Pipomnky k azylovmu zkonu

Vydalo: Konzorcium nevldnch organizac pracujcch s uprchlky v R, 2007

Obsah:
Shrnut Zkony upravujc postaven adatel o mezinrodn ochranu Pipomnky k sti II. navrhovan novely, zmna zkona o azylu dost o mezinrodn ochranu podan cizincem v souvislosti s jeho vycestovnm Prvn zem azylu Pezkum opakovanch dost o mezinrodn ochranu Poskytovn prvn pomoci Nedostaven se k pohovoru jako dvod pro vylouen z mezinrodn ochrany Manipulace s mstn pslunost soud Zkaz dren elektronickho komunikanho zazen Neomezen dren cizinc v pijmacm stedisku na zem (Vyn Lhoty) Zajitn cizince, kter nepodal dost o udlen mezinrodn ochrany Letitn zen Zruen kapesnho v letitnm zen Pipomnky nad rmec navrhovan novely zkona o azylu Dvody udlen doplkov ochrany v ppad nezletilch bez doprovodu Podn dosti o mezinrodn ochranu z dvodu hrozcho vyhotn, vydn nebo pedn k trestnmu sthn do ciziny Dvody odnt doplkov ochrany Vylouen obligatorn povinnosti pohovoru Veden pohovoru a tlumoen osobou stejnho pohlav Odkladn inek aloby Omezen svobody pohybu po zastaven zen z dvodu neppustnosti Pipomnky k sti V. navrhovan novely, zmna zkona o zamstnanosti Absence ustanoven tkajcho se doplkov ochrany Pstup adatel o mezinrodn ochranu na trh prce Slovo zvrem od JUDr.Martina Rozumka Poznmky 5 7 9 9 10 11 12 12 13 15 16 18 19 24 26 26 27 28 29 31 32 33 35 35 35 45 46

Strun shrnut hlavnch vhrad k stem navrhovan novely tkajc se zkona o azylu
Novela zkona o azylu tvo v rmci snmovnho tisku 191 jeho druhou nejvznamnj st. Pedkldan nvrh ukazuje, e je dalm z krok, smujcch k vraznmu zpsnn zen o mezinrodn ochran, bez ohledu i dokonce v pmm rozporu s mezinrodnmi zvazky esk republiky v oblasti uprchlictv. Mezi zsadn a sporn pat zejmna nsledujc okruhy: - ustanoven, tkajc se vraznho omezen svobody pohybu a pobytu adatel o mezinrodn ochranu, a to jak v rmci tzv. letitnho zen, tak i (a to dokonce neomezen) v ppad pobytu v pijmacch stediscch na zem, kter povedou ve svch dsledcch k poruen mezinrodnch zvazk esk republiky - ustanoven, kter umouj zcela vylouit pezkoumvn opakovanch dost a v krajnch ppadech umouj dokonce i nezabvat se dost o mezinrodn ochranu vbec, tedy ani dost podanou cizincem poprv. Skutenost, e novela zsadnm zpsobem limituje soudn kontrolu rozhodnut o dostech o mezinrodn ochranu je neppustn a je teba trvat na poadavku, aby soudn pezkum sprvnch rozhodnut byl mon za vech okolnost - pouit konceptu prvn zem azylu, kter v sob nese riziko, e v danm ppad bude adatel vrcen do zem, kter nebude garantovat dodrovn lidskch prv. Zohlednn zde nen ani charakter hostitelskho sttu ani subjektivn vztah uprchlka k nmu - redukce poskytovn prvn pomoci adatelm o mezinrodn ochranu v azylovm zazen jen na vyhrazen prostory uvedenho zazen, co zcela opomj poteby nkterch specifickch skupin adatel - nepimen tvrd monost postihnout adatele o mezinrodn ochranu, kter se by jen jednou nedostavil k pohovoru, zastavenm zen zcela neguje humanitrn rozmr azylu a zen o nm - jasn snaha o manipulaci s mstn pslunost soudu, kter se projevuje v peveden agendy z Mstskho soudu na Krajsk soud v Praze v ppad adatel v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit nar na stavn zsadu zkonnho soudce - zkaz dren elektronickho komunikanho zazen pro adatele v pijmacm stedisku, odvodovan snahou zamezit zneuvn mobiln komunikace k protiprvnm innostem znamen ve svch dsledcch pli tvrd opaten, kter se vznamn me dotknout soukromho ivota adatele (znemonn telefonickho kontaktu s pbuznmi, omezen prvn pomoci atd.) - zajitn cizince, kter nepodal dost o udlen mezinrodn ochrany, je nesluiteln s mezinrodnmi zvazky esk republiky Nelze vak zapomnat na problematick msta stvajcho zkona a zkon souvisejcch, kterm se novela tm nevnuje. Nerozen definice vn jmy, dvody odnt doplkov ochrany, zachovn nkterch kritizovanch dvod pro zamtnut dosti jako zjevn nedvodn, neuspokojiv situace v oblasti soudnho pezkumu, omezovn svobody pohybu u tzv. dublinskch ppad i restriktivn pojet pstupu adatel o mezinrodn ochranu na trh prce - to jsou okruhy, kterm se ml pedkladatel novely vnovat, namsto tvorby dalch zpsujcch ustanoven. st B tto publikace se podrobnji vnuje i dalm problematickm aspektm, kter souvisej s navrhovanou pravou. S nvrhem novely v pedloenm znn tud nelze souhlasit, a to ani pesto, e obsahuje i nkolik dlch ustanoven s pozitivnm dopadem na ivot cizinc.

Zkony upravujc postaven adatel o mezinrodn ochranu

Dne 11. 4. 2007 pedloila vlda Poslaneck snmovn Parlamentu R nvrh novely, kter je v souasn dob projednvn jako snmovn tisk . 191 a krom dalch zkon mn i zkon . 325/1999 Sb., (zkon o azylu). Nvrh byl vypracovn ministerstvem vnitra odborem azylov a migran politiky a v poad jde ji o 13. novelu tohoto zkona. Akoliv bylo pvodnm zmrem transponovat do eskho prvnho du normy evropskho prva, tit nvrhu zkona nakonec le jinde. Na kor prv adatel o mezinrodn ochranu se maximln posiluje postaven ministerstva vnitra v azylovm procesu. Jeho jednn je prost jakkoliv inn kontroly, pedevm pak t ze strany nezvislho soudu. A by je tento postup jako tradin zdvodovn snahou zabrnit zneuvn institutu azylu pro ely ekonomick migrace, velk st nov zavedench represivnch mechanism se tto skupiny osob, vstupujcch vtinou na zem s platnm vzem, tkat nebude. O to vt pak bude jejich vliv na osoby pichzejc do esk republiky s myslem najt zde ochranu. Charakteristickm znakem cel novely pak je zmnoen monost zbaven svobody adatel o mezinrodn ochranu, asto vak v rozporu s l. 5 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (Evropsk mluva1). Dle pedkldac zprvy k nvrhu novely vyvstala poteba zmny zkona o azylu pedevm v souvislosti s nezbytnost v prvnm d esk republiky reagovat na prvn pedpisy ES/EU v () azylov oblasti. Autor nvrhu zkona uvd: Hlavnm clem zmn zkona o azylu je do eskho prvnho du upravujcho procesn pravidla zen o mezinrodn ochran transponovat minimln normy pro zen o piznvn a odnmn postaven uprchlka stanoven Smrnic Rady 2005/85/ES (tzv. procedurln smrnice). Navzdory tmto proklamacm vak nvrh novely zkona obsahuje pouze velmi mal mnostv ustanoven pmo ovlivnnch znnm smrnice. Z 58 novelizanch bod jich je procedurln smrnic ovlivnno pouhch 12 a tyto zmny zdaleka nepat mezi ty nejvznamnj, kter chystan novela pin. Procedurln smrnice sama ani dn zsadn zmny do eskho prvnho du vnst schopna nen. V dsledku nutnosti svho jednomyslnho schvlen vemi lenskmi stty, kter vak hledaly kompromisn znn pouze s velkmi obtemi, byla smrnice obsahu zbavena jet ped svm pijetm. Do nvrhu novely zkona o azylu tak byla vtlena bu ustanoven majc spe proklaman charakter, anebo ustanoven, kter explicitn zakotvuj praxi v R fakticky uplatovanou ji nyn. Jedinou vjimku pedstavuje zaveden novho institutu prvn zem azylu. Prvn d esk republiky mus nepochybn reagovat na pedpisy ES/EU v oblasti azylu, zrove je ale nutn vzt v vahu nepli uspokojiv vvoj azylov problematiky v rmci sjednocen Evropy, kter hled rzn cesty ve snaze ochrnit se ped monm plivem migrant mimo jin i v konstrukci spolen imigran politiky. Jejm vrazem je prv i procedurln smrnice, kter jednotn upravuje procesn otzky azylovho prva EU. Spolen imigran politika bohuel doposud probh pouze v rovin jakchsi minimlnch standard ochrany, v dsledku eho stty EU upoutj od podmnek vstcnjch ne nezbytn nutnch a nastoluj tvrd linie ve vztahu k migrantm, piem esk republika v tomto smru nen vjimkou. V kontextu ne uvedench pipomnek pak slova z obecn sti dvodov zprvy k novele o tom, e spolen azylov politika, vetn spolenho evropskho azylovho systmu, je nedlnou soust cle EU spovajcho v postupnm vytvoen prostoru svobody, bezpenosti a prva otevenho tm, kdo pod tlakem okolnost oprvnn hledaj ochranu v Evropskm spoleenstv, vyznvaj naprzdno a nenala svj vraz ani ve znn procedurln smrnice, natopak v navrench zmnch zkona o azylu. Nvrh novely zkona byl do mezirezortnho pipomnkovho zen rozesln na zatku listopadu 2006, piem hlavn st vypodn pipomnek2 probhla jet v prosinci tho roku. Konen nvrh zkona vznikl v prbhu ledna 2007. Krom zkona o azylu pedpokld nvrh i rozshlou novelizaci zkona . 326/1999 Sb., zkona o pobytu cizinc, a nkterch dalch zkon vztahujcch se k pobytu cizinc na zem R. Co se te zmn zkona o azylu, pipomnky k nvrhu vyjdilo celkem est instituc, kter tvo povinn pipomnkovac msta, a dal pipomnky uplatnily nevldn organizace zabvajc se prac s adateli o mezinrodn ochranu. Ze zmnnch esti instituc vyjdil nejvce vhrad ad Vysokho komisae OSN pro uprchlky (UNHCR), celkem 12, a Rada vldy pro lidsk prva (RVLP), kter mla 10 pipomnek. Vtina pipomnek se tkala navrhovan pravy zen o mezinrodn ochran na letiti a zpsobu zbaven svobody v prbhu tohoto zen. Dal se pak dotkaly otzky zkazu pouvn mobilnch telefon v pijmacch stediscch, zaveden povinnosti veejn prospnch prac, kterou by adatel o mezinrodn ochranu museli plnit bezplatn, i zpsnn podmnek pro vstup nevldnch organizac do azylovch zazen. Velkou st pipomnek se podailo vypodat jet v zvru loskho roku, a to tak, e tyto pipomnky byly zcela nebo sten ministerstvem vnitra akceptovny, nebo tak, e pipomnkovac msto
7

od nich odstoupilo. Vypodat se nicmn nepodailo pipomnky UNHCR, RVLP a Veejnho ochrnce prv (VOP) ohledn pravy letitn azylov procedury. Nvrh tak byl postoupen vld s rozpory. Jako nejspnj pipomnkovac msto se prvem me ctit BIS, jej ti nvrhy, vesms se tkajc rozen monost zbavit adatele o mezinrodn ochranu svobody, byly bezezbytku akceptovny, a od ostatnch t, zjevn stojcch mimo rmec pedloenho nvrhu, BIS odstoupila3. Pestoe nvrh obsahuje i nkolik ustanoven s pozitivnm dopadem na ivot adatel o mezinrodn ochranu, napklad novou povinnost sprvnho orgnu dbt ochrany adatele a jeho rodinnch pslunk v zemi jeho sttnho obanstv, a to vetn vslovnho stanoven, e ministerstvo nezsk informace o adateli od dajnch pvodc pronsledovn, nebo uzkonn toho, e pi rozhodovn o dosti ministerstvo zajist, aby podklady pro vydn rozhodnut pipravovala osoba s potebnou odbornou zpsobilost, dle skutenost, e zamtne-li ministerstvo dost o udlen mezinrodn ochrany jako zjevn nedvodnou z dvodu, e cizinec picestoval z bezpen tet zem, vyd souasn s rozhodnutm cizinci doklad informujc bezpenou tet zemi v jejm ednm jazyce, e v zen o udlen mezinrodn ochrany nebylo posuzovno splnn dvod pro udlen azylu nebo doplkov ochrany i zruen v minulosti kritizovan dvoulet omezujc lhty pro podn opakovan dosti o mezinrodn ochranu, ada dalch navrhovanch ustanoven se jev jako zcela nevyhovujc. Nsledujc text si klade za cl piblit nejproblematitj ustanoven jak navrhovanho tak i stvajcho znn zkona o azylu a reaguje i na souvisejc ustanoven (i jejich absenci) v zkon o zamstnanosti. Vzhledem k provzanosti jednotlivch zkon se nkter nov formulovan ustanoven dotkajc se bezprostedn adatel o mezinrodn ochranu objevuj v novele zkona o pobytu cizinc, a jejich hodnocen se proto vnujeme v sti prvn pedkldan publikace.

Pipomnky k sti II. navrhovan novely, zmna zkona o azylu I . K o n k r t n p i p o m n k y k n a v r h o v a n m z m n m z k o n a o azylu: a) sporn bod dost o mezinrodn ochranu podan cizincem v souvislosti s jeho vycestovnm
k bodu 7, ustanoven 3 odst. 2 b) stvajc prvn prava Nen upraveno. c) novela 3 odst. 2 Za prohlen o m e z i n r o d n o c h r a n s e n e p o v a u j e p r o j e v v l e c i z i n c e p o d l e o d s t a v c e 1 u i n n b h e m j e h o v y c e s t o v n , uinil-li cizinec toto prohlen po pravomocnm ukonen zen o udlen mezinrodn ochrany, pravomocnm ukonen soud nho zen o a l o b n e b o k a s a n s t n o s t i , p o p r a v o m o c n m u k o n e n z e n o s p r v n m v y h o t n n e b o p i v k o n u t r e s t u vyhotn uloenho soudem. d) nvrh Jakkoliv je motivace sttu zabrnit zneuvn podvn dost o mezinrodn ochranu s clem vyhnout se povinnosti vycestovat legitimn, navrhovan znn 3 odst. 2 zkona o azylu umouje zcela vylouit pezkoumvn opakovanch dost. Vgn znn navrhovanho ustanoven v krajnch ppadech dovoluje dokonce nezabvat se dost o mezinrodn ochranu vbec, tedy ani dost podanou cizincem poprv. Navrhujeme proto ust. 3 odst. 2 vypustit. e) argumentace Podle nov navrhovanho ustanoven 3 odst. 2 zkona o azylu nebude za prohlen o myslu podat o mezinrodn ochranu povaovn takov projev vle cizince, kter tento uin bhem (svho) vycestovn a zrove po pravomocnm ukonen zen o udlen mezinrodn ochrany, pravomocnm ukonen soudnho zen o alob nebo kasan stnosti, po pravomocnm ukonen zen o sprvnm vyhotn nebo pi vkonu trestu vyhotn uloenho soudem. Dvodem pro zaveden tohoto ustanoven do zkona o azylu m bt dle pedkladatele nvrhu zamezit praktickm komplikacm pi realizaci sprvnch vyhotn a transfer podle Nazen Rady (ES) . 343/2003 (Dublin II), a to podvnm stle se opakujcch dost o udlen mezinrodn ochrany bezprostedn po ukonen pedchozho zen s clem vyhnout se vycestovn z zem. Samotn znn vak ve vsledku umon sprvnmu orgnu mnohem vce ne autor nvrhu pipout. Ostatn vylouen osob spadajcch pod tzv. Dublinsk nazen z monosti podat dost o mezinrodn ochranu je dostaten zajitno ji existujcm ustanovenm 3a psm. a) bod 1 a 4a 10a psm. b) zkona o azylu. Nov navrhovan ustanoven vak me vst k plnmu vylouen pstupu urit skupin nebo kategorii cizinc do azylovho zen, a to pesto, e se me jednat o osoby, kter maj odvodnn poteby v oblasti mezinrodn ochrany (pipomnka UNHCR k nvrhu zkona). Na vin je mj. pouit vgnho pojmu bhem vycestovn. Ten toti me zahrnout nejen situace uvdn autorem nvrhu, ale i jakkoliv situace, kdy bylo zen cizincem pravomocn ukoneno a dotyn m povinnost opustit zem R. Ostatn, e se navrhovan ustanoven nem tkat pouze nucench vjezd za asistence policie, pipout i samotn ministerstvo ve zprv o vypodn pipomnek. Povinnost vycestovat z zem se pitom primrn vztahuje na kadou osobu, s n bylo zen o mezinrodn ochran skoneno. Z monosti podat novou dost o mezinrodn ochranu tak mohou bt vyloueny nejen osoby neustle podvajc dosti s clem mait vycestovn z zem R, ale prakticky vichni jedinci podvajc opakovanou dost o mezinrodn ochranu, by by tak inili v dsledku zmny ve sv osobn situaci i kvli okolnostem v zemi pvodu (uprchlk sur place). Takovto omezen monosti podat dost o mezinrodn ochranu je vak neppustn. Dostv se do rozporu pedevm se samotnou procedurln smrnic, jej transpozici m novela zaruit, nebo podle l. 34 odst. 2 druh vty smrnice podmnky pro posouzen nslednch dost nesm znemonit pstup adatel o azyl k novmu zen ani vst k innmu
9

odepen nebo vraznmu omezen tohoto pstupu. Povinnost zabvat se podanou dost vak lze dovodit i z l. 3 Evropsk mluvy. Jak opakovan uvedl ESLP, vzhledem k okolnosti, e lnek 3 vyjaduje jednu z nejzkladnjch hodnot demokratick spolenosti a zakazuje absolutnm zpsobem muen a nelidsk i poniujc zachzen, je zcela nezbytn, aby stnost osoby tvrdc, e jej vyhotn do tet zem by ji vystavilo zachzen zakzanmu l. 3, byla podrobena pozornmu pezkumu4,5.
Navrhovan ustanoven navc otevr cestu i k situacm, kdy nemus bt posouzena ani cizincem prvn podan dost o azyl (mezinrodn ochranu). Jedn se o ppady okamit realizace sprvnho vyhotn polici. Bude-li u cizince pravomocn rozhodnuto o sprvnm vyhotn, nic v zkon o azylu napt nebude brnit policii toto vyhotn ihned uskutenit, ani by byla nucena pihlet k ppadnmu projevu obavy cizince ze patnho zachzen v zemi, do n m bt vyhotn. Ohroeno je tak nejen bezpe cizince, ale i sama podstata mezinrodn ochrany tkvc v principu non-refoulement.

a) sporn bod Prvn zem azylu

k bodu 13, ustanoven 10a psm. d) ve spojen s 2 odst. 3 b) stvajc prvn prava Nen upraveno. c) navrhovan znn dost o udlen mezinrodn ochrany je neppustn, d) mohl-li cizinec nalzt innou ochranu v prvn zemi azylu d) nvrh Minimln zrukou vyplvajc mj. z l. 36 odst. 2 Listiny a l. 13 Evropsk mluvy mus bt zajitn efektivn soudn kontroly sprvnho rozhodovn, zda nebyly porueny mezinrodn zvazky vyplvajc pro R z enevsk6 i Evropsk mluvy. Z tohoto dvodu se jev jako nezbytn piznat ppadn alob proti rozhodnut ministerstva vnitra o tto vci odkladn inek. Toho lze doclit nejlpe tak, e dost o mezinrodn ochranu osoby pichzejc z prvn zem azylu nebude odmtnuta jako neppustn podle navrhovanho 10a psm. d) zkona o azylu, ale bude zamtnuta jako zjevn nedvodn podle 16 zkona. Navrhujeme proto ust. 10a psm. d) a 2 odst. 3 vypustit. e) argumentace Prvn zem azylu se podle navrhovanho 2 odst. 3 rozum stt jin ne stt, jeho je cizinec sttnm obanem, nebo v ppad osoby bez sttnho obanstv stt jin ne stt jeho poslednho trvalho bydlit, ve kterm cizinec pobval ped vstupem na zem, udlil-li mu tento jin stt postaven uprchlka podle mezinrodn smlouvy, me-li cizinec tto ochrany nadle povat a me-li se cizinec do tohoto jinho sttu bezpen vrtit.

