FINANN PROSTEDKY NA VYDN TTO KNIHY POSKYTLA ESK POJIOVNA

Pomoc pi zskn vydavatelskch prv poskytl Institute for Humane Studies, George Mason University, Fairfax, Virginia, USA

Milton Friedman

KAPITALISMUS A SVOBODA

Liberln institut Praha 1993

Autorizovan peklad z americkho vydn publikovanho The University of Chicago Press, Ltd. Copyright 1962,1982 by University of Chicago Copyright Liberln institut, 1993 Vechna prva jsou vyhrazena. dn st knihy nesm bt reprodukovna nebo dle ena v dn form, dnmi prostedky, elektronickmi nebo mechanickmi, bez psemnho souhlasu Liberlnho institutu. Translation Ji Jon, 1993 Vdeck redakce: Ji Hlavek, Ji Schwarz Jazykov redakce: Ivana Mergerov, Olga Janekov ISBN 80 - 85787 - 33 - 4

Obsah
Pedmluva k eskmu vydn Pedmluva k vydn v roce 1982 Pedmluva k vydn v roce 1962 vod Kapitola I Kapitola II Vztah mezi ekonomickou a politickou svobodou loha vldy ve svobodn spolenosti Vlda jako tvrce pravidel a soudce Vldn kroky v ppadech technickho monopolu a efekt sousedstv Vldn zsahy z paternalistickch dvod Kontrola penz Komoditn standard Mnov ad s volnost rozhodovn Pravidla msto ad Mezinrodn finance a organizace obchodu Vznam mezinrodnho mnovho du pro ekonomickou svobodu loha zlata v americkm mnovm systmu Platby na bnm tu a nik kapitlu Alternativn mechanismus dosaen rovnovhy zahraninch plateb Plovouc mnov kurzy jako een svobodnho trhu Politick opaten nezbytn pro svobodn trh zlata a deviz Odstrann omezen obchodu ze strany Spojench stt Fiskln politika loha vldy v procesu vzdlvn Obecn vzdlvn oban Vysokokolsk a univerzitn kolstv Odborn kolstv 7 10 13 15 20 32 34 36 40 42 44 46 49 54 58 58 59 61 63 66 68 70 73 81 81 91 93

Zvr Kapitola III

Kapitola IV

Kapitola V Kapitola VI

Kapitola VII Kapitalismus a diskriminace Legislativn innost v oblasti "spravedliv zamstnanosti" Zkony o prvu na prci Segregace ve kolstv Monopoly a spoleensk odpovdnost podnikatel a odbor Rozsah monopolu Zdroje monopolu Pimen vldn politika Spoleensk odpovdnost podnikatel a odbor Poskytovn licenc k vykonvn povoln Dvojznanost vldnho omezovn ekonomickch aktivit, do nich se mohou lid zapojovat Politick problmy z udlovn licenc Udlovn lkaskch licenc Rozdlen pjm Etika rozdlovn Pomocn loha rozdlovn podle vyroben produkce Fakta o rozdlen pjm Vldn opaten uren ke zmn rozdlen pjm Opaten tkajc se spoleenskho blahobytu Rzn opaten tkajc se blahobytu Starobn a vdovsk pojitn Zmrnn chudoby Liberalismus a egalitstv

99 101 104 106 108 109 115 118 119 122 122 127 132 141 141 145 147 149 154 154 158 165 168 170

Kapitola VIII

Kapitola IX

Kapitola X

Kapitola XI

Kapitola XII Zvr

Pedmluva k eskmu vydn

Kdy byla ped tm 30 lety poprv vydna tato kniha, byl na Zpad rozen nzor, e kapitalismus je nespravedliv a nemorln a e je na nejlep cest bt vystdn centrlnm plnovnm a kolektivismem. Na Vchod byly tyto nzory roziovny gigantickou propagandou a dezinformacemi a byrokracie ve stejn dob oslavovala vsledky sovtskho systmu. Sovtsk kolektivismus podle Chruovovch pamtnch slov byl peduren k tomu, aby ns "pohbil". Od t doby bely udlosti na Vchod a Zpad zcela odlin, ne pedpovdala vtina zpadnch intelektul. Co se odehrlo na Vchod, znte lpe ne j, proto se soustedm na Zpad. Kampa za znrodnn prmyslu a detailn centrln plnovn, odehrvajc se po II. svtov vlce, na Zpad ztratila dech, kdy socialist poznali, e znrodnn je receptem na pltvn, neefektivnost a byrokracii. Odstrannm ziskovho motivu se nedoshlo oekvan vy produktivity. Detailn centrln plnovn bylo v rozporu s lidskmi svobodami, kter se lidem usadily v podvdom a centrln plnovn se stalo politicky neudriteln. Proto socialist pesunuli sv sil od znrodnn vrobnch prostedk ke znrodnn vsledk vroby, od detailnho centrlnho plnovn k budovn sttu blahobytu, financovanmu vysoce odstupovanmi danmi. Kdy tato kniha byla napsna, tento trend se u vrazn prosadil. Vldn vdaje ve Spojench sttech u do 60. let peshly tetinu nrodnho dchodu a tento podl byl jet vy v Britnii a skandinvskch zemch. Tato tendence zstala zachovna po nkolik desetilet a byla pouze zpomalena, ne vak odstranna, volbou Ronalda Reagana ve Spojench sttech a Margaret Thatcherov v Britnii. Ve Spojench sttech dnes vldy pmo utrcej stku rovnajc se tm 4 5 % nrodnho dchodu a daj po soukromch osobch a podnicch dodaten vdaje. Vldy ve Spojench sttech nepochybn ovldaj celkov vce ne polovinu produktivnch zdroj spolenosti. V tomto smyslu jsme dle ne v pli cesty k dokonalmu socialistickmu sttu. Nyn by vak st njak oban Spojench stt nazval svou zemi socialistickou, a to z jednoduchho prostho dvodu. Nkolika mlo obanm je poskytovna nezanedbateln st jejich blahobytu prostednictvm vldnch program. Tyto programy jsou vak vtinou sebezniujc, nebo prost nkomu berou, aby mohly dt jinm. Napklad farmi produkujc mlko jsou

subvencovni,

aby

se

udrely

vysok

ceny

mlka,

stejn

jsou

subvencovny koly a chud a postien, aby si mohli koupit drah mlko. Jak jsem napsal v tto knize: "...vt st novch opaten podniknutch vldou v nkolika minulch desetiletch nedoshla svch cl...Tato opaten jsme si mohli dovolit a byli jsme je schopni pekonat pouze dky mimodn ivotnosti trhu. Neviditeln ruka se ukzala bt mocnj v pokroku ne viditeln ruka v cest zpt". Dnes pjdu mnohem dle. Sla viditeln ruky na cest zpt ohrouje pekonn sly neviditeln ruky prosadit pokrok. Hospodstv Spojench stt je stle jet neproduktivnjm hospodstvm svta. Nyn se vak trpme vnmi socilnmi problmy, kter vyplvaj pmo z vldnch opaten. sti New Yorku, kter vypadaj jako rozbombardovan oblasti, jsou pmm dsledkem vldn kontroly njemnho, kter vlastnci dom mohou dat. Stejn alostn podmnky bydlen v jinch mstech jsou vsledkem sttn vstavby a subvencovn bydlen, restriktivnch vldnch nazen o bydlen a pedpis o bydlen v rznch oblastech. Vzdln je v krizi. Souasn generace ve Spojench sttech je prvn v na historii, kter bude mn vzdlna ne jej rodie, a to se tk zvlt chudch a postiench, dky alostnmu stavu kol v mstskch centrech. Dvod? koly jsou pevn zcela sttnm monopolem. Prvo a podek se hrout, centra naich mst se stvaj nevhodnmi k ivotu, roste zloinnost, vznice jsou peplnn, pestoe se stav v rekordnch termnech. Dvod? Tak zvan drogov vlka je vedena nespn. Vytv vlnu nsil a zloinu a v mnoha ppadech postihuje zcela nevinn obti. Vznice jsou peplnny lidmi zavenmi za obchodovn s drogami, pesto vak ilegln obchod s drogami pev. A tato litanie pokrauje. To ve m pm vztah k eskoslovensku. Pes problmy, s nimi se Spojen stty potkaj, m velk st jejich obyvatel ivotn rove, kterou jim zvid vtina obyvatel svta. Proto svd povaovat Spojen stty a jin zpadn zem za svj vzor v domnn, e zaveden modernho sttu blahobytu by mlo bt vlastnm clem. Tento cl by mohl bt uskuteniteln, a u je douc i ne, v eskoslovensku 1939, kdy bylo jednou z nejproduktivnjch a nejbohatch zem svta. Neviditeln ruka by snad mohla mt dostatek sly nst nklady spojen se zavedenm sttu blahobytu. tyi desetilet socialismu vak uvrhly eskoslovensko do stavu, v nm se nachz. Vclav Klaus k: "Tet cesta je cestou do tetho svta". Dnen Spojen stty nejsou sprvn model pro eskoslovensko. Sprvn modelem je eskoslovensko tictch let, Spojen stty ped I. svtovou vlkou, Britnie 19. stolet anebo snad nejnovj pklad -

Hong-kong v obdob ped tm, ne se Britov dohodli s any o jeho peveden pod nskou sprvu. To je model, kter jsem se pokusil nartnout v tto knize - konkurenn kapitalistick spolenost, pevn zaloen na soukromm vlastnictv a svobodnm trhu. Tato slova jsou mon u ti desetilet star, ale tyto ideje plat neomezen. Pochzej z vah mch pedchdc a zkuenost stalet. eskoslovensko m velkou pleitost, ale el tak velkmu nebezpe padku a stagnaci hospodstv. Vm, e tato tl kniha pome uskutenit pleitost, kter povede k cli - svobodnmu a prosperujcmu eskoslovensku.

3. kvtna 1991

Milton Friedman Hoover Institution Stanford, California, USA

Pedmluva k vydn v roce 1982

Pednky, ze kterch mi moje ena pomohla sestavit tuto knihu, jsem pednesl ped tvrt stoletm. Rekonstruovat intelektuln klima t doby je obtn i pro osoby tehdy inn, nato pak pro vce ne polovinu souasnho obyvatelstva, kter bylo v t dob mlad deseti let, i jet vbec nebylo na svt. Ti z ns, kter v tehdejch letech hluboce znepokojovalo nebezpe, je znamenal pro svobodu a prosperitu rst vldnch intervenc, triumf sttu blahobytu a keynesinskch mylenek, pedstavovali nepatrnou izolovanou meninu a vtina naich kolegintelektul ns povaovala za vstedn. Dokonce jet i sedm let po prvnm vydn tto knihy byly v n vyjden nzory natolik vzdlen hlavnmu proudu, e kniha nebyla recenzovna v dnm vznamnm nrodnm periodiku - ani v New York Times i Herald Tribune (tehdy jet vydvanm v New Yorku), v Chicago Tribune, v Time nebo Newsweek, a dokonce ani v Saturday Review akoliv byla recenzovna v londnskm Economist a v pednch odbornch asopisech. A to se jednalo o knihu urenou irok veejnosti, napsanou profesorem na pedn americk univerzit, knihu, kter se mlo v ptch osmncti letech prodat vce ne 400 tisc vtisk. Je nepedstaviteln, e by se podobnho zachzen dostalo jin publikaci, jejm autorem by byl ekonom s podobnm profesionlnm postavenm, kter by vak byla naklonna sttu blahobytu i socialismu nebo komunismu. O t o m , jak vrazn se zmnilo za posledn tvrtstolet intelektuln klima, svd naprosto odlin pijet m knihy "Free to Choose" v roce 1980, jejm spoluautorem je moje ena. Obsahuje stejnou zkladn filosofii jako kniha "Capitalism and Freedom" a d se ci, e je jejm "pmm potomkem". Byla recenzovna vemi hlavnmi periodiky, asto mimodn atraktivn a rozshle. Nejene byla sten petitna v Book Digest, ale rovn byla inzerovna na obalu. Za prvn rok se j prodalo ve Spojench sttech asi 400 tisc vtisk, byla peloena do dvancti jazyk a potkem roku 1981 byla vydna ve velkm nkladu pro irokou veejnost v broovan podob. Jsme s manelkou pesvdeni o tom, e v rozdln kvalit hledat rozdln pijet obou knih nememe. Prvn kniha je vce filosofick a abstraktn, a m tud hlub zklad. "Free to Choose" m vce konkrtnch podrobnost, mn teoretickho rmce, a tak spe dopluje ne nahrazuje "Capitalism and Freedom".

10

Na prvn pohled by se mohlo zdt, e rozdlnost pijet lze pipsat moci televize. Podle "Free to Choose" byl natoen stejnojmenn seril televizn spolenosti PBS, jeho spn uveden v dob vydn knihy j nepochybn zajistilo vynikajc pozici. Jeliko u samotn existence a spch televiznho programu je svdectvm zmn intelektulnho klimatu, bylo by to vysvtlen povrchn. V 60. letech ns nikdy nenapadlo vytvoit podobn televizn seril jako "Free to Choose". Pokud by se vbec pro takov program nali sponzoi, nebylo by jich mnoho, a pokud by njakou nhodou takov poad byl natoen, prezentovan nzory by nenalezly mnoho vnmavho publika. Odlin pijet druh knihy a spch televiznho serilu jsou spolenmi dsledky zmny nzorovho klimatu. Mylenky v obou knihch maj stle daleko k hlavnmu nzorovmu proudu, ale nyn jsou intelektulnm spoleenstvm alespo respektovan a s vysokou pravdpodobnost tm bn mezi irokou veejnost. Zmna nzorovho klimatu nebyla vyvolna touto ani mnoha jinmi knihami se stejnou filosofickou tradic, jako jsou Hayekova "Road to Serfdom" a "Constitution of Liberty". Na dkaz posta uvst pspvky pednesen na sympoziu k publikaci "Capitalism, Socialism and Democracy", vydan v roce 1978 vydavateli Commentary, v n se mimo jin uvd: "V posledn dob zaala bt mylenka, e mezi kapitalismem a demokraci me bt nutn spojen, pijateln pro adu intelektul, kte kdysi takov nzor pokldali nejen za nesprvn, ale za politicky nebezpen." Mj pspvek se skldal z rozshl citace "Capitalism and Freedom", ze strunj citace Adama Smitha a ze zvrenho pozvn: "Vtejte na palub". 1 ) Nepotm-li tento mj pspvek, jet v roce 1987 vyjadovalo pouze 9 z 25 pspvk na sympoziu nzory, kter mohly bt klasifikovny jako sympatizujc s hlavnm poselstvm "Capitalism and Freedom". Zmnu nzorovho klimatu nepivodila teorie i filosofie, ale zkuenost. Rusko a na, kter kdysi pedstavovaly pro tdy intelektul velk nadje, jasn selhaly. Velk Britnie, jej fabinsk socialismus tak vrazn ovlivoval americk intelektuly, se nachzela v hlubokch potch. Ve Spojench sttech byli intelektulov, kte vdy pedstavovali stoupence velk vldy a znanou vtinou podporovali nrodn demokratickou stranu, rozarovni vlkou ve Vietnamu a pedevm lohou, kterou sehrli prezidenti Kennedy a Johnson. Mnoh z rozshlch reformnch program takov vlajkoslvy minulosti jako blahobyt, veejn bytov vstavba, podpora odbor, spojovn kol, federln pomoc vzdlvn, dobroinn akce - se obrtily v popel. Jejich kapsy byly zasaeny, podobn jako u ostatnho obyvatelstva, inflac a vysokmi danmi. Nikoliv pesvdivost

11

mylenek vyjdench v knihch zabvajcch se principy, nbr tyto jevy vysvtluj pechod od zdrcujc porky Barry Goldwatera v roce 1964 k pesvdivmu vtzstv Ronalda Reagana v roce 1980, co byli dva mui se stejnm programem a poselstvm. Co je potom lohou knihy jako je tato? Podle mho nzoru m dvoj posln: Za prv, poskytnout nmt k diskusi. Jak jsme napsali v pedmluv k "Free to Choose": "Jedin osoba, kter vs me pln pesvdit, jste vy sm. Muste o problmu ve volnch chvlch pemlet, zvaovat etn argumenty, nechat je zvolna vykvasit a po uritm ase pemnit sv preference v pesvden". Za druh, a to je dleitj, ponechat monost volby, dokud si okolnosti nevynut zmnu. V soukromch a pedevm ve vldnch ujednnch existuje obrovsk netenost - tyranie statu quo. Pouze skuten nebo oekvan krize vede ke skuten zmn. Kdy takov krize nastane, zvis dal podniknut akce na mylenkch, kter jsou k dispozici. Jsem pesvden, e to je n hlavn kol: rozvjet alternativy existujc politiky, udrovat je ivouc a dostupn, dokud se politicky nemon nestane politicky nevyhnutelnm. Mj osobn pbh me ilustrovat, co mm na mysli. Nkdy koncem edestch let jsem se dostal na univerzit ve Wiscontinu do debaty s nenapravitelnm kolektivistou Leonem Keyserlingem. Domnval se, e mi zasad zdrcujc der zesmovnm mch nzor jako krajn reaknch, a rozhodl se uinit tak pedtnm ze zvru druh kapitoly tto knihy, kde je uveden seznam bod, o kterch jsem prohlsil, e "nemohou bt, jak se domnvm, na zklad ve uvedench princip ospravedlnny". S publikem student si dobe rozuml, kdy prochzel moji ostrou kritiku cenovch podpor, tarif atd., a se dostal k bodu 1 1 : "Brann povinnost mu v mrov dob". Mj nesouhlas s nvrhem vyvolal bouliv potlesk a on ztratil publikum i debatu. Shodou okolnost je tento nvrh na mm seznamu trncti neospravedlnitelnch vldnch aktivit jedin, kter byl dosud pijat, avak ani zde nen vtzstv v dnm ppad definitivn. Pokud jde o adu ostatnch poloek, stle vce jsme se vzdalovali od princip v tto knize obhajovanch, co byl na jedn stran dvod, pro se zmnilo nzorov klima, a na druh stran je to dkaz toho, e tato zmna mla doposud mal praktick dopad. Svd rovn o t o m , e zkladn kritika, kterou tato kniha pedkld, je v roce 1981 stejn aktuln jako v roce 1962, i kdy nkter podrobnosti a pklady mohou bt zastaral.

12

Pedmluva k vydn v roce 1962

Tato kniha pedstavuje dlouho zpodn vsledek pednek, kter jsem ml v ervnu 1956 na konferenci zen Johnem Van Sicklem a Benjaminem Roggem ve Wabasch College a sponzorovan Volkerovou nadac. V nsledujcch letech jsem vystoupil s podobnmi pednkami na Volkerovch konferencch, zench Arthurem Kempem na Claremont College, Clarence Philbrookem na univerzit North Carolina a Richardem Leftwichem na Oklahoma State University. V kadm ppad pokrvaly obsah prvnch dvou kapitol tto knihy, kde jsou vyloeny principy, je pak byly aplikovny na rzn soubory specilnch problm. Jsem zavzn editelm jmenovanch konferenc nejen za to, e m pozvali pednet, ale jet vce za jejich kritiku a poznmky k nim a za ptelsk nalhn zaznamenat je pokusn v psemn form. Dkuji i Richardu Cornuellovi, Kennethu Templetonovi a Ivanu Bierlymu z Volkerovy nadace, kte zodpovdali za uspodn konferenc. Rovn jsem zavzn astnkm, kte m pinutili svm pronikavm zkoumnm, hlubokm zjmem o problmy a neuhasitelnm intelektulnm nadenm znovu promyslet mnoh body a opravit etn chyby. Tato srie konferenc vystupuje jako jedna z nejvce stimulujcch intelektulnch zkuenost mho ivota. Je zbyten pipomnat, e pravdpodobn neexistuje ani jeden editel konference i jej astnk, kter by souhlasil v tto knize se vm. Jsem vak pesvden, e neodmtnou pevzt za ni uritou odpovdnost. Za filosofii obsaenou v tto knize a za jej etn podrobnosti vdm mnoha uitelm, kolegm a ptelm, pedevm vynikajc skupin, k n jsem ml tu est se pipojit na univerzit v Chicagu: Franku H. Knightovi, Henry C. Simondsovi, Lloydu W. Mintsovi, Aaronu Directorovi, Friedrichu A. Hayekovi, George J. Stiglerovi. Prosm za prominut, e jsem nemohl jmenovit podkovat za vechny jejich mylenky, kter najdou v knize vyjden. Nauil jsem se od nich tolik, a to, co jsem se nauil, se stalo natolik soust mho vlastnho uvaovn, e bych nevdl, jak jednotliv body k poznmkm pod arou vybrat. Neodvauji se sestavit seznam mnohch ostatnch, jim jsem zavzn, abych se nedopustil nespravedlnosti tm, e z nepozornosti njak jmno vynechm. Nemohu vak nezmnit sv dti, Janet a Davida, kter nebyly ochotny pijmout nic jako samozejm, a pinutily m tak vyjdit technick zleitosti srozumitelnm jazykem, m se zlepilo m chpn problm

13

a doufm, e i mj vklad. Souasn dodvm, e rovn ony pijmaj odpovdnost pouze za prezentaci nzor, ani by se s nimi ztotoovaly. erpal jsem voln z dve publikovanch materil. Prvn kapitolu tvo pepracovan materil, publikovan dve pod nzvem uitm pro tuto knihu v Felix Morley (ed.), "Essays in Individuality" (University of Pennsylvania Press, 1958), a v opt jin podob se stejnm nzvem v The New Individualist Review, Sv. 1, . 1 (duben 1961). Kapitola 6 je pepracovanm lnkem, publikovanm poprv pod stejnm nzvem v Robert A. Dolo (ed.), "Economics and the Public Interest" (Rutgers University Press, 1955). sti ostatnch kapitol byly pevzaty z mch rznch lnk a knih. Refrn "Nebt m eny, nebyla by tato kniha napsna" se stal v akademickch pedmluvch bn. V tomto ppad to plat doslova. Shromdila trky rznch pednek, sladila rzn verze, peloila pednky do neho, co se vce podobalo spisovn anglitin, a byla hlavn hnac silou pi dokonovn knihy. Uznn na tituln strnce je nedostaten. Moje sekretka Muriel A. Porterov pedstavovala v dobch nouze innho a spolehlivho pomocnka a jsem j velmi zavzn. Napsala na stroji vtinu rukopisu, podobn jako mnoh dvj verze i jejich sti.

14

vod

Prezident Kennedy v asto citovan pasi svho nstupnho projevu uvedl: "Neptej se, co pro tebe tvoje zem me udlat - ptej se, co me udlat ty pro svoji zemi". Vraznm rysem nlad na doby je, e se kontroverze ohledn tto pase sousteuj nikoliv na jej obsah, ale na jej pvod. Ani jedna polovina tohoto prohlen nevyjaduje vztah mezi obanem a jeho vldou, kter by byl hoden idel svobodnho lovka ve svobodn spolenosti. Z paternalistickho "co me pro tebe udlat tvoje zem" plyne, e vlda je ochrnce a oban chrnnec, co je nzor, kter se nesluuje s vrou svobodnho lovka ve vlastn odpovdnost a vlastn osud. Z organismickho "co me udlat pro svoji zemi" plyne, e vlda je pn nebo bostvo a oban jeho sluha nebo vc. Pro svobodnho lovka pedstavuje "zem" soubor lid, ze kterch se skld, a nikoliv nco, co je nad nimi. Je hrd na spolen odkaz a spolen tradice. Vldu vak povauje za prostedek, za nstroj, a nikoliv za zdroj pzn a dar, za pna i boha, kter m bt slep uctvn a poslouchn. Neuznv dn nrodn cl vyjma konsensu, pokud jde o cle, kter oban individuln sleduj. Neuznv dn nrodn motiv vyjma shody individulnch motiv oban. Svobodn lovk se nebude ptt ani na to, co me jeho zem udlat pro nho, ani na to, co me udlat on pro svoji zemi. Spe se bude tzat: "Co mohu j a moji spoluoban udlat prostednictvm vldy, abychom lpe dostli naim individulnm povinnostem, abychom se mohli piblit naim clm a pedevm abychom chrnili nai svobodu?" A k tto otzce pipoj dal: "Jak meme zajistit, aby se vlda, kterou jsme vytvoili, nestala Frankensteinem, kter zni prv tu svobodu, k jej ochran vznikla?" Svoboda je vzcn a kehk rostlina. N rozum nm k a historie to potvrzuje, e velkou hrozbu pro svobodu pedstavuje koncentrace moci. Vlda je pro zachovn na svobody nezbytn, je nstrojem, s jeho prostednictvm ji meme uskuteovat; pi koncentraci moci v rukou politik je vak i hrozbou pro svobodu. I kdy lid, kte touto moc disponuj, maj zpotku dobrou vli a i kdyby nebyli zkorumpovni moc, kterou vykonvaj, tato moc pilk a zformuje lidi jinho raen. Jak meme z pslibu vldy tit a zrove se vyhnout ohroen svobody? Dva irok principy zakotven v na stav dvaj odpov na to, pro byla nae svoboda dosud zachovna navzdory tomu, e - i kdy tyto principy byly hlsny jako pouky - v praxi byly asto opakovan poruovny.

15

Za prv, rozsah vldy mus bt omezen. Jejm hlavnm kolem mus bt chrnit nai svobodu jak ped vnjm neptelem, tak ped naimi spoluobany; udrovat zkon a podek; vynucovat plnn soukromch smluv a podporovat konkurenn trh. Vedle tto hlavn funkce nm me vlda obas umoovat dosaen i toho, co bychom individuln dosahovali obtnji a nkladnji. Avak kad takov "pouit vldy" je zateno nebezpem. Nemli bychom se mu vyhbat - a ani to nen mon - ale ne k tomu pistoupme, mly by jasn pevaovat vhody. Spolehneme-li se pedevm na dobrovolnou spoluprci a soukrom podnikn, a to jak v ekonomickch, tak v jinch innostech, meme zajistit, aby soukrom sektor fungoval jako kontrola moci vldnho sektoru a jako inn ochrana svobody projevu, nboenstv a mylen. Druh irok princip k, e moc vldy mus bt rozptlen. Pokud m vlda vykonvat moc, je lpe, in-li tak na mstn rovni ne na rovni stt, resp. na rovni stt ne ve Washingtonu. Pokud nejsem spokojen s tm, co moje mstn spoleenstv dl, a u se jedn o odvoz odpadk, otzky urbanistickho lenn msta i o koly, mohu se pesthovat do jinho mstnho spoleenstv, a i kdy se k tomuto kroku odhodl mlokdo, samotn monost uinit ho psob jako kontrola. Pokud nejsem spokojen s t m , co dl mj stt, mohu se pesthovat do jinho. Nejsem-li spokojen s t m , co na m uvaluje Washington, mm v tomto svt rlivch nrod mlo alternativ. Obtnost vyhnout se nazenm federln vldy in centralizaci pro jej stoupence samozejm znan atraktivnj. Jsou pesvdeni, e jim umon innji uzkoovat programy, kter jsou podle jejich nzoru v zjmu veejnosti, a u se jedn o pesun prostedk od bohatch k chudm i ze soukromch pro vldn ely. V jistm slova smyslu maj pravdu. Tato mince m vak dv strany. Mt "moc dlat dobro" znamen rovn mt "moc kodit". Ti, kdo dnes maj moc, nemus ji mt ztra; a co je jet dleitj: co jeden lovk povauje za dobro, jin me povaovat za zlo. Velkou tragdi sil o centralizaci podobn jako sil o zven rozsahu vldnch zsah obecn je, e za nm stoj vtinou lid dobr vle, kte budou jako prvn litovat jeho dsledk. Zachovn svobody je ochrannm argumentem pro omezovn a decentralizaci vldn moci. Existuje ale rovn konstruktivn argument: velk pokroky civilizace, a u v architektue, malstv, vd, literatue, prmyslu i zemdlstv, nebyly dosaeny centralizovanou vldou. Kolumbus se nevydal na hledn nov cesty do ny na zklad rozhodnut parlamentn vtiny, akoliv ho sten financoval absolutistick monarcha. Newton a Leibnitz; Einstein a Bohr; Shakespeare, Milton

16

a Pastemak; Whitney, Mc Cormick, Edison a Ford; Jane Addamsov, Florence Nightingaleov a Albert Schweitzer; nikdo z nich neposunul hranice v oblasti lidskho poznn a porozumn, v literatue, v technickch monostech i ve zmrnn lidsk bdy na zklad vldnch nazen. To, eho doshli, bylo produktem individulnho gnia, pevnho zastvn meninovch nzor a spoleenskho klimatu pipoutjcho rozmanitost a rznorodost. Vlda neme nikdy napodobit rozmanitost a rznorodost individulnho jednn. Nepochybn me kdykoliv zlepit ivotn rove mnoha jednotlivc zavedenm jednotnch standard bydlen, vivy nebo odvn; zavedenm jednotnch standard ve kolstv, pi vstavb silnic nebo ve zdravotnictv me centrln vlda bezpochyby zlepit vkonnost v mnoha mstnch oblastech a mon i v prmru za cel spoleenstv. V dynamickm pohledu vak vlda nahrad pokrok stagnac, rznorodost, dleitou pro experimentovn, je me vyzdvihnout budouc zaostvajc nad dnen prmr, uniformn prmrnost. Tato kniha diskutuje o nkterch z tchto velkch problm. Jejm hlavnm tmatem je loha konkurennho kapitalismu (organizace podstatn sti hospodsk aktivity prostednictvm soukromch podnik fungujcch na svobodnm trhu) jako systmu ekonomick svobody a nezbytn podmnky svobody politick. Vedlejm tmatem, kterm se zabv, je loha, jakou by mla hrt vlda ve spolenosti oddan svobod a spolhajc se pi organizovn hospodsk innosti pedevm na trh. Prvn dv kapitoly se zabvaj tmto problmem na abstraktn rovni spe z hlediska princip ne konkrtnch aplikac. Nsledujc kapitoly aplikuj tyto principy na adu konkrtnch problm. Lze si pedstavit, e abstraktn vklad me bt pln a vyerpvajc, ale dv uveden kapitoly jsou od tohoto idelu urit daleko vzdleny. Aplikace princip neme bt vyerpvajc ani teoreticky. Kad den pin nov problmy a nov okolnosti. To je dvod, pro loha sttu neme bt formulovna v podob specifickch funkc jednou provdy. Je to tak dvod, pro as od asu musme znovu pezkoumat principy een kadodennch problm, v jejich nemnnost doufme. Vedlejm produktem je nutn optovn testovn princip a jejich vytbenj chpn. Pro politick a ekonomick nzory rozvjen v tto knize je velice vhodn mt nlepku. Oprvnn a patin nlepka je liberalismus. Bohuel, neptel systmu soukromho podnikn povaovali za vhodn si jeho nlepku pivlastnit, m se mu dostalo nejvyho, by nezamlenho uznn2), take ve Spojench sttech zaal mt liberalismus

17

znan odlin vznam, ne jak ml v devatenctm stolet, i jak m dnes v pevn sti Evropy. Intelektuln hnut, kter se rozvinulo v osmnctm a na potku devatenctho stolet a kter se zaadilo pod nzev liberalismus, zdrazovalo svobodu jako konen cl a jednotlivce jako nejvy entitu ve spolenosti. Ve svch zemch podporovalo "laissez faire" jako prostedek omezen role sttu v hospodskch zleitostech, a tud zven lohy jednotlivce; ve vztahu k zahrani podporovalo svobodn obchod jako prostedek mrovho a demokratickho vzjemnho spojen nrod svta a v oblasti politiky podporovalo vytven zastupitelsk vldy a parlamentnch instituc, omezovn arbitrrn moci sttu a ochranu obanskch svobod jednotlivc. Pojem liberalismus zaal bt ve Spojench sttech koncem devatenctho stolet a pedevm po roce 1930 spojovn se zdrazovnm neho zcela odlinho, pedevm v oblasti hospodsk politiky. Zaal bt ztotoovn s ochotou spolhat se pi dosahovn doucch cl spe na stt ne na soukrom dobrovoln smlouvy. Hesly se msto svobod staly spe blahobyt a rovnost. Liberl devatenctho stolet povaoval prohlubovn svobody za nejinnj zpsob, jak podporovat blahobyt a rovnost; liberl dvactho stolet povauje blahobyt a rovnost za pedbn poadavek nebo za alternativu svobody. Liberl dvactho stolet zaal ve jmnu blahobytu a rovnosti podporovat oivovn prv t politiky sttnch intervenc a paternalismu, proti kter klasick liberalismus bojoval. Samotnm aktem otoen hodin zpt k merkantilismu sedmnctho stolet cejchuje rd skuten liberly jako reakcione! Zmna vznamu v chpn pojmu liberalismus je vraznj v oblasti ekonomick ne politick. Liberl devatenctho stolet stejn jako liberl dvactho stolet schvaluje parlamentn instituce, zastupitelskou vldu, obansk prva apod. Avak i v politick oblasti jsou znan rozdly. Liberl devatenctho stolet byl rliv na svobodu, obval se tud centralizovan moci, a u v rukou vldy i v soukromch rukou, a podporoval politickou decentralizaci. Liberl dvactho stolet podporoval iny a centralizovanou vldu schvaloval jen do t mry, pokud ml dvru v prospnost moci, je se nachz v rukou vldy viditeln kontrolovan volii. Kad spory ohledn toho, kde m bt moc alokovna, rozhodne ve prospch sttu na kor msta, ve prospch federln vldy na kor sttu a ve prospch svtov organizace na kor nrodn vldy. Dky zkomolen pojmu liberalismus zaaly bt asto nzory, kter byly dve jako liberln nazvny, oznaovny za konzervatismus. Tato

18

alternativa ale nen uspokojiv. Liberl devatenctiletho stolet byl radikl jak v etymologickm smyslu t m , e el vci hned na koen, tak v politickm smyslu schvalovnm podstatnch zmn spoleenskch instituc. To pslu i jejich modernm ddicm. Nepejeme si zachovat sttn intervence, kter natolik zashly do na svobody, i kdy chceme samozejm uetit ty, kdo je podporovali. Navc zaal pojem konzervatismus pokrvat v praxi tak irok spektrum nzor a nzor navzjem natolik nesluitelnch, e budeme bezpochyby svdky bujen takovch oznaen s pomlkou, jako je libertarinsko-konzervativn a aristokraticko-konzervativn. sten dky m neochot popustit tento vraz stoupencm opaten, kter by zniila svobodu, sten dky tomu, e nemohu nalzt lep alternativu, em tento problm pouvnm slova liberalismus v jeho pvodnm smyslu - ve smyslu doktrny nleejc svobodnmu lovku.

19

Kapitola 1
Vztah mezi ekonomickou a politickou svobodou
Mnoho lid je pesvdeno, e ekonomie a politika jsou oddlen a do znan mry mezi nimi neexistuje dn spojen; e svoboda jednotlivce je politick problm a materiln blahobyt problm ekonomick; e libovoln politick uspodn me bt kombinovno s libovolnm ekonomickm uspodnm. Hlavnm projevem tto mylenky je v souasn dob obhajoba "demokratickho socialismu" mnohmi z tch, kte bez rozmlen odsuzuj omezovn individuln svobody, zaveden v Rusku "totalitskm socialismem", a kte se domnvaj, e je mon, aby njak zem pijala zkladn rysy ekonomickho uspodn Ruska a pitom zajistila prostednictvm politickho uspodn svobodu jednotlivce. Tez tto kapitoly je, e tento nzor je iluze, e existuje blzk spojen mezi ekonomi a politikou, e je mon pouze urit kombinace politickho a ekonomickho uspodn a pedevm e spolenost, kter je socialistick, neme bt zrove demokratick ve smyslu zruky svobod jednotlivce. Ekonomick uspodn hraje pi podpoe svobodn spolenosti dvoj lohu: na jedn stran tvo sama svoboda ekonomickho uspodn soust iroce chpan svobody, take ekonomick svoboda je cl sm o sob; na stran druh ekonomick svoboda je nepostradatelnm prostedkem k dosaen svobody politick. Vzhledem k tomu, e intelektulov jsou siln zaujati proti uznn dleitosti pedevm tohoto aspektu svobody, je nutn prvn z uvedench funkc ekonomick svobody obzvlt zdraznit. Intelektulov maj sklon pohrdat tm, co povauj za materiln aspekty ivota, a sv vlastn sledovn domnle vych hodnot vidt jakoby v jin rovin vznamnosti a jako hodn zvltn pozornosti. Pm vznam ekonomick svobody je vak pro vtinu oban zem co do dleitosti pinejmenm srovnateln s nepmm vznamem ekonomick svobody jako prostedkem svobody politick. Oban Velk Britnie, ktermu nebylo z dvod devizovch omezen umonno strvit dovolenou po druh svtov vlce ve Spojench sttech, byl zbaven zkladn svobody stejn jako oban Spojench stt, ktermu byla odepena pleitost strvit svoji dovolenou v Rusku vzhledem k jeho politickm nzorm. Jednou lo o zjevn ekonomick omezen svobody, podruh o politick, ale nen mezi nimi dn zsadn rozdl.

20

Oban Spojench stt, kter je zkonem donucen vnovat zhruba 1 0 % svch pjm na zakoupen uritho dchodovho pojitn spravovanho vldou, je zbaven odpovdajc sti sv osobn svobody. Epizoda se skupinou farm Amishovy sekty dramaticky ukzala, jak siln me bt toto omezen svobody pociovno a jak se pibliuje omezen svobody nboensk, kterou by vichni povaovali spe za "obanskou" i "politickou" svobodu ne za "ekonomickou". Tato skupina z principilnch dvod povaovala povinn federln starobn pojitn za poruen svch obanskch individulnch svobod a odmtala platit dan i pijmat dvky. Aby byly nroky na poplatky socilnho zabezpeen uspokojeny, byla prodna na aukcch st jejich dobytka. Je pravda, e oban, kte povauj povinn penzijn pojitn za omezovn svobody, me bt mlo, ale stoupenec svobody nikdy hlavy nepotal. Podobn je zbaven zkladn sti sv svobody oban Spojench stt, ktermu zkony rznch stt zakazuj zvolit si povoln podle vlastnho vbru, pokud k jeho vkonu nedostane licenci. Stejn tak je zbaven sv svobody lovk, kter by chtl nap. smnit st svho zbo se vcarskem za hodinky, ale zabrauje mu v t o m njak kvantitativn kvta. Plat to i pro Kaliforana, uvznnho za prodej Alka Seltzer za cenu, kter je ni ne cena stanoven vrobcem na zklad tzv. zkona o "slunm obchodu", stejn jako pro farme, kter neme pstovat tolik penice, kolik by chtl, a tak dle. Je jasn, e ekonomick svoboda je mimodn dleitou soust svobody celkov. Ekonomick uspodn povaovan za prostedek dosaen cle politick svobody je dleit kvli vlivu, kter m na koncentraci i rozptlen moci. Ten druh ekonomickho uspodn, je poskytuje ekonomickou svobodu pmo - toti konkurenn kapitalismus, podporuje rovn svobodu politickou, nebo oddluje ekonomickou moc od moci politick, a tmto zpsobem umouje, aby jedna vyvaovala druhou. Historick dkazy hovo o vztahu mezi politickou svobodou a volnm trhem jednoznan. Nevm o dnm ppadu, e by se nkdy nkde vyskytovala spolenost, kter by se vyznaovala znanou mrou politick svobody a kter by pro organizaci pevn sti sv hospodsk aktivity nepouvala nco, co je srovnateln se svobodnm trhem. Protoe ijeme v pevn svobodn ekonomice, mme tendenci zapomnat, jak je asov a prostorov omezena existence neho, co se podobalo politick svobod; typickm stavem lidstva je tyranie, poddanstv a bda. Zpadn svt devatenctho stolet na potku dvactho stolet vystupuje v obecnm trendu historickho vvoje jako npadn vjimka. Politick svoboda pila v tomto ppad jasn jako doprovod svobodnho

21

trhu a rozvoje kapitalistickch instituc. Tak t o m u bylo s politickou svobodou i ve zlatm vku ecka a v potench dnech msk e. Historie pouze naznauje, e kapitalismus je nezbytnou podmnkou politick svobody. Je zejm, e nen podmnkou postaujc. Faistick Itlie a faistick panlsko, Nmecko v rznch obdobch bhem poslednch sedmdesti let, Japonsko ped prvn svtovou vlkou, carsk Rusko v letech ped prvn svtovou vlkou - to ve jsou spolenosti, kter nelze konec konc oznait jako politicky svobodn. V kad vak byl soukrom podnik dominantn formou ekonomick organizace. Je tud zjevn mon, aby existovalo ekonomick uspodn, kter je ve svch zkladech kapitalistick, a politick uspodn, kter nen svobodn. I v tchto spolenostech vak mli oban mnohem vce svobody ne oban v modernch totalitnch sttech, jako je Rusko nebo nacistick Nmecko, kde je ekonomick totalismus spojen s totalismem politickm. I v Rusku za cara mli nkte oban za uritch okolnost monost zmnit prci bez svolen politickho adu, protoe kapitalismus a existence soukromho vlastnictv v jist me centralizovanou moc sttu kontrolovaly. Vztah mezi ekonomickou a politickou svobodou je sloit a v dnm ppad nen jednostrann. Bentham a filosofit radiklov byli potkem devatenctho stolet naklonni povaovat politickou svobodu za prostedek k dosaen ekonomick svobody. Byli pesvdeni, e masy lid jsou omezovny na n uvalenmi restrikcemi a pokud by politick svoboda dala vtin lid hlas, uinili by to, co je pro n dobr, ili hlasovali by pro "laissez faire". Retrospektivn nelze prohlsit, e by se mlili. Znan mra politick svobody, kter existovala, byla doprovzena ekonomickmi reformami ve smru rozshlho zavdn "lassez faire". Po tto zmn v ekonomickm uspodn nsledovalo znan zven blahobytu irokch vrstev. Po triumfu benthamovskho liberalismu v Anglii devatenctho stolet nsledovala reakce v podob zven zsah vldy do ekonomickch zleitost. V Anglii i v ostatnch zemch byla tato tendence znan urychlena obma svtovmi vlkami. V demokratickch zemch se msto svobody stal pevldajcm heslem spe blahobyt. Intelektuln potomkov filosofickch radikl - mimo jin Dicey, Mises, Hayek a Simons - si uvdomovali tuto implicitn hrozbu individualismu a obvali se, e pokraujc pohyb smrem k centralizovan kontrole hospodsk aktivity proke sprvnost mylenek z knihy "Cesta do otroctv", jak svoji pronikavou analzu tohoto procesu Hayek nazval. Zdrazovali ekonomickou svobodu jako prostedek dosaen svobody politick.

22

Udlosti od konce druh svtov vlky ukazuj zase na jin vztah mezi ekonomickou a politickou svobodou. Kolektivistick ekonomick plnovn se skuten stetlo s ekonomickou svobodou. Pinejmenm v nkolika zemch ale nebylo vsledkem potlaen svobody, ale obrcen hospodsk politiky. Nejvraznj pklad pedstavovala opt Anglie. Bodem zvratu bylo pravdpodobn nazen o "kontrole zamstnn", kter labouristick strana pes velk obavy povaovala za nutn zavst, aby mohla uskuteovat svoji hospodskou politiku. Pokud by byl tento zkon v pln me pijat a realizovn, znamenal by centralizovanou alokaci jednotlivc mezi rzn povoln. Toto opaten bylo v tak ostrm protikladu s osobn svobodou, e bylo zavedeno pouze v zanedbatelnm potu ppad a po krtk dob bylo zrueno. Zruen innosti tohoto nazen bylo pedzvst pro rozhodujc posun hospodsk politiky, kter se vyznaoval omezenm spolhnm se na centralizovan "plny" a "programy", zruenm etnch kontrolnch opaten a zvenm drazem na soukrom trh. K podobnm posunm politiky dolo i ve vtin ostatnch demokratickch zem. Bezprostedn vysvtlen uvedench zmn politiky spov v omezenm spchu centrlnho plnovn i v jeho pmm selhn pi dosahovn vytyovanch cl. Tento nezdar sm vak alespo v jist me pipad na vrub politickm dsledkm centrlnho plnovn a neochot dodrovat jeho logiku v ppadech, kdy by to znamenalo hrub potlaovat uctvan soukrom prva. Me se docela dobe stt, e tento posun znamen pouze doasn peruen kolektivistickho trendu dvactho stolet. I kdyby tomu tak bylo, ilustruje tsn vztah mezi politickou svobodou a ekonomickm uspodnm. Historick dkazy nemohou bt nikdy samy o sob pesvdujc. Mon to byla pouh nhoda, e k expanzi svobody dolo zrove s rozvojem kapitalismu a trnch instituc. Pro by zde mlo existovat spojen? Jak jsou logick vazby mezi ekonomickou a politickou svobodou? Pi diskusi o tchto otzkch budeme nejprve uvaovat o trhu jako o pm sousti svobody a potom o nepmm vztahu mezi trnm uspodnm a politickou svobodou. Vedlejm produktem bude nrt idelnho ekonomickho uspodn pro svobodnou spolenost. Pi posuzovn spoleenskho uspodn povaujeme jako liberlov svobodu jednotlivce i rodiny za konen cl. Svoboda jako hodnota je v t o m t o smyslu spojen se vztahy mezi lidmi. Pro Robinsona Crusoa nem na oputnm ostrov (bez jeho spolenka Ptka) naprosto dn vznam. Plat pro nj na jeho ostrov urit "omezen", m omezenou "moc" a pouze konen poet alternativ, ale dn problm svobody ve smyslu

23

relevantnm pro nai diskusi neexistuje. Podobn jako ve spolenosti neme svoboda nic ci o tom, co jednotlivec se svoj svobodou dl; nepedstavuje vezahrnujc etiku. "Skuten" dleit jsou ty etick problmy, ped ktermi stoj jednotlivec ve svobodn spolenosti problmy, jak se svoj svobodou nakldat. Existuj tud dva soubory hodnot, kter bude liberl zdrazovat - hodnoty, kter maj vznam pro vztahy mezi lidmi, co je souvislost, kdy povauje za hlavn prioritu svobodu; a hodnoty, kter maj pro jednotlivce vznam pi naplovn svobody, co je oblast individuln etiky a filosofie. Liberl povauje lovka za nedokonalho tvora. Problm spoleensk organizace povauje za negativn problm, jak zabrnit "patnm" lidem konat zlo, a stejn tak za problm, jak umonit "dobrm" lidem konat dobro; piem samozejm "patn" a "dob" lid mohou bt tit, v zvislosti na t o m , kdo je posuzuje. Zkladn problm organizace spolenosti spov v tom, jak koordinovat hospodskou innost velkho potu lid. Aby dostupn zdroje mohly bt efektivn vyuvny, je i v relativn zaostalch spolenostech nezbytn rozshl dlba prce a specializace funkc. Rozsah koordinace, potebn k zajitn monosti plnho vyuit pleitost nabzench modern vdou a technologi, je ve vysplch spolenostech vrazn vt. Doslova miliony lid jsou zapojeny do procesu vyrbt kad den chlb, nemluv u o procesu vyrbt kad rok automobily. Sladit tuto rozshlou vzjemnou zvislost se svobodou jednotlivce pedstavuje vzvu zastncm svobody. V podstat existuj pouze dva zpsoby koordinovn hospodsk innosti milion lid. Jednm z nich je centrln nazen zahrnujc pouit donucen, co je technika armdy a modernho totalitskho sttu. Druh zpsob je dobrovoln spoluprce jednotlivc, tedy technika trhu. Monost koordinace prostednictvm dobrovoln spoluprce se zakld na zkladnm, a pesto asto popranm tvrzen, e z ekonomick transakce maj prospch ob strany za pedpokladu, e se jedn o vzjemn dobrovolnou transakci a e ob strany jsou informovny. Ve sv nejjednodu podob se takov spolenost skld z ady nezvislch domcnost - jakoby ze souboru Robinson Cruso. Kad domcnost pouv zdroje, kter kontroluje, pro vrobu zbo a slueb, a ty pak smuje za podmnek vzjemn vhodnch pro ob smluvn strany a za zbo a sluby vyroben jinmi domcnostmi. Svoje poteby me tud uspokojovat spe ne pmo (tj. vrobou zbo pro vlastn bezprostedn spotebu) nepmo (tj. vrobou zbo a slueb pro jin). Pro pijet tto nepm cesty samozejm hovo vy objem produkce, umonn dlbou prce a specializac funkc. Protoe domcnost m vdy

24

monost vyrbt sama pro sebe, nemus do dn smny vstupovat, pokud z n nem prospch. Pokud z n tedy nebudou mt prospch ob strany, k dn smn nedojde. Spoluprce je tedy dosaeno bez donucen. Pokud by byly konenmi vrobnmi jednotkami domcnosti, specializace funkc a dlba prce by daleko nedospla. V modernm svt jsme se dostali mnohem dle. Vytvoili jsme podniky, kter funguj jako prostednci mezi jednotlivci v loze dodavatel slueb a odbratel zbo. Podobn by nemohla specializace funkc a dlba prce pli pokroit, kdybychom se nadle spolhali na naturln smnu vrobku za vrobek. Jako prostedek usnadnn smny a oddlen akt koup a prodeje na dv sti byly tud zavedeny penze. Urujc charakteristika trnch technik dosaen spoluprce se pln ukazuje v ekonomice prost smny, ve kter nefunguj podniky ani penze, a to navzdory dleit loze podnik a penz v na skuten ekonomice a navzdory etnm a sloitm problmm, kter pinej. Podobn jako v jednoduchm modelu, i ve sloit ekonomice s existenc podnik a penn smny je spoluprce pesn individuln a dobrovoln za pedpokladu, e: a) podniky jsou soukrom, take konenmi smluvnmi stranami jsou jednotlivci; b) jednotlivci se mohou skuten svobodn rozhodnout, zda vstoup i nevstoup do jakkoliv konkrtn smny, take kad transakce je striktn dobrovoln. Mnohem snadnj je uvst tyto podmnky obecn, ne formulovat je podrobn i specifikovat pesn institucionln uspodn, kter nejvce napomh jejich zachovn. Velk st technick ekonomick literatury se ve skutenosti zabv pesn tmito otzkami. Zkladnm poadavkem je zachovn zkona o podku, aby bylo zabrnno fyzickmu donucen jednoho jednotlivce druhm, aby se zajistilo plnn dobrovoln uzavench smluv a aby tud pvlastek "soukrom" dostal smysl. Mimo to vznikaj pravdpodobn nejobtnj problmy s monopoly, kter omezuj skutenou svobodu tm, e jednotlivcm odepraj alternativy dostupn k pslun smn, a problmy z "efekt sousedstv", t j . z dopad na tet strany, kter nemohou bt odkodnny nebo pinuceny odkodnn zaplatit. Podrobnji budou tyto problmy diskutovny v nsledujcch kapitolch. Pokud se poda zachovat skutenou svobodu smny, hlavnm rysem trn organizace hospodsk innosti je to, e zabrauje jedn osob zasahovat do vtiny aktivit jin osoby. Spotebitel je chrnn ped donucenm ze strany prodvajcho, nebo existuj ostatn prodavai, se ktermi me jednat. Prodvajc je chrnn ped donucenm ze strany

25

spotebitele,

nebo

existuj jin

spotebitel,

kterm

me

prodat.

Zamstnanec je chrnn ped donucenm ze strany zamstnavatele, nebo existuj ostatn zamstnavatel, u kterch me pracovat, atd. A trh ve zajiuje neosobn a bez centralizovanho adu. Hlavn zdroj nmitek proti svobodnmu hospodstv spov opravdu prv v t o m , e tento kol pln tak dobe. Poskytuje lidem to, co si pej, a nikoliv to, o em si njak zvltn skupina mysl, e by mli dostat. Za mnoha argumenty proti svobodnmu trhu se skrv nedostatek vry v samotnou svobodu. Existence svobodnho trhu samozejm neodstrauje potebu vldy. Naopak, vlda je nezbytn jednak jako frum pro uren "pravidel hry", jednak jako soudce, kter interpretuje a zajiuje dodrovn dohodnutch pravidel. Trh vrazn sniuje rozsah problm, kter mus bt eeny politickmi prostedky, a tud minimalizuje rozsah, ve kterm se vlda mus hry pmo astnit. Charakteristickm rysem jednn prostednictvm politickch kanl je, e maj tendenci vyadovat nebo vynucovat znan rozsah jednotnosti. Velkou pednost trhu na druh stran je, e umouje rznorodost. Politicky vyjdeno se jedn o systm pomrnho zastoupen. Kad lovk me hlasovat pro tu barvu kravaty, kterou si peje, a me ji dostat; nemus se ohlet na to, jakou barvu si peje vtina, a nemus se podrobit, pokud se nachz v menin. Kdy kme, e trh poskytuje ekonomickou svobodu, odvolvme se prv na tuto vlastnost trhu. Jej dsledky vak zrove dalece pesahuj ekonomickou oblast. Politick svoboda znamen, e neexistuje, aby byl lovk svmi blinmi k nemu donucovn. Moc donucen pedstavuje pro svobodu nejvt hrozbu, a u se nachz v rukou monarchy, dikttora, oligarchie i momentln vtiny. Zachovn svobody vyaduje, aby takovto koncentrace moci byla odstranna v nejvy mon me a aby byla rozptlena a rozdlena jakkoliv moc, kter neme bt eliminovna vyaduje tedy systm kontroly a protivhy. Odstrannm organizace hospodsk innosti z psobnosti politick autority trh tento zdroj donucovac moci eliminuje. Umouje, aby ekonomick sla pedstavovala kontrolu politick moci spe ne jej poslen. Ekonomickou moc lze iroce rozptlit. Neexistuje dn zkon zachovn, kter by znamenal, e by dochzelo ke vzniku novch center ekonomick sly pouze na kor existujcch center. Decentralizovat na druh stran politickou moc je obtnj. Me existovat ada malch nezvislch vld. Mnohem obtnj je vak zachovat v rmci jedn velk vldy poetn, stejn siln mal centra politick moci, ne zachovat ve velk ekonomice poetn centra ekonomick sly. V jedn velk ekonomice

26

me existovat ada milion. Me vak existovat vce ne jeden opravdu vynikajc vdce, jedna osoba, na kterou se sousted veker energie a naden jejch spoluoban? Zsk-li centrln vlda moc, bude to pravdpodobn na kor mstnch vld. Zd se, e existuje nco jako "fixn objem politick moci", kter je mon rozdlit. Je-li tud spojena s politickou moc moc ekonomick, zd se koncentrace tm nevyhnuteln. Je-li na druh stran ekonomick moc oddlovna od moci politick, me slouit jako jej kontrola a protivha. Sla tohoto abstraktnho argumentu me bt nejlpe znzornna pkladem. Ukame nejprve hypotetick pklad, kter nm me zmnn principy objasnit, a potom nkter skuten pklady z posledn doby, je ilustruj zpsob, jak funguje trh pi zachovn politickch svobod. Jednm z rys svobodn spolenosti je dozajista svoboda jednotlivce oteven obhajovat a propagovat radikln zmnu struktury spolenosti, pokud je tato obhajoba zamena na pesvdovn a nezahrnuje slu i ostatn formy donucen. Znmkou politick svobody kapitalistick spolenosti je, e lovk me oteven obhajovat a pracovat pro socialismus. Stejn tak by politick svoboda v socialistick spolenosti vyadovala, aby bylo lovku umonno obhajovat zaveden kapitalismu. Jak by mohla bt v socialistick spolenosti svoboda obhajovat kapitalismus zachovna a chrnna? Aby lid mohli nco obhajovat, mus bt v prvn ad schopni vydlat si na ivobyt. Ji to v socialistick spolenosti znamen problm, nebo vechna pracovn msta jsou pod pmou kontrolou politickch ad. Aby socialistick vlda umonila svm zamstnancm obhajovat zsady pesn opan, ne jak vytyuje oficiln doktrna, musela by uinit akt sebepopen, jeho obtnost jasn ukazuje zkuenost ze Spojench stt po druh svtov vlce, kdy existoval problm "bezpenosti" mezi federlnmi zamstnanci. Pedpokldejme vak, e tento akt sebepopen by byl uskutenn. Aby mla obhajoba kapitalismu njak vznam, mus bt jeho stoupenci schopni svoji vc financovat - uskuteovat veejn mtinky, zveejovat prohlen, platit vyslac as v rozhlase, vydvat noviny a asopisy atd. Jak mohou tyto prostedky zskat? V socialistick spolenosti mohou existovat a pravdpodobn existuj lid s vysokmi pjmy, a mon dokonce s velkmi obnosy kapitlu v podob vldnch obligac a podobn, ale to budou nezbytn veejn ednci. Je mon pedstavit si drobnho socialistickho ednka, kter si pes otevenou obhajobu kapitalismu udr sv msto. Tko si vak lze pedstavit vysoce postavenho socialistickho ednka, kter obhajuje takovto "podvratn" akce.

