Kov vpravy

Kov vpravy
Tento lnek pojednv ovpravch obecn. Dal vznamy jsou uvedeny vlnku Kov vpravy (rozcestnk).
Na tento lnek je pesmrovno heslo Kici. Dal vznamy jsou uvedeny vlnku Kici (rozcestnk).
Kov nebo kick vpravy, starm vrazem krucity, byly
vojensk vpravy zdob stedovku, kter vyhlaoval pape proti
muslimm, pohanm a kacm. Dvj definice historik tyto
vpravy omezovala pouze na vpravy k Jeruzalmu, dnes se vak
vznam krucit penesl na vechny papeem vyhlen vlky proti
neptelm kesanstva. astnci ped zahjenm vpravy skldali slib
a byli oznaeni znamenm ke, kter si navali na aty, a proto se
nazvali kici (latinsky crucesignati). Byli dobrovolnky, mli za
ast na vprav pislbeno odputn hch a povali ochrany crkve.
Prvn kovou vpravu vyhlsil pape UrbanII. roku 1095. Jejm
clem bylo dobt Svatou zemi a osvobodit msta posvtn pro kesany
zrukou muslim. To se vprav, sloen pedevm zfrancouzskch a
normanskch ryt, nakonec podailo, a veSvat zemi tak Evropan
zaloili kick stty, kter se zde udrely tm dv st let. Pvodnm
clem vprav proti muslimm bylo osvobozen Boho hrobu
vJeruzalm, pozdj taen vak mila ijinam. lo pedevm
oEgypt a ecko, kde astnci tvrt kov vpravy dobyli znanou
st Byzantsk e a zaloili kick stty. Dal kov taen mila
do Pobalt a Skandinvie, kde zvlt nmet a vdt kici bojovali
proti pohanskm Prusm, Slovanm a Finm. d nmeckch ryt
na behu Baltskho moe zaloil svj stt Prusy.

Modlc se kick ryt na dobov miniatue

(BL MS Royal 2A XXII f. 220)

Po pdu poslednho kickho msta vPalestin ji dn pape vojenskou akci kosvobozen Jeruzalma
nevyhlsil. Kov vpravy na evropskm kontinentu vak pokraovaly. Krom taen proti pohanm to byly vlky
proti kesanskm kacm, znich nejvt byly vpravy proti jihofrancouzskm katarm a proti eskm husitm.
Posledn krucitu se bezspn snail zorganizovat potkem 16.stolet LevX. proti osmanskm Turkm.[]

Vpravy proti muslimm

Pozad
Souvisejc informace naleznete v lncch Islmsk expanze, Byzantsko-arabsk vlky, Byzantsko-selduck
vlky a Bitva u Mantzikertu.
Vpolovin 11. stolet naBlzk vchod zaaly pronikat zestedn Asie koovn
tureck kmeny,[] a zaaly povliv ohroovat byzantskou moc vAnatolii.
Byzantsk csa RomanIV. Diogenes se rozhodl sTurky utkat voteven bitv,
ale byl vsrpnu roku 1071 poraen uMantzikertu.[] Turci postupn obsadili Srii,
Palestinu a tm celou Malou Asii. Roku 1078 dobyli tak Jeruzalm, dosud
ovldan itskmi Ftimovci. Pestoe byla kesansk crkev rozdlena
schizmatem, zrodila se mylenka na pomoc zpadnch kesan.[]

zem ovldan Selduky vdob

smrti sultna Malikha (1092)

Kov vpravy

Byzantsk csa AlexiosI. touil zskat nazpt zem dobyt Selduky spomoc evropskch oldn. Snail se tedy
zlepit vztahy mezi vchodn a zpadn crkv a vedl ilou diplomatickou korespondenci spapeem UrbanemII.[1]
Pape vdob boje oinvestituru scsaem Svat e msk JindichemIV. tak neml zjem prohlubovat spory
sortodoxn Byzanc a vyhlenm krucity ukzal, e pape je ten, kdo d zpadn kesanstvo a nikoli csa Svat
e msk.[2]
Roku 1095 byl Jeruzalm napaden Araby zEgypta,[] kte msto vydrancovali, muslimy pobili a zbyl kesansk
obyvatelstvo vyhnali.
V zpadn Evrop 11. stolet mezitm zaal pod vlivem clunyjsk reformy a zintenzvnn nboenskho ivota rst
zjem osvat msta, pedevm oJeruzalm, m a Compostelu.[3] Tento zjem vychzel mimo jin
zintenzivnjho eschatologickho oekvn konce svta a zpocitu viny, e Bo hrob, pro kesany msto Jeova
vzken, zstv vrukou muslim, kte navc poutnky ve Svat zemi ohrouj. Postupn se prosadilo pesvden,
e ofenzivn boj za zskn svatch mst a stm souvisejc zajitn ochrany kesanskch poutnk je spravedliv a
ml by se stt povinnost kadho ryte. Vedruh polovin 11.stolet se iniciativy ujali papeov. Formovn
ideologie kovch vprav podpoil zvlt pape ehoVII.

Prvn kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lncch Lidov kov vprava, Prvn
kov vprava a Jeruzalmsk krlovstv.

Pape UrbanII. na koncilu

vClermontu
iluminace zLivre des Passages
d'Outre-mer, kolem roku 1490
(Bibliothque National)

Vbeznu 1095 pijelo na synodu doPiacenzy byzantsk poselstvo csae

AlexiaI.[4] sdost opomoc proti selduck expanzi. Vlistopadu 1095 svolal
ehov k UrbanII. koncil do francouzskho Clermontu. Na zvr snmu
pronesl strhujc proslov outrpen vchodnch kesan ipoutnk zeZpadu a
zakonil jej vzvou pomoci vchodnm kesanm suovanm nevcmi.[1]
Krom obrany Boho hrobu ml Urban tak mocensk a crkevn politick
dvody: jednak probhal boj oinvestituru scsaem JindichemIV., jeho
exponent vzdoropape KlimentIII. se prv zmocnil papeskho stolce
vm.[2] Navc byl AlexiosI. ochoten odstranit rozkol mezi Byzanc a zpadn
crkv, vyjde-li mu pape vstc.[5]

Pestoe byla Urbanova vzva adresovna lecht,[6] pila okamit reakce

zestrany chudiny. Pod dojmem vystoupen entuziastickch kazatel se
shromdily poetn chudinsk houfy a bez ppravy se vydaly na cestu do Svat
zem. Nejvraznj ztchto kazatel byl Petr Poustevnk, charismatick demagog sfanatickou nenvist kTurkm,
kter kzal pedevm vsevern Francii. Roku 1096 vyrazil Petr ise svmi asi 20000 nsledovnky zesevern
Francie.[7] Tm soubn snimi thl men chudinsk houf pod velenm Gautiera Sans-Avoir.
Vpravy thly vtinou oddlen na vchod, pes Svatou i mskou do Uherska, kde na uhersko-byzantsk hranici
zaaly znedostatku zsob drancovat irok okol. 1.srpna 1096 poutnci loupili ina pedmst Konstantinopole.[8]
Csa Alexios dal vpravu urychlen pepravit na asijskou pevninu do opevnnho tbora v blzkosti msteka
Kibotos. Chab vyzbrojen poutnci podnikali ztbora loupen vpravy do okol. Pi pochodu k Nikji se poutnci
zmocnili pevnstky Xerigordon, kter nemla vlastn zdroj vody. Tu obklili Turci pod velenm Kilie Arslana a
nechali pracovat ze. Pevnost na potku jna 1096 padla a Turci vyvradili na 6 tisc poutnk. Turci v dalm
pochodu na Nikju vyvradili zbytek poutnk a tbor u Kibotu vydrancovali. Dva a ti tisce zachrnnch
poutnk[9] byzantsk nmonictvo evakuovalo zpt do Konstantinopole.[10]

Kov vpravy

3
VEvrop se zatm zformovalo nkolik dalch chudinskch vprav, kter
zavinily brutln pogromy. Pornt chud veden hrabtem Emerichem
zLeisingnenu vMohui ivdalch mstech pobili tisce id.[11] ZLotrinska se
vydala na cestu vprava veden knzem Gottschalkem a veskch zemch
postavil men skupinu knz jmnem Volkmar,[12] kter rozpoutal pogromy tak
vPraze,[11] navzdory snahm biskupa Kosmy tomu zabrnit.[13] Na uherskch
hranicch byly tyto vpravy rozpreny vojskem krle Kolomana.

Godefroy zBouillonu jako vdce

vpravy
Historia rerum in partibus
transmarinis gestarum (13. stolet)

Ryti se na cestu do Svat zem vydali a pozdji. Ze severn Francie vythla

vprava hrabte Roberta Normandskho a Roberta Flanderskho. Ze stedn
Francie se pidal hrab tpn zBlois a Hugo zVermandois, bratr krle FilipaI.
Lotrinsk vojsko vedli brati zBoulogne Godefroy, Eustach a Balduin. Oddly
zProvence vedl toulousk hrab Raimond de Saint-Gilles. Pi cest Huga
zVermandois jin Itli se kprvn kov vprav pidal dal normansk
vlenk, kne Bohemund zTarentu a jeho synovec Tankred. Na pelomu let
1096-1097 velmoi dorazili do Konstantinopole, kde csai sloili lenn psahu a
csa na opltku pislbil vprav podporu.

