Romské d ti v hlavním vzd lávacím proudu ve Velké Británii

THE ART OF URBAN INTERVENTION FUD UJEP 6.4. 2011

Neexistuje oprávn ný rozli ující d vod, kterým by bylo mo no od vodnit nep im en vysoké procento romských d tí za t chto okolností doporu ených ke vzd lávání do základní koly praktické.
Oficiální stanovisko ve ejného ochránce práv k výsledk m tematického et ení eské kolní inspekce, duben 2010

Tematická zpráva SI Souhrnné poznatky z tematické kontrolní innosti základních kolách praktických z b ezna 2010
‡ Není dolo itelné, e zaznamenaný souhlas byl informovaný , tj. e byl zákonnými zástupci ud len na základ dosta ujících informací o rozdílech ve vzd lávacích programech. ‡ Jako rizikové je hodnoceno institucionální a personální propojení Z a speciálních pedagogických center, v ad p ípad p eva oval zájem koly naplnit kapacitu v rozporu s oprávn ným zájmem integrace áka do b ného proudu vzd lávání.

‡ Mezi pedagogy p eva uje zavád jící pojetí diagnostického pobytu (DP) jako údobí pro získání poklad nutných k p evedení áka do vzd lávacího programu pro LMP. Institut DP tak neplní svou hlavní funkci. ‡ Jedním z cíl vzd lávacího proudu Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání pro áky s lehkým mentálním posti ením je p ipravovat áky s p edpoklady k návratu do hlavního vzd lávacího proudu. Av ak to se d je zatím zcela ojedin le. Na základ opakované diagnostiky kolskými poradenskými za ízeními byl v roce 2009 doporu en návrat do vzd lávacího proudu RVP ZV celkem 100 ák m, p i em k realizaci p estupu do lo jen v 36 p ípadech.

Z celkového po tu ák , vykázaných v nav tívených kolách ve kolním roce 2009/2010, bylo 110 vzd láváno podle p ílohy RVP ZV LMP bez platné diagnózy nebo doporu ení PZ. Romských ák bylo 26,4 %. V této skupin byli áci neoprávn n vykázáni jako áci s mentálním posti ením. Za neoprávn né je tedy nutné pova ovat i erpání navý ených finan ních prost edk státního rozpo tu.

Po et kol s Po et chybou ve vykazova ných vykazování ák bez ák platné diagnózy 34 110

Pr m rný finan ní normativ 2009

Základní dotace ze státního rozpo tu

Navý ení dotace (50 %)

40 897 K

4 498 670 2 249 335 K K

Analýza lov ka v tísni Role diagnóz LMP a vývojových poruch chování v systému eského speciálního kolství nazna uje, e pojem LMP je zna n nadu íván a r zn diagnostikován v r zných krajích. V p ípad LMP je identifikována tato diagnóza v Ústeckém kraji 3 krát ast ji ne v kraji Zlínském, co p edstavuje výrazný rozdíl, p i em Z praktickou nav t vovalo ve kolním roce 2008/09 p es 20 tisíc ák s touto diagnózou. Je t v t í krajské rozdíly vykazuje diagnóza VPCh, kde v Praze jsou tyto poruchy identifikovány 10 krát ast ji ne v Jiho eském kraji.

V p ípad srovnání diagnostické praxe u diagnózy LMP je patrné, e etnost výskytu této diagnózy je v PPP a SPC identifikována pr m rn 15 krát ast ji ne v ambulantních centrech. V obou typech institucí vykazují hodnoty zna né odli nosti dle kraj , na první pohled je v ak z ejmé, e jsou jednotlivými institucemi vykazovány zcela odli né hodnoty v jednotlivých krajích. Vý e analyzované diagnózy (LMP a VPCh) p edstavují standardní zdravotnické kategorie, jejich diagnostiku by m li provád t klini tí psychologové, pop ípad psychiat i ve zdravotnickém za ízení. Vzhledem k t mto skute nostem je od vodn né se domnívat, e ze strany pedagogicko psychologických poraden, pop ípad Speciáln pedagogických center m e docházet k chybné diagnostice.

