OBSAH

vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
Od nebyt k byt . . . . . . .. . . .
Znamen na nebesch a na Zemi . . . . . . . . .
Vdci potvrzuj Bo znamen . . . .
Zvr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
Poznmky . . . . . . . . . . . . . . . . . ..

vod
Rozhldnte se kolem sebe z msta, kde sedte. Zjistte, e vechno v mstnosti je vytvoen: stny, alounn, strop,
keslo, ve kterm sedte, broura, kterou drte v ruce, sklo na stole a dal nespoetn detaily. Nic z toho veho ve va
mstnosti neexistuje samo od sebe. Dokonce i jednoduch smyky koberce byly nkm vytvoen, neobjevily se
samovoln nebo nhodou.
lovk, kter si chce pest knihu v, e byla napsna njakm autorem z uritho dvodu. Ani by ho nenapadlo, e
by ona kniha mohla vzniknout nhodou. Stejn tak lovk, kter vid sochu, vbec nepochybuje, e byla vytvoena
sochaem. A nejen umleck dla: i nkolik cihel poloench jedna na druhou vyvol v lovku mylenku, e prv
takto byly kmsi poloen s konkrtnm zmrem. Proto vude, kde je d - a mal i velk - mus existovat tak
njak pvodce a ochrnce tohoto du. Kdyby nkdo piel a ekl, e surov elezo a uhl se nhodou daly
dohromady, aby vytvoily ocel, a z n se pak zase sestrojila Eiffelova v opt irou nhodou, nebyl by takov lovk a
ti, kte mu uvili, povaovni za blzny?
Tvrzen o evolun teorii, jedinen metod popen existence Boha, se od tohoto nijak neli. Podle tto teorie
anorganick molekuly vytvoily nhodn aminokyseliny, aminokyseliny vytvoily nhodn proteiny a nakonec
proteiny vytvoily opt ist nhodn iv organismy. Pravdpodobnost, e by byl njak iv tvor vytvoen nhodou,
je vak men ne pravdpodobnost, e by byla Eiffelova v vytvoena stejnm zpsobem, protoe i ta nejjednodu
iv buka je mnohem komplikovanj ne jakkoli stavba na svt vytvoen lidskou rukou.
Jak je mon myslet si, e rovnovha na svt vznikla nhodou, kdy je mimodn harmonie prody pozorovateln
pouhm okem? Je zcela nerozumn tvrdit, e vesmr, jeho kad bod naznauje existenci Stvoitele, vznikl sm od
sebe.
Ml by tedy existovat nkdo, kdo naplnoval rovnovhu, kterou je mon vidt vude, od naeho tla a po nejzaz
kouty nepedstaviteln rozlehlho vesmru. Kdo je tedy ten Stvoitel, kter o vem rozhodl tak rafinovan a ve
stvoil?
Neme to bt dn fyzick bytost ptomn ve vesmru, protoe Jeho mus bt vle, kter existovala ped tmto
vesmrem, a teprve potom byl stvoen vesmr. Vemohouc Stvoitel je Jeden, ve kterm m ve svj potek, Jeho
existence vak nem potek ani konec.
Nboenstv ns u o identit naeho Stvoitele, jeho existenci objevujeme vlastnm rozumem. Prostednictvm toho,
co nm zjevil jako nboenstv, vme, e On je Bh, Milosrdn a Slitovn, kter stvoil nebesa a zemi z nieho.
Akoli vtina lid je schopna pochopit tento fakt, za cel ivot si to neuvdom. Kdy se dvaj na obraz krajiny,
zajm je, kdo ji namaloval. Pak dlouze chvl umlce za jeho krsn umleck dlo.
Pestoe maj ped sebou spoustu originl skutenho svta, kter namaloval, jakmile od nj odhldnou, dl ignoruj
existenci Boha, kter je jedinm vlastnkem vech tchto krs. Ve skutenosti nen teba provdt dn rozshl
vzkum, abychom pochopili existenci Boha. I kdyby nkdo z ns musel t v jedn mstnosti od narozen, nala by se
jen v tto mstnosti nespoetn ada dkaz, kter by mu staila pro pochopen existence Boha.
Lidsk tlo je tak peplnn dkazy, e by je nemohlo obshnout ani mnoho vcedlnch encyklopedi. Vnujeme-li
tomu vemu jen pr minut soustednho pemlen, k pochopen existence Boha to posta.
Souasn d je chrnn a udrovn Bohem.
Lidsk tlo nen jedinm dkazem k pemlen. ivot je na kadm tverenm milimetru zem, a u je pro lovka
okem viditeln i nikoli. Svt je pln ivch bytost, od jednobunnch organism po rostliny, od hmyzu po mosk
ivoichy a od ptk po lovka. Kdy si naberete plnou hrst zeminy a podvte se na ni, i v n objevte spoustu ivch
tvor s rznmi vlastnostmi. To sam plat pro vzduch, kter dchte. Dokonce i na va pokoce je mnostv ivch
organism, jejich jmna neznte. Ve stevech vech ivch tvor jsou miliny bakteri nebo jednobunnch
organism, kter napomhaj trven. Populace ivoich na svt je mnohokrt vt ne lidsk populace. A kdy se
zamyslme i nad svtem rostlin, zjistme, e na zemi nen jedin msto, kde by nebyl ivot.
Vichni tito tvorov, kte jsou rozeni na zem milin tverench kilometr maj rznou stavbu tla, rzn zpsob
ivota a rznm zpsobem pispvaj k ekologick rovnovze. Je absurdn tvrdit, e ti vichni vznikli nhodou bez
jakhokoli zmru i elu. dn iv tvor nevznikl sm od sebe nebo vlastnm piinnm. dn nhodn dn
neme nikdy vystit v tak komplikovan systmy.
Vechny tyto dkazy ns vedou k zvru, e vesmr funguje s uritm vdomm. Co je tedy zdrojem tohoto vdom?
Urit to nejsou ani iv, ani neiv tvorov, kte jsou v tomto vesmru. Nemohou ani udrovat harmonii, ani
zachovvat d. Existence a slva Boha se ukazuje prostednictvm nespoetnch dkaz ve vesmru. Ve skutenosti
neexistuje na zemi jedin lovk, kter by z hloubi due nepijal tuto zejmou skutenost.
Zatm to vak popraj z nespravedlnosti a pchy, pestoe due jejich pesvdeny byly o pravdivosti jejich, jak se
uvd v Kornu (Korn, 27:14)
Tato broura m poukzat na realitu, od kter se nkte lid odvracej, protoe odporuje jejich zjmm, a tak m
odhalit podvody a nesmysln zvry, na kterch jsou zaloen nkter mylenkov systmy. Proto se broura dotk
mnoha rozlinch tmat.
Ti, kte si tuto brouru petou, znovu uvid nepopirateln dkazy Bo existence a budou svdky toho, e Bo
existence zahrnuje ve: rozum tohle v. Pesn, jak Bh stvoil tento vudyptomn d, tak ho tak neustle
udruje.

Od nebyt k byt

Otzky tkajc se vzniku vesmru, kam smuje a jak funguj zkony, kter udruj jeho d a rovnovhu, byly vdy
pedmtem zjmu. Vdci a myslitel o tom neustle pemleli a vytvoili adu teori.
A do potku dvactho stolet pevldala mylenka, e vesmr je nekonen, existuje od vnosti a bude existovat
vn. Podle tohoto nzoru nazvanho statick model vesmru nem vesmr potek ani konec.
Tento nzor popel existenci Stvoitele, kdy tvrdil, e vesmr je konstantnm a nemncm se nahromadnm hmoty,
m poloil zklady materialistick filozofie.
Materialismus je systm mylen, kter povauje hmotu za absolutn byt a odmt existenci ehokoli jinho ne
hmoty. Koeny tohoto systmu sahaj do starovkho ecka, v 19. stolet se stval stle vce obecn pijmanm a
proslavil se v podob dialektickho materialismu Karla Marxe.
Ji jsme se zmnili o tom, e model statickho vesmru 19. stolet pipravil pdu pro materialistickou filozofii. Ve sv
knize Zkladn principy filozofie (Principes Fondamentaux de Philosophie) George Politzer v souvislosti se
zkladem tohoto modelu vesmru tvrdil, e vesmr nen stvoen objekt, a dodal: Kdyby byl, tak by musel bt
tvoen Bohem neustle a vzniknout z nieho. Abychom pijali stvoen, museli bychom v prvn ad pijmout existenci
momentu, kdy vesmr neexistoval, a to, e nco vzniklo z nieho. Na nco takovho neme vda pistoupit.1
Ve svm tvrzen, e vesmr nebyl stvoen z nieho, se Politzer opral o model statickho vesmru 19. stolet a domnval
se, e zformuloval vdeck tvrzen. Rozvjejc se vda a technologie dvactho stolet vak zboily primitivn
koncepty jako model statickho vesmru, kter byly zkladem pro materialisty. Dnes, na potku 21. stolet, modern
fyzici prokzali mnohmi pokusy, pozorovnmi a vpoty, e vesmr ml potek a e byl stvoen z nieho
obrovskou exploz.
Vesmr ml potek, to znamen, e ped tm nebylo nic, tedy byl stvoen. Jestlie njak vc existuje a pedtm
neexistovala, tak by urit mla mt svho Stvoitele. Byt z nieho je pro lidskou mysl nco nepedstavitelnho.
(lovk si to v podstat neum pedstavit, protoe nem dnou monost to zat.) Proto se byt z nieho velmi li od
pouhho spojovn pedmt dohromady, abychom vytvoili pedmt nov (napklad umleck dla nebo
technologick vynlezy). Jestlie stvoen vci nemaj dn dvj vzory a neexistoval as ani prostor, ve kterm by
byly stvoeny, je to znmka samotnho Boho stvoen, kter vytvoilo ve dokonale najednou a v jedinm okamiku.
Vznik vesmru z nieho (byt z nebyt) je nejvtm monm dkazem toho, e byl stvoen. Uven tto skutenosti
zmn mnoh. Pomh lidem pochopit vznam ivota a pehodnotit jejich postoje a mysly. Proto se mnoh vdeck
komunity snaily ignorovat skutenost stvoen, kterou nemohly pln pochopit, akoli jim byl jej dkaz jasn.
Skutenost, e veker vdeck dkazy ukazovaly na existenci Stvoitele, je nutila vymlet alternativy a tm pdem
vytvet zmatek v lidskch myslch. Dkaz samotn vdy vak definitivn tyto teorie ukonil.
Podvejme se te krtce na vdeck vvojov proces vzniku vesmru.

EXPANZE VESMRU
V roce 1929 americk astronom Edwin Hubble, pracujc pro observato California
Mount Wilson, uinil jeden z nejdleitjch objev v historii astronomie. Pi pozorovn nkolika hvzd pomoc
svho obrovskho teleskopu objevil, e jejich svtlo je posunuto smrem k ervenmu konci spektra a, co je vak
zsadn, e tento posun pmo souvis se vzdlenost tchto hvzd od Zem. Tento objev zpsobil rozruch ve svt
vdy, protoe podle uznvanch zkon fyziky se spektra svtelnch paprsk putujc smrem k bodu pozorovn
blila k fialov, zatmco spektra svtelnch paprsk pohybujc se od bodu pozorovn se blila erven. Pi
Hubblovch pozorovnch se zjistilo, e svtlo z hvzd se bl erven. To znamenalo, e se neustle pohybuj
smrem od ns.
Zanedlouho Hubble uinil dal vznamn objev. Nejene se hvzdy pedhnly v pohybu od Zem, vzdalovaly se
tak jedna od druh. Jedin zvr, kter mohl bt odvozen z vesmru, kde se ve pohybuje pry od neho dalho, je,
e se vesmr neustle roziuje (expanduje).
Abychom to lpe pochopili, meme si pedstavit vesmr jako povrch nafukujcho se balnku. Tak, jak se od sebe
vzdaluj body na povrchu balnku pi jeho nafukovn, tak se od sebe tak vzdaluj objekty v prostoru, jak se vesmr
stle roziuje.
Toto bylo vlastn teoreticky objeveno jet dve. Albert Einstein, kter je povaovn za nejvtho vdce stolet, doel
na zklad vpot, kter provdl v teoretick fyzice, k zvru, e vesmr neme bt statick. Uloil vak svj objev
k odpoinku prost proto, aby se nedostal do sporu s veobecn uznvanm modelem statickho vesmru tehdej
doby.
Pozdji oznail Einstein tento krok za nejvt chybu sv kariry.
Na zklad Hubblovch pozorovn, bylo tedy jist, e se vesmr roziuje.
Jak vznam mla skutenost o roziovn vesmru na vlastn existenci vesmru?
Expanze vesmru s sebou nesla to, e kdyby bylo mon cestovat zpt v ase, ukzalo by se, e vesmr vznikl
z jedinho bodu. Vpoty ukzaly, e tento jedin bod, kter uchovval vekerou hmotu vesmru, by ml mt
nulov objem a nekonenou hustotu. Vesmr vznikl exploz tohoto jedinho bodu s nulovm objemem. Tato velk
exploze, kter oznaila potek vesmru, byla nazvna Velk tesk a tento nzev se zaal pouvat i pro vlastn
teorii.
Je teba ci, e nulov objem je teoretick vraz pouvan pro deskriptivn ely. Vda um definovat pojem
nicoty, kter pesahuje lidsk chpn, pouze vyjdenm, e jde o bod s nulovm objemem. Ve skutenosti bod
s nulovm objemem znamen nicota.
Vesmr vznikl z nieho. Jinmi slovy, byl stvoen.

