppady.
O
A
Obr. 20
Obr. 21
Obr. 22
4. tvercov s.
Urete odpor mezi body A, B elektrick st znzornn na obr. 23. Mezi vemi uzly st je stejn
velk odpor R0 .
A
Obr. 23
16
r5
R2
R1
R1
I
B
R3
r6
Ri
U0
Obr. 24
17
R3
2
2.1
U0
Obr. 25
I0
Obr. 26
Ue
U0
Obr. 27
Zvislost napt na svorkch linernho zdroje, kter dodv spotebii o odporu R proud I, je dna vztahem
U = Ue Ri I,
(7)
18
U
U0
U = U0 Ri I.
Ik I
Stejnou zatovac charakteristiku meme tak zskat pi paralelnm zapojen vnitnho odporu k idelnmu zdroji proudu. Pak bychom dostali (pomoc
U
1. Kirchhoova zkona viz dal kapitola) I = Ik , po dosazen ze vztahu
Ri
U0 = Ik Ri za Ik a prav bychom dostali vztah (7).
Vzhledem k charakteru dalho vkladu, kter zasahuje ve vt me ji do
oblasti elektrotechniky, budeme pouvat sp nzvoslov z elektrotechniky, tj.
pslun vztahy budeme formulovat pomoc napt U0 .
I
Ri
U0
Ik
U
Ri
Ri
Skuten zdroje, u kterch je Ri R, nazvme napov tvrd (pi zmnch proudu dochz jen k velmi malm zmnm vstupnho napt). Jsou to
nap. akumultory nebo stabiliztory napt.
Skuten zdroje, u kterch je Ri R, nazvme napov mkk. Pat sem
nap. stabiliztory proudu nebo elektronick genertory s velkm vstupnm
odporem.
19
2.2
Kirchhoovy zkony
I1
V tto formulaci je vak jet nutn volba znamnek proud. Zpravidla proudm pichzejcm
do uzlu piadme kladn znamnka, odchzejcm z uzlu pak zporn znamnka (viz obr. 31)
I2
I1 + I2 I3 I4 = 0.
I3
I4
Obr. 31
2 Ve
stedokolskch uebnicch fyziky, nap. v [5] je 2. Kirchhov zkon denovn pomoc elektromotorickho napt, ze kterho je lpe patrn ve jmenovan dsledek zkona
zachovn energie Souet bytk napt na odporech je roven soutu elektromotorickch
napt zdroj. V tomto textu budeme pouvat formulaci 2. Kirchhoova zkona pomoc
svorkovho napt asto pouvanho v elektrotechnice.
20
I1
I2
R1
I2
R2
I1
B
I3
I3
R3
U02
Obr. 32
een
K uren t proud budeme potebovat ti rovnice. Pouijeme-li 1. Kirchhov
zkon na oba uzly a 2. Kirchhov zkon na ti jednoduch obvody, kter s
obsahuje, budeme mt k dispozici celkem 5 rovnic
I1 + I2 I3
I1 I2 + I3
R1 I1 R2 I2 U01
R2 I2 + R3 I3 + U02
R1 I1 + R3 I3 U01 + U20
=
=
=
=
=
0,
0,
0,
0,
0.
(8)
(9)
(10)
(11)
(12)
pro uzel A (po vynsoben minus jednou). M-li s obecn L uzl, je jen (L1)
rovnic tohoto typu linern nezvislch.
Podobn je tomu i s rovnicemi sestavenmi podle 2. Kirchhoova zkona pro
jednoduch obvody. Linern nezvislch (a tud vyuitelnch) rovnic tohoto
typu je jen tolik, kolik je nezvislch jednoduchch obvod st. Jednoduch
obvod je nezvisl, obsahuje-li alespo jednu vtev, kter nen soust dnho
jinho nezvislho obvodu. Ozname poet jednoduchch nezvislch obvod
v sti M a poet vech vtv (a tm i poet neznmch proud) N . Pak obecn
plat
N = M + (L 1).
