SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatmi. 2. vyd.

Kosteln Vyd :
Karmelitnsk nakladatelstv, 1997. 702 s.ISBN 80-7192-304-4. hledej kvli svatm!!!!

Elogius eligius
Sv., biskup noyonsk ve Francii (* v Chatelaxu u Limoges). Vyuiv se zlatnictv,
povoln byl ke dvoru krle Chlothara IL, jemu ze zlata a drahokam dle nkres
zhotovil mistrovsk trn a ze zbytk zlata a drahokam jet druh podobn krli
odevzdal. Poven byv pro svou nezitnost za mincmitra a rdce krlova,
pracoval o relikvich, o ozdobch na hroby a o rakvch a p. pzni til se i u
nstupc Chlotharovch, Dagoberta I. A Chlodviga II. Dagobertovi I. Uvedl, jsa
dmyslnm diplomatem, v poslunost odbojn Bretonce. U vym vku vstoupiv
do stavu duchovnho, byl r. 639 za biskupa noyonskho zvolen a stal se
apotolem flanderskm. Hjil psn kzn crkevn, byl tdr k chudin, zakldal
kltery a kostely a zemel 1. Prosince 659. Eligius je patronem zlatnk,
stbrnk a galanternk. Zlatnc prat v kostele Salvatorskm v semini, pi
kterto slavnosti vystavovali ostatky a skvosty darovan jim od csae Karla IV.
(Ottv slovnk naun, 524, Ksl., osm dl)

Grunty klater svatho klmenta

Slovo:
grunt
Vznam:
zklad, podstata, jdro, hlavn vc neho
selsk statek, t pda, pozemky
barevn zklad, podklad obrazu
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/grunt

Kaple svatho eligia

-

Jednou z trojice kapl Klementina je kaple sv. Eligia, patrona zlatnk. Je otoena
situovna do Platnsk ulice. Kaple zasvcen tomuto svtci byla jednou z
pvodnch stedovkch staveb, kolem bvalho kltera dominikn. Znovu byla
vystavna v roce 1660, v rmci budovy Nov koleje. Kaple byla pozdji v 18. stolet
pedlena stropem. Kaple je rokokov, pouze na vchodn stran jsou zbytky iluzivn
malby architektury nkdejho hlavnho olte. Klenba kaple je valen s lunetovmi
vseemi. Tak v nkterch dalch mstnostech je ornamentln malba z konce 18.
stolet. V hornm pate dnes nalezneme Mozartm sl, kter pat k oddlen rukopis
a starch tisk a v nm se zachovalo torzo oltn fresky bval kaple sv. Eligia. Ve
spodn sti kaple je nyn audiovizuln stedisko Nrodn knihovny. Zajmavost jist
je, e jinou crkevn stavbu tho zasvcen nikde v republice nenajdeme.

Kostel sv. klimenta Na Po nebo u Juditina mostu sp ten klter na

po str. 112 r. 1226 zde usazen d dominikn

Primas
Primas (lat., prvn, pedn) me mt nsledujc vznamy:

Primas (crkev) nejvznamnj biskup v urit zemi, estn titul v crkvi

Primas (konel) oznaen pro prvnho konela ve stedovk mstsk sprv

e estn titul historickho charakteru nleejc nkterm arcibiskupm (v esk

republice praskm, v Polsku hnzdenskm, v Maarsku ostihomskm a

v Rakousku a Nmeckusalcburskm; na Slovensku nen primas jmenovn) a s nm spojen
estn a pednostn postaven mezi arcibiskupy a biskupy urit zem (nap.
pi liturgickm prvodu), z nho vak nevyplv dn jurisdikce.
Prask arcibiskup m tento titul na zklad Obnovenho zzen zemskho z roku 1627.

Ondej Blovsk

Ludvk od tech Modv

Kostel Panny Marie nad Lou nedochovan
-

Postaven v rmci zstavby smrem ke Staromstskmu nmst,

podntem bylo zaloen i vznik novho velkho trit, a bezpochyby t
dokonen novho kamennho mostu, nazvanho podle choti krle
Vladislava I. Judity (ped 1170). (z knihy Praha 72)
Vlastnili ho pni ze Sluh (75)

Eucherius (otec Eligia) matka Terezie

Lotharius krl fransk
-

Chlotar (Chlothachar) I. (511 561), syn Chlodvika I.,

Lotharius II.
- Chlothar II. (584 628) syn Chilpericha I. A Fredegundy, sjednotil franskou i a
do r. 622, kdy musel svmu synovi Dagobertovi dt Austrasii. (Otto 244, 1897 dl
dvanct)

