Romsk d ti v hlavnm vzd lvacm proudu ve Velk Britnii

THE ART OF URBAN INTERVENTION FUD UJEP 6.4. 2011

Neexistuje oprvn n rozli ujc d vod, kterm by bylo mo no od vodnit nep im en vysok procento romskch d t za t chto okolnost doporu ench ke vzd lvn do zkladn koly praktick.
Oficiln stanovisko ve ejnho ochrnce prv k vsledk m tematickho et en esk koln inspekce, duben 2010

Tematick zprva SI Souhrnn poznatky z tematick kontroln innosti zkladnch kolch praktickch z b ezna 2010
Nen dolo iteln, e zaznamenan souhlas byl informovan , tj. e byl zkonnmi zstupci ud len na zklad dosta ujcch informac o rozdlech ve vzd lvacch programech. Jako rizikov je hodnoceno institucionln a personln propojen Z a specilnch pedagogickch center, v ad p pad p eva oval zjem koly naplnit kapacitu v rozporu s oprvn nm zjmem integrace ka do b nho proudu vzd lvn.

 Mezi pedagogy p eva uje zavd jc pojet diagnostickho pobytu (DP) jako dob pro zskn poklad nutnch k p eveden ka do vzd lvacho programu pro LMP. Institut DP tak nepln svou hlavn funkci. Jednm z cl vzd lvacho proudu Rmcovho vzd lvacho programu pro zkladn vzd lvn pro ky s lehkm mentlnm posti enm je p ipravovat ky s p edpoklady k nvratu do hlavnho vzd lvacho proudu. Av ak to se d je zatm zcela ojedin le. Na zklad opakovan diagnostiky kolskmi poradenskmi za zenmi byl v roce 2009 doporu en nvrat do vzd lvacho proudu RVP ZV celkem 100 k m, p i em k realizaci p estupu do lo jen v 36 p padech.

Z celkovho po tu k , vykzanch v nav tvench kolch ve kolnm roce 2009/2010, bylo 110 vzd lvno podle p lohy RVP ZV LMP bez platn diagnzy nebo doporu en PZ. Romskch k bylo 26,4 %. V tto skupin byli ci neoprvn n vykzni jako ci s mentlnm posti enm. Za neoprvn n je tedy nutn pova ovat i erpn nav ench finan nch prost edk sttnho rozpo tu.

Po et kol s Po et chybou ve vykazova nch vykazovn k bez k platn diagnzy 34 110

Pr m rn finan n normativ 2009

Zkladn dotace ze sttnho rozpo tu

Nav en dotace (50 %)

40 897 K

4 498 670 2 249 335 K K

Analza lov ka v tsni Role diagnz LMP a vvojovch poruch chovn v systmu eskho specilnho kolstv nazna uje, e pojem LMP je zna n nadu vn a r zn diagnostikovn v r znch krajch. V p pad LMP je identifikovna tato diagnza v steckm kraji 3 krt ast ji ne v kraji Zlnskm, co p edstavuje vrazn rozdl, p i em Z praktickou nav t vovalo ve kolnm roce 2008/09 p es 20 tisc k s touto diagnzou. Je t v t krajsk rozdly vykazuje diagnza VPCh, kde v Praze jsou tyto poruchy identifikovny 10 krt ast ji ne v Jiho eskm kraji.

V p pad srovnn diagnostick praxe u diagnzy LMP je patrn, e etnost vskytu tto diagnzy je v PPP a SPC identifikovna pr m rn 15 krt ast ji ne v ambulantnch centrech. V obou typech instituc vykazuj hodnoty zna n odli nosti dle kraj , na prvn pohled je v ak z ejm, e jsou jednotlivmi institucemi vykazovny zcela odli n hodnoty v jednotlivch krajch. V e analyzovan diagnzy (LMP a VPCh) p edstavuj standardn zdravotnick kategorie, jejich diagnostiku by m li provd t klini t psychologov, pop pad psychiat i ve zdravotnickm za zen. Vzhledem k t mto skute nostem je od vodn n se domnvat, e ze strany pedagogicko psychologickch poraden, pop pad Speciln pedagogickch center m e dochzet k chybn diagnostice.

Dne 13. listopadu 2007 Velk sent Evropskho soudu pro lidsk prva vydal rozsudek ve v ci D. H. a ostatn proti esk republice a konstatoval diskriminaci romskch d t jejich za azovnm do zvl tnch kol. esk republika je tmto rozsudkem vzna a mus jej napl ovat. Na jeho formln napl ovn dohl koalice 16 NNO Spole n do koly. Na pln n verdiktu dohl i Vbor ministr Rady Evropy. Vbor zasedal na za tku b ezna. Od eska ale dnou zprvu nedostal, i kdy ji po adoval.

Sou asn veden M MT, kter od po tku provz skandly, vysl na ve ejnost velmi protich dn a alarmujc signly a ohro uje agendu rovnch anc romskch d t, je ne ad mezi sv priority. esk kolstv i agendu rovnch p le itost a inkluzivnho vzd ln veden M MT vrac svmi kroky o desetilet zp t, v etn zaveden tzv. povinnch osnov .

Neakceptovateln je i plnovan nep ijet nvrh vyhl ek . 72/2005 Sb., o poskytovn poradenskch slu eb ve kolch a kolskch poradenskch za zench, a . 73/2005 Sb., o vzd lvn d t, k a student se specilnmi vzd lvacmi pot ebami a d t, k a student mimo dn nadanch, kter byly p ipraveny za p edchoz vldy, a faktick zmra en Nrodnho ak nho plnu inkluzivnho vzd lvn, kter vlda schvlila v b eznu 2010.

Dne 19. ledna 2010 zaslala bval ministryn Kopicov dopis editel m zkladnch kol, v n m je dala aby dala, d sledn sledovali, zda jsou do zkladn koly praktick za azovny pouze d ti se skute nm lehkm mentlnm posti enm . Zd se, e v reakci na dopis poslil tlak lobby d specilnch pedagog pod vedenm bvalho ministerskho ednka Ji ho Pila e, kter spolu s Martou Teplou dohl el na sestaven problematickho Rmcovho vzd lvacho programu pro zkladn vzd lvn p lohy upravujc vzd lvn k s lehkm mentlnm posti enm.

V zv ru roku 2010 ministr Dobe bez nhrady zru il tm polovinu vazk na odboru, kter se systematick nprav nezkonn praxe v noval. Agenda tak ji nem ani minimln personln oporu. Navc na podzim 2010 podali vpov editel Harto a poradkyn ministra Lauren kov. D vodem k vpov di byl podle obou zcela formln a vyhbav p stup M MT k implementaci odsuzujcho rozsudku ESLP a e en celospole ensky zva nho problmu. Navc pokra ujc segregace romskch k do kol pro d ti s mentlnm posti enm znamen miliardov ztrty pro celou eskou ekonomiku - Sv tov banka je ve sv studii vy slila na nejmn 16 miliard ro n .

V dokumentu Charty 77 . 23/1978 O postaven Cikn Rom z 13. prosince 1978 se uvd, e ve kolnm roce 1970/71 chodilo v R do zvl tnch kol 20 procent v ech romskch d t oproti t em procent m d t z v t inov populace. Pohled do poloviny 90. let ukazuje, e spole n studium romskch k spolu s neromskmi bylo na v t in kol realizovno v pom ru 20:80. Postupnou ghettoizac a vytla enm p slu nk romskch komunit na okraj velkch m st, kter probh od po tku 90. let, do lo k vyprofilovn tzv. romskch kol.

A koliv kolsk zkon zvl tn koly vslovn zru il, ada t chto kol se nadle takto profiluje, poskytuje redukovan vzd ln vhodn pro ky s lehkou mentln retardac a fakticky tak systmem skrytch zvl tnch kol protiprvn p etrvv ste n dvoukolejnost vzd lvac soustavy. Za problematick lze pova ovat i fakt, e tato dvoukolejnost je p i ivovna pedagogickmi fakultami, kter produkuj absolventy oboru speciln pedagogiky. Ti jsou systematicky p ipravovni na budouc drhu u itel v oblasti specilnho vzd lvni romskch d t. Navc pr zkumy ve ejnho mn n ukazuj Romy v mn n 80 % obyvatel esk republiky jako nejmn p ijman mezi v emi nrodnostmi. Tm je dn i t ko p ekonateln stav tto segregace a jej e en, kter je, zd se, zatm v nedohlednu.

Politick strnka v ci je za dan znepokojujc situace navsost d le it, u proto, e segregace, diskriminace a rasismus nevymiz ze kolstv (a dal ch d le itch oblast spole enskho, kulturnho, politickho a ekonomickho ivota) bez pot ebn politick v le a podpory. Jak se v ak mezitm ct p slu nci romsk komunity, jejich osobn a pracovn ivot je poznamenn rasismem, diskriminac a segregac nejvce? Mohou si v tto atmosf e rasov motivovanch tok a dennodennho vystavovn rasistickm p edsudk m dovolit ekat , a ministerstvo za ne napl ovat sv povinnosti?

Romov ve Velk Britnii

Prvn Romov ze st edn a vchodn Evropy p i li do Velk Britnie v 90. letech 20. stolet jako adatel o azyl, kte utkali p ed rasovm pronsledovnm. Od roz en Evropsk unie v letech 2004 a 2007 do Britnie legln ode li za prac, rovnmi p le itostmi a kvalitnm vzd lnm pro sv d ti dal Romov, kte zde uplat uj ekonomick a sociln prva, je jsou jim uprna v zemch p vodu, odkud rovn odchzej kv li rasismu a diskriminaci.

Ve Velk Britnii zalo ili po etn komunity, zejmna v severn Anglii, Midlands, Kentu a na severu a vchod Londna. Po etn komunity jsou rovn ve Skotsku (Glasgow), Walesu (Cardiff) a Severnm Irsku (Belfast). Nen znmo, kolik Rom ije ve Spojenm krlovstv. Nejlep odhad se pohybuje kolem 500 tisc.

Vzkumn studie romskch komunit z novch lenskch stt EU, kter se dlouhodob usadily v Anglii, ukazuje, e i mnoho eskch Rom vid odchod z R jako jedin e en. estnctim s n studie, kterou financovalo britsk ministerstvo kolstv v letech 2008-2009, u inila nsledujc zji t n: 59 % respondent uvedlo, e jejich primrn motivace byla prce, kterou v zemi p vodu nemohli zskat z d vodu diskriminace; 22 % respondent uvedlo, e p i li do Anglie za lep m ivotem a nesegregovanm vzd lnm pro sv d ti; 15 % respondent uvedlo diskriminaci v zemi p vodu jako t et nejd le it j faktor. 97 % v ech romskch respondent prohlsilo, e se jejich ivot zlep il od p jezdu do Anglie.

Vst cn p stup v prost ed koly je nejvznamn j m faktorem, kterho si rom t respondenti nejvce cenili. P ev n v t ina respondent byla spokojena s pozitivnmi postoji ze strany kolskho personlu, nezat enmi pau alizujcm a stereotypnm vnmnm Rom , kde ve srovnn s R jazyk i sociln -kulturn prost ed nejsou vnmny a priori jako handicapy rovnmi p le itostmi nep tomnost rasov segregace. Romsk d ti chod do klasickch kol, a nikdo jim nehroz zpisem do praktick koly jen proto, e jejich prvnm jazykem ve v t in p pad nen angli tina.

Vzd lvn romskch d t v hlavnm vzd lvacm proudu

Vzkumn studie dle zjistila, e v britskm hlavnm vzd lvacm proudu studuj romsk d ti, kter byly v esk republice v minulosti za azeny do specilnch t d/ kol pro d ti s lehkm mentlnm posti enm. A koli je jejich mate skm jazykem rom tina i jeden z vchodoevropskch jazyk , studuj v angli tin . Podle britskho Zkona o specilnch vzd lvacch pot ebch a posti en z roku 2001 (Special Educational Needs and Disability Act 2001) se za speciln vzd lvac pot ebu nepova uje fakt, e angli tina nen prvnm jazykem dt te.

ci a studenti romskho p vodu v hlavnm vzd lvacm proudu ve VB se stvaj ve vy m e sp nmi a pokra uj ve st ednm, n kdy i vysoko kolskm vzd ln. O tomto pozitivnm vvoji organizaci Equality informovali pracovnci kolskch odbor v Gravesendu (Kent), Peterborough, Glasgow a dal ch oblastech VB. Podle studie Kam sm uj romsk d ti po zkladn kole? spole nosti GAC sociologa Ivana Gabala ve vzd lvn nepokra uje a 16 procent romskch d t, kter vychzej z devtch t d b nch zkladnch kol pobl sociln vylou ench lokalit.

V situaci, kdy esk ministerstvo kolstv stle nenaplnilo pr lomov rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva DH a ostatn versus esk republika, zahajuj organizace Equality a Romsk vzd lvac fond pilotn studii. Ta se zam uje na p pady eskch a slovenskch romskch d t, kter ve Velk Britnii studuj v hlavnm vzd lvacm na zkladnch i st ednch kolch.

Podp rn vzd lvac slu ba pro Travellery (Traveller Education Support Service/TESS) je tradi n poskytovna Education p slu nk m komunit Gypsies a Travellers v hlavnm vzd lvacm proudu ve Velk Britnii mstnmi ady ve VB. Od konce 90. let poskytuje slu by i romskm d tem pochzejcm ze stt st edn a vchodn Evropy. Ve srovnvac studii o pohybu Rom v EU v souvislosti s prvem na voln pohyb, uskute n n v roce 2009 Agenturou EU pro zkladn prva, byla tato vzd lvac slu ba citovna jako p klad dobr praxe, kter nem obdoby v dnm ze stt EU, kde byla studie provedena (Francie, Itlie, pan lsko a Finsko).

Na mstn rovni se v oblasti vzd lvn uskute uje jedine n prce, jej recipienty jsou p slu nci mstnch romskch komunit i lenov ir spole nosti. sp nost takovch iniciativ se v t inou zakld na multi-sektorovm multip stupu a spoluprci kol a kolskch ad s dal mi poskytovateli slu eb pracujcmi s Romy: zdravotnictv, sociln slu by pro d ti a dosp l, bytov odbory, policie atd. V p ev n v t in p pad poslou ila tato cenn prce ze strany kolskho personlu i zam stnanc odbor kolstv jako odrazov m stek, kter umo nil dal m poskytovatel m slu eb navzat a udr ovat pravideln kontakt s t mito komunitami. m rozshlej byla spoluprce nap spektrem r znch instituc a organizac, tm sp n j byla vsledn prce.

Dal m p kladem dobr praxe je tzv. ka doro n s tn k (the Pupil Level Annual School Census), kter dv mstnm ad m do rukou jedine n nstroj, jeho prost ednictvm lze efektivn sbrat etnick data. V oblastech, kde mstn ady dob e znaj velikost mstnch romskch komunit, jsou poskytovny slu by, kter reflektuj pot eby danch komunit.

P klady dobr praxe rovn zahrnuj ast Rom na poskytovn slu eb a poradenstv: mstn ady provd j nbor romskch pracovnk na pozice asistent u itele a komunitnch pracovnk . Dal m p kladem dobr praxe je mainstreaming , tedy za azovn romsk historie, kultury a tradic do hlavnho proudu vzd lvacch aktivit, a u se jedn o kolsk aktivity i aktivity mimo kolu. V tomto ohledu je velmi vznamnm po inem Gypsy, Roma and Traveller History Month, kter se pod z titou britskho ministerstva kolstv bude letos v ervnu konat ji po tvrt. Ka doro n se t slav MDR.

D kuji vm za pozornost
Equality je nevldn neziskov organizace, kter prosazuje a hj prva etnickch men in ve Velk Britnii a v Evrop . Primrn pomhme Rom m, kte ode li do Spojenho krlovstv z novch lenskch stt EU. Clem prce Equality je zplnomocnit p slu nky romskch komunit k e en otzek tkajcch se zam stnanosti, bydlen, vzd lvn, zdravotn p e a dvek sociln p e. Pomhme vytv et prost ed dialogu, porozum n a spoluprce mezi romskmi komunitami, mstnmi ady a poskytovateli slu eb.

equality.uk.com