Dobyt Jeruzalma kiky ze

stedovkho rukopisu

Prvnm clem kickch ryt se na jae 1097 stala Nikja vAnatolii. Ta byla
po sedmitdennm oblhn[14] dobyta a kici se vydali kvchodu. 1. ervence
roku 1097 porazili kici v dol u Dorylea vojska Kilie Arslana. Vnoru 1098 obsadil Balduin zBoulogne
Edessu[15] a zaloil prvn kick stt. Vojsko thlo na jih, kde oblehlo Antiochii. Po ronm oblhn se 3.ervna
1098 Bohemundovi z Tarentu podailo msto dky zrad zbroje Frze obsadit[16] a po odraen odvetnho toku
atabega Kerbogy zMosulu se vldcem msta prohlsil Bohemund zTarentu (zaloil tak dal stt). Zbyl kici
thli dl do Palestiny, kde 7.ervna oblehli Jeruzalm,[17] kter 15.ervence 1099 dobyli a drtivou vtinu
obyvatelstva povradili. Masakr peil jen mstodrc Iftchar ad-Daula se svou gardou a nkolik civilist,[18] kte
pot nalezli azyl v Damaku.[19] Vldcem Jeruzalma byl zvolen vvoda Godefroy zBouillonu stitulem ochrnce
Boho hrobu.[20]
Roku 1100 byly do Svat zem vypraveny pomocn kov sbory,[21] men, patn koordinovan skupiny, kter se
pokusily poslit nov zaloen kick stty. Roku 1101 vak byly rozbity Turky vAnatolii, je zstala od t doby
a do konce kovch vprav tm nepekonatelnou pekkou.

Kov vpravy

Druh kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lncch Oblhn Edessy a Druh
kov vprava.

Opat Bernard z Clairvaux vyzv k

zahjen druh kov vpravy,
(Salles des Croisades, Versailles, 19.
stolet)

Vyobrazen pjezdu kik do

Konstantinopole

Kne Raimond z Poitiers vt

vAntiochii krle Ludvka

Na tdr den roku 1144 tureck atabeg Zeng zMosulu dobyl Edessu a kici
tak ztratili velk zem na vchod od eky Eufrat. Pd Edessy otsl Evropou a
pape EvenIII. vydal bulu Quantum praedecessores[22] a energicky se pustil do
organizovn dal kov vpravy.[23] Bula byla adresovna pedevm
francouzskmu krli LudvkoviVII., kter ji oVnocch roku 1145 ohlsil svou
ast na vprav.[24] Na organizovn krucity se podlel icistercick myslitel
Bernard zClairvaux, kter se sdost opodporu obrtil na evropsk krlovsk
dvory. Koncem roku 1146 zskal ipodporu mskho krle KonrdaIII. Italsk
mstsk stty se od vpravy distancovaly,[25] jihoitalt Normani byli
znepteleni spapeem ibyzantskm csaem[23] a anglit ipanlt velmoi
byli pli zamstnni svmi vlastnmi vlkami a kvprav se nepipojili.[23]
Na tto kov vprav byla daleko men ast lidovch kazatel, kte by
podncovali prost davy. Pesto napklad mnich Rudolf vPorn rozdmchval
protiidovsk nlady. Proti tomu zashl osobn Bernard zClairvaux.[26] Koncem
kvtna vythla zezna Konrdova vprava tajc asi 20000 vojk[27]
znmeckch zem, Lotrinska iech. Vervnu vyrazilo zMet na pochod imen
francouzsk vojsko.[28] ZAnglie vyplula tet skupina kik na jae 1147. Byli
to neurozen bojovnci a nmonci zAnglie i Flander, kte po cest zakotvili
vPortugalsku a pomohli portugalskmu krli dobt Lisabon (dodnes se zachoval
uniktn Dopis kika, podrobn popisujc prbh dobvn).[29]

Kov vpravy

Stedovk miniatura znzorujc

temple pi jejich toku na Nbulus

Vdcov kov vpravy Ludvk

VII., Konrd III. a Balduin III.
Jeruzalmsk

Vz 1147 dorazili kici do Konstantinopole. Vztahy mezi armdami

ipanovnky byly napjat.[30] Nmci se pepravili na asijskou pevninu a od Nikje
postupovali dle na vchod. Konrd rozdlil sv sly. Mn ozbrojen st
armdy pod velenm biskupa Oty zFreisingu thla podl pobe, zatmco krl
sryti se vydal vnitrozemm.[30] U Dorylaea, kde kdysi vojska prvn kov
vpravy zvtzila, byla nmeck armda pepadena selduckmi Turky. Vtina
vpravy byla vyhlazena a krli se sdesetinou svch pvodnch oddl podailo
probt zpt do Nikje.[31] Druh st armdy veden biskupem byla napadena a
tm pobita Turky uLaodikeje. Zbyl hrstka vojk se isbiskupem Otou
pronikla do Srie.

Zbytky nmeck armdy se vNikji spojily sfrancouzskm vojskem. Francouzi

byli ukznnj, Ludvk byl vak jako vojevdce stejn patn jako Konrd a
navc nerozhodn.[32] Spojen kick vprava thla podl pobe na vchod. VEfesu krl Konrd onemocnl a
vrtil se do Konstantinopole. Vtina jeho vojk thla dle sFrancouzi. Upisidijsk Antiochie (kalo se j t
Antiochetta) se kici stetli sTurky, kter donutili kstupu. Pak kick vojska pekroila pod neustlou tureckou
hrozbou Taurus a vnoru 1148 dorazila keckmu mstu Attaleia. st vpravy odplula a armda pk a
poutnk zstala na pospas osudu.[33] Ludvk Francouzsk byl po vylodn vAntiochiii vele pivtn knetem
Raimondem. Navzdory vem trapm a ztrtm, jakmi kov vprava doposud prola, pedstavoval Ludvkv
kontingent vznamnou pomoc pro kick stty.[33] Ludvk se pak vydal do Jeruzalma, kam ji mezitm
zKonstantinopole dorazil krl Konrd.

Kov vpravy

VJeruzalm se oba panovnci setkali isjeruzalmskm krlem BalduinemIII.

a rozhodli se dobt Damaek, kter byl spojencem Jeruzalmskho krlovstv,
pestoe pvodnm clem druh kov vpravy bylo znovudobyt Edessy.
Damaek napadli 24.ervence 1148, ped dobytm jej vak zachrnila velk
tureck armda z Aleppa veden sultnem Nr ad-Dnem.[34]
Neslavn konec vpravy jen prohloubil spory mezi francouzskm a nmeckm
panovnkem. Konrd odjel ji na Vnoce 1148 do Konstantinopole, kde uzavel
spojenectv scsaem Manuelem. Ludvk pobyl vPalestin a pi nvratu dom
vjin Itlii navzal ptelsk vztahy se sicilskm krlem RogeremII. -hlavnm
neptelem Byzance. Damaek byl obsazen Nr ad-Dnem a muslimov tak byli
proti kikm opt onco jednotnj.

Tet kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lncch Oblhn Jeruzalma (1187) a
Tet kov vprava.

Oblhn Damaku
Les Passages Faits Outremer par les
Franais contre les Turcs et Autres
Sarazaines et Maures Outremarins,
1490

Po katastrofick bitv uHattnu 4.ervence 1187, dobyt Jeruzalma na podzim tho roku a nsledn ztrt tm
celho zem Jeruzalmskho krlovstv ve prospch sultna Saladina vyhlsil pape ehoVIII. bulou Audita
tremendi z29.jna 1187 tet kovou vpravu.[35] Vyslancm kurie se podailo dokonce zprostedkovat mr mezi
francouzskm krlem Filipem Augustem a anglickm krlem Richardem. Svou ast na vprav pislbil tak
msko-nmeck csa Fridrich Barbarossa[36]

Krlov Richard Lv srdce a FilipII.

pijmaj kapitulaci Akkonu
(Grandes Chroniques de France)

Jako prvn se do Svat zem vydali sicilt Norman a vzpt imen nmon
kontingenty zAnglie, Dnska a Flander.[37] Fridrich I.Barbarossa se vydal na
vpravu zezna na jae 1188 a po cest zaal na byzantskm zem drancovat.
Csa IzkII. kvli monm nsilnostem radji povolil cestu dle na vchod pes
Helespont.[38] Nmci pezimovali vAdrianopoli a na jae 1190 se opt vydali na
cestu. UIkonia je napadli Turci sultna Kili ArslanaII. a byli Barbarossou
poraeni. Pi pechodu eky Salef vak FridrichI. utonul[] a vprava se rozpadla.
st bojovnk pokraovala dle do Svat zem a st se vrtila dom. Nmci se
tak vpravy vznamnji nezastnili.[39]

4.ervence 1190 vyrazila zVzlay francouzsk ianglick vojska, kter pod

vedenm Richarda Lv srdce a FilipaII. pezimovala na Siclii. Na jae 1191
kici vypluli vstc Svat zemi a 12.ervence dobyli msto Akkon a
francouzsk krl se vrtil zpt do vlasti, zatmco Anglian a zbytek francouzskch kik vele skrlem
Richardem bojovali se Saladinem jet ti roky. Velkm kickm spchem byla bitva uArsufu a obsazen Jaffy.
Po marnm pokusu odobyt Jeruzalma Saladin pedloil Richardovi mrov nvrh, podle nho zpstupn Bo
hrob zpadnm poutnkm a uzn hranice stvajcch kickch drav.[38] Po plronm vhn plnm arvtek byl
mr 2.z potvrzen a Richard Lv srdce se vydal na cestu dom.

Kov vpravy

tvrt kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lncch tvrt kov vprava a
Latinsk csastv.

Palma Le Jeune: tok kik na

Konstantinopol
(Les croisades, origines et
consequences)

Na pelomu let 1199-1200 pape InocencIII. poehnal snaze francouzskch

velmo uspodat taen na Blzk vchod[40] a zrove zdraznil dosavadn
neschopnost evropskch krl.[41] Vprava, organizovan vborem navzjem si
rovnch ryt a veden hrabtem Theobaldem zeChampagne, postupovala do
severn Itlie. Zde si na vr najala lod uBentan, kte si tak zajistili vliv na
vpravu.

