V.

Soustavy s chemickou reakc

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

5. Soustavy s chemickou reakc

5.1 Zkladn pojmy
5.2 Rozdlen reakc
5.3 Reakn kinetika
5.3.1 Podmnky pro zreagovn dvou molekul
5.3.2 Mechanismy reakce
5.3.3 Rychlost ltkov pemny a rychlost reakce
5.3.4 Katalyzovan reakce

5.4 Reaktory
5.5 Chemick rovnovha vratnch reakc
5.6 Ltkov bilance chemickho reaktoru
5.7 Energetick bilance chemickho reaktoru
5.7.1 Teplo chemick reakce (reakn teplo)
5.7.2 Termochemick zkony
5.7.3 Entalpick bilance pi chemick reakci
5.7.4 Kritrium uskutenitelnosti reakce
5.7.5 Vpoet rovn. konstanty z termochem. dat
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

Anorganick chemiklie
NH3, H2SO4, HNO3, H3PO4,
hnojiva, krmiva,
potravinsk aditiva

Petrochemiklie
etylen, propylen
benzen, toluen, xylen
styren

Organick chemiklie
vodk,
metanol, etanol
formaldehyd, fenol
liva, pesticidy,
desinfekce, detergenty
akrylty

Soustavy s chemickou reakc

Vroba benznu
(krakovn), maziv
Spalovn
auta
domc kotle
elektrrensk kotle
spalovny odpad
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

itn plyn
auta
spalovny odpad
elektrrny

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

Plasty
polypropylen
polyetylen
polystyren
polyuretan
prye
pryskyice
vlkna
3

5.1 Zkladn pojmy

Chemick reakce
dj, pi kterm se vchoz ltky reaktanty mn na produkty
prbh reakce zvis na

typu reakce (jednosmrn reakce, vratn reakce)

vnjch podmnkch (teplota, tlak, katalyztor)

prmyslov zpsob vyuit reaktory

popsna stechiometrickou rovnic

katalyztory

spalovn

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

vroba plast, chemikli

farmacie

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

reaktory

Stechiometrick rovnice
obecn:

A A + B B + .. = R R + S S + ..
lev strana
reaktanty

prav strana
produkty

N2 + 3 H2

2 NH3

pklad:
N2

A, B, R, S ltky
i stechiometrick
koeficient sloky i

NH3

H2

H2

H2

NH3

Jak st ? 1 molekula N2 reaguje se 3 molekulami H2 a vznikaj 2 molekuly NH3

1 kmol N2 reaguje se 3 kmoly H2 a vznikaj 2 kmoly NH3
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

Jak poznm, e je rovnice stechiometrick ?

Pklad:

Mi = 0

N2 + 3 H2 = 2 NH3
MN2 = 28 kg/kmol

MH2 = 2 kg/kmol

MNH3 = 17 kg/kmol

i M i = (1) 28 + (3) 2 + (+2) 17 = 34 + 34 = 0 OK

Vznam stechiometrick rovnice vyjaduje zkon zachovn hmoty v systmech
s chemickou reakc

Vpoty v systmech s chemickou reakc:

stechiometrick koeficienty

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

dohoda o znamncch

reaktant ve vpotech

znamnko

produkt ve vpotech

znamnko

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

5.2 Rozdlen reakc

Rozdlen reakc podle:
potu reakc
probhajcch
v soustav

A1. Jednosmrn (izolovan, nevratn) reakce

A2. Simultnn reakce

vratn A + B R + S
seriov A R S
paraleln A R
S

potu fz
v soustav

B1. Homogenn reakce

(vechny sloky soustavy jsou ve stejn fzi)

B2. Heterogenn reakce (sloky soustavy jsou v rznch fzch)

vmny tepla C1. Exotermick reakce

s okolm
C2. Endotermick reakce

ptomnosti
katalyztoru

(pi reakci se teplo uvoluje)

(pi reakci je teplo pohlcovno tj. teplo
se mus soustav dodvat (aby reakce
probhala))

D1. Nekatalyzovan reakce

(nevyaduj katalyztor)

D2. Katalyzovan reakce

(vyaduj katalyztor)

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

A. Rozdlen podle potu reakc probhajcch v soustav

A1. Jednosmrn (izolovan, nevratn) reakce
v systmu probh pouze jedna chemick reakce A + B

