You are on page 1of 13

REVITALIZACE KRSNHO BEZNA V ST NAD LABEM Barbora Mikolkov

PORTFOLIO DIPLOMNHO PROJEKTU

ANALZY

Krsn Bezno se nachz v st nad Labem vchodn od centra. Pestoe bv st vnmno jet jako soust tzv. prmyslovho severu, prochz jm hranice CHKO esk Stedoho a nachz se ve velmi psobivm prodnm rmci. To plat prv i pro Krsn Bezno, lec v kotlin u eky Labe. zem een v tomto projektu je ohranieno touto ekou z jihu a sdlitm z potku 80. let ze severu. Prochzej jm dleit dopravn tepny - eleznin tra spojujc Vde s Berlnem a silnice 1. tdy, dosud hlavn spojen Prahy a Dran. V souasn dob probh dokonen dlnice D8, kter by mla st dopravy z Prahy do Dran pevzt, pesto vak zstv zmnn koridor vznamnou spojkou ve smru zpad - vchod.

Drany

Dn, Drany Dn, Drany

dlnice D8 (E55)

Teplice

st nad Labem centrum


eleznice

een e c zem silni

t 1.

Nzev projektu Autor (Kontakt Vedouc prce Konzultanti Oponent Fakulta Semestr

Revitalizace Krsnho Bezna v st nad Labem Barbora Mikolkov mikolaskova.b@seznam.cz) Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ing. arch. Veronika indlerov Ing. arch. Vladimr Charvt Fakulta architektury VUT zimn semestr AR 2010/2011

van uh no k okr pl ts s m

Teplice

prmyslov sever

Praha Praha

Nymburk, Koln

CHKO IR VZTAHY

1. vojensk mapovn (1764 - 68)

2. vojensk mapovn (1836 - 52)

Pvodn se obec jmenovala Beznice, jet dve Beznk. Nynj nzev Krsn Bezno byl oficiln zaveden a roku 1876. Byl umle vytvoen podle nmeckho jmna Schnpriesen, kter pochzelo z 18. stolet a stalo se rovn od roku 1876 nmeckm oficilnm oznaenm Krsnho Bezna. Prvn psemn zmnka o obci pochz z roku 1057. Ped rokem 1600 zde pni z Bnova postavili jako sprvn centrum tzv. star zmek (vznikl z pvodnho panskho dvora), jeho stavitelem byl Hans Bog z Pirny, a v letech 1600-1606 renesann zmeckou kapli, kter byla spojena chodbou pmo se zmkem. V letech 1597-1603 byl tak postaven zmeck kostel Sv. Florina. V polovin 17. stolet byla Beznice stle jen malou osadou - bylo v n 17 dom. Bydleli v nich chalupnci, ndenci a 1 zahradnk, 1 dm byl neobydlen. Beznice byla neblaze poznamenna ticetiletou vlkou i povstnm rolnk proti utuovn nevolnictv. Ped rokem 1750 dal vystavt tzv. nov zmek hrab Cavriani, tehdej majitel panstv (jednalo se o pestavbu v baroknm slohu). V 18., a pedevm od zatku 19. stolet rostl poet obyvatel, take roku 1831 zde ilo ji 347 obyvatel ve 48 domech. V obci byl ji mln, kola i vinn sklepy. Z obdob empru pochz zdej hbitov, na nm nalezneme mnoho vznamnch jmen. Kolem roku 1850 zan rychl pemna mal zemdlsk obce ve vznamn prmyslov centrum a pozdji v prmyslovou tvr msta st nad Labem. Tu umonilo zruen roboty v roce 1848. Krsn Bezno brzy zaalo tit i ze sv polohy - na ece Labi, a zrove na dleit eleznin trati Praha-Podmokly, oteven v roce 1850, na kterou byly napojovny nov vznikajc zvody. Ji v roce 1847 zde byla zaloena vroba lihu a drod. Majitel panstv a poslanec sk rady, Dr. Viktor Ru, zde v roce 1867 postavil nov pivovar, kter od roku 1894 peel do vlastnictv akciov spolenosti manskho pivovaru v st n. L. Rychl rozvoj Beznice pak nastv zejmna od 70. let 19. stolet. Vznikaly nov tovrny: velk rafinerie cukru, kter zamstnvala pes 700 dlnk (1883), dlnick pekrna (1899), chemick tovrna W. Herrmanna (1907) apod. Velk rozvoj doznala i labsk plavba. Na zem Krsnho Bezna byl v letech 1889-92 vybudovn velk zimn pstav s pekladitm a skladovmi budovami, napojen vlekou na eleznici. S rstem prmyslu a dopravy rostl rychle i poet obyvatel obce: v roce 1857 533, v roce 1880 929 a v roce 1900 ji 5 795 obyvatel. Postupn vznikala v obci i dal veejn zazen: potovn a telegrafn ad (1874), eleznin stanice (1882), v roce 1899 byl zahjen provoz poulin drhy mezi Krsnm Beznem a stm n. L. Z tohoto obdob pochz i sklad Rakousko-uhersk sttn drhy (postaven 1890, autor E. Bazika), kter byl jednou z prvnch staveb s rozshlou betonovou klenbou u ns. S rozvojem prmyslu a dopravy rychle stoupal i podl dlnictva na celkovm potu obyvatelstva, take ji v devadestch letech 19. stol. byl zcela seten zemdlsk charakter obce. Vznamnou meninu zde tvoilo esk obyvatelstvo, kter se pisthovvalo z celch ech, a obvalo zejmna tvr Nov svt a Hansovn nmst. Organizace sousteujc mstn echy, Nrodn jednota severoesk pak koupila esk dm jako stedisko esk spolenosti. esk kola zde byla otevena jako prvn v okrese, ji v roce 1897 (matin kola, podle n ulice Matin). Jej oteven provzely nacionln tvanice nmeckho obyvatelstva, zejmna podnikatel a majitel dom, kte se propoutnm ech z prce nebo vypovdnm z byt snaili omezovat innost koly. Stle vt propojovn Krsnho Bezna s stm n. L. vedlo v roce 1900 k jejich slouen spolen s Kl se Krsn Bezno stalo mstskou tvrt. Roku 1908 byl v mst bval cihelny zaloen prodn a ochrann park pro ptactvo Lumpepark (dle zakladatele J. Lumpe), nynj zoologick zahrada. Na konci 2. svtov vlky, v ervenci 1945, dolo k srii vbuch v arelu bvalho cukrovaru a ten byl zcela srovnn se zem, zahynulo mnoho lid a dolo i kdalm materilnm kodm v okol. Vyhnn Nmeckho obyvatelstva v tto dob bylo v st nad Labem zvlt nemilosrdn. Nakonec jet zmnka o zdejm sdliti panelovch dom - bylo postaveno v roce 1882, autorem je Vclav Krej (Krajsk projektov stav st n. L.). Hlavnmi body centrln vybavenosti mly bt obchodn dm Prior a kulturn stedisko Corso.