Na jae roku 1201 zemel hrab Theobald a veden pevzal Bonifc

zMontferratu. Clem vpravy ml bt Egypt, co se nelbilo Bentanm, kte
tam mli obchodn zjmy.[42] Poadovali proto od vdc vpravy, aby kici
pro Bentky vybojovali od Uherska msto Zadar, za co jim budou odloeny spltky dluh.[43] tok na katolick
Zadar byl pod trestem exkomunikace papeem zakzn,[44] kici pesto ntlaku bentskho dete ustoupili a
vlistopadu 1202 Zadar dobyli.[45]
Krtce
pot
kiky
podal
msko-nmeck krl Filip vbsk
opomoc pi dosazen svho vagra
AlexiaIV. na byzantsk trn. Alexios
kikm nabzel uznn papeovy
autority nad vchodn crkv, tolik
potebn penze, zsoby a vojenskou
pomoc na kov vprav.[46]
Vervenci 1203 proto kici zatoili
Kick stty a eck nstupnickmi stty vdob po tvrt kov vprav vecku
na dal msto a to samotn centrum
cel Byzantsk e Konstantinopol,
kterou nakonec po dlouhm boji a nerozhodnosti byzantskho csae dobyli a brutln vyplenili a na trn dosadili
prince Alexia a jeho otce IzkaII. Tm se vak sliby dan kikm nepodailo splnit, kvli enormnm nrokm
kik. Obyvatelstvo je brzy svrhlo a zabilo.[47] Kici na msto zatoili znovu a 12.dubna 1204 se jim podailo
byzantskou obranu zlomit a vniknout do msta; nsledovalo tdenn drancovn a vradn obyvatelstva.[48] tvrt
kov vprava ji do Egypta ani Svat zem nepokraovala.[]
Novm csaem Latinskho csastv vzniklho na troskch Byzance byl zvolen flandersk hrab Balduin. Nov
vznikl Solusk krlovstv zskal Bonifc zMontferratu a Achajsk knectv a Athnsk vvodstv pipadlo
francouzskm velmom. Bentan zskali obchodn monopol a Naxos. Byzantsk csask rodina si zachovala st
svch drav na vchod a zaloila zde Nikjsk csastv, kter se stalo hlavnm neptelem kik
vKonstantinopoli.[49] Dal lenov rodu Komnen zaloili na pobe ernho moe Trapezuntsk csastv.
Poslednm eckm sttem byl Epirsk despott lec vEpiru na pobe Inskho moe. Vechny tyto stty se
povaovaly za legitimn nstupce Byzantsk e a vedly vlku proti latinskm kickm sttm.

Kov vpravy

Legenda o vprav dt
Podrobnj informace naleznete v lnku Dtsk kov vpravy.
Prameny hovo tak odajn francouzsk a nmeck kov vprav dt,[]
zorganizovan pr proto, e se vilo, e nespchy dosavadnch taen
zapiuje hnost jejich dosplch astnk.[] Pvodcem ml bt jaksi
francouzsk pasek tpn, jemu se pr roku 1212 zjevil Kristus a vyzval ho
ke kov vprav proti nevcm.[50] tpn proto vil, e se moe ped nm
rozestoup a cesta do Svat zem bude mon suchou nohou.[51] Po strastipln
cest pr nkolik tisc dt dorazilo do Marseilles, kde se nespn pokusily
projt Stedozemnm moem. Dva obchodnci, Hugo elezo a Vilm Prase, pot
mli nabdnout vprav zdarma pepravu do Palestiny,[52] dti odvzt do Alru a
pozdji do Alexandrie a rozprodat do otroctv. Podobn nmeck vprava, ji
vedl mladk jmnem Mikul, dajn vyla zPorn a pes Alpy doputovala do
Gustav Dor: Kov vprava dt
Janova. st poutnk se stala janovskmi obany[52] a st putovala dl do Pisy
a ma, kde Mikule pijal sm pape a podailo se mu pesvdit st dt
knvratu dom.[] Pi zpten cest jich mnoho zemelo, mezi nimi iMikul.[52]
Stedovk prameny popisujc kovou vpravu dt jsou vak vsouasn dob zpochybovny a cel popis dtsk
kov vpravy je povaovn za omyl vznikl ticet let po popisovanch udlostech.[]

Pt kov vprava
Souvisejc informace naleznete v lnku Pt kov vprava.
Roku 1215 pape InocencIII. svolal tvrt laternsk koncil. Jednm zdsledk koncilu byla pt kov vprava,
jejch pprav se energicky chopil Inocencv nstupce HonoriusIII. ast na vprav pislbil uhersk krl
OndejII., norsk krl IngeII. (kter vak bhem pprav zemel a nort kici tak nakonec zstali stranou) a
rakousk vvoda LeopoldVI. Vojska mly na Blzk vchod pepravit frzsk lod,[53] Frsov se vak zdreli
vPortugalsku dobvnm maurskho hradu Alccer do Sal. Do Svat zem tak dorazila jen st kik, ke kterm
se pidaly kypersk oddly krle HugaI. a antiochijsk armda knete BohemundaIV.[54] Kici vZajordnsku
nenali dnho protivnka, vydrancovali irok okol a skoist se vrtili do Akkonu. Krl Ondej odjel dom a
zbyl kici se chystali po pjezdu francouzskch posil ktoku na egyptsk pstav Damietta.
Vkvtnu 1218 kici dobyli obrannou
v chrnc st Nilu a sten
oblehli samotn msto Damiettu,
kterou po tm dvouletm oblhn
vlistopadu 1219 dobyli. Vldu nad
mstem si proti vli kardinla Pelagia
nrokoval jeruzalmsk krl Jan
zBrienne. Stal se doasnm vldcem
Damietty a do pedpokldanho
pjezdu csae FridrichaII.[55] Msto
bylo kiky petvoeno vkesansk
sdlo svlastnm arcibiskupem Pierrem desRoches.

Cornelis Claesz van Wieringen: Frt kici to na Damiettu

Po pjezdu nmeckch kik ml Pelagio pocit, e vojsko je dostaten siln na dobyt celho Egypta a navzdory
csaskmu rozkazu se sarmdou vydal kjihu[56] bez csae sclem dobt Khiru. Vprava neslavn skonila pot,
co se vojci utboili mezi dvma rameny Nilu a Egypan vypustili n hrze, m kiky odzli od pevniny a
donutili kapitulovat. Sultn al-Kamil vyjednal odchod kik zDamietty a osmilet pm.[57] Proputn kici

Kov vpravy

odthli do Akkonu a na mst, kde se vzdali, dal sultn na poest vtzstv vystavt nov msto al-Mansra -Vtzn.

est kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lnku est kov vprava.
V z roku 1227 vyplula zBrindisi do Svat zem velk nmeck flotila. Vedl ji
csa FridrichII.,[58] kterho kvyplut donutila po devti letech slib a hrozba
exkomunikace. Krtce po vyplut vak na lodch vypukla epidemie,[59] nemocn
csa zastavil vOtrantu a podezvav pape ehoIX. ho exkomunikoval.
Fridrich, jeho zbonost byla vdy pochybn,[59] to ignoroval a po uzdraven
vyrazil dle na vchod. Vz 1228 pistl vAkkonu, kde ji ekalo kick
vojsko.

Csa FridrichII.taufsk na setkn

se sultnem al-Kamilem

Csa neml zjem vst dlouhou nkladnou vlku vPalestin a rozhodl se pro
diplomacii. Sultn al-Kamil, kter se nachzel uprosted mocenskho zpasu se
svmi bratry, byl kjednn svoln. Fridrich vak vPalestin neml pevnou
pozici, nebo jeruzalmsk patriarcha irytsk dy johanit a templ ho jako
exkomunikovanho nepodporovaly.[60] Akkont baroni si zase zakldali na sv
svobod a nechtli se csai podrobit.[61] Pouze pslunci du nmeckch ryt
stli pevn pi csai. Ztto nejednoty mezi kesany al-Kamil til, jednn
protahoval a Fridrich zaal slevovat ze svch poadavk.

Roku 1229 byla dohoda stvrzena, kesan zskali nazpt Betlm, Nazaret,
Galileu a pedevm Jeruzalm, do kterho vak mli muslimov svobodn
[62]
pstup.
Pot Fridrich vstoupil do Jeruzalma a protiprvn se nechal korunovat krlem jeruzalmskm.
Prvoplatnm krlem ml bt Fridrichv nedospl syn Konrd.[63] Vkvtnu 1229 Fridrich ze Svat zem odjel a
pi naloovn vAkkonu po nm mstn oban hzeli odpadky.[64] Roku 1244 byl neopevnn Jeruzalm dobyt
chrezmskmi vojsky ve slubch Egypta a kesan ho ji nikdy nezskali.

