Z PANSOFICKYCH STUDII J. A. KOMENSKEHO. KRITICKA STUDIE O ZLOMKU DOSUD NEZNAMEHO PANSOFICKEHO SPISU. NAPSAL OTAKAR ODLOZILIK. ZVLASTNI OTISK 7 CASOPISU MATICE MOKAVSKE, KOC. $2 (V2A 1904 Riss Me jos FLUE HLOZOEGKY LSTA P cre kon Skoro dtyticet let se Komenskyé obiral pansofiekymi stu ‘iemi, Plan vypracovati veliké pansofické dilo, které by obsahlo veskeré lidské védemosti a uvedlo je v jedaotnou soustavu, 2rodil se v jeho mysli na potstka “Fetiho desiileti XVIL stol, brzo poté, co napsal a vydal svou Didaktiku a podle zasad v ai obsafenjch odivodnénych i Branu jazyki, a nezmize! potom z programs jeho ginnost.? Vedlejinjch, prakticky éasto halehavéjsich ikoli, stéle vystupuje do popredi tw zfetelnei, tu ztlumengji, myst vyvreholiti x korunovati tak voskeré re formni snahy. V korespondenci Komenskcho s ptiteli a ptiznivei jeho reformnich pling, roztrousenyimi po mnoha evropskyeh ‘zemich, nachizime hojné zminky © pansofickych studiich, 0 je jich postupy i 0 potitich, které se éasem stavily v cestu a zastifovaly possteéni dosti slibaé uspéchy. Odtud poznavame, jak si Komensky ziskival svjmi ziméry éetné phitele, kteti ychtivé a 2védavé Zekali na plody jeho hloubsni a premyslent ‘Avsak na druhé strané, jak rovné? 2 korespondence vidime, dosti zihy se oxyvi nedivéra a pochybnosti, 2da je vibec moiné vypracovati tak rozsihlé dilo, jaké mél Komensky na mysli; nedspéchy, jimiz byla cesta 2a venesenou myslenkou poseta, utvrzovaly skepsi a odpuzovaly mnohé, kdo uz byli " avého Besimésiaiho pobyta ve Velké Beitant v pron polovil tninalzho rok, Kterj mi umotnlo min, skoltv!« mir onvty tiny fe mi “enovalopolovou spendia,vinovancho neanémjenbrisn drcem, sro ‘natfoval vom pivdeviin ater ke studio atyeich desks pobslohorske Ciace + Ang, Kerou provi k tk, PA prt jem phil a nektere thay, [ef st nasoudfrevrubocho orvéen, a prota fsem se roth! zp oval je ve mitch static: ptomns stuiefe jednou # nich Vie 0 tom § 44 an. Komenshcho spisa Continuatio admonitions fraterane ete ¥ Archiv pro bail Svat a spiech J. A. Komenskaho, sek. 3 (D913), sth 10; tov. ayat J. V-Nowdk, Jon Amos Komensky, fr, 287 an. a fon Hendrich, JA. Kemenaktho soahy wlevédnd, vie- ‘svdtné wienipravné, tl otek 2 Pedagogickjch Rezhled, eof. XXI, fle S's 9, Prof Jon. Hendsichovt vein t 24 nikteré cennd vpotornsi 12 Orakar Onvoitc 261 souvénim zagatého dila, Neni divi, # tu a tam kmitne i poe dlezfeni, 32 Komensky vibec neni s to, aby proved sv plany a fe zastiré pfed pfateli své nedostatky ...! Neni ani treba odmitati toto te2ké podeafeni. Komensky im ovsem nesplail nadéji, jez se k nému upinaly. AvSak 2Alamali pritele, neutinil tak védomé a simyshné, a jsté vice nedli je zklamal sebe. V jakémsi optimisma, jen ho neopoustél ani po tepkch tivotnich 2kusenostech, neproblédl hed na poéitku viech potii, které jej ofckavaly na cesté za vaneSenyim idedlem pansofiekcho dila, a bezdéky precenil sly a schopnosti vé i t&ch, jet si Easem obral za pomoeniky. Nedspéchy, které se Easem dostavily, byly pak tlm titivail, im mene byly prea Gekiny. Myslenks vybodovati pansofickow soustavn, ktera by vadelanémo lidstvu pFinesla veliky prospéch, prostoupita Ko ského cele, takie ani potiée ani 2klamani, jek mu léta pindicla, nedovedla ‘hasiti jcho zipalu a lisky k zapogat ii a od podithu zfctelni obdoba s dinnosti politickou, teri mile alepiti smutny a t8ky los Zeské pobelohorské cemigrace, zejména 16 jeji vélve, Kk nié néledel a jeiimé byl duchovnin viideem. Steiné byly i konee: jako byl Komensky tween vadati se na sklonku svého Zivota dlouho zivené a roz- Umjchivané nade, He emigraci nejsou definitivné uzavFeny briny vlasti, tak poznal, kéyé v Amsterodamé, na bfchu veli- echo mote, prebligel své tivotnt dilo, 2e dstfednt jeho Zast, jeitz konstrukei vyznaéil nékolikrat ve svjch mladyeh letech, nebyla vybudovina a vyplnéna, Videl, ie bylo zpracovino vlastné jenom nékolik dsekt, kde#to ostati Gti sméle naérinuté soustavy nebyly dohotoveny. Prodromus Pansophiae, Conatwum pansophicorum dilucidatio, Pansophiae diatyposis, Via lucis, De rerum humanarum emendatione consultatio estholiea a Koneéné Janua rerum a Triertium catholicum, jet vySly ai 2a dleset let po smrti Komenského, jsou jenom skvalé trosky velko- Jepych plini a divajt nim jenom na nékolika stranéch moznost uuréiti pomér mezi program dila a jeho uskuteds " Sor na pé $11 x pfedoluny 2a tps Conatuum pancophi- coram dilucidatio et. yd. ve Vebkerjch spizeck J. A Komen skéhe v. Iyate 01S. ren 2 pansonenvcn stan J A. Kos Sledujeme-li postup pansofickych studi? Komenskiho,! vidime, Ze nejhorlivéji v tom oboru pracoval v desitleti, kter’ by se zhruba dalo omeziti Iéty 1685 a 1645, VetSina privé uuvedenych praci byla v té dobe bud vydina, nebo alespoi 28isti pipravena. Pozdiji, kdy® pribyvalo starosti na jinyeh stranich, @ s postupyjieim vékem se aslabovala pavodni my- Slenkova svizest, pliny se rozpljvaji a icjich uskutesiovini ss oddaluje. PoZir Lesa (e. 1656), jené t38ce zhrusil tamni cevulantskou obec, pripravil i Komenskému nemalé.zieity: v rukopisech, je shotely, byly ulozeny i vytétky dlouholetyel Pansolickych studif, takZe bylo tkeba zaciti znova. Uspéch vial m byl odsunut do nekoneéna, ponévad? od dila odvidily Komenskcho i jiné zijmy; tak mim nezistalo 2 té doby nic jenom osnovy chysta Po té strince jsme byli tiskem. pisy, na néZ se v korespondenci Komenského i jcho patel tui tam narizi, bylo nutno povazovati za ztracené. Nyné visk meme Hiei, Ze nebylo rapotfebi spine se vedivati nadgje na obohaceni naSicl znalosti; kromé toho, eo vyslo tiskem © co ui znime odjinud, zachoval se iryvek dosud neznimho pansofického spisu, kterj, jak nige zevrubné ukigeme, vysel z Komenského spisovatelské dilny a snamenite doglivje nnaie dosavadni védomosti. Uryvek, jejé mime na mysliy je zachovin v sttednim britském archiva (Public Record Office) v Londyné ve sbiree rukopisi vévody 2 Manchestru® spolu se atytmi listy Komenského, 0 niché bude ined Feé. Zlomek je zapsin hlednjm pismem na 68 osmerkovich strinkich, které jsou sesity v nékolikslozek. V podobnych slozkich, 2 to na 22 strankich, jsou zachoviny uvedené étyti dopisy, které pochizeji vesmés 2 r. 1638; tH x nich byly adresovany znd- ému Komenskho pritel, Samueli Hartibovi, étvrty byl sice vie ned nékolik néérti, které podis nych knih, nikoliv hotové zpracovani vit wsnadiae. Gtovand stasis Honrichose te ayn 20a * Srov, Henrich, Ley att 79 4 "Vis Appendix to the 8 Report of the Reyal Commis fon Historical MSS, st. av dvodu str 10; dad poche i amin, ff © vei ook Tarball Knize Samuel Hat and ise to J. A. Comeias, st. 28, porn. 4; © keine ix maj refedt CNN. 12 Meo MYO.4 (OraKaw Ontoai bes) turéen finému nejmenovanéma adresitu — jinde bude eeeno, rna koho Ire nejspise mysliti! —, avSak plivodné byl pravd podobné zashin 162 Harthovi, Ktery je] mel doruéti ptijemei, jehos adresy Komensky snad meznal. Ani list rnejsow zachoviny v plivodai podobé, ngbré v soucasném opise, jet si poridil nckdo, kdo mel K vécem pristup a 0 né se za- jimal, Nebyli to sii Hartlb, pak lze myslti na nékoho 2 jeho pphitelakcho kruhu, kde byl 0 Komensiého stale Zivy zijem. Jak se véci dostaly do sbirky eukopist vévody # Manchestru, inelze nim Fei © tom, kdo byl pivodeom viech & nna pochybéeh, Ponkud vSah aachovancho slomku pansofic x dohiadu pit Komenského opis, nese (2 katalog jeaom smu. Nachivitse- je) pel ‘Wi pFedem mySlenka, 3 on byl napsin Komenskym, ze 4e wechny yti dopisy, v jejiche sousedstvi nya‘ led, se takrka vyhradné obiraji pansofickymi phiny. Ctemecli joj deine, neprjdeme na nie, co by se nipadné pHiéilo této nejpravdepodobné mnénee, JeHlo viak nelze pfedem vylusovati ilo napsal néktery 2 Komenského pomocni v Angli neschizela, pokusime se nie nevrubné odivodaiti, co se hned na prvni pobled nabisi jako nejsnazii refeni. Nez se to stanc, budeme prost® pkedpoklidati, Ze vskutkw mame pied sebou Gryvek dosud neznimého dila Komenského, a pptejdeme ihned k feseni oldzck, jak asi byl rozvrien a vy- budovin spis, jehok ist se mim takto dochovala, co bylo jeho obsahem, jaky je pomér jeho obsahu k myslenkim, rom jenjm v ostatnich pansofickjch pracich Komenského, a ko- nefné se pokusime stanoviti datum jeho vaniku. Touto cestou shledéme dosti opor i pro nesi domnénku o autorsivt zlomku, takée nebude ani zapotfebi obirati se ji samostatné. Nis tryvek a8iné XXVI. kapitolou, a to uprostted véty, a konéi v LIX. kapitole rovndi neiplnou vétou. Je tedy patmné, ¢ bylo opsino vic a xe se i predetlé i nésledujict "Vie nite at. 3, pou Oth jo nile v tom pared, jak se étou daes ¥ rikopis, v pile IV. nay 2 sonexven sm Uo JA, Koxrnsnn, 5 Eést atratily. Prositimesti jj, aiistime bree, 20 je éésti vetitho spisu, jezto pFichizime na odkizy na predchori cisti. Dvakrat sxe mluvi o druhé knize, dvakrit o knize pledeslé.! Z toho lee wiiniti xivée, Zo Gryvek je éisti bud theti, nebo dokonce Alvrté knihy. Tato dewhd moinost se rd pravdgpodobneji privé proto, ie zmiaiaé okay ini rozdil mezi_ kaihou rubou a prededlou, Ponévadi kaiha, 2 aiZ aii zlomck po- chizi, mela nejméné LIX kapitol, a o ostatnich Ize take pred- pokbidati, ze byly rozsilé, je patrno, He nezmimy spis, johok alomek nis dosel, byl dito veliki a vznamné a to jak roz- sahem, tak obsahem, o nimi bude Feé. Tim vice lityjeme, 2 se nezachovalo dilo celé nebo alespoi nékterd kniha. ‘He nyni_o to, do ktersho obdobi literseni ginnosti Komenskcho mime poloziti jeho vznik. K uspokojivému Feseni této otzky mizeme despa jenom oklikou pres vyklad o rizu ‘4 obsahu nalezencho zlomku. Vsechno, eo mame v rukopise dochavine, a nejspi8e i cely spis, jcho® soudisti byl nis Siryvek, obsahuje vyklad o metafysickych otizkich, predevsim fo noetice, Stee miiome uhidnouti, eo bylo obsahem knih, jez predchizely nagem zlomku, ponévadi ani uvedené odkazy 14 pkedchosi éisti dila nepodivait dosti opory. Jenom o tom, jak asi byla rozvriena posledai kniha, jejlé Gist mime v ruce, Ize ick nékolik slov. Ns konei XL. kapitoly® éteme vetu: Hace de studii pansophici universalitate et veritates sequitur st knihy. Neni jisté ndsiln li nk zavér, Be kita, 2 nif Uryvek pochéei a jez pravdépodobné byla v po- adi Stvrté, byla rozvriena na thi oddily, 2 nich prea’ byl venovin tivahim © vseobeenosti pansofiekjch studi, deuhy’ se obiral pozninim a jeho pravdivosti a v tetim se ukazovalo tna snadnost pansofie. Prisvédéime-li tomu, vidime, Ze se ve zlomka zahovala druhé &st druhého oddilu kniby, © pravdi- vosti (kap. XXVI. a XL), a prvni dist trettho © snadnosti (kap. XLI—LIX). Toto poznan’ je jsté velmi daledité, ponévadé rném tak vyniki alespoh osnova knihy. Bohuzel o obsalu a postupt argumentace v pfedesljch i posledni Eésti spisu, jez " Vie ale ste 179, 1995 185,186 Vie ate te 1916 Oana OnLo2i p01 nis nedosly, nelze Fick nie uréiteho a nezbyvi ned se omexiti nna zachované 34 kapitoly a nastiniti alespoi jejich obsab. K forinilni strince spisu dluzno jesté predem poznamenati, 4e svij vjblad Gleni Komenshj na kapitoly, které byly v jednot. livjeh knihach disloviny zvl88té. Keomé toho shenuje, jako to misty Gin’ i v jinjeh svyeh spisech, pokaialé obsah such vival © urdité véei ve strusné a ptesne stilisované véty (eanon), islovinys tak usnadnitt jena moznost, aby si snize které jsou rovns? prubeine ptehled po svém dile a dati zapamatovali vyt@iky jeho tivah a zkoumini, Takovyehto 23 Lladnich pouéek, jimié proklidi kapitoly, je ve zlomky celkem (XVllleXLI); tvoFi osnowu vykladu a zachycuf jeho pods statné body. Kromé toho Komensky, jak wi bylo na jednom plipads vie ukizino, na nikolika mistech namazuje vétos, ie konéi vykiad © dilezité otiece @ vatind novy odstavee.” tim napomshi prehlednosti dila, Prvni zachovane kapitoly slomaku (XXVL a3 XXXL) pojed nivaji o poznavacich schopnostech. Uvadeji se tu thi: smysly, rozum a vira. Jimi e dospati k pravde o véeech, zeiména tehdy, yz se dopliuji a podporuli. Kaida x uvedenych schopaosti md své pole, sve predméty vaiméni, aviak k bezpeénym v: sledktim ve viech oborech fe mozno dojit jenom stélou sou- Einnosti. Cteme-li tyto odstavee, ihned nim napadaii analogie 2 jinjch spisi Komensktho. Bylof uéeni 0 tech poznivacich schopnostech jednim 2 tlelaych kamenii Komenskcho noctiky. Je obsadeno ui ve Fysice, kde se v ptedmluvi pravi, ie filosofi Tee obnoviti_a k dokonalosti ptivésti harmonickou redukei viech viel, které jgou a dif se, na smysly, romm a Pismo. ‘Tam také ui je stanoven pozadavek, ktery se objovuje v assem zlomky a potom i y Prodroma, aby se viechny Wi poznavaci schopnosti padporovaly. Konedné i v pozdejsich spisceh Komen ského, jako na pfiklad v Obecné poradé o niprave véci Tidskjch, jsou vSechny tH schopnosti stavéay do popzedi jako Jeding prosttedky, jimit se lee dobrati pravdy © vécech. 