ELEKTRICK OBVODY

(Stejnosmrn proud)
Studijn text pro soutc FO a ostatn zjemce o fyziku
Miroslava Jareov

Obsah
vod

1 Rezistory
1.1 Vlastnosti rezistor . . . . . . . . . . . . . .
1.2 Rezistory s vce ne dvma vvody . . . . .
1.3 Men elektrickho odporu rezistoru . . . .
a) Metoda pm . . . . . . . . . . . . . . .
b) Metoda substitun . . . . . . . . . . . .
c) Metoda mstkov . . . . . . . . . . . . .
d) Men elektrickho odporu ohmmetrem
1.4 Spojovn rezistor . . . . . . . . . . . . . .
a) Spojovn za sebou sriov . . . . . . .
b) Spojovn vedle sebe paraleln . . . . .
Pklad 1 regulace vytpn . . . . . . . .
1.5 Transgurace . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 2 drtn krychle . . . . . . . . .
Cvien 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

4
4
5
6
6
7
7
8
9
9
9
10
11
13
16

2 Metody een elektrickch obvod

2.1 Skuten a ideln zdroje elektrick energie
2.2 Kirchhoovy zkony . . . . . . . . . . . . .
Pklad 3 Kirchhoovy zkony rovnice .
Pklad 4 vsledn odpor st . . . . . . .
Pklad 5 DA pevodnk . . . . . . . . . .
Cvien 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3 Princip superpozice . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 6 princip superpozice . . . . . . .
Pklad 7 princip stereofonnho vysln .
Pklad 8 nekonen rozlehl tvercov s
2.4 Spojovn zdroj . . . . . . . . . . . . . . .
a) Sriov spojen zdroj . . . . . . . . . . .

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

18
18
20
21
23
25
26
27
28
28
30
31
31

b) Paraleln spojen zdroj Millmanova pouka . . . . .

Pklad 9 spojovn galvanickch lnk . . . . . . . . .
2.5 Metoda smykovch proud . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 10 metoda smykovch proud . . . . . . . . . .
2.6 Metoda uzlovch napt . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 11 metoda uzlovch napt . . . . . . . . . . . .
Cvien 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.7 Vty o nhradnch zdrojch . . . . . . . . . . . . . . . . .
a) Thveninova pouka vta o nhradnm zdroji napt
Pklad 12 pouit Thveninovy pouky . . . . . . . . .
Pklad 13 teplotn zvislost elektrickho odporu . . . .
2.8 Nortonova pouka vta o nhradnm zdroji proudu . . .
Pklad 14 Nortonova pouka . . . . . . . . . . . . . . .
2.9 etzov obvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 15 etzov obvod . . . . . . . . . . . . . . . . .
Cvien 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
een loh
Cvien 1
Cvien 2
Cvien 3
Cvien 4
Literatura

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

32
33
34
34
35
36
37
37
37
39
40
42
43
44
45
47

.
.
.
.

.
.
.
.

.
.
.
.

49
49
52
53
53
56

vod
Studijn text Elektrick obvody je zamen na een elektrickch obvod stejnosmrnho proudu. Jsou zde popsny rzn metody, jak eit elektrick obvody obsahujc rezistory. Popis konkrtn metody je doplnn eenmi lohami.
V textu je tak cel ada loh k een, aby si kad mohl sm zkusit, jak pochopil danou metodu, a zda je schopen ji pout k een zadanho problmu.
lohy k samostatnmu een jsou pak doplnny eenm uvedenm v zvru
textu.
Pi studiu textu se pedpokldaj zkladn znalosti o elektrickch obvodech
stejnosmrnho proudu v rozsahu stedokolskho uiva. Text voln navazuje
na souasnou gymnaziln uebnici [5]. V tto uebnici je tak uvedena metoda een elektrickch obvod pomoc Kirchhoovch zkon. Pi formulaci
tchto zkon pouv uebnice popis 2. Kirchhoova zkona pomoc elektromotorickho napt. Tento pstup se velmi asto objevuje ve stedokolskch
uebnicch fyziky. My vak budeme v pevn me pouvat msto elektromotorickho napt svorkov napt, kter se ve velk me vyuv v elektrotechnice. Vzjemn vztah mezi tmito naptmi je objasnn ve studijnm textu.
Clem studijnho textu je seznmen s rznmi metodami een obvod stejnosmrnho proudu a jejich pouitm. Vzhledem k omezenmu rozsahu je studijn text zamen pouze na een elektrickch obvod stejnosmrnho proudu
obsahujcch rezistory. Metody v textu pouit je mono zobecnit i na obecnj
obvody stdavho proudu obsahujcch impedance.

Rezistory

Rezistory jsou elektrick soustky, jejich zkladn vlastnost je elektrick odpor.

Podle konstruknho proveden rozdlujeme rezistory na dv skupiny:
1. Rezistory se dvma vvody (pevn a nastaviteln).
2. Rezistory s vce ne dvma vvody (rezistory s odbokami a potenciometry).
Jako nastaviteln rezistory (reostaty) pracuj v elektrickch obvodech vtinou
potenciometry nebo potenciometrick trimry, kter maj jeden vvod odporov
drhy bu nezapojen, nebo spojen se sbraem.
Z technologickho hlediska se rezistory dl na:
1. Vrstvov (odporov materil ve form vrstvy) dl se na uhlkov a
metalizovan.
2. Drtov (vinut odporovm drtem) maj induknost, jsou vhodn
pouze pro pouit v obvodech se stejnosmrnm proudem.

1.1

Vlastnosti rezistor

1. Jmenovit odpor rezistoru je dan vrobcem, je stanoven SN 358010.

V souladu s mezinrodn normalizovanmi adami odpor soustek pro
elektrotechniku. Nejpouvanj jsou ady E6, E12, E24.
2. Tolerance jmenovitho odporu rezistoru rezistory jsou zaazeny do skupin, kter se oznauj psmenovm kdem podle SN IEC 62 nebo barevnm kdem podle SN 358013. Vtina rezistor se vyrb s tolerancemi
odpor 20%, 10%, 5%.
3. Jmenovit zaten rezistor je vkon, kter se sm za uritch podmnek
stanovench normou pemnit v rezistoru na teplo, ani by teplota jeho
povrchu pekroila ppustnou velikost. Vrstvov rezistory se vyrbj pro
jmenovit zaten 0,125 W a 2 W, drtov rezistory 1 W a 100 W.
4. Provozn zaten rezistor nejvt ppustn provozn zaten rezistoru
je ureno nejvt teplotou povrchu soustky, pi kter jet nenastvaj
trval zmny jejho odporu ani podstatn zkracovn jejho ivota. Zvis
na teplot okol, ve kterm rezistor pracuje, a na zpsobu odvdn tepla
z tlska.

5. Nejvt dovolen napt je udno vrobcem, po pekroen tohoto napt me dojt k pokozen soustky.
6. Teplotn souinitel odporu rezistoru Tk udv nejvt pomrnou zmnu
odporu soustky odpovdajc vzrstu teploty o 1 C v rozsahu teplot, ve
kterch je zmna odporu vratn. U vrstvovch rezistor m Tk hodnotu
dov (103 a 105 ) K1 , podle technologie vroby me bt kladn
nebo zporn.
7. umov napt vznik vlivem nerovnomrnho pohybu elektron uvnit
materilu mezi vvody rezistoru vznikaj mal, asov nepravideln
zmny potencilu. Kdybychom tyto zmny zeslili a pivedli jako signl
do reproduktoru nebo sluchtek, slyeli bychom charakteristick zvuk
um elektrickho obvodu. Pinou umu je umov napt, kter m dv
hlavn sloky tepeln umov napt a povrchov umov napt. umov
napt se udv v V vztaench na 1 V pipojenho napt. U vrstvovch
rezistor s gratovou vrstvou dosahuje umov napt piblin 3V/V,
u metalizovanch rezistor je men.

1.2

Rezistory s vce ne dvma vvody

Pracuj jako napov dlie. Lze je rozdlit na dv skupiny:

1. Dlie s pevnm, pop. nastavitelnm dlicm pomrem (rezistory s odbokou) obr. 1.
2. Dlie s plynule promnnm dlicm pomrem (potenciometry a odporov
trimry) obr. 2, 3.
(U vech tchto rezistor uvedench ve je dlic pomr A =

U1

U1

U2

U1

U2
.)
U1

U2

U2
Obr. 1 Rezistor s odbokou

Obr. 2 Potenciometr

Obr. 3 Odporov trimr

1.3

Men elektrickho odporu rezistoru

a) Metoda pm
Vychz z deninho vztahu pro elektrick odpor. Napt na rezistoru a proud
prochzejc rezistorem mme souasn voltmetrem a amprmetrem v jednom
zapojen (viz obr. 4, 5), kde R0 je ochrann rezistor.
R0

R
I

R0

RA
A

A
IA

IA

RV
V

IV

UV
Obr. 4

Obr. 5

Men v zapojen podle obr. 4 vede ke sprvnmu vsledku, vezmeme-li

v vahu proud IV , kter prochz voltmetrem. Plat
R=

U
UV
.
=
I
IA IV

Proud IV urme pomoc jednoho ze vztah

IV =

UV
,
RV

IV =

UV
IVM ,
UVM

kde RV je odpor voltmetru, UVM je zvolen rozsah voltmetru a IVM je proud,

kter prochz voltmetrem pi pln vchylce ukazatele. RV , IVM jsou uvedeny
v nvodu dodvanm k pstroji.
Pokud je splnna podmnka R RV , meme proud prochzejc voltmetrem zanedbat a pout piblin vztah
R=

UV
.
IA

V zapojen podle obr. 4 musme pihlet k odporu amprmetru RA (viz nvod

U
k pstroji). Plat R = V RA .
IA
Pokud je splnna podmnka R RA , meme bytek napt na amprmeU
tru zanedbat a pout vztah R = V .
IA
6

b) Metoda substitun
Do obvodu na obr. 6 nejprve zaadme neznm rezistor o odporu Rx
a zmme prochzejc proud. Potom
pomoc pepnae nahradme men
rezistor odporovou dekdou Rd (sada
sriov spojench pesnch rezistor
o znmch odporech rzn velikosti).
Men ukonme, kdy v obou ppadech potee obvodem stejn proud.
Pak plat Rx = Rd .