Teorie Velkho tesku ukzala, e na potku byly vechny objekty ve vesmru konzistentn a pot byly oddleny.
Tato skutenost, kter byla objevena teori Velkho tesku, byla uvedena v Kornu ji ped 14 stoletmi, kdy mli lid
velmi omezen znalosti o vesmru:
Co ti, kdo nev, nevid, e nebesa a zem byly pevn spojeny a e jsme je od sebe odtrhli a e z vody jsme ve iv
uinili? Co neuv? (Korn, 21:30)

Jak je uvedeno v tomto veri, vechno, dokonce i nebesa a zem, kter jet nebyly stvoen, byly stvoen Velkm
teskem z jedinho bodu a zaaly utvet souasn vesmr tm, e byly od sebe oddlen.
Kdy srovnme tvrzen uveden ve veri s teori Velkho tesku, zjistme, e jsou zcela v souladu. Velk tesk byl
vak uveden jako vdeck teorie a ve dvactm stolet.
Expanze vesmru je jednm z nejdleitjch dkaz toho, e vesmr byl stvoen z nieho. I kdy byl tento fakt
objeven vdou teprve ve dvactm stolet, Bh ns o tto skutenosti zpravil v Kornu zjevenm ped trncti sty lety:
Nebe jsme dkladn postavili, vdy My jsme roziovateli. (Korn, 51:47)

HLEDN ALTERNATIV PRO TEORII VELKHO TESKU

Je zejm, e teorie Velkho tesku prokzala, e vesmr byl stvoen z nieho, jinmi slovy, e byl stvoen Bohem.
Proto astronomov vrn materialistick filozofii dl vystupovali proti Velkmu tesku ve sv snaze udret zkladn
princip sv ideologie. Dvod byl objasnn pednm materialistickm fyzikem Arthurem Eddingtonem, kter ekl: Z
hlediska filozofie se mi pedstava nhlho potku souasnho du Prody p.2
Sir Fred Hoyle byl jednm z tch, koho znepokojovala teorie Velkho tesku.
V polovin dvactho stolet Hoyle zastval teorii nazvanou teorie rovnovnho stavu, kter byla podobn pojet
konstantnho vesmru 19. stolet. Podle teorie rovnovnho stavu je vesmr jak nekonen co do velikosti, tak i
vn z hlediska trvn. Se svm jedinm clem podpoit materialistickou filozofii byla tato teorie zcela v rozporu
s teori Velkho tesku, podle kter ml vesmr potek.
Ti, kdo obhajovali teorii rovnovnho stavu, nestupn lta oponovali Velkmu tesku. Vda ale pracovala proti nim.
V roce 1948 piel George Gamov s dal mylenkou tkajc se Velkho tesku.
Jestlie byl vesmr vytvoen nhlou kataklyzmatickou exploz, muselo zbt urit mnostv zen z tto exploze. Toto
zen by mlo bt rozpoznateln a tak by mlo bt stejn v celm vesmru.
Do dvaceti let se objevil dkaz Gamovy hypotzy zaloen na pozorovn.

DAL DKAZ: KOSMICK RELIKTN ZEN1

V roce 1965 narazili dva vzkumnci, jmenovit Arno Penzias a Robert Wilson, na formu zen, kter do t doby
zstvalo nepovimnut. Toto zen, nazvan kosmick reliktn zen, nevypadalo, e by se ilo z uritho zdroje,
ale spe prostupovalo cel prostor. Brzy se dolo k tomu, e toto zen je pozstatkem Velkho tesku, kter jet
petrvvalo od prvnch okamik on obrovsk exploze. Penzias a Wilson dostali za svj objev Nobelovu cenu.
V roce 1989 vyslala NASA do vesmru druici COBE, aby provedla przkum kosmickho reliktnho zen.2 Citlivm
nstrojm na palub druice trvalo pouhch osm minut, ne rozpoznaly a potvrdily rovn zen, o kterch podali
zprvu Penzias a Wilson. Druice COBE nala pozstatky velk exploze, ke kter dolo na potku vesmru.
Toto zjitn, o kterm se hovo jako o nejvtm astronomickm objevu vech dob, jasn dokzalo teorii Velkho
tesku. Zjitn druice COBE 2, kter byla vyslna do vesmru po druici COBE, tak potvrdila vpoty zaloen na
Velkm tesku.
A mly bt objeveny dal dkazy Velkho tesku. Jeden z nich se tk relativnho mnostv vodku a helia ve
vesmru. Pozorovn ukzala, e koncentrace vodku a helia ve vesmru se shoduj s teoretickmi vpoty toho, co by
mlo zbt po Velkm tesku. To vrazilo dal n do srdce teorie rovnovnho stavu, protoe kdyby vesmr existoval
vn a neml nikdy potek, tak by byl veker vodk pemnn na helium.
Dky tmto pdnm dkazm byla teorie Velkho tesku pijata vdeckou obc. Model Velkho tesku byl poslednm
bodem dosaenm vdou v souvislosti se zformovnm a potkem vesmru.
Po letech obhajovn teorie rovnovnho stavu spolen s Fredem Hoylem popsal Dennis Sciama pozici, do kter se
nakonec dostali po t, co byly objeveny vechny uveden dkazy Velkho tesku: Tehdy byla vedena ponkud ostr
debata mezi nktermi zastnci teorie rovnovnho stavu a pozorovateli, kte ji testovali, a myslm, e doufali, e ji
vyvrt. V t dob jsem hrl velmi nepatrnou roli, protoe jsem byl zastncem teorie rovnovnho stavu, ne vak
v tom smyslu, e bych vil, e mus bt pravdiv, ale protoe jsem ji povaoval za tak pitalivou, e jsem si pl, aby
pravdiv byla.
Kdy zaaly pichzet opan dkazy zaloen na pozorovn, postavil se Fred Hoyle do role vdce ve snaze tmto
dkazm elit. J jsem hrl jen malou roli v tto skupin. Dval jsem nvrhy, jak reagovat na tyto opan dkazy. Ale
jak dkazy pibvaly, bylo m dl jasnj, e hra je u konce a e je teba teorii rovnovnho stavu opustit.3
Prof. George Abel z University of California tak tvrd, e momentln dostupn dkazy ukazuj na to, e vesmr
vznikl ped miliardami let Velkm teskem. Pipout, e mu nezbv nic jinho ne pijmout teorii Velkho tesku.
S vtzstvm Velkho tesku je pojet vn hmoty, kter tvoilo zklad materialistick filozofie, odhozeno na
smetit djin.

1
2

Tak: pozaov zen/zen na pozad (pozn. pekl.)

COBE = Cosmic Background Explorer (przkumnk kosmickho reliktnho zen) (pozn. pekl.)

Co tedy bylo ped Velkm teskem a co bylo tou silou, kter uvedla vesmr do stavu byt onou obrovskou exploz,
kdy to neexistovalo? Tato otzka nepochybn naznauje, slovy Arthura Eddingtona, filozoficky nepznivou
skutenost pro materialisty, kterou je existence Stvoitele. Proslul ateistick filozof Antony Flew na toto tma k:
Jak je velmi dobe znmo, piznn je dobr pro dui. Proto nejprve piznm, e stratnovsk ateista mus bt
piveden do rozpak souasnm kosmologickm smrem. Zd se toti, e kosmologov pedkldaj vdeck dkaz
toho, o em sv. Tom tvrdil, e to neme bt dokzno filozoficky, konkrtn toho, e vesmr m potek. Dokud je
mon klidn uvaovat o vesmru jako o nem, co nejen nem konec, ale ani potek, je stle snadn prosazovat, e
jeho prost existence a cokoli, co je povaovno za jeho nejzkladnj rysy, by mlo bt pijato jako vysvtlujc
meze. I kdy si myslm, e to jet stle plat, nen to jist jednoduch ani pjemn tuto pozici dret proti verzi o
Velkm tesku.4
Mnoz vdci, kte sami sob slep nekladou podmnku, e jsou ateisty, pijali roli vemocnho Stvoitele pi vzniku
vesmru. Tento Stvoitel mus bt bytost, kter stvoila hmotu i as, ale sama je na obou nezvisl. Znm astrofyzik
Hugh Ross k tomu k: Jestlie je potek asu soubn s potkem vesmru, jak k pouka o vesmru, pak
pinou vesmru mus bt njak entita fungujc v asov dimenzi zcela nezvisle na asov dimenzi vesmru a
existujc ji ped n. Tento zvr je velmi dleit pro nae pochopen, kdo je Bh a kdo nebo co Bh nen. k nm,
e Bh nen samotn vesmr, ani nen Bh obsaen ve vesmru.5
Hmota a as jsou stvoen vemohoucm Bohem, kter je nezvisl na vech tchto pojmech. Tento Stvoitel je Bh,
kter je Pnem nebes a zem.

KEHK ROVNOVHA VE VESMRU

Ve skutenosti zpsobil Velk tesk mnohem vce pot materialistm ne ve uveden doznn ateistickho filozofa,
Antony Flewa. Velk tesk toti dokazuje nejen to, e vesmr byl stvoen z nieho, ale tak to, e byl stvoen dobe
naplnovanm, systematickm a zenm zpsobem.
K Velkmu tesku dolo exploz, kter obsahovala vekerou hmotu a energii vesmru, a jejich rozptlenm do prostoru
vemi smry ohromujc rychlost. Z tto hmoty a energie vznikla obrovsk rovnovha zahrnujc galaxie, hvzdy,
Slunce, Zemi a vechna dal nebesk tlesa. Dle se zformovaly zkony nazvan zkony fyziky, kter jsou stejn
v celm vesmru a nemn se. To ve ukazuje na to, e po Velkm tesku vznikl dokonal d.
Exploze vak nepinej d. Vechny pozorovateln exploze maj tendenci psobit kodu, rozvracet a niit to, co
existuje. Napklad vbuchy atomov nebo vodkov bomby, vbuchy dlnho plynu, sopen vbuchy, vbuchy
zemnho plynu, slunen vbuchy - vechny maj destruktivn inky.
Kdybychom se mli setkat s velmi podrobnm dem po njakm vbuchu - napklad kdyby njak podzemn
exploze dala vzniknout dokonalm umleckm dlm, obrovskm palcm nebo velkolepm domm - mohli bychom
dojt k zvru, e za touto exploz stl nadpirozen zsah a e vechny sti rozptlen exploz byly uvedeny do
pohybu zcela zenm zpsobem.
Uveden citace Sira Freda Hoyla, kter uznal svou chybu po letech oponovn teorii Velkho tesku, vyjaduje tuto
situaci velmi dobe: Podle teorie Velkho tesku zaal vesmr jedinou exploz. Ale jak meme vidt ne, exploze
hmotu pouze rozmet na kusy, zatmco Velk tesk zhadnm zpsobem doshl opanho efektu - hmota se shlukla do
galaxi.6
Kdy tvrd, e je rozporupln, aby po Velkm tesku nsledoval d, je jist, e interpretuje Velk tesk
z materialistickho hlediska a m za to, e lo o nezenou explozi. Ve skutenosti byl vak tm, kdo si zaal sm
odporovat takovm tvrzenm jednodue proto, e zavrhl existenci Stvoitele. Protoe jestli vznikl velk d exploz,
tak by mla bt mylenka nezen exploze odloena a mlo by bt pijato to, e exploze byla zena vjimenm
zpsobem.
Dalm aspektem tohoto vjimenho du zformovanho ve vesmru po Velkm tesku je stvoen obyvatelnho
vesmru. Podmnek pro vytvoen obyvateln planety je tolik a jsou tak sloit, e je tm nemon uvaovat o tom,
e k tomu dolo nhodou.
Paul Davies, renomovan profesor teoretick fyziky, vypotal, jak jemn vyladn bylo tempo expanze po Velkm
tesku, a doel k neuvitelnmu zvru. Kdyby se podle Daviese tempo expanze po Velkm tesku liilo jen pomrem
jedna ku jedn miliard na druhou, dn typ obyvateln hvzdy by nevznikl:
Peliv men pibliuje tempo expanze velmi blzko kritick hodnot, pi kter vesmr prv unikne sv vlastn
gravitaci a expanduje navdy. Trochu pomaleji a vesmr by zkolaboval, trochu rychleji a vesmrn materil by se ji
dvno zcela rozptlil. Je zajmav zjistit, jak pesn jemn byl pomr expanze vyladn, aby se dostal na tuto zkou
dlc ru mezi dvma katastrofami. Pokud by v ase 1s (tou dobou byl vzor expanze ji pevn stanoven) bylo tempo
expanze vy o 10-18s, ne byla jeho skuten hodnota, postailo by to k destabilizaci tto jemn rovnovhy.
Vbun sla vesmru je tak s tm neuvitelnou pesnost sladna se svou gravitan silou. Velk tesk evidentn
nebyl jen tak njakm teskem, ale lo o explozi pesn dan sly.7
Zkony fyziky, kter se objevily spolu s Velkm teskem, se za 15 miliard let vbec nezmnily. Tyto zkony navc
stoj na vpotech tak pelivch, e odchylka pouhho jednoho milimetru od jejich souasn hodnoty by mohla
zpsobit destrukci cel struktury a konfigurace vesmru.
Slavn fyzik prof. Stephen Hawking ve sv knize A Brief History of Time (Strun historie asu) uvd, e vesmr
stoj na vpotech a rovnovhch, kter jsou vyladny pesnji, ne si dovedeme pedstavit. S odkazem na tempo
expanze vesmru Hawking k:

Pro vesmr zaal tempem expanze tak zce se blcm kritick hodnot, kter oddluje modely, kter se znovu
hrout, od tch, kter pokrauj v expanzi donekonena, take dokonce i dnes, po deseti tiscch milinech let stle
expanduje tm kritickm tempem? Kdyby bylo tempo expanze jednu sekundu po Velkm tesku pomalej by jen o
jedna ku sto tiscm milinu milin, tak by se vesmr zhroutil jet ped tm, ne by vbec doshl sv souasn
velikosti.8
Paul Davies tak vysvtluje nevyhnuteln nsledky odvozen z tchto neuviteln pesnch rovnovah a vpot:
Je tk odolat dojmu, e souasn struktura vesmru, zjevn tak citliv na sebemen zmny v slech, byla dost
peliv promylen Zdnliv zzran shoda numerickch hodnot, kter proda pisoudila svm zkladnm
konstantm, mus bt tm nejpdnjm dkazem jakhosi kosmickho plnu.9
V souvislosti se stejnm zvrem americk profesor astronomie Georgie Greenstein pe ve sv knize The Symbiotic
Universe (Symbiotick vesmr):
Kdy se podvme na vechny ty dkazy, vrac se nm neodbytn mylenka, e zde psob njak nadpirozen sla nebo spe Sla.10