Sedm kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lnku Sedm kov vprava.
Vsrpnu roku 1248 se na kovou vpravu vydal francouzsk krl LudvkIX..
Vojsko vyplulo znov postavenho pstavu vAigues-Mortes a byla to nejvt
nmon operace vdjinch kovch vprav.[] Bhem mezipistn na Kypru
byl Ludvk mstnmi pesvden, e idelnm clem toku bude Egypt. Vervnu
1249 se kici vylodili ped egyptskou Damiettou, kterou se jim podailo zskat
bez boje, a vlistopadu 1249 se francouzsk vojsko vydalo na pochod do
egyptskho vnitrozem.
mile Signol: Ludvk IX. Svat na
kov vprav
(Salles des Croisades, Versailles)

Kov vpravy

10

Vt dob zemel egyptsk sultn as-Slih Ajjb, ale vdova agrat Al Durr smrt
zatajila a spolu sministrem Fakrh ad-Dnem zemi a armdu dila sama.[65]
Egyptsk vojsko na kiky ekalo upevnosti al-Mansra a ostelovalo je pes
eku eckm ohnm. Kici objevili brod[66] a vnoru roku 1250 jejich pedvoj
veden Ludvkovm bratrem Robertem zatoil na egyptsk leen ped
al-Mansrou a mamlky zahnal do msta. Robert, opojen spchem, zatoil na
msto, avak vjeho ulicch se kici rozptlili a vtinou byli pobiti, vetn
Roberta zArtois nebo hrabte Vilma zeSalisbury. Egypan se zatm peskupili
a po pchodu hlavn sti kick armdy se strhla vyrovnan bitva trvajc cel
den. Postup se zastavil a Egypan pivolali posily. Na pomoc jim piel syn
zemelho sultna Turanh a pomohl kiky odznout od nilskch
zsobovacch tras. Po vypuknut hladomoru musel dt Ludvk vbeznu rozkaz
Vjevy ze sedm kov vpravy,
kstupu. Turanhovi vojci zaali kiky pronsledovat a ti se po ochoen
15. stolet
samotnho Ludvka rozhodli kapitulovat. Cel kick armda skonila vzajet.
Damietta zstala prozatm zachovna dky krlovn Markt Provenslsk a
jejm janovskm a pisnskm oldnm. Egypan za proputn krle a jeho armdy poadovali vydn Damietty a
zaplacen 800000 zlatch bezant.[] Kici nemli dostatek hotovosti, proputn byl proto zprvu jen krl Ludvk a
st ryt. Proputnmu panovnkovi se bhem dalch ty let, kter strvil v Akkonu, podailo doshnout
proputn zbytku zajatc a teprve 24.dubna 1254 opustil Svatou zemi.

Osm kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lnku Osm kov vprava.
Roku 1267 vythl francouzsk krl LudvkIX. na dal kovou vpravu. Zprvu marn hledal spolenky, nakonec
ho podpoil bratr, sicilsk krl Karel zAnjou. Ten vak chtl cl vpravy stoit na Tunis, kde ml ekonomick a
politick zjmy, a Ludvk se nechal pesvdit. ZTunisu se chtl vydat na Egypt, pak pejt Sinaj a zjihu znovu
dobt Jeruzalm.[]
Vervenci 1270 se kici vylodili na africkm pobe. Bhem oblhn Tunisu
se ve vojsku kik rozila epidemie. Mezi nemocnmi byl ikrl Ludvk,
kter vKartgu pi ekn na posily zAnglie, Aragonska a Navarry zemel na
plavici. Krlem se stal tak nemocn nslednk trnu FilipIII. Velen
vojenskch operac pevzal Karel zAnjou,[67] jemu se podailo vyjednat
stuniskm emrem Muhammadem al-Mustansirem mr a voln odchod kik
zAfriky. Kdy do Tunisu dorazil anglick princ Eduard smalm kickm
sborem zAnglie, bylo ji po boji. Zatmco Francouzi se zaali pod velenm Karla
zAnjou stahovat zpt do Evropy, Anglian hodlali pokraovat vkov
vprav do Svat zem.

Kici oblhaj Tunis

(Biblioteque nationale de France)

Devt kov vprava

Souvisejc informace naleznete v lnku Devt kov vprava.
Po nespchu osm kov vpravy se Anglian rozhodli vydat do Srie ohroovan mamlckm sultnem
Bajbarsem. Eduard sanglickou armdou pezimoval na Siclii a vkvtnu 1271 se vylodil v Akkonu.[68] Eduardovy
sly byly slab, asi jen tisc vojk,[69] ale ml vmyslu sjednotit ryte ve Svat zemi a na Kypru[][68] a uzavt
dohodu sMongoly, kte vt dob ohroovali imuslimsk zem. Po pjezdu do Akkonu Eduard zjistil, e situace
kesan na Pednm vchod, kde mamlck vojsko ovldlo v letech 12651271 vtinu zem Jeruzalmskho

Kov vpravy
krlovstv a Antiochijskho knectv, je mnohem hor, ne se vzpadn Evrop domnvali. Kypert ryti odmtli
bojovat ve Svat zemi a Bentan sJanovany zaali smamlky obchodovat, a to se souhlasem akkonskch
baron.[70]
Eduard se svho plnu nevzdal a doufal vmonost vyjednvn oppadnou pomoc smongolskm lchantem
vPersii. Ml spch a lchn Abaga vyslal desetitiscovou armdu,[68] kter dobyla muslimsk Aleppo. Jakmile vak
sultn Bajbars vythl zDamaku na sever, Mongolov ped nm ustoupili a mamlci msto zskali zpt. Eduard tak
podnikl taen do vnitrozem, akkont ryti vak odmtli brnit ppadn dobyt zem a kici se bezvsledn
vrtili do Akkonu.[71] Kdy princ zjistil, jak marn je jeho sil, vrtil se vz roku 1272 do Anglie. Uinil tak
nedlouho pot, co mlem zahynul pi pokusu o atentt. Pesto, e pi odjezdu ml v myslu vrtit se na Blzk
vchod vele velik kov vpravy, politick situace vAnglii mu vtom zabrnila.[71]

Kick stty
Souvisejc informace naleznete v
lnku Kick stty.
Kick panstv vznikl bhem krucit
byla budovna vduchu zpadoevropskho
feudalismu[72]
a
vldnouc
tdu
pedstavovali
pedevm
osadnci
zEvropy.[73]
Pvodn
obyvatel,
pedevm armnt monofyzit, vchodn
pravoslavn kesan a muslimov Franky
(jak orientlci oznaovali kiky) vzemi
poetn pevaovali. Domorodci byli
svmi kickmi pny tolerovni,
nicmn Frankov nebyli vi svm
jinovrnm poddanm nboensky tak
benevolentn jako Arabov ped nimi.
Po prvn kov vprav vznikly na
Blzkm vchod tyi kick stty:
Edessk hrabstv, Antiochijsk knectv,
Hrabstv
Tripolis
a
Jeruzalmsk
krlovstv. Vldci t prvnch byli formln
vazaly jeruzalmskho krle.[74] Po tet
kov vprav na Kypru vzniklo
Kick dravy ve Svat zemi tsn po zavren prvn kov vpravy roku 1102
Kypersk krlovstv, jeho prvnm
panovnkem se stal bval krl jeruzalmsk Guy deLusignan a cel dal existence tohoto sttu byla svzna
srodem Lusignan. Ve13.stolet Kypr utvoil sJeruzalmskm krlovstvm unii, kdy se titulrnm jeruzalmskm
krlem stal kypersk krl HugoIII.

11

Kov vpravy

12
Po tvrt kov vprav a dobyt Byzance vznikly vecku dal tyi kick
stty: Latinsk csastv a na nm formln zvisl Achajsk knectv, Athnsk
vvodstv a Solusk krlovstv. Dal zem, pedevm ostrovy, pro sebe dobyli
Bentan a johanit, kte se po pdu levantskch drav usadili na Rhodu. Na
Kykladskch ostrovech bentsk dobrodruh Marco Sanudo zaloil Vvodstv
Naxos. Rovn Janovan se pokusili zskat kick dravy, kdy janovsk
admirl a kaper Enrico Pescatore obsadil Krtu. Po nkolika letech byl zostrova
vytlaen Bentany,[] take Janovsk republika dn zem nezskala. Kici
vecku vybudovali podobn feudln vztahy, jako sto let ped nimi kici
vPalestin.[49] V ecku se houfn usazovali zpadn ryti, kte touili zskat
pdu.[75]

Kick stty vPalestin zanikly koncem 13.stolet. Roku 1268 byla mamlky
dobyta a zniena Antiochie,[] vroce 1271 se Bajbars zmocnil kickho hradu
Dobyt Tripolisu roku 1289
Krak des Chevaliers a od t doby postupn likvidoval posledn zbytky
(Ms Add 27695 Fol. 5)
kickch drav. Roku 1289 byl dobyt a vyplenn Tripolis a 18. kvtna 1291
padl po oblhn Akkon sposlednmi zbytky kickch drav. Kesan, kterm
se nepodailo uniknout, byli vyvradni i prodni do otroctv. Pstavn msta byla zboena a nov centra byla
pozdji postavena dl od moe, aby nemohla slouit jako zkladna pro dal kesanskou ofenzvu. Po pdu Akkonu
latinsk dravy petrvaly pouze na Kypru a vecku.
Zatmco vLevant kick stty, svjimkou Edesskho hrabstv, zanikly takka najednou, vecku zanikaly po
dobu t set let. Prvnm sttem, kter podlehl neptelm, bylo Solusk krlovstv, kter roku 1225, po dvaceti
letech od zaloen, dobyl epirsk despota Michael Komnenos Dukas. Latinsk csastv bylo od potku hospodsky
ivojensky slab a roku 1261 nikjsk csa MichaelVIII. Palaiologos dobyl nazpt Konstantinopol.[49] Posledn dva
kick stty na eck pevnin, Achajsk knectv a Athnsk vvodstv, byzantskmu protitoku odolvaly
dalch dv st let, kdy Achajsk knectv bylo Morejskm despottem dobyto roku 1432 a Athny a roku 1453
obsadil osmansk sultn MehmedII.
Ostrovn stty mly silnj vazby na evropsk nmon mocnosti, zejmna Bentky, a proto tokm dokzaly
mnohem spnji elit. Kypersk krlovstv bylo od roku 1426 pinuceno platit egyptskm mamlkm vpaln, a
roku 1489 krlovna Caterina Cornaro ostrov prodala Bentanm, kte ho udreli a do roku 1571. Vvodstv
Naxos se kvli rstu moci Osmansk e vEgejskm moi dostalo pod osmansk vliv a sultn SelimII. roku 1579
vtinu Kyklad obsadil. Nkter ostrovy nicmn jet njakou dobu ubrnili mstn lechtici zrodu Gozzadini a
Bentsk republika ztratila nkolik egejskch ostrov a eckch pstav a vletech 1714-1718.