2 Vix na pk le on at 284 v6tar ase de ws fealtstm oe ream verum scrulandam’ Srov, Vetker’ apisy J. A Komeasledho se ty ate 185: vProdromu sy 0 lich vicich mlovd v X82 a 2 Wotk. spy, os ZL vaxsonexieu stupt J A. Kourssetvo 7 Komensky sim ptiznivi v pfedmluvé k Fysice, fe to neni pavodni myélenka, nybr2 26 ji prevzal x Campanelly a od vydavatele Campanellowjch spisi Nemce Zasem se viak talo zisada vélenila tak tizee a organicky v mystenkovou soustava Komenskcho, #e sijelo noetiku st&zi rmizeme ptedstaviti bez ni, Vidinoli tedy, Be se roavii hned v prvaich kapitolich nacho zlomku, ziskivime tim pr peEnow opory pro domnénku © autorstvi Komenskcho. Pro ppansofii Komenskcho mi tato myélenka veliky vjznam, jak je ppatrno i 2 naicho zlomku, kde se stanovi zikladal pozadavek, aby se veSkeré pansofické pravdy opiraly o viechny ti poznée vacimohutnosti a spoeivaly tak na pevném podidadé. Citat 2 Herberta z Cherbury, jejz Komensky do svcho vyklady vetkivi, ukazuje na myslenkovou pribuznost s tinto souvelym nglickjm mysltelem, k némui ho i jini plitadovali ‘Tremi poznivacimi schopnostmi, je2 byly pravé uvedeny, méieme podle autora zjistiti pravdu jak © veecch pFirozenyeh, tak nadpfirozenych, zjevenych, Pokud se tyki poznavini pri rorenych viel, doporuéuje nespolshati na pfejimand minéni ‘a svédectv jinych, nybrZ radi, aby se kad Fidil svym smayslovjm vyjemem, doplnénjim podle mounosti rozumovou tvahou, a tam, kde jde 0 zivatnou vie, vzal v potaz i Pismo jakoito nei- bezpeénéjsl svédectvi o povaze véci Bohem stvorenych. Po- dobny postup doporutuje autor ve vécech nadptirozenych ‘chceme-li nalézti pravdu w nich, pak pottebujeme opét uvede- nych tH prosttedki. Jenom cesta je ponékud jini, pontvadz se ma postupovati od Pisma k povaze véel a pravidlim zdea ‘vého rozumu. Kumenského vjklad o tom, jak tteba wivati Pisem, nepfinaiicelkem nie pozoruhodného. Ani to, co dodava © séasti smysli a rosumu, neptevysuje obvyklych theologickych vwykladso téch vécech, Dodatkem, Ze si lovdk o svjch vnittnich slavech mize ziskati noklamnou jistota: zkouménim prirodnich 1, se 329 9 3156) Vie tk ops De rerum humazarum emendar Hone cogsultatio eatholien lI kap. VI, str 216 0 ny ceskcho pllade Smahova, st 217 5 Vin Veskeré apity F A. Kamensktho avy st 186 (tom, ak se Kementhyssjnal 9 Herbert eps de commusbur ois, wie aide te, 169, poon. 2 Srov. tcf Lat Huberiy” Haribowt, ‘tittay Keodalow v Die pact. Relorm 9 »5 ‘anaes Onin psa vjevi « pomoei Pisa a boiskecho vnuknuti, konét tato Eis Sryvkus ‘Co nisleduje v kapitole XXXIL af XXXVI, sowwisi s pred ‘chorimn wjkladem velmi dice, Mlusit ede autor o tom, jakow estou se dzje pounivini véei a jejich podstaty, ii jinjm! ich pomévani, které se kladou mezi slovy Fegeno, 0 prostte pounivaci mehutnosti « véci, jako na pr. svétlo medi oko a pad. Komensky tu nepopisuje zevubné pomivacich prosttedk ybre hed spise stanoviti, jakj ma byti efich pray pomé fuk k pomavacim mobutnostem, tak k vbeean je2 maji byti Nay. Tu stanovi ti 2akladni podminky a Hida, aby se spfiméSovalo nic cizorodého, ab TE poznivacin prostredkimn byly veel pozoroviny vidy v pravé vadilenosti a v pravént Fasove Tite, Odavodneni polozeni a konedné v_priméte Fechto poradavk0 fe vénoviina nejvétst Gist odstavee, 0 nem privé evi Ponevad? vyklad je dosti zajimavy 9 pro autora cho- rakteristichy, je na misté, abychom seu ntho na chvii adr2eli Komenslej nejprve objasiuje prvni svi poZadavek na vhodné volenéin priklads 2 oblasti zrakovych vjemi a pfechéai potom Kadéeaziovdni nainosti pFimého nazieant veci, které jediné mize ‘ocraniti pred omyly, do nich upadaji lide, jakmile daji prednost plodim lidského ducha pfed vytvory boi a zataras! si tak: foulinyi predsudky cestu vedouci Kk pravému pozndni. Pokud ie tyké druhé podminky sprivncho poznini, Komensky zd, aby se po kaidé zachovival nélelity potad, t. j. aby se por stupovalo od véei pfirozenjch k zjevenym a [ejich pomoci K svetle vlastai mysli, a dile, aby smyslovy vjem byl potstkem fini, roxumova tveha druhym stupném a vira aby ie lJe patno, 22 Komensky nedéla Gary meri svétem pfirozenjmm a nadpfirozenyen, mezi chipanim abou svEti, aybré Jenadradaje nadptirozené pozndat skrze viru smyslovému ndzorw i roqumovémnu pozniini hlisaje, Ze je treba, aby se obé slozky nestavély prikke proti sobé, aybez dopliiovaly a protinaly, z4- Chrafuje pro sebe jednota védy a viry a uniki mnoha bolestny rozporim, jiehi jini nebyli usetren. Je to zicimé i z dalstho vykladu, kde autor stanovi kesihu'ptirody ma vidy olvirati Pismo a Ze Kligem k obéma sma byti vnitin’ ynuknuti Ducha sv.; svrehu dotéend zakladni bat Ze awsonienve stint JA, Koss ’ rmyslenka se tu jenom v jiné podobé opétuje a rozvidi. Ko- piedeslé za pravdou. tnensky navazuje primo na vyklady, obsaient cestu, fiz se mi élovck be Nejptesnéji jest vymezena vitou, dobre znimou wi 2¢ schol sticke filosofie, Kerou autor do svcho spisu_ prefimi: nie neni rozumuy, eo neproslo sms, nie ve vige, co neproslo rozumen.! Stupnice, po ni nutno jiti, je zde takto dokonale wymezena. K tomu jesté Komensky dodiva, Ze véc, jieh? se nelze prvotne zmocniti smyslovym vjemem ao nich? se dovidame but 2 ronuma nebo viry, nutno vidy alespon dodate’né overt Smyslovym vjemem, abychom eens. Cely Vlado druké podmince sprivacho poznin’, jeho# postup Jpine priv’ poznal, je shraut v kanonu XXVI," kde se presne formuluje pozadavek, logicky vypl byl fistoty. bea ajiet ¢ maznadenjel vab. Zai: snyslove vjemy budte: vidy ovéFovany rozuniem, a kie fautno, 1 boiskym zjevenim, Na druhé strané se ada, aby pti vécech éerpanjch z nadprirozencho ajeveni, byl pokaidé a dodateéné bein v potaz ronum a smysly. Je tfeba zminiti se jesté o tFetim poZadavku sprvncho po- nin, kde se klade podminka, aby se poznivant vEei délo v nie Tedite That, jy aby trvalo po kaZdé tak dlouho, dokud nevy svitne pravda véei. Autor itu éini rozdil mezi véemi ptirozenymi | aievenymi « podle toho rozlisuje i své pozadavky. Jde-h © pfiruzené, ma bjti sledavino vsechno, co je a se dije, dale rma by nna svété, a koneéné zkownin zplisob jefich vaniku, existence 7 dinnosti. Teprve tak se vyéerpa jelich obsah a iplné se od- hhali rouska moudrosti bot, jez jest v tvorstwu skryta. Podobné tomu ma byti i v druhém oboru; i tam je dluino stile zitovati, co se pravi v Pismé, prog jest to PeGeno a v jakém smyslu Viikladem, kde se rozvidi a osvétluje tento pozadavek, neni zapottebi se obirali, ponsvadi neptinasi celkem nic pozoru- hhodncho, Na jeho ivéru stanovi autor, aby se vyznateny postup zachovéval i tam, kde jde o obecné poznatky, Keré trano, 2 jakjm déelem jsou a deff se jednotlivé véei 1 Seow. site sr 187; vite ade eis Nii quippe est in itll quod non fart pits in sense et si i fide, quod nom pine fae intellect Stow. nite at. 1870 Oaxae Onto. on isou vyronem lidskeho ducha. Odivodnéat je tu eelkem struéne, ponévadz © téch vécech bylo promluveno v druhé knize spisu, jez podle toho byla rovnéz vénovina metalysice a svym obshem rnebyla.prilié vedilena posledni kaihy, 2 iz mime zlomek, Odstavee, pojednivajieio schopnostech pornivacich a 0 eestich vedoucieh k pravému poznini, se takto uzavird a kapitolow XXXVIL zading novy odd spisu, kde se vysvétluje, jak sdélo- vali finym pravdy xiskané vyznazenon cestou poznavaci Jako v oboru poznivini, tak i rde, kde jde o sdtfeni diskanich pravd, autor rozcenivi ti cesty a tH principys je to skuteénost (realitas), vzdiemmost (reciprocatio) koneéné harmonic. Daledity jest pron potadavek, charakterisicky privé pro Komenského, aby vyugovani vedlo’ pokazdé k pravému a podstatnémi pornini véei. Proto se tu vyslovuje velmi roz- hhodne proti identiekjm definicim, které nepriniSeji nie nového, nnerozmnoiuji zisoby nasich poznatki a jsoa tud abyteéné. V tomto struéncm aastinu obsahu deyvku mazeme pominouli, co pravi Komensky straéné 0 druhém principuy a prejtti k poslednima, totiz k vylladu o harmon, Je to podle slo autorovych vrcholné uéebna mohutnost, Kteri_ prividi pravdu do tak jasngho svétla, ie mizi i posledat priznak lama, Autor ta stavi idediat pofadavek, aby i z vyueovini moudrosti byly odklizeny dlsledné vaechny rozpory a proti- mluvy. Stanesli se na ptiklad, Ze smysly a rozum dospéii k poznatku, jené nema opory v Pismé, nebo naskytnesti se ‘opaény pripad, je nutno badati tak dlouho, ai nesrovnalost amiti, Autor zlomku vychiei tu 22 2ikladatho presvédéeni ‘0 obeené harmonii viech stvorenych véei, Odjinud vime dobre, 4e je to piivodni mySlenka Komenského, ktera jest zevrubne cosvétlena i v jinyjch spisech, zojména v Prodromu.? Ziskivime tak novy a to dosti prukazny doklad, de za pivodee spisu, 2 nthok zlomek pochizi, mizeme povaiovati Komenskcho. Hlavni zisada, kterou i na tomto misté zdirazivie, je obsazens ve vité, Ze neni moiny rozpor v tom, co Bth stvoil, Fell nebo vnukl, t. j. v plirodé, iz mOzeme vnimati smysly, ve slovich Pisma a ve vniténim hlasw lidské mysli, Jde jenom aeiéelni | Vinw Prodroma § 61 9 75.e.ai yo Veskerch spiseck I sl, 308 6 366 1135) 7 paRSOFICKYCIE STUDI J A. Kone 4 © to, abychom se nedali odraditi s positkw zdinlivymi protic vani, njbrz usilovaé pronikali ad k jidru, Vyhled, ktery se otvird tem, ko se daji naznaéenos, xprvu dosti svizelnou estou, je opravdu uléseny: Pijde-li se az ke kotenim véei, amizeji protisy, swiey a boje, ponévads barmonie, i key? se k nv dospéje 2 prvotnich razport, osvelli a utved! peavda, Peincip obeeného soulalu viech stvorenyeh ade zeviubae mluvi, je velmi dulerity bod v Kinueaskeho Vivahdeh, jak jeste uvidime, pondvads privé ma stim, jakusto feclnotiei zaidaciné, mela byti vybutoviina pansolicks sonstow Vykladem o obecné harmonit tvorstva se uzavied deuhy veliky oddil étvrté knihy: spisu, vénovany dvahim o pravdi vost: peznini. Komensky potom pHistupoie } tzetinm tsi, posted, Lde je o sondina pansfehjeh sai I na pease thy iy of post, pik Lots lidstve osvojovint vedomesti a napomat rosva anu Neptelvapt née tui 301 ve spice olor dowel. prob senoval Komenshy 1 86 strince. zhacnou potorost a din Sikldny rosbor ko find, taki te je feho ojhled ronlenen na tH odstevee Pron 7 ich lui sucnest » poset, ‘uy spotidanonty ttl 0 psc ve vaca, Dekom Je jenom pron edstavee 0 sratnosti rahemajit hap. XI 2 LV. tahdjen dry, joni je pak v LDC kaptle aprosted vély pferien, Ost ik 2 tredeno, se stall, Nesbjed tedy net vinoval edlivou porornstprvninu odstevel,abycom alespon tak poms povahu Komencuho teak» plement, 'V svt noche odstavce uposrine Komen pes viim na th aivady, jet dino ikl aby ao panei tui objasil Uj rowlifnost, zmatenot asjant, Ve dime’ ta opé shots s Prodromein, kde senéan ssl byl wylenn jako peda pfekiha ve sludich” Komena se Tv oaiem iryvku zdruje Eel dele, Z aykledy promises tela prakticy zijn: hospodimcst a obeeeind, atmo Keri set sta protikad oblibené povidavesti « moby mlusnosi, mi vy nodsttky ma jinjeh stanich, Nawse " Vis VeSkeré spisy J. A: Komenak cho, ov h 334; soy thé $19 Prodvoma @. eb 300-4),2 ‘oraxax oto fs keitkost lidského vékw, jejé neztidka smrt uzaviré dive, neé Hovek dospeje k poznini pottebafel véei. Komensky tu Miss pottcbu skromné védy a yadaw sp0- Eivati v tom, Ze se lidé spokojijenom prosp3aymi vedomostmi fa Ze moudre a proziravé pominou vsechno, co nesméfuje k pra- vému cili fidskcho divota, totiz k spise « blazenost Potom naznatyje Komensky i prakticky na pitkladech, Be je mono vyvarovati se zhyteén? rozvlAgnost, zachovéeli se strudnost jak ve vecech, tak ve vjraze. V prvaim pripade ji lee dosfes, kdyé se pomijeii véei, je2 nejsou nutné, kel rutnyin vécean wevyaéuje podrobne, nybr® soubra a koneén, Kdy2 se prosie zistane pri svedeetvich, jez 0 sabi vee! vyd Vali ana Gisté pravdé a nehromadi se odkazy na sutority Roavehnuy takto dalfi Gist spisu, ptechizt Komensky k ze- vyrubnéaiu vlads o jednotlivyeh bodeek, kter jsme privé wy" Predevaim stanovi, 0 Ize zahrnouti do prvni skupiny, tj meai véei, které nejsou nutné. 1 zde utivé oblibencho dle. néni na Ui Gisli a bli se véene opst obdobnému vjklady y Prodromu, && vjrazem se ponskud list! Do raiaduje veci, ich? neni modno esti, do deuby pottebi vedeti, do teti koneéné vec jejich® znimost idem nijak neprospivi, Postup vjkladu © tom, ktery je obsazen v XLVIL—XLIX. kapitole, neni nutno podrobné sledovat Stati tu upozorniti na poiadavek Komensktho, aby se vyuéo- vvalo pouze tomu, co skuteéné je pravda; omyly af se nevy- vracejf a vabec af se na né ani neupozorivije, ponévadé obirati se jimi by bylo zdloukavé a marné, Pochopi-lidlovék sprivnow vvée, dostiva tim métitko 1 pro posouzeni omyld. Pokud so ‘yk theti uvedené skupiny, stadt rici, e Komensky doporucuje pansolit pedlivy vybér, roali3ovani levncho od drahocenného. Prosvita tu obava, aby se dlovék nadmiru nezdréoval po- zemskych véel a nezanedbival hodnot viénjch. dJesté. dilezitejsi nek predchovi vyklad sou dalsi tyr kapitoly (L—Lil), kde se Komensky vyslovuie prot prilsnému UGisten’ nauk @ Zid, aby se pri vynovani po kaide sestoupilo a ke kofendm vic je2 nutno znili a konati, tj aby se lide " Sov Vekkeré spiny b 33-40, Srov. k toma pa piMlad § 21 Prodromu; Vedk. apiay 312 bs 7 waxsoutexven suai J A, Konno b semamovali 5 prineipy a ideami. Co jsou principy, jimi Ko- Tnensky, jak ihned wvidime, i jinde prisita zakladni dilesitost? Padle definice, obsazené v Lill kapitole dryvku, principy jsou prosté véei, povtem omezeus, x nieh2 rozli¢nymi pochody po- Yystivali veel slodené, nespotetné. Jako ptiklady uvadi autor hhned nato y kapitole Lill, deset slic, 24 pismena abecedy, sedm avuki v hudbé, étyH Zivly w pHirodé a pod., na n& se a vSechna rozmanitost jevi redukovati, PH €etbe ihned nim fsapadnon analogie z jinyeh spisi Komenskcho, kde se podol rayslenky éasto objevyj’; podobnosti najdeme opet hned v Pro- eomy, ¥ Nejnoveisi method jazyki, kde zejména je promi eno © sestavovin’ slov 2 24 pismen, i koneéné v Brine veel posmrin’ vydané.! Je patrné, Ze to byl jeden ze zikladnich bod Komenskcho navky podobaé jako presvidéent o obecném souladu viech véci, o ném jsme promluvili vySe, Stim, co bylo privé dot&eno, souvist velmi tésné vyklad © idedch, pro Komenskcho rovné? velmi charakteristicky. Vzde podva neiprve vou definied a stanovi, Ze ideje jsou obeené formy véei, které ukazuji, jak vanikaji véci x rozmanité sesta- vovanyeh prvki, t. j. na phiklad slabiky 2 pismen, slova ze slabik, véty ze slav ald. Jest jenom po kaZdé zapottcbi poznati spoleing Fad, podle nthot se to deje, a élovel rizem nabyvi Schopaosti poznivati nekoneény poset vei thor druhu. Kdo jednou uztel koné, snaduo pozné i drubsho, kdo postihl, co je dobro, bez ol 0 je dobry kisi, dobry strom atd. I zde nariZime na podobnost s Prodromem,® ktera jist® ‘4 které znovu podpirs nis dohad, ze Komensky byl autorem spisu. Komensky potom dodava, Ze dokonalost jednotlivjeh véei zivis! na tom, jak jsou blizké temto obeenymm formim. V oboru poznivant maji ideje nesmirny wiznam; kdo 81 je osvojf, snadno si bude moet utiniti isudek © nekoneéné spousté véel, Zileti tudié po kazdé nemélo na tom, aby byly uymezeny spriivné. Prakticky jim pritita Komensky dvoji vy © Seoy. pitied mista a toy Prodrome § 78; Vexk. spisd te MB: Methodus linguaram woviasime kop. I § 1924 v Op. Gide omnia Mate 31 a my Jona rerum reserats, yd, Leyden Uist, w peedwhaye $4 at 3 Bis, Vetk, spied rv. 1, 368; 9 $80 a a. (Le, 69) je wad idee“ OraKaw Ona. hs zam: jednak majé ulebéiti ugeni, jednak maji byti normami sprivacho jednini. Jejich puved je v Bohu, jen je vtiskl tvor- sivu hmotnémy i nehmotnému a dat tak lidem moznost, by fod véei vnéisieh, viditelnych a stvorenych mobi bezpe postupovati k vnitinim, neviditelnym a nestvoren ‘© posledni eesti, jf mozo dospéti od rozvléénosti k strugnosti, mluvi Komensky ui Kritee; doporucuje tw uii- vati pHi vyuGovini vei samajeh, nikoliv cizich minéni a sv ectvio nich; je to pohodinéisi ecsta a ptedejde se tim zmatkurn, ponévadi vee jest jenom jedna, kde#o domnének o ni, Gasto protichidayeh, mide bjti nckoneéné mnoho, Tin je zakoné vikled o struénosti_ve véceck.! V uckolika vétich LLV. kapi tuksauje autor, jak je moino dojiti strudnosti wjrazové, Stavi tu pfeens formulovany poiadavek, aby se nemluvilo obsirne 10 tom, co Ize Hei struén@, nékolika slovy; pF tom vSak dluzno biti, aby nevznikla nejasnost Kapitolow LV. jest ukongen prvi oddil treti sti spisu vukaaujief, jak. je moino v pansofii dosfei struénosti. Zbytek lomku, 1. |. kapitoly LVI—LIX, obsahuji zaéitek druhcho od- dilu, kde promluveno © Fidu ¥ wen, Ponévadé vyklad neni lwzavien, stadi upozorniti na ndkteré vfmaéné myslenky. Ko- mensky upororiwje nejprve, proé je prospiné zachovavati uréity Fid; dosihne se tim snéze, ryehleli piiemnéii a bezpes- néji istoty 0 véceeh, co# prinisi velikow spore namahy. Pro pansofii doporuéuje Komensky nejlepsi rid a methodo: samotnjeh véci, Pomnivajit se véei nejlépe tak, jak ve sku- teEnosti jsou, ponévadi jinak bychom nedospélik poznani, nybez k omyla, Odkaz na vjrok Baconiiy, ktery je do vyklada zahrnut, ukazuje na nizorovou pFibusnost, Kkterd je dostatezné doswédéena i v jinfch spisech a to nejenom citéty, nybré i myilenkovjmi shodami, Co ve 2lomku jest® nisleduje, nestojl uz valné 2a zminky, ponévadz slibné poginajiet vy'lad 0 obec- ném poridku ve vesmiru je bohuiel nasilné pierusen, diy li jsme na poxétku? prosté, Ze spis, 2 nthor + pra Komenskho, kay? ie rukopisné zachovin = jeho Yisty. Nastin obsahu, jak jsme "Me we at, 385 Vise ms ates I 39) {2 yassowrcsvet stun J. A. KOMESSKEHO 6 nékolikrit wpozornili, domnénku zamenité podpiri. Aé mime ruce jenom malj fragment velkcho dila, nachizime v ném mnohé zisady, Které velmi vyraae charakterisuji Komenského nnysleni. Zaova pfipominime uéeni o trech poznivacich mo- Inutuostech, © obeené harimonii stuotenych véei, o zikladntch prvcich, na_ndz Ize redukovati viechny slozene zjevy, nauku ‘9 idoich jakoto obeenych forméch a pod. Misty jsive mohii Uupozorniti i na primé shody se spisy Komenského, jich2 by snad bylo moino uvésti jeSt® vice, kdyby bylo theba. Jen 6 jednd se jest? mieme aminit, Reklijsme,t de se eeli kaha, 2 nit zlomek pochiei, pravdepodohne dolila na tr &sti, v nichz se dokarovala vSeobsenost, pravdivest a snadnost pansofickyeh studit (universalitas, veritas et frellitas), Ve spisy Pansophiae Cistyposis mluvi Komensky podabné a upozoriuje opét_ ma tyto ti znaky pansofickjch studi; fist® ani tu nejde o na- hhodilow shodu, njbrz © novy dokled pro domnénku o autorstvi Komenskcho; eo uvedeme nize, poskyine nim nové opory. Prehlizimeli jeste jedaou obsal zlomku, vidime, Ze v ném ptevlédaji noetické tivahy, které nejspise vypliiovaly | zlracen ésti spisu. Je to dikaz, 2e autorovi bylo jasno, Ze bez solid- rio metafysickeho zaklada neni dobfe mozna nauka tak vzne- Seni jako pansofie, kteri méla obsshnouti veskeré lidské vé- Geni a zioved divati i praktické smérnice pro Zivot lidstva. tent aém pomize nalézti odpoved na otézku, kdy spis vanikl, i minime nyoi Fes, Sledujeme-ti postup pansofickj studii Komenského, vidime, 2e se Komensky intensivné obirat imetalysikou s po&itku, hlavné v prvnim desitileti — ut v pked- mluvé_k Fysice™ je metalysika oznagena 2a zdroj wsevédy. Poudléji se jeho program roubihi a tihne vet8inou k praktickym k je na priklad videti 2 Obecné porady 0 napravé Vie na str 128 Vo nya. amstrodamskén 2 «1645, se, 22. Mito ai: «Solan itu genern human far, terion term fines vers ead fines dcetin radia certs et mirum iegitinos modor, rationer et vat omnes in ome ‘ham competi fam clare pominse, wt vdendo videre et Benltwinis thledine eats ardent cus amare iearescere qleint ome. 1d quod ila ‘mum ext, quod Panaophia pee stat please ontversalitati, ver chineititatie vive quent et sper Vie Veikere splay h str Iw Orawax Ontos tu vei lidskych. Vimesli toa vzpomeneme-li si na asté shody naicho zlomku $ Prodromem, vydanjm r. 1637, budeme hle- dati jist datum vzoiku hned v prunich letech pansofiekych studii Komenskcho a pokusime se zjistiti, zda Ize proto naiiti ‘opora v jinjeh pramenech, Je dobie znimo, 2e Komensky prisel na myslenku napssti pansoické dilo na poéstha tieatych let XVI. stol, kay? jebo Brina jazyk méla veliky ispech,' Jeho plvodni plin byt na- psati knihu obdebnow Briné jazyki, které by se nazyvala Bréna veoi; jako tam byl podin nivod, jak se ubitt slovim, tak mala byti zde ukizina cesta, jak si osvojiti malost vie. které jsou slovy oznateny. Komenskcho plin nebyl s posite docela jasny; Komensky mal stile jeité na mysli dilo spise cencyklopedické net pansofick®, rozumime-li tome vjraza Uk, jak je] pozdéji chipal 1 Komensky, Pro vyjvoj pansofickjch studii nebylo bez vznamu, 0 rnybri od positky zamyslel jména prospéSny vliv mélo sezémeni se Samuclem Hartlibem, podem 2 Elblagu, joni tou dobou ail v Londyné." Otazks, dy « 2a jakjch okolnosti doilo k prenim stykim s Hartlibem, neni dosud vyjasnénd.* isto je, Ze r. 1633 byl Komenshky ss Hartlibem v pisemnych styeteh a Be bud tchdy nebo dokonee ub r, 1632 se seznimil s jcho pansofickymi pliny.’ Kdyz se " Seow. © tom ayn Jos. Hendrich ltr 3:4 dali vena cht ide eto price, Med nyntnelépe sbvoujepotfebad. date ‘Srov. k ton piedmluva k Fryatee (Vetk, opisd ay. L tr. 16) Onin ayo! monograie Turnbull, citovand na ate. 124» poe. 3 Zginim ae 0 si ehgstandsoubornd studio styeichéoskéemigrace KXVIL stot o Angi; ade uri jenom, co mi wfaam pro ake (ems “print els piscmnjeh udén Komensecho st, fmt eke Htiowt aa to, Te x ul rates Selogith Lauina 2 Voshaora (otstin w Patory v Kereapondenc str 19-21 Tat eal dalovia, avink chronoogicky jj nye anadno wrdine, vine, 3 sive 8. kvdtn 1083 byl tov ¥ Lefu® Uist starch Jedaoty, doperutu ba dlogity hollandake cis arov. Heabant, Bohenika archiva Landen Dutch Church v Londjnd ve Viroin’ eprivé rity na Novem mists xa + DIU-1, se 9, Byltedy napsin ai po wvedeném dat Nya? je 0 to, Aili eS, Kam spadd niiteva bratskjch stideath Dasile Erata a Samucle Benedits, od nisit sc Hail dovédel 0 pansotekjeh studich ual 7 pansowiexvenr upw J. A. Kowsiid ” Hert dovedel, 2e Komensky pise Bria vice o chystaném pansofickém dile a pozidal dva_ bratrské studenty, kteHfpFili do Anglie 2a vadlélanim, aby Komenskému orutili jeho dopis, Studeati se ochotne uvolili prastredkovati Pozornosti Hartibovow a jeho 2ijmem o ehystané ilo. byl Komensky mile pfekvapen a neminil odmitnouti joho 2édost fo ukizku plipravovancho spisu; zprvu sice otilel asi 2 osty- chavosti, aviak kdy Hartlib neustal naléhati, vyhiovél_ jeho prinim. Az dosud se myslilo, ie Komensky neposlal Hartlibovi vice, nef co vyslo r. 1687 péci Hartlibovou s ber predbe2- ho tiskom v Oxfordé s ttulem Conatuum Comenisnorum Pracludia, tj. ukizku pansoficksho dila (Pro- Aromus Pansophiae) a ukésku didaktickeho spisu, jez Hartib pri vydini spojil pod jednotnym, privé uvedenym titulem. Je sprivné toto minéai, & vyzaduje opravy? Pochybnosti se wi tu a tam ozvaly; je véak zapottebi prozkoumati_ otézku znovu iv dvahu i zlomek pansofickeho spisu. Odpovéd nim zkoumani niého svalent Komens pomiiZe i stanoviti datum jeho vaniku, Pti now je mutno postupovati velmi abestetné, ponévadi éasto jedinymi ‘oporami jsou naraiky v korespondenci, jejich2 presny smysl nim uniki a které pfipoustajt nékolikery vyklad. I kdyz se prodereme jejich spleti a uréime nejpravdépodobnejst vyklad, rneybavime se véech rozpakii a nesrovnalosti, jez by mohly Komenskcho: v Continuatio admonitionis fraternae § 47 (Lc I) ieich advtéve w Hurt nen! dativina. Na pomoe nfm phchiselt Universite’ matey cambedgské, de oba stadoval Z kay J. Venn» eA. Venn, The book of Mveiatons and degress... in the wriverty ‘of Cambvige from 1544 to 1689 (vyd. 1918) se dovidime, fe. Samvel Benedikt yl pain v Kole Skory Sussex wa pods +. 1682 (tr. 0), Daniel Eratva¥ Kole Sx. Katotiny om potitha 7 168 (ate 236). V ize Venn-Venn Riri Cantabgienes I 3, str 152 jst uno {peso dats pon Samosle enedate ato 5 Istopadu 1632. Je ates, 3e ohm ps ‘Se London usu podsim + 1632 a Zee Daicl Erastus e peenimjeh Dikin ae sdpisem spo, Z Continuatio vyoit, fe Hari navitnl "hy po avim prada do Angie, tedy bud jedté an podem r. 1682 neo Dotithem r 16S a ze ho wi ehdy inforrovalo parse. Tomato wana Iném sitéai dedivs opory amiska its Komenskcho Harlow! te ‘ne 16-26. ledna 1634, jo ota w plone & 1. Komentar pra, fe hho Hartib po Eeot let podporoval v prel (vos. nite str 6S), cof rowneé kari Kr 1652, Pode tobe by amin Hist sl napa af po nivitit how student, a@ ae v née o nich mee rk18 OraKne Onis nay rozptyliti jenom nové doklady 2 pohtesované. korespondence Komenskcho s priteli Za svrchované pravdéyodobné mize des platiti mine, %e Hartlib mel v ruce ukizkw pansofickcho spisu Komenskelie az nakiy v +. 1636." Neznime bohuiel dopisis Hartibowych a Komenskcho odpovedi z let, jo? uplynula od sethan’ s bratr, skjmi studenty do léta 1637, kdy by! tisten Prodromus: tab je mutno opirati se © zminky v jinjch listech, Vime bespetne, ie Hoatlibiy zijem © pripravované dilo, vo nimi se acl e liste Komenského leceos dovidal, nijak neochaboval Harthb pobize! a posiloval Kemenského v prici a dodival mu odvahy, kay’ se 2zaéaly kupiti ptekithy. Aviak i tak price postupovale zvolna — byl€ Komenshy od ni éasem odvidiin i jinjint po vinnostmi v Jednoti — a tak snad af nékdy v poloviei r, 1636 byl Komensky s to, aby vyhoval nékolikeré Hartlibove sédosti a poslal do Londyna ukickw spist. Zatim co trvaly prvni plsemné styky s Hartlibem, zmnila se pronikavé a zisadné Komenskcho predstava 6 chystané Brant véci, Kdyz uz byl dilem zaméstnin, poznal, Ze bude dalelo Prospéinéjsi zpracovati spis novou metodou, pliméfen 4 nenapodobovati postupy, jehot ul pHi Bréné jazyki. Pavodne init podati metodicky utridény seznam véei, je2 ma dlovek oznati; pozdéji se rozhodl, ¥e nebude probirati jednotlivost, nybrd de se pokusi stanoviti nejhlubsi a nejobeendjs!ziklady, spoleéné vsem vécem, a Ze tak usnadni poznivéni veikerenstva, Predstava eneyklopedickcho dila miziz jeho dvah a Komensl mi od té doby na afeteli disté pansofické dilo, v jeho? meta: fysické éisti by byly osvétleny spoledné prvky a znaky, z nich se teprve rozliéajmi pochody dospiva k jednollivostem. Defini- tivnt zména plinu se dostavila pravdépodobné v té chvili, kdy Komensky prisel na svrehu dotéenou myslenku o obeené hat*ionit vicho tvorstva, na nié potom buduje svou pansofi a zejména svou metafysikv.” Vyliéenyprofom v pfedstavéch Komenskcho * Srov, Henrich Len str 8 1 2 Viz Coutinuatio admonitionis fraternae ete. ¥ Arhiva ro badin’o divté a spisech JA. Komenho, so ne 12 ooe ‘dstavee Komenskcho nia Hartibovi list, ev plore & Lanse os " Srov.o tom § 101 Prodeoma (Vouk spisi sy Lin 377) tiv admoaitionis fraternae 845m, he. ste Wa 18) Z vansontekvou STUDI J. A. Kowessstie, 16 nembieme arci pfesné datovati, avak Ize miti za jisté, de tukizke, ji posilal po dlouhém naléhini Hartlibovi do Londjna, byla vypracovina wi novow metodou. Jakj vyznam mi toto gistent pro datovini naieho slomku, uvidiine poz} san ukizka pansoliekcho spy Harta fist uspokojila, jak je patrno i 2 toho, Ze 0 ni brzo podal zprévu svym pratelim, predeviim Jichymovi Hibnerovi, pivodem Nemei, jen? tou dobou dlel v Angli na studiich, Habner zajem © reformni program Komensksho a brio s Fo jeho pansofické studic, nich? mu privé Hartlib- mohl nejlépe povédeti. Uvidine jeité, ie se pozdéji prinlsil i za pomocntka a Ze raslal Komenskému do LeSna obsihlé memo- Fandum © pansofi.t Od listopady 1636 jou ¥ koresponden Hibnerové x Hartlibem hoiné zminky 0 Komenského pansofi, 2 nicht vysviti, Ze Hibner él v race bud rukopis Komen skeho ukizky pansoli, jeft anal i Hartlib, nebo alespon ze- vrubné zprévy 0 ném. Casem zminek pribjvi a jsou urttesi Dosud nebylo jasno, jak je vylotit, ponsvad mnohé « nich se nijak nedaly vztahovati na Prodromus, jenz by jinak prichazel nejspie v tvahu. Nezbyva nyni nei probratije anova a 2st nelze-li nalézti jing wyklad, ktery by rozplylil dosavadn’ potize osvétll nam po pripadé i otéaku, zkteré doby pochiat slomek pansofiekého spisu. Z dopisu Hartlibovi ze dne 25. listopadu 1636, kde je po pré v této souvislosti o pansofii Fed, vysvit, 3e Hibnera uchvatila Komenského myslenka o obeené harmon tvorstva, na nié méla byti vybudovana soustava pansofie. Hibnerovi nemélo zileelo na tom, aby Komenskj ptedevsim ridné odivodnil tuto novou myilenku; mél obavy, Ze by snadno na velikou Skodu lidstvamohla upadnouti v zapomenuti, kdyby se tak nestalo. Vyzyval Hartliba, af neustane pobizeti Komen- skeho, aby co neispise vydal vjklad 0 metodé pansofického ila. Souci, ie prozatim postaéi, postavili Komensly hlavni xisady; podle nich by mobly byti vypracoviny podrobnosti ub pedi al sarati * Stow aie pil €IVs na sto .:esevu stemocande oil Kvaole v Kovespondeaci fy {1—A4; + Dic pads. Reform TA amy kde fe oonova {6 olilténa, jo piedesin i zane} lat, jin? Hiner adpovidé Komen skiho dopia titi ade v pi IV. crv. baie st 177, poau, 980 Oraxaie Onteak haa © jednotlivich odvétvich védy i finjoniuéenei. Z lista je ie Hibner ui mél v ruce rukopis Komenského dil jej8 naayva predmluvou; pril si, aby je] Komensky- doplail prave oni obecnyim vykiadem © pansoficks metodé a potom vydal.’ Nic nim nebrini domnivati se, Ze Hibner mél rukopis Prodrom, kde privé byl harmonie problisena za zéklad vytvorovan! i poznavint viech vee Hartiba, jehod 2ijem © pansof po zaslané wkézce jets varosil, nebylo ani ticba vyzyvati, aby Komenského pobize! k dalsi prici. Z Mébmerova lista, zaslancho Harilibovi 6 tyden pozdeji, de 1. XIl. 1635, vidime, ie mu Hartlib v odpovéd na Piedesly list sdélil, Ze wi predtim nalthal na Komenskcho, aby Kromé zaslané pfedmluvy vydlal i strucny naeys a hotovou ukizku celého dila, jelto finak by sotva bylo mono presvedcitt weeny svét 0 icho wjznamu. Price by podala dikaz, Ze je moino ovkidnouti lépe # dikladneji uéenost, rordélenou dost nna etné odvitvi a nauky, opravnow metodou, 0 niz privé mluvi Komensky. V souvislosti s predesljm listem ds zajimay % Hiibner opct mluvio ptedmluvé a ze éeki na dalél Gésti dila, o nich? ui Hartlib Komenskému psal. Dilezité jest take jeho zminka o dite, jez nazyvi Seminarium, o némé mluvi Uz jako © hotovém; doporutoval viak, aby zatim nevychazelo tiskem eelé dilo, nybri. pouze strudny nirys v mensim pocte vjtiski. Z listu neni dosti jasné, videl-li ud rukopis Seminaria, & psali jenom podle zpravy'Komenskcho, jiz mu snadno ‘mohl sdeliti Hariib, Druha motnost se 2dé pravdépadobneji, Co se skryva za neursitym titulem, uvidime ihned. Po tomto dopise z 1. prosince 1636 Hibner se nepte- stivitajimati o pansofii a zmifuje se 0 ni v listech, jef po- silal pravidelne jednou za tyden do Londjna, kde bydlel Hartlib. Uréité naritky json vSak ai v dopise ze 6, ledna 1637. Hiibucr tu kritisuje nekteré véei z pansofickcho spisu Komenskcho, jejz éeti, Nebyl se viim spokojen a vytykal | Vix Keacolo Korespondence I, 22 4m: Die ped, Reform | 620 Sroy. $75 Prodromu ve Vezk. apiaceh A Komenskiho oe Tat 366. " Koniain, Kerespondenes I, 28 9. Die paed. Reform 1, 70 a n * Kouta, Die paral Reform f, 7546; ont Saati Ents terd by nfo ivse rjimla, ail Keatalajonor besos sah 115) 7 vansortenvent supa J. A. KMS eth Hsbpctovadopisy, pando Haiibovi x Oxford nie jent by anadao mab! wvidéti knesprivajin = pier 32 Oraxae Ontoznse fs pamatovat, Haber, ofckivaict veliké a jedimeéné sph © pansofi,norad vide prtaby a op8né ae piinlouval w flat Iba a plingje Komenahcho, aby usporidal nxpsané wi a jello sim nome svcho dia akontit dal lespoh tak pei {elim motnost nd. ptomjiet, Ze visho. vidine, e jak Hibnerovi, tak Haribovt newilo zalislo ma tom, aby pan sof dla Komenskcho, jet pole aalanjeh ukdask vyzoko co nejtive voila ve snimos! ufentho svtia a tohle vykonati prospésny V po liste 1 22. breens 1637, 0 némé. privé bs fv na dalst rozvo) anuk. vedla se korespondence o pansofit die. Podle dopiso ze dnc 19, dubna 1637 o&ekival Hubner jakys: nikres pansofie.' Rov: néz list psany 0 tyden pozdels, dae 26. dudna 1637, m | sofii hojné zminky.