Dne 13. listopadu 2007 Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal rozsudek ve v ci D. H. a ostatní proti eské republice a konstatoval diskriminaci romských d tí jejich za azováním do zvlá tních kol. eská republika je tímto rozsudkem vázána a musí jej napl ovat. Na jeho formální napl ování dohlí í koalice 16 NNO Spole n do koly. Na pln ní verdiktu dohlí í i Výbor ministr Rady Evropy. Výbor zasedal na za átku b ezna. Od eska ale ádnou zprávu nedostal, i kdy ji po adoval.

Sou asné vedení M MT, které od po átku provází skandály, vysílá na ve ejnost velmi protich dné a alarmující signály a ohro uje agendu rovných ancí romských d tí, je ne adí mezi své priority. eské kolství i agendu rovných p íle itostí a inkluzivního vzd lání vedení M MT vrací svými kroky o desetiletí zp t, v etn zavedení tzv. povinných osnov .

Neakceptovatelné je i plánované nep ijetí návrh vyhlá ek . 72/2005 Sb., o poskytování poradenských slu eb ve kolách a kolských poradenských za ízeních, a . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, ák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, ák a student mimo ádn nadaných, které byly p ipraveny za p edchozí vlády, a faktické zmra ení Národního ak ního plánu inkluzivního vzd lávání, který vláda schválila v b eznu 2010.

Dne 19. ledna 2010 zaslala bývalá ministryn Kopicová dopis editel m základních kol, v n m je ádala aby ádala, d sledn sledovali, zda jsou do základní koly praktické za azovány pouze d ti se skute ným lehkým mentálním posti ením . Zdá se, e v reakci na dopis posílil tlak lobby dá speciálních pedagog pod vedením bývalého ministerského ú edníka Ji ího Pila e, který spolu s Martou Teplou dohlí el na sestavení problematického Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání p ílohy upravující vzd lávání ák s lehkým mentálním posti ením.

V záv ru roku 2010 ministr Dobe bez náhrady zru il tém polovinu úvazk na odboru, který se systematické náprav nezákonné praxe v noval. Agenda tak ji nemá ani minimální personální oporu. Navíc na podzim 2010 podali výpov editel Harto a poradkyn ministra Lauren íková. D vodem k výpov di byl podle obou zcela formální a vyhýbavý p ístup M MT k implementaci odsuzujícího rozsudku ESLP a e ení celospole ensky záva ného problému. Navíc pokra ující segregace romských ák do kol pro d ti s mentálním posti ením znamená miliardové ztráty pro celou eskou ekonomiku - Sv tová banka je ve své studii vy íslila na nejmén 16 miliard ro n .

V dokumentu Charty 77 . 23/1978 O postavení Cikán Rom z 13. prosince 1978 se uvádí, e ve kolním roce 1970/71 chodilo v R do zvlá tních kol 20 procent v ech romských d tí oproti t em procent m d tí z v t inové populace. Pohled do poloviny 90. let ukazuje, e spole né studium romských ák spolu s neromskými bylo na v t in kol realizováno v pom ru 20:80. Postupnou ghettoizací a vytla ením p íslu ník romských komunit na okraj velkých m st, které probíhá od po átku 90. let, do lo k vyprofilování tzv. romských kol.

A koliv kolský zákon zvlá tní koly výslovn zru il, ada t chto kol se nadále takto profiluje, poskytuje redukované vzd lání vhodné pro áky s lehkou mentální retardací a fakticky tak systémem skrytých zvlá tních kol protiprávn p etrvává áste ná dvoukolejnost vzd lávací soustavy. Za problematický lze pova ovat i fakt, e tato dvoukolejnost je p i ivována pedagogickými fakultami, které produkují absolventy oboru speciální pedagogiky. Ti jsou systematicky p ipravováni na budoucí dráhu u itel v oblasti speciálního vzd láváni romských d tí. Navíc pr zkumy ve ejného mín ní ukazují Romy v mín ní 80 % obyvatel eské republiky jako nejmén p ijímané mezi v emi národnostmi. Tím je dán i t ko p ekonatelný stav této segregace a její e ení, které je, zdá se, zatím v nedohlednu.