V souasn dob dochz v st nad Labem ke tvorb novho zemnho plnu (dosud platn zemn pln byl pozen v roce 1996). Ten je nyn ve fzi schvlenho Konceptu. Nejvznamnj chystanou zmnou, tkajc se eenho zem je zejm vytvoen novho mstskho okruhu, jen je vyveden na vchodnm okraji zem a je pmo napojen na silnici 1. tdy, prochzejc zemm (s touto zmnou bude potno i v tomto projektu). Dle m v zem dojt k nkolika drobnjm zmnm vyuit ploch, kter ovem nijak vznamn nezmn systm fungovn zem jako celku.

koncept UP - hlavn vkres

koncept UP - zkladn lenn zem

postupn vvoj osdlen zem

1903 zmek pivovar sklad Rak.-uh. sttn drhy

koncept UP - doprava

UAP - limity zem

ZOO

sdlit, 1982 (model)

zemn analytick podklady msta st nad Labem pochz z roku 2008 a jsou prbn aktualizovny (prvn pln aktualizace prv probh a mla by bt dokonena do konce roku 2010). Mezi vznamn prvky (limity) v eenm zem pat pedevm prvky dopravn (silnice 1. tdy a eleznin koridor mezinrodnho vznamu) a dle aktivn zna zplavovho zem, pokrvajc znanou st eenho zem.

ortofotomapa, 1954

HISTORIE

ZEMN PLNOVAC DOKUMENTACE

Poet obyvatel v st nad Labem dlouhodob stagnuje a ani do budoucna nelze potat s jeho vraznm nrstem. Podobn je to i v tto sti, kter tvo asi 15% obyvatelstva celho st. V poslednch letech ovem tato tvr stle vce bojuje se socilnmi problmy. Jedn se zejmna o stety romskho obyvatelstva s blmi. Podle studie z roku 2005 (tzv. Gabalovy analzy) se v zem nachzej dv tzv. sociln vylouen lokality - oblast na jih od eleznin zastvky a ubytovna v blzkosti arel stednch kol. V poslednch nkolika letech se vak roziuj sociln problematick oblasti i do samotnho sdlit - vtinou se jedn o nov vznikajc ubytovny s tm vhradn romskmi obyvateli. Stle vt st obyvatel (pevn Rom) se dostv do jakhosi kruhu, kter se proln nkolika oblastmi (sfra pracovn, sociln, legislativn, finann, bytov situace apod.), a z nj se nedokou vymanit. Pestoe zde psob nkolik neziskovch organizac, zamench na pomoc s tmito jednotlivmi problmy, zatm neexistuje dn koordinace tchto snah ani komplexn strategie, jak nastalou situaci eit a umonit vyvzn se z tohoto kruhu.