STVOEN HMOTY
Atom, stavebn kmen hmoty, vznikl po Velkm tesku. Jednotliv atomy se pak shlukly, aby vytvoily vesmr sloen
z hvzd, Zem a Slunce. Po t se stejn atomy staly zkladem ivota na Zemi. Ve, co vidte kolem sebe: vae tlo,
idli, na kter sedte, knihu, kterou drte v ruce, nebe, na kter se dvte oknem, pda, beton, ovoce, rostliny vechny
iv vci a ve, co si umte pedstavit, vzniklo shlukem atom.
Z eho je tedy atom, stavebn kmen veho, sloen a jak vypad jeho struktura?
Kdy zkoumme strukturu atom, vidme, e vechny maj pozoruhodn vzhled a d. Kad atom m jdro, ve
kterm je urit poet proton a neutron. Krom toho jsou zde elektrony, kter se pohybuj kolem jdra po konstantn
orbit rychlost 1000 km/s.11 Poet elektron a proton jednoho atomu je shodn, protoe kladn nabit protony a
zporn nabit elektrony jsou vdy ve vzjemn rovnovze. Kdyby se od sebe liily potem, neexistoval by dn
atom, nebo jeho elektromagnetick rovnovha by byla naruena. Jdro atomu, protony a neutrony v nm a elektrony
kolem nj jsou vdy v pohybu. Rotuj jak kolem sv vlastn osy, tak kolem sebe navzjem neomyln a danou rychlost.
Tyto rychlosti jsou vdy v uritm pomru jedna ke druh a zajiuj existenn minimum atomu. Nikdy nedochz
k dnmu chaosu, disproporci nebo zmn. Je velmi pozoruhodn, e tak dokonale uspodan a determinovan
entity mohly vzniknout po velk explozi, kter se stala v nebyt. Kdyby byl Velk tesk nezenou nhodnou exploz,
tak by po nm musely nsledovat nahodil udlosti a ve, co se nsledn zformovalo, by muselo bt rozptlen ve
velkm chaosu. Ve skutenosti vude zavldl dokonal d od potku existence vesmru. I kdy jsou napklad atomy
zformovan na rznch mstech a v rznch asech, jsou tak organizovan, e to vypad, jako by vyly z jedin
tovrny s vdomm kadho jednotlivho druhu. Nejprve si elektrony najdou jdro a zanou kolem nho obhat. Pak
se atomy shluknou a vytvo hmotu a to ve nakonec vytvo smyslupln, eln a rozumn objekty. Dvojznan,
neuiten, abnormln a neeln vci se nikdy neobjev. Vechno, od nejmen jednotky a po nejvt soust, je
organizovan a m vce el.
To ve je spolehliv dkaz existence Stvoitele, kter je vemohouc, a ukazuje to na skutenost, e ve vznik, jak On
chce a kdy On chce. V Kornu je Stvoen popsno takto:
On je ten, jen nebesa i zemi jako skutenost vnou stvoil, a v den, kdy ekne: ,Stani se!', stane se. Slovo Jeho je pravda.
(Korn, 6:72-73)

PO VELKM TESKU
V jistm smyslu bych ekl, e vesmr m el. Neexistuje jen nhodou. Nkte lid zastvaj nzor, e vesmr
jednodue existuje a je vude kolem - je to nco jako pota a my se v nm nhodou nachzme. Nemyslm si, e je to
pli spn a uiten zpsob, jak se dvat na vesmr. Myslm si, e v nm, v jeho existenci, je nco hlubho, o em
mme v tuto chvli velmi mlo tuen.12
Ve citovan slova Rogera Pentose opravdu stoj za zamylen. Jak v nich naznauje, mnoho lid se myln domnv,
e vesmr se svou dokonalou harmoni existuje pro nic za nic a e ij v tomto vesmru bez jakhokoli konkrtnho
dvodu nebo elu.
Nen vak mon povaovat za bnou vc, e po Velkm tesku, kter byl podle vdeckch kruh prostedkem
zformovn vesmru, vznikl zcela dokonal a asn d.
Kdy se krtce podvme na onen velkolep systm ve vesmru, zjistme, e existence vesmru a jeho fungovn
spov na nesmrn kehkch rovnovhch a du, kter je pli sloit na to, aby ho bylo mon vysvtlit
nahodilmi pinami.
Je zejm, e je zcela nemon, aby se takov kehk rovnovha a d vytvoily samy a shodou nhod po velk
explozi. Vytvoen takovho du po explozi, jakou byl Velk tesk, bylo mon jedin nsledkem nadpirozenho
stvoen.
Jedinen model a d vesmru zcela jist dokazuje existenci Stvoitele s nekonenmi vdomostmi, moc a moudrost,
kter stvoil hmotu z nieho a kter ji m stle pod kontrolou a d ji. Tento Stvoitel je Bh, Pn nebes, zem a veho,
co je mezi tm.
Vechny dkazy nm ukazuj, jak jsou tvrzen materialistick filozofie, kter nen nim jinm ne dogmatem 19.
stolet, vyvrcena vdou 20. stolet.

Odhalenm onoho velkho plnu, formy a du vldnoucho ve vesmru dokzala modern vda existenci Stvoitele,
kter ve stvoil a stle vldne vem tvorm, existenci Boha.
Po stalet ovldal materialismus mnoho lid a dokonce se skrval za maskou vdy. Tvrzenm, e ve se skld
z hmoty a nieho jinho, udlal velkou chybu a popel existenci Boha, kter stvoil a uspodal hmotu z nieho.
Jednou se bude na materialismus v djinch vzpomnat jako na primitivn a povrivou vru odporujc rozumu i vd.

Znamen na nebesch a na Zemi

Pedstavte si, e postavte velk msto poskldan z milin kostek stavebnice Lego. Budou v nm mrakodrapy,
klikatc se silnice, vlakov ndra, letit, obchodn centra, podzemn drhy i eky, jezera, lesy a teba i pl. Tak
v nm budou t tisce lid chodcch po ulicch, sedcch ve svch domovech a pracujcch ve svch kancelch.
Zvate kad detail. I semafory, pokladny a informan tabule na autobusovch zastvkch.
A pak by nkdo piel a ekl, e vechny kostky Lega z tohoto msta, msta, kter jste vytvoili, kter jste do
nejmenho detailu naplnovali, kadou kostiku velmi peliv vybrali a umstili, e vechny ty kostky byly
pospojovan pouhou nhodou a jejm vsledkem je toto msto. Co byste si pomysleli o jeho psychickm stavu?
Te se vrate k mstu, kter jste postavili, a pomyslete na to, e by bylo cel srovnno se zem, kdybyste zapomnli
umstit jedinou kostiku nebo ji dali na jin msto. Dokete si pedstavit, jak velkou rovnovhu a d jste museli
nastolit?
ivot ve svte, v nm ijeme, je tak umonn nashromdnm takovho velkho potu detail, kter jsou pro
lidskou mysl nepochopiteln. Absence jedinho z tchto detail by mohla znamenat konec ivota na Zemi.
Vechno, kad detail od atomu, nejmen jednotky hmoty, po galaxie skrvajc miliardy hvzd, od msce,
neoddlitelnho spolenka svta, po slunen soustavu - ve funguje v dokonal harmonii. Tento dobe zorganizovan
systm b bezchybn jako hodinky. Lid jsou si tak jist, e tento systm star miliardy let bude dl fungovat bez
vynechn sebemenho detailu, e si mohou klidn plnovat cokoliv, co se podle nich uskuten v prbhu
nsledujcch deseti let. Nikdo si nedl starosti, jestli slunce druh den vyjde. Valn vtina lid nepeml o tom,
jestli se svt nhodou nkdy neuvoln ze slunen gravitace a nezane se pohybovat nkam do neznma
v ernoernm prostoru, ani se neptaj: Co tomu brn?
Podobn lid, kte se ukldaj ke spnku, pevn v, e jejich srdce ani dchac stroj nebudou odpovat jako jejich
mozek. Ale dokonce i jen nkolik vtein trvajc pauza kterkoli z tchto dvou ivotnch funkc me mt nsledky,
kter mohou stt lovka ivot.
Kdy si sundte brle povdomosti, kter obklopuj cel ivot a dky kterm se kad udlost hodnot, jako by se
odehrvala pirozen, uvidte, e ve je vytvoen ze systm, kter jsou tak zce propojen a pepeliv
naplnovan, e to vypad, jako bychom se dreli pi ivot jen o vlsek. Uvidte, e v kadm mst, na kter
pohldnete, vldne dokonal d. Jist existuje velk sla, kter takov d a harmonii vytv. Tuto velkou slu m
Bh, kter stvoil ve z nieho. V jednom z ver Kornu se prav:
a On mocn je i odpoutjc - jen stvoil sedm nebes ve vrstvch. A nespat ve stvoen Milosrdnho nesoumrnost
dnou! Pozvedni jen zrak svj, zda uvid trhlinu njakou! A potom obra svj zrak jet dvakrt; a pohled tvj se k tob
navrt ponen a vyerpn nmahou marnou. (Korn, 67:2-4)

Kdy se podvme na jevy na nebi, na zemi a ve vem, co le mezi nimi, zjistme, e to ve samo o sob dokazuje
existenci Stvoitele. V tto kapitole se budeme zabvat prodnmi jevy a ivmi tvory, kter kad vid, ale nikdy
nepeml, jak vznikly a jak existuj. Kdybychom mli sepsat vechna znamen Boha ve vesmru, zaplnilo by to
mnoho tisc svazk encyklopedi. Proto se budeme v tto kapitole pouze krtce zabvat nktermi tmaty, kter si
zasluhuj, abychom o nich vce popemleli.
I tyto krtk zmnky vak pomohou pozornm chpavm lidem, aby si vimli tch nejdleitjch skutenost jejich
ivota nebo jim alespo pomohou si je znovu pipomenout.
Protoe Bh existuje.
Dky Nmu vznikla nebesa i Zem a On me bt poznn rozumem.

ZZRAKY V NAEM TLE

Napl vyvinut oko nevid
Co vs nejdv napadne, kdy uslyte slovo oko? Vte, e jednou z klovch vc v ivot je pro vs schopnost
vidt? A jestli ano, pemleli jste nkdy o tom, jak dal znaky vae oko nese?
Oko je jeden z nejzetelnjch dkaz toho, e jsou iv tvorov stvoeni. Zrak, vetn zraku u ivoich a lidskho
oka, je nesmrn pozoruhodn pklad dokonalho konceptu. Tento vjimen orgn je tak sloit, e ped dokonce i
ta nejdmyslnj zazen na svt vyroben lovkem.
Aby oko vidlo, nesm chybt dn z jeho st a musej pracovat v souladu. Napklad kdyby oko pilo o on vko,
ale pitom by mu zstaly vechny ostatn sti: rohovka, spojivka, duhovka, zornice, oky, stnice, cvnatka, on
svaly a slzn lzy, bylo by znan pokozen a brzy by ztratilo svou funkci vidn. Stejn tak i kdyby byly ptomn
vechny jeho sousti a zastavila by se produkce slz, oko by brzy vyschlo a pestalo by vidt.
Sled nhod pedpokldan evolucionisty ztrc veker svj vznam tv v tv sloit struktue oka. Nen mon
vysvtlit existenci oka jinak, ne jako zleitost zvltnho stvoen. Oko m sloit systm sloen z vce st a jak
jsme se zmnili ve, vechny tyto jednotliv sti musely vzniknout souasn. Nen mon, aby napl vyvinut oko
fungovalo na polovinu kapacity. Za takovch okolnost by vidn vbec nebylo uskuteniteln. Vdec evolucionista k tto skutenosti k:

Spolenm rysem o a kdel je to, e mohou fungovat jedin tehdy, jsou-li pln vyvinut. Jinmi slovy, napl
vyvinut oko neme vidt. Ptk s napl vyvinutmi kdly neme lett.13
V takovm ppad stojme opt ped velmi dleitou otzkou: Kdo stvoil vechny sousti oka najednou?
Ten, komu oi pat, samozejm nen tm, kdo rozhoduje o jejich utvoen. Nebo nen mon, aby bytost, kter nev
nic o tom, co je to vidn, si pla mt zrak a mt ho ve svm tle. Musme tedy pijmout existenci nkoho, kdo je
obdaen vy Moudrost, kdo stvoil iv bytosti se smysly, jako je zrak, sluch a tak dle.
Dal tvrzen je, e nevdom buky zskaly funkce vyadujc vdom, jako je zrak a sluch, pomoc vlastn touhy a
snaen. Je naprosto jasn, e je to nemon. V Kornu se k, e Bh obdail iv bytosti zrakem:
Rci: On je ten, kdo vzniknout vm dal a daroval vm sluch, zrak i srdce - a jak mlo jste vdni! (Korn, 67:23)

Jak se buky navzjem poznaj?

Za naich studi na stedn kole nebo na univerzit jsme se vichni uili o tom, jak vznik lidsk tlo. Take vme, e z
embrya, kter je zpotku jen kouskem masa, se asem stane tlo. V tomto procesu se zanou buky odliovat,
z nkterch vzniknou pae, z jinch vnitn orgny a z dalch oi.
Kad buka v, co m dlat, jak orgn vytvoit, kolikrt se m rozdlit a kdy se m pestat dlit. Nsledujc citace
hovo o jinm, asnm aspektu vvoje embrya:
Pokud od sebe oddlme buky embrya patc rznm orgnm - za pedpokladu, e snme obsah vpnku v danm
prosted - a pak tyto rzn druhy bunk dkladn promchme ve vhodnm prosted, tak pot, co se tyto buky znovu
setkaj, POZNAJ SE navzjem a buky jednoho orgnu vytvo samostatnou skupinu.14
Jestlie tedy od sebe buky nejprve oddlme a pak je zase dme dohromady, buky, kter by vytvoili jeden orgn, se
poznaj a znovu se spoj.
Jak se tyto buky, bez mozku, nervovho systmu, o i u, navzjem poznaj? Jak mohou tyto tvary bez vdom a
moudrosti, kter jsou pouhmi shluky molekul, odliit buky, kter s nimi maj shodn kvality, od vech ostatnch
bunk? Jak vd, e se pak maj shromdit a vytvoit jeden orgn? Co je zdrojem tohoto velkho vdom
demonstrovanho nevdommi molekulami? Zdrojem tohoto vdom je Bh, Pn vech svt, kter stvoil cel
vesmr z nieho.
Ukeme jim znamen Sv ve vech svta koninch i v nich samch, dokud se jim jasnm nestane, e toto pravdou je. A
co Pnu tvmu nesta, e svdkem je vech vc? (Korn, 41:53)