Tento vztah uruje, kolik rovnic je teba sestavit podle 1. Kirchhoova zkona3
(L 1) a kolik podle 2. Kirchhoova zkona4 (M ).
Poet vech rovnic 1. typu urme tak, e spotme uzly, piem jeden
vynechme. Poet rovnic 2. typu M urme tak, e od potu vech vtv st
N odeteme (L 1).
V naem ppad je L = 2 a N = 3, tj. potebujeme N (L 1) = 2
rovnice 2. typu (podle 2. KZ). Protoe kad rovnice (10), (11), (12) je linern
kombinac zbvajcch dvou, je jedno, kter dv zaadme do sestavovan soustavy rovnic. Vezmeme prvn dv. Hledan proudy budou eenm tto soustavy
rovnic
I1 + I2 I3
R1 I1 R2 I2 U01
R2 I2 + R3 I3 + U02
= 0,
= 0,
= 0.
22
Obr. 33
Pi libovoln volb plnho stromu zstv vdy stejn poet vtv, kter
k nmu nepat. Poet tchto vtv je roven potu nezvislch jednoduchch
obvod dan st. Tyto obvody je eln volit tak, e vtev nepatc k plnmu
stromu doplnme vtvemi plnho stromu. Vznikne tak prv M nezvislch
jednoduchch obvod dan st.
Pklad 4 vsledn odpor st
R1
R4
R3
A
R2
C
R5
Obr. 34
een
a) Pomoc Kirchhoovch zkon
R1
R4
D
I3
I1
I
A
R3
I1 I3
I2 + I3
I2
R2
B
Obr. 35
R5
I
C
Uzel A: I = I1 + I2 ,
Smyka ADB:
R1 I1 + R3 I3 R2 I2 = 0,
Smyka DCB:
R4 (I1 I3 ) R5 (I2 + I3 ) R3 I3 = 0.
Po dosazen hodnot odpor:
6I1 4I2 = 5I3 ,
7I1 3I2 = 15I3 .
23
75I3
125I3
, I2 =
. Celkov proud je
10
10
UAC
90,5I3
=
= 4,525 .
I
20I3
R2
R4
r1
R3
r3
R4
R1
O
r2
R5
B
Obr. 36
R5
B
Obr. 37
r2
r3
R1 R2
24
=
= 1,60 ,
R1 + R2 + R3
15
4
R2 R3
20
= ,
=
R1 + R2 + R3
15
3
R1 R3
30
=
= 2,00 .
R1 + R2 + R3
15
24
Pklad 5 DA pevodnk
Na obr. 38 je znzornn invertujc operan zesilova. Protoe vstupn diferenciln napt UD je rovno virtuln nule a napt neinvertujcho vstupu
je nulov, bude napt invertujcho vstupu tak rovno nule. Zesilova napt
mezi obma vstupy zesl nekonenkrt a vstupn odpor zesilovae je nekonen velk. Pak souet proud na kadm vstupu je nulov a rozdl napt
u
mezi vstupy u u+ = 2 = 0.5
I2
R2
U
U
Plat I2 = 2 , I1 = 1 .
R2
R1
U1 R1
O
Napeme 1. KZ pro uzel O:
U2
I1 + I2 = 0.
UD
I1
Po dosazen dostaneme
R
U2 = 2 U1 .
R1
Obr. 38
pravou ve uvedenho schmatu je mon vytvoit DA pevodnk. Ukeme si, jak vytvoit
takov tybitov DA pevodnk (v praxi se pouvaj osmibitov, kter ale pracuj na stejnm principu). tybitov DA
pevodnk me bt realizovn
pomoc schmatu na obr. 39.
Pomoc Kirchhoovch zkon
vyjdete
Ua Ra = 8R0
A
Ia
Ub Rb = 4R0
B
Ib
Uc Rc = 2R0
C
Ic
I2
Ud Rd = R0
D
Id
R2 =
R0
3
U2
U2 = U2 (Ua , Ub , Uc , Ud ).