* Pripomind so tu opsint Komcnsksho pred: mluva; dile je tu Fee, af ne dosti zetcind, 0 metod® pan- sofickcho kompendia Komensksho a koneéné se ta mluvi © njaké Gisti jeho spisu, kde se mluvilo o vecech napred zviklénjeh (praccognita). Pres to, 3e se Hilbner vyjadruje dosti , vidime, Ze pansofickjm kompendiem se moblo myst ilo, je2 Komensky chystal, a jeho# neniroéay titul Hubner cebvilil_ ve svém list ze dae 8. nora 1637; poslednt zminka vede nis opét k domnénee, vyslovene uz vyse, ze Hibner mél také rukopis jiného dils, ponévadz o vécech napted 2védénych neni v Prodromu pojednino.' Doledity pro_nis Je také Hubrerav list Hartlibovi ze dne 10, kvétna 1637, jehoz obsaher je chvila Komenskcho metafysiky, které se tu pHrovnivi k metalysiee Baconové.t Zoiména z predmluvy, o nid uk byla Fed v deivetich listech, rabyl Hibner dojmu, 2 Komensky éerpal podnéty ke své metafysice privé 2 Bacona. Hibacr msl obavy, aby se Ko- menskj nedal 2vabiti likavou litkou a nouvel v metafysickych fivahich. Ponckud nejasné je, co se provi s poddtku listy. Hiibner tam doporuéuje Hartlibovi, aby nedival tisknouti 2a- " Vin Koatale, Die paed, Reform 1, 7279 Keoiale Lae. $0 4 Jen v § 106 je amioka (Vebi, sis ot. ees S79); 0 tom jak Fi duns voxumdti, sors ae te 151 Koatsla Korapoaieice 267 3 Dio pued. Reform b 87 an) Z pxsomesten stunt J. A, Kouinsie B slanou Gist, nybri podkal, az bude miti v ruce rukopis celcho dila.! Jak tomu rozuméti, pokusime se jeste ukézati. Nakonec nds jeité zajima zpriva, jiz podal Huby Harthbovi 2 Oxforda dae 12. Servaa 1637; sdéluje mu, na jaké ptekatky narazil tisk Komenského dila, Podle Hilbnerova dopisu vieckanclé? university sice ub proéetl_predmluvu, vyslovil se 0 ni velmi pochvalné, avfak ptes to se nezbavil rozpaki © nékterjch mistech proto pozidal jeste profesora rmetalysiky, aby knibu proget! a povédel, eo o ni soudi.! Od jinud vime, de nakonee byly viechny prekithy odklizeny a ie jesté +. 1637 vysla v Oxfordé knitka Conatuum Comeniano- rum Praeludia ex Bibliotheca S. H., 0 jelié vydini se vedle Samuele Hartiba, jen poskytl rukopis Komenského, nemilo ‘asloutil 1 Hidbner, jen? tehdy dlel v Oxford’. Vydini koiby, ¥ aié byl zahrmut Prodromus Pansophise a hlavni kapitoly veliké Didaktiky, tvoti dilezty meznik ve vvoji pansofickyeh studii Komenskcho, Zastavme se na chvili u ncho a piohléd- néme kriticky, co jsme dasud uvedli z korespondence Hib- nerovy s Hartlibem. ‘Mnohé véci byly vydavateli nejasné, jak ukazuit po- znimky, které misty k listim ptipojil. Nyni neni tieba mitt pochyb o jedné véeiz eo oznatuje Hubner jako predmluvu, neni ni¢ jingho ned proni dist vydangch Pracludit, Prodromus.~ JJeho rukopis mél Hibner na podzim x. 1636, ponévadé o ném inluvi ui v liste ze dne 25, listopadu 1636.* Tim se zbavujeme Zésti nesrovnalosti; © vysvétleni ostatnich se jesté pokusime. Videlijsme ui, ze v dopise 2 1. prosinee 1636 vyslovil Hibner uspokojent nad tim, ie Hartlib primél Komenského, aby kromé predmluvy, t j- toho, co pozdéji vyslo jako Prodromus, vydal t62 struéay nirys a hotovou ukizku celzho ila, Upozornili jsme t, ie Hartlib to udinil jisté vi drive, tedy pred tim, nei mu dosel Hibneriv lst z 25. listopadu 1636. Na druhé strand. pak vidime, Ze v dopise ze 6. ledna 1637 rnelze dobie vatahovati na Prod nka, Ze v dobé, Iertsuje Hiibner véei, jie rromus.* NejlepSi vysvétlent by nim dala dom * Kontala Koreaponene 1,27 4 0. « Die pued, Reform 1 t Srove. Hendrick, ley sr. 1-12 Vir wjie ate 10, * Siow wjfe ae MS,™ Oraxar Onuozaie (148) které uplynula mezi obéma dopisy (t. j. 25. XL. 1636 —6. I 1637), dosly Harthbovi vy2idani véei, tj. marys spisu a ty tovd ukizcka pansofickcho dila. Harti jiste nevahal sez: 's novow zasilkou i Hibnera, ktery) se pak v dopise 2 6, ledna 9 nékterych bodech vyslovil. K témuZ nis vede, jak uz rovnez povédéno, zminka x dopisi Himerova ze dne 26. dubna 1637 > metodé pansofickcho kompendia a 0 &sti pansofieksho spisu, vénované véeem napted zvédéaym, o nich nent v Prodromy zevrubného vykladu. Dale se Ize domnivati, Ze ehvila Komen- skcho metalysiky s obavy, aby Komensky neu fysickych dvahich, vytryskly spite ze studia néjakého spisu jent byl vyhradne’ venovin metafysiee, ne? 2 Setby Prodromu.’ Koneéné i to, % se Prodromus dlouho a disledné nazy predmluvoa, 2a jej patmé vydival i Komenskj, vede nis kk ptedpokladu, i v dobé, kdy byl vedena korespondence Hidnerova © Hiartlibem a kéy byl v Oxforde pripravovin tisk Praeludit, bylo de ub néco view, tot i text, k némuk pris Prodromas mél byti ptedmluvou. Na tento text se prav8 mohou vetahovati vechny vypottené narizky v korespondenei HUb- rerové, pro nv by jinak nebylo uspokojiveho vysvétleni. K podobnéme zivéru, jenk mé jistou oporu uz v mistech itovanjch x Hilbnerovyeh list, vede nas i rozbor Prodromu. Jinde ui bylo upozornéno, Fe se Prodromus podle svcho ob- Sahu rozklids ve ti Gist. Z nich nis zde zajima treti, kde Komensky podivé Glendtim zprivu, jak prigel na myslenku ati pansofické dilo, a jak se jeho nézory o ném vyvijely (G§ 96-101), a niroveis nastiiuje jeho povahu a obseh ($8 102- 124), Obsahem se lisi tat poslednt dist spisu od predch« domnénka, ie byla dodana pozdeii, aby étenite jednak poudila o vaniku myilenky pansofie, jednak aby mu podala pre- Inled pansofickcho dia, by nebyla nijak nésilnd. Vimeli Ze si Hartib dodateiné vyzidal na Komenském narys eclého dita snadno bychom se mobli domnivati, 2 roslednt Sésti Prodromu Komensky splail jeho prin; Hartib ji pak pFipojil k piedchozi &ésti rukopisu a oboje pak vydal jekozto " Pai eninéot Hendvcho, he. ste. Secor piednava k wyini ve Verkervch epizech I 31331 us Z wansorncxven sium J A. Komen, s jednotné dilo. Nez na tor nim tolik nezalezi, jako na druhém = Hibnerowjeh desiderst. Je mimo, Ze i Hartlib i Hibnor si pili videti hotovou ku spisu; na deuhé strane jsme dospeli k velmi pravde- podobnému predpokladu, Ze Huber mel jisté néco vic, act 0 bylo vydino tiskem jako Prodeomus, ! rozhor Prodrom, zciména_jeho postedaich kapitol (§ 102-124), nis. utvranje v domaénce, Ze Komensky napsal mnchem viee. Uviiime-t toiiz viechno, co je Teéeno privé v posledni cisti Prodromu, neubranime se dojmu, Ze se tam nemluvi o dile, které toprve tnd byti mapsino, nybri. 0 spise, ktery snad jest? nebyl vy pracovan definitivné, avsak byl tak dalece hotow, de byly pa- teay jeho hlavni obrysy i obsah. Je oti? nipadnc, e se viude divi’ minuleho eas, coz by soiva bylo moiné, Kiyby mél byti spis teprve napsin. Podle jedné nardthy (¥ § 106) mi eme lezpedné predpoklédati, Ze 2 dila,o néiad tu Komensky mv, byly hotové neiméné dv knihy," Cteme-i pak posledn! odstayce (§ 124), mime divy dojem, Ze je to ziver predmluvy, po nit mélo nésledovati dilo, jchot nistin byl ped tim élo- niki podin. Staif si tu vzpomenout, Ze Hibner disledne nazyval_ Prodeomus predmluvou; nézev by mal jediné tehdy anysl, byloci tu jeSté néco, co mélo nisledovati, jkmile byl prolog skonéen. Privé rorvinutou Gvahumifome jeSté doplniti_jinjmi zminkami 2 Hibnerovych lst, které sme u2 rovne? vedi! Hibner totié aemlavi jenom 0 predimlové, ajbrs ode eslém, kterému jednou diva prosty nézev Seminarium, po druhé ob- tit Porta Sapientiae, Seminarivin Pansophiae Cheistia- nae aj jnde, tukim,jmenuje prosté pansofickjm kompendiem, Nerozhodli sme, mélii Hdbner rukopis hotovcho dia, mluvil-l pouze podle informaci, kterjch semi dostalo prostFednictvin Hearlibowjim. Prozatim nam jeité nezileti na definitive’ od- povédi na tuto otisku. Vjanaéngsi je, fe ze vieho, eo bylo privé Fegeno, maeme soudli, Ze ¥ dobé, kdy Komensky psal " Newntle to Hendrichovi (he, sr patito materi, neryvodi te svzho byaecho postchu viech sled Vie wfte str 1446,% Crrawae Onuonaik sor savéredné odstavee Prodromu, bylo ze uz alespoi v blavnich Gheysech az Basti snad i defiitivn® vypracované diloy Kk ni= eae mel byti Prodromus predmluvou a 0 némZ, uvadéje i jeho ul, mluvi v nékterjeh listech Hiibner. Poturauje se to i tiny fo pravi: Komensky v poslednim odstavei Prodroms (8 124) amine ttulu dil, jeé pivodaé mélo stout Brina (Janus), faviak nyni se naxyvi Vrata (Porta)! ‘Od tohoto zistént mize postoupiti o krak dale k otize rmieme-li berpeéné ztototnitidilo, nm jsou aminky v Hbne- Tove korespondenci, se spiserm, jehoz obsah nastiauje Komen- ky v peslednich odstaveich Prodromu, a mizeme-li tak ¢ tuediti predesly vjklad, Predovsim dluino si tw povSimnocti, Ze v § 104 Prodromu Komensky mluvi o metafysiee, Kterow ales a nazatuje ei povahu.? Z toho vysvité, 2e kniba, oO nla se mluviv t2ehto odstaveich Prodromu, obsahovala met fysické vyklady. Vie pak jsme Fekli, ze Hubner, cbvile ve suém dopise ze dae 10. kvétna 1637 Komenskcho metalysi nel nejapise na mysli spis, jehoz jadrem byly metafysi ‘Tak bychom dostivali_ prvni Yak nis vede ui na bezpeénsisf pidu. Vide jsme, Ze v do- pise ze dne 6. ledua 1637 Hubner vytykal Komenskému ne- fenom jeden aforismus, ngbri i Ze se prilt vate na dislo 11 be podle ného rozvthuje své vyklady. Pro to by se daly sa- Tati nékteré doklady v Prodroma, avéak disledné to neni providéno. Kaya viak Komensky v $107 mluvi 0 svém dite, fpovorfuje na zvli8tnost a podivuhodnast jeho metody, Je Weecka obvyklé rozdélovén véct daji se skrze trojdilnost. Slov Komenskcho vysvité, ic se to dilo napotad a disledn’, takze tim ;byval chvilemi zaralen a novosti véci cely udiveny*s proto se neodvatil odporovati a providél toto déleni vesinés Neat opét nie nisilagho v domnénce, Ze i Hibner i Komen- sky meli na mysli totéz dilo; co Komensky v nim povazoval pHimo za_div, Hbner vytjkal jako nedostatek.' Postupme Wak jesté dale! V zivérognych odstaveich Prodromy totié, "Vie Vetkerd spiny, ob 358, Vie amet ate. 378 ‘Stor wile tt, HS a ve Vetkerfch apisech, ov fate 37? 9 Sow, fie se. 16 ust) ZZ vansomnenvicn TUDE J. A, Kom B rnachizime jeite jeden a to. dosti pevay ainck, pole pred Petlidanow Koil, o nz mii Huber, sdilemy jez mi na yal Komensky. Jak rovate povidéno ve, rfuvi Hubner mat tm liste ze dne 26. dubna 1637 0 wécech napted 2 ng Simi ztejme mind Gist spiso, Kee v nich byla Te.” ydavateli byla maria rejasi osvll se min wk ined Verte na pomoe privé ony zivéreéné odstavee Prodroma, serreht mluvime. Tam v § 106 je zictelnd zminka o Koihieh Neh, Kae bylo Komenskému postupovati vei napted reel onekud odliinoy metedou ne! x ostanich Eistech,spisu! shade iver, Ze 7 Haber Po tom, co ui bylo Feéeno, je 1 Komensky tentokrit mysleli na tj spis, jehod titul jsme at rovne? uvedl Nyni jde jeité © 2iteniy ml i jenom ukizke, a byloli tome tal, jak ukécks vypadala, Nateoli jome na two otizku wz dvakrit, aviak edpovéd jeme odsunuli, Je opravdu t€2ki, ponevadé prot Most opor. Uvizime-li viak véechay probrané bade este Fedeno, zi se nim pravdépodobnéjsi druhé ‘de Hbner vidél jenora Gist dils, 0 jehod obsahs lista Teg tem miuvi a jehod titul v jedaom 22 svjeh hyd! Byla to nejspe ona ubizks, Kterou = sey635 vyoidal Hartlib od Komenského a teri prisle do ‘Anglie nékdy v prosine! +. 1636, takic ji v dopise ze dne Vie vite seinen praecorait 2 roe Renate, Die pats Reform , $2, porn. 1: Wiehe Prasogat anit gemeintxnd nt sie aban i Via ise ae. 146 a ve Vedkergeh spisech ve an 37. (Negev lth peanéon ati Bsterotdavir. 1698 (Seid, Dio nse Reforms IGET an) slaw Ebner 0. sie jako wehotovéns it das Ror ep Seniariam Pannepie Comenil oer wer os auch fons er Tera Iman ney vst tke Flr oe vpnsoie podobed ap.» Tate (ert i oe arpa 1633 (Rola Le 109: and Bin ich fas wer Tas cis Exenpel welehes Comenios drch Sein Seninatvm Pan: Te OSsee gehen geben wird, mehr ten alt dow Werc selbst Fees ycie Padolng. emiate fe ty as Haribove Bengiovt (Kew eee eeretce 1,30) toho venkéy tim, dosti steht, fe jde o dle westeacenes ached oviem swohir mii Hiibaer a Harti abv ime EGRET wal 146: isto mats and dover suck Here Comes in fevsket8 aan Onion say 6. ledna 1637 moh! ui Hibner kritisovati, Byla to asi je Zist_dila, Které nebyla uzavtend; na pokratovani asi ekali Hibner i Hartlib a proto doporuéoval dne 10. kvetna 1637 Hibner Hartlibovi, aby potkal s tiskem, a bude miti cely rukopis dla, Na jake r. 1637 byl viak Komenshy cele adveden ‘od pansofickjch studii a pokraovini nedochizelo, Snad proto, 4 pravdépodobné i x jinjch davodi, byla v Oxfords vytiStena jenom pledmluva a struéay nirys dila, tj, Prodromus; je moiné, e vydavatelé ehtali v tiskw pokratovati, a ved) Harti v podtitula 1 nizew ecldho dila, k aémué byt Prodromus privé vstupom. Ponévadz pak zbjvajict 2st ruko- pisu nedotla, 2istalo jenom pHi Prodroma Podle drivéjsiho stavu védomosti o spiscch Komenského bylo by nutno ptedpoklédati, Ze zaslané ukéeky pansofickéio dla se tiplng ztratly, tak jako mnohé jing veel, o nich jest vy korespondenci ted. NA¥ tryvek, o némé jsme predbéiné Fekli fe se svou litkow his! do prvaiho obdobt pansofickych studit Komenskcho,' privédi nis na novou stopu. Je iedy zapotfebi aiistii, zda se na spis, jeho# byl Céstl, nemohou vztahovati jak zminky v Hibnerové korespondenci, tak v zavéreénych fdstaveich Prodroms, cli neni spis onim dilem, jehod existenci fa nékteré znaky jame hypoteticky zjistili. Ve srovnant dluino ‘pet postupovati od abcenyich véci k jednotlivostem. Nejdtive treba valti v dvahu obsab zlomku, ktery jsme 's potitku niet; bylo pateno, Ze se spis, nebo alespoi kniha, ‘nid dryvek pochias, obial vyhradné metafysikou, takze bychom bez obtidi mobli predpoklidati, 2e privé Getba uksizek 2 neho povebudila Habnera k pochvalnému isudku o Komenského rmetalysice, jejé Steme v liste z 10, kvétna 1637, a Ze nai imysli Komenskj, kdyz v Prodromu (§ 104 a n) mluvi o povaze ‘své metalysiky.? Co se uvadi v § 105 Prodromu, je s to nis vy té domnénce utvediti, Pravit tam Komenskj, Ze zaviel do ‘wjméski (Gli zisad samoztejmych)’ zakladni proky své nauky. To éini privé v naiem spise a to pravidalnt a disledné, jak z tiryvku vysvité; shraujet tam védy vyllad o urGité véci do strugné formulovanych vét (canon), které nejenom usnadiuli pfehled dila, nybré divaji # moznost zapamatovati_ si blavni "Vie wie ste IB a, 8 Stow we ate 15 ass roonickvrt STUD J. A. KOARASKEIO ” wstétky Komenshého dah, Mohl tedy Komenskjm, a& oviem Sistim pichininim, Tiei 0 s¥é metalysie, Ze je zpracovina Zppisobem plajin a kaidémy zdravé myst tae pstupayn Drcholatka i onnileta eclou metaynike « pomoci ie ni hauky a my viecky, bere vs price, ales moh potéSenim chapati mahou." "Wdemesi ve srounivini dile, pijdeme na troidinos, ii Her v liste ze 6, edna 1637 wstykal jit Komensky’po- waloval ptimo 20 div a proto dsedné podricl Ctemer nis Srywek, snadno 86 plesveds cndni vjklad podle této Hady je tw provedeno wSude a pravideln,” lake opi nie nebrdnistotozati pedpollidant dio se spisem, 2 ného# mime tines jenom zlomeh, Ponsvadi. znime jenom nepatrnon &sty Jiste ne viee ne poloviel tet, dokonce etrté kihy, meine focela dobte predpoklidati, 3 nékteré 2 predchozich, dnes ttracenfch Kn, k nim ge ta i tam dosti neurite odkazy byla privé venovina vyblado o vecech mapted zvédenyeh, a Fe ne, tuto kniha myali jake Hubner, tak Komenshy, kdye 6 véei mluvi’ Ze metalyscks svaby dace souvisey swjkladem © véeech napted zvédénjch, bude patono 2 neklerjch zminek dopisech Komenskeho Hartibowt 2 1. 