Armda v lidskm tle

Kad den probh v nejniternjch stech vaeho tla bitva, kterou ani nevnmte. Na jedn stran jsou viry a
baktrie, kter se sna vniknout do vaeho tla a ovldnout ho, a na stran druh jsou buky imunitnho systmu, kter
chrn tlo ped tmito nepteli.
Neptel ekaj v ton pozici, aby se dostali do oblasti, kam chtj, a pi prvn pleitosti tam zam. Siln,
organizovan a disciplinovan vojci v clov oblasti se vak neptelm lehce nevzdvaj. Nejprve doraz na bitevn
pole vojci (fagocyty), kte spolknou a neutralizuj neptelsk vojky. Nkdy je vak boj nad jejich sly. V takovm
ppad jsou povolni jin vojci (makrofgy). Jejich zapojen zpsob poplach v clov oblasti a dal vojci (pomocn
T-buky) jsou tak povolny do bitvy.
Tito vojci velmi dobe znaj mstn populaci. Rychle rozli svou vlastn armdu od neptelsk. Okamit aktivuj
vojky, jejich kolem je produkce zbran (B-buky). Tito vojci maj vjimen schopnosti. Akoli nikdy nevid
neptele, dok produkovat zbran, kter zpsob, e se neptel stane neinnm. Navc nesou zbran, kter vyrob,
a tam, kde maj bt. Pi tto cest spn zvldnou obtn kol neublit sob ani svm spojencm. Pak se zapoj
dern tm (zabjesk T-buky). Ty svrhnou jedovat materil, kter na sob nesou, na ivotn nejdleitj msto
neptele.
V ppad vtzstv pichz na bitevn pole jin skupina vojk (tlumiv T-buky) a poslaj vechny bojovnky zpt
do jejich tbora. Vojci, kte pichzej na bitevn pole jako posledn (pamov buky), zaznamenaj vechny
relevantn informace o nepteli, aby mohly bt pouity v ppad podobnho toku v budoucnosti.
Tato vynikajc armda, o kter jsme hovoili, je imunitn systm lidskho tla. Ve, co jsme vysvtlili ve, je
provdno mikroskopickmi bukami pouhm okem neviditelnmi. (Vce informac naleznete v The Miracle of the
Immune System od Haruna Yahya.)
Kolik lid v, e m v tle takovou organizovanou, disciplinovanou a dokonalou armdu? Kolik lid v, e jsou ze vech
stran obklopeni mikroby, kvli kterm by se mohli nakazit vnou nemoc nebo dokonce zemt, kdyby se proti nim
nezakroilo? Ve vzduchu, kter dchme, ve vod, kterou pijeme, v jdle, kter jme, a na plochch, kterch se
dotkme, je skuten mnoho nebezpench mikrob. Zatmco lovk vbec nev o tom, co se dje, buky v jeho tle
se usilovn sna ochrnit ho ped nemoc, kter mu dokonce me zpsobit smrt.
Schopnost vech imunitnch bunk rozpoznat neptelsk buky od bunk tla, schopnost B-bunk pipravit zbra pro
zneutralizovn neptele, kterho nikdy nevidly, jejich schopnost nst tyto zbran a tam, kde maj bt, ani by to
mlo nepzniv inek na jakkoli buky tla, splnn kolu bez jakhokoli odporu bukami, kter pijmaj signl,
piem kad v, co m dlat, jejich bezproblmov nvrat zpt na msto jakmile dokon svou prci, a schopnosti
pamovch bunk jsou jen nkter ze specifickch vlastnost tohoto systmu.
Ze vech tchto dvod se dn evolucionistick autor nikdy neujme pbhu o vytvoen imunitnho systmu.
Je nesmrn obtn, aby lovk bez imunitnho systmu nebo se patn fungujcm systmem peil, protoe by byl
vystaven vem mikrobm a virm okolnho svta. V souasnosti mohou takov lid existovat pouze ve zvltnch
uzavench prostorch bez pmho kontaktu s kmkoli nebo mkoli zven. Proto je nemon, aby lovk bez

imunitnho systmu peil v primitivnm prosted. To ns pivd k zvru, e nesmrn sloit systm, jakm je
napklad imunitn systm, mohl bt stvoen jedin najednou a vechny sousti musely bt bezchybn.

IVOICHOV A ROSTLINY
Miliny rostlinnch a ivoinch druh existujcch na svt slou jako dkaz existence a moci naeho Stvoitele.
Vichni tito iv tvorov, z nich omezen poet zde bude uveden jako pklad, si zaslou bt prozkoumni
samostatn. Maj rznou stavbu tla, rozmanit obrann taktiky, jedinen zpsoby pijmn potravy a zajmav
reprodukn metody. Bohuel nen mon popsat vechny iv tvory se vemi jejich rysy v jedin knize. Pro tento kol
by nestaila ani mnohosvazkov encyklopedie.
I tch nkolik pklad, o kterch zde budeme hovoit, vak posta, abychom dokzali, e ivot na Zemi neme bt
v dnm ppad vysvtlen pouhmi shodami okolnost nebo nahodilostmi.

Od housenky k motlovi
Kdybyste mli 450 - 500 vajek a museli jste je uchovvat venku, co byste dlali? Nejdleitj by bylo zajistit, aby
vajka nebyla roztrouena po okol, teba vtrem, anebo jinmi initeli prody. Bourec moruov, jeden ze ivoich,
kter naklade nejvce vajek najednou (450 - 500), pouv velmi inteligentn zpsob jejich ochrany. Vajka spoj
viskzn ltkou podobnou vlknu, kterou vyluuje, aby je ochrnil a aby nebyla roztrouena po okol.
Housenky, kter vylezou z vajek, si nejprve najdou bezpenou vtev a tm samm vlknem se k tto vtvi piv.
Aby postoupily ve svm vvoji, zanou si pak motat kokon z vlkna, kter vyluuj. Housence, kter teprve nedvno
dostala na svt, trv 3 - 4 dny, ne ho dokon. Za tu dobu udl housenka tisce otek a vyrob vlkno o prmrn
dlce 900 - 1500 metr.16 Na konci tohoto procesu zan s novm kolem, a tm je promna v elegantnho motla.
Ani innost bource moruovho vyvinut na ochranu jeho vajek, ani chovn malik housenky bez jakhokoli
povdom, vzdln i znalost neme bt vysvtleno evoluc. Za prv, schopnost samice produkovat vlkno, kter
pouije pro zabezpeen svch vajek, je zzran. To, e erstv vylhnut housenka v, jak je pro ni nejvhodnj
ivotn prosted, a podle toho si vyrob kokon, podstoup promnu a bez problmu touto promnou projde, pesahuje
lidsk chpn. Meme proto jednodue konstatovat, e kad housenka pijde na svt a ji pedem v, co m dlat,
co znamen, e se nauila dlat vechny tyto vci jet ped narozenm.
Vysvtleme to na nsledujcm pkladu. Co byste si pomysleli, kdybyste vidli novorozence, jak nkolik hodin po
narozen vstane a shn dohromady vechny vci, kter potebuje, aby si ustlal (nap. deku, polt, matraci), pak d
vechny ty vci pkn dohromady, piprav si postel a lehne si do n? Kdy se vzpamatujete ze oku po tom, co jste
vidli, pomyslte si asi, e se to dt muselo nauit njakm zvltnm zpsobem jet v ln sv matky, aby mohlo
tohle dokzat. Pbh housenky se od tohoto pkladu v niem neli.
To ns opt pivd ke stejnmu zvru: tito iv tvorov vznikli, chovaj se a ij zpsobem urenm Bohem, kter je
stvoil. Vere Kornu hovoc o tom, jak na zklad Boho vnuknut a pkazu vyrb vela med (viz Korn, 16:6869), slou jako pklad velkho tajemstv svta ivch bytost. Tmto tajemstvm je to, e vechny iv bytosti se
podvolily Bo vli a nsleduj Jm uren osud. Proto vela vyrb med a bourec moruov vyrb hedvb.
Symetrie kdel
Kdy se podvme na motl kdla na obrzcch, uvidme dokonalou symetrii, kter jim vldne. Tato krajkovit kdla
jsou tak vyzdoben tvary, skvrnami a barvami, e kad z nich vypad jako umleck dlo.
Kdy se podvte na kdla tchto motl, vimnete si, e tvary a barvy vlevo a vpravo jsou dokonalmi odrazy bez
ohledu na to, jak sloit se mohou zdt. Dokonce i ta nejmen teka je na obou kdlech, m pin bezchybn d a
symetrii.
Navc dn z barev na tchto tenoukch kdlech nen smchna s jinou, kad je oste oddlen od druh. Ve
skutenosti jsou tyto barvy vytvoeny nahromadnm miniaturnch upinek namakanch jedna na druh. Nen to div,
jak mohou bt tyto drobn upinky, kter se lehce setou pi sebemenm doteku va ruky, bezchybn uspodan na
obou kdlech v naprosto stejnm vzoru? Dokonce i pemstnm jedin upinky by se zniila symetrie kdel a pokazil
jejich estetick vzhled. Nikdy vak neuvidte dn chaos na kdlech dnho motla na zemi. Jsou tak krsn a
elegantn, jako by je vytvoil umlec. A jsou skuten vytvoeni Vzneenm Stvoitelem.
Zve s nejdelm krkem: irafa
irafy maj asn rysy. Jednm z nich je jejich krk, kter je sloen ze 7 obratl pesn jako u vech ostatnch savc,
akoli je tak dlouh. Dal asnou vc u iraf je to, e nemaj dn problm s pumpovnm krve do mozku
umstnm na jejich dlouhm krku. Kdyby lovk chvli zapemlel, uvdom si, jak tk mus bt pumpovat krev
tak vysoko. Ale irafy s tm nemaj dn problm, protoe jejich srdce je vybaveno funkcemi pro pumpovn krve tak
vysoko, jak je teba. To jim umouje t dl bez nmahy.
el vak jinmu problmu, a to kdy pij vodu. V podstat by mly irafy umt na vysok krevn tlak pokad, kdy
se pedklon, aby se napily vody. Dokonal systm v jejich krku vak zcela eliminuje toto riziko. Kdy se pedklon,
chlopn v jejich krnch cvch se uzavou a zabrn proudn pebyten krve do mozku.
Nen pochyb, e irafy nezskvaj tyto rysy tm, e by samy sebe naplnovaly podle svch poteb. Je dokonce jet
nepravdpodobnj ci, e vechny tyto ivotn funkce se utvoily v prbhu asu postupnm a nhodnm evolunm
procesem. Aby irafa zstala naivu, mus mt erpac systm pro penos krve do mozku a systm chlopn, aby

pedela vysokmu krevnmu tlaku v okamiku, kdy se pedklon. Kdyby nkter z tchto funkc neexistovala nebo
dn nefungovala, nemohla by irafa dl t.
Z toho veho meme uinit zvr, e irafa jako druh pila na tento svt ji se vemi funkcemi nezbytn nutnmi pro
ivot. Nen mon, aby neexistujc bytost ovldala sv tlo a vdom zskvala nepostradateln funkce. Ji samotn
existence iraf proto nesporn dokazuje, e byly stvoen vdom, to jest Bohem.

Mosk elvy
Kdy nastane as jejich rozmnoovn, hrnou se mosk elvy v zstupech z moe na pl. Nen to vak dn
obyejn pl. Pl, na kterou se pichzej rozmnoovat, mus bt ta, na kter se narodily.17 Nkdy mus cestovat a
800 kilometr, aby se tam vrtily. Dlouh a obtn cesta vak na situaci nic nemn. Pichzej na pl, kde se
narodily, aby daly ivot svm potomkm, a se dje cokoli.
Je plnou zhadou, jak me iv tvor najt cestu zpt na tu samou pl 20-25 let po t, co ji opustil.18 Jet
pozoruhodnj je to, jak me poznat smr, kde se nachz jej rodit, v hlubinch ocenu, kam pronik tak mlo
svtla, a pak ho urit mezi tolika podobnmi plemi.
Nakonec se tisce cestovatel bez kompas setkaj ve stejn okamik na jedn pli. Zpotku to byla zhada, ale
pak, kdy byly konen odhaleny dvody skrvajc se pod povrchem tohoto vytrvalho setkvn, staly se velkm
pekvapenm. Protoe elvy vd, e jejich potomstvo neme pet v moi, kladou vejce do psku na pli. Ale pro
se vechny setkvaj na jedn pli ve stejn okamik?
Copak by erstv vylhnut mlata nepeila, kdyby elvy nakladly vejce v rznou dobu a na rznch plch? Ti,
kdo toto zkoumali, byli svdky velmi zajmavho jevu. Tisce mlat v psku mus pekonat adu obtnch pekek,
od chvle, kdy rozbij svou skopku tvrdou bulkou na hlav. Mlata s prmrnou hmotnost 31g se nedok sama
prohrabat vrstvou psku nad sebou a proto si vechna navzjem pomhaj. Kdy se j tisce mlat na pli zanou
prohrabvat, dostanou se k povrchu za pr dn. Ne se vak na povrchu objev, ekaj na chvli, a se setm. Za dennho
svtla jim toti hroz nebezpe, e se stanou koist dravc. A navc by pro n bylo dost obtn lzt po psku
rozplenm sluncem. Kdy se setm, prohrabou se na povrch a akoliv je tma, pospchaj k moi. Opoutj pl, aby
se na ni o 20-25 let pozdji zase vrtila.
Nen mon, aby tato mlata vdla, e se mus prohrabat nahoru, jakmile vykouknou ze svch vajec, a chvli ekat
v urit vzdlenosti od moe. Nen v dnm ppad mon, aby vdla, kdy jsou jet ukryt pod zem, jestli je den
nebo noc, e jsou venku dravci a e se mohou stt jejich koist, e je psek rozplen kvli slunci, e by jim to mohlo
ublit a e mus spchat do moe. Jak tedy vznik toto uvdoml chovn?
Jedinou odpovd na tuto otzku je, e byla tato mlata njakm zpsobem naprogramovna, aby se takto chovala.
Jinmi slovy, jejich Stvoitel je obdail instinktem, kter jim pomh pet.
Prskavec
Prskavec je hmyz, o kterm bylo vypracovno mnoho studi. Tento hmyz je tak populrn dky tomu, e vyuv
chemick procesy ke sv ochran ped nepteli.
V ppad nebezpe vystkne prskavec na neptele peroxid vodku a hydrochinon uloen v jeho tle, aby se
ochrnil. Jet ped bitvou vyrob zvltn struktury - nazvan vymovac buky - velmi koncentrovanou sms
tchto dvou chemickch ltek. Sms je uloena v samostatn sti nazvan zsobnk. Tato st je spojen s druhou
st nazvanou reakn komora. Tyto dv sti jsou od sebe oddlen ventilem. Jakmile hmyz uct nebezpe, stla
svaly kolem skladovac komrky a souasn uvoln ventil, take chemick ltka v zsobnku se pesune do reakn
komory. Uvoln se velk mnostv tepla a dojde k odpaovn. Uvolnn pra a kyslk vyvinou tlak na stny reakn
komory a chemiklie je vystknuta na neptele kanlkem vedoucm ven z tla brouka.19
Pro vdce je stle velkou zhadou, jak me mt njak hmyz v sob tak mocn a dostaten inn systm na to, aby
spustil chemickou reakci, kter jemu sammu me snadno ublit, a zrove se od ink tohoto systmu izoluje. Je
jasn, e existence a fungovn tohoto systmu je pli sloit na to, aby mohlo bt pipisovno samotnmu hmyzu.
Stle se diskutuje o tom, jak prskavec spout takov systm ve svm malikm tle mcm kolem 2cm na dlku,
kdy ho odbornci mohou realizovat pouze v laboratoch.
Jedinou zjevnou skutenost je to, e tento hmyz je konkrtnm pkladem, kter zcela vyvrac evolun teorii. Nen
mon, aby byl tento sloit chemick systm utvoen sri nhodnch zmn a pedvn budoucm generacm.
Dokonce i kvli drobnmu nedostatku nebo chyb v jedin sti tohoto systmu by se mohl stt prskavec
bezbrannm, take by byl brzy zabit nebo by byl zabit vlastn zbran. Jedinm vysvtlenm proto je, e tato chemick
zbra v tle hmyzu vznikla najednou se vemi stmi a zcela bezchybn.
Termitit
Nikdo se neubrn pekvapen, kdy uvid termitit - architektonick divy, vyrstajc do vky 5 nebo a 6 metr.
Kdy srovnte velikost termit s velikost jejich hnzda, zjistte, e termiti spn realizovali architektonick
projekt asi 300krt vt, ne jsou oni sami. Je vak jet vce udivujc, e termiti jsou slep.
lovk, kter obrovsk termitit postaven slepmi termity nikdy nevidl, by si asi pomyslel, e jsou vytvoena
pouze z hromad psku. Termitit je vak projektem tak asnm, a je tomu obtn uvit: uvnit najdeme kc se
tunely, chodby, vtrac systmy, msta, kde roste speciln houba i bezpenostn vchody.
Kdybyste shromdili tisce nevidomch lid a dali jim veker druhy technickch nstroj, nikdy by nedokzali
postavit obydl podobn tomu, kter vytvo jedna termit kolonie.