Rytsk dy
Souvisejc informace naleznete v lnku Rytsk dy.
Kov vpravy podstatn pisply ke vzniku rytskch d, kter vsob
spojovaly vojensk charakter se snahou onpodobu klternho ivota.

Templt ryti hrajc achy, Libro

de los juegos, 1283

Jako prvn byl vJeruzalm zaloen d johanit (pozdji znm jako d

maltzskch ryt). Toto uskupen pvodn dem nebylo a existovalo v
Jeruzalm ji ped prvn kovou vpravou jen jako bratrstvo, take muslimt
vldcov tuto kesanskou organizaci tolerovali. Pvodnm poslnm bratrstva
ped prvn kovou vpravou byla pitln pe okesansk poutnky putujcch
do Palestiny. Po dobyt Jeruzalma Godefroi zBouillonu zaal bratrstvo

Kov vpravy
podporovat, to tak mohlo slit co do majetku a vlivu. Pvodn pitln bratrstvo bylo uznno jako crkevn d. Stal
se dem vojenskm.[76] Johanit si inadle zachovvali svou pvodn npl, ale jako d vojensk a rytsk zskali
nov povinnosti jako byla ochrana poutnk a obrana Kristova hrobu (a kesanskho krlovstv).
d templ byl organizac od potku ryze vojenskho charakteru. Zaloil ho roku 1119 chud ryt Hugues
dePayens spolu se sedmi druhy na ochranu poutnk, kte pichzeli do Svat zem.[77] asto se dostvali do
konfliktu s konkurennm dem johanit, kter ml podobn povinnosti a privilegia. d neml charitativn povahu,
avak jednou za as obdarovval chud almunou. Templsk d navc umooval, aby si lechta uschovvala
penze a cenn pedmty v templskch domech, co u du zapinilo vytvoen rozshl bankovn st. Penze
bylo mon si v dovm dom uloit a pot si je vyzvednout ve Svat zemi, co bylo praktick a vhodn, nebo
lechtici mohli bt o svj majetek pipraveni bandity bhem svho putovn. Proto postupem asu zskvali templi
majetek a moc a vpolovin 12.stolet tvoili asi tetinu vech ryt vJeruzalmskm krlovstv.[78] Vdob, kdy
posledn kick dravy ji byly vrozkladu, disponovaly rytsk dy jako jedin ukznnou armdou, kter
brnila kick msta ped muslimy. Byli to templi, kte hjili citadelu vAkkonu[] a Sidonu iposledn pevnost
Rud ped pstavnm mstem Tortosa, kter byla vyklizena a roku 1303.[79]
Templi a johanit byly natolik spn, e se rozili tm po cel zpadn Evrop vetn eskho krlovstv.
Jejich privilegia dan papeem z nich inila nezvisl subjekty, staly se z nich mezinrodn organizace. Pape byl
jejich jedinou autoritou a do politiky d zasahoval jen vjimen a v krajnch ppadech. Velmisti d si ponali
jako samostatn vldcov a tili se knecch titul. Rytsk dy mli voln pole psobnosti a svtt panovnci ani
duchovn nemohli do psoben d zasahovat, co zapinilo mnoh konflikty nejen se svtskmi panovnky, ale i
s papeskm stolcem. To byl tak jeden z dvod pro zaala popularita rytskch d klesat. Ve vyvrcholilo
naenm templskho du z kacstv a jejich nslednm zruenm.
Ostatn rytsk dy nemly stejn privilegia jako templi nebo johanit, take se jen st prosazovali a jejich
spchy byly spe dlho charakteru. d lazarin neboli d sv. Lazara psobil ji jako bratrstvo v Jeruzalm
spolen s johanitskm bratrstvem, se kterm se sdruoval do koalice. d spravoval lazarit pro malomocn. Stal se
vojenskm dem, nebo pod sebou zaal sdruoval nejen leprou nakaen kiky, ale i temple a johanity kte
malomocenstvm onemocnli. Dalmi dy byly d ryt z Montjoie (sdruoval kiky z Pyrenejskho
poloostrova, ale nebyl spn) a d ryt sv. Tome z Akry (v Ake, pot co msto bylo dobyto Richardem Lv
Srdce, sdruoval anglicky hovoc, zejmna kiky kte pili do Svat zem s Richardem, ale tak se nedokzali
vznamnji prosadit).
Po johanitech a templch se tetm nejsilnjm dem stal a d nmeckch ryt. ehole du byla odvozena od
templ i johanit. Byl zaloen ve Svat zemi jako reakce na siln pliv kik z nmeckch zem. Kick stty
byly obydlen pevn Franky, nmecky hovoc kici se ve Svat zemi patn dorozumvali a neradi vstupovali
k frankofonnm templm nebo johanitm. Radji vstupovali do nmeckho uskupen, kter pvodn psobilo jen
jako poln lazarit du johanit. Ti se roku 1190 osamostatnili a roku 1196 byli papeem uznni jako samostatn
d,[] take zaali fungovat tak jako prostednci mezi Jeruzalmskm krlovstvm a msko-nmeckmi csai. d
zskal stejn privilegia jako mli templi a johanit, take se velice brzy stali vznamnou silou. Ve Svat zemi
vlastnili nkolik hrad a v Akkonu mli jednu citadelu, ovem vc se vLevant uchytit nedokzal, nebo vtina
pdy a majetku byla ji rozebrna mezi dy templ a johanit. Proto d nmeckch ryt se zaal vznamn
angaovat tak v Evrop, kde vchodn hranice kesanskch stt byly ohroovny pohany a tzv. schizmatiky
(pravoslavnmi). Templi a johanit se v evropskch bojch vjimen tak astnili, ale jejich posln se siln
vztahovalo hlavn na obran Svat zem. Po jej ztrt pesunuli templi sv sdlo na Kypr a pozdji do Francie,
kde zaali hromadit majetek dajn pro financovn dal kov vpravy. Johanit pesunuli hlavn pole psobnosti
do Stedomo (patrn s vidinou, e se do Svat zem znovu vrt), hlavnm sdlem se stal ostrov Rhodos a pozdji
Malta (od t doby zaali bt oznaovni jako maltzt ryti).

13

Kov vpravy

14

Vpravy proti Osmanm

v pozdnm stedovku
Pot, kdy Osman pronikli na Balkn,
zaalo si kesanstvo uvdomovat
hrozbu Osmansk e, a proto zaali
plnovat a projektovat vpravy na
zchranu kesanstv - a u skomrajc
Byzance a kulturnho stediska
Konstantinopole nebo rytskch d
na Kypru a v oblasti Egejskho moe.

Osman v Evrop
Expanze Osman do Evropy zaala
roku 1354 dobytm Gallipoli. Roku
1361 dobyl Adrianopol Murad I.,
pejmenoval ji na Edirne a uinil z n
sdlo e Osman.

Prusy a Livonsko dobyt kiky na potku 13. stolet.

Mapa zobrazuje zem ovldan dem nmeckch ryt a dem meovch brat.

Papesk projekty v 15. stolet

Projekt Evena IV. (z let 1444 - 1445): Na jihovchod Osmansk e povstal vldce Karamanu Ibrahim bej, co
pinutilo osmanskho vldce Murada II. k taen prv do tto oblasti. Tto situace chtl vyut pape tak, e by
zablokoval Dardanely lostvem, m by znemonil pohyb osmanskho vojska - pot by stailo zahjit operace v
Evrop se svmi spojenci, osmanskmi sousednmi panovnky (byzantskm Konstantinem XI. Palaiologem,
albnskm Skanderbegem, srbskm Jim Brankoviem, pedevm vak uherskm Janem Hunyadim a pot polskm
a uherskm krlem Vladislavem - pape ml i dal spojence: Bentsk lostvo a Burgunany). Pape jmenoval dva
legty: pro pozemn sly Giuliana Cesariniho a pro lostvo svho synovce Francesca Condulmaria. Druh
zmiovan ml vst blokdu Dardanel. Murad II. zlomil odpor Ibrahima beje dve, ne se pedpokldalo a tak se
vydal se svou armdou zpt do Evropy, kam dorazil jet dve, ne Condulmario stail Dardanely zablokovat.
Pozemn sly veden Cesarinim pot rozdrtil u Varny. Po tto porce se pokusil Condulmario o dal vpravu v roce
1445, ta vak byla pli zdlouhav, a proto se radji sthl z osmanskho zem ped pichzejc zimou.[]
Projekt Kalixta III. (z let 1455 - 1458): Roku 1453 dobyli Osman
Konstantinopol. Osman tak mohli pechzet mezi stmi e nejen pes
Dardanely, ale i pes Bospor. Pape roku 1455 jmenoval legtem Lodovica
Trevisana a svil mu papesk lostvo. Trevisano ml za kol napadnout
asijskou st Osmansk e z ostrova Rhodos. Na evropsk pevnin operovali
Jan Hunyadi a kardinl Juan Carvajal. Trevisano vak nedokzal donutit svmi
toky, aby Osman pesunuli st svho vojska do Anatolie. Pape Kalixt III.
zemel roku 1458 a tm skonily i tyto snahy rozdlit osmansk vojsko.[80]
Projekt Pia II. (z let 1463 - 1464): Roku 1463 se pape rozhodl postavit se do
ela vpravy proti Osmanm. Potal pitom s pomoc spojenc na evropsk
pevnin. Uhersk krl Maty Korvn ml zatoit ze severu na Osmanskou i,

Balkn a okol v roce 1400 AD

kde tehdy vldl sultn Mehmed II., a to bu pes dunajskou ninu nebo pes Ni. Na zpad ml zatoit albnsk
vldce Skanderbeg. Pape ml pot zatoit z jihu z Peloponsu se svmi spojenci z Burgundska a s dalmi

Kov vpravy

15

evropskmi kiky. S nimi se ml setkat v Ancon a vyplout na Pelopons. Papesk a bentsk lostvo pot mlo
operovat v Egejskm moi. Roku 1464 vak Pius II. skonal v Ancon a tento pln se tedy nemohl uskutenit.[81]

Na evropskm kontinent
Kov vpravy na evropskm kontinent byly dvoj povahy. Jednak to byly taen proti pohanm, a jednak proti
kesanskm kacm, kam pat ikov vpravy proti neposlunm panovnkm.