Obr. 39
een
Z 1. KZ plyne:
Ia + Ib + Ic + Id + I2 = 0,
5 Podrobnji
25
(13)
potom
Ua
Ub
Uc
Ud
U2
+
+
+
+
= 0,
8R0 4R0 2R0
R0 R2
z eho
U2 = R2
Po dosazen za R2 =
Ud
Uc
Ub
Ua
+
+
+
R0 2R0
4R0 8R0
(14)
R0
a prav dostaneme
3
U2 =
1
(8Ud + 4Uc + 2Ub + Ua ).
24
Poznmka
Zavedenm Ua = AUH , Ub = BUH , Uc = CUH , Ud = DUH dostaneme
U2 =
UH
(8D + 4C + 2B + A),
24
Cvien 2
1. Pomoc Kirchhoovch zkon urete velikost napt U elektrickho obvodu
na obr. 40.
R
U0
2R
2R
Obr. 40
26
2. Kirchhoovy zkony.
R1
R2
R3
U1
U2
Obr. 41
2.3
Princip superpozice
27
R1
R2
R1
R2
R1
U
U1
U2
Obr. 42
R2
U1
U2
Obr. 43
Obr. 44
een
Napt na vstupnch svorkch stanovme jako algebraick souet napt U
vyvolanho zdrojem U1 pi zkratovanm zdroji napt U2 (viz obr. 43) a napt
U vyvolanho zdrojem U2 pi zkratovanm zdroji napt U1 (viz obr. 44).
R2
R1
Potom U =
U , U =
U .
R1 + R2 1
R1 + R2 2
R U + R1 U2
Vsledn napt na vstupnch svorkch U = U + U = 2 1
.
R1 + R2
Pro dan hodnoty U = 32 V.
Pklad 7 princip stereofonnho vysln
U2
U1
UBC
UAB
A
B
Obr. 45
28
een
lohu vyeme uitm principu superpozice.
1. Pedpokldme, e rezistory jsou pipojeny pouze ke zdroji napt U1 . Protoe vechny rezistory maj stejn odpor R, potee jimi tak stejn velk
proud I1 .
U
Plat I1 = 1 .
2R
Potom
R
I1 I1
U1
I1 I1
R
UAB
U1
,
2
U
= RI1 = 1 .
2
= RI1 =
UAB
UBC
UBC
Obr. 46
U2
2. Nyn budeme uvaovat, e rezistory jsou pipojeny pouze ke zdroji napt U2 . Opt vemi rezistory potee stejn velk proud I2 .
U
Plat I2 = 2 .
2R
Potom
U2
,
2
U
= RI2 = 2 .
2
R
I2 I2
I2 I2
R
UAB
= RI2 =
UBC
UAB
UBC
Obr. 47
3. Budou-li napt U1 , U2 psobit souasn, pak podle principu superpozice
bude platit:
U1 + U2
UAB = UAB
+ UAB
=
,
2
UBC = UBC
+ UBC
=
U2 U1
.
2
Poznmky
1. Ve uveden obvod pedstavuje zapojen, kter umouje zskat souet a
rozdl dvou napt (resp. polovinu soutu a rozdlu napt). Zdroje napt
U1 a U2 se nijak neovlivuj.
29
UM =
Signl UM je zpracovvn monofonnmi pijmai. Pokud signl zpracovvaj stereofonn pijmae, zpracovv se signl UM i US , a to tak, e se
vytvo jejich souet a rozdl.
Vsledn signly pak jsou
1
(U + UP ) +
2 L
1
UM US = (UL + UP )
2
UM + US =
1
(U UP ) = UL ,
2 L
1
(U UP ) = UP .
2 L
A
B
Obr. 48
een
Mezi uzly A, B zapojme dva do srie
spojen zdroje stejnosmrnho proudu
I0 . Spolen uzel obou zdroj pak spojme s nekonenem (viz obr. 49).