Jen se zamyslete:
- jak mohl termit mc 1-2cm na dlku zskat stavitelsk a technick vdomosti potebn pro vytvoen tak
rafinovanho projektu?
- jak mohou tisce slepch termit spolupracovat a pitom postavit stavbu, kter je umleckm divem?
- kdy rozdlte termitit na dv sti v prbhu prvnch etap stavby a pak je znovu spojte, zjistte, e vechny
prchody, kanly a cesty do sebe navzjem zapadaj. Jak se d takov zzrak vysvtlit?
Z tohoto pkladu meme vyvodit zvr, e Bh stvoil vechny iv druhy uniktn a ani by poteboval njak
pedobraz. Dokonce jen jedno jedin termitit posta lovku k tomu, aby pochopil Boha a uvil, e On je tm, kdo
ve stvoil.

Datel
Jak vichni vme, datlov si stav sv hnzda tak, e klovaj dry do kmen strom. To nen pro vtinu lid nic novho.
Mlokdo vak zkoum, pro datly nepostihne krvcen do mozku, kdy tak zuiv tluou svmi hlavami. To, co datel
dl, meme pirovnat k lovku, kter zatlouk hebk do zdi vlastn hlavou. Kdyby se lovk neho takovho
odvil, pravdpodobn by utrpl otes mozku a nsledn krvcen. Datel vak me klovnout do tvrdho kmenu
stromu 38-43krt v pouhch dvou a tech vteinch a nic se mu nestane.20
Nic se mu nestane, protoe hlava datla je pro takov kol ideln uzpsobena. Lebka datla m pozoruhodn zvsn
systm, kter slu der absorbuje. Jeho elo a nkter svaly na lebce pipojen k zobku a elisti jsou mohutn a
pomhaj snit vliv silnch der pi klovn.21
Koncepce a plnovn zde nekon. I kdy datlov dvaj pednost hlavn borovicm, nkter druhy si zkontroluj st
strom, ne do nich zanou klovat. Vybraj si stromy star 100 let, protoe takov borovice trp chorobami, kter
zpsobuj, e tvrd a siln kmen zmkne. Toto objevila vda teprve nedvno a vy o tom mon tete pln poprv
v ivot. Datlov to vd ji po stalet.
Ale to nen jedin dvod, pro datlov dvaj pednost borovicm. Datlov dlaj kolem svch hnzd dutiny, jejich
funkce nebyla pvodn pochopena. Pozdji se pilo na to, e je tyto dutiny chrn ped velkm nebezpem. asem
lepkav pryskyice, kter vytk z borovic, tyto dutiny vypln a hnzdo tak m ndrku, kter datly chrn ped hady,
jejich nejvtmi nepteli.
Dal zajmavost datl je jejich jazyk, kter je tak tenk, e pronikne i do mravench hnzd ve stromech. Jazyk je tak
lepkav, co umouje datlm sesbrat mravence, kte v hnzd ij. Dokonalost jejich stvoen se dle projevuje i tm,
e jazyk datla m strukturu, kter ho chrn ped kyselinou ukrytou v tle mravenc.22
Tito ptci, jejich jednotliv vlastnosti jsou popsny ve ve uvedench odstavcch, tak dokazuj svmi detailnmi
znaky, e byli stvoeni. Pokud by se datlov vyvinuli nhodn, jak tvrd evolun teorie, zahynuli by dve, ne by
zskali tak vjimen konzistentn rysy a vyhynuli by. Protoe vak byli stvoeni Bohem se zvltnm konceptem
pizpsobenm jejich ivotu, zaali t svj ivot se vemi ivotn dleitmi vlastnostmi.
Mimikry
Jednou z obrannch strategi ivoich jsou mimikry. Nkte ivoichov maj zvltn ochranu tla a tou je jejich
zbarven dokonale pizpsoben jejich pirozenmu prosted. Vzhled tchto ivch tvor je v takovm souladu
s jejich ivotnm prostedm, e pi pohledu na n nedokete ct, jestli jsou to rostliny nebo ivoichov, nebo je
nejste schopni od okol vbec rozeznat.
Na nsledujcch strnkch uvidte, jak neuviteln podobnost hmyzu s listem pomh, aby tento hmyz unikl
pozornosti neptel. Je zejm, e tento malik ivoich si sm nepizpsobil sv tlo, aby vypadalo jako list. Mon
ani nev, e je chrnn a e vypad jako list. Tyto ikovn mimikry psob na pozorovatele dojmem speciln
naplnovan a stvoen obrann taktiky.
Falen oi
Ve svt zvat jsou nkter neuviteln a nepedstaviteln zajmav obrann metody. Jednou z nich jsou falen oi.
Pomoc nich pesvduj rzn motli, housenky a rzn druhy ryb sv neptele, e jsou nebezpen.
Motli na obrzku vlevo otevraj sv kdla, jakmile uct nebezpe. Pi tom na kdlech uk pr o, kter se jejich
neptelm zdaj velmi nebezpen.
Nespchejme a pemlejme: mohou bt tyto naprosto pesvdiv oi vsledkem nhody? Jak motl v, e se objev
pr dsivch o, kdy rozeve sv kdla, a e pohled na n vystra jeho neptele? Vidl snad motl vzor na svch
kdlech a rozhodl se, e tento vzor vzbud strach a e by ho mohl v ppad nebezpe pout?
Tak pesvdiv vzor me bt jedin vsledkem vdomho plnu, ne pouhou shodou okolnost. Navc nen v dnm
ppad mon si myslet, e motl v o vzorech na svch kdlech a sm je pochopil jako obrannou taktiku. Je zejm,
e Bh, kter motla stvoil, obdail jeho tlo vzorem falench o a vnuknul mu instinkt, aby ho pouil v ppad
nebezpe.
Leknny
Kvtiny na zemi povauje vtina lid za nco zcela bnho, bez ohledu na jejich celkovou dokonalost. Vednost
plynouc z toho, e vid kvtiny vude a kad den, brn lidem v nich spatit zzraky stvoen. Proto kvtiny, kter
rostou na pln jinm mst, za pln jinch podmnek a ve zcela odlinch velikostech, budou hodnoceny bez brl
vednosti a pomohou nm tak pochopit existenci Boha.

Amazonsk leknny, kter rostou v lepkavm bahn pokrvajcm dno eky Amazonky, jsou dost zajmav na to, aby
lidem sundaly brle vednosti, protoe neij zpsobem, na jak jsou lid zvykl a jak vid kad den, ale pln
jinak.
Tyto rostliny zanaj rst v bahn na dn eky Amazonky a pak doshnou a k jej hladin. Clem je dostat se ke
slunenmu svitu, kter je pro n ivotn dleit. Kdy se nakonec k hladin dostanou, pestanou rst do vky a
vytvo se na nich pichlav, kulat pupeny. Z nich vyrostou ve velmi krtkm ase, piblin do nkolika hodin,
obrovsk listy dosahujc a 2 metr.
Tyto leknny vd, e m vt plochu hladiny eky pokryj poetnmi listy, tm vce budou schopn vyut
slunenho svtla k fotosyntze. Vd, e jinak nebudou moci na dn eky, kde nen dostatek svtla, pet.
Jist je velmi inspirujc vidt, jak rostlina vyuv tak inteligentn taktiku.
Samotn slunen svit vak amazonskm leknnm nesta. Potebuj tak vzduch, kter samozejm nen v bahnit
pd, kde jsou jejich koeny. Stonky dosahuj od koen k listm a 11 metr.23
Jak me rostlina v potenm stadiu svho ivota v hlubin eky vdt, e potebuje vzduch a slunen svit, aby
peila a e ve, co potebuje, je na hladin? Nco, co se teprve nedvno zrodilo, nev nic o tom, e voda nkde kon,
ani e existuje slunce nebo vzduch.
Kdybychom to cel hodnotili z hlediska evolucionist, tyto rostliny by ji dvno byly poraen podmnkami svho
ivotnho prosted a vymizely by. Leknny vak rostou dodnes v cel sv dokonalosti.
Neuviteln ivotn boj leknn pokrauje i po t, co se dostanou ke svtlu a vzduchu na hladin, kde otej okraje
svch obrovskch list smrem vzhru, aby se nepotopily.
Se vemi tmito opatenmi mohou t, ale vd tak, e pro jejich rozmnoovn to nesta. Potebuj njakho ivho
tvora, kter penese jejich pyl na jin leknn. Tmto ivm tvorem je brouk (latinsky Coleoptera), kter byl stvoen se
zvltn slabost pro blou barvu a dv pednost tmto blm leknnm ped vemi krsnmi kvtinami eky
Amazonky. Kdy amazonsk leknny navtv tvorov, kte zajist pokraovn jejich rodu, leknny zavou vechny
sv listy, uvzn je a nabdnou jim spousty pylu. Dr je celou noc, ne je propust. Pak zmn svou barvu, aby jim
brouci nepinesli znovu ten sam pyl. Kdysi ist bl, ndhern leknny budou te v rovm dl zdobit eku
Amazonku.
Mohly by bt takov bezchybn a dokonale vypotan plny dlem zcela nevdom rostliny? Samozejm, e ne. Jsou
dlem moudrosti Boha, kter stvoil ve. Vechny popsan detaily ukazuj, e rostliny stejn jako vechny ostatn iv
bytosti na svt byly pi svm vzniku ji pedem vybaven tmi nejvhodnjmi systmy a to dky svmu Stvoiteli.

ZVR
Me vtr nhodn vytvoit letadlo?
Slavn fyzik Sir Fred Hoyle uinil velmi pozoruhodn objev o pvodu ivota. Ve sv knize The Intelligent Universe
(Inteligentn svt) pe:
ance, e by vy formy ivota mohly vzniknou tmto zpsobem (shodou okolnost), je srovnateln s anc, e by
torndo, kter se proene vrakovitm, dalo dohromady Boeing 747 z materilu, kter tam je.24
Toto Hoyleovo srovnn je velmi inspirujc. Pklady, o kterch jsme hovoili ve, tak ukazuj, e existence ivota i
dokonalost jeho souasnch systm ns nut hledat obrovskou slu, kter to ve stvoila. Stejn jako hurikn neme
vyprodukovat letadlo pouhm vsledkem shody nhod, nen mon, aby svt vznikl jako vsledek nenadlch udlost
a jet navc v sob ukrval nesmrn sloit struktury. Ve skutenosti je svt vybaven nesetnm mnostvm systm
nekonen sloitjch ne letadlo.
Vechno, co jsme ekli v tto kapitole, ns stav ped dkaz bezchybnho plnovn nejen v naem bezprostednm
okol, ale tak v hlubinch vesmru. Ten, kdo zv tato znamen, kter jsou tak zejm, e je nelze odmtnout
rozumem ani svdomm, dojde k jedinmu zvru: ve vesmru nen msto pro shody nhod, vesmr byl stvoen se
vemi nejmenmi detaily, kter v nm jsou.
A Bh, kter je Stvoitelem tohoto bezchybnho systmu, je tm, kdo m nekonenou moc a vdn.

