1

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

VUKA

JAKO SYSTM, KONCEPCE A PROCES.

ZKLADN

DETERMINANTY VUKY.

FUNKCE

CLE A OBSAHU V SYSTMU VUKY.

Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich postaven pi

projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn
profesionl.
(pednky PhDr. Veverkov)
- Kalhous: Vuka proces systematickho rozvjen fyzickch a psych. sil ka v
kontinuit s postupnm seznamovnm i nslednm osvojovnm odbornch
informac, postoj a dovednost z jednotl. pedmt organizovanch podle
doporuench princip ve vzjemn interakci vychovvajcch subjekt, tj. uitel a
vychovvanch objekt - k, a to v rmci kolskch instituc
- vuka = vyuovn - innost uitele
uen
- innost k
- Solfronk - vyuovn = systm zen innosti smujc k dosaen vytench
vchovn vzdlvacch cl, pi em tento systm obsahuje dl sloky subsystmy:
- dc systm - uitel
- zen systm - k
- soustava uiva
- vcn prostedky, materiln podmnky
- Machov, Prcha - proces vuky - lenit, vnitn jednotn, zrove rozporn
systm tsn spjat se svm okolm, v nm hl. didaktick vztah je vyuovn a uen
a specifickmi vztahy vztah mezi kem a uitelem, uitelem a kem
Vyuovn - sloit spoleensk proces, jeho systm je utven vzjemnm
spojenm nkolika dlch soustav = vyuujc, uc se, soustava uiva, soustava
materilnch podmnek; charakter vazeb je urovn pedevm funkc innost, kter
vazby realizuj
- proces, ve kterm probh proces uen, tvorba a rozvoj soc. skupin, logika
poznvn, vzjemn interakce uitele a k a komunikace, proces zskvn a
zpracovvn informac
- systm zen innosti smujc k dosaen vytench vchovn vzdlvacch
cl, piem tento systm zahrnuje dl sloky - dc systm; zen uc se
systm; soustava uiva; subsystm vcnch prostedk a materilnch podmnek
vyuovn
- dl sloky spojeny vazbami, v nich je realizovn penos rznch druh
informac
Vuka - systm, ketr zahrnuje nejen proces vyuovn, ale pedevm cl vuky,
obsah vuky, podmnky, determinanty a prostedky vuky, vlastn vzdlvac proces,
vsledky vuky
- hlavn forma vchovnvzdl. innosti, pi n uitel a ci vstupuj do ur. vztah,
aby doshli stanovench cl
1

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

- dky obsahu vuky je dosahovno zmn jedince

- proces vuky m komponenty
1) cl, se kterm se pracuje - uitel a k;
2) prostedky - uivo;
3) vsledky
- obsah vyuovn m ve vztahu k clm dvoj povahu - je ltkovou konkretizac cl
a prostedkem, jak je realizovat
Prvky - initel (komponenty) vuky:
1) Objektivn faktory = cle, obsah (uivo), metody vyuovn, organizan formy,
didaktick prostedky
2) Subjektivn f. = uitel, k, zen jejich innosti
Podmnky (determinanty) procesu vuky:
- souhrn vchovnvzdlvacch jev i jev stojcch mimo oblast vchovy a vzdln
- jsou vchodiskem procesu vchovy a zrove i vsledkem
- neznalost a nerespektovn tchto podmnek nedovol doshnout spnho
vkonu k
a) vnj podmnky - mimo kolu
- faktory politick, vdeck, ekonomick, duchovn, historick, ... = souhrnn
dosaen ivotn rove (spolenost a trh prce)
- prosted - mikroprosted; semiprosted (rodina, mal soc. skup.);
neccoprosted (msto, velk soc. skup.); makroprosted (spolenost, stt); globln
prosted lidstva
- kolu vrazn ovlivuje:
- TV, mdia...
- zmna funkce soudob rodiny - zamstnanost matek, pevauje ekonom. funkce
nad vchovnou
- vliv soc. skup. (party)
- pemra vnj. vliv a podnt nemus bt pozitivn (pemra zjmovch krouk,
internet) = petenost, roztkanost, nesoustednost, pasivita
- naopak nedostatek podnt - proitkov strdn, ochuzen emocionality
- vztah komunity ke kole - zda existuje spoluprce s rodii, podniky, obec. adem
b) vnitn podmnky - dosaen rove k; vrozen i zskan vlastnosti (douc
a nedouc); ivotn zkuenosti; vkov a individuln zvltnosti; vsledky
pedchozho
vzdln
- vnit. pod. koly - materiln vybaven; pedagogick sbor; editel
c) podmnky z hlediska vztahu k clm:
- eufunkn -pispvaj pozitivn k dosahovn cl
- disfunkn - negativn psobc
2

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

- neutrln - neovlivuj
Etapy procesu vuky:
1) koncepn
2) projektov
3) realizan
4) rezulttov (vsledkov) - v rmci n - aplikan
ad.1) KONCEPN = nejobecnj charakter
- vchodiskem jsou - spoleensk poadavky na osobnost k
- spoleensk poteby
- rove spoleenskho poznn (vda)
- rove spole. praxe
- rove rozvoje kolskho systmu (vznik nejobecnjch pedstav o cli vchovy a
vzdln)
- rove koncepce procesu vuky
- rove nejobec. pedstavy o vsledku (kolsk zkon, standardy)
ad.2) PROJEKTOV = konkrtnj charakter, obecn cle se konkretizuj do dlch
- vznikaj projekty ur. typ kol, stup, pojet oborovho studia, profily absolvent,
uebn plny, osnovy, vukov programy
ad.3) REALIZAN = aktivn, zcela konkrtn, dochz v n k interakci, pedvn,
osvojovn uiva
ad.4) RESULTTOV = m funkci regulan a zptnovazebnou
- ovovn vsledk proces vuky, k jejich aplikaci
- promtnou se do postoj a hodnotov orientace
- projevuj se ve vdomostech, dovednostech, postojch
Koncepce vyuovn (typy, modely vuky) = souhrn jev, teoretickch vchodisek
procesu vuky, zahrnuje i realizovan proces vuky:
a) Dogmatick koncepce vyuovn - (9.-16. stol.) hlavn zdroj poznn - slovo,
pam - hlavn proces zapamatovn
b) Slovn - nzorn vyuovn (Komensk) - zkladn, dodnes funkn koncepce,
slovo je doloeno nzornm pkladem
c) Problmov vyuovn (konec 19. stol.) - spojen koly se ivotem - J. Dewey
d) Rozvjejc se vyu. (20. stol.) - Vygotskij - vvoj ka nem jt za vyuovnm naopak ho thnout