R0

Rx

Rd
A
Obr. 6

c) Metoda mstkov
C
Rx

IG

I1

Rn
G

Ra
A

I3

C
Rx

Rb

Rn
G

I2
D
I4

b=lx

a=x

R0

R0

Obr. 8
Obr. 7
Zkladn zapojen Wheatstoneova mstku pro men odpor je na obr. 7,
kde Rx je men rezistor, Rn je pesn rezistor o znmm odporu (odporov
norml) a G je galvanometr. Potenciometr mezi uzly A a B je jezdcem rozdlen
na dv sti o odporech Ra , Rb . Pi men nastavme polohu jezdce potenciometru tak, aby proud IG prochzejc galvanometrem byl nulov. V takovm
ppad plat I1 = I2 , I3 = I4 a v uzlech C, D je stejn potencil. Napt
UAC = UAD , UBC = UBD .
Po dosazen Rx I1 = Rn I2 , Ra I3 = Rb I4 . eenm tchto rovnic dostaneme
Rx
Ra
=
,
Rn
Rb

z eho Rx = Rn

Ra
.
Rb

Potenciometr Wheatstoneova mstku me bt realizovn jako odporov drt

nataen mezi masvnmi svorkami a opaten dlkovou stupnic. Drt je po7

hyblivm jezdcem rozdlen na dva seky. Jsou-li a, b dlky obou sek drtu,
pak
a
x
Rx = Rn = Rn
.
b
lx
Mstkov metoda dv velmi pesn vsledky, pokud se men odpor Rx pli
neli od znmho odporu Rn . V takovm ppad se jezdec vyvenho mstku
nachz blzko stedu odporovho drtu.
Poznmka
Posledn tvrzen je mono dokzat pomoc diferencilnho potu. Relativn
odchylka
lx+x
Rdx
dRx
l
(l x)2
=
=
dx.
x
Rx
x(l x)
R
lx

l
je minimln, je-li x(l x) maximln. Vraz x(l x) nabv
x(l x)
l
maxima pro x = .
2
Z ve uvedenho postupu je vidt, e odpor mme nejpesnji, je-li dotyk jezdce piblin v okol stedu mstku. Prakticky to znamen odhadnout
hodnotu odporu Rx a pak volit Rn piblin stejn velik. Men vyaduje
galvanometr s vy citlivost.
Vraz

d) Men elektrickho odporu ohmmetrem

Vtina univerzlnch laboratornch micch pstroj me bt pouita i jako
ohmmetr, kter se skld z vestavnho zdroje, midla o odporu RM a svorek pro pipojen menho odporu. Citlivost midla je upravena tak, aby
pi zkratu svorek, kdy Rx = 0, nastala pln vchylka ukazatele oznaen na
stupnici nulou. Nulov vchylce ukazatele pi rozpojench svorkch odpovd
nekonen velk odpor. m vt odpor pipojme, tm men je vchylka ukazatele.
Pesnj ohmmetry pracuj na principu Wheatstoneova mstku.
U slicovch ohmmetr je pouit operan zesilova ve funkci pevodnku
odpor napt.

1.4

Spojovn rezistor

a) Spojovn za sebou sriov

R1

R2

R3

Rn

U2

U3

Un

I
U1

U
Obr. 9
Pro celkov napt U plat vztah U = U1 + U2 + U3 + . . . + Un .
Podle Ohmova zkona plat U1 = R1 I, U2 = R2 I, U3 = R3 I, . . . Un = Rn I.
Po dosazen do vztahu pro U a prav dostaneme
U = I(R1 + R2 + R3 + . . . + Rn ) = IR,
kde R je vsledn odpor rezistor spojench za sebou. Pro vsledn odpor pak
plat
R = R1 + R2 + R3 + . . . + Rn .
Vsledn odpor sriov spojench rezistor je roven soutu odpor jednotlivch rezistor.
b) Spojovn vedle sebe paraleln
I

I1

I2

I3

In

R1

R2

R3

Rn

Obr. 10
Celkov proud I je dn soutem jednotlivch proud I = I1 + I2 + I3 + . . . + In .
U
U
U
U
U
Podle Ohmova zkona plat I = , I1 =
,I =
,I =
, . . . , In =
.
R
R1 2
R2 3
R3
Rn
U
U
U
U
U
Po dosazen dostaneme
=
+
+
+ ... +
.
R
R1
R2
R3
Rn
9

Po prav meme pst

1
1
1
1
1
=
+
+
+ ...+
.
R
R1 R2
R3
Rn

Poznmka
Vztah pro paraleln spojovn rezistor je mono pepsat tak pomoc vo1
divosti G = . Pak je mono pst G = G1 + G2 + G3 + . . . + Gn .
R
Vsledn vodivost paraleln spojench rezistor je urena soutem vodivost
jednotlivch rezistor.
Pklad 1 regulace vytpn
Mme dva topn lnky o odporech R1 a R2 (R1 > R2 ). Pomoc tchto lnk
chceme vytpt mstnost s monost regulace jejho vytpn. Krom topnch
lnk mme tak k dispozici neomezen poet dvoupolohovch spna.
a) Urete maximln poet stup regulace a naznate realizaci takov regulace.
b) Urete nejmen mon poet pepna, kter je nutno pout k regulaci
v loze a).
c) Nakreslete a zdvodnte schma zapojen pro tuto regulaci.
een
a) Regulaci budeme provdt rznm zapojenm topnch lnk. Za pomoci
spna jsou mon tyi stupn regulace (nesmme zapomenout jet na jednu
polohu spna, a to kdy budeme chtt topen pln vypnout):
I oba topn lnky jsou spojeny do srie, pak RI = R1 + R2 ,
II je zapojen pouze lnek o odporu R1 , pak RII = R1 ,
III je zapojen pouze lnek o odporu R2 , pak RIII = R2 ,
R1 R2
IV oba topn lnky jsou spojeny paraleln, pak RIV =
,
R1 + R2
(V vypnuto). Je zejm, e plat RI > RII > RIII > RIV .
b) Pro regulaci budeme potebovat 5 rznch poloh 4 stupn regulace + poloha vypnuto. Potebujeme tedy 3 pepnae, tj. 23 = 8 monost (3 monosti
zstanou nevyuity).
c) K navrenmu schmatu zapojen vytvome tabulku vech monch poloh
pepna a tomu psluejcch stup regulace.

10

R1

R2

X
2

Pepna
1 2 3
X X X
Y X X
X Y X
Y Y X
X X Y
Y X Y
X Y Y
Y Y Y

Obr. 11

1.5

Stupe
regulace
IV
III
I
0
0
0
II
0

Transgurace

Ve schmatech elektrickch st se asto setkvme s ppadem, e ti spotebie jsou spojeny do trojhelnku, jak je znzornno na obr. 12. Mnohdy je
vhodn nahradit tuto trojici trojic jinch spotebi spojench do hvzdy
podle obr. 13, tj. trojhelnk nahradit hvzdou, neboli provst transguraci.
C
C

r3
R3

R2
r1

R1

r2
B

Obr. 12 Zapojen do trojhelnku

Obr. 13 Zapojen do hvzdy
Pi provdn transgurace je nutn, aby se hvzda chovala v sti stejn
jako pvodn trojhelnk, tj. aby mezi kteroukoli dvojic svorek A, B, C byly
v obou ppadech odpory stejn velk.
Z tohoto poadavku vyplvaj nsledujc vztahy
RAB = r1 + r2 =

R1 (R2 + R3 )
,
R1 + R2 + R3

(1)

RBC = r2 + r3 =

R2 (R3 + R1 )
,
R1 + R2 + R3

(2)

RCA = r3 + r1 =

R3 (R1 + R2 )
.
R1 + R2 + R3

(3)

11

Jsou-li odpory v trojhelnku dny, lze z tchto vztah snadno vyjdit odpory ve hvzd. Nejlep je vechny ti vztahy sest a souty na obou stranch
dlit dvma. Dostaneme pomocn vztah
r1 + r2 + r3 =

R1 R2 + R2 R3 + R3 R1
.
R1 + R2 + R3

(4)

Kdy od vztahu (4) postupn odetme vztahy (1), (2), (3), dostaneme
r1 =

R1 R3
,
R1 + R2 + R3

r2 =

R1 R2
,
R1 + R2 + R3

r3 =

R2 R3
.
R1 + R2 + R3

Pravidlo:
Odpor mezi nkterm vrcholem a uzlem hvzdy vyjdme jako zlomek,
v jeho itateli je souin odpor stkajcch se v odpovdajcm vrcholu trojhelnku a v jeho jmenovateli je souet vech t odpor tvocch trojhelnk.
Je mon provst i transguraci opanou, tj. vyjdit odpory R1 , R2 , R3
pomoc odpor r1 , r2 , r3 . V tomto ppad jde zejm o transguraci hvzdy
na trojhelnk. Pi vpotu postupujeme nejlpe takto:
Ze vztah (1), (2), (3) vyjdme nap. pomry
r2 : r3 = R1 : R3 ,

(5)

r1 : r3 = R1 : R2 .

(6)

Jestlie nyn z (5) vyjdme R3 a ze (6) R2 a dosadme do (1), dostaneme

vztah, z nho po pravch dostaneme
R1 = r1 + r2 +

r1 r2
.
r3

Dosazenm do (6) a (5) dostaneme po pravch

R2 = r2 + r3 +

r2 r3
,
r1

R3 = r1 + r3 +

r1 r3
.
r2

12

Pravidlo:
Odpor mezi ktermikoli dvma vrcholy trojhelnku vyjdme jako souet
odpor vychzejcch z odpovdajcch bod hvzdy zvten o jejich souin
dlen zbvajcm tetm odporem hvzdy.
Pklad 2 drtn krychle
Vypotejte odpor drtn krychle, jej kad hrana
m odpor R0 , jestlie zdroj stejnosmrnho napt je
pipojen a) ke dvma protjm vrcholm (A a G),
b) ke stedm dvou protjch hran,
c) ke dvma vrcholm tvocm stnovou hlopku
(A a C),
d) ke dvma sousednm uzlm (A a E).
Pechodov odpory v uzlech zanedbejte.