1638, ‘Od tchto sens, kterd json vice méné ziporné povshy, andeme postoupitljeité_o hrok a upozoriti na pevnesipouto, tere wife nis ryvek s predpoklédanym spisem, o gm mluv Hitbner i Komonskj. V éasto itovaném dope ze dne 6. ledna 1637 projevoe.Hlabner nesouhlas nejenom pblié Easto se pakuficim élonénim vjkladu podle Gala t, njbré is aforitcky formulovanow zisadou: nihil ex anticipate doctrina rmutuetur ila omnia e fondamentis eruat’. V Prodromu, na nejé dosad bylo moino neispike mys, vety neny a tak byla tyslovena. domnénke, bud 36 Komensk pro namitky Habne~ Tovy velu_vypusti,anebo Ze byl posménén text bez védomi Komenskeho's obledu na ovfordskou censura. Ani jeden, ani Vie Vebkerd pisy sv 1 te 379 « Zoubity pieklad ate 68 Srov, vite er 150 Vertu crys ¥ plloce SV. ja to wyanaéens uri typ. "Siow ae tn ISL" Vie wit str. 167, 169, 170 aj Vie ade st MS a Keadelo, Die paed Reform 1, 16 a. Hendrick, 1. 6 ate 12, pom 26» raat Onto 54 ruby wjklad neni dosti_pravdspodobny. Uspokejivé resent diva teprve nas zlomek. Tam na posit XXXIV. kap, éteme vvetu: Res pure sine aliena qualitate spectare est nihil ex anticipata doctrina tahere, omnia e suis venis eruere. Obsshovt se obé vety docela shoduji a bylo by mozno domni- vati se, 4e Hiner, jenz by podle tcho mél spis, z nchot po- chizi zlomek, uz tehdy v rice, citoval zpaméti a slova ponckad pozménil Tomu vésk je ponékud na sivads, Ze uvidi velo jskoito 13. aforismus. 1 tt lak lze naj wjklad, Mery na obe strzny vyhovuje. Moino tot) ptedpoklidati Ze nekde, soad na zivéru zaslanjch Saati spisy, jend se nim ovsem ne- ochoval, shrnul Komtensly jetejednou hlavni pouty, o nich ¥ textu podal zevrubny- wyklad, v Yad aforind, » fe mec nini, jakoito tinictj, byla i vita eitovant Habnetem, které jenom pontkud obménénjini slovy podivals obssh taho, €0 bylo povédeno v textu aa poditiss XXXIV. kap. Tak ke dostavime pevny bod, na nejé ke savisiti viechny predchosi viklady, vyplvajie jednak ze srovnivini Hilomerowch zminek 5 poslednimi odstavei Prodrom, jednak ze zkoumini otézky, ada Tze ptedpoklidané pansofické dio xtotozniti 3c spisem, jent se nim jenom xéisti zachoval Unmem mosn0 nya’ Fei toto: Nékdy na sklonku r, 1636, vou iadost Hartibovu, zaslal Komensky dadatkem k ph Aesle isi rukopisu jeSté struéay_nirys pansoického ails a hotovou ukézku ze spi, klery byl ui tak dalece vypracovin, ie Komenskému, pificimy posledai odstavee Prodroms, byl patrna jak jeho forms, tak obsah. S ukéskow se. resndmil i Hlbner a nékolirit so 0 nt zminil vlistech paanych v prvi poloviei r, 1637. Kay? doslo k tisko, byla vydina jenom livodni Sst. Z vydini tostu dila, k némui byl Prodromus vstupem, 2 nezimjch divodii seslo. Budto nebyl doko acho, cod je pravdépodobnéjsi, nebyly ani zaslané partic tak Propracoviny, aby je bylo motno vytisknout. Z rukopisu 23- Slang “ukioky, sit se. seaninil Hartt « Htbcr snad se nm zachoval jenom zlomek, obsshujiei XXVI. a2 XLIX, Kaptola tet! & dobonce Erte Kathy spi, Rory moa alespoit z8isti poutuje o rizu atraceacho dila, Nag wyklad by tu mohl viastné konéiti, kdyby nebylo nékolika nimitel, Iteré jel 2danlivé obrozujf a Které prave ssi 7 pansosienvct! Sui f A. KoMenstsin, sw proto dluzno jest® probrati a roxptyliti, Predné nikde nemime dokladu tom, Ze Komensky asilal Hartlibovi rukopis po- slupné, jak jsme predpoklédali podle nékterych neptimych svideetvi; naopak nekteré jeho vjroky by se zdly svédeti proti tomu a vylugovati moznost, e Hartlibovi poslal neo vie, nez co potom vyslo jako Prodromus.' Probereme-li viak pozorné pri- sluénd mista, zjistime, 2e sice nemluvi primo pro nat vyklad, aviak nejsou rozhodné proti nému, Jsou tot silisovana docela poviechné, vyklidaji, jak dotlo K vydini Prodromu, a por nechivaji wechno ostatni stranow, Presto, Ze jedao 1 nich po- chizi 2 doby jenom © néco milo pozdai, autno diti piednost sougasnym pramendm a vyloditi narézky v Hiibnerovych listech, jak se svrch tal, Vydini Prodromu tiskem twotl ve vyvoji pansofichych studii Komenskcho dolezity meznik, Hibnerovi, jen pecoval © tisk v Oxford? a pomihal odklizetipiekaiky, 9 zejména Hartlibovi, jen byl dusi celé akee, prislusi zisluha, Ze sezni- mili vedélany svét s Komenského pliay, cod by byl autor pii své_ ostychavosti st@3 vbreku udelal, Aviak presto se ne- migeme docela vyhnouti na pruni pohled paradoxni ot da Haetlibova a Hibnerova horlvost, je® by jinak zasloudila znini a pochvaly, véei spite neukkodila ned prospéla. Ky Komensky posilal své ukizky, mel na mysli jenom Hartliba a nanejvy Gk pkitelsky kruh; vydénim Prodromu, jak je dobfe znimo, byl nemélo prekvapen a s poéétku, kdyé dostal ‘od Hartliba 30 vjtiska, nclibé nes! jeho ukvapenost, Nakonec se wiak 5 véet smifil, kdy? videl, 3e Hartlib mél dobry simysl, V § 9 pfednluny k Dilucidact (Vedk. spied aye 140%), psané a sklonks 1688, prvi: Rogatis tenes ab amicoram inline, vivo pur et profectus pie evo, (bj od Harta, wt fott oper denn sigur ‘communicerom! e2n, quod in fam proefatons oper aiquando pracligend fectam Habebam, ld ober deseriptom communica: quod. procter vam sper et me inconslto Oro yp deteriptum eats. V pkedlayé E ansterdamskéma wydiei Prodromu v Opp. did omnia |, 434 pide vos aperare corp pulcheimarm «qandain Enesslopsedotem, 200 Pan fophialam bono usu condi pase. Quo propasto mea yer sadioans quosdar Moraves in Anglian delat cozste, vir einioe 8, Hl. date ad me ers delieatoneraiqar flr operie requis. Communica erg sear Ponsophiae Praladium... Podahné mist je Tv Continuatio admenit onia Fraterae, wi Rewaln fst. 11a OvaKae Ontos uso ba dokonce se ni Wil, ky vydané dilo malo u ate Uspich.t Pochvalnyini tsudky, Které piichizely 2 roi stran, byl Komensky nemailo povebuzen, zejnéna kayz se mu na pHimluvu Hartibowu dostalo i hmoiné pomoci a od Hartiba slibu, Ze smu opatti pomicky ke studiv. Z lista Hartlibovi ze dine 16,26, ledna 1638, jimi odpovida na zis 30 vjtishi Prodromu, vyzatuje optimistické nilada, Ukol napseti takovou kiko, jakou nat! v Podroons, « ktera by byle dokonalyin obrazem veikereostva, nezdal sem nem nebyl docela jist, zdoli-li jej sim, di bude- k dita i pomocaity. Zicovei sBboval poslati vbrzku dvé veei, zich? jedna méla byti vykladem o vésech napted evedéuyeh ita pansophica), drubs méls bjti ukiekou metalysiky wnsky dokonce mysil na vydni tiskem, 2 Echod, le usuzo~ vati, de dilo bylo ui taktka hotove, Akoliv Komensky, jak vime odjinud, neioht od jara +. 1687 priloziti ruku k pansofickéms dilu, neopowstéla ho na- ddeje, Ze se mu podati bud samotnému, & 8 pomoc! jinych sepsati dilo, 0 némé mluvil Prodromus. Pie o tom dae 5/15 kvctna v dekovném liste nejmenovanéma dobrodinei, paten’ Francousi A. G, de Sancto Amando,! ktery ma na pFimluve Hartlibowu poskyt! hmotnow podporu, Ugeni o obeené harmonii webs. prbratt Vis vite pou I tr. 165 * Srov. nf sr. 167; mito je velo diledts a moblo by by sliding profi nalemu mining, ponévad! xe ze nadie xneka o tom, fe Komonsky t2 o podobnjch vieech pela dokonce Harton posal rekepis je ieme toitpredpokida, fe ukdeky 2a eahim metas (srov, st. 152). Jo govt thou nesrovnalst vena! na jd strat 2 dosti bezpesntho tai, fe Hibser mal uf pevnl polos. 1637 fuops ila > wjdadem o wScech naed evdenjeh & metafyickmn aha {eft moh! dosti neapidsproatfedaotvin Hartibowjn ou drake = jane ‘neni Kemensktho dopey, kde st isla podabneh vie Haribo tepeve tibue: Nebo nek svreha aasnazeny wad, Zo co Komeask 1.156 Hariborl acbylo jets dfinitiené vypracovin, 2 Sev dopie ©1626 fda +. 1698 Komensky privé muni o dfitvnl weds, a6 too ajelovst ne ravi Ze teato ua prni pohlod vnely 2ivér je dacs nipravdépodebndi ‘ato. Nels e dt dora, fe ie dyuek pos ‘ne apisy, Kery Komensk 16 25 eda 1635 Bul posit Sorte ae 158. Seow. nite at, ?T usa 7 vansonexsen smuDt J. A. Kons, a \worstva mélo byti Ghelnym kamenem, na némé by byla vy- budovna pansolicki soustava, V lista je podin poprvé i pre- hleday rozvrh eelého dila po sev strdnce, kteryzaslouii pozornosti, Pansofickié dilo milo byti stavéno podobné jako hmotns budova a mélo miti své zsklady, vast stavbu di télo a vesek. Zaklady (Lj. nauk o vécech napted zvédenyeh) mély tot 1H kniby, v niche by se ukazovala nutnost, moZaost a snadnost pansofie, Druhd, blavut 2ést pansolické budovy mel oun? ze tH Gésti podle tH zikladaich schopnosti roeumn, xpisobitosti jednati a reel. Vprvni se tudiz ithe wiiti rozamovému ptemysleni o vécech, v deuhé sprivnéme fednani, v tel vyjadtovant. Mala byti tedy prvni éast theore- ticki, druha prakticki, tFetf hermeneuticka. V listé je steucné fnaznagen jejich rorrh a obsah a udino, jakou metodou se bude postupovati, takie je dosti dobre patrns, jak si Komensky Predstavoval dilo po zevni i obsahové strince. Dovesenim ansofické budovy méla bjti tfeti dist, obsahujied uzitetné Pokyny © pravém ubivint pansofie jednak k zdokonalovini Gloveka jako jednotlive, jednak k nipravé véet lidskych, jednak. Konesné k vétsimu a vétsimu vyvySovani slavy bozi.' Komen- sktho rozveh pansofického dila byl celkem dobre promyslen a logicky uttidén a priznivé se list od pordajsich, kde je hojné udivino symboliky a vie se zalemiuje. Do jasné a nadgjné nélady, kter’ proniké zfetelné x obow Komenskcho dopisi, za nedlouho zaéinajizalchati stiny. Uz ¥ pititim listé Hartibovi, psaném jen o nékolik dnt pozdeji rez list panu de Sancto-Amando, t. j. dne 19, kvétna 1638, se Komensky omlouvé, Ze neposilé sliben¢ zikladni éésti pane sofie (knihu o vécech napfed zvadénych a metafysiku), id slibit dodati bud v rukopise nebo dokonee tisténou. Neptede vidané price mu nedovolily provésti posledni redakei. Z po. sledntho nimi otisténého dopisu ze dne 1. gervence 1638, kde resignovany tén zni_jes lee usuzovati, Ze slibované ukizky jeSté ani tehdy nebyly odesliny, Komensky, jent, jak tu poznamenivé, se po viee nez rok nemohl dostati k pansofi, "Vie aie ath 17S a Otistén jako pila & I nge ma sit 170 44 OraKaw Ovtoziis oss) zaial se nyni obirati pedagogickyjmi studiemi, k nimi byl veden i svjm stadem; bylt privé v lété 1638 ustanoven 2a sprivee ledenské Skoly a tak odveden od theoreticktho hloubint.’ Od pokragovini v pansofickém dile viak je 2dréovaly i jiné voei Predevsim, a& to zni paradoxné, to byl Fivy oblas, tery) vy- volalo v tehdejsim uéeném svete vydini Prodromu.* Usudky ‘© vydané knize nebyly jednotné: na jedné strané dochizely nadiené, nékdy ak pfepiaté chvdly, na druhé se oblagovala tu atetelnéji, tu skrytéji nedivéra a skepse. Komenskcho to zne- Klidaovalo a matle. K zvySent jeho vnitiniho nepokoje pispi valo i to, 2e mu Hartlib i fiat dodivali nadéje, ze nebude rnucen pracovati na pansofickém dile sim, mybré de se mu dostane pomoeniki, kleti budou seskupeni v jakési vievédné sdruzeni a budou pracovati podle jeho pokynti rechtél uz nyni sim pokragovati, ponévadi nevédel Jeho nézor setki se souhlasem ptistich pomoenik, A tak na dle jako celku nepracoval a postoupil jenom v nekterych spe- ciilaich odvétvich, jako na pk. ve fysice a v astronomil. Zdi se, ie zejména metalysika, jejit ukizky v prvni poloviei roku Hartlbovi sliboval, byla odsunuta ponskud do pozadi. Jeho prvotni zipal ochabl a dilo stilo.* "Toto ain’ je pro ads voli diletité, ponévadd potverue aie siviry 0 tom, kdy byl slomeke do. Angie potin; viding, jak od yd Prodromu Komensky nemél pieditest novell se paasol east avené sdaky metayeey. Srov. 0 tom w Hendricha Lele 18 ki je weshno seerubaé Joteno, takie se mieme zastvitl jonom u toho, co ma sjemam pro sai ote, *Vis Continuatio admonitionis fraternac, wyd. Keaéale, esate IMS “V piednlayé on Dilecidaci (Opera didactica omais sv. 1 str. 455) steme toto charatrisiké mito Sentieborn enim me juiioram ‘avitate diab sed ct lentescerc, cum calles Pensopie fire spa, nee ‘neo arbitio jm Tore procedandu,snteqoam acre, quid plaribor iz et tne doctvibur placturom esset. Now ergo ‘um progreasie, practergoae in particolrts quibusdan: vt ert Physics a amen diiaum reformat itemaie Astronomia ad kamen physicim relormanda et aa sonal Hace inguam, omnia me, nexia quomodo, a fervore primo renbsioren ‘cerunt, cum pres ios exspectans mihi sol nou este sudandum pata Predmlae bv sie pina pos aviak sachyeuj vlni pind Kemeastcho 139) 7 ansorice H sruot JA. Koweasxtio, 3s Byly i jiné ptiny. Prodromus sice vabudil veliké nad- Seni v nékterjch Kruzich, aviak pomoenic, na n&% Komenshy poéal nyni mysiti, se nehlsili; jedinow vyfimkou byl Jichym Hiabner, ktery mol 0 Komenshsho studie ui po nékolik et velmi Zivj zijem. Ad dosud nebylo mesi nimi ptimcho pisem- rho styku; prosttednikem byl Harthh, jeni ‘ochotné ozna- moval Hilbnerovi, co se dovédél od Komensktho, a naopak zase Komenskime psal_o Hibncrové adja, a’ snad_jcho jména neuvidel, jak to dinil i v jineh pripadech, Teprve po dopisu Komenského Hartibovi ze dae 1. éervence 1638," hile byla lichotivis zminks 0 nejmcnovaném Hibnerovi, osméll Hubner, jemui Hartlb asi sdelil obsah Komensksho list, do- psati autorovi Prodromu ptimo. Tak naviin tetée pisemnch stykii bow mui, tev! se dosud anali jenom prostrednictvim spoleéncho pitele. Korespondence s Hi zaing vliv na vjvoj Komenskeho stud se neomezoval jenom na vychalovini dila, njbré_ pod i konkrétni névehy a nerozpakoval se projevti nesoublas, kde se minéni rozchizela. Je to patené 1 jeho Setnch a obsablyech list Komenskému 21, 1638-41, kde jsou étné zminky 0 pansoli? Hiibnerova_priblska Kk cgasti na pansofickych pracech, doprovizené velikym pamétnim spisem! patmé Komenskcho na chvili_vzpruzla a posiila v aém odhodlant odsunouti na das price jazykovidné a didaktické vénovati se zase jenom pansofi. Hibner schvaloval Komenskeho rozhodnutt*« vyslovil nade, 2e brzy uvidi nejakou vkézku pansofického spi, Habe nerovo oéckivini nebylo docela zklamino. VEnoval-li se Ke- rensky pansofi, neutnil tak proto, aby se v klidy oddal dokonéeni slibované metalysiky, njbrt sihl k peru na obrana ynerem méla potom ponévadi Hilbner ral lado po wydini Prodromu polereve ait xivir,afinéay uk x dopish Haribo, Ze Komenskj po. wjdini Prodronss ¥inelaysce aepracaval 2 akdack peposll (Outen v pilose Ge IV, na ate. 176 a Posted? je zeerbd pecbied Mondrich: pro at oldaky nepinitj vwoho Madajeh dokledi a apie xiporné pwr pedllé vod » Je 20 dw 9, Hi 1688; Keaton, Korespondence lp 41 Die ped, Reform 1120's m tek for helovityaein babe, "Via jo lit xe dine 14,24 edna 168 » Ko 45 a ma Die ped, Reform 1,177 ly, Korepondne,%6 Drax Onvoanie 601 pansofiekeho dila, Kéyé pak posilal ns aklonku r. 1638 do Londyna pansoficky spis, nebyly to ony véci, © nichi jako ut o koro hotovch mluvi v dopisech Hatlibowi z prvi polove 1. 