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

e) Programov vyu. -zaloeno na teorii behaviorismu - Skinner; uivo rozloeno do

jednotlivch krok - k samostatn postupuje, pokud uspje v pedchozm bod,
pokrauje dl, pokud ne mus se vrtit; k pracuje podle svho vlastnho pracovnho
tempa
Cle procesu vuky = nedln soust systmu vuky, vlastn kvli dosaen cl
cel proces probh
Vymezen cle: zamlen, relativn stl stav, resp. zmna osobnosti ka, kterho
m bti dosaeno vukou. Jde tedy o pedpokldan, zamlen vsledek vuky, k
nmu ci smuj v souinnosti s uitelem
- Skalkov - cl je oekvan a zamlen vsledek, k nmu uitel s ky smuje,
ideln stav, jeho m bt dosaeno
- cle se projektuj ve vchovn-vzdlvacch, resp. kolskch dokumentech jejich
prostednictvm se reguluje innost uitele
- v me dosaen cle se hodnot efektivita vuky
- vuka a vzdln - zmrn innost
tyi funkce cl v procesu vuky:
1) Orientan a anticipan
2) Motivan a stimulan
3) Realizan
4) Regulan
ad.1) - poskytuj orientaci uiteli, jsou pedagog. normou
- urujc a popisujc prbh vvojovch zmn ka
- anticipuj (oekvat, pedvdat) pedpokldan monosti vuky
ad.2) - dynamizuj innosti uitel i k tm, e chtj doshnout cl postupn motivace
- orientuj uitele i ky k dosahovn perspektiv
- kovi se maj cle sdlit - kam m dojt - motivuje ho to
ad.3) - vedou uitele pi realizaci vuky - pomhaj pi vbru vhodnch metod a
prostedk a pomhaj pemovat pedagogick pedstavy na skutenost
ad.4) - poskytuj kritria k hodnocen spnosti; regujuj prbh uitelova jednn ml by si uvdomit, ovit zda cle dosahuje
LENN CL VUKY:
1) z hlediska subjektov - objektovch vztah - cle vnj (objekt - subjekt); cle
vnitn (subjekt - objekt), dochz k interiorizaci cl
2) z hlediska obsahu - cle celkov, mnohostrann, dl
3) z hlediska hierarchie - cle nejvy = nejobecnj - vestrann rozvinut
osobnost, cle stup, ronk, pedmt, hodin, etap hodin, nejkonkrtnj kapitola,...
4

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

4) z hlediska nronosti - cle maximln = nepimen nron; cle optimln - k

horn hranici kovskho vkonu; c. minimln - nepimen snadn
5) z hlediska asu - cle dlouhodob - nejvy cle z hlediska hierarchie; cle
stedndob; cle blzk
6) z hlediska pizpsobivosti konkrtnm podmnkm - cle standardn - pro celou
sfru veejn koly; c. minimln - tch by ml doshnout kad k na sv rovni
vvuje; c. pizpsoben individuln, aktulnm regionlnm zvltnostem k
VLASTNOSTI CL:
- komplexn -zahrnovat vechny oblasti osobnosti ka, z tohoto hlediska se dl na:
a) cle kognitivn - rozvoj poznvacch proces
b) cle postojov - vytvet hodnotovou orientaci k
c) cle vcvikov - dovednostn, rozvoj senzomotoriky
- konzistentn - brt v ohled hierarchii - souslednost cl od nejvych
(nejdleitj) po nejni cle
- kontrolovateln - cl vymezit tak, aby bylo mono vyjdit jak vkon m k
zvldnout, za jakch podmnek; nutno si stanovit normu, co a v jakm rozsahu
poaduji (jako uitel) od vbornho ka, co od prmrnho, ...; je dleit tyto
normy km sdlit! Cl dat ve vidu dokonavm (k m umt spotat,
nakreslit, ...)
- pimen - cle s optimln nronost, aby byly pro ka zvldnuteln - dleit
kol pro uitele, cle bychom mli vymovat v rovin kova vkonu, zda je doke
aplikovat

NEDOSTATKY PI VYMEZOVN CL - absence cl - cl je nutn formulovat srozumiteln a sdlit

- formalismus - pi vymezovn a popisu cle (nauen bsniky)
- subjektivismus - uitel stanov pouze nkter cle (jen kognitivn,...), poru
hierarchii cl, vybrn cl
- tendence zamovat cl za uivo
Taxonomie = systematicky uspodan soupis jistch objekt (cl)
A) Taxonomie kognitivnch cl
- od B.S. Blooma (1956) zaloena na esti hierarchicky uspodanch kategorich
- pro dosaen vy rovn je teba doshnout rovn ni
- vzkumy se u prvnch t rovn projevila zvislost
1) zapamatovn (znalost)
2) porozumn
3) aplikace
4) analza
5

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

5) syntza
6) hodnotc posouzen
ad.1)
- k je schopen zapamatovat si pojmy, fakta, pravidla, postupy
- vyaduje se pouze jejich optovn vybaven a nsledn pouit v novch
souvislostech
- k m umt definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat,
reprodukovat
ad.2)
- k pochop vznam ur. sdlen, doke ho ur. zpsobem vyut, mus ho
zpracovat do podoby jemu srozumiteln, smyslupln
- doke ilustrovat, interpretovat, objasnit, peloit, opravit
ad.3)
- k je schopen pouvat poznatky o novch situacch, um eit problm,
demonstrovat, diskutovat, navrhnout, plnovat, uspodat, vyslit, vyzkouet
ad.4)
- analza - k schopen rozliit, rozdlit sdlen na jednotliv jeho prvky a tak
objasnit vztahy mezi prvky, schopen odliit podstatn od nevznamnho
- analyzovat, najt principy uspodn, rozliit, rozhodnout
ad.5)
- syntza - k schopen prvky sestavit do nov struktury, vyhledvat prvky z rznch
zdroj poznn, vytvoit nov celek
- klasifikovat, kombinovat, navrhnout, organizovat, shrnout
ad.6)
- schopnost posouzen hodnoty rznch mylenek, sdlen a to z njak normy,
hlediska
- posuzuje vnitnmi kritrii (nejvy rove) nebo vnjmi k.
- ocenit, oponovat, posoudit, provst kritiku, provit, zhodnotit, zdvodnit
- Niemirko = taxonomie cl pro kognitiv. oblast:
- rozliuje dv rovn - 1) vdomost a 2) dovednost
ad.1) rove vdomost = a) zapamatovn; b) porozumn
ad.2) rove dovednost = pouvn vdomost v typovch situacch - podle vzor
- // = v problmovch situacch = een
A. Taxonomie v oblasti postoj = afektivn
- Bloom, Krathwohl, Niemirko
- taxonomie pracuje s tm, e vychovvan m postupn interiorizovat ur. hodnoty
Bloom, Krathwohl - pt kategori (ni vdy ovlivuj vy):
1) - vnmavost - ochota vnmat ur. jevy
2) - reagovn - zainteresovanost na ur. jevech
3) - oceovn - jedinec u um najt hodnotu v jevech - ta m pro nj vznam
4) - integrovn hodnot - zan vytvet svou vlastn soustavu hodnot
6