Proti pohanm
Vpravy proti pohanm ijcm uBaltskho moe se poprv astnili ryti, kte odmtli thnout sdruhou kovou
vpravou do Svat zem a radji vpolovin 12.stolet uspodali taen proti polabskm Slovanm a do
Pomoan.[28] Kov vpravy proti pohanm vPobalt na potku 13.stolet mly trval efekt, nebo kici dobyt
zem konsolidovali, kdy ho dokzali osdlit, christianizovat a sten germanizovat. Vtchto vlkch se
angaoval pedevm d nmeckch ryt, kter vPobalt zaloil vlastn dov stt.
Stranou kovch vprav nezstali ani skandinvt vldci. Velk vzdlenost jim
ztovala ast na kovch vpravch na Blzk vchod.[5] Pesto byli vdov
a Norov horlivmi kiky (krl SigurdI. byl prvnm evropskm panovnkem,
kter navtvil Jeruzalm). vdov ji na potku 12.stolet podnikli prvn
zcelkem t kovch vprav do Finska, kter mly za nsledek christianizaci
Fin, vdskou kolonizaci Finska ivymezen sfry vlivu mezi katolickm
vdskem a pravoslavnm novgorodskm sttem.

Proti kacm

Francouzsk krl LudvkVIII.

oblh Avignon
(miniatura Jeana Fouqueta,
1455-1460)

Prvn kovou vpravou vyhlenou proti evropskm kacm byla Albigensk

kov vprava. Trvala dvacet let (12091229) a jejm clem bylo vymtit
katarskou herezi vjin Francii. Za ob j padlo 200000 a 1000000 lid.[][]

Vletech 1284-1285 se odehrla Aragonsk kov vprava. Pape MartinIV. ji vyhlsil proti exkomunikovanmu
aragonskmu krli PetroviIII. Kov vprava byla jen soust vlekl vlky zvan sicilsk nepory. Pape udlil
Petrem dobytou Siclii vlno Karlovi zAnjou, a ten vythl proti Petrovi sfrancouzskm vojskem. Francouzi vak
byli poraeni a Siclie zstala pod vldou aragonskch krl.

Kov vpravy

16

Poslednmi krucitami byly tyi kov vpravy proti husitm. Prvn kov
vprava proti kalinickm echm byla svolna roku 1420 papeem
MartinemV.[] Taen bylo veejn vyhleno 17.bezna 1420 veVratislavi a
velen se chopil msko-nmeck csa Zikmund Lucembursk. Vdubnu se
30000 kik[] shromdilo ve slezsk Svdnici a pot vstoupilo do ech.
Kici 3.kvtna obsadili Hradec Krlov a 7.kvtna zskali Prask hrad.[]
Praan vak odmtli kapitulovat a povolali na pomoc venkovsk husity pod
vedenm Jana iky, kter 20.kvtna dorazil do Prahy. Vervnu kici zahjili
toky na opevnn pozice husit na Vtkov, jejich vpady vak byly vdy
odraeny. 19.ervence vypukl vtboe kik por a kov vprava se
rozpadla.[]
Po nespchu prvn vpravy nmet kurfiti svolali do Chebu na 23.srpna
druhou kovou vpravu proti husitm a 28.srpna 1421 vstoupili kici do
ech. Prvn vln velel falckrab Ludvk, kter dobyl hrad Maov[] a uKadan se
spojil sdruhou kickou vlnou vedenou arcibiskupy zKolna na Rnem a
Trevru. Kici dobyli Kada a pot st vpravy obsadila iChomutov. Hlavn
voj thl na atec, kter byl obleen 10.z 1421. atec vzdoroval a mezi
kiky se zaaly mnoit spory a dochzet zsoby. Nakonec vypukl vleen
por a zvsti opostupu husitskch vojsk na pomoc atci vyvolaly paniku, take
se 2.jna kici rozutekli.[]

Albrecht Drer: msko-nmeck

csa a vdce prvn kov vpravy
do ech Zikmund Lucembursk,
1509-1516

29.ervna 1427 se vNorimberku shromdila vojska nmeckch lechtic, aby vyrazila na tet kovou vpravu
do eskch zem. Vrchnm velitelem piblin 25000 ozbrojenc[] byl zvolen trevrsk biskup Ota, kter
23.ervence oblehl Stbro. Husitt pedci se dohodli, e Stbru pomohou a husit se zaali shromaovat vPraze.
Celkem se selo a 15000 pc, 1500 jezdc a 200 voz.[] Vdruh pli ervence se husit dali na pochod ke
Stbru a kici jim potkem srpna vyslali naproti 3000[] jezdc, kte se vak neodvili husity napadnout. Tato
zbablost vyvolala strach ze sly neptele, take se kick vojsko msto bitvy dalo vpanice na tk.
20.ervna 1431 byla svolna dal mnohonrodnostn vprava proti kalinkm, jejm velenm byl poven
markrab Fridrich Braniborsk. 1.srpna pekroili kici esk hranice smrem na Tachov. Pvodn mla bt
napadena Plze, clem se vak nakonec staly Domalice,[] jim husit 14. srpna vyrazili na pomoc. Fridrich dal sti
kik povel kpesunu ke Kdyni, kde mla bt vybudovna vozov hradba, zatmco sask st vpravy mla zstat
na mst. Papesk legt Giuliano Cesarini vyslal italskou jzdu, aby chrnila ustupujcho Fridricha. Cesty vak byly
zk, mezi kiky propukl zmatek, co zpsobilo zdren a husit dorazili na bojit dve, ne se kici staili
zformovat kbitv.[] Kici vetn vdc a kardinla Cesariniho zaali utkat a vojsko se rozpadlo. Prchajc ped
pronsledovnm ochrnila vozov hradba brnn italskmi oldni, kter husity na as zadrela. Vtina kik
si tak zachrnila hol ivot, ale husitm padla do rukou velk st vojenskho materilu.

Kov vpravy

17

Dsledky a hodnocen
Hodnocen kovch vprav do Svat zem jsou velmi rozporupln. Star historiografie zdrazuje jejich pnos
pro vzjemnou kulturn vmnu mezi zpadn kesanskou civilizac a arabskm svtem. Soudob historick bdn
je asto vrazn skeptitj a pipout, e dsledky kovch taen do Svat zem pro evropskou spolenost byly
spe negativn.[82]
Stedovk spolenost ve 12.stolet vila crkevn propagand a na kov
vpravy do Svat zem pohlela se sympatiemi. Zejmna srozvojem renesance,
humanismu a osvcenstv se objevila kritika vprav jako projev stedovkho
nboenskho fanatismu a teokracie. V 19.stolet sjeho nacionalismem a
kolonialismem dolo kromantick pedstav okicch jako pedchdcch
koloniln expanze.[83] Vtehdejm pojet kovch vprav se tak odrely
tehdej nacionalistick spory. Vsouasnosti ji diskuse opodlech jednotlivch
nrod na kovch vpravch ustoupily a zkoum se ideologie a cle kovch
vprav.[84] Zformoval se ivyhrann kritick pohled na kov vpravy
zhlediska marxist a po druh svtov vlce tak muslim.
Kov vpravy do Svat zem znan prohloubily propast mezi zpadnmi a
vchodnmi kesany. Byzantinci kov vpravy nevzali za sv, vlku
povaovali za barbarskou.[85] Neptelstv mezi ortodoxnmi Byzantinci a
zpadnmi katolky vyvrcholilo dobytm a vyplennm Konstantinopole vroce
1204. Pape astnky tto akce odsoudil,[45] vznikl konflikt ale uhaen nebyl. Prohloubily se tak rozpory mezi
kiky zrznch zem a jejich veliteli, napklad mezi Nmci a Francouzi nebo mezi panovnky FilipemII.
Augustem a RichardemI. Lv srdce. Uskutenn kovch vprav na druh stran umonilo zformovn novch a
velmi vznamnch ekonomickch vazeb mezi Zpadem a Orientem, zabezpeovanch pedevm italskmi msty.[]
Ta bohatla zpronjmu lod a pjek kikm a zskala pevahu ve Stedomo. Obchod vlevantskch mstech,
kter petrval ipo skonen vprav, vak pro n nebyl tak dleit jako vazba na Egypt a Byzanc.[82]
Ryt-trubadr Bertran deBorn
(Bibliothque Nationale Franaise)