Prvn zem azylu je jednm z institut vytvoench evropskm azylovm prvem za elem rozen okruhu osob, jejich dost o mezinrodn ochranu nejsou lensk stty povinny posuzovat prizmatem enevsk mluvy7. el takovho opaten je evidentn: zamezit sekundrnmu ekonomicky motivovanmu pohybu uprchlk z pvodnch hostitelskch zem do zem s vym ivotnm standardem. Souasn by nvrat do prvn zem azylu ml bt schopen zaruit respektovn principu nonrefoulement, nebo uprchlk v n pov ochrany na zklad enevsk mluvy a neme bt navrcen zpt do zem pvodu, kde mu hroz patn zachzen.
Pouit koncepce prvn zem azylu vak nen bez nebezpe. Jedinou podmnkou jej aplikace toti je, e v pslunm stt bylo cizinci piznno postaven uprchlka a dotyn se do tohoto sttu me bezpen vrtit. Zohlednn vak nen ani charakter hostitelskho sttu ani subjektivn vztah uprchlka k nmu. Rizikem je, e koncepce prvn zem azylu tak me bt vztaena i na zem, kde politick kultura a rove dodrovn lidskch prv je na velice nzk rovni, i na zem, jejich ekonomick situace neumouje uprchlkovi uvat vechna prva garantovan enevskou mluvou. patn ivotn podmnky v hostitelsk zemi samy o sob mohou vst k poruen principu non-refoulement i z hlediska l. 3 Evropsk mluvy8.

10

Jestlie se tyto hmotnprvn zruky nevystaven cizince patnmu zachzen z dvodu aplikace prvn zem azylu jev jako nepli uspokojiv, procesn zruky je nutno oznait pmo za nedostaten. Novela zkona o azylu pedpokld, e jestlie cizinec, u nho je zjitna prvn zem azylu, pod v R dost o mezinrodn ochranu, nebude takov dost vcn pezkoumvna a bude povaovna za neppustnou ve smyslu 10a zkona o azylu v platnm znn9. V takovm ppad ministerstvo vnitra zen o n zastav dle 25 psm. i) zkona o azylu. Proti tomuto rozhodnut me sice dotyn podat alobu ve smyslu 32 zkona o azylu k pslunmu krajskmu soudu, nicmn podle 32 odst. 3 zkona nebude mt aloba odkladn inek. To v podstat znamen, e bezprostedn po sepsn aloby me bt cizinec dopraven do zem, kter byla rozhodnutm ministerstva vnitra oznaena jako prvn zem10 azylu. Ani ppadn zruujc rozhodnut soudu i piznn odkladnho inku alob nebude mt na ochranu prv cizince vliv, nebo zajitn jeho nvratu zpt do R si lze pedstavit jen velmi obtn. Rozhodnut ministerstva vnitra se tak dostv zcela mimo efektivn kontrolu soudu a sprvnmu orgnu je ponechn maximln prostor pro svvolnou aplikaci tohoto institutu. Zkladnm nedostatkem, kter neumouje soudu zhostit se sv povinnosti tradinho strce zkladnch prv lovka, je zde absence odkladnho inku aloby. Jako takov se pak nutn dostv do konfliktu s l. 4 stavy, l. 36 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod11 a l. 13 Evropsk mluvy. Nen bez dleitosti, e ve vztahu k posledn jmenovanmu ustanoven ESLP v minulosti dovodil, e innost opravnch prostedk garantovanch l. 13 pedpokld, e mohou zabrnit vkonu opaten, kter jsou v rozporu s mluvou a jejich ppadn inky jsou nezvratn. Z tohoto dvodu l. 13 zakazuje, aby obdobn opaten byla provedena dve, ne je nrodnmi orgny ukonen pezkum jejich kompatibility s mluvou.12 Jinmi slovy - pokud adatel o mezinrodn ochranu v alob namt, e v prvn zemi azylu mu hroz patn zachzen, je povinnost sttu piznat tomuto opravnmu prostedku odkladn inek. Tomu odpovd i nedvn rozhodnut ESLP z 26. 4. 2007, kde Soud shledal, e Francie poruila l. 13, kdy dospl k zvru, e jestlie stovatel neml (v pijmacm stedisku na letiti) pstup k opravnmu prostedku zaruujcmu odkladn inek, nedisponoval tak ani innm opravnm prostedkem, jm by se mohl domhat svch prv danch l. 3 mluvy, jejich poruen v odvoln namtal13.

a) sporn bod Pezkum opakovanch dost o mezinrodn ochranu

k bodu 13, ustanoven 10a psm. e) b) stvajc prvn prava Nen upraveno. c) novela dost o udlen mezinrodn ochrany je neppustn, e) podal-li cizinec opakovan dost o udlen mezinrodn ochrany, ani by uvedl nov skutenosti nebo zjitn, kter nebyly bez jeho vlastnho zavinn pedmtem zkoumn dvod pro udlen mezinrodn ochrany v pedchozm pravomocn ukonenm zen ve vci mezinrodn ochrany. d) nvrh Rozhodnut o dostech o m e z i n r o d n o c h r a n u m u s b t p o s t a v e n a p o d i n n o u s o u d n k o n t r o l u , a b y b y l a v y l o u e n a s v vole pi posuzovn dost a z a j i t n a o c h r a n a p r v k a d h o a d a t e l e . T o s e t k i rozhodnut o opakovanch dostech o azyl. Obdobn jako v pedchozm ppad je proto z hlediska dodren mezinrodnch zvazk nezbytn, aby ppadn alob proti rozhodnut ministerstva vnitra v tto vci byl ze zkona piznn odkladn inek. I zde lze toho doclit nejlpe tak, e opakovan dost o mezinrodn ochranu nebude odmtnuta jako neppustn podle navrhovanho 10a psm. e) zkona o azylu, ale zamtnuta jako zjevn nedvodn podle 16 zkona. e) argumentace Podle dosavadn prvn pravy je monost podat dal dost o mezinrodn ochranu podmnna uplynutm 2 let od ukonen pedchozho zen ( 10 odst. 3 zkona o azylu). Lhtu pak je mon v ppad hodnm zvltnho zetele prominout ( 10 odst. 4 zkona o azylu). Procedurln smrnice vak nepedpokld dn asov omezen, co se te podn opakovan dosti o azyl (mezinrodn ochranu). Z tohoto dvodu byl autor novely zkona o azylu nucen zruit dosavadn pravu a nahradit ji novou.
11

Vychzel pitom z l. 32 odst. 3 smrnice, podle kterho nen v ppad posouzen opakovan dosti o azyl stt automaticky povinen zabvat se touto dost meritorn, avak nejprve provede pedbn posouzen s clem zjistit, zda v dosti byly adatelem pedloeny nov prvky nebo zjitn tkajc se posouzen, zda ho lze uznat za uprchlka. Pokud tomu tak nebude, bude moci ministerstvo vnitra takovou dost posoudit jako neppustnou podle nov zaazenho ust. 10a psm. e) zkona o azylu a zen nsledn zastavit ( 25 psm. i) zkona o azylu). Proti rozhodnut o zastaven zen cizinec sice me podat alobu ke krajskmu soudu, nicmn ani zde nem aloba odkladn inek a dotyn proto me bt prakticky okamit po vydn rozhodnut deportovn zpt do zem pvodu. Monost cizince inn se domhat soudn ochrany proti svvolnmu hodnocen opakovan dosti je tak fakticky nulov a plat zde tot, co bylo uvedeno k pedchozmu bodu.

a) sporn bod Poskytovn prvn pomoci

k bodu 24, ustanoven 21 odst. 3 b) stvajc prvn prava 21 odst. 3 astnk zen m prvo na kontakt s prvnickou nebo fyzickou osobou poskytujcmu mu prvn pomoc. c) novela 21 odst.3 astnk zen m prvo na kontakt s prvnickou nebo fyzickou osobou poskytujc mu prvn pomoc. V azylovm zazen lze poskytovat prvn pomoc jen v prostorch k t o m u t o e l u p r o v o z o v a t e l e m a z y l o v h o z a z e n v y m e z e n c h . d) nvrh Nevldn organizace navrhuj neomezovat poskytovn prvn pomoci jen na vyhrazen prostory v azylovm zazen a zachovat tak stvajc prvn pravu, tj. zruit vtu druhou. e) argumentace Akoliv by se z textu dvodov zprvy mohlo zdt, e jedinm dvodem pro navrhovan opaten je chvlyhodn snaha ministerstva vnitra o vytvoen potebnch podmnek pro vkon prvn pomoci, a to jak je uvedeno - s ohledem na charakter jednotlivch typ azylovch zazen, ve skutenosti se tato zmna dotkne samotnho prva na prvn pomoc. Ve formu lovan ustanoven toti napklad nebere v vahu specifick poteby nkterch adatel o mezinrodn ochranu. Pestoe by to ml bt sm stt, kdo reaguje na specifick poteby nkterch adatel, jak to ostatn vyplv nap. z pijmac smrnice14, nejene tak v tomto ppad nein, ale dokonce ostatnm tento pstup, zohledujc specifick poteby nkterch adatel, znemouje (handicapovan osoby, osoby zneuvan, osoby s psychickmi i jinmi problmy, kter jim zabrauj dostavit se do prostor provozovatelem urench, mohou bt v takovm ppad vyloueny z monosti zskat prvn pomoc). S ohledem na absurdnost takovho omezen lze pedpokldat, e se takto formulovan ustanoven do nvrhu novely dostalo pouhm omylem, tm spe je vak zapoteb npravy. Nvrh nen nim jinm neli na prvn pohled zastenm zpsobem jak ovlivovat poradenstv poskytovan adatelm, piem tento nvrh rozhodn nen veden myslem toto poradenstv zkvalitnit, nbr pouze silm o kontrolu poskytovanho poradenstv. Navrhovanm ustanovenm tak dochz jednoznan k omezen prva na prvn pomoc, co je neppustn.

a) sporn bod Nedostaven se k pohovoru jako dvod pro vylouen z mezinrodn ochrany
k bodu 26, ustanoven 25 psm. d) b) stvajc prvn prava zen se zastav, jestlie adatel o udlen mezinrodn ochrany se bez vnho dvodu opakovan nedostavuje k poho12

voru ( 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytn pro spolehliv zjitn skutenho stavu vci a na zklad dosud zjitnch skutenost nelze rozhodnout.
c) novela zen se zastav, jestlie adatel o udlen mezinrodn ochrany se bez vnho dvodu nedostavil k pohovoru ( 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytn pro spolehliv zjitn skutenho stavu vci a na zklad dosud zjitnch skutenost nelze rozhodnout. d) nvrh Monost postihnout adatele o mezinrodn ochranu, kter se by jen jednou nedostavil k pohovoru, zastavenm zen je n e p i m e n t v r d a z c e l a n e g u j e h u m a n i t r n r o z m r a z y l u ( m e z i n r o d n o c h r a n y ) a zen o n m . S o u a s n p r v n p r a v a podmiujc zastaven zen absenc dvojitou, lpe vyvauje zjem sttu na hospodrnosti zen a ochran prv uprchlka. Navrhujeme proto ponechat souasn znn zkona. e) argumentace Podle souasn prvn pravy pokud se adatel o udlen mezinrodn ochrany bez zvanho dvodu opakovan nedostavuje k pohovoru, me ministerstvo vnitra svm rozhodnutm zen o udlen mezinrodn ochrany zastavit ( 25 psm. d) zkona o azylu). Vraz opakovan pak byl rozhodovac prax sprvnho orgnu pojat zpsobem maximln restriktivnm, kdy postailo, aby se dotyn nedostavil dvakrt. Tato praxe pak byla posvcena soudy, a to i Nejvym sprvnm soudem. Na zklad pipomnky BIS vak dolo k nahrazen pojmu opakovan nedostavuje pojmem nedostavil. Pokud se tedy napt adatel by jen jednou nedostav na zklad pedvoln k pohovoru, bude automaticky sankcionovn zastavenm zen. Nepimenost takov sankce za opomenut ze strany adatele o mezinrodn ochranu je zejm a byl si j vdom i autor nvrhu, kdy v dvodov zprv povaoval za nezbytn uvst, e ppadn tvrdost postihu (zastaven zen) je oetena formulac bez vnho dvodu. Takov zruka vak zjevn nen dostaujc a mluvit dokonce o odstrann tvrdosti nen namst, a to ze dvou dvod: Pedevm, ministerstvo vnitra a stejn tak soudy ve sv dosavadn rozhodovac praxi pihlely k dvodm nedostaven se k pohovoru jen velmi mlo a rozhodnut, kdy dvod byl shledn jako vn, se tak prakticky nevyskytuj. Neexistuje tedy v tto otzce dn judikatura, kter by mohla bt ministerstvem zohlednna a vklad pojmu tak bude zviset pouze na jeho uven. Toto uven pak bude fakticky vyloueno ze soudnho pezkumu, nebo aloba proti rozhodnut o zastaven zen nem odkladn inek. V ppad zastaven zen tak nic nebude brnit deportaci cizince do zem pvodu, ani by byly jakkoliv zohlednny dvody, pro kter v R o mezinrodn ochranu podal. Tvrdost opaten vak nezmiz ani v ppad maximln extenzivnho vkladu souslov bez vnho dvodu. Demonstrovat toto tvrzen lze napklad na adateli, kter na pohovor nepijde jednodue proto, e na to zapomene. I pi nejlep vli lze prost zapomenut povaovat za vn dvod jen velice tko a ministerstvo vnitra tak bude mt nikoliv jen monost, ale pmo povinnost zen s takovou osobou ukonit. A to opt bez ohledu na osobn situaci cizince, tedy nap. na to, e cizinec pi podn dosti i v prbhu pedchozch pohovor hodnovrnm zpsobem uvedl dvody, pro kter by mu za jinch okolnost azyl byl udlen. Jedno opomenut adatele tak bude mt za nsledek to, e mu bude mezinrodn ochrana definitivn odepena.

a) sporn bod Manipulace s mstn pslunost soud

k bodu 30, ustanoven 32 odst. 4 b) stvajc prvn prava 32 odst. (4) K zen o alob je mstn pslun krajsk soud, v jeho obvodu je adatel o udlen mezinrodn ochrany (alobce) v den podn aloby hlen k pobytu.

13

c) novela (4) K zen o alob je mstn pslun krajsk soud, v jeho obvodu je adatel o udlen mezinrodn ochrany (alobce) v den podn aloby hlen k pobytu. K zen o alob podan adatelem o udlen mezinrodn ochrany (alobcem), kter uinil prohlen o mezinrodn ochran v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit ( 73), je mstn pslun Krajsk soud v Praze. d) nvrh V e s n a z e u r y c h l i t s o u d n p e z k u m r o z h o d n u t v y d a n c h n a l e t i t i s e d o p l n n m u s t . 3 2 o d s t . 4 z k o n a o azylu minister s t v o v n i t r a s n a d o c l i t z m n y m s t n p s l u n o s t i k r a j s k h o s o u d u , k o n k r t n p e v e d e n a g e n d y z M s t s k h o s o u d u v Praze na Krajsk soud v Praze. Tato snaha vak nar na stavn zsadu zkonnho soudce, nebo dle nzoru stavnho soudu k respek tovn zsady neposta, je-li soud formln uren zkonem, ale zkonn kritria pslunosti mus bt natolik obecn, aby bylo m o n o v y l o u i t j a k o u k o l i v s v v o l i a m a n i p u l a c i . V d a n m p p a d j e s o u d u r e n j m e n o v i t a v rozporu s o b e c n o u p r a v o u m s t n p s l u n o s t i u v e d e n o u v zkon o a z y l u . S n a h a o m a n i p u l a c i , b y s l e g i t i m n m c l e m u r y c h l i t z e n , j e z d e z e j m . O b a v u v tomto smru vzbuzuje i pouit nepravdivch argument v d v o d o v z p r v . N a v r h u j e m e p r o t o p o n e c h a t 3 2 o d s t . 4 v e s t vajcm znn. e) argumentace Nvrh novely pedpokld, e k zen o alob podan adatelem o udlen mezinrodn ochrany, kter uinil prohlen o mezinrodn ochran v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit, bude napt mstn pslun pouze a jen Krajsk soud v Praze. Tuto zmnu v uren mstn pslunho soudu obhajuje ministerstvo vnitra v dvodov zprv vhodnost soustedit rozhodovn o tzv. letitnch alobch () u jednoho krajskho soudu, nebo v praxi se ukzalo, e k urychlen soudnho zen, a tedy i celho zen o dosti pispv okolnost, e soud, resp. jeho soudci maj ji zkuenosti s tmto typem zen, kter se odliuje od zen vedenho na zem. Pidlovn urit agendy vybranmu jednotlivmu soudu, by by tak bylo inno zkonem, je vak v rozporu s stavnm imperativem zkonnho soudce (l. 38 odst. 1 Listiny). Tento imperativ se neomezuje pouze na poadavek, aby kritria vbru soudu byla stanovena zkonem, ale jeho soust je i poadavek, aby se tato kritria vyznaovala uritm stupnm obecnosti tak, aby byla vylouena elovost pi jeho vbru. Tyto skutenosti vyplvaj mj. z judikatury stavnho soudu R. Ten ve svch rozhodnutch princip zkonnho soudce nejprve obecn vymezil jako zruku (astnka zen), e k rozhodnut jeho vci jsou povolny soudy a soudci podle pedem danch zsad tak, aby byla zachovna zsada pevnho pidlovn agendy a byl vylouen pro rzn dvody a rozlin ely vbr soud a soudc ad hoc. stavn princip zkonnho soudce nelze obchzet, by by k tomu dvody byly jakkoliv; () nejen historick zkuenosti, ale i zkuenosti z nedvn doby totalitnho reimu, pesvdiv ukazuj, jak pro jednotlivce nebezpen a pro celou spolenost kodliv je pi nalzn prva povolvat k vkonu spravedlnosti soudy a soudce podle elovch hledisek i vbru.15 Ve svm rozhodnut sp. zn. III.S 132/04 pak soud pmo dovodil, e dodren obecnch zkonnch podmnek stanoven pslunosti soudu pak brn eventulnmu urovn pslunosti soudu s clem ovlivnn vsledku rozhodovn, piem princip obecnosti je jednm z klovch poadavk stanoven pslunosti soudu16. Je tak nutno poznamenat, e argumenty ministerstva pro prolomen obecn zsady uren pslunosti soudu na zklad msta pobytu adatele o mezinrodn ochranu v den podn aloby jsou zavdjc a nezakldaj se na pravd. Pedevm, zen o tzv. letitnch alobch se v niem neli od zen o alobch proti ostatnm rozhodnutm ministerstva vnitra ve vci mezinrodn ochrany. dn vjimky z aplikace soudnho du sprvnho (s. . s.) nejsou dny a ani zkon o azylu neobsahuje speciln procesn normy pro toto zen. Navc, pokud bychom akceptovali argumenty ministerstva, je zejm, e nejvt zkuenosti s pezkumem rozhodnut o dostech podanch v tranzitn zn bude mt soud, kter byl povoln k rozhodovn vtiny ppad doposud, tedy Mstsk soud v Praze. Pro Krajsk soud v Praze tak nesvd ani samotn argumenty ministerstva vnitra a vyvolvaj spe pochybnosti o skutench dvodech takov pravy.

14

a) sporn bod Zkaz dren elektronickho komunikanho zazen

K bodm 38 a 40, ustanoven 45 odst. 1 a 45 odst. 2 45 odst. 3 b) stvajc prvn prava 45

(1) adatel o udlen mezinrodn ochrany je povinen piznat finann prostedky, kter m k dispozici, a odevzdat vc ohroujc ivot i zdrav osob nebo alkohol a jinou nvykovou ltku. (2) Je-li dvodn podezen, e adatel o udlen mezinrodn ochrany nepiznal finann prostedky, kter m k dispozici, neodevzdal vc ohroujc ivot i zdrav osob nebo alkohol a jinou nvykovou ltku nebo skrv nco, co lze ut jako podklad pro vydn rozhodnut, zejmna cestovn i jin doklad, je povinen strpt osobn prohldku a prohldku svch vc. (3) Prohldku provede policie na dost ministerstva pi pchodu cizince do pijmacho stediska nebo kdykoliv v prbhu pobytu v azylovm zazen pi zjitn dvod podle odstavce 2. O proveden osobn prohldky sepe policie zznam.
c) novela 45 (1) adatel o udlen mezinrodn ochrany je povinen piznat finann prostedky, kter m k dispozici, a v dob pobytu v azylovm zazen odevzdat vc ohroujc ivot i zdrav osob nebo alkohol a jinou nvykovou ltku. adatel o udlen mezinrodn ochrany ubytovan v pijmacm stedisku je dle povinen odevzdat elektronick komunikan zazen.