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

5) - internalizace hodnot - jedinec si u vytvoil hierarchizaci hodnot - ta ovlivuje

chovn a jednn lovka
- obte tto taxonomie - znan obecn vymezen cl v jednotlivch kolskch
dokumentech
OBSAH v systmu vuky (vyuovn) =
(Vl. Pazek:Zklady obecn pedagogiky. Praha 1996)
- m dvoj povahu ve vztahu k clm vchovy
- vystupuje jednak jako ltkov konkretizace cl, jednak jako prostedek jak je
realizovat
- tma vyu. hodiny formulovan jako Archimdv zkon je konkretizac cle
formulovanho jako porozumn tomuto zkonu prody a schopnost reprodukovat ho
nebo tak jako pouit tohoto zkona pro stavbu lod
- me bt tedy pojat rzn podle cl, kter si uitel klade
- podle stanovenho cle se vybr uivo a to je zrove prostedek jak ho doshnout
- je vyjden spolu s cli v uebnm plnu a v uebnch osnovch (zkladn ped.
dokumenty), uitel je konkretizuje podle podmnek vyu. v tematickm plnu, ...; tyto
dokumenty nedok vyjdit vechny cle a obsahy vyu. - zasahuj do nho proto i
psycholog. teorie uen a vyu.
(J. Solfronk, a kol.: Kapitoly ze kol. ped. Praha, UK 1993)
- uivo - v souasn dob se tento pojem spojuje s metodou vyuovn a uen v
pojmu "cirriculum", esky pekldan jako projekt uiva - to, emu se ci maj nauit
v rznch oblastech; je to pedepsan pln studia pro kad ronk, m "oficiln"
schvlen a program kad tdy je vi nmu prokazateln. V tomto irokm rmci
se od uitel oekvaj rozhodnut o tom, emu se bude uit a jak se tomu bude uit.
- se ve k clm vyu. a uen
20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn
vzdlvac cle a jejich postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace.
Uitel jako reflektivn profesionl.
Eva Mardov kapitoly ze koln pedagogiky a koln psychologie /kap. 7.1.3
Pprava na hodinu:
Pprava vyuovac hodiny zahrnuje :
1. stanoven vukovho cle
2. vbr npln hodiny a jej rozvren
3. ppravu pomcek
4. stanoven zpsobu sledovn a hodnocen toho, jak se km da postupovat
v uen
- Pi plnovn vychz z kurikulrnch dokument ze VP
- Proml uebn aktivity, aby ci zskali dovednosti a znalosti vymezen
vukovmi cli
- Vchodisko vchovn a vzdlvac strategie rozpracovan na rovni
pedmtu

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

Uitel mus mt pedstavu co ky nauit, jak pipravovan vuka k zmru

pispje
Pedstava o vuce v prbhu kolnho roku je formulovna v asov
tematickm plnu uitel v nm stanov tematick celky uiva a poty hodin,
kter jim bude vnovat
Pracovn d ukld uiteli dkladn se na vuku pipravit
Nepedepisuje formu, doporuuje se vak zpracovvat ppravy v psemn
form pomh promlen prbhu vuky v nvaznosti na clov dovednosti
Dky pprav si uitel v nvaznosti na vlastn pojet pedagogick prce
promt v mysli celou vyuovac hodinu a zrove koriguje plnovan
program vzhledem k potebm k, kter bude vyuovat
Pprava uiteli umouje:
a) Jasn a konkrtn zvit, kter typ uen je vhodn v dan hodin vyut
b) Uvdt vukov cle do souladu s monostmi k
c) Promyslet obsah a strukturu hodiny urit, kolik asuje teba vnovat
jednotlivm aktivitm, zvit nejvhodnj tempo vzhledem k potebm
k
d) Zvolit takov organizan rmec, aby bylo v hodin mono se soustedit na
interakci se ky
e) Mt k dispozici vechny potebn pomcky, materily a vybaven, kter
pispvaj k efektivnmu prbhu vuky
Plnovn a pprava na vuku zahrnuje tyto kroky:
a) Vbr vukovch cl, kter by mly bt v hodin ve vuce naplnny (v
souladu s vchovnmi a vzdlvacmi strategiemi pedmtu
b) Vbr typu a charakteru innost, kter budou ve vuce pouity (metody,
poad a asov rozvren innost, vbr pomcek)
c) Pprava vech pomcek, kter uitel hodl vyut
d) Rozhodnut o zpsobu sledovn pokrok ka a hodnocen vsledk
uen v prbhu hodiny i po jejm skonen

as vnovan pprav je individuln /zle i na charakteru hodiny/

Dleit je schopnost pizpsoben se dn ve td a rozvjet uebn aktivity v
nvaznosti na projevy chovn k
- ast chyby:
nepesn stanoven vukovch cl
Zanedbvn nvaznosti tchto cl na pedchoz i budouc prci
k
v hodin
- Pi vbru uebnch innost je teba zvit, zda zvolen aktivity uspokoj
poteby konkrtn skupiny k schopnosti, zjmy, motivace rzn pstup
v rznch tdch v jedn je to skupinov vyuovn, v jin pracovn listy
- Funknost audiovizuln a prezentan techniky je teba vyzkouet ped
zahjenm vuky
- Uitel pipravuje hodinu, aby ky upoutala db na udren pozornosti,
motivaci k aktivn asti - pesvd tm ky , e mu na jejich uen zle, e
pipraven aktivity jsou dleit a stoj za to se jim vnovat
- Klov problmy spojen s plnovnm a ppravou na vyuovn:
stanoven cl v nvaznosti na vchovn a vzdlvac strategie, sprvn
formulace cl, odpovdajcnost potebm k
8

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

Prostedky k dosaen tch cl (vymezen obsahu vuky, struktura hodiny,

metodick postupy, vyuovac metody, uebn innosti) podpora motivace a
aktivizace k
Zajitn asov a obsahov kontinuity uiva
Prekoncepty k, obtnost uiva
Zabezpeen diferencilnho a individulnho pstupu k km
Uebn lohy k procviovn a upevovn uiva
Oekvan vkony od k, sledovn vsledk jejich uen, hodnocen, testy
Organizan opaten vuky, pracovn podmnky
Specifick problmy tdy
Struktura vyuovac hodiny
Kapitoly ze koln Pedagogiky a koln psychologie Eva Mardov, kap. 7.2
a) Zahjen vuky
b) Motivan vstup
c) Prbh vuky
d) Ukonen vuky
Uitel vychz z ppravy - ml monost promyslet, k jakm clm bude vuku
smovat a jak prostedky vyuije
Veden k proces zaloen na citliv interakci mezi uitelem a ky
zklad je pedagogick komunikace pedpokld vzjemnou spoluprci,
ovlivovn, napodobovn, penen nlad, nzor, postoj, zapojen
motivanch faktor
Zsadn vliv na spnost m zpsob, kterm jsou pipraven nmty innost
km prezentovny a do jak mry se ci aktivn do procesu vuky zapoj
Zahjen vuky
Pesn zatek hodiny!!! uitel sm dv najevo, e m sm zjem, aby se
ci co nejvce nauili pokud se zdr, ml by se omluvit to sam ci
Tradin se ci po pchodu uitele postav na svoje msto, uitel provede
orientan zjitn jejich pipravenosti na vuku, pozdrav, zahjen hodiny
1. innost uitele je kontrola absence a zpis do TK
Motivan vstup
Prvn uitelova slova ci oekvaj se zjmem chtj vdt, co je ve vuce
ek pprava
vstupu pozitivn oekvn neho zajmavho a
uitenho
Dleit je systematick prce s vukovmi cli sdlit km, m se budou
zabvat naped, pozdji a co mohou od hodiny oekvat mli by zskat
jasnou pedstavu o stavu, kterho maj za pomoci uitele doshnout
Prce s cli vyaduje pohotovost a prunost uitelova rozhodovn
Ani pi nejpelivji vypracovan pprav neme mt uitel jistotu o
skutenm prbhu vuky
ci kladou otzky, vyslovuj sv nzory douc podporovnhodn
tendence
Zkuen uitel doke plnovanou aktivitu k v pozitivnm smyslu vyut
Prbh vuky
-plynul prbh innost = promylenost uitelovy ppravy