Pestoe vtina kulturn vmny mezi arabskm a kesanskm svtem

probhala vdob reconquisty na Pyrenejskm poloostrov, dostaly se nkter
plodiny do Evropy prostednictvm kesan na Pednm vchod. Byla to
napklad cukrov ttina a poznatky ovrob cukru, ltek iskla. Kici se
seznmili smnoha vymoenostmi ivotnho stylu Vchodu, ale osvojili si je
vtinou jen ti, kte se na Vchod usadili. VEvrop se vdobytky orientln
kultury pejmaly pedevm prostednictvm Byzance, Siclie a Pyrenejskho
Vlka proti terorismu, nkdy
poloostrova.[82] Pesto vak mly vpravy kik vdomcm prosted
oznaovna jako dest kov
zaznamenateln sociln dopad, asto je v tto souvislosti zmiovn rozvoj
vprava
dvorsk kultury, vliteratue nap. rytsk poezie (francouzsk chansons de geste
ad.). Kick ideologie nezanikla dobytm Jeruzalma ani pdem Akkonu roku 1291 a kick hnut nebylo
formln nikdy ukoneno.[86] Zhlediska blzkovchodn muslimsk civilizace po sob kici nezanechali trval
stopy a byli jen epizodou na okraji djin.[87]
Podle tvrzen, e souasn Velk Britnie a Spojen stty americk tou zskat moc nad zemmi Blzkho vchodu,
bv nkdy jejich taen oznaovno jako dest kov vprava. Ta pr zaala roku 1983, kdy americk
prezident Ronald Reagan vyslal jednotky do Libanonu na podporu izraelsk armdy, kter tam provedla invazi.[]
Rovn se nkdy jako dest kov vprava oznauje vlka proti terorismu prezidenta USA George W. Bushe.[]
Amerian a jejich spojenci bojujc vIrku a Afghnistnu pak asto bvaj islmskmi radikly oznaovni za
kiky.[88] Zpad a pedevm dajn spojenectv sionist a kik podle Usmy binLdina a dalch muslim
vede kick taen proti islmu.[]

Kov vpravy

Odkazy
Reference
[1] Bridge, str 28.
[2] Bridge, str. 27.
[3] Bridge, str. 15.
[4] Duggan, str. 22.
[5] Duggan, str. 23.
[6] Hrochov, str. 14.
[7] Bridge, str. 29.
[8] Bridge, str. 32.
[9] Kovak, str. 69
[10] Duggan, str. 26.
[11] Bridge, str 36.
[12] Bridge, str. 35.
[13] Hrochov, str. 20.
[14] Kovak, str. 116.
[15] Hrochov, str. 47.
[16] Kovak, str. 91-92.
[17] Duggan, str. 63.
[18] Kovak, str. 133.
[19]
[20]
[21]
[22]
[23]
[24]
[25]
[26]
[27]
[28]
[29]
[30]
[31]
[32]
[33]
[34]
[35]
[36]
[37]
[38]
[39]
[40]
[41]
[42]
[43]
[44]
[45]
[46]
[47]
[48]
[49]
[50]
[51]
[52]

Hrochov, str. 63.

Bridge, str 83.
Hrochov, str. 80.
Hrochov, str. 111.
Duggan, str. 92.
Hrochov, str. 112.
Hrochov, str. 113.
Bridge, str. 112.
Bridge, str. 113.
Hrochov, str. 114.
Duggan, str. 95.
Bridge, str. 114.
Hrochov, str. 116.
Bridge, str. 115.
Duggan, str. 100.
Hrochov, str. 122.
Kovak, str. 241.
Hrochov, str. 171.
Hrochov, str. 173.
Duggan, str. 150.
Hrochov, str. 175.
Duggan, str. 170.
Hrochov, str. 211.
Bridge, str. 171.
Hrochov, str. 215.
Hrochov, str. 216.
Bridge, str. 172.
Hrochov, str. 217.
Bridge, str. 175.
Bridge, str. 176.
Hrochov, str. 235.
Bridge, str. 180.
Hrochov, str. 240.
Bridge, str. 181.

[53] Duggan, str. 178-179.

[54] Hrochov, str. 243.
[55] Duggan, str. 183.

18

Kov vpravy
[56]
[57]
[58]
[59]
[60]
[61]
[62]
[63]
[64]
[65]
[66]
[67]
[68]
[69]
[70]
[71]
[72]
[73]
[74]
[75]
[76]
[77]

Duggan, str. 184.

Bridge, str. 188.
Duggan, str. 186.
Bridge, str. 189.
Hrochov, str. 252.
Duggan, str. 188.
Duggan, str. 189.
Hrochov, str. 252-253.
Duggan, str. 190.
Bridge, str. 201.
Duggan, str. 196.
Duggan, str. 203.
Duggan, str. 204.
Hrochov, str. 269.
Bridge, str. 214-215.
Duggan, str. 205.
Hrochov, str. 90.
Hrochov, str. 198.
Hrochov, str. 104.
Duggan, str. 176.
Bridge, str 97.
Hrochov, str. 102.

[78]
[79]
[80]
[81]
[82]
[83]
[84]
[85]
[86]
[87]

Duggan, str. 114.

Hrochov, str. 275.
Soukup, Svtek, str. 3940.
Soukup, Svtek, str. 4041.
Hrochov, str. 290.
Hrochov, str. 286.
Hrochov, str. 287.
Duggan, str. 32.
Duggan, str. 210.
Hrochov, str. 292.

Literatura
BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison : University
of Wisconsin Press, 1969. 707s. Dostupn online. (http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/
History-idx?type=header&id=History.CrusOne&isize=M) (anglicky)
BARBER, Malcolm; BATE, Keith. Letters from the East : crusaders, pilgrims and settlers in the 12th-13th
centuries. 1. vyd. Farnham : Ashgate Publishing, 2010. 188s. ISBN 978-0-7546-6356-0. (anglicky)
BARBER, Malcolm. Nov ryti : djiny templskho du. Praha : Argo, 2006. 433s. ISBN 80-7203-764-1.
BRIDGE, Antony. Kov vpravy. Praha : Academia, 1995. 228s. ISBN 80-200-0512-9.
DUGGAN, Alfred. Kick vpravy. Praha : Orbis, 1973. 214s.
GABRIELI, Francesco. Kov vpravy oima arabskch kronik. Praha : Argo, 2010. 344s. ISBN
978-80-257-0333-5.
HAZARD, Harry W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 3, The fourteenth and fifteenth centuries. Madison :
University of Wisconsin Press, 1975. 813s. Dostupn online. (http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/
History-idx?type=header&id=History.CrusThree) ISBN 0-299-06670-3. (anglicky)
HROCHOV, Vra; HROCH, Miroslav. Kici ve Svat zemi. 2. vyd. Praha : Mlad fronta, 1996. 289s. ISBN
80-204-0621-2.
HROCHOV, Vra. Kov vpravy ve svtle soudobch kronik. Praha : Sttn pedagogick nakladatelstv,
1982. 255s.
IBN MUNKIZ, Usma. Kniha zkuenost arabskho bojovnka s kiky. Praha : Academia, 2009. 348s. ISBN
978-80-200-1814-4.

19

Kov vpravy
JOINVILLE, Jean de. Pamti kikovy. Praha : Sttn nakladatelstv krsn literatury a umn, 1965. 206s.
KOMNNA, Anna. Pamti byzantsk princezny. Praha : Odeon, 1996. 565s. ISBN 80-207-0527-9.
KOVAK, Ji. Me a k : (1066-1214) : rytsk bitvy a osudy I. Praha : Mlad fronta, 2005. 278s. ISBN
80-204-1289-1.
LE GOFF, Jacques. Saint Louis. Paris : Gallimard, 1996. 976s. ISBN 2070733696. (francouzsky)
LOWER, Michael. The Barons' Crusade : A Call to Arms and Its Consequences. Philadelphia : University of
Pennsylvania Press, 2005. 272s. ISBN 978-0-8122-3873-0. (anglicky)
NICOLLE, David. Prvn kov vprava 1096-99 : dobyt Svat zem. Praha : Grada, 2007. 96s. ISBN
978-80-247-1896-5.
NICOLLE, David. Druh kov vprava 1148 : pohroma ped branami Damaku. Praha : Grada, 2010. 96s.
ISBN 978-80-247-3413-2.
NICOLLE, David. Tet kov vprava 1191 : Richard Lv srdce, Saladin a zpas o Jeruzalm. Praha : Grada,
2008. ISBN 978-80-247-2382-2.
O'CALLAGHAN, Joseph F.. Reconquest and Crusade in Medieval Spain. Philadelphia : University of
Pennsylvania Press, 2004. 344s. ISBN 978-0-8122-1889-3. (anglicky)
RAJLICH, Ji. Kov vpravy a papesk politika. Historick obzor. 1997, ro. 8, s. 3/4, s. 57-64.
RILEY-SMITH, Jonathan. The First Crusade and the idea of crusading. Philadelphia : University of
Pennsylvania Press, 1986. 227s. ISBN 0-81-228026-1. (anglicky)
RILEY-SMITH, Jonathan. The Oxford illustrated history of the Crusades. Oxford : Oxford University Press,
1995. 436s. ISBN 0-19-820435-3. (anglicky)
RUNCIMAN, Steven. A history of the Crusades. vol. 1, The first Crusades and the foundation of the Kingdom of
Jerusalem. Cambridge : Cambridge University Press, 1999. 376s. ISBN 0-521-06161-X. (anglicky)
RUNCIMAN, Steven. A history of the crusades. Vol. 2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East :
1100-1187. London : Penguin Books, 1990. 376s. ISBN 0-14-013704-1. (anglicky)
RUNCIMAN, Steven. A history of the Crusades. vol. 3, The kingdom of Acre and the later crusades. London ;
New-York ; Toronto : Penguin Books, 1990. 529s. ISBN 0-14-013705-X. (anglicky)
SMAIL, Raymond Charles. Crusading Warfare (1097-1193). New York : Barnes & Noble Books, 1956. 272s.
ISBN 1-56619-769-4. (anglicky)
SOUKUP, Pavel. Tet kov vprava dle kronike Ansberta. Pbram : Knihovna Jana Drdy v Pbrami, 2003.
151s. ISBN 80-86240-67-3.
SOUKUP, Pavel; SVTEK, Jaroslav, a kol. Kov vpravy v pozdnm stedovku : kapitoly z djin
nboenskch konflikt. Praha : NLN Nakladatelstv Lidov noviny, 2010. 245s. ISBN 978-80-7422-055-5.
TYERMAN, Christopher. Svat vlky : djiny kovch vprav. Praha : Nakladatelstv Lidov noviny, 2012.
926s. ISBN 978-80-7422-091-3.
WOLFF, Robert L.; HAZARD, Harry W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 2, The later Crusades,
1189-1311. Madison : University of Wisconsin Press, 1969. 871s. Dostupn online. (http://digicoll.library.
wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusTwo&isize=M) (anglicky)
ZSTROV, Bohumila, a kol. Djiny Byzance. Praha : Academia, 1992. 529s. ISBN 80-200-0454-8.