R+S

Pklad: neutralizace

A2. Simultnn reakce

v systmu probh souasn vce chemickch reakc
r1
vratn reakce
A+B
R+S

r2

A+B
R+S

r1
r2

R+S
A+B

ustaluje se chemick rovnovha

dsledky: nelze zskat vce ne odpovd rovnovze

nsledn (sriov) reakce

A+B

r1

soubn (paraleln, bon) reakce

A+B

r1

r2
R+S
R+S

r2

dal typy reakc nap. etzov

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

B. Rozdlen reakc podle potu fz

B1. Homogenn reakce
vechny sloky soustavy jsou ve stejn fzi
Pklad:

spalovn zemnho plynu

CH4 (g) + 2 O2 (g) CO2 (g) + 2 H2O (g)

B2. Heterogenn reakce

sloky soustavy jsou v rznch fzch
Pklad: spalovn uhl

uhl (s) + vzduch (g) = spaliny (g) + popel (s)

vroba eleza

elezn ruda, vpenec, koks + vzduch

vroba vpna

CaCO3 (s) = CaO (s) + CO2 (g)

parn reforming

CH4 (g) + 2 H2O (g) = CO2 (g) + 4 H2 (g) a katalyztor

vroba amoniaku

N2 (g) + 3 H2 (g) = 2 NH3 (g) a katalyztor

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

C. Rozdlen reakc podle vmny tepla s okolm

kad reakce doprovzena vmnou tepla s okolm teplo reakn Hr
C1. Exotermick reakce

Hr < 0

pi reakci se teplo uvoluje

Pklad:

spalovn ZP: CH4 + 2 O2 = CO2 + 2 H2O Hr0 = 803 kJ/mol

spalovn uhl: C + O2 = CO2
vroba NH3: 2 N2 + 3 H2 = 2 NH3

Hr0 = 393,8 kJ/mol

Hr0 = 91,78 kJ/mol

C2. Endotermick reakce

Hr > 0

pi reakci je teplo pohlcovno tj. teplo se mus soustav

dodvat (aby reakce probhala)
Pklad: vroba H2 (parn reforming): CH4 + H2O = CO + 3H2 Hr0 = + 206,2 kJ/mol
vroba styrenu z etylbenzenu (katalytick dehydrogenace):
ETB (C8H10) styren (C8H8) + H2 Hr0 = + 121 kJ/mol

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

10

D. Rozdlen reakc podle ptomnosti katalyztoru

D1. Nekatalyzovan reakce
Pklad: spalovn ZP, uhl

D2. Katalyzovan reakce

rychlost nkterch reakc tak mal, e by prmyslov vyuit nebylo vbec
ekonomick
Pklad: vroba amoniaku
N2 + 3 H2 = 2 NH3
katalyztor: Pt sta
vroba syntetickho metanolu

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

CO + 2H2 = CH3OH
katalyztor: sypan vrstva ZnO + Cr2O3

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

11

5.3 Reakn kinetika

Jak ji bylo uvedeno
Pklad:

rzn reakce probhaj rzn rychle

spalovn zemnho plynu
koroze

Otzka:

4 Fe + 3 O2 = 2 Fe2O3

Na em tedy zvis rychlost reakce ?

5.3.1 Podmnky pro zreagovn dvou molekul

Podstata reakce

rozbit dosavadnch chemickch vazeb a vytvoen novch

vazeb

Jak jsou podmnky pro vytvoen novch vazeb ?

podmnka 1 vzjemn srka
podmnka 2 pzniv poloha molekul pi srce
podmnka 3 dostaten energie molekul pi srce
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

12

Podmnka 1 vzjemn srka

zkladn podmnka aby dolo k vytvoen novch vazeb, mus se srazit
!!!!!!!!! nen podmnka dostaujc !!!!!!!!!
Podmnka 2 pzniv poloha molekul pi srce
NE kad srka vede k vytvoen novch vazeb

Pravdpodobnost zreagovn
vy (pzniv poloha pi
srce)

Pravdpodobnost zreagovn
ni (nepzniv poloha pi
srce)

H2

H2
I2

I2

Podmnka 3 dostaten energie molekul pi srce

mus dojt k rozbit vazeb, tj. pekonat vazebn energii jak rozbt vazby, tj. jak pekonat
vazebn energii ?
atomy v molekule kmitaj maj vibran energii aby dolo k rozbit vazeb, mus bt
vibran energie vt ne vazebn energie
Jak zvit vibran energii ? transformac kinetick energie pi srce na energii vibran
tj. pokud je kinetick energie molekul pi srce dostaten vysok,
dojde k pekonn vazebn energie a rozbit vazeb
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

13

5.3.2 Mechanismy reakce

Mechanismy reakce teorie aktivnch srek (srkov teorie)
teorie aktivovanho komplexu
A. Teorie aktivnch srek

H2

I2

1. tpen molekul na atomy (disociace vazeb).