F
D

B
Obr. 14

een
a) I. zpsob: Kadou ze esti hran krychle vychzejcch z protjch vrchol
A a G je mono nahradit dvojic paralelnch drt o polovinm prezu, tedy
s odporem R0 = 2R0 . Pak budeme mt v sti mezi body A a G celkem 6
paralelnch vtv, jedna z nich je |AE| + |EH| + |HG|. Jej odpor je R1 =
1
1
6
5
= 2R0 + R0 + 2R0 = 5R0 . Pro s pak plat
= 6
=
, take R = R0 .
R
R1
5R0
6
II. zpsob: Proud vstupuje do krychle ve vrcholu A a vystupuje z n vrcholem G. Vrcholy B, D, E maj stejn potencil 1 , vrcholy C, F , H stejn
potencil 2 . Meme tedy nahradit vrcholy B, D, E uzlem 1 o potencilu 1 ,
vrcholy C, F , H druhm uzlem o potencilu 2 (viz obr. 15). Vechny rezistory
na obr. 15 maj stejn velk odpor R0 .

Obr. 15
13

Mezi body A a 1 protk proud temi paralelnmi vodii o odporu R0 , mezi

body 1 a 2 esti a mezi body 2 a G temi takovmi vodii. Pro celkov odpor
R tto st tedy dostvme:
R = RA1 + R12 + R2G ,
R=

R0
R0 R0
5
+
+
= R0 .
3
6
3
6

III. zpsob: Proud I vstupujc vrcholem A do dan st se zde vtv na ti

I
I
proudy o velikosti , kad z nich se dle dl na dva proudy o velikosti ,
3
6
I
do vrcholu G pak vstupuj zase ti paraleln proudy o velikosti . Pro celkov
3
vkon obvodu pak plat:
 2
 2
 2
I
I
I
5
RI 2 = 3R0
+ 6R0
+ 3R0
= R0 I 2 .
3
6
3
6
Z toho plyne R =

5
R .
6 0

Poznmka
lohu a) je mono eit tak pomoc transgurace, co ale nen v tomto
ppad pli vhodn postup, i kdy by vedl tak k tmu vsledku.
b) Proud, kter vstupuje stedem hrany AE, se rozdluje do dvou stejnch
vtv, horn a doln, kter se spojuj a vystupuj z krychle spolen ve stedu
hrany CG. Mus platit:
1
1
2
1
=
+
=
,
R2
Rd
Rh
Rh
protoe ob vtve maj stejn odpor Rh =
soustavy hornch hran. Pro R plat:

R0
R
+ R + 0 , kde R je odpor
2
2

1
1
1
1
=
+
=
,
R
2R0 2R0
R0
z eho R = R0 . Je tud Rh = 2R0 a celkov odpor krychle pak dostaneme
1
1
1
jako paraleln kombinaci tchto odpor Rh , tj.
=
+
, z eho
R0
2R0
2R0
R2 = R0 .
14

c) Urme odpor RAC . Vme, e body B, D maj stejn potencil a meme je

tedy spojit. Tot plat i o bodech F , H. Pak meme nakreslit zjednoduen
schma tohoto obvodu:
Rezistorem mezi spojenmi body H F a
B D nepotee proud (vechny popsan
R0
R0
2
2
HF
E
G body maj stejn potencil), tento rezistor
nemusme uvaovat, hrany HD a BF vypustme.
R0
R0
R0 Pak meme pst:
2
1
1
1
=
+
,
R0 R0
R
R
RAC
A
C
+
R0 + 0 + 0 + R0
R0 B D R0
2
2
2
2
2
2
3
Obr. 16
a tedy RAC = R0 .
4
d) K vpotu odporu RAE pouijeme poznatk z lohy c) o spojovn bod
se stejnm potencilem. Pro een lohy d) vyuijeme zjednoduen schma
zapojen z obr. 16 lohy c), kter jet dle zjednodume:
E

R0
2
2
R
5 0

R0
A

Nyn ji meme pst:

R0
2

1
1
1
=
+
,
R0 R0
2
RAE
R0
+
+ R0
2
2
5
odkud RAE =

7
R .
12 0

Obr. 17
Poznmka
lohy c), d) by opt bylo mono eit pomoc vkonu (viz III. zpsob lohy
a)), jen je teba si dobe uvdomit, jakm zpsobem zde dojde k rozdlen
proud a ktermi vtvemi proud vbec nepotee.

15

Cvien 1
1. ern skka.
V ern skce (obr. 18) jsou zapojeny ti rezistory, a to tak, e plat R12 = 2 , R23 = 2 ,
R13 = 2 . V ern skce jsou pouze rezistory.
Urete, jak rezistory jsou v ern skce a jak
jsou zapojeny.

1
2
3
Obr. 18

2. Pravideln tystn.
Urete velikost elektrickho odporu mezi body
A, B drtnho modelu pravidelnho tystnu
(viz obr. 19). Odpor jedn hrany tystnu je R0 ,
vechny hrany maj stejn velk odpor.

C
A

B
Obr. 19

3. Pravideln estihelnk.
Urete odpory mezi body A, B st vytvoench doplnnm pravidelnho
estihelnku. Vechny seky mezi uzly st maj stejn velk odpor R0 .
Pechodov odpory v uzlech zanedbejte. ete pro vechny ti ppady.
O
A

Obr. 20

Obr. 21

Obr. 22

4. tvercov s.
Urete odpor mezi body A, B elektrick st znzornn na obr. 23. Mezi vemi uzly st je stejn
velk odpor R0 .

A
Obr. 23

16

5. V obvodu zakreslenm na obr. 24 je dno: R1 = 1 , R2 = 4 , R3 = 5 ,

R1 = 4 , R2 = 10 , R3 = 6 , r5 = 0,6 , r6 = 4,3 , U0 = 20 V,
Ri = 3 . Stanovte proud I protkajc nerozvtvenou st obvodu. Pi
een lohy pouijte vhodnm zpsobem transguraci.
R2
A

r5

R2

R1

R1

I
B

R3

r6

Ri

U0

Obr. 24

17

R3

2
2.1

Metody een elektrickch obvod

Skuten a ideln zdroje elektrick energie

Ideln zdroj napt (schmatick znaka viz obr. 25) je takov

zdroj napt, jeho vnitn odpor je roven nule. Na svorkch
takovho zdroje je tedy stle stejn velk napt, kter nezvis
na velikosti odebranho proudu.
Ideln zdroj proudu (schmatick znaka viz obr. 26) je takov
zdroj proudu, kter m nekonen velk vnitn odpor. Tento
zdroj dodv stle stejn velk proud bez ohledu na velikost
odporu pipojen zte.

U0
Obr. 25
I0
Obr. 26

Skuten zdroj meme nahradit idelnm zdrojem stlho napt Ue 1 ,

k nmu je sriov pipojen pomysln rezistor o odporu Ri , nebo idelnm zdrojem elektrickho proudu I0 , k nmu je paraleln pipojen pomysln rezistor
o odporu Ri .
Skuten zdroj napt je tedy charakterizovn
svm tzv. elektromotorickm naptm Ue (pop. i
svorkovm naptm U0 viz obr. 27) a svm vnitnm odporem Ri .

Ue

U0

Obr. 27
Zvislost napt na svorkch linernho zdroje, kter dodv spotebii o odporu R proud I, je dna vztahem
U = Ue Ri I,

(7)

kde Ri I je bytek napt na vnitnm odporu.

Obdobn dle poznmky 1 a obr. 27 bychom mohli obdobn vztah napsat
tak pomoc napt U0 : U = U0 Ri I.
Kdybychom zjiovali zvislost napt U na velikosti odebranho proudu I,
dostali bychom tzv. zatovac charakteristiku zdroje (viz obr. 28).
1 V elektrotechnice se krom pojmu elektromotorick napt zdroje U pouv pojmu
e
vnitn (svorkov) napt zdroje U0 , piem plat U0 = Ue (viz obr. 27). Po pipojen zte
U0
o odporu R pak meme pst U = U0 Ri I, kde I =
je proud protkajc obvodem.
Ri + R

18

Pi nulovm odebranm proudu

je svorkov napt nezatenho
zdroje U0 = Ue . Pi zvtovn
odbru proudu svorkov napt
zdroje kles dle vztahu

U
U0

U = U0 Ri I.

Ik I

Obr. 28 Zatovac charakteristika linernho zdroje

Stejnou zatovac charakteristiku meme tak zskat pi paralelnm zapojen vnitnho odporu k idelnmu zdroji proudu. Pak bychom dostali (pomoc
U
1. Kirchhoova zkona viz dal kapitola) I = Ik , po dosazen ze vztahu
Ri
U0 = Ik Ri za Ik a prav bychom dostali vztah (7).
Vzhledem k charakteru dalho vkladu, kter zasahuje ve vt me ji do
oblasti elektrotechniky, budeme pouvat sp nzvoslov z elektrotechniky, tj.
pslun vztahy budeme formulovat pomoc napt U0 .
I

Ri

U0

Ik

Obr. 29 Nhradn obvod pro

zdroj elektrickho napt

U
Ri

Ri

Obr. 30 Nhradn obvod pro zdroj

elektrickho proudu

Skuten zdroje, u kterch je Ri R, nazvme napov tvrd (pi zmnch proudu dochz jen k velmi malm zmnm vstupnho napt). Jsou to
nap. akumultory nebo stabiliztory napt.
Skuten zdroje, u kterch je Ri R, nazvme napov mkk. Pat sem
nap. stabiliztory proudu nebo elektronick genertory s velkm vstupnm
odporem.

19

2.2

Kirchhoovy zkony

Uzel msto, kde se stk dva a vce vodi.

Vtev obvodu drha mezi dvma uzly tvoen jednm prvkem nebo nkolika
prvky spojenmi za sebou.
Smyka uzaven drha v sti obvodu tvoen vtvemi.
Prvn Kirchhov zkon
Vyjaduje zkon zachovn elektrickho nboje. Stejnosmrn proud je dn
elektrickm nbojem, kter projde prezem vodie za jednu sekundu. Tento
nboj se neme ve vodii nikde nahromadit ani vznikat. Dl-li se proud do
nkolika vtv, mus bt souet proud pichzejcch do uzlu roven soutu
proud, kter z uzlu odchzej.
Prvn Kirchhov zkon lze vyslovit tak takto:
n
P
Algebraick souet vech proud v uzlu se rovn nule, tj.
Ik = 0.
k=1

I1

V tto formulaci je vak jet nutn volba znamnek proud. Zpravidla proudm pichzejcm
do uzlu piadme kladn znamnka, odchzejcm z uzlu pak zporn znamnka (viz obr. 31)

I2

I1 + I2 I3 I4 = 0.