10

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

- pimen organizan opaten zabezpe prci k ve td bez

zbytenho vzruovn
Tdn management = proces vytven podmnek pznivch pro zapojen
k do uebnch aktivit zahrnuje uspodn uebnho prostoru, udren
situac uen, sledovn projevu k i vypodn se s ppadnm
nedoucm chovnm
-

Plynul prbh vuky se komplikuje, kdy uitel:

Nkolikrt opakuje stejnm zpsobem pokyny
Zad samostatnou prci a potom v jejm prbhu objasuje instrukce nebo
podv doplujc informace
Peru innost vech k, kdy zjist, e 1 nepochopil zadn
Zahj innost a pot, co si uvdom, e bylo teba postupovat jinak /pp.
nem k dispozici materily/, innost bez vysvtlen ukon
Napomn hlasit ka v situaci, kdy ostatn tie pracuj
Vyuovac hodina m mt tempo a spd.
Sprvn asov rozvren / v zvislosti na potu pedg. zkuenost/
Uitel by ml bt schopen citliv reagovat na prbh vuky a podle nho
rozhodovat, kdy d km pokyn ke zmn innosti. Vznamnm aspektem
pechodu mezi innostmi jsou individuln nroky k na as potebn
k vyeen zadanch kol.
Ukonen vuky
Pochvala k za vykonanou prci, shrnut vsledk, jich bylo dosaeno
Hodina by mla konit pesn
Pokud zbyde as je vyuit k rekapitulaci uiva
Pozdn ukonen = nezvldnut time managementu
innosti v zvru hodiny vyaduj svj as zptn vazba, zadn D, klid
pomcek; odchod k z uebny by ml probhat organizovan
Vchovn vzdlvac cle a jejich postaven pi projektovn vyuovn
/mix z Kapitol ze koln pedg.a koln psych. kap. 7.1.3.2 a 3 a otzky . 2 pro
star magistry/
Vukov cl = pedstava o kvalitativnch a kvantitativnch zmnch v uen a
rozvoji ka (ve vdomostech, dovednostech, vlastnostech, hodnotovch
orientacch, osobnostnm a socilnm rozvoji), kterch m bt dosaeno ve
stanovenm ase v procesu vuky
Pedpokldan a oekvan vsledek edukace
Skalkov - cl je oekvan a zamlen vsledek, k nmu uitel s ky
smuje, ideln stav, jeho m bt dosaeno
Vukov cle jsou klovm faktorem v sil o modernizaci vuky a zvyovn
jej efektivity
Jsou formulovny v pedagogickch dokumentech /VP, RVP/a konkretizovny
v obsahu vuky
V odborn literatue jsou cle rozpracovny z hlediska:
a) Instituc, kter vuku zajiuj /cle Z, S, alternativnch kol/
b) Vcnho a obsahovho /cle vzdlvacch obor/
c) asovho /dlouhodob, krtkodob, cle vyuovac hodiny/

10

11

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

d) Subjekt podlejcch se na jejich naplovn /uitel, ci/

-

Plnovn vuky a jej spn realizace zvis na schopnosti uitel

erudovan pracovat s vukovmi cli
Sprvn vymezen cle pomhaj uiteli v zen vuky a jsou vodtkem k
pi autoregulaci jejich uen
k aktivn zasahuje do procesu edukace = ci a uitel by se mli
spolupodlet na stanovovn cl vuky

v me dosaen cle se hodnot efektivita vuky

tyi funkce cl v procesu vuky:

1) Orientan a anticipan

2) Motivan a stimulan

3) Realizan

4) Regulan

ad.1) - poskytuj orientaci uiteli, jsou pedagog. normou

- urujc a popisujc prbh vvojovch zmn ka

- anticipuj (oekvat, pedvdat) pedpokldan monosti vuky

ad.2) - dynamizuj innosti uitel i k tm, e chtj doshnout cl

postupn - motivace

- orientuj uitele i ky k dosahovn perspektiv

- kovi se maj cle sdlit - kam m dojt - motivuje ho to

ad.3) - vedou uitele pi realizaci vuky - pomhaj pi vbru vhodnch metod

a prostedk a pomhaj pemovat pedagogick pedstavy na skutenost

ad.4) - poskytuj kritria k hodnocen spnosti; reguluj prbh uitelova

jednn - ml by si uvdomit, ovit zda cle dosahuje

LENN CL VUKY:

1) z hlediska subjektov - objektovch vztah - cle vnj (objekt - subjekt);

cle vnitn (subjekt - objekt), dochz k interiorizaci cl

2) z hlediska obsahu - cle celkov, mnohostrann, dl

3) z hlediska hierarchie - cle nejvy = nejobecnj - vestrann rozvinut

osobnost, cle stup, ronk, pedmt, hodin, etap hodin, nejkonkrtnj kapitola,...

11

12

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

4) z hlediska nronosti - cle maximln = nepimen nron; cle

optimln - k horn hranici kovskho vkonu; c. minimln - nepimen
snadn

5) z hlediska asu - cle dlouhodob - nejvy cle z hlediska hierarchie; cle

stedndob; cle blzk

6) z hlediska pizpsobivosti konkrtnm podmnkm - cle standardn - pro

celou sfru veejn koly; c. minimln - tch by ml doshnout kad k na
sv rovni vvoje; c. pizpsoben individuln, aktulnm regionlnm
zvltnostem k

Poadavky na sprvn stanoven cle:

a) Komplexnost vukovch cl
mly by postihnout zmny ve vech slokch osobnosti ka
uitel peml o formulaci cle v rovin kognitivn, afektivn a psychomotorick
v reln vuce se tyto cle vzjemn podmiuj a dopluj
cle kognitivn zamen na rozvoj poznvacch proces co a jak se m
k nauit /reprodukce, vysvtlen vztah, aplikace poznatk/
cle afektivn zamuj se na utven postoj, hodnotov orientace /prostor
pro vyjden mylenek, polemika/
cle psychomotorick jak psychomotorick dovednosti m k zskat
b) konzistentnost vukovch cl
cle by mly bt vnitn vzjemn provzan, cle ni podzen vym
cle tmat i hodin uitel vymezuje v nvaznosti na oekvan vstupy
tematickch celk
cle koriguje v zvislosti na situaci ve td
c) jednoznanost vukovch cl
Formulace cle nesm pipoutt rozdln vklad jeho smyslu rznmi uiteli i
k
d) kontrolovatelnost VC
Je teba je stanovit tak, aby bylo mono posoudit, zda bylo zamlench zmn
dosaeno a na jak rovni
Mly by obsahovat:
Poadovan vkon ka pomoc aktivnch sloves
Podmnky, za kterch m bt vkon realizovn /nap. samostatn provst, za
pouit tabulky, s vyuitm uebnice/
Normu vkonu, nap. asov omezen, uren potu chyb, kdy je mono cl
povaovat za splnn
e)pimenost VC
Maj bt nron, ale splniteln pro vtinu k
Je teba je aktualizovat podle relnch monost a poteb k i podle
podmnek ve td
Nejastj chyby ve vymezovn VC:
ztotonn cle s tmatem hodiny

12

13

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

zmna cle /vkonu ka/ s popisem innosti uitele

pouit vznamov nejednoznanch vyjden
pli obecn vymezen, nen stanovena kvalita nebo jin kritria kova
vkonu
absence cl - cl je nutn formulovat srozumiteln a sdlit
formalismus - pi vymezovn a popisu cle (nauen bsniky)
subjektivismus - uitel stanov pouze nkter cle (jen kognitivn,...), poru
hierarchii cl, vybrn cl
tendence zamovat cl za uivo