Roztpen
(disociace)
vazeb

2. Vznik novch vazeb.

B. Teorie aktivovanho komplexu
1. Vytvoen aktivovanho komplexu
po srce molekul reaktant.
2. Rozpad aktivovanho komplexu
na produkty.

Vznik
novch
vazeb

HI

HI

H. Eyring (1935)
H2

I2

Vznik
aktivovanho
komplexu

H2I2

Aktivovan
komplex

Rozpad
aktivovanho
komplexu

HI

HI

Srovnn teorie aktivnch srek a teorie aktivovanho komplexu

chemick reakce zpravidla probhaj podle toho reaknho mechanismu, kter vykazuje nejni hodnotu aktivan energie
ni aktivan energii vykazuje zpravidla teorie aktivovanho komplexu (jinmi slovy: aktivan energie potebn k roztpen
vazeb je zpravidla mnohem vt ne aktivan energie potebn k vytvoen aktivovanho komplexu)

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

14

A. Teorie aktivnch srek

H2

I2

Pklad: H2 + I2 2 HI

Roztpen
(disociace)
vazeb

Vznik
novch
vazeb

HI

HI

Dle teorie aktivnch srek

E2
Potenciln
energie

Aktivan energie
tpen molekul Vazebn
energie

E1

Reakn teplo

E3
tpen
(disociace)

Vznik
vazeb

Dle teorie aktivnch srek

Prbh
reakce

E1 potenciln energie reaktant E2 potenciln energie pi kter dochz ke tpen vazeb E3 potenciln energie produkt
EA disocian energie minimln energie, kterou mus molekuly reaktant zskat k pekonn potencilov bariry (E2)
Hr potenciln energie produkt E3 je men ne potenciln energie reaktant E1 tento rozdl se projev jako reakn teplo
je men exotermick reakce

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

15

B. Teorie aktivovanho komplexu

Pklad: H2 + I2 2 HI

H2

H. Eyring (1935)
I2

Vznik
aktivovanho
komplexu

Rozpad
aktivovanho
komplexu

H2I2

Aktivovan
komplex

Potenciln
energie

HI

HI

Dle teorie aktivovanho

komplexu
E2

Aktivan energie
vzniku komplexu

E1

Reakn teplo

E3

Vznik
komplexu

Rozpad
komplexu

Dle teorie aktivovanho komplexu

Energie
rozpadu
komplexu

Prbh
reakce

E1 potenciln energie
reaktant
E2 potenciln energie
pi kter dochz ke
vzniku
aktivovanho
komplexu
E3 potenciln energie
produkt

EA aktivan energie minimln energie, kterou mus molekuly reaktant zskat k pekonn potencilov bariry (E2)
Hr potenciln energie produkt E3 je men ne potenciln energie reaktant E1 tento rozdl se projev jako reakn teplo
je men exotermick reakce

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

16

5.3.3 Rychlost ltkov pemny a rychlost reakce

Rychlost reakce

Pro potebujeme znt ?

uren doby potebn pro dosaen poadovanho vsledku a
nsledn uren velikosti reaktoru

Enetex

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

Kotel

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

17

A. Rychlost ltkov pemny sloek Ri

zmna ltkovho mnostv sloky i za jednotku asu v jednotce objemu soustavy (reakn smsi)
definice:

Ri =

soustava
V = konst.