I3

I4

Obr. 31

Druh Kirchhov zkon

Je dsledkem zkona zachovn energie. Napt na kadm spotebii elektrickho obvodu je dno prac potebnou k pemstn elektrickho nboje mezi
svorkami spotebie. Projde-li nboj po uzaven drze, mus bt pslun
prce nulov, nebo nboj se vrtil na msto tho potencilu.
Druh Kirchhov zkon lze vyslovit tak takto2 :
Algebraick souet vech svorkovch napt zdroj a vech bytk napt na
n
P
Uk = 0.
spotebich se v uzaven smyce rovn nule, tj.
k=1

2 Ve

stedokolskch uebnicch fyziky, nap. v [5] je 2. Kirchhov zkon denovn pomoc elektromotorickho napt, ze kterho je lpe patrn ve jmenovan dsledek zkona
zachovn energie Souet bytk napt na odporech je roven soutu elektromotorickch
napt zdroj. V tomto textu budeme pouvat formulaci 2. Kirchhoova zkona pomoc
svorkovho napt asto pouvanho v elektrotechnice.

20

Pi psan rovnic podle 2. Kirchhoova zkona je nutn zachovat nsledujc

postup:
1. Vyzname ipkami oekvan smry proud v kad vtvi obvodu.
U zdroj zakreslme ipku pro napt U0 od kladn k zporn svorce.
Zaoblenou ipkou vyzname smr postupu smykou.
2. Pi psan rovnice vyjdeme ze zvolenho uzlu a projdeme smykou ve zvolenm smru. Souiny RI zapisujeme jako kladn, souhlas-li smr postupu
se smrem ipky u danho proudu. Tot plat pro zdroje napt.
Pklad 3 Kirchhoovy zkony rovnice
U01
Sestavte pomoc Kirchhoovch zkon soustavu rovnic, jejm vyeenm bychom zskali proudy, kter
protkaj jednotlivmi rezistory na
obr. 32.

I1

I2

R1

I2

R2

I1
B

I3

I3
R3
U02
Obr. 32

een
K uren t proud budeme potebovat ti rovnice. Pouijeme-li 1. Kirchhov
zkon na oba uzly a 2. Kirchhov zkon na ti jednoduch obvody, kter s
obsahuje, budeme mt k dispozici celkem 5 rovnic
I1 + I2 I3
I1 I2 + I3
R1 I1 R2 I2 U01
R2 I2 + R3 I3 + U02
R1 I1 + R3 I3 U01 + U20

=
=
=
=
=

0,
0,
0,
0,
0.

(8)
(9)
(10)
(11)
(12)

Je zejm, e dv z tchto rovnic jsou nadbyten. Snadno nahldneme, e

rovnice (9) sestaven pro uzel B je shodn s rovnic (8), kter byla sestavena
21

pro uzel A (po vynsoben minus jednou). M-li s obecn L uzl, je jen (L1)
rovnic tohoto typu linern nezvislch.
Podobn je tomu i s rovnicemi sestavenmi podle 2. Kirchhoova zkona pro
jednoduch obvody. Linern nezvislch (a tud vyuitelnch) rovnic tohoto
typu je jen tolik, kolik je nezvislch jednoduchch obvod st. Jednoduch
obvod je nezvisl, obsahuje-li alespo jednu vtev, kter nen soust dnho
jinho nezvislho obvodu. Ozname poet jednoduchch nezvislch obvod
v sti M a poet vech vtv (a tm i poet neznmch proud) N . Pak obecn
plat
N = M + (L 1).

Tento vztah uruje, kolik rovnic je teba sestavit podle 1. Kirchhoova zkona3
(L 1) a kolik podle 2. Kirchhoova zkona4 (M ).
Poet vech rovnic 1. typu urme tak, e spotme uzly, piem jeden
vynechme. Poet rovnic 2. typu M urme tak, e od potu vech vtv st
N odeteme (L 1).
V naem ppad je L = 2 a N = 3, tj. potebujeme N (L 1) = 2
rovnice 2. typu (podle 2. KZ). Protoe kad rovnice (10), (11), (12) je linern
kombinac zbvajcch dvou, je jedno, kter dv zaadme do sestavovan soustavy rovnic. Vezmeme prvn dv. Hledan proudy budou eenm tto soustavy
rovnic
I1 + I2 I3
R1 I1 R2 I2 U01
R2 I2 + R3 I3 + U02

= 0,
= 0,
= 0.

Poznmka Metoda plnho stromu

Pi praktickm een st je uiten vyut pi volb nezvislch jednoduchch obvod tzv. metody plnho stromu.
pln strom elektrick st je libovoln soustava vtv st, kter spojuje
vechny jej uzly, piem nevytv dnou uzavenou smyku.
Lze tedy pejt vtvemi plnho stromu z libovolnho uzlu do kterhokoliv
jinho uzlu, a to jedinm monm zpsobem. Nap. plnm stromem st na
obr. 33 je kterkoliv ze t vtv. Pro usnadnn praktickho postupu je eln
pekreslit si nejdve danou s zjednoduen tak, e vtve jsou znzornny
sekami (bez vyznaen zapojench prvk). Na obr. 33 je znzornno nkolik
monost (ne vechny) volby plnho stromu urit st (pln strom je tun
vyznaen).
3 dle
4 dle

budeme pst u jen zkrcen 1. KZ

jen zkrcen 2. KZ

22

Obr. 33
Pi libovoln volb plnho stromu zstv vdy stejn poet vtv, kter
k nmu nepat. Poet tchto vtv je roven potu nezvislch jednoduchch
obvod dan st. Tyto obvody je eln volit tak, e vtev nepatc k plnmu
stromu doplnme vtvemi plnho stromu. Vznikne tak prv M nezvislch
jednoduchch obvod dan st.
Pklad 4 vsledn odpor st
R1

Stanovte vsledn odpor mezi uzly A

a C (viz obr. 34), jsou-li dny odpory
vech rezistor: R1 = 6 , R2 = 4 ,
R3 = 5 , R4 = 7 , R5 = 3 . ete
pomoc
a) Kirchhoovch zkon,
b) pemny trojhelnku na hvzdu.

R4

R3

A
R2

C
R5

Obr. 34
een
a) Pomoc Kirchhoovch zkon
R1
R4
D
I3

I1

I
A

R3

I1 I3
I2 + I3

I2
R2

B
Obr. 35

R5

I
C

Uzel A: I = I1 + I2 ,
Smyka ADB:
R1 I1 + R3 I3 R2 I2 = 0,
Smyka DCB:
R4 (I1 I3 ) R5 (I2 + I3 ) R3 I3 = 0.
Po dosazen hodnot odpor:
6I1 4I2 = 5I3 ,
7I1 3I2 = 15I3 .

23

eenm tto soustavy obdrme: I1 =

tedy I = I1 + I2 = 20I3 .

75I3
125I3
, I2 =
. Celkov proud je
10
10

Vpoet napt mezi body A, C:

UAC = UAD + UDC = R1 I1 + R4 (I1 I3 ) = 90,5I3 .
Vsledn odpor je R =

UAC
90,5I3
=
= 4,525 .
I
20I3

b) Pomoc transgurace trojhelnk na hvzdu.

Obr. 34 nejprve pekreslme na obr. 36, potom dle na obr. 37.
D

R2

R4

r1

R3

r3

R4

R1

O
r2

R5
B
Obr. 36

R5

B
Obr. 37

Uitm vztah pro transguraci obdrme:

r1

r2

r3

R1 R2
24
=
= 1,60 ,
R1 + R2 + R3
15
4
R2 R3
20
= ,
=
R1 + R2 + R3
15
3
R1 R3
30
=
= 2,00 .
R1 + R2 + R3
15

Odpor mezi body O, C se nyn ur jako paraleln azen rezistor r3 + R4 a

r2 + R5 , tj.
1
1
1
40
=
+
=
,
ROC
r3 + R4
r2 + R5
117
take ROC = 2,925 . Vsledn odpor celho zapojen se ur
R = RAO + ROC = r1 + ROC = 4,525 .

24

Pklad 5 DA pevodnk
Na obr. 38 je znzornn invertujc operan zesilova. Protoe vstupn diferenciln napt UD je rovno virtuln nule a napt neinvertujcho vstupu
je nulov, bude napt invertujcho vstupu tak rovno nule. Zesilova napt
mezi obma vstupy zesl nekonenkrt a vstupn odpor zesilovae je nekonen velk. Pak souet proud na kadm vstupu je nulov a rozdl napt
u
mezi vstupy u u+ = 2 = 0.5

I2
R2
U
U
Plat I2 = 2 , I1 = 1 .
R2
R1
U1 R1
O
Napeme 1. KZ pro uzel O:
U2
I1 + I2 = 0.
UD
I1
Po dosazen dostaneme
R
U2 = 2 U1 .
R1
Obr. 38
pravou ve uvedenho schmatu je mon vytvoit DA pevodnk. Ukeme si, jak vytvoit
takov tybitov DA pevodnk (v praxi se pouvaj osmibitov, kter ale pracuj na stejnm principu). tybitov DA
pevodnk me bt realizovn
pomoc schmatu na obr. 39.
Pomoc Kirchhoovch zkon
vyjdete

Ua Ra = 8R0
A
Ia
Ub Rb = 4R0
B
Ib
Uc Rc = 2R0
C
Ic

I2

Ud Rd = R0
D
Id

R2 =

R0
3

U2

U2 = U2 (Ua , Ub , Uc , Ud ).
Obr. 39
een
Z 1. KZ plyne:
Ia + Ib + Ic + Id + I2 = 0,
5 Podrobnji

jsou funkce operanch zesilova popsny v [10].

25

(13)

potom
Ua
Ub
Uc
Ud
U2
+
+
+
+
= 0,
8R0 4R0 2R0
R0 R2
z eho
U2 = R2
Po dosazen za R2 =

Ud
Uc
Ub
Ua
+
+
+
R0 2R0
4R0 8R0

(14)

R0
a prav dostaneme
3
U2 =

1
(8Ud + 4Uc + 2Ub + Ua ).
24

Poznmka
Zavedenm Ua = AUH , Ub = BUH , Uc = CUH , Ud = DUH dostaneme
U2 =

UH
(8D + 4C + 2B + A),
24

kde UH je napt logickch vstup v horn rovni (zpravidla UH = 0,1 V, ale

.
nap. v TTL obvodech UH = 3,5 V), A, B, C, D {0, 1} jsou logick promnn.