- Taxonomie = systematicky uspodan soupis jistch objekt (cl)

A) Taxonomie kognitivnch cl
- od B.S. Blooma (1956) taxonomie v kognitivn oblasti zaloena na esti hierarchicky
uspodanch kategorich
- v souasnosti pepracovan skupinou pod vedenm L.W. Andersona a D.R.
Kratwohla
- pro dosaen vy rovn je teba doshnout rovn ni
- k vymezovn cl v jednotlivch kategorich se vytvoily soubory aktivnch sloves
(viz tabulka) s vyuitm slovnku aktivnch sloves mohou uitel stanovit vukov
cle tak, aby odpovdaly poadavkm:
- (vzkumy se u prvnch t rovn projevila zvislost)
Aktivn slovesa:
1) zapamatovn (znalost)
2) porozumn
3) aplikace
4) analza
5) syntza
6) hodnotc posouzen
ad.1)
- k je schopen zapamatovat si pojmy, fakta, pravidla, postupy
- vyaduje se pouze jejich optovn vybaven a nsledn pouit v novch
souvislostech
- k m umt definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat,
reprodukovat
ad.2)
- k pochop vznam ur. sdlen, doke ho ur. zpsobem vyut, mus ho
zpracovat do podoby jemu srozumiteln, smyslupln
- doke ilustrovat, interpretovat, objasnit, peloit, opravit
ad.3)
- k je schopen pouvat poznatky o novch situacch, um eit problm,
demonstrovat, diskutovat, navrhnout, plnovat, uspodat, vyslit, vyzkouet
ad.4)
- analza - k schopen rozliit, rozdlit sdlen na jednotliv jeho prvky a tak
objasnit vztahy mezi prvky, schopen odliit podstatn od nevznamnho
13

14

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

- analyzovat, najt principy uspodn, rozliit, rozhodnout

ad.5)
- syntza - k schopen prvky sestavit do nov struktury, vyhledvat prvky z rznch
zdroj poznn, vytvoit nov celek
- klasifikovat, kombinovat, navrhnout, organizovat, shrnout
ad.6)
- schopnost posouzen hodnoty rznch mylenek, sdlen a to z njak normy,
hlediska
- posuzuje vnitnmi kritrii (nejvy rove) nebo vnjmi k.
- ocenit, oponovat, posoudit, provst kritiku, provit, zhodnotit, zdvodnit
Revidovan taxonomie kognitivnch cl pomh hledat odpovdi na otzky
vbru zkladnho uiva, volby vhodnch edukanch innost a zpsoby hodnocen
mry dosaen vymezench cl. Pracuje se dvma dimenzemi dimenz
kognitivnch proces /zapamatovat, porozumt/ a s dimenz obsahovou, znalostn
- Niemirko = taxonomie cl pro kognitiv. oblast:
- rozliuje dv rovn - 1) vdomost a 2) dovednost
ad.1) rove vdomost = a) zapamatovn; b) porozumn
ad.2) rove dovednost = pouvn vdomost v typovch situacch - podle vzor
- // = v problmovch situacch = een
A. Taxonomie v oblasti postoj = afektivn
- Bloom, Krathwohl, Niemirko
- taxonomie pracuje s tm, e vychovvan m postupn interiorizovat ur. hodnoty
Bloom, Krathwohl - pt kategori (ni vdy ovlivuj vy):
1) - vnmavost - ochota vnmat ur. jevy
2) - reagovn - zainteresovanost na ur. jevech
3) - oceovn - jedinec u um najt hodnotu v jevech - ta m pro nj vznam
4) - integrovn hodnot - zan vytvet svou vlastn soustavu hodnot
5) - internalizace hodnot - jedinec si u vytvoil hiearchizaci hodnot - ta ovlivuje
chovn a jednn lovka
- obte tto taxonomie - znan obecn vymezen cl v jednotlivch kolskch
dokumentech
Prce uitele s VC v prbhu vuky:
VC ovlivuj smysluplnost vuky a jejich pijet m motivan vznam
Sprvn zen vuky s vyuitm VC = podncovn k k aktivnmu plnovn
vlastnho uen, rozvjen schopnosti sebekontroly a sebereflexe
a) pi projektovn vuky uitel provd vzhledem k clm didaktick analza
uiva, dosaitelnost cl, jejich motivan role, perspektiva cl ve vztahu
k vku a specifickm potebm k
b) na potku vuky sdlen motivanm zpsobem cle km, dozvdaj se,
co se nau, k emu jim to bude, za jakch podmnek budou pracovat,
hodnocen

14

15

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

c) v prbhu vyuovn spolen sledovn pibliovn se k cli v ppad

poteby pizpsoben cle zmnnm podmnkm, kter se vyskytly
d) v zvru vuky spolen se ky kontroluje, zda bylo cle dosaeno,
hodnot vkony jednotlivc i cel tdy, vede ky k sebehodnocen, znalost
vsledk uen m motivan vznam pro ky
Pedagogick evaluace X koln hodnocen
Jarmila Mojov kap. 8.2
Pedagogick hodnocen = proces posuzujc vsledky vzdlvn a vchovy
subjekt vzdlvn (zpravidla k) na vstupu do procesu vuky, v jejm prbhu i
zvru. Mohou bt dl, prbn i celkov,konen
koln hodnocen povaujme za subsystm pedagogickho hodnocen.
Pedagogick evaluace = teorie, metodologie i praxi vekerho hodnocen
nejrznjch vzdlvacch jev. Zjiuje, porovnv a vysvtluje data
charakterizujc stav, kvalitu, efektivnost vzdlvac soustavy.
- hodnocen vzdlvacch proces
- vzdlvacch projekt
- vzdlvacch vsledk
- hodnocen uebnic apod.
- dleit role pro korekce a inovace vzdlvac soustavy, pro strategie
plnovn jejho rozvoje
- zahrnuje i jevy, kter je mon oznait jako vsledky vzdlvn =
pedagogick hodnocen me bt povaovno za specifickou soust
pedagogick evaluace.
Zkladn formy hodnocen
- Diagnostika
- zjiovn potencilnch monost rozvoje kadho ka.
- vsledkem je konstatovn nejen toho, co a pro ci neznaj
- Hodnocen bez diagnostiky m omezenou cenu a me brnit efektivnm
zmnm ve
vsledcch kova uen.
-

Normativn a kriteriln hodnocen

Mtkem normativnho hodnocen je norma stanoven vzhledem k urit
skupin k.
Vkon jedince je pomovn s vkony ostatnch. Tomuto zpsobu hodnocen
se tak k
zkouka relativnho vkonu.
Prce s nejmenm potem chyb ve td, prce odpovdajc prmru
tdy
znmky na vysvden z rznch kol nemusej bt vzjemn srovnateln.

15

16

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

kriteriln hodnocen - splnn kolu bez ohledu na to, jak kol splnili ostatn
ci ve td.
Jde o zkouku absolutnho vkonu nezle na vkonu ostatnch.
spolehliv jen tehdy, jsou-li dobe urena kritria splnn uebnch cl a jsou-li
s nimi seznmeni ci.