1 dni

V dt

vlastnosti Ri:

pro kadou sloku obecn rzn

Ri =

nv
i

dc
dt

Pozn. oznaen cnvi : dle jen ci

pro reaktanty Ri < 0

pro produkty Ri > 0

B. Reakn rychlost r
charakterizuje rychlost reakce ; ltkov nezvisl, tj. pro vechny sloky stejn
zvis koncentrace reaktant
teplota

Guldberg Waagev zkon

r = k c A A cB B

Arrheniova rovnice

E
k = A exp A
R T

pouit katalyztoru

C. Vzjemn vztah mezi Ri a r

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

r=

Ri

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

18

Guldberg Waagev zkon

udv zvislost reakn rychlosti na koncentraci reaktant
Princip

reakn rychlost je mrn potu srek mezi reagujcmi molekulami

k m vtmu potu srek mezi reagujcmi molekulami dojde, tm vt
bude reakn rychlost
v homogennm systmu poet vzjemnch srek mezi molekulami (a tedy i
r) bude vt, m vt bude mnostv reagujcch molekul tedy vt
koncentrace

Zkon

rychlost chemick reakce zvis na souinu koncentrac reaktant

umocnnch pslunm stechiometrickm koeficientem:
r
A A + B B + ..
R R + S S + ..
A

r = k c A cB
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

19

1. Jednosmrn reakce
Obecn:
Pklad:

r
A A + B B
R R + S S
2A + B r
C+D

2. Vratn reakce
Obecn:

r1

A A + B B

R R + S S

r2

r = k c A2 cB

r1 = k c A A cB B
r2 = k cR R cS S

r = r1 r2

r1
Pklad:

r = k c A A cB B

2A + B

C+D
r2

r1 = k c A2 cB
r2 = k cC cD
r = r1 r2

Pozn. Reln systmy

v ad skutench ppad obvykle exponenty u jednotlivch koncentrac neodpovdaj
stechiometrickm koeficientm; nutno urit dle doporuen literatury nebo experimentln

r = k cA cB

neideln systmy - msto koncentrace aktivita (td. koncentrace ; ai = i.ci)

r = k aA aB

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

20

Arrheniova rovnice
udv zvislost reakn konstanty na teplot

k = A f
A

frekvenn faktor (faktor innosti)

vyjaduje,kolik srek vede k reakci
podl (frakce) aktivnch molekul (schopnch pekonat potenc. bariru)
f exp[-EA/RT]

EA
k = A exp

R T

k rychlostn konstanta
A frekvenn faktor
EA aktivan energie
T - teplota

Empirick zkuenost

zven teploty o 10C zven reakn rychlosti 2 3x

Grafick vyjden:

souadnice log k 1/T: pmka se zpornou smrnic

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

21

Pklad
Jak se zmn reakn rychlost chemick reakce popsan stechiometrickou
rovnic 2A + B C + D, zv li se koncentrace reaktant dvojnsobn.

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

22

5.3.4 Katalyzovan reakce

Katalyztor
ltka, kter ovlivuje rychlost chemick reakce
reakce se zastuje, ale sama se chemickou reakc se nemn a nespotebovv

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

23

Rozdlen katalzy podle fze

A. heterogenn katalza

tuh katalyztor
vroba amoniaku Pt sta
vroba HCN Pt sta
vroba synt. metanolu sypan vrstva ZnO + Cr2O3
vroba benznu (krakovn) stice ve fluidn vrstv

B. homogenn katalza

katalyztor ve stejnm skupenstv jako reakn ltky

siln kyseliny (kat. H+)

propylen 2-propanol (hydratace ; kat. H2SO4)

etanol etylen, dietyleter (dehydratace ; kat. H2SO4)
k. octov 1-butylacett (esterifikace ; kat. H2SO4)

siln zsady (kat. OH-)

etylenoxid etylenglykol (hydratace ; kat. NaOH)

enzymy
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

24

Rozdlen katalzy podle vlivu na rychlost

A. pozitivn katalyztor

sniuj aktivan energii

rychlost reakce zvyuj

B. negativn katalyztor

zvyuj aktivan energii

rychlost reakce sniuj

(inhibitor)
Pklad: inhibitory koroze

anorganick sloueniny (kemiitany, fosforenany, chromany, dusitany)

organick sloueniny (benzoany, formaldehyd, urotropin, oktadecylamin)
fyzikln inhibice blokace aktivnch mst na povrchu materilu

(oktadecylamin,

formaldehyd, urotropin)
chemick inhibice

vytvoen pasivan vrstvy (kemiitany, fosforenany, chromany, dusitany)