27

Jedinm zdrojem prostedk by mohly bt mal stky od velkho potu nich ednk. To vak nen reln een. Aby toti bylo mono tyto zdroje zskat, muselo by bt mnoho lid ji pesvdeno. Nam problmem vak je, jak zahjit a financovat kampa, je by mla tohoto pesvden doshnout. Radikln hnut v kapitalistick spolenosti nikdy takto financovna nebyla. Obvykle byla podporovna nkolika zmonmi jednotlivci, kte se stali pesvdenmi - Frederickem Vanderbilt Fieldem i Anitou McCormick Balineovou nebo Corliss Lamontovou, chceme-li jmenovat alespo nkter prominentn jmna z posledn doby, i Bedichem Engelsem, jdeme-li dle do minulosti. To je mlo zmiovan loha nerovnosti bohatstv pi zachovn politick svobody - loha ochrnce. V kapitalistick spolenosti sta k realizaci jakkoliv podivn mylenky pesvdit pouze nkolik zmonch lid, aby ji podpoili finannmi prostedky, a takovch lid - nezvislch ohnisek podpory - existuje mnoho. A ve skutenosti vlastn ani nen nezbytn pesvdovat lidi i finann instituce s potebnmi finannmi prostedky o zdravosti mylenek, kter maj bt propagovny. Posta pouze pesvdit je, e propagace me bt finann spn, e noviny, asopis, kniha i jin podnik budou ziskov. Vydavatel pracujc v konkurennm prosted si neme dovolit publikovat pouze rukopisy, se ktermi osobn souhlas; jeho prubskm kamenem mus bt pravdpodobnost, e trh bude natolik velk, aby pinesl jeho investici dostaten vnos. Trh takto rozbj zaarovan kruh a umouje, aby byly takov podniky financovny malmi stkami od nevelkho potu lid, ani by bylo nutn tyto lidi nejprve pesvdit. V socialistick spolenosti takov monosti neexistuj; zde existuje pouze vemocn stt. Posume dle nai pedstavivost a pedpokldejme, e si je socialistick vlda tohoto problmu vdoma a e se skld z lid, kte si pej svobodu zachovat. Me poskytnout finann prostedky? Je to sice mon, ale je obtn pedstavit si, jak. Me vytvoit ad pro financovn podvratn propagandy. Jak ale vybrat, koho m podporovat? Kdyby poskytla prostedky vem, kdo o n podaj, sama by se ocitla brzy bez penz, protoe socialismus neme potlait zkladn ekonomick zkon, podle nho dostaten vysok cena vyvol vysokou nabdku. Sta uinit obhajobu radiklnch npad dostaten vhodnou a nabdka obhjc bude neomezen. Obhajoba nepopulrnch ppad navc nutn neznamen, e je bez nklad. Naopak, dn spolenost neme bt stabiln, pokud obhajoba radiklnch zmn nen nkladn, nato pokud je dotovan. Je naprosto

28

pirozen, e lid podstupuj obti pi obhajob vc, ve kter hluboce v. Je dleit zachovat svobodu skuten pouze pro lidi, kte jsou ochotni podstoupit sebeodkn, protoe jinak se svoboda zvrhne v nevzanost a nezodpovdnost. Dleit je, aby nklady obhajovn nepopulrnch zleitost nebyly prohibitivn a aby byly tolerovan. Nejsme vak jet u konce. Ve spolenosti svobodnho trhu postauje mt finann prostedky. Dodavatel papru jsou stejn tak ochotni prodvat ho novinm Daily Worker jako denku Wall Street Journal. V socialistick spolenosti mt finann prostedky postaovat nebude. Hypotetick podprce kapitalismu by musel pesvdit vldou vlastnnou tovrnu na vrobu papru, aby mu papr prodala, vldn tiskrny, aby jeho prohlen vytiskly, vldn potu, aby ho distribuovala mezi lidi, vldn ad, aby mu pronajal msto, kde by mohl enit, atd. Mon existuje njak zpsob, jak tyto pote obejt a zachovat v socialistick spolenosti svobodu. Nelze ci, e je to naprosto nemon. Je vak jasn, e zakldn instituc, kter by inn zachovvaly monost vyjden nesouhlasu, je spojeno se skutenmi problmy. Pokud je mi znmo, nikdo z tch, kte obhajovali zrove socialismus a svobodu, ped tmto problmem dosud reln nestl a ani nezaal serizn vytvet institucionln uspodn, kter by za socialismu svobodu umoovalo. Naopak, je zejm, jakm zpsobem podporuje svobodu kapitalistick spolenost svobodnho trhu. Dokumentujcm praktickm pkladem tchto abstraktnch princip je zkuenost Winstona Churchilla. Nebylo mu dovoleno hovoit od roku 1933 a do vypuknut druh svtov vlky v britskm rozhlase, kter byl samozejm vldnm monopolem, spravovanm British Broadcasting Corporation. lo o pednho obana sv zem, lena parlamentu, dvjho kabinetnho ministra, o mue, kter se zoufale snail kadm monm zpsobem pesvdit sv spoluobany, aby podnikli kroky k odvrcen hrozby hitlerovskho Nmecka. Nebylo mu umonno hovoit v rozhlase k britskm obanm, nebo BBC byla vldnm monopolem a Churchillovy nzory byly pli "kontroverzn". Dal vrazn pklad, kter byl uveden ve vydn Time z 1959, byl spojen s "omezovnm ern listiny". 26. ledna

Pbh v Time uvd: Obad udlovn Oscara pat mezi nejprestinj hollywoodsk udlosti, ale jeho presti ped dvma roky utrpla. Kdy byl vyhlen jako nejlep autor jaksi Robert Rich za knihu "The Brave One", nikdo nepedstoupil, aby ji pevzal. Robert Rich byl pseudonym, kter maskoval jednoho z piblin 150 spisovatel . . . vedench od roku 1947 v brani na ern listin jako podezel komunisty nebo s komunisty spolupracujc. Trapnost ppadu zvyovala

29

skutenost, e Motion Picture Academy zakzala jakmukoliv komunistovi i obhjci ptho dodatku ast v souti o Oscara. Posledn tden tak vylo nhle najevo jak pravidlo o komunistech, tak zhada Richovy totonosti. Ukzalo se, e Rich je ve skutenosti Dalton Trumbo (autor Johnny Got His Gun), jeden z pvodnch spisovatel "Hollywoodsk destky", kte odmtli vypovdat pi vslechu v roce 1947 ohledn komunismu v kinematografickm prmyslu. Producent Frank King nebojcn trval na tom, e Robert Rich je "mlad vousat panl", a ekl: "Mme vi naim akcionm zvazek koupit nejlep rukopis, kter meme. Trumbo nm pinesl "The Brave One" a my jsme jej koupili . . . " To fakticky znamenalo formln konec hollywoodsk ern listiny. Pro zakzan spisovatele nastal jej neformln konec mnohem dve. Uvd se, e pinejmenm 15% souasnch hollywoodskch film bylo napsno autory z ern listiny. Producent King uvedl, e v "Hollywoodu existuje vce duch ne ve Forest Lawn. Kad spolenost ve mst vyuvala slueb lid z ern listiny. My jsme pouze prvn, kdo potvrzuje, co kad v." Nkdo me vit podobn jako j, e komunismus zni vekerou nai svobodu, nebo se proti nmu me stavt tak, jak jen to je mon, a pesto me bt zrove pesvden, e ve svobodn spolenosti je neppustn, aby bylo lidem znemoovno vstupovat do vzjemn vhodnch dobrovolnch dohod s jinmi lidmi proto, e v komunismus v, nebo se ho sna podporovat. Mezi svobodu lovka pat i svoboda podporovat komunismus. Svoboda samozejm znamen rovn svobodu ostatnch lid za tchto okolnost s nm nejednat. Hollywoodsk ern listina pedstavovala nesvobodn poin naruujc svobodu, protoe se jednalo o tajn dohodnutou smlouvu, kter pouvala donucovacch prostedk k zabrnn dobrovolnch smn. Nefungovala prv z toho dvodu, e trh uinil jej dodrovn pro lidi nkladn. Draz na obchodn aspekt a skutenost, e lid, kte vedou podniky, jsou stimulovni snahou vydlat maximln mnostv penz, poskytovala tm, kte se nachzeli na ern listin, monost alternativn formy zamstnn a zrove stimulovala lidi, aby je zamstnvali, a chrnila tak jejich svobodu. Pokud by byl Hollywood i kinematografick prmysl sttnm podnikem, nebo kdyby existovala v Anglii pouze monost zamstnn u British Broadcasting Corporation, potom by asi "Hollywoodsk destka", i jej ekvivalent, st nala zamstnn. Stejn obtn si lze pedstavit, e by za tchto okolnost byli schopni zskat zamstnn pesvden stoupenci individualismu i soukromho podnikn, nebo vlastn stoupenci jakhokoliv stavu, vyjma stavu souasnho.

30

Dal pklad lohy trhu pi zachovn politick svobody ukzala nae zkuenost z maccarthismem. Upustme-li naprosto od skutench problm, o kter lo, a od opodstatnnosti vznesench obvinn, jak byli vlastn jednotlivci - a pedevm vldn zamstnanci - chrnni ped nezodpovdnmi obviovnmi a vyetovnmi v zleitostech, kde bylo proti jejich svdom nco odhalovat? Pokud by nemly k vldnmu zamstnn alternativu, znamenalo by jejich odvoln se k ptmu dodatku pouh vsmch. Zkladn ochranou jim byla existence soukrom trn ekonomiky, ve kter si mohli vydlat prostedky na ivobyt. Ani v tomto ppad nelo o ochranu absolutn. Mnoz potenciln soukrom zamstnavatel odmtali, a u oprvnn i nikoliv, takto "poznamenan" najmout. Pro nklady, kter museli nst mnoz lid, jich se vc tkala, me docela dobe existovat mnohem men ospravedlnn ne pro nklady, kter museli obecn nst lid, kte obhajovali neoblben ppady. Dleitou skutenost vak je, e tyto nklady byly omezen a nebyly prohibitivn, jak t o m u bylo v ppad, kdy by jedinou monost bylo vldn zamstnn. Je zajmav povimnout si, e vrazn st postiench lid odchzela do zdnliv nejvce konkurennch sektor ekonomiky - drobnho podnikn, o b c h o d u , zemdlstv - kde se trh nejvce pibliuje idelu svobodnho trhu. Nikdo, kdo kupuje chlb, nev, zda byla penice, ze kter byl chlb vyroben, vypstovna komunistou i republiknem, konstitucionalistou nebo faistou, i teba ernochem nebo blochem. Ilustruje t o , jak neosobn trh oddluje hospodsk aktivity od politickch nzor a jak chrn lovka ped tm, aby ve sv hospodsk innosti nebyl diskriminovn z dvod, kter jsou pro jej produktivitu nepodstatn, a u se jedn o dvody spojen s nzory i s barvou jeho pleti. Jak tento pklad naznauje, pat mezi ty skupiny spolenosti, kterm jde o zachovn a posilovn konkurennho kapitalismu nejvce, meninov skupiny, kter se mohou nejsnze stt objektem nedvry a neptelstv ernoi, id, pisthovalci, abychom vyjmenovali alespo ty nejzejmj. Je vak dostaten paradoxn, e neptel svobodnho trhu - socialist a komunist - se v pevn me rekrutuj z tchto skupin. Msto aby si uvdomili, e je existence trhu chrnila ped postoji jejich spoluoban, omylem pipisovali trhu pozstatky diskriminace.

31

Kapitola II loha vldly ve svobodn spolenosti

Spolenou nmitkou proti totalitskm spolenostem je, e pro n cl ospravedluje prostedky. Doslovn vzato je tato nmitka zjevn nelogick. Pokud neospravedluje prostedky cl, co je potom ospravedluje? Tato snadn odpov vak nmitku nevyvrac; ukazuje pouze, e byla patn formulovna. Poprat, e el ospravedluje prostedky, znamen nepmo tvrdit, e cl, o kter jde, nen konenm clem a e samotnm konenm clem je pouit patinch prostedk. A je cl douc nebo ne, pokud me bt dosaen pouze s pomoc patnch prostedk, mus penechat msto podstatnjmu cli za pouit pijatelnch prostedk. Liberl povauje za pimen prostedky svobodnou diskusi a dobrovolnou spoluprci, z eho plyne, e nepimen je jakkoliv forma donucen. Idelem je shoda mezi zodpovdnmi jednotlivci, dosaen na zklad svobodn a vyerpvajc diskuse. Je to jin zpsob vyjden cle svobody, zdraznnho v pedchoz kapitole. lohou trhu z tohoto hlediska je, jak ji bylo poznamenno, umoovat jednotnost bez konformity, efektivn jednat o systmu pomrnho zastoupen. Na druh stran charakteristickm rysem jednn prostednictvm explicitn politickch kanl je, e se projevuje tendence vynucovat i vyadovat znanou konformitu. Typick problm mus bt rozhodnut bu "ano", nebo "ne"; nanejv lze pipustit omezen mnostv alternativ. Na tomto zvru nemn nic ani pouit pomrnho zastoupen v jeho explicitn politick podob. Poet oddlench skupin, kter mohou bt ve skutenosti zastupovny, je zce omezen a ve srovnn s pomrnm zastoupenm trhu je toto omezen nesmrn. Jet dleitj je skutenost, e ani by pomrn zastoupen ve sv politick verzi umoovalo jednotu bez konformity, m tendenci vst k neefektivnosti a ke tpen. Vyplv z toho, e konenm vsledkem mus obecn bt spe zkon aplikovateln na vechny skupiny ne oddlen zkonn ustanoven pro kadou zastoupenou "stranu". Funguje tud tak, e ni veker konsensus, o kter se mohou jednota s konformitou oprat. Urit existuj njak zleitosti, pi nich je inn pomrn zastoupen nemon. Neme mn bt poskytnut takov rozsah nrodn obrany, jak chci, aby pitom nkomu jinmu byl poskytnut rozsah odlin. Pokud jde o takov nedliteln zleitosti, meme diskutovat, agumentovat a hlasovat. Kdy jsme ale rozhodli, musme se pizpsobit. Prv tato

32

existence nedlitelnch vc, z nich mezi nejzkladnj evidentn pat ochrana jednotlivce a nroda ped donucenm, je to, co zabrauje vlunmu spolhn se na individuln jednn prostednictvm trhu. Pokud mme pout nkter nae zdroje na podobn nedliteln poloky, musme pout ke sladn rozdl politick kanly. Akoliv je pouit politickch kanl nevyhnutn, m tendenci naruovat spoleenskou soudrnost, kter je pro stabiln spolenost podstatn. Tento tlak na politickou soudrnost je nejmen, pokud jde o dosaen souhlasu ohledn spolenho postupu pouze pro omezen rozsah problm, na kter maj lid tak jako tak spolen nzory. Kad roziovn rozsahu problm, pro n se hled explicitn souhlas, dle napn jemn pedivo, drc spolenost pohromad. Dojde-li toto roziovn tak daleko, e se zane dotkat problm, kter lid pociuj hluboce a pitom rozdln, me to vst k rozkladu spolenosti. Podstatn rozdly v zkladnch hodnotch mohou bt u volebnch uren rozeeny st, je-li to vbec mon; v konenm dsledku mohou bt rozhodnuty, ale nikoliv vyeeny, pouze konfliktem. Krvavm dokladem tohoto nzoru v historii jsou nboensk a obansk vlky . irok pouit trhu in konformitu s ohledem na vechny innosti, kter zahrnuje, zbytenou, nebo sniuje tlak na uspodn spolenosti. m ir je rozsah innost pokrvanch trhem, tm ni je poet problm, u nich je potebn explicitn politick rozhodnut, a u kterch je tud nezbytn doshnout dohody. Naopak m je poet problm k dosaen dohody men, tm vt je pravdpodobnost, e se poda dohody doshnout a zachovat pitom svobodnou spolenost. Jednota je samozejm idel. V praxi si nememe dovolit ani tolik asu, ani tolik sil, kter by bylo pro dosaen pln shody ve vech problmech potebn. Cht necht musme pijmout "nco mn"; jako vchodisko z nouze jsme tud nuceni pijmout v t i on form pravidlo vtiny. To, e pravidlo vtiny pedstavuje spe ne zkladn princip vchodisko z nouze, je jasn demonstrovno skutenost, e nae ochota uchlit se k pravidlu vtiny - a rozsah vtiny, kter je poadovn - zvis na vnosti problmu, o nj jde. Pokud se jedn o zleitost menho vznamu a pokud menin pli nevad, e bude pehlasovna, bude postaovat prost vtina. Pokud vak je projednvan problm pro meninu dleit, potom nebude postaovat ani prost vtina. Mlokdo z ns by si nap. pl, aby otzky svobody projevu byly rozhodovny prostou vtinou. Nae prvn struktura rozliuje na mnoha mstech rzn druhy problm, kter vyaduj rzn formy vtiny. Na samm vrcholu stoj ty otzky, kter jsou eeny stavou. Jedn se o natolik dleit

33

zsady, e jsme pipraveni oportunismu ustupovat minimln. Pi jejich pijet bylo dosaeno nco jako "poten konsensus" a pro jejich zmnu vyadujeme nco jako "zsadn konsensus". Samotn rozhodnut parlamentu upustit od pravidla vtiny, jde-li o rzn problmy obsaen v stav a v jinch psanch i nepsanch uzkonnch, a specifick klauzule v tchto uzkonnch i jejich ekvivalentech zakazujc donucen jednotlivce, je nutno chpat tak, e jich bylo dosaeno svobodnou diskus a e odr zkladn shodu ohledn prostedk. Pustm se nyn do vce specifickch, ale stle dosti obecnch vah o t o m , jak oblasti nemohou bt ponechny na trhu vbec, resp. u kterch tak lze uinit pouze s tak vysokmi nklady, e me bt lep dt pednost politickm kanlm.

Vlda jako tvrce pravidel a soudce

Je dleit rozliovat mezi kadodenn innost lid a veobecnm zvykovm a prvnm rmcem, ve kterm se tato innost uskuteuje. Kadodenn innost lze pirovnat k jednn astnk hry v jejm prbhu; rmec pedstavuj pravidla hry, kterou hraj. A stejn tak, jako dobr hra vyaduje, aby se jej astnci dohodli jak na pravidlech, tak na rozhodm, jen je bude interpretovat, i dobr spolenost se mus dohodnout na pravidlech, kter budou dit vztahy mezi jejmi leny, na uritch prostedcch rozhodovn rznch vklad tchto podmnek, na uritch nstrojch, je budou vynucovat dodrovn veobecn pijatch pravidel. Podobn jak ve he, i ve spolenosti je vtina obecnch podmnek nezamlenm vsledkem zvyklost a je pijata nevdom. Explicitn uvaujeme nanejve o jejich mrnch modifikacch, i kdy kumulativnm vsledkem ady mench modifikac me bt drastick zmna v charakteru hry nebo spolenosti. Jak ve he, tak ve spolenosti neme njak soubor pravidel pevit, pokud se mu vtina astnk po vtinu asu bez vnjho donucen nepizpsob; to znamen, pokud neexistuje irok spoleensk konsensus. Pi interpretaci a vynucovn tchto pravidel se vak nememe spolhat pouze na zvyk i konsensus, potebujeme soudce. To jsou zkladn koly vldy ve svobodn spolenosti: poskytovat prostedky, s jejich pomoc meme pozmovat pravidla, zmrovat rozdly, kter mezi nmi existuj ve vkladu pravidel, a vynucovat dodrovn pravidel ze strany tch, kte by jinak hrli "nefr" hru.

34

Poteba existence vldy vznik

proto,

e absolutn svoboda je

nemon. Jakkoliv anarchie jako filosofie me bt pitaliv, ve svt nedokonalch bytost je neschdn. Lidsk svoboda se me navzjem dostat do konfliktu a pokud k t o m u dojde, mus bt svoboda jednoho lovka omezena, aby bylo mon zachovat svobodu druhho, neboli - jak jednou ekl soudce Nejvyho soudu - "moje svoboda zvednout pst mus bt omezena blzkost tv brady". Hlavnm problmem pi rozhodovn o pimench innostech vldy je, jak vyeit tyto konflikty mezi svobodou jednn rznch jednotlivc. V nkterch ppadech je odpov snadn. Existuje mlo problm pi dosaen tm pln shody v t o m , e svoboda jednoho lovka zavradit jeho souseda mus bt obtovna, aby byla zachovna svoboda jinho lovka t. V jinch ppadech je odpov obtn. V ekonomick oblasti vznikaj hlavn problmy s ohledem na konflikt mezi svobodou spojovat se a svobodou soutit. Jak smysl je pipisovn slovu "svobodn", kter modifikuje vznam slova "podnikn"? Ve Spojench sttech se slovo "svobodn" chpalo tak, e kad me zaloit podnik, co znamen, e existujc podniky nemohou vytlaovat konkurenty jinak, ne prodejem lepho vrobku za stejnou cenu i stejnho vrobku za ni cenu. V kontinentln tradici to naopak znamenalo, e podniky mohly dlat, co chtly, vetn fixovn cen, rozdlovn trh a pijmn jinch technik zabraujcch vstupu potenciln konkurence. Nejobtnj konkrtn problm vznik v tto oblasti zejm pi vytven zjmovch skupin mezi pracovnky, kde se projevuje problm svobody spojovat se a svobody soutit mimodn nalhav. Jet dleitj ekonomickou oblast, ve kter je odpov stejn tak obtn jako dleit, je definice vlastnickch prv. Pojem vlastnictv, jak se vyvinul v prbhu stalet a jak je ztlesnn v naich prvnch zkonech, se stal natolik na soust, e ho povaujeme za automatick a neuvdomujeme si rozsah, ve kterm t o , co opravdu vytv vlastnictv a co propjuje majetku prva vlastnictv, jsou spe ne samozejm tvrzen sloit spoleensk vtvory. Umouje mi nap. mj nrok na pdu a m svoboda uvat majetek, jak chci, poprat prvo nkoho jinho peltat nad mm pozemkem v letadle? Nebo m pednost jeho prvo pouvat letadlo? Nebo to zle na t o m , jak vysoko let, i kolik nadl hluku? Vyaduje dobrovoln smna, aby mi za monost ltat nad mm pozemkem platil? Nebo mu musm platit j, aby nad nm neltal? Pouh zmnka o poplatcch, autorskch prvech, patentech, podlech na akcich korporac, prvech rybolovu apod. snad posta pro podtren vznamu obecn pijmanch spoleenskch pravidel pro samotnou definici

35

vlastnictv. Me rovn naznaovat, e v mnoha ppadech je existence dobe specifikovan a obecn pijateln definice vlastnictv mnohem dleitj ne jej samotn obsah. Dal ekonomickou oblast, kde vyvstvaj obzvlt sloit problmy, je penn systm. Odpovdnost vldy za penn systm byla dlouho uznvna. Je uvedena explicitn v stavnm nazen, kter opravuje Kongres "tisknout penze a regulovat jak jejich hodnotu, tak hodnotu zahraninch deviz". Neexistuje pravdpodobn dn jin oblast ekonomick innosti, v n by byly vldn kroky tak jednoznan pijaty. Takovto bn a doposud vtinou bezmylenkovit pijmn vldn odpovdnosti in dkladn pochopen dvod pro takovou zodpovdnost jet nezbytnjm, protoe zvyuje nebezpe, e se rozsah vldy roz z oblast, kter jsou pro svobodnou spolenost pijateln, do oblast, kter pijateln nejsou - od zajiovn pennho rmce a k urovn alokace zdroj mezi jednotlivci. Podrobn budeme diskutovat tento problm v kapitole III. Shrneme-li: Organizace hospodsk innosti na zklad dobrovoln smny pedpokld, e jsme prostednictvm vldy zajistili zachovn zkona a podku (s clem zabrnit, aby jeden jednotlivec donucoval druhho); plnn dobrovoln pijatch smluv; definici smyslu vlastnickch prv; interpretaci a zabezpeen takovch prv a poskytnut pennho rmce.

Vldn kroky v ppadech technickho monopolu a efekt sousedstv

lohou vldy, o n jsme prv uvaovali, je dlat nco, co sm trh dlat neme - toti urovat, rozsuzovat a vynucovat pravidla hry. Prostednictvm vldy meme rovn chtt dlat nkter vci, kter lze dlat i prostednictvm trhu, ale kde je to z technickch i jinch dvod obtn. Vechny tyto monosti se omezuj na ppady, kdy je dobrovoln smna bu pli nkladn nebo prakticky nemon. Existuj dv obecn tdy takovch ppad: monopol a podobn trn nedokonalosti, a efekty sousedstv. Smna je skuten dobrovoln pouze tehdy, existuj-li tm stejn alternativy. Z monopolu vyplv neexistence alternativy, tud pedstavuje pekku opravdu dobrovoln smny. V praxi vznik monopol asto i kdy ne vlun - z vldn podpory tajnch dohod mezi jednotlivci. S ohledem na tuto skutenost jde bu o to, zabrnit vld v podpoe monopolu, nebo o stimulaci innho vynucovn takovch pravidel, jak

36

jsou nap. zakotvena v naem protikartelovm zkonu. Monopol ale me rovn vzniknout proto, e je technicky efektivn, aby existoval pouze jeden vrobce nebo podnik. Odvm se tvrdit, e takov ppady jsou vzcnj, ne si myslme, ale bezpochyby existuj. Jednoduchm pkladem je nap. poskytovn telefonnch slueb ve spolenosti. Takov ppady budu oznaovat jako "technick" monopol. Pokud uin technick podmnky monopol pirozenm vsledkem konkurennch trnch sil, zd se, e existuj pouze ti alternativy: soukrom monopol, veejn monopol a veejn regulace. Vechny ti jsou patn, a musme tud volit mezi zly. Henry Simons, kter zkoumal veejnou regulaci monopol ve Spojench sttech, zjistil tak odstraujc vsledky, e ho vedly k zvru, e veejn monopol by byl menm zlem. Vznamn nmeck liberl Walter Eucken studoval veejn monopol nmeckch eleznic a dospl na zklad znan odstraujcch vsledk k zvru, e menm zlem by byla veejn regulace. Kdy jsem se seznmil s tmito vsledky, vhav pipoutm, e pokud je vbec soukrom monopol tolerovateln, me bt ze vech zel nejmen. Pokud by byla spolenost statick, take by bylo jist, e podmnky, kter vedly ke vzniku technickho monopolu, petrvaj, ml bych v toto een malou dvru. V rychle se mnc spolenosti se vak podmnky, kter k technickmu monopolu vedou, asto mn, a mm podezen, e jak veejn regulace, tak veejn monopol budou pravdpodobn na tyto zmny podmnek reagovat mn a ve srovnn se soukromm monopolem budou he odstraniteln. Vynikajc pklad poskytuj eleznice ve Spojench sttech. Je mon, e v devatenctm stolet byl v eleznin doprav na zklad technickch podmnek znan stupe monopolu nevyhnuteln. Tyto podmnky ospravedlovaly existenci Federln obchodn komise. Podmnky se vak zmnily. Vznik silnin a leteck dopravy omezil monopoln prvek v eleznin doprav na minimum. Neodstranili jsme vak zmnnou komisi. Naopak, akoliv zaala fungovat jako ad pro ochranu veejnosti ped vykoisovnm ze strany eleznic, stala se adem na ochranu eleznic ped konkurenc ze strany nkladn silnin a jinch druh dopravy, a v posledn dob dokonce adem chrncm dopravn spolenosti ped konkurenc ze strany nov pchozch. Podobn v Anglii, kde byly eleznice znrodnny, byl z dopravy nkladnmi auty vytvoen sttn monopol. Kdyby eleznice ve Spojench sttech nebyly nikdy regulovny, je tm jist, e nyn by doprava vetn eleznin pedstavovala vysoce konkurenn odvtv, ve kterm by zstalo jen mlo prvk monopolu nebo vbec dn.

37

Volba mezi zly soukromho monopolu, veejnho monopolu a veejn regulace vak neme bt uinna jednou provdy, nezvisle na skutench okolnostech. Pokud se technick monopol tk sluby i komodity, kter je povaovna za dleitou, a pokud je rozsah monopoln moci znan, nemus bt tolerovny dokonce ani krtkodob inky soukromho neregulovanho monopolu a men zlo me pedstavovat bu veejn regulace, nebo veejn vlastnictv. Technick monopol me pleitostn ospravedlnit de facto veejn monopol. Sm o sob neme ospravedlnit veejn monopol, kter byl dosaen tak, e jinm bylo prvn zakzno konkurovat. Neexistuje nap. dn zpsob, jak ospravedlnit veejn monopol potovnch slueb. Lze argumentovat, e roznen poty je technick monopol a e vldn monopol pedstavuje nejmen zlo. Takto lze snad ospravedlnit vldn potovn ad, ale nikoliv souasn zkon, kter komukoliv jinmu roznen poty zakazuje. Pokud pedstavuje doruovn poty technick monopol, nikdo by nebyl v konkurenci s vldou schopen uspt. Pokud t o m u tak nen, neexistuje dn dvod, pro by se mla v tto oblasti angaovat pouze vlda. Jedin zpsob, jak to zjistit, je umonit vstup do tto oblasti jinm lidem. Historick dvod existence potovnho monopolu v na zemi tkv v t o m , e Pony Express odvdl pi peprav poty pes kontinent tak dobrou prci, e kdy vlda zavdla transkontinentln sluby, nemohla mu efektivn konkurovat a prodlvala. Vsledkem byl zkon, kter zakazoval komukoliv jinmu potu rozvet. To je tak dvod, pro je dnes Adams Express Company msto provozn spolenost investinm trustem. Domnvm se, e kdyby mohli roznet potu vichni, fungovalo by zde vce firem a toto zastaral odvtv by prodlalo v krtk dob revolun zmny. Druh obecn tda ppad, kdy je striktn dobrovoln smna nemon, vznik, m-li jednn jednotlivc dopady na ostatn jednotlivce a za toto jednn je nelze ani penalizovat, ani kompenzovat. Jedn se o problm "efekt sousedstv". Nzorn pklad poskytuje zneitn vodnho toku. lovk, kter tok zneiuje, ve skutenosti nut ostatn smovat dobrou vodu za zneitnou. Ostatn mohou bt ochotni tuto smnu realizovat pouze za uritou cenu. Pokud vak jednaj individuln, nen mon, aby se smn vyhnuli, i aby si vynutili pslun odkodnn. Mn zejm pklad je zajitn provozu dlnic. V tomto ppad je technicky mon jednotlivce identifikovat a tovat mu za pouit silnice poplatek. Dlnice je tedy mono provozovat soukrom. U obecn pstupnch silnic, kter maj mnoho njezd a vjezd, by vak pi

38

tovn provdnm za kad pouit kadm jednotlivcem byly nklady vybrn mimodn vysok, nebo by se musela vybudovat stanovit na vybrn poplatk u vech vjezd. Mnohem levnj metodou vybrn poplatk od jednotlivc, odpovdajcch zhruba jejich pouvn silnic, je da z benzinu. Jedn se vak o metodu, kter neumouje spojit jednotliv akt placen s konkrtnm pouitm. Je tud mon, aby existoval soukrom podnik, kter by poskytoval sluby a vybral poplatky, ani by vznikl rozshl soukrom monopol. Tyto vahy se netkaj dlouhch dlnic s vysokou hustotou dopravy a omezenm pstupem. Pro n jsou nklady vybrn nzk. Existuje ada ppad, kdy se tyto poplatky vybraj, a asto se nabz ada alternativ, take zde dn vn problm monopolu nevznik. Existuje tud ada dvod, pro by mly bt v soukromm vlastnictv a soukrom provozovny. Pokud by byly soukrom vlastnny a provozovny, ml by pslun podnik provozujc dlnici dostvat vnosy dan z benzinu, vybran za jej pouvn. Zajmav pklad pedstavuj parky, protoe jednak ilustruj rozdl mezi ppady, kter mohou i nemohou bt efekty sousedstv ospravedlnny a jednak tm kad povauje provozovn parku na prvn pohled za zejmou a legitimn funkci vldy. Efekty sousedstv mohou ve skutenosti ospravedlnit mstk park, neospravedluj vak nrodn park i jako je Yellowstone National Park nebo Grand Canyon. Jak je mezi nimi zkladn rozdl? U mstskho parku je velice obtn identifikovat lidi, kte ho vyuvaj, a tovat jim poplatek za prospch, kter jim park vyn. Pokud existuje park uprosted msta, zskvaj prospch majitel dom po jeho stranch v podob volnho prostoru a rovn lid, kte jm prochzej, nebo kte ho mjej. Udrovat vbr poplatk u vchod i tovat ron poplatky za okna vedouc do parku by bylo velmi drah a obtn. Pstup do nrodnho parku Yellowstone je na druh stran pouze nkolik; vtina lid, kte do nj pichzej, zstv zde del dobu a je bez problm mon vybudovat mtn zvory a vybrat vstupn. To se nyn tak dje, akoliv poplatky nehrad cel nklady. Pokud bude veejnost touit po tto innosti natolik, e je za ni ochotna platit, budou soukrom podniky znan stimulovny, aby takov parky udrovaly. A v souasnosti samozejm spousta podobnch podnik existuje. Nenapad m dn efekt sousedstv i vznamn monopoln efekt, kter by vldn innost v tto oblasti ospravedloval. Podobn vahy, jakmi jsem se zabval v souvislosti s efekty sousedstv, se asto pouvaly k ospravedlnn tm kad mysliteln intervence. Efekty sousedstv pedstavuj dvousen argument: mohou

39

slouit jako dvod pro omezen aktivit vldy, stejn jako pro jejich rozen. Efekty sousedstv brn dobrovoln smn, protoe je obtn identifikovat dopady na tet strany a mit jejich velikost; tato pot se vak vztahuje i na vldn innost. St lze zjistit, kdy jsou efekty sousedstv dostaten vysok, aby ospravedlnily pslun nklady na jejich eliminaci, a jet obtnj je tyto nklady pimenm zpsobem rozdlit. Pokud se tud vlda zapoj do aktivit zamench na jejich pekonn, vytvo ve skutenosti sten dodaten soubor efekt sousedstv, protoe se j nepoda jednotlivce pimen zdanit nebo kompenzovat. Pouze fakta o jednotlivch ppadech mohou rozhodnout, a to pouze piblin, zda vnj jsou nov nebo pvodn efekty sousedstv. Pouit vldnch zsah m navc samo o sob krajn dleit efekt sousedstv, kter se ke konkrtnmu vldnmu zsahu vbec nevztahuje. Kad vldn akt intervence omezuje pmo oblast individuln svobody a nepmo ohrouje zachovn svobody z dvod, kter byly diskutovny v prvn kapitole. Nae principy neposkytuj pevnou a stlou hranici, kter by urovala, jak dalece je pimen pouit vldy ke spolenmu dosaen toho, co je nemon i obtn doshnout oddlen pomoc zcela dobrovoln smny. Pro kad ppad navrhovan intervence musme sestavit rozvahu a oddlen seznamy vhod a nevhod. Nae zsady nm kaj, na kterou stranu co umstit, a poskytuj nm urit zklad pro pisouzen dleitosti jednotlivm polokm. Na stranu pasiv kad navrhovan vldn intervence bychom mli pedevm vdy zanst jej vedlej inky na ohroovn svobody a pipsat jim znanou vhu. Jakou konkrtn vhu tmto efektm a jinm polokm dt, to zvis na okolnostech. Pokud jsou nap. existujc vldn intervence nepatrn, mli bychom negativnm inkm tchto vldnch intervenc pipsat men vhu. To je podstatn dvod, pro mnoz dvj liberlov jako Henry Simons, pc v dob, kdy byla vlda ve srovnn s dnenmi standardy mal, chtli, aby vlda podnikala innosti, kter by dnes - kdy vlda se stala tak pebujelou - liberl nepijal.

Vldn zsahy z paternalistickch dvod

Svoboda pedstavuje obhajiteln cl pouze pro odpovdn jednotlivce. Nevme ve svobodu pro blzny nebo dti. Nutnost nartnout dlc ru mezi odpovdnmi jednotlivci a ostatnmi je nevyhnuteln, avak znamen, e n konen cl svobody je ve znan me dvojznan. Pro ty, kter ozname jako nezodpovdn, je nezbytn paternalismus. Nejjasnj je asi ppad blzn: Nechceme jim ani ponechat svobodu, ani je nechceme zastelit. Bylo by krsn, kdybychom se mohli spolehnout

40

na dobrovoln aktivity jednotlivc, kte by blznm poskytovali pste a starali se o n. Myslm si vak, e nelze vylouit monost nedostatenosti takovch charitativnch slueb, a to u teba jen z dvodu efektu sousedstv, vyplvajcho ze skutenosti, e pokud nkdo jin pispv na pi o blzny, mm z toho j prospch. Z tohoto dvodu meme poadovat organizovn pe o n prostednictvm vldy. Dti pedstavuj obtnj ppad. Konenou fungujc entitou na spolenosti nen jednotlivec, ale rodina. To se vak zakld ve znan me spe na vhodnosti ne na principu. Jsme pesvdeni, e rodie jsou obecn lpe schopni chrnit sv dti a umonit jejich vvoj v odpovdn jednotlivce, pro kter je svoboda pimen. Nejsme vak pesvdeni, e by si rodie mohli dlat, co chtj, s jinmi lidmi. Dti pedstavuj zodpovdn jednotlivce v zrodku a stoupenec svobody je pesvden o nutnosti ochrany jejich konench prv. Pokud to vyjdme jinak a mon ponkud neciteln, dti pedstavuj zrove spotebn zbo i potenciln zodpovdn leny spolenosti. Svoboda jednotlivc pouvat sv ekonomick zdroje dle vlastn vle zahrnuje rovn svobodu podit si dti, ili koupit si sluby dt jakoby zvltn formu spoteby. Jakmile je vak tato volba uskutenna, maj dti hodnotu samy o sob a z jejich vlastn svobody nevyplv rozen svobody rodi. Paternalistick zklad vldn aktivity je pro liberla v mnoha ohledech nejproblematitj; zahrnuje toti v sob pijet zsady (e nkte maj rozhodovat za ostatn), o n si mysl, e proti jejmu pouit lze ve vtin ppad namtat, a kterou prvem povauje za charakteristick znak svch hlavnch intelektulnch oponent - stoupenc kolektivismu v tom i onom pestrojen, at u jde o komunismus, socialismus i stt blahobytu. Nem vak dn vznam pedstrat, e problmy jsou jednodu, ne tomu ve skutenosti je. Neexistuje zpsob, jak se uritm opatenm paternalismu vyhnout. V roce 1914 Dicey napsal na adresu zkona na ochranu mentln postiench: "Zkon na ochranu mentln postiench pedstavuje prvn krok na cest, kterou neodmtne dn rozumn lovk, ale kter, pjde-li se po n pli daleko, bude stavt politiky ped pote, kter bude obtn pekonat bez vnho zasahovn do svobody jednotlivce" 3 ) . Neexistuje dn vzorec, kter by nm ekl, kdy se mme zastavit. Musme se spolehnout na n sudek nevyluujc omyl, a kdy jsme k nmu dospli, na nai schopnost pesvdit spolublin, e jde o sudek sprvn, anebo se musme spolehnout na jejich schopnost pesvdit ns, abychom my zmnili svj sudek. Stejn jako jinde, i zde musme dvovat konsensu

41

dosaenmu nedokonalmi a neobjektivnmi lidmi prostednictvm pokus a omyl ve svobodn diskusi.

Zvr
Vlda, kter zachovv zkon a podek, vymezuje vlastnick prva; slou jako prostedek, s jeho pomoc meme vlastnick prva a ostatn pravidla ekonomick hry modifikovat; rozsuzuje spory ohledn interpretace ekonomickch pravidel; vynucuje plnn smluv; podporuje konkurenci; poskytuje mnov rmec; angauje se v innostech, aby elila technickm monopolm a pekonvala efekty sousedstv, veobecn povaovan za dostaten dleit, aby vldn intervenci ospravedlnily; kter podporuje soukromou charitu a soukromou rodinu pi ochran nezodpovdnch, a u jde o blzny nebo dti - takov vlda bude muset vykonvat adu dleitch funkc. Konzistentn liberl nen anarchista. Je vak rovn pravda, e takov vlda by mla mt zeteln omezen funkce a mla by se zdrovat ady innost, kter nyn federln a sttn vldy ve Spojench sttech (a jejich protjky v zpadnch zemch) vykonvaj. Nsledujc kapitoly se budou nktermi tmito innostmi zabvat podrobnji, nkter ji byly diskutovny ve, ale abychom zskali uritou pedstavu o t o m , jakou lohu by liberl vld pisoudil, me nm na zvr tto kapitoly pomoci uveden seznamu nkterch innost, kter v souasn dob uskuteuje vlda Spojench stt, ale o kterch si pokud mohu dohldnout - myslm, e nejsou na zklad ve uvedench princip ospravedlniteln. 1. Program na podporu paritnch cen v zemdlstv. 2. Tarify na dovozy i omezen vvoz, jako jsou nap. souasn kvty na dovoz ropy, cukru apod. 3. Vldn regulace vstupu, nap. prostednictvm zemdlskch program i mrnm rozdlovnm ropy, jak je to praktikovno Komis pro eleznice v Texasu. 4. Kontrola njemnho praktikovan v New Yorku i obecnj kontrola mezd a cen, jak byla zavedena bhem druh svtov vlky a tsn po n. 5. Legln minimln mzdov sazby i legln maximln ceny, jako je nap. legln maximln nulov rokov mra, ji mohou platit obchodn banky 4) z vklad na vidnou, i prvn fixovan maximln rokov mry, kter mohou bt placeny z sporovch a termnovch vklad. 6. Podrobn regulace odvtv, jako nap. regulace dopravy Federln obchodn komis. Tato regulace mla urit opodstatnn na zklad technickho monopolu v dob jejho zavdn pro eleznice: dnes nem

42

oprvnn pro dn druh dopravy. Dalm pkladem je podrobn regulace bankovnictv. 7. Kontrola rozhlasu a televize Federln komis spoj je ppad, kter si zaslou zvltn pozornost, protoe pedstavuje implicitn cenzuru a poruovn svobody projevu. 8. Souasn programy socilnho zabezpeen, pedevm programy pro dchodce a star lidi, protoe je ve skutenosti nut a) vydvat specifikovanou st jejich pjmu na nkup dchodovho pojitn, b) kupovat toto pojitn od veejn provozovanho podniku. 9. Udlovn licenc v rznch mstech a sttech, kter omezuje urit podniky, profese i povoln pouze na lidi majc licenci, piem licence pedstavuje vce ne stvrzenku za da, kterou me nap. platit kad, kdo chce vstoupit do pslunho oboru innosti. 10. Tzv. "veejn bytov vstavba" a ada dalch dotovanch program zamench na podporu bytov vstavby, jako jsou nap. zruky na hypotky poskytovan organizacemi Federal Home Administration a Vetern Administration. 11. Odvod mu do vojensk sluby v dob mru. Pimenm uspodnm odpovdajcm svobodnmu trhu by byla dobrovoln armda, co v praxi znamen najmat mue do sluby. Nen dn dvod, pro by nemla bt placena libovoln vysok cena, kter by na zskn poadovanho mnostv mu byla potebn. Souasn uspodn je nespravedliv a arbitrrn, vn zasahuje do svobody mladch mu utvet si svj ivot a pravdpodobn je i nkladnj ne trn alternativa. (Univerzitn vojensk vcvik zamen na ppravu rezerv pro ppad vlky je jin problm a lze ho na liberlnm zklad odvodnit). 12. Ve uveden nrodn parky. 13. Prvn zkaz roznen poty za elem zisku. 14. Veejn vlastnn a provozovan silnice s vybrnm poplatk (viz ve). Tento seznam nen zdaleka vezahrnujc.

43

Kapitola III Kontrola penz

"Pln zamstnanost" a "ekonomick rst" se v poslednch nkolika desetiletch staly hlavnm zdvodnnm roziovn rozsahu vldnch intervenc do ekonomickch zleitost. k se, e soukrom hospodstv zaloen na svobodnm podnikn je vnitn nestabiln. Pokud je ponechno samo sob, bude produkovat stle se vracejc cykly vzestup a padk. Vlda tud mus zasahovat, aby udrela vci v podku. Tyto argumenty byly obzvlt siln bhem "Velk deprese" tictch let a po n a pedstavovaly hlavn prvek, kter vedl ke vzniku programu New Deal v tto zemi a ke srovnatelnmu rozen vldnch intervenc v zemch ostatnch. Pozdji se stal populrnjm heslem "ekonomick rst". Podle tohoto hesla se vlda mus starat o t o , aby ekonomika rostla, poskytovala finann prostedky pro studenou vlku a demonstrovala neangaovanm zemm svta, e demokratick stt me rst rychleji ne komunistick. Tyto argumenty jsou zcela zcestn. Skutenost je, e "Velk deprese", podobn jako vtina ostatnch obdob vn nezamstnanosti, byla zpsobena spe chybnm zenm ne jakoukoliv vnitn nestabilitou soukrom ekonomiky. Vldou zaloenmu adu - Federlnmu rezervnmu systmu - byla svena odpovdnost za monetrn politiku. V letech 1930 a 1931 vykonval tuto zodpovdnost tak neikovn, e pemnil to, co by jinak znamenalo jenom mrn pokles, ve vnou katastrofu (viz diskusi na dalch stranch). Podobn vytv vldn opaten hlavn pekku ekonomickho rstu ve Spojench sttech dnes. Tarify a ostatn omezen mezinrodnho obchodu, vysok daov bemeno a sloit a nespravedliv daov struktura, regulan komise, vldn fixovn cen a mezd a ada ostatnch opaten stimuluje jednotlivce k nesprvnmu pouvn a zamovn zdroj a naruuje investovn novch spor. To, co nalhav potebujeme jak pro ekonomickou stabilitu, tak pro ekonomick rst, je omezovn vldnch intervenc, a nikoliv jejich zvyovn. I pes toto omezen si stle vlda ponech adu dleitch loh v nsledujcch oblastech. Je douc, abychom pouvali vldu k vytven stabilnho mnovho rmce pro svobodnou ekonomiku - co pedstavuje soust funkce poskytovn stabilnho prvnho rmce. Je rovn douc, abychom pouvali vldu k vytven obecnho prvnho a ekonomickho rmce, umoujcho jednotlivcm (pokud je v souladu s jejich hodnotami), aby v ekonomice vytveli rst.

44

Hlavnmi

oblastmi

vldn politiky,

podstatnmi

pro ekonomickou

stabilitu, jsou monetrn politika a fiskln nebo rozpotov politika. Tato kapitola diskutuje o monetrn politice zamen na ekonomiku, kapitola tvrt o mezinrodnm mnovm uspodn a kapitola pt o fiskln i rozpotov politice. Nam kolem v tto a nsledujc kapitole je udrovat smr mezi dvma nzory, z nich dn nen pijateln, akoliv na obou je nco pitalivho. Scyllu pedstavuje nzor, e ist automatick zlat standard je nejen mon, ale i douc a e vye vechny problmy podpory hospodsk spoluprce mezi jednotlivci a nrody ve stabilnm prosted. Charybdou je pesvden, e poteba pizpsobovn se nepedvdatelnm okolnostem vyaduje udlen irok rozhodovac pravomoci skupin technik, nachzejcch se v "nezvisl" centrln bance i v njakm byrokratickm orgnu. Ani jedno een se neukzalo uspokojivm v minulosti a nen pravdpodobn, e by nkter z nich bylo uspokojiv v budoucnu. Liberl m ped koncentrovanou moc zsadn obavy. Jeho clem je zachovn maximlnho stupn svobody pro kadho jednotlivce, kter je sluiteln se svobodou jednoho lovka nezasahovat do zleitost jinho. Je pesvden, e tento cl vyaduje rozptlen moci. Sleduje s podezenm, je-li vld pidlovna jakkoliv funkce, kter by mohla bt vykonvna prostednictvm trhu, a to a z toho dvodu, e je tm v dan oblasti dobrovoln spoluprce nahrazovna donucovnm, tak z dvodu, e je vld piazovna zven loha, ohroujc svobodu v ostatnch oblastech. Poteba rozptlen moci vyvolv obzvlt vn problmy v oblasti penz. Panuje veobecn shoda, e vlda mus mt za mnov zleitosti uritou zodpovdnost. Rovn je iroce uznvno, e kontrola penz me bt innm nstrojem kontroly a utven ekonomiky. Jej innost je dramatizovna v Leninov slavnm vroku, e nejinnjm zpsobem znien spolenosti je znien penz. Prozaitjm zpsobem je to prokazovno rozsahem, v jakm od nepamti kontrola penz umoovala panovnkm vybrat od celho obyvatelstva vysok dan, a to velmi asto i bez explicitnho souhlasu zkonodrnho orgnu, pokud njak existoval. To platilo dve, kdy monarchov sniovali vhu minc a pouvali jin podobn prostedky, a plat to i dnes, kdy mme k dispozici sofistikovanj modern techniky, spovajc ve sputn tiskaskho lisu i v jednoduch zmn etnch zpis. Problmem je vytvoen institucionlnho uspodn, kter by vld umoovalo nst za oblast penz odpovdnost, ale zrove by omezilo moc takto vld poskytovanou a zabrnilo, aby byla pouvna zpsobem svobodnou spolenost spe oslabujcm ne posilujcm.

45

Komoditn standard
Nstroj, kter vznikal na rznch mstech a v prbhu stalet nejastji, je komoditn standard, tj. pouvn rznch hmotnch komodit, jako je zlato i stbro, mosaz i cn, cigarety i koak nebo jin, msto penz. Pokud by penze mly podobu pouze tchto hmotnch komodit, nebyla by v zsad vldn kontrola vbec potebn. Mnostv penz ve spolenosti by zviselo spe na nkladech produkovn penn komodity ne na em jinm. Zmny mnostv penz by zvisely na zmnch technickch podmnek vroby penn komodity a na zmnch poptvky po penzch. To je idel, uvdjc v naden mnoh z tch, kte v v automatick zlat standard. Skuten komoditn standardy se od tto jednoduch struktury, nevyadujc dn vldn zsahy, vrazn odchylovaly. Historicky byl komoditn standard (jako zlat i stbrn) doprovzen rozvojem neplnohodnotnch penz v t i on podob, je bylo zdnliv mon podle fixnho pomru pevst na penn komoditu. Tento vvoj ml dobr dvod. Zkladn vadou komoditnho standardu z hlediska spolenosti jako celku je, e zven penn zsoby vyaduje pouit relnch zdroj spolenosti. Lid mus tvrd pracovat pi dolovn zlata v dolech v Jihoafrick republice, aby ho zase pohbili ve Fort Knox i na jinch podobnch mstech. Nezbytnost pouvn relnch zdroj pi provozovn komoditnho standardu vytv pro lidi siln stimul v podob tchto zdroj. Pijmou-li lid coby penze kousky papru, na kterch je vytitno "Slibuji zaplatit. . . jednotek komoditnho standardu", mohou tyto kousky papru vykonvat stejnou funkci jako hmotn zlato i stbro, a k jejich vrob je poteba mnohem mn zdroj. Tato skutenost, o kter jsem diskutoval ponkud podrobnji na jinm mst 5) , pedstavuje podle m zkladn nedostatek komoditnho standardu. Kdyby byl mon automatick komoditn standard, pedstavoval by vynikajc een liberlova dilematu: stabiln mnov rmec bez nebezpe nezodpovdnho vykonvn moci v tto oblasti. Kdyby byl nap. nefalovan zlat standard, kde 100% penz v zemi sestv ze zlata, iroce podporovn celou veejnost, kdyby byl zabarven mytologi zlatho standardu a pesvdenm, e je nemorln a nepatin, aby vlda zasahovala do jeho fungovn, poskytoval by innou zruku proti tomu, aby vlda neodborn fuovala do obiva a podnikala neodborn mnov kroky. Pi takovm standardu bude mt kad mnov pravomoc vldy omezen rozsah. Jak vak bylo poznamenno, takov automatick systm se nikdy neprokzal historicky jako mon. Vdy ml tendenci vyvjet se

46

smrem ke smenmu systmu, kde vedle penn komodity existovaly rovn neplnohodnotn penze jako bankovky a bankovn depozita i sttovky. Jakmile byly jednou neplnohodnotn penze zavedeny, ukzalo se, e je obtn zamezit, aby je vlda kontrolovala, i kdy zpotku byly emitovny soukrommi jednotlivci. Pina tkv v obtnosti, jak zamezit padln i jeho ekonomickho ekvivalentu. Neplnohodnotn penze pedstavuj dohodu zaplatit standardn penze. Dochz k tomu, e mezi uzavenm takov smlouvy a jejm uskutennm bv dlouh doba. To zvyuje problm dodren smlouvy, a tud i pokuen emitovat falen smlouvy. Navc, jakmile jednou byly neplnohodnotn penze zavedeny, je pro vldu tm neodolatelnm pokuenm, aby sama penze emitovala. V praxi tud mly komoditn standardy tendenci pemovat se ve smen standardy, obsahujc rozshl sttn intervence. Je teba poznamenat, e akoliv nyn ve prospch zlatho standardu lid hodn mluv, tm nikdo si dnes nefalovan, pln zlat standard nepeje. Ti, kte kaj, e chtj zlat standard, hovo tm bez vjimky o souasn podob standardu, i o zlatm standardu fungujcm ve 30. letech: o zlatm standardu zenm centrln bankou nebo vldnm adem, kter dr mal mnostv zlata jako "kryt" - pouijeme-li tento velmi zavdjc vraz - neplnohodnotnch penz. Nkte jdou tak daleko, e se vyslovuj ve prospch zlatho standardu udrovanho ve 20. letech, kdy existoval doslovn obh zlata a zlatch certifikt jako obiva pro hotovostn platby (standard zlat mince), ale i tito stoupenci schvaluj, aby vedle zlata existovaly vldn neplnohodnotn penze plus depozita pijman bankami, drcmi sten rezervy bu ve zlat, nebo v neplnohodnotnm obivu. Dokonce i v tzv. velkch dnech zlatho standardu v devatenctm stolet, kdy dajn Bank of England dila zlat standard velice zrun, byl mnov systm pln automatickmu zlatmu standardu daleko vzdlen. I tehdy se jednalo o znan regulovan standard. A v dsledku toho, e jedna zem za druhou pijmala nzor o odpovdnosti vldy za "plnou zamstnanost", je dnes situace urit mnohem extrmnj. Mj zvr je, e automatick komoditn standard nepedstavuje ani schdn, ani douc een problmu vytvoen mnovho uspodn ve svobodn spolenosti. douc nen z toho dvodu, e zahrnuje znan nklady v podob zdroj pouvanch pi produkci penn komodity. Schdn nen proto, e neexistuje mytologie a pesvden, kter jsou pro jeho innost nezbytn. Tento zvr nepodporuje jen ve zmnn obecn historick zkuenost, ale rovn specifick zkuenost Spojench stt. Od roku

47

1879, kdy Spojen stty po obansk vlce obnovily platby ve zlat, a do roku 1913 existoval ve Spojench sttech zlat standard. Akoliv byl dokonalmu automatickmu zlatmu standardu ble ne jakkoliv jin systm, kter jsme mli od konce prvn svtov vlky, byl stle jet velmi vzdlen stoprocentnmu zlatmu standardu. Existovala vldn emise paprovch penz a soukrom banky produkovaly v podob depozit vtinu skutenho obiva v zemi; banky byly ve sv innosti regulovny vldnmi ady - nrodn banky adem kontrolora mny a sttn banky sttnmi bankovnmi ady. A u bylo zlato dreno ministerstvem financ, bankami i pmo jednotlivci v podob minc nebo zlatch certifikt, tvoilo 10 a 2 0 % penn zsoby, piem pesn mnostv se mezi jednotlivmi lety mnilo. Zbylch 80 a 9 0 % pipadalo na stbro, neplnohodnotn obivo a bankovn depozita nekryt zlatmi rezervami. Retrospektivn se nm me zdt, e tento systm fungoval pomrn dobe. Amerian v t dob tento pocit rozhodn nemli. Jednou ze znmek nespokojenosti byly v 80. letech debaty o stbru, kter vyvrcholily v Bryanov projevu "Zlat kiovatka", jen uril tn kampan do voleb v roce 1896. Tyto diskuse byly zase zodpovdn za vn krizov roky potkem 90. let. Vedly k rozenm obavm, e Spojen stty od zlatho standardu upust, a e tud bude dolar ve vztahu k ostatnm mnm ztrcet svoji hodnotu. To vedlo k tku od dolaru a k niku kapitlu, kter pivodil d o m a deflaci. Finann krize nsledujc po sob v letech 1873, 1884, 1890 a 1893 vedly ze strany podnikatelskch a bankovnch kruh ke zven tlaku na uskutenn bankovn refomy. V prbhu paniky v roce 1907, kdy banky spolen odmtly pevdt na podn depozita na hotovost, konen vykrystalizoval pocit nespokojenosti s finannm systmem v nalhavou dost o vldn zsah. Kongres zaloil Nrodn mnovou komisi a jej doporuen, zveejnn v roce 1910, byla zpedmtnna v zkonu o Federlnm rezervnm systmu, pijatm v roce 1913. Reformy v duchu tohoto zkona se tily podpoe vech vrstev spolenosti, od dlnk a po banke a ob politick strany. Pedseda Nrodn mnov komise byl republikn Nelson W. Aldrich; sentor, kter byl zodpovdn pedevm za zkon o Federlnm rezervnm systmu, byl demokrat Carter W. Glass. Zmna mnovho uspodn zaveden zkonem o Federlnm rezervnm systmu se ukzala v praxi jako mnohem drastitj, ne bylo autory s jejich zastnci pvodn zamleno. V dob, kdy byl zkon pijat, pevaoval po celm svt zlat standard - nikoliv pln automatick zlat standard, ale rozhodn bli idelu ne jakkoliv jin systm, kter jsme od

48

t d o b y zaili. Povaovalo se za samozejm, e bude existovat i nadle a e tud velice zce omez pravomoci Federlnho rezervnho systmu. Jakmile vak byl zkon pijat, vypukla prvn svtov vlka. V irokm mtku dolo k oputn zlatho standardu. Na konci vlky nepedstavoval ji Federln rezervn systm drobn pvek zlatho standardu, kter ml zabezpeovat smnitelnost rznch forem penz a vykonvat regulan a dohlec innost nad bankami, ale stal se mocnm adem s volnost rozhodovn, schopnm urovat mnostv penz ve Spojench sttech a ovlivovat mezinrodn finann podmnky na celm svt.