Formativn a sumativn hodnocen

Formativn hodnocen poskytuje informaci o uebnch potch k ve chvli,

kdy se jet
mohou zlepit.
Orientace na podporu dalho efektivnho uen k - rada, veden a
pouen zamen na zlepovn budoucch vkon
lohy slouc k procviovn.
uitelovy pipomnky a korekce v prbhu kovy prce, dialogy pi een
projekt, hodnotc komunikace k pi skupinov prci.
Clem formativnho hodnocen je zmna hodnocenho, a v druh ad jde o
zmnu vkonu.

Sumativn hodnocen slou k posouzen vkon k pi ukonen vuky.

Jeho podstatou
je rozhodnut typu ano-ne, vyhovuje-nevyhovuje.
stn zkouky z obsahu celho tmatickho celku, tvrtletn a pololetn
psemn prce, maturitn zkouka, vysvden apod.
Slavk (1999) uvd, e smyslem sumativnho hodnocen je zskat konen
celkov pehled
o dosahovanch vkonech nebo kvalitativn roztdit cel posuzovan soubor.
Sebehodnocen ( autonomn hodnocen, autoevaluace)
k sm zvld
vt pleitost uplatovat pi hodnocen sv vlastn pohledy
ci si maj vce uvdomovat, co a pro se maj nauit, v jakm asovm
horizontu, co u pro splnn svho cle udlali a kde se nachzej v souasn
dob.
reflexe
uvd, e pprava na zavdn autonomnho hodnocen m dv dimenze:
Poznatkovou - tk se ppravy k k pouenmu sebehodnocen. Uitel
uvnm
formativnho hodnocen postupn u ky nahlet diferencovan a kriticky na
jejich
pracovn postupy a vsledky prce, zamlet se nad nimi a hodnotit je.
Psychosociln - ci se mus nauit za pomoci uitel zvldat emociln
sloku

16

17

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

hodnocen. Bt tolerantn k mnn druhch lid, umt vyslechnout a zvit

nvrh
druhho.
Rzn podoby sebehodnocen:
ci mohou slovn hodnotit vsledek sv prce bezprostedn po jejm
dokonen na konci
vyuovac hodiny. Hodnot, nakolik splnili kol podle pedem stanovench
kritri.
K sebehodnocen mohou ci vyut sebehodnotcch formul nebo
grafick sebehodnocen.
ci maj monost nahldnout pi jeho tvorb do portfolia.
Nedlnou soust grafickho sebehodnocen nebo sebehodnotcho
formule je tak
psemn hodnocen formou volnho psan.
Hodnocen me probhat tak po dokonen tmatu nebo projektu. K
tomuto hodnocen
mou pouvat tak portfolio, je obsahuje prce, kter k k danmu tmatu
nebo projektu
vytvoil.

Autentick hodnocen
znalost a dovednost v situacch blcch se relnm situacm.

Portfolio
soubor rozlinch materil, kter poskytuj informace o zkuenostech a
pracovnch vsledcch ka. Jsou dokladem toho, v em je k spn, jak
jsou jeho zjmy, jak dl pokroky v jednotlivch oblastech koln prce atd.
Pomh uiteli vnmat ka jako celistvou osobnost, se vemi zjmy v rznch
vzdlvacch oblastech
Portfolio v prvn fzi obsahuje vtinu prac, kter k vytvoil. V dob
prbnho
psemnho hodnocen a sebehodnocen uitel a k materily spolen td.
V portfoliu se uchovvaj:
prce, kter maj nejvt vpovdn hodnotu o oekvanch vstupech a
klovch
kompetencch (tyto prce jsou dleit napklad pi zmn uitele, nebo pi
pechodu ka
na jinou kolu);
prce, se ktermi se bude nadle pracovat - je navazuj na dal projekty;
prce, se kterou uitel nebo ci nejsou spokojeni - maj monost ji dokonit;
testy.
hodnocen.

17

18

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

Legislativn normy
Formln vymezeny poadavky na hodnocen ka v pslunch paragrafech
zkona . 561/2004 (kolskho zkona).
Podrobnji rozpracovny ve vyhlce 48/ 2005 Sb., o zkladnm vzdlvn a
nkterch nleitostech plnn koln dochzky.
V nvaznosti na 51, 52 53, 54 55, zkona . 561/2004 a Vyhlky 48/2005
Sb.
o zkladnm vzdlvn a nkterch nleitostech plnn koln dochzky vytvej
koly vlastn
klasifikan dy.
- konkrtn pravidla pro klasifikaci a hodnocen k v jednotlivch povinnch a
nepovinnch pedmtech stanovench VP a celkov hodnocen ka na
vysvden.
Pedagogick dokumenty
Charakteristika zpsobu hodnocen je tak povinnou
vzdlvacho
programu.
Kritria hodnocen ka se odvj od klovch kompetenc.

soust

kolnho

Znmkovn a slovn hodnocen

Tradin klasifikace znmkami:
znmky jsou jednoznanm a srozumitelnm prostedkem komunikace mezi nimi,
ky
a jejich rodii;
v rmci rznch vbrovch aktivit, pijmacch zkouek apod. znmky dovoluj
srovnvat rzn hodnocen mezi sebou;
pomhaj roztdit ky podle zjitnch znalost a dovednost do dalch
vzdlvacch
instituc;
v souasn dob neexistuj jin zkonn, eknme standardizovan, nstroje k
evaluaci
prce jednotlivch kol ne znmky.
vhody slovnho hodnocen:
zajiuje mnohem vt a ir informovanost jak samotnch k, tak jejich rodi;
jeho prostednictvm lze postihnout osobnost ka v jej pln i;
uitele nut neustle sledovat a mapovat vechny projevy ka, jednotliv sloky
jeho
vkonu;
hodnot i schopnosti, dovednosti, chovn a snahu ka;
umouje vestrannou analzu prce ka - nejen vyhodnocen vslednch
produkt
18

19

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

jeho prce, ale i prbn monitorovn dlch vsledk;

postihuje nejen to, jak byl k spn a co zvldl, ale i toho, pro se mu to
podailo,
nebo nepodailo, i s nabdkou monch cest npravy.
Rizika slovnho hodnocen
- pouvn tzv. posuzovacho jazyka
- nem dochzet k hodnocen osobnosti dtte, jeho vlastnost.
- ml by pouvat tzv. popisn jazyk
- jinm rizikem je vyuvn jen pozitivnch charakteristik ve slovnm
hodnocen.
Nronost procesu hodnocen
mnc se poadavky novch kutikulrnch dokument na vuku.
odpovdnost za dsledky, kter m jejich hodnocen pro ka.
Obtnost pedagogickho hodnocen zvyuje i skutenost, e neexistuje takov
zpsob
hodnocen, kter by se osvdil u vech dt, za vech okolnost nebo pro vechny
typy kurikulrnch obsah a cl.
probh pod neustlou kontrolou.
Pedagogick evaluace
Extern evaluace zizovatelem koly
= I, OECD
- cle, metody, formy a kritria jsou stanoveny zvnjku hodnotitelem nebo
zadavatelem hodnocen
- hodnotitel nadhled nad dlmi problmy
- nkdy nepronikne k jdru problmu
- nedoke detailn studovat dlouhodob vvoj
intern evaluace
- pedagogit pracovnci i kola jako celek
- vron zprva o innosti koly a vlastn hodnocen koly dle zkona .
561/2004 Sb. A vyhlky 15/2004 Sb.
Extern evaluan procesy ve kolstv jsou uskuteovny na rznch
rovnch:
na rovni mezinrodn (nap. ada mezinrodnch eten PISA, TIMSS apod.),
na rovni nrodn (nap. analzy esk koln inspekce),
na rovni jednotlivch kol (mezirove, nap. autoevaluace koly)
na rovni td (mikrorove, nap. evaluace chovn k, klimatu tdy apod.)
Mezinrodn rove
PISA jedna z aktivit OECD rada pro vzjemnou hosp. spol. a rozvoj
v oblasti rozvoje lidskch zdroj, vzdln a kolstv
Zjiuje matematickou, prodovdnou a tenskou gramotnost 15letch k
19

