Chépéni virtuality - vazby mezi MeLuhanem a vyprdvénimi eee RRS Slovo ,kyberprostor" razil spisovatel cyberpunku Willi- | Chépani virtuality - vazby mezi am Gibson, avSak neni to definice omezena na védecko- McLuhanem a vypravénimi novych médii fantastickou literaturu. Stalo se z ného literarni vypravé- ni, které ovlivnilo ,zptisob, jakym badatelé ve virtudlni realité a kyberprostoru strukturujf svou badatelskou te- matiku."43 Vize kyberprostoru, kterou Gibson nabizi, se presné kryje s previddajicimi verzemi postmoderniho JestliZe nam uklouzne zivnuti pri pouhé zmince o vir- mySleni. Napfiklad Fredric Jameson, David Harvey tudini realité, kyberprostoru a vtélené virtualité, nebo a Manuel Castells vedou debatu o ,globdln prostorové obracime zrak vzhdru pii jménu telepfitomnost, tele- totalité", ,gasoprostorovém stlazovani", ,globalizaci" topie a elektronické klonovani, je to proto, Ze ndm pii a ,prostoru tokii". Tyto modely jsou nékdy patrné pFilis bezhlavém pokusu o dnik z bézné nebo svateéni zku- zevSeobeciiovany a éasto jsou piili$ vagni, aby poskyto- Senosti kazdodenniho Zivota ze samého nadgeni pro valy analytickou schopnost: nejnovéjsi technologie néco uniklo.*! Tato paradigmata se vgak v nedavné dobé stala pred- métem kritického rozboru. Historie jazyka virtuality tak Nové technologie a média nejen Ze byly doprovazeny dis- pferostla z relativné nekritického a ptivodné hrubého kursy o virtualité, nybr2 je tyto diskursy také konstruovaly. souboru premis a stala se umétenéjsi a premyélivajs Véechny maji dopad na premisy, jez doprovazeji mcluha- Chci narysovat tento vyvoj, abych ukdzal, jak jsou nékte- nismus. Sougasny diskurs o virtualité vyplyvd z védy, lite- rd vypravéni organizovéna podle uréitych filosofickych ratury, filosofie a ze socio-kulturnich studif. Prichod poti- pfedpokladd. Tyto Siroce chapané rysy ,digitdlniho dis- taée predvidala, podrobné analyzovala a diskutovala kursu“ by ndm mély dovolit uvést novy kontext McLuha- teorie a literatura véetné védeckofantastické literatury. nova my$leni. Napitklad cyberpunk je 24nr, ktery vznikl v poloviné osm- Michael Heim rozli8uje mezi dvéma pifistupy k termi- desatych let. Casto predstavuje dystopicky svét blizké nu ,virtudlni realita", ktery v roce 1984 zavedl Jaron La- budoucnosti, ktery je organizovan a kontrolovan podle nier (zakladatel VPL - Visual Programming Languages, vzoru nadnérodnich spoleénosti a transformovén novy- neboli vizudInich programovacich jazyku). Heimova ty- mi technologiemi, které méni télo, davaji nové formy mé- pologie je dillezitd, protoze ukazuje sougasnou pruznost dim a konstruuji novou geografii ,kyberprostoru”.42 tohoto terminu a také rozsah, ve kterém kultura micha tn—: CHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA, jumélé 5 redinym a vyrobené s prirozenym".*4 Lanier si dal patentovat ,datovou rukavici" (data-glove), , displej zabudovany v brylich” (head-mounted display) a ,datovy oblek" (data-suit) - s cilem integrovat je do nééeho, co vroce 1987 nazval RB2 (,reality-built-fortwo" - realita po- stavend pro dva). Principem virtudln{ reality (VR) podle Laniera je ,sdile- ni imaginace, pobyvani v grafickych a sluchovych své- tech, které se vyjadiuji navzdjem".4 Pro Heima tohle predstavuje ,silnou” technologicky uréenou verzi virtuali- ty, kde virtudlni realita je nové se rodicf oblast’ aplikované védy. Silny vyznam odkazuje na zvlé8tni typ technologie a nikoli na sdilenou halucinaci, simulovany drogovy vylet nebo na iluzi, kterou ném dodava poéitaé. Tato verze vy- kazuje typologii ,vnoreni", ,interakce” a