Cvien 2
1. Pomoc Kirchhoovch zkon urete velikost napt U elektrickho obvodu
na obr. 40.
R

U0

2R

2R

Obr. 40

26

2. Kirchhoovy zkony.

R1

R2
R3

U1

U2
Obr. 41

a) Vypotte proudy protkajc rezistory R1 ,

R2 , R3 v obvodu na obr. 41.
b) Jak se zmn hodnoty proud v obvodu,
jestlie u zdroje U2 zamnme polaritu?
c) Jak by musela bt velikost odporu u rezistoru R3 , aby rezistory R1 a R2 protkal
stejn velk proud?
ete pro hodnoty R1 = 1 ; R2 = 1,5 ;
R3 = 2 ; U1 = 7 V; U2 = 9 V.

Metoda een elektrickch obvod pomoc Kirchhoovch zkon se nejev

vdy jako vhodn v ppad sloitjch elektrickch obvod musme eit
soustavy rovnic s vym potem neznmch. Z tohoto dvodu se postupn
rozilo i pouit dalch metod, kter si dle ukeme.

2.3

Princip superpozice

V elektrick sti sestaven z linernch zdroj a linernch spotebi meme

uvaovat psoben kadho zdroje samostatn. Vsledn proudy protkajcmi
jednotlivmi vtvemi, pop. napt na tchto vtvch a jejich prvcch jsou algebraickmi souty dlch proud a napt vyvolanch jednotlivmi zdroji,
piem ostatn zdroje jsou vyazeny (tj. skuten zdroje jsou nahrazeny svmi
vnitnmi odpory, ideln zdroje napt jsou nahrazeny zkraty a ideln zdroje
proudu jsou odpojeny).
Postup pi een obvodu metodou linern superpozice
1. Vyzname polaritu jednotlivch zdroj
2. Vypoteme napt nebo proud na uvaovanm prvku pi psoben jednoho zdroje, pi ostatnch zdrojch napt nahrazench zkratem a vyazench zdrojch proudu.
3. To provedeme postupn pro kad zdroj.
4. Vsledn napt nebo proud na uvaovanm prvku jsou pak dny algebraickm soutem vech dlch napt nebo proud.

27

Pklad 6 princip superpozice

V obvodu zapojenm podle obr. 42 vypotte napt U na vstupnch svorkch.
Napt zdroj jsou U1 = 20 V, U2 = 40 V, odpory rezistor jsou R1 = 15 ,
R2 = 10 .

R1

R2

R1

R2

R1

U
U1

U2

Obr. 42

R2

U1

U2

Obr. 43

Obr. 44

een
Napt na vstupnch svorkch stanovme jako algebraick souet napt U
vyvolanho zdrojem U1 pi zkratovanm zdroji napt U2 (viz obr. 43) a napt
U vyvolanho zdrojem U2 pi zkratovanm zdroji napt U1 (viz obr. 44).
R2
R1
Potom U =
U , U =
U .
R1 + R2 1
R1 + R2 2
R U + R1 U2
Vsledn napt na vstupnch svorkch U = U + U = 2 1
.
R1 + R2
Pro dan hodnoty U = 32 V.
Pklad 7 princip stereofonnho vysln
U2

Na obr. 45 je nakreslen elektrick obvod

se dvma zdroji napt U1 , U2 a tymi
rezistory o stejnm elektrickm odporu R.
Urete napt UAB a UBC .

U1

UBC

UAB
A

B
Obr. 45

28

een
lohu vyeme uitm principu superpozice.
1. Pedpokldme, e rezistory jsou pipojeny pouze ke zdroji napt U1 . Protoe vechny rezistory maj stejn odpor R, potee jimi tak stejn velk
proud I1 .
U
Plat I1 = 1 .
2R
Potom

R
I1 I1

U1

I1 I1
R

UAB

U1
,
2
U
= RI1 = 1 .
2

= RI1 =
UAB

UBC

UBC

Obr. 46
U2

2. Nyn budeme uvaovat, e rezistory jsou pipojeny pouze ke zdroji napt U2 . Opt vemi rezistory potee stejn velk proud I2 .
U
Plat I2 = 2 .
2R
Potom
U2
,
2
U
= RI2 = 2 .
2

R
I2 I2
I2 I2
R

UAB
= RI2 =

UBC

UAB

UBC

Obr. 47
3. Budou-li napt U1 , U2 psobit souasn, pak podle principu superpozice
bude platit:
U1 + U2

UAB = UAB
+ UAB
=
,
2

UBC = UBC
+ UBC
=

U2 U1
.
2

Poznmky
1. Ve uveden obvod pedstavuje zapojen, kter umouje zskat souet a
rozdl dvou napt (resp. polovinu soutu a rozdlu napt). Zdroje napt
U1 a U2 se nijak neovlivuj.
29

2. Tento princip se vyuv u stereofonnho rozhlasovho vysln, kter je

realizovno tm zpsobem, e se zvl snm lev (L) a prav (P) kanl.
Vyslan signly jsou
1
1
U + U ,
2 L 2 P
1
1
US = UL UP .
2
2

UM =

Signl UM je zpracovvn monofonnmi pijmai. Pokud signl zpracovvaj stereofonn pijmae, zpracovv se signl UM i US , a to tak, e se
vytvo jejich souet a rozdl.
Vsledn signly pak jsou
1
(U + UP ) +
2 L
1
UM US = (UL + UP )
2
UM + US =

1
(U UP ) = UL ,
2 L
1
(U UP ) = UP .
2 L

Pklad 8 nekonen rozlehl tvercov s

Urete elektrick odpor R mezi body A a B nekonen
rozlehl tvercov st (viz obr. 48). Jednotliv seky
tvoc s maj odpor R0 .

A
B
Obr. 48

een
Mezi uzly A, B zapojme dva do srie
spojen zdroje stejnosmrnho proudu
I0 . Spolen uzel obou zdroj pak spojme s nekonenem (viz obr. 49).

A
UAB

1. nyn zdroj spojen s uzlem B odpojme. Proud I0 se rozdl do 4 vtv,

kadou vtv bude protkat (z dvod
I
symetrie) stejn velk proud 0 .
4

I0

I0
Obr. 49
30

2. Potom odpojme zdroj spojen s uzlem A. Proud I0 se opt (z dvod

I
symetrie) rozdl do 4 vtv, kadou vtv bude opt protkat proud 0 .
4
Po zapojen obou zdroj podle principu superpozice tee mezi body A, B
I
I
I
proud I = 0 + 0 = 0 .
4
4
2
I
Napt mezi uzly A, B pak je UAB = R0 0 = RI0 . Z tohoto vztahu dosta2
R0
neme, e odpor mezi body A, B je R =
.
2

2.4

Spojovn zdroj

Zkusme nyn principu superpozice pout pi spojovn (linernch) zdroj.

Uvaujme n zdroj o naptch U1 , U2 , . . . , Un a vnitnch odporech Ri1 , Ri2 ,
. . . , Rin . Tyto zdroje jsou zapojeny a) sriov, b) paraleln ke spotebii o odporu R.
a) Sriov spojen zdroj
U1

U2

Ri1

Un

Ri2

Rin
I

Obr. 50
Podle principu superpozice budeme uvaovat psoben kadho zdroje samostatn, tj. jeden zdroj vdy nechme, ostatn nahradme zkraty, vsledn
proud pak seteme. Dostaneme
I1

I2

U1
=
R + Ri1 + Ri2 + + Rin

=
R+

U2
n
P

Rij

Un
n
P

Rij

j=1

..
.
In

=
R+

j=1

31

R+

U1
n
P

j=1

,
Rij

Vsledn proud je pak I =

n
P

Ij =

j=1

n
P

Uj

j=1
n
P

R+

.
Rij

j=1

Z vsledk je zejm, e tyto zdroje meme nan

P
hradit zdrojem jedinm o napt U0 =
Uj a

U0

Ri

j=1

vnitnm odporem Ri =

n
P

Rij (viz obr. 51).

j=1

Obr. 51

U0
Pak meme pst I =
.
R + Ri
b) Paraleln spojen zdroj Millmanova pouka

Ri1

I1 Ri2

I2

Rin

In

Ri

R
U1

U2

Un

U0

Obr. 53
Obr. 52
Uijeme principu superpozice a Kirchhoovy zkony.
Pomoc Kirchhoovch zkon urme dl proudy od jednotlivch zdroj,
vsledn proud protkajc spotebiem je pak dn soutem tchto proud.
Dostvme
U
R
Ri1 I1 + RI = U1 , odkud I1 = 1
I,
Ri1 Ri1
U
R
Ri2 I2 + RI = U2 , odkud I2 = 2
I,
Ri2 Ri2
..
.
U
R
Rin In + RI = Un , odkud In = n
I.
Rin Rin
Po seten tchto rovnic pro proudy dostaneme
I=

n
X
j=1

Ij =

n
X
j=1

Uj

n
X
1
1
R
I.
Rij
Rij
j=1

32

1
, kde Gij jsou vnitn vodiRij
vosti zdroj. Po prav a vyjden proudu I dostaneme
n
P
Uj Gij
Tuto rovnici upravme uitm vztahu Gij =

I=

n
P

Uj Gij

j=1

1+R

n
P

=
Gij

U0 =

Gij

j=1

n
P

j=1

Ozname-li

j=1
n
P

+R

Gij

j=1
n
P

Uj Gij

j=1
n
P

(15)

,
Gij

j=1

1
Ri = P
,
n
Gij

(16)

j=1

pak
I=

U0
.
R + Ri

(17)

Z vsledku je zejm, e tyto paraleln zdroje meme nahradit zdrojem

jedinm o napt U0 danm vztahem (15) a vnitnm odporu Ri danm vztahem
(16) viz obr. 52, 53. Proud I protkajc spotebiem o odporu R bude pak
dn vztahem (17).
V praxi se paraleln spojuj jen zdroje se stejnm elektromotorickm naptm, uvate pro!
Pklad 9 spojovn galvanickch lnk
Zapojme-li n galvanickch lnk (U0 , Ri ) za sebou, prochz spotebiem
o odporu R proud I1 . Zapojme-li tyto lnky vedle sebe, prochz spotebiem
o odporu R proud I2 .
a) Jakou velk odpor R mus mt spotebi, aby I1 = I2 ?
b) Jak mus bt vztah mezi odpory R, Ri , aby byla splnna podmnka I1 > I2 ?
een
a) Podle vztah pro sriov zapojen zdroj meme pst I1 =

33

nU0
.
R + nRi

Podle Millmanovy pouky pro paraleln spojovn zdroj meme pst

I2 =

U0
nU0
=
.
Ri
nR + Ri
R+
n

M-li bt I1 = I2 , mus bt R + nRi = nR + Ri , odkud R = Ri .

b) Je-li I1 > I2 , pak
R > Ri .