J. Myllner
Dagobert
-

Dagobert I., posledn mocn panovnk franck z rodu Meroveova, syn

Chlothara II., vnuk povstn Fredegundy, R. 622 ustanoven k nalhn

velmo krlem v Austrasii. R. 628 Chlothar zemel a D. krlem uznn i

v Neustrii a v Burgundsku. D. zemel r. 638 (Otto, 855, dl 3., 1893)

Sv. German
-

German z Pae (496 u Autunu 28. kvtna 576, Pa) je francouzsk

svtec, kter byl v letech 550-576 paskm biskupem. V liturgickm
kalendi se pipomn 11. jna. German je patronem vz, zajatc a
hudby. Je vzvn proti porm a horece. K jeho atributm pat biskup,
etzy a hoc dm. wiki
Germanus sv. biskup pask (*496 v Autunu, t 576). Jako opat kltera
sv. Symforina v Autunu opatil zzran hojnost potravin mnichm svho
kltera, nemajcm ani chleba, r. 555 se stal biskupem v Pai. G. Vynikal
psnm ivotem, skutky lsky k blinmu a mnostvm zzrak uinnch.
Byl i obhjcem prv crkve a crkevnch zkon a zskal si zsluhy o
obrcen Frank a upevnn vry a mrav i u hlav korunovanch. (otto, 72,
dl 10, 1896)
A kdo je German z Auxerre? Nen svatej, tak asi nic

Sv. Severyn
-

Pravdpodobn severin z norika

Svat na kad den sv. I, str. 49
Zemel v oblasti Norka v roce 482
Dnen Rakousko a sten Bavorsko
Po rozpadu mskch struktur se zakldaly kesansk obce
Vd osobou v Noriku byl Severin, kde se objevil v r. 454,

Nebo severin z pae str. 249 sv. IV, vnoval se ve sv cele kontemplaci
Boch vc, zemel 6. Stolet.

Sv. Kvincius,
Narodil se ve Francii a slouil na franckm krlovskm dvoe. Nen jist zda za krle Chlodovka, kter
zemel ji r. 511, nebo jinho panovnka.
Vme, e il podle kesanskch zsad a proto se dostal do konfliktu se lechtinou, kter se zalbil a
je ho svdla nemravnmi nvrhy. Kvirinv postoj vak byl jednoznan zamtav. Odmtnut pan se
rozhodla pro pomstu. Podle nespolehlivch text mlo snad jt o Fredegundu (+ 597). Martyrologium
pouze udv, e zemel jako muednk v oblasti Tours ve Francii. Bli daj doby ne stolet se
nepovauje za spolehliv.
Zabit byl pro vrn zachovvn Boch pikzn ve zmnn dieczi u eky Indre, kde mu byla
useknuta hlava.
Jeho ostatky jsou uctvny v chrmu sv. tpna v Meaux.

Sv. Quintin Ve francouzskm Tours se slav pamtka muednka svatho

Quintina ze 6. Stolet. Jeho jmno pochz z latiny, zejm jako odvozenina ve
smyslu pt narozen syn. Podle spisu Vita ze 13. Stolet, b bllalalalala
-

Rodkem z Paskho kraje,

Odmtl nemravn nvrhy manelky svho pna, Aga se rozhodla, e mu
usekne hlavu
Stalo se to v 6. Stolet
Uctvn u od 11. Stolet vdy 4. jna v Tours

Svat na kad den: historie, spiritualita, umn : jen listopad

prosince / [editor Antonio Tarzia, peklad Pavla Drinock et. Al. Kosteln
vyd: Karmelitnsk nakladatelstv, 2010. 543 s., isbn 978-80-7195-293-0,
sv. IV, str. 27

sv. Quintin 2 Svat na kad den str. 141 sv IV muednk ve

francouzskm Vermandu, msk oban, byl ve 3. Stolet za csae Maximina na
pkaz sentora odsouzen a zemel muednickou smrt
Mon Sv. Kvincin, buskup ve Francii, byl prvn zvolen biskupem v Rodez, ale
odtud byl Gty vypuzen do exilu, kde se stal biskupem keltskho kmene Arvern.
Zemel asi roku 525 (Svat na kad den, s. 207 sv. IV)

sv. Lucius,
-

S nejvt pravdpodobnost odkaz na papee od 253 do 254 zvolen

v dob pronsledovn kesan mskmi csai. Je uctvn jako muednk,
ale nejspe muednickou smrt nezemel. Pohben je v Kalixtovch
katakombch. (Svat na kad den, str. 301, sv. I)
Mon Svat Lucius z Churu evangeliztorem v zemch msk provincie
Rtie, il jako poustevnk na Luziensteigu ve vcarsku
Mon sv. Lucin