Politická stránka v ci je za dané znepokojující situace navýsost d le itá, u proto, e segregace, diskriminace a rasismus nevymizí ze kolství (a dal ích d le itých oblastí spole enského, kulturního, politického a ekonomického ivota) bez pot ebné politické v le a podpory. Jak se v ak mezitím cítí p íslu níci romské komunity, jejich osobní a pracovní ivot je poznamenán rasismem, diskriminací a segregací nejvíce? Mohou si v této atmosfé e rasov motivovaných útok a dennodenního vystavování rasistickým p edsudk m dovolit ekat , a ministerstvo za ne napl ovat své povinnosti?

Romové ve Velké Británii
První Romové ze st ední a východní Evropy p i li do Velké Británie v 90. letech 20. století jako adatelé o azyl, kte í utíkali p ed rasovým pronásledováním. Od roz í ení Evropské unie v letech 2004 a 2007 do Británie legáln ode li za prací, rovnými p íle itostmi a kvalitním vzd láním pro své d ti dal í Romové, kte í zde uplat ují ekonomická a sociální práva, je jsou jim upírána v zemích p vodu, odkud rovn odcházejí kv li rasismu a diskriminaci.

Ve Velké Británii zalo ili po etné komunity, zejména v severní Anglii, Midlands, Kentu a na severu a východ Londýna. Po etné komunity jsou rovn ve Skotsku (Glasgow), Walesu (Cardiff) a Severním Irsku (Belfast). Není známo, kolik Rom ije ve Spojeném království. Nejlep í odhad se pohybuje kolem 500 tisíc.

Výzkumná studie romských komunit z nových lenských stát EU, které se dlouhodob usadily v Anglii, ukazuje, e i mnoho eských Rom vidí odchod z R jako jediné e ení. estnáctim sí ní studie, kterou financovalo britské ministerstvo kolství v letech 2008-2009, u inila následující zji t ní: 59 % respondent uvedlo, e jejich primární motivace byla práce, kterou v zemi p vodu nemohli získat z d vodu diskriminace; 22 % respondent uvedlo, e p i li do Anglie za lep ím ivotem a nesegregovaným vzd láním pro své d ti; 15 % respondent uvedlo diskriminaci v zemi p vodu jako t etí nejd le it j í faktor. 97 % v ech romských respondent prohlásilo, e se jejich ivot zlep il od p íjezdu do Anglie.

Vst ícný p ístup v prost edí koly je nejvýznamn j ím faktorem, kterého si rom tí respondenti nejvíce cenili. P evá ná v t ina respondent byla spokojena s ‡ pozitivními postoji ze strany kolského personálu, nezatí enými pau alizujícím a stereotypním vnímáním Rom , kde ve srovnání s R jazyk i sociáln -kulturní prost edí nejsou vnímány a priori jako handicapy ‡ rovnými p íle itostmi ‡ nep ítomností rasové segregace. Romské d ti chodí do klasických kol, a nikdo jim nehrozí zápisem do praktické koly jen proto, e jejich prvním jazykem ve v t in p ípad není angli tina.

Vzd lávání romských d tí v hlavním vzd lávacím proudu
Výzkumná studie dále zjistila, e v britském hlavním vzd lávacím proudu studují romské d ti, které byly v eské republice v minulosti za azeny do speciálních t íd/ kol pro d ti s lehkým mentálním posti ením. A koli je jejich mate ským jazykem rom tina i jeden z východoevropských jazyk , studují v angli tin . Podle britského Zákona o speciálních vzd lávacích pot ebách a posti ení z roku 2001 (Special Educational Needs and Disability Act 2001) se za speciální vzd lávací pot ebu nepova uje fakt, e angli tina není prvním jazykem dít te.

