Jezrka zpvajcho lesa Srdce lesa m m zcela. Dch se mnou du moj utajenou.

Pokoj krsna do nitra mi vplouv, jak velebn a laskav, dojemn a tajemn je jeho slva. Co si srdci vyprv o lsce vekerho stvoen a stle tichm tvoen. Svuji se pravd srdce. Lsky srdce ivm svtlem chrn svence. Kdo se zem se proj, tomu vesmr o jezrku uprosted lesa zpv, e v hout lesa studnka je iv. Putujcm trn srdce rozdr, drhne a ist, kdy srdce se pravd vzpr. A zrnko bolesti v dlani mi jen zbv, tu polom ho do pramene zcela tich. Klem a hledm z och m kape slza dvrn, kutl se k do srdce jezrka. Unaven lehm a do ouka umn ocenu nasvm. Z hlubin cosi prorst, Tajemn, iv a ziv, na jejch lstcch perla skvostn, ach jak krsn a milostn, zrnko bolu obalila a promnila. V komrce srdce chovm, v truhlice vdnosti a radosti poklad lsky z krsna, snad z ocenu hvzd mi do klna spadla kapka nadje, je vzplla. Ziv a ivota nosn.

Svtlo srdce Chvn srdce, Cosi mnou tese ivotem semlet m zdnliv jistota smetena Kehkost a bezmocnost tepot se Oputn svtlko odmyk se Tak vydv se na pou svou, nalzt studnku hojivou Vzlyk a pl zajet Lska t neopust, Lska t nezrad Iluze ki, vb, pout nepravosti v mm tle hm, Non mra svtlu nadje se vzpr, Dsem mi ir vdom str. Tie bou temna prochzm, v trn stn krvcm, za malm svtlkem se lopotm na pouti, kdy sly m opout, ji slva jen kamenem mi na srdci slavn, dleit a velik to bolestn mi tha tich, vnmav a pokorn jak to radostn mi kdla Bdm, v mm srdci bdm u tepla pijet je z skulinku sevenho srdce prohv jemn do ouka mi ept, e zhadu edi rozkmit Jen tebou mj ivote milovna ve vnm obt navky ujitn, przdno nebe nen mrtv, avak pln, iv a jasn s tvou lskou navky spojen, tv vlnka ze srdce ti vylit hled v boui spoinut ve tv dlani bre k procitnut

Utrpen m probodlo srdce m i tv, Me pronikl do jdra due tv, Vak soucit nekonen lsky vytryskl, aby bolest a vinu svta utiil. Naplnil ivou vodou svou dui moji ztrpenou. Stpek v srdce uvzl, zvonky z chrmu bij na hoe putujcm, sklnm se pro zrnko popele, snad pod silou vekerho przdna, hvzdy ti pak sko do klnu to otevenost v jasu tich istoty, se le k diamatu ulechtilosti vybrous, m tlo sho v mm blouznn Pak ist pravda zstane, e ist svtlo do jasu nebe se rozbhne Cosi ke mn line se, soucit nebe skln se nhou vdech paprsk, obmyk m jitn ze tajemnho vchodu Zbran sv mysli skldm do lsky srdce svou nadji vkldm milost z Tajemna se vkrd o bolest m okrd. Nha skrop trhlinky, aby konky lsky vrstali do puklinky Schoulen kvtina se rozvij vle srdce ji pobz M zrnko ivotem semlet Do lasturky svta vpleten

Kdo jsi? Kdo jsi ty, kdo bije mi srdcem? Zvonku mho ivota? Kdo jsi Ty, jen plane mi srdcem? Jiskiko mho ivota? Kdo jsi Ty, jen koluje mi v ilch. Proude mho ivota? Kdo jsi Ty, jen diriguje touhu, je vane mi srdcem? Moudrosti m vnitn tajemnosti? Kdo jsi ty, je lskou m heje? Svtlo mho srdce? Kdo jsi ty, je pokojem m napluje? Stede mho srdce. Kdo jsi Ty, dch mi srdcem? Dechu m nadje. Kdo jsi za vm a ve vem? Sla, je z kalu Tvch ran t vznese, na cestu pokoje t ponese. Rozemni oi srdce m, Jsem brnou, je t vybz svj dbn k prameni nathni, a jejmi vlastnostmi sv rty svla, srdce m lsce obna, vzcnou krev hrdiny do sebe vsaj. Skopka srdce mi praskla, soucit do vednosti mi vpletla. Trpliv pm a jasn nejprost chvle. Prav vtzstv je tich a skromn. Komu slva pat v srdce kartem svleen. Teplo lsky, svtlo pravdy proud vrn v srdci tvho provn, v przranm chrmu odevzdn, v ptomnm jdru si uvdom. , e je tu. Odvk nru stle ek, e rozepnu i j srdce sv a vltnu do tv svtl nrue.