2.5

nU0
nU0
>
, tj. nR + Ri > R + nRi , odkud
R + nRi
nR + Ri

Metoda smykovch proud

Tato metoda vyuv druh Kirchhov zkon, kter se vztahuje k napt

v uzaven smyce souet napt v uzaven smyce je roven nule.
Pi pouit tto metody zavedeme do kad smyky smykov proud. Smykov proudy ozname v kad smyce libovoln. Je vhodn volit smysl proud
ve vech smykch souhlasn. Tyto smykov proudy jsou pro ns neznm veliiny. Je nutno sestavit tolik rovnic, kolik je v zapojen neznmch smykovch
proud. Tm dostaneme soustavu rovnic, jejm eenm pak urme smykov
proudy. Kadm rezistorem spolenm dvma smykm protkaj dva proudy
(dvou sousednch smyek).
Po vypoten pslunch smykovch proud urme skuten proudy, pop.
stanovme napt na jednotlivch rezistorech pomoc Ohmova zkona. Vyjde-li
njak proud zporn, znamen to, e m opanou orientaci ne jsme pvodn
pedpokldali.
Nsledujc pklad popisuje pouit metody smykovch proud.
Pklad 10 metoda smykovch proud
Urete proudy protkajc jednotlivmi rezistory v obvodu podle obr. 54
R4
R1

R2
R3

R5

U1

U2
Obr. 54

34

U1 = 24 V
U2 = 22 V
R1 = 1
R2 = 1
R3 = 10
R4 = 2
R5 = 2

een
R4
R1

R2
Ia

R3

Ib

R5

Ic

U1

U2
Obr. 55

Do jednotlivch smyek zavedeme smykov proudy Ia , Ib , Ic .

Dle napeme pro kadou smyku 2. KZ:
R1 Ia + R3 (Ia Ib ) U1
R4 Ib + R5 (Ib Ic ) + R3 (Ib Ia )
R2 Ic + R5 (Ic Ib ) + U2

= 0,
= 0,
= 0.

Dostali jsme soustavu tech rovnic o tech neznmch. Tuto soustavu nyn
vyeme pro konkrtn hodnoty prvk.
Po dosazen a prav dostaneme:
11Ia 10Ib 24 = 0,
10Ia + 14Ib 2Ic = 0,
2Ib + 3Ic + 22 = 0.
eenm tto soustavy dostaneme: Ia = 4 A, Ib = 2 A, Ic = 6 A.
Rezistorem R1 potee proud Ia = 4 A, rezistorem R3 proud Ia Ib = 2 A,
rezistorem R2 proud Ic = 6 A, rezistorem R4 proud Ib = 2 A, rezistorem R5
proud Ic Ib = 8 A.
Znamnka minus u rezistor R2 a R5 zna, e tmito rezistory protk
proud opan, ne jsme pvodn pedpokldali.
Zkuste tuto lohu vyeit pomoc Kirchhoovch zkon a ob metody pak
porovnejte.

2.6

Metoda uzlovch napt

Tato metoda je zaloena na pouit prvnho Kirchhoova zkona. Je vhodn

ji pout zejmna v obvodech s paraleln azenmi leny.

35

V danm obvodu zvolme jeden uzel jako vztan. Zpravidla volme uzel,
ve kterm je spojeno nejvce prvk. Ostatn uzly oslujeme a ozname napt kadho z uzl vzhledem ke vztanmu uzlu. Potom pro tyto oslovan
uzly sestavme rovnice podle 1. KZ. Zskme tolik rovnic, kolik bude oslovanch uzl. eenm tto soustavy rovnic urme napt mezi oznaenmi uzly
a vztanm uzlem.
Pklad 11 metoda uzlovch napt
Vyete pklad 10 pomoc metody uzlovch napt.
een
I4

A
I1

I3

R1
UA

R3

R4

B
I5

R2

R5

I2

UB

U1

U2
C

O
Obr. 56

Za vztan uzel O zvolme uzel spolen rezistorm R3 , R5 . Mezi uzly A,

B a vztanm uzlem O ozname napt UA , UB .
Pro uzel A plat: I1 I3 I4 = 0.
Pro uzel B plat: I4 I2 I5 = 0.
Po dosazen uzlovch napt dostaneme:
U1 UA
UA UB
UA

R1
R4
R3
UA UB
UB U2 UB

R4
R2
R5

= 0,
= 0.

Po dosazen konkrtnch selnch hodnot:

24 UA UA UB
UA

1
2
10
UA UB
UB 22 UB

2
1
2
36

= 0,
= 0.

eenm tto soustavy dostaneme: UA = 20 V, UB = 16 V.

U UA
U U2
U
Potom I1 = 1
= 4 A, I2 = B
= 6 A, I3 = A = 2 A,
R1
R2
R3
UA UB
UB
, I5 =
= 8 A.
I4 =
R4
R5
I tato metoda dala stejn vsledky, kter jsme zskali metodou smykovch
proud.

Cvien 3
1. Urete proudy protkajc jednotlivmi rezistory v v ne uvedenm obvodu na obr. 57.
R1
a) Uitm principu superpozice,
b) metodou smykovch proud,
c) metodou uzlovch napt.
ete pro hodnoty U1 = 7 V, U2 = 9 V,
U1
R1 = 1 , R2 = 1,5 , R3 = 2 .
Porovnejte vhodnost jednotlivch metod pi
een tto lohy.

R2
R3
U2
Obr. 57

2. Urete proud protkajc rezistorem R3 na obr. 57 pouitm Millmanovy

pouky.

2.7

Vty o nhradnch zdrojch

V tto sti se zamme na metody umoujc eit sloitj elektrick obvody.

Pomoc vt o nhradnch zdrojch lze libovoln sloit obvod sestaven z linernch prvk nahradit vzhledem k libovolnm dvma svorkm obvodem skutenho zdroje napt nebo obvodem skutenho zdroje proudu.
a) Thveninova pouka vta o nhradnm zdroji napt

I1
U

R1

Iz

U1

I1 I2 Iz = 0.

A
I2

Pro uzel A plat

Pouitm Ohmova zkona dostaneme

R2

Rz Uz
Uz
U Uz

Iz = 0.
R1
Rz

Obr. 58

37

Ve uvedenou rovnici nsobme vrazem R1 R2 a dostvme

(U Uz )Rz Uz R1 Iz R1 R2 = 0.
Po prav U R2 Uz (R1 + R2 ) Iz R1 R2 = 0.
Napt Uz na zti je
Uz =

R2
R1 R2
U
Iz .
R1 + R2
R1 + R2

(18)

Napt na zti Uz meme rovn vyjdit rovnic, kter popisuje obvod skutenho zdroje napt
Uz = U0 Ri Iz .
(19)

Nhradn obvod k tomuto vztahu je znzornn na obr. 59.

Iz
Z porovnn rovnic (18) a (19) pro Uz vyplv
denice Thveninovy pouky, e libovoln sloit obvod lze vzhledem k libovolnm dvma
Ri
svorkm nahradit obvodem skutenho zdroje
Uz
Rz
napt. U skutenho zdroje napt je pak U0
napt idelnho zdroje napt, Ri je vnitn odU0
por. Napt U0 v libovoln sloitm obvodu stanovme jako napt naprzdno na vstupnch
svorkch.
Obr. 59
Vnitn odpor Ri v libovoln sloitm obvodu stanovme jako odpor mezi
vstupnmi svorkami v ppad, e je zt odpojena, vechny zdroje napt
zkratovny, ppadn zdroje proudu vyazeny. Na vstupnch svorkch je napt
naprzdno U0 . Pro obvod zatenho dlie napt (viz obr. 60) plat
U0 =

R2
U,
R1 + R2

(20)

kde Ri je vnitn odpor, kter urme jako odpor mezi vstupnmi svorkami
v ppad, e odpojme zt a zdroj napt zkratujeme, ppadn zdroj proudu
vyadme.
Pro zaten dli (viz obr. 61) plat vztah
Ri =

R1 R2
.
R1 + R2

38

(21)

R1

R1

U
U0

R2

R2

Obr. 60
Obr. 61
Vztahy Thveninovy pouky je tedy mono pout:
a) V ppad, e mme zadn proud Iz zte. Pak budeme napt na zatovacm rezistoru potat dle vztahu (19).
b) V ppad, e je dn odpor zatovacho rezistoru Rz . Pak bude napt na
tomto rezistoru dno vztahem
Rz
Uz =
U0 .
(22)
Ri + Rz
Pklad 12 pouit Thveninovy pouky
Vypotte napt na rezistoru R3 v obvodu zapojenm podle obr. 62. Napt
zdroje U = 12 V, odpory rezistor R1 = 100 , R2 = 40 , R3 = 25 ,
R4 = 60 .
Ri
R1
R2

R3

UR3

U0

R4

Obr. 62

UR3

R3

Obr. 63

een
Sestavme nhradn obvod podle denice Thveninovy pouky (obr. 63). Ideln
zdroj napt U0 (obr. 64) je
U0 =

R2 + R4
U,
R1 + R2 + R4

Vnitn odpor Ri (obr. 65) je

Ri =

R1 (R2 + R4 )
.
R1 + R2 + R4
39

R1

R2

R1

U0

R2

R4

R4

Obr. 64
Napt na rezistoru R3 bude (podle obr. 63)
UR3 =

Obr. 65

R3
U0 .
Ri + R3

Pro dan hodnoty: U0 = 6 V, Ri = 50 , UR3 = 4 V.