A
UAB
I0
I0
Obr. 49
30
2.4
Spojovn zdroj
U2
Ri1
Un
Ri2
Rin
I
Obr. 50
Podle principu superpozice budeme uvaovat psoben kadho zdroje samostatn, tj. jeden zdroj vdy nechme, ostatn nahradme zkraty, vsledn
proud pak seteme. Dostaneme
I1
I2
U1
=
R + Ri1 + Ri2 + + Rin
=
R+
U2
n
P
Rij
Un
n
P
Rij
j=1
..
.
In
=
R+
j=1
31
R+
U1
n
P
j=1
,
Rij
n
P
Ij =
j=1
n
P
Uj
j=1
n
P
R+
.
Rij
j=1
U0
Ri
j=1
vnitnm odporem Ri =
n
P
j=1
Obr. 51
U0
Pak meme pst I =
.
R + Ri
b) Paraleln spojen zdroj Millmanova pouka
Ri1
I1 Ri2
I2
Rin
In
Ri
R
U1
U2
Un
U0
Obr. 53
Obr. 52
Uijeme principu superpozice a Kirchhoovy zkony.
Pomoc Kirchhoovch zkon urme dl proudy od jednotlivch zdroj,
vsledn proud protkajc spotebiem je pak dn soutem tchto proud.
Dostvme
U
R
Ri1 I1 + RI = U1 , odkud I1 = 1
I,
Ri1 Ri1
U
R
Ri2 I2 + RI = U2 , odkud I2 = 2
I,
Ri2 Ri2
..
.
U
R
Rin In + RI = Un , odkud In = n
I.
Rin Rin
Po seten tchto rovnic pro proudy dostaneme
I=
n
X
j=1
Ij =
n
X
j=1
Uj
n
X
1
1
R
I.
Rij
Rij
j=1
32
1
, kde Gij jsou vnitn vodiRij
vosti zdroj. Po prav a vyjden proudu I dostaneme
n
P
Uj Gij
Tuto rovnici upravme uitm vztahu Gij =
I=
n
P
Uj Gij
j=1
1+R
n
P
=
Gij
U0 =
Gij
j=1
n
P
j=1
Ozname-li
j=1
n
P
+R
Gij
j=1
n
P
Uj Gij
j=1
n
P
(15)
,
Gij
j=1
1
Ri = P
,
n
Gij
(16)
j=1
pak
I=
U0
.
R + Ri
(17)
33
nU0
.
R + nRi
U0
nU0
=
.
Ri
nR + Ri
R+
n
2.5
nU0
nU0
>
, tj. nR + Ri > R + nRi , odkud
R + nRi
nR + Ri
R2
R3
R5
U1
U2
Obr. 54
34
U1 = 24 V
U2 = 22 V
R1 = 1
R2 = 1
R3 = 10
R4 = 2
R5 = 2
een
R4
R1
R2
Ia
R3
Ib
R5
Ic
U1
U2
Obr. 55
= 0,
= 0,
= 0.
Dostali jsme soustavu tech rovnic o tech neznmch. Tuto soustavu nyn
vyeme pro konkrtn hodnoty prvk.
Po dosazen a prav dostaneme:
11Ia 10Ib 24 = 0,
10Ia + 14Ib 2Ic = 0,
2Ib + 3Ic + 22 = 0.
eenm tto soustavy dostaneme: Ia = 4 A, Ib = 2 A, Ic = 6 A.
Rezistorem R1 potee proud Ia = 4 A, rezistorem R3 proud Ia Ib = 2 A,
rezistorem R2 proud Ic = 6 A, rezistorem R4 proud Ib = 2 A, rezistorem R5
proud Ic Ib = 8 A.
Znamnka minus u rezistor R2 a R5 zna, e tmito rezistory protk
proud opan, ne jsme pvodn pedpokldali.
Zkuste tuto lohu vyeit pomoc Kirchhoovch zkon a ob metody pak
porovnejte.