(2) Je-li dvodn podezen, e adatel o udlen mezinrodn ochrany nepiznal finann prostedky, kter m k dispozici, neodevzdal vc ohroujc ivot i zdrav osob nebo alkohol a jinou nvykovou ltku nebo skrv nco, co lze ut jako podklad pro vydn rozhodnut, zejmna cestovn i jin doklad, je povinen strpt osobn prohldku a prohldku svch vc. adatel o udlen mezinrodn ochrany ubytovan v pijmacm stedisku je dle povinen strpt osobn prohldku a prohldku svch vc, je-li dvodn podezen, e neodevzdal elektronick komunikan zazen. (3) Prohldku provede policie na dost ministerstva pi pchodu cizince do pijmacho stediska nebo kdykoliv v prbhu pobytu v azylovm zazen pi zjitn dvod podle odstavce 2. Policie vc ohroujc ivot i zdrav osob, a l k o h o l n e b o j i n o u n v y k o v o u l t k u n e b o e l e k t r o n i c k k o m u n i k a n z a z e n , n a l e z e n p i o s o b n p r o h l d c e a prohldce vc, odebere, a ped je spolu se seznamem tchto vc k schov ministerstvu. O proveden osobn prohldky sepe policie zznam.
d) nvrh Nevldn organizace navrhuj zachovat stvajc znn a neomezovat komunikaci adatel o mezinrodn ochranu. ( A n a l o g i c k y n a v r h u j e m e p o s t u p o v a t i v p p a d b o d u 1 0 , u s t a n o v e n 4 c odst. 2) e) argumentace V dvodov zprv je uvdno, e clem navrhovanho ustanoven je zamezit zneuvn mobilnch telefon k organizovn akc poruujcch zkonem stanoven povinnosti adatel o udlen mezinrodn ochrany, jeliko mobiln telefony byly zneuity pi organizovn tku adatel o udlen mezinrodn ochrany z Vynch Lhot i Velkch Plep v srpnu a z 2006. Jedn se o dal omezovn prv uprchlk. Nen ospravedlniteln, aby toto opaten bylo pauln zavdno pro vechny cizince, kte pobvaj v pijmacm stedisku, jako jaksi trest za to, e se jedn organizovan skupin, sloen z pslunk stejnho sttu podailo z tchto zazen uprchnout. Je nepochybn, e navrhovanm zkazem dochz ke kriminalizaci adatel o udlen mezinrodn ochrany.

15

Mnoz uprchlci, kte v esk republice hledaj ochranu, prchaj ped pronsledovnm v zemi pvodu, kde zanechvaj cel rodiny, ppadn maj kontakty na leny sv rodiny v jinch zemch a mobiln telefon je pak asto jedinm pojtkem mezi pbuznmi, kte ij v nejistot a se strachem o ivot uprchlka. Dvodov zprva dle uvd, e monost komunikace samozejm nebude omezena, v azylovch zazench budou dostupn pevn telefonn linky a telefonn karty nap. pro monost inn se domhat zejmna prvn pomoci a kontaktu s UNHCR. Pokud je toto tvrzen vrohodn, nen zde dvod pro zkaz mobilnch telefon, jeliko ti, kdo plnuj uprchnout, se na svm inu mohou domluvit i za pouit jinch komunikanch prostedk. Skutenost, e adatel o udlen mezinrodn ochrany nebudou mt monost pouvat svch mobilnch telefon a budou mt pouze monost vyut dostupn pevn linky vak ve svm dsledku znamen, e nemohou bt kontaktovni svmi pbuznmi, a u ijcmi na naem zem i v cizch zemch. Ve stejnm postaven jako pbuzn a ptel adatel o mezinrodn ochranu pak budou i poskytovatel prvn pomoci, i toto ustanoven tedy ve svm dsledku omezuje prvo na prvn pomoc.

a) sporn bod Neomezen dren cizinc v pijmacm stedisku na zem (Vyn Lhoty)
k bodu 42, ustanoven novho 46a b) stvajc prvn prava Nen upraveno. c) novela 46a

(1) Ministerstvo rozhodne o povinnosti adatele o udlen mezinrodn ochrany setrvat v pijmacm stedisku a do vyce stovn, jestlie a) adatel vstoupil na zem neoprvnn nebo se bezprostedn ped podnm dosti na zem zdroval neoprvnn, b) nebyla spolehliv zjitna totonost adatele, c) adatel se prokazuje padlanmi nebo pozmnnmi doklady totonosti, nebo d) je dvodn se domnvat, e by adatel mohl pedstavovat nebezpe pro bezpenost sttu, nen-li takov postup v rozporu s m e z i n r o d n m i z v a z k y e s k r e p u b l i k y . (2) Rozhodnut ministerstva podle odstavce 1 nabv prvn moci doruenm. (3) Proti rozhodnut ministerstva podle odstavce 1 lze podat ve lht 7 dn ode dne doruen rozhodnut alobu; podn aloby nem odkladn inek. ( 4 ) M i n i s t e r s t v o p o d o b u p l a t n o s t i r o z h o d n u t p o d l e o d s t a v c e 1 z k o u m , z d a d v o d y s e t r v n a d a t e l e v pijmacm s t e d i s k u t r v a j . M i n i s t e r s t v o p i v y d n r o z h o d n u t p o d l e o d s t a v c e 1 a d a t e l e p o u o j e h o p r v u p o d a t o pezkoumn dvod setrvn v pijmacm stedisku, a to po uplynut jednoho msce ode dne nabyt prvn moci rozhodnut minis t e r s t v a n e b o , p o d a l - l i p r o t i t o m u t o r o z h o d n u t a l o b u , o d e d n e n a b y t p r v n m o c i r o z h o d n u t o alob. (5) K zen o alob je mstn pslun krajsk soud, v jeho obvodu je adatel o udlen mezinrodn ochrany (alobce) v d e n p o d n a l o b y h l e n k pobytu. (6) Na adatele o udlen mezinrodn ochrany podle odstavce 1 se 46 odst. 5 pouije obdobn.
d) nvrh N e v l d n o r g a n i z a c e v a r u j , e a p l i k a c e n a v r h o v a n h o 4 6 a me vst k p o r u e n l . 5 o d s t . 1 E v r o p s k m l u v y a znn dan h o u s t a n o v e n j e v rozporu s l . 5 o d s t . 4 E v r o p s k m l u v y . P r o t o n a v r h u j 4 6 a vypustit. e) argumentace Nelegln charakter migrace je pojmovm znakem uprchlictv. Osoba pronsledovna v zemi pvodu m obvykle pouze velmi mlo asu i prostedk obstarat si cestovn doklad i dokonce vzum do nkter bezpen zem. Zemi tak opout bu
16

zcela bez doklad, nebo s cestovnm dokladem falenm. Co se te udlovn vz evropskmi stty osobm pochzejcm z tzv. rizikovch oblast, pak jakkoliv vahy v tomto smru musej bt povaovny za ist utopick, jak to ostatn ukzala nedvn eensk i dve rwandsk krize. Vlastnictv cestovnho dokladu a legln vycestovn ze zem pvodu pak dokonce asto, i kdy nesprvn17, bv vnmno jako dkaz svdc proti opodstatnnosti obav z pronsledovn. S tm, e pohyb uprchlk bude spojen i s neleglnm pobytem v pijmacm stt konen potali i autoi enevsk mluvy, kdy do n byl vloen l. 31, kter zn: Smluvn stty se zavazuj, e nebudou sthat pro nezkonn vstup nebo ptomnost takov uprchlky, kte pichzejce pmo z zem, kde jejich ivot nebo svoboda byly ohroeny ve smyslu lnku 1, vstoup nebo jsou ptomni na jejich zem bez povolen, za pedpokladu, e se sami pihls bez prodlen adm a prok dobr dvod pro svj nezkonn vstup nebo ptomnost. Pokud se pidrme enevsk mluvy, z ppravnch prac na citovanm ustanoven meme vyvodit dleit a na prvn pohled ne zcela evidentn zvr18. elem jeho vzniku toti nebylo pouze ochrnit uprchlky ped ppadnm postihem za nelegln pekroen hranice, ale tak ochrnit pijmac stt ped potencilnm nebezpem dlouhodobho neleglnho pobytu uprchlka v zemi. Stty vychzely z logickho pedpokladu, e bez ochrany ped postihem za nezkonn vstup, mnoho uprchlk by spe volilo ivot v ilegalit, ne aby se pihlsili orgnm sttu19. Z hlediska snahy sttu dostat nelegln migraci pod kontrolu je tak ust. 46a spe kontraproduktivn a povede ke zcela opanmu vsledku. Z obavy ped zbavenm svobody vtina cizinc radji zstane skryta v ilegalit, tedy v situaci pro bezpenost sttu naprosto nedouc. Naopak jedinm, koho se dan ustanoven zkona o azylu tkat nebude a kdo tedy i nadle bude bez obav vyuvat monosti podat dost o mezinrodn ochranu, budou ekonomit migranti pichzejc do R za prac. Rekrutujce se vtinou z ad oban spolehlivch stt, nen pro tyto osoby problm zskat jak cestovn doklad sv zem, tak tak krtkodob vzum k pobytu v R. Hrozba setrvn v pijmacm stedisku a do konce zen se tak na n nevztahuje. Vyjma uvedenho nesouhlasu spe ideologickho rzu je navrhovanmu ustanoven zapoteb vytknout pedevm jeho nesoulad s lidskoprvnmi mluvami, ktermi je R vzna. Tuto vadu pak nen schopna zhojit ani v zkon explicitn uveden podmnka aplikace ustanoven: Nen-li takov postup v rozporu s mezinrodnmi zvazky esk republiky. Pednostn pouit mezinrodnch smluv je zakotveno pmo v stav R a nen zapoteb tuto skutenost duplicitn uvdt i v zkon o azylu. Jako hlavn problm nov navrhovanho 46a se jev prava doby, po kterou me bt adatel v pijmacm stedisku zadrovn. Jej dlka nen v zkon pesn stanovena a ohraniena je pouze vycestovnm adatele z R. To tedy znamen, e se pedpokld, e adatel bude ve stedisku zadrovn po cel prbh azylovho zen. To vak me trvat, a vtinou tak trv 2 a vce let20. Jakkoliv tedy stanoven krtkodob povinnosti setrvat v pijmacm stedisku nemus, vzhledem k podmnkm, ve kterch se odehrv, vyvolat z hlediska dodren mezinrodnch zvazk dn problm, v ppad nkolikamsnho a nkolikaletho zadrovn tomu ji bude opan. Jak v minulosti v obdobn vci uvedl ESLP: zadrovn nesm bt nemrn prodluovno, nebo pak je zde nebezpe, e pouh omezen svobody () se zmn ve zbaven svobody. A dodv: V tomto ohledu je teba brt v vahu, e uveden opaten se vztahuje nikoliv na pachatele trestnch in, ale na cizince, kte z dvodu obavy o svj ivot opustili vlastn zemi.21 Dlouhodob zadrovn v pijmacm stedisku je tedy podle ESLP zbavenm svobody a jako takov mus bt vykonvno z dvod a zpsobem uvedenm v l. 5 Evropsk mluvy. Ke zbaven svobody z dvod uvedench v 46a pak me dojt pouze tehdy, jestlie pro tyto dvody bylo s cizincem zahjeno zen o sprvnm vyhotn. Evropsk mluva v l. 5 odst. 1 psm. f) toti povoluje zsah do osobn svobody jedince, jestlie proti n probh zen o vyhotn nebo vydn. Ani nelegln pobyt na zem i nedostaten zjitn totonost cizince, ani riziko pro bezpenost sttu nejsou samy o sob jako dvody pro zbaven svobody touto mezinrodn smlouvou pedpokldny. Ostatn k souladu s Evropskou mluvou se ministerstvo pro jistotu v dvodov zprv nevyjaduje a pouze povechn odkazuje na potebu minimalizace zneuvn zen o mezinrodn ochran pro nelegln migraci i jin nelegln aktivity. O souladu s Evropskou mluvou je pojednno pouze v tzv. Podkladovm materilu pro projednvn zmn zkona o azylu a zkona o pobytu cizinc, kter byl ministerstvem vnitra distribuovn mezi poslance. Zde je vak nesprvn uvedeno, e dren cizince v pijmacm stedisku je oprvnn, aby se zabrnilo jeho nepovolenmu vstupu na zem (l. 5 odst. 1 psm. f) mluvy). Takovto dvod je zcela neudriteln, nebo pijmac stedisko ve Vynch Lhotch ji na zem le, a proto na cizince zde umst17

nho nelze nahlet jako na osobu na zem doposud nevstoupiv. Fikce nevstoupen na zem byla vytvoena a je udriteln vhradn ve vztahu k prostoru nachzejcm se na hranicch sttu (klasicky tranzitn prostor mezinrodnho letit), nikoliv vak ve vztahu k mstu nachzejcmu se nejmn 50 km od nejbli hranice. Tento vklad je pak pln v souladu s prvnm nzorem Nejvyho sprvnho soudu R, podle kterho nelze () akceptovat, e by na osobu, o n je eskou veejnou moc nejen rozhodovno ve smyslu zkona o azylu, ale s n je nadto touto moc i fyzicky manipulovno, je je pemisovna a umisovna do zazen nachzejcho se nkolik destek kilometr od mezinrodnho letit bylo nadle pohleno jako na osobu, je dosud nepekroila esk sttn hranice ().(2 Azs 156/2006) Problematick je tak prava soudnho pezkumu dren v pijmacm stedisku. Zkon o azylu nepedpokld dn speciln zen, ve kterm by soud o oprvnn takovho postupu urychlen rozhodl. Ust. 46a zkona o azylu cizinci pouze dv monost napadnout rozhodnut ministerstva vnitra o povinnosti setrvat ve stedisku alobou u sprvnho soudu. Tedy vyut stejnho institutu, kterm adatel napad samotn rozhodnut o neudlen azylu. Prmrn dlka zen o takov alob byla spotna na 9,7 msce a dalho 8,9 msce pak trv ppadn opravn zen ped Nejvym sprvnm soudem22. Drtiv vtina ppad je pitom u soudu prvnho stupn rozhodnuta v dob 6-24 msc23. Pouhch 3,35% agendy je pak vyzeno do 2 msc24. dn argument pak nenasvduje tomu, e zen o alobch proti rozhodnut ministerstva vnitra o povinnosti adatele setrvat v pijmacm stedisku by mlo trvat dobu krat, ne je tomu v zen o alobch proti rozhodnut o neudlen azylu a tot plat i o ppadn kasan stnosti. zen o alob, resp. kasan stnosti podle s..s. je toti procedurou natolik formln komplikovanou, e soudu i pi jeho nejlep vli brn rozhodnut vynst urychlen ve smyslu l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy. V tomto smyslu se vyjdil i Mstsk soud v Praze mj. ve svm rozhodnut .j. 10 Ca 339/2006-31 z 30. 1. 2007. Soud zde sice z hlediska Evropsk mluvy posuzoval kompatibilitu aloby proti nezkonnmu zsahu sprvnho orgnu ( 82 a nsl. s..s.) a nikoliv aloby proti rozhodnut sprvnho orgnu ( 65 a nsl. s..s.), vzhledem k podobnosti obou zen provdnch na zklad totonch obecnch ustanoven s..s. a podprn o.s.., lze vak uinn zvry vzthnout i na tento posledn jmenovan druh zen. Soud konkrtn uvedl: Soud mus pisvdit alobci, e aloba na ochranu ped nezkonnm zsahem sprvnho orgnu dle ust. 82 a nsledujcch s..s. nespluje poadavky mluvy, jak vyplvaj z judikatury evropskho soudu, na vasnou a innou soudn ochranu v ppad zbaven osobn svobody (). Procesn postup, kter soudn d sprvn stanov pro zen o tto alob, neumouje sprvnmu soudu reagovat na podan nvrh okamit, tedy v asovm horizontu dn, by by o nm rozhodoval pednostn. Nehled k tomu, e soud ve sprvnm soudnictv neme na rozdl od soudu v zen obanskm nadit ukonen dren cizince v zazen ministerstva vnitra (pijmacm stedisku) a me pouze rozhodnut sprvnho orgnu zruit a vc mu vrtit k dalmu zen (viz t dren cizince v pijmacm stedisku pi letitnm zen).

a) sporn bod Zajitn cizince, kter nepodal dost o udlen mezinrodn ochrany
k bodu 44, ustanoven 54 odst. 1 b) stvajc prvn prava 54 odst. 1 (1) Cizinec je povinen vycestovat z zem a) bez zbytenho odkladu, jestlie nepodal dost o udlen mezinrodn ochrany podle 10, akoliv byl k tomu ministerstvem vyzvn c) novela (1) Nepodal-li cizinec dost o udlen mezinrodn ochrany podle 10, akoliv byl k tomu ministerstvem vyzvn, bude p o l i c i z a j i t n z a e l e m j e h o v y c e s t o v n z zem.

18

d) nvrh Z a j i t n c i z i n c e z a e l e m j e h o v y c e s t o v n d l e n a v r h o v a n h o 5 4 o d s t . 1 z k o n a o a z y l u n e n s l u i t e l n s mezinrodnmi zvazky R. Toto preventivn zbaven svobody nelze podadit pod dn dvod uveden v l. 5 odst. 1 Evropsk mluvy a je proto neppustn. Navrhovan ustanoven navc neupravuje ani zpsob zajitn cizince a zen, kter mu bude pedchzet, ani maximln dobu zajitn a ani monost podn opravnch prostedk proti zajitn a i z tchto dvod neme z hlediska l. 5 mluvy obstt. Proto navrhujeme ponechat 54 odst. 1 ve stvajcm znn. e) argumentace Nov navren 54 odst. 1 zkona o azylu umouje za elem vycestovn zajistit kadho cizince, kter nepodal dost o udlen mezinrodn ochrany podle 10, akoliv byl k tomu ministerstvem vyzvn. Jedn se o jednu z mnoha novelou zavedench monost zbaven svobody cizince nachzejcho se na zem R. Problmem vak je, e uveden ppad zsahu do osobn svobody Evropsk mluva nepedpokld25. Pedevm s ohledem na jej l. 5 odst. 1 psm. f) je nutno zdraznit, e nvrh umouje zbavit osobn svobody kadho cizince, kter nepodal dost o udlen mezinrodn ochrany v dob uren ve vzv, pokud tento nem jin oprvnn k pobytu. Tedy i cizince, kter na zem ji v souladu s platnmi prvnmi pedpisy vstoupil (mysl podat o mezinrodn ochranu projevil nap. v pijmacm stedisku ve Vynch Lhotch) i cizince, kter se doposud proti pobytovmu reimu neprovinil a nebylo s nm zen o vyhotn zahjeno26. Uvedenm ustanovenm Evropsk mluvy tedy zsah do prva na osobn svobodu legitimizovat nelze. Zbavit svobody takovho cizince vak nen mon ani podle l. 5 odst. 1 psm. b), nebo ji ve vci Engel v. Nizozem z r. 1976 ESLP konstatoval, e toto ustanoven se tk pouze ppad, kdy zkon povoluje zaten osoby za elem jejho pinucen podrobit se urit a konkrtn povinnosti, kterou a doposud nesplnila27. Navrhovan 54 odst. 1 explicitn stanov, e povinnost, jej splnn m bt v danm ppad zbavenm svobody dosaeno je vycestovn cizince. V okamiku zajitn vak povinnost vycestovat cizinci teprve vznik a nejedn se tedy o povinnost, kterou a doposud nesplnil a tedy ani dvod pro zbaven svobody ve smyslu l. 5 odst. 1 psm. b) Evropsk mluvy. Jedn se o jaksi preventivn zajitn, kter vak Evropsk mluva nepedpokld a je tud zakzan28. Je teba tak zdraznit, e navrhovan ustanoven neupravuje ani zpsob zajitn cizince a zen, kter mu bude pedchzet, ani maximln dobu zajitn a ani monost podn opravnch prostedk proti zajitn. Takto formulovan ustanoven vak nedv cizinci dnou prvn jistotu, jak s nm bude zachzeno, a nen schopno vylouit monost svvole policie pi jeho aplikaci. I z tchto dvod neme z hlediska l. 5 mluvy obstt29.