1638, a jez asi oGekival nedotkavé i Hlobner, t wyklad © vécech mapted zvédenjch a ukizka metalysiky: zisilka ob- sahovala obranu pansofickcho alla profi itokim, jet Byly na Komenského podniknuty v liné Jednoty. Minim spis Conatuum ppansophicorum dilueidatio in gratiam censorum fats, et dle budeme 2viti Dilucidaci. K iitoku proti Komenskému doslo nékay v druhé poloviet wt 1638; tehdy postal polsky slechtie Broniewski starsim Jednoty své poznimky o Prodeomu a vinil Komenskcho 2 bivdi Komensky se iplne obhajil ne. schizistarsieh, konant ¥ listo tomai i néktetiSlechtics bratati, Deli nitiva® viak mélo’byti rozhodauto a na pisti schii, keri se potom kouala ledau 1639. Meuitin podal Komensky zpravs Harlibovi a zirovet mu postal vjtisk Dilucidace, teré byla vydina na pkini a rockaz starieh, sheomsidenych na listo- padové schizi aby oslabila viv agitace Broniewskeho. Azkoliv byla uréena jenom kému kruhu étendfstva, ptipojil jt Hartib K druhéma vydint Prodromu, Které se privé dotiskovalo, Tak vyiel druky) pansoicky spis,jent obsahoval arci néeo doce iindho, ned co pritelé v Anglii pivodné pode opétovanych sli Komenského ofekivali. Aé slo 0 pansoi, byla to vlasiné zachizka, které opét oddlila pokraéovini v metaiysice. ZDilucidace nis zajimai dvé vii, Predeviim je 2 jenoho mista patené, jak Komenshy' pozbjval nadgje, Ze se_podati vypracovati dito, jaké mél na mysli, nenajde-ki dosti ochotnych pomocniki, ktei by pod jeho vedenim prlosili roku ke dil.? Skepse se'rodila z ivah o programy celzho dil jimi. se Komensky opét zaméstnaval. To je druhé, co nis na Dillucidac zajimi. Je pravela, Ze Komensky ml od potétku na mysli své Allo jako cele, aval jeho pivodni predstavy byly dosti redlné. Komensky se & potithu nestaral tolik 0 podrobny nérys pan sofické stavby, jako spiSe o Konkretni ukicky, 2 nicki by bylo © 0 1 vie nyo ine St. Sonste Ke Komenskho Dice v CMM str GMUS,jchoF se de pido Vi § 15 pledmluny ve Veble spivech I tr 406 18: ust] Z vansentenvet stil J A, ROMENSKENO, ” mono poznati pansofickou motodu. Také dbal o to, aby co nejdFive definitivn® propracoval pansofickou metafysiku, klerd privé méla byti 2ikladnow celé pansofieké soustavy. Pozvolna viak opousti bezpesnou pidu a vét8inou na podnéty 2vendi se pokousi podati rozvrh celcho dila a zanechiva price na metalysice, Naért, ktery je podin v listé panu de Sancto Amando,! je dosti stiialivy a nebyl neuskutednitelny, kdyby se Komensky na dilo soustiedil a kdyby se mu pro nékte odvatvi dostalo djinud pomoci. V Dilucidaci, psané o pill roku pordéj, vidime viak ui jistou zménu, | zde se podiva rozveh ppansolickcho dila, aviak na rozdil od niértu v liste panw de Saneto Amando je odén v symbolické roucho, snad timysine proto, aby util pochybnosti o pravovérnosti pansofie, snad také headéky proto, Ze Komensky byl ve such sivahéch strhovin vylhledem na velkolepé dilo, jez ho éekalo, k nejasnostem 1 symbolic Stoji 2a to srovnati oba néérty, je nejsou Zasov od sebe prilis vidileny. Jako v pronim, tak prvni misto zabieaji ivodni knihy, v' nich? by se dokazovala rutnost, moznost a snadnost pansofickcho dila. Jeito totéz, jak vim odjinud, bylo i delem Prodromu, je 2fejmé, 3 Komensky snl na mysli obdobné dio, které by bylo zdokonalenim a snad { ptepracovinim Prodroms. Podle taho nepavazoval Komensky ani Prodromus 2a préci definitival podobné jako ukizky meta- fysiky, Kkteré postal podle nacho minéni na konei 1. 1636 do Anglie a na jelicht ptepracovini, a€ to vjslovné nepravi, asi naradi v listech Harlibovi 2 prvni polovice r. 1638. Co nisleduje v obou néértech, se znaéné rozchizi. Na tmisto praktického roztridéni pansofie na tHi Gist, theoretickou, praktickou a hermeneutickou, nastupuje v Dilucidaci symbolické roadlenéni podle &ésti chrdmu Ezechiclova, jehoi smysl je, 2¢ se ve vjkladu pansofickém bude postupovati vzestupnou cestou fod véei stuotenych a viditelajch az k Bohu. Podle naértu ob- saiengho v lists panu de Sancto Amando mélo se v teoretické sti pansofie postupovati privé opaéné od nejyySstho jsoucna az ke stvofenjmn jednotlivinim. O tom, co by odpovidalo praktické hermeneutické ‘sti uvedené v listé, v Dilucidaci "Seow. we str. 156 n. alte pi & My te 173= OraKar Onwonu 12) neni uminky. Teprve na kone se dostavuje tipi shoda,jakow jime vide ud potithy, Podle obou naseta zivérem pansofie wea byt pralticka poutenio tom, jak utivatiprave motdrosti. Sroveamelioba natty, vidine, Ze prvai byl Spats, pontvads incl aa nfeteli i praktickou a pedagogickou strinku pansofie a byl by tak obsihl viechny obory, keto druby mysil pte- ‘vind na teor Uteky, proti nimz se Komensky obhajoval Dilucidact, sice ej opet plivedly k_pansoli aviak, jak jsme ut nazadil he aa prospéch dla. Komenskcho wi pfed tim zafaly ros: Dplylovali rondiné dsudky 0 Prodromu a sliby, jef 2 maoba eum ptichizly, a nyni se neklid vastne je jit® 2vjil 2 tint se pdt dostivime k onomy na pobled paradoxnime “iver, Ze vlstnéhorlvost Hidbnerova a Hartibova byl roxwoj ppansofickjch praci spe na sma nei na prospéch, Kaye Roomenskj zaéal a zejména od chile, kdy zl pelom v na- dirini na vsevédné dilo, znamenaiitodklon od eneyklopedie ie pansofiy mel, jak se zd, docela uit lin a podle ného apsal neat predmluvu a potom se dal da metafysky, herd tntla bjt zikladem eelé budovy. Dilo tae melo ist organicky Wtuphovite. Nevéasnd publikace Prodroms, kleré sice rizem Prosavila, Komenskeho, zménila pivodnpliny osudné per Fala plirozen{ tok Konenskcho sti. S poditku mél Komen Bij k'metalynice nejblize, v muznjchletech, jeiché vecholu se tehdy uz bit, mal dosti sil «schopnosi, aby vypracovalsvou Inotajsickou souslavu, Kterd by se oviem v mnohém opie ind aystemy, aviak nla mnoho proki samostaneh. Poxde zak’ byl newsle strhovin na jin pole a ke prvotnima skola Te nedostal. Vjznam tiryvku thot privé v tom, 32. podiva Sikisku # pronich let a dovoluje nim alespo8 ponékud poznatiy jaké byly Komensktho sshopnosti v dobs, kay vestné pansofi zatinal ‘Ga metaysiky se arci Komensky nikdy splat neodveti nappa. po eelf vot na ni aye, a jak v.pfedmluve na Bring veci vyznivay stale ménil ave ty a svou koncepe. Vir ede phi & Mh ate, 116 2 a ay Dilucidact § 3840 ve VeSkerjeh spisech i, et 422 a ag strain nisin obs tchto Dastaved jet Hendvche I «se 31-32 1183) 1 vawsonckven stunt J. A. Koss » Privé proto viak nedospél definitivné k cilis privé proto, ze zakladna nebyla spolchlivé vybudovina, nebyla vystavéna ani velkolepé stavba, kterou mél s poéitku na mysli, a kromé nékolika naéeti byly zhotoveny jenom nékteré Séati, Neminime uz sledovati téch véci, anise pokouleti o nové zhodnoceni Komenského metafysiky.' Pipojujeme jeSté nékolik poznimek, Které mohou podeptiti né& vyklad o datovint spisu, z néhot alomek pochizi Na8i_pozornost este pouti Komensktho korespondence z let 1639-41, kterd deli vydini Dilucidace od Komenského piijezdu do Londyjna. V Hibaerovych listech i v Komenského odpovédech jsow hojné zpravy o pansofi. Srovndme-li je, vi dime, % v nich neni zminky, Ze by Komenskj tou dobou na metalysice pracoval nebo dokonce do Londjna posilal néjake ukdaky. Komensky vice myslil na organisaci pansofickych studi touiil se dorozuméti s pFiteli, ktefi by mobli byti pomoc- niky. § Hidbnerem se vétsinou dohodoval o rozdéleni pansofie a jeho podrobnostech; je vidéli, He sim chtél co nejdtive vypracovati zevrubny rozvrh celého dila, aby pak pomoenikiim podle vioh a niklonnosti byly pridéloviny jednotlivé obory. Tou dobou je Komensky zabrin studiomi, za jejich plod mi ieme povatovati Dialyposi, vydanou v Gdansku ai r. 1643. Pravdépodobnost, #¢ af nékdy v té dobé napsal spis s meta: fysiekymi vahami, 2 nthok je ni8 Gryvek, se &im dil vice zeslabuje a nakonee se rozplyvi tiplné. Atak vime-i skoro Dezpeéné z otisténfch list z r. 1638 a » predmluvy k Diluci daci, 40 +. 1638 slibovanjch rukopisit nezaslal, vrétime se jist® radéji k daleko zfejméjai domnénce, Ze dryvek pochzi z ukdzky zaslané na sklonku +r. 1636, nek k ptedpokladu, Ze vznikl 3 +, 1639 nebo dokonce pozdaji. O tom pak, co zaméstnivalo Komenského za pobytu v Londjné vl. 1641-2 nejlepsi své- declvi podava spis Via lucis, jenz byl tehdy napsin, a v ntmé 2 Ze stark! Ieratary 0 tom_ avidin roxprava FB. Koito. Jédro rnetatyiky J. A. Komenshaho v COM. 1889 sr 463 2m, Kepraio Néatin {loco J. A. Komenskzho (189, Beisswsngroou studi |. Amos Comes als Pans (1901), Drie nek Vjznampansofiekjch sna JA. Kemer cho v Pedagorickjch Roshledech XX a ve av alia a Koncind ata Hendrichoou Vjeaj metaysiky J A. Komenského v Pedageg. Rosbledech XXMI sr 167 nin. Ke viene tome divd oii iryvek aéktere. dolly, ia ‘Oraxax Osroms het takika neni obdob s natim dryvkem, Mazeme tedy pode dnes- iho stavu vedomosti vidéti v siryvku ncjstarsi ukizku Ko- mnenského pansolie, je velmi tizce souvisela 3 Prodrome i ibyla pravdépodobne ist nejstarki redakee jeho Brainy mou Grosti Proto si jisté zaslouri, aby byla otisténa v piném znéni {se Stytmi listy, Které zase docela nove osvétluji ejenom ppomée Komenského k Harllibovi a dosud neznim Komenskho studii pan de Sancto-Amando, aybri 1 postup Romensksho pract ¥_preni polovie¥. 1638 po vydanit Pro rom Az je jenom o mabjxlomek, pfecc je nowy nile Jenannj, ponévad? mideme Wpe nez dosud_posoudit, jak Chea 'Komenskyzpracovati metalysiku na. potstha; srovaée! SBranow véel, vydanow 2 poristaloti posmring, Kens podivi Fosledn’ redakei, cazhodné nevyzni v neprospéch Komensksho prvotiny Priloby. 1 Komenskj Sam. Hartibov Leino 16126 Intea 1638 Aranvel! Clavissime Hartibi, amice et frater in Domino honorande! ‘Tandem desideratae Tuae veniunt Dantisco! Video Te mens etiam expectase am pridem, sed volut prius ad meas utimas (7/17 Jeli datas) responsuor babere, Nectus id deque abit wins a Te Jioatis stacrbo prima hac, quse miki se Dantiscum obtulit, occa- Sone togitans dlcctum nostm featrem Niclessvm,* ut hos per Biuus posta, ut voeant, ad Te mittat (bina enim mitt exemplaria), (Quo af alters intercidant, sKerae ad Te pertingant quod Deus fait ‘Multum Te amo de pietate Tua, mi Hfartibil, suntqve apad Deum meusn aota pro Te eordie mei uspvia quote. Nam agnoseo ‘Te providentie.-dvinae organon esse ad cxcitandum complurium dninioe in ea, per quae illatrandae gloriae Dei ot augendis generis umeny commodis utilis accessio fest possi, et ad concfiandum [Rmorea mtuum et stdin inter cos, qui si absque Te esse, propter incorum, Hinguarum, gentiom distantiam se vix etiam unquam nossent List dau nebgl maezen + Reonmovany ketute © Gansk, jont mat is Komenskjm i: tele stoke ost “2 eansonckvci stub J. A. Kostxsito, a edu ot ain 28 Fe fe Deus nana’ a Ewopacl obit sa ea etc, loca, unde quodee versum il attentions aa ee tac ra pertingee ean, istruiique Te ad ne ‘Salute pin ila vate, un oasis underonge 5, Fa ree eh opus Dei nuanginm dcese vel ct denigue ferns gel ft coronal Nan at sd de me dean, eine it aucun quem cum dolare et labore mullo patria Feeehil), fees atiquando in lucom edetar, bona ex pare id Carts obatcrcstions fit, me totes Ina hoe sexe ore TARY (bora mole fathcentem erent, dorutante excita aa eet quent in Te erat, tants alge nue demu, 2 eee sabwenttur ueceeataibas me, aecurste provides. verona vestige aca pracre veo, oe ee angie ant seteata, se me juvet Deus mess. Sod EE cpimlae Teac capte cx ordine Te wastes bene verti, quod Prodsomum Pansopiae (pi walgares aut, id optima intentione. st actu, malique doe Toke Grtnimom 1d babeant” Save mivabar primo, cur id me a cecigrs protestant acim ats unguam chime perisisen, ae prod sine Tmiore,adversus proud muninine. At Sein teetuk ats et quidem a Te, eal insme et ace men jus al ey fac, oslo boro, non solum amie nterprelor tm timely, sed ned. tgue co sami grating og Nam a Jed nletonque, quus exemplaraubmissa a Te Winginta sc Bommaicet sunk, bonam ivimus gratiam. Applaudunt vit seeeEest nue. opt, quam. quod. ides reprcseattum, crate erplcatar Cus rei une tapes, paulo inferus diam, ee Scenoram Mam, gus mkt nuncias, de selectins supra Cutogintaepisois Hbraqae et manuscripts malin ad faecon Rega patophices et idacticor nostros conats idoneis colleen dane Pareffor ef Iaudo el amo ct deoscloe tantam in his dil Meth Tuan, mi lari, anime. Deus Tibi servet eam men genta once operam iit enicorumaee favores et maccenatum itrantstca Snot et wifi ct fe sancto, quod tam fonts enimis weereatopert suo! Vide modo, quius til wi et quam ocisine ifetmurus lle ad me transportari quest "aa ait pla cura yencrosins Domini N,N Uiberaitate sero nobilasing domi, W. interim submis XWbras,veditae sant * Ratop,offerant. jek endo, al Heid ber svolent Komenstegtisknaat «Ox for selene uhicba pomsofceo spsu; 0 si woe. nani JV. Nowd BT Komansky st 205 0 Hendrich, 1. cy ate 1 @ eee Nj ard opis, er ott x pile & ls tom fois a1 porn se skrjor #0 timto oxn2 ‘Orakax Onvombe 66) ‘eadem dic cum cpistolis, Faciam, quod jubes, ut gratitudinem erga Utrumgue.contester. Sed hae oceasione Tien vix poterit ob wncrea tori fetnationem (quem Dantiscum primo mane abituram coguovi vesperi, has autem nocts scrips); facinm proxime. Interim super ‘duobus ills Domino N. N. postulatis, quod information! servi, hee habe. Postulet informationem aliquam de usw vero Januae fin. sguae latinae. Postulatum idem a me fit e Suecin ct muper a Wise Uslaviensibus, Factun, conscrps, sub proclo jam sudat etm adjncta generaliore de quadripartita latinae ‘nguae studi structura. per Vestibulum, Januam, Palatium ct Thesuurerion recessis ad adornan dam disseriatione didactca." Accipicts eios aliquot exemplar, hi ‘excusn fuernt. Alterum est, quod quoeritur de possbltate sruc turae tals ibe, qualem Prodromus moet dlineavt. MiMi quidem talem Tibrum, “qui verissimom, ordinatisimum Iveidisimomque va versitatis ectypum repraesentet, condi posse certum et: hot autem incertum et dubium, ana me eo ret posit perdi, cum sit supa lunius hominis vires, industriam actatemque tam perplene diffsan ferum, scieatiarum, artium ct doctrinarom mulitadinem in tam ot- dinatos, quales designamus, redigere eancelos, Amplive dicam, nce ‘me, nee aliam quenguam’ (oti adhue res nostrae se Babent)talem librum condere posse, qu: in omnibus, singular etm et aminuts perfection ite, quae rebus ines, respondeat propter nondem depre- hhensa omnia particularia et detectas omnium occaltorum rationes ‘quod tamen succestu temporis ct debitac in hie dilgentine futurum, thon dubito. Ut enim geographi in. descripsione glob terrent hac. tenus quidem in ea loca incidunt, quibus illod Terra incognita adscribere necesse habent, nec tamen propterea.