informaéni ,in- tenzity”. Pocit vnoFent ,prichézt ze zarizeni, kterd izoluji smysly natolik, Ze se Glovék citi prenesen na jiné mis- to".46 ,Interakce" popisuje schopnost poéitaée zménit virtudln{ scénu, do niZ se uZivatel nofi, synchronizované se svym viastnim pohybem nebo Ghlem pohledu. Infor- maéni ,intenzita" definuje miru, do jaké mize virtudlni svét nabizet uzivateliim informace o jejich prostiedi. To vede bud k tomu, Ze postavy virtudlni reality vykazujf ro- zumné chovani (jednaji jako skuteéné bytosti), nebo to vede k zakouSeni ,telepritomnosti" - v jinych svatech, je- jich? rozsah udivatel prozivé jako pittomny ve virtudlnim prostiedi. To by zahrnovalo spojeni na dalku s dal8im prostedim (napriklad telekontrolu redlného robota na Marsu v prostredi virtudlni reality, ktery posild vysoce Chépéné virtuality ~ vazby mezi McLuhanem a vypravénimi. zhuSténd data z Marsu konvertované do vysoké intenzi- ty informaci pro uZivatele). Virtudlni” se netyké jen technologie a ne jenom zku- Senosti interakce se simulacemi, které maji pogitaéové zpracované prvky. Zasahuje samotné ,redino". Heim Fikd, #e toto je ,slaba” nebo volnd definice virtudlni reality. Viechno - poginaje automatickymi bankovnimi stroji, které provadéji funkci bankovniho termindlu ve virtudlnim modu (tj. ,jako kdyby"), pres sex po telefonu, e-mail a predpoklddané ,redlné Zivotni* zkugenosti jako nahlize- ni do vykladnich ski‘in{ - dostalo nyni pitzvisko ,virtudlni”. Vyznam virtuality se zhroutil podinaje jeho technologic- kou specifikou a konée jeho uzitim jako popis nebo ved- lej8i vyznam uréitého ,stavu". McLuhan samoziejmé nemél védomost o virtudlni technologii, a tak jeho verze virtuality je ,slaba", virtudlni realita je v ni vyjddtend jako (ontologicky nebo epistemo- logicky) stav ,jako kdyby" a nikoli jako popis konkrétni technologie. Avgak jeho komentde 0 poditagi a o tech- nologii Ize stejné vztahnout k vnoFeni, interakci a infor- maéni intenzité ve volném slova smyslu. Tato témata jsou shrnuta v jeho teorii ,horkych" a ,chladnych" médii McLuhan fiké: , Horké médium je takové, které prodlu- Zuje jeden smysl ve ,vysoké rozli8ovaci schopnosti’. Vyso- ké rozli$ovaci schopnost je stav dobrého napinéni daty."4? Napiiklad fotografie ma vysokou rozli3ovaci schopnost (vysokou intenzitu informaci podle Heima), zatimco karikatura md nizkou Grove informaci. Podob- né telefon ma nizkou rozli8ovaci schopnost, protozeCHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA ucho ziskéva jen omezeny poéet informaci ve srovndni s radiem. Dusledek toho se shoduje s Heimovou ,inter- aktivitou", protoze chladné médium toho poskytuje tak mélo, Ze mnohé si must doplnit posluchaé/divak/uziva- tel: , Horkd média maji proto nizkou Groveit Uéastenstvi, chladné média majf vysokou Grovelt Géastenstvi nebo doplnéni ze strany posluchaéstva."48 A pojem ,vno¥eni" déle plati pro obecnou podobu McLuhanova postiehu, Ze ,elektricky medidlni pfenos je okamiité na kterémkoli misté, kde ho chceme mit. Kdyz jsme na telefonu, nezmizime prosté jen dirou jako Alen- ka v zemi divi ~ jsme tam a oni jsou zde.” Kdyz jsme na telefonu, ve vysilani nebo treba v pimém spojeni (,onli- ne”), jsme v jistém smyslu od sebe vzddleni a blizko toho druhého. V eseji z roku 1978 v New York Magazine McLu- han Fekl, Ze ,vysilajict je posilén. Odtélesnény uzivatel se rozprostie ke vem, kdoz jsou prijemci elektrickych infor- maci."