Vdci potvrzuj Bo znamen

Ve, o em jsme doposud hovoili, dokazuje, e vlastnosti vesmru objeven vdou ukazuj na existenci Boha.
Vda ns pivd k zvru, e vesmr m Stvoitele a e tento Stvoitel m dokonalou moc, moudrost a vdn.
Nboenstv nm ukazuje cestu k poznn Boha. Proto meme ci, e vda je prostedkem, kter pouvme k tomu,
abychom lpe vidli a zkoumali skutenosti, ktermi se zabv nboenstv.
Dnes vak nkte vdci, kte vystupuj ve jmnu vdy, zaujmaj zcela jin postoj. Podle nich vdeck objevy
nenaznauj stvoen Bohem. Pedstavuj naopak ateistick chpn vdy, kdy kaj, e nen mon se dostat k Bohu
pomoc vdeckch informac. Tvrd, e vda a nboenstv jsou dva protichdn svty.
Jet ped nkolika stoletmi nebyla vda chpna v rozporu s nboenstvm, ale byla pijata jako metoda dokazujc
existenci Boha. Tak zvan ateistick chpn vdy zaalo vzkvtat a tehdy, co se svtem vdy prohnaly v 18. a 19.
stolet materialistick a pozitivistick filozofie.
Zejmna pot, co Charles Darwin v roce 1859 vyslovil evolun teorii, kruhy zastvajc materialistick pohled na svt
zaaly tuto teorii, kterou povaovaly za alternativu k nboenstv, ideologicky obhajovat. Podle evolun teorie
nevznikl vesmr dky njakmu stvoiteli, ale nhodn. Nsledkem toho se zaalo tvrdit, e nboenstv je v rozporu
s vdou. Britt vdci Michael Baigent, Richard Leigh a Henry
Lincoln o tom napsali:

Pro Isaaca Newtona sto padest let ped Darwinem nebyla vda oddlen od nboenstv, ba naopak byla jednm
z aspekt nboenstv a zcela mu slouila Vda v Darwinov dob se vak pln oddlila od kontextu, ve kterm
dve existovala, a etablovala se jako absolutn soupe, jako alternativn zdroj vdn. Nsledkem toho pestalo bt
nboenstv a vda ve vzjemnm souladu, spe stanuly jedno proti druhmu a lidstvo bylo m dle tm vce nuceno
si mezi nimi vybrat.25
Zmnili jsme se ji o tom, e tak zvan rozkol mezi vdou a nboenstvm byl zcela ideologick. Nkte vdci, kte
upmn vili v materialismus, kladli sami sob za podmnku dokzat, e vesmr nem dnho stvoitele a vymleli
na toto tma rzn teorie. Evolun teorie byla tou nejslavnj a nejdleitj z nich. V astronomii se tak rozvjely
rzn teorie jako napklad teorie rovnovnho stavu nebo teorie chaosu. Vechny tyto teorie, kter popraly
stvoen, byly vyvrcen samotnou vdou, jak jsme ukzali v pedelch kapitolch.
Vdci, kte se dnes jet dr tchto teori a stle popraj cokoli, co je nboensk, jsou dogmatit a slep fanatit
lid, kte sami sob dali podmnku neuvit v Boha. Slavn anglick zoolog a evolucionista D. M. S. Watson se
k tomuto dogmatismu piznv, kdy vysvtluje, pro on a jeho kolegov pijmaj evolun teorii:
Kdyby tomu tak bylo, vznikne paralela samotn evolun teorie, univerzln pijman teorie, ne proto, e me bt
dokzna logicky koherentnmi dkazy, e je pravdiv, ale protoe jedin alternativa, zvltn stvoen, je zcela
neuviteln.26
Zvltnm stvoenm Watson mysl Bo stvoen. Jak tento vdec piznv, povauje ho za nepijateln. Ale pro?
Protoe to k vda? Ve skutenosti ne. Naopak vda dokazuje, e stvoen je pravda. Jedin dvod, pro Watson
povauje tento fakt za nepijateln, je ten, e sm sob stanovil podmnku popt existenci Boha. Vichni ostatn
evolucionist zaujmaj ten sam postoj.
Evolucionist se nespolhaj na vdu, ale na materialistickou filozofii, a pekrucuj vdu tak, aby souhlasila s touto
filozofi. Genetik a neskrvan evolucionista z Harvard University, Richard Lewontin, se k tto pravd piznv:
Nen to tak, e by ns vdeck metody i instituce njak nutily pijmout materialistick vysvtlen svta jev, ale
naopak jsme my nuceni nam apriornm lpnm na materilnch pinch vytvoit systm zkoumn a soubor
koncept, jejich vsledkem budou materiln vysvtlen, a nezle na tom, jestli budou proti vekermu oekvn,
ani na tom, jestli budou nepochopiteln pro nezasvcen. Navc materialismus je absolutn, take nememe pustit
Boskou nohu do dve.27
Na druh stran dnes, stejn jako v historii, jsou v protikladu k tto dogmatick materialistick skupin vdci, kte
potvrzuj existenci Boha a povauj vdu za cestu k Jeho poznn. Nkter trendy rozvjejc se v USA jako napklad
kreacionismus nebo inteligentn pln pomoc vdeckch dkaz dokazuj, e ve iv bylo stvoeno Bohem.
To nm ukazuje, e vda a nboenstv nejsou protichdn zdroje informac, ba naopak, e vda je prostedkem, kter
dokazuje absolutn pravdy dan nboenstvm. Stet mezi nboenstvm a vdou me bt reln jen ve spojitosti
s nktermi nboenstvmi, kter v sob vedle boskch zdroj zahrnuj i prvky povrivosti. To se vak zcela jist
netk islmu, kter se zakld pouze na istm zjeven Boha. Navc islm vdeck bdn obzvl podporuje a tvrd,
e zkoumn vesmru je zpsob, jak poznat Bo stvoen. Nsledujc ver Kornu hovo prv o tomto tmatu:
Co se nepodvali na nebe nad sebou, jak jsme je zbudovali a ozdobili a e nen na nm dnch trhlin? A zemi jsme
rozprosteli a po n pevn stojc hory rozhodili a na n vyrst jsme dali druhm vem pekrsnch rostlin A seslali jsme
z nebe vodu poehnanou, z n dali jsme vyrst zahradm i zrn, je dv rodu, a palmm ztepilm, je v adch nesou trsy
plod (Korn, 50:6-7, 9-10)

Z ve citovanch ver je patrn, e Korn vdy nabdal lidi, aby pemleli, uvaovali a zkoumali ve ve svt, ve
kterm ij. Nebo vda podporuje nboenstv, chrn lovka ped nevdomost a vede ho k hlubmu pemlen.
Otevr lovku dvee mylen a pomh mu uchopit Bo znamen, kter jsou ve vesmru zcela zejm. Pedn
nmeck fyzik Max Planck ekl:
Kdokoli, kdo se vn zabval vdeckou prac jakhokoli druhu, si uvdomuje, e nad vstupem k brn vdn jsou
napsna slova: Muste mt vru. Bez tto kvality se vdec neobejde.28
Ze vech otzek, ktermi jsme se doposud zabvali, jasn vyplv, e existence vesmru a veho ivho neme bt
vysvtlena shodou nhod. Mnoz vdci, kte ve svt vdy zanechali svou stopu, tento vznamn fakt potvrdili a stle
potvrzuj. m vce se lid o vesmru dovdaj, tm vce obdivuj tento bezchybn d. Kad nov objeven detail
nesporn stvoen potvrzuje.
Valn vtina modernch fyzik na prahu 21. stolet fakt stvoen pijm. David Darling, astronom a spisovatel, k:
Nebyly zde dn zchytn body. dn galaxie, dn hvzdy. Teprve nedvno se vesmr zrodil v t nejgigantitj
explozi. V explozi, pi kter se spontnn objevila veker hmota a energie a hbit se ila po napjatch vlknech
prostoru. Vesmr byl star prv jednu vteinu, kdy cel vel ivoucm odvarem stvoen.29
Krom toho je znmo, e tm vichni zakladatel rznch vdeckch discipln vili v Boha a Jeho bosk knihy.
Nejvznamnj fyzikov v djinch: Newton, Faraday, Kelvin a Maxwell jsou jen nkolika pklady z nich.
V dob, kdy il vznamn fyzik Isaac Newton, se vdci domnvali, e pohyby nebeskch tles a planet by mohly bt
vysvtleny jinmi zkony. Newton vak vil, e Stvoitel Zem a vesmru je tent, a proto mus bt vysvtleny
stejnmi zkony. Napsal:
Tato nejkrsnj soustava Slunce, planet a komet by mohla pochzet jedin z pokynu a moci inteligentnho a
mocnho Stvoen.28
Je zejm, e tisce vdc, kte provdli vzkum v oblasti fyziky, matematiky a astronomie ji od stedovku, se
shoduj v nzoru, e vesmr byl stvoen jedinm Stvoitelem, a vdy se sousteuj na ten sam bod. Zakladatel
fyzikln astronomie, Jan Kepler, vyznal svou silnou vru v Boha v jedn ze svch knih, ve kter napsal:

Jeliko my, astronomov jsme kn nejvyho Boha, pokud jde o knihu prody, slu se, abychom byli pemliv,
ne pro slvu naich mysl, ale spe, a ze veho nejvce, pro slvu Boha.31
Vznamn fyzik William Thompson (lord Kelvin), zakladatel termodynamiky, byl kesan. Drazn oponoval
Darwinov evolun teorii a zcela ji odmtl. Krtce ped smrt vysvtlil, e co se tk pvodu ivota, vda
potvrzuje slu Stvoitele.32
Jeden z profesor fyziky na Oxfordsk univerzit, Robert Matthews, uvd tu samou skutenost ve sv knize
publikovan v roce 1992, kde vysvtluje, e molekuly DNA byly stvoeny Bohem:
Cel proces bn probh v dokonal harmonii. Vznikne plod, pak nemluvn, dt a nakonec dospl jedinec. Jako
ji tolikrt v biologii jev se cel tento proces jako zzrak. Jak me nco tak neuviteln sloitho vzniknout z tak
jednoduchch potk? Jak me z jedin buky, kter je mnohem men ne teka nad psmenkem i, vzniknout
vnmajc bytost? Mnoh procesy, kter s tm souvisej, zstvaj zahalen tajemstvm a pedstavuj jednu
z nejchvatnjch ze vech dosud nevyeench zhad.33
Nkte dal znm vdci, kte pipoutj, e vesmr byl stvoen:
Robert Boyle (otec modern chemie)
Iona William Petty (znm svmi studiemi o statistice a modern ekonomii)
Michael Faraday (jeden z nejvznamnjch fyzik vech dob)
Gregory Mendel (otec genetiky, svmi objevy v oboru genetiky zneplatnil darwinismus)
Louis Pasteur (nejvznamnj jmno v bakteriologii, vyhlsil vlku darwinismu)
John Dalton (otec atomov teorie)
Blaise Pascal (jeden z nejvznamnjch matematik)
John Ray (nejvznamnj jmno britskho prodopisu)
Nicolaus Steno (slavn statigraf, kter zkoumal zemsk vrstvy)
Carolus Linnaeus (otec biologick klasifikace)
Georges Cuvier (zakladatel komparativn anatomie)
Matthew Maury (zakladatel ocenografie)
Thomas Anderson (jeden z prkopnk v oboru organick chemie)

Zvr
Beze sporu nen nic dleitjho ne stvoen lovka a to, aby poznal svho Stvoitele. V tto broue jsme se
pokusili porozumt tomu, co je pro kadho lovka tou nejdleitj otzkou.
Myslme si, e je na tomto mst nutn teni pipomenout, e lovk nepotebuje spousty informac, aby pochopil, e
vesmr a ve, co je v nm, vetn lovka samho, bylo stvoeno. Svm svdomm i rozumem doke mal dt i
dospl lovk pochopit, e byl stvoen. Slova proroka Abrahama v Kornu jsou velmi dobrm pkladem toho, co
mme na mysli.
Prorok Abraham il kdysi ve spolenosti, kter nevila v Boha a msto toho uctvala modly. Pestoe se mu nikdy
nedostalo dnho uen o existenci Boha, pochopil svm rozumem a svdomm, e byl stvoen - a navc, e byl
stvoen Bohem, kter stvoil nebesa a zemi. V Kornu je to podno takto:
A kdy se nad nm rozprostela noc, spatil hvzdu a zvolal: ,Toto je Pn mj!' Kdy vak zapadla, ekl: ,Nemm rd
zapadajc.' A kdy spatil vychzejc msc, zvolal: ,Toto je Pn mj!' Kdy vak zapadl, ekl: ,Jestlie mne Pn mj
sprvn nepovede, budu urit patit k lidu zbloudilmu!' A kdy spatil vychzejc slunce, zvolal: ,Toto je Pn mj, nebo
jest nejvt!' A kdy zapadlo, ekl: ,Lide mj, nejsem zodpovdn za to, co k Bohu pidruujete, nbr obracm se - jako
hanf - k tomu, jen nebesa i zemi stvoil, a nebudu patit k tm, kdo k Bohu pidruuj.' (Korn, 6:76-79)

Jak vidme na pkladu proroka Abrahama kad, kdo m rozum a svdom, a hlavn kad, kdo nespravedliv a
domliv neodmt, je schopen pochopit, e vesmr byl stvoen a navc e byl stvoen s asnm dem a plnem.
Postoj tch, kdo popraj existenci Boha navzdory vem zjevnm znamenm, kter jsou vem na och, nepochybn
pekvapuje ty, kdo maj rozum a svdom. O tch, kdo nev v Bo moc stvoen, se v Kornu k:
Udivuje-li t nco, pak vru jsou udivujc jejich slova: ,A staneme se prachem, budeme skuten vzkeni novm
stvoenm?' To jsou ti, kdo v Pna svho nev, a budou mt etzy na jch svch a stanou se ohn obyvateli a v nm
budou nesmrteln. (Korn, 13:5-6)

To, o em se hovo v tto broue, je dleitj ne cokoli jinho ve vaem ivot. Mon se vm doposud nepodailo
podn se zamyslet nad vznamem tohoto tmatu nebo jste na to mon jet nikdy ani nepomysleli. Bute si vak
jisti, e poznn Boha, kter vs stvoil, je dleitj a nalhavj ne cokoli jinho, co mete udlat.
Pemlejte o tom, m vs obdail. ijete ve svt dokonale naplnovanm do nejmenho detailu a stvoenm prv
pro vs. Na tomto procesu nemte dn podl. Jednoho dne jste oteveli oi a byli obdaeni nespoetnmi dary.
Vidte, slyte, ctte
Je to tak, protoe toto stvoen bylo z Jeho vle. V jednom kornskm veri se prav:
Bh vs vyvedl z trob matek vaich, ani jste mli njak vdn, a pak vm sluch, zrak i srdce dal - snad budete vdn.
(Korn, 16:78)

Jak k tento ver, nebyl to nikdo jin ne Bh, kdo vm dal ve, co mte, a kdo stvoil vesmr, ve kterm ijete. Proto
pojte a odevzdejte se Bohu a bute mu vdni za vechny dary, ktermi vs obdail, a zskejte tm vnou odmnu.
Udlte-li opak, zachovte se nevdn a vystavte se vnmu trestu z vle Boha.
Bute si jisti: On existuje a je vm velmi blzko
Vid a v o vem, co dlte, sly kad slovo, kter vyslovte