a) sporn bod Letitn zen

k bodu 49, ustanoven 73 b) stvajc prvn prava Pobyt v pijmacm stedisku v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit (1) Policie umst do pijmacho stediska v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit cizince, jen uinil prohlen o mezinrodn ochran v tomto prostoru. (2) Ministerstvo doprav cizince do jinho ministerstvem urenho azylovho zazen na zem, jestlie a) nevyd rozhodnut do 5 dn ode dne zahjen zen o udlen mezinrodn ochrany, nebo b) soud nevyd rozhodnut do 45 dn ode dne podn aloby proti rozhodnut ministerstva. (3) Cizinec, kter je umstn v pijmacm stedisku podle odstavce 1 v dob nabyt prvn moci rozhodnut, jm se a) mezinrodn ochrana neudluje, b) dost o udlen mezinrodn ochrany zamt jako zjevn nedvodn, nebo c) zen o udlen mezinrodn ochrany zastavuje, nesm toto stedisko opustit do doby vycestovn mimo zem. c) novela Pobyt v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti (1) Cizince, kter uinil prohlen o mezinrodn ochran v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit, policie ped,
19

nejsou-li splnny dvody pro zajitn cizince podle zvltnho prvnho pedpisu 4), do pijmacho stediska na mezinrodnm letiti. (2) Za pijmac stedisko na mezinrodnm letiti se povauje i stedisko na jinm mezinrodnm letiti nebo jin azylov zazen uren ministerstvem, nelze-li z dvod bezpenostnch, hygienickch, kapacitnch i jinch obdobn zvanch dvod cizince umstit do pijmacho stediska na mezinrodnm letiti, v jeho tranzitnm prostoru uinil prohlen o mezinrodn ochran. (3) Pedv-li policie cizince do pijmacho stediska podle odstavce 2, je oprvnna po dobu pepravy omezit osobn svobodu a svobodu pohybu cizince. (4) Ministerstvo o dosti o udlen mezinrodn ochrany vyd rozhodnut nejpozdji do 4 tdn ode dne uinn prohlen o mezinrodn ochran cizincem. S rozhodnutm o dosti o udlen mezinrodn ochrany souasn rozhodne, zda cizinci povol vstup na zem. Nerozhodne-li ministerstvo v uveden lht, umon cizinci vstup na zem bez rozhodnut a doprav jej do azylovho zazen na zem. (5) Proti rozhodnut ministerstva o nepovolen vstupu na zem lze podat alobu do 15 dn ode dne doruen rozhodnut; podn aloby nem odkladn inek. Soud vyizuje alobu pednostn-9b). (6) Cizinec je oprvnn podat o povolen vstupu na zem po uplynut 1 msce od nabyt prvn moci rozhodnut ministerstva vydanho v te vci podle odstavce 4 nebo rozhodnut soudu o alob podan proti takovmu rozhodnut. (7) Ministerstvo rozhodne o povolen vstupu na zem cizinci, kter uinil prohlen o mezinrodn ochran v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit a doprav jej do pijmacho stediska na zem, jedn-li se o nezletilou osobu bez doprovodu, o rodie nebo rodinu s nezletilmi i zletilmi zdravotn postienmi dtmi nebo o cizince s vnm zdravotnm postienm. (8) Cizinec, kter je umstn v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti v dob nabyt prvn moci rozhodnut krajskho soudu o alob proti rozhodnut ministerstva, jm se a) mezinrodn ochrana neudluje i ji udlit nelze, b) dost o udlen mezinrodn ochrany zamt jako zjevn nedvodn, nebo c) zen o udlen mezinrodn ochrany zastavuje, je povinen, nezruil-li soud rozhodnut ministerstva, nejpozdji do 30 dn vycestovat mimo zem. Ustanoven 32 odst. 5 pro zen v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti neplat. (9) Doba pobytu cizince v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti nesm bt del ne 180 dn ode dne uinn prohlen o mezinrodn ochran cizincem. Nerozhodne-li soud o alob proti rozhodnut ministerstva ve vci mezinrodn ochrany v tto lht, umon ministerstvo cizinci vstup na zem bez rozhodnut a doprav jej do azylovho zazen na zem. Uveden lhta me bt prodlouena jen z dvodu vycestovn cizince podle odstavce 8. (10) Ministerstvo pou cizince pi pijet do pijmacho stediska na letiti o skutenosti, e podnm dosti o udlen mezinrodn ochrany mu nevznik prvo na vstup na zem a pokud trv na podn dosti o udlen mezinrodn ochrany, bude povinen, nerozhodne-li ministerstvo jinak, po dobu zen o jeho dosti, nejdle vak po dobu 180 dn ode dne uinn prohlen o mezinrodn ochran, setrvat v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti. Souasn ministerstvo cizince pou o prvu proti rozhodnut o nevputn na zem podat alobu a ppadn podat podle odstavce 6 o povolen vstupu na zem. (11) Pobyt cizince v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti, jeho pemstn do jinho pijmacho stediska na mezinrodnm letiti nebo jeho pemstn do jinho azylovho zazen podle odstavce 2 a pobyt v nm se nepovauj za vstup a pobyt na zem. Na pobyt cizince v azylovch zazen podle vty prvn se 46 odst. 2 a 5 vztahuje obdobn. (12) Vnj ostrahu jinho azylovho zazen urenho ministerstvem podle odstavce 2 provd policie. (13) Cizince, kter podal o dobrovolnou repatriaci ( 54a) v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti, nebo kter je z tohoto stediska povinen vycestovat, policie doprav na hranin pechod.
d) nvrh Nevldn organizace zabvajc se prac s uprchlky jsou toho nzoru, e novela letitnho zen neodstranila zsadn nedo statky souasn prvn pravy a nevytvoila takov podmnky systmu pijmn adatel o mezinrodn ochranu, kter by odpovdaly mezinrodnm zvazkm esk republiky.

20

e) argumentace Kritiku zasluhuj pedevm nsledujc body: 1.Absence efektivnho soudnho pezkumu zbaven svobody ve smyslu l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy. Novela pedpokld pouze monost zpochybnit alobou podle s..s. rozhodnut ministerstva vnitra o povinnosti setrvat v pijmacm stedisku i po vydn rozhodnut ve vci azylu. Vzhledem k formln nronosti zen o alob podle s..s. a s ohle dem na souasnou dlku zen ped krajskmi soudy je vak ji nyn zejm, e tento opravn prostedek neme splnit poadavek rychlosti stanoven l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy. Tot plat o nslednm zen o kasan stnosti proti rozhod nut soudu. Navc soud sm tak nebude moci nadit proputn cizince na svobodu a ministerstvu vnitra tak nic nebude br nit ponechat adatele ve stedisku i po zruujcm rozhodnut soudu, pouze zbaven svobody v novm rozhodnut jinak odvodn. zen ped soudem tak vedle rychlosti postrd i efektivitu, tj. schopnost zajistit ochranu ped poruenm prva. Problmem navrhovan pravy rovn je, e do vydn rozhodnut ve vci mezinrodn ochrany (tj. a 4 tdny) nebude mt adatel vbec monost svoje zajitn zpochybnit ped soudem. Dosavadn znn 73 zkona o azylu, kter upravuje letitn proceduru, bylo nahrazeno znnm zcela novm. Bohuel nedostatky pedchoz pravy se odstranit nepodailo. To se tk pedevm podmnek pezkumu dren v pijmacm stedisku na letiti nezvislm soudem. Platn znn zkona o azylu toti nepedpokld dn nstroj, kterho by cizinec za tmto elem mohl vyut. Tento stav nejene ponechv prostor pro svvoln zadrovn v pijmacm stedisku ze strany ministerstva vnitra, ale, a to zejmna, absence innho opravnho prostedku je v rozporu s l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy30. A na tom, i pes drobn kosmetick pravy souasnho stavu, nic nezmnila ani tato novela. Jej nvrh sice oproti souasnmu znn zakotvuje povinnost ministerstva vnitra ve lht maximln 4 tdn od potku zbaven svobody adatele stanovit, zda tento m povinnost setrvat v pijmacm stedisku i nadle, i nikoliv, a adatel m prvo toto rozhodnut napadnout u soudu, nicmn ani tento opravn prostedek nespluje poadavky stanoven l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy. innost soudnho pezkumu toti Evropsk mluva explicitn spojuje mj. s jeho rychlost. Povinnost soudu je o dosti o pezkum zbaven svobody rozhodnout urychlen31. Novela vak do zkona o azylu dn specifick pezkumn institut nezavd a adatele o mezinrodn ochranu odkazuje pouze k monosti podat proti sprvnmu rozhodnut alobu dle 65 a nsl. soudnho du sprvnho. Tedy ke stejnmu institutu, kterm adatel napad samotn rozhodnut o neudlen azylu. Prmrn dlka zen o takov alob byla spotna na 9,7 msce a dal 8,9 msce pak trv ppadn opravn zen ped Nejvym sprvnm soudem32. Drtiv vtina ppad je pitom u soudu prvnho stupn rozhodnuta v dob 6-24 msc33. Pouhch 3,35% agendy je pak vyzeno do 2 msc34. dn argument pak nenasvduje tomu, e zen o alobch proti rozhodnut ministerstva vnitra o povinnosti adatele setrvat v pijmacm stedisku by mlo trvat dobu krat, ne je tomu v zen o alobch proti rozhodnut o neudlen azylu, a tot plat i o ppadn kasan stnosti. Ba prv naopak, nebo dle navrhovanho 2 odst. 12 zkona o azylu nebude uveden rozhodnut povaovno za rozhodnut ve vci mezinrodn ochrany a soudy tak nebudou mt povinnost zabvat se nvrhem na pezkum tohoto rozhodnut pednostn ve smyslu 56 s..s. zen o alob, resp. kasan stnosti podle s..s. je toti procedurou natolik formln komplikovanou, e soudu i pi jeho nejlep vli brn rozhodnut vynst urychlen ve smyslu l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy. V tomto smyslu se vyjdil i Mstsk soud v Praze mj. ve svm rozhodnut .j. 10 Ca 339/2006-31 z 30. 1. 2007. Soud zde sice z hlediska Evropsk mluvy posuzoval kompatibilitu aloby proti nezkonnmu zsahu sprvnho orgnu ( 82 a nsl. s..s.) a nikoliv aloby proti rozhodnut sprvnho orgnu ( 65 a nsl. s..s.), vzhledem k podobnosti obou zen provdnch na zklad totonch obecnch ustanoven s..s. a podprn o.s.., lze vak uinn zvry vzthnout i na tento posledn jmenovan druh zen. Soud konkrtn uvedl: Soud mus pisvdit alobci, e aloba na ochranu ped nezkonnm zsahem sprvnho orgnu dle ust. 82 a nsledujcch s..s. nespluje poadavky mluvy, jak vyplvaj z judikatury evropskho soudu, na vasnou a innou soudn ochranu v ppad zbaven osobn svobody (). Procesn postup, kter soudn d sprvn stanov pro zen o tto alob, neumouje sprvnmu soudu reagovat na podan nvrh okamit, tedy v asovm horizontu dn, by by o nm rozhodoval pednostn. V prbhu zen dle s..s. je toti soud povinen provst celou adu kon, kter jsou asov velmi nron (doruit alobu alovanmu a poskytnout mu lhtu k vyjden, pouit astnky o monosti nadit jednn a poskytnout jim dal dva tdny
21

na vyjden aj.). Problmem je tak povinn zastupovn advoktem v zen o kasan stnosti. Pouze proces ustanovovn advokta zabere minimln 3 tdny. Vychzme-li ze souasnho stavu, lze celkovou dlku zen ped soudem prvn instance odhadnout na 6-8 msc, ped obma instancemi dohromady na 12-18 msc. Nesoulad dan pravy s l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy je tak evidentn. Ohledn posuzovan dlky zen ESLP ve vci Singh v. esk republika uvedl nsledujc: l. 5 odst. 4 nenut smluvn stty zavst dvouinstann soudn pezkum zkonnosti zbaven svobody a dost o jej prodlouen. Nicmn pokud stt takov systm vlastn, mus zajitnm osobm v principu garantovat stejn zruky pro zen odvolac jako pro zen prvoinstann. Poadavek urychlenosti je pak beze sporu jednou z nich. () (V danm ppad) zen v obou instancch trvalo tm ti msce. () Srovnvaje tento ppad s jinmi ppady, kde bylo shledno nerespektovn poadavku urychlenosti ve smyslu l. 5 odst. 4, a berouce v vahu, e po tuto dobu byli dotyn zbaveni svho prva podat novou dost o pezkum (obdobn to pedpokld i novela zkona o azylu), Soud je toho nzoru, e toto ustanoven bylo porueno35 Je tak teba vzt v potaz, e v zen o alob proti rozhodnut sprvnho orgnu soud neme rozhodnout o ukonen dren cizince v pijmacm stedisku a me pouze rozhodnut ministerstva vnitra zruit a vc mu vrtit k dalmu zen ( 78 odst. 4 s..s.). Zkon vak ohledn dalho sprvnho zen o povinnosti cizince setrvat v pijmacm stedisku nestanov nic, pedevm pak ne dobu, do kdy mus ministerstvo vydat nov rozhodnut. Zbaven svobody cizince tak me bt nemrn prodluovno. Krom toho nic nebude brnit ministerstvu vnitra ponechat adatele o mezinrodn ochranu v pijmacm stedisku i nadle, pouze na zklad jinch dvod, ne na kterch bylo vystaveno pvodn rozhodnut. Dalm problematickm bodem novely z hlediska kompatibility s Evropskou mluvou je, e povinnost ministerstva vnitra rozhodnout o setrvn adatele v pijmacm stedisku zkon spojuje a s uplynutm 4 tdenn lhty, jej potek je odvozen od okamiku zbaven svobody cizince. Vydn rozhodnut je pak podmnkou toho, aby adatel o mezinrodn ochranu vbec mohl sv dren v pijmacm stedisku zpochybnit u nezvislho soudu. Jinmi slovy prvo garantovan l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy zkon o azylu cizinci piznv a v okamiku, kdy je vydno rozhodnut sprvnho orgnu. in tak ji ale v rozporu s tmto ustanovenm, nebo to jako jedinou podmnku sv aplikace stanov zbaven svobody jedince, kter se jej dovolv, a nikoliv uplynut urit doby od potku zbaven svobody. Prvo cizince na soudn pezkum sv situace vznik okamikem zbaven svobody a nepedpokld-li zkon v prvnch 4 tdnech pobytu v pijmacm stedisku pro tento el dn opravn prostedek, zpsobuje uveden nedostatek nutn rozpor s l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy.

2. Novela zkona o a z y l u p r o s t e d n i c t v m n a v r h o v a n h o 7 3 o d s t . 1 z k o n a o a z y l u z a v d d v o j s t a t u t t r a n z i t n h o p r o storu mezinrodnho letit: status zemn pro osoby, kter se v nm zdruj nelegln a status mimozemn pro ty, kte se zde z d r u j o p r v n n . U v e d e n f i k c e ( f a k t i c k y d v o j i t ) p a k u m o n z b a v i t s v o b o d y o b s k u p i n y a d a t e l o mezinrodn ochranu; p r v n u m s t n m d o z a z e n p r o z a j i t n c i z i n c p o d l e z k o n a o pobytu cizinc a d r u h o u u m s t n m d o p i j m a c h o s t e d i s k a n a letiti podle zkona o a z y l u . T a k o v o u t o k o n s t r u k c i j e v a k n u t n o p o v a o v a t z a n e u d r i t e l n o u , n e b o o b a d r u h y p o s t a v e n t r a n zitnho prostoru se vzjemn vyluuj. Toton prostor neme bt a zrove nebt povaovn za soust zem R. Nevldn organizace spe navrhuj, aby v t r a n z i t n m p r o s t o r u b y l y p o v i n n y s e t r v a t p o u z e o s o b y , j e j i c h d o s t o mezinrodn ochranu byla zamtnuta jako zjevn nedvodn, a ostatnm adatelm byl umonn vstup na zem a pobyt v azylovch zazench.
Ustanoven 73 odst. 1 zkona o azylu nov zavd monost, aby byl cizinec dajc o mezinrodn ochranu na letiti zajitn podle zkona . 326/1999 Sb., tj. podle zkona o pobytu cizinc. Na rozdl od souasnho stavu tak ne kad cizinec dajc o ochranu na letiti bude napt umstn do pijmacho stediska na tomto letiti. Za uritch zkonem o pobytu cizinc stanovench podmnek bude umonno jeho zajitn v zazen pro zajitn cizinc (ZZC) nalzajc se na zem, mimo prostory letit. Obecn zkon o pobytu cizinc pedpokld dv monosti, za kterch me k zajitn cizince dojt. Jedn se o zajitn za elem sprvnho vyhotn podle 124 odst. 1 zkona o pobytu cizinc a o zajitn cizince za elem jeho pedn nebo prvozu podle 129 odst. 1 zkona o pobytu cizinc. Pro zaveden monosti zbavit svobody cizince dvojm zpsobem, tedy bu jej umstit v ZZC, nebo v pijmacm stedisku na letiti, bylo zapoteb vytvoen dal fikce. A to dokonce fikce dvojnsobn. Akoliv je tranzitn prostor letit integrln soust zem esk republiky, nad kterm stt vykonv svoji svrchovanou moc, zkon o azylu primrn nepovauje pobyt cizince v tranzitn zn letit za pobyt na zem36. Tato konstrukce pak nen samoeln. Ve svm dsledku dv sttu monost zbavit svobody kadho cizince, kter v tranzitnm prostoru d o mezi22

nrodn ochranu, a sice na zklad l. 5 odst. 1 psm. f) Evropsk mluvy37. Ji sama tato fikce se me zdt jako zavdjc, nebo v konenm dsledku vlastn tvrd, e stt me aplikovat sv zkony na osoby, kter se nenachz na jeho zem a ani z jinho dvodu nespadaj pod jeho jurisdikci. Nutno vak ci, e se nejedn o specifikum esk republiky a stejn konstrukce se objevuje i v prvnch dech jinch evropskch zem. Uveden fikce prola i testem v souladu s Evropskou mluvou38 a nen ani v rozporu s dalmi mezinrodnmi zvazky R39. I ona vak m sv limity, kter brn sttu v monosti aplikace dalch opaten, jimi pro boj s nelegln migrac disponuje. Tmi jsou uloen sprvnho vyhotn a s tm spojen zajitn za elem jeho realizace. Podle 118 odst. 1 zkona o pobytu cizinc se sprvnm vyhotnm rozum ukonen pobytu cizince na zem. Zkladn podmnkou pro jeho uloen i dokonce pro samotn zahjen zen o nm tedy je, e cizinec na zem ji pobv. Pouze tak je mon jeho pobyt na zem ukonit. Jak ale bylo uvedeno ve, zdrovn se v tranzitnm prostoru letit za pobyt na zem zkonem o azylu povaovno nen. Aby se podailo tento rozpor peklenout, obsahuje zkon o pobytu cizinc ustanoven, podle kterho pro ely sprvnho vyhotn se za pechodn pobyt na zem povauje i neoprvnn () zdrovn se cizince v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit40. Je vak zejm, e ob fikce jsou vzjemn sluiteln pouze tko. Jejich usmen a tm i pekonn limitu konstrukce mimozemnho statutu tranzitnho prostoru pak m zajistit prv nov navren 73 odst. 1 zkona o azylu. Ten napt uprav jejich vzjemn vztah tak, e konstrukce obsaen v zkon o azylu bude aplikovna subsidirn a v ppad, e nebude mon uplatnit fikci uvedenou v zkon o pobytu cizinc. Toton prostor tak bude mt napt dvoj status, status zem pro osoby, kter se v nm zdruj nelegln a status mimozemn pro ty, kte se zde zdruj oprvnn. Takovto konstrukce je vak neudriteln, nebo oba druhy postaven tranzitnho prostoru se vzjemn vyluuj. Toton prostor neme bt a zrove nebt povaovn za soust zem R. Teoretick opodstatnn pro takov postup nen dn. Spe se tak jedn o elovou snahu pedkladatele nvrhu novely zkona pesunout st letitn agendy i mimo letit, kde ji nen vydn rozhodnut omezeno dnmi lhtami spojenmi s proputnm cizince na svobodu, a tak opt zmnoit monosti zbavit svobody adatele o mezinrodn ochranu.

3. Nevldn organizace nesouhlas s m o n o s t r o z e n p i j m a c h o s t e d i s k a n a m e z i n r o d n m l e t i t i i mimo prostory letit. Podle jejich nzoru pesunutm adatele o mezinrodn ochranu z letit na zem odpad nutn dvod pro jeho dal zbaven svobody ve smyslu l. 5 odst. 1 psm. f) Evropsk mluvy. Na osobu nachzejc se mimo tranzitn prostor letit nelze nadle nahlet jako na osobu nevstoupiv na zem.
Jakkoliv monost provst zjednoduen zen o udlen mezinrodn ochrany u dost podanch v tranzitnm prostoru i v ppadech, kdy mezitm dolo k pesunu adatele do azylovho zazen na zem, je pedvdna l. 35 odst. 5 procedurln smrnice, v tto souvislosti je nutno upozornit na dv zsadn okolnosti. lnek 35 odst. 5 smrnice podmiuje uveden postup vtem okolnost, kter musej nastat. Jedn se o ppady zvltnho druhu pjezdu nebo pjezdu velkho potu sttnch pslunk tetch zem. Vet je uzaven a nic sttm nedv prvo aplikovat postup podle uvedenho lnku i za jinch ne jm pedvdanch okolnost. Novelou proveden rozen taxativnho vtu o dvody bezpenostn, hygienick i jin obdobn zvan je proto z hlediska smrnice neakceptovateln. Druhm problematickm mstem navrhovanho ustanoven je, e pesunutm cizince do jinho azylovho zazen, tj. do azylovho zazen nachzejcho se ji na zem, dochz k vylouen monosti zbavit jej svobody v souladu s l. 5 odst. 1 psm. f) Evropsk mluvy. Toto ustanoven jako vjimku z obecnho pravidla zkazu zbaven svobody uvd monost pedmtnho zsahu, je-li jeho elem zabrnn nepovolenmu vstupu osoby na zem41. Z toho automaticky vyplv poadavek, aby se dotyn osoba po dobu zbaven svobody nachzela mimo zem sttu, do nho j nem bt vstup umonn. V opanm ppad, tedy pokud osoba ji na zem sttu vstoup, by se stalo ust. l. 5 odst. 1 psm. f) mluvy neaplikovateln. Za takov pobyt mimo zem se pak nejen z pohledu vnitrosttnho prva, ale pedevm vzhledem ke znn Chicagsk mluvy o civilnm letectv, d pobyt v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit povaovat. Nicmn pokud se azylov zazen v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit nenachz, bez ohledu na 73 odst. 2 neme z pohledu l. 5 odst. 1 psm. f) Evropsk mluvy dren cizince v tomto zazen obstt. V takovm ppad je cizinec ji na zem a logicky proto zbaven svobody neme bt ospravedlovno jinak legitimnm zmrem zabrnit jeho nepovolenmu vstupu.