#9 Principy Heimova nérysu jsou tudié pFitomné v McLuhanové dile v ponékud zlomkovité podobé ve sta- vu zrodu. To ukazuje tvarnost ,slabé" definice virtuality a odhaluje to viastnosti virtuality tkvici v elektrickych a elektronickych médiich Diskursy 0 virtualité maji dilezity filosoficky rozmér, ktery podepirdé dynamiku vnofen( a interakce. Pristup k virtualité je analogicky k cesté od jednotlivce a nedoko- nalého svéta k sjednocenému a idealizovanému svétu kyberprostoru. Doprovodné témata dokonalosti a dovrSeni nutné vy- voldvaj filosofickou kritiku jazyka virtuality a Coyne pou- Chapéni virtuality - vazby mezi McLuhanem a vypravénimi Ziv terminu ,techno-romantismus", aby poskyt! ndvod na rozligovani, jak romantické, idealistické a empirické tradice koordinuj virtudlni vypravéni. Virtudlni vypravé- ni neni jenom dusledkem nebo vedlej3im produktem ak- tudlni analyzy na zdkladé kyber-teorie nebo cyberpunku Vychézi z filosofickych systémd myélent, které maji pu- vod v klasické filosofii. Coyne napiiklad zkoumd techno- -romantismus informaéni technologie a racionalistické a empirické tradice, z nich? techno-diskurs éerpa. Pred- pokladd, Ze lidské situace je produktem romantickych a racionalisticko-empirickych diskurst ,mezi jednotou a zlomkovitosti, transcendenci a pofddkem, mezi nevy- slovitelnym a domyélivosti jazyka".5° Tyto diskursy pfi- chdzeji s tvrzenim, Ze mizZeme transcendovat vtélenou realitu naSeho svéta smérem k jednoté za pouziti moz- nosti informaéni technologie. Zbézny pohled na tyto filosofické proudy odhali zFe- telny vyznam myileni pro virtudlni vypravéni, Platén rozdalil svét na oblast nagich smyslti (kde vzhled a véci mohou klamat) a srozumitelnou oblast idejf - idedlnich a neménnych forem a neménného dobra. Plotinus (205- -270 po Kr.) ndsledné pouzil Platénovu nauku k tvrzeni, Ze duSe se snazi uniknout z hmotného téla a piijmout jednotu idedlni reality. Spojent s virtualitou vyjadiuje zplisob, jakym digitdlni vypravéni vsttebala idealismus tohoto novoplatonského konceptu extdze: uvolnéni duge z téla. V nékterych virtudlnich vypravénich dusi nahrazu- je mysl - ,prostedkem extdze je vnoreni do proudu elek- tronickych dat a oblasti jednoty je kyberprostor".5! TentoCHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA idealismus se oz/vé u romantickych idealistickych filoso- fi, pro které analytické, kategorizujict a méfici schop- nosti racionalismu a empirismu odvadéji Elovéka ke stu- diu jednotlivin a zakryvajf dokonalou jednotu. Podle Coyneho diiraz empirismu na reprezentaci prostoru — je- ho redukci a déleni - pofdd vede k techno-romantismu: _Jestlize ndm potitaée dovoluji modelovat, simulovat ‘a zobrazovat realitu, pak nam vskutku umoziuji ménit pole vnimani, zpochybhovat a prekrucovat skutetnost a vytvéret alternativni skuteGnosti. Spie nez by se stavél proti romantismu, empirismus tvori podminky pro tech- no-romantickd vypravéni na podporu transcendentél- nich moznosti potitaéového prostoru.“52 McLuhanovu verzi technologického romantismu muzeme vidét v ram- ci techno-romantické dimenze: Tim, Ze jsme prekonali psani, znovu jsme nabyli své senzorické CELOSTI, nikoli vsak na roviné ndrodné éi kulturni, ale na roviné kosmické. Vyvolali jsme super- -civilizovaného sub-primitivniho élovéka. Tento vyrok také naznaéuje, ze McLuhanovo vypravéni 0 technologii a médiich nevychézi pouze z romantického tématu sjednoceni nebo transcendence, ale zahrnuje ta- ké zasadnf prvek, ktery ve virtudlnich diskursech neni b&En& pritomen. Odliguje McLuhanovo dilo od ve pro- stupujicich a médnich témat posthumanismu a simula- cionismu, nebot jeho jedineéna perspektiva vychdzi z ,mytu navratu" pes technologii k predliterrni spole- Chépani