2.6
35
V danm obvodu zvolme jeden uzel jako vztan. Zpravidla volme uzel,
ve kterm je spojeno nejvce prvk. Ostatn uzly oslujeme a ozname napt kadho z uzl vzhledem ke vztanmu uzlu. Potom pro tyto oslovan
uzly sestavme rovnice podle 1. KZ. Zskme tolik rovnic, kolik bude oslovanch uzl. eenm tto soustavy rovnic urme napt mezi oznaenmi uzly
a vztanm uzlem.
Pklad 11 metoda uzlovch napt
Vyete pklad 10 pomoc metody uzlovch napt.
een
I4
A
I1
I3
R1
UA
R3
R4
B
I5
R2
R5
I2
UB
U1
U2
C
O
Obr. 56
R1
R4
R3
UA UB
UB U2 UB
R4
R2
R5
= 0,
= 0.
1
2
10
UA UB
UB 22 UB
2
1
2
36
= 0,
= 0.
Cvien 3
1. Urete proudy protkajc jednotlivmi rezistory v v ne uvedenm obvodu na obr. 57.
R1
a) Uitm principu superpozice,
b) metodou smykovch proud,
c) metodou uzlovch napt.
ete pro hodnoty U1 = 7 V, U2 = 9 V,
U1
R1 = 1 , R2 = 1,5 , R3 = 2 .
Porovnejte vhodnost jednotlivch metod pi
een tto lohy.
R2
R3
U2
Obr. 57
2.7
I1
U
R1
Iz
U1
I1 I2 Iz = 0.
A
I2
Rz Uz
Uz
U Uz
Iz = 0.
R1
Rz
Obr. 58
37
R2
R1 R2
U
Iz .
R1 + R2
R1 + R2
(18)
Napt na zti Uz meme rovn vyjdit rovnic, kter popisuje obvod skutenho zdroje napt
Uz = U0 Ri Iz .
(19)
R2
U,
R1 + R2
(20)
kde Ri je vnitn odpor, kter urme jako odpor mezi vstupnmi svorkami
v ppad, e odpojme zt a zdroj napt zkratujeme, ppadn zdroj proudu
vyadme.
Pro zaten dli (viz obr. 61) plat vztah
Ri =
R1 R2
.
R1 + R2
38
(21)
R1
R1
U
U0
R2
R2
Obr. 60
Obr. 61
Vztahy Thveninovy pouky je tedy mono pout:
a) V ppad, e mme zadn proud Iz zte. Pak budeme napt na zatovacm rezistoru potat dle vztahu (19).
b) V ppad, e je dn odpor zatovacho rezistoru Rz . Pak bude napt na
tomto rezistoru dno vztahem
Rz
Uz =
U0 .
(22)
Ri + Rz
Pklad 12 pouit Thveninovy pouky
Vypotte napt na rezistoru R3 v obvodu zapojenm podle obr. 62. Napt
zdroje U = 12 V, odpory rezistor R1 = 100 , R2 = 40 , R3 = 25 ,
R4 = 60 .
Ri
R1
R2
R3
UR3
U0
R4
Obr. 62
UR3
R3
Obr. 63
een
Sestavme nhradn obvod podle denice Thveninovy pouky (obr. 63). Ideln
zdroj napt U0 (obr. 64) je
U0 =
R2 + R4
U,
R1 + R2 + R4
R1 (R2 + R4 )
.
R1 + R2 + R4
39
R1
R2
R1
U0
R2
R4
R4
Obr. 64
Napt na rezistoru R3 bude (podle obr. 63)
UR3 =
Obr. 65
R3
U0 .
Ri + R3
Rt
R1
I3
R3
U
U0
R2
U3 R3
R4
Obr. 67
Obr. 66
6 Graf
40
een
Odpor rezistoru Rt pi teplot t bude dn vztahem
Rt = R0 (1 + t) = R0 (1 + t).
Obvod nahradme zapojenm podle obr. 67.
Ideln zdroj napt U0 urme dle obr. 68
U02 =
R2
U,
R1 + R2
U04 =
R4
U,
Rt + R4
U0 = U04 U02 .