Bute si jisti, e kad, vetn vs, mu bude brzy skldat ty

Poznmky
1. George Politzer, Principes Fondamentaux de Philosophie, Editions Sociales, Pa, 1954, s. 84
2. Recounted in Jaki, S. (1980) Cosmos and Creator, Regnery Gateway, Chicago
3. Stephen Hawking, A Brief History of Time: A Readers Companion, ed. Gene Stone, 1993, s. 63
4. Henry Margenau a Roy Abraham Varghese, eds., Cosmos, Bios, Theos, La Salle, IL: Open Court Publishing, 1992, s. 241
5. Hugh Ross, Ph.D., The Creator and the Cosmos, Navpress, 1995, s. 76
6. W.R. Bird, The Origin of Species Revisited, Nashville: Thomas Nelson, 1991; pvodn publikovno Philosophical Library v roce 1987, s.
462
7. W.R. Bird, The Origin of Species Revisited, Nashville: Thomas Nelson, 1991; pvodn publikovno Philosophical Library v roce 1987, s.
405-406
8. Stephen W. Hawking, A Brief History of Time, Bantam Books, duben 1988, s. 121
9. Paul Davies, God and the New Physics, New York: Simon & Schuster, 1983, s. 189
10. Hugh Ross, The Fingerprint of God, 2nd. Ed., Orange, CA: Promise Publishing Co., 1991, s. 114-115
11. A Dorling Kindersley Book The Science, publikovno v USA spolenost Dorling Kindersley Inc., s. 24
12. Stephen Hawking, A Brief History of Time: A Readers Companion, ed. Gene Stone, 1993, s. 142
13. asopis Bilim ve Teknik (asopis Vda a technologie), vol. 203, s. 25
14. Prof. Dr. Ahmet Noyan, Physiology in Life and In the Field of Medicine, Meteksan Publishing, Ankara, 1998, 10. vydn, s. 40)
15. Michael Denton, A Theory in Crisis, Adler & Adler Publishers Inc., 1986, s. 330
16. Slovnk a encyklopedie Larousse, Vol. II, s. 5734 (anglick vydn)
17. Maurice Burton, C.B.P.C. Publishing Limited, Encyclopedia of Animals, Reptiles, s. 120
18. Ibid, s. 120
19. Michael J. Behe, Darwins Black Box, New York: Free Press, 1996, s. 232-233
20. Grzimeks Tierleben Vgel 3, Deutscher Taschen Buch Verlag, Oktober 1993, s. 92
21. Ibid, s. 89
22. Ibid, s. 87-88
23. David Attenborough, The Private Life of Plants, Princeton University Press, 1995, s. 291
24. asopis Nature, 12. listopadu, 1981
25. Michael Baigent, Richard Leigh, Henry Lincoln, The Messianic Legacy, Gorgi Books, London: 1991, s. 177-178
26. D.M.S. Watson, "Adaptation", asopis Nature, . 124, s. 233
27. Richard Lewontin, Billions and Billions of Demons", New York Review of Books, 9. ledna 1997, s. 28
28. Max Planck, Where Is Science Going?, Allen & Unwin, 1933, s.214
29. David Darling, Deep Time, Bantam Press, 1989
30. Newton, Principia, 2. vydn; J. De Vries, Essentials of Physical Science, B. Eerdmans Pub.Co., Grand
Rapids, SD, 1958, s.15
31. Henry M. Morris, Men of Science Men of God, Master Books, 1992, s. 13
32. Henry M. Morris, Men of Science Men of God, Master Books, 1992, s. 66
33. Robert Matthews, Unraveling The Mind of God, s. 8

O AUTOROVI
Autor pc pod pseudonymem HARUN YAHYA se narodil v Ankae v roce 1956.
Po ukonen zkladnho a stednho vzdln v Ankae studoval umn na univerzit Mimara Sinana v Istanbulu a filozofii na Istanbulsk
univerzit. Od 80. let minulho stolet publikoval mnoho knih s politickou, nboenskou a vdeckou tematikou. Harun Yahya je znm jako
autor velmi dleitch prac odhalujcch klam evolucionist, neplatnost jejich tvrzen a temn vztahy mezi darwinismem a jinmi
ideologiemi.
Jeho pseudonym se skld ze jmna Harun (ron) a Yahya (Jan) na pamtku dvou vench prorok, kte bojovali proti nedostatku
vry. Prorokova pee na oblce autorovch knih m symbolick vznam spojen s jejich obsahem. Tato pee reprezentuje Korn jako
posledn Bo knihu a Jeho posledn slova zjeven skrze naeho Proroka, poslednho ze vech prorok. Pod vedenm Kornu a sunny autor
pln svj hlavn cl, kterm je vyvrtit kad jednotliv zkladn princip bezbonch ideologi a mt posledn slovo, aby tak navdy umlel
nmitky namen proti nboenstv. Pee Proroka, ktermu se dostalo maximln moudrosti a morln dokonalosti, je pouvna jako
symbol jeho zmru mt toto posledn slovo.
Vechny prce tohoto autora se sousted na jeden cl - pedat poselstv Kornu lidem a podntit je k pemlen o zkladnch nboenskch
tmatech, jako je existence Boha, Jeho jednota a posmrtn ivot, a dle ukzat omel zklady a kodliv prce bezbonch systm.
Harun Yahya m irokou tenskou obec v mnoha zemch, od Indie po Ameriku, od Anglie po Indonsii, od Polska po Bosnu a od
panlska po Brazlii. Nkter jeho knihy byly vydan v anglitin, francouztin, nmin, italtin, portugaltin, urdu, arabtin,
albntin, rutin, srbo-chorvattin (bosentin), ujgursk turetin a indontin. Jsou oblben u ten po celm svt.
Tyto prce, kter jsou ve svt velmi cenn, pomohly mnohm lidem vloit svou vru v Boha a mnohm dalm pomohly zskat na jejich
vru hlub pohled. Moudrost a pouvan upmn, srozumiteln styl dodvaj tmto knihm charakteristick rys, kter okamit zaujme
kohokoli, kdo je te a studuje. Tyto prce, odoln nmitkm, jsou charakteristick svm okamitm inkem, konkrtnmi vsledky a
nezvratnost. Nen pravdpodobn, e by ti, kdo tou tyto knihy a vn o nich pemlej, mohli dle upmn hlsat materialistickou
filozofii, ateismus nebo jakoukoli jinou patnou ideologii nebo filozofii. I kdyby v hlsn pokraovali, bylo by to jen ze sentimentu, protoe
tyto knihy vyvracej jejich ideologie pmo od zklad. Vechna souasn negativistick hnut jsou dnes ideologicky poraena dky sbrce
knih napsanch Harunem Yahya.
Nen pochyb, e tyto rysy vyplvaj z moudrosti a srozumitelnosti Kornu. Autor jist nen pyn sm na sebe. Chce pouze slouit jako
prostednk pi hledn sprvn cesty k Bohu. Nehled na to, e clem publikovn tchto prac nen materiln zisk.
Zvme-li tyto skutenosti, tak ti, kdo povzbuzuj lidi, aby etli tyto knihy, kter jim otevou srdce a povedou lidi k tomu, aby se stali
oddanjmi sluebnky Boha, jim tm prokazuj nedocenitelnou slubu.
Naopak by byla ztrta asu a energie propagovat knihy, kter vytvej v myslch lid zmatek, pivd je do ideologickho chaosu a kter
zjevn nemaj dn siln ani konkrtn inky pi odstraovn pochybnost ze srdc lid, jak prokzaly dvj zkuenosti. Je zejm, e
nen mon, aby knihy, kter maj zdraznit autorovo literrn umn spe ne vzneen cl zachrnit lidi ped ztrtou vry, mly takov
mocn inek. Ti, kdo o tom pochybuj, mohou snadno vidt, e jedinm clem knih Haruna Yahya je pekonat pochyby a it morln
hodnoty Kornu. spch, vliv a upmnost tto sluby jsou viditeln v pesvden ten.
Nesmme zapomnat na jednu vc. Hlavn pinou trvn nsil a konflikt a vech utrpen, ktermi muslimov prochzej, je ideologick
pevaha nevry. Tato utrpen mohou skonit jedin ideologickou porkou nevry a tm, e se kad dozv o zzracch stvoen a morlce
Kornu, aby podle nj lid mohli t. Kdy zvme souasnou situaci ve svt, kter tla lidi do spirly nsil, korupce a konflikt, je jasn,
e tato sluba mus bt poskytnuta co nejrychleji a nejefektivnji. Jinak by mohlo bt pli pozd.
Nepehnme, kdy ekneme, e sbrka prac od Haruna Yahya se ujala tto vedouc role. D-li Bh, stanou se jeho knihy prostedkem, dky
ktermu lid ve 21. stolet doshnou mru a blaenosti, spravedlnosti a tst pislbenho Kornem.

STRANA
(originlu)
7
9

19

23

23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
25

POPISKY K OBRZKM
(anglick originl)

POPISKY K OBRZKM
(esk peklad)

Edwin Hubble, next to his giant telescope.

Research has shown that stars and galaxies move away both
from us and from one
another, that is, the universe expands. This suggests that
when moved backwards in
time, the universe proves to have started from a single point.
The order in the structure of the atom rules the whole
universe. With the atom and its particles moving in a
certain order, the mountains are not scattered, lands do
not break apart, the sky is not split asunder and, in
short, matter is held together and is constant.
The eye, which has an extremely complex structure, is not
able to see in the
absence of even a single one of its components, for instance
the tear glands,
when the act of seeing takes place.
vitreous
cornea
iris
pupil
lens
aqueous
sclera
choroid
retina
optic nerve
If the cells belonging to different organs of an embryo are
mixed in an appropriate environment, the cells of the same
organ find one another and form different groups.

Edwin Hubble u svho obrovskho teleskopu.

Vzkumy ukzaly, e hvzdy a galaxie se pohybuj
pry od ns a zrove od sebe navzjem, co
znamen, e se vesmr roziuje. To nasvduje
tomu, e kdybychom se vrtili zpt v ase, ukzalo
by se, e vesmr vznikl z jednoho jedinho bodu.
d vldnouc ve struktue atomu d cel vesmr.
Dky tomu, e se atom a jeho sti pohybuj podle
uritho du, nejsou hory roztrouen, pevnina se
nelme, nebe nen rozdlen ve dv, strun
eeno hmota dr pohromad a je konstantn.
Oko, jeho struktura je nesmrn sloit, neuvid,
pokud mu v okamiku, kdy probh proces vidn,
chyb by jedin st, napklad slzn lzy.

25
25
25
25
25
25
25
26
26

reticular
hyaline cartilage
blood
areolar
dense fibrous
adipose
bone
A B cell is seen as it is disjoined.
Immunity cells have an extremely disciplined command
chain. None of them ever disobeys orders.

26
29

A B cell covered with bacteria.

Is then He Who creates like one who creates not? Will
you not receive admonition (The Quran, 16:17)
The caterpillars spinning itself into a cocoon, and then
its tearing it apart and getting out of it as a butterfly with
a fabulous pattern and colour.
The elegant and clear-cut patterns on the butterflies indicate
that these living beings are not the products of
unconscious coincidences but the outcomes of an excellent
and matchless creation.
Like all other living beings, giraffes are also created with a
perfect design.
And in the creation of yourselves and the fact that the
animals are scattered (through the earth), are Signs for
those of assured Faith. (The Quran, 45:4)
(Above) The young sea turtle is about to arrive at the
sea before the sun rises.
Hydroquinone
Hydrogen Peroxide
Explosion chamber
The discharge of the chemical at 100C.
Being no taller than a few centimetres, termites can erect
skyscrapers many metres high without using any
tools. This admirable nest perfectly protects the inhabitant
termite colony with a population of over a

29
30

33
34
34
37
37
37
37
38

sklivec
rohovka
duhovka
on panenka
oka
on komorov voda
blima
cvnatka
stnice
zrakov nerv
Kdybychom buky embrya patc rznm orgnm
spolu smchali ve vhodnm prosted, buky
jednoho orgnu se navzjem najdou a vytvo
samostatnou skupinu.
retikulrn
hyalinn chrupavka
krev
areolrn
hust vlknit
tukov
kost
Oddlujc se B-buka.
Imunitn buky maj nesmrn disciplinovan
systm velen. dn si nedovol ho
neuposlechnut.
B-buka pokryt bakteriemi.
Co je Ten, jen tvo, roven tomu, kdo netvo?
Co se nevzpamatujete? (Korn, 16:17)
Housenka se zakukluje, pak kuklu roztrhne a
vyleze ven jako motl s ndhernm vzorem a
barvou.
Elegantn a jasn ohranien vzory motl ukazuj,
e tito iv tvorov nejsou produktem nevdomch
shod nhod, ale jsou vsledkem dokonalho a
nedostinho stvoen.
Jako vechna iv stvoen, i irafy byly stvoeny
dokonale.
A tak ve stvoen vaem i ve zvatech, je po
zemi rozmnoil, jsou znamen pro lid pevn
pesvden. (Korn, 45:4)
(Nahoe) Ne vyjde slunce, je u mal elva skoro
u moe.
hydrochinon
peroxid vodku
reakn komora
Vyputn chemick ltky pi teplot 100C.
I kdy nem vce ne pr centimetr, dok
termiti postavit mrakodrapy nkolik metr vysok
bez pouit jakchkoli nstroj. Tato obdivuhodn
hnzda chrn termit kolonie tajc vce ne milin