Mnov ad s volnost rozhodovn

Vytvoen Federlnho rezervnho systmu pedstavovalo nejvznamnj zmnu mnovch instituc minimln od obansk vlky, kdy byl pijat zkon o nrodnm bankovnictv. Poprv od vypren vsadnho prva Second Bank of United States v roce 1836 byl vytvoen oddlen oficiln orgn s explicitn zodpovdnost za mnov podmnky, vybaven teoreticky pimenou moc k dosaen mnov stability, i alespo k zabrnn vrazn nestability. Je tud poun porovnat celkovou zkuenost ped jeho zaloenm a po zaloen - nap. od konce obansk vlky do roku 1914 a od roku 1914 dodnes, abychom hodnotili stejn dlouh obdob. Z hospodskho hlediska bylo druh obdob zjevn nestabilnj, a u je tato nestabilita mena kolsnm penn zsoby, cen nebo vstupu. sten odr vliv dvou svtovch vlek bhem druhho obdob, je by byly zdrojem nestability v jakmkoliv mnovm systmu. Avak i kdy vlen a bezprostedn povlen lta vynechme a budeme srovnvat pouze mrov obdob - nap. od roku 1920 do roku 1939 a od roku 1947 dodnes - vsledek je stejn. Penn zsoba, ceny a vstup byly po zaloen Federlnho rezervnho systmu vrazn nestabilnj ne pedtm. Nejdramatitjm obdobm nestability vstupu bylo samozejm obdob mezi dvma svtovmi vlkami, kter zahrnuje vn poklesy v letech 1920-1921, 1929-1933 a 1937-1938. dn jin dvacetilet obdob americk historie se tolika vnmi poklesy nevyznauje. Toto hrub srovnn samozejm nedokazuje, e se Federlnmu rezervnmu systmu nepodailo pispt k mnov stabilit. Je mon, e problmy, se ktermi se musel systm potkat, byly vnj, ne ty, s nimi se potkala pedchoz mnov struktura. Je mon, e by tyto problmy vedly pi dvjm mnovm uspodn k jet vymu stupni mnov nestability. Hrub srovnn by ale mlo alespo pinutit tene

49

k zamylen, ne zane povaovat za zaruen - jak se t o m u asto dje - e ad s tak dlouhou tradic, tak mocn a vezahrnujc, jako je Federln rezervn systm, vykonv nezbytn a douc funkce a pispv k dosaen cl, kvli nim byl zaloen. J sm jsem na zklad rozshlho studia historickch dkaz pesvden, e rozdl mezi hospodskou stabilitou, kter hrub srovnn ukzalo, je mon ve skutenosti pipsat rozdlu v mnovch institucch. Tento dkaz m pesvduje, e alespo tetinu rstu cen v prbhu prvn svtov vlky a tsn po n je mon pipsat na vrub zaloen Federlnho rezervnho systmu, a kdyby byl zachovn dvj bankovn systm, tak by k nmu nedolo; dle m pesvduje, e vnost kadho jednotlivho poklesu v letech 1920-1921, 1929-1933 a 1937-1938 jde pmo na vrub innosti a neinnosti ad Federlnho rezervnho systmu a v dvjm bankovnm a mnovm uspodn by nenastaly. Pi tchto i jinch pleitostech mohlo samozejm k recesm dojt, ale je vysoce nepravdpodobn, e by se jakkoliv z nich pemnila ve vn pokles. Tento dkaz zde nemohu samozejm prezentovat. 6) Vzhledem k tomu, jak dleitou roli hrla "Velk deprese" 1929-1933 pi formovn (i podle m spe deformovn) obecnch postoj k loze vldy v ekonomickch zleitostech, me bt uiten ukzat podrobnji, jak interpretace tohoto obdob z dkaz vyplv. Krach na burze v jnu 1929, kter ukonil spekulativn vvoj trhu cennch papr v roce 1928 a 1929, je asto s ohledem na jeho dramatick charakter povaovn jak za potek, tak za hlavn bezprostedn pinu "Velk deprese". Ani jedno nen sprvn. Vrchol hospodskho cyklu byl dosaen uprosted roku 1929, nkolik msc ped krachem. To, e k tomuto vrcholu dolo tak brzo, mohlo bt docela dobe sten vsledkem relativn pevnch mnovch podmnek, kter Federln rezervn systm zavedl pi pokusu omezit "spekulaci" - lohu tak mohl hrt nepmo pi vyvoln poklesu trh akci. Krach na trhu akci ml zase bezpochyby urit nepm dopady na dvru podnikatel a na ochotu jednotlivc utrcet, co nepzniv psobilo na vvoj podnikn. Tyto jevy vak samy o sob zhroucen hospodsk aktivity pivodit nemohly. Nanejve mohly zpsobit, e pokles byl ponkud del a vnj ne v prbhu jinch obvykle mrnch reces, kter v Americe v prbhu historie peruovaly ekonomick rst; neuinily by z n vak katastrofu, kter nastala. Zhruba v prvnm roce nevykazoval tento pokles dn ze zvltnch rys, kter mly dominovat v jeho dalm prbhu. Byl vnj ne v prvnm roce vtiny pokles, co byla mon reakce na krach na burze a na velmi restriktivn mnov podmnky, kter od poloviny roku 1928

50

pevldaly, ale nevykazoval dn kvalitativn odlin charakteristiky, dnou znmku degenerace ve vnou katastrofu. V hospodsk situaci, tak jak vypadala nap. v z i jnu 1930, neexistuje krom naivnho zdvodnn "post hoc ergo propter hoc" nic, co by inilo pokraujc pokles v nsledujcch letech nevyhnuteln i dokonce vysoce pravdpodobn. Ve zptnm pohledu je jasn, e Federln rezervn systm se ml ji tehdy chovat jinak, ne se choval, e neml pipustit, aby klesala penn zsoba mezi srpnem 1929 a jnem 1930 tm o 3% - co je vt pokles ne bhem vtiny pedchozch kriz, vyjma tch nejvnjch. Akoliv to byla chyba, byla omluviteln a urit ne rozhodujc. Charakter poklesu se vrazn zmnil v listopadu 1930, kdy ada selhn bank vedla ke znanmu nporu na banky, nebo majitel depozit se pokoueli o jejich pemnu na hotovost. Nkaza se ila od jedn sti zem ke druh a vyvrcholen doshla 1 1 . prosince, kdy zkrachovala Bank of United States. Tento krach byl rozhodujc nejen proto, e Bank of United States patila s vklady ve vi vce ne 200 milion USD k nejvtm bankm v zemi, ale rovn z toho dvodu, e akoliv se jednalo o normln obchodn banku, jej nzev vedl mnoh doma a jet vce v zahrani k t o m u , aby ji povaovali za nco jako oficiln banku. Ped jnem 1930 se dn znmky krize, likvidity ani dn ztrta dvry v banky neprojevovaly. Od t doby vak byla ekonomika suovna neustle se opakujcmi krizemi likvidity. Vlna bankovnch selhn na chvli opadla, obnovila se vak opt, kdy nkolik dramatickch padk i jin udlosti vedly ke ztrt dvry v bankovn systm a k nov ad npor na banky. Vznam tchto npor nespoval vlun, a dokonce ani pedevm, v selhn bank, ale v jejich inku na penn zsobu. Banka samozejm nem v bankovnm systmu a stenmi rezervami kryt kad dolar depozit dolarem obiva (i jeho ekvivalentem). Z tohoto dvodu "depozita" pedstavuj tak zavdjc pojem. Ulote-li v bance dolar hotovosti, me banka zvit svoji hotovost o patnct i dvacet cent, zbytek jinm oknkem rozpj. Vypjovatel me tyto penze opt uloit, a to v jin bance, a proces se opakuje. Vsledkem je, e na kad dolar hotovosti, kter banky vlastn, zrove dlu nkolik dolar v podob depozit. Celkov penn zsoba (obivo plus depozita) je pro dan mnostv obiva tud tm vy, m vy st svch penz chce veejnost dret v podob depozit. Pokud neexistuje njak zpsob, jak vytvoit dodatenou hotovost a jak ji bankm dodat, mus jakkoliv rozen pokus ze strany majitel depozit "dostat sv penze" vst k poklesu mnostv penz, jinak bude jedna banka pi snaze uspokojit sv vitele ruenm pjek, prodejem investic i stahovnm svch vklad

51

tlait na ostatn banky a tyto budou zase tlait na dal. Vznikne-li tento zaarovan kruh, roste sm o sob t m , jak pokusy bank zskat hotovost tla dol ceny cennch papr, jak zpsobuj insolventnost bank, kter by jinak byly zcela zdrav, jak ots dvrou majitel depozit a neustle tento cyklus obnovuje. To je pesn situace, kter vedla k bankovn panice v bankovnm systmu ped existenc Federlnho rezervnho systmu a k soustedn mu zastavovn konvertibility vklad na hotovost, jako nap. v roce 1907. Takov zastaven pedstavovalo drastick krok a na krtkou dobu situaci zhorilo. Zrove vak znamenalo liv zkrok. Zamezenm monosti rozen nkazy peruilo zaarovan kruh. Znemonilo, aby selhn nkolika bank vedlo k tlaku na ostatn banky a aby zpsobilo selhn dalch jinch zdravch bank. Kdy se bhem nkolika tdn i msc situace stabilizovala, mohlo bt toto zastaven zrueno a zotaven mohlo zat bez poklesu penn zsoby. Jak jsme vidli, jednm z hlavnch dvod zaloen Federlnho rezervnho systmu bylo een takovchto situac. Pokud by mla na stran veejnosti vzniknout vy poptvka po hotovosti ne po depozitech, byla systmu dna pravomoc vytvet vce obiva a rovn mu byly poskytnuty prostedky, jak uinit tuto hotovost pro banky dostupnou, a to zrukou za bankovn aktiva. Pedpokldalo se, e takto lze zabrnit jakkoliv bankovn panice, e nebude potebn konvertibilitu depozit za hotovost peruit a e negativnm inkm penn krize se lze zcela vyhnout. Poprv vyvstala poteba uplatnit tyto pravomoci (a tud provst prvn test jejich efektivnosti) v dsledku ve popsanho zaven ady bank v listopadu a prosinci 1930. Federln rezervn systm obstl v tomto testu velmi patn. Zejm nepovaoval za nutn njak speciln reagovat na uzavrn bank a uinil mlo, i vbec nic pro to, aby bankovnmu systmu poskytl likviditu. Je vak nutn zdraznit, e se nejednalo o selhn moci, ale o selhn vle. Pi tto, stejn jako pi ostatnch pleitostech, ml Federln rezervn systm dostatenou pravomoc, aby hotovost, poadovanou majiteli depozit, bankm poskytl. Pokud by tak bval uinil, mohlo bt uzavrn bank zastaveno a penn pohrom zabrnno. Prvn vlna bankovnch selhn odeznla a potkem roku 1931 se zaaly objevovat znmky vracejc se dvry. Federln rezervn systm vyuil tto pleitosti k omezen celkovho objemu jm poskytovanch vr - ili mrn deflanm krokem vyvil pirozen expanzivn sly. Navzdory tomu existovaly nejen v pennm sektoru, ale i v ostatnch oblastech hospodsk aktivity jasn signly zlepen. Pokud

52

prozkoumme daje za prvn tyi i pt msc roku 1931 ve svtle toho, co skuten nsledovalo, ukazovaly vechny charakteristiky na to, e hospodsk cyklus je na dn a zan oiven. Nevrazn oiven vak bylo krtkodob. Obnoven selhn bank zahjila dal srii npor na vklady a opt uvedla v pohyb pokles penn zsoby. Federln rezervn systm opt pouze neinn pihlel. Navzdory bezprecedentn likvidaci obchodnch bank vykazovaly knihy "vitele posledn instance" pokles vr, kter svm lenskm bankm zpstupoval. V z 1931 opustila Velk Britnie zlat standard. Tomuto kroku pedchzelo stahovn zlata ze Spojench stt, kter pokraovalo i pozdji. Akoliv v pedchozch dvou letech dochzelo k plivu zlata do Spojench stt a americk zlat zsoby i mra zlatch rezerv Federlnho rezervnho systmu byly po celou dobu vysok, reagoval Federln rezervn systm na odliv tak siln a bezprostedn, jako by pedchoz pliv neexistoval. Uinil tak zpsobem, kter musel vnitn finann pote zhorit. Po vce ne dvou letech vnho hospodskho poklesu zvil Federln rezervn systm diskontn rokovou mru (tj. rokovou mru, za kterou byl ochoten pjovat ostatnm bankm) vce ne kdykoliv pedtm ve sv krtk historii. Toto opaten odliv zlata zastavilo. Rovn bylo doprovzeno vraznm zvenm potu bankovnch selhn a npor na vklady v bankch. Bhem esti msc od srpna 1931 do ledna 1932 zastavila sv operace kad dest banka a celkov ve depozit v obchodnch bankch poklesla o 1 5 % . Tempo poklesu zpomalil sten obrat politiky v roce 1932, zahrnujc nkup vldnch obligac za 1 miliardu USD. Kdyby toto opaten bylo pijato v roce 1931, bylo by tm jist postaovalo k zabrnn ve popsan katastrofy. V roce 1932 vak ji bylo pli pozd na to, aby bylo nm vce ne pouze uklidujcm opatenm. Federln rezervn systm upadl opt do pasivity a po doasnm zlepen nsledoval obnoven kolaps, zakonen bankovnmi przdninami v roce 1933, kdy kad banka ve Spojench sttech byla oficiln na jeden tden zavena. Systm, kter byl zaloen pedevm proto, aby zabrnil doasnmu zastaven konvertibility depozit v hotovost - co je opaten, kter dve zabraovalo selhn bank - nechal nejprve zkrachovat tetinu bank v zemi a potom pijal zastaven konvertibility, kter bylo nesrovnateln drastitj a vnj ne jakkoliv pedchoz podobn kroky. Schopnost sebeospravedlovn je vak tak velk, e Federln rezervn systm mohl ve sv ron zprv v roce 1933 uvst, e "schopnost Federlnho rezervnho systmu uspokojit znanou poptvku po hotovosti bhem krize demonstrovala efektivnost systmu

53

obiva v zemi na zklad zkona o Federlnm rezervnm systmu . . . Je tk ci, jak by mla krize prbh, kdyby Federln rezervn systm sledoval politiku liberlnch nkup na volnm trhu". Celkem od ervence 1929 do bezna 1933 poklesla penn zsoba ve Spojench sttech o jednu tetinu, piem dv tetiny tohoto poklesu nastaly pot, co Anglie opustila zlat standard. Pokud by tomuto poklesu penn zsoby bylo zabrnno - co mohlo a mlo bt uinno - byl by krat i mrnj. Z historickho hlediska by i tak mohl bt vn, avak je vysloven nepedstaviteln, e by se v prbhu ty let mohly nominln pjmy snit o vce ne polovinu a ceny o vce ne tetinu, pokud by nedolo k dnmu poklesu penn zsoby. Nevm, e by nkdy v njak zemi dolo k vn depresi, kter by nebyla doprovzena poklesem penn zsoby, a stejn tak nevm o vnm poklesu penn zsoby, kter by nebyl doprovzen vnou depres. Ani by "Velk deprese" ve Spojench sttech pedstavovala znmku inherentn nestability systmu soukromho podnikn, je dokladem toho, jak velk koda me bt napchna chybami na stran nkolika lid, pokud maj nad mnovm systmem sttu obrovskou moc. Je mon, e tyto chyby jsou ve svtle tehdy dostupnch znalost omluviteln - i kdy j si to nemyslm. O to vak ve skutenosti nejde. Kad systm, kter poskytuje tolik moci a volnosti v rozhodovn nkolika mlo lidem, jejich chyby - a omluviteln i neomluviteln - mohou mt takov dalekoshl dsledky, je patn. Pro ty, kte v ve svobodu, je patn prv z toho dvodu, e nkolika mlo lidem poskytuje obrovskou moc bez jakkoliv inn kontroly politickm orgnem, co je hlavn politick argument proti "nezvisl" centrln bance. Je vak patnm systmem i pro ty, kte stav bezpenost ve ne svobodu. V systmu, kde je zodpovdnost rozptlena, ale kde pesto nkolik mlo lid m velkou moc, a tud dleit politick kroky zvis ve znan me na nhodn charakteristice osobnosti, tam se nelze chybm vyhnout, a u jsou omluviteln i nikoliv. To je hlavn technick argument proti "nezvisl" bance. Abychom parafrzovali Clemenceaua, penze jsou pli vn zleitost, ne aby mohly bt ponechny centrlnm bankm.

Pravidla msto ad
Pokud nememe doshnout naich cl ani tak, e se spolehneme na pln automatick zlat standard, ani tak, e poskytneme irokou volnost rozhodovn nezvislm adm, jak tedy vytvoit stabiln mnov systm zbaven nezodpovdnho vldnho zasahovn, systm, kter poskytne

54

nezbytn mnov rmec pro ekonomiku svobodnho podnikn a kter pesto nebude mon pout jako zdroj moci, je by ohrozila nae ekonomick a politick svobody? Jedin dosud navren slibn cesta spov ve snaze doshnout provdn monetrn politiky uzkoovnm pravidel, kter budou veejnosti umoovat kontrolu prostednictvm politickch ad - msto vldy lid nastolit vldu zkona. Tato pravidla budou zrove zabraovat, aby monetrn politika nebyla vystavovna kadodennm vrtochm politickch ad. Problm uzkoovn pravidel monetrn politiky m mnoho spolenho s pedmtem, kter se zd bt na prvn pohled zcela odlin toti s argumentem ve prospch prvnho dodatku stavy. Kdykoliv nkdo navrhuje potebu legislativnho pravidla pro kontrolu penz, stereotypn odpovd je, e svzat mnovmu adu tmto zpsobem ruce nedv mnoho smyslu, nebo ad vdy - bude-li chtt - me provdt to, co po nm chce mnov pravidlo, podle vlastn vle, a navc m k dispozici i jin alternativy - tud si pr "jist" povede lpe ne pravidlo. Alternativn verze tohoto argumentu se tk zkonodrnch orgn. k se, e chce-li zkonodrn orgn pijmout pravidlo, bude chtt urit rovn uzkonit "sprvnou" politiku pro kad specifick ppad. Jak me potom pijet pravidla poskytovat ochranu ped nezodpovdnm politickm jednnm? Stejn argument lze s men slovn obmnou pout pro prvn dodatek k stav a stejn tak i pro vech prvnch deset doplk americk stavy. Copak nen mon ci, e je absurdn mt pijat standardn zkaz zasahovn do svobody projevu? Pro neposuzovat jednotliv ppady oddlen podle jejich podstaty? Nen to protjek obvyklho argumentu o monetrn politice, podle kterho nen douc svazovat ruce mnovho adu pedem, ale ml by mt volnost zachzet s kadm ppadem podle jeho podstaty, kdy se objev? Pro neplat tento argument stejn pro svobodu projevu? Jeden lovk chce stt na rohu ulice a obhajovat kontrolu porodnosti, jin komunismus, tet vegetarinstv a tak dl do nekonena. Pro nepijmout zkon, kter by umonil, i zakzal kadmu projevit jeho konkrtn nzory? i naopak, pro nedat pravomoc rozhodnout dan problm sprvnmu adu? Je tm okamit jasn, e kdybychom mli brt kad ppad tak, jak se objev, byla by hlasovnm o kadm jednotlivm ppadu posuzovanm oddlen popena svoboda projevu ve vtin ppad, a mon dokonce ve vech. Pokud by se hlasovalo o t o m , zda me pan X propagovat kontrolu porodnosti, vtina by urit byla proti; tot plat pro komunismus; vegetarinovi by to mon prolo, ale ani to nen jist.

55

Nyn ale pedpokldejme, e by vechny tyto ppady byly shrnuty do jednoho celku a obyvatelstvo by bylo podno, aby o nich hlasovalo najednou: bu svobodu projevu povolit ve vech ppadech, nebo ji ve vech ppadech zakzat. Lze si dobe pedstavit, a j to povauji za vysoce pravdpodobn, e pevn vtina by hlasovala pro svobodu projevu; budou-li lid rozhodovat o celm balku, budou se chovat odlin, ne kdyby rozhodovali o jednotlivch ppadech. Pro tomu tak je? Jednm z dvod je, e kad osoba pociuje zbaven prva svobody projevu jinak, je-li v menin, ne kdy zbavuje nkoho prva svobody projevu jako len vtiny. Rozhoduje-li tud o celm balku a je-li v menin, pipisuje mnohem vt vhu vzcnmu ppadu popen svobody projevu, tkajcmu se jeho osoby, ne astjm ppadm popen svobody projevu ostatnch. Dalm a pro monetrn politiku relevantnjm dvodem je, e posuzujeme-li balk ppad jako celek, stv se zejm, e uskuteovan politika m kumulativn inky, kter nebvaj pi oddlenm hlasovn o jednotlivch ppadech ani rozpoznvny, ani brny v vahu. Hlasuje-li se o t o m , me-li pan Jones enit na rohu, nelze brt v vahu pzniv inky vyhlen obecn politiky svobody projevu. Nelze brt v vahu skutenost, e spolenost, ve kter nemohou lid na rohu svobodn enit, ani by k t o m u museli mt speciln povolen, je spolenost, v n vvoj novch mylenek, experimentovn, zmny apod. jsou brzdny adou zpsob, kter jsou zejm nm vem dky naemu tst, e jsme ili ve spolenosti, je pijala sebeomezujc pikzn nezvaovat kad ppad svobody projevu oddlen. Pesn tyt vahy plat pro mnovou oblast. Je-li posuzovn kad ppad podle sv podstaty, je pravdpodobn, e v ad ppad bude pijato chybn rozhodnut, protoe rozhodovatel zkoumaj pouze omezenou oblast a neberou v vahu kumulativn inky politiky jako celku. Je-li na druh stran pijato pro skupinu ppad jako celek obecn pravidlo, m existence tohoto pravidla pzniv inky na postoje lid, pesvden a oekvn, kter by se nevytvoila, ani kdyby se stejn politika pijala na zklad volnho posuzovn ady oddlench zleitost. M-li bt uzkonno pravidlo, jak by mlo bt? Lid obecn liberlnho pesvden nejastji navrhuj pravidlo, tkajc se cenov hladiny; to znamen zkonn nazen mnovmu adu zachovvat stabiln cenovou hladinu. Myslm si, e je to typ pravidla patnho. Pravidlo je patn z toho dvodu, e je formulovno v podob cl, avak mnov ady nemaj jasnou a pmou moc jich svm samotnm jednnm doshnout. Vznik tak problm rozptlen odpovdnosti a ponechn pli velk volnosti adm.

56

Mezi cenovou hladinou a mnovmi opatenmi existuje bezpochyby blzk spojen. Nen vak natolik blzk, nemnn i pm, aby cl dosaen stabiln cenov hladiny pedstavoval pimen nvod pro kadodenn innost ad. Problmem, kter pravidlo pijmout, jsem se zabval podrobnji jinde. 71 Omezm se proto pouze na sv zvry. Ve svtle souasnch znalost se mi jev jako douc formulovat pravidlo v podob chovn penn zsoby. V tomto okamiku bych se rozhodl pro uzkonn pravidla, kter by mnov ady instruovalo, aby doshly specifickho tempa rstu penn zsoby. Pro tyto ely bych definoval penn zsobu jako hotovost mimo obchodn banky plus vechna depozita obchodnch bank. Navrhoval bych, aby Federln rezervn systm ml na starosti, e takto definovan penn zsoba m rst kad msc (a nejlpe kad den, je-li to mon) ronm tempem x procent, kde x pedstavuje njak slo mezi 3 a 5. Pesn definice penz, kter byla pijata, i pesn zvolen tempo rstu hraj mnohem men roli ne konen volba konkrtn definice a konkrtnho tempa rstu. Ve svtle dnench skutenost by sice toto pravidlo drasticky omezilo rozhodovac moc mnovch ad, avak stle by ponechvalo Federlnmu rezervnmu systmu a ministerstvu financ nedouc volnost rozhodovn ohledn toho, jak spravovat dluh, jak provdt bankovn dohled apod. Je douc a schdn uskutenit dal bankovn a fiskln reformy, kter jsem formuloval jinde. Mly by za nsledek odstrann souasnch vldnch intervenc do oblasti vrovn a investin aktivity a pemnu vldnch finannch operac z vnho zdroje nestability a nejistoty na dostaten pravideln a pedvdateln aktivity. Pestoe tyto dal reformy jsou dleit, nejsou tak klov jako pijet pravidla omezujcho moc volnho rozhodovn mnovch ad s ohledem na penn zsobu. Rd bych zdraznil, e svj konkrtn nvrh nepovauji za jedin mon a konen zpsob mnovho uspodn, za pravidlo, kter by mlo bt vytesno do kamene a uchovno pro budouc generace. Zd se mi, e je to pravidlo, je je nejvtm pslibem dosaen rozumnho stupn mnov stability ve svtle naich dnench znalost. Doufm, e kdy s nm budeme pracovat a a poznme vce o mnovch zleitostech, meme bt schopni vymyslet jet lep pravidla, kter nm umon doshnout jet lepch vsledk. Takov pravidlo se mi jev jako jedin v souasnosti dostupn nstroj pemny monetrn politiky z hrozby zklad svobodn spolenosti na jej pil.

57

Kapitola IV Mezinrodn finance a organizace obchodu

Problm mezinrodnho mnovho uspodn se tk vztahu mezi rznmi nrodnmi mnami: pomru a podmnek, za kterch mohou jednotlivci pevst americk dolar na libru terlink, kanadsk dolary na americk dolary atd. Tento problm je zce spojen s kontrolou penz, diskutovanou v pedchoz kapitole. Souvis rovn s vldn politikou v oblasti mezinrodnho obchodu, nebo kontrola mezinrodnho obchodu pedstavuje jednu z technik ovlivovn mezinrodnch plateb.

Vznam mezinrodnho mnovho du pro ekonomickou svobody

Oblast mezinrodnho mnovho du si pes jeho technick charakter a odstraujc sloitost neme liberl dovolit zanedbat. Nepehnme, pokud ekneme, e nejvt krtkodobou hrozbou pro Spojen stty pedstavuje dnes - samozejm vedle monosti vypuknut tet svtov vlky - monost, e budeme vedeni k pijet dalekoshl ekonomick kontroly, abychom "vyeili" problmy platebn bilance. Zasahovn do mezinrodnho obchodu vypad nevinn; me se mu dostat podpory od lid, kte se jinak vldnch zsah do ekonomickch zleitost obvaj; mnoz podnikatel je dokonce povauj za soust "americkho zpsobu ivota". Je vak jen mlo zsah, kter se mohou natolik rozit a kter nakonec mohou bt pro svobodn podnikn tak niiv. Existuje spousta zkuenost naznaujcch, e nejinnj zpsob, jak pevst trn ekonomiku na autoritskou ekonomickou spolenost, je zat zavdt pmou devizovou kontrolu. Tento jedin krok nutn vede k pidlovn zdroj z dovozu, ke kontrole t domc produkce, kter pouv doven vstupy i kter vyrb substituty pro dovoz, a tak dle v nikdy nekonc spirle. Dokonce i tak neochvjn obhjce svobodnho podnikn jako je sentor Barry Goldwater byl jednou pi diskusi o tzv. "odlivu zlata" sveden k nvrhm, e restrikce devizovch transakc me bt jako "lba" nezbytn. Tato "lba" by vak byla mnohem hor ne nemoc. V hospodsk politice se zdka objevuje nco skuten novho. Ukazuje se, e zdnliv nov je obvykle nco odloenho z pedchozho stolet v chatrnm pevleku. Pokud se vak nemlm, pln devizov kontrola a tzv. "nekonvertibilita mny" pedstavuj vjimku a jejich pvod

58

odhaluje autoritskou nadji, kter do nich byla vkldna. Pokud vm, byly vplodem Hjalmara Schachta v prvnch letech nacistickho reimu. Rzn mny byly samozejm pi mnohch pleitostech v minulosti oznaovny jako nekonvertibiln. Tehdy vak toto slovo znamenalo, e tehdej vlda nebyla schopna nebo ochotna pevst paprov penze ve zlato nebo stbro i na jinou penn komoditu za legln uren kurz. Zdkakdy to znamenalo, e zem zakazovala svm obanm nebo rezidentm obchodovat kousky papru, kter slibovaly zaplatit specifikovanou sumu v pennch jednotkch dan zem, za odpovdajc kousky papru vyjden v pennch jednotkch jin zem - nebo za mince i mincovn kov. Nap. ve Spojench sttech bhem obansk vlky a jeden a pl dekdy pot byla americk mna nekonvertibiln v tom smyslu, e dritel zelen bankovky ji nemohl vymnit ve sttn pokladn za dan mnostv zlata. Bhem celho obdob vak mohl za trn ceny kupovat zlato a mohl kupovat a prodvat za americk bankovky britsk libry za cenu, pijatelnou pro ob strany. Ve starm smyslu byl dolar ve Spojench sttech nekonvertibiln nepetrit od roku 1933. Bylo nezkonn, aby amerit oban dreli, nakupovali nebo prodvali zlato. Dolar vak nebyl nekonvertibiln v novm smyslu. Nanetst se ale zd, e pijmme takov opaten, kter ns s nejvt pravdpodobnost dve i pozdji tmto smrem povedou.

loha zlata v americkm mnovm systmu

Pouze kulturn zaostvn ns stle vede k tomu, uvaovat o zlatu jako o stednm prvku naeho mnovho systmu. Pesnj charakteristikou lohy zlata v americk politice je, e pedstavuje komoditu, jej cena je, podobn jako u penice i jinch zemdlskch vrobk, subvencovna. N program cenov subvence zlata se li od programu cenov subvence penice ve tech dleitch aspektech: za prv, subvencovanou cenu platme jak domcm, tak zahraninm vrobcm; za druh, voln za subvencovanou cenu prodvme pouze zahraninm, nikoliv domcm kupcm; za tet - jako dleit pozstatek mnov lohy zlata ministerstvo financ je oprvnno "vytvet" penze, aby zaplatilo za kupovan zlato (ili je oprvnno tisknout paprov penze), take vdaje na nkup zlata se neobjevuj v rozpotu a poadovan sumy nemus bt explicitn schvalovny Kongresem; podobn plat, e pokud ministerstvo financ zlato prodv, knihy vykazuj pouze snen zlatch certifikt, a nikoliv rozpotov pjem.

59

Kdy byla poprv v roce 1934 stanovena cena zlata na sv souasn rovni 34 USD za trojskou unci, byla znan vy ne cena zlata na volnm trhu. V dsledku toho plynulo zlato do Spojench stt, bhem esti let se nae zlat zsoby ztrojnsobily a my jsme dreli vce ne polovinu svtov zsoby zlata. Nahromadili jsme "pebytek" zlata ze stejnch dvod, z jakch jsme nahromadili "pebytek" penice - protoe vlda nabzela, e zaplat vy cenu, ne byla cena trn. V posledn dob se situace zmnila. Zatmco zkonn fixovan cena zlata zstala 35 USD za trojskou unci, ceny ostatnch komodit se zdvojnsobily nebo ztrojnsobily. Nyn pedstavuje 35 USD mn, ne kolik by inila trn cena. 8 ) V dsledku toho stojme nyn spe ped "nedostatkem" ne "pebytkem" pesn ze stejnch dvod, ze kterch limity njemnho vedou k "nedostatku" byt - nebo vlda se sna dret cenu zlata pod rovn trn ceny. Nebt toho, e hlavnmi producenty zlata (a tud tmi, kdo by mli ze zven jeho ceny hlavn prospch) jsou Sovtsk svaz a Jihoafrick republika, dv zem, vi nim chovaj Spojen stty nejmen politick sympatie, byla by zkonem fixovan cena zlata ji dvno zvena, podobn jako byla as od asu zvena cena penice. Vldn kontrola ceny zlata, podobn jako kontrola kterkoliv jin ceny, je se svobodnou ekonomikou nesluiteln. Takovto pseudozlat standard mus bt oste odliovn od pouit zlata jako penz v podmnkch relnho zlatho standardu, kter je se svobodnou ekonomikou zcela sluiteln, i kdy nemus bt schdn. Zkladn odklon od liberlnch princip a zaveden praktik, kter pak opakovan suovaly svobodn svt, pedstavovala jet vce ne samotn fixovn cen doprovodn opaten, pijat v letech 1933 a 1934 Rooseveltovou administrativou, je vedla ke zven ceny zlata. Mm na mysli znrodnn zsoby zlata, zkaz soukromho vlastnictv zlata pro mnov ely a zruen zlatch doloek u veejnch a soukromch smluv. V roce 1933 a potkem roku 1934 byli soukrom dritel zlata zkonem podni, aby pedali sv zlato federln vld. Byli odkodnni za pedchoz zkonem fixovanou cenu, kter v t dob byla mnohem ni ne cena trn. Aby byla zajitna innost tohoto poadavku, bylo prohleno soukrom vlastnictv zlata ve Spojench sttech, vyjma zlata pro umleck ely, za nezkonn. St si lze pedstavit opaten, kter by bylo principm soukromho vlastnictv, na nm se zakld spolenost svobodnho podnikn, kodlivj. V principu nen rozdl mezi tmto znrodnnm zlata za umle nzkou cenu a znrodnnm pdy a tovren za umle nzkou cenu, kter provedl Fidel Castro. Jak mohou Spojen stty vznet nmitky proti jednomu znrodnn, zaloenmu na principilnch

60

zkladech, kdy samy uskutenily jin? Tak velk vak byla slepota nkterch zastnc volnho podnikn ohledn veho, co se tkalo zlata, e v roce 1960 navrhl Henry Alexander, f Morgan Guaranty Trust Company, nstupce J. P. Morgana a spol., aby byl zkaz vlastnn zlata soukrommi americkmi osobami rozen i na zlato dren v zahrani. A jeho nvrh byl prezidentem Eisenhowerem pijat prakticky bez nmitek bankovn komunity. Akoliv zkaz soukromho vlastnictv zlata byl zdvodovn nutnost "zachovn" zlata pro mnov ely, dn takov el, a sm dobr nebo patn, uzkonn nebyl. Znrodnn zlata bylo uzkonno proto, aby umonilo vld zmocnit se celho "paprovho" zisku v dsledku rstu ceny zlata, nebo mon proto, aby bylo znemonno dosahovat tohoto zisku jednotlivci. Zruen zlat doloky mlo podobn el. A rovn se jednalo o opaten, kter bylo kodliv zkladnm principm svobodnho podnikn. Kontrakty, kter byly uzaveny v dobr ve a s plnmi informacemi na obou stranch, byly prohleny za neplatn ve prospch jedn ze stran!

Platby na bnm tu a nik kapitlu

Pi diskusi o mezinrodnch mnovch vztazch na obecnj rovni je nezbytn rozliovat dva znan odlin problmy: problm platebn bilance a nebezpe nporu na zlato. Nejjednodueji lze rozdl mezi nimi ilustrovat pomoc analogie s bnou obchodn bankou. Banka si mus svoje zleitosti uspodat tak, aby jej pjmy v podob poplatk za sluby, rok z pjek atd., pedstavovaly natolik velkou sumu, kter j umon platit jej vdaje - mzdy a platy, roky z vypjench pennch prostedk, nklady poskytovanch slueb, vnosy akcionm apod. Mus tud usilovat o zdrav et pjm. Banka, kter m v podku et pjm, se vak pesto me ocitnout ve vnch potch, pokud z njakho dvodu v ni ztrat jej vkladatel dvru a nhle hromadn poaduj sv depozita. Mnoh zdrav banky byly pinuceny zavt dvee prv v dsledku takovho nporu v prbhu krize likvidity, jak byla popsna v pedchoz kapitole. Mezi tmito dvma problmy existuje samozejm urit vztah. Jeden dleit dvod, pro mohou ztratit majitel depozit v banku dvru je, e banka zaznamenv ztrty na svm tu pjm. Oba problmy se ale zrove odliuj. Problmy na tu pjm pedevm vznikaj obecn pomaleji a k jejich vyeen je zapoteb znan doba. Zdkakdy pichzej

61

pekvapiv. Npor na banku me na druh stran pijt nhle a neoekvan. Situace ve Spojench sttech je naprosto analogick. Aby mohli nakupovat zbo a sluby, investovat do zahraninch podnik, platit roky z pjek a splcet pjky i poskytovat soukrom nebo veejn dary, sna se rezidenti ve Spojench sttech i samotn americk vlda nakupovat za dolary zahranin mnu. Pro obdobn ely se zrove sna cizinci zskat pomoc cizch mn dolary. Po uskutenn vech transakc se bude mnostv dolar vynaloench na nkup cizch mn pesn rovnat mnostv dolar zakoupench za ciz mnu - podobn jako se rovn poet bot prodanch potu bot koupench. Aritmetika je aritmetika a co pedstavuje pro jednoho koupi, je pro druhho prodej. Nic nm vak negarantuje, e se bude pi jakkoliv dan cen deviz vyjden v dolarech rovnat mnostv dolar, kter chce nkdo utratit, mnostv dolar, kter chce nkdo jin koupit, stejn tak jako nic nezajiuje, e se bude pi jakkoliv dan cen bot rovnat poet pr, kter chtj lid koupit, potu pr, kter chtj jin lid prodat. Rovnost ex post odr urit mechanismus, kter odstrauje jakkoliv rozdly ex ante. Problm dosaen mechanismu pimenho pro tento el pedstavuje obdobu bankovnho problmu s tem pjm. Kdy se sna vyhnout nporu na depozita, stoj Spojen stty ped podobnm problmem jako banky. Spojen stty se zavzaly prodvat zlato zahraninm centrlnm bankm za 35 USD za trojskou unci. Zahranin centrln banky, vldy a rezidenti dr velk penn prostedky ve Spojench sttech v podob vkladovch t nebo americkch cennch papr, kter mohou rychle prodat za dolary. Dritel tchto prostedk mohou kdykoliv zahjit npor na americk ministerstvo financ, budou-li se snait pevst dolary, kter dr, na zlato. To je pesn t o , k emu dolo na sklonku edestch let a co se s velkou pravdpodobnost stane nkdy v budoucnu opt (mon dve, ne se dostane tato kniha do tisku). Oba problmy jsou navzjem spojeny dvma zpsoby. Za prv, pokud jde o banky, problmy na tu pjm pedstavuj hlavn pinu ztrty dvry ve schopnost Spojench stt dostt svmu slibu a prodvat zlato za 35 USD za trojskou unci. Skutenost, e si musely Spojen stty vypjovat v zahrani, aby doshly vyrovnanosti bnho tu, je hlavnm dvodem, pro maj dritel dolar zjem na jejich peveden na zlato i jin mny. Za druh, fixn cena zlata je nstrojem, kter jsme pijali pro vzn jinho souboru cen - ceny dolaru vyjden v devizch - a pohyby zlata pedstavuj nstroj, kter jsme pijali pro een nesrovnalost ex ante v platebn bilanci.

62

Alternativn mechanismus dosaen rovnovhy zahraninch plateb

Oba tyto problmy si meme lpe objasnit, budeme-li uvaovat, jak alternativn mechanismus je dostupn pro dosaen rovnovhy plateb, co je z obou problm ten dleitj a zvanj. Pedpokldejme, e Spojen stty dosahuj ve svch mezinrodnch platbch zhruba rovnovhy a e se pihod nco, co situaci zmn; e napklad poklesne poet dolar, kter chtj cizinci koupit, ve srovnn s tm, co chtj amerit rezidenti prodat; nebo se podvejme na zleitost z druh strany a pedpokldejme, e se zv mnostv deviz, kter chtj dritel dolar koupit, ve srovnn s tm, kolik chtj dritel deviz za dolary prodat. Vznik tedy urit hrozba, e dojde k "deficitu" americkch plateb. To me bt dsledkem zven produktivity v zahrani nebo snen domc produktivity, zven vdaj na americkou pomoc do zahrani nebo omezen pomoci poskytovan ostatnmi zemmi, i dsledkem milion dalch zmn, ke kterm stle dochz. Existuj tyi - a pouze tyi - zpsoby, jak se zem me tmto poruchm pizpsobit, a jejich urit kombinace mus bt vdy pouita. 1. Lze snit americk devizov rezervy i zvit zahranin rezervy dren v dolarech. V praxi to znamen, e americk vlda me nechat klesnout sv zlat zsoby, protoe zlato je smniteln za devizy; nebo si me devizy vypjit a uinit je pstupn za dolary pi oficilnm mnovm kurzu; nebo zahranin vldy mohou prodejem deviz americkm rezidentm za oficiln mnov kurz nahromadit dolary. Spolehnout se na rezervy je pinejlepm doasn vchodisko. Velk zjem o platebn bilanci vysvtluje prv irok pouvn tohoto prostedku ve Spojench sttech. 2. Domc ceny ve Spojench sttech lze relativn vi zahraninm cenm stlait dol. To je hlavn pizpsobovac mechanismus pi plnm zlatm standardu. Poten deficit by vedl k odlivu zlata (ve popsan mechanismus 1); odliv zlata by zpsobil pokles penn zsoby; pokles penn zsoby by zpsobil pokles domcch cen a pjm. Opan inky by se zrove projevovaly v zahrani: pliv zlata by zvil penn zsobu, a tud i ceny a pjmy; ni ceny ve Spojench sttech a vy zahranin ceny by uinily americk zbo pro cizince atraktivnj, a tud by zvily mnostv dolar, kter chtj koupit; cenov zmny by zrove uinily zahranin zbo mn atraktivn pro americk rezidenty a snily tak poet dolar, kter chtj prodat. Oba efekty by psobily na omezen deficitu a na obnoven rovnovhy bez toho, aby byly nutn njak dal pesuny zlata.

63

V modernm zenm standardu nejsou tyto efekty automatick. V prvnm kroku me stle dojt k pesunm zlata, ale ani v zemi, kter zlato zskv, ani v zemi, kter ho ztrc, neovlivn penn zsobu, pokud mnov ady v jednotlivch zemch nerozhodnou, e by tomu tak mlo bt. Centrln banka nebo ministerstvo financ m dnes v kad zemi monost vykompenzovat vliv pohyb zlata nebo zmnit penn zsobu bez tchto pohyb. Tento mechanismus bude tud pouit pouze tehdy, pokud chtj ady v zemi postien deficitem vyvolat pi een problmu platebn bilance deflaci (a tak vyvolat nezamstnanost), nebo pokud chtj ady v zemi postien pebytkem vyvolat inflaci. 3. Pesn stejnch ink, jakch lze doshnout zmnami domcch cen, je mono doshnout zmnou mnovch kurz. Pedpokldejme nap., e pi fungovn mechanismu . 2 poklesla cena jednotlivho auta ve Spojench sttech o 1 0 % - z 2800 USD na 2520 USD. Je-li cena libry stle 2,80 USD, znamen to, e by cena auta ve Velk Britnii (odhldneme-li od dopravnch nklad a jinch poplatk) poklesla z 1000 na 900 liber. Pesn ke stejnmu poklesu britsk ceny bez jakkoliv zmny ve Spojench sttech by dolo, kdyby se cena libry zvila ze 2,80 na 3,11 USD. Dve musel Anglian vynaloit na zskn 2800 USD 1000 liber. Nyn me dostat tot mnostv za pouhch 900 liber. Rozdl mezi tmto snenm nklad a odpovdajcm poklesem v dsledku snen americkch cen bez zmny mnovho kurzu nepozn. V praxi existuje nkolik zpsob, jak me ke zmn mnovho kurzu dojt. Pi reimech vzanch mnovch kurz, kter dnes v mnoha zemch existuj, k tomu me dojt prostednictvm devalvace i zhodnocen, co znamen vldn prohlen, e vlda mn cenu, na kterou navrhuje svoji mnu vzat. Alternativn monost je, e mnov kurz nemus bt vbec vzn. Me fungovat jako trn kurz, kter se mn denn, jako tomu bylo v ppad kanadskho dolaru mezi roky 1950 a 1962. Pokud mnov kurz funguje jako trn, me jt o skuten voln trn kurz urovan pevn soukrommi transakcemi (jak byl zejm urovn kurz kanadskho dolaru v letech 1952-1961), nebo me bt manipulovn vldnmi spekulacemi (jako t o m u bylo ve Velk Britnii od roku 1931 do roku 1939 a v Kanad od roku 1950 do roku 1952 a opt v letech 1961 a 1962). Ze vech tchto rznch technik je pouze voln plovouc mnov kurz pln automatick a nepodzen vldn kontrole. 4. Pizpsoben na zklad mechanism 2 a 3 spov ve zmn tok komodit a slueb, vyvolanch zmnami bu tuzemskch cen, nebo mnovch kurz. K omezen vysokch americkch vdaj dolar a k zven americkch pjm lze msto toho pout pmou vldn kontrolu

64

i zsahy do obchodu. Aby bylo dosaeno snen dovozu, lze zvit celn tarify, pro stimulaci vvozu lze pout dotac, na rzn druhy zbo lze uvalit dovozn kvty, lze kontrolovat zahranin investice americkch oban a firem a cel tento arzenl devizov kontroly je mono dle rozvjet. Do tto kategorie mus bt zahrnuta nejen kontrola soukromch aktivit, ale rovn zmny vldnch program, jejich elem je ovlivnn platebn bilance. Pjemci zahranin pomoci mohou bt dni, aby ji utratili ve Spojench sttech; armda si me obstarvat zbo pro svou potebu ve Spojench sttech za vy cenu ne v zahrani, aby "uetila" dolary (pouijeme-li vnitn rozpornou terminologii) atd. v cel kle zarejcch opaten. Je dleit upozornit, e nkter z tchto ty zpsob mus bt a bude pouit. etn knihy musej bt v podku. Platby se musej rovnat pjmm. Zstv pouze otzkou, jak toho doshnout. Na vyhlenou nrodn politikou bylo a nadle je, e bychom nemli provdt dn z tchto opaten. Prezident Kennedy ve svm projevu v prosinci 1961 k Nrodnmu sdruen vrobc prohlsil: "Tato administrativa nem bhem svho funknho obdob - co opakuji a zdrazuji - dn zmry zavst devizovou kontrolu, devalvovat dolar, zvit obchodn bariry i omezit nae hospodsk zotaven". Logicky vzato zstvaj po tomto prohlen pouze dv monosti: pinutit i ostatn zem, aby pijaly odpovdajc opaten (m si nememe bt jisti), nebo snit rezervy (a o tto monosti prezident i ostatn ednci opakovan prohlaovali, e nesm bt dle pipoutna). asopis Time vak uvd, e se prezidentovi dostalo od shromdnch podnikatel "za jeho slib boulivho potlesku". Pokud se na vyhlen politiky te, jsme v postaven lovka, kter si ije nad pomry svho pjmu a trv na tom, e neme vydlvat vce, utrcet mn, vypjit si nebo financovat pebytek ze svch aktiv! Protoe jsme nechtli pijmout dnou koherentn politiku, museli jsme se cht necht uchlit k pijmn vech ty mechanism, stejn jako nai obchodn partnei, kte inili podobn ptros prohlen. V prvnch povlench letech americk rezervy rostly; v posledn dob klesaly. Pijali jsme inflaci mnohem ochotnji, ne by tomu bylo tehdy, kdyby rezervy rostly, a od roku 1958 jsme provdli kvli odlivu zlata vce deflan politiku, ne by tomu bylo za jinch okolnost. Akoliv jsme nai oficiln cenu zlata nezmnili, zmnili ji nai obchodn partnei, a tak zmnili mnov kurz mezi jejich mnami a dolarem, piem pi provdn tchto prav nechybl tlak z americk strany. Konen, nai obchodn partnei rozshle pouvali pmou kontrolu, a protoe msto nich jsme stli ped deficitem my, uchlili

65

jsme se rovn k irok kle pmch zsah v devizov oblasti, od omezen mnostv zahraninho zbo, kter mohou turist bez proclen dovzt (co je sice malikost, ale pznan), k poadavku, aby byly vdaje na zahranin pomoc utraceny ve Spojench sttech, k zkazu, aby se pipojovali rodinn pslunci k tm, kte slou v zahrani, k psnjm dovoznm kvtm na ropu. Byli jsme rovn pinuceni k poniujcmu kroku podat zahranin vldy, aby pijaly speciln opaten na poslen americk platebn bilance. Z uvedench ty mechanism je pouit pm kontroly zeteln nejhor tm ze vech hledisek a pro svobodnou spolenost je urit nejkodlivj. Pi absenci jakkoliv jasn politiky jsme vak byli stle vce nuceni spolhat na ten i onen druh kontroly. Veejn oslavujeme ctnosti svobodnho obchodu, ale neprosnm tlakem ze strany platebn bilance jsme byli nuceni pohybovat se opanm smrem a existuje velk nebezpe, e se tmto smrem budeme pohybovat i nadle. Meme schvlit vechny mon zkony na omezen tarif, administrativa me dohodnout libovoln poet snen tarif, pokud vak nepijmeme alternativn mechanismus pro een problm deficit platebn bilance, budeme nuceni jeden soubor pekek obchodu nahrazovat jinm a vlastn nahrazovat lep soubor horm. Zatmco tarify jsou patn, kvty a jin pm zsahy jsou jet hor. Tarif je stejn jako trn cena neosobn a neznamen pm vldn zasahovn do podnikatelskch zleitost; kvta bude pravdpodobn obsahovat alokaci a jin administrativn zsahy a navc poskytuje ednkm vhodn msto, kde mohou tit z ustupovn soukromm zjmm. Jet hor ne tarify nebo kvty jsou mon mimoprvn dohody jako nap. "dobrovoln" souhlas Japonska omezit svj textiln vvoz.

Plovouc mnov kurzy Jako een svobodnho trhy

Existuj pouze dva mechanismy, kter jsou konzistentn se svobodnm trhem a svobodnm obchodem. Jednm z nich je pln automatick mezinrodn zlat standard. Jak jsme vidli v pedchoz kapitole, nen ani mon, ani douc. V kadm ppad ho nememe pijmout sm o sob. Druh mechanismus pedstavuje systm voln plovoucch mnovch kurz, urovanch voln na trhu soukrommi transakcemi bez vldnch zsah. Jedn se o odpovdajc volnotrn protjek mnovho pravidla, obhajovanho v pedchoz kapitole. Pokud ho nepijmeme, pak se nm zcela urit nepoda oblast volnho obchodu roziovat a dve i pozdji budeme pinuceni zavst irokou pmou kontrolu obchodu. V tto oblasti,

66

stejn jako v jinch, se podmnky mohou neoekvan mnit a tak se tak dje. Docela dobe se me stt, e se budeme "protloukat" problmy, kter ped nmi stoj v dob, kdy jsou tyto dky psny (duben 1962), a meme se reln nachzet spe ne v pozici deficitu ve stavu pebytku, kdy se rezervy hromad, a nikoliv ztrcej. Pokud k t o m u dojde, potom to bude pouze znamenat, e ostatn zem budou stt ped nutnost zavst kontrolu dovozu. Kdy jsem napsal v roce 1950 lnek navrhujc systm plovoucch mnovch kurz, bylo to v souvislosti s problmy Evropsk platebn unie, je doprovzely tehdy dajn "nedostatek dolar". Takov obrat je vdy mon. Zkladnm argumentem ve prospch svobodnho trhu je prv obtnost pedpovdat, kdy a jak k takovm zmnm dojde. Nejde nm o to, eit "njak" problm platebn bilance. Jde nm o een problmu platebn bilance pijetm mechanismu, kter umon silm svobodnho trhu, aby rychle, inn a automaticky reagovaly na podmnky ovlivujc mezinrodn o b c h o d . Akoliv systm voln plovoucch mnovch kurz se zd bt pimenm mechanismem odpovdajcm svobodnmu trhu, je siln podporovn jen dosti malm potem liberl, pedevm profesionlnch ekonom, a odmtn je adou liberl, kte jsou jinak proti vldnm zsahm a vldnmu fixovn cen tm v jakkoliv jin oblasti. Pro tomu tak je? Jednm dvodem je jednodue tyranie statu quo. Druhm je "zmaten" mezi relnm zlatm standardem a pseudozlatm standardem. V podmnkch relnho zlatho standardu by byly ceny rznch nrodnch mn, vyjdench jedna v druh, tm zcela rigidn, protoe by jednodue pedstavovaly rzn nzvy pro rzn mnostv zlata. Lze snadno udlat chybu a pedpokldat, e je mon doshnout podstaty relnho zlatho standardu pouhm pijetm nominln poslunosti zlatu - pijetm pseudozlatho standardu, kdy jsou ceny jednotlivch nrodnch mn (vyjdench jedna v druh) rigidn pouze proto, e pedstavuj vzan ceny na manipulovanch trzch. Tetm dvodem je nevyhnuteln tendence kadho schvalovat svobodn trh pro kohokoliv jinho, ale sebe sama povaovat za nkoho, kdo si zaslou zvltn zachzen. Vzhledem k mnovm kurzm se to tk pedevm bank. Maj rdi zaruen ceny. Nejsou navc obeznmeni s trnmi nstroji, kter by vznikly, aby se vypodaly s kolsnm mnovch kurz. To je jeden zpsob, jak je vynucovna tyranie statu quo. V Kanad byli nap. nkte banki po deseti letech existence volnho kurzu, kter jim pinesl odlin postaven, v ele tch, kdo schvalovali jeho dal existenci a odmtali jak vzan mnov kurz, tak vldn manipulaci kurzem.

67

Jsem vak pesvden, e mnohem dleitj ne jakkoliv z tchto dvod je chybn interpretace zkuenost s plovoucmi kurzy, vznikajc ze statistickho omylu, kter si lze snadno ukzat na standardnm pkladu. Arizona je jist nejhorm mstem ve Spojench sttech, kam se me osoba s tuberkulzou uchlit, protoe mra mrtnosti na tuberkulzu je tam ze vech stt nejvy. O jak omyl se v tomto pklad jedn, je jasn. Mn jasn je to ve spojen s mnovmi kurzy. Pokud se dostaly zem v dsledku patnho zen domcch mnovch zleitost nebo z njakho jinho dvodu do vnch finannch pot, musely se nakonec uchlit k prunm mnovm kurzm. dn rozsah devizov kontroly nebo pmho obchodu jim neumooval vzat mnov kurz, kter se znan odchyloval od domc ekonomick reality. V dsledku toho je bezpochyby pravda, e plovouc mnov kurzy byly asto spojovny s finann a hospodskou nestabilitou - jako nap. pi hyperinflacch i pi mn vnch inflacch, kter se asto vyskytovaly v mnohch latinskoamerickch zemch. Je snadn dospt k zvru - jak to i mnoz uinili - e tuto nestabilitu produkuj plovouc mnov kurzy. Schvalovn plovoucch mnovch kurz neznamen schvalovn nestabilnch mnovch kurz. Podporujeme-li v domc ekonomice systm volnch cen, neznamen t o , e jsme naklonni systmu, ve kterm ceny divoce rostou a klesaj. Pejeme si systm, ve kterm se mohou ceny voln pohybovat, ale ve kterm jsou sly, je ovlivuj, dostaten stabiln, take ceny se ve skutenosti pohybuj pouze v pomrn zkm intervalu. Zrovna tak to plat pro systm plovoucch mnovch kurz. Konenm clem je svt, ve kterm jsou mnov kurzy - akoliv mohou voln kolsat - ve skutenosti vysoce stabiln, protoe jsou stabiln jak hospodsk politika, tak hospodsk podmnky. Nestabilita mnovch kurz je pznakem nestability zkladn ekonomick struktury. Odstrann tohoto pznaku administrativnm zmrazenm mnovch kurz nevye dn ze zkladnch problm a pouze uin pizpsoben bolestivjm.

Politick opaten nezbytn pro svobodn trh zlata a deviz

Pi podrobn specifikaci opaten, o kterch jsem pesvden, e by je Spojen stty mly podniknout, aby podporovaly skuten voln trh zlata i deviz, me bt uiten uvst konkrtn implikace pedchzejc diskuse. 1. Spojen stty by mly oznmit, e se ji nadle nezavazuj nakupovat i prodvat zlato za jakoukoliv fixovanou cenu. 2. Souasn zkony, kter in pro jednotlivce ileglnm vlastnit, prodvat i kupovat zlato, by mly bt zrueny, aby neexistovala dn

68

omezen ceny vyjden v podob jakkoliv jin komodity i finann listiny vetn nrodnch mn, za kterou lze zlato kupovat. 3. Ml by bt zruen souasn zkon, podle kterho Federln rezervn systm mus dret zlat certifikty v hodnot 2 5 % svch pasiv. 4. Hlavnm problmem spojenm s plnm zruenm programu podpory ceny zlata, podobn jako s programem podpory ceny penice, je pechodn problm, co udlat s nahromadnmi vldnmi zsobami. Podle mho vlastnho nzoru by mla vlda v obou ppadech okamit zavedenm krok 1 a 2 obnovit svobodn trh a mla by se definitivn vech zsob zbavit. Pro vldu by vak bylo pravdpodobn pijateln zbavit se svch zsob pouze postupn. Pro penici mi pipadalo pt let jako dostaten dlouh doba, take bych navrhoval, aby se vlda zavzala zbavit se kad rok jedn ptiny svch zsob. Tato d o b a se zd stejn vyhovujc i pro zlato. Navrhuji tud, aby vlda prodala sv zlat zsoby bhem ptiletho obdob na aukcch svobodnho trhu. Pi svobodnm trhu zlata mohou jednotlivci povaovat certifikty o uskladnn zlata za uitenj ne skuten zlato. Je-li vak t o m u tak, mohou soukrom podniky zcela jist poskytovat slubu skladovn zlata a vydvn certifikt. Pro by mlo bt skladovn zlata a vydvn skladovch certifikt znrodnnm odvtvm? 5. Spojen stty by rovn mly oznmit, e nebudou vyhlaovat dn oficiln mnov kurz dolaru a ostatnch mn a navc, e nebudou podnikat dn spekulativn i jin aktivity zamen na ovlivnn mnovch kurz. Ty by mly bt urovny svobodnm trhem. 6. Tato opaten by byla v rozporu s nam formlnm zvazkem, vyplvajcm z lenstv v Mezinrodnm mnovm fondu, specifikovat oficiln paritu dolaru. V ppad Kanady vak Fond dospl k tomu, e je mon sladit nezdar Kanady pi specifikaci parity s jeho ustanovenmi a plovouc mnov kurz Kanad schvlil. Neexistuje dn dvod, pro by tak nemohl uinit i v ppad Spojench stt. 7. Ostatn nrody se mohou rozhodnout vzat sv mny na dolar. To je jejich zleitost a my nemme dn dvod proti tomu nco namtat, pokud nepijmeme dn zvazek kupovat i prodvat jejich mny za pevnou cenu. Vzn sv mny na nai budou moci doshnout pouze s pouitm jednoho i vce uvedench opaten - odprodejem i hromadnm rezerv, koordinovnm sv domc politiky s politikou Spojench stt, upevovnm nebo uvolovnm pm kontroly obchodu.

69

Odstrann omezen obchody ze strany Spojench stt

Takov systm, jak jsme prv nartli, by vyeil problmy platebn bilance jednou provdy. Nen v nm mon vznik dnho deficitu vyadujcho, aby vldn ednci prosili ciz zem a centrln banky o pomoc, aby se americk prezident choval jako bank zpustoen zem, snac se obnovit dvru ve svou banku, aby pinutil administrativu naklonnou svobodnmu obchodu zavst omezen, i aby obtoval dleit nrodn a osobn zjmy triviln otzce nzvu mny, ve kter jsou platby provdny. Platby budou vdy v rovnovze, nebo cena - zahranin mnov kurz - bude moci rovnovhu vytvet. Nikdo nebude moci prodat dolary, pokud nenajde nkoho, kdo je koup, a naopak. Systm plovoucch mnovch kurz by nm tud umonil postupovat rychle a inn smrem k pln svobodnmu obchodu zbo a slueb a pipoutl by pouze takov dobe uven zsahy, kter by bylo mon ospravedlnit na zklad striktn politickch nebo vojenskch dvod (nap. zkaz vvozu strategickch komodit do komunistickch zem). Dokud musme zachovvat svrac kazajku fixnch mnovch kurz, nememe zavst s konenou platnost svobodn obchod. Pro ppad nutnosti mus bt jako nikov cesta zachovna monost pout tarify nebo pmou kontrolu. Systm plovoucch mnovch kurz m jet vedlej vhodu, in omyl obsaen v nejpopulrnjm argumentu proti svobodnmu obchodu toti, e "nzk" mzdy jinde in tarify jaksi nezbytn k ochran "vysokch" domcch mezd - tm naprosto prhlednm a zejmm. Je mzda 100 jen za hodinu pro japonskho pracovnka vy nebo ni pi porovnn s hodinovou mzdou americkho pracovnka 4 USD? To ve zvis na mnovm kurzu. Co uruje mnov kurz? Nutnost zajistit platebn rovnovhu: vyrovnat zhruba mnostv, kter chceme Japoncm prodat, s mnostvm, kter mohou oni prodat nm. Pedpokldejme pro jednoduchost, e Japonsko a Spojen stty jsou jedin dv zem zapojen do obchodu a e pi uritm mnovm kurzu (nap. 1000 jen za 1 dolar) mohou Japonci vyrobit jakoukoliv jednotlivou poloku, je se me stt pedmtem zahraninho obchodu, levnji ne Amerian. Pi tomto mnovm kurzu nm mohou Japonci prodat hodn, my jim nic. Pedpokldejme, e jim platme paprovmi dolary. Co budou japont vvozci s dolary dlat? Nemohou je jst, nosit na sob ani v nich bydlet. Kdyby je chtli jednodue "dret", potom by byl tiskrensk prmysl - titn dolarovch bankovek - skvlm vvoznm odvtvm. Jeho produkce by nm vem umoovala tit se ze vech vc ivota, kter by nm poskytovali Japonci tm zdarma.