virtuality - vazby mezi McLuhanem a vypravénimi.. Eenské realité. Stanovuje osud elektronické (a patrné vir- tudlni) technologie jako schopnost vratit spoleénost do sjednocené pospolitosti. ,Nyni Zijeme v globalni vesnici", prohlaguje, ,v simulténnim dni. Vratili sme se do akus- tického prostoru. Zaéali jsme znovu strukturovat prapu- vodni cit, kmenové emoce (od nich2 nds oddélilo nékolik malo stoletf gramotnosti) kultury, ktera pedchdzela vy- ndlezu pisma a tisku."54 V tomto historickém ase byly podle McLuhana smys- ly ,zlovéka" v harmonii a celosti, a tak élovék byl sém se sebou i se svym prostfedim zajedno. Role Feéi a naslou- chan{ byla Ustredni, a tyto spoleénosti tedy Zily ve svété, ktery on nazyval ,akusticky” a v némz komunikace zahr- novala vysoce interaktivni vymény a myglenka a gin byly neoddilitelné. Tato kultura byla kmenovd, aktivni, prak- tick a jednotnd. Kdy2 prisla gramotnost, vztah mezi élo- vékem a prostiedim se novym médiem zménil. Pismo zduraznilo vizudlni a nikoli ordlni nebo akustické: ,Husi brk ukonéil hovory, zrugil tajemstvi, dal nam uzavieny prostor a mésta, vytvoFil cesty a armddy a byrokracie."®> Umoinil ném rozlozit myslenky v linedrnim pofadi a do- byt prostor tim, Ze je pfendsime na papir. Mechanizace tisku - McLuhanova Gutenbergova galaxie - zménila historii na klasifikovand data a pfenosné kniha piivedla ,svét mrtvych do prostoru knihovny dzentlmena”. Ale tisk také izoloval étendie a umléel jeho hlas a diskusi. Telegraf prac! nicka média nam piind&eji sjednoceni provedené tech- no-romantickym zpiisobem. Mcluhanismus tvrdi, Ze n cimu @lovéku predlovil cely svét k snidani. Elektro-CHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA, svét je zbrusu novym svétem ,vSeho nardz" (neboli simul- taneity), ve kterém ,éas se zastavil, ,prostor’ zmizel".5 Jednoty, ndvratu a harmonie se dosahuje technologic- kymi prostiedky, je v8ak nutno si povéimnout zakladni predstavy, na které McLuhan stavi svij technologicky humanismus. Je to princip smyslové harmonie, ve které vechny smysly majf schopnost pracovat v navzdjem vy- rovnaném vztahu, je-li kapacita média optimalizovand. Pokud média dodajf pottebné prostfedky, aby umoznila smysliim pracovat v souladu, komunikace se stane priro- zené prihlednou, piimou, plnou a bezprostiedni. McLuhanovo vypravéni chépe elektrickou technologii jako vrchol tohoto principu, protoze ten poskytuje veSke- ré nutné podminky pro smyslovou harmonii, préhlednost a bezprostiednost. McLuhan se opiré o zakladni humanistické ptedpokla- dy, které se nékteré skupiny postmodernist budou na zakladé dekonstrukce snazit odmitnout. O tuto otdzku jde, atkoli McLuhana aplikuji na zFetelné postmoderni otdzky globalizace, informact a spoleénosti. Jeden kligovy postmodern problémem se tyké teorif jazyka a sdélovani ve vztahu ke skuteénosti bez ohledu na to, jak skuteénost definujeme. V postmodernim svété se nékdy tvrdi, Ze re- alita tidajné ustoupila nebo byla nahrazena ,hyperreali- tou", svétem obrazti a kédd, které vytvdrejf rediné podle svého. Jazyk tvofi souéast reality. Podminkou virtuality je to, Ze virtualita predpokladd stejny bindrni vztah mezi virtudInim obrazem (nebo médiem) a realitou. Postmo- dernisticky feéeno to znamend, Ze nadfazenost obrazu Chépani virtuality ~ vazby mezi McLuhanem a vyprévénimi. nad realitou navazuje na virtudlni vyprdvéni, které pred- pokladd, Ze virtualita néjak realitu ovlivnila, Heim proto tvrdi, Ze kyberprostor je ndstrojem zkoumani nageho smyslu pro realitu. To v8ak by mohlo predstavovat nejen zkoumdn/ samotné reality