41

42
42
43
43
43
43
44
44
44
44
45
45
45
46

48

55
55

million from their enemies and unfavourable life

conditions outside.
The snake that camouflages itself in the sand hides from its
enemies. Is it possible that this snake made its skin's colour
and pattern fully harmonise with its habitat?
In the picture on the left is a snake hiding among the
bushes.
When you look carefully, you will see that what you
take to be a tree branch is in fact an insect.
The eggs of a bird called the Western sandpiper are
the same colour as their surroundings in order to be
protected from enemies.
Some insects disguise themselves as dead leaves. It is
quite difficult to distinguish the Panama moth from
withered leaves.
There is an ant-eater hiding among the leaves! Can
you see it?
This caterpillar living in Panamanian rain forests has
specks like snake eyes by which it can frighten away
predators.
The caterpillar avoids the attention of its enemies
because it places its body right in the middle of the
leaf.
Armoured chameleons do not change colour according
to their environment because their colour is already
created in harmony with their habitat.
This insect species is protected from all its enemies
with its leaf-like appearance.
The praying mantis on the orchid has succeeded in
deceiving the grasshopper thanks to its wings that look
like the petals of the flower.
Insects resembling leaves are very common. It is
possible to find all the details of leaves on their bodies.
The snake is camouflaging itself by being poised in the
air like all other leaves.
The tree lice on the left can convince their enemies
with their present appearance that they are the thorns
of the tree.
FALSE EYES BEWILDER!
When some butterflies open their wings, we encounter
a pair of eyes. These eyes convince their enemies that
they are not butterflies. Particularly, the false faces of
some butterfly species such as the Shonling butterfly
seen above are so perfect with their shiny eyes, facial
features, frowning eyebrows, mouth and nose that the
overall picture is quite discouraging for many of its
enemies. A tenacious person on denying God may try
to bolster his extraordinary view with the evolutionist
explanation of an interesting coincidence. Or he can
claim that the butterfly brought about this pattern on its
body by thinking that it would be useful to it. If
someone makes such a claim and asserts that these
patterns that surpass in beauty even the paintings of
artists have come about by coincidence, then there is
nothing left to say on the part of the men of
understanding. For such a claim is completely
incompatible with reason and common sense.
Water lilies can only make use of daylight once they have
made their way from the depths of swamps to the water
surface by extending upwards as high as 2 metres. However,
the roots of these flowers also need oxygen. In the left
picture are the stems that stretch out from the roots of the
plant to the water surface and
carry the oxygen it obtains to the roots.
German physicist Max Planck
Sir Isaac Newton

jedinc ped jejich nepteli a nepznivmi

ivotnmi podmnkami venku.
Had, kter se maskuje v psku, se skrv ped
nepteli. Je mon, aby si had sm vytvoil barvu
a vzor na ki pesn podle prosted, ve kterm
ije?
Na snmku vlevo je had skrvajc se v kov.
Kdy se podvte peliv, zjistte, e to, co
pokldte za vtev, je ve skutenosti hmyz.
Vejce jespka aljaskho jsou zbarvena stejn jako
okol, aby byla chrnna ped predtory.
Nkter druhy hmyzu se maskuj jako such listy.
Je dost tk rozliit tuto mru z oblasti Panamy od
seschlch list.
V list se schovv predtor mravenc! Vidte ho?
Tato housenka ijc v panamskch deovch
pralesch m skvrny podobn hadm om, ktermi
me vystrait predtory.
Housenka unik pozornosti svch neptel, protoe
se polo pmo doprosted listu.
Chamelenek trpasli (Brookesia perarmata)
nemn barvu podle okolnho prosted, protoe
jeho barva byla stvoena podle prosted, kde ije.
Tento druh hmyzu je chrnn ped vemi svmi
nepteli tm, e vypad jako list.
Kudlanka nbon dokzala na orchideji oklamat
kobylku dky svm kdlm, kter se podobaj
okvtnm lstkm kvtiny.
Hmyz podobajc se listm je velmi bn. Na jeho
tle meme najt veker detaily listu.
Had se maskuje tm, e je klidn zaven ve
vzduchu a vypad jako okoln listy.
Hmyz nalevo doke pesvdit sv neptele tm,
e vypad jako trny na strom.
MATOUC FALEN OI!
Kdy nkte motli rozevou sv kdla, uvidme
pr o. S jejich pomoc pesvduj neptele, e
motly nejsou. Zejmna falen tve nkterch
druh motl, jako napklad motla nahoe, jsou
tak dokonal svma zcma oima, rysy tve,
zamraenm obom, sty a nosem, e celkov
dojem odstra mnoh jeho neptele. Nestupn
lovk odmtajc Boha se me pokusit podpoit
svj extrmn nzor evolucionistickm vysvtlenm
zajmav shody nhod. Nebo me tvrdit, e si
motl vytvoil tento vzor na svch kdlech, protoe
si myslel, e by to pro nho mohlo bt uiten.
Jestlie to nkdo tvrd a trv na tom, e tyto vzory,
kter v krse ped dokonce i malby umlc,
vznikly nhodn, tak u nen co ci na adresu
inteligentnch lid. Nebo takov tvrzen jsou zcela
nesluiteln s rozumem i zdravm selskm
rozumem.
Leknny mohou vyuvat dennho svtla pouze
tehdy, pokud se dostanou z hlubin mokad na
vodn hladinu a to tm, e vyrostou do ve a dvou
metr. Koeny tchto kvtin vak tak potebuj
kyslk. Na obrzku vlevo jsou stvoly, kter vyrstaj
z koen rostliny a k vodn hladin a pin kyslk
ke koenm.
Nmeck fyzik Max Planck
Sir Isaac Newton

PAGE
(original)
7
9

19

23

23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
25

ENGLISH

CZECH

Edwin Hubble, next to his giant telescope.

Research has shown that stars and galaxies move away both
from us and from one
another, that is, the universe expands. This suggests that
when moved backwards in
time, the universe proves to have started from a single point.
The order in the structure of the atom rules the whole
universe. With the atom and its particles moving in a
certain order, the mountains are not scattered, lands do
not break apart, the sky is not split asunder and, in
short, matter is held together and is constant.
The eye, which has an extremely complex structure, is not
able to see in the
absence of even a single one of its components, for instance
the tear glands,
when the act of seeing takes place.
vitreous
cornea
iris
pupil
lens
aqueous
sclera
choroid
retina
optic nerve
If the cells belonging to different organs of an embryo are
mixed in an appropriate environment, the cells of the same
organ find one another and form different groups.

Edwin Hubble u svho obrovskho teleskopu.

Vzkumy ukzaly, e hvzdy a galaxie se pohybuj
pry od ns a zrove od sebe navzjem, co
znamen, e se vesmr roziuje. To nasvduje
tomu, e kdybychom se vrtili zpt v ase, ukzalo
by se, e vesmr vznikl z jednoho jedinho bodu.
d vldnouc ve struktue atomu d cel vesmr.
Dky tomu, e se atom a jeho sti pohybuj podle
uritho du, nejsou hory roztrouen, pevnina se
nelme, nebe nen rozdlen ve dv, strun
eeno hmota dr pohromad a je konstantn.
Oko, jeho struktura je nesmrn sloit, neuvid,
pokud mu v okamiku, kdy probh proces vidn,
chyb by jedin st, napklad slzn lzy.

25
25
25
25
25
25
25
26
26

reticular
hyaline cartilage
blood
areolar
dense fibrous
adipose
bone
A B cell is seen as it is disjoined.
Immunity cells have an extremely disciplined command
chain. None of them ever disobeys orders.

26
29

A B cell covered with bacteria.

Is then He Who creates like one who creates not? Will
you not receive admonition (The Quran, 16:17)
The caterpillars spinning itself into a cocoon, and then
its tearing it apart and getting out of it as a butterfly with
a fabulous pattern and colour.
The elegant and clear-cut patterns on the butterflies indicate
that these living beings are not the products of
unconscious coincidences but the outcomes of an excellent
and matchless creation.
Like all other living beings, giraffes are also created with a
perfect design.
And in the creation of yourselves and the fact that the
animals are scattered (through the earth), are Signs for
those of assured Faith. (The Quran, 45:4)
(Above) The young sea turtle is about to arrive at the
sea before the sun rises.
Hydroquinone
Hydrogen Peroxide
Explosion chamber
The discharge of the chemical at 100C.
Being no taller than a few centimetres, termites can erect
skyscrapers many metres high without using any

29
30

33
34
34
37
37
37
37
38

sklivec
rohovka
duhovka
on panenka
oka
on komorov voda
blima
cvnatka
stnice
zrakov nerv
Kdybychom buky embrya patc rznm orgnm
spolu smchali ve vhodnm prosted, buky
jednoho orgnu se navzjem najdou a vytvo
samostatnou skupinu.
retikulrn
hyalinn chrupavka
krev
areolrn
hust vlknit
tukov
kost
Oddlujc se B-buka.
Imunitn buky maj nesmrn disciplinovan
systm velen. dn si nedovol ho
neuposlechnut.
B-buka pokryt bakteriemi.
Co je Ten, jen tvo, roven tomu, kdo netvo?
Co se nevzpamatujete? (Korn, 16:17)
Housenka se zakukluje, pak kuklu roztrhne a
vyleze ven jako motl s ndhernm vzorem a
barvou.
Elegantn a jasn ohranien vzory motl ukazuj,
e tito iv tvorov nejsou produktem nevdomch
shod nhod, ale jsou vsledkem dokonalho a
nedostinho stvoen.
Jako vechna iv stvoen, i irafy byly stvoeny
dokonale.
A tak ve stvoen vaem i ve zvatech, je po
zemi rozmnoil, jsou znamen pro lid pevn
pesvden. (Korn, 45:4)
(Nahoe) Ne vyjde slunce, je u mal elva skoro
u moe.
hydrochinon
peroxid vodku
reakn komora
Vyputn chemick ltky pi teplot 100C.
I kdy nem vce ne pr centimetr, dok
termiti postavit mrakodrapy nkolik metr vysok

41

42
42
43
43
43
43
44
44
44
44
45
45
45
46

48

55
55

tools. This admirable nest perfectly protects the inhabitant

termite colony with a population of over a
million from their enemies and unfavourable life
conditions outside.
The snake that camouflages itself in the sand hides from its
enemies. Is it possible that this snake made its skin's colour
and pattern fully harmonise with its habitat?
In the picture on the left is a snake hiding among the
bushes.
When you look carefully, you will see that what you
take to be a tree branch is in fact an insect.
The eggs of a bird called the Western sandpiper are
the same colour as their surroundings in order to be
protected from enemies.
Some insects disguise themselves as dead leaves. It is
quite difficult to distinguish the Panama moth from
withered leaves.
There is an ant-eater hiding among the leaves! Can
you see it?
This caterpillar living in Panamanian rain forests has
specks like snake eyes by which it can frighten away
predators.
The caterpillar avoids the attention of its enemies
because it places its body right in the middle of the
leaf.
Armoured chameleons do not change colour according
to their environment because their colour is already
created in harmony with their habitat.
This insect species is protected from all its enemies
with its leaf-like appearance.
The praying mantis on the orchid has succeeded in
deceiving the grasshopper thanks to its wings that look
like the petals of the flower.
Insects resembling leaves are very common. It is
possible to find all the details of leaves on their bodies.
The snake is camouflaging itself by being poised in the
air like all other leaves.
The tree lice on the left can convince their enemies
with their present appearance that they are the thorns
of the tree.
FALSE EYES BEWILDER!
When some butterflies open their wings, we encounter
a pair of eyes. These eyes convince their enemies that
they are not butterflies. Particularly, the false faces of
some butterfly species such as the Shonling butterfly
seen above are so perfect with their shiny eyes, facial
features, frowning eyebrows, mouth and nose that the
overall picture is quite discouraging for many of its
enemies. A tenacious person on denying God may try
to bolster his extraordinary view with the evolutionist
explanation of an interesting coincidence. Or he can
claim that the butterfly brought about this pattern on its
body by thinking that it would be useful to it. If
someone makes such a claim and asserts that these
patterns that surpass in beauty even the paintings of
artists have come about by coincidence, then there is
nothing left to say on the part of the men of
understanding. For such a claim is completely
incompatible with reason and common sense.
Water lilies can only make use of daylight once they have
made their way from the depths of swamps to the water
surface by extending upwards as high as 2 metres. However,
the roots of these flowers also need oxygen. In the left
picture are the stems that stretch out from the roots of the
plant to the water surface and
carry the oxygen it obtains to the roots.
German physicist Max Planck
Sir Isaac Newton

bez pouit jakchkoli nstroj. Tato obdivuhodn

hnzda chrn termit kolonie tajc vce ne milin
jedinc ped jejich nepteli a nepznivmi
ivotnmi podmnkami venku.
Had, kter se maskuje v psku, se skrv ped
nepteli. Je mon, aby si had sm vytvoil barvu
a vzor na ki pesn podle prosted, ve kterm
ije?
Na snmku vlevo je had skrvajc se v kov.
Kdy se podvte peliv, zjistte, e to, co
pokldte za vtev, je ve skutenosti hmyz.
Vejce jespka aljaskho jsou zbarvena stejn jako
okol, aby byla chrnna ped predtory.
Nkter druhy hmyzu se maskuj jako such listy.
Je dost tk rozliit tuto mru z oblasti Panamy od
seschlch list.
V list se schovv predtor mravenc! Vidte ho?
Tato housenka ijc v panamskch deovch
pralesch m skvrny podobn hadm om, ktermi
me vystrait predtory.
Housenka unik pozornosti svch neptel, protoe
se polo pmo doprosted listu.
Chamelenek trpasli (Brookesia perarmata)
nemn barvu podle okolnho prosted, protoe
jeho barva byla stvoena podle prosted, kde ije.
Tento druh hmyzu je chrnn ped vemi svmi
nepteli tm, e vypad jako list.
Kudlanka nbon dokzala na orchideji oklamat
kobylku dky svm kdlm, kter se podobaj
okvtnm lstkm kvtiny.
Hmyz podobajc se listm je velmi bn. Na jeho
tle meme najt veker detaily listu.
Had se maskuje tm, e je klidn zaven ve
vzduchu a vypad jako okoln listy.
Hmyz nalevo doke pesvdit sv neptele tm,
e vypad jako trny na strom.
MATOUC FALEN OI!
Kdy nkte motli rozevou sv kdla, uvidme
pr o. S jejich pomoc pesvduj neptele, e
motly nejsou. Zejmna falen tve nkterch
druh motl, jako napklad motla nahoe, jsou
tak dokonal svma zcma oima, rysy tve,
zamraenm obom, sty a nosem, e celkov
dojem odstra mnoh jeho neptele. Nestupn
lovk odmtajc Boha se me pokusit podpoit
svj extrmn nzor evolucionistickm vysvtlenm
zajmav shody nhod. Nebo me tvrdit, e si
motl vytvoil tento vzor na svch kdlech, protoe
si myslel, e by to pro nho mohlo bt uiten.
Jestlie to nkdo tvrd a trv na tom, e tyto vzory,
kter v krse ped dokonce i malby umlc,
vznikly nhodn, tak u nen co ci na adresu
inteligentnch lid. Nebo takov tvrzen jsou zcela
nesluiteln s rozumem i zdravm selskm
rozumem.
Leknny mohou vyuvat dennho svtla pouze
tehdy, pokud se dostanou z hlubin mokad na
vodn hladinu a to tm, e vyrostou do ve a dvou
metr. Koeny tchto kvtin vak tak potebuj
kyslk. Na obrzku vlevo jsou stvoly, kter vyrstaj
z koen rostliny a k vodn hladin a pin kyslk
ke koenm.
Nmeck fyzik Max Planck
Sir Isaac Newton