20

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

Tlet cykly
Draz vdy na 1 ze 3 zkoumanch oblast
TIMSS mezinrodn projekt
Zjiovn rovn v M a prodovd
lohy zkoumaj dovednosti k ve 3 oblastech prokazovn znalost,
pouvn znalost, uvaovn
Nrodn rove
I kontrola plnn cl sttn vzdlvac politiky a zpracovn koncepnch
zmr inspekn innosti a systm hodnocen vzdlvac soustavy
Zskv a analyzuje informace:
o innosti podpory rozvoje osobnosti ka a dosahovn cl vzdlvn ze
strany koly
sleduje a hodnot efektivnost vzdlvac soustavy;
zjiuje a hodnot podmnky, prbh a vsledky vzdlvn, a to podle
pslunch kolnch
vzdlvacch program;
zajiuje a hodnot naplnn VP a jeho soulad s pedpisy a s pslunm
rmcovm
vzdlvacm programem;
vykonv sttn kontrolu dodrovn prvnch pedpis, kter se vztahuj k
poskytovn
vzdlvn a kolskch slueb;
vykonv veejnosprvn kontrolu vyuvn nkterch finannch prostedk
sttnho
rozpotu.
Fze procesu extern evaluace:
Ppravn: - mimo kolu sestaven plnu, studium internch materil koly, prce
tmu, sestaven tmu kontaktovn veden koly o nastvajc inspekci
Realizan: - ve kole zjitn souasnho stavu, vychz ze zprvy o vlastnm
hodnocen koly a z pedchoz inspekn zprvy kon pohovorem
s vedenm koly
Dokumentan fze: - mimo kolu zvren zprva vytvoen hodnotitelem je
pedna veden koly
Extern evaluaci zizuje i zizovatel i kolsk rada i v oblasti hygieny,
socilnho zabezpeen, hospodaen koly apod. ..
Intern evaluace koly
- vlastn hodnocen koly
- vchodisko pro vron zprvuo innosti koly a pro SI
20

21

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

vyhlka . 15/2005 Sb. nleitosti dlouhodobch zmr, vronch

zprv a vlastnho hodnocen koly
4 zamen vlastnho hodnocen koly, kter mus bt dodrena:
jak kola dosahuje cl stanovench v rmcovch a kolnch vzdlvacch
programech (do
doby jejich vydn v platnch uebnch dokumentech a ppadn dalch koncepnch
dokumentech koly;
v jakch oblastech kola dosahuje dobrch vsledk;
v jakch oblastech je teba rove vzdlvn a podmnek vzdlvn zlepit,
vetn nvrhu
opaten ke zlepen zjitnho stavu;
jak byla inn dvj opaten navren ke zlepen zjitnho stavu.
Dle je ve vyhlce taxativn stanoveno 6 oblast vlastnho hodnocen koly:
podmnky vzdlvn,
prbh vzdlvn
podpora koly km, spoluprce s rodii, vliv vzjemnch vztah koly, k,
rodi a
dalch osob na vzdlvn,
vsledky vzdlvn k,
zen koly, kvalita personln prce, kvalita dalho vzdlvn pedagogickch
pracovnk,
rove vsledk prce koly, zejmna vzhledem k podmnkm vzdlvn a
ekonomickm zdrojm
Pravidla a termny vlastnho hodnocen Sdlen MMT z 7. Srpna 2006
obdob vlastnho hodnocen koly si stanovuje kola sama, a to bu jeden nebo
dva
koln roky;
nvrh struktury vlastnho hodnocen projedn editel koly s pedagogickou radou
nejpozdji do konce z kolnho roku, v nm se m vlastn hodnocen koly
uskutenit;
vlastn hodnocen koly se projedn v pedagogick rad do 31. jna nsledujcho
kolnho roku.
Kritria vlastnho hodnocen koly
- vypracovno ve spoluasti editel,
pracovnk VP, student PF
- vchodisko klov kompetence v RVP ZV
- pklady hodnotcch kl
Pklady dobr praxe
- vzjemn hospitace
- porovnn metod uvanch k vlastnmu hodnocen
- prce s kamerou
21

22

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

- portfolia
- SWOT analza
Vztah internho a externho hodnocen
- Vnj kvalitu prce koly prokazuje a tm ji souasn zlepuje
- Vnitn - primrn zlepuje a a nsledn prokazuje
- Mla by bt v rovnovze a souladu, doplovat se
- Spolen rys algorytmus procesu:
stanoven cle, oblasti, kritri a indiktor ped zapoetm evaluanho
procesu;
volba vhodnch metod, sbr relevantnch dat a informac;
vyhodnocovn zskanch daj, jejich interpretace;
vytvoen hodnotc zprvy, vetn stanoven doporuen pro budouc vvoj;
pijmn opaten, inovac, zmn vetn reflexe pedchozho postupu.
Hodnotc zprva
- Dokumentuje reflexi vvoje prce koly
Metody a nstroje evaluace
- Nov procedury cl draz na formativn strnku hodnocen
SHOW a TOWS analza
SWOT - Podstatou SWOT analzy je popsn a uvdomn si silnch a slabch
strnek koly a pleitost a hrozeb, kter na kolu psob zven. Pomh
identifikovat pozitiva koly, na kterch lze stavt, a negativa, kter je teba zmnit.
Mla by bt potenm bodem pi
formulovn viz a cl koly, pi sestavovn plnu rozvoje.
TOWS - alternativa SWOT analzy tzv. TOWS analza. Michek (2006) uvd, e
postup podle n zmrn zan odhadem budoucch hrozeb a pleitost. Jde o
vnj faktory, kter pichzej z okolnho prosted koly (ci, rodie, sprvn
orgny, spolenost, stt apod.). Hrozby jsou faktory, kter mohou vst ke stagnaci,
ppadn a k zniku koly; pleitostmi jsou ty faktory, kter poskytuj
kole anci k rozvoji.
Silov pole
Tato mn znm metoda je vhodnm prostedkem k przkumu dynamickch sil,
kter proti sob psob ve smru k dosaen uritho cle nebo proti tomuto smru.
daje zskan evaluac se znzorn jako protichdn sly vedle sebe:
Co zkouman oblasti pomh Co zkoumanou oblast brzd
Hospitace
- Umouje sledovn a vyhodnocovn innost, projev a jednn uitel a
k
- Struktura posiluje formativn fci a zpesuje objektivitu hodnocen:
- zskvn vstupnch informac - o cch, o dynamice skupiny, o uiteli na
zklad
22

23

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

pedbnch rozhovor a studia dokumentace;

vlastn pozorovn a zaznamenvn;
zskvn doplkovch informac - od k, z jejich seit a kovskch
knek, od uitele;
reflexe - vyjden uitele, vyjden hospitujcho;
rozbor hodiny v pohospitanm rozhovoru;
hodnocen - porovnn uinnch zjitn se zvolenmi kritrii;
plnovn dalho rozvoje - nvrhy, doporuen, opaten