23

Uveden faktick nedostatek pobytu mimo zem pak nen mon nahradit ani dal zkonnou fikc, jak se o to pokou prv 73 odst. 2 zkona o azylu. Ta by toti vedla k obchzen podmnek taxativn stanovench l. 5 Evropsk mluvy pro mon zbaven svobody jedince a jako takov by pro rozpor s tmto ustanovenm mezinrodn smlouvy o lidskch prvech musela bt zruena. V tomto duchu a zcela nekompromisn se k vci vyjdil Nejvy sprvn soud (NSS) ve svm rozhodnut .j. 2 Azs 156/2006-38 z 22. 2. 2007. Jako obiter dictum se zde soud zabval umisovnm adatel o azyl (mezinrodn ochranu) z Egypta do zazen ve Velkch Plepech. To bylo Ministerstvem vnitra zzeno jako tzv. detaovan pracovit pijmacho stediska v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit a jeho elem bylo rozit letitn reim dren adatel o mezinrodn ochranu i na msta nachzejc se mimo letit, tedy praktikovat postup navrhovan v 73 odst. 2 zkona o azylu. Tento postup byl ale NSS jednoznan odmtnut. Opraje svj nzor o odbornou literaturu, rozhodnut ESLP i rozhodnut stavnch soud jinch stt dospl soud k zvru, e nelze () akceptovat, e by na osobu, o n je eskou veejnou moc nejen rozhodovno ve smyslu zkona o azylu, ale s n je nadto touto moc i fyzicky manipulovno, je je pemisovna a umisovna do zazen nachzejcho se nkolik destek kilometr od mezinrodnho letit bylo nadle pohleno jako na osobu, je dosud nepekroila esk sttn hranice (). Ve vztahu k danmu ppadu tedy soud neme akceptovat, e by zazen ve V. P. (Velk Plepy) mohlo bt povaovno za soust tranzitnho prostoru mezinrodnho letit, i za jakousi jeho exklvu, nebo takov pstup by byl spe elovm a nikoli smysl zkona a prv respektujcm vkladem. Soud se nakonec vyjdil i k mon nedostaten kapacit pijmacho stediska, jm by jeho rozen na zem mlo bt ospravedlovno. Podle soudu dojde-li tedy v budoucnu k situaci, e kapacity Pijmacho stediska P.-R. (Praha-Ruzyn) nebudou dostaovat mnostv adatel o azyl tak, aby byl zabezpeen jejich pobyt v dstojnch podmnkch, m alovan jist monost rozhodnout o pemstn adatel o azyl do jinho azylovho zen ve smyslu 73 odst. 2 zkona o azylu (v platnm znn), v takovm ppad ovem podle nzoru zdejho soudu musej nutn nastoupit i ostatn nsledky, je zkon o azylu s takovm postupem spojuje. Tj. ukonen zbaven svobody. Pouze na okraj je teba zmnit, e peplnn pijmacho stediska na letiti je spe ne pinnou pouhm dsledkem dlouhodobho dren adatel o mezinrodn ochranu v tomto prostoru. Jak je uvedeno v lnku P. Pozka z Kancele Veejnho ochrnce prv, navrhovan stanoven maximln doby pobytu na 180 dn nkolikansobn pesahuje dlku tto doby v jinch sttech EU. Pijmac stedisko, by by jeho kapacita byla sebevt, neme bt nikdy schopno pojmout nov adatele za situace, kdy vtina z nich zde bude drena po dobu 6 msc. Ostatn pijmac stedisko nen k dlouhodobmu pobytu osob ani pizpsobeno. V dob jeho dokonen byla pedpokldan doba dren cizince v nm asi 42 dn. Pijmac stedisko tak nap. zcela postrd venkovn prostor. Cizinci zde umstn jsou fakticky zbaveni monosti vychzek a 24 hodin denn trv pod umlm osvtlenm.

a) sporn bod Zruen kapesnho v letitnm zen

K bodu 52, ustanoven 87a odst.3 b) stvajc prvn prava 42a (1) Kapesn se poskytuje pouze za dobu ptomnosti adatele o udlen mezinrodn ochrany v azylovm zazen. c) novela (3) Na cizince umstnho v azylovm zazen uvedenm v 73 odst. 1 se hled jako na adatele o udlen mezinrodn ochrany pro ely poskytovn zdravotn pe a slueb podle 42, s vjimkou kapesnho. Finann pspvek ( 43) poskytnout nelze. d) nvrh Jeliko podle novely zkona o azylu nebudou mt adatel o mezinrodn ochranu nrok na kapesn, nevldn organizace navrhuj zachovat stvajc prvn pravu.

24

e) argumentace S ohledem na nov zavdnou monost policie odebrat cizinci elektronick komunikan zazen, kdy je tento nvrh ospravedlovn tm, e tato byla zneuvna jako prostedek pi organizovn tku cizinc, je v dvodov zprv uvdno, e monost komunikace nebude omezena. Jeliko dal ustanoven nov upravujc pobyt adatel o mezinrodn ochranu v pijmacm stedisku na letiti tento pobyt kvli vytvoen prvn fikce prodluuj na celou dobu zen, je zde riziko, e prv proklamovan monost domhat se kontaktu s UNHCR i dalmi organizacemi bude uprchlkm fakticky odepena, a to kvli nedostatku finannch prostedk na jej realizaci (nap. telefonovn). Mnoz adatel o mezinrodn ochranu vak prchaj ze zem pvodu z obav ped pronsledovnm zcela bez prostedk a pokud bhem nucenho setrvn v pijmacm stedisku na mezinrodnm letiti nebudou dostvat kapesn (v stce 16 K/den), ada z nich tak bude pln odznuta od okolnho svta, bez monosti telefonickho kontaktu nap. s pbuznmi. Pokud tedy zkon neupravuje, e pevn linky i telefonn karty budou v pijmacch stediscch mezinrodnho letit (resp. detaovanch pracovitch) pro adatele zdarma, je nezbytn trvat na tom, aby takov osoby zde umstn mly nrok na kapesn, z nho by napklad mohly hradit prv telefonick hovory. Krom toho, kapesn, by se jedn o symbolick stky, me slouit uprchlkm omezenm na svobod napklad k nkupu novin i jinch osobnch poteb.

25

II. Dal pipomnky ke stvajcmu znn zkona o azylu, nad rmec novely a) sporn bod Dvody udlen doplkov ochrany v ppad nezletilch bez doprovodu
K ustanoven 14a b) souasn prvn stav V souasn dob zkon o azylu nijak neupravuje monost udlen formy ochrany takov nezletil osob bez doprovodu, kter se neme vrtit, protoe v zemi pvodu nebo jin zemi, kter je ochotna ji pijmout, pro ni nejsou zajitny dostaten podmnky pijet a pe, kter by odpovdaly jejmu vku a potebm. 14a (1) Doplkov ochrana se udl cizinci, kter nespluje dvody pro udlen azylu, bude-li v zen o udlen mezinrodn ochrany zjitno, e v jeho ppad jsou dvodn obavy, e pokud by byl cizinec vrcen do sttu, jeho je sttnm obanem, nebo v ppad, e je osobou bez sttnho obanstv, do sttu svho poslednho trvalho bydlit, by mu hrozilo skuten nebezpe vn jmy podle odstavce 2 a e neme nebo nen ochoten z dvodu takovho nebezpe vyut ochrany sttu, jeho je sttnm obanem, nebo svho poslednho trvalho bydlit. (2) Za vnou jmu se podle tohoto zkona povauje a) uloen nebo vykonn trestu smrti, b) muen nebo nelidsk i poniujc zachzen nebo trestn adatele o mezinrodn ochranu, c) vn ohroen ivota nebo lidsk dstojnosti z dvodu svvolnho nsil v situacch mezinrodnho nebo vnitnho ozbrojenho konfliktu, nebo d) pokud by vycestovn cizince bylo v rozporu s mezinrodnmi zvazky esk republiky. c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely. d) nvrh een Jeliko se nevldn organizace domnvaj, e by zkon ml tuto skutenost explicitn upravovat, navrhuj, aby se rozily d v o d y p r o u d l e n d o p l k o v o c h r a n y , r e s p . a b y d e f i n i c e t z v . v n j m y b r a l a v vahu i s p e c i f i c k o u s i t u a c i d t b e z d o p r o vodu. N a v r h u j d o p l n i t t a k o v u s t a n o v e n , k t e r b y r o z i o v a l o d e f i n i c i v n j m y o situace, kdy v zemi pvodu nebo v tet zemi, ochotnch pijmout nezletilou osobu bez doprovodu, nen po jejm pchodu k dispozici pimen pijet a pe podle poteb jejho vku a stupn samostatnosti. e) argumentace Specifickou skupinu adatel o mezinrodn ochranu na zem esk republiky tvo nezletil, a to jak s doprovodem, tak i bez doprovodu zkonnho zstupce. Nejzranitelnj jsou prv ti nezletil, kte jsou na naem zem sami, bez doprovodu zkonnho zstupce. Prv v jejich ppad pak stvajc zkonn prava vykazuje urit nedostatky, kter by bylo vhodn odstranit. Poadujeme tud, aby zkon na tyto ppady pamatoval a explicitn upravoval v definici vn jmy absenci pimen pe a pijet nezletilho bez doprovodu v zemi jeho pvodu (nebo v zemi ochotn ho pijmout). Nevldn organizace drazn upozoruj na skutenost, e stejn formulace byla do zkona o azylu vloena novelou . 2/2002, a to k ustanoven tkajcho se pekek vycestovn (v zsad stejn institut jako souasn doplkov ochrana). Akoliv bylo tehdej ustanoven 91 odst. 1 psm. c) zrueno novelou zkona o azylu . 165/2006, lze se oprvnn domn vat, e se tak stalo pouze nedopatenm, jeliko se jedn o ustanoven, kter vyplv z l. 5 Rezoluce ze dne 26. ervna 1997 (397Z0719), o nezletilch osobch bez doprovodu, kter jsou sttnmi pslunky tetch zem42. Citovan rezoluce mj. omezuje monost navrcen nezletilce do zem, kde by nebyla zajitna odpovdajc pe. Z tohoto pohledu se jev jako nezbytn optovn pistoupit k transpozici tohoto ustanoven do esk legislativy a respektovat tak mezinrodn vznamnou roli, pikldanou zjmm dtte. (Pi provdn ustanoven jednotlivch smrnic v t sti, tkajc se nezletilch osob, se lensk stty d pedevm nejlepmi zjmy dtte).
26

a) sporn bod Podn dosti o mezinrodn ochranu z dvodu hrozcho vyhotn, vydn nebo pedn k trestnmu sthn do ciziny
K ustanoven 16 odst. 2 (zjevn nedvodn dosti) b) stvajc znn 16 odst 2. Jako zjevn nedvodn se zamtne i dost o udlen mezinrodn ochrany, je-li z postupu adatele patrn, e ji podal s clem vyhnout se hrozcmu vyhotn, vydn nebo pedn k trestnmu sthn do ciziny, akoliv mohl podat o udlen mezinrodn ochrany dve, a pokud adatel neproke opak. c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely. d) nvrh Nevldn organizace navrhuj aby podan dosti o mezinrodn ochranu z dvodu hrozcho vydn nebo pedn k trest n m u z e n d o c i z i n y nebyly d o b u d o u c n a p o s u z o v n y v e z r y c h l e n m z e n a z a m t n y j a k o z j e v n n e d v o d n . e) argumentace Nelze souhlasit s tm, e jako zjevn nedvodn dost je pokldna, a tedy projednvna ve zkrcenm zen, takov dost, u kter je z postupu adatele patrn, e ji podal s clem vyhnout se hrozcmu vyhotn nebo vydn i pedn k trest nmu sthn do ciziny, akoliv mohl podat o udlen mezinrodn ochrany dve. Nen pochyb o tom, e podn dosti ve vyhoovac vazb je povtinou elov, tot vak nelze ci o podn dosti ve vazb vydvac. dost sttnch orgn zem pvodu o vydn cizince me bt toti sama o sob dvodem, kter zakld nrok na udlen mezinrodn ochrany. Souasn nastaven pravidel vychz z faktu, e cizinec se chce podnm dosti o ochranu pouze vyhnout nsledkm ve form potrestn za trestn in podle obecnho prva, nikoliv z faktu, e trestn sthn za trestn in me bt v zvislosti na okolnostech i zminkou pro potrestn pachatele nap. za jeho politick nzory nebo za jejich vyjden. Nespravedliv a elov obvinn ze spchn nespchanho trestnho inu me paradoxn poskytnout adateli dkazy, jimi dolo, e mu v zemi jeho pvodu hroz pronsledovn z nkterho dvodu vyjmenovanho v mluv o prvnm postaven uprchlk. Krom toho me bt vrazem pronsledovn i skutenost, e bude osoba pachatele vystavena za svj in nadmrnmu a neadekvtnmu trestu. S ohledem na argumenty uveden ve by ml sprvn orgn peliv a do dsledk zvit vechny okolnosti konkrtnho ppadu, co vak nelze splnit v ppad zkrcenho zen pouze z toho dvodu, e cizinec podal o mezinrodn ochranu v okamiku dosti cizho sttu o vydn. Tato vaha hostitelskho sttu, v tomto ppad esk republiky, kter nala svj odraz v konstrukci kritizovanho kontroverznho ustanoven, je zcela zavdjc. Cizinec nemusel okamit po pjezdu do hostitelskho sttu uinit prohlen o mezinrodn ochran, nap. protoe pronsledovn v zemi pvodu v okamiku jeho odchodu nedosahovalo takov intenzity, nicmn to neznamen, e se okamikem vznesen falenho obvinn nestv tzv. uprchlkem sur place, tj. na mst. K tomu lze odkzat nap. na l. 94 Pruky UNHCR k postupm pro urovn prvnho postaven uprchlk43, kter vslovn k, e poadavek, e pslun osoba se mus nachzet mimo svou zem, aby byla uprchlkem, neznamen, e musela nutn tuto zem opustit nezkonn, nebo e by ji byla musela opustit na zklad opodstatnnch obav. Je mon, aby podala o uznn svho prvnho postaven jako uprchlka a pot, kdy u byla njak as v cizin. Osoba, kter nebyla uprchlkem v dob, kdy opustila svou zem, kter se vak stane uprchlkem pozdji, se nazv uprchlkem sur place (a v mst). Postaven takovchto osob vak zkon o azylu v zsad nereflektuje.

27

UNHCR se k tomuto tmatu vyjaduje i v pipomnkch k procedurln smrnici44, a to nsledovn: Zejmna provdc pedpisy by mly zajistit, aby vydn/pedn pmo ani nepmo nepispvaly k refoulement adatel o azyl v rozporu s lnkem 33 odst. 1 mluvy z roku 1951. Nikdo by neml bt vydn do jin zem ped vydnm pravomocnho rozhodnut o dosti o azyl tvrd-li, e mu v zemi dajc o vydn hroz pronsledovn nebo vn ohroen. Rozhod orgn by ml zejmna zvit, zda dost o vydn souvis s pronsledovnm nebo vnm ohroenm, kter uvd adatel o azyl. Ani evropsk legislativa nezakotvuje povinnost sttu posuzovat jako zjevn nedvodnou dost podanou v okamiku hrozcho vydn k trestnmu sthn do ciziny45. Akoliv i v zkon o azylu je tato zjevn nedvodnost koncipovna jako vyvratiteln prvn domnnka, nevldn organizace neshledvaj dostaten zruky pro to, e se tak skuten u jednotlivch osob stane a e doten adatel bude mt monost prokzat, e v jeho ppad nen zjevn nedvodnost dna, jinmi slovy stvajc prvn prava oprvnn vyvolv obavy z toho, zda skuten dochz a bude dochzet k individulnmu posouzen kad dosti o mezinrodn ochranu ve spravedlivm zen. V tto souvislosti je nutn zmnit, e mohou nastat situace, kdy i osoba, jej dost o mezinrodn ochranu bude zamtnuta jako zjevn nedvodn, bude moci bt oznaena za uprchlka ve smyslu enevsk mluvy46. Podle lnku 33 odst. 1 tto mluvy stt nevyhost ani nevrt uprchlka na hranice zem, ve kterch by jeho ivot i osobn svoboda byly ohroeny na zklad jeho rasy, nboenstv, nrodnosti, pslunosti k urit spoleensk vrstv i pro politick pesvden. Ppady podazen pod ustanoven 16 odst. 2 zkona o azylu nejsou meritorn posouzeny a dochz k jejich zamtnut jako zjevn nedvodn. adatel je zde v postaven, kdy je jeho dost posuzovna v kontextu 16 odst. 2 zkona o azylu, a on tuto skutenost zjist a pi samotnm pedn rozhodnut, kter tmto okamikem nabv prvn moci. Zrove je zde peneno dkazn bemeno na adatele, kter vak o tto skutenosti nev a ani o tto skutenosti nen sprvnm orgnem pouen. M tedy prokazovat, e o mezinrodn ochranu ned s clem vyhnout se hrozcmu vydn, nicmn nen o tto skutenosti informovn. adatel m bhem celho zen o udlen mezinrodn ochrany fakticky nerovn postaven, zen probh v ciz zemi, dle prvnho du a prvnch princip, kter mohou a velmi asto jsou naprosto rozdln od situace v zemi jeho pvodu. Nicmn, v 16 odst. 2 je postaven adatele ji tak nerovn, e zasahuje do jeho prv zakotvench stavnmi a mezinrodnmi normami. Kritizovan ustanoven tak naprosto rezignuje na principy mezinrodnho prva tkajc se ochrany uprchlk a pedevm na princip non-refoulement, a to prv u tch osob, kter jsou pi nucenm nvratu do zem pvodu zvl ohroeny, nebo jsou vydvny sttnm orgnm, z jejich strany mohly bt potenciln pronsledovny.

a) sporn bod Dvody odnt doplkov ochrany

K ustanoven 17a b) stvajc prvn prava 17a (1) Doplkov ochrana udlen podle 14a se odejme, pokud a) okolnosti, kter vedly k udlen doplkov ochrany, zanikly nebo se zmnily do t mry, e ji doplkov ochrany nen zapoteb, b) osoba povajc doplkov ochrany mla bt nebo je vylouena z monosti doplkovou ochranu udlit z dvod uvedench v 15a, nebo c) nesprvn uveden nebo opomenut uritch skutenost, vetn pouit padlanch i pozmnnch dokument, bylo rozhodujc pro udlen doplkov ochrany. (2) Pi posuzovn dvod uvedench v odstavci 1 ministerstvo pihldne k tomu, zda zmna okolnost je tak vznamn a trval povahy, e osob majc nrok na doplkovou ochranu ji nehroz nebezpe, e utrp vnou jmu.
28

(3) Zanikne-li dvod, pro kter byla udlena doplkov ochrana za elem slouen rodiny, a nebude-li shledn jin zeteln hodn dvod pro jej ponechn, doplkov ochrana za elem slouen rodiny se odejme. (4) Jestlie osoba povajc doplkov ochrany za elem slouen rodiny mla bt nebo je vylouena z monosti doplkovou ochranu udlit z dvod uvedench v 15a, doplkov ochrana se odejme. c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely. d) nvrh Zkon by ml explicitn stanovit, e ped vydnm rozhodnut o odnt doplkov ochrany sprvn orgn zv dopady do soukromho a rodinnho ivota cizince. Nevldn organizace navrhuj vloit do zkona ustanoven, kter by zakotvovalo, e ministerstvo je povinno zvit, zda odnt doplkov ochrany neznamen pro tuto osobu zsah do jejho soukromho, nebo rodinnho ivota." e) argumentace S odkazem na lnek 8 Evropsk mluvy o lidskch prvech je esk republika povinna zdret se jakhokoliv jednn smujcho k poruen prva na respektovn soukromho nebo rodinnho ivota. Zkon zde absolutn nebere v potaz mon vytvoen vazby jedince na zem, a zcela bez dalho pak zakotvuje odebrn jedinho titulu k pobytu na naem zem a s tm i souvisejc povinnost nslednho vycestovn cizince. Tato povinnost se snadno me stt zsahem do soukromho a rodinnho ivota dotynho cizince. Takto koncipovan ustanoven je pli restriktivn a v rozporu se zvazky na poli mezinrodnho prva, kter esk republika m a k nim se pihlsila. Je toti zejm, e cizinec, ktermu byla v zen o udlen mezinrodn ochrany piznna doplkov ochrana, me v rmci tto ochrany pobvat na zem esk republiky velice dlouhou dobu, bhem n si zde vytvo pevn sociln zzem, najde prci, doshne uritho vzdln v oboru, ve kterm by se v zemi pvodu nemohl uplatnit (nap. esk prvo), najde si partnera atd. Subjektem ochrany me bt tak dt, kter se v R narodilo, chodilo zde do matesk koly, neovld ani jazyk ani zvyky sv rodn zem atd. U tchto lid by bylo nespravedliv poadovat, aby eskou republiku opustili a nucen tchto osob k oputn zem by znamenalo zsah do jejich soukromho pop. tak do rodinnho ivota. V neposledn ad by pak vycestovn tchto osob z naeho zem bylo i v rozporu se deklarovanm zjmem sttu na jeho vlastn prosperit, a to mj. vzhledem k investovanm prostedkm nap. do vzdlvn tchto osob a stlmu demografickmu bytku eskho obyvatelstva.

a) sporn bod Vylouen obligatorn povinnosti pohovoru

K ustanoven 23 odst. 1 vta tet b) souasn prvn prava 23 (1) Poven pracovnk ministerstva provede za elem zjitn podklad pro vydn rozhodnut pohovor se adatelem o udlen mezinrodn ochrany. O provedenm pohovoru sepe protokol. Pohovor se neprovd v ppad, kdy lze zen o udlen mezinrodn ochrany zastavit z dvodu neppustnosti dosti o udlen mezinrodn ochrany. c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely.