jako dané, ale také by to moh- lo znamenat pfilisné o¢ekdvani od vztahu virtudiniho k redlnému. Pokud mame McLuhana zafadit do virtudl- ntho diskursu, musime kratce popsat 2dkladni verze vztahu mezi virtudlnim a redinym. Ndvaznost virtuality na realitu mé nékolik podob a kaz- dé z nich pfikldda jisté relativni hodnoty kaZdému z obou pojmi. Prvni model konstruuje virtudln{ realitu jako ,fale3né ptipodobnéni" skuteénosti (jeji horsi kopie, simulace nebo piilis dokonala verze); druhy tvrdi, Ze je to ,rozpusténi” nebo ,hyperrealizace" skuteéného.57 Takové postoje Ize pozorovat ve vypravénich, ktera predpokladaji, Ze uziva- telovo vnofeni do virtudlniho systému je privodnim je- vem jeho odlouceni od plnosti a nestdlosti rediné exis- tence. Napiiklad N. Katherine Haylesové Hk: ,PFi svém uspéchaném zkoumdni novych obzori, které nam nabizi kyberprostor ke kolonizaci, bychom neméli zapominat na kfehkost materidlniho svéta, ktery nelze nahradit."58 Druhé verze predpoklada, ze realita se jevi jako ochuzené a Ze virtualita ji mize doplnit stejné, jako bryle mohou »napravit" §patny zrak. Realita v sobé skryvd moznost svého dopliiku a doplnénf ve virtualité (Gemuz Fikame ,Supletivnost" redlného).°? Mame tak pied sebou riizné verze red|ného a virtudiniho. Treti radikalnéjsi verze liéiCHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA svat je zbrusu novym svétem ,vSeho nardz" (neboli simul- taneity), ve kterém ,éas se zastavil, ,prostor’ zmizel".56 Jednoty, navratu a harmonie se dosahuje technologic- kymi prostéedky, je v3ak nutno si povsimnout zékladni predstavy, na které McLuhan stav/ sviij technologicky humanismus. Je to princip smyslové harmonie, ve které vechny smysly majf schopnost pracovat v navzdjem vy- rovnaném vetahu, je-li kapacita média optimalizovand. Pokud média dodaji pottebné prostfedky, aby umoznila smyslim pracovat v souladu, komunikace se stane priro- zené prithlednou, pi‘imou, plnou a bezprostiedni. McLuhanovo vypravéni chépe elektrickou technologii jako vrchol tohoto principu, protoze ten poskytuje veske- ré nutné podminky pro smyslovou harmonii, prahlednost a bezprostiednost. McLuhan se opird o zékladni humanistické pfedpokla- dy, které se nékteré skupiny postmodernisté budou na zdkladé dekonstrukce snazit odmitnout. O tuto otazku jde, aékoli McLuhana aplikuji na z¥etelné postmoderni otdzky globalizace, informact a spoleénosti. Jeden kligovy postmoderni problémem se tykd teorif jazyka a sdélovéni ve vztahu ke skutetnosti bez ohledu na to, jak skutecnost definujeme. V postmodernim svaté se nékdy tvrdi, Ze re- alita Gidajné ustoupila nebo byla nahrazena ,hyperreali- tou", svétem obrazii a kédt, které vytvareji redlné podle svého. Jazyk tvoFi souéést reality. Podminkou virtuality je to, Ze virtualita predpokladd stejny bindrnf vztah mezi virtudlnim obrazem (nebo médiem) a realitou. Postmo- dernisticky Fegeno to znamend, Ze nadiazenost obrazu Chépéni virtuality - vazby mezi McLuhanem a vypravénimi. nad realitou navazuje na virtudlni vyprdvéni, které pred- pokldd4, Ze virtualita néjak realitu ovlivnila. Heim proto tvrdi, Ze kyberprostor je ndstrojem zkoumani na3eho smyslu pro realitu. To v8ak by mohlo predstavovat nejen zkoumdn( samotné reality jako dané, ale také by to moh- lo znamenat pfilisné oekavani od vztahu virtudlniho k redinému. Pokud mame McLuhana zafadit do virtual- ntho diskursu, musime kratce popsat zakladni verze vztahu mezi virtudlnim a redlnym Navaznost virtuality na realitu md nékolik podob a kaz- dé z nich prikléda jisté relativni hodnoty kazdému z obou pojmi. Prvni