Pklad 13 teplotn zvislost elektrickho odporu
V obvodu sestavenm podle obr. 66 stanovte proud prochzejc rezistorem R3
v zvislosti na teplot. Rezistor Rt je teplotn zvisl. Je zhotoven z materilu,
jeho teplotn souinitel odporu je 4 103 K1 . Pi teplot 0 C m odpor
50 . Rezistory R1 , R2 , R4 jsou teplotn nezvisl a maj stejn odpor, a to
150 . Rezistor R3 je tak teplotn nezvisl a m odpor 50 . Napt zdroje
U = 20 V. Nakreslete pro dan hodnoty graf zvislosti napt U3 (menm na
rezistoru R3 ) na teplot t rezistoru Rt v teplotnm intervalu h0, 100 Ci.6
Ri

Rt

R1

I3

R3
U

U0
R2

U3 R3

R4
Obr. 67
Obr. 66

6 Graf

je mono vytvoit pomoc Excelu - viz [11].

40

een
Odpor rezistoru Rt pi teplot t bude dn vztahem
Rt = R0 (1 + t) = R0 (1 + t).
Obvod nahradme zapojenm podle obr. 67.
Ideln zdroj napt U0 urme dle obr. 68
U02 =

R2
U,
R1 + R2

U04 =

R4
U,
Rt + R4

U0 = U04 U02 .

Vnitn odpor Ri stanovme podle zapojen na obr. 69

Ri =

R1

R1 R2
Rt R4
+
.
R1 + R2
Rt + R4

Rt

R1

Rt

R4

R2

R4

U0

U
R2

Obr. 68
Proud prochzejc rezistorem R3 bude
I3 =

Obr. 69

U0
.
Ri + R3

Po dosazen za U0 , Ri , R1 = R2 = R4 = R a prav dostaneme

I3 =

R Rt
U,
(3R + 2R3 )Rt + R2 + 2R3 R

po dosazen vztahu pro Rt , prav a dosazen danch hodnot dostaneme

I3 =

100 0,2t
20 A.
65 000 + 110t

Napt U3 na rezistoru R3 je pak dno vztahem U3 = I3 R3 , po dosazen za I3

U3 =

100 0,2t
V. .
65 + 0,11t
41

2 U/V
1,5
1
0,5
0

t/0 C
0

20

40

60

80

100

Obr. 70 Graf zvislosti napt na rezistoru R3 na teplot

2.8

Nortonova pouka vta o nhradnm zdroji proudu

Podle Nortonovy pouky lze libovoln obvod sloen z linernch prvk nahradit
vzhledem k libovolnm dvma svorkm obvodem skutenho zdroje proudu.
R1

I2

I1
U

A
R2

I0

Iz

Iz
Ri

Uz Rz

Uz Rz

Obr. 72

Obr. 71
Pro uzel A plat
I1 I2 Iz = 0,

Podle 2. KZ pro smyku na obvodu plat

I1 R1 + Uz U = 0,
U Uz
z eho I1 =
.
R1
U
Obdobn pro I2 dostaneme I2 = z .
R2
Po dosazen za I1 , I2 do (27) dostaneme
U Uz
Uz

Iz = 0.
R1
R2
Po prav
Uz

1
1
+
R1 R2

42

U
Iz .
R1

(23)

Ozname-li
dostaneme

1
1
1
U
=
+
,I =
(viz obr. 72),
Ri
R1
R2 0 R1
Uz = (I0 Iz )Ri .

(24)

Ri Rz
I0 .
Ri + Rz

(25)

Pro napt Uz jsme dostali shodn vraz s vrazem pro obvod skutenho
zdroje proudu (obr. 72). Nahradili jsme obvod pvodn obvodem skutenho
zdroje proudu.
U nhradnho obvodu je I0 proud idelnho zdroje proudu a ur se jako
proud, kter prochz zkratovanmi vstupnmi svorkami. Vnitn odpor Ri se
ur stejnm zpsobem jako u Thveninovy pouky.
Vztahy Nortonovy pouky je tedy mono pout:
a) V ppad, e je dn proud prochzejc zt Iz , bude napt na zatovacm
rezistoru dno vztahem (24).
b) V ppad, e je dn odpor zatovacho rezistoru, bude na nm napt
Uz =
Pklad 14 Nortonova pouka
Stanovte napt na rezistoru R1 v zapojen podle obr. 73. Napt zdroje
U = 12 V, odpory rezistor R1 = 30 , R2 = 20 , R3 = 60 .
R1

Uz

I0
Ri

U
R2

Uz R1

R3
Obr. 74

Obr. 73
een
Nhradn obvod denovan Nortonovou poukou je na obr. 75. Ideln zdroj
proudu I0 stanovme ze zapojen na obr. 75.
U
I0 =
.
R2 R3
R2 + R3
Vnitn odpor Ri stanovme ze zapojen na obr. 76.
R2 R3
Ri =
.
R2 + R3
43

I0
U
R2

R3

R2

Obr. 75

R3

Obr. 76

Ri R1
I .
Podle zapojen na obr. 74 bude napt Uz =
Ri + R1 0
Pro dan hodnoty: I0 = 0,8 A, Ri = 15 , Uz = 8 V.

2.9

etzov obvod

V tto sti se budeme zabvat

obvodem, kter je mono analyzovat pomoc sriovch a paralelnch zapojen. Zaneme jednoduchm obvodem, jeho schma je
na obr. 77. Je vidt, e celkov
odpor obvodu je R3 = R1 + R2 .

R1

a
R3 = R1 + R2

R2
b

Obr. 77
Vezmme nyn obvod na obr. 78. Zde lze provst nhradu koncov dvojice
rezistor rezistorem R3 , rezistory R3 , R4 pak nahradit rezistorem R5 .
a

R1

R1

R2

a
R2

R1

a
R2

R3

R1

a
R4

R5

Obr. 78
Pro rezistory R3 , R4 a R5 na obr. 78 plat
R3 = R1 + R2 ,

1
1
1
=
+
,
R4
R2
R3

R5 = R1 +

R2 R3
.
R2 + R3

Zkusme nyn vyeit situaci, kdybychom do st na obr. 78 pidvali dal a

dal dvojice rezistor R1 a R2 viz obr. 79.

44

R1

R1

R2

R1

R2

a
R2

R1

a
R2

R0

Obr. 79
Odpor nekonen st mezi svorkami a, b ozname R0 (viz obr. 79). Je-li
s nekonen, pak tak odpor mezi svorkami a , b je R0 . Pak plat
R0 = R1 +

1
1
1
+
R2
R0

, tj. R0 = R1 +

R2 R0
.
R2 + R0

Dostaneme kvadratickou rovnici, ze kter vyjdme neznmou R0 (fyzikln

vznam m pouze kladn een):
R0 =

1
(R1 +
2

q
R12 + 4R1 R2 ).

(26)

Nali jsme vraz7 pro odpor nekonenho etzovho obvodu skldajcho se

z opakujcch se sriovch a paralelnch rezistor.
Pklad 15 etzov obvod
Na obr. 80 je zakreslen elektrick obvod sloen z rezistor o stejnm odporu
R. Obvod lze rozloit na n stejnch st (n N ). Obvod je ukonen rezistorem
o odporu R0 . Urete velikost odporu R0 tak, aby odpor elektrickho obvodu
byl stejn pro libovoln n.
7K

tmu vsledku by bylo mono dospt i vhodnm pouitm Kirchhoovch zkon.

45

n=1

R0

n=2

R0

R0

R0

R0

R
Obr. 80

een
Nem-li bt odpor elektrickho obvodu zvisl na potu st n, mus bt tento
odpor roven prv hodnot R0 .
Pro n = 1:
1
1
1
= +
,
R0
R 2R + R0
R02 + 2R0 R 2R2 = 0.

eenm tto kvadratick

rovnice dostaneme dva koeny, smysl m pouze klad
n koen R0 = ( 3 1)R = 0,732 R.
Pechod z n = 1 na n = 2 provedeme tak, e nahradme prav koncov rezistor
o odporu R0 rezistorem o odporu R a na konec pidme trojici R, R0 , R (viz
obr. 80).
46

Z pedchoz vahy je zejm, e obvod lze zjednoduit na ppad n = 1.

Takto bychom mohli postupn zjednoduovat obvod pro libovoln n, a vdy
1
1
1
bychom dospli ke stejn rovnici
=
+
, kterou jsme ji vyeili
R0
R 2R + R0
pro n = 1.
Pro libovoln n mus tedy bt odpor obvodu (a tedy i rezistoru pipojenho
na konec obvodu) roven R0 = 0,732 R.

Cvien 4
1. Posuvn odpor R je zapojen jako poIz
tenciometr a pipojen ke zdroji se svorkovm naptm U (viz obr. 81). ParaR X
leln k sti, jej odpor je X, je pipo- U
jen spotebi o odporu Rz . Urete
Rz
Uz
a) proud Iz , kter protk spotebiem,
b) napt Uz na spotebii.
lohu ete pomoc Thveninova i Nortonova teormu.
Obr. 81
2. V dlii napt podle obr. 82 maj bt odpory rezistor R1 , R2 stanoveny tak, aby napt na rezistoru
R1
R2 bylo U2max pi odbru proudu Imin a napt U2min
I
pi odbru proudu Imax . een provete
U1
a) pomoc Thveninovy pouky,
b) pomoc Nortonovy pouky.
R2
U2
ete nejprve obecn, potom pro U1 = 12,00 V,
Imax = 120 A, Imin = 80 A, U2max = 4,40 V,
U2min = 4,00 V.
Obr. 82
3. V sti znzornn na obr. 83 vypotejte proud IR , kter protk spotebiem o odporu R, a napt UR na tomto spotebii. ete nejprve obecn,
potom pro hodnoty U = 12 V, r = 2 , R = 10 .
r
r

r
r

r
U

Obr. 83
47

r
U

4. Urete velikost elektrickho odporu nekonench st znzornnch na obrzcch a) a d). V ppadech b) a d) maj vechny rezistory stejn velk
odpor R. Odpor spojovacch vodi a pechodov odpor v uzlech zanedbejte.
a)

2R

2R

Obr. 84
b)

Obr. 85
c)

Obr. 86
d)

Obr. 87

48

2R

een loh
Cvien 1
1. loha m dv een (viz obr.88, 89). Od jednoho een k druhmu je mono
pejt pomoc transgurace.
1

R1

R2

R1
2

R1

R2
R2

R1 = 3

R2 = 1

Obr. 88
Obr. 89
2. Body C, D maj stejn potencil, proud mezi nimi nepotee hranu CD
1
1
1
1
R
meme vynechat. Potom
=
+
+
, z eho R = 0 .
R
R0 2R0
2R0
2
3. Nakreslme nhradn schmata pro jednotliv ppady. Neoznaen rezistory
v obr. 90, 91, 92 maj elektrick odpor R0 . Ze symetrie vyplv monost
jednotliv schmata ze zadn pekreslit dle nsledujcch obrzk.
a) R =

4
R
3 0

R0
2

R0
2

R0
2

R0
2
Obr. 90

49

b) R =

R0
2

R0
2

4
R
5 0

R0
2

R0
2
Obr. 91

c) Schma lze pekreslit na spojen dvou paralelnch vtv, piem odpor R0

mezi body O, B lze nahradit dvma paralelnmi rezistory, kad o odporu
2R0 . Jedna z vtv je znzornna na obr. 92.
Plat
A

B
2R0

1
=
R

2
R0 +

z eho

1
1
+
3R0
2R0

R=

Obr. 92

11
R0 .
10

4. lohu lze eit nkolika zpsoby.