29

d) nvrh Nevldn organizace navrhuj zakotvit, aby v prvoinstannm zen ml kad adatel o udlen mezinrodn ochrany monost absolvovat osobn pohovor. e) argumentace Nelze souhlasit s vtou tet, kterou dochz k omezen obligatorn povinnosti provst pohovor a kter uvd, e pohovor se neprovd v ppad, kdy lze zen o udlen mezinrodn ochrany zastavit z dvodu neppustnosti dosti o udlen mezi nrodn ochrany. Ani snaha o snen nklad zen a zrove o jeho akceleraci neme ospravedlnit takovto omezen adatelovch prv. Akoliv si nevldn organizace uvdomuj nelehkou lohu hodnotcch ednk, kte musej rozhodnout, zda je v konkrtnm ppad naplnna definice uprchlka obsaen v mluv o prvnm postaven uprchlk, potamo v zkon o azylu, pipomnaj, e nen povinnost adatele analyzovat svj ppad do t mry, aby podrobn stanovil dvody pronsledovn (v tto souvislosti odkazujeme na l. 46, resp. 66 metodologick Pruky procedur a kritri pro piznn postaven uprchlka). Dle je zapoteb zdraznit, e od zaveden institutu neppustnosti je kadou dal novelou roziovn jeho obsah, a tedy i okruh cizinc, jejich zen bude zastaveno, ani by absolvovali osobn pohovor. Podle projednvan novely zkona o azylu se zen zastav z dvod - neppustnosti dosti o mezinrodn ochranu - pokud byla dost podna obanem EU - pokud je k jejmu vyzen pslun jin lensk stt EU - bylo-li cizinci udleno postaven uprchlka jinm lenskm sttem Evropsk unie - mohl-li cizinec nalzt innou ochranu v prvn zemi azylu - podal-li cizinec opakovan dost o udlen mezinrodn ochrany Ve vtin tchto citovanch ppad se jedn pinejmenm o sporn ustanoven, je si zaslouila oprvnnou kritiku nejen v oblasti eskho zkona o azylu, ale i v rmci cel Evropsk unie. K tomu je zapoteb tak uvst, e ne kad adatel je schopen vyjdit dvody, kter ho vedly k podn nov dosti dostaten pesn tak, aby z jeho psemnho projevu mohlo bt zejm, e tu jsou skutenosti rozhodn pro udlen nkter z forem mezinrodn ochrany. Jeliko dkazn prostedky mohou bt v tchto ppadech omezen, svdectv jednotlivce je stejn podkladovou skutenost pro uinn zvru, zda dost je i nen dvodn. Krom toho zde zkon nein rozdlu mezi tm, zda bylo zen o pedchoz dosti nap. zastaveno bez posouzen meritu vci i zda bylo vydno meritorn rozhodnut atd. Proto nevld n organizace pokldaj pohovor za esenciln soust zjiovn, zda jsou splnny podmnky pro udlen azylu, resp. doplkov ochrany, a to i u opakovan dosti. Tyto zvry podporuje i stanovisko adu Vysokho komisae OSN pro uprchlky, kdy uvd, e aby byly dodreny standardy mezinrodn ochrany, mus zen splovat nkter zkladn procedurln poadavky odrejc zvltn situaci adatel o azyl a poskytujc adateli nkter zkladn zruky47. Nedlnou soust tchto zkladnch procedurlnch poadavk pak dle OSN je i osobn pohovor v prvnm stupni zen, veden rozhodm kompetentnho orgnu, bhem kterho me adatel pedloit sv svdectv a zpochybnit dkazy hovoc proti nmu. Jak je patrn z ve uvedenho, pohovor tud tvo jednu ze zkladnch podmnek zajitn spravedlivho a efektivnho zen ve vci mezinrodn ochrany.

30

a) sporn bod Veden pohovoru a tlumoen osobou stejnho pohlav

K ustanoven 23 odst. 3 b) souasn prvn stav (3) Z dvod hodnch zvltnho zetele, nebo na vslovnou dost adatele o udlen mezinrodn ochrany, zajist ministerstvo veden pohovoru, a je-li to v jeho monostech, i tlumoen osobou stejnho pohlav. c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely. d) nvrh Nevldn organizace navrhuj, aby v ppad, e se jedn o dvody hodn zvltnho zetele i na vslovnou dost osoby dajc o m e z i n r o d n o c h r a n u , b y l o s t e j n t a k j a k o v e d e n p o h o v o r u z a j i t n o i t l u m o e n p o h o v o r u o s o b o u s t e j n h o p o h l a v, jinmi slovy poaduj, aby sprvn orgn zajistil tlumoen osobou stejnho pohlav ve vech ppadech hodnch zvltnho zetele nebo vdy, kdy o to adatel pod. e) argumentace Jeliko pohovor je stejnm konem, vedoucm ke zjitn, zda v konkrtnm ppad jsou i nejsou naplnny podmnky mluvy o uprchlcch a potamo zkona o azylu, zakotven poadavku na ptomnost osob stejnho pohlav, a to jak tch, co povedou pohovor, tak i tlumonk, ledae by se sami adatel rozhodli jinak, je jednoznan legitimn, a u s ohledem na pronsledovn, ktermu byly osoby vystaveny (napklad tran i zneuvan eny, obti sexuln motivovanch zloin), tak i s ohledem na kulturn i jin odlinosti48. Lze se domnvat, e tlumoen osobou stejnho pohlav je mnohdy dokonce dleitj ne veden pohovoru osobou stejn ho pohlav, jeliko fakticky adatel/ka o udlen mezinrodn ochrany komunikuje s tlumonkem/tlumonic, ktermu (kter) tedy popisuje veker dvody, kter vedly k odchodu ze zem pvodu a k podn dosti o mezinrodn ochranu, tedy informace mnohdy velice citliv povahy. Sprvn orgn by se ml v kadm ppad snait o zajitn veden pohovoru a tlumoen osobou stejnho pohlav pedevm u en, v jejich ppad mohlo dojt k poruen prva na sexuln integritu a ani objektivn obtnost takovho kolu v nkterch ppadech by ho nemla zprostit tto odpovdnosti. Pokud se toti s tmto kolem vypod sprvn orgn tak, e uvede, e zajitn tlumoen osobou stejnho pohlav nebylo v jeho monostech, me tm do znan mry ovlivnit cel zen o mezinrodn ochran v negativnm slova smyslu, nehled na to, e osoba dajc o mezinrodn ochranu v takovm ppad nedisponuje dnmi mechanismy ke zjitn, zda opravdu nebylo v monostech sprvnho orgnu tlumoen osobou stejnho pohlav zajistit, a to ani tehdy, pokud vslovn o takov tlumoen podala. Jeliko podle stvajc zkonn formulace pjde o veden pohovoru a ppadn mon zajitn tlumoen osobou stejnho pohlav nikoliv automaticky, ale pouze v ppadech hodnch zvltnho zetele i na vslovnou dost, je zcela evidentn, e se jedn o dv speciln kategorie, u nich by nebylo vhodn nechvat prostor pro mon odchylky od tlumoen osobou stejnho pohlav (v tchto ppadech nemn dleitho).

31

a) sporn bod Odkladn inek aloby

K bodu 28, ustanoven 32 odst. 3 b) stvajc prvn prava 32 (3) Podn aloby podle odstavc 1 a 2 m odkladn inek s vjimkou aloby proti rozhodnut o zastaven zen podle 25 a aloby proti rozhodnut podle 16 odst. 1 psm. e) a f). c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely. d) nvrh Nevldn organizace navrhuj ustanoven pepracovat tak, aby kad aloba mla odkladn inek. e) argumentace Je nezbytn trvat na tom, e by ml bt odkladn inek zachovn u vech alob ve vcech mezinrodn ochrany. K prvu na inn opravn prostedek toti zkonit pat i odkladn inek odvoln. Vylouenm odkladnho inku nkterch alob je vrazn omezovno stavn prvo na soudn pezkum, respektive jeho faktick realizace. M-li bt tento opravn prostedek skuten efektivn, mlo by bt adatelm umonno na naem zem zstat a do doby vydn rozhodnut o alob. Prvo pobvat na zem neme bt omezeno pouze na dobu trvn zen v prvnm stupni. Vylouen odkladnho inku alob je v rozporu s ustanovenm l. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, kter mj. stanov, e kad m prvo na to, aby jeho vc byla projednna v jeho ptomnosti a aby se mohl vyjdit ke vem provdnm dkazm. Toto bude fakticky cizincm odepeno, jeliko bez vylouen odkladnho inku nebudou mt monost setrvat na naem zem. Novm ustanovenm je tedy vrazn omezovno stavn prvo na soudn pezkum, respektive jeho skuten realizace, a vahy o neefektivit opravnho prostedku jsou pak v tchto ppadech zcela na mst. Akoliv nevldn organizace argumentovaly stejn ji v okamiku, kdy bylo vylouen odkladnho inku u nkterch alob do zkona vtleno, nyn se zasazuj o pepracovn navrhovan pravu o to vce, e dochz ke zmn okolnost - vzhledem k irok kle ppad, pro n me dojt k zastaven zen (a to i v souvislosti s rozenm okruhu skutenost, kdy je dost o mezinrodn ochranu oznaena za neppustnou (viz. 10)), bude prvo innho opravnho prostedku odepeno jet vtmu mnostv osob, bez zohlednn skutench rizik hrozcch mnohm uprchlkm. V tto souvislosti je mon se pln ztotonit s postojem UNHCR, kter v pipomnkch k procedurln smrnici uvd, e: lituje, e Smrnice zaruuje adateli o azyl prvo pobytu jen po dobu prvoinstannho zen (lnek 7). lnek 39 odst. 3 psm. a) umouje lenskm sttm rozhodnout, zda odvolnm piznat odkladn inek a zda budou platit nkter vjimky. Vzhledem k relativn vysokmu potu rozhodnut zmnnch v odvolacm zen a kvli potenciln vnm dsledkm patnho rozhodnut prvn instance je odkladn inek azylovho odvoln zsadn pojistkou. M-li bt tento prvn opravn prostedek skuten efektivn, mlo by bt adatelm umonno zstat v lenskm stt a do doby vydn rozhodnut o jejich odvoln. UNHCR nalhav vyzv stty, aby ve sv nrodn legislativ piznaly odvoln proti negativnmu rozhodnut odkladn inek. Vjimky z automatickho odkladnho inku mohou platit pouze v ppad dost jasn zneuvajcch azylov systm nebo zjevn neopodstatnnch, pestoe i v tchto ppadech by mlo bt umonno podat dost o povolen zstat49. Tento nvrh tedy vychz ze zvru, e vechna odvoln proti negativnmu rozhodnut, a u v zkrcenm zen nebo v rmci standardnho zen, by mla mt odkladn inek a do doby vydn konenho rozhodnut, jeliko dsledky monho chybnho oznaen dosti za zjevn neopodstatnnou i za neppustnou mohou bt pro adatele o mezinrodn ochranu fatln. Soudn pezkum je tak zcela neefektivn a ist formln, a i kdyby soud dal alobci odmtnutmu adateli o mezinrodn ochranu za pravdu a oznail jeho alobu za dvodnou, nebude mt takov rozhodnut vliv na ochranu prv cizince ani v zsad dn dopad do jeho ivota, nebo realizaci jeho nvratu zpt do esk republiky si lze pedstavit jen velmi obtn.
32

Vylouenm odkladnho inku alob je cizincm odprna faktick realizace prva inn se domhat efektivnho soudnho pezkumu a zkonem je vrazn omezovna ji tak problematick existence mechanismu nezvisl kontroly innosti orgn sttn sprvy ve vcech mezinrodn ochrany. Absence odkladnho inku aloby se zde jev jako zkladn nedostatek, kter neumouje soudu zhostit se sv povinnosti tradinho strce zkladnch prv lovka. Jako takov se pak nutn dostv do konfliktu s l. 4 stavy, l. 36 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod50 a l. 13 Evropsk mluvy. Nen bez dleitosti, e ve vztahu k posledn jmenovanmu ustanoven ESLP v minulosti dovodil, e innost opravnch prostedk garantovanch l. 13 pedpokld, e mohou zabrnit vkonu opaten, kter jsou v rozporu s mluvou a jejich ppadn inky jsou nezvratn. Z tohoto dvodu l. 13 zakazuje, aby obdobn opaten byla provedena dve, ne je nrodnmi orgny ukonen pezkum jejich kompatibility s mluvou.51 Jinmi slovy pokud adatel o mezinrodn ochranu v alob namt, e v prvn zemi azylu mu hroz patn zachzen, je povinnost sttu piznat tomuto opravnmu prostedku odkladn inek. Tomu odpovd i nedvn rozhodnut ESLP z 26. 4. 2007, kde Soud shledal poruen l. 13 Franci, kdy dospl k zvru, e jestlie stovatel neml (v pijmacm stedisku na letiti) pstup k opravnmu prostedku zaruujcmu odkladn inek, nedisponoval tak ani innm opravnm prostedkem, jm by se mohl domhat svch prv danch l. 3 mluvy, jejich poruen v odvoln namtal52.

a) sporn bod Omezen svobody pohybu po zastaven zen z dvodu neppustnosti

K ustanoven 46 odst. 3 a 5 b) souasn prvn prava (3) Cizinec, jemu bylo zen o udlen mezinrodn ochrany zastaveno z dvodu neppustnosti jeho dosti o udlen mezinrodn ochrany podle 10a psm. b), nesm opustit pijmac nebo pobytov stedisko a do doby, ne bude dopraven do lenskho sttu Evropsk unie pslunho k posuzovn dosti o udlen mezinrodn ochrany, s vjimkou oputn za elem vycestovn z zem.

(4) Za oputn pijmacho stediska podle odstavce 1 se nepovauje oputn za elem poskytnut neodkladn zdravotn pe nebo proveden lkaskho vyeten, je nelze v pijmacm stedisku provst, zamenho na zjitn, zda adatel o udlen mezinrodn ochrany netrp chorobou ohroujc jeho ivot i zdrav nebo ivot i zdrav jinch osob. (5) Za oputn azylovho zazen podle odstavce 2 nebo 3 se nepovauje oputn za elem asti adatele o udlen mezinrodn ochrany nebo cizince na nazenm jednn ped orgnem veejn moci, poskytnut neodkladn zdravotn pe nebo proveden lkaskho vyeten zamenho na zjitn, zda adatel o udlen mezinrodn ochrany nebo cizinec netrp chorobou ohroujc jeho ivot i zdrav nebo ivot i zdrav jinch osob v ppad, e je nelze v pijmacm stedisku provst. V ppadech oputn azylovho zazen podle vty prvn zabezpe doprovod adateli o udlen mezinrodn ochrany nebo cizinci na dost ministerstva policie.
c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely. d) nvrh Podstatou nvrhu je, aby zkon o azylu nenaizoval obligatorn zajitn osoby, u n bylo rozhodnuto o pesunu do jin ho sttu EU, kter je odpovdn za posouzen dosti o mezinrodn ochranu. Nevldn organizace navrhuj ustanoven, kter upravuje toto omezovn osobn svobody zruit, poppad pepracovat. e) argumentace Nazen Rady . 343/2003, kterm se stanovuj kritria a mechanismy pro uren lenskho sttu odpovdnho za posouzen dosti o azyl podan sttnm pslunkem tet zem v jednom z lenskch stt upravuje tzv. dublinsk zen, jeho podstatou je, aby dost o azyl (mezinrodn ochranu) byla meritorn projednvna pouze v jednom sttu EU.

33

Pokud - v souladu s tmto nazenm - esk republika rozhodne, e za toto meritorn projednn konkrtn dosti o mezinrodn ochranu je odpovdn jin stt EU, zen o udlen mezinrodn ochrany zastav z dvodu tzv. neppustnosti dosti. Akoliv existuje ada vhrad i k samotnmu nazen, jeliko se lze oprvnn domnvat, e stty se nemohou zbavovat svch zvazk z mezinrodnch smluv pesouvnm odpovdnosti na jin stty, esk republika jde ve snaze co nejvce ztit situaci adatelm o azyl jet dle, ne je po n Evropskou uni poadovno. esk republika toti zavedla jednoznan diskriminan opaten, kterm dochz k omezovn osobn svobody ve zejmm rozporu s l. 5 Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod, kter chrn prvo na osobn svobodu. Tm adatelm, u nich bylo rozhodnuto, e jejich dost posoud jin stt EU, zkon o azylu zakazuje opustit pobytov i pijmac stedisko ministerstva vnitra, a to a do okamiku realizace pesunu do tohoto jinho sttu, tedy na pomrn dlouhou dobu, protoe ve zmiovan nazen stanov pro realizaci pesunu obecnou lhtu 6 msc. Citovan nazen, na kter se pedkladatel zkona odvolval v okamiku, kdy kritizovanou pravu navrhoval do zkona o azylu, vak nijak nezakotvuje povinnost sttu omezit, poppad znemonit pohyb adatel, u kterch bylo rozhodnuto o pesunu. V tomto kontextu je nepochybn, e toto zkonn opaten je zbyten restriktivn. Znamen de facto omezen osobn svobody jako jaksi trest za podn dosti o azyl, resp. o mezinrodn ochranu v jin zemi, ne kter je podle zmnnho nazen pslun, co je neppustn, nehled na skutenost, e zkon by ml stanovit maximln monou dlku omezen svobody pohybu a pobytu a zkonnost takovho omezen by mla bt pezkoumateln soudem a nikoliv pipustit plon stanoven omezen osobn svobody pro vechny tzv. dublinsk ppady, jeho jedinm elem je zjednoduen prce sprvnmu orgnu. Samotn nastaven pravidel tzv. dublinskho systmu je velice nepzniv pro konkrtn adatele o mezinrodn ochranu a v kombinaci s dalmi faktory zpsobuje, e podstata samotnho institutu azylu, tedy poskytovn ochrany pronsledovanm osobm, se stv zcela opomjenm a druhoadm faktorem. V tto souvislosti je vak jednoznan nepijateln dal zbyten zhorovn prv cizinc, kter jde nad rmec nutnch krok vychzejcch z evropsk legislativy. V tomto kontextu je tedy nezbytn upozornit na obsah mezinrodn ochrany, kter spov mezi jinmi i v zajitn zkladnch standard respektujcch pln lidskou dstojnost pedevm nediskriminace, ochrany ped svvolnm zatknm a branm do vazby, vzdlvn dt ve kolnm vku, respektovn rodinnho ivota a jednoty rodiny53. Jeliko zde dochz k vraznmu omezovn svobody pohybu i svobody pobytu cizinc, mla by bt nezbytnost takovho kroku hodnocena individuln v jednotlivch ppadech, nikoliv pauln zavedena pro vechny, jim bylo zen o udlen mezinrodn ochrany zastaveno pouze proto, e nepodali o ochranu v prvnm lenskm stt EU. Nevldn organizace drazn pipomnaj, e se nejedn o pachatele trestnch in, ale o cizince, kte v obav ped pronsledovnm hledaj ochranu v esk republice. Takov postup je jednoznan v rozporu s l. 14 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, kter stanov, e svoboda pohybu a pobytu je zaruena. Akoliv me bt vkon tohoto prva limitovn v ppad, e je to nevyhnuteln, a to pro bezpenost sttu, udren podku, ochranu zdrav atd., (viz l. 14 odst. 3 Listiny), je nepochybn, e prv citovan nevyhnutelnost zde nen naplnna, nehled na to, e je zde patrn absence efektivnho a rychlho soudnho pezkum zbaven osobn svobody v souladu s poadavky l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod54. Ze samotn skutenosti, e adatel uinil prohlen o mezinrodn ochran na zem esk republiky a nikoliv v jinm stt Evropsk unie nelze vyvozovat dn negativn dsledky, nehled na to, e mluva o prvnm postaven uprchlk jakoto stejn mezinrodnprvn dokument v oblasti uprchlictv takov postup rozhodn nepoaduje a ani neupravuje. Omezenm svobody pohybu dochz ke kriminalizaci adatel o udlen mezinrodn ochrany, a to bez vnho dvodu. Dle je evidentn, e ve zmnn ustanoven 46 mj. nereflektuje poteby a zjmy nezletilch adatel o mezinrodn ochranu, a to zejmna jejich pstup ke vzdln, tedy monost pravideln a povinn koln dochzky. Jeliko Nazen Rady . 343/2003 stanov v l. 19 pro realizaci pesunu obecnou lhtu esti msc, je zcela legitimn poadovat zakotven takovho ustanoven, kter by nezletilm adatelm o mezinrodn ochranu bhem tto dlouh lhty umoovalo vykonvat koln dochzku.