model konstruuje virtudini realitu jako ,fale3né pfipodobnén’™ skuteénosti (jeji horsi kopie, simulace nebo piilif dokonala verze); druhy tvrdi, Ze je to ,rozpusténi" nebo ,hyperrealizace” skuteéného.5” Takové postoje Ize pozorovat ve vyprdvénich, které predpokladaj, Ze uziva- telovo vnoFeni do virtudlniho systému je priivodnim je- vem jeho odlouéeni od plnosti a nestdlosti redlné exis- tence. Napfiklad N. Katherine Haylesova fika: ,Pri svém uspéchaném zkoumdni novych obzorti, které nam nabizi kyberprostor ke kolonizaci, bychom neméli zapominat na kiehkost materidlniho svéta, ktery nelze nahradit."55 Druhé verze predpoklada, Ze realita se jevi jako ochuzend a Ze virtualita ji mize doplnit stejné, jako bryle mohou snapravit" Spatny zrak. Realita v sobé skryvd mognost svého dopliku a dopinénf ve virtualité (éemuz Fikame ,supletivnost” redlného).59 Mame tak pred sebou riizné verze redlného a virtudlntho. Treti radikalngjgi verze liciCHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA realitu jako Gpiné rozpusténi redlného, v némz by lidé mohli uniknout ze svéta a do technologie (jako je tomu v pfipadé Moravcova zavadéni védomi do poéitaét):6° védci by nds mohli pfinutit, ,abychom vystoupili ze své- ta, aniZ bychom zanechali stopu. Jako bychom tu (tam) nikdy nebyli".61 i dimenzi k t&mto ndzoriim vykreslujf Heimovy analyzy funkce realismu a idealismu ve virtudlnich vy- pravénich, které provadi, aby vytvotil pragmatigtajsi pri- stup (,virtudlni realismus") k otdzce virtuality, ne jaké- ho dosdhly utopické a dystopické prace o kyberprostoru potinaje osmdesatymi lety. Tvrdi, Ze ,idealista zabyvajict se sitémi tvofFi kolektivni uly. Idealista vidi pFi&ti stoletf ja- ko obrovsky spoleéensky bzukot. Volny ob&h informact probihd pies ,planetarni nervovy systém'“. Heim podoty- ka, Ze pro sitového idealistu ,tato vyhlidka je tak vzru3u- jici, Ze vidite, jak spojeni ,virtudini komunita’ vyslovuje jednim dechem s McLuhanovou ,globdlni vesnici’ nebo Teihardovym®? ,bodem omega’.63 McLuhantiv nazor na globdlni komunitu se éasto chd- pe jen v jeho kladné, idealizované podobé. Heim i ostat- ni by si v8ak méli byt védomi, 2e McLuhan svou tezi jeSté dale vymezil. McLuhan tvrdi ndsledujici: ,ProtoZe jsou podminky globdlni vesnice vytvateny elektrickou techno- logit, vyvolavaji vice nespojitosti a riznorodosti nez sta- ra mechanickd, standardizovand spoleénost; globalni vesnice vlastné vyvolévé nutnost maximélniho nesouhla su a tvdrétho dialogu."64 | kdy2 problémy diskursti o tri- balismu ponechéme stranou, otdzka nitivych déinkts ma- Chapéni virtuality ~ vazby mezi McLuhanem a vypravénimi sovych prostfedkd a virtuality se v hodnoceni McLuha- nova dila éasto opomiji. Je tu nebezpedt pili8ného zdi- raziiovani jednoticich, prihlednych a nedialektickych strdnek jeho teze o globdlni vesnici. Druhou strankou idealistické mince je to, emu Heim Fiké ,naivni realismus". Tento pohled na virtualitu defi- nuje virtudlné realitu jako potlageni reality, a to natolik, i vetrelce, 3e na pokitagové systémy se hledi jako na ci a nov média podle tohoto ndzoru ,infiltruji a pokfivuji nesd&lovanou zkuSenost, takze bezprostiedni zkuSenost je nakonec ohrozena".6® Toto téma doprovazi strach ze ztréty mistni identity, vzdjemné zavislosti a komunity s tim, jak se nofime do virtudln{ a globdlni sité. Naivni realismus se nedd aplikovat na McLuhantv techno-idea- lismus. A koneéné étvrty, radikdlni a obzvid3té postmoderni vyklad virtuality hlasd, Ze neni rozdilu mezi virtualitou a realitou. Je tomu tak proto, Ze rediné bylo védy