Sv. Herman (German)

-

Svat german z pae

Svat na kad den (s. 276-7, sv. II) narozen v Autunu, vzdlan, knz a
opat, od roku 555 biskup v Pai v dobe fransk e rozdlen a
konfliktn, spolupracuje s panovnky, pomh chudm, pitaj se mu
zzraky na pomoc zatenm, obtem poru i nemocnm (277), ostatky
uloeny v kostele svatho Vincence, pak pejmenovanho na SaintGermain-des-Prs. V 7. Stolet pispl ke zkrlen jeho hrobu budouc
svat Eligius, zlatnk, pozdj biskup Noyonu

Sv. Marymin
-

Nejspe sv. Marin poustevnk ve francouzsk Akvitnii v kraji Berry, se

ivil pouze jablky a medem divokch vel. Zemel v 6. Stolet. (392 sv. 3)

sv. Jenoveva,
-

Genovefa
Narodila v msk Galii
Ale brzy zem Frank
Svat na kad den str. 24-26 sv. I,
Odela do Pae, tam v r. 451 pichzeli i Atillovi Hunov, upozornila lid,
e je teba zstat v Pai, pak je Atilla poraen
Ji za svho ivota byla uznvna jako svat
V kontaktu z krlem Childerichem a pozdji s jeho synem Chlodvkem,
kter sjednotil Galii pod franskou nadvldu

sv. kolumba,
-

Zkus sv. columbanus, columbus

Panna a muednice z Lyonu ve Francii, byla zabita asi ve 4. Stolet (424,

sv. IV)

sv. Maximin,
-

Muednk, spolen se sv. Lucinem a Julinem umuen okolo r. 290

pobl dnenho Beuvais (Francie) (Svat na kad den s. 50, sv. 1)
Nebo Syrakusk biskup, zemel v roce 594. (Svat, 326, sv II)
Nebo ravennsk arciiskup (498 Istrie 556 Ravenna). Svat 252, sv. 1

sv. Martin turonensk biskp,

-

Svat martin z tours

Svat 196, sv IV

sv. Divi,
-

Biskup pask, byl jet se esti jinmi vrozvsty od papee Fabina

(226-250) na biskupstv posvcen a do Gallie posln, aby star crkve
utvrzovali a nov zizovali. D. usadil se v Pai a byl pro horliv en
kesanstv za csae Valerina s knzem Rustikem a jahnem Eleutheriem
po etnch mukch meem sat. Na mst popravy a spolu jeho hrobu byla
vystavna kaplika, kterou r. 469 sv. Genovefa v krsn chrm promnila
V VII. Stol. Byly ostatky sv. D.ia a jeho dvou spolumuednk do stbrnch
rakv voleny a v opatskm chrm v saint Denisu (sv. Divie) uloeny, sv.
D. vyobrazuje se sat, dre hlavu svou v rukou; nle do potu 14.
Pomocnkv a slav se 9. jna (otto, 372, dl 7, 1893)

sv. Brikcius
-

Zatm nic
Brikc, brictius
Feastday: November 13
370 - 444
St. Brice was raised by St. Martin of Tours at Marmoutier and also known as
Britius. He became a vain, overly ambitious cleric, holding Martin in great
contempt. Despite Brice's attitude, Martin was most patient with him, and
in time, in great remorse, he asked Martin's forgiveness for his attitude
toward him. He succeeded Martin as Bishop of Tours in 397 but reverted to
his old ways, neglected his duties, was several times accused of lackness
and immorality. Though cleared of the latter charge, he was exiled from his
See. He went to Rome and in the seven years of his exile there, repented
and completely changed his life style. When the administrator of his See,
in his absence died, he returned and ruled with such humility, holiness,
and ability, he was venerated as a saint by the time of his death. His feast
day is November 13th.
Saint Brice of Tours (Latin: Brictius) (c. 370 444) was the fourth Bishop of
Tours, succeeding Martin of Tours in 397.[1]
http://www.catholic.org/saints/saint.php?saint_id=335
Biskup ve francouzskm Tours, byl kem svatho Martina. Stal se
biskupem po svm uiteli a po tyicet sedm let musel elit rznm
odprcm. Zemel roku 444. (Svat na kad den,str. 208, dl IV)

Msto Nonomensk
Achrias
-

nic

Abbon zlatnk
-

nic

Ad mandatum S. C. M proprium
-

z rozkazu (214 Ottv slovnk naun 1. Dl, 1888) sacrae Caesareae

Majestatis Proprium

A patribus societatis jesu

Podle m tovarystvo jeovo

ebestin agrykola
-

ebestin agrikola z horova

koukni se do heraldickch spis ottova slovnku naunho