20

Kov vpravy

Souvisejc lnky

vdsk kov vpravy

Kov vpravy proti husitm
Kick taen do Egypta
Alexandrijsk kov vprava

Extern odkazy
David Zbral: Kov vpravy: strun pehled (http://mujweb.cz/www/david.zbiral/krizvypr-prehled.htm)
religionistick seminrn prce; od tho autora Kristovy ostatky jako zbra kick propagandy: ppad z
roku 1247 (http://mujweb.cz/www/david.zbiral/jerostatky.htm)
Vlky kov shrnut z knihy Prvodce po djinch, 1893 (http://ageofkings.3web.cz/vyprava.html)
Rozhovor s historikem T. F. Maddenem obhajujcm kov vpravy proti soudob kritice (http://res.claritatis.
cz/?id=1436)
ast ech na kovch vpravch (http://www.vojsko.net/index.php/armady/18-historie/
898-ucast-cechu-na-krizovych-vypravach)
et "kici" na konci 12. stolet (http://e-stredovek.cz/view.
php?nazevclanku=cesti-quotkrizaciquot-na-konci-12-stoleti&cisloclanku=2012050002)

21

Zdroje lnk a pispvatel

Zdroje lnk a pispvatel

Kov vpravy Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=10582206 Pispvatel: -jkb-, Adam Hauner, Ale Toovsk, BBukovec, Beren, Berffaith, BobM, Bosquete, Chmee2, Cinik,
CommonsDelinker, Cumil, DDAOSS, Danny B., Darios, DarkDruid842, Di, Dodo, Doktory, Dr. Sir Whitecard Hendrix, El Barto, Fagnes, Faigl.ladislav, Flame CZE, Horst, Hugo, Iaroslavvs,
Ioannes Pragensis, Irwing, JAn Dudk, JanSbat, Japo, Jirka O., Jj14, Jvano, Jvs, JeM84, Kalupinka, Kirk, KlraK, Kuklava, LV-426, Lasy, Lsla, Macronyx, Mad, Majkl.tenkrat, Malten,
MapMaster, Marquas, Martin Kotaka, Meluzna, Mercy, Milda90, Miraceti, Mirek256, Mormegil, Mozzan, Mr. Richard Bolla, Nikos, Oerdnj, Oso, Ozzy, Petr Kov, Pilgrim, Podzemnik, Poko,
Porthos, Postrach, Prochaine, Saltzmann, Standalf, Sumil, Tcho, Tlusa, Ubik, Vojtech.dostal, Vyky, W.Godfrey, Zirland, 140 anonymn pravy

Zdroje obrzk, licence a pispvatel

Soubor:Westminster Knight.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Westminster_Knight.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Acoma, Andrew Gray, Johnbod,
Rolling Bone, Santosga, Wolfmann
Soubor:Seljuk Empire locator map.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Seljuk_Empire_locator_map.svg Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike
Pispvatel: MapMaster
Soubor:CouncilofClermont.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:CouncilofClermont.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: meh
Soubor:Godefroi of Bouillon leads the army.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Godefroi_of_Bouillon_leads_the_army.jpg Licence: Public Domain Pispvatel:
Acoma, Zubosud 89, 1 anonymn pravy
Soubor:1099jerusalem.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:1099jerusalem.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: unknown
Soubor:Saint-Bernard prchant la 2e croisade, Vzelay, en 1146.jpg Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Saint-Bernard_prchant_la_2e_croisade,__Vzelay,_en_1146.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Alexius Manfelt, Bohme,
EDUCA33E, G.dallorto, Martin H., Warburg, 3 anonymn pravy
Soubor:Arrive des croiss Constantinople.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Arrive_des_croiss__Constantinople.jpg Licence: Public Domain Pispvatel:
Acoma, Diligent, Dsmdgold, Ec.Domnowall, Epolk, G.dallorto, Gwinva, JMCC1, Jarekt, Shakko, Warburg, Yann, 3 anonymn pravy
Soubor:RaymondOfPoitiersWelcomingLouisVIIinAntioch.JPG Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:RaymondOfPoitiersWelcomingLouisVIIinAntioch.JPG Licence:
Public Domain Pispvatel: Jean Colombe and Sebastien Marmerot.
Soubor:Crusader cavalry.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Crusader_cavalry.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: McZusatz, Panotxa, Santosga, 1 anonymn
pravy
Soubor:2nd Crusade council at Jerusalem.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:2nd_Crusade_council_at_Jerusalem.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Acoma,
Arildto, DaB., Zubosud 89, 1 anonymn pravy
Soubor:Siege of Damascus, second crusade.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Siege_of_Damascus,_second_crusade.jpg Licence: Public Domain Pispvatel:
AnRo0002, Bgag, Garitzko, Hamelin de Guettelet, Mr. Richard Bolla, Santosga, Underlying lk
Soubor:Philippe Auguste et Richard Acre.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Philippe_Auguste_et_Richard_Acre.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Avron,
Bibi Saint-Pol, Diligent, Hchc2009, Manchot sanguinaire, Shakko, Soerfm, Warburg, 1 anonymn pravy
Soubor:PriseDeConstantinople1204PalmaLeJeune.JPG Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:PriseDeConstantinople1204PalmaLeJeune.JPG Licence: Public Domain
Pispvatel: Palma Le Jeune (15441620)
Soubor:LatinEmpire2.png Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:LatinEmpire2.png Licence: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported Pispvatel:
LatinEmpire
Soubor:Gustave dore crusades the childrens crusade.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Gustave_dore_crusades_the_childrens_crusade.jpg Licence: Public Domain
Pispvatel: Gustave Padua (1832-1883)
Soubor:Capturing Damiate.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Capturing_Damiate.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Aleichem, Ashashyou, Bukk, JMCC1,
Jane023, Mattes, Mcke, Pe-Jo, Trycatch, 4 anonymn pravy
Soubor:Al-Kamil Muhammad al-Malik and Frederick II Holy Roman Emperor.jpg Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Al-Kamil_Muhammad_al-Malik_and_Frederick_II_Holy_Roman_Emperor.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: User:Chris 73
Soubor:Emile Signol - Louis IX, dit Saint Louis, Roi de France (1215-1270).jpg Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Emile_Signol_-_Louis_IX,_dit_Saint_Louis,_Roi_de_France_(1215-1270).jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Bibi Saint-Pol, Bohme,
Bukk, Ecummenic, Kilom691, Lna, Martin H., Mattes, Pitke, Romain0
Soubor:Scenes from seventh crusade.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Scenes_from_seventh_crusade.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Cplakidas,
Podzemnik, Richee Richee Richee Oi Oi Oi
Soubor:Siege of Tunis, eighth crusade.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Siege_of_Tunis,_eighth_crusade.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Acoma,
DrFO.Jr.Tn, Richee Richee Richee Oi Oi Oi, Warburg
Soubor:Crusader states map (cs)-2.svg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Crusader_states_map_(cs)-2.svg Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike
3.0,2.5,2.0,1.0 Pispvatel: derivative work: Podzemnik (talk) Crusader_states_map_(cs).jpg: Emr Balduin
Soubor:Siege of Tripoli Painting (1289).jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Siege_of_Tripoli_Painting_(1289).jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Not listed
Soubor:KnightsTemplarPlayingChess1283.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:KnightsTemplarPlayingChess1283.jpg Licence: Public Domain Pispvatel:
Alphonse le Sage (Alfonso X)
Soubor:Teutonic state 1250.png Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Teutonic_state_1250.png Licence: GNU Free Documentation License Pispvatel: self made by
en:User:Space Cadet, recoloured by Ulamm 00:19, 6 October 2007 (UTC)
Soubor:AtlBalk1400.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:AtlBalk1400.jpg Licence: Creative Commons Attribution-Sharealike 3.0,2.5,2.0,1.0 Pispvatel: Spiridon
MANOLIU
Soubor:Louis VIII le Lion (Jean-Fouquet).jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Louis_VIII_le_Lion_(Jean-Fouquet).jpg Licence: Public Domain Pispvatel:
Acoma, Bibi Saint-Pol, Ec.Domnowall, Odejea, Shakko
Soubor:Albrecht Drer 082.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Albrecht_Drer_082.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: Gryffindor, Ilyaroz, Iustinus, Mattes,
Pe-Jo, RobertLechner, Sailko, Schubbay, Skim, Wst, Xenophon
Soubor:Bertran de Born.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Bertran_de_Born.jpg Licence: Public Domain Pispvatel: BeatrixBelibaste, DivineDanteRay, GDK,
Wst, 1 anonymn pravy
Soubor:US 10th Mountain Division soldiers in Afghanistan.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:US_10th_Mountain_Division_soldiers_in_Afghanistan.jpg Licence:
Public Domain Pispvatel: Bapho, Denniss, Duffman, Gryffindor, Infrogmation, KTo288, Kanonkas, Orlovic, Para, Zaccarias, 2 anonymn pravy

Licence
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
//creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

22