virtudl- nim, nebot neni nikdy piné piitomné nebo skuteéné. Jiny- mi slovy realita se nikdy neprotind sama se sebou, nebot je (podobné jako nae identita) konstruovdna na zakladé odliSnosti a nikoli pritomnosti. Jazyk je nejzrejmajsim nd- strojem, ktery nds oddéluje od nas samotnych, kdyz nas pro nds samotné definuje. Tato obzvldsté ,slaba" nebo volna definice virtuality dava smysl, kdyZ se redlné kon- struuje socidIné a kultura. Sociologické metoda napfi- klad ukazuje, Ze nae Zivoty jsou vzdy konstruovény skr- ze zprost?edkovani a vzdjemné ptisobeni.65CHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA Tento rozmér mé paralelu v jiné formé v psychoanaly- tickych lingvistickych étenich reality a virtuality, nebo v lacanovské trojici realného, imagindrniho a symbolické- ho. Podle Zizeka je-li virtudlni realita jenom povrchem bez skuteéného pristupu k podstaté a redlnému, pak shledé- vame, Ze tomu je také tak ve skuteéném Zivoté mimo vir- tudlni realitu. Reding, podobné jako virtudlni realita, je povrchem, a ten nam neumozfuje pristup ke ,skuteéné- mu redInému". Zizek poznamenavé, Ze virtudlni realita nam ukazuje virtualizaci pravé reality: ,skrze fatu mor- ganu ,virtudlni reality’ se ,prava’ realita jevi jako zdani sebe sama, jako gisté symbolické konstrukce. Onen fakt, Ze poditaé nemysli’, znamend, Ze cenou za nd pFistup k ,realit&' je to, e néco musi zustat nemysleno."6? Pro Coyneho to znamen4, ze ambice virtudlni reality nam piipominaji, Ze redlné odolava zobrazeni. V romantic- kém a u8lechtilém poddni ,je nevyslovitelna”.8 Jak jsme vidéli, meluhanismus se rozviji na zokladé trojiho vypravéni o pogdteéni jednotd (v primitivnich, ordlnich kulturach), fragmentaci (v psani a tisku) a opét- ném sjednoceni (v elektronickych médiich). Poskytuje his- toricky a prostorovy rozmér, ve kterém blizkost ,élovéka" k realité zdleZi na technologiich médii v jednotlivych histo- rickych obdobich nebo v jednotlivych globdlnich lokali- tach. To by mohlo na prvni pohled élovéka privést k pred- pokladu, 2e pro McLuhana vztah mezi médii a realitou podmiiiuje historické okolnosti. McLuhan véak stavi svijj rozbor na okrajové a ahistorické psychologii vnimani, podle niz se jazyk/média/technologie ve viech dobdch Chépéni virtuality - vazby mezi McLuhanem o vypravénimi orientuji podle poméru mezi lidskymi smysly: ,média jsou umélym prodlouzenim senzorické existence".69 Pro McLuhana je optimalizace téchto smyslti - rovnocennost a harmonickd jednota zraku, hmatu, sluchu - Z4doucim cilem médif. Elektronicka média umoZAuj{ ,v8echno na- réz" (neboli simulténnost). On ptedpokladd, Ze toto sjed- noceni a okamiitost, kterd charakterizuje novou techno- logii, pfedznamendva ndvrat k realité. Jeho realita pak je primarné socio-psychologickd, ale podpotend techno- logii. V tomto ramci se spolegenskost historicky ztratila, protoze média nejen prodluzovala lidské smysly za jejich bezprostedni a sjednocenou doménu, ale rozdilila lidské smysly a rozdrobila lidskou identitu. Novd elektronické média nyni dovolujf navrat k této ztracené realité, atkoli McLuhan varuje, Ze se musime peélivé snazit, abychom je pouzivali spravné, a musime byt vnimavi pti rozliSovani jejich Géinkt. Vratime se tak se silnaj8im kritickym uvédo- ménim do stavu kolektivniho, kmenového védomi. Navrat ke spolegenské realité je analogicky s predjazykovym stavem a McLuhan stanovi, e ,novd média (napriklad televize) nejsou mostem mezi élovékem a prirodou: ona jsou pfirodou".70 V kontextu éty# verzi vztahu mezi virtudlnim a redl- nym, jak jsou uvedeny vySe, proto mcluhanismus