‘cicntiam ipsam Suniverslis geographiae aligus incertitudins argust epesque est ios etiam incogaitos terrarum tractus temporie tract cognitum ir, si et navigand) ars. suam assecuta fuerit perfectionen et hominum confinaaverit in penetrandls Toes iis ncogatis industria: itn. Pan sophia nostra describet quidem principaliter ea, quae in. globo in. tellectus nostri jam plane nota sunt, nee tamen intermittet stringere foras et designare littora eorum, quae penitiue vstigari opus habent : fet denique non visa etiam ostendere poterit, tractus nempe omnes undique in globo hoc commonstrando, ubisitne aliquid fnveniendum ‘nee ne quacreadum reslat. Quae omnia pulcherrimos habebust uss ‘Quantum ad me, sper pracstari-a me posse, quae tituus promitit: Omnia nempe, quae humano subsunt Ingenio, vrius, me lus, brevius addiscondi‘methodum monstrabimus, Quod sie deli neaiione ipsa votorum meorum nondum sali patuit (eetc. ctiom 0 apis, jen? pop’ byl din r 1638 ve Veal titalem De sermonis latin’ suo per Vestibulum, January, Paetam et Thur lt otis guadspartto grads plene abssloendadidactica disertato wo mgt LV Nowike L evar 270 an hs Z paNsoneK¥CH STUDH J A. Konenshno. - coptare aliquid sepicater posse sapientie pars habetur et iden bona fatri opert pars est), patebit, spero, © Praynitic Pansophiis et specinine dato in sccatia prima et fundamental, Motaphysiew (quan ‘quam haee nobis Torcan ali titulo veniet). Hace duo expectate prime vere, sive manuscripts, sive (quod audius teres cogtare coep) typiz descripts, ut hine inde dimiti possint exewplaria ad eoligetia plurimorum Sadia, ualter cum proloplasmate Templi Latintatis factum est! Ex hoe ungue aestimari poterit ile sive leo, sive leume clus, sve maseulue elim, quem partriont montes aosth. Utiin ergo Tu et amici tantisper patientia et pro. me Deum or E eatalogo librorum et manaseriptorum, anno practerito (1687) tranmissorum, video interciditve quacdam aut alibi hacrere adhe Tractatum Wardi de Maguete® imprimis dalea non venase et pro: inde rogo, ut hic deauo mittatur una cum alr mittendis, Jucia fquorandam de Conatu nostro. pansophico® (ex adscripts lierarum fib anicis copia) volupe Tait cognoncere: semper quippe aiid ‘ale talia moment, ive approbent, sive improbeut coepa, Rogo Jgitur, ut ex studjose collgas oliestaque Gam ut spero plarima) suibmittas quam primum: sed optem (31 nen displiceat Ti) adsorb, ‘quoque nomina Gentorum (quod hie factom olim est), cum et lad sire pros. Quae de nobilis Sorel universe scientiae mali rinibas, non absimilbus nostri, serbuatur, admadum grate sunt? rations futur, sf impetraripossit, quidguid cine iam in boem vod! Amabo Te, delicium sieum, aahitere, ut quam primum copia ‘us fat, Spitus prophetarum subiectos esse prophetic vult spntue Christi, et quid Tuminis vert aliande venit, fd a pate lominm ei cujuslumine vere men gaudere deberus Sie fundaments veris et Uuniversalibus “uterque molimir (apero autem et ex deincatincala ogitationum maga’ illss vei plate colligo), non poterunt olim ad * Komenaky ta ste narisi na wack Dav, Veehnera: De ant ‘endo Comeniance lanuceltintats temple epstala cum protoplumate Linins, ‘Au, Ode Ady eles jent byl opin jo ukdske vith dle, aby x0 “fatto, pit av apie mide nad vkracich edbornils sro @ fom TLV. Nowak, Lear 28. ‘Nepodetlo se mt sje ter apm Komen na mal Nee ste jest by Bylo mona mnt na Sctha Warde (1617-168), axtora older astron. 0 genmetrickastronors, prac Pron wndan! pansofckcho apis Komonskiho « r. 1637 milo, jk nimo, ttal Conatum Comenianorem pracadia ex biblithece SH. Seow C toms ngné Hondrich fen sr 10, poem. 22 "Minn jo spe La once anion, end ogchésel or. 1635 do 1684. Mel jams race wits knih © Brain Mase. Nekoi bogrofickeh Mit 9 eworoa! = La grande encyelopadio wo 3, ar 23990; Gem sink (mim joou v Hibnerave Rorepondenci + Harlibrr. Sr. ma ph. Ke Gate Die pocdag. Reform 1,92 0)“a axa Onioaie (uo andem scopum fem via tendere oma, Het frsan eater facie iaimilavidenttur, cam Carimatum ditibvtor spin mula os forum Det varctate multvaram‘chadem sapentiam,coyvoscendam tshibere sole Libram domin’ den Cartes comm Dna, Jostona? trasleredam, quit now recuse operam mii, Nba id Tay root rept, amanter Te penaistns” De mil myster Tong {udins invent, sad eam certutinem destam et uid sees soso gratulemur! UL et de P. My ua qusoon tn re Feria os qq’ sumus alguandia ‘non sin’ spe cept succes, ut tions thet ny ned gat ow detail hucuue Fandaentu guides totam Mat xgue_ ado, que communkatny ess matescos ton guar, pro infalbt Babeatt sed deft nobis halen mes haves solers ti tuto commit poset Hoe aves At oro alin, non nobis laueola hace servaa est, cur invdcaman? Deon hace distribuit pro arto. Neco. Hague’ an operae sit prctvm sme redire ad fa, quie tam alorum Industtia tam bene fata Expedia. Nam i que eset ih actu agere? Uta modo ma jor hos eonstas‘sros st vocation cases propiren won det {tat henedetio diving, quo in. unua)onsantem. perpetoumauc aeternse harmonise motum revocands,humanibus menus wee pracstemas operam! Hoc enim mihi Sem ests Madde, fadenda Hgno aut metallo se ipsam In gyro ungendi vt pape fate imajores ils operns ocesone Guam repens, Quis amen sander ton abjcipropositum, fit: ogiabor gus rationepropediem cetut fam, mum imi hypeterbus nots veritas, “am execs promt wer simitudo. Atque tush faci ex consi Tuo, qu {uid facta vidbita optimum” Ta tamen, quem sucessum habeant cx Herberana. inventone.Kalthotiana experiment: docere ne tne " Jo arch tetko Pct Kero kniha mé. Komensh na mysls 0 Dra LJonstoniv, lari a wienelsktakcho pivodu,jond itv Leind a il hejne Sipky 8 sk exalontg, sro. studi V. Locme-0 D. Jonson, cin Poy Iistor 17. Tabrh. o. Zalacrife der Hor, Goulbchafe fr dic Proving Posen, rot. XXUL st, 49-176; of 2 J.V. Nowak, 16 Ti2 0 m Pisnena P.M. znomenaiperptaum mobile, ja eyité 1+ dt iho. Plinem vytvott tokoey ata biel se Komen Shieh XVI. stl ‘elt intesione:srv. 0 tom uJ. V. Wowk si. 312 n. 0 bon vgn leech jaow toké sminky w sautsond korespondenci Komenstche pital e- mina v lideck Hibnerovich Harton. 2 lta Hibnerova Hortiot te (tne 17. keitna 1637 (Keazale, Div po. Reform I, 89) sym fei oba tynalesy orsoioval Jak Shut. Harts se soem dapce Tas! te de 10 one 1635 (Koatsla, Koreypondence [32 4 ma Die pardag. Reform l 11011) se vyslovuje dost seplicky 0 zéaluhich Shurougch e emihjes¢ © pakusech har. Kaltoffa. O nich pate informavel 1 Romenshto, fend © ich nite Sint medostt preenow sinks. Kio byl Short Kalo. nee podarilo se sit oni Koatalot, oni mn (169) 7 vansonteneu sunt J. A. Kowensiio, 6 termitito." Esspectabo vero a Te primis cum savibus promissum ‘hum de’ collects epistolis et" libris" thesauram, Quibus” 0 utina addi posst’aut salle postea sequi Herbert de communibus, nat tits! Et quiequid de Sorelli Encyclopaedia sew Pansophia haberi potest. Ame vero expectabis: 1, quos petit) tracatus de Disc plinae ete" 2, Didaeticam Vesubull et Januae finguae lating. com Aissertatione ila generali de stedio lingiae Latinas 3, Didactcam Magnan. in Latium iam totam fore tanslatam et ad mundane des criptam’ (aterm exemplar mittetur ad Da, Duracum," ql mis sconsilia deme ibi agitata detexit; forsan et Tibi). 1. Pansophaie Proceognita “et Metsplysicam in tacthodi"pansopticae specimen? Tandem Te per amorem Dei et lorie ciue, quo nos alrinmque llageare videmus, “oro, ut quod eoepisth urgeas opus. Ego lam fi facia suppeditandorum sumtim (de cansio quoruta interest) Iabores ‘celesiaticos (quor vitae curs Tamil susteotandac sratia necescrio bibam) ad’ tempus aeponere decrevi atque ubi de ccrtitudine rei ‘consabit, seponam. Adeiscereque coto in laborum socictatem aliquot viros doctos, qui tam pausopbieum hoc, quam reliqua di dlactca opera perplve-iuvest, ut sam tandem juncis virtbuy ad "Vie poendmku predehos. Komenssj a2 anad mlusd a spe Herbertoce De estate, prowt lsingitar e reveltione werisimil, pono flua (og. 1626» Pat lkdeve Goro mba de nots communibes; set. tlt. 1636, a 38 an. Zalmang tsaiek” 9 ném je dope Hibmerové Harlioul se dne T2icerona 1637 (Koa€ala, Die posdeg. Reform I, 92): Mich dnt, sm Soveias und Comenies mockten bey ebater wig, sic wollen tin tfc tserth machen und einer dem andirn ginslich ua die rechte balm hfe Herbert sltehirbeg dendrite mam geben, dan sein wereth de mois ‘communis nichts anders le eine keine Pans bt quod mihi ec oper ‘lus de Vertte pene Uguide conse. Neni eek seta eploucne, jak by oma prive posadn! vite nerdévonla, £ je 0 sie jing ter moby dor Konden; ete we sun ls Herbert ze de 598 cron TOP praet Kor ‘mens, Se toudebnd occa Herbrti ols Notion commaniansgntegn Srow. Potera Koregondence, ae 133 ‘ide seimt 0 apis Distplinae ordinigae ecclesistcy in Unitate Featrum Bolemaran ratio, jen yl rin TER coy a. 1633 line, Jes toho patmn, Ze se Herts necejimaljnom o pedagogils a pansofcke pling Komenshcho, nibré 1 vnilnt Svat Jednot® bratske "0 tomto vpae vis wr. 156, pan. I 2 Komenal ade ml @ latina ovo » tchio ltch, eoiak np ad r 16S, * Zootopind date toketo miko pele Hertlibove 1 Komens, Jen’ neinaoné proeooal o sincent prot ike, jaa sonata» Dictionary ‘of National Biagrohy v0. XVI, sr, 25h (0 tela cystendch sptoch vie ee v texte ar. 156 lint Diaby, jet bya o-4 Oraxar Ootoane 70) rretm pervlvamus saxun hoc, cui volvendo solve eyo. isidavi itctemut Now quidem mole futora sunt magne, quae molimor tins tasen concianitate et unis clgonia manimem eae Tatcbuntor Spero, inlligenter mentes. Vero a Dei heneditione statis Tue Pendcbit ta operarom nostaru fervor. Ut ergo oaser ic vie erboe adhe bacrensfocts iam ad partom ae duponst, Des ory st quantum pote, idler obrctcando inva. Atque interim vale Dabam 16.26" Januari 168 PS. Domine Bergero! ipsemet respondeo. 4 Komensky Sam. Hartlibovi. Leino 19, hetna 1638 Jesus amor noster! Quae Tibi postulabas mitt, amantissime frater, ct mittenda recepi, ea habe. Unum deesse mitaberis aut indighaberis etiam, Pansophiae partem primam illam generalem (Praccognitoram et Meta. pphisioe), quam promiaeram seu type seu calamo serptam: née tamen Imtto. igvosce.Tnterveneruntiavito mihi, quae me oeeupaverunt adco, ut exteemam adzbere manam non Tievert. Faciam tamen Te voli ‘compotem, si me Deus vivum vole, quam primum. Ert interim, ‘quod abunde Te occupet, si methodinostrae ‘universrie voles coguoseere fundamenta, fines modosque. Nimirum est Didactics ipsa quae Fontes illos eontinet, unde Janta linguarum,, Pansophia simi- esque rival promanarunt, promaasbuntque plures, si coepts prudenter insstere et e fundamentis posits acdiicia excitare. perrexerins Suadeat Selomo rivitos nostros in plteas dimiti, foates autem nis custodii, ne communes cos nobiteum habeant ali. Liberlem ergo me agnosce, qui fontes etiam meos Tibi lacio communes. Extra Jocum; hoe'Te per amictiam oro, ne committas, ut in. publieam fucem venit, qualiter de Pansophiae Prodromo factom est. Catsae subsunt seriae, Exemplar non est correctum satis. Matera ipsa non dum satis ‘ayslnc pertractata, Tempus nondom valgandie leis ‘doneum. Nempe nondum constituimut ilud eallegium didactieu, de cuius necessitate et forma sab Finem capitis XXX attgi, nondum " Mindn je ext Jan Keitof Barger + drting Baicha Foleo, jn se usailit» Anglia uf na Konet Dijoh let XVI stole oybieelbrataké ral, aby oe pollo sbirka v Angi aoe. ngai R. Risen Vong don Sictor # Roky, zo. oik, tr * Vie Vekonich sped J. A. Kemenskcho (nyt niladem Uited. poli Jednot wt na Mor) 20.1, tr WD, ony 1 PARSOMIERYCH STUDI J. A. Konto, a cootulimas ea de re comslia cum ills, quorum prius in occulto ogncscere jails opus et. In gubus cum Tu sty diate eame, fm amie, quos Tecum illic habes in haee sancta conslin plaide hobiscam conrpiranter, ton potui facere, quin vobit ea communi: ‘arem, Mitlo quidem exemplar ejusdem Didactieae ad Du, Duracum, sed adhibita eadem cautione, ut noms selectis commanieetur Ides ills in Suecia communicandum putabsm, ut quid sudesse, possit Spei de nostra methodo conceptac, dstinclius etiam pervidere quest, ‘Scis arctor illu orb proveres universalem scholarum reforaationem per subjectas veguo suo terras molir, Sinifieaitque dilectos noster amicus de me eo fine accersend publicam consensum fuse factum, nf incidiet, quae propositum retardaret, cossiiorum bel licorum, imo belli propermodum ipsius moles, Me autem vocationem, obvenerit, sequi netlo, an permissurus sit statue meut; quam: ‘quam uhildum ‘determino, paratus semper obsequi Deo, ubi de Soluntate «jae constitert. Cogitaban tamen lam molestam ct invidiae hindum expositam provinciam non facile ruscpere, suadere pots, tut de sua gente homines eigont, quibus committaur negotiom, ipse amen, sf quid possem, consis (sed sub trutinam dats, nce meo, sed lorum iudicio determinatis) non recusaturum. Atque boc fine jam liber ille, summam method nostrae continens, fundamentaque is detegens'ilis communicatur, ut vel mei vicem suppleat ct ad faudendum animase, qui cogitant,acuat ‘Aderat sane mii nudius quintus Dominus Woltzogen, Baro Austriacus, hac: Wienna ad locum exilii sui redux:* qui cum mibi ‘2 Norimbergensiam ad aulam Cacsaream legato Dn. Pomero saluter attlisst,cupit de Didactcorum et Pansophicorum laborum progressu coram eognoscere, Factum est, unde ille major! clam jus studi famore arsit, ul non solum’ipse suum quoque favorem, stusia, Tabores offeret, sed et suadcret Didacticam bane no:tram in luce rit quantocijus dedicatoria ad Imperatorem, reges, principes, ve ppublcas totus Christian! orbis directa. Cum negarem consillum mihi * 0 dinnosti Durgho ve Suédiku nikotk pormimek ms J.V. Novék 6 ae MES O nitive Welzageno, jené cst + Vi do Poe zntil 1 Komenskiho, miei Komenshy we sch ezpaminkich Continaatio air Iibinisfotrnas... [Archi pro Badini 0 tote o spiel J. A. Komen- ssh es 3, ar. 8), eviak oho mévsteey chronolgicky presné nezafocae ‘Sroonni obou mist posludt ncmenite poseacens cerdkodnadasl expo Iminck Kemenshtho " Mingn je stimé narimberek méton Jon Abraham Pihmer (ov. nim JV. Nowihy Io a 26:7), nt wo didn md Sy aja 1 Komenskie a hil ho. pedporcoat Viz jeko tit Horliboel 21. 