R1
R1 R2
Rt R4
+
.
R1 + R2
Rt + R4
Rt
R1
Rt
R4
R2
R4
U0
U
R2
Obr. 68
Proud prochzejc rezistorem R3 bude
I3 =
Obr. 69
U0
.
Ri + R3
R Rt
U,
(3R + 2R3 )Rt + R2 + 2R3 R
100 0,2t
20 A.
65 000 + 110t
100 0,2t
V. .
65 + 0,11t
41
2 U/V
1,5
1
0,5
0
t/0 C
0
20
40
60
80
100
2.8
Podle Nortonovy pouky lze libovoln obvod sloen z linernch prvk nahradit
vzhledem k libovolnm dvma svorkm obvodem skutenho zdroje proudu.
R1
I2
I1
U
A
R2
I0
Iz
Iz
Ri
Uz Rz
Uz Rz
Obr. 72
Obr. 71
Pro uzel A plat
I1 I2 Iz = 0,
Iz = 0.
R1
R2
Po prav
Uz
1
1
+
R1 R2
42
U
Iz .
R1
(23)
Ozname-li
dostaneme
1
1
1
U
=
+
,I =
(viz obr. 72),
Ri
R1
R2 0 R1
Uz = (I0 Iz )Ri .
(24)
Ri Rz
I0 .
Ri + Rz
(25)
Pro napt Uz jsme dostali shodn vraz s vrazem pro obvod skutenho
zdroje proudu (obr. 72). Nahradili jsme obvod pvodn obvodem skutenho
zdroje proudu.
U nhradnho obvodu je I0 proud idelnho zdroje proudu a ur se jako
proud, kter prochz zkratovanmi vstupnmi svorkami. Vnitn odpor Ri se
ur stejnm zpsobem jako u Thveninovy pouky.
Vztahy Nortonovy pouky je tedy mono pout:
a) V ppad, e je dn proud prochzejc zt Iz , bude napt na zatovacm
rezistoru dno vztahem (24).
b) V ppad, e je dn odpor zatovacho rezistoru, bude na nm napt
Uz =
Pklad 14 Nortonova pouka
Stanovte napt na rezistoru R1 v zapojen podle obr. 73. Napt zdroje
U = 12 V, odpory rezistor R1 = 30 , R2 = 20 , R3 = 60 .
R1
Uz
I0
Ri
U
R2
Uz R1
R3
Obr. 74
Obr. 73
een
Nhradn obvod denovan Nortonovou poukou je na obr. 75. Ideln zdroj
proudu I0 stanovme ze zapojen na obr. 75.
U
I0 =
.
R2 R3
R2 + R3
Vnitn odpor Ri stanovme ze zapojen na obr. 76.
R2 R3
Ri =
.
R2 + R3
43
I0
U
R2
R3
R2
Obr. 75
R3
Obr. 76
Ri R1
I .
Podle zapojen na obr. 74 bude napt Uz =
Ri + R1 0
Pro dan hodnoty: I0 = 0,8 A, Ri = 15 , Uz = 8 V.
2.9
etzov obvod
R1
a
R3 = R1 + R2
R2
b
Obr. 77
Vezmme nyn obvod na obr. 78. Zde lze provst nhradu koncov dvojice
rezistor rezistorem R3 , rezistory R3 , R4 pak nahradit rezistorem R5 .
a
R1
R1
R2
a
R2
R1
a
R2
R3
R1
a
R4
R5
Obr. 78
Pro rezistory R3 , R4 a R5 na obr. 78 plat
R3 = R1 + R2 ,
1
1
1
=
+
,
R4
R2
R3
R5 = R1 +
R2 R3
.
R2 + R3
44
R1
R1
R2
R1
R2
a
R2
R1
a
R2
R0
Obr. 79
Odpor nekonen st mezi svorkami a, b ozname R0 (viz obr. 79). Je-li
s nekonen, pak tak odpor mezi svorkami a , b je R0 . Pak plat
R0 = R1 +
1
1
1
+
R2
R0
, tj. R0 = R1 +
R2 R0
.