M cesta se pak vyno, z kalu mho souen.

Kvetouc aj Radost nn zpv v mm srdci. Jiskra ivota vzdych vdnost v m hrudi. tst trysk z hloubi nitra vdn plyne v jeho velch vlnch nechm, j nechm se nst proudem tn V zi ke se skrv, svtlo do propasti pad, nn dopad, jejich krsa ti strach, jejich lehkost pozved mj prach, usazuje se v skrytu srdce a puk ve sv lsce nenosn. Zm, j zm, objm m, jeho pse dojm m. Nerozumm celku jeho harmonie, Vak tum, e miluje m, e ivouc lska proud ve mn. Let, let k tob m vn srdce. Jsi ve mn a j v tob. Ve svm celku nechpu sebe Vak dvuji v tebe m tie nouc existence Zlat ni se proplt, iv paprsek do mho srdce se vplt Zchrann kdla lov v sti sv, v slzch m vyn svtlo potu v nrui nespaten K neudusm tvou za, K nepozu chladem tvj r a rozkvt, a vzkvt, v tv hejc dlani k radosti ti puk m srdce ped tv tvou vzdych. Nerozumm,

pesto tum, ctm, miluji a dvuji.

Kdla nebe Tulm se pod kidla stromu, v chomku mraen ke klidn statnmu kmenu. Jak to jen tst roste uprosted przdnch pol. Kapky bij zemi, skkaj v prasklinch vyprahlosti. Vchzm do tpytu urputnch krpj, nebrnm se jejich sle, Otvrm nru svou nebi, bolest srdce se skln se k tich ptomnosti Tu boj kapek se promn, ve vodopd nhy se svtlem se smn, svm vnkem probouz se ticho se do umn probouz. Nov, sv, nn a vbn, ist a krsn. v asu i v okouzlen, v slzch milosti radostn a vdn pokleknut. Neboj, tajemnost nebe i zem vol, e pokoj lsky ve zdol. Vak duhov nadje skv se stle jen nadosah, napahuji avak nechytm. Mlhav zvoj jemn, mnou nedoten do krsy ptomnosti ehosi vak zve m. ivot osven buj k radosti zem, ji nebrem a vak tanm v atu lsky Otce zem i nebe. Proda je vyjdenm ivoucho przdna stle ryze milujcho krsna, matesk lno, zloha svta vrn pstav mho tla. Skvost vmavosti a zkon milosti to prozrad, e jsme tv mal kapky, je z tvho pukajcho srdce k radosti ti vykvetly, aby probudily zemi k tv nadji a hojnosti.

Pozvn zvonku Pse lunho zvonku schov, lehkost kidel andla. Zblesk svtla t protn, ke krokm t zdvh, vol do ohniska byt, skrz divoinu kola mho it. Snad lska je odkaz skryt jednoty, je v pboji prostoty a tvoivosti mi d silu k rozhodnut i dstojnosti. Ped tv Lsky m navrt, d mi v nitru smen, stane moc m slabosti. Steskem po pokoji padm, v pli po nrui bezpe rychle klesm. Snad kdla milosti zachyt epot mho voln. Vr ivota, do srdci propojen k hnut vle srdce m pros, dery kdel m probouz. sen o skromnm rji na zemi mi nabz, K ist przranosti srdce mi promn, v mm postupnm oddn. Nepla onen div srdce svho poznn. Klepe, na dvee srdce Zve t, na cestu srdce. Pijme tich voln na horu dobra tvho zrozen?

Komrka srdce Pes vechna tv selhn, tv svatost tkv v tvm piznn. V m zlomenosti a upmnosti se tajemn komrka otvr, svtlem oi imr, svm soucitem slzy mi str. ti pln, v tich lskypln pospolit, a v poznn, e iv lska koluje, spojuje, tebe i m miluje. V komrce se skryt heji, v zahrad srdce si hraji, druhmu zde tie ehnm. Jdu s vizi mru, chci druhho vldnm slovem ctt, nad srdce i jazykem svm bdt. A tpytky jasu srdce se v lidskost promn a pokoj vn mi tv i m odputn.

Svtlo ivota ivot ivota pod fasdou l, chladn stna zd dr ryzost provn. K pjmu sv odhalen, v n rod se vldn odpoutan. Neutk, nebrn a nevin, pijm, vnm a rozum ir, tich vdom. V nru nebe, jdu dl dt bolest v smrnou ob. Poutm a odpoutm. Vldnm teplem pokoj plane, sla vle vane z neuchopiteln mi zem. M srdce b do svta k dve ivoucho srdce mho svtla, v n spoinu, v nejblim mi neznmu.