34

III. Pipomnky k sti V., zmna zkona o zamstnanosti a) sporn bod Absence ustanoven tkajcho se doplkov ochrany
b) souasn prvn prava Souasn prvn prava (zkon o azylu, zkon o zamstnanosti, zkon o sttn sociln podpoe) se vyznauje legislativnm nedostatkem v ppad osob s udlenou doplkovou ochranou. c) novela Tento nvrh smuje nad rmec pedloen novely. d) nvrh Podstatou nvrhu je zajistit osobm povajcm doplkov ochrany poskytovn odpovdajc sociln podpory ze strany sttu. e) argumentace Doplkov ochrana pedstavuje slab institut a ni formu ochrany ne azyl. Dvodem jejho udlen je zjitn, e cizinci hroz reln nebezpe vn jmy v ppad nvratu do zem svho obanstv (je-li bez obanstv, pak do zem poslednho trvalho pobytu). Kvli legislativnmu nedostatku (absenci odpovdajcch ustanoven v souvisejcch zkonech) narazily osoby s udlenou doplkovou ochranou na tko eiteln problmy. Pednm rozhodnut o udlen doplkov ochrany ztrcej tito cizinci oprvnn pobvat v azylovch zazench a ocitaj se tak ve velmi komplikovan situaci, kdy v jednom okamiku ztrc nrok na veker sociln jistoty, jsou bez prostedk, ubytovn, zamstnn a bez pstupu k dvkm sttn sociln podpory. Mezi nezbytn kroky, kter cizinec mus vykonat po udlen doplkov ochrany, pat povinnost zaregistrovat se jako uchaze o zamstnn na adu prce. V praxi se vak tito cizinci setkvaj s tm, e kdy se na ad prce dostav, jejich registrace je odmtnuta, nebo podle zkona o zamstnanosti nemaj osoby povajc doplkov ochrany potebn statut trvalho pobytu a nejsou vyjmuty z povinnosti zskat nejprve povolen k vkonu zamstnn. S povinnou registrac na adu prce pak neoddliteln souvisej i dal povinnosti, jejich splnn cizincem je vzno na splnn povinnosti prvotn. Osoba povajc doplkovou ochranu m povinnost se zaregistrovat na zdravotn pojiovn, a to do 8 dn ode dne udlen doplkov ochrany; pro tyto ely se podle zkona o azylu povauje za osobu s trvalm pobytem, nicmn bez pedloen registrace na adu prce od n pojiovna logicky vymh hradu tohoto pojitn, ani by cizinec ml jakkoliv pjem. Stejn tak maj tyto osoby problmy i s pobrnm dvek (pomoc v hmotn nouzi), kter jim nebudou piznny bez potebnho potvrzen o registraci na adu prce. Je tedy zjevn zapoteb novelizovat zkony v tom smyslu, aby byla osobm povajcm doplkov ochrany poskytovna dostaten sociln podpora. Jako jedno z monch een se jev rozen taxativn vyjmenovanch osob v zkon o zamstnanosti, u nich se nevyaduje povolen k zamstnn cizince (viz 98), o osoby povajc doplkov ochrany a sta noven fikce trvalho pobytu pro tyto osoby v zkon o sttn sociln podpoe. V tomto kontextu lze odkzat i na pipomnky adu Vysokho komisae OSN pro uprchlky, kter vyjdil ltost, e sociln pomoc pro osoby na subsidirn ochran me bt omezena pouze na nejzkladnj podporu a zdraznil dleitost zajitn poskytovn odpovdajc sociln podpory v souvislosti s monm omezen pstupu osob s touto formou ochrany na pracovn trh55.

a) sporn bod Pstup adatel o mezinrodn ochranu na trh prce

k ustanoven 97 a 99

35

b) souasn prvn prava: Souasn prvn prava neumouje, aby adatel o mezinrodn ochranu mohli v esk republice pracovat dve ne po 1 roce trvn procedury ve vci udlen mezinrodn ochrany. Vzhledem k ne uvedenm skutenostem se tato lhta jev jako zbyten restriktivn a neeln.

99 Povolen k zamstnn nelze vydat cizinci, kter a) v esk republice podal o udlen mezinrodn ochrany, a to po dobu 12 msc ode dne podn dosti o udlen mezinrodn ochrany, nebo b) nespluje nkterou z podmnek stanovench tmto zkonem pro vydn povolen k zamstnn.
c) nvrh Podstatou nvrhu je zkrcen lhty, po kterou je adatelm o udlen mezinrodn ochrany zakzno vstoupit na trh prce v R. V ustanoven 97 by se tak mla nahradit v navrenm psm. f) slova 12 msc slovy 3 msc, tot pak i v ustanoven 99 psm. a). d) argumentace Akoliv by esk republika mohla ze zamstnvn tto kategorie cizinc profitovat, jejich potencil zstv i kvli ve uveden omezujc lht v praxi nevyuit. ada adatel o udlen mezinrodn ochrany disponuje odbornmi znalostmi a dovednostmi. Nynj nastaven pravidel pstupu adatel o mezinrodn ochranu na trh prce nahrv neleglnmu zamstnvn tto specifick skupiny osob se vemi negativnmi dsledky, kter z toho vyplvaj (tj. nulov pnos pro sttn pokladnu, rozmhn tzv. klientskho systmu, diskriminace adatele v pracovnprvnch vztazch, nehled na zaten sttnho rozpotu nkladnm azylovm systmem). Proto lze tvrdit, e by doucm krokem bylo zkrcen lhty, bhem n ve zmnn cizinci nemaj pstup na trh prce, ze souasnch 12 na 3 msce. Zkonn pravidla pro zamstnvn adatel o mezinrodn ochranu (pozn. dve zkonem oznaovanch za uprchlky, pozdji za adatele o azyl) se v prbhu minulch let vrazn mnila. V souasn dob je zamstnvn tchto osob upraveno zkonem . 435/2004 Sb., o zamstnanosti. Ve smyslu uvedenho zkona mohou v R pracovat, piem jejich postaven je v tomto smru zdnliv vhodnj, n je tomu u jinch kategori cizinc. Zamstnavatel, kter hodl zamstnat adatele o udlen mezinrodn ochrany, toti nepotebuje povolen k zskvn zamstnanc ze zahrani ( 86 odst. 1 psm. a) a 97 psm. g) zkona o zamstnanosti). adatel o udlen mezinrodn ochrany mohou pracovat pouze na zklad povolen k zamstnn, ovem pi jeho vydvn se nepihl k situaci na trhu prce ( 92 a 97 psm.g) zkona o zamstnanosti). Pracovn pozice, je m bt obsazena adatelem o azyl, pak tedy nemus bt pednostn nabdnuta uchazem a zjemcm o zamstnn evidovanm u adu prce a proces vydvn povolen k zamstnn je tak prunj a rychlej. Stle vak zstv zachovno nejzvanj omezen, a sice to, e adatel o udlen mezinrodn ochrany mohou v esk republice pracovat, resp. jim me bt vydno povolen k zamstnn, a po 12 mscch trvn zen ( 99 psm. a) zkona o zamstnanosti). Domnvme se, e tato omezujc lhta je zbyten restriktivn a neeln. Nevldn organizace si pln uvdomuj, e pli liberln nastaven podmnek zamstnvn adatel v prbhu zen o mezinrodn ochran by mohlo, za uritch okolnost, pinet riziko zven potu dost o mezinrodn ochranu a zneuvn tohoto institutu. Toto riziko je vak pouze teoretick, jeliko v souasn dob jsou v souladu se zkonnmi pravami pedmtn legislativy ve zrychlenm zen velmi zhy odlieny a zamtnuty dosti tch osob, kter nemaj dvody pro udlen ochrany. Navc nelze opomenout, e cel ada adatel me bt na zklad zkona omezena na svobod, a tm je jejich pstup na trh prce vylouen. Jinmi slovy, nevldnmi organizacemi navrhovan zmna legislativy v dnm ppad nepovzbuzuje ke zneuvn procedury ve vci udlen mezinrodn ochrany. Vzhledem k akceleraci zen o tzv. zjevn nedvodnch dostech a tak s ohledem na stvajc i touto novelou navren omezen osobn svobody vtiny adatel o mezinrodn ochranu v pijmacch stediscch, a to a do doby vycestovn z zem (s nm mimo jin nevldn organizace hrub nesouhlas), je tm vyloueno, aby osoby, kter by chtly v tomto smru proceduru zneut, na vhody plynouc z monosti leglnho zamstnvn vbec doshly.

36

V neposledn ad je teba zmnit, e poty adatel kadoron klesaj, kupkladu v roce 2006 u ns podalo o udlen mezinrodn ochrany pouhch 3016 osob. Jak je tedy patrn, jedn se o zeteln nepoetnou skupinu osob ve vztahu k ostatnmu obyvatelstvu esk republiky, zcela evidentn bez ambic a pedevm potencilu ohrozit legln trh prce v R. Pokud se tedy vezmou v vahu vechny dosavadn legislativn zmny, kter vraznm zpsobem omezily, omezuj a budou omezovat poet i pobyt adatel o udlen mezinrodn ochrany na naem zem, je zde nyn oteven prostor pro vrazn zkr cen omezujc lhty pro pstup tchto osob na trh prce. Jako optimln se v tto souvislosti jev omezujc lhta v dlce trvn t msc, kter je tak zcela postaujc na vylouen neoprvnnch adatel a zrove koresponduje s maximln lhtou, po kterou lze pobrat finann pspvek. Je zejm, e jak pro adatele o udlen mezinrodn ochrany, tak i pro celou na spolenost je vhodnj nastavit podmnky zamstnvn tto kategorie osob v zsad liberlnm zpsobem, brt vce v vahu ekonomick i humanitrn aspekt cel zleitosti a zakotvit v zkon takov kompromis, kter by mohl alespo sten pispt k tomu, aby pobyt tchto osob na naem zem byl pro n samotn dstojn. Dlouhodob pasivn ekn na udlen i neudlen mezinrodn ochrany toti prokazateln zpsobuje, v kombinaci s dalmi faktory, u vtiny tchto osob ztrtu motivace, znalost a dovednost (dekvalifikaci) a mnohdy i psychick problmy. adatel v prbhu zen o mezinrodn ochran mn i sv sociln nvyky a stvaj se zvislmi na pomoci jinch subjekt. V tomto ppad nen rozhodujc, zda legln zamstnan adatel o udlen mezinrodn ochrany pozdji na tuto ochranu skuten doshne. Zsk-li adatel azyl i doplkovou ochranu, pak je pedchoz legln zamstnn dobrou vchoz pozic pro spnou integraci. Pokud adatel azyl ani doplkovou ochranu nezskal a je nucen odcestovat do zem pvodu, neodjd se zmnnmi socilnmi nvyky, ztrtou kvalifikace a schopnosti obstt na domcm trhu prce. Je absurdn, e stvajc systm nut adatele o mezinrodn ochranu k zvislosti na materiln pomoci hostitelskho sttu, a to i v ppad, kdy jsou adatel pipraveni nst odpovdnost za materiln zajitn svch poteb sami. Zkon o azylu sice teoreticky umouje, aby adatel pobvali v soukrom, tj. mimo pobytov zazen ministerstva vnitra, nicmn v praxi je tato monost zvanm zpsobem omezena. Pobv-li toti takov cizinec v soukrom, me erpat tzv. finann pspvek do ve ivotnho minima, avak pouze v celkov dob nepesahujc 3 msce (viz 43 cit. zkona). Pstup e na trh prce je mu vak umonn a po uplynut 12 msc ode dne zahjen zen. Je tedy zejm, e po dobu zbvajcch 9 msc nen mon, aby si adatel o mezinrodn ochranu pobvajc v soukrom zajioval obivu legln. Je tak tlaen do sfry neleglnho zamstnvn, poppad k pobytu v pobytovm zazen ministerstva vnitra. Tato druh varianta je pro R nepomrn finann nkladnj, ve srovnn s pobytem adatele v soukrom. Je teba pro srovnn uvst, e nklady na pobyt jednoho adatele v pobytovm zazen ministerstva vnitra in za msc celkem minimln 7 740 K (strava 112 K na osobu a den, ubytovn 130 K za osobu a den, 16 K na osobu a den kapesnho - viz vyhlka Ministerstva vnitra . 376/2005 Sb.). ivotn minimum pro jednotlivce pak in 3126 K msn (viz zkon . 110/2006 Sb., o ivotnm a existennm minimu), co je stka vrazn ni ne jsou ve uveden nklady Ministerstva vnitra na poskytovn slueb adatelm o azyl v pobytovch stediscch. Pokud by adatel o udlen mezinrodn ochrany mli pstup na trh prce dve, dolo by k vraznmu snen nklad na hradu jejich pobytu v pobytovch stediscch a souasn ke zven pjm sttu v podob dan, pspvk na sociln zabezpeen, sttn politiku zamstnanosti i na veejn zdravotn pojitn. Ze zkuenost nevldnch organizac vyplv, e to jsou pedevm vnj podmnky na trhu prce a systm regulujc zamstnvn adatel o mezinrodn ochranu, kter je vytlauj do sfry ed ekonomiky a ztuj jim tak monost nalezen leglnho zamstnn. Kvli tmto barirm jsou tak tyto osoby vtinou ochotny pijmout i mlo ohodnocenou prci na ni rovni ne je jejich kvalifikace, a to zpravidla ve sfe neleglnho trhu prce. Zkuenosti ukazuj, e pokud si na potku najdou vazby na nelegln zamstnvn, zpravidla u nj pak ji zstvaj. Pi vahch o zkrcen doby, po kterou je adatelm o udlen mezinrodn ochrany znemonn vstup na trh prce, lze vychzet t z toho, e v pracovnprvnch vztazch je zakzna jakkoliv diskriminace, a ji pm i nepm. Pokud je
37

v dsledku njakho ustanoven, teba i zdnliv neutrlnho, osoba diskriminovna a v porovnn s jinmi osobami znevhodnna, jedn se jednoznan o nepmou diskriminaci, ledae je takov ustanoven objektivn zdvodnno legitimnm clem a prostedky k dosaen tohoto cle jsou pimen a nezbytn. Ustanoven, kter znemouje adatelm o mezinrodn ochranu pstup na trh prce, zeteln napluje definici nepm diskriminace, s tm, e s ohledem na ve uveden skutenosti je obtn najt pro takov opaten legitimn cl. Prvn prava navrhovan nevldnmi organizacemi je v souladu se Smrnic Rady 2003/9/EC, stanovujc minimln poadavky pro pijmn adatel o azyl, a zrove jde o model, kter lze nalzt i v jinch sttech EU (nap. Finsko, vdsko, Kypr). e) argumenty ministerstva vnitra vyjden v podkladovm materilu Ministerstvo vnitra uvd, e zen ve vci udlen mezinrodn ochrany by rozhodn nemlo slouit jako nstroj legaliza ce pobytu cizince za elem zamstnn. P o d l e n z o r u m i n i s t e r s t v a e s k r e p u b l i k a j i j e d n o u z a i l a d s l e d k y l i b e r a l i z o v a n h o v s t u p u a d a t e l o mezinrodn ochranu na trh prce, kdy tito zaali masov zneuvat zen ve vci mezinrodn ochrany. Dle ministerstvo namt, e riziko zneuvn procedury by nebylo pouze teoretick, jeliko by dolo k peten zen o udlen mezinrodn ochrany, nebo ti cizinci, kterm skonila platnost povolen k pobytu za elem zamstnn, by vstu povali za elem legalizace pobytu do zen o mezinrodn ochran a pokraovali by dle ve vdlen innosti. Podle vyjden ministerstva vnitra je tato praxe typick i v souasnosti. Ministerstvo vnitra se zrove ohradilo proti tvrzen nevldnch organizac, e vzhledem k akceleraci zen o tzv. zjevn nedvodnch dostech a tak s ohledem na stvajc i touto novelou navren omezen osobn svobody vtiny adatel o mezinrodn ochranu v pijmacch stediscch, a to a do doby vycestovn z zem, je tm vyloueno, aby osoby, kter by chtly v tomto smru proceduru zneut, na vhody plynouc z monosti leglnho zamstnvn vbec doshly. Ministerstvo vnitra v tto souvislosti ve svm materilu uvedlo, e takov konstatace je naprosto zavdjc a poloviat (zmrn hovo toliko o pijmacch stediscch a pomj nap. pobytov stediska, kde pobytov reim je naprosto voln) a navc uveden vrok je v kontradikci s celm jejich podntem, kde si NNO nap. stuj na situaci adatel o mezinrodn ochranu pobvajcch v soukrom (psychick problmy, ztrta motivace, zmnn sociln nvyky apod.) a nemajcch zejmna pstup na trh prce. Pokud cel ada osob je omezena na svobod, pak logicky nen nutn dlat zmnu zkona o zamstnanosti a tud liberalizovat jejich pstup na trh prce.. f) reakce na argumenty ministerstva vnitra Pravdou je, e pokud bude kritizovan novela (snmovn tisk . 191) pijata ve stvajcm znn a velk vtina z dnes u tak malho a stle klesajcho potu adatel o mezinrodn ochranu bude omezena na svobod po celou dobu zen, tj. a do vycestovn z zem (viz navrhovan kontroverzn ustanoven 46a a 73 zkona), ppadn zkrcen lhty pro monost leglnho vstupu na trh prce se bude tkat velice omezenho potu adatel. Tm spe vak nen dvod omezovat zbyten ty, kte projdou restriktivnm a takka nepropustnm stem pijmacch stedisek, dostanou se do pobytovch zazen a teoreticky by i mohli pobvat v soukrom. V tto souvislosti je vak uvdn tvrzen ministerstva vnitra, citovan v pedchozm odstavci, a sice e pokud cel ada osob je omezena na svobod, pak logicky nen nutn dlat zmnu zkona o zamstnanosti a tud liberalizovat jejich pstup na trh prce, zcela nepijateln a absurdn a novelou nastaven kritizovan trend kriminalizace adatel o mezinrodn ochranu dovd do dsledk. Jinmi slovy, ministerstvo vnitra ani nepipout, e by na naem zem mohla existovat jakkoliv poetn omezen skupina osob, tvoen z jednotlivc, kte sice nepili do esk republiky s myslem vdlen innosti, ale s obavami z pronsledovn, avak kte by rdi vyuili relativn dlouh as zde strven k njak smyslupln innosti, kter by jim jednak umonila lep podmnky ivota, ale zrove i odlehila sttu jakoto hostitelsk zemi adatel o mezinrodn ochranu.