Nstroj zptn vazby, hodnocen, rozvoje

Nron situace pro uitele je pomovn a hodnocen

Poskytovn informac by mlo bt vcn, nemlo by bt spojeno s emocemi

Vcn kritika nebo pochvala ocenn kvalitn pedg. prce

23

24

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

Uitel jako reflektivn profesionl

Kapitoly ze koln pedagogiky a koln psychologie 1.kap. Karolna Markov
-

Rozvoj reflektivn a sebereflektivn kompetence

uit se z praxe - pklady dobrho vyuovn a uit vukovch metod v
praxi
Souasn trendy vzdlvn uitel v Evrop i v esk republice zdrazuj
vznam reflexe - resp. rozvoj takzvan reflektivn a sebereflektivn
kompetence.
Dobr uitel m bt reflektivnm praktikem (Schn 1983). = kriticky zkoumat
vlastn innost
JAK REFLEKTOVAT
Prost reflexe vuky
- porovnn aktuln praktick zkuenosti se
zkuenostmi pedelmi: fungovala dnes hodina tak dobe jako obvykle?
Pokud ne a objevily se njak problmy, jak zajistm, aby k nim pt
nedolo? Jak by si s obdobnou situac poradili (zkuenj) kolegov? Co by
mi doporuili, jak een jsou obvykle v tto situaci inn?
cesta pes strukturovn a zptn porozumn proit zkuenosti
Vchodiskem systematick reflexe je jedinen kontext dan situace
(akce) a jeho analza.
Nsleduje evaluace procesu vuky z hlediska zmr a cl, innost,
mylenkovch pochod i
pocit, a to jak vyuujcho, tak ky a k
klov momenty, kter vedly k eventuln problematick situaci,
siln a slab strnky hodiny
soulad zmr vyuujcho a procesu uen k
Akti se pokouej porozumt pinm vzniklch situac, zobecuj je a
mon odpovdi hledaj v pedagogickch a psychologickch teorich
vzdlvn a vchovy.
Na prseku zkuenost a pslunch teori pak nachzej zdroje pro
navrhovn a vyhodnocovn alternativnch strategi pro budoucnost.
Vybran postup je aplikovn v nsledn vuce
Jinmi slovy:
v praxi sami zjiujeme, kter teorie nm pomhaj porozumt relnm
kolnm situacm a jsou uiten pro realizaci kvalitn vuky, kterm
oblastem se chceme a potebujeme vnovat ve svm dalm vzdlvn.

Zpsoby, reflexi pozorovn vyuovac hodiny:

Hospitace a nsledn rozbory hodin jsou cennmi zdroji zskvn
pedagogickch zkuenost uiten pro rozvoj reflektivnch dovednost
student uitelstv i pro stimulaci zklad sebereflexe vlastnch uitelskch
kvalit

24

25

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

Spojeno s otzkou citlivosti a nosnosti otevenho kritickho pstupu

ve kolnm
prosted a potebu orientace na pozitivn formulovn
zvr reflexe
- pohospitan rozbor superviz rozhovor - clem je zkvalitnn prce s
klienty.
Posun od kontroly a dozoru smrem ke konzultanmu konceptu
napluje funkci vzdlvac, kontroln a podprnou
Pedagogick supervize je pak rmcem pro hospitace a pohospitan
rozbory
vyuovacch hodin, v rmci pregraduln uitelsk ppravy
Probh individuln i v malch i vtch vrstevnickch skupinch.
Charakteristikou superviznho rozhovoru je bezpen prosted, dvra a
vyven orientace na:
rozvoj a vzdlvn studenta
formativn hodnocen kvality jeho vuky
ocenn a podporu jeho profesn jistoty
CO MEME REFLEKTOVAT?
Mon krtkodob cle reflexe:
lpe porozumt kovi / km
lpe porozumt procesu uen k
zskat zptnou vazbu na sv vyuovac postupy
vnovat pozornost komunikaci ve td
vce si uvdomovat sv reakce a odezvy na jednn a chovn k
zkoumat dal zpsoby prce s konkrtn vukovou situac
hledat a nachzet oporu v teoretickch zdrojch
Mon dlouhodob cle:
reflektovat svoje pojet vuky (viz kapitola Osobnost uitele)
plnovat svj profesn pedagogick rozvoj
reflektovat svj vztah k profesi a preventivn psobit proti vyhoen
zvyovat kvalitu vuky a posilovat profesionalitu.
Dal techniky pro podporu a stimulaci reflexe a sebereflexe:
- veden reflektivnho portfolia
- projektivn techniky
- rozbor videozznam vlastnch vyuovacch hodin nebo hodin vedench
jinmi uiteli
- uitelsk akn vzkum
-

REFLEXE A KVALITA VUKY

Proces vuky je determinovn:
subjektivnmi initeli, osobnost uitele, jeho pedagogickm mylenm a
pedstavami
o vuce

25

26

PED 20. Pprava uitele na vyuovn. Struktura vyuovac hodiny. Vchovn vzdlvac cle a jejich
postaven pi projektovn vyuovn. Pedagogick evaluace. Uitel jako reflektivn profesionl.

nrokem na jeho objektivn kvalitu, ten je v nkterch zemch kodifikovn jako

normativn sloka profese pomoc tzv. standard kvality
ty obvykle popisuj potebnou kvalifikaci k vkonu profese a
charakteristiky kvalitnho
profesnho vkonu prostednictvm systmu
praktickch kompetenc resp. profesnch
znalost, dovednost a postoj,
ppadn popisem oekvanch innost.
- Kvalifikan poadavky jsou zakotveny v Zkon o pedagogickch
pracovncch (2004), klov dokumenty reformy esk vzdlvac soustavy
(Bl kniha, 2001,Rmcov vzdlvac program, 2004) implicitn obsahuj
poadavky na kvalitn vkon profese.
Dobr proces reflexe:
- pedpoklady ke schopnosti reflektovat jsou individuln
- snaz zat s reflex vyuovn nkoho jinho, osvojit si techniky pozorovn,
zznamu analzy a postupn pejt k reflexi sebe sama
- jde o citliv a osobn proces, kter m probhat v neohroujc atmosfe
dvry a smovat k relnmu rozvoji individulnch pedpoklad
- Probh v dialogickm spolupracujcm procesu, zabv se subjektivnmi
profesnmi pedpoklady i objektivn prokazatelnou kvalitou vuky a je
zamen na budoucnost a zmnu.
- Mezinrodn vzkumy uitelskho vzdlvn (Korthagen 2001) ukazuj, e
uitel s vysoce
rozvinutou dovednost reflektovat vlastn vuku vykazuj nkter
spolen charakteristiky:
relativn snadno hovo o sv zkuenosti
soustedse na na vlastn proces uen k a ky ne na osobnostn
charakteristiky
v ohnisku jejich zjmu je na prvnm mst pedevm otzka pro
Dok samostatn strukturovat a eit problmov situace
maj lep vztahy se svmi studujcmi
podporuj kooperujc a bezpen prosted ve td
jsou si vdomi svch silnch i slabch strnek
dok plnovat svoje dal vzdlvn
maj vce sebevdom, jsou spokojenj ve sv profesi

26