Vvoj potu obyvatel v st nad Labem za poslednch 10 let

Souasn poet obyvatel

Podl obyvatel Krsnho Bezna na obyvatelstvu st nad Labem

Vybran skupiny obyvatel v %

ubytovna

mstn mlde

Krsn Bezno le ve vrazn definovanm krajinnm prostoru - kotlin - na behu eky Labe. Toto uzaven m sv pozitiva i negativa - na jedn stran pin uritou izolovanost od okol, na druh pak psobivou krajinnou scenerii. Z mnoha mst v zem se otevraj zajmav prhledy do okolnch dol a kopc. Nejvraznj prodn dominantu tvo Marinsk skla, dle zde najdeme nkolik kulturnch dominant. Ty jsou pedevm industrilnho charakteru (pivovar, lihovar apod.), je tu ale i historick zmek nebo vrazn Marinsk most (arch. Kouck). Ponkud nevyuit je potencil vodnch tok v zem (eka Labe a potok zatrubnn pod celm zemm Krsnho Bezna). Z pohledu chodce zem rozdluj bariry v podob vznamn eleznin trati a silnice 1. tdy, naopak vznamnch pch tras je zde naprost minimum - jedn se pouze o dl seky ulice Dransk. pivovar

V roce 2008 si odbor strategickho rozvoje magistrtu msta st nad Labem nechal zpracovat urbanistickou studii, kter mla nastnit maximln mon vyuit zem Krsnho Bezna a Netmic. Vypracovalo ji studio Siadesign CZ a byla koncipovna jako inspirace investorm, kte by mohli mt zjem o zdej nevyuit pozemky nebo pozemky uvolnn dovajcm prmyslem. Projekt se ovem neopr o faktick rozbory, jako je nap. demografick vvoje msta, a navrhuje hustou uzavenou strukturu (pro st nepli typickou), tajc velk mnostv novch ploch pro bydlen. Zrove si ale uvdomuje potencily zem pro rekreaci a blzkost centra.

jeb v pstavu

nzkoprahov klub Nov Svt

nzkoprahov klub Nov Svt

Na zem Krsnho Bezna psob nkolik neziskovch organizac (NNO), kter se sna o een socilnch a jinch problm mstnch obyvatel. Svj program zde m i Policie R. Clem je doshnou zlepen situace souasnch obyvatel a lep souit a komunikaci romskho a neromskho obyvatelstva. Rzn NNO se ovem zamuj na rzn jednotliv problmy, situace obyvatel se nee komplexn. Pesto jejich innost hraje dleitou roli. Vznamnm projektem je nap. nzkoprahov klub Nov Svt v Matin ulici, zajiujc zjmov odpoledn aktivity pro dti a mlde, ale teba i ternn program a poradenstv pi problmech s dluhy.

Prodn podmnky a prostorov analza 1:20 000


vodn plochy vodn toky stoupajc nadmosk vka ternu uzaven prostoru prudkm zelenm svahem CHKO prodn dominanta - Marinsk skla dominanty vznamn p cesty bariry vznamn prhledy

Marinsk most a Marinsk skla

DAL ZMRY A PROJEKTY

DEMOGRAFIE / PROSTOROV ANALZA

Pes svou atraktivn polohu na behu Labe maj veker pozemky u eky bu industriln charakter, nebo jsou tm i zcela nevyuvan. Tak zpadn st zem, kter je z centra msta nejlpe dosaiteln (3-5 min. jzdy MHD) m podobn charakter (vjimkou je zoologick zahrada). Bydlen pak tvo prstenec, kter obh prmyslov plochy. Jedn se o sdlit z 80. let, jeho plnovan centrum vybavenosti dnes nepln svou funkci, naopak drobn komerce se vyskytuje na nkterch secch historick ulice Dransk. V zem se nechzej ti vznamn dopravn ptee - eka Labe (lodn doprava), mezinrodn eleznin koridor a silnice 1. tdy. Jin st zem je tak vborn vybavena vlekami. Naopak vznamn p trasy a cyklostezky v zem chyb, tak prochzejc turistick stezka nen pli vyuvan. Po druhm behu Labe vede vznamn sportovn cyklostezka, spojujc Vde s Berlnem. Hlavn trat trolejbusov dopravy je historick ulice Dransk.

S (siln strnky)
Prodn rmec (rekrean potencil) Vybudovan dopravn a tech. infrastruktura Vborn dostupnost do centra (auto, vlak, bus) eleznice (mezinr. tah), vleky, silnice 1. tdy (Stedn koly) Prostorov samostatnost / vylennost z okol

pekrna IMPEKO

sbrn dvr ZOO bv. cihelna, nyn stavebniny tiskrna Hork

W (slab strnky)
S S

Lokln centrum nefunguje Pnut mezi jednotlivmi skupinami obyvatel Chyb s pch tras Rozshl zplavov oblast Nepstupnost Labe pro obyvatele Chyb p vazba na centrum patn povst msta (patn adresa) Chyb komunikace sdlit s dvj strukturou Nevyuit potencil vodnch tok Komplikovanost vlastnictv pozemk Prostorov samostatnost / vylennost z okol (dn cyklostezka) (dn napojen na protj beh Labe)

Dransk ulice pivovar (plnuje se ukonen provozu) lihovar

lom v Marinsk skle (plnuje se ukonen tby)

ECOFOL, truhlstv, kovovroba

mototechna autosalon bv. dlnick pekrna, nyn autosalon autoopravna reklamn potisk textilu

pstav kovorot, autobazar

O (pleitosti)
Funkn plochy 1:10 000
Bydlen a dal mstsk funkce: bydlen veejn vybavenost sdlitn veejn prostor soc. vylouen lokalita nebo bydlen soc. nepizps. osob pvodn plnovan lokln centrum, nyn nefunkn komerce administrativa smen mstsk funkce (drobn komerce, bydlen) kultura Rekreace a krajina: voln krajina rekreace (ZOO) veejn parky individuln rekreace sport zemdlstv vodn toky a plochy

centrum vybavenosti Corso

Vzestup el. a lodn dopravy v dsl. zdraen energie Splavnn Labe Rekrean potencil Labe Dovn nkterch podnik v mst sten zklidnn dopravy po dostavb dlnice a mstskho okruhu

Doprava 1:20 000


silnice 1. tdy mstn komunikace typu B ostatn mstn komunikace plnovan vystn mstskho okruhu
centrum 3-5 min

eleznice vleky vodn toky pstavy trolejbus/stanice autobus/stanice cyklostezka turistick stezka vznamn p trasa

Prmysl a dal plochy: fungujc prmysl dovajc prmysl njemn arely pozemky podvyuvan / bez vyuit Doprava: lodn doprava pstavy komunikace; parkovn eleznin koridor; vleky

T (hrozby)
Vyhrocen rasov situace v cel R Nezjem mstnch politik o problm sociln vylouench lokalit Nekontrolovateln nrst potu problmovch romskch obyvatel Odliv lpe situovanch obyvatel ze sdlit poliklinika v centru Corso Plnovan vjezd z mstskho okruhu ve vch. sti Kr. Bezna Problmov mapa 1:10 000
pvodn plnovan lokln centrum, nyn nefunkn mstn komunikace kat. B, prochzejc obytnou znou soc. vylouen lokalita nebo bydlen soc. nepizps. osob st ulice, pebrajc funkci loklnho centra kultura vznamn tra trolejbusu/zastvka silnice 1. tdy plnovan vystn mstskho okruhu eleznice vodn toky a plochy zplavov oblast uzaven prostoru zelenm svahem rekreace (ZOO)

FUNKN ANALZA / DOPRAVA

SWOT / PROBLMOV MAPA

Prameny: www.usti-nad-labem.cz/dejiny www.ukp98.cz/polabi/labe/obce/ul/kbrezno.htm www.usti-aussig.net www.siadesigncz.com www.krasnebrezno.cz www.usti-nad-labem.cz/cz/verejna-sprava/odbory-a-oddeleni/archiv-mesta-usti-nad-labem/ mapy.mag-ul.cz www.usti-nad-labem.cz/cz/verejna-sprava/odbory-a-oddeleni/odbor-uzemniho-planovani mapserver.fzp.ujep.cz/ oldmaps.geolab.cz/ www.esfcr.cz/mapa/kontakty_kordi.html Miroslav Bro, Petra Kintlov a Ladislav Touek - Kdo dr ernho petra Gabalova analza www.czso.cz a broury SLDB 2001 www.ustinadlabem.czso.cz Koncept zemnho plnu st nad Labem portl AP msta st nad Labem Kevin Lynch - The Image of the City www.clovekvtisni.cz

Mapov podklady pro analzy: ZK www.mapy.cz

NVRH

BH NA DLOUHOU TRA Tento projekt pracuje s vdomm, e povst Krsnho Bezna a situaci mstnch obyvatel lze mnit jen velmi postupn. Proto se ubr cestou velmi pozvoln promny msta, tajc nkolik desetilet. Tak z tohoto dvodu nedefinuje zvrenou etapu do pli konkrtn podoby, jedn se spe o strategick nznak budoucho smovn.

EEN SOCILNCH PROBLM Pro umonn sociln vylouenm obyvatelm vyvzat se z kruhu, kter je v socilnm vylouen udruje, je teba zmny a prce v nkolika rznch oblastech. Je teba se zabvat tmaty socilnmi, finannmi, legislativnmi a prvnmi, kulturnmi, politickmi i prostorovmi. Nesta se jimi ale zabvat oddlen, protoe spolu navzjem souvisej a vytv zmnn kruh. Zvltn pozornost je teba vnovat spoluprci s neziskovmi organizacemi, kter by mla bt zkladem tchto snah (maj mnohalet zkuenosti pmo z ternu a proto dokou lpe posoudit monosti rznch strategi v danm zem), a zvlt dbt na zptnou vazbu, tedy stle pozorovat, jak zvolen strategie v praxi psob. Tento projekt bohuel nem monosti rozshlej mezioborov spoluprce, proto se sousted pedevm na fyzick prosted.

3 OBLASTI zem se rozdluje do 3 prostorov definovanch oblast - smen mstsk zna (kter dominuje bydlen), prmysl a rekreace. Nov siln oblast rekreace lk do zem nov uivatele.

4 PTEE Krom 3 existujcch os - eleznice, vznamn silnice a eky - vznik nov pte vybavenosti - mstsk osa - kter je zrove hlavn osou pro pohyb pch a cyklist.

PROSTUPNOST ZEM DO KRAJINY Ve smru sever-jih vznikaj zelen osy, spojujc mstskou oblast s ekou a okoln krajinou.

PRAMENY A PODKLADY

KONCEPT

Podkladov data ZK

Funkn schma vychz z konceptu oblast a pte v zem. Nejdleitjmi zmnami ve vyuit jsou vznik rekrean zny a polyfunkn mstsk osy, kter se stv tvrtou pte zem. V zpadn sti se rozvj oblast rekreace a sportu, vyuvan nejen mstnmi obyvateli. Nabaluje se na ji existujc zoologickou zahradu a jej nov hlavn prvky tvo pedevm zbavn park, vznikl v lomu v Marinsk skle a rekrean zna s pstavem na nbe, kter pithne do zem nov uivatele (nap. monost vyjet si parnkem do zbavnho parku). Oblast dle dopluj restaurace, kavrny, hotely, sportovn zazen i oteven hit. Oblast bydlen je rozen a doplnn o jin mstsk funkce, pedevm kulturn, administrativu a smenou znu, kter se sousteuje podl nov osy vybavenosti. Ta vyuv potencil historick ulice Dransk (kter bvala v minulosti nejvznamnj pte celho zem), kde ji dnes nalezneme na nkterch mstech drobnou komerci, zrove tudy prochz nejvznamnj trasa trolejbus. Na zpad je osa zakonena zmnnou rekrean znou, na vchod pak objekty s kulturnmi funkcemi. Do ivota tvrti se zapojuje zmek (nap. monost podn tanench, nebo dalch kulturnch akc v prostorch zmku), kter je tak prostorov oteven do nov vzniklho nmst. V prostoru za zmkem vznik msto pro open-air koncerty, mimo jin jedna z monost pjemnho vzjemnho kontaktu vech skupin obyvatelstva. Jin stranu nmst tvo komunitn centrum, sousteujc monosti zjmovch aktivit a zrove sdruujc pod jednou stechou mstn neziskov organizace. Prmysl se koncentruje v oblasti prochzejcch dopravnch tepen, kde me vyut vechny alternativy efektivn dopravy, vetn nov vybudovanho mstskho okruhu. Hlavnm elementem je pstav, kter m po splavnn Labe a zdraen automobilov dopravy velk vznam, je poslednm labskm pstavem ped stekovskmi zdymadly.

Pro prostorovou strukturu je dleit zejmna definovn hlavn mstsk osy a novho nmst, kter jsou hmotov jasn vymezeny, uzaveny a maj spe mstsk charakter. V ostatnch stech (sdlit, prmyslov oblast) zstv struktura volnj. Zcela otevenou strukturu pak najdeme v oblasti rekreace, kter je oteven do krajiny a nabz nejzajmavj pohledy do okoln prody. Dleitm elementem prostorov struktury jsou i zelen osy, vymezujc pjemn pstup do voln krajiny a do rekrean zny u Labe pro p.

Podkladov data ZK

domov pro seniory

S grafick a knihvazask (pi tiskrn Hork) bydlen nzkopodlan zstavba soc. bydlen bowling, squash... ZOO prostor pro open-air koncerty soc. bydlen

Dransk

zbavn park
hotel

komunitn centrum / sdlo neziskovch organizac

hotel

fitness

pstav pro vletn lod kavrna sportovn pstav

pstav

rekrean promenda

oteven hit

Schema funkn struktury 1:10 000


Bydlen a dal mstsk funkce: smen mstsk funkce (drobn komerce v parteru) kultura administrativa komerce veejn vybavenost bydlen sdlitn prostor Rekreace a krajina: rekreace sport ubytovn a dal vybavenost pro oblast rekreace voln krajina vodn toky a plochy veejn parky individuln rekreace zemdlstv Prmysl a doprava: tk prmysl neruc prmysl lodn doprava pstavy komunikace; parkovn eleznin koridor

Zmny v doprav jsou zameny na nov monosti pohybu pch a cyklist. Vznik zde nov cyklostezka, uren pro kadodenn pohyb (ben dojdn) a jsou definovny nov osy pho pohybu (podl hlavn osy vybavenosti a dle rekrean zelen osy). To ve je umonno zmnou sti trasy komunikace s tranzitn dopravou (kat. B), kter st tto osy opisovala. Ta nyn prochz stedem zem a obsluhuje sousedc arely nerucho prmyslu. Vznamn dopravn tepny a vleky jsou zachovny a vyuity v prmyslov sti, kter tak m vynikajc monosti z hlediska alternativ efektivn dopravy.

prodn kontext msta

Schema prostorov struktury 1:10 000

Doprava 1:20 000


silnice 1. tdy; mstsk okruh mstn komunikace typu B ostatn mstn komunikace vznamn tra trolejbusu/zastvka cyklostezka vznamn p trasa eleznice/zastvka vodn toky pstavy

mstsk st pln hrad ubytovnu, ale klasick pronjem jen sten

pedsudky vi Romm, rasov napt nemonost najt normln byt, pronjem nevyplat se pracovat oproti soc. dvkm nzk finann gramotnost

absence pracovnch nvyk neschopnost najt prci

zvyovn tradice soc. dvek s velkch potem dt rodin nekontrolovateln nrst obyvatelstva

Cyklus vedouc k socilnmu vylouen je velmi sloit, provzan a tk se nkolika rznch obor. Soubor tchto problm je vak mon rozdlit do nkolika tmat a pro kad z nich pak urit nutn kroky, vedouc ke zlepen situace v dan sfe: 1. pracovn sfra - sociln motivace k prci - finann motivace (prce vhodnj ne soc. dvky) - motivace zamstnavatel - monosti socilnch prac 2. demografie - vzdln, sociln kontakty - finann motivace (soc. dvky) 3. vzdln - sociln motivace ke studiu - monosti een financ - motivace kol 4. sociln kontakt s okolm - prevence proti pedsudkm a rasov nesnenlivosti - vzdln, prce, podmnky bydlen

pedraen bydlen v objektech ve patnm stavu nzk ivotn rove


lom v Marinsk skle - budouc zbavn park cyklus

neochota kol pijmat zadluenost romsk ky absence soc. kontakt

absence trvalho leglnho zamstnn nevyplat se studium nevzdlanost

5. podmnky bydlen - prevence proti pedsudkm a rasov nesnenlivosti - monosti socilnho bydlen 6. finann situace (zadluenost) - prce, podmnky bydlen - sociln a finann motivace - individuln pstup a nastaven podmnek Tvorba celkov strategie pro tyto kroky vyaduje spoluprci nkolika obor (jsou zde obsaena tmata politick, sociln, legislativn, finann, kulturn i prostorov), a pedevm znalost mstnho prosted (nenahraditeln jsou zejmna zkuenosti neziskovch organizac, psobcch v mst, asto dokonce v ternu). V tomto projektu jsou eena pouze prostorov tmata - najdeme zde monosti socilnho bydlen a prostor pro open-air koncerty (umouje nap. kulturn kontakt pomoc koncert romskch kapel), dleit je umstn nzkoprahovch zjmovch aktivit a soc. slueb neziskovch organizac do komunitnho centra v centru dn.

podpora vech dt pi studiu je pli drah (namsto aby pinesly rodin zven soc. dvek)

FUNKN USPODN

PROSTOROV USPODN / EEN SOCILNCH PROBLM

1. etapa 1:15 000

2. etapa 1:15 000

Realizace nvrhu je rozdlena do t etap. Je velmi pozvoln a reaguje na postupn se zlepujc sociln situaci a povst msta. Protoe se jedn o nvrh velmi dlouhodob, je pi realizaci dleit zptn vazba, stl konfrontace nvrhu s realitou. Ze stejnho dvodu je tak posledn etapa navrena jen v hrubch obrysech.

1. ETAPA (cca 2011 - 2020) VYTVOEN PODMNEK, KTER UMON PLNOVANOU PEMNU Pedevm se jedn ozmnu trasy komunikace pro tranzitn dopravu tak, aby neprochzela budouc mstskou osou a een navazujcch prostor (vetn zakonen osy nmstm a jeho propojenm se zmkem), dle o vytvoen centra rekreace s vyuitm sti zpadnho pstavu a propojen sdlit s okoln krajinou. 2. ETAPA (cca 2020 - 2040) POSLEN SOUASNCH ZRODK CENTER VYBAVENOSTI Dochz k vytvoen druh strany ulice v zrodcch center a rozen rekrean oblasti, prmysl postupn zabr voln plochy a intenzifikuje se. 3. ETAPA (cca 2040 - 2060) PROPOJEN ST OSY DO PTEE VYBAVENOSTI A DOTVOEN STRUKTURY Probh postupn propojen center podl Dransk ulice v celou osu, dokonuje se vyuit ploch podle funknch oblast. 2. etapa 1:15 000

ETAPIZACE

3D MODEL

MODEL

MODEL

Mapov podklady pro nvrh: ZK

URBANISTICK DETAIL

Urbanistick detail nastiuje monou podobu vchodn sti nov mstsk osy, zakonen objekty s kulturn funkc (protipl rekreanho konce osy). Patrn je pedevm uzavenost a mstsk charakter hmotov struktury, oteven prostoru zmku do novho nmst, zelen osa vedouc na sever do krajiny. Mstskou osu kompozin uzavr nmst a prhled na zmek, kter se zapojuje do ivota tvrti. Dleitm objektem na nmst je komunitn centrum, kde tak sdl neziskov organizace, a sousteuj se zde zjmov aktivity. Ostatn objekty, kter definuj osu a nmst, maj v pzem drobn obchody a ve vych patrech pak bydlen i kancelsk plochy. Zachovny jsou historick objekty pivovaru a lihovaru (vetn komn), kter jsou dleitou pipomnkou historie msta a tvo zde urit genium loci, v nvrhu jsou po rekonstrukci vyuity jako administrativn objekty. Roziuje se ulin profil Dransk ulice a umouje tak vytvoen nov cyklostezky i pohodlnou ku chodnk. Naopak ulice Krnova se zuuje a namsto typroud kompozin osy, uren pro automobilov provoz (m dosud byla) se z n stv osa s dominantn zelen, vedouc chodce a do voln krajiny. Tranzitn doprava, kter dve mla v tomto mst hlavn slovo (prochzela tudy mstn komunikace typu B) tak ustupuje mstskmu ivotu a pohybu pch a cyklist.

CELKOV POHLED

komern bydlen sociln bydlen

Nov profil ulice Dransk je rozen a pidv prostoru pro pohyb pch a cyklist na kor automobilovho provozu (to je umonno odvedenm tranzitn dopravy po jin trase). Umouje pln vyuit obchodn ulice s drobnou komerc v parteru, prochz tudy cyklostezka pro bn, kadodenn dojdn. Vozovka se naopak zuuje, pruh podlnho parkovn se std se vzrostlmi stromy.

Hlavn nmst je definovno pevnou strukturou, vymezuje se ped pilehlou strukturou sdlit. Nzk sokl (sezonn vhodn pro sezen) definuje vodn plochu, zpestujc - pedevm v lt - ivot mstnch obyvatel.

Krnova

obchody a komern bydlen

obchody a administrativa A

Etapizace je zaloena na postupu zmny cel tvrti. Nejprve dochz k odveden tranzitn dopravy, co umouje zmnu charakteru tto sti a nov vyuit pilehlch pozemk. Vytv se pro nvrh klov elementy nmst, st komunitnho centra a dal prostory, umoujc kontakty mstnch obyvatel. V druh etap je vytvoena druh strana osy, s parterem urenm pro drobnou komerci, je poslen vznam tohoto centra pchodem novch uivatel zem (administrativa, bydlen) a rozen prostor komunitnho centra. V zvren etap se dotv zdej prostor, dochz ji tak k propojen tohoto centra s dal st osy smrem na vchod.