vyza- duje, abychom provedli jisty rozbor definice reality, kterd se v jeho diskursu predpokladd. McLuhan se nezaobiral soucasnymi postmodernimi a dekonstruktivnim pristupy k otdzce konstrukce bindrni opozice jazyk/média/obraz a realita, Bral za samoziejmé vypravéni, Ze technologieCHRISTOPHER HORROCKS / MARSHALL McLUHAN A VIRTUALITA, a média nds vraceji do rozporného stavu pokrogilého primitivismu, ale nezpochybiioval p¥edpoklady, které konstruovaly tuto spolegenskou realitu a jeji podminky, Pokud bychom chtéli srovnat jeho predpoklady o vztahu mezi médii a realitou s diskursy 0 virtudlnim/redlném, méli bychom popsat McLuhantiv projekt. Za prvé, McLuhan nevidél virtudini realitu jako falesnou verzi reality. Médium jako takové - a sougasné prodlouze- ni smyslovych schopnosti élovéka - nemohlo byt falesné samo 0 sobé, nebot je definovano jako protéza nebo pro- dlouzeni, ve kterém takovd epistemologické kritéria jsou irelevantni. Samotné definice kyberprostoru jako ,neredl- ného" nebo neautentického ve srovndni s realitou je klam- na. McLuhan viastné nepodal definici rozdilu mezi auten- tickym a neautentickym, nebot média predev8im generujf vnimani zmény a nejsou pouhym falesnym zobrazenim souvislé reality. Otdzka, prog se kyberprostor nef‘dil reali- tou, by se méla posuzovat spige podle rozsahu, v jakém aktivovala a mobilizovala smysly élovéka jako sjednoceny senzoricky ndstroj. Zjistilo by se, Ze by nevyhovél ,realité”, kdyby prodluzoval nerovnovahu a rozdrobenost smyslu Za druhé, opaéné tvrzeni, ze realita je ochuzena a Ze virtudlni technologie vede k jejimu dopinéni, se na McLu- hanovu tezi dé aplikovat, jen kdyz zapomeneme na histo- rické vyprévéni jeho dila. Jinak Feéeno McLuhan je neob- lomny v tom, Ze v uréitych historickych chvilich ,realita" nebyla ochuzena. Kmenova spolegenstvi méla piné fun! ni a integrovanou formu komunikace, kterou elektronické technologie znovu obnovi. Chépani virtuality ~ vazby mezi McLuhanem a vyprévénimi. Za tieti, tvrzeni, Ze virtualita povede k plnému tniku z reality, Ize 2vaZovat pouze v kontextu McLuhanovych ndbo%enskych a romantickych tvrzeni o ndavratu a znovus- jednoceni a 0 relativnich historickych a technologickych podminkdch. Jeho realita je definovana tak, Ze predchazi historickému vyvoji médif po vzniku tisku, avSak znovu se objevuje s elektronickymi médii. V tomto smyslu virtuali- ta bude znamenat ndvrat k realité a nikoli Unik od ni - a bude tomu tak i v pfipadé McLuhanovych radikdlnéj- Sich myélenek o schopnostech poéitaée uskuteénit komu- nikaci éistého my$leni bez média (Zimz éini empirické opteni o smysly zbyteénym). A zavérem, mcluhanismus je dvojznaény, co se tyée postmoderniho ,zvratu", v némé realita je utvaFena jako textovd, symbolické a nepritomnd konstrukce a nikoli jako bezprostiedni existence a ,danost”, kterou Ize zakouset a kterou zdravy rozum a empirismus povazuji za zéklad- ni, i kdyz diskutabilni. Na jedné strané fraze ,médium je poselstvim" jako by posouvala diraz od svéta, ktery mé- dia Gdajné zobrazuji a reorganizujf (totiZ ,obsah"), na pisobeni kédd, jimizZ je takovy obsah rozptylen v prostie- di. Na druhé strané mcluhanismus je jenom povrchné aspektem postmoderni logiky. Je tomu tak proto, Ze mo- dern/ témata o antropologickém a psychologickém ptivo- du a ndvratu (zpét k primitivnimu, jednotnému smyslové- mu stavu) a prvenstvi pfisuzované fei a pritomnosti proti psani a nepiitomnosti (derridavska dekonstrukce) jsou v protikladu k postmodernimu paradigmatu. Toto rozli8eni cini Coyne: ,Kdyz tedy moderni kritici elektro-