1. zpsob s pekreslme dle obr.93 (spojme body se stejnm potencilem), pak podle obr. 94 (vechny rezistory maj stejn velk odpor R0 .

Obr. 93
Obr. 94
Vsledn odpor R je pak dn vztahem: R =

3
R0 R0 R0 R0
+
+
+
= R0 .
2
4
4
2
2

2. zpsob nhradn obvod ke schmatu na obr. 23 lze nakreslit tak takto:

50

B Nhradn schma vychz z poznatk,

e vsledn odpor dvou paraleln zapojench rezistor kad o odporu
2R0 je R0 a e vsledn odpor dvou
sriov zapojench rezistor kad
o odporu R0 je 2R0 . Vechny rezistory
na obr. 95 maj odpor 2R0 . Vsledn
3
odpor R = R0 .
2

Obr. 95

3. zpsob celkov vkon obvodu je roven soutu vkon na jednotlivch

rezistorech:
 2
 2
 2
 2
I
I
I
I
P = 2R0
+ 4R0
+ 4R0
+ 2R0
,
2
4
4
2
P = RI 2 =
z eho R =

3
R0 I 2 ,
2

3
R .
2 0

4. zpsob ke schmatu na obr. 93 lze vytvoit nhradn schma tak takto

(viz obr. 96):
Vechny rezistory na obr. 96 maj
A
B
odpor R0 , vsledn odpor je pak
R=

Obr. 96

3
R0 .
2

5. Uitm transgurace (trojhelnk hvzda) dostaneme: r1 = 2 ; r2 =

= 0,5 ; r3 = 0,4 ; r1 = 3 ; r2 = 1,2 ; r3 = 2 (viz obr. 97).
r3
A
I

r5

r3
r1

r1
r2

r2
B

r6

Ri

U0

Obr. 97
51

Odpor horn vtve bude Rh = r3 + r5 + r3 = 3 , odpor doln vtve je

Rd = r2 + r6 + r2 = 6 .
1
1
1
1
Pro nhradn odpor Rn plat
=
+
= .
Rn
Rh
Rd
2
Vnj odpor R = r1 + Rn + r1 = 7 . Proud I =

U0
= 2 A.
R + Ri

Cvien 2
1. Uitm Kirchhoovch zkon (viz obr. 98) dostaneme:
I1 = I2 + I3 , I3 = I4 + I5 , RI1 + 2RI2 = U0 , RI3 + 2RI4 2RI2 = 0,
RI5 + RI5 2RI4 = 0.
U
U
eenm soustavy dostaneme: I5 = 0 , U = RI5 = 0 .
8R
8
R

I1
U0

I3
I2

2R

I5
I4

2R

I5

Obr. 98
2. Uitm Kirchhoovch zkon (viz obr. 99) dostaneme:
a)
I1
I2
I1 + I2 I3
R1 I1 + R3 I3 U1
I3
R1
R2
R2 I2 + U2 R3 I3
R3

= 0,
= 0,
= 0.

eenm tto soustavy pro konkrtn hodnoty

U1
U2 dostaneme: I1 = 1 A, I2 = 2 A, I3 = 3 A.
b) Zmnou polarity zdroje U2 se zmn 3. rovnice soustavy: R2 I2 U2 R3 I3 = 0. Nov
een soustavy: I1 = 6,54 A, I2 = 6,31 A,
Obr. 99
I3 = 0,23 A.
c) Mus platit I1 = I2 . Po dosazen do soustavy rovnic v loze a) a eenm
tto soustavy dostaneme I1 = I2 = 4 A, I3 = 8 A, R3 = 0,375 .

52

Cvien 3
1. Ve vech ppadech a), b), c) dostaneme I1 = 1 A, I2 = 2 A, I3 = 3 A.
Proudy maj orientaci dle obr. 99.
2. Vytvome nhradn obvod dle obr. 100
R1 R2
= 0,6 ,
R1 + R2
U R + U2 R1
U12 = 1 2
= 7,8 V.
R1 + R2
Potom
U12
I3 =
= 3 A.
R12 + R3
Plat R12 =

R12
R3

I3

U12
Obr. 100

Cvien 4
1. Pomoc Thveninova teormu.
Na obr. 80 je znzornno oddlen spotebie od ostatnch st obvodu.
Tuto st lze nahradit zdrojem o vnitnm napt U0 a vnitnm odporu Ri ,
UX
X(R X)
piem U0 =
, Ri =
.
R
R
U0
UX
a) Pro proud Iz pak dostaneme Iz =
=
.
Rz + Ri
R(Rz + X) X 2
U X
b) Pro napt Uz na spotebii dostvme Uz = Rz Iz = 
.
X
X2
R 1+

R
R
Pomoc Nortonova teormu.
U
. Proud tekouc
RX
odporem Ri ozname Ii , proud tekouc spotebiem Iz . Plat Ii + Iz = I0 ;
Ri
U
Iz : Ii = Ri : Rz . Odtud Iz = I0
, po dosazen za I0 =
,
Rz + Ri
RX
X(R X)
UX
Ri =
dostaneme Iz =
.
R
R(Rz + X) X 2
Uvaujme paraleln kombinaci Ri a R, proud I0 =

een lohy b) je shodn s eenm pomoc Thveninova teormu.

2. a) Pomoc Thveninovy pouky U0 = U1

Podle zadn lohy m bt:
53

R2
R1 R2
, Ri =
.
R1 + R2
R1 + R2

U2min = U0 Ri Imax , U2max = U0 Ri Imin .

Dostali jsme 2 rovnice o 2 neznmch U0 , Ri :

U
I
U2min Imin
U
U2min
= 5,2 V, Ri = 2max
= 10 k.
U0 = 2max max
Imax Imin
Imax Imin
Dle z ve napsanch rovnic dostaneme:
U
U1
R1 = 1 Ri = 23 k, R2 =
R = 17,6 k.
U0
U1 U0 i
b) Pomoc Nortonovy pouky I0 =

U1
R1 R2
, Ri =
.
R1
R1 + R2

Potom U2 = Ri (I0 I).

Dle zadn U2max = Ri (I0 Imin ), U2min = Ri (I0 Imax ).

Dostali jsme 2 rovnice o 2 neznmch I0 , Ri :

U
U2max
I
U2min Imin
= 5,2 104 A, Ri =
= 10 k.
I0 = 2max max
U2max U2min
I0 Imin
U
Ri R1
Potom R1 = 1 = 23 k, R2 =
= 17,6 k.
I0
R1 Ri
Ob metody dvaj stejn vsledky.
3. Pouitm Millmanovy pouky meme 4 zdroje napt nahradit jedinm
o napt U1 :
U
4
r
U1 =
= U.
1
4
r
r
2
2
Pouitm Thveninovy pouky U0 = U1
= U1 = U .
r/2 + r + r
5
5
Postupnm zjednoduovnm obvodu s rezistory dostaneme
1
1
3
=
, z eho Ri =
r. Proud protkajc rezistorem R pak
Ri
5R/3 + 5R/3
10
U0
4U
bude IR =
=
= 0,45 A.
R + Ri
10R + 3r
Napt na rezistoru potom bude UR = IR R = 4,53 V.
4. a) R1 = R, R2 = 2R, po dosazen do vztahu (26) Ra = 2R.
b) Obvod lze zjednoduit na obvod obr. 78, kde R1 = R, R2 = R, potom
po dosazen do (26) Rb = 1,62R.

54

c) Obvod lze zjednoduit na obvod na obr. 78, kde R1 = R, R2 =

dosazen do (26) Rc = 1,37R.

R
. Po
2

d) Vechny rezistory na obr. 101 maj odpor R.

Schma lze zjednoduit na tvar:

Obr. 101
a potom na tvar
R

R
2
R
3

2
R
3

Po dosazen do (26) za R1 = R, R2 =
dostaneme Re = 1,46R.

Obr. 102

55

2
R
3

Literatura
[1] Blahovec, A.: Elektrotechnika I. Informatorium, Praha 1999.
[2] Blahovec, A.: Elektrotechnika III. Informatorium, Praha 2002.
[3] Feynman, R., P., Leighton, R., B., Sands, M.: Feynmanovy pednky z fyziky s eenmi pklady I. Fragment, Havlkv Brod 2001.
[4] Houdek, V.: Obecn fyzika II. SPN, Praha 1984.
[5] Lepil, O., ediv, P.: Elektina a magnetismus. Prometheus, Praha 2000.
[6] Matko, J.: Elektronika. IDEA SERVIS, Praha 2002.
[7] Myslk, J.: Hlavolamy z elektrotechniky. BEN, Praha 1996.
[8] Myslk, J.: Elektrotechnika jinak. BEN, Praha 1998.
[9] Rauner, K.: Elektronika. ZU, Plze 2001.
[10] ediv, P.:Pokusy s operanmi zesilovai. Knihovnika fyzikln olympidy . 11. MAFY, Hradec Krlov 1998.
[11] ediv, P.:Teplotn zvislosti fyziklnch veliin. Knihovnika fyzikln
olympidy . 51. MAFY, Hradec Krlov 2002.
[12] Vitamvs, Z.: Teormy pi een elektrickch obvod. SPN, Praha 1975.

56