R2 + R0
1
(R1 +
2
q
R12 + 4R1 R2 ).
(26)
45
n=1
R0
n=2
R0
R0
R0
R0
R
Obr. 80
een
Nem-li bt odpor elektrickho obvodu zvisl na potu st n, mus bt tento
odpor roven prv hodnot R0 .
Pro n = 1:
1
1
1
= +
,
R0
R 2R + R0
R02 + 2R0 R 2R2 = 0.
Cvien 4
1. Posuvn odpor R je zapojen jako poIz
tenciometr a pipojen ke zdroji se svorkovm naptm U (viz obr. 81). ParaR X
leln k sti, jej odpor je X, je pipo- U
jen spotebi o odporu Rz . Urete
Rz
Uz
a) proud Iz , kter protk spotebiem,
b) napt Uz na spotebii.
lohu ete pomoc Thveninova i Nortonova teormu.
Obr. 81
2. V dlii napt podle obr. 82 maj bt odpory rezistor R1 , R2 stanoveny tak, aby napt na rezistoru
R1
R2 bylo U2max pi odbru proudu Imin a napt U2min
I
pi odbru proudu Imax . een provete
U1
a) pomoc Thveninovy pouky,
b) pomoc Nortonovy pouky.
R2
U2
ete nejprve obecn, potom pro U1 = 12,00 V,
Imax = 120 A, Imin = 80 A, U2max = 4,40 V,
U2min = 4,00 V.
Obr. 82
3. V sti znzornn na obr. 83 vypotejte proud IR , kter protk spotebiem o odporu R, a napt UR na tomto spotebii. ete nejprve obecn,
potom pro hodnoty U = 12 V, r = 2 , R = 10 .
r
r
r
r
r
U
Obr. 83
47
r
U
4. Urete velikost elektrickho odporu nekonench st znzornnch na obrzcch a) a d). V ppadech b) a d) maj vechny rezistory stejn velk
odpor R. Odpor spojovacch vodi a pechodov odpor v uzlech zanedbejte.
a)
2R
2R
Obr. 84
b)
Obr. 85
c)
Obr. 86
d)
Obr. 87
48
2R
een loh
Cvien 1
1. loha m dv een (viz obr.88, 89). Od jednoho een k druhmu je mono
pejt pomoc transgurace.
1
R1
R2
R1
2
R1
R2
R2
R1 = 3
R2 = 1
Obr. 88
Obr. 89
2. Body C, D maj stejn potencil, proud mezi nimi nepotee hranu CD
1
1
1
1
R
meme vynechat. Potom
=
+
+
, z eho R = 0 .
R
R0 2R0
2R0
2
3. Nakreslme nhradn schmata pro jednotliv ppady. Neoznaen rezistory
v obr. 90, 91, 92 maj elektrick odpor R0 . Ze symetrie vyplv monost
jednotliv schmata ze zadn pekreslit dle nsledujcch obrzk.
a) R =
4
R
3 0
R0
2
R0
2
R0
2
R0
2
Obr. 90
49
b) R =
R0
2
R0
2
4
R
5 0
R0
2
R0
2
Obr. 91
B
2R0
1
=
R
2
R0 +
z eho
1
1
+
3R0
2R0
R=
Obr. 92
11
R0 .
10
Obr. 93
Obr. 94
Vsledn odpor R je pak dn vztahem: R =
3
R0 R0 R0 R0
+
+
+
= R0 .
2
4
4
2
2
Obr. 95
3
R0 I 2 ,
2
3
R .
2 0
Obr. 96
3
R0 .
2
r5
r3
r1
r1
r2
r2
B
r6
Ri
U0
Obr. 97
51
U0
= 2 A.
R + Ri
Cvien 2
1. Uitm Kirchhoovch zkon (viz obr. 98) dostaneme:
I1 = I2 + I3 , I3 = I4 + I5 , RI1 + 2RI2 = U0 , RI3 + 2RI4 2RI2 = 0,
RI5 + RI5 2RI4 = 0.
U
U
eenm soustavy dostaneme: I5 = 0 , U = RI5 = 0 .
8R
8
R
I1
U0
I3
I2
2R
I5
I4
2R
I5
Obr. 98
2. Uitm Kirchhoovch zkon (viz obr. 99) dostaneme:
a)
I1
I2
I1 + I2 I3
R1 I1 + R3 I3 U1
I3
R1
R2
R2 I2 + U2 R3 I3
R3
= 0,
= 0,
= 0.
52
Cvien 3
1. Ve vech ppadech a), b), c) dostaneme I1 = 1 A, I2 = 2 A, I3 = 3 A.
Proudy maj orientaci dle obr. 99.
2. Vytvome nhradn obvod dle obr. 100
R1 R2
= 0,6 ,
R1 + R2
U R + U2 R1
U12 = 1 2
= 7,8 V.
R1 + R2
Potom
U12
I3 =
= 3 A.
R12 + R3
Plat R12 =
R12
R3
I3
U12
Obr. 100
Cvien 4
1. Pomoc Thveninova teormu.
Na obr. 80 je znzornno oddlen spotebie od ostatnch st obvodu.
Tuto st lze nahradit zdrojem o vnitnm napt U0 a vnitnm odporu Ri ,
UX
X(R X)
piem U0 =
, Ri =
.
R
R
U0
UX
a) Pro proud Iz pak dostaneme Iz =
=
.
Rz + Ri
R(Rz + X) X 2
U X
b) Pro napt Uz na spotebii dostvme Uz = Rz Iz =
.
X
X2
R 1+
R
R
Pomoc Nortonova teormu.
U
. Proud tekouc
RX
odporem Ri ozname Ii , proud tekouc spotebiem Iz . Plat Ii + Iz = I0 ;
Ri
U
Iz : Ii = Ri : Rz . Odtud Iz = I0
, po dosazen za I0 =
,
Rz + Ri
RX
X(R X)
UX
Ri =
dostaneme Iz =
.
R
R(Rz + X) X 2
Uvaujme paraleln kombinaci Ri a R, proud I0 =
R2
R1 R2
, Ri =
.
R1 + R2
R1 + R2
U1
R1 R2
, Ri =
.
R1
R1 + R2
54
R
. Po
2
Obr. 101
a potom na tvar
R
R
2
R
3
2
R
3
Po dosazen do (26) za R1 = R, R2 =
dostaneme Re = 1,46R.
Obr. 102
55
2
R
3
Literatura
[1] Blahovec, A.: Elektrotechnika I. Informatorium, Praha 1999.
[2] Blahovec, A.: Elektrotechnika III. Informatorium, Praha 2002.
[3] Feynman, R., P., Leighton, R., B., Sands, M.: Feynmanovy pednky z fyziky s eenmi pklady I. Fragment, Havlkv Brod 2001.
[4] Houdek, V.: Obecn fyzika II. SPN, Praha 1984.
[5] Lepil, O., ediv, P.: Elektina a magnetismus. Prometheus, Praha 2000.
[6] Matko, J.: Elektronika. IDEA SERVIS, Praha 2002.
[7] Myslk, J.: Hlavolamy z elektrotechniky. BEN, Praha 1996.
[8] Myslk, J.: Elektrotechnika jinak. BEN, Praha 1998.
[9] Rauner, K.: Elektronika. ZU, Plze 2001.
[10] ediv, P.:Pokusy s operanmi zesilovai. Knihovnika fyzikln olympidy . 11. MAFY, Hradec Krlov 1998.
[11] ediv, P.:Teplotn zvislosti fyziklnch veliin. Knihovnika fyzikln
olympidy . 51. MAFY, Hradec Krlov 2002.
[12] Vitamvs, Z.: Teormy pi een elektrickch obvod. SPN, Praha 1975.
56