áci a studenti romského p vodu v hlavním vzd lávacím proudu ve VB se stávají ve vy í mí e úsp nými a pokra ují ve st edním, n kdy i vysoko kolském vzd lání. O tomto pozitivním vývoji organizaci Equality informovali pracovníci kolských odbor v Gravesendu (Kent), Peterborough, Glasgow a dal ích oblastech VB. Podle studie Kam sm ují romské d ti po základní kole? spole nosti GAC sociologa Ivana Gabala ve vzd lávání nepokra uje a 16 procent romských d tí, které vycházejí z devátých t íd b ných základních kol poblí sociáln vylou ených lokalit.

V situaci, kdy eské ministerstvo kolství stále nenaplnilo pr lomový rozsudek Evropského soudu pro lidská práva DH a ostatní versus eská republika, zahajují organizace Equality a Romský vzd lávací fond pilotní studii. Ta se zam uje na p ípady eských a slovenských romských d tí, které ve Velké Británii studují v hlavním vzd lávacím na základních i st edních kolách.

Podp rná vzd lávací slu ba pro Travellery (Traveller Education Support Service/TESS) je tradi n poskytována Education p íslu ník m komunit Gypsies a Travellers v hlavním vzd lávacím proudu ve Velké Británii místními ú ady ve VB. Od konce 90. let poskytuje slu by i romským d tem pocházejícím ze stát st ední a východní Evropy. Ve srovnávací studii o pohybu Rom v EU v souvislosti s právem na volný pohyb, uskute n né v roce 2009 Agenturou EU pro základní práva, byla tato vzd lávací slu ba citována jako p íklad dobré praxe, která nemá obdoby v ádném ze stát EU, kde byla studie provedena (Francie, Itálie, pan lsko a Finsko).

Na místní úrovni se v oblasti vzd lávání uskute uje jedine ná práce, její recipienty jsou p íslu níci místních romských komunit i lenové ir í spole nosti. Úsp nost takových iniciativ se v t inou zakládá na multi-sektorovém multip ístupu a spolupráci kol a kolských ú ad s dal ími poskytovateli slu eb pracujícími s Romy: zdravotnictví, sociální slu by pro d ti a dosp lé, bytové odbory, policie atd. V p evá né v t in p ípad poslou ila tato cenná práce ze strany kolského personálu i zam stnanc odbor kolství jako odrazový m stek, který umo nil dal ím poskytovatel m slu eb navázat a udr ovat pravidelný kontakt s t mito komunitami. ím rozsáhlej í byla spolupráce nap í spektrem r zných institucí a organizací, tím úsp n j í byla výsledná práce.

Dal ím p íkladem dobré praxe je tzv. ka doro ní s ítání ák (the Pupil Level Annual School Census), které dává místním ú ad m do rukou jedine ný nástroj, jeho prost ednictvím lze efektivn sbírat etnická data. V oblastech, kde místní ú ady dob e znají velikost místních romských komunit, jsou poskytovány slu by, které reflektují pot eby daných komunit.

P íklady dobré praxe rovn zahrnují ú ast Rom na poskytování slu eb a poradenství: místní ú ady provád jí nábor romských pracovník na pozice asistent u itele a komunitních pracovník . Dal ím p íkladem dobré praxe je mainstreaming , tedy za azování romské historie, kultury a tradic do hlavního proudu vzd lávacích aktivit, a u se jedná o kolské aktivity i aktivity mimo kolu. V tomto ohledu je velmi významným po inem Gypsy, Roma and Traveller History Month, který se pod zá titou britského ministerstva kolství bude letos v ervnu konat ji po tvrté. Ka doro n se té slaví MDR.

D kuji vám za pozornost
Equality je nevládní nezisková organizace, která prosazuje a hájí práva etnických men in ve Velké Británii a v Evrop . Primárn pomáháme Rom m, kte í ode li do Spojeného království z nových lenských stát EU. Cílem práce Equality je zplnomocnit p íslu níky romských komunit k e ení otázek týkajících se zam stnanosti, bydlení, vzd lávání, zdravotní pé e a dávek sociální pé e. Pomáháme vytvá et prost edí dialogu, porozum ní a spolupráce mezi romskými komunitami, místními ú ady a poskytovateli slu eb.

equality.uk.com

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful