Únor 2011

www.svetzdravotnictvi.
cz 119 K | 4,70 2 | 2011

D
I
A
G
N
Z
A

V
Z
P

p
i
z
n
e

p
l
a
t

n
e
m
o
c
n
i
c
m

z
a

s
t
e
j
n
o
u

p
i

r
z
n

M
A
T
R
I
X

V
d
c
i

z
j
i
s
t
i
l
i
,

e

l
k
y

z
t
r
c
e
j

v
e

v
e
s
m
r
u

i
n
n
o
s
t

M
I
K
R
O
S
K
O
P

L
z
e
s
k

v
e
l
e
t
r
h
V
ITA
L D
ieta v thotenstv m
e
m
t
v
liv

n
a

o
b
e
z
i
t
u

d
t
e
Generick ekvivalenty hraj v naem systmu
zdravotn pe nezastupitelnou lohu,
k generln editel spolenosti
ZENTIVA Group a.s. Rob Koremans.
S
O
N
D
Y

Z
E
N
T
I
V
A

2
4

M
E
D
I
N

4
2

M
a
s
a
r
y
k
v

o
n
k
o
l
o
g
i
c
k
s
t
a
v

3
4

L
z
n

T
e
p
l
i
c
e

n
a
d

B
e
v
o
u
30 Oblastn
n
e
m
o
c
n
i
c
e

J
i
n

4
8
DIAGNZA 4
Nemocnice ........................................................................................................ 4
Pojiovny ................................................................................................... 8
Sttn sprva .......................................................................................... 11
Farmacie .............................................................................................. 14
Kalendrium ...................................................................................... 16
MATRIX 18
USA mohou podporovat vzkum embryonlnch
kmenovch bunk ............................................................ 18
Cena veejnosti za vzkum v medicn
pro tm profesorky Cfkov ........................................ 18
Vdci zjistili, e lky ztrcej
ve vesmru innost .................................................... 19
MIKROSKOP 20
Poadatel vyslyeli pn nvtvnk ........................................ 20
SONDY 24
ZENTIVA Group a.s.
Expanze v respiran medicn ....................................... 24
Lzn Teplice nad Bevou a. s.
N kardiorehabilitan stav je unikt ................... 30
Masarykv onkologick stav
pikov pracovit s mezinrodnm renom ........ 34
MEDIN, a.s.
Na mru odbornkm i pacientm ............................. 42
Oblastn nemocnice Jin a.s.
Cestou zvyovn kvality ................................................ 48
Nemocnice Nov Msto na Morav
Modern nemocnice, kter se t
dve pacient ................................................................................. 52
VITAL 56
Dieta v thotenstv me mt vliv
na obezitu dtte ................................................................ 56
Vysok tlak m 40 procent ech,
vtina svj tlak ale nezn .......................................... 56
Problmy s neplodnost e stle star eny,
pibv i mu .............................................................. 57
Nkter bylinn lky zmiz
v Evropsk unii z pult ............................................... 58
BIO 59
Ing. Dana Krackov
Nejvce asu vnuji komunikaci.............................................. 59
Lupa
V tomto vydn
Reforma se stv
realitou
3
2/2011
Ministr zdravotnictv
Leo Heger by se ml
obrnit trplivost. Ved-
le Vc veejnch se do
jeho reformy znovu pus-
tili i sociln demokrat.
Proti schvlen jsou pipra-
veni pout obstrukce, vyut by
chtli i pevahy v Sentu.
m si ministr zdravotnictv v dob,
kdy je kadmu jasn, e etit se
mus kadou korunou, svoje odpr-
ce tak popudil? Jeho nejdleitjm
kolem je vytvoen ucelen koncep-
ce 25 zkon, kter zmn sys-
tm zdravotnictv v esku.
Prvn balk ty zkon by
poslanci mli projednvat
ji na konci ervna. V nm
bude nvrh novely zko-
na o zdravotnm pojitn
a ti reformn zkony, a to
o zdravotnch slubch,
specickch zdravotnch
slubch a zdravotnick
zchrann slub. Oponentm
se na nvrhu nelb zven nk-
terch poplatk a denice nadstan-
dardu.
Ve standardu by mlo podle minis-
tra zstat 99,5 procenta souasn
pe, zbyl plprocento zahrne robo-
tick operace, odlehen sdry,
lep materil, jako on oky
a lep implantty pi kloub-
nch operacch. V seznamu
vkon bude ale u kad-
ho vkonu napsno, je-li
pln nebo sten hra-
zen z pojitn, nebo zda
je to ekonomicky nro-
nj varianta, tedy nad-
standard. Lka mus s paci-
entem varianty probrat, aby si
vybral.
Faktem je, e esk pacient m vce-
mn zdarma k dispozici irokou
klu oeten, o kterch se obanm
ady stt vysplho svta me
jen zdt. ist statisticky to pitom
vbec neznamen, e by nadstan-
dardn pe poskytovan zdarma
vem (selektivn csask ez) nutn
zajistila i nadstandardn zdravotn
stav obyvatelstva.
Smart - Svet Zdravotnictvi - blo1 1 8.6.2011 16:09:45
Diagnza
Nemocnice
4
2/2011
V olomouck
nemocnici odhaluje
zntliv onemocnn
nov robot
Modern robot pomh nov zdra-
votnkm v olomouck Fakultn
nemocnici pi diagnostice znt-
livch onemocnn. Robotick
systm pro zpracovn vzork
na bakteriologick a mykologic-
k vyeten vyuv tamn stav
mikrobiologie jako prvn v es-
k republice. TK to ekl mluv
nemocnice Egon Havrlant. stku
4,2 milionu korun na nj poskytla
Lkask fakulta UP, nemocnice
se podl na provoznch nkladech.
Pstroj nahrad nkter manuln
vkony laborantek.
Pstroj zaruuje tak pesnj pro-
veden a vy efektivitu vyeten.
Denn zpracuje asi 200 vzork,
krom vyuit ve vd a vzkumu
se pouv i pro zpracovn vzork
od pacient s nejrznjmi infek-
nmi chorobami.
Pi diagnostice infeknch one-
mocnn zpsobench bakteriemi
nebo kvasinkami i vlknitmi
houbami nm robot ve vzorcch
odebranch pacientm pomh
vyhledat pvodce infekce. Nsledu-
je jeho pesn identikace a stano-
ven citlivosti na lky. Clem je tedy
vbr sprvnch lebnch postu-
p a prepart, m se zkvalitn
a zkrt lba, uvedla primka
stavu Yvona Lovekov.
Dve musely analzu vzork pro-
vdt laborantky run, nyn je vt-
ina kon zajitna automaticky.
Robot ukld vsledky pmo do
potaovho laboratornho syst-
mu.
Pozen robota je pokraovnm
modernizace pracovit. Automati-
zovan pstroje zdravotnci vyu-
vaj napklad tak k urychlen kul-
tivace mikrob v krevnm vzorku
pi podezen na tuberkulzu nebo
k srologickmu prokzn infekce.
Podle Havrlanta funguje obdobn
robotick systm nejble v Nmec-
ku.
Baova nemocnice
zmodernizovala
kardiovaskulrn
centrum
Krajsk nemocnice T. Bati ve Zl-
n slavnostn otevela nov kar-
diovaskulrn centrum s pstroji
za 60 milion korun. Dky tto
investici se zkrt ekac doba pro
pacienty a tak nebude nutn za
oetenm dojdt do vybavenj-
ch nemocnic do vzdlench mst.
5
2/2011
Nicmn nemocnice zatm nem
vechny vkony nasmlouvan se
zdravotnmi pojiovnami, ekl TK
a esk televizi editel nemocnice
Bohuslav kubal. editel krajsk
poboky VZP ve Zln Tom Meli-
char k tomu uvedl, e je to otzkou
hodin i dn.
st nasmlouvanou mme. To, co
budeme dlat nov, je u v jednn
s pojiovnou, hlavn se Veobec-
nou zdravotn pojiovnou (VZP),
tak aby byly uhrazeny veker vko-
ny tady provdn, ekl kubal.
Melichar ekl, e pojiovna dala
managementu Baovy nemocnice
slib, e i tyto, zatm nehrazen vko-
ny, budou ze zdravotnho pojitn
hrazeny. Je to otzka, o kter jsme
s managementem nemocnice jed-
nali u dlouhodob dopedu. Pslib
od VZP je a je samozejm zvazn.
Te jsme vyjednvali formu hrady,
co je technick zleitost, pozna-
menal Melichar.
Clem projektu kardiovaskulrn-
ho centra bylo zven dostupnosti
zkrok u pacient s onemocnnm
srdce a cv a zaveden metod, kte-
r dosud nebyly ve Zlnskm kraji
dostupn.
Z dotace byla pozena napklad
druh kardiologick angiolinka
slouc k modern lb infarktu
myokardu. Budeme pokraovat
v intervencch na koronrnch
tepnch to, co jsme dve dlali
na sdlenm pracoviti kone-
n mme vlastn pracovit. Nov
tady mme ultrazvukov vyeten
pmo koronrnch tepen a mo-
nost vyetovn funkn prtoko-
v rezervy ili fyziologick vyete-
n funkn zdatnosti koronrnch
tepen, vyjmenoval pklady vedou-
c lka kardiologickho oddlen
Zdenk Coufal.
Nov pstroje tak roziuj vyet-
ovac spektrum poruch rytmu
a hlavn jejich len, umon
implantaci novch typ kardiosti-
multor.
Krajsk nemocnice zskala na p-
strojov vybaven evropskou dota-
ci 51 milion korun, Zlnsk kraj
zaplatil zbvajcch devt milion.
Dalch 14 milion hejtmanstv
uvolnilo na nutn stavebn pravy.
Msto Nymburk
koupilo nemocnici,
chce ji dostat z dluh
Nymburk koupil za 5,3 milionu
korun spolenost Nemocnice Nym-
burk s.r.o., kter zdravotnick
zazen provozuje. Msto chce
zadluenou nemocnici stabili-
zovat, sdlil TK starosta msta
Milo Petera. Nemocnice m ny-
n devtimilionov dluh. Pevod
obchodnho podlu ze spolenost
MEDIGROUP na msto schvlili
zastupitel.
Msto nyn hled manaera nemoc-
nice, podle starosty by ml bt jme-
novn velmi rychle. Rad msta
jsem pedstavil vhodn kandidty.
Jmenovn manaera a dal sou-
visejc nleitosti budou v pravo-
moci valn hromady, uvedl Petera.
Vkon manaersk funkce bude
asov omezen do konce roku. Pak
bude moci valn hromada doasn
jmenovn zmnit na jmenovn na
dobu neuritou.
Msto dosud vlastnilo pouze objekt
nemocnice. Zdravotnick zazen
mlo dlouhodob nann probl-
my, podle auditu je ale nemocnice
schopna sv dluhy z minulosti spl-
cet. Od roku 2007 mla nymbursk
nemocnice tetho provozovatele.
Dosavadn pebral zazen s dlu-
hy ve vi 11 milion korun, splatil
zatm miliony dva.
Msto m anci dt situaci v nemoc-
nici do podku, me vyut vce-
zdrojov nancovn. Nemocnici
si chce ponechat na obdob jedno-
ho a dvou let a stabilizovat jej
chod. Pak zastupitel rozhodnou,
co s nemocnic dl. Je mon, e by
mohl do nemocnice vstoupit siln
spoluinvestor.
Pod nymburskou nemocnici spad
bezmla 100 000 obyvatel z Nym-
burska. Nemocnice m 170 lek,
provozuje gynekologicko- porod-
nick oddlen, internu, chirurgii,
jednotku intenzivn pe a novo-
rozeneck oddlen. V nemocni-
ci pracuje 355 zamstnanc, ne
vichni maj pln vazek, kmeno-
vch lka je 40. Dalch 100 lid
m s nemocnic uzavenou dohodu
o pracovn innosti. Zazenm den-
n projde 150 pacient.
Fakultn nemocnice
hospodaily s plusem
335 milion korun
ped zdannm
Hospodaen 11 fakultnch nemoc-
nic a dalch ty zdravotnickch
zazen skonilo loni v kladnch
slech, a to 335 milion korun
ped zdannm. Zadluovn se dl
sniuje. Ubv tak zvazk po
dob splatnosti. Novinm to pi
pedstaven vsledk hospodaen
ekl nmstek ministra zdravot-
nictv Vladimr Pavelka. Podle nj
se za posledn tyi roky zvila
ekonomick stabilita a efektivita
fakultnch nemocnic, jsou i vy
trby.
Nkter fakultn nemocnice
v minulosti hospodaily se ztrta-
mi a topily se v dluzch. Stt jim
nkolikrt dal nann injekci.
Napklad v roce 2006 putovalo do
osmi fakultnch nemocnic a sedmi
dalch zazen 1,8 miliardy korun
na oddluen. Podle analzy za roky
2005 a 2009 se fakultn nemocnice
a tveice dalch zazen ale sta-
bilizovaly a zvily trby. Na konci
roku 2007 inil podl jejich zvazk
po splatnosti 14 procent, v kvtnu
2009 zhruba sedm procent. Pe-
vaovaly nemocnice s kladnm
hospodskm vsledkem.
Nyn se hodnocen tk 11 fakult-
nch nemocnic, Institutu klinick
a experimentln medicny (IKEM),
Masarykova onkologickho stavu,
Nemocnice Na Homolce a stavu
pro pi o matku a dt. Hospo-
dsk vsledek ped zdannm
inil 340 milion korun, po zdann
bude men, zaokrouhlil Pavelka.
I pes hospodskou krizi jsou pod-
le nj fakultn nemocnice a zaze-
n, kter ministerstvo d, likvidn
a mra jejich zadluenosti kles.
rove dluhu v prmru neohrou-
je nann stabilitu nemocnic, uve-
dl nmstek. Podle nj se sniuje
podl pohledvek i zvazk po lh-
t splatnosti. Zvazk po termnu
ubylo nejvc v letech 2007 a 2008
ze 14 na sedm procent. Tak str-
mho pdu u nen mon doclit,
podotkl nmstek. Nyn se podl
bl k esti procentm. Vce ne
rok po splatnosti mla pak na konci
loskho roku skoro tyi procenta
pohledvek, celkem jich po term-
nu bylo 12 procent. O ti roky dve
to bylo devt a 16 procent.
Roste tak produktivita prce a pla-
ty lka. Na n se loni ve fakult-
nch nemocnicch a tveici zaze-
n vydalo skoro 4,3 miliardy korun.
V roce 2006 to bylo asi 3,5 miliardy.
Platy se lkam zvedly i letos od
bezna, a to o 5000 a 8000 pod-
le vzdln a praxe. Zatm se bude
odhadovat, jak by se pesn do hos-
podaen a sel mohlo promtnout
chystan zven dan z pidan
hodnoty.
Lep vsledky by mohly nemocnice
mt po plnovanm zruen deseti-
ny akutnch lek, mn nmstek.
Ministr Leo Heger (TOP 09) u d-
ve ekl, e by se jich mlo sekrtat
asi 6200. Polovina z tohoto potu by
se mla pevst na lka sociln.
Nemocnice loni
oetily tm
80 000 cizinc, dlu
41 milion
Loni poskytly nemocnice v R
zdravotn pi tm 80 000 cizin-
cm v celkov hodnot 588 mili-
on korun. Neuhrazena ke konci
roku zstala pe za 41 milion
korun, co je sedm procent nklad
Diagnza
Nemocnice
6
2/2011
Sv Smart - Svet Zdravotnictvi - blo4 4 8.6.2011 16:10:24
nemocnic na tuto pi, informuj
statistici na svm webu. Nejastji
oetenmi cizinci byli pacienti ze
Slovenska, Ukrajiny a Nmecka.
Nejastji platili ze svho zdravot-
nho pojitn a v hotovosti.
Lkaskou pi loni vyhledalo
79 557 cizinc, z nich 40 137 bylo
ze zem EU. Poty oetench jsou
srovnateln s rokem pedchozm
a o nco vy ne v letech dvj-
ch. Loni oproti pedchozmu roku
ale dluili cizinci za pi zhruba
o osm milion korun vce ne v roce
pedchozm.
Nejvc cizinc oetily nemocnice
v Praze, 40 007, na dalch ms-
tech v potu oetench cizinc
jsou kraje Jihomoravsk (7299),
Stedoesk (5121), Karlovar-
sk (4545) a Plzesk (4188). Nej-
mn cizinc oetily nemocnice
v kraji Vysoina (1047), Zlnskm
(1055) a Pardubickm (1063).
Mezi oetenmi cizinci bylo nejvce
oban Slovensk republiky, 16 783.
Ukrajinc bylo oeteno 11 510,
Nmc 6151 a Vietnamc 5992.
Podle daj editelstv sluby
cizineck policie bylo na kon-
ci roku 2010 registrovno v R
425 301 cizinc s povolenm poby-
tem, to jsou tyi procenta popula-
ce. Podle odhadu ministerstva pro
mstn rozvoj pijelo v tom roce do
R tm 21 milion turist.
Cizinci nejastji hradili pi
ze sv zahranin pojistky, bylo
to 18,7 procenta pacient, tedy
14 882 lid, platba z pojistky tvo-
ila 30,6 procenta objemu hrad.
V hotovosti platilo 43 procent paci-
ent, tedy 34 229 lid, v hodnoto-
vm vyjden to bylo 29,3 procenta
hrad. Tetm vznamnm zdrojem
bylo smluvn pojitn cizinc v R,
to mlo 21 570 lid, tedy 27 procent,
v hodnot 154 milion korun, to je
26,6 procenta celkovch hrad.
Podl pacient z EU, kterm byla
poskytnuta pe hrazen ze zahra-
ninho zdravotnho pojitn, tvo-
il z celkovho potu pacient z EU
31,9 procenta. Hodnota hrad za
n ale doshla 51 procent celko-
vch nklad. Vyplv z toho, e
z pojistky hrad cizinci nkladnj
pi, zatmco v hotovosti e spe
leh oeten.
Oban Dnska, Francie, Itlie,
Maarska, Nmecka, Nizozemska,
Rakouska, Slovenska, panlska
a vdska vyuili evropsk poji-
tn vce ne na polovinu nklad
zdravotn pe, u ostatnch sledo-
vanch zem EU bylo vyuit Evrop-
skho prkazu zdravotnho pojit-
n ni.
7 + 1 dvod pro si vybrat ISS
jako svho partnera v zdravotnictv
ISS je 1 z nejvtch spolenost zamen na poskytovn slueb v oblasti
Facility Services a tm i zrukou silnho, stabilnho a kvalitnho partnera.
Korportn vize ISS m 2 aspekty: stt se svtovm ldrem v oblasti Facility
Services; budeme jednikou na trhu lokln, v kad zemi.
ISS svm zkaznkm nabz sv sluby ve 3 modelech: Single Servis,
Multi Servis, Integrated Facility Services.
ISS je 4. nejvtm soukromm zamstnavatelem v Evrop
a devtm nejvtm na svt, s vce ne stoletou zkuenost.
ISS psob na 5 kontinentech, v 52 zemch a kad den
poskytuje sluby prostednictvm vce ne 500 000 spokojench
zamstnanc.
ISS nabz sv sluby v 6 segmentech: Facility Management,
Property Services, Cleaning Services, Security Services,
Catering, Ofce Support.
ISS se v roce 2009 umstila na 7. pozici svtovho ebku
dodavatel slueb - The 2009 Global Outsourcing 100.
Dky nejvy kvalit a technologick rovni ISS si budete
jisti, e pro hygienickou rove a dezinfekci vaeho zazen
je uinno maximum. Tm poskytnete nejvy mon pocit
bezpe svm pacientm a personlu. V esku nyn peujeme
o vce ne 30 nemocnic.
ISS Facility Services s. r. o.
Antala Staka 38/510, 140 00 Praha 4 Kr,
Czech Republic
Tel: +420 261 392 311, Fax: +420 261 392 320,
www.cz.issworld.com, iss@cz.issworld.com
A World of Service
Svet zdrav 210x148 5 zena indd 1 3/1/10 9:41 AM
inzerce
Diagnza
Pojiovny
8
2/2011
Heger pedstavil
zmny, kter chyst
pro nemocnice
i pojiovny
Ministr zdravotnictv Leo Heger
(TOP 09) chce od ptho roku
zsadn zmnit podmnky pro
nemocnice a od roku 2013 tak
pro zdravotn pojiovny. Novin-
m ekl, e v roce 2012 nemocnice
budou muset pejt na nov systm
plateb za diagnzu (DRG), kdy za
stejnou pi dostane kad nemoc-
nice stejn. Nyn se hrady li.
Zkonem sjednot podmnky pro
Veobecnou zdravotn pojiovnu
a ostatn zamstnaneck a oborov
pojiovny, zatm se d podle rz-
nch zkon.
Byli bychom rdi, aby se DRG zave-
dl jako zkladn systm hrad,
ekl ministr na adresu nemocnic.
Pacientm se tak podle nj vce
oteve monost vbru nemocnice,
zatm je pro nemocnici placenou
paulem nevhodn brt nov
pacienty. Tento systm by pacien-
ty zaplatil kadho tam, kam pi-
jde, co pro dobr nemocnice bude
znamenat, e pacienti si je najdou.
Samozejm nese to riziko, e nk-
ter nemocnice budou svou innost
muset utlumit, pokud v souti
neobstoj, ekl Heger.
Zkon o zdravotnch pojiovnch
pr zjednodu legislativu. Nam
clem bylo stanovit stejn podmnky
a pravidla pro vechny pojiovny,
nastavit jejich povinnou nezisko-
vost, zruit dozor rady a naopak
poslit roli managementu a sprv-
nch rad, shrnul ministr. Manae-
i by ruili majetkem. Vzniknout
by mla Kancel zdravotnch
pojioven, kter by spravovala
registry pltc, poskytovatel pe
a pojioven. Na zdravotn pojiov-
ny by dohlelo ministerstvo, kter
by jim mohlo nadit mimodn
audit.
Vcn zmr zkona o zdravotnch
pojiovnch m Heger pedloit
vld v ervnu. Norma d trans-
parentn podmnky pro fze zdra-
votnch pojioven, posl dozor
a kontrolu nad jejich hospodae-
nm a zajist nroky pro pojitnce.
Ministerstvo bude podle ministra
na zklad analz dohlet na to,
aby byla pe rovnomrn dostup-
n.
Systm DRG m zprhlednit sys-
tm hrad za pi v nemocnicch.
M bt prevenc korupnho pro-
sted. Pot se zhruba 500 sku-
pinami diagnz, do t a pti let
by postupn mly bt zavedeny
do vykazovn. Skupiny zohledn
zdravotn stav pacienta i dal jeho
nemoci pi vi hrady. Umon
pesunout z akutnch lek st
9
2/2011
pacient, kte ji akutn pi
nepotebuj, na lka nsledn
pe a pevst st lkov pe
do ambulanc.
V ervnu d Heger vld tak nvr-
hy zkon o zdravotnch slubch,
specickch zdravotnch slubch
a zdravotnick zchrann slub.
Malou novelu zkona o veejnm
zdravotnm pojitn, kter zvyu-
je platby za den v nemocnici z 60
na 100 korun, u kabinet schvlil,
nyn je ve snmovn.
VZP piznv, e plat
nemocnicm za stejnou
pi rzn
Veobecn zdravotn pojiovna
(VZP) piznv, e plat nemocni-
cm za stejnou pi rzn. Umo-
uje j to podle mluvho Jiho
Roda platn vyhlka. Rozdly jsou
podle nj dny tak historicky, d-
vjm vkonem nemocnice, kter
se stal zkladem pro dal vpoty.
Rod TK ekl, e VZP sjednv roz-
sah pe a hradu s kadou nemoc-
nic zvl podle dvjho vkonu.
Zrove plon reguluje vechny
nemocnice podle toho, jakou pi
a kolik j potebuje v regionu pro
sv pojitnce.
Rod to uvedl v reakci na zprvy
Hospodskch novin, e VZP plat
dvma nemocnicm za stejnou pi
rzn a e od nemocnice, kter
dvala vc, nyn poaduje vrcen
penz. Podle novin jde o soukro-
mou praskou Nemocnici na i-
kov, kter lila dr ne Fakultn
nemocnice Krlovsk Vinohrady.
V ikovsk nemocnici stlo pr
ped dvma lety oeten pacienta
s vnou infekc aludku pojiov-
nu 27 111 korun, na Vinohradech
22 205. Bulvr psal o Ferrari za
milion korun a luxusnm BMW, kte-
r si majitel soukromho zazen
koupili, zatmco nemocnice chtra-
la. Od loska zaala VZP penze od
tto nemocnice vybrat zpt, dala
j spltkov kalend na ti roky.
Podobn pr postupuje i v ppad
jinch nemocnic.
Ze 190 nemocnic mus vracet pe-
platky zhruba polovina, mohou to
bt tisce korun i miliony. Zloho-
vn toti vychz z dvjho vko-
nu nemocnice, realita pak ale me
bt podle aktulnho vkonu jin,
vysvtlil mluv. Zdraznil, e nen
zjmem VZP dostat nemocnice
kvli peplatkm do krize. Pokud
dluh dosahuje milionovch hodnot,
nabz spltkov kalend.
K regulacm Rod uvedl, e pi plo-
n regulaci maj vechny nemoc-
nice stejn mechanismy hrad.
Platba vychz z dvjch vkon.
Jako pklad uvedl dv srovnateln
nemocnice, kter dosud mly stej-
n vkon i hradu. Smlouva jim
zajiuje naven hrady o pt
procent, kdy provedou 98 procent
dosavadn pe. Kdy jedna nemoc-
nice bude mt vkon 98 a 100 pro-
cent, dostane stejnou hradu jako
nemocnice, kter se pohybuje ke
105 procentm objemu pe.
Pinou rozdl me bt podle
mluvho i to, e nkter nemoc-
nice nebyly pipraveny na pe-
chod na platbu za diagnzu (DRG),
kdy se u dan nemoci zohleduje
i sloitost pe. Neumly sprvn
vkony vykzat, co ovlivnilo jejich
zkladn sazbu. Nkter nemocnice
naopak dokzaly velkou st pe
poskytovan dve na lkch,
teba ortopedick operace, zat
poskytovat v jednodenn chirurgii.
V lkov pi se pak ocitly jen
komplikovanj ppady, tm stoup-
la i zkladn sazba nemocnice.
Rozdly v hradch mly bt pod-
le mluvho postupn omezeny po
vzoru USA pibliovnm k jedn
nrodn technick sazb. Proces
byl pr ale naruen pro leton rok
stanovenm globln pauln saz-
by pro vechny nemocnice.
Zdravotn pojiovny
hrad hemodialzu
v cizin, podmnky
se li
Pacientm na uml ledvin zapla-
t jejich esk zdravotn pojiovna
hemodialzu tak v zemch EU. Ne
vyjedou na dovolenou do tchto
zem, mli by si domluvit toto oet-
en v cizin s konkrtnm zdravot-
nickm zazenm. Na mst se pak
u jen prokou Evropskm prka-
zem zdravotnho pojitn (EHIC),
sdlil TK mluv Veobecn zdra-
votn pojiovny (VZP) Ji Rod.
O pedbn souhlas s oetenm
v zemch EU pacienti svoji pojiov-
nu dat nemusej.
Ve sttech EU je hemodialza
povaovna za pi nezbytnou
a je poskytovna naim klientm
v potebnm rozsahu v souladu
s dlkou pobytu na zem jin-
ho lenskho sttu. Hrazeny jsou
Diagnza
Pojiovny
10
2/2011
vkony hemodialzy, hemoltrace
i hemodialtrace, uvedl mluv.
Pi pak uhrad esk zdravotn
pojiovna zahraninmu zdravot-
nickmu zazen, na pacientovi
samotnm je hrada ppadn
spoluasti, kter by byla stejn,
jakou plat tamn pacienti. Pokud
by z njakho dvodu uhradil pi
v hotovosti, proplat mu pojiovna
et v cen danho sttu.
Chorvatsko, Srbsko, ern Hora,
Turecko a Makedonie nejsou
zem EU, R ale s nimi m smlou-
vy o socilnm zabezpeen, kter
zahrnuj i zdravotn pi. V tch-
to zemch mus pacient pedloit
formul, kter si ped odjezdem
vyzvedne u sv zdravotn pojiov-
ny. Chorvatsko a Makedonie ale
akceptuj tak prkaz EHIC.
Pokud revizn lka schvl ped
vycestovnm do tchto evropskch
zem poskytnut hemodialzy, uhra-
d ji pojiovna stejn jako v zemch
EU. Ve hrady pak odpovd
cenm v dan zemi. Souhlas m
pacient potvrzen na pedepsanm
tiskopise. Bez tohoto souhlasu si
zaplat hemodialzu sm. Zdravot-
n pojiovna mu pak proplat et
jen do ve ceny v esku.
V ostatnch zemch svta si paci-
ent mus hemodialzu zaplatit
sm. Zdravotn pojiovn pedlo
doklad o hrad a dostane st-
ku, kterou by za dialzu zaplatila
pojiovna v esku. Proplaceny
ale mohou bt nklady pouze na
hemodialzu, nikoli na hemoltra-
ci a hemodialtraci.
NK mon bude
kontrolovat
hospodaen obc,
kraj i pojioven
Nejvy kontroln ad (NK)
mon zsk prvo kontrolovat
nejen hospodaen kraj a obc,
ale i zdravotnch pojioven, es-
k televize a eskho rozhlasu
nebo veejnch vysokch kol
a vzkumnch instituc. Pot
s tm nvrh ministra spravedlnosti
a fa Legislativn rady vldy Ji-
ho Pospila (ODS). Novely stavy
a zkona o NK projedn vlda.
Pospil ji dve uvedl, e si od
novel slibuje lep dohled nad
veejnmi zakzkami a vt tlak
na hospodrn vyuvn veej-
nch prostedk obcemi a kraji.
NK by ml mt tak prvo pro-
vit ruen za zvazky nebo hos-
podaen s dluhopisy a s dotacemi
ze zahrani. Novely maj platit od
ptho roku.
Proti novelm se podle pedkldac
zprvy na vldnm webu postavila
vtina kraj a Svaz mst a obc.
Novou pravomoc NK pokldaj
kraje za duplicitn vzhledem ke
kontrolm podle jinch zkon.
Pospilovy ady s tm ale nesou-
hlas, nvrhy maj zajistit vce-
stupovou kontrolu veejnch
nanc.
Nejedn se o duplicitn kontrolu,
ale o nejvy lnek vcestupov
kontroly, tzv. superkontrolu kont-
rolu nslednou, uvdj ve zprv.
Nvrhy jsou podle pedkladatel
jednm z opaten reformy veej-
nch nanc a poslouit by mly
k dosaen vyrovnanch veejnch
rozpot.
Kontrola podle zprvy nebude
v dnm ppad znamenat zsah
do stavn zaruenho principu
samostatnosti vkonu zemn
samosprvy, jak se kraje ob-
vaj. Novely podle pedkladatel
vslovn nenaizuj ani provst
npravu nedostatk, nebo to by
mlo bt ve vlastnm zjmu obc
a kraj. Zjitn zvanch nedo-
statk v hospodaen by bylo pod-
ntem pro odvetn opaten vldy,
ppadn parlamentu, varuj ped-
kladatel.
Nevyhovli ani poadavku Svazu
mst a obc asov omezit kontrolu
jen na poslednch pt let hospoda-
en obce, ve svm dsledku by to
pr mohlo omezit nezvislost NK.
Pospil tak slibuje, e rozen
pravomoc NK nezv jeho nro-
ky na sttn rozpoet, jak se obv
Jihoesk kraj. Ppadn zven
nklady by ml NK eit v rmci
svho rozpotu.
Podobn nvrh stavn nove-
ly o rozen kompetenc NK
projednvala u bval snmov-
na, v pedvolebnm obdob jej
ale dokzala loni podpoit pouze
v prvnm ten.
11
2/2011
Sttn sprva
Diagnza
Mlad maart lkai
zvauj po vzoru ech
hromadn vpovdi
Mlad maart lkai jsou kvli
nzkm platm velmi rozladni
a zvauj podn hromadnch vpo-
vd. V rozhovoru pro list Magyar
Nemzet to prohlsil f lkask
Maarsk prezidentsk asociace
Magor Papp. Ji v lednu maart
lkai vyzvali vldu, aby do dubna
pedstavila konkrtn opaten,
kter by jejich podmnky zlepila.
V opanm ppad pohrozili pro-
testn akc po vzoru eskch kole-
g v nemocnicch.
Pro mnoh zanajc lkae je pod-
le Pappa tk pochopit, e jejich
ist plat in jen 79 000 forint
(asi 7200 korun). Podle MTI dodal,
e asociace se ji obrtila na pre-
mira Viktora Orbna a podala
ho o vce penz pro zdravotnick
sektor.
Doktoi mimo Budape pod pod-
mnkou anonymity sdlili, e ada
z nich plnuje s vldou vyjedn-
vat. Pokud se pr kabinet do konce
tohoto roku na problm nezam-
, budou nsledovat hromadn
vpovdi. Lkai poaduj mini-
mln ist plat 200 000 forint
(18 200 korun) a pro lkae s atesta-
c 300 000 forint (27 300 korun).
Kad m jen jeden ivot, prohl-
sil f Maarsk lkask komory
Istvn Eger. Dodal, e proto nen
sprvn dat od doktor vt
trplivost.
Sttn tajemnk pro zdravotnic-
tv ministerstva nrodnch zdroj
Mikls Szcska (samostatn funk-
ce ministra zdravotnictv v Maar-
sku nen) lkam prozatm nic
uritho neslbil. Jeho ad ale
podle MTI pracuje na karirnm
modelu. Nprava situace podle
Szcsky ale nen jen na vld, pro-
toe svj podl odpovdnosti nesou
tak starostov, kte mohou lka-
m nabdnout ubytovn, a lka-
t profesoi.
Na 3800 eskch nemocninch
lka v rmci akce Dkujeme,
odchzme podalo ke konci lo-
skho roku vpovdi a odmtlo je
sthnout, dokud jim vlda vrazn
nepid. Protestn akce skonily
ociln v noru, kdy jim vlda
zven plat a o 8000 korun
zaruila.
Olomouck kraj opt
podpo vzdlvn
mladch lka
Olomouck kraj letos stejn jako
loni podpo postgraduln vzdl-
vn mladch lka. V prvn eta-
p dotanho programu jim vnu-
je 1,1 milionu korun, dal penze
bude rozdlovat v ervenci. Cel-
kem m pro leton rok pipravenu
stku 3,6 milionu korun, co je
stejn suma jako loni. Hejtmanstv
si od podpory slibuje zven potu
zejmna praktickch lka, jich
je pedevm v odlehlejch oblas-
tech kraje nedostatek, ekl novi-
nm hejtmanv nmstek Pavel
Hork (KDU-SL).
Diagnza
Sttn sprva
12
2/2011
Penze jsou ureny na postgradul-
n vzdlvn mladch lka, pe-
devm praktik. Penze lze vyut
na jejich ste, ast na konferen-
cch i studijn materily. V prvn
etap jsme uspokojili celkem tyi
adatele, uvedl Hork.
Podle vedouc odboru zdravotnictv
hejtmanstv Evy tefkov pracova-
lo v kraji ped temi lety 345 prak-
tickch lka pro dospl. Letos
jejich poet klesl na 303, navc
jsou zejmna v nkterch oblas-
tech pote s generan obmnou
lka. Zhruba polovina obvod-
nch praktickch lka je star
50 let. Dky dotacm bychom chtli
doclit toho, aby se do roku 2013
poet praktickch lka piblil
k slu 340, doplnila tefkov.
Neblahou situaci dvaj pedsta-
vitel kraje do souvislosti se sku-
tenost, e stt v letech 2006 a
2009 vzdlvn mladch lka
nepodporoval. Od loskho roku
mohou vyuvat takzvan rezi-
denn podpory, ne vichni na ni
ale doshnou. Do jist mry se
sname suplovat stt. Chceme
pomoci zanajcm lkam, aby
si za lepch podmnek mohli ud-
lat atestaci a zat samostatn pra-
covat, uvedl hejtmanv nmstek
Michael Fischer (SSD).
Vt pliv dost hejtmanstv
oekv v ervenci, kdy se budou
moci hlsit erstv absolventi
lkaskch fakult. Dotace pokry-
je zhruba 70 procent nklad na
jejich dal vzdlvn. Poskytnut
dotac mus jet posvtit krajt
zastupitel. O penze mohou dat
zdravotnick zazen v kraji, kte-
r maj akreditaci na postgradu-
ln vzdlvn lka. Jeho dlka
se li podle odbornosti, u praktic-
kch lka trv ti roky. kole-
n, jeho zvrem by ml bt zisk
atestace pro obor praktick lka
pro dospl, stoj asi jeden milion
korun.
Dkujeme, odchzme
nenaruilo vztah lka
a pacient
Protestn akce Dkujeme, odch-
zme, kterou lkai bojovali mimo
jin za zven svch plat, nena-
ruila podle odborskho ldra
Martina Engela nijak zsadn vzta-
hy mezi pacienty a lkai. Pedse-
da Lkaskho odborovho klubu
Svazu eskch lka (LOK-SL)
to ekl na semini v Poslaneck
snmovn. Pipustil, e pokud se
tak stalo, tak pouze krtkodob
a jen u tch lid, kte se spolehli
na informace mdi. Novini pod-
le nho informovali o akci pouze
sten a zkreslen.
Vztah lka pacient zsadnm
zpsobem naruen nebyl. Vm,
e pokud to nhled na lkae zhor-
ilo, tak pouze krtkodob a jen
v uritch dimenzch, pronesl
13
2/2011
Engel. Podle jeho slov se mohlo
stt, e ke zhoren vztah dolo
tam, kde lid erpali informace
pouze z mdi a neovovali si je.
Tisk a televize toti podle Engela
informovaly o akci zkreslenm
zpsobem. Upozorovaly pr jen
na poadavek zven plat, pi-
em zbyl upozadily.
Nm o ty platy nelo, nm lo
o zachovn kontinuity pe. Pro-
to jsme tak upednostnili memo-
randum ped svmi mzdovmi
poadavky, uvedl Engel.
Akce Dkujeme, odchzme
zaala minul rok na jae. Lkai
bhem n bojovali za vy platy
a systmov zmny v resortu. V je-
jm vrcholu podalo asi 3800 lka-
vpov. Nkolik dn ped vypr-
enm vpovdn doby ji ukonila
dohoda s ministrem zdravotnictv
Leoem Hegerem (TOP 09).
Podle dohody maj nemocnin
lkai od bezna dostvat msn
k prmrnmu platu 48 000 korun
(vetn pesas) dalch 5000
a 8000 korun podle kvalikace
a dlky praxe. Celkem se tak mezi
18 000 nemocninch doktor roz-
dl do konce roku dv miliardy
korun.
Napklad podle lednovho pr-
zkumu agentury STEM/MARK
odchzejc nemocnin lkae
v rmci vzvy Dkujeme, odch-
zme podporovalo 17 procent e-
ch. S protestem lka naopak
nesouhlasilo 56 procent oban.
Odbory dohldnou na
zvyovn plat i na
boj proti korupci
Odbory budou dohlet na plnn
memoranda, kterm se stt zav-
zal ke zven plat nemocni-
nm lkam. Pispj k boji proti
korupci v nemocnicch a budou se
podlet na prci na zdravotnick
reform. Dohodl se na tom ministr
zdravotnictv Leo Heger (TOP 09)
s pedsedou Lkaskho odboro-
vho klubu Svazu eskch lka
(LOK-SL) Martinem Engelem.
Ministerstvo slbilo, e vyjedn se
dvma oborovmi pojiovnami,
kter nechtj poslat penze na
zven plat lka, aby je pos-
laly, ekl TK Engel. Aktuln
sice vtina nemocnic penze od
pojioven nem, Veobecn zdra-
votn pojiovna je podle potvrzen
editel u ale zaala do nemocnic
poslat. Engel v, e kdy zaplat
nejvt pojiovna, ostatn se pi-
daj.
S ministrem se tak dohodl, e
nemocnice nebudou propoutt
lkae a sestry z pracovi, kde se
budou ruit akutn lka, ppadn
mnit na lka nsledn a dlou-
hodob pe. Ta zkratka, kdy se
lko zru, mus odejt i personl,
je lich, my musme mt personl
postaven na pesasy a tak prce
u lka nen jedinou npln, ekl
odborov pedk.
Odbory se podle nj chtj vce
zapojit do boje proti korupci
v nemocnicch. Ministr vyhlsil
potkem roku protikorupn stra-
tegii, odbory mu dodaj nmty na
jej prohlouben. Prv boj proti
korupci v nemocnicch je podle
Engela dvodem, pro neme pi-
jmout msto rentgenologa v dn
nemocnici.
Z vinohradsk nemocnice dal
v protestn odborov akci Dkuje-
me, odchzme vpov a na sv
msto se po skonen akce vrtit
nemohl, protoe u bylo obsazen.
Engel si chce najt msto na nk-
ter z praskch poliklinik. Pr
tak nebude mt svzan ruce, kdy
bude chtt poukzat na korupci
v nkter z nemocnic. Nechci bt
zamstnancem nkoho, kdo mi
bude urovat, o em smm mluvit,
vysvtlil.
Engel se s Hegerem tak dohodl,
e se budou schzet pravideln
zhruba kad ti tdny a budou
probrat aktuln problmy resor-
tu i postup reformy. Byl bych rd,
aby se memorandum plnilo v tom
smyslu, e jsme dleit pipomn-
kov msto, ne e bychom se dozv-
dali ty vci, kdy jsou u vude
projednan to pan ministr slbil,
e se zlep, dodal Engel.
Diagnza
Farmacie
14
2/2011
Japonsk Takeda
dajn jedn o koupi
vrobce lk Nycomed
Japonsk farmaceutick spole-
nost Takeda Pharmaceutical jedn
o koupi vcarskho konkuren-
ta Nycomed. Agenturm Reuters
a Bloomberg to ekly informova-
n zdroje. Transakce m mt hod-
notu pes 14 miliard dolar (pes
240 miliard korun) a byla by dru-
hou nejvt japonskou akvizic
v historii.
Podle Bloombergu jsou jednn
v pokroil fzi a dohoda by mohla
bt oznmena bhem nsleduj-
cch pr dn. Je ale tak stle mo-
n, e se dohodu uzavt nepoda,
podotkla agentura.
Stedn velk Nycomed m
vznamn aktivity v Evrop a na
rozvojovch trzch a byl by pro
Takedu druhou velkou akvizic po
pevzet americk Millenium Phar-
maceuticals v roce 2008 za zhruba
devt miliard dolar. Nejznmj-
m produktem Nycomedu je Pan-
toprazol proti plen hy.
Koup Nycomedu by byla druhou
nejvt akvizic japonsk rmy
po transakci, v n Japan Tobacco
koupila britskou tabkovou rmu
Gallagher za 19 miliard dolar.
Nycomed m 12 500 zamstnanc
a vtinu v n vlastn tyi investi-
n spolenosti.
Vrobce lk Novartis
loni v R zvil zisk na
41,3 milionu korun
vcarsk farmaceutick spole-
nosti Novartis loni v esk repub-
lice vzrostl zisk na 41,3 milionu
korun. Pedloni rma vydlala
16,6 milionu korun. Trby vzrostly
zhruba o est procent na 3,8 mili-
ardy korun. Vyplv to z vron
zprvy spolenosti.
Vtinu prodej uskutenila divize
Pharma. Podl voln prodejnch
lk inil mn ne ptinu. Mezi
nejznmj voln prodejn p-
pravky pat napklad Voltaren
proti bolesti, Vectavir proti opa-
rm nebo Fenistil proti svdn
ke. Divize Ciba Vision se zabv
prodejem kontaktnch oek a p-
sluenstv.
Letos ek rma prodej na stejn
vi jako loni zejmna kvli p-
chodu nkterch generickch lk
na trh a tak kvli snen hrad
lk v souvislosti s sporami ve
sttnm rozpotu. Negativn fakto-
ry chce rma kompenzovat zave-
denm novch lk na trh.
Jedinm vlastnkem esk pobo-
ky je vcarsk akciov spolenost
Novartis se sdlem v Basileji. V R
loni Novartis zamstnval 242 lid.
Matesk spolenost Novartis se
zamuje pedevm na vrobu
inovativnch lk, preventivnch
vakcn, kvalitnch nzkonklado-
vch generik a voln prodejnch
ppravk pro samolbu. Jej is-
t zisk v prvnm tvrtlet klesl na
2,77 miliardy dolaru (asi 47,5 mili-
ardy korun) ze 2,93 miliardy dolaru
o rok dve, kdy rma jet tila
z vysokho odbytu vakcn proti
prase chipce.
Skupina psob ve 140 zemch
a zamstnv zhruba 97 000 li-
d. Vvojov centrum Novartis se
nachz v americkm stt Massa-
chusetts. Novartis vznikl v roce
1996 spojenm rem Ciba-Geigy
a Sandoz.
Poet lk prodanch
lkrnm v prvnm
tvrtlet mrn rostl
Poet balen lk prodanch do
lkren v esk republice se v prv-
nm tvrtlet meziron zvil
o 0,8 procenta na 75,9 milionu. Ve
srovnn se tvrtm tvrtletm 2010
to znamen nrst o devt procent.
Informovala o tom spolenost IMS
Health, kter je poskytovatelem
informac o vvoji farmaceutickho
trhu.
V cench vrobc odpovd objem
prodej v prvnm tvrtlet na
13,2 miliardy korun. To pedstavuje
meziron nrst o 2,6 procenta.
Mnostevn objem prodej za obdob
poslednch dvancti msc (duben
2010 a bezen 2011) klesl meziro-
n o 0,5 procenta na 285,9 milionu
balen. Provzel to vak mrn mezi-
ron nrst nannho objemu
prodej v cench vrobc o 0,1 pro-
centa na 50,2 miliardy korun.
daje vychzej z dat o prodejch
velkodistributor lk do veej-
15
2/2011
nch a nemocninch lkren.
Nezahrnuj pm dodvky od far-
maceutickch rem, kter maj
distribun oprvnn.
esk spolenost Favea
buduje v Tatarstnu
biofarmacii
esk spolenost Favea se stala
partnerem Tatar pi budovn
novho biofarmaceutickho klast-
ru. Do tamn metropole Kazan ji
dodala zazen na vrobu tablet
a kapsl. Pomh rovn se zavede-
nm produkce mast, gel a zan
stavt vzkumn laboratoe. Uve-
dl to E15 s tm, e dohromady jde
o dodvky za 27 milion eur (asi
650 milion korun).
Tak jsme se s Tatarstnem
dohodli, e pomeme s vvojem
a zavedenm do vroby inovanch
lk, ekl denku obchodn editel
spolenosti Favea Maxim Khamet.
Do vrobnch linek a inenrskch
st pro farmaceutick prmysl
v celm Rusku ji Favea investo-
vala asi pt miliard korun. Jejm
partnerem v Tatarstnu je spole-
nost Tatchimfarmpreparaty, kte-
rou vlastn tamn regionln vlda.
Favea se specializuje pedevm
na onkologick a antivirov lky,
uvedl list.
Khamet upesnil, e Tatarstn
hodl do biotechnologi investovat
miliardu eur. My se pitom zam-
ujeme jen na farmaceutickou st,
pro dal esk rmy by mohla bt
zajmav oblast agrotechnologi
a biopaliv, dodal.
Tatai chystaj tak vstavbu IT
vesnice, kter m bt propojena
se znmm ruskm novanm par-
kem Skolkovo, a u postavili park
pro vyspl technologie v Kazani.
Podle Komory pro hospodsk
styky se zemmi SNS (bvalho
Sovtskho svazu) by esk rmy
mly zvit ast i v tchto projek-
tech. Sv obchodn technick ste-
disko v Kazani zizuje tak esk
Svaz strojrensk technologie, na-
psal E15.
Zisk vcarskho
vrobce lk Roche
v R vzrostl nad
100 milion korun
nost Roche loni v tuzemsku mezi-
ron zvila ist zisk o 13 pro-
cent na 101,2 milionu korun. Trby
vzrostly o 4,2 procenta na 5,07 mili-
ardy korun. TK informace zjistila
z vron zprvy spolenosti.
Vtinu prodeje tvoila farmaceu-
tick divize, zbytek pak oddlen
diagnostiky. Podl Roche na tuzem-
skm trhu farmaceutickch vrob-
k v loskm roce inil 7,5 procenta.
Roche se specializuje na onkologii,
virologii a transplantan medic-
nu. Mezi nejvznamnj vrob-
ky rmy pat ppravky Avastin
a Herceptin na lbu onkologic-
kch chorob, lk MabThera pou-
van v hematoonkologii a p-
pravek NeoRecormon. Ten je
uplatovn tak v onkologii.
esk poboka Roche vznik-
la v roce 1992 a v loskm roce
zamstnvala 226 lid. Jejm sto-
procentnm vlastnkem je spole-
nost Roche Finance se sdlem ve
vcarsk Basileji.
nosti Roche Holding AG loni stou-
pl ist zisk o tyi procenta na
8,89 miliardy vcarskch fran-
k (asi 167 miliard korun). Slab
rst zpsobil siln frank a vplata
odstupnho proputnm zamst-
nancm. Firma tak uvedla, e je-
j zisk v letonm roce negativn
ovlivn zdravotnick reforma ve
Spojench sttech a sporn opat-
en v Evrop.
Diagnza
Kalendrium
16
2/2011
Ped 200 lety se
narodila dvojata
poprv oznaen za
siamsk
Ped 200 lety, 11. kvtna 1811,
se nskm rodim v Maklongu
v Siamu (historick nzev Thajska)
narodili brati Chang a Eng Bunke-
rovi, kte byli poprv oznaeni ter-
mnem siamsk dvojata. Chlapci
se mli ile k svtu a v roce 1829
opustili asijsk kontinent a odjeli
do Spojench stt, kde byli senza-
c. Tam se tak oenili se sestrami
Adelaide a Sarah Anne Yatesovmi,
se ktermi mli dohromady 21 dt.
Dvojata byla spojena v oblasti
hrudnku a zemela ti hodiny po
sob v lednu 1874 ve vku 62 let.
Podle statistickch daj jedna
siamsk dvojata, jak bvaj ozna-
ovna dvojata s rznm rozsa-
hem spojen tla nebo stupnm
zbytkovho zdvojen, obvykle pi-
padaj na piblin 50 000 porod.
Jen mal procento z nich pichz
na svt ivch a polovina z nich
umr jen nkolik hodin po porodu.
Nejstarm historicky doloenm
ppadem siamskch dvojat
jsou brati, kte ili na pelomu
15. a 16. stolet na dvoe skotskho
krle Jakuba IV. Zemeli ve vku 28
let v rozmez pti dn.
Lkai se pokoueli srostl dvoj-
ata oddlovat u v 19. stolet, ale
prvn spn operace siamskch
dvojat se uskutenila v prosin-
ci 1952 v nemocnici v Clevelandu
v USA. Jednalo se o holiky srostl
v oblasti hrudn kosti. V echch
poprv velkou pozornost vzbudil
osud siamskch dvojat Reny
a Josefy Blakovch, kter se na-
rodily v roce 1878. Senzac se stalo
thotenstv Reny, kter porodila
zdravho syna, ale nikdy se nezjis-
tilo, kdo byl otcem dtte.
Ped 155 lety se
narodil zakladatel
psychoanalzy Freud
Sigmund Freud, rakousk psy-
cholog a psychiatr, kter se na-
rodil ped 155 lety, 6. kvtna 1856,
zavedl pojmy jako nevdom, ego
i Oidipovsk komplex. Jako prv-
n zdraznil vznam sn a objevil
zsadn vliv sexuality na lidsk
ivot. Svtlo svta spatila i jeho
slavn psychoanalytick pohov-
ka. Rodk z moravskho Pbora
a zakladatel psychoanalzy mnil,
e lovku nevldne rozum, ale
nevdom pudy. Patil k nejvtm
vdcm 20. stolet.
Slavnou psychoanalzu vynale-
zl Freud v necelch 40 letech. Na
cest k n se zabval zejmna neu-
rzami. Doel k nzoru, e nejas-
tj pinou neurz jsou duevn
rny z minulosti. Ty ovem neij
ve vdom, nbr jsou z nj vyts-
nny mimo dosah lidsk vle, do
oblasti zapomnn, sn a zasu-
tch zitk. Tuto nov objevenou
dimenzi lidsk psychiky nazval
nevdomm. Za nejlep cestu pes
zbrany do nevdom povaoval
Freud sny a voln asociace.
K jeho hlavnm dlm pat vod
do psychoanalzy, Totem a tabu i
asi nejznmj psychologick kni-
ha 20. stolet Vklad sn (1900).
17
2/2011
Freud, kter psobil jako lka
a profesor ve Vdni, zaal mt jako
id po nstupu nacist k moci pro-
blmy. V roce 1938 se ukryl v Lon-
dn, kde o rok pozdji zemel.
Podstoupil eutanazii.
Ped 25 lety postihla
ernobyl jadern
katastrofa
Nepodaen test v atomov elek-
trrn v ukrajinskm ernobylu
vystil nad rnem 26. dubna 1986
v nejhor civiln jadernou kata-
strofu vech dob. etz neast-
nch rozhodnut, ve kterm nechy-
blo napklad vypnut nouzovho
systmu, jen by zajistil havarijn
odstaven reaktoru, zpsobil nejen
znien tvrtho bloku elektrrny,
ale tak kontaminaci 200 000 hek-
tar pdy a pmou smrt destek
lid. Radioaktivitou byly nsledn
zasaeny stovky tisc obyvatel,
tisce z nich ji zemely.
Katastrofa nejhe zashla tehdej-
sovtsk republiky Blorusko,
Ukrajinu a Rusko, vtr ale zavl
radioaktivn spad z ernobylu i do
dalch evropskch zem. V prvn
vln do vdska a Finska, pot do
Polska, eskoslovenska, Rakous-
ka, Nmecka, vcarska, Francie,
zem Beneluxu a Dnska, tet vlna
pak zashla Rumunsko, Bulhar-
sko a bvalou Jugoslvii. Exploze
vypustila do ovzdu podle nkte-
rch odhad a 400krt vce radi-
oaktivnho materilu ne atomov
bomba svren na japonsk msto
Hiroima.
S nsledky havrie v ernobylsk
elektrrn se lid i proda vyrov-
nvaj dodnes, napklad z mste-
ka Pripja, kde bydleli zamstnan-
ci podniku, je dnes msto duch.
Zbvajc ti reaktory elektrrny
pitom fungovaly v sousedstv
betonovm sarkofgem uzaven-
ho tvrtho bloku jet adu let po
nehod, jejich vkon byl pro sovt-
sk a pozdji ukrajinsk hospod-
stv dlouho nenahraditeln. Jako
prvn byl v roce 1991 uzaven dru-
h blok, prvn blok skonil v roce
1996 a tet, posledn fungujc
reaktor byl vypnut teprve v prosin-
ci 2000.
Ped 215 lety byl
uinn prvn krok
k vymcen pravch
netovic
Ji od starovku lkai vdli, e
lovk uzdraven z pravch neto-
vic se touto chorobou zpravidla u
nenakaz. Prvn vdecky doloen
zdrn okovn proti tto smrtel-
n nemoci ale provedl a 14. kvt-
na 1796 anglick venkovsk lka
Edward Jenner. Trvalo vak jet
tm dv stolet, ne mohla v led-
nu 1980 Svtov zdravotnick
organizace vyhlsit prav neto-
vice za vymcen (koncepci tto
akce vypracoval esk epidemio-
log Karel Raka).
Kdy byly potkem 11. stolet pra-
v neboli ern netovice zavle-
eny do Evropy, umrala na n a
tetina obyvatelstva a po roce 1492
se staly jednou z hlavnch pin
vymen asi 90 procent domoro-
dch obyvatel Ameriky. Koncem
18. stolet, kdy u si populace na n
trochu imunitn zvykly, umral
na netovice kad sedm. Tomu,
kdo se z nich vylil, ale vtinou
zstalo doivotn zohyzdn jizvy
po puchch. A jeliko se puch-
ky tvo i na on rohovce, nebyla
vjimen slepota.
Prvn okovn proti ernm
netovicm provdli ji sta a-
n, kte k tomu pouvali prek
z rozdrcench strup po tto cho-
rob, co bylo ale dost riskantn
a mohlo vst k plnmu propuknu-
t nemoci. Tato metoda se asem
rozila po svt a v roce 1721 ji
zavedla v Anglii lady Mary Wortley
Montaguov, kter ji pevzala od
Turk.
Zlomovm se stal a objev lkae
Edwarda Jennera, kter si viml,
e dojiky krav nedostvaj pra-
v netovice, jen jejich nekod-
nou variantu netovice kravsk.
Doel tedy k zvru, e kdo prod-
l kravsk netovice, je chrnn
proti pravm. Oven provedl na
malm chlapci, jeho zmrn
nakazil kravskmi netovicemi.
Pot, co u nj vymizely vechny
jejich pznaky, inkoval ho neto-
vicemi pravmi. A chlapec neone-
mocnl.
Prav netovice se tak staly prvn
nemoc, proti n se dalo bezpe-
n a inn okovat. A ponvad
protiltka pochzela z kravskch
netovic, zaalo se tomuto okov-
n kat vakcinace, nebo krva je
v latin vacca.
Matrix
18
2/2011
Americk vlda me nadle z federlnch pro-
stedk nancovat vzkum embryonlnch kmeno-
vch bunk. Rozhodl o tom odvolac soud, a zruil
tak zkaz pouvn sttnch penz pro tyto ely,
kter loni v srpnu vydal soud ni instance. Stt-
n podporu vzkumu kmenovch bunk schvlila
vlda souasnho prezidenta Baracka Obamy, jeho
pedchdce George Bush ji z nboenskch dvo-
d odmtal.
Soudci sv dnen rozhodnut zdvodnili tm, e
americk zkony nezakazuj, aby se z federlnch
zdroj platily projekty, pi nich se pouvaj lidsk
embryonln kmenov buky. Soudci nicmn pi-
pustili, e vklad zkon je v tomto ppad nejed-
noznan.
Sttn podporu vzkumu loni napadli vdci James
Sherley a Theresa Deisherov. Podle nich gran-
ty uren na vzkum embryonlnch kmenovch
bunk omezuj rozsah nann podpory, kter je
uren pro vzkum bnch kmenovch bunk.
S jejich zskvnm pitom nejsou spojeny etick
problmy.
Oba vdci se podle agentury Reuters jet mohou
proti rozsudku odvolat. Zatm neuvedli, zda tak
uin.
Kmenov buky jsou zvltnm druhem bunk, kte-
r se mohou mnoit a promnit se v libovoln typ
specializovanch bunk libovolnho orgnu. Podle
nkterch vdc se d nejlpe pracovat s embry-
onlnmi kmenovmi bukami, kter se zskvaj
z lidskch embry, je nebyla vyuita pi umlm
oplodnn.
Podle nzoru americk vldy mohou embryonln
kmenov buky pispt k len chorob, s nimi si
souasn medicna nev rady napklad s poko-
zenm mchy nebo s Parkinsonovou chorobou.
Odprci vzkumu embryonlnch kmenovch
bunk ale zdrazuj, e kvli zskvn tchto
bunk jsou nieny lidsk zrodky.
USA mohou podporovat
vzkum embryonlnch
kmenovch bunk
Cenu veejnosti za nejlep vdeck vzkum v obo-
ru medicny pedal ministr zdravotnictv Leo
Heger tmu profesorky Renaty Cfkov. Lid v hla-
sovn na ministerskm webu ocenili jako nejlep-
prci o rizikovch faktorech onemocnn srdce
a cv, kter vznikla v praskm Institutu klinick
a experimentln medicny.
Ve druhm ronku ankety vybrali oban ze sed-
mi eitelskch tm, hlasovalo 9759 lid. Vtzn
tm profesorky Cfkov dostal 5189 hlas.
Jsem poten zjmem irok veejnosti o zdravot-
nick vzkum. Vechny projekty v hlasovn byly
velmi zajmav a pedstavuj pro esk zdravotnic-
tv velk pnos. Mm radost, e se lid do hlasov-
n v takovm rozsahu zapojili, a tak ocenili skvlou
prci naich vdc a odbornk, ekl ministr.
Na druhm mst v hlasovn veejnosti skon-
il s 3044 hlasy tm docenta Davida koloudka
z Fakultn nemocnice Ostrava. Prce se zabvala
mozkovou mrtvic. Tet msto obsadil tm profeso-
ra Martina Haluzka z Veobecn fakultn nemoc-
nice v Praze s 853 hlasy. Projekt se vnoval vlivu
hormon na citlivost enskho organismu vi
inzulinu.
Kompletn vsledky hlasovn jsou na webu minis-
terstva.
Cena veejnosti za
vzkum v medicn
pro tm profesorky
Cfkov
19
2/2011
Astronauti na dlouhch vesmrnch misch mon
nebudou moci uvat lky obsahujc paracetamol
k lb bolest anebo antibiotika pro boj s infekc.
Zjistili to vdci z Johnsonova vesmrnho stediska,
podle nich innost lk ve vesmru kles rychle-
ji ne na Zemi. Ve studii, kterou zveejnil on-line
AAPS Journal, uvdj, e pinou tohoto poklesu
me bt neustl radiace na palub kosmickch
plavidel.
Na Zemi jsou medikamenty obvykle vyrbny tak,
aby vydrely skladovn v du nkolika let od data
vroby za dodren stanovench podmnek, jako je
vyvarovn se slunenmu svitu i chladn a such
msto. Vzkumnci ale chtli zjistit, jestli uniktn
vesmrn prosted se svou radiac, vibracemi,
mikrogravitac, prostedm bohatm na oxid uhli-
it a kolsnm vlhkosti i teploty ovlivuje in-
nost lk.
tyi krabice obsahujc 35 rznch medikament
proto odletly na Mezinrodn vesmrnou stanici
(ISS), zatmco tyi toton pepravky byly uloeny
v kontrolovanch podmnkch na Johnsonov ves-
mrnm stedisku.
Z vesmru se krabice vracely na Zemi po rzn dlou-
hch asovch secch. Jedna tam strvila pouhch
13 dn, zatmco dal celch 28 msc. Studie zjis-
tila, e ada otestovanch ppravk mla po skla-
dovn ve vesmru ni innost a e po jakmkoli
obdob vesmrnho skladovn podstatn vy
st lk nesplnila poadavky na innost ne ty,
kter byly dreny na Zemi.
Toto snen innosti testovanch lk nastalo
dve, ne byla uvdn doba trvanlivosti u mnoha
z nich. To naznauje, e skladovac podmnky unikt-
n pro prosted vesmrnch plavidel mohou ovlivnit
stabilitu farmak ve vesmru, uzavela studie.
Vesmr ale nemus lkm jen kodit. Podle nkte-
rch vdc by prosted na ISS, kter je bohat na
oxid uhliit, mohlo nao-
pak pomoci minimali-
zovat kaen tch
lk, jim ko-
d oxidace,
nap kl ad
adrenal i -
nu nebo
vitamin
C a A.
Vdci zjistili, e lky ztrcej ve vesmru innost
Svt Zdravotnictv je odborn asopis vychzejc na zem R jako tvrtletnk. Je publikac vyda-
vatelstv Smart Connections, s.r.o., provozovatele informanho portlu www.svetzdravotnictvi.cz.
Autorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoliv zpsobem v eskm i jinm jazyce bez
pedchozho psemnho souhlasu vydavatele je zakzno. asopis vyuv informan banky TK.
fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetzdravotnictvi.cz)
Vedouc inzertnho a marketingovho oddlen:
Marek Rottenborn (mr@svetzdravotnictvi.cz)
Zuzana Dosoudilov (zd@svetzdravotnictvi.cz)
Ilona imarov (simarova@svetzdravotnictvi.cz)
Ji tolc (stolc@svetzdravotnictvi.cz)
Ji Dohnal (dohnal@svetzdravotnictvi.cz)
Vladislava Tatarov (tatarova@svetzdravotnictvi.cz)
Josef Beran (beran@svetzdravotnictvi.cz)
Veronika Maitnerov (maitnerova@svetzdravotnictvi.cz)
Pedseda redakn rady: Mgr. Luk evk (ls@svetzdravotnictvi.cz)
Redakce: PhDr. Romana Moares, Barbora ancov,
Dana D. Dakov, Zuzana Ottov, Adam Hodman
Marketingov oddlen: Andrea Hetmnkov, Ing. Monika Keov,
Ing. Barbora Svtlkov, Ing. Jana Vojtkov
Jazykov prava: Petra Fabinov
Pprava inzertnch podklad: Martin Straka,
Ing. Zdenk Bezina, Mgr. Hana Uhrkov
Grack prava, sazba a zlom, pedtiskov pprava, tisk:
Trifox, s.r.o., trifox@trifox.cz
Adresa vydavatelstv:
Smart Connections, s.r.o., Radnin 231/4, 787 01 umperk I: 27854647
Cena jednotlivho vtisku: 119 K | 4,70
Pedplatn: informace podv a objednvky pijm
SEND Pedplatn spol. s r.o.
Ve lbku 1800/77, 193 00 Praha 9 - Horn Poernice | www.send.cz
Registran slo: MK R E 19525
Mikroskop
Lzesk veletrh rozil nabdku
tradin vstavy pro seniory
20
2/2011
V odborn sti vstavy najdou
nvtvnci nabdku pomcek
a slueb pro rzn druhy handi-
cap, zdravotn poradny, odborn
semine a workshopy A rovn
tu budou vystavovatel se zbom
nezbytnm pro kadodenn ivot.
Podobn veletrn pehldka toho-
to typu v republice neexistuje, d-
n napklad neposkytuje monost
prezentace poskytovatelm soci-
lnch slueb. Domovy dchodc
a stavy sociln pe tady maj
pleitost (za velmi zvhodnnch
nannch podmnek) pedsta-
vit nelehkou prci, kterou v pi
o star a fyzicky i psychicky
nemocn odvdj. A nejen to. Na
svch stncch nabdnou i vrobky
svch klient, co jim me pinst
penze, tolik potebn teba prv
k rozen arteterapie i dalch
Poadatel vyslyeli pn nvtvnk
V
stava Senior Handicap: aktivn ivot si za pedchozch
devt ronk zskala velkou popularitu. Je potiteln, e
pichzej nejen lid dve narozen i ti, co maj njak
zdravotn handicap, ale vstavu si oblbili lid vech vkovch
kategori, nebo zde nachzej spoustu zajmavch infor-
mac, podnt, inspirac i praktickch vc veho druhu.
21
2/2011
zjmovch innost. V pedcho-
zch letech dokonce nkter za-
zen dky svm prezentacm nala
sponzory. Rovn chrnn dlny
tu maj monost prodvat svoji
produkci.
Ped asem sami nvtvnci pro-
jevili zjem o rozen nabdky
tto vstavy o lzesk a rehabili-
tan pobyty. Poadatel na tento
poadavek operativn zareagovali
a v loskm roce se uskutenil prv-
n ronk soubnho Lzeskho
veletrhu.
Pijmte m podkovn za vbor-
nou organizaci veletrhu a v
vstcn pstup k nm vystavo-
vatelm, kterho si velmi vm.
Celkov n dojem byl: vborn
organizace, domc a mil proste-
d. Toto je velk klad proti velkm
veletrhm v Praze a v Brn, na-
psala bezprostedn po akci pan
Anna Kneblov, editelka Lze-
skho lebnho domu Praha
v Luhaovicch.
Jeden z nvtvnk Jan Kubek
z Prahy dodal: Mylenka uspo-
dn Lzeskho veletrhu je skv-
l. Mezi vystavovateli jsem si nael
adu nmt pro svoje turistick
toulky. Nechpu, pro nvtvnci,
kte byli na vstav Senior, a bylo
jich tam dost, nedoli do prvn-
ho poschod, protoe jak krsn
vyzdoben prosted jako lze-
sk kolondy, tak sympatit vysta-
vovatel si vc zjemc zaslouili.
Lzesk veletrh si po prvnch
zkuenostech klade za cl poskyt-
nout monost lebnm lznm
a dalm poskytovatelm leb-
n, rehabilitan a relaxan pe
pedstavit se irok odborn
i klientsk veejnosti, aby mohli
efektivn elit atakm mnoha sub-
jekt, kter vydvaj mnohdy ne
zcela odborn kony za lzesk
sluby, a pedevm nabdnout nej-
ir veejnosti monost srovnn
nabdky rznch lzeskch sub-
jekt. Krom hlavnho zamen
se sousted na odborn vzdlv-
n, zdravotn pojitn, zdravotnic-
kou techniku, diagnostiku, tness,
wellness, dietologii a oetujc
a lebnou kosmetiku.
Mikroskop
Lzesk veletrh rozil nabdku
tradin vstavy pro seniory
22
2/2011
Zcela samozejm budou nkte
vystavovatel poskytovat pmo
na svch stncch rzn poraden-
sk a zdravotn sluby, od men
tlaku, tuku, cholesterolu a po spe-
ciln mase.
Je potiteln, e ada lebnch
lzn na nai nabdku slyela, nap.
lzn Hodonn, Libverda, Podbra-
dy, Bohdane, Jchymov, Mnes
Karlovy Vary, Smetana Vyehrad
Karlovy Vary, Karlova Studnka,
Praha Luhaovice k editel
vstavit Ondej Matou.
Dal soubnou expozic vstavy
Senior Handicap: aktivn ivot
se stala samostatn a zcela vji-
men vstava ze soute ikovn
ruce naich senior. Jejm kolem
je aktivizace senior ke smyslu-
plnmu trven volnho asu. Na
pedchozm jedenctm ronku
se selo rekordnch tyi a pl tis-
ce vstavnch expont.
Nvtvnci tto expozice neet-
uznnm a superlativy. To, co
dok dve narozen lid vymys-
let a rukama, kter mnohdy u
po celoivotn din moc dobe
neslou, je obdivuhodn. Napros-
to m uchvtily hkovan a pali-
kovan obrazy. Uvdomme-li si,
e souasn mlad lid u tyto
techniky neumj, nebude dlouho
trvat a takovto krsy budou mt
odzvonno, mysl si pan Jarmila
Chromousk z Mlad Boleslavi.
Pedstavily se tu i ndhern devo-
ezby, intarzie, ozdobn i uitkov
keramika, vizovick peivo, ale
i dekoran pedmty z plastovch
lahv i jinho odpadu Lidem,
kte se chtj seznmit s dalmi
emeslnmi i vtvarnmi techni-
kami, je pedvedou a porad jak na
to profesionlov i amati. Sou-
t se i v oboru potaovch pre-
zentac a v literrn tvorb.
Vyhodnocen soute pro radost
a poten se uskuten v ptek
17. ervna v rmci doprovodn-
ho programu, kter bude uvdt
Marie Retkov a vystoup v nm
ada populrnch host.
Letos pichzme s novinkou mezi
mimodn oblbenmi kvtinov-
23
2/2011
mi vstavami na vstaviti v Lys
nad Labem. Nvtvnkm nabd-
ne obrovsk, zmecky ladn
aranm z ezanch kvtin, pede-
vm r, ale i kvtin a rostlin hrn-
kovanch v celm prostoru haly
A2. Soust vstavy bude tak
expozice Kytiky na babiky,
k manaer vstavy Jan ehou-
nek. Autor expozice ing. Vlastimil
indel ze Zahrady Tepl zskal
pro svoji koncepci adu renomo-
vanch pstitel pedevm r,
a to nejen tuzemskch, ale nap.
i z Nmecka. Re vystav i Rov
sad z Lidic, v nm je soustedna
nejvt kolekce r v na repub-
lice.
Samozejmou soust Rov
zahrady budou rovn zahradnic-
k trhy, aby si mohli nvtvnci
nakoupit jak rostliny, tak i poteby
pro dm a zahradu.
Spojen tchto vstav m svo-
ji logiku. Vdy pedevm star
lid vyhledvaj lzeskou pi,
ale tak se vnuj zahrdkae-
n. Z ohlas veejnosti je patr-
n, e prv tato symbiza tmat
bude mt u nvtvnk obrovsk
spch, dodv Jan ehounek.
Vstavy Senior Handicap: aktivn
ivot, Lzesk veletrh a Rov
zahrada se konaj od tvrtka 16. do
nedle 19. ervna a jsou oteven
vdy od 9 do 17 hodin.
V
s
t
a
v
i
L
y
s
n
a
d
L
a
b
e
m
T
e
l
.
:
3
2
5
5
5
2
0
5
1
,
f
a
x
:
3
2
5
5
5
2
0
5
0
,
w
w
w
.
v
l
l
.
c
z
Senior - Handicap:
aktivn ivot
V
o
l
n
v
s
t
u
p
e
n
k
a
vstava pro lidi,
kte
nezstvaj sedt doma
Lzesk veletrh
vstava lebn,
rehabilitan
a relaxan pe
1
6
.
-
1
9
.
e
r
v
n
a
2
0
1
1
9
-
1
7
h
o
d
i
n
w
w
w
.
v
l
l
.
c
z
P
l
a
t
r
o
v
n
n
a
v
s
t
a
v
u
R
o
v
z
a
h
r
a
d
a
S
v
t
z
d
r
a
v
o
t
n
i
c
t
v

Sondy
ZENTIVA Group, a.s.
24
2/2011
Expanze v respiran medicn
V
jnu loskho roku spolenost Zentiva oznmila svj zmr
uvst na trh v roce 2013 generick respiran produkty
v nvaznosti na akvizici franzy Siegfried Inhaler. Diane
Mannion nabz detailn pohled na spolenost Zentiva; jej koeny,
souasnou pozici a plny do budoucna.
Nkup franzy Siegfried Inhaler
uskutenila spolenost sano-
aventis; Zentiva je soust toho-
to gigantu mezi farmaceutickmi
spolenostmi od roku 2009. Akvi-
zice Zentiv umouje intenzivn-
ji se zamit na dodvku cenov
dostupnch lk pro evropskou
veejnost a pedevm se stt jed-
nikou na trhu s lky na respiran
onemocnn. V komenti ohledn
pln Zentivy na vrobu inhalto-
r a souvisej-
cch lk
25
2/2011
generln editel spolenosti Rob
Koremans ekl:
Dnen akvizice znamen velkou
podporu naim plnm na roze-
n nabdky modernch, vysoce kva-
litnch a cenov dostupnch liv
pro pacienty. Jsme pesvdeni, e
akvizic franzy Siegfried Inhaler
zskme mezi konkurenc silnou
pozici, kter nm umon stt se
v budoucnu jednikou v oblasti
cenov pijatelnch lk na respi-
ran onemocnn.
Reln vsledky zane akvizice
pinet v roce 2013, kdy Zentiva
uvede na trh generick respiran
produkty. Do vlastnictv Zentivy se
nyn dostv rovn inhaltor Pul-
moJet. Jedn se o vysoce inn
zazen, kter snadnm a efektiv-
nm zpsobem zajiuje inhalaci
ady lk, kter uvaj pacienti
s astmatem a COPD (chronick
obstrukn plicn nemoc).
Krom inhaltoru PulmoJet mla
Zentiva v myslu zamit se na
vvoj inhalovanch lk, mezi n
pat produkt obsahujc salmeterol
a uticason a tak kombinovan
produkt, jeho aktivnmi slokami
jsou formoterol a budesonid. Trh
s tmito produkty se v poslednch
letech ukazuje jako velmi lukra-
tivn trby z prodeje tohoto typu
liv doshly v roce 2009 v Evrop
ve 2,9 miliardy eur.
Generick lky
Aby Zentiva mohla dodvat na trh
generick produkty, mus pokat,
dokud neskon platnost patent
na souasn produkty, co bude a
v roce 2013. Akoli generick pro-
dukty jsou obvykle na trh dodv-
ny bu pod jinou ochrannou znm-
kou, nebo pod zjednoduenm
nzvem aktivn sloky, v mnohm
se podobaj originlnmu produktu.
Obsahuj napklad stejn aktivn
sloky, kter maj stejnou innost,
a spolenost tak mus dodrovat
stejn postupy, pokud jde o kvalitu
a bezpenost.
Vhoda generickch lk oproti ori-
ginlnm produktm spov v tom,
e je lze levnji vyrbt a dodvat
na trh. Prvnm dvodem je skute-
nost, e vroba originlnho lku
bv monopoln, co zpsobuje
trvale vysokou cenu. Druh dvod
spov v tom, e vrobci generic-
kch lk mohou vyut rozshl
poznatky z klinickch studi, kte-
r byly provedeny bhem vroby
pvodnch lk. Vrobn nklady
Data3s (Data System Solutions, s.r.o.) je
jednm z nejrychleji rostoucch dodavate-
l CRM een pro farmaceutick prmysl
v regionu stedn Evropy. Nam klovm
produktem je CRM systm ELUZZION nab-
zejc inovativn prosted, kter v sob
zahrnuje analytick nstroje a je nejvce
uivatelsky pjemnm systmem v tto
oblasti.
Naimi zkaznky jsou pedn farmaceu-
tick spolenosti, jejich cle jsou podpo-
rovny naimi exibilnmi nstroji, kter
jim udruj nskok ped konkurenc. Dky
intuitivnmu ovldn a snadnmu pstu-
pu k informanm zdrojm Vm CRM sys-
tm ELUZZION umon osteji a podrobnji
sledovat Vae zkaznky. Vae data budou
pehledn uloena, a tud se budou i snad-
nji spravovat a dit. Vae prodejn kam-
pan budou efektivnj ne doposud.
Vce se dozvte na www.data3s.com.
Data3s - dlouholet dodavatel
komplexnch esen pro ZENTVU
Data System Solutions s.r.o.
Mezivrs 87/17
Praha 4
CZECH REPUBLC
T: +420 241 771 214
F: +420 224 466 482
www.data3s.com
www.eluzzion.com
eluzzion CRM
Logistika
elearning
inzerce
Sondy
26
2/2011
Slovck obiln
lihovar a likrka
SLOVLIKER R, s.r.o., Lidick 1322, 686 04 Kunovice
tel. +420 572 549 512, fax +420 572 548 573, slovliker@slovliker.cz
Vroba lihu
jemnho obilnho
technickho bezvodho
Vroba lihovin
z pravho obilnho lihu
s originln tradin recepturou
Vznamn dodavatel spolenosti Zentiva
PHARMING A.S. SPECIALISTA
NA VROBU OBAL PRO FARMACII
Pharming a. s., vrobce obal z hladk a mikrovlnn
lepenky, je spolenost, jej historie sah a na konec
pedminulho stolet.
Ped rokem 1989 byl Pharming soust Liv Praha
a poslze koncernu Spofa. V t dob se zde vyrbly
jak obaly pro farmacii, tak tak projektov dokumen-
tace a adjustan stroje.
Po roce 1990, kdy byl podnik zprivatizovn do rukou
vhradn eskch fyzickch osob, bylo rozhodnuto, e
nosnm programem podniku se stane vroba obal,
a to hlavn pro farmaceutick prmysl.
Ostatn divize byly postupn rozprodny, zvody zre-
konstruovny a nov vybaveny a vznikl Pharming a. s.
Tento nzev je zkratka Pharmaceutical Engineering.
PHARMING a. s.
SPECIALISTA NA VROBU OBAL
PRO FARMACII
Ing. Radek Kiesel
STLZLE - UNION s.r.o. , U Sklrny p. 300
CZ - 33024 Hemanova Hu, Czech Republic
www.stoelzle.com
nemocnice pat obecn k nejvtm a nejzatenjm
objektm, potebuj 365 dn v roce a 24 hod. denn bez-
penost a organizaci (kontrolu pstup, nikov cesty,
sprvu mechanickch a mechatronickch systm)
ji pes 20 let pipravujeme spolehliv een
i pro nejrozshlej objekty
KALTMEYER s. r. o., Otakarova 11, Praha 4
info@kaltmeyer.cz, www.kaltmeyer.cz
nae reference:
Zentiva, IKEM, DFN Motol a dal
TUBAPACK, a.s.
Priemyselna 12, 965 63 iar nad Hronom
Slovak Republic
tel.: +421/45/601 5311
fax: +421/45/601 5312
e-mail: tubapack@tubapack.sk
AWARDS FOR
LAMINATE TUBE WITH BRAILL
www.tubapack.eu
PRODUCER OF ALUMINIUM
AND LAMINATE TUBES
se dky tomu sniuj, nebo nen
teba znovu provdt tyto klinick
zkouky. Management spolenos-
ti Zentiva uznv dleitou roli
generickch lk, kdy prohlauje,
e: Generick ekvivalenty hraj
v naem systmu zdravotn pe
nezastupitelnou lohu.
Zentiva Group
Akoli je Zentiva nyn soust sku-
piny sano-aventis, u dve byla
jednou z nejvtch farmaceutickch
spolenost ve stedn a vchodn
Evrop s tm 6000 amstnanci.
Jej sted sdl v esk republice,
spolenost vak psob rovn na
Slovensku, v Rumunsku a Turec-
ku. Zentiva pronik i do jinch
zem, mezi n pat Rusko, Polsko,
Maarsko, Bulharsko, Ukrajina
a pobaltsk stty. V roce 2008 byla
Zentiva podle przkumu 10. nej-
uznvanj spolenost v esk
a Slovensk republice a v roce 2009
se posunula dokonce na 5. pozici.
Koeny Zentivy sahaj a do ste-
dovku, kdy v echch vznikla
nejstar lkrna zvan U ernho
orla. Od roku 1930, po vstavb
farmaceutickho zvodu v mst,
kter je dnes soust Prahy, fun-
guje Zentiva jako farmaceutick
spolenost. Jejm poslnm je:
vyvjet, vyrbt a prodvat farma-
ceutick produkty, kter pomhaj
zvyovat kvalitu lidskho ivota.
Posln spolenosti se odr v jej
prci, kterou vykonv v odvtv
zdravotnictv tm, e uzavr part-
nerstv s profesionlnmi zdravot-
nky z ad lka, specialist a far-
maceut. Zentiva tyto profesionly
podporuje jak nann, tak prak-
ticky.
V poslednch letech Zentiva prola
adou zmn. Krom toho, e se v roce
2009 stala soust sano-aventis,
na pozici jejho generlnho edi-
tele byl s platnost od 1. ervence
2010 jmenovn Rob Koremans. U
ped rokem 2009 mla Zentiva za
sebou dlouh obdob
trvalho rstu
a expanze.
Pomhme Zentiv bt na trhu vas
Pravidla generickho byznysu jsou neprosn a asto tak velmi spe-
cifick. Jednm ze zkladnch pravidel spchu v generickm prmys-
lu je vasn vstup na trh, ideln jako prvn generikum. To je celkem
pochopiteln, ale rozhodn ne snadn. Vstup na trh je limitovn mno-
ha omezenmi, pevn vyplvajcmi z patentov ochrany samotnch
produkt, i technologickch postup. Navc, m-li bt spolenost
na trhu prvn, mus v ppad farmaceutickch projekt zat s vvojem
mnoho let ped tm, ne se tak stane.
Klov je tedy dkladn patentov analza situace. Pokud k tomu pi-
dme nutnost farmaceutickch, ekonomickch a dalch analz, plus
vlastn zen portfolia a vvoje produktu - to ve nkolik let do bu-
doucnosti, mme tu sloit problm, kter pmo vybz k een za po-
uit sofistikovanch IT systm a nstroj.
Spolenost nData Solutions s.r.o. proto vyvinula ve spoluprci se
spolenost Zentiva jedinen systm R.I.S. (Reseach Information
System) podporujc procesy souvisejc s vvojem farmaceutickch
produkt. A to od poten podrobn analzy portfolia, pes vlastn
zen projekt a po nsledn registrace a uvdn na trh.
Dleit je tak fakt, e systm R.I.S. stle sleduje zmny vvojovch
proces a doke na tyto zmny prun reagovat zmnou svho fungo-
vn. Podporuje tedy procesy tak, jak jsou efektivn a nenut zkaznka
pizpsobovat se systmu, jak je tomu v mnoha jinch ppadech.
Spolenost nData Solutions s.r.o. je
ryze esk konzultan a softwarov
spolenost, kombinujc know-how
z oblasti farmaceutickch proces
se schopnost vytvet IT systmy
a nstroje tyto procesy podporu-
jc do jedinenho synergickho
celku, dky ktermu jsme schopni
nabdnout naim zkaznkm sys-
tm, kter zsadnm zpsobem
zv efektivitu jejich vvojovch
a navazujcch proces.
Smyslem na prce nen dodat software. Syslem na pr-
ce je dodat een. een, kter skuten pome. Velkou
st na prce proto tvo vlastn analza podporovanho
procesu a do jeho plnho pochopen. Pouze spojenm
dokonalho pochopen prce zkaznka s hlubokou zna-
lost softwarovch nstroj a postup jsme schopni dodat
een, kter pro Vs bude ne jen nstrojem, ale i konku-
renn vhodou.
Dlme svoji prci tak, abychom na ni mohli bt hrd.
nData Solutions s.r.o.
Kubnsk nm. 11/1391, 100 00 Praha 10
tel.: +420 774 191976
e-mail: vladimir.hujer@ndata.cz
V dob, kdy se v Zentiv (teh-
dy jet v Livech) zavdlo
projektov zen, byl soust
tohoto procesu tak vbr
vhodnho nstroje. Z potku
jsme vyuvali MS Office a to
pedevm Excel a Word. D-
vod byl zejm vichni tento
nstroj znali a umli pouvat.
Problm vak nastal ve chvli,
kdy se vvojov tm Zentivy
stal mezinrodn a poet bcch projekt zaal vel-
mi rychle vzrstat.
Jednalo se o posledn impuls k rozhodnut, e je te-
ba zat pouvat sofistikovanj nstroj. Mapovali
jsme produkty, kter byly na trhu nabzeny a ureny
pro zen projekt. Nkolik takovch systm jsme
implementovali a otestovali v rmci pilotnho pro-
jektu. Narazili jsme vak vdy na problm, e gene-
rick vvoj m jist specifika, kter nm existujc
systmy neumly pokrt. Ve stejn dob jsme zaali
spolupracovat se spolenost nData Solutions s.r.o.,
kte nm pomohli vytvoit systm R.I.S. (Research
Information systm), kter nae poadavky na zen
projekt spluje.

R.I.S. nm pin celou adu benefit, a to jak pro
spolenost samotnou, tak i pro jednotliv leny pro-
jektovch tm a pro celou adu spolupracujcch
oddlen. Vznamnm zpsobem urychlil a zlepil
efektivitu prce a komunikace. Umouje nm efek-
tivnji dit celkov prbh vvojovch projekt,
dlat sprvn vci sprvn. Vci, kter vedou k pr-
bnmu zlepovn procesu, a tm i zlepovn kon-
kurenceschopnosti firmy.

Systm RIS podporuje Vize a Mise spolenosti Zen-
tiva, je jej klovou konkurenn vhodou a pomh
ji tak efektivn plnit roli leadera v oblasti generickch
farmaceutickch produkt.

Bc. rka Prochzkov
Senior Portfolio Building Specialist
ZENTIVA GROUP, a.s.
Vladimr Hujer,
jednatel spolenosti
nData Solutions s.r.o.
Bc. rka Prochzkov,
ZENTIVA GROUP, a.s.
29
2/2011
ZENTIVA Group, a.s.
Zentiva klade velk draz na zdra-
v a bezpenost, protoe si je vdo-
ma toho, e ppravky, kter vyrb
a s nimi spojen odpadn materi-
ly, mohou bt kodliv pro zdrav
zamstnanc i pro ivotn proste-
d. Proto m zavedenou Politiku
ochrany ivotnho prosted, bez-
penosti a ochrany zdrav, kter
je psn dodrovna ve vech
tech vrobnch zvodech spole-
nosti. Systm environmentlnho
managementu Zentivy m certi-
kaci v souladu s normou ISO 14
001 a jej systm managementu
bezpenosti a ochrany zdrav pi
prci je certikovn podle normy
OHSAS 18 001 a podle certikan-
ho orgnu DNV.
Produkty
Vedle budoucch pln, kter se
tkaj vroby respiranch pro-
dukt, vyrb Zentiva irokou adu
zdravotnickch materil a jinch
produkt. Pat mezi n napklad
kosmetika a potravinov doplky.
Cel produktov ada obsahuje
pes 280 ppravk a 550 typ lk.
Produkty jsou ureny na pomoc
proti rznm druhm onemocn-
n, hlavn pozornost je vak sou-
stedna na oblast bolesti, znt,
kardiovaskulrnch onemocnn
a nemoc centrln nervov sousta-
vy, vetn poruch trven, zavn
a nemoc genitourinrnho traktu.
Lky na respiran onemocn-
n dopln stvajc produktov
portfolio. Spolenosti Zentiva by
zrove mly pomoci pokraovat
v jejm rozvoji a expanzi a umo-
nit j naplovat vizi, kterou vyja-
duj tato slova: Bt vnmni jako
pedn dodavatel farmaceutickch
produkt ve stedn a vchodn
Evrop.
Diane Mannion
www.calendula.sk
email: calendula@ke.telecom.sk
Vrobca extraktov z lieivch
rastln a prrodnch ltok.
CALENDULA, a.s.
Nov ubova 238 A
065 11 Slovakia
www.farmak.cz
www.avmedia.cz
inzerce
Sondy
Lzn Teplice nad Bevou a.s.
30
2/2011
N kardiorehabilitan stav je unikt
I.
Vaicov: Lzn Teplice
nad Bevou a.s. se ori-
entuj na vysoce specia-
lizovanou pi i na sluby pro
samopltce.
Lzn Teplice nad Bevou a.s. jsou
zameny pedevm na rehabili-
taci klient s onemocnnm srdce
a cv. Jako jedin lzesk zazen
na Morav provd kardiorehabili-
taci pacient po kardiochirurgic-
kch a invazivnch vkonech. P-
rodnm livm zdrojem je uhliit
minerln voda.
Tato kyselka m velk obsah oxi-
du uhliitho. Vstebv se pi
koupelch do cv, roziuje je, a tm
dochz ke zrychlen metabolismu,
snen krevnho tlaku a k okys-
lien krve, vysvtlila editelka
lzn Irena Vaicov. Jak dodala,
krom lby kardiovaskulrnch
onemocnn kyselka pomh kom-
penzovat i poruchy ltkov vm-
ny a lz s vnitn sekrec, jako
je metabolick syndrom, cukrov-
ka nebo dtsk obezita. Soust
lzesk lby je i snaha zskat
lovka s kardiovaskulrnmi pro-
blmy k takov zmn ivotnho
stylu, kter povede k dlouhodo-
bmu zlepen jeho zdravotnho
stavu. Rehabilitan postupy se
provdj podle doporuen esk
kardiologick spolenosti. Lzn
maj celkovou kapacitu 650 lek
a 300 zamstnanc, z nich je
15 lka, 45 zdravotnch sester
a dalch 60 zamstnanc zdravot-
nickho seku. Loni lzn doshly
zisku 13 milion korun. Vce ne
100 milion korun pitom inves-
tovaly v uplynulch pti letech do
modernizace lzeskch objekt.
31
2/2011
Lzesk komplex tvo
est lzeskch dom.
Pat k nim lzesk hotel
Moravan s baznem, well-
ness, temi saunami, well-
ness barem a kavrnou
pro samopltce, lzesk
dm Janek se standard-
n kategori pokoj a nov
vybudovanou pdn nadstav-
bou s 29 lky i dtsk leb-
na se kolou a mateskou kol-
kou. Centrem kardiorehabilitace
je vak modern lzesk sanato-
rium Beva, kter si pstrojovm
Vizitka:
pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:
Sdlo: Teplice nad Bevou
Zaloen spolenosti: 6. 5. 1992
Poet zamstnanc: cca 300
Obor podnikn: poskytovn lzesk pe
Ron obrat spolenosti:
souet vnos v roce 2010: 251 mil. K
Management:
Vkonn editel: Ing. Irena Vaicov
Obchodn editel: Ing. Ale Lorenc
Sondy
32
2/2011
a personlnm vybavenm zdaleka
nezad s modernmi kardioreha-
bilitanmi stavy na zpad od
naich hranic. Prv zde vznikl
v loskm roce uniktn projekt
Odborn lebn stav pro kar-
diorehabilitaci, prvn a jedin
pracovit tohoto druhu v esk
republice. Ji ped pti lety jsme
v rmci lzesk pe zaali expe-
rimentln pekldat pacienty
z kardiochirurgickch klinik do
naich lzn. To znamen, e pt
a sedm den po operaci je paci-
ent z kliniky pevezen na lko
do naeho kardiorehabilitanho
stavu, uvedla Vaicov. Podle n
tuto vysoce kvalikovanou pi
lzn nejdve poskytovaly v rmci
lzn tak ticeti, pozdji sedmde-
sti pacientm za rok. Chtly vak
tuto monost nabdnout vtmu
potu klient. Vypracovaly proto
projekt, s nm usply ve vbro-
vm zen ministerstva zdravot-
nictv.
Pot se nm podailo uzavt
dohody o spoluprci se vemi zdra-
votnmi pojiovnami. V loni jsme
pak uvedli do provozu toto v esk
republice ojedinl pikov zdra-
votnick zazen, v nm jsme
letos odlili ji asi osm set paci-
ent, ekla Vaicov. Do stavu
jsou nyn peveni pacienti z kar-
diochirurgickch klinik v Brn,
Olomouci, Tinci a Ostrav.
Lzn jako takov poskytuj kom-
plexn nebo pspvkovou lze-
skou pi pro dospl i dti. Lbu
mus navrhnout oetujc nebo
praktick lka a schvlit revizn
lka zdravotn pojiovny.
Krom toho lzn nabzej rovn
lebn a relaxan pobyty, poby-
Komplexn servis a pronjem hotelovho prdla
pro Lzn Teplice nad Bevou, a.s. zajiuje
profesionln prdelna
www.christof.cz
inzerce
33
2/2011
ty pro seniory se srden-cvnm
onemocnnm a osoby s pohy-
bovmi potemi. Pro rmy je
k dispozici servis k podn akc
nebo motivanch program pro
zamstnance formou kombinace
pobytovch, stravovacch a kon-
gresovch slueb. Stle astji se
lzn stvaj i nap. clem svatebn
cesty i romantick dovolen.
Pro lidi ijcm hektickm zpso-
bem ivota jsou zde pipraveny
dnes ji velice oblben manaer-
sk pobyty, nabzejc nejen kom-
plexn vyeten z hlediska poten-
cilnho onemocnn srdce a cv,
ale rovn dlouhodob monito-
rovn zdravotnho stavu, vetn
pravidelnch kontrol a konzulta-
c s kardiologem. Tento program
v ambulantn form vyuvaj stle
astji i vrcholov sportovci.
Ped pti lety byly lzn zvisl na
pjmech od zdravotnch pojio-
ven tm z 92 procent. Snahou
managementu bylo na jedn stra-
n se peorientovat na vysoce spe-
cializovanou zdravotn pi a na
stran druh na sluby pro volno-
asov aktivity a kongresov slu-
by. Soust tto diverzikace byla
mimo vybudovn kardiorehabi-
litanho stavu rovn pestav-
ba lzeskho domu Moravan na
hotel s kapacitou 122 lek. Dnes
se klasick lzestv podl na cel-
kovch pjmech z necel poloviny,
15 procent pjm vytv odborn
lebn stav a zbytek pichz od
takzvanch samopltc. Podobnou
strategii, to znamen zvyovn
podlu treb od samopltc, budou
muset v budoucnu zavst vechny
esk lzn, poznamenala Vaico-
v.
Pro pt rok lzn plnuj nabd-
nout samopltcm i pobyty
s jurvdou, kdy krom konzultac
s indickm lkaem bude mono
vychutnat si mase, kter budou
provdt dva kvalikovan indi-
t fyzioterapeutov. jurvda je
staroindick zpsob pe o zdrav
prostednictvm vyven stravy,
pozitivnho mylen, ivotnho sty-
lu a podobn. U ns bude zaclen
pedevm na prevenci a oistu
organismu.
Ve spoluprci s nemocnic v Novm
Jin lzn pipravuj lzesk
lebn pobyty dt s atopickm
ekzmem.
Ing. Ivan Jemelka
inzerce
34
2/2011
Sondy
pikov pracovit s mezinrodnm renom
stav je zaazen do st tincti
komplexnch onkologickch cen-
ter, co dv garanci kvalitn, pi-
kov zdravotn pe na zklad
nejnovjch poznatk medicny.
Vechna jeho pracovit sleduj
nejnovj trendy v lb ndo-
rovch onemocnn a disponuj
modernm pstrojovm vyba-
venm. Soust prce stavu je
i vda a vzkum v oboru onkolo-
gie a pre- i postgraduln vuka.
Samozejmost je tak kontinuln
vzdlvn vech pracovnk.
Tm sto let pe
a vzkumu
je pokraovatelem tradice pe
o nemocn zhoubnmi ndory
a snah umonit vzkumnou pr-
M
asarykv onkologick stav (MO) je jedinm specializova-
nm stavem komplexn onkologick pe v esk repub-
lice, kter integruje vechny formy diagnostiky i lby
ndor pod jednou stechou a pln i vzdlvac a vzkumn ko-
ly. O souasnm postaven stavu a jeho innostech jsme hovoili
s jeho editelem prof. MUDr. Jim Vorlkem, CSc.
Vizitka:
Masarykv onkologick stav, Brno
Sdlo: esk republika, Brno, lut kopec 7, 656 53
Poet zamstnanc: 830
Obor podnikn: zdravotnictv
Ron obrat spolenosti: rok 2010: nklady (v tiscch)
1 499 583, vnosy: 1 523 397, hosp. vsledek po
zdann: +15 126
Management:
editel: prof. MUDr. Ji Vorlek, CSc.
Statutrn zstupce: Mgr. Radek Policar
27. bezna 2011 tomu je pesn deset let, kdy byl stavem ja-
dernho vzkumu e a.s. v PET Centru Praha prvn vyroben
registrovan liv ppravek Fludeoxyglukosa inj. pro klinick
vyuit.
Aplikace ppravku Fludeoxyglukosa inj. (FDG) prvnmu paci-
entovi se odehrla v oddlen nuklern medicny Nemocnice
Na Homolce.
Tomuto milnku pedchzelo vybudovn samotnho PET centra
jako modelovho projektu Mezinrodn agentury pro atomovou
energii (International Atomic Energy Agency IAEA) pro stedn
a vchodn Evropu.
PET centrum je msto, kde je livo vyrobeno a zkontrolovno,
jestli spluje vstupn specikaci a nsledn je aplikovno pa-
cientm pro PET vyeten. Zkratka PET znamen pozitronov
emisn tomograe a jedn se o diagnostickou metodu vyuva-
nou v onkologii.
FDG je radionuklidem
18
F znaen glukza. Glukza je ltka na-
emu tlu naprosto vlastn. To sam lze ci i o uru, kde u ra-
dionuklidu uru
18
F je hlavn pednost krtk poloas rozpadu
110 minut. Lidsk tlo tedy nen kontaminovno radioaktivitou
po pli dlouhou dobu. Koncentrace FDG ve tkni je zvisl
na obsahu enzym a prokrven bunk.
Liv ppravek je vyuvn k diagnostickm elm a to ze-
jmna k lokalizaci primrnch ndor a metastz, hodnocen
biologickho chovn tumor, posouzen rozsahu ndorovho
postien, hodnocen innosti protindorov lby, odhadu
prognzy onemocnn, detekci recidivy onemocnn, diagnos-
tice degenerativnch postien mozku.
Liv ppravek FDG je v souasnosti povaovn za zlat stan-
dard vyeten prostednictvm pozitronov emisn tomograe,
kde pedstavuje vce ne 90 % vech vyeten, pedevm pro
svou etrnost k lidskmu organismu a ekonominost vyuit.
stav jadernho vzkumu e a.s. bhem uplynulch deseti let
vybudoval dal PET Centrum Brno v Masarykov onkologickm
stavu a v souasnosti je ve vstavb dal PET centrum pmo
v ei.
stav jadernho vzkumu e a.s. dodv FDG v rmci esk
republiky na vechna onkologick pracovit vybaven techno-
logi diagnostiky PET, ron tak vyrob livo pro vyeten des-
tek tisc pacient.
www.ujv.cz
Husinec-e .p. 130, 250 68 e
Telefon: 266 172 552, Fax: 220 940 945
E-mail: vkl@ujv.cz
SpolenostRentPharm,a.s.poskytujekompletnservispizsobovnlivy,zdravotnmaspotebnmmaterilemaporadenstv
vezdravotnickch,ekonomickchalegislavnchoblastech.
Spolenost RentPharm, a.s. vznikla jako lkrensk etzec se sdlem v Brn v roce 1998 a v souasn dob je jednou z nejdy
namitjch spolenos svho druhu
v regionu. K nejznmjm lkrnm
v Brn pat lkrna U Viktorie v Galerii
Vakovka, lkrna V dom U ervenho
raka,lkrnyNaOrlaUKapucn.Dal
lkrnyprovozujemevcentrechvHradci,
veZlnaValaskmMezi.
Lkovzazenvregionujsmezpotku
zsobovaliprostednictvmlkrensod
bornmi pracovi, v roce 2006 jsme ze
strategickchdvodzdilivlastndistri
buci liv a zskali tak vysokou exibilitu
v poskytovn slueb a monos nadle
roziovatsvporolio.
S nrstem dodvanho objemu zbo
a neustlm roziovnm sormentu
jsme se v minulm roce rozhodli zdit
vlastn sklady distribuce v Brn v arelu
GitynauliciHnvkovskho.Novsklado
vprostoryvezrekonstruovanmarelujsouvelkokapacitnaposkytujmonostdalhorozvoje.Lokalitajevbezprostednblz
kosD1,covedekezkvalitnnazrychlenservisuproodbratelepizsobovnlivy.Vlastnlogiscksnmumoujerychl
zsobovnsvyuimspecilnchchladcchvoz.
Mezinaeodbratelesepostupnzaadilovcene20nemocnic(pedevmzJihomoravskhokraje,Zlna,HradceKrlovaPra
hy),lebenidomovdchodc.Pravidelnseastnmevbrovchzensvysokouspnos.
Naimprostednictvmdodvmedotchtozazenjakbnlivaamateril,takippravkyprovysocespecializovanoulbu
odremSanoAvens,Pzer,ScheringPlough,GSK,MSD,Abbo,Baxter,Teva,Ebewe,
Sandoz,Medac,Hospira,ValeantPharmaadal.
VrmcidalchobchodnchakvitnovprovozujemepodznakouZelenhvzdapro
dejnuzdravotnickchpoteb,ktersenachzvbudovMBrnoVinohradynaulici
Velkopavlovickajesouaslkrnyspol.RentPharm,a.s.Clemprojektuvespoluprci
srmouB.BRAUNMedicaljezsobovatnaeklientyispecilnmzdravotnickmmate
rilemakvalitnzdravotntechnikou.Nateadreseprovozujemetakninternetov
obchodwww.levnalekarna.cz.
KromobchodnchakvitsevnujeRentPharm,a.s.icharitavnminnostem(spolupr
ceseSdruenmPodanruce,sdruenmHVZDA)apodporujevzdlvnadalrozvoj
zdravotnkipacientsponzorovnmakcodbornchspolenosaasnaseminch
avstavch.Jiaduletjespolenostzapojenadovdeckovzkumnchprojektvespo
luprci s C2P, s.r.o., Chlumec, Kotran Hrdek nad Nisou, s.r.o. a Univerzitami Karlovou a Tome Ba ve Zln. Jednm z vstup
pvodnhoprojektuPROMIBIObyloivyvinuavrobauniktnhopotravnhodoplkuIMUNOCOMPLEXajehouvedennatrh.
Pstupknaimpartnermizkaznkmsevdyvyznaujepedevmposouzenmjejichpotebanalezenmindividulnhoeen
s vyuim nejnovjch technologi. Naim clem je, aby kad een pinelo zkaznkovi snen nklad nebo zven vnos
akonkurennvhoduvjehooboru.Abychomjetlpevyhovlinronmpodmnkmtrhu,zavdmevletonmrocesystm
zenkvalitypodleISO9000.Inynnmvakdlouholetzkuenostszenmprojekt,dobrznalosttrhu,tmzkuenchspolu
pracovnkaovenschopnostzajiovatdodvkypidodrentermnarozpotumoujerealizovatzakzkyaprojektykpln
spokojenosnaichzkaznk.
SpolenostRentPharmsepedstavuje:
37
2/2011
V partner
v onkologii
Science For A Better Life
www.bayer.cz
inzerce
ci v tomto oboru medicny, jej
zatky spadaj do dvactch let
minulho stolet. Novodob histo-
rie se zaala pst v roce 1990 , kdy
Ministerstvo zdravotnictv esk
republiky pijalo statut opt samo-
statnho onkologickho stavu
s nzvem Masarykv onkologick
stav Brno. Ten zahjil sv psobe-
n 1. 1. 1991.
V prvn polovin 90. let byly pro-
vedeny vznamn stavebn pravy,
dokonena vstavba nov modern
koncipovan budovy s ambulant-
nm i lkovm traktem. Posl-
ze v rekonstruovan star sti
stavnho komplexu bylo nov
38
2/2011
Sondy
vybudovno i oddlen radian
onkologie. Na pelomu tiscilet byl
stav konen zalenn i do uni-
verzitn brnnsk obce Lkask
fakulty Masarykovy univerzity.
Dne 1. 1. 2001 byla v stavu zaloena
Klinika komplexn onkologick l-
by, kter sdruuje jednotliv odbor-
nky z oblasti onkologie. V noru
2007 bylo ustaveno v MO druh
vukov pracovit LF MU Klinika
radian onkologie, kter dispo-
nuje nejnovj technikou i adou
pikovch odbornk. Pat mezi
nejlep komplexn vybaven pra-
covit svho druhu v republice.
Zatm poslednm rozshlm pro-
jektem bylo vybudovn Wernero-
va pavilonu chirurgickho pavi-
lonu se tymi operanmi sly
a s potebnm zzemm, kter
pedstavuje ARO s 8 lky a JIP se
12 lky, laboratoe a dal praco-
vit onkologick patologie, cent-
rln sterilizace a dal souvisejc
provozn a technologick prosto-
ry. Pavilon byl dokonen na konci
minulho roku.
Mezinrodn renom
V loskm roce byl Masarykv
onkologick stav vyhodnocen
v przkumu spokojenosti pacien-
t, kter organizuje Ministerstvo
zdravotnictv, jako nejlep.
N stav je jedinen tm, e
nabz ve, co je potebn k l-
b ndor, pod jednou stechou,
k Ji Vorlek. Dodv, e stav
je jako jedin v esk republice
lenem prestin Evropsk spo-
lenosti onkologickch stav,
co je nespornou znmkou kvality
pe. Podmnky, kter je pro len-
stv v tto mezinrodn organizaci
nutno splnit, stav vytvel dlouh
lta. Dnes disponuje nejmodernj-
mi pstroji a odbornky, zabva-
jcmi se pouze oblast ndor.
Vdy zle nejvce na lidech a ti
jsou tak na hlavn pednost.
Vichni nai vysoce kvalikovan
odbornci a specialist lkai,
nelkat zdravotnit pracovn-
ci i ostatn personl maj jedin
cl pomoci pacientm pi een
zdravotnch problm. Pro svoji
prci jsou zaujat pozitivnm zp-
sobem, vnmaj ji jako svoje posl-
n. O tom svd i to, e z naich
160 lka se pod vzvu Dkuje-
me, odchzme nepodepsal ani
jeden, k editel.
Bez podpory vzkumu
to nejde
V oblasti klinickho vzkumu
v stavu v souasn dob prob-
Alarmu|c zvysovan poctu nadorovch onemocne-
n vede kneustalmu zdokonalovan lcebnch metod
a zvysovan |e|lch clnnostl. Nedostatecne ocenovan
|e lcebn ozarovan, kter mze nahrazovat doposud
uskutecnovan chlrurglck zakroky anebo chemotera-
pll, |e efektlvn a patr mezl ne|levne|s metody lcby.
Spolecnost TRANSKONTAKT-MEDlCAL, s. r. o., doda-
va zdravotnlck prstro|e od roku 1992 a speclallzu|e
se na komplexn pracovlste pro radlacn onkologll. le
autorlzovanm dlstrlbutorem frmy ELEKTA, ktera pro
teleradloterapll dlsponu|e nasledu|c ne|moderne|s
technlkou:
Unlkatn radlochlrurglck LekseIIv gama n
PerfexIon umoznu|e nelnvazlvn stereotaktlckou lc-
bu ne|mensch struktur a roztrousench lz nacha-
ze|cch se v mozku. Flanovac a kollmacn systm s
robotlckm polohovanm paclenta umoznu| setrn a
nelnvazlvn lcen slrokho spektra dlagnz v oblastl
hlavy a krku, zvelk castl ambulantne. Rozptlen za-
ren ma roven, ktera umoznu|e do ozarovny umstlt
pozorovac okno. Ozarovac lcba na gama nozl na-
hrazu|e rlskantn otevren operace anebo lcen pa-
clent, u nlchz otevrena operace nen vbec mozna.
LInern urychIovace ELEKTA umoznu| kon-
strukcn modlfkace a |e|lch sortlment zacna mono-
energetlckm prstro|em Compact, kter nahrazu|e
zastaral kobaltov ozarovace clz provenlence. Kdls-
pozlcl |e typova rada pro komplexn strategll lceb-
nho ozarovan, vcetne lntrakranlaln stereotaktlck
radlochlrurgle. Ne|moderne|s AXESSE |e pokracova-
telem typu SYNERGY XVl, u kterho byla na svete
poprv pouzlta metoda lCRT pro 3D obrazem rzenou
radloterapll.
Frl ozarovan pllcnch nador pouzva ELEKTA 4D
zobrazovan. ELEKTA |ako prvn pouzlla robotlck sf-
rlck polohovan paclent a ob|emove modulovanou
obloukovou terapll vMAT s dynamlckou zmenou pa-
rametr v prbehu ozarovan (rotace gantry, poloha
lamel kollmatoru, modulovan davky, castecn, vce-
nasobn anebo l protlsmern oblouky). ELEKTA dls-
ponu|e ne|vce sofstlkovanml nastro|l, kter za|lstu|
vysokou radlacn bezpecnost, vysokou radloblologlc-
kou clnnost lcby, vysokou presnost zaclen nadoru,
nlzs zatzen krltlckch struktur a okoln zdrav tkane,
vrazn zkracovan ozarovacho casu a ma| radu dal-
sch prednost.
Lkarm a obsluhu|cmu personalu |sou kdlspozlcl
dokonal nastro|e pro prpravu a planovan postupu
ozarovan, dokonal verlfkacn a lnformacn systm
MOSAlO, nastro|e pro lntraoperatlvn overovan pro-
cesu a dals. Fodrobne|s lnformace |sou kdlspozlcl na
vyzadan.
TRANSKONTAKT-MEDlCAL s. r. o., Na ZatIance 5, 15 Praha 5
transkontakt@medIcaItk.com www.medIcaItk.com
MonostI zdokonaIovn Icby onkoIogIckch pacIent
KOMPLETN VYBAVEN
VA STERILIZACE NA KL
VETN INFORMANHO SYSTMU
BMT Medi cal Technol ogy
BMT Medical Technol ogy s. r. o.
Cej l 50, CZ 656 60 Brno
Tel . : +420 545 537 111
Fax. : +420 545 211 750
E-mail . : mail @bmt . cz
www. bmt . cz
MIELE Prof essi onal
www. mi el e. cz
Miel e, spol . s r. o. , (Spiel berk Of ce Cent re)
Hol andsk 4, 639 00 Brno
Tel . : 543 553 111
Fax: 543 553 119
E-mail : inf o@miel e. cz
. . . ve pod kont rol ou
_ _ Smart - Svet Zdravotnictvi - blo38 38 8.6.2011 16:13:27
41
2/2011
h zhruba 70 studi. Jsou zde ale
i laboratoe zabvajc se zklad-
nm vzkumem, kter se vznamn
zapojuj do mezinrodn spolupr-
ce. Ta probh napklad s stavy
ve Velk Britnii, ve Spojench
sttech i v Singapuru.
Pro rozvoj vzkumn innosti
stav vyuv i monosti erpat
z evropskch fond. Loni nap-
klad zskal pl miliardy korun.
Vtina prostedk bude pouita
na vstavbu novho vzkumnho
pavilonu, ve kterm bude koncen-
trovn zkladn vzkum a kter
by se ml zat stavt v ervnu
letonho roku. Zbytek se pouije
na vytvoen wi- systmu v rm-
ci arelu a na opaten k omezen
vskytu a en nozokomilnch
infekc.
Dky dotaci z Integrovanho ope-
ranho programu stav rovn
vybavil pracovit Kliniky radia-
n onkologie novm simultorem
a podprnmi systmy. Projekt
vrazn zvil kvalitu a kapacitu
zazen vyuvanch u radiote-
rapie onkologicky nemocnch.
Evropsk penze jsou samozejm
velmi pnosn a cenn a budeme
se o n snait i nadle, k Ji
Vorlek.
Ve pro pacienta
Ji Vorlek, kter je sm pednm
odbornkem v oblasti onkologie,
vysvtluje, e za poslednch dva-
cet let se lba ndor dramaticky
zmnila: mnily se chirurgick p-
stupy, velmi vznamn ozaovac
monosti (nejmodernj pstroje
dnes dok ozaovn zamit na
milimetr pesn), byla zavedena
biologick lba. Pokrok v onko-
logii za posledn dv desetilet je
opravdu obrovsk, k. Pnosy
pro pacienta jsou nesporn, zv-
ila se ale rovn nronost na
personl a nklady na pstroje.
Prevence a vasn diagnza je ale
stle to nejdleitj, co meme
pro omezen vskytu ndoro-
vch onemocnn dlat. N
stav m samozejm i diagnos-
tick pracovit pro preventivn
prohldky a nabz screeningov
programy hrazen pojiovnou.
Pokrok v oblasti vasn diagnos-
tiky a dleitost prevence je jasn
vidt napklad na rakovin prsu
jej vskyt kadoron narst,
ale mrtnost na toto onemocnn
kles.
Dle slov editele Masarykova onko-
logickho stavu je esk onkolo-
gie naprosto srovnateln s nejvy-
splejmi zemmi zpadn Evropy,
jak z hlediska lk, odbornosti
pracovnk, tak i z hlediska nejmo-
dernjch pstroj a lebnch
metod. Masarykv onkologick
stav je uniktnm onkologickm
centrem, ecm komplexn pi
o nemocn se solidnmi ndory.
Aplikujeme nejmodernj meto-
dy z oblasti prevence, diagnostiky
a vechny dostupn modality pro-
tindorov lby. Zdravotn pe
a bezpe pacient v MO je pri-
oritou vech naich pracovnk,
shrnuje pednosti svho stavu
editel Ji Vorlek.
Romana Moares
Sondy
MEDIN, a.s.
42
2/2011
Na mru odbornkm i pacientm
S
polenost MEDIN je nejvtm eskm vrobcem nstroj
a implantt pro humnn lkastv. Za tmto prvenstvm stoj
pedevm individuln obchodn, vvojov i vrobn spolupr-
ce s koncovmi uivateli.
Tradice ve slubch
vvoje
Zahjen innosti spolenosti
MEDIN se datuje od roku 1992,
kdy se stala prvnm nstupcem
sttnho podni-
ku Chirana
N MN M.
V sou-
asnosti m cca 430 zamst-
nanc a jej ron obrat in cca
300 mil. K. Rozhodujc podl
souasn vroby zahrnuje kostn
implantty, rotan nstroje pro
stomatologii, ortopedick implan-
tty a chirurgick nstroje.
Tradice spolenosti sah do roku
1949, kdy byla zahjena vroba
vrtk a frz pro zubn labo-
ratoe. O rok pozdji byla sputna
produkce chirurgickch nstroj
a v roce 1958 produkce diamanto-
vch brousicch a vrtacch nstro-
j. V tomt roce byl zzen i tvar
pro vvoj jednoelovch stroj,
kter ml velkou lohu v budoucm
rozvoji rmy. V roce 1964 nastarto-
vala vroba zubnch vrtk ze sli-
nutch karbid, kter si vydala
i rozen prostor rmy. Koncem
90. let pracovalo ve spolenosti
okolo 750 lid.
V roce 2006 se portfolio MEDIN,
a.s., rozilo nkupem spolenos-
ti Walter Medica Praha, zabvajc
43
2/2011
se pvodn vrobou automobil
a leteckch motor, o ortopedii.
V souladu s remn strategi tak
vznikla dcein spolenost MEDIN
Orthopaedics, a.s., jej stejn
innost dnes spov ve vvoji
a vrob ortopedickch implant-
t, pedevm nhrad kolennch
a kyelnch kloub.
Koncem roku 2008 byl zavren pro-
ces zmny akcionsk struktury.
Novm majoritnm vlastnkem se
stala spolenost Tredak.
Produkty pro ti
kontinenty
Portfolio spolenosti tvo
tyi hlavn produktov
skupiny traumato-
logie (nap. syst-
my pro hebovn
a dlahovn), chi-
rurgie (nstroje
pro bnou chi-
inzerce
Vizitka:
MEDIN, a. s.
Sdlo: esk republika, Nov Msto na Morav
Obor podnikn: vvoj, vroba a prodej lkaskch
implantt a nstroj
Ron obrat spolenosti: 300 mil. K
Management:
Generln editel: Ing. Milan Ettel
Obchodn editel: Ing. Vladislav Hofman
Vrobn editel: Ing. Frantiek Denk
know what lasts
Carbide for the dental and medical industry
CERATIZIT is your partner for exceptional hard
material solutions. Hard materials and tools
from CERATIZIT our solutions to complex
problems are an integral part of our customers
success. Our products guarantee: economy
long life speed! And it is precisely this
combination which gives our business
partners a direct competitive advantage.
In the eld of dental industry (dental drills, twist
drills) CERATIZIT offers a variety of products:
Pins: as sintered, Co-coated, ground
Rods: as sintered, ground
Formed parts: as sintered, Co-coated
In order to meet the high quality demands of
our customers, CERATIZIT applies specially
developed submicron grades, for example CTS20L
and CTS20Z.
Premier performance is only possible through
a total appreciation of the requirements of our busi-
ness partners. A performance achieved through
exible thinking and continuous dialogue with our
customers. A pioneering spirit and a deep under-
standing of powder metallurgy characterize the
history of CERATIZIT. One of the attributes of our
company philosophy is the search for perfection:
target oriented sustainably passionately! Inten-
sive research and development activities, taking
into account the precise requirements and working
processes of the customer, are todays investment
for the solutions of tomorrow and beyond.
www.ceratizit.com
MEDIN, a.s.
45
2/2011
rurgii i speciln obory), ortopedie
a stomatologie (ordinan a labo-
ratorn nstroje).
Vce jak 60 % obchodnho obratu
rmy pochz z exportu, pedevm
ze zem Evropsk unie, Latinsk
Ameriky a Ruska. Dodvky smuj
do nemocnic, ambulantnch zaze-
n a stomatologickch laborato.
Konen uivatele obchodn obslu-
huj pmo obchodn zstupci spo-
lenosti nebo dealei nkter part-
nersk distribun spolenosti.
Strategie
individulnho
pstupu a zptn
vazby
Zjem o konkrtn hodnocen
jednotlivch produkt zkaznky
napomh spolenosti prunji
reagovat na poadavky trhu.
Jsme schopni, v ppad poteby,
pizpsobit vrobek na mru dan-
mu zkaznkovi i pacientovi, co
me asto sehrt rozhodujc roli
v spnosti aplika-
ce. Souasn funguje
vvojov spolupr-
ce s VUT, VUT,
VB, TU Liberec,
spol upr acuj eme
s lkaskmi spo-
lenostmi, nap.
SUCH, i pmo
s jednotlivmi
nemocnicemi na
konkrtnch pro-
jektech, nastiu-
je pstup k trhu
obchodn editel
Ing. Vladislav
Hofman a pokra-
uje: Pomrn
vraznmi zm-
nami prochz cel-
kov marketingov
a obchodn koncept
spolenosti, jeho
clem je zen rozvoj
spolenosti v klovch
teritorich. Jednm z dal-
ch dleitch krok,
kter maj vst k rozvoji
spolenosti, je neustl pro-
hlubovn spoluprce s lkai
a vdci v oblasti vvoje.
Sondy
MEDIN, a.s.
46
2/2011
Sluby nejen pro
zdravotnictv
Spolenost nabz urit omeze-
n vrobn kapacity i mimo svj
hlavn obor. Jedn se pedevm
o kovrnu (prmyslov vkovky),
technologie pro tepeln zpracov-
n, hromadn povrchov pravy
a v men me tak obrbn, sou-
struen a frzovn.
Ochrana ivotnho
prosted v praxi
MEDIN, a s., klade draz na eko-
logii, je dritelem certiktu ISO
14001 systmu environmentln-
ho managementu a m za cl neu-
stle zlepovat svj environmen-
tln prol.
Dky lepmu vytiovn jsme
snili celkovou produkci komu-
nlnho odpadu o cca 20 %. Moder-
nizac kotelny v roce 2006 a zatep-
lenm vrobnch budov se nm
podailo snit spotebu plynu
o 19 %. V roce 2009 byl zakrytovn
ropn sklad a letos vybudovna
nov prmyslov kanalizace.
Dlouhodob sniujeme
spotebu vody na
vstupu, vypo-
tv Ing. Hof-
man.
Dal certikty,
ocenn a patenty
MEDIN, a.s., je dle dritelem cer-
tikt ISO 13485 Zdravotnick
prostedky a ISO 9001 Systm
managementu kvality.
Spolenosti pat tak 1. msto
v souti Firma kraje 2008, poda-
n spolenost INC a Zlat MEFA
Ocenn komise Brnnskch
veletrh a vstav pro expont
roub k zajitn nitrodeo-
vch heb s instrumentri-
em (1998).
Na svm kont m adu
patent a prmyslo-
vch a uitnch vzor,
z poslednch let nap-
klad: vrtac ppravek
k implantaci nitro-
deovch heb do
dlouhch kost, vzor
patn dlahy, kloubn
nhradu base prvn-
ho metakarpu palce
ruky (MEDIN Ortho-
paedics) i dentln
koenov nstroj
Wizard-Apex pro
preparaci koenov-
ho kanlku v zubu
v oblasti apexu. Dle
vyuv licence VUT
(podl rmy na vvo-
ji nstroj pro vrtn
biomateril MEDIN
K-drt).
Vzdlvn je
nvratn investice
V roce 2010 se nm podailo zskat
dotaci z ESF na vzdlvn v celko-
v vi 1 mil. K. Dky tomu jsme
prokolili celkem cca 600 astn-
k (st zamstnanc absolvovala
vce kurz), a to v oblasti jakos-
ti, manaerskch a obchodnch
dovednost, sprvnch vrobnch
postup a technick dokumen-
tace vroby, v oblasti konstruk-
nch a technologickch aplikac
a v oblasti zvyovn uivatelsk
rovn v prci s potai. Obnovili
jsme tak remn kurzy
anglitiny, nminy
a panltiny.
Vz dl vn
v dalm
obdob
b u d e -
me pi-
z ps obovat
remnm pote-
bm a urit se
budeme snait vyuvat
dal dotan programy uren
na tyto ely. Pro r. 2011 a 2012
47
2/2011
VROBCE
PIKOVCH DL ZE
SILIKONKAUUKU
SILROC CZ, a.s. / Krkonosk 284, 46841 Tanvald umburk n.D. / Tel: +420 483346100 /
Fax: +420 483382675 / Web: www.silroc.cz / E-Mail: info@silroc.cz
mme ji schvlen projekt Uc
se organizace, zamen na spe-
cick procesn vzdlvn z Ope-
ranho programu Lidsk zdroje
a zamstnanost a chceme se tak
soustedit na zvyovn kvali-
kace klovch zamstnanc
spolenosti. Samozejmos-
t je neustl vzdlvn
manaer a obchod-
nch zstupc spo-
lenosti, ped-
stavuje pln
v z d l v n
Ing. Hofman.
Vize rozvoje
Z hlediska stedndob vize spo-
lenosti je obchodnm clem pos-
len pozice na trhu R a clen roz-
voj na trzch sousednch zem a na
trzch jihovchodn Evropy, Rus-
ka a Latinsk Ameriky. Klovou
roli k ve uvedenmu hraj vvoj
a pizpsobovn naich internch
proces poadavkm trhu, uzav-
r Ing. Vladislav Hofman.
Zuzana Ottov
Sondy
48
2/2011
Cestou zvyovn kvality
V
letonm roce byl Oblastn nemocnici Jin a.s. udlen mezi-
nrodn certikt integrovanho systmu zen. Po nan-
nch krtech ve zdravotnictv bude v ptm roce jeho obh-
jen pro nemocnici vzvou.
Vznik Oblastn nemocnice Jin a.s.,
jejm zakladatelem je Krlovhra-
deck kraj, se datuje k 1. 1. 2004,
kdy pevzala poskytovn veker
zdravotn pe po Oblastn nemoc-
nici Jin, je byla pspvkovou
organizac. K 1. 8. 2004 dolo
k fzi s Novobydovskou nemoc-
nic a.s., kter se stala soust
Oblastn nemocnice Jin a.s. Oba
arely disponuj celkem 541 lky,
z toho 316 v Jin a 225 v Bydov.
Personl nemocnice t cca 800
zamstnanc. Ron je zde hospi-
talizovno okolo 16 000 pacient.
Nesttn neznamen
nezvisl
Oblastn nemocnice Jin je akcio-
vou spolenost s ronm obratem
pes 600 mil. K. V roce 2009 hos-
podaila s mrnm ziskem. S ohle-
dem na systm nancovn zdra-
votnictv je vak nadle zvisl
na sttu: Pravdou je, e my,
men nemocnice okresnho
typu, mme pocit, e jsme,
co se te hrad, lehce zne-
vhodnn proti sttnm
fakultnm nemocnicm a myslme
si, e jsme podnancovan, osvt-
luje situaci editelka nemocnice
Ing. Dana Krackov a dodv:
Faktem ale je, e Krlovhradeck
kraj jako zizovatel nm zainves-
tovv technologie i rekonstrukce
nemovitost, take se k nm roz-
hodn nechov
ma c e -
sky.
Uskuteovat konkrtn projekty
zamen na zven kvality pr-
ce i nemocninho vybaven se
nemocnici da i dky nannm
injekcm v podob dotac: V roce
2010 jsme zskali prostednic-
tvm Operanho programu Lidsk
zdroje a zamstnanost 5 mil. K
z prostedk Evropskho socil-
nho fondu na vzdlvac projekt
Vzdln cesta ke kvalit, kter
pob od roku 2010 do roku 2011.
Pedtm to byly 2 mil. K z Nor-
skch fond na obnovu lek pro
LDN v Novm Bydov, vypot-
v Ing. Krackov.
Ocenn tmov prce
Bhem posledn doby zskala
nemocnice nkolik ocenn, nap.
certikty systmu zen kvality
i Baby Friendly Hospital, pat j
1. msto v Krlovhradeckm kraji
v hodnocen Nemocnice R 2010
oima pacient, na n se posu-
nula z loskho 2. msta.
V ervnu jsme po dvou letech
opravdu usilovn prce zskali
mezinrodn certikty kvality:
certikt EN ISO 9001:2008 sys-
tmu zen kvality, certikt EN
ISO 14001:2004 systmu environ-
mentlnho managementu a cer-
tikt BS OHSAS 18001:2007 sys-
tmu zen bezpenosti a ochrany
zdrav pi prci. Je dleit, e nm
certikovali vechny tyto systmy,
protoe pokud vm, tak nemocnic,
kter by mly certikty na vech-
ny ti normy, v R moc nen. U ns
je vechno o tmov spoluprci,
kdy si jak vrcholov veden, sted-
n management i ostatn zamst-
nanci vzali za sv motto nemoc-
nice Kvalita a lidskost, hodnot
Ing. Krackov.
S tm souvis u zmiovan pro-
jekt Vzdln cesta ke kvalit,
kterm nemocnice reaguje na pr-
Vizitka:
Sdlo: esk republika, Krlovhradeck kraj, Jin
Poet zamstnanc: 830
Obor podnikn: zdravotnictv
Ron obrat spolenosti: 620 mil. K
Management:
editelka: Ing. Dana Krackov
49
2/2011
R
CESK VROBCE VYBAVEN
PRO ZDRAVOTNCK ZAZEN
www.promareha.cz
inzerce
Sondy
50
2/2011
zkumy spokojenosti zamstnanc
i pacient. Zlepen proklientsk
komunikace je jedna st projek-
tu, druh st se tk manager-
skch dovednost, tud obsahem
projektu je zrove zdokonalen
v oblasti strategickho plnovn,
zen zmn apod.
Kvalitn znamen
i modern
Od svho vzniku prochz jin-
sk nemocnice modernizac, jej
dokonen se plnuje v ptch
letech: Chtli bychom zrealizovat
jet posledn velkou investin
51
2/2011
V dodavatel erstvho masa,
masnch vrobk a specialit.
www.masojicin.cz
akci, m by byla dokonena cel-
kov rekonstrukce nemocnice.
Tou je objekt centrlnch laborato-
. Pro tyto ely bychom rdi zre-
konstruovali objekt bval interny,
kam bychom soustedili laborato-
e, to znamen oddlen klinick
biochemie, transfuzn oddlen
a mikrobiologii a jet bychom
do nj pesunuli dialzu a oddle-
n onkologie. Soustedn tchto
oddlen by pineslo zven efek-
tivity prce a snen nklad,
vysvtluje Ing. Krackov a pokra-
uje: V ptm roce by ml bt
tak dokonen projekt digitaliza-
ce, kter byl nancovn prosted-
nictvm Krlovehradeckho kra-
je, ale k tomu potebujeme jet
obnovit nkter pstroje na radio-
diagnostickm oddlen. Prbn
samozejm zajiujeme bnou
obnovu pstrojovho vybaven.
Nejbli cle
Vzhledem k tomu, e u jsme
dostali nvrh hradov vyhl-
ky na rok 2011, kter je, i po
zmrnn pvodnho nvrhu,
pomrn tristn, tak se ob-
vme toho, jak provoz v p-
tm roce zvldneme. V tto
vyhlce nm toti navr-
huj vzt za zklad hrady
z roku 2009 a jet ho snit
o 2 %, co pedstavuje v p-
pad na nemocnice 10 mil.
K, a ty nkde uspoit bude
velice obtn, zvl pi stle
vzrstajcch cench energi, mo-
nm zven DPH atd., nastiuje
nelehkou situaci editelka nemoc-
nice Ing. Dana Krackov a uzavr
rozhovor: Pt rok ns ek dal
audit v rmci udlench certik-
t, take je u ns nastaven systm
kontinulnho zlepovn kvality,
v nm budeme urit pokraovat
a do budoucna bychom rdi zskali
jet akreditaci. To vechno bude
ovem zviset na tom, zda bude
dostatek nannch prostedk,
jestli budeme mt dostatek zamst-
nanc. Chceme jt cestou kvality,
ale vnj vlivy nm tuto cestu
mohou znesnadnit.
Zuzana Ottov
Sondy
Nemocnice Nov Msto na Morav,
pspvkov organizace
52
2/2011
Modern nemocnice, kter se t dve pacient
N
emocnici nevytv jen nov budovy a vybaven, ale tak
progresivn lebn metody a systmy zen. Novomstsk
nemocnice, kter si jako sv motto vybrala cl bt modern
nemocnic tc se dve pacient, se tmto smrem vydala hned
od potku.
Nemocnice Nov Msto na Morav
je pspvkovou organizac, zze-
nou k 1. 1. 2003 krajem Vysoina
namsto pvodn Okresn nemoc-
nice v Novm Mst na Morav.
Poskytuje zdravotn pi pacientm
cel vchodn sti kraje Vysoina,
to znamen z bvalho okresu r
nad Szavou, jeho spdovost je
cca 120 tisc obyvatel. Vyhledvaj
ji i pacienti z Poliky a jejho okol.
Soust nemocnice je sanatorium
Buchtv kopec, poskytujc nsled-
nou pi v LDN, lebn respira-
nch nemoc a na oddlen socil-
nch slueb. Aktuln disponuje
578 lky, z toho 452 pmo v arelu
nemocnice a 126 v sanatoriu. Sou-
asn je nejvtm zamstnavatelem
v obci Nov Msto na Morav, kter
m 10 tisc obyvatel. V nemocnici
pracuje 950 zamstnanc, z toho
131 lka a 500 nelkaskch zdra-
votnch pracovnk.
O mal bilancovn po ronm
psoben na postu editelky a pib-
len viz do blzk budoucnosti
jsme podali JUDr. Vru Pale-
kovou, jej profesn ivot se poj
s nemocnic ji 19 let.
Nadregionln vznam
Kad nemocnice v, v jakch obo-
rech je schopna dosahovat nad-
prmrnch vsledk. I my mme
oddlen poskytujc pi nadregi-
onlnho vznamu. Napklad nae
ortopedick oddlen provd iro-
k spektrum vkon se zamenm
53
2/2011
na potaem asistovanou chirurgii
a miniinvazivn chirurgii. V lo-
skm roce zskalo certikt na
navigovanou operativu kolennch
a kyelnch kloub systmem orto-
pilot. Ortopedick tm tak spo-
lupracuje s mstn rmou MEDIN
v oblasti klinickho vzkumu.
Urologick oddlen je znmo iro-
km spektrem operanch vkon
se zamenm na laparoskopick
a miniinvazivn metody. V roce
2000, jako jedno z prvnch praco-
vi v esk republice, provedlo
spnou laparoskopickou radikl-
n prostatektomii a vloni v dubnu
zde byla, poprv v esk republice,
spn provedena nefroktomie
novou progresivn laparoskopic-
kou metodou, tzv. operac klovou
drkou. Mme tak dobe nastave-
nou spoluprci s ostatnmi urolo-
gickmi oddlenmi v naem kraji,
kter k nm k nkterm urologic-
km vkonm odeslaj sv pacien-
ty. Anesteziologicko-resus-citan
oddlen vykazuje mj. rozshlou
publikan a ped-
nkovou
innost
v oblastech regionln anestezie
ultrazvukovch technik v intenziv-
n medicn, enterln a parenterl-
n viv, seznamuje s klovmi
obory JUDr. Palekov.
zen kvality v praxi

pspvkov organizace, je akredi-
tovanou nemocnic dle 50 nrod-
nch akreditanch standard.
Akreditace j byla udlena v pro-
sinci 2008 a v letonm roce ji bude
obhajovat.
Ji v roce 2003, kdy se zaalo hovo-
it o procesnm zen a jeho uplat-
ovn v praxi, jsme se rozhodli
u ns zavst management kvality.
V roce 2004 bylo certikovno nor-
mou SN EN ISO 9001 editelstv,
centrln sterilizace, oddlen kli-
nickch laborato a transfuzn
sluby. Pozdji se pidala lkrna
a ARO. V dubnu 2006 byla normou
SN EN ISO 15189 certikovna
biochemick laborato a pln
erstv ji vloni v listopadu zskala
patologick laborato, nastiuje
JUDr. Vra Palekov.
Plnovan vzdlvn
Vzdlvn zamstnanc se d
kadoronm plnem. V letonm
roce je v rozpotu na vzdlvn
urena stka 1 milion korun, na
www.stapro.cz
inzerce
Vizitka:
pspvkov organizace
Sdlo: esk republika, Nov Msto na Morav
Zaloen spolenosti: Od 1. 1. 2003 je nemocnice ve
vlastnictv a zizovatelsk psobnosti kraje Vysoina.
Pvodn nemocnice vak funguje od roku 1940, kdy
byl zahjen ambulantn provoz.
Poet zamstnanc: 950
Obor podnikn: Nemocnice Nov Msto na Morav,
pspvkov organizace, poskytuje zdravotn pi,
v n je zahrnuta ambulantn a lkov zkladn
specializovan diagnostick a lebn pe, nezbytn
preventivn pe, lkrensk innost, dopravn
zdravotn sluba a lkask sluba prvn pomoci.
Ron obrat spolenosti: 696 630 000 K
Management:
editelka: JUDr. Vra Palekov
Ekonomick nmstkyn: Ing. Ladislava Paiskov
Technick nmstek: Ing. Vladimr Zelen
55
2/2011
rezidenn msta v letonm roce zs-
kme dotaci ve vi 1 079 000 korun.
Krom extern formy jsou zamst-
nanci vzdlvni tak intern.
Povinnost manaer je tyikrt za
rok naplnovat a uskutenit vzdl-
vac akce pro sv oddlen. Mme
akreditaci MZ R ke vzdlvn pro
17 specializanch obor, take lka-
i mohou podstatnou st pedates-
tan ppravy absolvovat u ns. Na
zbvajc sti vzdlvacch progra-
m mme uzaven smlouvy pe-
vn s fakultnmi nemocnicemi,
seznamuje s programem vzdlvn
JUDr. Palekov.
Strategie vyrovnanho
hospodaen
Novomstsk nemocnice je eko-
nomicky stabilnm subjektem
s dlouhodob vyrovnanm hospo-
daenm. K dosaen optimlnho
hospodskho vsledku in celou
adu opaten. Zejmna v oblasti
nklad optimalizuje ceny zdravot-
nickho materilu, lk, potravin
a dalch nkladovch poloek pro-
stednictvm veejnch zakzek.
Od roku 2004 vyuv k nkupm
elektronick aukce a za 6 let se
j podailo prostednictvm toho-
to nstroje doshnout vraznch
spor. V oblasti treb je na vech
oddlench sledovno naplnn
danch limit a splnn ekonomic-
kch ukazatel. Vzhledem k hra-
dov vyhlce vak bude v letonm
roce pro nemocnici podle jej edi-
telky velmi tk vyrovnan hospo-
daen udret.
Nemocnice v procesu
modernizace
V loskm roce podila nemocnice
z vlastnch prostedk investice ve
vi 28 mil. korun. Nejvznamnj
investic ve vi 19,5 milionu korun
byl nkup CT pstroje, kter pat
mezi nejmodernj pstroje sted-
n tdy v esk republice.
V souasnosti probh rekonstruk-
ce a pstavba pavilonu internch
obor. Zahjena byla v ervnu
2008 a pedpokldan termn uve-
den celho pavilonu do provozu je
v z 2011. Celkov nklady sta-
vebnch prac jsou ve vi 364 mili-
on korun a nklady na techno-
logick vybaven in 45 milion
korun. Projekt je nancovn ze
zdroj kraje Vysoina se spolu-
ast prostedk z evropskch fon-
d v rmci regionlnho operan-
ho programu NUTS II Jihovchod.
Z internho oddlen ji funguje l-
kov st s 56 lky, oddlen dia-
lzy s 12 lky a ambulantn st.
V objektu bude umstno jet neu-
rologick oddlen a rehabilita-
n oddlen, kde je ji zprovoznn
bazn s vodolbou.
Jako blzk cle vid editelka
nemocnice tyto: Pedevm de-
nitivn een centrlnho pjmu
akutn nemocnch v reakci na pi-
jet zkona o zdravotnick zchran-
n slub. Vzhledem k oekvanm
investicm musme tento zmr
koordinovat se zizovatelem, kter
urgentn pjmy ve vech nemocni-
cch podporuje. Zzen dospva-
cch lek u operanch sl, co
je, s ohledem na to, e ron pro-
vedeme pes 7000 operac, dal
krok k bezpenosti a spokojenos-
ti naich pacient, a pokrauje:
Chceme reagovat na obecn tren-
dy v plnovan chirurgick pi
a vnovat se jednodenn chirurgii.
Vychzme z pesvden, e ti-
t operan pe nemocnice na
velikosti a spdu le v plnovan
operativ s velkm obratem paci-
ent pi minimln dlce hospi-
talizace. Jedinou pekkou, pro
tomu tak dosud nen, je neshoda
o cen tchto vkon. Plnujeme
tak v rmci rekonstrukce st-
vajcho lkovho fondu zzen
samostatnho lkovho rehabi-
litanho oddlen. Pedpokladem
poskytovn tto pe je dostate-
n personln vybaven, a proto
v souasn dob hledme lkae
s atestac v oboru rehabilitace
a fyzikln medicna, fyzioterapeu-
ty a ergoterapeuta. Dal podmn-
kou je spn absolvovn vb-
rovho zen na lkovou pi na
ministerstvu zdravotnictv. V rm-
ci restruktualizace a optimalizace
zdravotn pe budeme pevdt
provoz LDN a socilnch lek do
arelu nemocnice.
Mal bilance zvrem
Rok neuviteln rychle utekl,
nicmn nkter vci se podaily.
Zlepila se komunikace v cel orga-
nizaci. Provedla jsem urit perso-
nln zmny, od kvtna loskho
roku mi s lkaskou problematikou
pomh lka se zahranin zkue-
nost, co povauji za dleit krok
k vtmu piblen nemocnice
veejnosti. Podailo se nm obnovit
jednodenn operativu ORL, ale rdi
bychom znovu obnovili innost l-
kovho ORL oddlen, a to v rmci
jednotnho lkovho fondu s chi-
rurgi, vypotv JUDr. Palekov
a dodv: Stanovili jsme si pevn
cle, mme zcela jasnou pedsta-
vu jakm smrem bychom se mli
ubrat. V kadm ppad chceme
udret pro nae pacienty stvajc
spektrum poskytovan pe a v p-
pad monosti ho rozit o dal
sluby. Chceme bt pro nae paci-
enty dvryhodnm partnerem.
Vital
56
2/2011
Dieta v thotenstv me mt vliv
na obezitu dtte
Dieta, kterou dr nastvajc
maminky, me mt vliv na genetic-
kou informaci jejich potomka a zv-
it riziko, e bude v dtstv obzn.
Vyplv to ze studie, kterou vypra-
coval tm vdc z Novho Zlandu,
Velk Britnie a Singapuru.
Dosavadn testy proveden na
zvatech ukzaly, e zmna stra-
vy me zmnit funkci gen. Jde
o takzvanou epigenetickou zmnu.
Pi nynjm vzkumu vdci jej
velikost zjiovali z pupen ry
u 300 dt. Pak zkoumali, jestli sou-
vis s vhou esti- a devtiletch
dt. Mezi daji pr byla vrazn
souvislost.
Vsledky ukzaly, e strava, kterou
sn nastvajc matka v dob tho-
tenstv, m vliv na DNA dtte. Dti,
u kterch byly zjitny zven
hodnoty epigenetick zmny, jsou
nchylnj k tomu, e jejich meta-
bolismus bude schraovat tuky,
a dti pak budou tloustnout.
Vdci pracuj s teori, e plod, kte-
r dostv mlo cukr, z nich
erp energii, me pedvdat
narozen do podobnho prosted,
a v dsledku toho uprav svj sys-
tm ltkov pemny. Ukld si do
zsoby vce tuk, ze kterch me
erpat energii, a nebude mt dost
ivin.
Je to velk objev, protoe mme
poprv daje k tomu, abychom
vypracovali optimln reim stra-
vovn pro budouc maminky,
ekl agentue AFP profesor Peter
Gluckman z univerzity v novoz-
landskm Aucklandu. Me pr jt
o zpsob, jak bojovat s epidemi
obezity.
Studie tak naznaila, e velikost
epigenetick zmny me souviset
se stravou chudou na cukry v prvnm
trimestru thotenstv. S konenou
platnost to vak vdci nepotvrdili.
Studii otiskne odborn asopis Dia-
betes.
Vysok tlak m 40 procent ech,
vtina svj tlak ale nezn
Vysok tlak m 40 procent dosplch eek a e-
ch, po padestce polovina. S vkem poty rostou,
a tak vysok tlak m 70 procent sedmdestnk.
Problm je v tom, e vtina lid svj tlak nezn
a v ppad vysokho tlaku se nel. Podle profe-
sorky Renaty Cfkov by si lid mli dvat mit
tlak pi kad nvtv lkae, hlavn u praktika
a internisty, ale teba i u zubae a eny u gynekologa.
Svtov den hypertenze 17. kvtna upozornuil na
vznam znalosti krevnho tlaku, jeho men, pre-
vence a vasn lby. Optimln tlak je 120/80, nor-
mln do 129/84, vysok zan od 140/90.
Vedle men tlaku pi kad nvtv lkae rad
Cfkov i pravideln domc men. Pro zjitn
skuten hodnoty je poteba provst ti men
v krtkm odstupu po sob, protoe to prvn bv
vy ne skutenost. Tikrt by mli pi jedn nv-
tv zmit tlak i lkai, vtina na to ale nem
as a spokoj se s jednm menm.
U nkterch pacient mohou bt hodnoty zveny
jen pi men v lkask ordinaci, doma je maj
normln, jde o syndrom blho plt. Existuje ale
i opan syndrom, maskovan hypertenze, kdy si
pacient doma nam vysok tlak, ale u lkae ho
m normln.
U koho men proke zv-
en nebo u vysok tlak,
ml by zmnit ivotosprvu.
Pokud kou, ml by pestat.
Pokud m nadvhu, ml by
zhubnout, s poklesem vhy
se tlak sm sn. Ochranu
ped zvyovnm tlaku sk-
t pravideln pohyb, tikrt
a a tyikrt tdn pl a ti
tvrt hodiny. Alkohol je mon
pt stdm. Naproti tomu sl je
nutno omezit na pt a est gram
na den, v esku se j v prmru spo-
tebuje dvojnsobek.
Lkai rovn doporuuj zvit pjem ovoce a zele-
niny, obsahuj draslk, kter vytla z tla kodliv
sodk. Pacienti s vysokm tlakem by nemli uvat
lky, kter podporuj zadrovn sodku a vody
v tle, co jsou napklad kortikoidy a nkter anti-
koncepce.
Vskyt vysokho tlaku je v esku vy ne v ostat-
n Evrop, velmi pravdpodobn k tomu pispv
to, e mezi echy je vce obznch. Ve srovnn
s ostatnmi postkomunistickmi zemmi je na tom
ale esko lpe.
57
2/2011
Problmy s neplodnost e stle star eny,
pibv i mu
Problm s neplodnost e podle
lka stle star eny, pibv
tak mu, kte hledaj odbornou
pomoc. Z przkumu Centra asisto-
van reprodukce GEST vyplynulo,
e prmrn vk en, kter vyhle-
daly pomoc, se loni pehoupl pes
34 let. Oproti pedchozm letm
jde podle vedoucho lkae centra
Jana ulce o pomrn alarmujc
stav.
Ped 20 lety byl v R prmrn
vk rodiek necelch 25 let, v roce
2000 ji vce ne 27 let a nadle se
kadm rokem posouv, ekl ulc
TK.
Odkldn thotenstv nahrv
podle nj dnen uspchan doba
i touha nco si ut, doshnout
postaven v zamstnn i nan-
n nezvislosti. K tomu se pid-
v problm s hlednm vhodnho
partnera.
Mlad eny thotenstv oddaluj,
a tak se zjist ppadn problmy
s othotnnm relativn pozd. Na
nai kliniku se obracej stle star
pacientky, stle vce jich m pes
35 let a dokonce i 40 let, co ztu-
je dal lbu, uvedl.
Plodnost u en zan klesat po 35.
roce, po tyictce je othotnn
spe vjimen. Vedle kalend-
nho vku ale zle i na vku bio-
logickm. Nkter eny othotn
i po tyictce a asto maj vn
problm eny jen o mlo star ne
30 let.
Mme nkolik test, kter ur,
jak na tom ena je. Jde o stanoven
folikulostimulanho hormonu, kde
hodnoty nad 20 na potku cyklu
jsou ji nepzniv. V posledn dob
vyuvme stanoven hladin AM
hormonu, kde varujc jsou hodno-
ty pod dv, uvedl ulc.
U mu vk nehraje tak dramatic-
kou roli, i kdy jejich plodnost tak
kles. V poslednch letech dokonce
hlavn podl na neplodnosti pru
maj prv mui. Me bt vroze-
n, astji ale zskan, vedle raz
a ady nemoc ji naruuj zneit-
n ivotn prosted, kouen, alko-
hol a stres.
O neplodnosti pru mluv lkai,
kdy po roce pravidelnch nechr-
nnch styk ena neothotn.
Pravdpodobnost othotn v jed-
nom cyklu je 20 a 25 procent, a to
u mladch zdravch en se zdra-
vm partnerem.
Lba pak nemus vdy znamenat
mimotln oplodnn, tedy dt
ze zkumavky. Tm polovin p-
r lze pomoci jednodumi a pro
pr mn nronmi a nann
dosaitelnjmi metodami. Pomo-
ci lze i enm, kterm se u ve
vajencch netvo vajka, v R je
to zcela legln a centrum m pro-
gram drcovstv vajek.
1999 2001 2003 2005 2007 2009 2010
prmrn vk pacientek 30,337 30,352 30,816 30,701 33,172 33,398 34,001
procento nad 35 let 25,67 22,07 23,41 19,65 35,82 25,11 43,33
procento nad 40 let 7,46 6,27 4,77 7,99 15,35 12,77 14,99
Vkov sloen pacientek lench v centru GEST:
Zdroj: GEST
Vital
58
2/2011
Nkter bylinn lky zmiz
v Evropsk unii z pult
Od kvtna nen mon v Evropsk
unii koupit nkter bylinn lky
a ppravky alternativn medicny.
Vyprelo toti sedmilet pechodn
obdob stanoven unijn smrnic,
podle n sm na pultech zstat jen
liv ppravky, kter byly regis-
trovny nebo povoleny. Kritici se
vak obvaj, e tento postup bude
znamenat konec tradin nsk
medicny a dalch alternativnch
zpsob lby na evropskm kon-
tinentu.
Dlouh pechodn obdob poskyt-
lo vrobcm a dovozcm tradinch
rostlinnch livch ppravk as
nezbytn k tomu, aby prokzali, e
jejich vrobky dosahuj pijateln
rovn bezpenosti a innosti.
Pacienti mohou nyn tmto tradi-
nm rostlinnm livm pprav-
km, kter zakoup v EU, dvo-
vat, ekl novinm eurokomisa
pro zdrav a spotebitelskou politi-
ku John Dalli.
Je ovem mon oekvat, e zna-
n st bylinnch lk unijn regis-
traci v poslednch sedmi letech
vbec nezskala. Samotn proces
registrace je toti velmi nron,
pestoe EU nakonec upustila od
nutnosti klinickch zkouek a tes-
t bezpenosti.
Msto toho mus adatel, kter si
peje zaregistrovat tradin rostlin-
n liv ppravek, pedloit doku-
mentaci prokazujc, e pslun
ppravek nen za stanovench
podmnek pouit kodliv. Rovn
mus pedloit dkazy o tom, e
se ppravek prokazateln osvd-
il, co znamen, e byl po dobu
alespo 30 let bezpen pouvn,
z toho nejmn 15 let v Evropsk
unii.
Kritici nov unijn legislativy se ale
se souasnou situac nehodlaj sm-
it a organizuj nap Evropou peti-
ce na podporu alternativn medic-
ny. Nkter vldy dokonce zvauj,
e by evropsk zkaz obchzely.
Obvaj se, e by se obyvatel mohli
obrtit na ern trh.
V souasnosti maj pacienti p-
stup k bylinnm produktm ve
pikov kvalit, kter jsou vyrb-
ny pouze pro profesionln vyuit,
ale nadle jim je nebudeme moci
poskytovat. Tradin ppravky z -
ny a Indie tak budou k mn pouze
na internetu i u neleglnch pou-
linch obchodnk, co pedsta-
vuje zvan zdravotn riziko pro
veejnost, ekla britskmu denku
Daily Mail lkaka Ann Walkerov.
Britnie pitom pat k zemm, kte-
r chtj evropsk zkaz obejt. Vl-
du k tomu dokonce vyzval i princ
Charles.
59
2/2011
Bio
Ing. Dana Krackov
Nejvce asu vnuji komunikaci
Narodila se v roce 1961 v Lom-
nici nad Popelkou. Je vdan, m
dva syny, kte studuj vysokou
kolu. Manel je lka, take
m pro jej prci pochopen. Na
druh stran se obas nevyhnou
tomu, e pracovn problmy e
i doma, a pipout, e vzhledem
k tomu, e ona je ekonom a manel
lka, nemaj vdy shodn nzory
a leckdy jsou jejich diskuse pomr-
n jiskiv, ale vtinou z nich
vykrystalizuje to pozitivn a vz-
jemn si poskytuj potebnou zpt-
nou vazbu.
ije v rodinnm dom se zahra-
dou, kter j, m je star, posky-
tuje vt a vt poten, protoe
je to jedin msto, kde se opravdu
J
i vce ne deset let pracuje Ing. Dana Krackov jako editelka Oblastn nemocnice Jin a.s. Krom
prce v nemocnici se od minulch voleb sna proniknout i do taj komunln politiky a piznv, e
prce radn v malm mst j pipad stejn tvr a rznorod jako zen nemocnice.
Bio
60
2/2011
AUDIOSCAN s.r.o. .................................................................... 54
AV MEDIA, a.s. ......................................................................... 29
BAYER s.r.o. .............................................................................. 37
Bikos CZ s.r.o. .......................................................................... 33
BMT Medical Technology s.r.o. ............................................. 40
CALENDULA, a.s. ..................................................................... 29
CERATIZIT Austria GmbH ...................................................... 44
DATA SYSTEM SOLUTIONS s.r.o. .......................................... 25
FARMAK, a. s ............................................................................ 29
Fresenius Kabi s.r.o. ................................................................ 60
CHRITOF, spol. s.r.o. .............................................................. 32
ISS FACILITY Services s.r.o. ...................................................... 7
KALTMEYER s.r.o. ................................................................... 26
Lzesk veletrh ............................................................... 2, 20
Masokombint Jin, spol. s r.o. ............................................. 51
nData Solutions s.r.o. .............................................................. 28
OCHRANN SYSTMY, s.r.o. .................................................. 29
PHARMING, a.s. ....................................................................... 26
Proma Reha ............................................................................... 49
Rent-Pharm, a.s. ...................................................................... 36
SIAD Czech spol. s r.o. ............................................................. 43
SILROC CZ, a.s. ......................................................................... 47
SLOVLIKER, a.s. ....................................................................... 26
STAPRO s. r. o. .......................................................................... 53
STLZLE - UNION s.r.o ........................................................... 26
TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o ........................................... 39
TUBAPACK, a.s. ........................................................................ 27
UNICEF ...................................................................................... 59
stav jadernho vzkumu e a.s ......................................... 35
Abecedn seznam inzerent
odreaguje od pracovnch problm
a pi prci na zahrad si skuten
odpoine.
Jsem svm zaloenm sova, take
rann vstvn je moj nejmn obl-
benou innost. Pokud mm tvoit
njak zsadn materily, vyuvm
veery, kdy jsem nejproduktivnj.
Snam se jst pomrn zdrav, pro-
toe cel ivot bojuji s vhou, take
v posledn dob se snam i sndat
a jst pokud mono pravideln.
Nevhodou vedouc pozice je to, e
nikdy nelze zavt dvee od kance-
le a vypnout mylenky, alespo j
to tedy nedoku. Take o prci pe-
mlm i veer, o vkendech a nkdy
m napadaj vborn mylenky
i v noci Kdybych se mla zamyslet
nad tm, emu v prci vnuji nejvce
asu, tak je to urit komunikace,
protoe bez dostaten komunika-
ce se spolupracovnky a bez tmov
spoluprce nelze doshnout sp-
chu.
V prci nesnm dv vci, kdy
nkdo ekne, e nco nejde, a ani
se nesna nalzt een, protoe j
jsem pesvdena, e vdy lze najt
alespo minimln krok, kter pove-
de k dalmu rozvoji, druh vc, kte-
r m irituje, kdy nkdo ze zamst-
nanc tvrd, e to tak dl, protoe
se to vdycky tak dlalo a nen
pstupn jakkoliv zmn.
Nejvt radost mm samozejm
z toho, kdy se nm v nemocnici
poda zavst nco novho. V lo-
skm roce m velice potilo, kdy
jsme zavedli integrovan systm
zen a zskali certikt ISO 9001,
ISO 14001, OHSAS 18001, protoe
s tm bylo spojeno nepedstaviteln
mnostv prce. Ale dky tomu, e se
tohoto procesu zapojila cel nemoc-
nice, jsme byli spn a urit jsme
nemocnici posunuli o velk krok
dopedu.
Mm radost, kdy se nm poda
alespo trochu zpjemnit pobyt
pacientm v nemocnici, take
letos jsme zaali spolupracovat
se zdravotnmi klauny, kte nav-
tvuj dtsk pacienty, ale tak
dospl pacienty v rmci projektu
Ko pln humoru, kdy jsou pacien-
tm pedvny drky knihy, CD,
DVD, kter by na n mly pozitivn
psobit.
Na oddlen LDN jsme letos zaali
s canisterapi a i tato akce se u paci-
ent setkv s velkm ohlasem. Kro-
m toho se u ns na LDN pomrn
spn rozjd spoluprce s dobro-
volnky, kte maj as si s pacienty
povdat, nco jim pest, a tak jim
pomoci ukrtit nkdy nekonen
den na lku.
V ivot se vdy chovm tak, abych
se sama ped sebou a hlavn ped
svmi dtmi nemusela za sv po-
nn stydt. Byla jsem pomrn ps-
n vychovan v duchu tradinch
hodnot a v souasn dob si leckdy
pipadm jako mimozeman, kter
do souasnho svta nepat, ale to
neznamen, e bych byla ochotna
nkdy mnit svj ebek hodnot,
ve kterm nejsou na prvnm ms-
t rozhodn penze, ale moji blzc
a zdrav na rodiny, morlka, prav-
domluvnost, spravedlnost atd.
Mm tst, e krom sv blzk
rodiny mm nkolik opravdu vbor-
nch kamard, se ktermi jezdme
na hory, na vodu, kte na m maj
dobr vliv, take kdy se i o dovole-
n snam nco rozhodovat, jak jsem
ze sv pracovn pozice zvykl, velmi
rychle m uzemn a dky jim zst-
vm pod normlnm lovkem.
Snam se, abych mla pravideln
pohyb, v zim preferuji bky, v let-
nch mscch pedevm turistiku.
Urit moj nejoblbenj mimopra-
covn innost je etba knih, kdy se
mi nkdy i poda zapomenout na
bn problmy, kterch je v m
prci bohuel vdy dostatek. A kdy
jsem nejvc vystresovan, pom-
h mi hran na piano, kter je od
dtstv takovm mm relaxanm
nstrojem.
nov hvzda na onkol ogi ckm trhu
SPOLEHLI V
GENERI KA
OD ORI GI NLN
SPOLENOSTI
kompl etn
onkol ogi ck pe
Fresenius Kabi s.r.o.,
Plzesk 3217/16
150 00 Praha 5
esk republika
Tel.: +420 225 270 552, fax: +420 225 270 562
e-mail: ivdrugs@fresenius-kabi.cz, www.fresenius-kabi.cz
Kd SUKL Nzev ppravku Velikost balen Forma
0128079 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml 40 mg inf cnc sol
0128080 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml 100 mg inf cnc sol
0141279 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml 200 mg inf plv sol
0141280 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml 1000 mg inf plv sol
0131859 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 5 ml 30 mg inf cnc sol
0131861 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 16.7 ml 100.2 mg inf cnc sol
0131863 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 50 ml 300 mg inf cnc sol
0128132 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 10 ml 50 mg inf cnc sol
0128133 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 20 ml 100 mg inf cnc sol
0024550 Ondansetron Kabi 2 mg/ml 5 amp x 4 ml inj sol
0135600 Granisetron Kabi 1 mg/ml 5 amp x 3 ml inj+inf cnc sol
Kd SUKL Nzev ppravku Velikost balen Forma
0128079 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml inf cnc sol
0128080 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml inf cnc sol
0141279 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml inf plv sol
0141280 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml inf plv sol
0131859 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 5 ml inf cnc sol
0131861 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 16.7 ml inf cnc sol
0131863 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 50 ml inf cnc sol
0128132 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 10 ml inf cnc sol
0128133 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 20 ml inf cnc sol
0024550 Ondansetron Kabi 2 mg/ml 5 amp x 4 ml inj sol
0135600 Granisetron Kabi 1 mg/ml 5 amp x 3 ml inj+inf cnc sol
40 mg
100 mg
200 mg
1000 mg
30 mg
100,2 mg
300 mg
50 mg
100 mg
Spolenost Fresenius Kabi vlastn pikov vrobn zazen a procesy, auditovan
a schvalovan mezinrodnmi regulanmi orgny jako je FDA (Americk ad
pro kontrolu potravin a liv), MHRA (Lkov agentura Velk Britnie), WHO (Svtov
zdravotnick organizace), TGA (Australsk ad pro terapeutick vrobky), EDQM
(Evropsk ad pro kvalitu liv a zdravotn pe Rady Evropy) a EMA (Evropsk
lkov agentura). Vtina naich produkt je vyrbna z vlastnch surovin, conm
umouje lep zen vroby a distribuce. Poskytujeme ucelen data o stabilit
smsnch ppravk adata o kompatibilit.
kompl et n
onkol ogi ck pe
SPOLEHLI V
GENERI KA
OD ORI GI NLN
SPOLENOSTI

Únor 2011

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Únor 2011

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

www.svetzdravotnictvi.

cz 119 K | 4,70 2 | 2011

Smart - Svet Zdravotnictvi - blo21 21 8.6.2011 16:11:54

You might also like