70

Japont vvozci vak samozejm nebudou chtt dolary "dret". Budou je chtt prodat za jeny. Podle pedpokladu neexistuje nic, co by mohli koupit za dolar a nemohli koupit za mn ne 1000 jen, za kter bude dolar podle pedpokladu smnn. To plat stejn pro vechny Japonce. Pro by jakkoliv dritel jenu ml dt 1000 jen za 1 dolar, kter mu umon koupit mn zbo ne pvodnch 1000 jen? To nikdo neuin. Aby japonsk vvozce mohl smnit sv dolary za jeny, musel by nabdnout, e pijme mn jen - cena dolaru v jenech by musela bt ni ne 1000, nebo cena jenu v dolarech vy ne jedna tiscina. Pi kurzu 500 jen za 1 dolar jsou vak pro Ameriany japonsk vrobky dvakrt tak drah ne pedtm a americk zbo je pro Japonce o polovinu levnj. Japonci ji dle nebudou schopni prodvat vechno levnji ne amerit vrobci. Kde se cena jenu vyjden v dolarech ustl? Na jakkoliv rovni, kter je nezbytn pro to, aby vichni japont vvozci, kte chtj prodat dolary, je zskali za svj vvoz do Ameriky, je prodali dovozcm, kte dolary pouij na nkup zbo ve Spojench sttech. Voln eeno na jakkoliv rovni, kter je nezbytn pro zajitn rovnosti hodnoty americkho vvozu (v dolarech) a hodnoty americkho dovozu (opt v dolarech). Voln proto, e pesnj tvrzen by muselo vzt do vahy kapitlov transakce, dary apod. To vak nemn hlavn princip. Tato diskuse neekla doposud nic o ivotn rovni americkch nebo japonskch dlnk. Ta nen podstatn. Je-li ivotn rove japonskho dlnka ni ne americkho, je t o m u tak proto, e v prmru je jeho produktivita ni - pi danm vcviku, kter m, pi danm mnostv kapitlu a pdy, se ktermi me pracovat, atd. Pokud je nap. americk dlnk v prmru tyikrt vce produktivn ne japonsk, je ztrtov pouvat ho pi vrob jakhokoliv zbo, pi n je mn ne tyikrt produktivnj. Vhodnj je vyrbt to zbo, pi nm je vce produktivn, a smovat ho za zbo, pi jeho vrob je produktivn mn. Tarify nepomohou japonskmu dlnkovi zvit jeho ivotn rove a ochrnit ji pro americkho dlnka. Naopak, tarify japonskou ivotn rove sniuj a znemouj, aby americk ivotn rove byla tak vysok, jak by jinak mohla bt. Za pedpokladu, e bychom mli dospt k svobodnmu obchodu, jak to mme uinit? Metoda, kterou jsme se pokoueli pout, spovala ve vzjemnch dohodch s ostatnmi zemmi o snen tarif. Tento postup mi pipad chybn. Za prv, umouje pouze pomal postup; nejrychleji se pohybuje ten, kdo se pohybuje sm. Za druh, podporuje vytven patnho nzoru na zkladn problm. Vzbuzuje zdn, jako by tarify pomhaly zemi, kter je zavd, a kodily ostatnm zemm; jako bychom

71

snenm tarif opoutli nco dobr a mli bychom za to na opltku dostat nco v podob snen tarif, zavedench druhmi zemmi. Ve skutenosti je situace zcela odlin. Nae tarify nm kod stejn jako ostatnm zemm. Pokud bychom odstranili nae tarify, tak nm by to prosplo, i kdyby tak ostatn zem neuinily. 9) Mohli bychom mt samozejm jet vt prospch z toho, kdyby tak ostatn zem uinily, ale k dosaen prospchu pro ns nen potebn, aby jin zem sv tarify snily. Vlastn zjmy jsou v souladu, a nikoliv v konfliktu. Jsem pesvden, e by pro ns bylo mnohem lep, kdybychom se vydali smrem ke svobodnmu obchodu jednostrann, jak to uinila v devatenctm stolet Velk Britnie, kdy zamtla obiln zkony. Podobn jako Britnie, i my bychom byli svdky znanho vzestupu politick a hospodsk moci. Jsme velk nrod a neslu se, abychom poadovali recipron vhody ze strany Lucemburska dve, ne snme tarify na lucembursk vrobky, nebo abychom nhle vyhodili tisce nskch uprchlk z prce tm, e uvalme dovozn kvty na textiln vrobky z Hong Kongu. ime se svm osudem a udvejme krok, abychom nebyli vhav nsledovnci. Pro jednoduchost jsem hovoil o tarifech, ale jak jsem ji uvedl, netarifn omezen mohou v souasn dob pedstavovat pro obchod vnj pekku ne tarify. Mli bychom odstranit ob. Ml by bt pijat rychl, by postupn program, podle kterho by mly bt zveny dovozn kvty a ostatn kvantitativn omezen, a jsou zavedena nmi, nebo pijata "dobrovoln" jinmi zemmi, kad rok o 2 0 % , dokud by nebyly natolik vysok, e by se staly nepodstatnmi a mohly by bt oputny, a podle kterho by mly bt vechny tarify omezeny v kadm z ptch deseti let o 1 0 % ve srovnn se souasnou rovn. Existuje mlo opaten, kter bychom mohli pijmout a kter by vce podporovala mylenku svobody d o m a i v zahrani. Msto toho, abychom poskytovali ve jmnu hospodsk pomoci zahraninm vldm dary a podporovali tak socialismus - a zrove uvalovali na vrobky, kter jin zem vyrobily, omezen, a tak brnili svobodnmu podnikn, mli bychom zaujmout konzistentn a zsadov postoj. Mohli bychom zbytku svta ci: Vme ve svobodu a chceme ji naplovat. Nikdo vs neme pinutit, abyste byli svobodni, to je vae zleitost. Meme vm ale nabdnout plnou spoluprci pi stejnch podmnkch pro vechny. N trh je vm oteven. Prodvejte na nm, co mete a chcete. Vnosy pouijte na nkup toho, co chcete. Takto me probhat spoluprce mezi jednotlivci v celosvtovm mtku, a pesto svobodn.

72

Kapitola V Fiskln politika

dajn nezbytnost odstrann nezamstnanosti pomoc vldnch vdaj byla od "Novho dlu" vdy hlavn vmluvou pro rozen vldn innosti na federln rovni. Tato vmluva prola nkolika etapami. Nejprve byly vldn vdaje potebn jako "finann injekce". Doasn vdaje by uvedly ekonomiku do pohybu a vlda by potom mohla ze scny ustoupit. Kdy se nepodailo pomoc prvotnch vdaj nezamstnanost odstranit a kdy po nich nsledoval v letech 1937-1938 prudk hospodsk pokles, byla na obratu stle vysok rovn vldnch vdaj rozvinuta teorie "sekulrn stagnace". Argumentovalo se tm, e ekonomika "vyzrla"; investin pleitosti byly vtinou ji vyuity a nebylo pravdpodobn, e by njak podstatn nov pleitosti vznikly. Jednotlivci vak budou chtt stle spoit, tud je nezbytn, aby vlda utrcela a udrovala stl rozpotov schodek. Cenn papry emitovan za elem financovn schodku mly poskytnout jednotlivcm zpsob, jak hromadit spory, zatmco vldn vdaje by zajistily zamstnanost. Tento nzor byl naprosto zdiskreditovn teoretickou analzou a jet vce praktickmi zkuenostmi, vetn vzniku naprosto novch monost soukromho investovn, o kterch teoretikov sekulrn stagnace vbec nesnili. Zanechal vak sv ddictv. Samotn mylenka nemus bt pijmna nikm, ale vldn vdaje uskuteovan v jejm jmnu, podobn jako nkter z dalch vdaj, kter maj fungovat jako finann injekce, stle existuj a ve skutenosti jsou za stl rst vldnch vdaj zodpovdn. V posledn dob nebyl v souvislosti s vldnmi vdaji kladen draz ani na finann injekce, ani na potebu kontrolovat straidlo sekulrn stagnace, ale na jejich lohu jako protizva. Pokud z njakho dvodu poklesnou soukrom vdaje, mly by se zvit vldn vdaje, aby vdaje celkov zstaly nezmnny; naopak, pokud soukrom vdaje vzrostou, vldn by mly poklesnout. Toto protizva vak nen bohuel vyrovnan. Kad, by sebemen recese postra politicky citliv zkonodrce a organiztory, kte se stle obvaj, e by to mohl bt pznak dal krize, jako byla v letech 1929 - 1933. Sna se rychle uzkonit ten i onen federln vdajov program. Mnoh z tchto program ve skutenosti nezanou psobit ped skonenm recese. V t me, v jak tud ovlivuj celkov vdaje (o nich budu podrobnji hovoit pozdji), maj sp tendenci aktivovat nsledujc expanzi, ne mrnit recesi. Spchu, se kterm jsou vdajov programy

73

schvalovny, neodpovd stejn spch pi jejich ruen i pi odstraovn ostatnch program, kdy recese skonila a kdy nastv expanze. Naopak se pouv argumentu, e "zdrav" rozmach nesm bt krty ve vldnch vdajch "ohroen". Hlavn koda, kterou napchala teorie protizva, nespov tud v jejm nezdaru vyrovnat recese (eho nedoshla), ani v t o m , e zavedla do vldn politiky inflan prvky (eho doshla), ale v tom, e neustle podporovala roziovn rozsahu vldnch aktivit na federln rovni a e zabrnila omezovn bemena federlnch dan. Ve svtle drazu na pouit federlnho rozpotu jako protizva je ironick, e v povlenm obdob federln vdaje pedstavovaly nejmn stabiln sloku nrodnho dchodu a e tato nestabilita nepsobila zdaleka v tom smru, aby vyrovnvala pohyby ostatnch vdajovch poloek. Federln rozpoet ml daleko k tomu, aby fungoval jako protizva k vyrovnn ostatnch sil zpsobujcch kolsn, a pokud ho lze njak charakterizovat, tak jako hlavn zdroj poruch a nestability. Protoe v souasn dob pedstavuj vdaje federlnho rozpotu tak vraznou st celkovch hospodskch vdaj, neme se federln vlda vyhnout vraznmu ovlivovn ekonomiky. Prvnm poadavkem tud je, aby si vlda dala do podku svoje vlastn zleitosti, aby pijala postupy vedouc k dosaen rozumn stability svch vdajovch tok. Pokud by tak uinila, jednoznan by pispla k omezen rozsahu pizpsobovacch proces, kter jsou nutn ve zbvajc sti ekonomiky. Dokud tak neuin, je frakou, pouvaj-li vldn ednci licomrn tny kolnka, kter dr na uzd neposlun ky. Nen samozejm pekvapujc, e tak in. Svalovn odpovdnosti a obviovn ostatnch za vlastn nezdary nejsou neesti, na kter maj vldn ednci monopol. I kdybychom mli pijmout nzor, e federln rozpoet by ml a mohl bt pouvn jako protizva - co je nzor, o kterm budu podrobnji diskutovat ne - nen nezbytn pouvat pro tyto ely vdajovou strnku rozpotu. Stejn dostupn je strnka daov. Pokles nrodnho dchodu automaticky vce ne proporcionln sn daov pjmy federln vldy a posune tud rozpoet ve smru deficitu a naopak v dob rozmachu. Chceme-li doshnout vtch ink, mohou bt dan sneny bhem recese a zveny bhem rozmachu. Politika me samozejm i zde vnutit asymetrii tm, e uin snen politicky pijatelnj ne zven. Byla-li v praxi pouita teorie protizva pro vdajovou strnku, bylo t o m u tak z dvodu existence jinch tlak na zven vldnch vdaj; pedevm z dvodu irokho pesvden intelektul, e vlda by mla v hospodskch a soukromch zleitostech hrt vt lohu; to znamen

74

triumf filosofie sttu blahobytu. V teorii protizva nala tato filosofie uitenho spojence a umonila mnohem rychlej postup vldnch intervenc, ne by tomu bylo jinak. Jak by nyn mohly bt vci odlin, kdyby teorie protizva byla pouita pro pjmovou msto na vdajovou strnku. Pedpokldejme, e by pi kad recesi dolo ke snen dan a e by pi nsledn expanzi vedla politick neoblbenost zvyovn dan k odporu vi nov navrhovanm vldnm programm a ke zkrcen program existujcch. Dnes bychom se mohli nachzet v situaci, kdy by federln vdaje absorbovaly mnohem men st nrodnho dchodu, kter by byl z dvodu omezen kodlivch a potlaujcch ink dan vy. Spchm dodat, e clem tohoto pemtn nen naznait podporu teorii protizva. I kdyby inky psobily tm smrem, kter tato teorie oekv, vykazovaly by v praxi asov zpodn a rozloen. Aby mohly inn vyrovnvat ostatn sly zpsobujc kolsn, museli bychom bt schopni pedpovdat tyto vkyvy ve znanm pedstihu. Pomineme-li veker politick vahy, nevme toho ve fiskln ani monetrn politice jednodue dost na t o , abychom byli schopni pouvat jako citliv stabilizan mechanismus zmrn zmny zdann i vdaj. Budeme-li se o to pokouet, je tm jist, e situaci pouze zhorme. Nezhorme ji tm, e bychom vechno stle dlali patn (to by se dalo jednodue spravit tm, e bychom zaali dlat vechno pesn opan, ne jsme pvodn zamleli), ale t m , e zavdme do znan mry nhodn poruchy, kter se jednodue pipojuj k ostatnm poruchm. Jak se zd, prv to jsme inili v minulosti samozejm navc vedle jinch zvanch chyb, kter mly znan kodliv dsledky. Co jsem na jinm mst napsal o monetrn politice, plat stejn tak i o fiskln politice: "Nepotebujeme zrunho monetrnho idie hospodskho vozidla, kter stle ot volantem, aby se pizpsobil neoekvanm zatkm na cest, ale potebujeme takov prostedky, kter by udrely monetrnho pasara na zadnm sedadle, aby se nenahbal dopedu a netrhal volantem tak, e by se vozidlo mohlo dostat mimo vozovku". 1 0 ) Adekvtn protjek monetrnho pravidla by pro fiskln politiku pedstavovalo pravidlo plnovn vdajovch program vlun v podob toho, co si spoleenstv peje podnikat spe prostednictvm vldy ne soukrom, bez ohledu na problmy kadoron ekonomick stability; pravidlo plnovat daov sazby tak, aby poskytly dostaten pjmy k pokryt plnovanch vdaj v prmru za adu rok, opt bez ohledu na kadoron zmny ekonomick stability; a pravidlo vyhnout se chaotickm zmnm ve vldnch vdajch nebo danch. Nkter zmny mohou bt

75

samozejm nevyhnuteln. Nhl zmna mezinrodn situace si me vynutit velk zven vojenskch vdaj nebo umonit vtan snen. Takov zmny vysvtluj nkter nhl posuny federlnch vdaj v povlenm obdob. Zdaleka vak nevysvtluj vechny. Ne opustme tma fiskln politiky, rd bych se vnoval nyn iroce zastvanmu nzoru, e zven vldnch vdaj ve vztahu k daovm pjmm psob nezbytn expanzivn a snen naopak. Tento nzor, pedstavujc jdro pesvden, e fiskln politika me slouit jako protizva, povauj nyn tm za zaruen stejn tak podnikatel, profesionln ekonomov i laikov. Jeho pravdivost vak nelze demonstrovat samotnmi logickmi vahami, nebyl nikdy doloen empirickmi dkazy, a s relevantnmi empirickmi dkazy, o kterch vm, je ve skutenosti nekonzistentn. Uveden pesvden pochz z povrchn keynesinsk analzy. Pedpokldejme, e se zv vldn vdaje o 100 USD a dan se nezmn. Potom budou mt podle tto jednoduch analzy v prvnm kole lid, kte zskali tchto sto dolar navc, o toto mnostv vy pjem. Nco z toho uet, nap. jednu tetinu, a zbvajc dv tetiny utrat. To ale znamen, e v druhm kole nkdo jin zsk dal pjem 66 USD, opt nco uet a nco utrat, a tak to jde do nekonena. Pokud je v kadm kole jedna tetina uspoena a dv tetiny utraceny, potom v konenm dsledku zv podle tto analzy dodatench 100 USD vldnch vdaj pjmy o 300 USD. To je jednoduch keynesinsk analza multipliktoru s multipliktorem rovnm slu ti. Dojde-li k poten injekci, jej inky budou samozejm odumrat, poten vzrst pjm o 100 USD bude nsledovn postupn menmi nrsty blcmi se k pvodn rovni. Jsou-li vak vldn vdaje zven o 100 USD udrovny po uritou jednotku asu, nap. po jeden rok, p o t o m zstanou pjmy vy o 300 USD po cel rok. Tato jednoduch analza je mimodn psobiv. Jej psobivost je vak pochybn a vznik ze zanedbn ostatnch relevantnch ink uvaovan zmny. Pokud tyto inky vezmeme v vahu, je konen vsledek mnohem pochybnj; me bt jakkoliv, od pln absence zmny pjm (v tomto ppad poklesnou soukrom vdaje o 100 USD, o n se zv vldn vdaje) a k ve uvedenmu plnmu zven pjm. Avak i kdy se nominln pjmy zv, mohou vzrst i ceny, take zven relnch pjm me bt men nebo vbec dn. Prozkoumejme nkter z tchto ppad. Za prv, uveden jednoduch pklad nm nic nek o tom, na co vlda vynalo 100 USD. Pedpokldejme, e je utrat za nco, co by jinak zskali jednotlivci sami pro sebe. Jednotlivci nap. platili poplatky 100 USD za

76

nvtvu parku, m byly hrazeny nklady na udrovn jeho istoty. Pedpokldejme, e nyn hrad tyto nklady vlda a umouje lidem, aby vstupovali do parku "voln". Nvtvnci dostvaj stle tent pjem, ale lid, kte platili poplatky, maj nyn k dispozici 100 USD. Vldn vdaje ani v potenm stadiu nezpsob nikomu zven pjm o 100 USD. Zpsob to, e nkte lid budou mt dodatench 100 USD, kter mohou vynaloit na nco jinho ne na nvtvu parku, a pouij je pravdpodobn na ely, kterch si cen mn. Lze oekvat, e na spotebn zbo vynalo men st svho celkovho pjmu ne dve, nebo jsou jim nyn poskytovny sluby parku zdarma. O kolik mn, to nen snadn ci. I kdybychom stejn jako v jednoduch analze usoudili, e lid uet jednu tetinu dodatenho pjmu, nevyplv z toho, e bude-li jim poskytnut urit soubor spotebnho zbo "zdarma", dv tetiny uvolnnch penz utrat za jin spotebn zbo. Jedna extrmn monost samozejm existuje - e budou nadle kupovat tent soubor spotebnho zbo jako pedtm a uvolnnch 100 USD pidaj ke svm sporm. V tomto ppad je dokonce i v rmci jednoduch keynesinsk analzy inek vldnch vdaj pln vykompenzovn: vldn vdaje se zv o 100 USD, soukrom o 100 USD poklesnou. Nebo vezmme jin pklad: onch 100 USD je vynaloeno na vstavbu silnice, kterou by jinak postavil soukrom podnik, resp. jej existence in opravy nkladnch voz dopravn spolenosti zbytenmi. Penn prostedky firmy jsou tak uvolnny, ale lze pedpokldat, e je vechny neutrat na mn atraktivn investin pleitosti. V tchto ppadech vldn vdaje jednodue vytlauj vdaje soukrom a pouze ist pebytek vldnch vdaj je na potku dostupn pro to, aby mohl multipliktor fungovat. Z tohoto pohledu je paradoxn, e jedin zpsob, jak zabrnit tomuto vytlaovn, je zajistit, aby vlda utrcela penze za nco zcela neuitenho - v tom spov omezen intelektuln obsah nouzovch prac typu "zaplovn jam". To samo vak samozejm ukazuje, e nco nen v podku s vlastn analzou. Za druh, v tomto jednoduchm pkladu se nic nek o t o m , kde vlda vezme onch 100 USD, kter m utratit. Pokud jde o samotnou analzu, vsledky jsou stejn bez ohledu na to, zda vlda penze natiskne, nebo si je vypu od veejnosti. Zpsob, jakm to vak uin, hraje svou roli. Abychom oddlili fiskln politiku od monetrn, pedpokldejme, e si vlda 100 USD vypj, take penn zsoba je stejn jako pi neexistenci vldnch vdaj. To je vhodn pedpoklad, protoe pokud to poadujeme, me bt penn zsoba zvena bez dodatench vldnch vdaj jednoduchm natitnm penz, kter se pak pouij na zakoupen existujcch vldnch obligac.

77

Musme si nyn ale poloit otzku, jak bude efekt vypjovn. Abychom tento problm analyzovali, pedpokldejme, e vytlaovn nenastane, take zprvu nedojde k dnmu pmmu vyven 100 USD vldnch vdaj odpovdajcm poklesem vdaj soukromch. Povimnme si, e vldn pjka za elem zven vdaj nezv mnostv penz v soukromch rukou. Vlda si pravou rukou od njakch jednotlivc 100 USD vypj a levou rukou d penze tm jednotlivcm, pro kter jsou ureny vldn vdaje. Penze zmnily malitele, ale jejich celkov mnostv zstalo stejn. Jednoduch keynesinsk analza implicitn pedpokld, e vypjovn penz nem dn vliv na ostatn vdaje. To me platit za dvou extrmnch okolnost. Za prv, pedpokldejme, e lidem je naprosto jedno, zda dr penze nebo obligace, take lze prodat obligace potebn k zskn 100 USD bez nutnosti nabzet vy obnos, ne jak mly pedchoz obligace. (100 USD je samozejm natolik mal mnostv, e by mlo v praxi na poadovanou vnosovou mru zanedbateln vliv, ale problm spov v principu a jeho praktick inek meme sledovat, nahradme-li 100 USD miliony USD i 100 desetimiliony USD). V keynesinskm argonu zde existuje "past likvidity", take lid kupuj obligace se "zahlejcmi penzi". Pokud tomu tak nen - a je jasn, e donekonena tomu tak bt neme - potom me vlda prodat obligace pouze tak, e za n nabdne vy vnosnou mru. Vy vnos pak bude muset bt placen rovn ostatnmi dlunky. Obecn tato vy mra povede k destimulaci soukromch vdaj ze strany tch, kte by si rdi pjili. Zde se objevuje druh extrmn okolnost, za kter me tato jednoduch keynesinsk analza platit: bu jsou potenciln dlunci tak tvrdohlav ohledn svch vdaj, e k jejich snen nepovede jakkoliv prudk nrst rokov mry, nebo je v keynesinskm argonu "mezn efektivnost investic" s ohledem na rokovou mru naprosto neelastick. Nevm o dnm uznvanm ekonomovi (nehled na to, jak moc se sm me povaovat za keynesince), kter by povaoval njak z tchto dvou pedpoklad v souasn dob za platn, nebo kter by pipoutl jeho platnost pro njak vrazn rozsah nrstu vru i rstu rokovch mr, nebo kter by uznval, e platil a na nkter zvltn okolnosti v minulosti. Mnoz ekonomov, nato pak neekonomov, a u se povauj za keynesince i nikoliv, vak uznvaj jako oprvnn pesvden, e rst vldnch vdaj vzhledem k daovm pjmm, i kdy je finacovn vypjovnm, je nezbytn expanzionistick, pestoe toto pesvden implicitn vyaduje platnost jedn z tchto uvedench extrmnch okolnost.

78

Pokud neplat ani jeden pedpoklad, bude rst vldnch vdaj vykompenzovn poklesem soukromch vdaj bu ze strany tch, kte pjuj penn prostedky vld, nebo ze strany tch, kte by si sami jinak penn prostedky vypjili. Jak st zvench vdaj bude vykompenzovna? To zle na dritelch penz. V rigidn kvantitativn teorii penz je implicitn skryt extrmn pedpoklad, e mnostv penz, kter budou lid chtt dret, v prmru zvis pouze na jejich pjmech, a nikoliv na vnosov me, kterou mohou zskat z obligac anebo z jinch cennch papr. Protoe se v tomto ppad celkov penn zsoba nemn, bude muset zstat nezmnn i celkov nominln pjem, aby lid s drbou tto penn zsoby byli stejn spokojeni. To znamen, e rokov mry budou muset vzrst dostaten vysoko, aby odradily soukrom vdaje v takov vi, kter se pesn rovn zvenm veejnm vdajm. V tomto extrmnm ppad nemohou psobit vldn vdaje v dnm smyslu expanzivn. Nezv se ani nominln pjmy, nato pak reln. Jedin, co se stane, je, e se zv vldn vdaje a poklesnou vdaje soukrom. Varuji tene, e se jedn o velice zjednoduenou analzu. Podrobn analza by si vyadovala dlouhou uebnici. Avak i tato zjednoduen analza postauje, aby ukzala, e je mon jakkoliv vsledek mezi rstem pjmu o 300 USD a rstem nulovm. m vce jsou spotebitel tvrdohlav s ohledem na to, kolik utrat z danho pjmu na spotebu, a m tvrdohlavj jsou kupujc kapitlovch statk s ohledem na to, kolik za tyto statky utrat bez pihldnut k nkladm, tm vce se vsledek bude blit keynesinskmu extrmu rstu o 300 USD. m vce jsou na druh stran tvrdohlav dritel penz s ohledem na pomr, kter chtj zachovat mezi svm objemem hotovosti a pjmy, tm vce se bude vsledek blit extrmu rigidn kvantitativn teorie, podle n se pjem nezmn. V jakm ohledu je veejnost tvrdohlavj, to je empirick otzka, kter mus bt posuzovna podle skutench dkaz a kterou nelze rozhodnout s pomoc samotnho rozumu. Ped "Velkou depres" 30. let by znan mnostv ekonom bezesporu dosplo k nzoru, e by se vsledek blil vce nulovmu rstu pjm ne rstu o 300 USD. Od t doby by vtina ekonom dospla bezesporu k zvru opanmu. V posledn dob vak dolo k uritmu posunu smrem k pvodnmu stanovisku. Je smutn, e nelze o dnm z tchto posun ci, e byl zaloen na uspokojivch dkazech. Byly spe zaloeny na intuitivnm usuzovn z povrchn zkuenosti. Ve spoluprci s nktermi svmi studenty jsem uskutenil pomrn rozshl empirick vzkum, tkajc se Spojench stt a ostatnch zem,

79

abych zskal nkter uspokojivj dkazy. 11) Vsledky jsou pekvapujc. Siln naznauj, e skuten vsledky budou mnohem ble extrmu kvantitativn teorie ne teorie keynesinsk. Na zklad tohoto dkazu se zd bt oprvnnm sudek, e od pedpokldanho zven vldnch vdaj o 100 USD lze v prmru oekvat, e zv zhruba o 100 USD pjmy - nkdy mn, nkdy vce. To znamen, e rst vldnch vdaj vzhledem k pjmm nen v dnm relevantnm smyslu expanzivn. Me zvit nominln pjmy, ale veker toto zven je absorbovno vldnmi vdaji. Soukrom vdaje zstvaj nezmnny. Protoe lze oekvat, e se ceny v prbhu tohoto procesu zv, nebo e poklesnou mn, ne by t o m u bylo jinak, vsledkem jsou v relnm vyjden ni soukrom vdaje. Pro pokles vldnch vdaj plat obrcen tvrzen. Tyto zvry nelze samozejm povaovat za definitivn. Jsou zaloeny na nejirm a nejplnjm souboru dkaz, jak znm, ale i tyto dkazy nechvaj stle mnoho nevyeenho. Jedna vc je vak jasn. A jsou iroce pijman nzory o incch fiskln politiky sprvn i nesprvn, jsou v rozporu s alespo jednm rozshlm souborem dkaz. Nevm o dnm jinm souvislm i organizovanm souboru dkaz, kter by je ospravedloval. Pedstavuj soust ekonomick mytologie, a nikoliv demonstraci zvr ekonomick analzy i kvantitativnch studi. Mly vak nesmrn vliv na zajiovn irok podpory veejnosti pro dalekoshl vldn zsahy do hospodskho ivota.

80

Kapitola VI
loha vldy v procesu vzdlvn
Formln koln vchova je dnes tm vlun financovna a spravovna vldnmi ady a neziskovmi organizacemi. Tato situace se vyvinula postupn a je dnes brna natolik za samozejmou, e se vnuje mlo explicitn pozornosti specilnmu postaven koln vchovy dokonce i v zemch, kter jinak svoj organizac a filosofi podporuj svobodn podnikn. Vsledkem bylo nekritick roziovn vldn zodpovdnosti. Vldn zsahy do oblasti vzdlvn lze odvodnit pomoc dvou argument vychzejcch ze zsad rozebranch v II. kapitole. Prvnm je existence vraznch "efekt sousedstv", tj. okolnost, pi nich jednn jednoho individua zpsobuje bu vrazn nklady ostatnm jednotlivcm, kte si od nho nemohou vynutit odkodnn, anebo znamen pro ostatn jednotlivce vrazn zisky, piem je nelze pinutit, aby ho za n kompenzovali - co jsou okolnosti, kter in dobrovolnou smnu nemonou. Druhm zkladem je paternalistick zjem o dti a ostatn nezodpovdn jednotlivce. Efekty sousedstv a paternalismus maj znan odlin dsledky jednak pro veobecn vzdln obyvatelstva a jednak pro speciln vzdln souvisejc s ppravou na povoln. V tchto dvou oblastech jsou dvody pro vldn intervence znan odlin a ospravedluj velmi odlin druhy innost. Jet jedna pedbn poznmka: je nezbytn rozliovat mezi "koln vchovou" a "vzdlnm". Ne vechna koln vchova pedstavuje vzdlvn a ne vechno vzdlvn pedstavuje koln vchovu. Patinm pedmtem zjmu je vzdlvn. Aktivity vldy se omezuj hlavn na koln vchovu.

Obecn vzdlvn oban

Stabiln a demokratick spolenost neme existovat bez minimlnho stupn vzdlanosti a gramotnosti vtiny obyvatelstva a bez irokho pijmn uritho spolenho souboru hodnot. Vzdln me napomoci v obou smrech. Ve svm dsledku plynou zisky ze vzdln dtte nejen jemu samotnmu i jeho rodim, ale i ostatnm lenm spolenosti. Tm, e podporuje stabiln a demokratickou spolenost, pispv vzdlvn mho dtte k blahobytu jinch. Nen mon identifikovat konkrtn jednotlivce nebo rodiny, kter z toho maj prospch, a natovat jim

81

poplatky za poskytnut sluby. Existuje zde tud vrazn "efekt sousedstv". Jak druh vldnho zsahu je tmto konkrtnm efektem sousedstv ospravedlnn? Nejzejmj zsah pedstavuje poadavek, aby se kadmu dtti dostal minimln rozsah specifikovan koln vchovy. Takov poadavek me bt na rodich vyadovn bez dalch vldnch zsah, podobn jako je poadovno na vlastncch budov - a asto na vlastncch automobil - aby dodrovali jist specifikovan standardy k ochran bezpenosti ostatnch. Mezi tmito dvma ppady vak existuje rozdl. Jednotlivci, kte nemohou platit nklady potebn na dodren standard stanovench pro budovy nebo automobily, se obecn mohou vlastnictv prodejem zbavit. Zajitn tohoto poadavku je tud mon bez vldnch dotac. Oddlen dtte od rodi, kte nemohou zaplatit minimln poadovan koln vzdln, se urit nesluuje s nam spolhnm se na rodinu jako na zkladn spoleenskou jednotku a s na vrou ve svobodu jednotlivce. Navc by s vysokou pravdpodobnost vedlo k odklonu vchovy dtte v obana svobodn spolenosti. Pokud me nst finann bemeno tohoto poadavku na koln vchovu velk vtina rodin ve spolenosti, me bt stle mon a douc poadovat na rodich, aby tyto nklady hradili pmo. Extrmn ppady lze eit poskytovnm specilnch dotac tm rodinm, kter je potebuj. Dnes existuje ve Spojench sttech mnoho podobnch oblast, kde jsou tyto podmnky splnny, a bylo by vysoce douc, aby nklady byly peneseny pmo na rodie. To by vedlo k odstrann vldn mainrie, potebn nyn k vybrn dan od vech obyvatel po celou dlku jejich ivota a k jejich vyplcen obvykle tm lidem v dob, kdy chod jejich dti do koly. Omezilo by to rovn pravdpodobnost, e vlda bude koly dit, co je problm diskutovan ne. Zvilo by to pravdpodobnost, e s tm, jak by poklesla s rstem celkov rovn pjm poteba takovch dotac, st vdaj na kolstv reprezentovan dotacemi by poklesla. Pokud vlda hrad vtinu nklad na kolstv (jako je tomu nyn), vede rst pjm jednodue k jet vtmu rozsahu obhu pennch prostedk prostednictvm daovho mechanismu a k rozen lohy vldy. V neposledn ad by penesen nklad na rodie napomhalo vyrovnvat spoleensk a soukrom nklady rodiovstv, a tm podporovalo lep rozdlen rodin podle velikosti. 12) Rozdly mezi rodinami, pokud jde o zdroje a o poet dt, a zaveden takovho standardu koln vchovy, kter s sebou nese vysok nklady, in tuto politiku v mnoha oblastech Spojench stt st uskutenitelnou. V tchto oblastech, ale i v oblastech, kde by byla uskuteniteln, vzala na

82

sebe finann nklady poskytovn koln vchovy vlda. Hradila nejen nklady spojen s poskytovnm minimlnho rozsahu koln vchovy potebn pro vechny, ale i nklady dal koln vchovy na vych rovnch, kter byla mladm lidem dostupn, ale nebyla na nich poadovna. Jednm argumentem podporujcm oba kroky je ve diskutovan "efekt sousedstv". Nklady jsou hrazeny z toho dvodu, e je to jedin schdn cesta, jak zajistit poadovan minimum. Vy koln vchova je financovan z toho dvodu, e lid maj prospch z toho, dostane-li se tto vchovy tm, kdo maj vt schopnosti a zjem, nebo tmto zpsobem lze doshnout lepho spoleenskho a politickho veden. Zisky z tchto opaten mus bt pomovny s nklady a me existovat mnoho nepedstranch rozdl v nzorech na to, jak rozsah dotac je ospravedlniteln. Vtina z ns ale bude pravdpodobn toho nzoru, e zisky jsou dostaten dleit na to, aby urit vldn dotace ospravedlnily. Tyto dvody vak ospravedluj vldn dotace pouze v uritch druzch koln vchovy. Pokud pedbhnu, neospravedluj dotace tkajc se vlun ppravy na zamstnn, kter sice zvyuje ekonomickou produktivitu studenta, ale nepipravuje ho ani k obanstv, ani na njakou vedouc funkci. Je velice obtn vst dlic ru mezi obma druhy vchovy. Vtina zkladn koln vchovy zvyuje ekonomickou hodnotu studenta a vlastn teprve v posledn dob pestala mt v nkolika zemch gramotnost na trhu zpenitelnou hodnotu. A pprava na povoln vtinou roziuje rozhled studenta. Rozliovn vak m svj smysl. Dotace uren na vchovu veterin, kosmetiek, zuba a ady dalch odbornk, kter jsou ve Spojench sttech hojn poskytovny prostednictvm vldou podporovanch vzdlvacch instituc, nelze ospravedlnit na stejnch zkladech jako poskytovn dotac zkladn koln vchov i na vy rovni univerzitm humanitnho zamen. Pozdji bude v tto kapitole diskutovno, zda existuje monost ospravedlnn na zklad zcela jinch dvod. Kvalitativn argument v podob "efekt sousedstv" samozejm neuruje specifick druhy koln vchovy, kter by mly bt dotovny, ani nek nic o rozsahu tchto dotac. Spoleensk zisk je pravdpodobn nejvt u nejni rovn koln vchovy, kde se vce blme jednohlasnosti co do obsahu, a s rstem rovn koln vchovy plynule kles. Ale ani toto tvrzen nelze brt za zcela zaruen. Mnoh vldy dotovaly univerzity dve, ne zaaly dotovat ni koly. Rozhodnut, jak formy vzdln pedstavuj nejvt spoleensk pnos a kolik z omezench zdroj spolenosti by mlo bt na n vynaloeno, mus bt uinno spolenost na zklad

83

sudku vyjdenho prostednictvm politickch kanl, kter spolenost pijala. Clem tto analzy nen rozhodnout za spolenost tyto otzky, ale spe objasnit problmy, kter jsou v rozhodovn obsaeny, pedevm zda je vhodn provdt tuto volbu na rovni mstnho spoleenstv i jednotliv. Jak jsme vidli, me bt ospravedlnno jak zaveden minimln poadovan rovn koln vchovy, tak jej financovn sttem na zklad "efekt sousedstv", kter s sebou tato vchova nese. Pokud mohu posoudit, tet krok - toti skuten spravovn vzdlvacch instituc vldou, jaksi "znrodnn" podstatn sti "odvtv vzdvvn" - je na zklad tchto i jakchkoliv jinch dvod mnohem obtnji ospravedlniteln. Ped potebou takovhoto znrodnn jsme explicitn stli mlokdy. Vldy vtinou financovaly koln vchovu tak, e hradily pmo nklady vzdlvacch instituc. Zd se, e poteba tohoto kroku vyplv z rozhodnut koln vchovu dotovat. Tyto dva kroky vak lze snadno oddlit. Vlda me vyadovat minimln rove koln vchovy a financovat ji tak, e mezi rodie rozdl kupny, odkupiteln za specifikovanou maximln stku na rok a dt, pokud tato stka je vynaloen na "schvlen" sluby v oblasti vzdln. Rodie tak budou mt monost hradit tento a jakkoliv dodaten obnos na nkup vzdlvacch slueb od t "schvlen" instituce, kterou si sami vyberou, ze svch vlastnch zdroj. Vzdlvac sluby mohou bt poskytovny soukrommi podniky, usilujcmi o dosaen zisku, nebo neziskovmi institucemi. loha vldy by byla omezena na zajiovn toho, aby koly splovaly urit minimln poadavky, jako nap. zahrnut jistho minimlnho spolenho obsahu do svch program. Podobn nap. nyn vlda kontroluje restaurace, zda dodruj urit minimln hygienick poadavky. Vynikajc pklad tohoto druhu program pedstavuje americk vzdlvac program pro veterny druh svtov vlky. Kad vetern, kter zskal oprvnn, obdrel uritou maximln ron sumu, kterou mohl utratit v jakkoliv instituci podle sv volby za podmnky, e tato instituce splovala jist minimln poadavky. Omezenj pklad pedstavuje opaten britsk vldy, podle kterho mstn ady poskytuj pspvky nkterm studentm navtvujcm nesttn koly. Obdobnm pkladem je francouzsk uspodn, kde stt hrad st nklad studentm navtvujcm nesttn koly. Jeden argument ve prospch znrodnn kolstv, zakldajc se na "efektech sousedstv", zn, e jinak by nemuselo bt mon poskytovat soubor zkladnch hodnot, kter jsou povaovny za nezbytn pro spoleenskou stabilitu. Zaveden minimlnch poadavk na soukrom

84

provozovan koly, jak bylo navreno ve, nemus k dosaen tohoto vsledku postaovat. Tento problm meme ilustrovat konkrtn na pkladu kol spravovanch rznmi nboenskmi skupinami. Lze argumentovat, e takov koly budou vtpovat navzjem nekonzistentn soubory hodnot a tyto hodnoty budou nekonzistentn i s hodnotami vtpovanmi ve kolch, kter nepat dn nboensk skupin; tak i onak pevedou vzdlvn na "tpc" msto na "jednotc" slu. Pokud by byl tento argument doveden do extrmu, vyadoval by nejen vldou spravovan koly, ale rovn povinnou koln dochzku do tchto kol. Souasn uspodn ve Spojench sttech a ve vtin ostatnch zpadnch zem pedstavuje jist kompromis. Existuj vldou spravovan koly, ale dochzka do nich nen povinn. Vazba mezi financovnm kolstv a jeho spravovnm vak stav ostatn koly do nevhodn pozice: z vldnho financovn kolstv zskvaj mal, nebo nezskvaj dn prospch, co je situace, kter byla zdrojem etnch politickch spor (pedevm ve Francii a v souasn dob ve Spojench sttech). Existuj obavy, e by odstrann tto nevhody mohlo znan poslit crkevn koly a problm dosaen spolenho jdra hodnot uinit tak jet obtnj. Jakkoliv je tento argument pesvdiv, nen zdaleka jasn, e je platn, nebo e by odsttnn kolstv mlo naznaovan dsledky. Dostv se do rozporu se samotnm principem zachovn svobody. Vyznait dlc ru mezi poskytovnm spolench socilnch hodnot potebnch pro stabiln spolenost na jedn stran a indoktrinac brnc svobod mylen na stran druh, znamen zavst dal vgn hranici, o kter je mnohem jednodu hovoit, ne ji definovat. Pokud jde o inky, odsttnn kolstv by rozilo rozsah monost, kter maj rodie k dispozici. Mohou-li rodie poslat dti do veejnch kol bez nutnosti kryt specilnch poplatk, jako je tomu dnes, velmi mlo z nich bude moci nebo chtt poslat dti do jinch kol, pokud nebudou rovn dotovan. Crkevn koly jsou v nevhod, protoe nedostvaj dn veejn prostedky uren na kolstv, ale zase maj vhodu v tom, e jsou spravovny institucemi, kter je chtj dotovat a maj monost na tento el zskat prostedky. Existuje nkolik mlo dalch zdroj dotac soukromm kolm. Kdyby byly souasn veejn vdaje na kolstv pstupn rodim bez ohledu na to, kam sv dti poslaj, objevila by se irok kla rznch kol k uspokojen poptvky. Rodie by svj nzor na kolu mohli vyjdit pmo tm, e by odvolali sv dt z jedn koly a poslali ho do koly jin, a to v mnohem vt me, ne je tomu nyn. Dnes tento krok mohou uinit obecn pouze s velkmi nklady tak, e polou dt do soukrom koly, nebo e zmn bydlit. Jinak mohou sv nzory vyjdit

85

pouze tkopdnmi politickmi kanly. Je mon, e ve vldou spravovanm systmu by existovala ponkud vt svoboda volby koly, ale vzhledem k zvazku poskytnout kadmu dtti msto by bylo velice obtn dostt tto svobod v potebn me. Podobn jako v ostatnch oblastech, i v tto pravdpodobn daleko efektivnji uspokoj spotebitelskou poptvku podnik fungujc v konkurennm prosted sp ne znrodnn podniky nebo podniky, kter jsou spravovny s jinmi ely. Konenm vsledkem me tud pravdpodobnji bt pokles vznamu crkevnch kol ne rst jejich dleitosti. Pbuznm faktorem, psobcm stejnm smrem, je pochopiteln vhavost rodi, poslajcch sv dti do crkevnch kol, zvyovat dan, aby bylo mono financovat vy vdaje na veejn kolstv. Vsledkem je, e v oblastech s vysokm potem crkevnch kol bv obtn zskat prostedky na koly veejn. Pokud existuje vztah mezi kvalitou a v vdaj, a do urit mry tomu tak urit je, potom v takovch oblastech maj veejn koly sklon k ni kvalit a crkevn koly jsou tud relativn atraktivnj. Dal speciln argument, podle kterho jsou vldou zen koly nezbytn, m-li bt vzdln sjednocujc silou, je, e soukrom koly maj sklon zvyovat tdn rozdly. Pokud bude existovat vt svoboda v t o m , kam poslat dti do koly, budou se shromaovat rodie stejnho postaven, a zabraovat tak zdravmu promchvn dt se zcela odlinm zzemm. A je tento argument ve svm principu platn i nikoliv, nen zdaleka jasn, zda by pedpokldan vsledky nsledovaly. Stratifikace obvanch oblast za souasnho uspodn inn zabrauje promchvn dt s naprosto odlinm zzemm. Navc se rodim nebrn, aby sv dti do soukromch kol poslali. Me si to ale dovolit (nebo tak in) pouze velice omezen skupina, co vede, pomineme-li crkevn koly, k dal stratifikaci. Pipad mi, e tento argument m vlastn opanm smrem - smrem k odsttnn kol. Polote si otzku, v jakm ohledu je znevhodnn obyvatel oblasti, kde ij lid s nzkmi pjmy, nato pak obyvatel oblasti ve velkm mst, obvanm ernochy. Pikld-li nap. dostaten vznam novmu automobilu, me nahromadit pomoc spor dostatek penz, aby si mohl koupit stejn auto, jak m obyvatel pedmst, kde ij lid s vysokmi pjmy. Aby tak mohl uinit, nemus se do tohoto pedmst sthovat. Naopak, urit penze me uspoit za levnj bydlen. To se tk stejn tak odv, nbytku, knih i ehokoliv jinho. Pedpokldejme vak, e njak rodina v chudinsk tvrti m nadan dt a e jeho vzdln pipisuje vysokou hodnotu, e je pro tento el ochotna odtrhovat si od st

86

a spoit. Pokud se takov rodin nedostane zvltnho zachzen nebo pokud nedostane na jedn z mla soukromch kol pomoc v podob stipendia, nachz se ve velmi obtn situaci. "Dobr" veejn koly jsou v oblastech, kde ij lid s vysokmi pjmy. Tato rodina me bt ochotna vydvat o nco vce ne to, co plat na danch, aby dostala pro sv dt lep koln vzdln. St si ale me zrove dovolit pesthovat se do dra oblasti. Jsem pesvden, e naim nzorm v tto sfe stle dominuj mal msta, kde existuje jedna kola pro chud i pro bohat. Za tchto okolnost mohly docela dobe veejn koly pleitosti vyrovnvat. S rstem mstskch a pmstskch oblast se situace drasticky mnila. N souasn kolsk systm m daleko k tomu, aby vyrovnval pleitosti, a s nejvt pravdpodobnost psob opan. Pro tch mlo vjimench - a jsou to ti, kdo pedstavuj nadji do budoucnosti - vrazn ztuje monost dostat se z poten chudoby. Dalm argumentem ve prospch znrodnn kolstv je "technick monopol". V malch spoleenstvch a ve venkovskch oblastech me bt poet dt pli mal na to, aby ospravedloval existenci vce ne jedn pimen velik koly, take se pi ochran zjm rodi a dt nelze spolehnout na konkurenci. Podobn, jako v ostatnch ppadech technickho monopolu, alternativou jsou neomezen soukrom monopol, sttem kontrolovan soukrom monopol a veejn provozovn kolstv. Je zde nutn volit mezi zly. Akoliv je tento argument jasn platn a vznamn, byl v poslednch desetiletch znan oslaben zlepenmi v doprav a zvenou koncentrac obyvatelstva v mstskch spoleenstvch. Uspodn, kter by bylo nejvce ospravedlniteln na zklad tchto vah, alespo pro zkladn a stedn vzdln, by spovalo v kombinaci veejnch a soukromch kol. Rodim, kte by se rozhodli poslat sv dti do soukrom koly, by byla vyplacena stka, je by se rovnala odhadnutm nkladm na vzdln dtte ve veejn kole, a to za pedpokladu, e minimln tato stka byla na vzdln ve schvlen kole vynaloena. Takov uspodn by vylo vstc platnm rysm argumentu o "technickm monopolu". Vyhovlo by oprvnnm stnostem rodi, e pokud poslaj sv dti do soukromch kol, nedostvajcch dotace, mus platit za vzdln dvakrt - jednou v podob obecnch dan a jednou pmo. Navrhovan uspodn by umonilo rozvinut konkurence, tud by byl stimulovn rozvoj a zlepovn vech druh kol. Zaveden konkurence by bylo vznamn pro podporu zdrav rozmanitosti kol. Hodn by uinilo rovn pro zaveden prunosti do kolskho systmu. V neposledn ad by zpsobilo, e platy uitel by vce reagovaly na trn sly. Veejn ady by

87

tak zskaly nezvisl standard, podle kterho by posuzovaly platovou stupnici, a tak by dochzelo k rychlejmu pizpsoben mncm se podmnkm nabdky a poptvky. Veobecn se tvrd, e kolstv nutn potebuje vce penz, aby bylo mono vystavt dal zazen a pilkat lep uitele tm, e se jim zv platy. Tato diagnza se zd chybn. Celkov objem penz vynaloench na kolstv rostl znan vysokmi tempy, mnohem rychleji ne n celkov dchod. Platy uitel stoupaly mnohem rychleji ne pjmy ve srovnatelnch povolnch. Problm nespov zsadn v tom, e vydvme mlo penz (i kdy to me bt pravda), ale e za vynaloen dolar dostvme tak mlo. Je mon pipustit, e jako vdaje na kolstv jsou klasifikovny stky penz vynaloen v mnohch kolch na ndhern budovy a luxusn pozemky. Je vak obtn pijmout je za vdaje na vzdln. To se tk stejn kurz pleten ko, spoleenskho tance a ady ostatnch specilnch pedmt, kter dlaj takovou est dmyslnosti vchovnch pracovnk. Zrove musme dodat, e samozejm nelze nic proti t o m u namtat, rodie utrcej sv vlastn penze za takov vrtochy, pokud si to pej. Je to jejich vc. Nmitka se vak tk uvn penz zskanch danmi, uvalenmi za stejnm elem jak na ty, kte dti maj, tak i na ostatn. Kde jsou "efekty sousedstv", kter takov pouit penz daovch poplatnk ospravedluj? Hlavn dvod takovho pouvn penz spov v souasnm systmu, v nm spravovn kolstv je spojeno s jeho financovnm. Rodi, kter by dval pednost pouit penz na zaplacen lepch uitel a uebnic ped zaplacenm instruktor i reprezentativnch kolnch chodeb, nem pro vyjden svch preferenc dnou monost krom toho, e pesvd vtinu, aby pak doshla zmny pro vechny. To je speciln ppad obecnho principu, e trh umouje kadmu, aby vyhovl svmu vlastnmu vkusu - pedstavuje inn pomrn zastoupen; politick proces na druh stran vede k "podroben se". Navc rodi, kter by chtl vynaloit na vzdln svho dtte njak dal penze, je znan omezen. Neme pidat nco k stce, kter je nyn na koln vchovu jeho dtte vynakldna, a pevst sv dt do pslun dra koly. Pokud chce sv dt pevst, mus platit cel, a nikoliv pouze dodaten nklady. Dodaten penze me vynaloit pouze na innosti mimo zkladn osnovy - na hodiny tance, hudby atd. Jeliko jsou soukrom monosti ohledn vynaloen vtho mnostv penz na koln vchovu takto blokovny, projevuje se tlak vydvat stle vt veejn vdaje na poloky, kter maj k zkladnm pinm ospravedlujcm vldn zsahy do koln vchovy m dl vce mlhavj vztah.

88

Jak tato analza naznauje, pijet navrhovanho uspodn by mohlo znamenat men vldn vdaje na kolstv, ale zven celkovch vdaj. Umonilo by, aby si rodie koupili to, co chtj, mnohem efektivnji, co by je vedlo k tomu, e by vydvali vce, ne kolik vydvaj dnes pmo a nepmo prostednictvm dan. Zamezilo by se tomu, aby rodim byly kladeny do cesty pekky, brnc jim dvat vce penz na koln vchovu, a to jak v podob souasn poteby konformity co do zpsobu utrcen penz, tak v podob pochopiteln vhavosti ze strany osob, nemajcch v souasn dob dti ve kole (a pedevm tch, kte je tam nebudou mt v budoucnu), uvalovat na sebe vy dan pro ely, kter jsou asto od vzdln v jejich pojet dalece vzdleny. 13) Pokud jde o platy uitel, problm nen v t o m , e by v prmru byly pli nzk (v prmru mohou bt pli vysok), ale v jejich plin uniformit a strnulosti: patn uitel dostvaj plat pli vysok a dob pli nzk. Platy maj sklon bt uniformn a urovan senioritou, zskanou hodnostmi a osvdenmi msto zsluhami. I to je ve znan me vsledkem souasnho systmu vldnho spravovn kol a se zvtovnm velikosti jednotek, nad ktermi vlda vykonv sprvu, narst i tento problm. Tato skutenost je vlastn hlavnm dvodem, pro profesionln vzdlvac organizace tak siln podporuj roziovn jednotek: z mstnho kolnho obvodu na sttn rove, z rovn stt na federln vldu. Standardn platov stupnice je v kad byrokratick organizaci, poskytujc pevn sluby civilnho charakteru, tm nevyhnuteln; stimulovat konkurenci, kter by byla schopna vst k irokm platovm rozdlm na zklad zsluh, je tm nemon. Zkladn kontrolu vykonvaj sami vchovn pracovnci, ili uitel. Kontrola ze strany rodi nebo mstnho spoleenstv je nepatrn. Vtina pracovnk v jakkoliv oblasti, a u jde o tesae, instalatry i uitele, podporuje standardn platov stupnice a ze zejm piny - e skuten talentovanch je vdy mlo - se stav proti rozdlm na zklad zsluh. Jedn se o speciln ppad obecn tendence lid snait se dohodnout na fixovn cen, a prostednictvm odbor nebo odvtvovch monopol. Pokud vak vlda nebude takov dohody vynucovat, nebo pokud jim alespo nebude poskytovat znanou podporu, povede obecn konkurence k jejich rozpadu. Kdyby se nkdo pokouel zmrn vymyslet takov systm nboru a placen uitel, kter by ml odpuzovat ty s pedstavivost, odvahou a sebedvrou a pitahovat hloup, prmrn a bez fantazie, st by vymyslel nco lepho ne souasn systm vyadovn uitelskch osvden a vynucovn standardnch platovch struktur, vytvoench

89

v systmech velkch mst a jednotlivch stt. Je mon pekvapujc, e rove schopnosti vyuovat na zkladnch a stednch kolch za tchto okolnost je takov, jak je. Alternativn systm by tyto problmy vyeil a umonil by, aby konkurence inn odmovala zsluhy a pitahovala ty, kte schopnost uit maj. Pro se vvoj vldnch zsah do oblasti kolstv ve Spojench sttech ubral tmto smrem? Nemm podrobn znalosti z historie vzdln, kter by byly k zodpovzen tto otzky zapoteb. Abychom vak naznaili vahy, je by mohly vst ke zmn pimen sociln politiky, me bt nicmn nkolik dohad uitench. Nejsem si zdaleka jist, zda by bylo takov uspodn, kter nyn navrhuji, douc v minulm stolet. Ped vraznm rozmachem dopravy byl argument "technickho monopolu" mnohem silnj. Stejn dleit je t o , e v devatenctm a na potku dvactho stolet nepedstavovala hlavn problm ve Spojench sttech nutnost podpory rznorodosti, ale vytven jdra spolench hodnot, potebnch pro stabiln spolenost. Do Spojench stt proudily znan davy pisthovalc z celho svta, hovocch rznmi jazyky a dodrujcch rzn zvyky. Tento "tavc hrnec" musel pijmout urit opaten k poslunosti a vrnosti spolenm hodnotm. Veejn koly mly pi plnn tohoto kolu dleitou funkci, v neposledn ad zavdnm anglitiny jako spolenho jazyka. Pi alternativnm kupnovm systmu by minimln poadavky na koly, kter se uchzely o schvlen, mohly zahrnovat pouvn anglitiny. Je vak docela mon, e by bylo mnohem obtnj tyto poadavky zavst a dodrovat v systmu soukromch kol. Nechci dospt k zvru, e mla bt dvna s konenou platnost pednost systmu veejnch kol ped ostatnmi alternativami, ale tvrdm, e dve pro jeho existenci byly mnohem silnj dvody ne nyn. Nam problmem dnes nen vynucen konformity, ale sp nae ohroen jejm nadbytkem. N problm spov v t o m , jak doclit podpory rznorodosti. Mnohem innji ne systm znrodnnho kolstv by tohoto cle doshl systm alternativn. Dal faktor, kter mohl bt ped sto lety dleit, byla kombinace obecn patn povsti pennch dar jednotlivcm ("almuny") a neptomnosti efektivn sprvn mainrie, kter by mla na starost distribuci kupn a kontrolu jejich pouvn. Takovto mainrie je jev modern doby, kter doshl plnho rozkvtu zrove se znanm rozenm osobnho zdann a program socilnho zabezpeen. Pi jej neptomnosti mohlo bt povaovno spravovn kol za jedin mon zpsob financovn vzdln.

90

Jak nkter ve citovan pklady (Anglie, Francie) naznauj, jsou v nkterch existujcch vzdlvacch systmech urit rysy navrhovanho uspodn ptomny. A jsem pesvden, e ve vtin zpadnch zem siln a rostouc tlak na takovto uspodn existoval. sten je to mon vysvtlovno souasnm vvojem v oblasti mainrie sttn sprvy, kter takov uspodn ulehuje. Akoliv by pi pemn souasnho systmu na systm navrhovan a pi jeho spravovn vznikaly etn administrativn problmy, nezdaj se bt ani jedinen, ani nepekonateln. (Podobn jako pi odsttnn ostatnch innost by mohly bt prodny existujc budovy a zazen soukromm podnikm, kter chtj do dan oblasti vstoupit. Pi pechodu by tud nedolo k dnm ztrtm kapitlu. Protoe by vldn orgny alespo v nkterch oblastech nadle koly spravovaly, byl by pechod postupn a snadn. Podobn by pispla k usnadnn pechodu mstn sprva kolstv ve Spojench sttech a v nkterch ostatnch zemch, nebo by podporovala experimentovn v malm rozsahu. Bezpochyby by vznikaly problmy pi urovn nrok na dotace ze strany konkrtnch vldnch jednotek, co je ale toton s existujcm problmem urovn, kter jednotka je povinna poskytovat tomu ktermu dtti koln zazen. Rozdly ve vi dotac by uinily jednu oblast atraktivnj ne jinou. Stejn inky maj nyn rozdly v kvalit koln vchovy. Jedinou dodatenou komplikac me bt monost vt pleitosti zneuit z dvodu vt svobody rozhodovat o t o m , kde vychovvat dti. Pedpokldan pote administrativnho charakteru pedstavuj standardn obranu statu quo proti kad navrhovan zmn; v tomto konkrtnm ppad se jedn o jet slab obranu ne obvykle, protoe existujc uspodn mus zvldnout nejen hlavn problmy vznikajc z navrhovanho uspodn, ale rovn dodaten problmy vyvolan spravovnm kolstv jako funkc vldy.

Vysokokolsk a univerzitn kolstv

Pedchzejc diskuse se zabvala hlavn zkladnm a stednm kolstvm. U vy rovn kolstv je argument ve prospch znrodnn na zklad efekt sousedstv i technickho monopolu jet slab. Pro nejni rove kolstv existuje znan shoda (blc se jednomyslnosti) o pimenm obsahu vchovnho procesu oban v demokracii - ti "R" (psan, ten, potn - pozn. pekl.) vyerpaj vtinu tmatu. Na vych rovnch postupn ubv konsensu. Je jist, e daleko pod rovn vych americkch kol existuje nedostatek shody, kter by ospravedlnila vnucen nzor vtiny vem a zaveden mnohem menho stupn plurality.

91

Nedostatek shody me dojt ve skutenosti a tak daleko, e me vrhnout pochyby dokonce na pimenost dotovn kolstv na tto rovni, kadopdn jde tak daleko, aby podkopal jakkoliv argument pro znrodnn na zklad poskytovn spolenho jdra hodnot. Vzhledem ke vzdlenostem, kter jednotlivci mohou pekonvat a pekonvaj pi navtvovn instituc vyho vzdln, me bt st na tto rovni e o "technickm monopolu". Ve Spojench sttech hraj v oblasti vyho vzdlvn vldn instituce men lohu ne na rovni zkladnho a stednho vzdln. Od 20. let vak zskaly zcela jist na dleitosti a nyn zahrnuj vce ne polovinu student navtvujcch vy koly a univerzity. 14) Jednm z hlavnch dvod jejich rstu byla jejich relativn nzk cena: mnoh sttn a mstn vy koly a univerzity tuj mnohem ni koln, ne jak si mohou dovolit tovat soukrom univerzity. Ty se proto dostvaly do vnch finannch pot a zcela oprvnn si stovaly na "nekalou" konkurenci. Chtly si zachovat svoji nezvislost na vld, ale na druh stran byly cht necht v dsledku finannch tlak nuceny vyhledvat vldn pomoc. Pedchoz analza naznauje smr, ve kterm lze hledat uspokojiv een. Veejn vdaje na vy kolstv mohou bt ospravedlnny coby prostedky vchovy mldee k obanstv a ppravy na vedouc funkce ve spolenosti - ale je nutn ihned dodat, e znan st souasnch vdaj, kter jdou vlun na ely ppravy na zamstnn, neme bt tmto (a jak uvidme, ani dnm jinm) zpsobem ospravedlnna. Omezen dotac pouze na koln vchovu ve sttem spravovanch institucch nelze nijak ospravedlnit. Kad jednotlivec by ml rozhodovat sm o t o m , kde poskytnut dotace pouije, pouze s tou vhradou, e se jedn o takovou koln vchovu, kterou je douc dotovat. Veker vldou udrovan koly by mly tovat poplatky, z nich by bylo mono hradit vzdlvac nklady a soutit tak na stejn rovni se kolami, kter vldou podporovan nejsou. 15) Vsledn systm by se tak ve svch hlavnch rysech podobal uspodn, kter bylo ve Spojench sttech pijato po 2. svtov vlce k financovn vlench vetern, pouze s tou vjimkou, e penn prostedky by byly poskytovny spe jednotlivmi stty ne federln vldou. Pijet tohoto uspodn by pisplo k efektivnj konkurenci mezi rznmi typy kol a k efektivnjmu vyuit jejich zdroj. Odstranilo by tlak na pmou vldn finann pomoc soukromm vym kolm a univerzitm a zatmco by v porovnn se sttnmi institucemi umonilo jejich rst, zachovalo by zrove i jejich plnou nezvislost a rznorodost. Vedlej vhodou tohoto uspodn by rovn mohlo bt zajitn dohledu nad

92

ely, pro kter jsou dotace udlovny. Poskytovn dotac institucm namsto jednotlivcm vedlo k neselektivnmu dotovn vech innost, kter jsou pimen pro takov instituce a nikoliv jen tch innost, u nich je pimen, aby je stt dotoval. I povrchn prozkoumn naznauje, e zatmco se tyto dv oblasti innost pekrvaj, nejsou zdaleka toton. Vzhledem k existenci velkho potu a druh soukromch kol je na rovni vych kol a univerzit ve prospch alternativnho uspodn obzvlt jasn argument rovnosti. Stt Ohio nap. ekne svm obanm: "Chce-li vae dt studovat na vy kole, automaticky mu poskytneme pimen tylet stipendium, pokud vyhov uritm minimlnm poadavkm na vzdln, ale to za pedpokladu, e je natolik chytr a rozhodne se pro univerzitu v Ohio. Pokud chcete, aby vae dt studovalo v Oberlin College i Western Reserve University, nato pak v Yale, Harvardu, Northwestern University, Beloitu, i na univerzit v Chicagu, nebo pokud tam chce studovat samo, potom nedostane ani penny". Jak lze takov program obhjit? Nepodporovalo by vy rovnost a vy rove vzdlanosti, kdyby bylo mon tyto penze, je chce stt Ohio vnovat na vy vzdln, uplatnit na jakkoliv vy kole i univerzit a kdyby univerzita v Ohio byla nucena soutit za stejnch podmnek s ostatnmi univerzitami a vymi kolami? 1 6 )

Odborn kolstv
Odborn kolstv dn takov efekty sousedstv, jak jsou ve pipisovny veobecnmu vzdlvn, nem. Pedstavuje formu investovn do lidskho kapitlu a je pesnou analogi investovn do stroj, budov a ostatnch forem jinho ne lidskho kapitlu. Jeho elem je zvit ekonomickou produktivitu lidskch bytost. Je-li t o m u tak, dostane se jednotlivci ve spolenosti svobodnho podnikn za jeho sluby vyho vnosu ne jakho by byl schopen doclit. 1 7 ) Tento rozdl ve vnosech pedstavuje ekonomick stimul pro investovn kapitlu a u do stroj nebo do lidskch bytost. V obou ppadech mus bt porovnvny dodaten vnosy s nklady na jejich dosaen. V odbornm kolstv maj hlavn nklady podobu dchodu ulho bhem obdob ppravy, rok ulch z dvod posunut vdlenho obdob a zvltnch nklad spojench s touto ppravou (nap. koln a vdaje za knihy a pomcky). Pokud jde o fyzick kapitl, hlavn nklady pedstavuj vdaje na vstavbu kapitlovho zazen a rok ul bhem doby vstavby. Lze pedpokldat, e v obou ppadech bude jednotlivec povaovat investici za douc, pokud pro nho budou dodaten vnosy pevyovat dodaten

93

nklady. 18) Pokud v obou ppadech jednotlivec investici podnikne a pokud stt ani neposkytuje dotace, ani nezdauje vnosy, obecn nese jednotlivec (nebo jeho partnei i sponzoi) vechny dodaten nklady a dostv vechny dodaten vnosy. Neexistuj dn zjevn nikm nehrazen nklady i nepimen vnosy, kter maj sklon systematicky odchylovat soukrom stimuly od tch, kter jsou spoleensky douc. Kdyby byl kapitl pro investovn do lidskch bytost k dispozici tak pohotov jako pro investovn do fyzickch aktiv - a u prostednictvm trhu nebo pmmi investicemi zainteresovanch jednotlivc, jejich rodi nebo sponzor - vnosov mra by mla v obou tchto oblastech tendenci vyrovnvat se. Kdyby byla vy u neivho kapitlu, byli by rodie stimulovni poizovat takov kapitl pro svoje dti a nikoliv investovat odpovdajc obnos do jejich odborn vchovy a naopak. Ve skutenosti vak existuje znan mnostv empirickch dkaz, e vnosov mra investic do vzdln je mnohem vy ne vnosov mra investic do fyzickho kapitlu. Tento rozdl naznauje existenci nedostatenho investovn do lidskho kapitlu. 19) Toto nedostaten investovn do lidskho kapitlu pravdpodobn odr nedokonalost trhu kapitlu. Investice do lidskch bytost nemohou bt financovny za stejnch podmnek i se stejnou lehkost jako investice do fyzickho kapitlu. Je snadn vidt pro. Pokud je poskytnut urit finann obnos jako pjka na financovn investice do fyzickho kapitlu, vitel me na svoji pjku dostat uritou zruku v podob hypotky i zstatkovho nroku na samotn fyzick aktiva a me doufat, e se mu v ppad krachu dlunka poda realizovat alespo st sv investice prodejem fyzickch aktiv. Poskytne-li podobnou pjku na to, aby zvil vdlenou schopnost njakho lovka, je jasn, e dnou srovnatelnou zruku dostat neme. V neotrockm stt neme bt jednotlivec jako zpedmtnn investice kupovn a prodvn. Zruka by nebyla srovnateln i kdyby to mon bylo. Produktivita fyzickho kapitlu nezvis obecn na ochot pvodnho dlunka spolupracovat. V ppad produktivity lidskho kapitlu t o m u tak zcela urit je. Pjka na financovn ppravy jednotlivce, kter neme nabdnout dnou jinou zruku ne sv budouc pjmy, pedstavuje tud mnohem mn atraktivn nvrh ne pjka na financovn vstavby budovy. Zruka je men a nklady na pozdj vybrn rok a jistiny mnohem vy. Dal komplikaci pedstavuje nevhodnost fixnch pennch pjek pro financovn investic do vzdln. Takov investice nutn obsahuje znan riziko. Prmrn oekvan vnos me bt vysok, ale me existovat i irok kolsn okolo prmru. Jednm z monch zdroj kolsn me bt

94

mrt i zdravotn neschopnost, ale to je pravdpodobn mn dleit ne rozdly ve schopnostech, energinosti i tst. Pokud by tud byly fixn penn pjky poskytnuty a pokud by byly zajitny pouze oekvanmi budoucmi vdlky, jejich znan st nebude nikdy splacena. Aby byla zvena atraktivnost takovch pjek pro vitele, musely by tovan nominln rokov mry ze vech tchto pjek bt podstatn vy, aby kompenzovaly kapitlov zisky z nesplacench pjek. Vysok nominln rokov mry by se jednak dostvaly do konfliktu se zkony o lichv, jednak by uinily pjky pro dlunky nepitaliv. 20) Zpsob, jak se s tmto problmem vypodat u jinch rizikovch investic, spov v investovn do akci a v omezenm ruen ze strany akcion. Odpovdajc postup v oblasti vzdln by pedstavovalo "zakoupen" podlu na budoucch vdlcch, tzn. poskytnout adateli prostedky nezbytn na financovn jeho vzdln s podmnkou, e bude souhlasit s vyplcenm jist dohodnut sti svch budoucch vdlk viteli. Vitel by takto dostal od relativn spnch jednotlivc vce ne inila jeho poten investice a tm by byl odkodnn za ty pvodn investice, kter by se mu nepodailo zskat zpt od nespnch dlunk. Zd se, e pro takov soukrom smlouvy neexistuj dn prvn pekky, akoliv se ekonomicky rovnaj zakoupen podlu na schopnosti jednotlivce vydlvat a tud stenmu otroctv. Jeden z dvod, pro se navzdory jejich potenciln ziskovosti pro vitele i pro dlunky nestaly takov smlouvy bn, jsou zejm vysok nklady spojen s pslunou administrac vzhledem ke svobod jednotlivc pohybovat se z msta na msto, poteba pesnch dchodovch piznn a dlouh d o b a platnosti takov smlouvy. Tyto nklady byly pravdpodobn obzvlt vysok pro investovn v malm rozsahu se znan zempisn rozptlenmi "financovanmi" jednotlivci. Je docela dobe mon, e tyto nklady jsou dvodem, pro se dky soukrom iniciativ takov druh investovn nikdy nerozvinul. Z d se vak vysoce pravdpodobn, e hlavn lohu sehrly spojen efekty novosti mylenky, vhavost pomlet na investovn do lidskch bytost jako na investovn striktn porovnateln s investovnm do fyzickch aktiv, z toho plynouc pravdpodobnost odsouzen takovch smluv ze strany iracionln veejnosti (i kdyby byly uzaveny dobrovoln) a prvn a konvenn omezen investic, je mohou bt poskytovny finannmi zprostedkovateli nejlpe uzpsobenmi angaovat se v takovch investicch - toti spolenostmi poskytujcmi ivotn pojitn. Potenciln zisky (hlavn pro ty, kte pijdou prvn) jsou tak velk, e by stlo za to podstoupit i znan vysok administrativn nklady. 21)

95

A jsou dvody jakkoliv, nedokonalost trhu vedla k podinvestovn do lidskho kapitlu. Vldn intervence mohly tud bt zdvodovny jak na zklad "technickho monopolu", pokud pekky rozvoje takovch investic pedstavovaly administrativn nklady, tak na zklad zlepovn fungovn trhu, pokud se jednalo o pouh trn frikce a strnulosti. Jestlie vlda intervenuje, jak by si mla ponat? Jedna zejm forma jedin, kter byla dosud pouvna - spov v pm vldn dotaci odbornho kolstv, financovan z obecnch pjm. Tato forma se jev zjevn jako nevhodn. Investice by mly bt provdny a do rozsahu, kdy dodaten vnosy uhrad jejich nklady a poskytnou z nich trn rokovou mru. Pokud se jedn o investici do lovka, pedstavuj dodaten vnosy vy platby za sluby tohoto jednotlivce ne jak by mohl jinak poadovat. V soukrom trn ekonomice by dostal jednotlivec tento vnos v podob svho osobnho pjmu. Pokud by byly investice dotovny, nenesl by dn nklady. Kdyby tud byly dotace poskytnuty vem, kte chtj doshnout vzdln, a kdyby mohli vyhovt minimlnm poadavkm na kvalitu, existovala by tendence k peinvestovn do lidskch bytost. Jednotlivci by toti byli stimulovni zskvat vzdln tak dlouho, dokud by pinelo njak dodaten vnos vy ne soukrom nklady, a to i kdyby tento vnos nepostaoval ke splacen investovanho kapitlu, nato aby jet nesl njak roky. Aby bylo takovmu peinvestovn zamezeno, bude muset vlda dotace omezit. I kdy abstrahujeme od problm vpot "sprvnho" objemu investice, znamenalo by to, e by byl uritm v podstat arbitrrnm zpsobem pidlovn omezen objem investic mezi men poet adatel ne kolik by mohlo bt financovno. Ti z nich, kte by mli dostatek tst a dostali by dotace na vzdln, zskali by vechny vnosy z investice, zatmco nklady by obecn nesli daov poplatnci. Takov perozdlovn pjm je zcela arbitrrn a tm urit nepirozen. doucm clem nen perozdlovat pjmy, ale doshnout toho, aby byl kapitl pstupn za srovnatelnch podmnek pro investice do lidskho i fyzickho kapitlu. Jednotlivci sami by mli nst nklady investovn a dostvat odmnu. Trn nedokonalosti by jim nemly peket v investovn, pokud jsou ochotni nst nklady. Jeden ze zpsob, jak me vlda tohoto vsledku doshnout, spov v investovn do podl na zkladnm kapitlu lovka. Vldn orgn by mohl nabdnout financovn i pomoc pi financovn vzdln jakhokoliv jednotlivce, kter by sploval urit minimln poadavky na kvalitu. Mohl by poskytnout urit omezen ron obnos pro omezen poet let za pedpokladu, e by tyto prostedky byly pouity na zajitn vchovy uznvanou instituc. Jednotlivec by zase souhlasil s tm, e zaplat vld kad rok v budoucnu za kadch

96

1000 USD, kter od n dostal, urit procento svch vdlk pevyujcch vymezen obnos. Tyto platby by mohly bt snadno spojeny s platbami dchodov dan a pedstavovaly by tak minimln dodaten nklady. Zkladn obnos by ml bt stanoven na rovni odhadovanch prmrnch vdlk bez odborn ppravy, zlomek splcench vdlk by ml bt uren tak, aby se projekt financoval sm. Takto by ve skutenosti nesli jednotlivci, kterm by se vzdln dostalo, cel nklady sami. Investovan obnos by mohl bt potom uren individuln volbou. Za pedpokladu, e by to byl jedin zpsob, jak by vlda odbornou ppravu financovala, a za pedpokladu, e by vypoten vdlky odrely vechny podstatn vnosy a nklady, mla by svobodn volba jednotlivc tendenci produkovat optimln objem investic. Druh poadavek bohuel nebude pravdpodobn mon pln uspokojit, protoe nen mon zapotat ve zmnn nepenn vnosy. V praxi by tud byly takto plnovan investice stle ponkud nzk a nebyly by optimln rozdleny. 22) Z nkolika dvod by bylo vhodnj, aby se tohoto kolu chopily soukrom finann instituce a takov neziskov instituce, jako jsou nadace a univerzity. Vzhledem k potm, kter jsou spojeny s odhadem zkladnch vdlk a podlu z vdlk pevyujcch tento zklad, jen m bt placen vld, existuje znan nebezpe, e by se toto schma zmnilo v politick fotbal. Informace o existujcch vdlcch v jednotlivch povolnch by poskytovaly pouze hrub piblen hodnot, kter by uinily program finann samostatn. Navc by mly zkladn vdlky a pslun zlomek kolsat od jednotlivce k jednotlivci podle rozdl v oekvan schopnosti vydlvat, pokud by tato schopnost mohla bt predikovna pedem, podobn jako kols ivotn pojistka mezi rznmi skupinami podle stedn dlky ivota. Do t mry, do jak pedstavuj administrativn nklady pekku rozvoje tohoto plnu na soukromm zklad, pedstavuje pimenou vldn entitu, je by mla finann prostedky zpstupovat, spe federln vlda ne men jednotky. Kad stt by ml nap. s udrovnm pehledu o osobch, kter financoval, stejn nklady jako pojiovna. Na rovni federln vldy by sice nebyly odstranny, ale byly by minimalizovny. Jednotlivec, kter by se nap. vysthoval do jin zem, by byl stle prvn nebo morln zavzn splcet dohodnut podl ze svch vdlk, i kdy vynucen takovho zvazku by mohlo bt dosti obtn a nkladn. Vysoce spn lid by tud byli stimulovni vysthovat se. Podobn problmy a v mnohm vtm rozsahu vznikaj samozejm s dchodovou dan. Akoliv mohou bt v detailech obtn, nezdaj se tyto a ostatn

97

administrativn problmy uskuteovn uvedenho schmatu na federln rovni vn. Vn je problm politick, o kterm ji byla e. To jest, jak zabrnit, aby se z tohoto schmatu nestal politick fotbal a z finann samostatnho projektu prostedek dotovn odbornho kolstv. Pokud je ale reln nebezpe, je reln i pleitost. Existujc nedokonalosti na trhu kapitlu maj sklon omezovat rozshlej odbornou vchovu pouze na jednotlivce, jejich rodie i sponzoi mohou poadovan vzdln financovat. in z takovchto jednotlivc "nekonkurenn" skupinu chrnnou ped konkurenc nedostupnost nezbytnho kapitlu pro mnoho schopnch lid. Vsledkem je petrifikace nerovnosti v pjmech a postaven. Zaveden takovho uspodn, jak bylo naznaeno ve, by kapitl vce zpstupnilo a uinilo by tak hodn pro to, aby se rovnost pleitost stala skutenost, aby se nerovnost pjm a bohatstv snila a aby nae lidsk zdroje byly pln vyuity. A neuinilo by tak kladenm pekek konkurenci, naruovnm stimulace a s pznaky, kter by s sebou neslo pm perozdlovn pjm, ale poslenm konkurence, zefektivnnm stimul a odstrannm pin nerovnosti.

98

Kapitola VII Kapitalismus a diskriminace

Npadnou historickou zkuenost je, e rozvoj kapitalismu byl doprovzen vznamnm snenm rozsahu, v jakm byly znevhodovny vzhledem ke svm hospodskm aktivitm jednotliv nboensk, rasov a spoleensk skupiny; nakolik byly, jak se k, diskriminovny. Prvnm krokem osvobozen stedovkch nevolnk bylo nahrazen statutrnho uspodn smluvnm. Peit id v prbhu stedovku bylo mon z dvod existence trnho sektoru, ve kterm mohli fungovat a kde mohli navzdory oficilnmu pronsledovn zachovat svj ivot. Puritni a kvakei byli schopni odsthovat se do Novho svta, protoe navzdory znevhodnn v ostatnch aspektech ivota byli schopni na trzch nahromadit nezbytn finann prostedky. Jin stty pijaly po obansk vlce mnoho opaten, aby uvalily prvn omezen na ernochy. Jednm z opaten, kter nikdy nebylo v dnm rozsahu zavedeno, bylo omezen vlastnictv nemovitost i osobnho majetku. Nezdar pi zavdn takovch omezen nen jist odrazem dn zvltn snahy vyhnout se omezovn ernoch. Spe odr zkladn vru v soukrom vlastnictv, kter byla natolik siln, e pekonala i touhu diskriminovat ernochy. Zachovn obecnch pravidel soukromho vlastnictv a kapitalismu pedstavovalo pro ernochy hlavn zdroj pleitost a umonilo jim doshnout vtho pokroku, ne jak by byl jinak mon. Abychom vzali obecnj pklad, v jakkoliv spolenosti se diskriminace zachovv v oblastech, kter maj nejvce monopolitick charakter, zatmco nejmen je diskriminace proti skupin urit barvy i nboenstv v tch oblastech, kde existuje nejvt svoboda konkurence. Jak bylo zdraznno v kapitole I, jednm z paradox zkuenosti je, e to byly navzdory historickm dkazm prv meninov skupiny, ze kterch se asto rekrutovali nejhlasitj a nejpoetnj obhjci zkladnch zmn v kapitalistick spolenosti. Msto aby si uvdomili, e svobodn trh byl hlavnm faktorem, kter umooval, e omezen byla tak mal, jak byla, mli sklon kapitalismu pipisovat zbvajc omezen, se ktermi se setkvali. Vidli jsme ji, jak svobodn trh oddluje ekonomickou efektivnost od nepodstatnch charakteristik. Jak bylo poznamenno v kapitole I, kupec chleba nev, zda byl vyroben z penice vypstovan blochem nebo ernochem, kesanem nebo idem. Vrobce penice me tud pouvat zdroje natolik efektivn, nakolik je schopen - bez ohledu na postoje

99

spolenosti vi barv pleti, nboenstv i ostatnm charakteristikm lid, kter zamstnv. Jet dleitj mon je, e tam, kde existuje svobodn trh, tam se prosazuje ekonomick zjem oddlovat ekonomickou charakteristiku od ostatnch charakteristik jednotlivce. Obchodnk i podnikatel, kter poskytuje ve sv oblasti podnikn preference nevztahujc se k vrobn efektivnosti, je ve srovnn s ostatnmi jednotlivci, je tak nein, v nevhod. Takov jednotlivec ve skutenosti v porovnn s jinmi lidmi, kte tak nein, zvyuje sv nklady. V systmu fungovn svobodnho trhu ho budou tud vytlaovat. Tent jev m mnohem vt rozsah. Obas bv povaovno za zaruen, e osoba diskriminujc ostatn z dvodu rasy, nboenstv, barvy pleti i ehokoliv jinho, takovmto postupem sob nezpsobuje dn nklady, ale jednodue nklady pesunuje na jin. Takov nzor se znan podob velmi obdobnmu omylu, e kdy uvaluje zem tarify na vrobky jinch zem, nepsob si dnou kodu. 2 3 ) Oba nzory jsou stejn chybn. lovk, kter nap. odmt nakupovat u ernocha, nebo s nm odmt pracovat, omezuje tm rozsah monost sv volby. Obecn bude muset za to, co kupuje, platit vy cenu, nebo dostvat za svoji prci ni vdlek. Jinak eeno, ti z ns, kte povauj barvu pleti i nboenstv za nepodstatn, mohou proto kupovat nkter vci levnji. Jak mon tyto poznmky naznauj, pi definici a vkladu diskriminace existuj reln problmy. Ten, kdo diskriminuje, plat za to cenu. Jakoby "kupuje" t o , co povauje za "produkt". Je tk pedstavit si, e by diskriminace mla jet jin vznam ne jako "vkus" ostatnch, kter lovk nesdl. Pokud je jednotlivec ochoten platit vy cenu za to, e poslouch spe toho ne onoho zpvka, nepovaujeme to za "diskriminaci" (alespo nikoliv ve stejnm nevoli vzbuzujcm smyslu), akoliv tak inme, chce-li tento jednotlivec platit vy cenu za t o , e mu bude poskytnuta sluba osobou jedn, a ne druh barvy pleti. Rozdl mezi obma ppady je v tom, e v jednom sdlme stejn vkus a v druhm nikoli. Existuje njak zkladn rozdl mezi vkusem, kter vede majitele domu k tomu, e dv pednost hezkmu sluhovi ped oklivm, a vkusem, kter jin vede k tomu, e dvaj pednost ernochm ped blochy i blochm ped ernochy - vyjma toho, e sympatizujeme a souhlasme s jednm vkusem a nemusme tak init s jinm? Nechci ci, e kad vkus je stejn dobr. Naopak, jsem siln pesvden, e barva pleti lovka nebo nboenstv jeho rodi nepedstavuje samo o sob dn dvod, pro by s nm mlo bt zachzeno odlin; jsem pesvden, e lovk by ml bt posuzovn podle toho, jak je a co dl a nikoliv podle tchto vnjch charakteristik. Lituji tto pedpojatosti a zkoprsosti nzoru lid, jejich vkus se li v tomto

100

ohledu od mho, a mm o nich z tohoto dvodu hor mnn. Ve spolenosti zaloen na svobodn diskusi je vak pro m nejpimenjm postupem snait se je pesvdit, e jejich vkus je patn a e by mli sv nzory a chovn zmnit, a nikoliv pouvat donucovac moc, abych vnutil svj vkus a postoje ostatnm.

Legislativn innost v oblasti "spravedliv zamstnanosti"

V ad stt byly zaloeny komise pro zajitn spravedlnosti pi zamstnvn, kter mly za kol pi zamstnvn zabrnit "diskriminaci" z dvodu rasy, barvy pleti i nboenstv. Takov zkonodrstv zcela urit zasahuje do svobody jednotlivc dobrovoln navzjem uzavrat kontrakty. Kad takov kontrakt je podrobovn schvlen i neschvlen ze strany sttu. Pedstavuje tud takov pm zsah do svobody, proti nmu bychom se ve vtin jinch souvislost postavili. Navc me dojt k t o m u , k emu dochz u vtiny ostatnch zsah do svobody, toti e zkon nemus vbec postihovat ty jednotlivce, jejich jednn chtli navrhovatel zkona kontrolovat. Uvaujme nap. o takov situaci, kdy obchod potravinami zsobuje okol obvan lidmi, kte maj siln odpor proti t o m u , aby byli obsluhovni ernochy. Pedpokldejme, e v jednom z takovch obchod se uvoln msto a prvn uchaze, kter jinak vyhovuje vem poadavkm, je ernoch. Dle pedpokldejme, e ho obchod mus v dsledku existujcch zkon pijmout. Vsledkem bude, e tento obchod pijde o zkaznky a utrp ztrtu. Pokud budou preference lid v okol znan vyhrann, me bt o b c h o d dokonce uzaven. Nebude-li takov zkon existovat a majitel obchodu d pednost blochm ped ernochy, nemus tak vyjadovat dn vlastn vkus i preference. Me jednodue penet preference veejnosti. Jako by poskytoval zkaznkm sluby, za kter jsou tito ochotni platit. Pesto vak je pokozovn a me bt jedin, kdo je zkonem zakazujcm provozovat mu pslunou innost (tj. zakazujcm mu uspokojovat zliby spolenosti a najmat spe blochy ne ernochy) pokozovn vrazn. Spotebitel, jeho preference zkon zaml omezit, bude vrazn ovlivnn jen v t me, v jak je omezen poet obchod a v jak me mus tud platit vy cenu, protoe byl jeden obchod zaven. Tato analza me bt zobecnna. Kdy uplatuj zamstnavatel takovou politiku pijmn pracovnk, kter zachz s faktory nepodstatnmi pro technickou fyzickou produktivitu jako s faktory podstatnmi pro zamstnvn, ve znan vtin ppad penej preference svch zkaznk i svch zamstnanc. Jak bylo poznamenno dve,

101

zamstnavatel jsou ve skutenosti asto stimulovni k tomu, aby nachzeli cesty, jak obchzet preference svch zkaznk nebo zamstnanc, pokud pro n pedstavuj takov preference vy nklady. Stoupenci zkon spravedliv zamstnanosti tvrd, e zasahovn do svobody jednotlivc, pokud jde o vzjemn uzavrn smluvnch vztah v oblasti zamstnanosti, je ospravedlniteln, protoe jestlie jednotlivec odmtne najmout msto blocha ernocha - jsou-li na t o m oba ohledn fyzick schopnosti stejn - kod ostatnm, toti skupin obyvatelstva dan barvy pleti nebo nboenstv, kte maj v dsledku tohoto postupu omezen monosti zamstnn. V tomto argumentu dochz ke zmaten mezi dvma znan odlinmi druhy kod. Jednm druhem je pozitivn koda, kterou zpsob jeden lovk druhmu fyzickou silou nebo tm, e ho pinut pistoupit bez jeho souhlasu na uritou smlouvu. Zejm pklad pedstavuje lovk, kter ude jinho obukem pes hlavu; mn zejmm pkladem je zneitn toku eky, diskutovan v kapitole li. Druh druh pedstavuje negativn koda, ke kter dochz, nejsou-li dva jednotlivci schopni uzavt vzjemn pijatelnou smlouvu (nap. kdy odmtm koupit nco, co mi chce jin prodat, a tak zpsobuji, e je na t o m he, ne kdybych koupi provedl). Dv-li spolenost jako celek pednost spe bluesovm ne opernm zpvkm, urit zvyuje ekonomick blahobyt prvn skupiny v porovnn s druhou. Pokud potenciln bluesov zpvk zamstnn nalzt me a opern nikoliv, jednodue to znamen, e bluesov zpvk poskytuje sluby, za n je spolenost ochotna zaplatit, zatmco opern zpvk takov sluby neposkytuje. Potenciln opern zpvk je zlibami spolenosti "pokozovn". Pokud by byly preference obrcen, byl by na t o m lpe a "pokozovn" by byl zpvk blues. Je jasn, e s tmto druhem kody nen spojena dn nedobrovoln smna, uvalen nklad i poskytnut prospchu tetm stranm. Existuje siln argument ve prospch pouit vldy, aby bylo zabrnno donucovn. Neexistuje vak dn argument, pro by vlda mla bt pouita k zamezen vzniku negativnho druhu "kody". Naopak, takov vldn zsah omezuje svobodu a dobrovolnou spoluprci. Zkonodrstv o spravedliv zamstnanosti zahrnuje pijet zsady, kterou by jeho stoupenci povaovali v kad jin oblasti aplikace za nepouitelnou. Pokud je pimen, aby stt ekl, e jednotlivci nesmj init pi zamstnvn rozdly z dvodu barvy pleti, rasy nebo nboenstv, potom je pro stt stejn ppustn ci - za pedpokladu, e zsk pi hlasovn vtinu - e jednotlivci tyto rozdly z dvodu barvy pleti, rasy nebo nboenstv pi zamstnvn init mus. Pklady zkon, kter jsou principiln podobn zkonm o spravedliv zamstnanosti, pedstavuj

102

Hitlerovy "norimbersk zkony" i zkony jinch stt, zavdjcch jist znevhodnn pro ernochy. Jejich odprci, kte pitom schvaluj zkony o spravedliv zamstnanosti, nemohou tvrdit, e je na nich nco principiln patnho, e je s nimi spojen takov druh sttnch zsad, kter by neml bt piputn. Mohou pouze tvrdit, e pouvan konkrtn kritria jsou nepodstatn. Mohou se pouze snait pesvdit ostatn lidi, e by se msto tchto kritri mla pout kritria jin. Vezmeme-li ir historick zbr a podvme-li se na to, o jakch vcech by byla vtina pesvdena, pokud by byl kad jednotliv ppad posuzovn ne jako soust obecnho principu, ale na zklad vlastn podstaty, mlokdo bude pochybovat, e by byl inek obecnho piputn vhodnosti vldnho zasahovn v tto oblasti krajn nedouc, a to dokonce i z pohledu tch, kte nyn zkon o spravedliv zamstnanosti podporuj. Pokud by stoupenci zkon o spravedliv zamstnanosti mli na chvli monost sv nzory prosadit, bylo by to jen dky specifickmu stavnmu a federlnmu uspodn, kdy by vtina v jedn sti zem byla schopna vnutit sv nzory vtin v jin sti zem. Obecn plat, e kad menina potajc pi obran svch zjm se specifickmi kroky vtiny je krajn krtkozrak. Pijet obecnho sebeomezen tkajcho se urit tdy ppad me brnit uritm vtinm, aby vykoisovaly nkter meniny. V ppad neexistence takovho sebeomezen lze jist potat s tm, e vtiny vyuij sv moci, aby prosadily sv preference, i chcete-li pedsudky, a nikoliv aby chrnily meniny ped pedsudky vtiny. Abychom vyjdili celou vc jinak a mon jasnji, vezmme jednotlivce, kter je pesvden, e souasn struktura zlib je douc a e ernoi maj mn pleitost ne kolik by chtl pro n on. Pedpokldejme, e by realizoval sv pesvden tak, e by volil mezi uchazei o prci, kte by jinak mli vcemn stejn kvality, vdy ernocha. Mlo by mu v t o m bt za souasnch okolnost brnno? Logika zkon o spravedlivm zamstnn jasn k, e ano. Obdobou spravedliv zamstnanosti v oblasti, ve kter byly tyto principy mon rozpracovny vce ne v kterkoliv jin, toti v oblasti projevu, je "spravedliv projev" namsto volnho projevu. V tomto ohledu se zd postoj americkho sdruen obanskch svobod krajn rozporn. Schvaluje jak svobodn projev, tak zkony o spravedliv zamstnanosti. Jeden ze zpsob vyjden ospravedlnn svobodnho projevu je, e nevme v doucnost toho, aby souasn vtina rozhodovala v danm okamiku o t o m , co m bt pimen projev. Chceme voln trh mylenek, take mylenky mus dostat anci zskat vtinov i tm jednoznan pijet, i kdy jsou zpotku zastvny jen meninou. Pesn tyt vahy

103

plat pro zamstnanost - nebo obecnji - pro trh zbo a slueb. Je vce douc, aby momentln vtina rozhodovala o t o m , kter charakteristiky jsou podstatn pro zamstnanost, ne o t o m , kter projev je pimen? Me bt vlastn zachovn del d o b u voln trh mylenek, je-li znien voln trh zbo a slueb? Americk sdruen obanskch svobod bude bojovat do konce ivota, aby chrnilo svobodu rasisty hlsat na rohu ulice doktrnu rasov segregace. Schvalovala by vak jeho uvznn, kdyby na zklad svch princip odmtal najmout pro pslunou prci ernocha. Jak ji bylo zdraznno, pro ty z ns, kte jsou pesvdeni, e jednotliv kritrium - nap. barva pleti - je nepodstatn, spov nejlep postup v pesvdovn naich blinch, aby sdleli stejn nzory, a nikoliv aby se uchylovali k pouvn donucovac moci sttu k pinucen ostatnch jednat ve shod s naimi principy. Americk sdruen obanskch svobod by mlo bt prvn ze vech skupin, kter by si mla tuto skutenost uvdomit a pihlsit se k n.

Zkony o prvu na prci

Nkter stty pijaly tzv. zkony "o prvu na prci", kter in poadavek lenstv v odborech jako podmnku zamstnn nezkonnm. Principy, kter jsou obsaeny v zkonech o prvu na prci, jsou shodn s principy obsaenmi v zkonu o spravedliv zamstnanosti. Oba zasahuj do svobody uzavrat pracovn smlouvy: v jednom ppad vymezenm, e podmnkou zamstnn neme bt konkrtn barva pleti nebo nboenstv, a v druhm ppad tm, e to neme bt lenstv v odborech. Nehled na totonost princip, nzory na tyto dva zkony se tm stoprocentn rozchzej. Tm vichni, kdo schvaluj zkony o spravedliv zamstnanosti, se stavj proti prvu na prci, a naopak tm vichni, kte schvaluj prvo na prci, se stav proti zkonm o spravedliv zamstnanosti. Jako liberl nesouhlasm ani s jednm, stejn tak jako nesouhlasm se zkony incmi nezkonmi tzv. "luck" pracovn smlouvy (co jsou smlouvy, kter in nelenstv v odborech podmnkou zamstnn). Pokud existuje mezi zamstnanci a zamstnavateli konkurence, zd se mi, e nen dn dvod, pro by nemohli zamstnavatel nabzet svm zamstnancm takov podmnky, jak chtj. Zamstnavatel zjist, e zamstnanci povauj v nkterch ppadech za vhodnj, dostvaj-li st sv odmny spe ne v hotovosti v takovch vymoenostech, jako je baseballov i jin hit nebo lep zazen pro odpoinek. Zamstnavatel potom poznaj, e je vce ziskov nabzet jako soust pracovn smlouvy tato zazen ne nabzet vy penn mzdy. Podobn

104

mohou zamstnavatel nabzet penzijn plny nebo vyadovat ast na nich a podobn. Nic z toho nepedstavuje zsah do svobody jednotlivce nalzt zamstnn. Odr to jednodue snahu zamstnavatel uinit povahu prce pro zamstnance vhodnou a pitalivou. Dokud existuje velk poet zamstnavatel, budou vichni zamstnanci schopni uspokojit sv konkrtn druhy poteb tm, e si naleznou zamstnn u pslunho zamstnavatele. V podmnkch konkurence plat tot ohledn zamstnvn pracovnk, kte jsou leny odborov organizace. Pokud budou dvat nkte zamstnanci pednost prci ve firmch, kter zamstnvaj pouze leny odborov organizace, a jin ve firmch, kde pracuj ve stejnch podmnkch lenov i nelenov odbor, vytvo se rzn formy pracovnch smluv, z nich nkter budou splovat prvn a nkter druhou podmnku. V praktick rovin samozejm existuj mezi zkony o spravedliv zamstnanosti a prvem na prci nkter dleit rozdly. Tyto rozdly spovaj v ptomnosti monopolu (v podob odborovch organizac) na stran zamstnanc a v existenci federlnho zkonodrstv tkajcho se odbor. Lze pochybovat, e by bylo ve skutenosti nkdy na konkurennm trhu prce pro zamstnavatele ziskov nabdnout jako podmnku zamstnn existenci lenstv v odborech. Zatmco pomrn asto se lze setkat s odbory bez monopoln moci na stran prce, u podnik zamstnvajcch pouze leny odborov organizace tomu tak nen. Zde jde tm jist o znak monopoln sly. Shoda mezi vskytem podnik zamstnvajcch pouze leny odborov organizace a existenc monopolu prce nen argumentem ve prospch zkona o prvu na prci. Je to argument pro podniknut krok k odstrann monopoln moci bez ohledu na jej konkrtn formy a projevy. Je to argument pro innj a ir antitrustov kroky v oblasti trhu prce. Dalm zvltnm a v praxi dleitm rysem je konflikt mezi federlnmi a sttnmi zkony a nynj existence federlnho zkona, kter m platnost ve vech sttech a kter sttm ponechv monost obejt ho pouze pijetm zkona o prvu na prci. Optimlnm eenm by byla revize federlnho zkona. Pot je v t o m , e dn jednotliv stt toho nen schopen doshnout, pestoe by si mohli lid v tchto sttech zmnu v zkonech urujcch jim zpsob organizace odbor pt. Zkon o prvu na prci me bt jedinm innm zpsobem, jak toho doshnout, a tud me bt menm zlem. Protoe nejsem naklonn pesvden, e zkon o prvu na prci bude mt sm o sob njak znan vliv na monopoln slu odbor, mm k tomuto ospravedlnn jist vhrady. Praktick argumenty se mi zdaj pli slab na t o , aby pevily nmitky principiln.

105

Segregace ve kolstv
Problmy, ke kterm vede segregace v oblasti kolstv, nebyly ve diskutovny z jednoho jedinho dvodu: spov v t o m , e kolstv je v souasnch podmnkch provozovno a spravovno pedevm vldou. To znamen, e vlda mus uinit explicitn rozhodnut. Mus bu zajiovat segregaci, nebo sluovn. Ani jedno een se mi nezd dobr. Ti z ns, kdo jsou pesvdeni, e barva ke je nepodstatn charakteristika a e je douc, aby si to vichni uvdomovali, kte ale zrove v ve svobodu jednotlivc, jsou tud postaveni ped dilema. Pokud by bylo nutn zvolit mezi zlem vynucen segregace a zlem vynucenho sluovn, j sm povauji za nemon nezvolit sluovn. Pedchoz kapitola, kter byla pvodn napsna bez jakhokoliv ohledu na problm segregace i sluovn, poskytuje piblin een, umoujc vyhnout se obma zlm, a pedstavuje krsnou ukzku toho, jak uspodn uren k podpoe svobody e obecn konkrtn problmy svobody. Pimen stanovisko spov v odstrann vldnho spravovn kol a v umonn rodim, aby si zvolili kolu, do kter chtj svoje dti poslat. Navc bychom se mli samozejm vichni podle naich schopnost snait svm chovnm a projevem podporovat vytven postoj a nzor, kter by vedly k tomu, e by se smen koly staly pravidlem a segregovan koly dkou vjimkou. Kdyby byl takov nvrh, jak byl rozvinut v pedchoz kapitole, pijat, umonil by vznik ady rznch kol: nkter by byly pouze pro bl, jin pouze pro ern, nkter by byly smen. Umonil by, aby pechod z jednoho druhu kol do jinho - doufejme, e ke smenm kolm - byl postupn podle toho, jak se mn postoje spolenosti. Umonil by vyhnout se ostrm politickm konfliktm, kter tolik pisply ke zven spoleenskho napt a k naruovn spolenosti. Podobn jako trh by umonil v tto oblasti spoluprci bez podroben. 2 4 ) Stt Virginie pijal pln, kter ml s programem nartnutm v pedchoz kapitole mnoho spolenho. Akoliv byl pijat za elem zamezen povinnho sluovn, pedpovdm, e konen inky zkona budou znan odlin. Rozdl mezi zmry a vsledky je koneckonc jednm z hlavnch oprvnn svobodn spolenosti; je douc nechat lidi, aby sledovali sv vlastn zjmy, protoe neexistuje dn zpsob pedpovdt, jak se projev. Pekvapen existovala ve skutenosti i dve. Bylo mi eeno, e jeden z prvnch poadavk na financovn zmny koly pomoc kupn byl vznesen rodiem, kter pevdl sv dt ze segregovan do slouen koly. Pevod nebyl poadovn z tohoto dvodu ale jednodue proto, e

106

slouen koly mly nhodou vy vzdlvac rove. Podvme-li se dle do budoucnosti, bude Virginie za podmnky, e nebude kupnov systm zruen, pedstavovat experiment pro testovn zvr pedchoz kapitoly. Pokud jsou uveden zvry sprvn, mli bychom bt svdky rozkvtu kol, pstupnch ve Virginii, rstu jejich rozmanitosti, podstatnho, ne-li dramatickho, rstu kvality pednch kol a pozdji i rstu kvality ostatnch kol stimulovanch pednmi kolami. Na druh stran bychom nemli bt natolik naivn a pedpokldat, e mohou bt v krtk dob vykoenny hluboce zaputn hodnoty a pesvden opatenm zkona. il jsem v Chicagu. Chicago dn zkon, kter by vynucoval segregaci, nemlo. Ve skutenosti vak jsou veejn koly v Chicagu pravdpodobn stejn dkladn segregovan jako koly ve vtin jinch mst. Nen tm dnch pochyb, e pokud by byl zaveden v Chicagu systm, jak je ve Virginii, vsledkem by byl znan pokles segregace a vrazn rozen pleitost, kter jsou pstupn tm nejschopnjm a nejambiciznjm mladm ernochm.

107

Kapitola VIII
Monopoly a spoleensk odpovdnost podnikatel a odbor
Konkurence m dva velmi odlin vznamy. V bn ei konkurence znamen osobn soupeen, kdy se jeden jednotlivec sna pekonat svho soupee. V ekonomickm svt znamen konkurence tm opak. Na konkurennm trhu neexistuje dn osobn rivalita, neexistuje dn osobn handrkovn. Farm pstujc penici nect na svobodnm trhu ze strany svho souseda, kter ve skutenosti pedstavuje jeho konkurenta, dnou osobn rivalitu nebo hrozbu. Podstatou konkurennho trhu je jeho neosobn charakter. dn z astnk neme urovat podmnky, za kterch by ostatn mli mt pstup ke zbo nebo pracovnm mstm. Vichni berou ceny jako dan trhem a dn jednotlivec neme sm na cenu vykonvat vt ne zanedbateln vliv, akoliv spojenm vlivem svch oddlench krok vichni astnci dohromady cenu uruj. Monopol existuje tehdy, kdy m konkrtn jednotlivec nebo podnik tak dostatenou kontrolu nad konkrtnm vrobkem i slubou, aby v podstatn me uroval podmnky, za kterch k nim maj mt ostatn pstup. Monopol se v jistm smyslu bl bnjmu vznamu konkurence, protoe obsahuje osobn rivalitu. Pro svobodnou spolenost pedstavuje monopol dva okruhy problm. Za prv, existence monopolu znamen omezen dobrovoln smny v dsledku omezen alternativ, kter m jednotlivec k dispozici. Za druh, existence monopolu otevr problm toho, co bylo monopolisty nazvno "spoleensk odpovdnost". astnk konkurennho trhu nem dnou vraznou moc zmnit podmnky smny; jako oddlen bytost je sotva viditeln. Je tud velice obtn tvrdit, e m njakou "spoleenskou zodpovdnost", vyjma t, kterou maj vichni oban - toti dodrovat zkony zem a t podle svch schopnost. Monopolista je viditeln a m moc. Je snadn tvrdit, e by se ml sv moci zbavit, a to nejen proto, aby podporoval vlun sv cle, ale proto, aby podporoval spoleensky douc cle. Rozen pouit takovto doktrny by vak svobodnou spolenost zniilo. Konkurence samozejm pedstavuje podobn jako euklidovsk pmka nebo bod urit ideln typ. Nikdo nikdy nevidl euklidovskou pmku, kter m nulovou ku a hloubku, ale vichni shledvme uitenm povaovat euklidovsk objemy, jako nap. mic strunu, za euklidovskou pmku.

108

Podobn neexistuje nco jako "ist" konkurence. Kad vrobce m urit, by sebemen, vliv na cenu vyrbnho vrobku. Dleitm problmem pro pochopen a pro hospodskou politiku je, zda se jedn o vliv vznamn i zanedbateln, podobn jako je pro mie zanedbateln tlouka toho, co nazv "pmkou". Odpov mus samozejm zviset na t o m , o jak problm se jedn. Kdy jsem vak zkoumal hospodskou innost ve Spojench sttech, byl jsem stle vce pekvapovn rozsahem okruhu problm a odvtv, pro kter je pimen uvaovat, jako kdyby byla ekonomika konkurenn. Problmy vyvolan monopolem jsou technickho rzu a pokrvaj oblast, pro kterou nejsem zvl kompetentn. Tato kapitola se tud omezuje na dosti zbn pehled nkterch irch problm: rozsah a zdroje monopolu, pimen vldn politika a spoleensk odpovdnost podnikatel a odbor.

Rozsah monopolu
Existuj ti dleit oblasti monopolu, o kterch je teba uvaovat oddlen: monopol v odvtv, monopol odbor a vldou vytvoen monopol. 1. M o n o p o l v odvtv. Nejdleitj skutenost ohledn monopolnho postaven podniku je jeho relativn mal dleitost z pohledu ekonomiky jako celku. Ve Spojench sttech existuj zhruba tyi miliony samostatn fungujcch podnik; kad rok vznikne zhruba dalch tyi sta tisc novch; o nco men poet kad rok zanikne. Asi jedna ptina obyvatelstva je na voln noze. V tm kadm odvtv, na kter si lze jen vzpomenout, existuj vedle sebe obi a trpaslci. Vedle tchto obecnch pojm je obtn uvst dostaten objektivn men rozsahu monopolu a konkurence. O hlavnm dvodu jsme ji hovoili: tyto pojmy tak, jak jsou pouvny v ekonomick teorii, jsou ideln nstroje, uren spe k analze konkrtnch problm ne k popisu existujcch situac. Vsledkem je, e nelze jasn urit, zda lze povaovat konkrtn podnik i odvtv za monopoln nebo konkurenn. Obtnost pidlen pesnch vznam tmto pojmm vede k mnohmu nedorozumn. V zvislosti na pozad zkuenosti, v jejm svtle je stav konkurence posuzovn, je tot slovo pouvno pro oznaovn rznch vc. Nejzetelnj pklad pedstavuje mon rozsah, v jakm by amerit pozorovatel povaovali za monopolistick uspodn, kter by evropsk pozorovatel povaoval za vysoce konkurenn. Vsledkem toho je, e kdy Evropan interpretuj americkou literaturu a diskuse ohledn vznamu pipisovanho pojmm konkurence a monopol v Evrop, maj sklon vit,

109

e ve Spojench sttech existuje mnohem vy stupe monopolu ne t o m u je ve skutenosti. V ad studi, pedevm od G. Warrena Nuttera a George J. Stiglera, byl uinn pokus klasifikovat odvtv jako odvtv monopolistick, odvtv s fungujc konkurenc a odvtv provozovan vldou i ta, kde vlda vykonv dohled - a vysledovat zmny mezi nimi v prbhu asu. 251 Zvr zn, e v roce 1939 bylo mon povaovat zhruba jednu tvrtinu ekonomiky za provozovanou vldou, resp. za ekonomiku, kde vlda vykonv dohled. Ze zbvajcch t tvrtin me bt povaovna za monopolistickou nanejv jedna tvrtina (a mon pouze 15%) a minimln ti tvrtiny (a mon 85%) za konkurenn. Poet odvtv, kter jsou provozovna vldou i kde vlda vykonv dohled, samozejm bhem poslednho pl stolet znan vzrostl. Zd se vak, e v rmci soukromho sektoru neexistuje dn tendence ke zven rozsahu monopolu, a je docela dobe mon, e se zmenil. Mm takov podezen, e existuje rozen dojem, e monopol je jednak mnohem dleitj ne tyto odhady naznauj, a jednak e se jeho rozsah v prbhu asu stle zvtoval. Jednm z dvod tohoto chybnho dojmu je sklon k zamovn absolutnch a relativnch velikost. S tm, jak ekonomika roste, zvtovala se absolutn velikost podnik. To bylo chpno tak, jako by to zrove znamenalo vy podl velkch podnik na trhu, piem samotn trh mohl rst jet rychleji. Druhm dvodem je, e monopol stoj vce za zprvu v novinch a dostv se mu vce pozornosti ne konkurenci. Kdyby byli jednotlivci podni, aby vypracovali seznam nejdleitjch odvtv ve Spojench sttech, tm vichni by do nho urit zahrnuli automobilov prmysl a mlo z nich by uvedlo velkoobchod. Velkoobchod je vak dvakrt dleitj ne automobilov prmysl. Velkoobchod je znan konkurenn a sm tud pitahuje nevelkou pozornost. Mlo lid by bylo schopno vyjmenovat nkter pedn velkoobchodn podniky, akoliv existuj nkter, jejich absolutn velikost je znan. Zatmco vroba automobil je v nkterch oblastech znan konkurenn, existuje v tomto odvtv mlo firem a rozhodn m ble monopolu. Kad me jmenovat pedn firmy vyrbjc automobily. Abychom uvedli jet jeden pekvapujc pklad: domc sluby pedstavuj mnohem dleitj odvtv ne telegrafn a telefonn odvtv. Tetm dvodem je obecn zliba a sklon nadmrn zdrazovat dleitost velkho vi malmu, eho je pedchoz pklad pouze konkrtnm projevem. Konen za hlavn charakteristiku na spolenosti bv povaovn jej prmyslov charakter. To vede k nadmrnmu drazu na zpracovatelsk sektor ekonomiky, kter pitom produkuje pouze zhruba

110

jednu tvrtinu vstupu v hospodstv a zamstnv piblin jednu tvrtinu pracovnch sil. Ve zpracovatelskch odvtvch pevld monopol mnohem vce ne v ostatnch odvtvch ekonomiky. Peceovn vznamu monopolu je vtinou ze stejnch dvod doprovzeno peceovnm vznamu tch technologickch zmn, kter podporuj monopoly, ve srovnn se zmnami vedoucmi k roziovn konkurence. Nap. bylo znan zdrazovno rozen masov vroby. Mnohem men pozornosti se dostalo rozvoji v oblasti dopravy a spoj, kter vedl k podpoe konkurence omezenm dleitosti mstnch oblastnch trh a rozenm rozsahu, v nm se mohla konkurence projevovat. Rostouc koncentrace v automobilovm prmyslu je bnou vc, rst odvtv vroby nkladnch voz, kter omezuje zvislost na velkch eleznicch, probh bez vt pozornosti a podobn je to s klesajc koncentrac v hutnictv. 2. M o n o p o l o d b o r . Podobn tendence k peceovn dleitosti monopolu existuje i na stran odbor. Pracovn odbory zahrnuj zhruba jednu tvrtinu pracujcho obyvatelstva a vznam odbor pi urovn struktury mezd je tud znan peceovn. Mnoh odbory jsou znan neefektivn. Dokonce i velk a mocn odbory maj na strukturu mezd jen omezen vliv. Ve srovnn s odvtvovmi monopoly je v ppad odbor jet zejmj, pro se projevuje tendence vznam monopolu peceovat. Existuje-li odborov organizace, uskuten se kad zven mezd jejm prostednictvm, akoliv se nemus jednat o vsledek plynouc z existence tto odborov organizace. V poslednch letech znan vzrostly mzdy domcho sluebnictva. Kdyby existovala odborov organizace domcho sluebnictva, uskutenilo by se zven mezd jejm prostednictvm a bylo by pipsno na jej et. To neznamen, e by nebyly odbory dleit. Podobn jako podnikov monopoly pln vznamnou a clevdomou lohu v tom smyslu, e in mnoh mzdov sazby odlin od ist trnch. Bylo by stejn chybn podceovat jejich vznam, jako ho peceovat. Provedl jsem jednou hrub odhad, e dky odborm zvilo zhruba 10 a 1 5 % pracujcho obyvatelstva sv mzdy o 10 a 1 5 % . To znamen, e mzdy zhruba 85 a 9 0 % obyvatelstva byly sneny asi o 4%. 2 6 ) Od t doby, co jsem uskutenil tyto odhady, vypracovali jin podrobnj studie. Mm dojem, e jejich vsledky jsou dov stejn. Pokud odbory v uritm povoln nebo odvtv zv mzdy, zkonit zpsob, e poet pracovnch mst v t o m t o povoln nebo odvtv je men ne by byl jinak - podobn jako vy cena sn nakupovan mnostv. Vsledkem je vt poet osob hledajcch jinou prci, co sniuje mzdy

111

v ostatnch povolnch. Protoe obecn odbory byly nejsilnj mezi skupinami, kter by byly stejn dobe placeny, vsledkem bylo, e dobe placen pracovnci dostvali jet vy mzdy na kor mlo placench. Tud odbory nejen e naruovnm alokace prce kodily spolenosti a pracovnkm jako celku, ale omezenm pleitost dostupnch nejvce znevhodnnm pracovnkm rovn zpsobily mnohem nerovnj rozdlen pjm pracujcch. V jednom ohledu existuje mezi odborovmi a podnikovmi monopoly dleit rozdl. Zatmco u podnikovch monopol se nezd, e by existoval bhem poslednho pl stolet trend rstu jejich dleitosti, vznam pracovnch odbor vzrostl vrazn bhem prvn svtov vlky, poklesl bhem dvactch a na potku tictch let a potom v obdob "Novho dlu" znan vzrostl. Odbory upevnily pozice dobyt v letech druh svtov vlky a po n. V posledn dob je udrovaly nebo mrn ztrcely. Pokles neodr sniovn jejich vznamu v jednotlivch odvtvch nebo povolnch, ale odr spe pokles vznamu tch odvtv a povoln, kde byly odbory siln, ve srovnn s tmi odvtvmi a povolnmi, v nich byly slab. Rozliovn, kter jsem dlal mezi odborovmi a podnikovmi monopoly, je v jednom ohledu pli vyosten. Pracovn odbory v jistm rozsahu slouily jako prostedek zajiovn monopolu pi prodeji vrobku. Nejzejmj pklad pedstavuje uhl. Uheln Guffeyv zkon pedstavoval pokus poskytnout legln podporu kartelu podnikatel na fixovn cen v oblasti tby uhl. Kdy byl v polovin tictch let tento zkon prohlen za odporujc stav, vypomohl John L. Lewis a pracovnci United Mine. Lewis kontroloval vstup - a tud ceny - dky implicitn spoluprci odvtv tm, e vyzval ke stvce i zastaven tby vdy, kdy doshlo mnostv vytenho uhl na povrchu takovho rozsahu, e hrozilo snen ceny. Zisky z tohoto kartelu byly rozdleny mezi majitele dol a pracovnky. Zisk hornk ml podobu vych mezd, co samozejm znamenalo men poet zamstnanch hornk. Na zisku kartelu se tud podleli jenom ti pracovnci, kte si zachovali msto, a i pro n mla znan st zisku podobu vtho volnho asu. Odbory mly monost hrt tuto roli proto, e byly vyaty ze Shermanova antitrustovho zkona. Vhody plynouc z tto vjimky se chopily etn jin odborov svazy a je pesnj chpat je jako podniky, kter prodvaj sluby kartelizace odvtv, a nikoliv jako odborov organizace. Nejvznanj pklad zejm pedstavuje Teamsterv odborov svaz. 3. Vldn a vldou p o d p o r o v a n m o n o p o l y . Ve Spojench sttech nen pm vldn monopol na vrobu zbo na prodej pli rozshl. Hlavn

112

pklady pedstavuj potovn ady, vroba elektrick energie (jako nap. TVA i jinmi veejn vlastnnmi elektrrnami), poskytovn dlninch slueb (prodvanch nepmo prostednictvm zdann benzinu i pmo prostednictvm silninch poplatk) a dle mstn zsobovn vodou a podobn podniky. Navc se stala federln vlda vzhledem k naemu velkmu rozpotu na obranu, kosmick lety a vzkum v podstat jedinm kupujcm vrobk mnoha podnik i celch odvtv. To vytv velmi vn problm pro zachovn svobodn spolenosti, avak nikoliv toho druhu, jak je obvykle pod oznaenm "monopol" uvaovn. Vyuvn vldy k vytven, podpoe a zajiovn kartelovch a monopolnch uspodn mezi soukrommi vrobci se roziovalo mnohem rychleji ne pm vldn monopol a v souasn dob hraje mnohem dleitj lohu. Pklad z dvj doby pedstavuje Mezisttn obchodn komise, kter svoji psobnost rozila ze eleznin na nkladn a ostatn druhy dopravy. Nejvce notoricky znm je bezpochyby zemdlsk program. Pedstavuje v podstat vldou zajitn kartel. Jako dal pklady lze uvst Federln komisi spoj, kter kontroluje rdio a televizi; Sttn navigan vbor, kter kontroluje leteckou dopravu; dodrovn maximlnch rokovch mr, je mohou banky platit z termnovch vklad, a legln zkaz platby rok z vklad na vidnou, kter kontroluje Federln rezervn systm. To jsou pklady na federln rovni. Navc dolo ke znanmu rstu podobnch ppad i na sttn a mstn rovni. Texask eleznin komise, kter nem se eleznicemi - pokud je mi znmo - nic spolenho, vynucuje omezen produkce z ropnch vrt, a to tak, e uruje poet dn, po kter mohou vrty pracovat. in tak ve jmnu zachovn zsob, ale ve skutenosti je elem kontrola cen. V posledn dob j znan pomhaly federln dovozn kvty. Udrovn ropnch vrt po vtinu asu v neinnosti z dvod udrovn vysokch cen mi pipad stejn zbyten jako platit topie v dieselovch lokomotivch za to, e nic nedlaj. Nkte zstupci podnikatel, kte se projevuj nejhlasitji pi odsuzovn zamstnvn pebytench pracovnk vynucenho odbory jako poruovn svobodnho podnikn (a pedevm se jedn o zstupce samotnho ropnho prmyslu) jsou naprosto nm, jde-li o podobnou praxi z jejich strany. Poskytovn licenc, kter bude diskutovno v pt kapitole, pedstavuje dal pklad vldou vytvoenho a podporovanho monopolu na rovni jednotlivch stt. Omezen potu taxk, kter mohou bt provozovny, svd o podobnch omezench i na mstn rovni. V New Yorku se plat za taxikskou licenci umoujc provozovat nezvisle taxi

113

20 - 25 tis. USD. Dalm pkladem na mstn rovni je uzkonn stavebnch pedpis urench dajn k ochran bezpenosti veejnosti, ve skutenosti ale obecn kontrolovanch mstnmi stavebnmi odbory i sdruenmi soukromch smluvnch stran. Podobnch omezen je ada a tkaj se nejrznjch innost na rovnch mst i stt. Vechny pedstavuj arbitrrn omezen schopnosti jednotlivc uskuteovat mezi sebou dobrovolnou smnu. Zrove omezuj svobodu a podporuj pltvn zdroji. Udlovn patent vynlezcm a vydavatelskch prv autorm je druhem vldn vytvoenho monopolu, kter se ve sv podstat od dosud diskutovanch pklad li. Odlin je z toho dvodu, e udlovn patent a vydavatelskch prv lze stejn tak povaovat za vymezen vlastnickch prv. Pokud bych ml vlastnick prvo na urit kus zem, lze doslova ci, e mm na nj monopol a ten je definovn a zajiovn vldou. Pokud jde o vynlezy a publikace, otzkou je, zda je vytven analogickch vlastnickch prv douc. Tento problm pedstavuje soust obecn poteby pouvat vldu k uren, co by mlo bt povaovno za vlastnictv a co nikoliv. U patent a autorskch prv na prvn pohled existuje vrazn argument ve prospch vytvoen vlastnickch prv. Pokud tak nebude uinno, bude pro vynlezce obtn i nemon vybrat platby za to, m pispl jeho vynlez ke zven vstupu. Prospch se tak bude penet na druh a on za to nebude moci bt odkodnn. Nebude mt tedy dn stimul vnovat na vynlez potebn as a energii. Podobn vahy plat pro spisovatele. Zrove jsou ve he urit nklady. Pedevm existuje spousta "vynlez", kter nen mon patentovat. "Vynlezce" supermarketu nap. pinesl svm spolublinm znan prospch, za kter jim nemohl tovat nhradu. Dokud je vyadovn pro ten i onen druh vynlezu stejn druh schopnosti, m existence patent sklon odvdt innost smrem k tm vynlezm, kter je mon patentovat. Jin patenty, je jsou triviln i jejich prvn legalita by byla pi soudnch sporech pochybn, jsou asto pouvny jako nstroj pro zachovn soukromch tajnch dohod, kter by jinak bylo obtn i nemon dodret. Tyto poznmky tkajc se obtnho a dleitho problmu jsou velmi povrchn. Nesleduj jako svj cl naznait uritou konkrtn odpov, ale pouze ukzat, pro jsou patenty a autorsk prva v jin td vldou podporovanch monopol, a ilustrovat problm sociln politiky, kter vytvej. Jedna vc je jasn. Specifick podmnky uplatovan pro patenty a autorsk prva - nap. udlen ochrany patentu na sedmnct let spe ne na jin obdob - nejsou zleitost principu. Jsou zleitost vhodnosti urovan praktickmi vahami. J sm mm sklon vit, e by byla

114

vhodnj mnohem krat doba ochrany patentu. To je vak neurit sudek o tmatu, o kterm bylo napsno mnoho podrobnch studi a kter mnoho dalch studi jet vyaduje, nelze mu tud pli dvovat.

Zdroje monopoly
Existuj ti hlavn zdroje monopolu: "technick" okolnosti, pm i nepm vldn pomoc a soukrom tajn dohoda. 1. T e c h n i c k o k o l n o s t i . Jak bylo poznamenno v kapitole II, monopol vznik v uritm rozsahu z toho dvodu, e technick okolnosti in efektivnj mt msto mnoha podnik jeden. Nejzejmj pklad pedstavuje telefonn systm, systm zsobovn vodou apod. v jednotliv zemi. Pro technick monopol bohuel neexistuje dn dobr een. Existuje pouze volba mezi temi zly: 1) soukromm neregulovanm monopolem, 2) soukromm sttem regulovanm monopolem a 3) vldnm monopolem. Zejm nelze obecn prohlaovat, e je mon jednomu z tchto zel vdy dvat pednost ped jinmi. Jak bylo eeno v kapitole II, velkou nevhodou jak sttem regulovanho tak sttem provozovanho monopolu je, e je znan obtn ho odstranit. V dsledku toho jsem naklonn tvrdit, e nejmenm z tchto t zel je soukrom neregulovan monopol, a to vude tam, kde je tolerovan. Je velice pravdpodobn, e dynamick zmny podkopou jeho moc a e existuje alespo njak monost, aby se mohly projevit. A dokonce i v krtkm obdob existuje obecn vt poet substitut, ne se zd na prvn pohled, take soukrom podniky jsou dosti zce omezeny v rozsahu, ve kterm je pro n ziskov udrovat ceny nad rovn nklad. Jak jsme navc vidli, regulan ady maj asto tendenci samy spadat pod kontrolu vrobc a ceny pi regulaci nemus bt o nic ni ne bez n. Natst jsou oblasti, ve kterch by technick okolnosti pravdpodobn vedly k monopolu, dosti omezen. Nebyly by dnou vnou hrozbou zachovn svobodn ekonomiky, kdyby neexistovala tendence roziovat z tohoto dvodu regulaci na situace, kde pitom takto oprvnn nen. 2. P m a n e p m v l d n p o m o c . Nejdleitjm zdrojem monopoln moci byla pravdpodobn pm a nepm vldn pomoc. Ve byly uvdny etn pklady dostaten pm vldn pomoci. Nepm pomoc monopolm spov v opatench pijmanch za jinmi ely, jejich z velk sti nezamlenm inkem je zaveden omezen pro potenciln konkurenty existujcch firem. Ti nejzejmj pklady pedstavuj tarify, daov zkonodrstv a uplatovn zkona a zkonodrstv v oblasti pracovnch spor.

115

Tarify byly samozejm zavedeny pedevm proto, aby "chrnily" domc odvtv - znamenaly tedy znevhodnn pro potenciln konkurenci. Pedstavuj vdy zsah do svobody jednotlivc uskuteovat dobrovolnou smnu. Liberl koneckonc povauje za svoji entitu jednotlivce a nikoliv nrod i obany urit nrodnosti. Pokud je obanm Spojench stt a vcarska zabrnno uskutenit smnu, kter by byla vzjemn vhodn, povauje to za stejn poruen svobody, jako kdyby v t o m bylo brnno dvma obanm Spojench stt. Tarify ovem nemus vst k monopolu. Pokud je trh vrobk chrnnho odvtv dostaten velk a technick podmnky pipoutj mnoho firem, me z domcho hlediska existovat efektivn konkurence v chrnnm odvtv jako je tomu ve Spojench sttech v odvtv textiln vroby. Tarify vak zjevn monopol podporuj. Na fixovn cen se tajn snze dohodne men poet firem ne vt a obecn je snaz, aby tajnou dohodu uzavely podniky z jedn ne z vce zem. Britnie byla navzdory relativn mal velikosti svho domcho trhu a znan velikosti mnohch firem chrnna bhem devatenctho a na potku dvactho stolet ped rozshlou monopolizac dky svobodnmu obchodu. Monopol se v Britnii stal podstatn vnjm problmem a po oputn svobodnho obchodu, co bylo poprv po prvn svtov vlce a pot ve vtm mtku ve tictch letech. inky daovho zkonodrstv byly sice jet vce nepm, ale nemn dleit. Hlavn prvek pedstavovalo spojen osobn dchodov dan s dan z pjm korporac kombinovan se specilnm zachzenm s kapitlovmi zisky pi existenci osobn dchodov dan. Pedpokldejme, e korporace vydl po zdann 1 milion USD. Pokud by vyplatila cel milion svm akcionm v podob dividend, ti by je museli uvst jako soust svch zdanitelnch pjm. Dle pedpokldejme, e by museli v podob dchodov dan platit ze svho dodatenho dchodu (z kadho dolaru) 50 cent. Pro spotebu nebo pro spory a investovn by jim pak zstalo pouze 500 000 USD. Kdyby msto toho nevyplcela korporace akcionm dnou hotovost v podob dividend, mohla by cel milion vnitn investovat. Takov reinvestice by mla tendenci zvyovat kapitlovou hodnotu jejch akci. Akcioni, kte by bvali uetili prostedky, pokud by byly rozdleny, mohou akcie jednodue dret a odloit veker placen dan a do doby, kdy je prodaj. Podobn jako ti, kte prodali akcie dve, aby zskali pjem na spotebu, by zaplatili da urenou pro kapitlov zisky, je je ni ne mra zdann bnho pjmu. Tato daov struktura podporuje zadrovn vdlk korporace. Dokonce i kdy je vnos, kter lze zskat vnitn, znan ni ne vnos, kterho me sm akcion doshnout vnjm investovnm pennch

116

prostedk, vzhledem k sporm na danch se me vyplatit investovat vnitn. To vede k pltvn kapitlem a k jeho pouvn mn efektivnm zpsobem. Tato skutenost byla hlavn pinou tendence po druh svtov vlce smrem k horizontln diverzifikaci, kdy firmy hledaly monosti uplatnn pro sv vdlky. Pedstavuje rovn znan zdroj sly pro zabydlen korporace ve srovnn s novmi podniky. Zaveden korporace mohou bt mn produktivn ne nov podniky, ale jejich akcioni maj stimul investovat spe do nich ne dostvat vyplcen pjem, kter by pak mohli investovat do novch podnik prostednictvm trh kapitlu. Hlavnm zdrojem odborovch monopol byla vldn moc. Jednm ze zdroj jsou ve diskutovan poskytovn licenc, stavebn pedpisy apod. Druh zdroj pedstavuj zkony udlujc zvltn imunitu odborm jako nap. vyjmut z antitrustovho zkona, omezen odpovdnosti odbor, prvo bt povolvn ped zvltn tribunly apod. Stejn i mon jet dleitj ne oba tyto zdroje je obecn nzorov klima a takov naplovn zkon, kdy jsou pro pracovn spory pouvny odlin standardy ne pro jin zleitosti. Pokud nkdo pevrt auto na stechu, nebo ni majetek z pouh zlomyslnosti nebo jako akt soukrom pomsty, nikdo nehne ani prstem, aby ho chrnil ped prvnmi dsledky. Pokud se ale nkdo dopust stejnho inu v prbhu pracovnho sporu, me se dostat docela dobe ven na kauci. Nebt tichho souhlasu ad, mohlo by k takovmu jednn odbor, zahrnujcmu potenciln nebo skuten fyzick donucen i nsil, st dojt. 3. S o u k r o m t a j n d o h o d y . Poslednm zdrojem monopolu jsou soukrom tajn dohody. Jak k Adam Smith, "zdka kdy se sejdou pslunci tho druhu podnikn, i kdy je to jen k zbav a rozptlen, aby se nakonec jejich rozhovor nestoil na njak punktovn proti spolenosti nebo na vymlen njakho zpsobu, jak zvit ceny". 27) Takov tajn dohody i soukrom kartelov sdruen tud vznikaj stle. Pokud jim vak neme vlda pomoci, obecn maj tendenci bt nestabiln a petrvvat jen krtce. Vytvoen kartelu zvenm cen uin vstup do odvtv pro ostatn ziskovj. Protoe lze navc doshnout vy ceny pouze tak, e astnci kartelu omez produkci na ni rove ne na jakou by jinak pi fixn cen chtli vyrbt, m kad z nich zjem na sniovn ceny, aby produkci rozil. Kad jednotliv z nich pitom samozejm douf, e ostatn dohodu dodr. K tomu, aby se kartel rozpadl, sta pak jeden nebo nanejv nkolik mlo "podfuk", kte vlastn prokazuj spolenosti prospch. Pokud vlda kartel nepodporuje, je tm jist, e uspj dosti rychle.

117

Hlavn lohou naich antitrustovch zkon bylo takovm soukromm dohodm zabraovat. V tomto ohledu spoval jejich hlavn pnos spe v jejich nepmch incch ne v soudnm sthn. Vylouily ze hry zejm nstroje tajnch dohod (jako neformln veejn setkn s tmto specifickm elem) a uinily tak tajn dohody nkladnj. Dleitj je, e znovu potvrdily platnost doktrny zvykovho prva - e spojovn za elem omezen obchodu jsou prvn nepostiiteln. V rznch evropskch zemch budou soudy vynucovat plnn dohody, do n vstoupila skupina podnik, ve kter se tyto podniky zavzaly prodvat pouze prostednictvm spolen odbytov organizace a platit za poruovn tto dohody pokutu. Ve Spojench sttech nen mon ped soudem plnn takov dohody vynutit. Tento rozdl je jednm z hlavnch dvod, pro kartely byly v evropskch zemch mnohem vce rozen a stabilnj ne ve Spojench sttech.

Pimen vldn politika

Prvn a nejnalhavj potebou v oblasti vldn politiky je odstrann tch opaten, kter pmo podporuj monopol, a u se jedn o monopol odbor i monopol podnikov, a dle vynucovn dodrovn zkon stejn tak podnikatelskmi jako odborovmi svazy. Oba by mly bt podrobeny antitrustovmu zkonodrstv; pokud jde o zkony, kter se tkaj nien majetku a zasahovn do soukromch aktivit, s obma by mlo bt zachzeno stejn. Vedle toho by nejdleitj a nejinnj krok smrem k omezen monopoln moci pedstavovala rozshl reforma daovch zkon. Da ze zisk spolenosti by mla bt zruena. A je to uinno i nikoliv, mlo by bt na korporacch poadovno, aby pispvaly k vdlkm jednotlivch akcion, kter nejsou vyplceny jako dividendy. To znamen, e kdy korporace zale ek na vplatu dividendy, mla by rovn zaslat prohlen, ve kterm se uvd: "Vedle tto dividendy . . . cent na akcii vae korporace rovn vydlala . . . cent na akcie, kter investovala". Na jednotlivm akcioni by pak mlo bt poadovno, aby do svho daovho piznn vedle dividend zahrnul rovn pipsan ale nerozdlen vdlky. Korporace budou mt stle monost reinvestovat tolik, kolik budou chtt, ale nebude je k tomu stimulovat nic jinho ne jedin sprvn pobdka, toti e budou moci vydlat vnitn vce, ne by vydlal akcion, kdyby investoval mimo spolenost. Mlo opaten by pisplo vce k oiven trhu kapitlu, ke stimulaci podnik a k podpoe efektivn konkurence.

118

Pokud je osobn dchodov zdann tak vysoce odstupovan, jako je t o m u nyn, existuje samozejm znan tlak na hledn zpsob, jak se jeho dopadu vyhnout. Tmto zpsobem i vysoce odstupovan da pmo pedstavuje vnou pekku pro efektivn vyuit naich zdroj. Pimen een spov ve vraznm snen hornch sazeb spolu s odstrannm nstroj na daov niky, kter byly obsaeny v naich zkonech.

Spoleensk odpovdnost podnikatel a odbor

iroce se zakoenil nzor, e ednci korporac a odborov pedci maj "spoleenskou zodpovdnost", kter jde za pouhou slubu zjmm jejich akcion nebo len. Tento nzor demonstruje zsadn neporozumn charakteru a podstat svobodn ekonomiky. V takov ekonomice maj podnikatel jednu a pouze jednu spoleenskou zodpovdnost - pouvat sv zdroje a uskuteovat innosti smujc k dosaen zisku tak dlouho, dokud zstvaj v mezch pravidel hry - ili zapojovat se do oteven a svobodn konkurence, ani by se uchylovali k podvodm a klamm. Podobn "spoleensk odpovdnost" odborovch pedk spov v tom, e slou zjmm len svch odbor. Je odpovdnost ns vech ostatnch, abychom vytvoili takov zkonn rmec, ve kterm jednotlivce pi sledovn jeho vlastnch zjm - citujeme-li opt Adama Smithe - "vede jaksi neviditeln ruka, aby napomhal k dosaen cle, o kter mu vbec nejde. A t o , e jemu o nic takovho nejde, nemus bt vdy spolenosti njak na jmu. Tm, e jde za svm vlastnm zjmem, prospje mnohdy zjmu spolenosti vydatnji, ne kdy mu chce opravdu prospt. Nikdy jet, pokud vm, neudlali mnoho dobrho lid, kte pedstrali, e provozuj njakou innost pro dobro spolenosti." 2 8 ) Mlo trend by mohlo tak dkladn podkopat samotn zklady na svobodn spolenosti jako pijet nzoru, e ednci korporac maj jinou spoleenskou odpovdnost, ne vydlat pro sv akcione co nejvce penz. To je vysoce podvratn doktrna. Pokud by mli mt podnikatel jinou spoleenskou zodpovdnost, ne dosahovat pro akcione maxima zisku, jak by vdli, o jakou odpovdnost se jedn? Me rozhodnout samozvolen soukrom jednotlivec, co to spoleensk zjem je? Mohou tito jednotlivci rozhodnout, jak bemeno jsou oprvnni na sebe a na sv akcione uvalit, aby slouili spoleenskm zjmm? Je ppustn, aby byly naplovny veejn funkce dan, vldnch vdaj a kontroly lidmi, kte jsou nhodou v danm okamiku v ele jednotlivch podnik a kte byli zvoleni na toto msto ist soukromou skupinou? Pokud by byli podnikatel msto zamstnanc svch akcion spe sttnmi ednky, potom by byli

119

v demokratickm systmu veejnmi technikami volby i jmenovn dve nebo pozdji stejn vybrni. A mnohem dve, ne by k tomu dolo, byli by sv rozhodovac moci zbaveni. Dramatickou ilustraci pedstavuje zruen ceny oceli U. S. Steel prezidentem Kennedym v dubnu 1962 nsledkem veejnch projev nesouhlasu a hrozbami odvetnch opaten sahajcmi od antitrustovch alob k revizi daovch zprv vkonnch editel ocelren. Jednalo se o vraznou epizodu, protoe veejn ukzala obrovskou moc, kter je koncentrovna ve Washingtonu. Bylo nm vem dno najevo, kolik moci potebn pro policejn stt ji ve skutenosti existuje. Phoda rovn ilustruje diskutovan problm. Pokud pedstavuje cena oceli veejn rozhodnut, jak to prohlauje doktrna spoleensk odpovdnosti, potom nelze pipustit, aby byla urovna soukrom. Jednm z konkrtnch aspekt doktrny, kterou uveden pklad ilustruje a kter patil v posledn dob mezi nejdleitj, je dajn spoleensk odpovdnost podnikatel a odbor spovajc v t o m , e budou zabraovat rstu cen a mezd, a tak zamezovat inflaci. Pedpokldejme, e v dob, kdy existoval tlak na rst cen - co samozejm v konenm dsledku odr zven penn zsoby - by musel kad podnikatel a odborov pedk pijmout svoji odpovdnost, a zrove pedpokldejme, e by se jim podailo zabrnit cenovmu rstu, take bychom mli dobrovolnou kontrolu mezd a cen bez oteven inflace. Jak by byl vsledek? Je jasn, e by jm byl nedostatek vrobk a prce a existence edch a ernch trh. Pokud nen povoleno cenm, aby provdly alokaci zbo a pracovnk, potom to mus dlat jin mechanismus. Mohou bt tyto alternativn mechanismy soukrom? V njak bezvznamn oblasti mon po uritou dobu ano. Pokud se to vak tk mnoha a dleitch komodit, vznikne nezbytn tlak, aby vlda provdla alokaci komodit, aby uskuteovala mzdovou politiku a aby pijmala opaten pro alokaci a rozdlovn prce, jemu nebude pravdpodobn mon odolat. Pokud je cenov kontrola inn prosazovna, nakonec povede bez ohledu na to, zda jde o kontrolu prvn i dobrovolnou, ke znien systmu svobodnho podnikn a k jeho nahrazen systmem centrln kontroly. Ten navc bude pi kontrole inflace stejn neinn. Historie nabz dostatek dkaz, e to, co uruje prmrnou rove cen a mezd, je mnostv penz v ekonomice a nikoliv chamtivost podnikatel nebo pracovnk. Vldy poaduj na podnikatelch a odborech sebeomezovn proto, e samy nejsou schopny dit sv zleitosti (mezi kter pat kontrola penz) a tak z dvodu pirozen lidsk tendence svalovat vinu na druh.

120

Jednm tmatem z oblasti spoleensk odpovdnosti, o kterm povauji za nutn se zmnit, nebo ovlivuje m osobn zjmy, bylo tvrzen, e by podnikatel mli pispvat k podpoe dobroinnch aktivit, pedevm k podpoe univerzit. Ve spolenosti svobodnho podnikn pedstavuje takov rozdvn pennch prostedk korporace pro n nevhodn pouit. Korporace pedstavuje nstroj akcion, kte ji vlastn. Pokud korporace poskytne njak takov pspvek, brn jednotlivmu akcioni, aby o pouit pennch prostedk rozhodl sm. Vzhledem k existenci zdann korporac a k monosti odest dary od zdaovanho zkladu mohou samozejm akcioni chtt, aby korporace poskytla dary jejich jmnem, nebo by to umonilo, aby byly tyto dary vy. Nejlepm eenm by bylo zdann korporac zruit. Pokud vak existuje, nen dn dvod, pro by mlo bt umoovno odetn pspvk k dobroinnm a vzdlvacm elm ze zdaovanho zkladu. Takov pspvky by mly bt poskytovny jednotlivcm, kte jsou konenmi vlastnky majetku v na spolenosti. Lid, kte nalhaj na rozen odeitatelnosti takovch pspvk korporac ve jmnu svobodnho podnikn, ve skutenosti jednaj proti svm vlastnm zjmm. Proti systmu modernho podnikn je nejastji namtno, e zahrnuje oddlen vlastnictv a zen - e se korporace staly spoleenskmi institucemi, kter si jednaj, jak se jim zachce, a jejich nezodpovdn vkonn editel neslou zjmm svch akcion. Toto obvinn nen pravdiv. Smr, kterm se politick vvoj ubr - ili umoovn korporacm, aby pispvaly na dobroinn ely a aby tuto stku odetaly ze zkladu zdaovanho dchodovou dan - pedstavuje krok smrem k vytvoen skutenho rozchodu mezi vlastnictvm a zenm a k podkopn zkladn podstaty a charakteru na spolenosti. Je to krok smrem od individualistick spolenosti ke korporativnmu sttu.

121

Kapitola IX
Poskytovn licenc k vykonvn povoln
Odstrann stedovkho cechovnho systmu pedstavovalo nezbytn prvn krok k rozvoji svobody v zpadnm svt. Bylo to znamen triumfu liberlnch mylenek. V polovin devatenctho stolet bylo ve Velk Britnii, Spojench sttech a v menm rozsahu v kontinentln Evrop iroce uznvno, e lid mohou provozovat takov obchod nebo povoln, jak si pej, ani by jim k tomu vlda nebo polovldn ady musely dvat svolen. V poslednch desetiletch dolo k uritmu stupu od tohoto nzoru projevujcmu se ve zven tendenci k omezovn uritch povoln na jednotlivce, kte dostali k jejich vykonvn licenci od sttu. Tato omezen svobody jednotlivc pouvat sv zdroje podle svho pn jsou dleit sama o sob. Navc pedstavuj dal odlinou tdu problm, na n meme aplikovat principy, kter jsme rozvinuli v prvnch dvou kapitolch. Nejprve budu diskutovat problm obecn a potom jako konkrtn pklad pi omezen vykonvn lkaskho povoln. Lkastv jsem si vybral proto, e mi pipad douc rozebrat ta omezen, kter mohou bt obhajovna nejsilnjmi argumenty. Rozebrnm oividnch ppad se mnoho nauit nelze. Mm podezen, e vtina lid, a mon i vtina liberl, je pesvdena, e je potebn omezit vykonvn lkaskho povoln na lidi, kte dostali od sttu licenci. Souhlasm s tm, e argument ve prospch udlovn licenc je v lkastv silnj ne v ostatnch oblastech. Zvr, ke ktermu dospji, vak zn, e liberln principy neospravedluj udlovn licenc ani v lkastv a ve skutenosti, e dsledky udlovn licence sttem v oblasti lkastv byly nedouc.

Dvojznanost vldnho omezovn ekonomickch aktivit, do nich se mohou lid zapojovat

Udlovn licenc pedstavuje speciln ppad mnohem obecnjho a rozenjho jevu, toti nazen, e jednotlivci se nemohou zapojovat do uritch ekonomickch aktivit, pokud nespln podmnky pedepsan ustanovenm vldnm adem. Konkrtnm pkladem explicitnho systmu specifikovn, kterm jednotlivcm m bt povoleno provozovat urit povoln, byly stedovk cechy. Jin pklad pedstavuje indick kastovn systm. Tato omezen byla zavedena ve znanm rozsahu v kastovnm

122

systmu a v menm rozsahu v systmu cechu spe v dsledku obecnch spolench zvyk ne explicitn prostednictvm vldy. O kastovnm systmu je znan rozen pedstava, e povoln kad osoby je zcela urovno tm, ve kter kast se narod. Ekonomovi je jasn, e jde o nemon systm, protoe pedepisuje strnul rozdlen osob mezi povoln urovan pouze mrami porodnosti a nikoliv vemi podmnkami poptvky. Takto tento systm samozejm nefungoval. Platilo a do urit mry plat dodnes, e omezen mnostv pracovnch mst v jistch povolnch bylo rezervovno pro leny uritch kast, ale tomuto povoln se nevnovali vichni pslunci kasty. Existovala nkter obecn povoln (jako nap. hrub zemdlsk prce), do kterch se mohli zapojovat lenov rznch kast. To umoovalo, aby se nabdka lid rznch povoln pizpsobovala poptvce po jejich slubch. Obdobou tohoto jevu v souasn dob jsou zkony o spravedlivm obchodu, dovozn kvty, produkn kvty, omezen zamstnanosti ze strany odbor apod. Ve vech tchto ppadech uruje vldn ad podmnky, za kterch se jednotlivci mohou vnovat uritm innostem, ili podmnky, za kterch je jednotlivcm umoovno uzavrat navzjem dohody. Spolenm rysem tchto pklad, stejn jako udlovn licenc, je, e zkonodrstv psob ve prospch skupin vrobc. U licenc tuto skupinu vrobc pedstavuje obvykle cech. V jinch ppadech se me jednat o skupinu vrobc urit komodity, kte daj tarify, o skupinu maloobchodnk, usilujcch o ochranu ped konkurenc ze strany rozshl st jinch obchod, kter je odraj, o skupiny producent ropy, farm i pracovnk v ocelskm prmyslu. Udlovn licenc k provozovn uritho povoln je nyn znan rozen. Podle Waltera Gellhoma, kter je autorem nejlepho strunho pehledu, jak znm, "bylo v roce 1952 udlovno povolen na zklad licenc prostednictvm zkon v jednotlivch sttech ve vce ne 80 jednotlivch povolnch vyjma ivnost, jako nap. v restauracch a spolenostech provozujcch taxislubu. Vedle tchto sttnch zkon existuj etn mstn nazen, nemluv o federlnch pedpisech, kter vyaduj udlen licenc pro tak rozdln povoln, jako je rozhlasov reportr i pracovnk komise vyleujc dobytek pro porku. Ji v roce 1938 rozil jeden stt, Severn Karolina, platnost svho zkona na 60 povoln. Nepekvapuje, e sttn zkony postihly stejn lkrnky, etn a zubae jako i zdravotnky a psychology, prube a architekty, veterine a knihovnky. Nakolik vak lovka pot, kdy zjist, e jsou licence udlovny opertorm mltiek i prodavam zlomkovho tabku? Tdim vajec, cviitelm slepeckch ps, hubitelm hmyzu

123

a prodavam jachet, devorubcm a kopm studn, pokrvam a pstitelm brambor? A co hypertrichologov (trichologie = nauka o vlasech, pozn. pekl.), kte dostvaj licence v Connecticutu, kde odstrauj nadbyten a neviditeln vlasy s dstojnost pimenou jejich vzneen znjcmu titulu?" 2 9 ) . Ve snaze pesvdit zkonodrce o nutnosti pijet opaten na poskytovn licenc se vdy jako ospravedlujc argument uvd nutnost ochrany veejnch zjm. Tlak na zkonodrce, aby pijali udlovn licenc pro vkon jednotlivch povoln, vak zdkakdy pichz ze strany veejnosti, kter byla pslunky jednotlivch povoln okradena nebo jinak zneuvna. Naopak, tento tlak pichz vdy ze strany samotnch pslunk povoln. Oni samozejm vd mnohem lpe ne kdo jin, nakolik zkaznka vykoisuj, a proto si snad mohou init nrok na odborn znalosti. Podobn dohody o poskytovn licenc zahrnuj tm vdy vykonvn kontroly ze strany pslunk danho povoln. Opt je to jistm zpsobem zcela pirozen. M-li bt omezen vkon instalatrskho povoln na ty, kte maj poadovan schopnosti a zrunost poskytovat svm zkaznkm dobr sluby, jsou zjevn pouze instalati schopni posoudit, kdo by ml licenci dostat. Vbor nebo jin orgn, kter licenci udluje, se tud skld tm vdy pedevm z instalatr i z lkrnk, nebo z lka, nebo z pslunk jakhokoliv jinho povoln, k jeho vykonvn m bt licence udlena. Gellhom poukazuje, e "sedmdest pt procent vbor pro udlovn licenc, kter v tto zemi funguj, se skld vlun z tch, kterm byla pro vkon povoln v dan oblasti licence udlena. Tito lid, z nich vtina pracuje v tchto vborech pouze na sten vazek, mohou mt v ad rozhodnut pijmanch ohledn poadavk na piputn ostatnch a na standardy, kter mus majitele licenc dodrovat, pm ekonomick zjem. Jet dleitj je skutenost, e zpravidla pedstavuj pmo zstupce organizovanch skupin v rmci tchto povoln. Jsou obvykle tmito skupinami jmenovni a toto jmenovn je krokem ke guvernrskmu i jinmu jmenovn, je pak zstv mnohdy pouhou formalitou. asto je tato formalita pominuta pln a jmenovn je provedeno pmo sdruenm v pslunm povoln, jako je t o m u s balzamovai v Severn Karolin, se zubai v Alabam, s psychology ve Virginii, s lkai v Marylandu a s advokty ve Washingtonu" 3 0 ) . Udlovn licenc vede tud asto ke vzniku stedovkho cechovnho druhu regulace, kdy stt udluje pslunkm jist profese moc. Pokud to me laik posoudit, asto jsou pi urovn, kdo m licenci dostat a kdo nikoliv, zvaovny v praxi takov faktory, kter nemaj k odborn

124

schopnosti dn vztah. To nepekvapuje. Pokud m nkolik mlo jednotlivc rozhodnout o t o m , mohou-li jednotlivci provozovat povoln, je pravdpodobn, e vstoup do hry ada nepodstatnch vah. Jak tyto nepodstatn vahy skuten budou, to bude zviset na osobnostech len vboru pro udlovn licenc a na duchu dan doby. Gellhom zaznamenv rozsah, v jakm byla pro rzn povoln poadovna psaha vrnosti v dob, kdy se zem pl strach z komunistick podvratn innosti. Uvd, e "texask zkon z roku 1952 poaduje na kadm uchazei o licenci lkrnka psahu, e nen lenem komunistick strany nebo e s n nen nikterak spojen, e nev v nutnost svren vldy Spojench stt silou i jinmi nezkonnmi nebo mimostavnmi prostedky, e ani nepodporuje skupinu, kter by o to usilovala, a nen jejm lenem. Vztah mezi jeho psahou na jedn stran a na druh stran zdravm veejnosti, jej zjem je dajn udlovnm licenc lkrnkm chrnn, je ponkud zasten. O nic zjevnj nen ospravedlnn poadavku psahy profesionlnch boxer a zpasnk ve stt Indina, e nejsou podvratnmi ivly . . . Mlad uitel na vy hudebn kole pot, co byl pinucen po svm odhalen coby komunista rezignovat, ml problmy sehnat v distriktu Columbia prci jako ladi pian, protoe byl, vru, posluen komunistick disciplny. Veterini ve stt Washington nemohou oetit nemocnou krvu nebo koku, pokud nepodepou nejprve psahu, e nejsou komunist". 3 1 ) A je postoj lovka ke komunismu jakkoliv, je vztah mezi zavedenmi poadavky a kvalitou, kterou zaml udlovn licenc doshnout, dosti pitaen za vlasy. Rozsah, kam a tyto poadavky zachzej, bv obas smn. Nkolik dalch citac z Gellhorna me slouit pro zasmn. 32) Jeden z nejzbavnjch soubor regulanch opaten je uren pro holie, kte musej dat o licenci v mnoha mstech. Zde je ukzka ze zkona, kter byl prohlen soudem v Marylandu za neplatn, ale kdy lze nalzt jemu podobn jazyk v opatench mnoha stt, kter byla prohlena za legln. "Na soud uinilo spe hrozn ne dobr dojem prvn nazen, e nov holii musej obdret formln instrukce v oblasti vdeckch zklad holistv, hygieny, bakteriologie, histologie vlas, ke, neht, sval a nerv, struktury hlavy, tve a krku, zkladn chemie vztahujc se ke sterilizaci a k dezinfeknm prostedkm, chorob ke, vlas, lz a neht, sthn, holen a pravy, esn, barven a dln peliv vlas". 33) A jet jedna citace tkajc se holi: "Ani v jednom z osmncti stt zahrnutch do vzorku studie o regulaci v oblasti holistv v roce 1929 nebylo na uchazei poadovno, aby absolvoval holiskou univerzitu, akoliv u vech bylo poadovno, aby se vyuili. Dnes je obvykl, e stty trvaj na absolvovn koly pro holie, kter neposkytuje mn (a mnohdy je to

125

mnohem vce) ne tisc hodin kolen v teoretickch pedmtech jako je sterilizace nstroj, a teprve pot mus nsledovat samotn vyuen". 34) Vm, e tyto citace jasn ukazuj, e udlovn licenc je nm vce ne triviln ilustrac problmu sttnch zsah, e ji v tto zemi pedstavuje vn ohroen svobody jednotlivc vnovat se rznm innostem podle sv vlastn volby a e s tm, jak pokrauje tlak na zkonodrce, aby udlovn licenc dle rozili, hroz perst v mnohem vnj problm. Ne budeme diskutovat o vhodch a nevhodch systmu poskytovn licenc stoj za to si povimnout, pro u ns byl tento systm zaveden a o jakm obecnm politickm problmu tendence k pijmn takovch specilnch zkon svd. Prohlen velkho potu zkonodrc z rznch stt, e nov holii mus bt schvalovni vborem ostatnch holi, me st slouit jako pesvdiv odkaz, e m veejnost na existenci takovho zkona zjem. Vysvtlen je urit jin. Spov v t o m , e skupina vrobc bv obvykle vce politicky organizovan ne spotebitel. Na tuto skutenost je asto poukazovno, ale draz na ni neme bt nikdy pehnn. 3 5 ) Kad z ns je zrove vrobce a spotebitel. Jsme vak mnohem vce specializovni a mnohem vt st pozornosti vnujeme na innosti coby vrobci ne jako spotebitel. Spotebovvme doslova tisce, ne-li miliony vrobk. Vsledkem je, e vichni lid stejnho povoln - jako nap. holii nebo lkai - maj nesmrn zjem o specifick problmy tkajc se jejich innosti a jsou ochotni vnovat znanou energii, aby se s nimi njak vypodali. Ti z ns, kte na druh stran vbec sluby holi pouvaj, se nechvaj holit jenom zdka a holim plat pouze men st svho pjmu. Nae zjmy jsou nhodn. St by byl nkdo z ns ochoten vnovat dostatek asu a navtvovat zkonodrce, aby svdil proti zlotilosti, jakou omezovn monosti provozovat holistv znamen. Tot plat pro tarify. Skupiny, kter se domnvaj, e maj speciln zjem na uritch konkrtnch tarifech, jsou koncentrovan skupiny, pro kter dan problm hodn znamen. Zjem veejnosti je iroce rozptlen. Pokud tedy existuje njak obecn uspodn, kter by vyvaovalo tlaky specilnch zjm, budou mt tud skupiny vrobc nevyhnuteln mnohem vt moc a vliv na jednn zkonodrc ne jak budou mt rozdln a rozptlen zjmy spotebitel. Z tohoto hlediska pak skuten nen ani tak zhadou, pro mme tak mnoho hloupch licennch zkon jako pro jich nemme mnohem vce. Zhadou je, jak se nm stle da ochraovat relativn svobodu vrobnch aktivit jednotlivc, kterou jsme v tto zemi, stejn jako v jinch, mli a mme, ped vldn kontrolou.

126

Vidm jedin zpsob, jak elit specilnm skupinm vrobc, a ten spov v pijet obecnho pedpokladu, podle kterho by se ml stt zdret uskuteovn jistho druhu innost. Pouze tehdy, je-li iroce uznvna nutnost omezit vrazn s ohledem na tdy ppad vldn aktivity, me bt dkazn bemeno dostaten drazn peneseno na ty, kte by se od tohoto obecnho pedpokladu odchylovali, a lze tak rozumn doufat, e bude omezeno roziovn specilnch opaten na dal oblasti specilnch zjm. Na tuto skutenost jsme poukazovali stle a znovu. Je obdobou argument pro prvnch deset doplk americk stavy a obdobou pravidel, ktermi by se mla dit monetrn a fiskln politika.

Politick problmy z udlovn licenc

Je dleit rozliovat ti rzn rovn kontroly: za prv - registrace, za druh - osvden, za tet - udlen licence. Registrac rozumm uspodn, kdy je na jednotlivcch poadovno, pokud chtj provozovat urit druh innosti, aby zapsali sv jmno v uritm oficilnm registru. Neexistuje dn opaten, kter by umoovalo popt prvo provozovat tuto innost kadmu, kdo je ochoten sv jmno zaregistrovat. Me na nm bt poadovno zaplacen poplatku, kter slou b u d jako registran poplatek nebo je soust daov soustavy. Druhou rovn je osvden. Vldn ad me vydat osvden, e jednotlivec m uritou zrunost, ale neme dnm zpsobem brnit vyuvn tchto schopnost provozovnm jakhokoliv povoln lidem, kte takov osvden nemaj. Jednm pkladem je etnictv. Ve vtin stt me bt etnm kdokoliv, a m edn osvden i nikoliv, ale pouze ti lid, kte absolvovali urit test, mohou za svm jmnem uvdt titul CPA (Certified Public Accountant - etn s ednm osvdenm-pozn.pekl.), nebo mohou pouvat ve svch adech pi podepisovn oznaen etn s ednm osvdenm. Osvden pedstavuje asto pouze mezistupe. V mnoha sttech byla tendence omezovat zven poet innost, vyadujcch etnho s ednm osvdenm. S ohledem na tyto innosti se vak u jedn o udlovn licenc a nikoliv o udlovn osvden. V nkterch sttech je "architekt" titul, kter me bt pouvn pouze tmi, kdo absolvovali uritou zkouku. To je pklad osvden. Nebrn komukoliv jinmu, aby vstoupil do podnikn a za poplatek radil lidem, jak maj sv domy postavit. Tet rove pedstavuje skuten udlovn licenc. Jedn se o uspodn, kdy mus kad dostat od uznvanho adu licenci, aby

127

mohl danou innost provozovat. Licence je vce ne formalita. Vyaduje ukzku jist kompetence i splnn uritho testu, kter je schvln sestaven tak, aby jeho splnn bylo zrukou kompetence. Nikdo, kdo nem licenci, nen oprvnn danou innost provozovat, a pokud tak uin, me bt pokutovn nebo uvznn. Chci uvaovat o nsledujc otzce: za jakch okolnost, pokud vbec mohou nastat, lze jeden i druh z tchto krok ospravedlnit? Existuj ti rzn zklady, pro by registrace mohla bt obhjena konzistentn s liberlnmi principy. Za prv: Me napomhat pi sledovn jinch cl. Dovolte mi ilustraci. Policie se asto setkv s akty nsil. Po spchn trestnho inu bv douc zjistit, kdo ml pstup ke stelnm zbranm. Ped provedenm trestnho inu je douc zabrnit, aby se zbran dostaly do rukou lid, u kterch je pravdpodobn, e je pouij pro trestn iny. Pi sledovn tchto cl me napomoci registrace obchod, kde se prodvaj steln zbran. Pokud se mohu vrtit k mylence, kterou jsem nkolikrt vyslovil v pedchozch kapitolch, nikdy samozejm nesta ci, e na zklad tchto dvod by ospravedlnn existovat mohlo, abychom dospli k zvru, e ospravedlnn existuje. Je nezbytn sestavit ve svtle liberlnch princip rozvahu vhod a nevhod. Jedin, co nyn tvrdm, je, e tyto vahy mohou v nkterch ppadech ospravedlnit odsunut obecnho pedpokladu, podle kterho by na lidech registrace nemla bt vyadovna. Za druh: Registrace pedstavuje nkdy pouze nstroj k usnadnn zdann a nic vc. Potom jde o otzku, zda je tato da pimenou metodou zskvn pjm pro financovn tch vldnch slueb, kter jsou povaovny za nezbytn, a zda registrace vybrn dan usnaduje. Me tak init bu z toho dvodu, e da je uvalena na osobu, kter se registruje, nebo e je osoba provdjc registraci pouvan jako vbr dan. Pi vybrn prodejnch dan zavedench pro rzn spotebn pedmty je nap. nezbytn mt registr nebo seznam vech mst, kde se zbo, na kter byla uvalena da, prodv. Za tet, a zde se jedn o jeden z dvod ospravedlnn registrace, kter je nejble naemu hlavnmu zjmu: Registrace me slouit jako prostedek ochrany spotebitele ped podvody. Liberln principy obecn pisuzuj sttu moc zajiovat plnn smluv a podvod pedstavuje poruen smlouvy. Existuj samozejm pochybnosti, zda zachzet pi ochran ped podvody pedem a tak daleko, protoe to znamen zasahovn do dobrovolnch smluv. Nemyslm si vak, e by bylo mon vylouit na principilnch zkladech monost existence uritch innost, u kterch je

128

natolik pravdpodobn, e povedou k podvodm, aby nebylo douc mt pedem seznam lid, o nich je znmo, e tyto innosti provozuj. Jako jeden z pklad me slouit registrace idi taxi. Taxik, kter nkde v noci nkoho nalo, me mt obzvlt dobrou pleitost oloupit ho. Aby bylo takovm praktikm zabrnno, me bt douc mt seznam lid, kte funguj jako taxiki, pidlit kadmu slo a podat ho, aby ho pipevnil na vozidlo. Potom by stailo kadmu, kdo by byl oloupen, pouze si toto slo zapamatovat. To pedstavuje pouze pouit policejn sly k ochran jednotlivc ped nsilm ze strany jinch osob a me se jednat o nejvhodnj metodu, jak tto ochrany doshnout. Osvden lze ospravedlnit mnohem obtnji. Dvodem je skutenost, e se jedn o nco, co si me obecn trh obstarvat sm. Jedn se o stejn problm, a u jde o vrobky i o lidmi poskytovan sluby. V mnoha oblastech existuj soukrom osvdovac ady, kter poskytuj osvden kompetentnosti urit osoby nebo kvality uritho vrobku. Pkladem systmu soukromho osvden je "potvrzen o dobrm veden domcnosti". Pro prmyslov vrobky existuj soukrom testovac laboratoe, kter vydvaj osvden o kvalit konkrtnho vrobku. Pro spotebn zbo existuj spotebitelsk testovac ady, z nich nejznmj ve Spojench sttech je Sdruen spotebitel a Spotebitelsk przkum. ady vy kvality podnikn jsou dobrovoln organizace, kter poskytuj osvden kvality jednotlivm obchodnkm. Technick koly, vy koly a univerzity poskytuj osvden kvality svch absolvent. Jednou z funkc maloobchodnk a obchodnch dom je poskytovat osvden kvality mnoha poloek, kter prodvaj. U spotebitele se vytvoila dvra v obchod a obchod m na druh stran zjem tuto dvru zkoumnm kvality zbo, kter prodv, zskvat. Lze vak argumentovat, e v nkolika i dokonce v mnoha ppadech, nebude osvdovn provdno natolik dkladn, jak by si jednotlivci pli a za kolik by byli ochotni zaplatit, protoe existuje pot s udrenm dvrnosti osvden. Jde o stejn problm jako u patent a autorskch prv - toti zda jsou jednotlivci schopni zskat protihodnotu slueb, kter poskytuj ostatnm. Vstoupm-li do podnikn v oblasti poskytovn osvden lidem, nemus existovat dn inn zpsob, jak zajistit, abych za poskytnut osvden dostal zaplaceno. Kdy pedm svoji informaci o osvden jedn osob, jak j mohu zabrnit, aby ji nepedala ostatnm? Pi poskytovn osvden se nemus vbec doshnout efektivn dobrovoln a inn smny, a to i pesto, e jde o slubu, za kterou by lid byli ochotni zaplatit, pokud by museli. Jednm zpsobem, jak tento,

129

podobn jako jin problmy efekt sousedstv obejt, je poskytovat osvden prostednictvm vldy. Dalm monm ospravedlnnm poskytovn osvden je technick monopol. U poskytovn osvden se vyskytuj jist prvky technickho monopolu, nebo nklady na poskytovn osvden jsou ve znan me nezvisl na potu osob, jim je tato informace pedna. V dnm ppad vak nen jasn, e by monopol byl nevyhnuteln. Jet obtnj se mi zd ospravedlnit poskytovn licenc, kter v zasahovn do prv jednotlivc vstupovat do dobrovolnch kontrakt jde jet dle. Pro poskytovn licenc vak existuj urit ospravedlnn, o kterch bude muset liberl pipustit, e spadaj do jeho vlastnch pedstav o pimenm jednn vldy, akoliv jako vdy mus bt pomovny vhody a nevhody. Hlavn argument, kter je pro liberla podstatn, spov v existenci efekt sousedstv. Nejjednodu a nejzejmj pklad pedstavuje "nekompetentn" lka, kter vyvol epidemii. Dokud kod pouze svmu pacientu, je to jednodue otzka dobrovolnho kontraktu a smny mezi pacientem a jeho lkaem. V tomto ohledu nen pro intervenci dn dvod. Lze argumentovat, e pokud l lka svho pacienta patn, me rozpoutat epidemii, kter bude zpsobovat kodu tetm stranm, je nejsou do transakce bezprostedn zapojeny. V takovm ppad je pedstaviteln, e kad, vetn potencilnho lkae a pacienta, bude ochoten podrobit se omezen monosti vykonvat lkask.povoln pouze "kompetentnm" osobm, aby bylo zabrnno vzniku takovch epidemi. Zastnci licenc v praxi neargumentuj nejastji v jejich prospch tmto zpsobem, jen je v urit me pro liberly pijateln, ale spe psn paternalistickmi argumenty, kter na liberly in mal, nebo nein dn dojem. k se, e jednotlivci nejsou sami schopni vybrat si pimen ty, kte jim poskytuj sluby: sv vlastn lkae, instalatry nebo holie. Vtina z ns je pr tud nekompetentn a musme bt proti sv vlastn neznalosti chrnni. To vede k tvrzen, e jako volii musme chrnit sebe jako spotebitele ped na vlastn neznalost, a to tak, e se budeme starat, aby lid nebyli obsluhovni nekompetentnmi lkai i instalatry nebo holii. Doposud jsem uvdl argumenty ve prospch registrace, udlovn osvden a licenc. Je jasn, e u vech t ppad existuj tak vrazn spoleensk nklady, s nimi mus bt kad ze zmiovanch vhod porovnvna. Nkter z tchto spoleenskch nklad jsem ji naznail a podrobnji je budu ilustrovat na ppadu lkastv, ale me bt prospn zaznamenat je na tomto mst v obecn podob.

130

Nejvce zejmm spoleenskm nkladem je, e kad z tchto opaten se stv, a u se jedn o registraci, poskytovn osvden nebo udlovn licenc, nstrojem v rukou speciln skupiny vrobc, kter slou k zskn monopolnho postaven na kor zbytku spolenosti. Tomuto vsledku se nelze dnm zpsobem vyhnout. Lze vymyslet ten i onen soubor procedurlnch opaten, kter maj takovmu vsledku zamezit, ale dn z nich patrn neodstran problm, kter vyvstv v souvislosti s vy koncentrac moci vrobc ne spotebitel. Lid, kte maj na takovm uspodn nejvt zjem, kte budou nejvce nalhat na jeho zaveden a kte budou nejvce zainteresovni na jeho spravovn, budou lid z pslunho povoln nebo oblasti, o ni se jedn. Budou nevyhnuteln tlait na to, aby registrace byla rozena na udlovn osvden a to, aby bylo rozeno na udlovn licenc. Jakmile jednou budou licence zavedeny, lid, kte by mohli projevit zjem na odstrann regulanch opaten, budou svho vlivu zbaveni. Nedostanou licenci, budou tud muset pejt do jinho povoln a ztrat na cel vci zjem. Vsledkem tedy nevyhnuteln je kontrola vstupu ze strany pslunk danho povoln, a tud vytvoen monopoln pozice. V tomto ohledu je udlovn osvden mnohem mn kodliv. Dojdeli k tomu, e majitel osvden "zneuij", pokud pi udlovn osvden vyaduj na nov pchozch do dan oblasti podnikn splnn pli psnch poadavk, a tak vrazn omezuj poet tch, kte danou innost provozuj, bude cenov rozdl mezi majiteli osvden a tmi, kte ho nemaj, dostaten velk, aby pinutil veejnost vyuvat slueb podnikatel, je osvden nemaj. Technicky eeno to znamen, e prunost poptvky po slubch tch, kdo osvden maj, bude dostaten velk a rozsah, ve kterm mohou vyut svho specilnho postaven k vykoisovn veejnosti, bude dosti omezen. Udlovn osvden bez udlovn licenc je tud kompromisem, kter zachovv znan rozsah ochrany ped monopolizac. M rovn sv nevhody, ale stoj za poznamenn, e dvody uvdn ve prospch udlovn licenc, a pedevm pak paternalistick dvod, jsou tm pln uspokojeny ji samotnm udlovnm osvden. Pokud je argumentovno, e jsme pli nevdom na to, abychom rozpoznali, kdo je dobr, tak jedin, co potebujeme, je mt dostupn relevantn informace. Pokud je v dostaten me budeme mt, a pesto budeme chtt jt k nkomu, kdo nem osvden, pak je to nae zleitost a nememe si stovat, e jsme nebyli informovni. Protoe tak lze vyhovt pln argumentm ve prospch licenc ze strany lid, je nejsou leny danch povoln, prostednictvm poskytovn osvden. J sm mohu st pijt

131

na njak dvod, pro by mlo bt ospravedlnno spe udlovn licenc ne udlovn osvden. Dokonce i registrace s sebou nese vrazn spoleensk nklady. Pedstavuje dleit prvn krok smrem k systmu, ve kterm kad jednotlivec mus nosit identifikan kartu a pedtm ne nco udl, mus o svm zmru informovat ady. Registrace m navc sklon bt, jak ji bylo eeno, prvnm krokem smrem k udlovn osvden a licenc.

Udlovn lkaskch licenc

Lkask povoln pat mezi ty, jeho vykonvn bylo po dlouhou dobu omezovno pouze na lidi, kte dostali licenci. Zdlo by se, e na otzku, zda "bychom mli nechat nekompetentn lkae vykonvat praxi", existuje ihned zporn odpov. Chci vak upozornit, e del uvaovn me dt popud k zamylen. Udlovn licenc je pedevm klem ke kontrole, kterou mohou vykonvat pslunci tohoto povoln, pokud jde o poet lka. Abychom porozumli, pro tomu tak je, je poteba trochu prodiskutovat strukturu lkask profese. Americk lkask spolenost pedstavuje mon nejsilnj odborovou organizaci ve Spojench sttech. Podstata sly monopol spov v jejich moci omezovat poet len, kte mohou danou profesi provozovat. Toto omezen lze realizovat nepmo schopnost zajiovat vy mzdu, ne jak by jinak pevaovala. Pokud je mon takovou mzdu zaruit, omez se poet len, kte budou moci dostat prci, a nepmo tak i poet lid provozujcch dan povoln. Tato technika omezovn m nevhody. Existuje vdy nespokojen skupina lid, kte se budou snait, aby dan povoln mohli vykonvat. Odbory jsou na tom mnohem lpe, kdy mohou poet lid vstupujcch do uritho povoln ovlivovat pmo - a se sna dostat v nm msto. Rozladn a nespokojen jsou vyloueni na samm zatku a odbory se o n nemus zajmat. V tto pozici je Americk lkask spolenost. Pat mezi odborov organizace, kter maj monost omezit poet lid, je mohou do profese vstoupit. Jak lze toho doshnout? Zkladn kontrola je vykonvna v etap pijmn student na lkask koly. Rada pro lkask vzdlvn a nemocnice pi Americk lkask spolenosti (dle Rada) schvaluje pijmn student do lkaskch kol. Aby se takov kola dostala na jej seznam schvlench kol a aby na nm zstala, mus vyhovovat poadavkm Rady. Pravomoc Rady se projevovala v rznch dobch, kdy existoval tlak na omezen potu student. Bhem deprese ve 30. letech nap. napsala Rada dopis na rzn lkask koly, v nm bylo uvedeno, e

132

pijmaj vce student, ne kolika je mono poskytnout pimen vzdln. Bhem ptho roku i dvou omezila kad kola poet pijmanch student, m byl poskytnut velmi siln pedpokldan dkaz, e doporuen uritm zpsobem psobilo. Pro m schvalovn Rady takovou vhu? Pokud Rada zneuv svoji moc, pro nevznikaj neschvlen lkask koly? Odpov zn, e tm ve vech sttech Spojench stt mus dostat lovk licenci, aby mohl lkask povoln vykonvat, a aby licenci dostal, mus bt absolventem schvlen koly. V tm kadm stt je seznam schvlench kol toton se seznamem kol schvlench Radou pro lkask vzdlvn a nemocnice pi Americk lkask spolenosti. To je dvod, pro poskytovn licenc pedstavuje innou kontrolu vstupu do povoln. M dvoj inek. Na jedn stran jsou lenov komis udlujcch licence vdy lkai a maj tud monost urit kontroly v etap, kdy uchaze o licenci d. inek tto kontroly je ve srovnn s kontrolou pi vstupu na lkask koly ponkud omezen. Tm ve vech povolnch, kter vyaduj licence, mohou lid usilovat o piputn vce ne jednou. Pokud o to nkdo usiluje del dobu a ve vce jurisdikcch, je pravdpodobn, e se mu to dve nebo pozdji poda. Protoe ji vynalo na zskn svho vzdln penze a as, bude mt siln zjem na t o m , aby se takto o piputn pokouel. Poskytovn licenc, kter zan fungovat a tehdy, kdy u lovk absolvoval ppravu, ovlivuje tud vstup do uritho povoln pedevm tm, e zvyuje nklady pstupu k nmu, nebo jednak me trvat del dobu ne se to poda, a jednak existuje vdy urit nejistota, zda to vyjde. Toto zven nklad nen ale zdaleka tak innm prostedkem zamezen vstupu, jako je jm zabrnn v pstupu zahjen lkask kariry vbec. Pokud je zjemce eliminovn ji v potenm stadiu vstupu do koly, nikdy se neobjev jako kandidt u zkouky. V tto etap pote nikdy nemus psobit. inn zpsob, jak zskat kontrolu nad potem osob v danm povoln, spov tud v zskn kontroly nad potem osob pijmanch do odbornch kol. Kontrola pstupu do lkaskch kol a pozdj udlovn licenc umouje omezit vstup do povoln dvma zpsoby. Mn zejm ale patrn mnohem dleitj zpsob spov ve vytvoen standard pro pijet a udlen licenc, je in vstup natolik obtnm, e vtinou odstra mlad lidi od toho, aby se o nj pokoueli. Akoliv vtina stt vyaduje ped vstupem na lkask koly pouze dva roky vzdln na vy kole, uchazei jsou tm ve vech ppadech absolventi tylet vy koly. Podobn bylo prodloueno samotn lkask studium, pedevm dky mnohem psnjmu postgradulnmu studiu.

133

Jen tak mimochodem, prvnci nebyli nikdy pi zskvn kontroly v okamiku pipoutn do odbornch kol tak spn jako lkai, akoliv se ubraj stejnm smrem. Dvod je k zasmn. Tm vechny koly, kter jsou na seznamu Americkho sdruen advokt jako schvlen, jsou vlun dn celodenn koly, tm dn veern kola schvlena nebyla. Na druh stran mnoz sttn zkonodrci jsou absolventy veernch kol. Kdyby hlasovali, aby byl pstup do tto profese omezen absolventm veernch kol, ve skutenosti by vlastn odhlasovali, e nejsou kvalifikovni. Jejich vhavost odsoudit svoji vlastn neschopnost byla hlavnm faktorem, kter napomhal omezit rozsah, ve kterm se prvm podailo napodobit lkastv. J sm jsem se poadavkm ohledn piputn k vykonvn innosti v oblasti prva nijak rozshle adu let nevnoval, ale vm, e toto omezen se rozpad. Vt pebytek student znamen, e mnohem vt st z nich navtvuje dn prvn koly, a tak se sloen zkonodrc mn. Vrame se ale zpt k lkastv. Nejdleitjm zdrojem kontroly vstupu ze strany pslunk profese jsou opaten tkajc se absolvovn schvlench kol. Pslunci profese pouvali tuto kontrolu k omezovn potu len. Abychom se vyhnuli nedorozumn, dovolte mi zdraznit, e netvrdm, e pedn lkai i lid ve veden Rady pro lkask vzdln a nemocnice dlaj vdom vechno mon, aby za elem zven svch pjm omezili vstup ostatnm. Tmto zpsobem to nefunguje. Dokonce i kdy tito lid vslovn hovo o poteb omezit poet pracovnk v profesi kvli zven pjm, vdy budou tuto politiku ospravedlovat tm, e pokud je piputno do profese "pli" mnoho lid, sn to jejich pjmy, take budou nuceni uchlit se k neetickm praktikm za elem zskn "patinch" pjm. Argumentuj, e jedin zpsob, jak lze zachovat etick zpsoby, spov v udrovn pjmu lid na urit rovni odpovdajc zsluhm a potebnosti lkask profese. Musm se piznat, e tato argumentace mi vdy pipadala napadnuteln z dvod jak etickch, tak faktickch. Je velice zvltn, kdy pedn lkai musej veejn prohlaovat, e aby oni a jejich kolegov byli etit, musej bt zaplaceni. A pokud by t o m u tak bylo, pochybuji, e by cena mla njak hranice. Zd se, e mezi chudobou a poctivost je mal zvislost. Spe by lovk oekval opak. Nepoctivost se nemus vyplcet vdy, ale nkdy urit ano. Na zklad tchto dvod je kontrola vstupu vslovn ospravedlovna pouze v takovch obdobch, jako byla "Velk deprese", kdy existuje relativn vysok nezamstnanost a nzk pjmy. V normlnch dobch je toto zdvodnn odlin. Zakld se na t o m , e lenov lkaskho povoln chtj zvit to, co povauj za standard "kvality" sv

134

profese. Takov zdvodnn se vyznauje obecnou vadou, kter znemouje sprvn porozumn fungovn ekonomickho systmu - toti neschopnosti rozliovat mezi technickou a ekonomickou efektivnost. Nsledujc pbh o prvncch mon tento bod objasn. Jeden z mch koleg pouil na setkn prvnk, kde se diskutovaly problmy pipoutn k povoln, pi argumentaci proti restriktivnm standardm pipoutn analogii z automobilovho prmyslu. Nebylo by absurdn, uvedl, kdyby zstupci automobilovho prmyslu prohlsili, e nikdo nesm dit vz nzk kvality, a tud dn vrobce automobil by nesml vyrbt auto, kter by nedosahovalo kvalit Cadillacu? Jeden len obecenstva vstal a s analogi souhlasil, piem samozejm argumentoval, e zem si neme dovolit jin prvnky ne ty, kte dosahuj kvalit Cadillacu! Obvykle takto vypad profesionln postoj. lenov se dvaj pouze na technickou strnku vkonnosti a ve skutenosti tvrd, e musme mt pouze prvoad lkae, i kdyby to znamenalo, e nkte lid nedostanou lkask oeten - akoliv to samozejm nikdy takto nestav. Nzor, e by lid mli dostvat vdy pouze "optimln" lkask sluby, vedl nicmn vdy k restriktivn politice, udrujc poet lka nzk. Nechci samozejm tvrdit, e psob jedin tato sla. Tvrdm pouze, e tento druh vah vede mnoh lkae, kte to jinak mysl dobe, k podpoe politiky, kterou by jinak hned odmtli, kdyby nemli po ruce toto uklidujc vysvtlen. Je snadn ukzat, e kvalita pedstavuje pouze zdvodnn a nikoliv zkladn piny omezen. Rada pro lkaskou vchovu a nemocnice pi Americk lkask spolenosti pouvala svoji moc k omezovn potu len zpsoby, kter nemohou mt vbec dn vztah ke kvalit. Nejjednodum pkladem je jej doporuen rznm sttm, aby mezi poadavky na umonn vykonvn lkaskho povoln zaadily obanstv v danm stt. Nemohu si nikterak pedstavit, v jakm smyslu by to mohlo bt podstatn pro kvalitu lka. Podobn poadavek, kter se pleitostn snaili prosadit, znl, aby zkouka k udlen licence byla v anglitin. Dramatick dkaz moci a sly sdruen a zrove nedostatku ve vztahu ke kvalit poskytuje jedno slo, kter mn vdy pipadalo jednoznan. Po roce 1933, kdy se v Nmecku dostal k moci Hitler, dochzelo ke znanmu odlivu odbornk z Nmecka, Rakouska a jinch zem, samozejm vetn lka, kte chtli psobit ve Spojench sttech. Poet v zahrani pipravench lka, kterm bylo umonno vykonvat praxi ve Spojench sttech, byl pt let po roce 1933 stejn jako pt let ped tmto rokem. To nebyl samozejm vsledek pirozenho chodu udlost. Hrozba ze strany tchto dalch lka vedla k vraznmu zpsnn poadavk na zahranin lkae, co pro n pedstavovalo znan nklady.