ez D 1:250

Dransk B obchody a administrativa

komunitn centrum C

administrativa a dal funkce

administrativa

Technick poznmka k vpotu potu parkovacch mst pro nov objekty: U staveb pro bydlen bylo potno s 1 autem pro kad byt. Administrativn prostory potaj s bilanc 1 auta pro kadch 35m2 kancelsk plochy. V mst se nenachz podzemn parkovn, v kontextu tohoto msta by bylo neadekvtn drah. Vechny objekty uspokojuj svou potebu parkovacch mst bu v pzem objektu, nebo jako venkovn stn.

ez C 1:500

Parceln mapa copyright Statutrn msto st nad Labem; ortofotomapa maps. google.com

Pdorys a ezy zemm 1:2 000


Veejn prostor: vozovka chodnk parkovac stn zele cyklostezka zastvka trolejbusu vodn plocha/fontna nov stromy Plochy uvnit arel: komunikace a chodnky parkovn zele, hit apod. soukrom zahrdky pzemnch byt

Parceln mapa copyright Statutrn msto st nad Labem; ortofotomapa maps. google.com

Etapizace

PDORYS / EZY ZEMM

ETAPIZACE / ULIN PROFIL HLAVN TDY

VIZUALIZACE

VIZUALIZACE

DKUJI ZA VLDN PIJET A INFORMACE K ANALZM nzkoprahovmu klubu Nov svt a Kamile Zinekov neziskovm organizacm v st nad Labem - lovk v tsni, White Light, Drug-out odboru strategickho rozvoje magistrtu msta st nad Labem a Mgr. Petru Nikoliovi odboru dopravy a odboru zemnho plnovn magistrtu msta st nad Labem VCPD Ing. arch. Janu Jehlkovi

ESK VYSOK UEN TECHNICK V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY


AUTOR, DIPLOMANT: BARBORA MIKOLKOV AR 2010/2011, ZS NZEV DIPLOMOV PRCE: REVITALIZACE KRSNHO BEZNA V ST NAD LABEM (J) ADAPTIVE REUSE OF KRASNE BREZNO IN USTI NAD LABEM (AJ) JAZYK PRCE: ESK Vedouc prce: Oponent prce: Klov slova (esk): Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Ing. arch. V. Charvt stav: 15121

DAL PODKOVN Prof. Ing. arch. Karlu Maierovi za profesn pnos a trplivost Ing. arch Jakubovi Vorlovi a Ing. arch. Veronice indlerov za pnosn konzultace projekt v prbhu nkolika semestr Ing. arch. Vladimru Charvtovi za pijet oponentury tto prce

Krsn Bezno, st nad Labem, revitalizace, brownfields,


Krsn Bezno je pvodn prmyslov oblast na behu eky Labe, jej prosperita je ji minulost, a z n se stala patn adresa. Mezi problmy tohoto msta pat dovajc prmyslov arely, absence loklnho centra vybavenosti, sociln vylouen lokality. Na druh stran jsou zde potencily v podob eky Labe, prodnho rmce a zoologick zahrady. Projekt nastiuje mon pozitivn vvoj tto tvrti, rozvj jej rekrean potencil, zabv se monostmi een socilnch problm a definuje mstn mstskou osu. Vychz z monost tto lokality, klade draz na postupnost pemny. Na detailu sti mstsk osy pak provuje funknost navrenho een a upesuje prostorov uspodn v mst, jeho pemna je vznamn pro vvoj celho zem. Krasne Brezno, formerly an important industrial district on the bank of Labe river, now suffers from its legacy, becoming a bad address. Abandoned factories, missing services, socially excluded localities. On the other hand it has potential in its location near the river, proximity of city ZOO or natural beauties. Project implies possible ways to positive change, it enhances recreational attractivity, addresses social issues of inhabitants and defines new urban axis of the area. Design is defined by local specifics, focuses on the right timing of changes. Detailed design of part of the new-designed urban axis examines functionality of proposed solution and further specifies special arrangement in this place, which determines future development of the whole area.

Anotace (esk):

ZVLTN PODKOVN mm rodim a prarodim za psychickou, finann i praktickou podporu v prbhu celho studia a zejmna v jeho zvru mmu dosud nenarozenmu synovi za to, e s pchodem na svt vykal a do ukonen projektu a pedevm mmu pteli S. Moravcovi za nenahraditelnou oporu v tkch chvlch nronho thotenstv v dob tvorby tohoto projektu

Anotace (anglick):

Prohlen autora

Prohlauji, e jsem pedloenou diplomovou prci vypracoval samostatn a e jsem uvedl veker pouit informan zdroje v souladu s Metodickm pokynem o etick pprav vysokokolskch zvrench prac.
(Cel text metodickho pokynu je na www FA studium/ke staen)

V Praze dne 7. ledna 2010

Barbora Mikolkov

PODKOVN / PROHLEN DIPLOMANTA