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

25

Mechanismus katalyzovan reakce

bez katalyztoru

A+B

AB

s katalyztorem

A+K

AK

AK + B

Vliv pozitivnho katalyztoru

EA .aktivan energie
meziprodukt

EA1 .aktivan energie

AB + K

EA2 .aktivan energie

EA > EA1 + EA2

vznam katalyztoru:
Bez katalyztoru

E2

S katalyztorem

Potenciln
E2
energie
E1

EA
EA1

EA2

E3
A + K AK

AK + B AB + K

A + B AB

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

Reakn teplo

Katalyzovan reakce

Prbh
reakce

Nekatalyzovan reakce

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

26

Heterogenn katalza
Povrch stice
katalyztoru

Reakn sms

1
2
5

7
Tuh
fze

4 3

Pry
6

1 transport reaktant k povrchu katalyztoru

5 desorpce molekul produkt z vnitnho

povrchu katalyztoru

2 transport reaktant pry katalyztoru

6 transport produkt pry katalyztoru

3 adsorpce molekul reaktant na vnitn povrch katalyztoru

7 transport produkt od povrchu katalyztoru

4 povrchov reakce mezi adsorbovanmi reaktanty

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

27

Automobilov katalyztor

zen tcestn katalyztor

Katalyztor:
slab vrstvika drahch kov (nap. paladia a rhodia) nanesen na nosn mce
vyvolv rozklad produkt nedokonalho hoen (CO, NOx, HC nzev tcestn)
na mn nebezpen ltky (nkdy t oxidan-redukn katalyztor podle reakc).
optimln pracovn teplota = 300 600 C ; vy teploty = nebezpe pokozen.
nejvy innost pi souiniteli pebytku kyslku = 1.
Pro zachovn tohoto pomru se pouv ped
katalyztorem lambda sonda, kter m mnostv
kyslku ve vfukovch plynech ; podle jeho obsahu
nastavuje dic elektronika mnostv dodvanho
paliva. ( zen katalyztor).
zkaz pouit olovnatho benzn katalytick jed
(zaneen aktivnch ploch katalyztoru a tm k snen
jeho inku, tzv. "otrven' katalyztoru)

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

Katalyztor Mine-X

28

Automobilov katalyztor

keramick katalyztor

Xi = f ()
kovov katalyztor
Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

29

Automobilov katalyztor

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

30

5.4 Reaktory

Ltka A
(kapaln)

Ltka B
(kapaln)

Ltka A
(kapaln)

Odtah plynn
fze

Rozdlen reaktor
A. podle vskytu fz homogenn

Ltka B
(plynn)

heterogenn

Odtah kapaln
fze

Odtah (kapaln)

B. podle ptomnosti katalyztoru katalyzovan

nekatalyzovan

C. podle zpsobu prtoku sloek

vsdkov
Plnn obsahu reaktoru
Ltka A

prton
Chemick reakce

Ltka B

Vyputn obsahu
reaktoru

Ltka A (kontinuln)

Ltka B (kontinuln)

Vstup teplonosnho mdia

Sloka A
Vstup
smsi

Vstup
teplonosnho
mdia
Sloka B

Pvod teplonosnho mdia

Chladivo (exotermick reakce)

Ohvac mdium (endotermick reakce)

ostatn typy

Produkty reakce

Chladivo
(exotermick reakce)
Ohvac mdium
(endotermick reakce)

Vstup (kontinuln)
cAvst, cBvst, cRvst, cSvst

prton trubkov reaktor

prton mchan reaktor

poloprton reaktory s recirkulac kaskdy reaktor

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

31

Vroba amoniaku (HNO3, hnojiva, vlkna, plasty)

Kellog

Vroba vodku (parn reforming ; tpen metanu vodn parou)

Amoniakov reaktor

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

Kompresor

32

Vroba amoniaku vroba vodku (parn reforming ; tpen metanu vodn parou)

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

Uhde

33

Vroba amoniaku
vroba vodku
(parn reforming ; tpen
metanu vodn parou)

KBR

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

34

Vroba amoniaku
amoniakov reaktor

Uhde

reaktor jako cartridge

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

35

Vroba amoniaku piny odstaven jednotky

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

36

Vroba H2SO4

hnojiva, barviva, mdla, detergenty, plasty, viskzov vlkna, titanov bloba

Sra

Reaktor konvertor

Absorpn ve

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

37

Vroba H2SO4
Reaktor konvertor

Absorpn ve

Demistery

v absorberu

(odstrann kapalnho
z odplynu do komna)

letu

Chemie
5. Soustavy s chem.reakc

stav procesn a zpracovatelsk techniky

FS VUT v Praze

Radek ulc @ 2008

38