135

Je jasn, e udlovn licenc je klem k monosti lkask profese omezovat poet lka vykonvajcch praxi. Rovn je klem k jej schopnosti omezovat technologick a organizan zmny zpsobu vykonvn lkask praxe. Americk lkask spolenost se neustle stavla proti praxi skupinovho lkastv a proti pedem placenmu zdravotnmu pojitn. Tyto metody mohou mt klady a zpory, ale pedstavuj technologick inovace, kter by lid mli mt monost vyzkouet, pokud si to pej. Nen dn dvod pesvdiv tvrdit, e optimln technickou metodou organizovn lkask praxe je praxe nezvislch lka. Mon optimlnm zpsobem je skupinov praxe, mon je to poskytovn lkaskch slueb korporacemi. Mli bychom mt systm, ve kterm lze vyzkouet vechny monosti. Americk lkask spolenost takovm pokusm odolvala a mla schopnost jejich uskutenn inn zabraovat. Bylo tomu tak proto, e dky systmu licenc mohla nepmo kontrolovat pstup k vkonu praxe v nemocnicch. Rada pro lkaskou vchovu a nemocnice schvaluje nejen lkask koly, ale i nemocnice. Aby byl lka piputn k vkonu praxe ve "schvlen" nemocnici, mus bt obvykle schvlen svm obvodnm lkaskm sdruenm nebo nemocninm vborem. Pro nemohou vzniknout neschvlen nemocnice? Protoe, aby za souasnch ekonomickch podmnek mohla nemocnice fungovat, mus mt psun ordin. Podle zkon o udlovn licenc vak ve vtin stt mus mt kandidti uritou zkuenost jako ordini, aby byli do praxe piputni, a tu lze zskat jen v "schvlench" nemocnicch. Seznam "schvlench" nemocnic je obvykle toton se seznamem Rady pro lkaskou vchovu a nemocnice. Zkon o udlovn licenc tud poskytuje lkask profesi monost kontrolovat nemocnice i koly. V tom je kl k vysvtlen relativn spn opozice Americk lkask spolenosti vi rznm druhm skupinov praxe. Skupiny byly schopny pet pouze v nkolika mlo ppadech. V distriktu Columbia jedin z toho dvodu, e se jim povedlo zaalovat Americkou lkaskou spolenost na zklad Shermanova antitrustovho zkona a e tuto pi vyhrly, v dalch nkolika mlo ppadech usply ze zvltnch pin. Nen vak pochyb o t o m , e tendence ke vzniku skupinov praxe byla opozic ze strany Americk lkask spolenosti znan brzdna. Je mimochodem zajmav, e lkask spolenost vystupuje pouze proti jednomu typu skupinov praxe, toti proti skupinov praxi vyuvajc pedem zaplacen pojitn. Zd se, e ekonomick dvod spov v odstrann monosti uskuteovat diskriminan cenovou tvorbu. 3 6 )

136

Je jasn, e udlovn licenc tvo jdro omezovn vstupu a e s sebou nese znan spoleensk nklady jak pro jednotlivce, kte chtj vykonvat lkaskou praxi a kterm je v t o m brnno, tak pro veejnost, kter by si chtla lkask sluby koupit, ale neme. Dovolte mi nyn poloit nsledujc otzku: M udlovn licenc zmiovan pzniv vlivy? Vede v prvn ad opravdu ke zven standard kompetenc? Z nkolika dvod nen v dnm ppad jasn, e tomu tak ve skuten lkask praxi je. Pedevm, kdykoliv se vytvo njak pekka pro vstup do urit oblasti, vznikne zjem njakm zpsobem ji obejt a lkastv nen samozejm dnou vjimkou. Vzestup chiropraxe nen nezvisl na omezovn vstupu do oblasti lkastv. Naopak, v urit me pedstavuje pokus nalzt zpsob, jak omezen vstupu obejt. Kad, komu se to poda, pak sm usiluje o zskn licence a o zaveden omezen. Vsledkem je vznik rznch rovn a druh lkask praxe umoujc rozliovat mezi tm, co je oznaovno jako skuten lkask praxe, a jejmi nhrakami jako chiropraxe, zzran len apod. Je docela dobe mon, e kvalita tchto alternativnch zpsob len bude ve srovnn s dnou lkaskou prax mnohem ni ne by t o m u bylo bez omezen vstupu do lkastv. Obecnji plat, e pokud je poet lka ni ne jak by jinak byl, a pokud jsou vichni pln zamstnni, jak tomu obvykle je, pak to znamen, e se pi studiu dostv budoucm lkam menho celkovho potu lkask praxe za asistence zkuench lka - neboli e je k dispozici mn lkaskch "lovkohodin" praxe. Alternativou je poskytovn praktick vchovy nkm nezkuenm. sten to mohou a mus bt lid, kte nemaj vbec dnou odbornou kvalifikaci. Situace je vak daleko extrmnj. Pokud m bt vykonvn lkask praxe omezeno jen na ty, kterm byla udlena licence, je nezbytn definovat, co to lkask praxe je a e zamstnvn pebyten pracovn sly nen nco, co se tk pouze eleznic. Pi danm vkladu statutu zakazujcho neautorizovan provozovn lkask praxe je vykonvn mnohch vc, kter by jinak mohly bt naprosto dobe zvldny techniky a jinmi zrunmi lidmi bez lkaskho vzdln v kvalit Cadillacu, omezeno pouze na lkae vlastnc licenci. Nejsem natolik technick typ, abych mohl uvst pln seznam. Pouze vm, e ti, kte se touto otzkou zabvali, uvdj, e existuje sklon zahrnovat pod "lkaskou praxi" stle ir okruh innost, je by mohli naprosto dobe provdt technici. Vykolen lkai vnuj znanou st svho asu vcem, kter by mohli dobe obstarat jin. Vsledkem je drastick omezen lkask pe. Relevantn prmrnou kvalitu lkask pe, pokud si lze vbec takov pojem pedstavit, nelze jednodue zskat zprmrovnm kvality pe, kter je dan. To by bylo jako posuzovat

137

innost lkaskho oeten tak, e by se brali v vahu jen ti, kdo peili. Je nutn tak vzt v vahu skutenost, e omezen rovn sniuj rozsah lkask pe. Vsledkem me docela dobe bt, e se v dsledku tohoto omezen prmrn rove kompetence v njakm vznamnm smyslu snila. Ani tyto poznmky nejdou dostaten daleko, protoe uvauj situaci v danm asovm okamiku a neberou v vahu zmny v prbhu asu. Zmny v jakmkoliv vdnm oboru nebo oblasti jsou asto vsledkem prce jednoho z mnoha potetnc a arlatn a lid, kte nemaj v dan profesi dn postaven. V lkask profesi je za souasnch okolnost velice obtn pustit se do njakho vzkumu nebo experimentovn, pokud lovk nen pslunkem profese. Pokud jste lenem dan profese a chcete si se svmi kolegy zachovat dobr vztahy, jste v rozsahu experimentovn vn omezen. "Zzran lka" me bt pouze arlatn vyuvajc dvivosti pacient, ale mon jeden z tisc pinese pro lkastv vrazn zlepen. Ke znalostem a k poznn existuje spousta rznch cest. Vsledkem omezovn provozovn toho, co se nazv lkastvm, a vymezen jeho provozovn - jak k tomu mme sklony - na uritou skupinu, kter se m pedevm dit pevldajc ortodoxi, je omezen rozsahu uskuteovanho experimentovn a tud snen tempa rstu znalost v tto oblasti. To, co plat pro samotn obsah lkastv, plat rovn, jak jsme ji naznaili, pro jeho organizaci. Podrobnji budu diskutovat o tomto bodu ne. Existuje jet jin zpsob, jak udlovn licenc a s tm spojen monopol vykonvn lkask praxe vede k jej ni kvalit. Ji jsem naznail, e udlovn licenc sniuje prmrnou kvalitu lkask praxe omezovnm potu lka, krcenm celkovho potu hodin, kter maj zkuen lkai k dispozici k vykonvn vce ne mn dleitch kol a sniovnm zjmu na provdn vzkumu a vvoje. Sniuje ji rovn tm, e soukromm jednotlivcm znan ztuje inkasovn odkodnho za zanedbn lkask povinnosti. Jednm ze zpsob ochrany jednotlivho obana ped nekompetenc je ochrana ped podvody a monost alovat zanedbn lkask pe u soudu. aloby jsou obas podny a lkai si znan stuj, jak mnoho mus platit za pojitn proti zanedbn povinnost. alob proti zanedbn lkask pe je vak mn a jsou spn v menm potu ppad, ne by tomu bylo v ppad, kdyby nefungovalo bdl oko lkask spolenosti. Nen snadn zskat lkae, aby vypovdal proti svmu kolegovi, mus-li elit hrozb, e mu nebude umonno vykonvat praxi ve "schvlen" nemocnici. Svdit mus obvykle lenov poroty, sestaven samotnm lkaskm sdruenm, vdy samozejm v dajnm zjmu pacient.

138

Vezmou-li se v vahu tyto inky, j sm jsem pesvden, e 1) udlovn licenc snilo jak rozsah, tak kvalitu poskytovanch slueb; 2) omezilo klu pleitost dostupnch lidem, kte by se rdi stali lkai, a pinutilo je pracovat v povolnch, kter povauj za mn atraktivn; 3) pinutilo veejnost platit vce za mn uspokojiv lkask sluby, 4) brzdilo technologick rozvoj jak v oblasti samotnho lkastv, tak i v jeho organizaci. Dospvm k zvru, e poskytovn licenc jako poadavek pro provozovn lkask praxe by mlo bt zrueno. M m podezen, e pot, co ve toto bylo eeno, nkte teni podobn jako mnoz, s nimi jsem tyto otzky diskutoval, eknou: "Dobe, ale stejn, jak jinak bych se mohl pesvdit o kvalit lkae? I kdy pipustm, e je pravda ve, co jste ekl o nkladech, nen poskytovn licenc jedinm zpsobem, jak poskytnout veejnosti alespo uritou zruku minimln kvality?" Odpov sten zn, e jednak si lid nevybraj lkae nhodnou volbou jmen ze seznamu tch, kte maj licenci, jednak n schopnost sloit ped dvaceti nebo ticeti lety zkouku me st slouit jako zruka toho, e nyn jeho kvalita nen nzk; licence tud v souasn dob nejsou vbec hlavn i nejdleitj zrukou alespo minimln kvality. Hlavn st odpovdi zn ale odlin. Podle n sama otzka odhaluje tyranii statu quo ve srovnn s plodnost trhu a slabost na pedstavivosti v oblastech, ve kterch jsme laiky, a dokonce i v tch, kde jsme do jist mry kompetentn. Dovolte mi spekulativn vahou ilustrovat, jak by se lkastv vyvjelo a jak zruky kvality by vznikly, kdyby v tto profesi neexistovala monopoln moc. Pedpokldejme, e kad by mohl vykonvat lkaskou praxi bez omezen, vyjma prvn a finann odpovdnosti za jakoukoliv kodu zpsobenou ostatnm podvodem i nedbalost. Domnvm se, e by se lkastv vyvjelo naprosto jinak. Souasn trh lkask pe - af byl jakkoliv omezovn - uritm zpsobem naznauje, o jak rozdly by se jednalo. Znan by se ve spojen s nemocnicemi rozila skupinov praxe. Msto individuln praxe a velkch stavnch nemocnic spravovanch vldou i charitativnmi institucemi by mohla vzniknout lkask pracovn spoleenstv nebo korporace - lkask tmy. Tyto tmy by poskytovaly sluby zkladn diagnzy a oeten, vetn nemocninch slueb. U nkterch by pravdpodobn fungoval systm spltek pedem, m by se najednou spojil souasn systm lkaskho a nemocninho pojitn a skupinov lkask praxe. Jin by tovali za oddlen sluby oddlen poplatky. A vtina by samozejm mohla pouvat ob metody placen. Tyto lkask tmy - lkask obchodn domy, chcete-li - by pedstavovaly prostednky mezi pacientem a lkaem. Protoe by mly

139

dlouhou ivotnost a nzkou mobilitu, mly by velk zjem na zskn povsti spolehlivosti a kvality. Ze stejnho dvodu by si tuto povst ovili spotebitel. Tyto tmy by mly speciln schopnost posuzovat kvality lka; podobn jako obchodn domy pro etn vrobky by pi tto innosti fungovaly jako agent spotebitele. Navc by mohly organizovat lkaskou pi efektivn a to tak, e by spojovaly lkae rzn zrunosti a vzdln, pro pimen koly by pouvaly technick personl s omezenou schopnost a vysoce zrun a kompetentn specialisty by vyuvaly pouze pro ty koly, kter mohou vykonvat jen oni. ten si me sm pidat dal drobnosti, vychzeje jako j z toho, co se nyn dje na pednch lkaskch klinikch. Veker lkask praxe by samozejm takovmi tmy provdna nebyla. Pokraovala by individuln soukrom praxe, podobn jako existuje vedle obchodnho domu mal obchdek s omezenm okruhem zkaznk i individuln prvnk vedle velk firmy. Lid by zskvali individuln povst a nkte pacienti by dvali pednost soukrom a diskrtnosti soukromho lkae. Urit oblasti by byly na lkask tmy pli zk. A tak dle. Nechci ani tvrdit, e lkask tmy by pevldaly. Chci jen na pkladu ukzat, e k souasn organizaci lkask praxe existuj etn alternativy. Skutenost, e nejsou jednotlivci nebo mal skupiny schopni o vech monostech uvaovat, nato pak posoudit jejich vznam, slou jako pdn argument proti centrlnmu vldnmu plnovn a proti takovm uspodnm, jako jsou profesn monopoly, kter omezuj monosti experimentovn. Vznamnm argumentem ve prospch trhu je na druh stran jeho tolerance rznorodosti, jeho schopnost vyuvat irok rozsah znalost a dovednost. Znemouje specilnm skupinm brnit experimentovn a umouje zkaznkm, aby oni sami - a nikoliv vrobci rozhodovali, co jim slou nejlpe.

140

Kapitola X Rozdlen pjmy

stedn prvek v rozvoji kolektivistickho ctn v tomto stolet pedstavovala - alespo v zpadnch zemch - vra ve spoleensk cl rovnosti pjm a ochota pout k jeho dosaen ruku sttu. Pi hodnocen tohoto rovnostskho ctn a rovnostskch opaten, kter vyvolalo, je nutn poloit si dv velmi odlin otzky. Prvn je normativn a etick: Jak ospravedlnit sttn zsahy na podporu rovnosti? Druh je pozitivn a vdeck: Jak byl inek skuten provedench opaten?

Etika rozdlovn
Etick princip, kter by pmo ospravedloval rozdlen pjm ve svobodn trn ekonomice, zn: "Kadmu tolik, co on a nstroje, kter vlastn, vyprodukuj". Dokonce i fungovn tohoto principu zvis implicitn na jednn sttu. Vlastnick prva jsou vc zkona a spoleensk smlouvy. Jak jsme vidli, pat jejich vymezen a zajitn mezi hlavn funkce sttu. Konen rozdlen pjm a bohatstv me pi plnm fungovn tohoto principu docela dobe vrazn zviset na pijatch pravidlech tkajcch se vlastnictv. Jak je vztah mezi tmto a dalm principem, kter se zd eticky pitaliv, toti rovnosti v zachzen? sten mezi tmito dvma principy neexistuje rozpor. Pro dosaen skuten rovnosti v zachzen me bt nezbytn, aby byly pjmy v souladu s vyrobenm produktem. Pokud existuj jednotlivci, jejich schopnosti a poten zdroje jsme ochotni povaovat za stejn, a pokud dvaj nkte z nich vt pednost volnmu asu a jin vrob zbo pro trh, potom je pro dosaen rovnosti celkovch vnos i rovnosti zachzen nezbytn nerovnost vnos trnch. Jeden lovk me dvat pednost rutinn prci s dostatkem volnho asu na slunn ped prac, kter je lpe placen, ale kter vyaduje vce pesnosti. Nkdo jin me mt preference opan. Kdyby byli oba placeni stejn, byli by v obecnjm smyslu jejich pjmy nestejn. Podobn stejn zachzen vyaduje, aby jednotlivec byl placen za pinavou a nepitalivou prci vce ne za prci pjemnou, kter je sama potenm. Znan st pozorovanch nerovnost je tohoto druhu. Rozdly v pennch pjmech kompenzuj rozdly v ostatnch charakteristikch povoln i v oblastech

141

podnikn. V argonu ekonoma pedstavuj "vyrovnvajc rozdly" nezbytn k vyrovnn celkovch, pennch a nepennch "istch vhod". Pro vznik rovnosti zachzen i jinak eeno pro uspokojen zlib lovka je v ponkud jemnjm smyslu potebn rovn dal druh nerovnosti vznikajc prostednictvm fungovn trhu. Nejjednodueji ho lze ilustrovat pomoc loterie. Uvaujme skupinu jednotlivc se stejnm potenm vybavenm, v n vichni se dohodnou na dobrovoln asti v loterii s vrazn nerovnmi vhrami. Aby tito jednotlivci mli monost co nejlpe sv poten rovnosti vyut, mus bt nezbytn poadovna vsledn nerovnost pjm. Nsledn perozdlen pjm se rovn odepen monosti, aby se loterie zastnili. V praxi je tento ppad mnohem dleitj ne by se zdlo, kdybychom brali pojem "loterie" doslova. Jednotlivci si vol povoln, investice apod. sten v souladu se svm sklonem k nejistot. Dve, kter se sna stt se filmovou herekou spe ne sttnm ednkem, vol dobrovoln ast v loterii, podobn jako jednotlivec investujc spe ne do vldnch obligac do lacinch akci spolenosti na tbu uranu. Zpsobem vyjden zliby v jistot je pojitn. Ani tyto pklady vak pln neukazuj rozsah vsledn nerovnosti, k n me uspodn uren k uspokojovn zlib lid vst. Takovmito preferencemi je ovlivovn samotn systm najmn a placen lid. Pokud maj vechny potenciln filmov hereky znan odpor k nejistot, bude existovat tendence ke vzniku "drustev" filmovch hereek, jejich lenov se pedem dohodnou na vce i mn stejnm podlu na pjmech, a tm si ve skutenosti slouenm rizika poskytnou pojitn. Pokud se takovto preference roz, velk diverzifikovan korporace sluujc rizikov a nerizikov podniky by se staly pravidlem a vzcnou by byla existence hleda ropy v neprozkoumanm ternu, soukromho vlastnictv, malch obchodnch spolenost. Je to ve skutenosti jeden ze zpsob, jak interpretovat perozdlovn pjm prostednictvm progresivnch dan apod. Lze argumentovat, e z toho i onoho dvodu, nap. z dvodu administrativnch nklad, neme trh vyprodukovat takov rozsah i druhy loteri, kter si lenov spolenosti pej, a e progresivn zdann pedstavuje pro vldu jakoby nstroj, s jeho pomoc toho lze doshnout. Nepochybuji, e tento nzor obsahuje zrnka pravdy. Souasn vak me st ospravedlnit souasn systm zdann, i kdyby to bylo jen z toho dvodu, e dan jsou uvalovny a pot, co je znmo, kdo v loterii vyhrl a kdo nikoliv. O danch hlasuj vtinou ti, kdo si mysl, e v loterii prohrli. Tmto zpsobem lze ospravedlnit, e jedna generace odhlasuje daov schma, kter m platit pro jet nenarozenou generaci. Domnvm se, e kad takov postup by alespo teoreticky vedl

142

k mnohem mn odstupovanmu schmatu vnosu z dchodov dan, ne jak jsou odstupovna souasn schmata. Akoliv znan st nerovnosti v pjmech zpsobench platbami na zklad vyrobenho produktu odr "vyrovnvajc" rozdly i uspokojovn sklonu lovka k nejistot, velk st odr poten rozdly ve vybaven, a to jak v lidskch schopnostech, tak v majetku. Prv tato st vyvolv skuten obtn etick problm. iroce se argumentuje, e je podstatn rozliovat mezi nerovnost v osobnm vybaven a majetku a mezi nerovnostmi vznikajcmi ze zddnho bohatstv' a ze zskanho bohatstv. Nerovnost vznikajc z rozdl v osobnch schopnostech i z rozdl v bohatstv nahromadnm danou osobou je povaovna za pimenou, nebo alespo nen povaovna za natolik nepimenou, jako nerovnosti vznikajc ze zddnho bohatstv. Toto rozlien je neobhajiteln. Existuje vy etick ospravedlnn pro vy vnosy jednotlivce, kter po svch rodich zddil mimodn hlas, po nm je znan poptvka, ne pro vy vdlky jednotlivce, jen zddil majetek? Synov ruskch komisa mli urit vy oekvn pjm a mon tak likvidace - ne synov sedlk. Je to vce i mn ospravedlniteln ne pjmov oekvn syna americkho milione? Meme se dvat na tut otzku z jinho zornho hlu. Rodie, kte maj bohatstv a chtj ho pevst na sv dti, mohou tak uinit rznm zpsobem. Mohou nap. penze pout k financovn vykolen svho dtte na etnho s ednm osvdenm, nebo mu mohou zdit podnik i zaloit sveneck fond, jen mu ponese pjmy z majetku. V kadm z tchto ppad bude mt dt vt pjem, ne by t o m u bylo jinak. V prvnm ppad vak bude posuzovn, jako by pochzel z jeho lidskch schopnost, ve druhm ze zisku, ve tetm ze zddnho bohatstv. Lze na njakch etickch zkladech rozliovat mezi tmito temi druhy pjm? Konen, zd se nelogick tvrdit, e lovk m oprvnn na to, co zskal svmi osobnmi schopnostmi i na vnos ze svho nahromadnho bohatstv, ale e nen oprvnn pedvat dn sv bohatstv dtem. Stejn nelogick je tvrdit, e svj pjem me pout k hivmu ivotu, ale e ho neme odkzat svm ddicm. Druh varianta pedstavuje samozejm jeden ze zpsob uit toho, co vytvoil. Skutenost, e tyto argumenty jsou proti tzv. kapitalistick etice neplatn, samozejm neprokazuje, e kapitalistick etika je pijateln. Povauji za obtn ospravedlnit jej pijet i odmtnut, podobn jako je obtn ospravedlnn jakhokoliv jinho principu. Piklnm se k nzoru, e sama o sob neme bt povaovna za etick princip, e mus bt

143

povaovna za nstroj i za doprovodn rmec njakho jinho principu jako je svoboda. Zkladn pot me bt ilustrovna nkolika hypotetickmi pklady. Mjme tyi Robinsony Crusoe a nech kad je vysazen na jednom pustm ostrov v blzkm sousedstv. Jeden z nich se nhodou dostal na velk a plodn ostrov, kter mu umon snadn a dobr ivobyt. Ostatn se nhodou dostali na zk a dosti hol ostrovy, je je jen st uiv. Jednoho dne objev Robinsoni svoji existenci. Bylo by samozejm tdr od Robinsona na velkm ostrov, kdyby ostatn pozval, aby s nm bohatstv sdleli. Pedpokldejme vak, e to neuin. Budou ostatn ti oprvnni spojit sv sly a pinutit ho, aby s nimi toto bohatstv sdlel? Mnoh ten bude v pokuen odpovdat ano. Ne se vak tomuto pokuen podvolte, uvate tut situaci v jinm pevleen. Pedpokldejme, e krte se svmi temi pteli, nhodou spatte na chodnku dvacetidolarovou bankovku a zvednete ji. Bylo by od vs samozejm tdr, kdybyste se s nimi rozdlil stejnm dlem nebo je alespo pozval na drink. Pedpokldejme vak, e tak neuinte. Budou ostatn oprvnni spojit sv sly a pinutit vs, abyste se s nimi rozdlil? Domnvm se, e vtina ten ekne ne. A po delm pemlen mohou dokonce dospt k nzoru, e by tdrost nebyla na mst. Jsme pipraveni zdrazovat sob i ostatnm, e by kad, jeho bohatstv pesahuje prmr vech lid na svt, se ml okamit pebytku vzdt tak, e ho rozdl mezi ostatn obyvatele svta? Takov jednn meme chvlit a obdivovat, tk-li se malho potu lid. Veobecn "potlach" by vak znemonil existenci civilizovanho svta. Spoj-li se dv zla, v dnm ppad z toho nevzejde dobro. Neochota bohatho Robinsona Crusoe i astnho nlezce dvacetidolarov bankovky neospravedluje pouit sly ostatnmi. Meme ospravedlnit, abychom byli soudci v ppadech, kter se tkaj ns samotnch, abychom sami rozhodovali, kdy jsme oprvnni pouvat slu za elem zskn od ostatnch toho, co povaujeme za spravedliv, nebo o em si myslme, e jim nepat? Mnoh rozdly v postaven i bohatstv lze povaovat velice vzdlen za vsledek nhody. lovk, kter tvrd pracuje a je etrn, si "zaslou"; za tyto vlastnosti vak vd tomu, e ml dostatek tst (nebo smly?) a zddil je. Navzdory slovn podpoe, kterou vichni poskytujeme "zsluze" ve srovnn se "tstm", jsme obecn mnohem ochotnj pijmout nerovnosti vznikajc jako dsledek nhody spe ne zsluhy. Profesor bude svmu kolegovi, kter vyhrl szku na dostizch, zvidt, ale je nepravdpodobn, e by vi nmu choval neptelstv, nebo e by

144

pocioval nespravedlnost. Nech vak dostane kolega nepatrn pidno, take jeho plat bude o nco vy ne plat profesora, a u je mnohem pravdpodobnj, e se profesor bude ctit ukivdn. Bohyn tst, stejn jako bohyn spravedlnosti, je konec konc slep. Zven platu bylo vsledkem uvenho sudku o relativn zsluze.

Pomocn loha rozdlovn podle vyroben produkce

Rozhodujc funkce odmovn podle vyroben produkce nen v trn spolenosti v prvn ad distribun, ale alokan. Jak bylo poznamenno v kapitole I, stednm principem trn ekonomiky je spoluprce prostednictvm dobrovoln smny. Jednotlivci spolupracuj s ostatnmi z toho dvodu, a takto mohou efektivnji uspokojovat sv poteby. Pokud vak jednotlivec nedostane ve, co k produktu pid, zastn se smny spe na zklad toho, co me dostat, ne na zklad toho, co me vyrobit. Vzjemn vhodn smna, pi n kad astnk dostane to, m pispje ke zven produkce, se neuskuten. Aby byly pouvny zdroje co nejefektivnjm zpsobem, mus tud alespo v systmu zvislm na dobrovoln smn bt platby v souladu s produkc. Kdyby existovaly dostaten vdomosti, mohlo by donucen nahradit stimul odmny, akoliv o t o m pochybuji. Lze posouvat neivmi pedmty okolo ns; lze pinutit jednotlivce, aby byli v uritou dobu na uritm mst, st vak lze pinutit jednotlivce, aby vynaloili sv nejvt sil. Jinmi slovy: nahrazen spoluprce donucenm mn celkov mnostv dostupnch zdroj. Akoliv zkladn funkc odmn je umonit v souladu s vyrobenou produkc v trn spolenosti efektivn alokaci zdroj bez donucen, nebyly by asi tolerovny, pokud by neexistovalo pesvden, e zajiuj rovn spravedlnost v rozdlovn. Pokud neexistuje zkladn jdro hodnotovch soud, kter jsou bezmylenkovit pijmny velkou st obyvatelstva, neme bt dn spolenost stabiln. Nkter klov instituce mus bt pijmny jako "konen", nikoliv jednodue jako nstroje. Jsem pesvden, e odmna podle vyroben produkce jeden z tchto pijmanch hodnotovch soud pedstavovala a stle jet ve znan me pedstavuje. Lze to ukzat pomoc prozkoumn dvod, ktermi vnitn odprci kapitalistickho systmu napadli rozdlovn pjm, je z nho plyne. Charakteristickm rysem jdra stednch hodnot spolenosti je, e jsou pijmny vemi jejmi leny bez ohledu na to, zda se povauj za odprce nebo pvrence systmu organizace spolenosti. I nejvt odprci

145

kapitalismu implicitn pijali, e odmovn podle vyroben produkce je eticky spravedliv. Nejrozshlej kritika pila od marxist. Marx tvrdil, e prce byla vykoisovna. Pro? Protoe vyrobila cel produkt, ale dostala pouze jeho st; zbytek tvo Marxova "nadhodnota". I kdyby byla pijata tvrzen obsaen v tomto prohlen o skutenosti, hodnotov soudy z nho vyplvaj pouze v dsledku pijet kapitalistick etiky. Prce je vykoisovna jen tehdy, je-li oprvnna dostat to, co vyprodukuje. Pokud pijmeme msto toho socialistick pedpoklad "kadmu podle jeho poteb, od kadho podle jeho schopnost" - a u znamen cokoliv - je nezbytn srovnvat co prce vyrob nikoliv s t m , co dostane, ale s jej "schopnost", a t o , co dostane, nesrovnvat s tm, co vyrob, ale co "potebuje". Marxistick argument je samozejm neplatn i z jinch dvod. Existuje pedevm zmaten mezi celkovm produktem vech spolupracujcch zdroj a mnostvm k celkovmu produktu pidanm v ekonomick hantrce meznm produktem. Jet dleitj je nevysloven zmna vznamu "prce" pi pechodu od pedpoklad k zvrm. Marx uznval lohu kapitlu pi vrob, ale povaoval kapitl za zpedmtnnou prci. Pln rozveden argumenty marxistick dedukce by tedy znly takto: "Souasn a minul prce vyrbj cel vrobek. Souasn prce dostv pouze st produkt". Z toho lze domlet logick zvr, e "minul prce je vykoisovan" a plyne z toho praktick nvod k innosti, e minul prce by mla dostat vt st produktu, i kdy nen v dnm ppad jasn jakm zpsobem - nanejv v podob hlednch nhrobk. Dosaen alokace zdroj bez donucen pedstavuje na trhu hlavn pomocnou lohu rozdlovn ve shod s vyrobenm produktem. Nejedn se vak o jedinou pomocnou lohu vsledn nerovnosti. V kapitole I jsme si vimli lohy nerovnosti pi vytven nezvislch center moci, kter maj pedstavovat protivhu centralizaci politick moci, stejn jako lohy, je hraje pi podporovn obanskch svobod poskytovnm "ochrnc" financujcch en nepopulrnch i jednodue novch mylenek. V ekonomick oblasti nerovnost navc produkuje "ochrnce" financujc experimentovn a vvoj novch vrobk, kte zakoup prvn pokusn automobil nebo televizn obrazovku, nemluv u o impresionistickm obrazu. Konen umouje, aby rozdlovn probhalo neosobn, bez poteby njakho "adu" - co pedstavuje zvltn aspekt obecn lohy trhu pi zajiovn spoluprce a koordinace bez donucen.

146

Fakta o rozdlen pjm

Kapitalistick systm obsahujc odmovn podle vyrobenho produktu me bt - a v praxi je - charakterizovn znanou nerovnost pjm a bohatstv. Tato skutenost je asto myln vykldna tak, e kapitalismus a svobodn podnikn pinej vy nerovnost ne alternativn systmy a e vedlejm dsledkem roziovn a rozvoje kapitalismu je zven nerovnost. Tato chybn interpretace je podporovna zavdjcm charakterem vtiny publikovanch daj o rozdlen pjm, pedevm jejich neschopnost rozliit krtkodobou a dlouhodobou nerovnost. Podvejme se na nkter podrobnj daje o rozdlen pjm. Jedna z nepozoruhodnjch skutenost, kter je v rozporu s oekvnm lid, souvis se zdroji pjm. m vce je zem kapitalistick, tm men st pjm je obecn vyplcena za pouit toho, co se obecn povauje za kapitl, a tm vt st pipad lidskm slubm. V nedostaten rozvinutch zemch jako Indie, Egypt apod. pedstavuje pjem z majetku piblin polovinu celkovch pjm. Ve Spojench sttech in pjem z majetku asi jednu ptinu, v ostatnch vysplch zemch nen tento podl pli odlin. Tyto zem maj samozejm mnohem vce kapitlu ne nerozvinut zem, ale jet bohat jsou co do vrobnch schopnost svch obyvatel. Vt pjem z majetku u nich tud pedstavuje men podl na celkovm pjmu. Velkm spchem kapitalismu nebylo nahromadn majetku, ale pleitosti, kter poskytl lidem k rozen, rozvinut a zlepen jejich schopnost. Neptel kapitalismu ho vak kritizuj jako materialistick a jeho zastnci zase pli asto omlouvaj kapitalistick materialismus jako nezbytnou cenu za pokrok. Dal pekvapujc skutenost v rozporu s populrnmi pedstavami je, e kapitalismus vede k men nerovnosti ne alternativn systmy organizace a e rozvoj kapitalismu rozsah nerovnosti znan snil. Tento rozpor potvrzuj asov stejn tak jako prostorov srovnn. Urit mnohem men nerovnost existuje v kapitalistickch spolenostech (jako jsou skandinvsk zem, Francie, Velk Britnie a Spojen stty) ne v kastovnch spolenostech (jako je Indie) nebo v zaostalch spolenostech (jako je Egypt). Srovnn s komunistickmi zemmi (jako je Rusko) je vzhledem k nedostatku a nespolehlivosti daj obtnj. Pokud vak bude nerovnost mena rozdly v ivotn rovni mezi privilegovanmi a ostatnmi tdami, me bt takov nerovnost v kapitalistickch zemch vrazn men ne v komunistickch. Zd se, e m vce je zpadn zem kapitalistick, tm je v jakmkoliv vznamnm smyslu nerovnost men men ve Velk Britnii ne ve Francii, men ve Spojench sttech ne

147

v Britnii - akoliv jsou tato srovnn ztovna problmy plynoucmi ze zohledovn vnitn rozdlnosti obyvatelstva. Aby srovnn bylo spravedliv, bylo by nap. teba porovnvat Spojen stty nikoliv se samotnm Spojenm krlovstvm, ale se Spojenm krlovstvm plus Zpadn Indi plus africkmi dravami. Z asovho pohledu byl hospodsk pokrok dosaen kapitalistickmi spolenostmi doprovzen vraznm sniovnm nerovnosti. Jet v roce 1848 mohl John Stuart Mill pst: "Dosud (1848) je sporn, zda vbec veker mechanick vynlezy ulehily kadodenn pachtn njakho lovka. Umonily vtmu potu obyvatelstva t lopotnm ivotem jako vzni a vtmu potu tovrnk a ostatnm zbohatnout. Zvily blahobyt stednch td. Nevedly vak doposud k onm velkm zmnm lidskho osudu, jejich dosaen je vepsno v jejich podstat". 3 7 ) Toto tvrzen nebylo pravdpodobn platn ani v Millovch asech, ale rozhodn ho neme napsat nikdo dnes o vysplch kapitalistickch zemch. Stle vak plat pro zbytek svta. Hlavnm charakteristickm znakem pokroku a vvoje v minulm stolet je, e osvobodil jednotlivce od vyerpvajc diny a zpstupnil jim vrobky a sluby, kter dve byly pstupn pouze vym tdm, ani by pitom stejnm zpsobem rozil objem zbo a slueb pstupnch bohatm. Pomineme-li oblast lkastv, pokroky v technologii zpstupovaly po vtinu asu masm lid luxusn vrobky, kter byly vdy v t i on form dostupn pouze skuten bohatm lidem. Modern instalatrstv, stedn topen, auta, televize a rdia, to jsou pouze nkter pklady vrobk pedstavujcch vymoenosti pro masy, toton s vymoenostmi, kter bohat mohli vdy dostat prostednictvm sluh, ak apod. S podrobnmi statistickmi dkazy tchto jev ve form smysluplnho a srovnatelnho rozdlen pjm je tk se setkat, avak kdy byly takov studie vypracovny, potvrzovaly prv naznaen zvry. Takov statistick daje vak mohou bt znan zavdjc. Nemohou rozliit rozdly v pjmech, kter jsou a kter nejsou vyrovnvajc. Krtk obdob aktivn innosti hre baseballu nap. znamen, e jeho ron pjem bhem aktivnch let mus bt mnohem vy ne v alternativnch povolnch pro nj dostupnch, aby byl pro nj baseball stejn finann pitaliv. Tyto rozdly vak ovlivuj statistick daje stejnm zpsobem jako kterkoliv jin rozdly pjm. Velmi dleit je rovn pjmov jednotka, za kterou se daje sleduj. Rozdlen individulnch pjemc dchod vdy ukazuje mnohem vy zdnlivou nerovnost ne rozdlen pro rodiny: mnoh z jednotlivc pedstavuj eny v domcnosti s stenou pracovn dobou i dostvajc nepatrn pjem z majetku nebo rodinn pslunci s podobnm

148

postavenm. Je pro rodiny relevantn takov rozdlen, kde jsou rodiny klasifikovny podle svho celkovho pjmu nebo podle pjmu na osobu i podle pjmu na ekvivalentn jednotku? To nen pouh slovkaen. Jsem pesvden, e mnc se rozdlen rodin podle potu dt pedstavuje nejdleitj jednotliv faktor, kter v tto zemi omezil bhem poslednho pl stolet nerovnosti v ivotn rovni. Byl mnohem dleitj ne postupn se mnc zdann ddictv a pjm. Skuten nzk ivotn rove byla spolenm vsledkem relativn nzkch rodinnch pjm a relativn vysokho potu dt. Prmrn poet dt se snil a co je jet dleitj, tento pokles byl doprovzen a ve znan me zpsoben skutenm odstrannm znan poetnch rodin. V dsledku toho se rodiny dnes obvykle li potem dt mnohem mn. Tato zmna se vak nebude odret v rozdlen rodin podle celkov ve rodinnho pjmu. Hlavnm problmem pi interpretaci dkaz o rozdlen pjm je nezbytnost rozliovat dva rozdln druhy nerovnosti; doasn krtkodob rozdly pjm a rozdly v dlouhodobm pjmovm postaven. Srovnejme dv spolenosti se stejnm rozdlenm pjm. V jedn z nich existuje vysok mobilita a dochz asto ke zmnm, take postaven jednotlivch rodin v pjmov hierarchii se rok od roku znan mn. Ve druh spolenosti existuje znan strnulost, take kad rodina si zachovv po lta stejn postaven. Je jasn, e v kadm vznamnm smyslu bude druh spolenost vce nerovn. Jeden druh nerovnosti pedstavuje znmku dynamick zmny, spoleensk mobility, rovnosti pleitost; druh je charakteristikou stavu spolenosti. Zamovn tchto dvou nerovnost je obzvlt dleit prv z tohoto dvodu, e konkurenn kapitalismus svobodnho podnikn m sklon nahrazovat jeden druh nerovnosti druhm. Nekapitalistick spolenosti maj tendenci k vy nerovnosti ne kapitalistick, dokonce i kdy je mena ronm pjmem. Navc u nich bv nerovnost obvykle permanentn, zatmco kapitalismus existujc postaven naruuje a zavd spoleenskou mobilitu.

Vldn opaten uren ke zmn rozdlen pjm

Mezi metody, kter vlda pouvala ke zmn rozdlen pjm, nejastji patilo odstupovan zdann ddictv a pjm. Ne budeme diskutovat, jsou-li tato opaten douc, stoj za to poloit si otzku, zda svho cle doshla. Pi naich souasnch znalostech nelze dt na tuto otzku definitivn odpov. Nsledujc nzory jsou ist osobn, akoliv doufm, e nejsou zcela neinformovan. Pro strunost je vyjdm dogmatitji ne podstata

149

dkaz opravuje. Mm dojem, e tato daov opaten mla relativn men - by nezanedbateln - dopad ve smru sniovn rozdl mezi prmrnm postavenm rodin klasifikovanm uritm statistickm menm pjm. Zrove vak vedla ke vzniku v podstat libovolnch nerovnost srovnatelnho rozsahu mezi osobami v rmci tchto pjmovch td. V dsledku toho nen zdaleka jist, zda ist vsledek v podob naplnn zkladnho cle rovnosti zachzen i rovnosti pjm ml za nsledek zven nebo snen nerovnosti. Mry zdann jsou teoreticky jak vysok, tak i vysoce odstupovan. Jejich inek vak byl dvma zpsoby rozptlen. Za prv: sten bylo jejich vsledkem pouze zven nerovnosti v pjmech ped zdannm. To je obvykl d o p a d zdann. Odrazovnm od vstupu do oblasti vysoce zdannch aktivit - v tomto ppad aktivit s velkm rizikem a nepennmi nevhodami - zvyuj jejich vnos. Za druh: Vysok mry zdann stimulovaly vznik legislativnch i ostatnch opaten umoujcch vyhnout se danm. Tzv. "mezery" v zkon jako nap. procentn ztratn, vjimky ze zdann u sttnch a mstnch obligac, obzvlt pzniv zachzen s kapitlovmi zisky, vdajov ty a ostatn nepm formy placen, pevod bnch pjm do kapitlovho zisku apod. - ve v neuviteln rozmanitosti. Vsledkem bylo, e skuten mry zdann byly mnohem ni ne nominln a co je mon jet dleitj, e psoben dan se stalo nevypoitateln a nerovn. Lid se stejnm ekonomickm postavenm plat velmi rozdln dan v zvislosti na t o m , jak je nhodou zdroj jejich pjm a jak maj pleitosti k daovm nikm. Kdyby souasn mry zdann byly skuten inn, mohlo by bt psoben na stimuly a podobn dopady natolik zvan, e by zpsobily vraznou ztrtu efektivnosti ve spolenosti. Daov niky tud mohou mt pro ekonomick blahobyt zkladn vznam. Pokud t o m u tak je, bylo tohoto zisku dosaeno za cenu vysokho pltvn zdroji a zavedenm rozen nerovnosti. Mnohem ni rove nominlnch mr zdann plus komplexnj daov zkladna prostednictvm rovnjho zdann vech zdroj pjmu by mohla bt jak vce progresivn v prmrnm dopadu, tak rovnj v detailech, a mohla by vst k menmu pltvn zdroji. Tento nzor, e osobn dchodov da m libovoln dopad a omezenou innost pokud jde o omezen nerovnosti, je iroce sdlen vemi, kdo se tmto problmem zabvaj, vetn mnohch z tch, kte siln podporuj pouit odstupovanho zdann ke snen nerovnosti. I oni nalhaj, aby horn sazby byly vrazn omezeny a aby byla rozena daov zkladna.

150

Dal faktor omezujc dopad progresivn daov struktury na nerovnost pjm a bohatstv pedstavuje skutenost, e tmto zdannm jsou mnohem mn postieni ti, kdo jsou bohat ne ti, kdo se bohatmi stvaj. Zatmco toto dann omezuje pouit pjm z existujcho bohatstv, jet vce zabrauje - v rozsahu sv psobnosti - akumulaci bohatstv. Zdann pjm z bohatstv nedl nic pro omezen bohatstv samotnho. Omezuje jednodue rove spoteby a zvyovn bohatstv, o n mohou vlastnci usilovat. Daov opaten produkuj zjem na vyhbn se riziku a na zhmotovn bohatstv v relativn stabilnch formch, kter omezuj pravdpodobnost rozptlen stvajcho nahromadnho bohatstv. Hlavn cestu k novmu hromadn bohatstv zajiuj na druh stran vysok souasn pjmy, jejich znan st je uspoena a investovna do rizikovch aktivit, z nich nkter pinej vysok vnosy. Pokud by byla dchodov da inn, tuto cestu by uzavela. V dsledku toho by chrnila dritele bohatstv ped nov pchozmi. V praxi je tento inek znan tlumen nstroji daovch nik, o kterch jsme ji hovoili. Stoj za povimnut, jak znan st nov nahromadnho bohatstv pipad na oblast tby ropy, kde byla procentn mra ztratnho obzvlt snadnou cestou k zskn nezdannch pjm. Pi posuzovn poteby progresivnho zdann pjm povauji za dleit rozliovat dva problmy, akoliv v praxi neme bt toto rozlien zcela pesn: Za prv zskn pennch prostedk k financovn tch vldnch aktivit, o nich bylo rozhodnuto (mon vetn opaten zamench na odstrann chudoby, kter jsou diskutovna v kapitole XII). Za druh: Zaveden dan pro ist perozdlovac ely. Prvn z problm me vyadovat urit progresivn opaten a to jak na zklad daovch nklad odpovdajcch pslunmu prospchu, tak na zklad spoleenskch standard rovnosti. Souasn vysok nominln mry zdann pjm a ddictv lze u nejvych sazeb na zklad tchto dvod - i kdyby lo jen o to, e jsou jejich vnosy tak nzk - st ospravedlnit. Jako liberl nenalzm ospravedlnn pro odstupovan zdann pouze za elem perozdlen pjm. Zd se, e jde o jasn ppad pouit donucen k "odebrn jednm a dvn jinm" a tud o pm konflikt s osobn svobodou. Uvme-li vechny tyto skutenosti, jako nejlep se mi jev struktura osobn dchodov dan v podob pauln daov sazby pro pjmy nad rovn osvobozenou od zdann, piem dchod by ml bt vymezen co nejeji a mezi oditateln poloky by mohly bt zaazeny jen psn vymezen vdaje spojen s pracovnm pjmem. Jak ji bylo naznaeno v kapitole V, spojil bych tento program se zruenm dan z pjmu korporac

151

a s poadavkem, aby korporace svj pjem pipsaly akcionm a aby na akcionch bylo vyadovno zahrnut tchto stek do jejich daovho piznn. Mezi nejdleitj ostatn douc zmny pat odstrann ztratnho u ropy a ostatnch surovin, odstrann vjimek ze zdann pro roky ze sttnch a komunlnch cennch papr, zruen specilnho zachzen s kapitlovmi zisky, koordinace zdann pjm, nemovitost a dar a odstrann etnch oditatelnch poloek, kter nyn existuj. Mm za to, e vjimku me pedstavovat ospravedlniteln stupe progrese (viz dal diskuse v kapitole XII). Je velk rozdl mezi tm, m-li 9 0 % obyvatelstva odhlasovat dan pro sebe a vjimky pro 1 0 % , ne kdy m 9 0 % odhlasovat prohibitivn dan pro zbvajcch 1 0 % obyvatelstva co je ve skutenosti to, k emu dolo ve Spojench sttech. Proporcionln da s pauln sazbou by vedla k vym absolutnm platbm za vldn sluby u osob s vymi pjmy, co nen na zklad prokzanho prospchu zjevn nepimen. Zamezilo by to vak situaci, kdy by velk poet lid mohl hlasovat o zaveden dan pro jin osoby, ani by to ovlivnilo daov zaten jich samotnch. Nvrh na nahrazen souasn odstupovan daov struktury pauln mrou zdann pjm bude pipadat mnohm tenm radikln. Je to pravda, pokud jde o koncept. Prv z tohoto dvodu nelze nikdy dostaten zdraznit, e nen radikln, pokud jde o daov vnos, perozdlen pjm i o jin relevantn kritria. Nae souasn mry zdann pjm sahaj od 20 do 9 1 % , piem pesahuje-li zdaniteln pjem 18 000 USD u jednotlivho pltce nebo 36 000 USD pro manele vyplujc spolen daov piznn, dosahuje mra zdann 5 0 % . Pauln mra zdann 2 3 , 5 % zdanitelnho pjmu, tak jak je dnes ohlaovn a vymezovn, tj. nad rovn vyatou ze zdann a po odeten vech oditatelnch poloek, aby zajistila stejn mnostv daovch pjm jako souasn vysoce odstupovan mra zdann. 38) Ve skutenosti by takov pauln mra zdann pinesla i bez jakchkoliv zmn v charakteristikch zkona mnohem vy pjem, nebo by byl ze tech dvod ohlaovn vy zdaniteln pjem: 1) existoval by men zjem ne nyn o pouvn leglnch ale nkladnch schmat ke snen ohlaovanch zdanitelnch pjm (tzv. vyhbn se zdann); 2) existoval by men zjem na vyhbn se ohlaovn pjm, kter by mly bt podle zkona zdanny (daov nik); 3) odstrann destimulujcch ink souasn struktury mry zdann by vedlo k efektivnjmu vyuit existujcch zdroj a k vym pjmm. Pokud jsou vnosy existujc vysoce odstupovan daov soustavy tak nzk, mus bt rovn nzk jej perozdlovac inky. To neznamen, e nepsob dnou kodu. Naopak. Vnos je tak nzk sten z toho

152

dvodu, e vtina nejschopnjch lid v zemi vnuje svoji energii vymlen zpsob, jak ho tak nzk udret, a ada ostatnch lid formuje svoji innost s jednm okem sledujcm dopady dan. To ve pedstavuje ist pltvn. A co z toho mme? V nejlepm ppad uspokojen na stran nkterch lid, e stt perozdluje pjmy. A i tento pocit je zaloen na neznalosti skutench dopad odstupovan daov struktury a kdyby byla znm fakta, jist by zmizel. Vrame se k perozdlovn pjm. Pokud jde o ovlivnn perozdlovn pjm, existuje jasn ospravedlnn pro zcela odlin spoleensk kroky, ne je zdann. Mnoh z existujcch nerovnost vznikaj z trnch nedokonalost. Mnoh z nich jsou samy vsledkem krok vldy, nebo by mohly bt kroky vldy odstranny. Existuje ada dvod upravit pravidla hry tak, aby tyto zdroje nerovnosti byly odstranny. Zdrojem nerovnosti jsou nap. speciln monopoln vsady udlovan vldou a ostatn prvn uzkonn pinejc prospch uritm skupinm. Liberl jejich odstrann uvt. Roziovn pleitost ke vzdln pedstavovalo hlavn faktor, kter ml sklon nerovnosti omezovat. Podobn opaten maj tu funkn ctnost, e msto odstraovn pznak postihuj pmo zdroje nerovnosti. Rozdlovn pjm je dal oblast, kde vlda jednm souborem opaten napchala vce zla, ne byla schopna jinm odstranit. Pedstavuje dal pklad ospravedlovn vldnch zsah na zklad dajnch vad systmu soukromho podnikn, kdy mnoh z jev, na kter si zastnci vldy s velkmi pravomocemi stuj, jsou samy vtvorem vldy, a u mal nebo velk.

153

Kapitola XI Opaten tkajc se spoleenskho blahobytu

Humanitrn a egalitsk ctn, kter vedlo k prudce odstupovan individuln dchodov dani, vyvolalo rovn adu ostatnch opaten zamench na podporu "blahobytu" uritch skupin. Nejdleitjm jednotlivm souborem opaten je balk nazvan zavdjcm zpsobem "sociln jistota". Mezi ostatn pat veejn bytov vstavba, zkony o minimln mzd, podpora cen zemdlskch produkt, lkask pe pro konkrtn skupiny, speciln pomocn programy apod. Nejprve budu strun diskutovat o nkterch z tchto ostatnch opaten, pedevm abych ukzal, jak se jejich skuten inek me liit od zamlenho, a potom se budu zabvat ponkud podrobnji nejvt jednotlivou sloku programu socilnho zabezpeen - starobnm a vdovskm pojitnm.

Rzn opaten tkajc se blahobytu

1. Veejn b y t o v v s t a v b a . Jeden z argument ve prospch veejn bytov vstavby se zakld na domnlm efektu sousedstv. Uvd se, e pedevm chudinsk tvrti - a v menm rozsahu i jin oblasti s ni kvalitou bydlen - znamenaj pro spolenost vysok nklady v podob protiporn a policejn ochrany. Tento opravdov efekt sousedstv me docela dobe existovat. V me, v jak existuje, vak pedstavuje argument nikoliv pro veejnou bytovou vstavbu, ale pro vy dan na tu bytovou vstavbu, kter zvyuje spoleensk nklady, nebo tak bude dochzet k vyrovnvn soukromch a spoleenskch nklad. Ihned bude nsledovat odpov, e dodaten dan ovlivn pedevm lidi s nimi pjmy, co je nedouc. Odpov naznauje, e veejn bytov vstavba je navrhovna nikoliv na zklad efekt sousedstv, ale jako prostedek pomoci lidem s nzkmi pjmy. Pokud je tomu tak, pro dotovat zrovna bytovou vstavbu? Maj-li bt vyuity penn prostedky na pomoc chudm, nebyly by vyuity efektivnji, kdyby jim byly pedvny v hotovosti msto naturln? Rodiny, kter pomoc dostvaj, by jist chtly dan obnos spe v hotovosti ne v podob bytov vstavby. Samy se mohou rozhodnout, zda vynalo penze na bydlen, pokud si to pej. Kdyby dostaly hotovost, nebyly by na tom tud nikdy he; pokud povauj jin

154

poteby za dleitj, byly by na t o m lpe. Penn dotace by vyeily nkter efekty sousedstv stejn jako dotace naturln, protoe kdyby nebyly vynaloeny na bydlen, bylo by mon pout je k placen dodatench dan, ospravedlnnch efektem sousedstv. Veejn bytov vstavba neme bt tud ospravedlnna ani na zklad efekt sousedstv, ani na zklad pomoci chudm rodinm. Pokud vbec me bt njak ospravedlnna, pak jedin na zklad paternalismu, e rodiny, kterm je pomhno, "potebuj" bydlen vce, ne "potebuj" jin vci, ale samy by se na t o m nedohodly, nebo by utratily penze nemoude. Liberl bude mt sklon odmtnout tento argument, jde-li o zodpovdn dospl osoby. Neme ho vak pln odmtnout v mn pm form, ve kter ovlivuje dti, toti e rodie budou zanedbvat blahobyt dt, kter "potebuj" lep bydlen. Dve, ne bude moci pijmout tento konen argument jako pimen ospravedlnn pro vysok vdaje na veejnou bytovou vstavbu, bude vak poadovat mnohem pesvdivj a vcnj dkazy ne byly ty, je obvykle byly pedkldny. Tolik mohlo bt eeno abstraktn ped skutenou zkuenost s veejnou bytovou vstavbou. Nyn, kdy tuto zkuenost mme, meme jt mnohem dle. V praxi se ukzalo, e inky veejn bytov vstavby se skuten vrazn liily od ink zamlench. Nejene veejn bytov vstavba zdaleka nepispla ke zlepen bydlen chudch, jak jej zastnci oekvali, ale doshla prv opaku. Poet obytnch jednotek, kter byly v prbhu realizace projekt veejn bytov vstavby znieny, podstatn pesahoval poet nov postavench bytovch jednotek. Veejn bytov vstavba jako takov vak neuinila nic pro snen potu osob, kter potebuj ubytovn. Jejm vsledkem tud bylo, e se zvil poet osob na bytovou jednotku. Nkter rodiny - ty, kter mly dostatek tst a bylo jim pidleno msto ve veejn postaven bytov jednotce - na t o m zejm byly lpe, ne by tomu bylo jinak. Pro zbytek to vak problm pouze zhorilo, protoe prmrn hustota se celkov zvila. Soukrom podnikn samozejm nkter zhoubn inky program veejn bytov vstavby zmrnilo a to bu pevodem existujcch byt, nebo vstavbou novch pro pmo vysthovan osoby i obecnji pro osoby, kter byly vysthovny po jednom i dvou tazch v dsledku nepoctivho manipulovn, uvedenho do pohybu programy veejn bytov vstavby. Tyto soukrom zdroje by vak byly dostupn i pi neexistenci program veejn bytov vstavby. Pro ml program veejn bytov vstavby tyto inky? Je tomu tak z obecn piny, kterou jsme opakovan zdrazovali. Obecn zjem motivujc mnoh ke schvlen tohoto programu, je rozptlen a pechodn.

155

Jakmile byl jednou takov program pijat, musel bt ovldn specilnmi zjmy, kterm mohl slouit. V tomto ppad reprezentovaly speciln zjmy ty mstn skupiny, kter chtly mt zanedban mstsk tvrti vyitn a znovu uveden do podku, a to bu proto, e tam vlastnily majetek, nebo proto, e nepodek ohrooval mstn nebo centrln obchodn oblasti. Veejn bytov vstavba se zdla pro dosaen jejich cle, kter vyadoval vce boen ne vstavby, vhodnm prostedkem. Problmy "zanedbanch mstskch tvrt" vak existuj v nezmenen me, jak se d usuzovat z rostoucho tlaku na poskytovn federlnch prostedk k jejich een. Dal zisk, kter od veejn bytov vstavby oekvali jej zastnci, bylo snen kriminality mladistvch v dsledku zlepen podmnek bydlen. Program zde opt doshl v mnoha ppadech pesn opanch ink, pomineme-li pitom zcela jeho nezdar zlepit prmrnou rove bydlen. Pjmov omezen, zaveden naprosto sprvn v souvislosti s monost nasthovat se do veejn postavenho domu s dotovanm njemnm, vedla k vysokmu potu "rozbitch" rodin - pedevm rozvedench nebo ovdovlch matek s dtmi. Je velice pravdpodobn, e dti z rozdlench rodin budou prv problmov dti, a je pravdpodobn, e jejich vysok koncentrace zv kriminalitu mladistvch. Jednm z projev byl velmi nepzniv vliv na koly v blzkosti projekt veejn bytov vstavby. kola sice me absorbovat nkolik mlo "problmovch" dt, je vak pro ni velmi obtn absorbovat vysok poet. V nkterch ppadech vak rozbit rodiny pedstavuj tetinu i vce z celkovho potu obyvatel ve veejn postavench bytech a dti z nich tvo ve kole vtinu. Kdyby byla tmto rodinm poskytnuta pomoc v podob hotovosti, byly by ve spolenosti vce rozptleny. 2. Z k o n y o m i n i m l n c h m z d c h . Zkony o minimlnch mzdch jsou nejzetelnjm monm ppadem opaten, jeho inky jsou pesn opan ne ty, jich chtli lid dobr vle podporujc toto opaten doshnout. Mnoz zastnci zkona o minimlnch mzdch zcela oprvnn nakaj nad nzkmi mzdami. Povauj je za znamen chudoby a domnvaj se, e kdy zkonem zak, aby se mzdy pohybovaly pod uritou hranic, tak chudobu omez. Pokud vak ve skutenosti zkony o minimlnch mzdch njak inky maj, pak je to zeteln zven chudoby. Stt me uzkonit minimln mzdu. Me vak sotva na zamstnavatelch poadovat, aby zamstnvali za tuto minimln mzdu vechny, kter zamstnvali dve za ni mzdu. Zjevn nen v zjmu zamstnavatel, aby tak inili. Vsledkem minimlnch mezd tedy je, e zv nezamstnanost nad rove, kter by jinak dosahovala. Pokud je nzk mzda opravdu

156

znmkou chudoby, stanou se nezamstnanmi prv ti lid, kte si nejmn mohou dovolit vzdt se pjmu, jej dostvali, a u mohl lidem hlasujcm pro minimln mzdy pipadat jakkoliv mal. Tento ppad je v jednom pohledu velmi podobn veejn bytov vstavb. V obou ppadech jsou lid, jim byla poskytnuta pomoc, viditeln: lid, kterm byly zveny mzdy, i lid, kte bydl ve veejn postavench d o m e c h . Lid, jim bylo ubleno, jsou anonymn a jejich problmy nejsou s jejich ppadem jasn spojeny. Jsou to lid, kte se zaadili mezi nezamstnan, nebo, co je pravdpodobnj, lid, kte nejsou z dvodu existence minimlnch mezd v konkrtnm povoln nikdy zamstnni a jsou nuceni vyhledvat jet mn placen innosti i finann pomoc; lid, kte jsou jet vce natlaeni v chudinskch tvrtch, je se zdaj bt spe znmkou poteby rozshlej veejn bytov vstavby ne jejm dsledkem. Znan st podpory pro pijet zkon o minimln mzd nepichz ze strany nezainteresovanch lid dobr vle, ale od zainteresovanch stran. Firmy a odbory ze severu zem, kter jsou nap. ohroovny konkurenc z jihu, podporovaly zkony o minimln mzd, aby konkurenci z jihu omezily. 3. P o d p o r a c e n z e m d l s k c h p r o d u k t . Podpora cen zemdlskch produkt je dalm pkladem. Pokud me bt ospravedlnna na jinm zklad ne na politick zkuenosti, e venkovsk oblasti jsou na volebnch shromdnch a v Kongresu nadmrn zastoupeny, potom to mus bt na zklad pesvden, e zemdlci maj v prmru nzk pjmy. I kdyby to byla pravda, nedosahuje podpora cen zemdlskch produkt zamlenho elu pomoci zemdlcm, kte pomoc potebuj. Prospch je v prvn ad nepmo mrn poteb, protoe je proporcionln mnostv, prodanmu na trhu. Nejene chud farm prod na trhu mn ne zmon, ale vt st svho pjmu dostv v podob produkt, kter vypstoval pro vlastn spotebu, a tch se zvhodnn netk. Za druh, pokud vbec tento program zemdlcm njak prospch pinese, potom je ni ne celkov obnos na program vynaloen. Zjevn to plat pro stky vynaloen na skladovac a podobn nklady, kter se k zemdlcm vbec nedostanou; tmi, kdo z toho maj hlavn prospch, mohou bt ve skutenosti jen dodavatel skladovacch kapacit a zazen. Stejn tak to plat pro stky na nkup zemdlskch produkt. Zemdlci jsou tak nuceni vynakldat dal penze na hnojivo, osiva, stroje apod. Jejich pjem me zvit nanejve to, co zbude. Pnos programu pro zemdlce nadhodnocuje nakonec i tento zstatek ze zbytku, protoe vsledkem fungovn programu bylo, e v zemdlstv zstalo pracovat

157

vce lid, ne kolik by tam jinak pracovalo. Za pedpokladu, e vbec njak zstane, je pro n istm pnosem rozdl mezi tm, co mohou vydlat v zemdlstv pi fungovn programu cenov podpory, a mezi tm, co by mohli vydlat jinde. Hlavnm vsledkem tohoto programu bylo, e pouze zvil vstup zemdlstv, ale nezvil pjem na zemdlce. Nkter z nklad tohoto programu jsou tak zejm a znm, e postauje pouze se o nich strun zmnit: spotebitel mus platit dvakrt jednou v podob dan na financovn programu pomoci zemdlcm a po druh za vy ceny potravin; zemdlci byli podrobeni obtnm omezenm a podrobn centralizovan kontrole; nrod byl zaten c se byrokraci. Existuje vak jedna skupina nklad, kter jsou znm mn. Programy na podporu zemdlstv znamenaly hlavn pekku v zahranin politice. Aby bylo mon zachovat domc ceny vy ne ceny svtov, bylo nutn zavst dovozn kvty na dovoz ady produkt. Nevyzpytateln zmny na politiky mly nepzniv a vn dopady na ostatn zem. Vysok cena bavlny stimulovala ostatn zem ke zven jej produkce. Kdy nae vysok cena vedla k neskladovatelnm zsobm bavlny, prodvali jsme bavlnu do zahrani a tm jsme vrobcm, kter jsme naimi pedchozmi kroky pimli ke zven vroby, zpsobili tk ztrty. Seznam podobnch ppad by bylo mon rozit.

Starobn a vdovsk pojitn

Program "socilnho zabezpeen" pat k tm vcem, se ktermi zan tyranie statu quo provdt sv kouzla. Pes kontroverzi, kter doprovzela jeho zahjen, se stal natolik samozejmm, e jeho existence je ji st dle zpochybovna. Znamen vak velmi znateln zsah do ivota znan sti nroda, a to - pokud mohu posoudit - bez njakho ospravedlnn, kter by bylo pesvdiv nejen na liberlnch, ale na jakchkoliv jinch principech. Navrhuji prozkoumat jeho nejrozshlej st, kter se tk vyplcen pspvk starm osobm. Funkn se program znm jako starobn a vdovsk pojitn (SVP) skld ze speciln dan ze mzdy a z vyplcen pspvk osobm, je doshly uritho vku, piem ve pspvk je urovna na zklad vku, v nm se s jejich vyplcenm dan osob zan, jejm postavenm v rodin a pedchozmi vdlky. Analyticky vzato se SVP skld ze t oddlitelnch prvk: 1. Poadavek, e si mus irok skupina lid zakoupit specifick dchod, tj. povinn starobn zaopaten.

158

2. Poadavek, e tento d c h o d mus bt zakoupen od sttu, ili znrodnn jeho poskytovn. 3. Schma perozdlen pjm (pokud jde o hodnotu dchodu, na nj maj lid nrok, zapoj-li se do systmu) neodpovd danm, kter budou platit. Tyto prvky nemus bt nezbytn kombinovny. Kadmu jednotlivci me bt umonno kupovat si d c h o d od soukromch firem, mohou vak bt i dni, aby si urit dchod zakoupili. Vlda se v tto oblasti me angaovat a prodvat dchody, ani by nutila jednotlivce kupovat si specifickou formu dchodu, a me poadovat na podnikatelch samostatnost. Vlda se navc me angaovat v perozdlovn bez pouit nstroje dchod, co tak dl. Zvame postupn kad z tchto prvk, abychom vidli, zda a do jak mry mohou bt ospravedlnny. Jsem pesvden, e zvaovn v obrcenm poad nai analzu usnadn. 1. Perozdlen p j m . Souasn program SVP zahrnuje dva hlavn druhy perozdlen: 1) od tch, kte v rmci SVP zskvaj, k ostatnm; 2) od daovch poplatnk obecn smrem k tm, kdo zskvaj v rmci SVP. Prvn druh perozdlen je pedevm perozdlen od tch, kdo se zapojili do systmu relativn mlad, k tm, kdo se zapojili ve starm vku. Druh skupina dostv a po uritou dobu bude dostvat vyplcenou vt stku, ne by bylo mon zakoupit z dan, kter zaplatila. Ti, kdo se zapojili do systmu v mladm vku, budou dostvat pi souasnm systmu zdann a vyplcen dvek naopak vrazn mn. Nevidm liberln ani dn jin dvody, na jejich zklad by bylo mon toto konkrtn perozdlovn obhajovat. Dotace pjemcm dchod nezvis toti na jejich chudob nebo bohatstv. Zmon lovk dostv stejn tolik jako chud. Da, ze kter jsou dotace placeny, je pauln da i pro nejvy pjmy. Pedstavuje mnohem vt proporci z nich ne vych pjm. Jak ospravedlnn si lze pedstavit pro zdann mladch, aby bylo mon dotovat star bez ohledu na jejich ekonomick postaven; i pro zaveden za tmto elem vy mry zdann nich pjm ve srovnn s vymi; i snad pro zskn prostedk na vyplcen dotac zdannm mezd. Druh druh perozdlovn vznik z dvodu nepravdpodobnosti plnho samofinancovn systmu. V obdob, kdy bylo zapojeno hodn tch, kte platili dan, a mal poet ml nrok na vyplcen dvek, se zdlo, e je systm samostatn a skuten dosahoval pebytku. Toto zdn ale souviselo se zanedbnm hromadn zvazk vi osobm, kter platily da. Je pochybn, zda placen dan postaovaly k hrad

159

nahromadnch zvazk. Mnoz odbornci dokonce prohlauj, e dotace budou potebn i pi fungovn systmu na hotovostnm zklad. A takov dotace byly obecn v podobnch systmech v ostatnch zemch poadovny. Jedn se o vysoce technickou otzku, o kter zde nememe a nemusme diskutovat a ohledn kter mohou existovat skuten upmn rozdly v nzorech. Pro nae ely zcela posta poloit si hypotetickou otzku, zda lze dotaci ze strany obecnho daovho poplatnka ospravedlnit, je-li poadovna. Nevidm dn dvod, na jeho zklad by takov dotace mohla bt ospravedlnna. Meme chtt pomoci chudm lidem. Je njak dvod pomhat lidem bez ohledu na to, zda jsou bohat i chud, jenom z t o h o dvodu, e nhodou dosahuj uritho vku? Nejedn se o zcela nhodn perozdlovn? Jedin argument k ospravedlnn perozdlovn plynoucho ze SVP, se kterm jsem se kdy setkal, je takov, e ho povauji navzdory irokmu pouvn za naprosto nemorln. Tento argument zn, e navzdory znanmu prvku arbitrrnosti pomh perozdlovn v rmci SVP v prmru vce lidem s nzkmi ne s vymi pjmy; e by bylo lep realizovat toto perozdlovn efektivnji, ale e by spolenost pm perozdlovn neodhlasovala, akoliv by ho odhlasovala jako soust balku opaten socilnho zabezpeen. Tento argument ve sv podstat k, e pedloenm opaten ve falenm pevleku lze spolenost obalamutit, aby odhlasovala opaten, proti nmu se stav. Nen teba dodvat, e takto argumentuj lid, kte nejhlasitji odsuzuj "zavdjc" obchodn reklamu! 3 9 ) 2. Z n r o d n n d c h o d o v h o pojitn. Pedpokldejme, e perozdlovn se vyhneme poadavkem, aby kad osoba platila sama d c h o d , kter bude dostvat, samozejm v tom smyslu, e pojistka postauje k hrad souasn hodnoty dchodu, piem v vahu se bere jak mrtnost, tak vnosy z rok. Jak m potom ospravedlnn poadavek, aby dchodov pojitn zakoupila od vldnho koncernu. M li bt dosaeno perozdlen, mus bt pouita moc vldy zdaovat. Pokud vak perozdlen nem bt soust programu - a jak jsme prv vidli, je velice obtn ho ospravedlnit - pro neumonit jednotlivcm, kte si to pej, aby si dchodov pojitn koupili od soukrom firmy. Blzkou analogii pedstavuj zkony stt, kter vyaduj povinn zakoupen automobilovho pojitn. Pokud vm, dn stt, kter takov zkon vydal, nem ani sttn pojiovnu, nato pak aby nutil majitele automobil zakoupit si pojistku u vldnho adu.

160

Jako mon argument pro znrodnn dchodovho pojitn nemohou slouit ani spory z rozsahu. Pokud existuj a vlda zalo podnik uren k prodeji kontrakt, me bt dky sv velikosti schopen prodvat pod cenou svch konkurent. V takovm ppad zsk tuto oblast podnikn bez donucen. Pokud neme prodvat za cenu ni ne konkurence, potom pravdpodobn spory z rozsahu neexistuj nebo nejsou dostaten velk na to, aby pekonaly neekonominost vldnch operac. Jednou z monch vhod znrodnn poskytovn dchodovho pojitn je snadnj vynucen povinnho zakoupen dchodovho pojitn. Tato vhoda se vak zd bt dosti nepatrn. Bylo by snadn vymyslet jin alternativn administrativn uspodn - nap. vyadovat na jednotlivcch, aby spolu se svm daovm piznnm pedkldali kopii stvrzenky za spltku pojistky, nebo aby zamstnavatel museli potvrdit, e tuto pojistku zamstnanci zaplatili. Ve srovnn se souasnm uspodnm by administrativn problmy byly urit men. Zd se, e nklady znrodnn zcela jasn pevyuj jakoukoliv takovou nepatrnou vhodu. Podobn jako jinde i v tto oblasti by individuln svoboda volby a konkurence soukromch podnik podporovala zlepovn dostupnch druh kontrakt, rznorodost a diverzifikovanost vyhovujc individulnm potebm. Na politick rovni by existoval zejm zisk ze zamezen expanze rozsahu vldn aktivity a nepm hrozby pro svobodu, kter z kad takov expanze plyne. Charakter existujcho programu nese s sebou nkter mn zejm politick nklady. Tyto problmy se staly velmi sloit a komplexn. Laik asto nen kompetentn, aby je posoudil. Znrodnn znamen, e ada "odbornk" se stane zamstnanci znrodnnho systmu, nebo e ada lid na univerzitch je s nm zce spojena. Zanou nevyhnuteln podporovat jeho expanzi a rychle dodvm, e nikoliv z zkho vlastnho zjmu, ale protoe funguj v rmci, ve kterm povauj vldn sprvu za danou a jsou obeznmeni pouze s jejmi technikami. Ve Spojench sttech dosud situaci mrnila pouze existence soukromch pojioven, kter se vnovaly podobnm innostem. V dsledku technickho charakteru jejich kolu a tm monopolnho postaven jejich odbornk se stv inn kontrola operac takovch ad, jako je Sprva socilnho pojitn, ze strany Kongresu nemon. Stvaj se autonomnmi orgny, jejich nvrhy vtinou Kongres odkv. Schopn a ambicizn lid, kte dlaj v tchto orgnech svoji kariru, samozejm usiluj o rozen rozsahu svch ad a je krajn obtn jim v t o m zabrnit. eknou-li odbornci ano, kdo je kompetentn ci ne? Byli jsme svdky toho, jak byla zapojovna do systmu socilnho zabezpeen

161

stle vt st obyvatelstva a nyn, kdy existuje mlo monost dal expanze v tomto smru, jsme svdky vvoje smrem k roziovn potu program, jako nap. o program lkask pe. Dospvm k zvru, e argument proti znrodnn dchodovho pojitn je obzvlt siln a t o nejen na zklad liberlnch princip, ale i na zklad hodnot zastvanch stoupenci sttu blahobytu. Jsou-li pesvdeni, e vlda me poskytnout danou slubu lpe ne trh, mli by souhlasit s tm, aby vlda soutila voln pi poskytovn dchodovho pojitn se soukrommi podniky. Pokud maj pravdu, bude vldn podnik prosperovat. Pokud se ml, bude blahobyt lid zven tm, e maj k dispozici soukromou alternativu. Pokud to mohu posoudit, na zsad znrodnn poskytovn dchodovho pojitn me trvat jen doktrinsk socialista i nkdo, kdo v v centrln kontrolu samu o sob. 3. Povinn z a k o u p e n d c h o d o v h o pojitn. Kdy jsme se probrali adou drobnost, meme se nyn podvat na hlavn problm - donucovn jednotlivc, aby st svho bnho pjmu pouili k zakoupen dchodovho pojitn pro zabezpeen ve st. Jedno z monch ospravedlnn takovho donucen je ist paternalistick. Kdyby lid chtli, mohli by se individuln rozhodnout uinit to, co na nich jako na skupin zkon vyaduje. Oddlen jsou vak krtkozrac a neprozeteln. "My" vme lpe ne "oni", e je v jejich vlastnm zjmu, aby byli ve st zaopateni vce, ne jak by se zaopatili dobrovoln. Nememe je pesvdit jednotliv, ale meme pesvdit 51 % i vce, aby pinutili ostatn dlat to, co je pro jejich dobro. Tento paternalismus se tk zodpovdnch lid a nelze ho tud omlouvat ani zjmem o dti nebo blzny. Takov postoj je vnitn logick a konzistentn. Pesvden paternalista, kter ho zastv, neme bt od svch zmr odrazen usvdenm, e dl logickou chybu. Pedstavuje naeho oponenta na zklad principu - nen jednodue svedenm lovkem s dobrmi mysly. V zsad v v dikttorstv, sice benevolentn a mon na zklad vtiny, ale nicmn dikttorstv. Ti z ns, kte v ve svobodu, mus rovn vit ve svobodu jednotlivc dlat vlastn chyby. Pokud lovk vdom dv pednost t pro dneek, pouvat sv zdroje pro souasnou zbavu a vdom si vol etrn st, jak mme prvo mu v tom brnit? Meme s nm diskutovat, pesvdovat ho, e se ml, ale mme prvo pout donucen, abychom mu zabrnili dlat to, k emu se rozhodl? Neexistuje monost, e on m pravdu a my se mlme? Charakteristickm znakem stoupence svobody je pokora, u paternalisty je to arogance.

162

Mlo lid je naprostmi paternalisty. Pokud je pozorn zkoumme na dennm svtle, je to nejmn atraktivn postoj. Paternalistick argument vak sehrl pi zavdn podobnch opaten, jako je sociln zabezpeen, tak velkou lohu, e stoj za to prozkoumat ho explicitn. Monm ospravedlnnm povinnho zakoupen dchodovho pojitn na zklad liberlnch princip je, e neprozeteln nebudou trpt dsledky svho vlastnho jednn, ale budou pedstavovat nklady pro jin. Nemli bychom pr bt ochotni pihlet, jak trp nuzn chudci v bd. Mli bychom jim pomhat soukromou a veejnou dobroinnost. lovk, kter se nezaopat pro st, se stane veejnm svencem. Pinutit ho k zakoupen dchodovho pojitn nen oprvnn na zklad jeho dobra, ale dobra ns ostatnch. Vha tohoto argumentu zvis na konkrtnch skutenostech. Pokud by se pi existenci povinnho dchodovho pojitn stalo 9 0 % obyvatelstva ve vku 65 let svenci spolenosti, ml by tento argument znanou vhu. Pokud by lo pouze o 1 % , neml by vhu dnou. Pro by mla bt omezovna svoboda 9 9 % obyvatel, aby se zamezilo nkladm, kter by pro spolenost znamenalo zbvajc 1 %? Pesvden, e pokud by znan st obyvatelstva nebyla pinucena k zakoupen dchodovho pojitn, stala by se svencem spolenosti, vdilo v dob vzniku SVP za svou pijatelnost "Velk depresi". V kadm roce od roku 1931 a do roku 1940 byla jedna sedmina pracovn sly nezamstnan a nezamstananost postihovala v mnohem vt me star pracovnky. To byla nov zkuenost, kter se od t doby nikdy neopakovala. Nedolo k tomu z dvodu, e by lid byli neprozeteln a e by se nepojistili na st. Jak jsme vidli, byl to dsledek chybnho postupu vldy. Pokud SVP vbec me bt lkem, potom pro zcela odlinou nemoc, a to nemoc, se kterou nemme dnou zkuenost. Nezamstnanost 30. let samozejm nastolila zvan problm odstrann nesnz a znanho rstu potu lid, o kter se musela spolenost starat. Nejvtm problmem vak v dnm ppad nebyli sta lid. Na pomoc byli odkzni mnoz lid v produktivnm vku. A stl roziovn SVP a do dnenho stavu, kdy pobr pspvky vce ne estnct milion lid, nezabrnilo rstu potu lid, kte pijmaj veejnou pomoc. Zpsob, jak se o star osoby star soukrom sektor, se v prbhu asu znan zmnil. Jednu dobu byly hlavnm dvodem, pro se lid zaopatovali pro st, dti. Jak spolenost zbohatla, zpsoby se zmnily. Odpovdnost dt za pi o jejich rodie poklesla a stle vce lid se zaopatuje pro st hromadnm majetku nebo zskvnm soukromch

163

penzijnch pojistek. V posledn dob se urychlil rozvoj penzijnch projekt mimo SVP. Nkte pozorovatel se dokonce domnvaj, e pokraovn souasnch trend st do vzniku spolenosti, kde velk st lid ve svm produktivnm vku skrbl, aby ve st mli ivotn rove vy ne kdykoliv pedtm. Nkte z ns mohou povaovat takov trend za zvrcen, ale nech se prosazuje, odr-li preference spolenosti. Povinn dchodov pojitn znamenalo tud vysok nklady a mal zisk. Zbavilo ns vechny kontroly nad znanou st pjm, kterou jsme museli vnovat uritmu elu - toti zakoupen dchodovho pojitn, a to uritm zpsobem, od sttnho podniku. Brnilo konkurenci pi prodeji dchodovho pojitn a rozvoji rznch zpsob zaopaten ve st. Vytvoilo rozshlou byrokracii, kter m tencenci rst dky tomu, na em se iv, a roziovat svoji psobnost z jedn oblasti naeho ivota do jin. A to ve s clem vyhnout se nebezpe, e by se spolenost musela starat o nkolik lid.

164

Kapitola XII Zmrnn chudoby

Mimodn hospodsk rst, kterho byly zpadn zem svdkem bhem poslednch dvou stalet, a rozshl rozdlen prospchu ze svobodnho podnikn znan omezily v kapitalistickch zemch Zpadu chudobu v kadm absolutnm smyslu. Chudoba je vak sten relativn pojem. I v tchto zemch existuje zjevn mnoho lid ijcch v podmnkch, kter zbytek z ns oznauje za chudobu. Jednm ze zdroj pomoci a v mnoha ohledech nejvce doucm, je soukrom dobroinnost. Stoj za povimnut, e v dobch nejvtho rozmachu laissez-faire (v polovin a ke konci devatenctho stolet) byla Velk Britnie a Spojen stty svdkem mimodnho rstu potu soukromch charitativnch organizac a instituc. Jeden z hlavnch nklad rstu vldnch aktivit na podporu blahobytu pedstavoval odpovdajc pokles soukromch dobroinnch aktivit. Lze argumentovat, e soukrom dobroinnost je nepostaujc, protoe z n maj prospch jin lid ne ti, kte dary poskytuj - opt jde o efekt sousedstv. Pohled na chudobu mi nedl dobe. Z jejho zmrnn mm uitek, ale tento uitek mm stejn bez ohledu na to, zda platm za zmrnn chudoby sm nebo nkdo jin. Uitek z dobroinnosti jinch lid pechz tud sten i na m. Jinak eeno, vichni z ns mohou bt ochotni ke zmrnn chudoby pispt za pedpokladu, e tak uin ostatn. Pokud tuto jistotu mt nebudeme, me se stt, e nemusme bt ochotni pispt stejnou stkou. V malch komunitch me bt tlak veejnosti postaujc k t o m u , aby byla tato podmnka splnna i pro soukromou innost. Ve velkch neosobnch komunitch, kter zanaj v na spolenosti stle vce pevldat, to je mnohem obtnj. Pedpokldejme, e pijmeme tuto argumentaci pro zdvodnn vldnch krok ke zmrnn chudoby, spovajcch ve stanoven spodn pstupn hranice ivotn rovn len spolenosti. Zstv vak otzka, jak a kde tuto hranici vymezit. Mimo rozsahu zdann nevidm dnou jinou cestu, jak rozhodnout, "kolik" jsme (m myslm velkou vtinu z ns) ochotni na tyto ely vnovat. Otzka "jak" ponechv pro spekulaci vt prostor. Dv vci se zdaj bt jasn. Za prv, pokud je clem zmrnit chudobu, mli bychom mt program zamen na pomoc chudm. Existuje spousta dvod, pro pomoci chudmu lovku, kter je nhodou zemdlcem -

165

nikoliv proto, e je zemdlec, ale proto, e je chud. Program by ml bt tedy zamen na pomoc lidem jako "lidem", nikoliv jako lenm urit vkov skupiny nebo pslunkm uritho povoln i lidem s uritmi mzdami nebo pslunkm uritch odborovch organizac nebo odvtv. Tuto vadu maj programy pomoci zemdlcm, obecn starobn pspvky, zkony o minimlnch mzdch, zkony zvhodujc odbory, tarify, poskytovn licenc pro vkon emesla i povoln a cel ada dalch. Za druh, pestoe program funguje prostednictvm trhu, neml by ho naruovat a brnit mu ve fungovn. Tuto vadu maj cenov podpory, zkony o minimlnch mzdch, tarify apod. Negativn da pedstavuje uspodn, kter se nabz na ist mechanickch zkladech. V souasn dob in minimln ve pjmu, kter nespad pod federln zdann pjm, 600 USD na osobu (plus minimln pauln odpoet 10%). Pokud dostane jednotlivec 100 USD zdanitelnho pjmu (tj. pjem 100 USD navc nad hranici nezdannho pjmu a odpot), plat da. Podle tohoto nvrhu by v ppad, e by jeho zdaniteln pjem pedstavoval minimln nezdannou vi s odpoty minus 100 USD, platil zpornou da, to znamen, e by dostal dotaci. Kdyby mra dotace byla nap. 5 0 % , dostal by 50 USD. Kdyby neml vbec dn pjem a pro jednoduchost ani dn odpoty a mra dotace by byla konstantn, dostal by 300 USD. Kdyby ml njak odeitateln poloky (nap. vdaje za lkae), take jeho pjem snen o odpoty by byl zporn jet ped odetenm minimln zdaniteln stky, mohl by dostat jet vce. Pro pjmy, kter jsou vy ne minimln stka osvobozen od dan, me bt mra dotac samozejm odstupovna stejn tak jako je odstupovna mra zdann. Takto by bylo mon urit rove, pod kterou by se nesml dn pjem (definovan nyn tak, e zahrnuje dotaci) dostat. V naem jednoduchm pklad by tud nesml poklesnout pod 300 USD. Pesn stanoven hranice by zviselo na t o m , co si spolenost me dovolit. Vhody tohoto uspodn jsou zejm. Je zamen konkrtn na problm chudoby. Pomoc poskytuje jednotlivci nejuitenjm zpsobem, toti v hotovosti. Jedn se o uspodn obecn a me nahradit adu nyn existujcch specilnch opaten. Pesn vymezuje nklady, kter spolenost nese. Funguje mimo trh. Podobn jako ostatn opaten ke zmrnn chudoby sniuje zjem tch, jim je ureno, aby si pomohli sami, ale na rozdl od systmu, v nm by byl nahrazovn pjem a do urit chybjc ve, neodstrauje tento zjem pln. Dodaten vydlan dolar navc pedstavuje vdy vce penz pro vlastn vdaje.

166

Urit by existovaly administrativn problmy, ale pokud vbec pedstavuj nevhodu, jedn se o nevhodu men. Tento systm by mohl zapadnout pmo do naeho souasnho daovho systmu a mohl by bt spravovn zrove. Souasn daov systm pokrv adu osob dostvajcch pjem a vedlejm dsledkem nezbytnosti pokrt vechny by bylo zlepen provozovn souasn dchodov dan. Jet podstatnj je skutenost, e kdyby tento systm nahradil souasn neuspodan opaten zamen na dosaen stejnho cle, celkov administrativn bemeno by se urit snilo. Nkolik jednoduchch propot rovn ukazuje, e ve srovnn s existujcm souborem opaten by tento nvrh mohl bt mnohem mn nkladn pokud jde o penn vdaje, nato pak, pokud jde o stupe vldn intervence. Tyto propoty mohou rovn slouit jako ukzka toho, jak neekonomick jsou nae opaten oznaovan za "pomoc chudm". V roce 1961 vynaloila vlda (na federln, sttn a mstn rovni) v podob pmch socilnch plateb a program veho druhu asi 33 mld. USD. Jednalo se o programy pomoci starm lidem, pspvky na sociln zabezpeen, pomoc zvislm dtem, obecnou pomoc, podporu cen zemdlskch produkt, veejnou bytovou vstavbu atd. 4 0 ) Pi tchto propotech jsem vylouil pspvky vlenm veternm. Rovn jsem nebral v vahu pm a nepm nklady takovch opaten, jako jsou zkony o minimln mzd, tarify, poskytovn licenc apod., nebo nklady spojen s poskytovnm veejnch zdravotnch slueb, sttn a mstn vdaje na nemocnice, stavy pro duevn chor aj. Ve Spojench sttech existuje zhruba 57 milion spotebitelskch jednotek (samostatnch jednotlivc a domcnosti). Vdaje v roce 1961 ve vi 33 mld. USD by umoovaly financovn pmch pspvk v hotovosti pro 1 0 % spotebitelskch jednotek s nejnimi pjmy ve vi tm 6000 USD na spotebitelskou jednotku. Takov pspvky by zvily jejich pjem nad prmrnou rove vech jednotek ve Spojench sttech. Anebo by s tmito vdaji bylo mon financovat pomoc ve vi 3000 USD pro 2 0 % spotebitelskch jednotek s nejnimi pjmy. I kdybychom li tak daleko jako autoi "Novho dlu" a tvrdili, e jedna tetina obyvatelstva je patn ivena, oblkna a patn bydl, financovaly by vdaje z roku 1961 pomoc ve vi tm 2000 USD na spotebitelskou jednotku - co je pot, vezmeme-li v vahu zmnu cenov hladiny, zhruba ve pjmu, kter oddlovala uprosted 30. let tetinu obyvatelstva s nejnimi pjmy od dvou tetin s vymi. Po zohlednn rozdl cenov hladiny m dnes tak nzk pjem jako mla ve 30. letech nejni tetina mn ne jedna osmina spotebitelskch jednotek.

167

I pi dosti volnm vkladu je jasn, e se jedn o mnohem marnotratnj programy ne jak by bylo mono ospravedlnit na zklad "zmrovn chudoby". Program, kter by zvil pjem 20% spotebitelskch jednotek s nejnimi pjmy tak, aby doshly rovn nejnich pjm ostatnch, by nestl ani polovinu toho, co stoj dnes. Hlavn nevhodou navrhovan negativn dchodov dan jsou jej politick dsledky. Negativn dchodov da vede ke vzniku systmu, v nm jsou nkte zdanni, aby platili dotace ostatnm. A pedpokldejme, e tito ostatn maj hlas. Existuje vdy nebezpe, e msto toho, aby tato da byla uspodnm, v nm se pevn vtina obyvatelstva z vlastn vle zdan, aby pomohla neastn menin, bude pemnna v systm, ve kterm vtina pesune dan ke svmu prospchu na meninu, je je platit nechce. Protoe nvrh in tento proces natolik zjevn, je toto nebezpe mon vt ne u ostatnch opaten. Nevidm jin een tohoto problmu, ne spolehnut se na sebekze a na dobrou vli voli. Dicey, kter v roce 1914 psal o podobnm problmu - o britskm penzijnm systmu, uvdl: "Rozumn a benevolentn lovk si jist me poloit otzku, zda Anglie jako celek zsk, bude-li uzkonno, e pomoc v chudob v podob dchodu me bt nrokovna pouze v ppad, e se vzd jej pjemce prva kandidovat za poslance. 4 1 ) Zkuenost s nzory na otzku, kterou Dicey postavil, mus bt ve Velk Britnii doposud povaovna za smenou. Anglie zavedla veobecn volebn prvo, ani by o nj pipravila bu dchodce nebo ostatn pjemce pomoci od sttu. A dolo ke znanmu rozmachu zdann jednch ve prospch druhch, co muselo bt jist povaovno za brzdu rstu britsk ekonomiky a nakonec mohlo vst k tomu, e vtina z tch, kdo se domnvali, e z tohoto systmu mli njak prospch, vlastn dn nemli. Tato opaten vak, alespo doposud, nevedla ve Velk Britnii k potlaen svobod i jejho pevn kapitalistickho systmu. A mnohem dleitj je, e se objevily urit znmky zvratu a na stran voli se zaala projevovat urit sebekze.

Liberalismus a egalitstv
Podstatou liberln filosofie je vra v dstojnost jednotlivce, v jeho svobodu realizovat vtinu svch schopnost a pleitost podle vlastnch rozhodnut pouze s tou podmnkou, e neomezuje svobodu ostatnch dlat tot. Z toho plyne pesvden o rovnosti lid v jednom smyslu a o jejich nerovnosti v jinm. Kad lovk m stejn prvo na svobodu. Jedn se o dleit a zkladn prvo prv z toho dvodu, e lid jsou odlin a jeden

168

lovk bude chtt nakldat se svoj svobodou jinak ne ostatn, piem tento jedinec me pispt vce ne jin k obecn kultue spolenosti, v n ije mnoho lid. Liberl bude tud oste rozliovat mezi rovnost prv a pleitost na jedn stran a materiln rovnost i rovnost pjm na stran druh. Me vtat skutenost, e svobodn spolenost m ve skutenosti tendenci smovat k vt materiln rovnosti ne kterkoliv jin doposud vyzkouen uspodn. Bude to vak povaovat za douc vedlej produkt svobodn spolenosti, nikoliv za jej hlavn ospravedlnn. Bude vtat opaten, kter podporuj svobodu i rovnost, jako nap. opaten k odstrann monopoln moci a ke zlepen fungovn trhu. Soukromou dobroinnost zamenou na p o m o c mn astnm bude povaovat za pimen pouit tto svobody. A me schvalovat sttn kroky ke zmrnn chudoby jako innj zpsob, kterm me velk st spolenosti doshnout spolenho cle. Uin tak ale s ltost, e nahradil dobrovoln jednn povinnm. Takto si bude ponat i egalit. Ten ale bude chtt jt dle. Bude obhajovat, aby se bralo jednm a dvalo druhm, a to nikoliv jako innj prostedek, na jeho zklad mohou "nkte" doshnout cle, jeho doshnout chtj, ale na zklad "spravedlnosti". V tomto bod se dostv rovnost se svobodou do ostrho konfliktu a je nutn se rozhodnout. Nelze bt zrove egalitem v tomto smyslu a liberlem.

169

Zvr
Ve 20. a 30. letech tohoto stolet byli intelektulov ve Spojench sttech v pevn me pesvdeni, e kapitalismus je nedokonal systm, omezujc ekonomick blahobyt a tud i svobodu, a e nadje pro budoucnost le ve vt me uven kontroly hospodskch zleitost politickmi orgny. K pemn intelektul nedolo na zklad pklad z njak skuten kolektivistick spolenosti, akoliv bezpochyby zaloenm komunistick spolenosti v Rusku a znanmi nadjemi, kter byly do n vkldny, byla znan urychlena. Pemny intelektul bylo dosaeno srovnvnm existujcho stavu se vemi jeho stvajcmi nespravedlnostmi a vadami s hypotetickm stavem, jak by mohl bt. Skutenost byla porovnvna s idelem. V t dob mnoho jinch monost neexistovalo. Je pravda, e lidstvo prodlalo mnoh epochy centralizovan kontroly a detailnho zasahovn sttu do hospodskch zleitost. Dolo vak k revoluci v oblasti politiky, vdy a technologie. Bylo argumentovno, e demokratickou politickou strukturou, modernmi nstroji a modern vdou na t o m meme bt urit mnohem lpe, ne to bylo mon dve. Postoje tto doby s nmi stle petrvvaj. Stle existuje sklon povaovat kad vldn zsah za douc, pipisovat vechna zla trhu a hodnotit nov nvrhy vldnoucch zsah v jejich ideln podob tak, jak by mohly fungovat, kdyby je uskuteovali schopn a nezainteresovan lid, kte nejsou pod tlakem specilnch zjmovch skupin. Zastnci omezen vldy a svobodnho podnikn jsou stle v defenziv. Podmnky se vak zmnily. Nyn mme s vldnmi zsahy nkolik destek let zkuenost. Nen ji nezbytn srovnvat trh, tak jak skuten funguje, a vldn zsahy, jak by mohly fungovat v ideln podob. Meme srovnvat skutenost se skutenost. Pokud tak uinme, je zejm, e jakkoliv je bezpochyby velk rozdl mezi skutenm fungovnm trhu a jeho fungovnm v idelnm stavu, je to prakticky zanedbateln v porovnn s rozdlem mezi skutenmi nsledky vldnch zsah a jejich zamlenmi inky. Kdo me nyn spatovat njakou velkou nadji pro rozvoj svobody a dstojnosti lovka v rozshlm tlaku a despotismu, kter panuje v Rusku? Marx a Engels napsali v Komunistickm manifestu: "Proleti nemohou nic ztratit, jen sv okovy. Dobt vak mohou cel svt". Kdo by dnes mohl povaovat okovy prolet v Sovtskm svazu za slab ne okovy prolet ve Spojench sttech, Velk Britnii, Francii, Nmecku i v jakmkoliv zpadnm sttu?

170

Podvejme se ble d o m . Kter z velkch "reforem" minulch desetilet doshla svho cle? Uskutenily se dobr zmry reformtor? Regulace eleznin pepravy, kter mla chrnit spotebitele, se rychle stala nstrojem, s jeho pomoc se mohou eleznice chrnit ped konkurenc ze strany nov se objevujcch konkurent, samozejm na nklady spotebitele. Dchodov da, kter zpotku byla pijata s nzkmi sazbami a pozdji byla pouvna jako prostedek perozdlen pjm ve prospch skupin s nimi pjmy, se stala pozltkem zakrvajcm nedostatky a uinila na pape vysoce odstupovan daov sazby znan neinnmi. Pauln da 2 3 , 5 % pro souasn zdaniteln pjem by pinesla stejn daov pjmy, jako souasn daov sazby odstupovan od 20 do 9 1 % . Dchodov da, kter mla pvodn omezit nerovnost a podporovat rozptlen bohatstv, ve skutenosti podporovala reinvestovn zisk spolenost, m napomhala rstu velkch korporac, naruovala fungovn trhu kapitlu a odrazovala od zakldn novch podnik. Mnov reformy, kter mly podporovat stabilitu hospodsk aktivity a cen, aktivovaly bhem prvn svtov vlky a po n inflaci a vedly tud k vymu stupni nestability, ne jak existoval pedtm. Mnov ady, kter byly zaloeny, nesou hlavn zodpovdnost za to, e vn hospodsk pokles pemnily v katastrofu "Velk deprese" z let 19291933. Systm, kter byl zaloen s clem zabrnit bankovnm panikm, vyvolal nejvnj bankovn paniku v americk historii. Zemdlsk program, kter zamlel pomoci chudm zemdlcm a odstranit to, co bylo povaovno za nejvnj naruen organizace zemdlstv, se stal nrodnm skandlem, vedl k pltvn veejnmi prostedky, k naruovn alokace zdroj, k upevnn stle tivj a podrobn kontroly zemdlc, k vnmu zasahovn do americk zahranin politiky a nadto uinil jen mlo pro to, aby chudm zemdlcm pomohl. Program bytov vstavby, kter si kladl za cl zlepit podmnky bydlen pro chud, snit kriminalitu mldee a pispt k odstrann mstskch chudinskch tvrt, zhoril podmnky bydlen chudch, pispl ke zven kriminality mldee a vedl k rozen zpustlch mstskch tvrt. Ve 30. letech pedstavovalo slovo "prce" pro intelektuln spoleenstv synonymum "odbor". Vra v istotu a ctnost odbor byla stavna na rove ve v domov a matestv. Byla pijata ada zkon na podporu odbor a "spravedlivch" pracovnch vztah. Odbory nabvaly na sle. V 50. letech byly "odbory" tm nadvkou; nebyly ji synonymem "prce", nebyly ji automaticky povaovny za andly.

171

Opaten socilnho zabezpeen byla pijata, aby uinila z pijet pomoci prvo a aby odstranila potebu pm pomoci a podpory. Nyn dostvaj dvky socilnho zabezpeen miliony lid. Penn prostedky na financovn podpory vak rostou a stky vynaloen na pmou pomoc dosahuj zvratn ve. Seznam lze snadno prodlouit: program vkupu stbra ve 30. letech, projekty veejnch elektrren, programy zahranin pomoci v povlench letech, Federln komise spoj, programy rozvoje mst, programy vytven rezerv a mnoh ostatn mly inky, kter se od zamlench velmi liily a zpravidla byly opan. Existovalo nkolik vjimek. Expresn vlaky kiujc zemi, obrovsk hrze spoutvajc velk eky, druice krouc na obn drze okolo Zem, to ve jsou znaky schopnosti vldy ovldat obrovsk zdroje. kolsk systm se vemi jeho problmy a vadami a se vemi monostmi zlepit sv fungovn umonnm vt psobnosti trnm silm rozil pleitosti pstupn mladm Amerianm a pispl k rozen svobody. Je svdectvm veejn orientovanho sil desetitisc tch, kte pracovali v mstnch kolskch vborech, a ochoty veejnosti nst tk daov bemeno kvli tomu, co povaovali za spoleensky prospn. Shermanv antitrustov zkon prospl - navzdory vem problmm s podrobnm dodrovnm - samotnou svoj existenc konkurenci. Veejn lkask pe pispla k omezen infeknch onemocnn. Charitativn opaten snila utrpen a nesnze. Mstn ady asto poskytly zazen, kter jsou pro ivot obc nezbytn. Byl dodrovn zkon a podek, akoliv v mnoha velkch mstech nebylo vyhovujc ani vykonvn tto zkladn funkce vldy. Jako obyvatel Chicaga hovom z vlastn zkuenosti. Pokud by mla bt sestavena rozvaha, lze sotva pochybovat, e historie je ponur. Znan st novch podnik, do kterch se v poslednch desetiletch vlda pustila, svho cle nedoshla. Pokrok ve Spojench sttech dle pokraoval. Jejich oban jsou lpe iveni a aceni, lpe bydl a maj k dispozici lep dopravu, tdn a sociln rozdly se zmenily, snilo se znevhodnn meninovch skupin. Mlovmi kroky se rozvjela vzdlanost obyvatelstva. To ve bylo vsledkem iniciativy a snahy jednotlivc, spolupracujcch prostednictvm volnho trhu. Vldn opaten tomuto rozvoji nepomhala, ale pekela. Tyto zsahy jsme si mohli dovolit a pekonat je jen dky mimodn plodnosti trhu. Neviditeln ruka napomhajc pokroku byla mocnj ne viditeln ruka zptnho pohybu. Je to nhoda, e se tolik vldnch reforem v poslednch desetiletch zhatilo, e se pemnily zn nadje v popel? Je tomu tak jednodue proto, e byly chybn detaily program?

172

Jsem pesvden, e odpov je jednoznan zporn. Hlavn vadou tchto opaten je, e se prostednictvm vldy sna pinutit lidi, aby jednali proti svm bezprostednm zjmm a podporovali tak domnl veobecn zjem. Sna se vyeit to, co je patrn konflikt zjm i rozdl nzor na zjmy nikoliv vytvenm rmce, jen by konflikty odstranil, nebo pesvdovnm lid, aby mli rzn zjmy, ale pinucovnm lid jednat proti jejich vlastnm zjmm. Za hodnoty astnk dosazuj hodnoty vnjch pozorovatel; bu nkte kaj ostatnm, co je pro n dobr, nebo vlda bere jednm, aby dvala druhm. Proti tmto opatenm psob tud jedna z nejsilnjch a nejtvoivjch sil, kterou lovk znal - snaha milion jednotlivc podporovat svj vlastn zjem, t sv ivoty podle svch vlastnch hodnot. To je hlavn d v o d , pro tato opaten mla astji opan ne zamlen inek. Tato snaha je rovn hlavn silou spolenosti a vysvtluje, pro ji vldn regulace nezadusila. Zjmy, o kterch hovom, nejsou pouze zk sobeck zjmy. Pedstavuj naopak celou klu hodnot, kter byly lovku drah a pro kter byl ochoten riskovat i nasadit svj ivot. Nmci, kte pili o ivot v boji proti Hitlerovi, sledovali sv zjmy tak, jak je oni vidli. Tak je tomu i s lidmi, kte vnuj znan as a sil dobroinnm, vzdlvacm a nboenskm innostem. Je pirozen, e takov zjmy nejsou pro vtinu lid hlavn. Je ctnost svobodn spolenosti, e tmto zjmm pesto poskytuje pln prostor a nepodizuje je zkm materilnm zjmm, kter dominuj vtin lidstva. To je dvod, pro jsou kapitalistick spolenosti mn materialistick ne spolenosti socialistick. Pro le ve svtle minulho vvoje pesto dkazn bemeno stle na tch z ns, kte protestuj proti novm vldnm programm a kte se sna omezit ji tak nepatin velkou lohu sttu? Nech za ns odpov Dicey: "Prospn inek sttnho zsahu, pedevm v podob zkonodrstv, je pm, okamit a takkajc viditeln, zatmco jeho patn dsledky jsou postupn a nepm a mimo dohled . . . A n i . . . vtina lid nepoml na to, e by mohli bt sttn inspektoi nekompetentn, nedbal a pleitostn dokonce z k o r u m p o v a n . . . ; mlo je tch, kdo si uvdomuj nepopiratelnou pravdu, e pomoc ze strany sttu ubj svpomoc. Vtina lidstva mus tud tm nezbytn pijmat sttn intervence pzniv. Tento pirozen sklon me bt pouze kompenzovn, existuje-li v dan spolenosti . . . pedpoklad o sprvnosti i nklonnost k individuln svobod, ili k laissez-faire. K vysvtlen rstu zkonodrstv, smujcho k socialismu, tud postauje pouh pokles vry ve svpomoc a e k takovmu poklesu dochz, to je jist." 4 2 )

173

Zachovn a roziovn svobody je dnes ohroovno ze dvou smr. Jedna hrozba je zejm a jasn. Jde o vnj hrozbu pichzejc od zlch mu v Kremlu, kte slibuj, e ns pohb. Druh hrozba je mnohem jemnj. Je to vnitn hrozba, pichzejc od lid dobrch mysl, kte ns chtj reformovat. Nemaj trplivost s pomalost pesvdovn a uvdn pklad, pokud jde o dosaen velkch spoleenskch zmn, kter si pedstavuj, a pi dosahovn svch cl usiluj o pouit sttn moci, piem si dvuj, e to dok. Kdyby vak moc zskali, svch bezprostednch cl by nedoshli a navc by vytvoili kolektivn stt, od nho by v hrze couvli a jeho prvnmi obmi by se sami stali. Koncentrovan moc se nestv nekodnou dky dobrm myslm tch, kdo ji stvoili. Ob hrozby se bohuel navzjem posiluj. I kdybychom se vyhnuli jadernmu peklu, hrozba z Kremlu vyaduje, abychom vnovali znanou st zdroj na nai vojenskou obranu. Dleitost vldy jako kupce tak velk sti naeho vstupu a jako vlunho kupce vrobk mnoha firem a odvtv ji sousteuje v rukou politickch ad nebezpen mnostv hospodsk moci, mn prosted, ve kterm firmy funguj, a kritria relevantn pro podnikatelsk spch. Tmito a jinmi zpsoby ohrouje svobodn trh. Tomuto nebezpe se nememe vyhnout. Zbyten ho vak posilujeme prodluovnm existence souasnch vldnch zsah do oblast, kter nemaj k vojensk ochran nroda dn vztah, a dokonce zahajovnm novch vldnch program - ponaje lkaskou p o star a kone vzkumem Msce. Jak kdysi ekl Adam Smith: "Je mnoho zkzy v nrod." Nae zkladn struktura hodnot a propojen s svobodnch instituc vydr mnoho. Jsem pesvden, e budeme schopni zachovat a roziovat svobodu navzdory velikosti vojenskch program a navzdory ekonomick moci, kter ji je ve Washingtonu koncentrovna. Budeme tak ale schopni uinit pouze tehdy, budeme-li si uvdomovat nebezpe, ped kterm stojme, budeme-li pesvdovat nae spolublin, e svobodn instituce nabzej jistj, by mon po uritou dobu pomalej cestu k dosaen vytyench cl ne donucovac moc sttu. Probleskujc nznaky zmny, kter jsou ji v intelektulnm klimatu zejm, pedstavuj nadjn poselstv.

174

Poznmky
1) Commentary, duben 1978, str. 29-71 2) Joseph Schumpeter, History of Economic Analysis (New York: Oxford University Press, 1954), str. 394 3) A. V. Dicey: Lectures on the Relation between Law and Public Opinion in England during the Nineteenth Century (2. vyd., London: Macmillan & Co., 1914)str.11 4) V 80. letech pestalo dky finannm inovacm a deregulaci bankovn soustavy toto omezen de facto platit - pozn. pekl. 5) A Program for Monetary Stability (New York: Fordham University Press, 1959), str. 4-8 6) Viz A Program for Monetary Stability, Milton Friedman a Anna J. Schwarz, A. Monetary History of United States, 1867-1960 (bude publikovno v Princeton University Press pro National Bureau of Economic Research) 7) A Program for Monetary Stability, op. cit., str. 77-99 8) Je nezbytn upozornit, e se jedn o velmi oehavou otzku, kter zvis na t o m , co je pi odhadovn voln ceny dreno jako konstantn, a to pedevm se zetelem na mnovou lohu zlata. 9) Lze si pedstavit urit vjimky z tohoto tvrzen, ale pokud mohu posoudit, pedstavuj teoretick zvltnosti, nikoliv relevantn praktick monosti. 10) A Program for Monetary Stability (New York: Fordham Univerzity Press, 1959), str. 3. 11) Nkter z vsledk jsou uvedeny v Milton Friedman a David Meiselman, The Relative Stability of Investment Multiplier and Monetary Velocity in the United States, 1896 - 1958 (m bt publikovno Komis pro penze a vr).

177

12) Zdaleka nen tak fantastick, jak se me zdt, e by takovto krok vrazn ovlivnil velikost rodin. Jednm z vysvtlen ni mry porodnosti mezi vymi sociln pjmovmi skupinami me bt docela dobe to, e dti jsou pro n relativn nkladnj ne u rodin z nich pjmovch skupin, ve znan me dky vy rovni koln vchovy, kterou jim poskytuj a jej nklady hrad. 13) Zejm pklad stejnho inku v jin oblasti pedstavuje Britsk nrodn zdravotn sluba. V dsledn a pronikav studii D. S. Lees dosti pesvdiv zjiuje, e "ani by byly vdaje na nrodn zdravotn slubu pli pehnan, byly men, ne k jakm by se pravdpodobn spotebitel rozhodli na svobodnm trhu. Obzvlt alostn byla historie vstavby nemocnic". "Health Through Choice", Hobart Paper 14 ( L o n d o n : Institute od Economic Affairs, 1961), str. 58 14) Viz George J. Stigler, Employment and Compensation in Education (Occassional Paper, . 33, New York: National Bureau of Economic Research, 1950), str. 33 15) Abstrahuji od vdaj na zkladn vzkum. Pouil jsem zkou interpretaci koln vchovy, abych se vyhnul vahm, kter by jejich oblast nepatin rozily. 16) Pouil jsem spe Ohio ne Illinois, protoe od t doby, kdy byl napsn lnek, jeho revidovanou verzi tato kapitola pedstavuje (1953), pijal stt Illinois program poskytovn stipendi uplatnitelnch na soukromch vych kolch a univerzitch v Ohiu, kter pedstavoval sten vykroen tmto smrem. Kalifornie uinila tot. Virginie pijala podobn program na nich rovnch ze zcela odlinch dvod, toti aby obela zruen rasov segregace. Ppad Virginie je diskutovn v kapitole VII. 17) Tento zven vnos me mt jen sten penn podobu; me se rovn skldat z nepennch vhod spojench s povolnm, pro kter odborn vchova jednotlivce piprav. Podobn vak me mt povoln nepenn nklady, se ktermi je nutn jako s nklady investic potat. 18) Podrobnj a pesnj formulaci vah vstupujcch do volby povoln viz Milton Friedman a Simon Kuznets, Income from Independent

178

Professional Practice (New York: National Research, 1945), str. 81-95,118-137

Bureau

of

Economic

19) Viz G. S. Becker, "Underinvestment in College Education?" American Economic Review, Proceedings L (1960), 356-364; T. W. Schultz, "Investment in Human Capital", American Economic Review, LXI (1961), 1-17 20) Navzdory tmto pekkm pro fixn penn pjky jsem se dozvdl, e pedstavovaly znan obvykl prostedek k financovn vzdln ve vdsku, kde byly dajn dostupn za mrn rokov mry. Piblin vysvtlen lze hledat pravdpodobn v nim rozptylu pjm absolvent univerzit ne ve Spojench sttech. To vak nen vysvtlen definitivn a v praxi nemus bt jedinm i hlavnm dvodem rozdl. Aby se zjistilo, zda jsou ve uveden dvody pimen pro vysvtlen neexistence vysoce rozvinutch trh pjek na financovn odbornho vzdln ve Spojench sttech a v ostatnch zemch, i zda nemohou existovat jin snze odstraniteln pekky, je dal vzkum vdskch a podobnch zkuenost velmi douc. V poslednch letech dolo ve Spojench sttech k nadjnmu vvoji v oblasti soukromch pjek vysokokolskm studentm. Tento vvoj byl stimulovn hlavn neziskovou instituc United Students Aid Funds, kter poskytuje zruky na pjky ze strany jednotlivch bank. 21) Je zbavn spekulovat o t o m , jak by bylo mon podnikat, a o njakch pomocnch metodch, jak z toho tit. Prvn zjemci by si mohli vybrat nejlep investice tak, e by jednotlivci uchzejc se o podporu museli splnit velmi vysok kvalitativn nroky. Pokud by tak uinili, zskali by veejn uznn vy kvality v och veejnosti tm, e by dostali status financovn jednotlivc, a tak by zvili ziskovost sv investice: povst, e "vzdln financovan pojiovac spolenosti XYZ" lze uinit zrukou kvality (podobn jako "osvden o dobrm hospodaen"), pilk zkaznky. Spolenost XYZ me poskytovat "svm" lkam, prvnkm, zubam atd. vechny druhy ostatnch bnch slueb. 22) Za nvrh k zaazen tto nmitky vdm Harry G. Johnsonovi a Paulu W. Cookovi jr. plnj diskuse lohy nepennch vhod a nevhod pi urovn vdlk v rznch povolnch viz Friedman a Kuznets, cit. dlo.

179

23) Gary Becker v brilantn a pronikav analze uritch ekonomickch problm spojench s diskriminac ukazuje, e problm diskriminace je tm toton ve sv logick struktue s problmem zahraninho obchodu a tarif. Viz G. S. Becker, The Economics of Discrimination (Chicago: University of Chicago Press, 1957). 24) Abychom se vyhnuli nedorozumn, ml bych vslovn uvst, e hovom-li o nvrhu z pedchoz kapitoly, povauji za zaruen, e mezi minimln poadavky, kter koly mus splnit, aby mohly slouit k pouit kupn, nepat to, zda se jedn o kolu segregovanou i nikoliv. 25) G. Warren Nutter, The Extent of Enterprise Monopoly in the United States 1899-1939 (Chicago: University of Chicago Press, 1951), a George J. Stigler, Five Lectures on Economic Problems (London: Longmans, Green and Co., 1949), str. 46-65 26) "Some Comments on the Significance of Labour Unions for Economic Policy", v David McCord Wright (ed.), The Impact of the Union (New York: Harcourt, Brace, 1951), str. 204-234 27) Bohatstv nrod (1776), kniha I, kap. X, st II, (SNTL, Praha, 1958), str. 142 28) Tamt, kniha IV, kapitola II, str. 35 29) Walter Gellhorn, Individual Freedom and Govemmental Restraints (Baton Rouge: Louisiana State University Press, 1956); kapitola nazvan "The Right to Make a Living", str. 106 30) Tamt, str. 140-141 31) Tamt, str. 129-130 32) Abych byl vi Walteru Gellhornovi spravedliv, ml bych poznamenat, e nesdl mj nzor, podle nho je sprvnm eenm tchto problm zruit udlovn licenc. Naopak se domnv, e pestoe se s udlovnm licenc zalo pli daleko, vykonv zrove urit reln funkce. Navrhuje proto procedurln reformy a zmny, kter by podle jeho nzoru zneuvn licennch dohod omezily.

180

33) Tamt, str. 121-122 34) Tamt, str. 146 35) Viz nap. slavn sta Wesley Mitchella "Backward Art of Spending Money", petitn v jeho knize eseji se stejnm nzvem (New York: McGraw-Hill, 1937), str. 3-19 36) Viz Reuben Kessel, "Price Discrimination in Medicine", The Journal of Law and Economics, sv. I (jen 1958), str. 20-53 37) Principles of Political Economy (Ashley Edition; London: Longmans, Green Co., 1909), str. 751 38) Tento bod je natolik dleit, e me bt uiten seln ho ilustrovat. Pi psan tchto dk jsem ml k dispozici nejnovj daje za daov rok 1959, kter byly pevzaty z U. S. International Revenue Service, Statistics of Income for 1959. Pro tento rok agregovan zdaniteln pjem, jen byl ohlen, inil: daov piznn jednotlivc dchodov da ped zapotenm daovho vru dchodov da po zapoten daovho vru Pauln mra pjmu vnos Vezmeme-li v stejn rovni, 166 540 mil. USD 39 092 mil. USD 38 645 mil. USD

zdann 2 3 , 5 % by znamenala z celkovho zdanitelnho 0,235 x 166 540 mil. USD = 39 137 mil. USD. vahu daov vr, byl by konen vnos zhruba na jak bylo skuten dosaeno.

39) Dal pklad stejnho argumentu ze souasn doby se vztahuje k nvrhu na federln dotace kolstv (chybn oznaovan za "pomoc vzdln"). Lze argumentovat, aby byly pouity federln prostedky ke zven vdaj na kolstv ve sttech s nejnimi pjmy, nebo jinak by odtud dti odchzely studovat do jinch stt. Nelze ale nalzt dn argument, pro by mly bt zdanny a dotovny vechny stty. Kad nvrh zkona pedloen Kongresu vak chce prv to, a nikoliv prvn variantu. Nkte pedkladatel, kte si uvdomuj, e lze obhajovat pouze dotace nkterm sttm, obhajuj svoji pozici tvrzenm, e takto navrhovan dotace by nebyly schvleny a e jedinm zpsobem, jak

181

prosadit pro chud stty nadproporcionln dotace, je zahrnout je do nvrhu zkona, poskytujcho dotace vem sttm. 40) Toto slo se rovn vldnm trasferm (31,1 mld. USD) minus pspvky vlenm veternm (4,8 mld. USD) - oba daje jsou pevzaty z t nrodnho dchodu ministerstva obchodu - plus federln vdaje na zemdlsk program (5,5 mld. USD) plus federln vdaje na veejnou bytovou vstavbu a ostatn pomoc v tto oblasti (0,5 mld. USD) - co jsou daje za rok konc 30. ervnem 1961, kter byly pevzaty z ministerstva financ - plus zhruba dalch 0,7 mld. na zaokrouhlen, administrativn nklady federlnch program a vynechan mstn a sttn programy a na rzn jin poloky. Mj dojem je, e tato sla jsou znan podhodnocena. 41) A. V. Dicey, Law and Public Opinion in England, (2. vydn, London, Mcmillan, 1914), str. XXXV 42) A. V. Dicey, cit. dlo, str. 257-258

182

Milton Friedman KAPITALISMUS A SVOBODA Oblku navrhl Vladimr Nronk. Vydalo nakladatelstv a vydavatelstv H&H, Komenskho 236, 252 25 Jinoany. Z anglickho originlu CAPITALISM AND FREEDOM peloil Ji Jon. Vydn prvn, Praha 1994. Nklad: 5000 vtisk. Sazba BEDA, Jinonick 329, Praha 5. Tisk TOBOLA, Jinonick 329, Praha 5. ISBN 80 - 85787 - 33 - 4