1635 © Keecelove Keresondont 1, 20-78 Oraxax OoL07U 7 Srow. k forme Ju Ve Naviika Le ate. 29-80; © taho, c0 je ahate © late Fein, spsilé, 2 Komenkg prevce! sprivu ikoly uF ne jter 1638. Vie Veiterch spin J. A. Komensksho (it ol) = 1 ae IB, 73) 1 vansontenvon stun J. A, Komen, ” m, Komensky A. G. de Saneto Amando, Leino S15 koitna 1038. Jesus! Gencrose Domine, amice et fautor honorande ‘Anicos soster Haribine remit ad me Panophicl studi subsidium cin commendatione.womitie Tai, wt a eijuy pis cura feeeliclum for ad nos derivate. Non igiur posm, qu Ti, fautor Ronorande, pro tam beuigoo in aon ct stun noneaalfct, ti in ellcetum usque chartts caudal, grains agom. Et qa em ile Du, Hlortibis) de ducbus roninatin ad. Execs Tuam yererbendim este monet, sbsequor oat Primumgue de_vero e¢ genuine Latintatis Janase usu infor. imationem types excriptom ew communica!” Nani quit per idem tempus © diversis lacs de re. cadem requsits fu, conterp inf tetova une Iibellmyutguc communica posst pris, exemparia {yporam benlicio multiple curav. hi, sper, reperict Generstas Mn'et ai quod expetwere. Si tamen hace’ qondam tall sunt, qualia, eupimas (perfect method! semitas perfctas), dice dem Areebiepransqu, ipsa rerum agit optima, quid ad perfectionem Gest sopplerique oportest,oxteuds Advi ist je tif oxo, 0 nit se mul» promi Ute Komemecho Hartlbocy lite ie ecnaien pany N-N. fen. ve tr 15). Zt, kilo ses 2 toute nopethlednaa snachou, mideme pamoct lists Hibnerave ‘Romenakinu, jen yl pain wily © promich mescch r 163) (ate Ko Sala, Korspandence 88 m). Hibmer te provi Brew operis Tal Sco ‘rophiom, quam Tuo el Doninum de Sancto Amand continents incor, Titus son general partibun, niniram theoretiea, proctice et ermencutice, omnes aut saltom plerasque aniverelsinas sapientae rnotiones comprehend posse ete video. Kvatel, jak agra x posnimky tne sr 82, lists nernsl Clomeltmahote ating dap af do konce. vine, {Ee privé v mim pdiva stain args panvofit, kara x dl me woedené 10 eit, prktickoa,taratickon 9 hermeneatichon, tae nelzepochyboeth elit, nim Hiner la, jot ttoen » tint litem, jent bl patrné ‘eid postin Hertitont tore jm advestoe.O joka osobnost mncho reve. Neji by bylo moino mpl na Ant. Clrarda de Sainte ‘Armant ent poche! kelsinh? obchodnih? roding rove « erik Jobo sptconel” il» L ISU%1G6T, Date bigrafcks v La grande enc apie, so. XXIX, ar. 86-7. Vee polibuje jest eens nému prosatin teh materi "Srum, ste te 168 pose, I» OraxaK Onvotmie um SG lee pas Se etre wee lg Tete ren ot on ios, * Palle prota K cylin’ Prodroma w I. xe. Op: didetco omnia (409-4 i tonto spe, sapietiasanicereclin noses, posites fetangse {at ration carta incur) brovitr 86 diacde demonaratar’. V tte 20 ane 6: ladna 1637 pani Hartiboctpoavi liber, feo nbd zaboat niin Jini net pono, eas otndenda eat 1. ncest, 2 posts, forme Sau ruta ef species ipa met. Hiner sce pe tin + Komen ‘him medical jk burke patro span. nt st 17, aviak mylene moh by Romans} poznatiprournitetm Harti ely Habneris nent ot (teba ppb 151 2 pansovicxyen sunt JA. Koupuseito. ay qui ext creators sapicnter dominari et ‘cum ereatore beatitudine frut acterna. Possbltas ostenditur e cos. cessis homiai ad finem suum medi, quibus ueque’adeo. instructs fst ut nil desi. Facilitas ex applicatione mediorum ad fines suos tam accurata, ut inde methodus omnia clare ct perspiue, facile xt cclerter docendi et ditcendi exsurgat atque delincetur. Structurac ‘seu ipsus corporis Pansophici partes desuimuntur ab isis facutatbus, Gqibus hominem prac bruts iatruxit >> (quod inter sabe Inter charts reper)? comdias frsan fore, sl Didactica meet “pullin in tuccm ie nami, vam paratura ili, quae ses dddam sont magve dia. ct conaditionbas SERS de Praeepue gitar foto hoe anno, at nuper serps, opera now nies ay et pope ion scape At rot Ses"sofun sede collegarum nae huus et vice Pram "tas, got a edem sobiscum conalia ance conpiant. Imprinis ses ulse mide dino i his iam pers soo, D: Georgio Veer tect, Dectore, gu molestian meas miscratus et nennem MS idem ui Latins Jovunesnsigiter adorandac. ano NaC snus pe, sib hae’ deposceeeproviniam in caque se {Sree at mihi im fonder dese methudo nostra mutum polices, retain tet prvmifendom Janise Vestbulom et quod squtar UeEcttrom Romanarum Palatvmn ea, qua iatendimus concinitate sslotnatn ae “Vette his proxina ocesine pleas, quemadmodum ct aie sosnulsberattan am ct quodam modo ad imtatione sas Jecett amie qui Tibt Oxosio hebdomadati famines, so fetes mbit epltolas, Colas utnam non closes nomen! per veteats certs indicts coligt D, eave Qusqut autem | Mele dob Hc, koho ze Komensh min 2 ut Vener, reformovangthelog (1590168) patil k vermin @ tairnja pitlim 0 pamovnikine Komensktho Fe anime a]. Haber, jens ton dahon del » Oxford «+ Hart idem sic en dopsooal 2-16 dob akuthy tins. Ze mdi dohod Je spvéangy ts nejlipe = prontho Bata Hinerova Komenskime, je Fale soénu naira Pasofe 20 de 9. Hine 1638 whe se prt thoto 5st Oraxaw Ontos p78) cat (expsctabinus autem Te dover), vehementer viru amare ot weneratcoept ab lam vatiam profundamque eruditionem, tom fer iden ia publicum bonum zclum, tam purum et niveum erga omaes cf omnia, qui se wndiqne prodit, candorem. Saepins inter legendam fureola cius observata' ct monita exsultavi Deumque, qui taalum hhune talemque nobis excitavit Avistachor, collaudai, utque cum im loriam suam servet ct magis magique donis sus impleat, ora Vis, amplius cogitationes meas Tibi detegom? Sperare coepi cum ipsum esse, quem divinitus dae tot suspinis pridem optavi etiam in Pansophiolac nostrae Prodromo illo: nempe quem Deus supplendis Aefectibus nostisencitvt, ut ubi nos desinims, lle incipats& wobi faffeca perficat, © scntilisque nostris-universals lige lumiie mar eit, ‘Verum de his et ais, ut dixi, alias uberius: nune hoe slum volui, ut scias Tuas illas querulsbundas miki ese redditas, meque permovisse, ul erebrias posthae diigentiuague de omnibus, uac ad ‘operas nosiras, perscripturus sim. Talia igitar a. nobis hoe ‘teri Indico conteatue expecta et pro me Deum ora. Amici illum nostri tem amantem amantiaime quoque ex me et D. 1. Vechaero salute, sive vobiscum adhuedum in Anglia morator, sive ad Sarellum in allan transivetavit, cuiae videndi Canto exarsit amore,’ Christus vobiscom. Dabam I. Juliet. novo 1638, Manus acta, Iterum ite- rumgue vale. v Uryvek pansofického spisu. «et seripturae libro extrinsecus collecta nondum isvat, sed tum demum, cum in sapientiae et pictais suecum seasbliter transit i, quod tum fit, cum ad ea, quae extrnsecus discimus. veritas sine fovis et linguac organis (verba Augustin’ sunt) iatus dict: Verum liatw Komenshsho dovolivi (vie Keatale, Die pact. Reform J, 121, kde se provi: Sed ne namen quaque meu sinploe Tb ltt. Ade bd felicter ‘inet carina D. Vechnrt wale). dat! Hibnerovt na pono hie sive trte a, HB 0 n "To, co pov © pradchosi posnimee, se doeiiaie | zmintow, Herd jst ste Hibneovd Hanibosts 21, ferona 163? (Kv agala. Die pend. Reform 1,99), ke Hiner o Sorat prov ...Es wed einmoht Iein grote Tat sein, mit slchem Manne in Feancreich aa shunten.fok ‘tarde the als dan vile von Comment preigen, welches thme auch sche lieb sue hivon sin onde Ota, jj2 ede pokivio, poontyi 20 pledbéing, pontoad siyok ‘bade jtéoitin v acbranich aptech Komenaktho. Proto upouilin + od cebupktho stoning elt: 0 mikterdch apse, thi 26 Komonsk de Tod, mes text v7) 7 paxsoniexven stunt J. A. Kostscto ss cst. Unde intellects luce sua exalat, volutas ad bonum directa faudel, conscientia portum prospectans laetatur. Vide, quae deta font bro Hl $22 et 25 Canon AVIIL, Quicquid pansophice traditur, fundandum cat in span rerum natura, firmandum scrip. tra, illustrandum ipsivs cordis sostri testimonits XXVIL Facultates rex percpieadi (wnnis, ratio, ide) dant veritati pracsidiom, dam naquacqee 1. sum propriam object Prchendlt, 2 a eo djudicando facaate vical fat, 3, omecs {nique simul commnem vertalem contestant ‘Nempe ensue, prehendit sensuaia, ratio. atellectslia, fides revlata Et tamen sensu, ubi opus, juvat et emendal ratio et tiremque fides, aut eam contra; tidem enim male. formatam ‘sindat ratio, raiocinatonem aberrantem sens. Prncpalter qu {lop fscultas queevi ia stam propruc objectors frtur,propragee Sire illud actone.pericitur, seus senticndo, ratio ratiocnando, fides fideodo seu ctedendo, ‘Sicubt tamen aliquid horum in actions propria Inngust vol deficit vel aberrat, tox a-ak jovatur aup- Petar, emendatur. Quod obverat pucherinum est et ad veritatem {erumn accurate vesigandam omino adhiber. debet. Nempe sensu seabi deficit, jovator a sen vel rations vel fide, Et cuss quidem ant divers, aul ae ipso. Divero ut vis, conspesto tle, putat exe saccarim, Iiberatur ab crore gust vel tacte (nam sl tacts aeron et; ae ipso, sao modo iteret expe: iment, ut at vie semimersum sub aqua rim cxittimat ese inact, emeodabur& se fpeo, ramino aqua extactum fntuendo ‘Avratione: ut cam yisus ham alla msjorem dabitane a ratione ‘rors convinetr. Aides at cum fovisiin, ue senrot mim fpparen, ip amen vablibus, quae palpamas, enemis, ponidems Certora eae far) cogimur. Ratio cub det yl aberrat,suppletur et emendatur ab aia ration, 2006, 4 de. Ab alia ration, frmiore set, el prior ‘cedere’cogitur. A sensu: cim experimentum sensuale ostenditratlo- natione ealletam aliquid nom procsdere. ct aliquem paalogiim ‘ce commissum. fide: cum revsatione diving, ut aliquid contra Tationationis nostraedecretacredaman, nobis obtine Ex gr. ‘hortuorum resureecionem, quam ratio per ee acgre. admit Fides sieobi Ianguescit aut aberat, juvatr idem fide, ration, sensu, Fide, id ext pluribus out larionbus et fiorbus testinoni {que fidem omnino stabiiant. Ut cum Petros conversorum Jud nim fem, quam apostolorum de Christo testimonis. adhiberan, Collaudane adit: Et habemus firniorem propheticum semonem, cil bene facts attendentes ete. 2. Petr 1, 19. Rationes cum rato re ad credendum propositae absurditatem affingens, alia ralione con Welle, ne inpedimento sit fidel, ut_cum Paulus resurectons rculim (qut igus fides est ct a ratione atta oppugaatar,56 OraKax OoL02I ns} angumento ab hesbaram revivsesntia patito defendit, Sense: ut cum Ghrates spostlorun de restrrectone sua idem fevaturs cones fandom se dedi. Rem com omanium fide vine creditor Deus feats quendam sen interaum dat, a appaet ex Heb, Ta" ete. Exyo Canon XIX, Quiequid pansophice dacetas, do ceatun quantum potest, per omuia cognitionis prim Cipla, wt fidel ratio, ration! tenuue et vice vores Adstiputentur ubique, quo certi reddamur scive aos Nempe ul quemadmodum yrammaticus sine authortate, jure consultus sine Tege, phlosophus ae ratione, theologus sine sripturs polshistor sve ilustribus exemplis lout erubeset: ita pansophns ne evidentibus sensusm, rations divinaeque revelationie demonstra Somibus logui eeubescat, Nam tum demam veritas rerum satis certo cf tuta est, cum sensus noster cea vem’ particulayis et onsen ‘a eandem formans rerum complorim generalie et aesensus Dei st hhominum vere sapientum aliquid ita esse allestantiam communis plane conveniant XXVUL, Usrpandae ergo sunt facultates omnes circa omaia, ut communis veritas communi ope detegat "Veritater in profundo acer ques sunt pilsoph. Non iui, com son in cortce rerum hacret sed. ipeas rem tedallas ef entra eceupel. Qua tamen Deo post conttatas ree rum quoqve ‘nessuram (enimom nempe nostram, uo. faGones ct comments: fatlones emuium exsta), condere: tus superaddito verbo. ella de mutts monere placuits Tea ls sie semper coferenda unt cath invicem eminandaque tnctin il hia cogeoscend! prinpla ut {uioqld eile, shi obvent, oc, lo, to organo pertetstan Cimionem tet vette. Unig ene eet ost doses Aeternus veritatis Tons, Deus, ui aso ipso disidere auaquam potest, tla cum ais ate alls modis eandem vertatem. det, Ergo Canon XX. Quicquid in pansophia docetur, ad saturac, seripturae notionumgee anim! humanitatem que sensuum, rationum, fidet consensum doceatur Maximum veritatis indicium est (dicit illustrissimus Herbertus)' liged'ommibesinllter vider cum i sine univeralsProvidentie, Gyine.rebur preci, dipenstione fet nequat.Quida gtr Slulto mags onsiom tention, rvonum, tetinotoram, pracerin Givinorom, wnivereaem conser, quotca haber! pote, wo ila Hs verte norma agnorcamus, Sit ego legis Insta, ut ona per omala docestur. Nam duphim siden (at ike’) ul ° Zag anglick filosf (1583-1689), o johot Mla dio De veritat ete mal Romensle neal sje: sae. oie ste 10, poor. 2. us) 1 wansortckvou stunt J. A. Koes 7 Aidicerunt litera, tiplum videbunt, qui ania tripici oculo, corporis, ment, fdei videbunt, quae vider! possunt TXXIX, Natural veritas ut innatereat, opus ea est exigi ad aturae ipsius,eatioais sanac scripturaeque sterae. norms Hor ex 1. ia naturalibus nom eat fidendam reeeptis opinio aibus, aut aliens testimomis, sed. deducenda sont’ omnia, quantum potest, ad sonsualom experiatiam, ut quid ipsa rerum natura 5° se aut-mon esse fateatur, constct. 2. Et rational processu int Fendum in causas el effecia ommiuin, quae fiunt,colatone sim {1 dissiaiuns ad dcptchendendae verse rerum aiferentiae, 3. Denies jn ajorie moment rebue diving etiam. testimonis, “ut certwsina perm Dei commentar,consulenda sunt, Nee obstat,qund seriptira noe operore deseribat aturam aut ex profes, "Nan aap Iominum dicts, etiam obiter elapsa, plus aestimantar, quan aliuisn rerum minis oar verbotisime oratio: quid in sapientiaim’ Del fhicla? "Et quemadaodun opulentissimi hominis oxigen clavis vel ingentem thesauram resoreare, ita sacpe aus Det vox maga austevia rechudere potest Espo: Canon XXL Omnis naturalia pansopho ad harmo: niam totius naturae, seripturac, notionumaue com anim reducenda sunt XXX, Revelatorum veritas ut inotesat, opus est interprets Leip seritira ipo nara rerum, rations sunae nor ve Sriptaraplena eat cum, majesty, tom simpictti Deus i logutur, sed homintbus logs, plerumque simplicbus. Hine litud Deut, 8, 5: Siet evudit fin suum bomo (sempe adie ftatem ive condescendenda), i Dominus Deus tous cradit te Eng Tegenda verba,cerpturae ut verbasummae sapientine com Jnfsulate.nostn” ballet. Ubi squidem absrusius occur, ScrutarUet Gust enim Christos Joh. 5139) Edque pli hae via 1. Seriptra psa, conferenda scrpturas seripors, wt alia als rinitrent lcem. St enim verum ext il: Optimus Taterpres ver- Sorum quisqve svoram estymentem ta aciptura Toquents Spirits ‘uae reddat tslse gua ipecmet? Nempe als atque als terbis'rem candem ct st ipsum explisne? Centum enia. et ci to ine cst sgoreur, ams! tvolite dcaar Sed persica Sn ale ecm" ve peopasCnai tmojestatem Zines quppe toese widetar ils, quae tamquam velo ‘Guodam ab ale caceauntat), Heo fit, ut adem seiptra de fisdem feb alibi quidem testis, clarae loguatur, ut tandem tot Serpturae tba poss quod et tnbult David: cam ease fee tl Irinntem oct Ceri et hoe Spirit Sanctum, peepetoum of floram” Del ditatorem, sumquam sb contarum cre, tian STvcrepanta log videatar” Quemadiodun esi in natura contrara Sant (Galdum et figldun), qos univers non evertnt, ed temper Ton, se ipsa vero in rerum eneratione adjuvant ct saptntiam. Dei