38

Ministerstvo vnitra zcela opomenulo skutenost, e zkrcen doby pstupu na trh prce prospje vem adatelm, a tedy i tm, kte v zen neuspj a n a k o n e c o c h r a n u v e f o r m a z y l u i d o p l k o v o c h r a n y n e z s k a j . T a k o v c h o s o b j e v t i n a . J a k je vak shrnuto v podntu nevldnch organizac, nen rozhodujc, zda legln zamstnan adatel o udlen mezinrodn ochrany pozdji na tuto ochranu skuten doshne. Zsk-li adatel azyl i doplkovou ochranu, pak je pedchoz legln zamstnvn dobrou vchoz pozic pro spnou integraci. Pokud adatel azyl ani doplkovou ochranu nezskal a je nucen odcestovat do zem pvodu, neodjd se zmnnmi socilnmi nvyky, ztrtou kvalifikace a schopnosti obstt na domcm trhu prce. Dlouhodob pasivn ekn na udlen i neudlen mezinrodn ochrany, a zde je pedevm zeteln myleno pasivn ekn v pijmacch i pobytovch stediscch (co vyplv i s odkazem na jejich zvislost na pomoci jinch subjekt), toti prokazateln zpsobuje, v kombinaci s dalmi faktory, u vtiny tchto osob ztrtu motivace, znalost a dovednost (dekvalifikaci), a mnohdy i psychick problmy. Smyslem nvrhu tud nen obejt jin zkony a legalizovat pobyt cizincm, avak umonit tm cizincm, kte o ochranu daj, dstojn a naplujc podmnky bhem doby, po n ekaj, a orgny sttu vyd jejich dost o ochranu. Je samozejm logick, e elem pobytu tchto osob nen vdlen innost, ale zen o mezinrodn ochran. To vak neznamen, e by dobu zen nemohli smyslupln vyut, zskat nov vdomosti a pracovn zkuenosti a v neposledn ad snit finann nkladnost svho pobytu pro hostitelsk stt a dokonce tento stt obohatit. Existence zamstnn a zskan finann prostedky mohou vznamnou mrou pispt k reintegraci nespnho adatele do zem pvodu, kam se me vrtit bez obav z nespchu. a Krom toho je zde tak nepopirateln faktor ekonomick vhodnosti, kter ministerstvo vnitra ve sv reakci takka opomenulo, a sice pomr nklad vynaloench na pobyt adatele v zazench ministerstva vnitra ve vztahu k nkladm na pobyt v soukrom. stka 7 740 K na msc/osobu v zazen je v porovnn s maximln stkou 3126 K, vynaloenou na osobu v sou krom (a to jet pouze v ppad, e by nemla zamstnn a pobrala finann pspvek do ve ivotnho minima) vce ne dvojnsobn. Pokud by adatel pracoval, a tud mu nebyl vyplcen dn finann pspvek, byl by rozdl ve sttem vyna loench financch na osobu adatele zcela zeteln: 7740 K versus 0 K K tomu je zapoteb pipost stky, ktermi pispv kad legln zamstnan osoba pspvek na sociln pojitn, sttn politiku zamstnanosti, pspvek na zdravotn pojitn, dan. Vtina z takto zskanch financ je pro stt v dlouhodobm horizontu skuten vnosn akoliv cizinci musej ve uveden stky povinn hradit, nelze do budoucna pedpokldat jejich erpn (adatel o mezinrodn ochranu neme bt zaazen do evidence adu prce a pobrat podporu v nezamstnanosti, nebude poivatelem dchodu atd.) Optimln nastaven formy hmotnho a socilnho zabezpeen adatel o mezinrodn ochranu je problematick a vdy zde hraj roli obavy ze zaveden takov pravy, kter by psobila jako motivan faktor pro podn elovch dost o mezinrodn ochranu. Je vak nezbytn uvst na pravou mru tendenn vklad, kter bez dalho vysvtlen dv nrst adatel o azyl v roce 2001 do souvislosti s liberalizac pstupu tto skupiny osob na pracovn trh. J e o b e c n z n m o , e n e z p o c h y b n i t e l n n r s t a d a t e l o azyl v r o c e 2 0 0 1 n e l z e p i t a t p o u z e o d s t r a n n p e k e k v pstupu na trh prce. Takov vklad je ze strany ministerstva vnitra ryze elov a zcela vytren z celkovho kontextu tehdejch udlost a ady pinnch souvislost, a jako takov rozhodn neodpovd skutenosti. Pravdou je, e ada cizinc, kte v roce 2001 vstoupili do azylovho zen, tak uinila z ist ekonomickch dvod, nicmn onen vrazn nrst potu adatel o azyl byl dsledkem kombinace nkolika faktor.

39

D v o d y n r s t u a d a t e l o azyl v r o c e 2 0 0 1 b y l y t o t i z a p i n n p e d e v m n s l e d u j c m i s k u t e n o s t m i : 1) pijetm kontroverznho restriktivnho zkona o pobytu cizinc a z toho vyplvajc nevyvenosti prvnch pedpis , k o n k r t n z k o n a o p o b y t u c i z i n c a z k o n a o azylu 2) nezvisle na tom skonenm platnosti dohod o bezvzovm styku se zemmi, jejich pslunci tvo vznamnou skupinu adatel o mezinrodn ochranu 3) nrstem potu adatel celkov v Evrop vbec (v roce 2001 poty stoupaly, nsledujc roky a do souasnosti je patrn vrazn sniovn) ad 1)

CIZINCI V R P O D L E K A T E G O R I E P O B Y T U
(stav k 31.12. 2003) Cizinci v R p o d l e k a t e g o r i e p o b y t u Pramen: Zprva Ministerstva vnitra R o migraci v roce 1999 a 2003 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 104 343 159 207 199 152 210 311 220 187 228 862 200 951 71 230 120 060 152 767 153 516 155 836 162 108 134 060 32 468 38 557 45 837 56 281 63 919 66 754 66 891 645 590 548 514 432

Celkem dlouhodob pobyty trval pobyty bez sttnho obanstv

2001 210 794 140 978 69 816

2002 231 608 156 369 75 239

2003 240 421 159 577 80 844

Jak k tomu uvd esk statistick ad, v esk republice v devadestch letech poet cizinc postupn vzrstal. Na konci roku 1999 doshl tm 230 tisc dlouhodob a trvale pobvajcch cizinc. V rozporu s dosavadnm kadoronm postupnm n r s t e m v a k p i e l v roce 2000 zlom a b y t e k c i z i n c . T e n t o b y t e k s e v e o b e c n p i t z m n m l e g i s l a t i v y , a to konkrt n pijet zkona . 326/1999 Sb., zkona o pobytu cizinc v pvodn podob. Jak dle uvd S, citovan zkon podstatn zpsnil vstupn a pobytov reim vtiny cizinc v R, take ne byla nkter ustanoven tohoto zkona zmrnna novelou platnou od 1. ervence 2001, dolo k vraznmu bytku cizinc v R. Jednalo se dov o necelch ticet tisc cizinc, konkrtn o 28.048 osob. Ve skutenosti lo vak pouze o bytek cizinc ve statistikch, mapujcch zkon o pobytu cizinc. Velk vtina z nich se toti poslze petransformovala v adatele o azyl, jeliko k tomu byli v podstat dohnni57. Pinou nrstu potu adatel o azyl v roce 2001 tak nebyla liberalizace pracovnho trhu, ale spe vznik nhl disproporce mezi cizineckm a azy lovm reimem - na jedn stran vrazn zpsnn pobytovho reimu pro cizince a na druh stran relativn liberln pod m n k y a d a t e l o azyl.

( z d r o j : M V R , Z p r v a o migraci)

40

ad 2) Zsadnm faktorem bylo i to, e zaalo bt od 28. ervna 2000 od oban Ukrajiny, od 29. kvtna 2000 od oban Rusk federace a Bloruska a nsledn od 22. jna 2000 od oban Kazachstnu, Kyrgyzstnu, Turkmenistnu a Moldvie pi vstupu na zem esk republiky vyadovno vzum z dvodu skonen platnosti pslunch dohod o bezvzovm styku. To zpsobilo, e velk st oban tchto zem, kte dve pobvali na naem zem bez vza (a zpravidla pracovali v ed ekonomice), vyuila jedin mon varianty, jak zstat legln v R, toti nsledn podala o azyl. ad 3) Srovnn pot adatel o azyl v evropskch zemch v roce 2000 a 2001 Zem 2000 2001 Belgie 42691 24549 Francie 38747 47291 Nmecko 78564 88287 Maarsko 7801 9554 Itlie 15564 9620 Nizozem 43895 32579 Norsko 10842 14782 Rakousko 18284 30135 Slovensko 1556 8151 panlsko 7926 9489 vdsko 16303 23515 vcarsko 17611 20633 Velk Britnie 98900 92000 Evropa celkem 461474 477824 Z tto tabulky je zejm, e nrst potu adatel o azyl byl v evropskch zemch v roce 2001 oproti roku 2000 spe pravidlem ne vjimkou - nap. v Rakousku dolo k vraznmu nrstu potu adatel o azyl (v roce 2000 - 18 284, v roce 2001 30 135). S ohledem na ti ve uveden hlavn faktory se tedy nelze ztotonit se zvrem MV R, e nrst potu adatel o azyl v R v roce 2001 je dsledkem liberalizace pracovnho trhu, nehled na to, e dnen situace je nesrovnateln odlin. Je zapoteb si oteven piznat, e adatel o mezinrodn ochranu u ns ubv nikoliv proto, e by nemli pstup na trh prce, ale protoe stt pijm veker mon opaten, aby se k nm adatel o mezinrodn ochranu vbec nedostali. Krom toho ani nevldn organizace ve svm podntu nenavrhuj odstrann vech barir stle by zstalo omezen pstupu na trh prce na dobu 3 msc, povinnost cizince mt povolen k zamstnn, pouze dvoumsn udlovan vzum atd. Podnt na zkrcen omezujc lhty pro pstup adatel o mezinrodn ochranu na trh prce si neklade za cl zcela odstranit nelegln zamstnvn adatel o mezinrodn ochranu, potamo pak cizinc na zem R obecn, jak je mu neprvem pitno v kritice ze strany ministerstva vnitra, s poukazem na nespnost tchto snah. Tento argument ministerstva vnitra nelze pijmout, jeliko takov ambice doposud nenaplnil ani dn nvrh ze strany sttu. Je nezbytn zdraznit, e komplexn legislativn nvrh na een neleglnho zamstnvn cizinc na zem R nen v souasn dob mon vypracovat. Ministerstvo vnitra pichz s jedinm receptem jak zabrnit neleglnmu zamstnvn tchto osob, kter spov v izolaci takka vech adatel o mezinrodn ochranu a jejich internaci do vyhrazench prostor, a to i za cenu vraznho poruen zkladnch lidskch prv, co se jev jako neppustn. Nvrh nevldnch organizac alespo - na rozdl od postoj ministerstva - pedkld konstruktivn een, kter by mohlo v s t k s t e n e l i m i n a c i n e l e g l n h o z a m s t n v n c i z i n c a p o u k a z u j e n a t o , e e x i s t u j i j i n , m n r e s t r i k t i v n c e s t y k npra v stvajc situace. Bylo by vak zavdjc klst na nj poadavky a kriteria pro komplexn odstrann problm neleglnho zamstnvn cizinc. Nelegln prce cizinc je fenomn, kter se zdaleka netk jen naeho sttu a samozejm pesahuje
41

i hranice Evropsk unie. Je zapoteb tak poznamenat, e sttu se neda vyeit ani problematiku neleglnho zamstnvn eskch oban v R, nato pak cizinc a z tohoto pohledu by ml snahy o een tto situace rozhodn podporovat. Akoliv ministerstvo vnitra oficiln argumentuje tm, e nechce propojit azylov zen a trh prce, skutenost je diametrln odlin, jeliko 1 ) z a s o u a s n h o n e p z n i v h o n a s t a v e n p r a v i d e l p r o a d a t e l e f a k t i c k y k propojen azylovho zen a trhu prce dochz - bohuel se ale jedn o nelegln trh prce (naproti tomu nvrh nevldnch organizac usiluje o propojen s leglnm trhem prce) 2) i sama smrnice umouje toto propojen, dokonce takov propojen po uplynut urit lhty od zahjen zen naizuje (viz ne). ad a) ad 1) Je veobecn znmo, e cizinci, a prv tak i adatel o mezinrodn ochranu, mnohdy pracuj nelegln, piem v tto souvislosti nen rozdlu mezi tmi, kte ochranu nezskaj a mezi budoucmi azylanty. Je to prv politika sttu, kter ped problmy, souvisejcmi s neleglnm zamstnvnm zavr oi, respektive he, svm restriktivnm pstupem tyto cizince ve vstupu do ed ekonomiky de facto podporuje .

V rmci projektu Konsorcia nevldnch organizac pracujcch s uprchlky v R s nzvem Pro maj zstat stranou komplexn poslen pracovnho potencilu adatel o azyl, podpoenho z Iniciativy spoleenstv Equal, probhlo od listopadu 2005 do srpna 2006 ternn dotaznkov eten, jeho clem bylo zmapovat zkuenosti adatel o ochranu a strpitel v R s leglnm a neleglnm zamstnvnm a identifikovat hlavn bariry jejich integrace na trhu prce. Na nkolika nsledujcch grafech lze jednodue piblit nkter zvry tohoto sociologickho eten: a) Ze vech respondent, kte se astnili vzkumu, jich 67 % nkdy v R pracovalo.

b) Budeme-li nadle pracovat se skupinou, kter se podailo nalzt zamstnn, pak zjistme, ada z nich zaala prci hledat brzy po zahjen zen, tj. zcela jednoznan se jednalo o prci nelegln, jeliko zkon jim zakazuje po dobu jednoho roku od zahjen zen pracovat.

42

c) Jak je patrn z nsledujcho grafu, s nelegln prac m zkuenost vce ne 80 procent tch adatel/strpitel, kte zde nalezli zamstnn .

d) Ti respondenti, kte uvedli, e maj njakou zkuenost s nelegln prac, zrove astji uvdj, e pokud by mli pleitost, pracovali by opt nelegln. Naopak respondenti, kte dnou zkuenost s nelegln prac nemaj, v drtiv vtin uvdj, e by nelegln pracovat nechtli.

Zvry eten skuten naznauj, e to jsou pedevm vnj podmnky na trhu prce a systm regulujc zamstnvn adatel o m e z i n r o d n o c h r a n u / s t r p i t e l , k t e r j e v y t l a u j d o s f r y e d e k o n o m i k y a z t u j j i m m o n o s t n a l e z e n l e g l n h o zamstnn, respektive alespo tak to vnmaj osloven. Kvli tmto barirm jsou tak tyto osoby vtinou ochotny pijmout i mlo ohodnocenou prci na ni rovni ne je jejich kvalifikace, a to i ve sfe neleglnho trhu prce. A pokud si na potku najdou vazby na nelegln zamstnvn, zpravidla u nj pak ji zstvaj58. Nvrh na zkrcen omezujc lhty pro pstup na trh prce tak pedchz nedoucm jevm spojenm se zapojenm adatele o mezinrodn ochranu do sfry ed ekonomiky a m tedy i preventivn funkci. ad 2) Smrnice Rady 2003/9/ES, stanovujc minimln poadavky pro pijmn adatel o azyl, ostatn jako i dal smrnice vslovn pipout, e lensk stty mohou zavst nebo si zachovat pznivj ustanoven v oblasti, kterou smrnice upravuje, jsou-li s n sluiteln. Tato smrnice stanovuje maximln lhtu, po jejm uplynut musej lensk stty EU umonit adatelm vstup na trh prce, jinmi slovy zakotvuje krajn een a nejni mon standard. Stty mohou pochopiteln zvolit i lhtu krat a stle budou se smrnic v souladu. Nic tedy nebrn tomu, aby esk republika pijala pravu vstcnj k adatelm o mezinrodn ochranu ve vztahu k trhu prce. Citovan smrnice hovo mj. o tom, e mus bt stanovena urit lhta, po kterou stt zamez adateli o azyl pstup na trh prce. Maximln monou dobu trvn tto lhty pak stanov na jeden rok, kdy tuto otzku ve svm lnku 11 specifikuje takto: Pokud nebylo rozhodnut (pozn. myleno ve vci azylu) pijato na rovni prvn instance do jednoho roku od pedloen dos 43

ti o azyl a z tohoto prodlen nelze vinit adatele, lensk stty rozhodnou o podmnkch, za nich bude adateli udlen pstup na trh prce.. Stvajc legislativa tud nen se smrnic v rozporu, nicmn co je nmi kritizovno je skutenost, e vyuv stanovenou maximln ppustnou dlku omezen a nejni povolen standardy v tto oblasti, akoliv by mohla volit pravu vstcnj. Konen v tto souvislosti lze poukzat tak na nzor adu Vysokho komisae OSN pro uprchlky UNHCR, kter zaujm stanovisko, e spravedliv a efektivn pijmac politika by se mla odvjet od pochopen skutenosti, e adatel o azyl jsou schopni maj-li k dispozici jazykov a pracovn kolen a monost najt si prci pijmout zodpovdnost za sv zleitosti a pispvat na finann nklady souvisejc s jejich pobytem59. S ohledem na argumentaci uvedenou ve se jev jako sprvn een zkrtit omezujc lhtu adatel o mezinrodn ochranu pro pstup na trh prce.

44

Slovo zvrem od JUDr. Martina Rozumka

Tato pomrn rozshl publikace nejvznamnjch nesttnch organizac zabvajcch se problematikou azylu a migrace nen namena proti ministerstvu vnitra s clem vdy a za kadch okolnost brnit zjmy adatel o mezinrodn ochranu a obecn cizinc v esk republice. Uvdomujeme si, e na adu bod novely je mono nahlet z nkolika stran, a v tto publikaci se sname tyto rzn pohledy objektivn zachytit. V ppad pedloen novely zkona jsme vak pesvdeni, e ministerstvo vnitra se v legislativnm procesu a pli poddalo nvrhm Bezpenostn a informan sluby. Ta se stala hlavnm hybatelem represivnch opaten, kter jsou v rozporu s mezinrodnm prvem a humanitrn tradic esk republiky. Nememe napklad neinn pihlet pokusu uvznit za memi pijmacho stediska ve Vynch Lhotch nebo na Ruzyni vechny skuten uprchlky, kte k nm pichzej bez vza i cestovnho dokladu v obav z pronsledovn v ad nedemokratickch stt svta. Stavt stle vy ploty v uprchlickch tborech pece nen eenm. eenm nen ani kolektivn trest neudlen povolen k trvalmu pobytu pro vechny cizince, kte se stanou maneli i manelkami eskch sttnch oban. Ji nyn m cizineck policie k dispozici nstroje, ktermi lze spolehliv zabrnit zneuvn manelstv i rodiovstv k legalizaci pobytu. Problmem je naopak fakt, e policie tyto nstroje pomrn asto vdom nepouv. Vidt bychom mli skutenost, e Evropsk unie a esk republika hls nkolik let po sob rekordn nzk sla potu adatel o mezinrodn ochranu (594 osob za prvn tyi msce roku 2007). Absurdita plot pro tch nkolik destek i stovek zbvajcch uprchlk v R, nezdka rodin s malmi dtmi, tm jen vzrst. Vimnout bychom si mli naprost nekoncepnosti zmn zkona o azylu a zkona o pobytu cizinc. Ministerstvo vnitra po cel roky nenastnilo dnou ucelenou pedstavu toho, jak by mla bt azylov a migran politika esk republiky v 21. stolet a spe iveln reaguje na udlosti typu pchodu adatel o mezinrodn ochranu z Egypta, sedmimsn pobyt jednoho uprchlka v odbavovac hale ruzyskho letit nebo opakovan tky uprchlk z detennch zazen. Korupce systmu pitom zstv lta nezmnna. Takto se pece promylen azylov a migran politika nedl. Jak se ukazuje z pedloen novely, sttu se doposud nepodailo nalzt poadovanou rovnovhu mezi bezpenost a svo bodou a spn skloubit prvky spravedlnosti, efektivnosti a dvryhodnosti, kter by mly bt zkladnm stavebnm kamenem migran politiky kadho sttu. Obecn z nvrhu zkona vyplv, e ministerstvo vnitra zneuv svho postaven navrhovate le a realiztora v jedn osob, kdy zkon koncipuje ist ve svj prospch, opomjejc jeho prvotn el. Z podstaty sv defini ce maj prvn pedpisy upravovat pravidla pro celou spolenost a ne jednostrann zvhodovat a ulehovat prci exekutivy, eho jsme nyn svdky. Velmi rdi bychom proto vyvolali ir diskusi zejmna mezi politiky, protoe o dobr vli a snaze ministerstva vnitra mme za ta lta sv pochybnosti. Oprme se o podporu respektovanch instituc jako je Veejn ochrnce prv, ad Vysokho komisae OSN pro uprchlky nebo Rada vldy R pro lidsk prva. Tyto instituce pedloily pipomnky velmi podobn, asto toton s tmi naimi, kter byly a na vjimky smeteny ze stolu. Prosme proto zkonodrce, aby se zabvali pedloenou novelou zkona o azylu a zkona o pobytu cizinc s vtm nadhledem a nenechali za ns vechny chybn rozhodovat nkolik ednk ministerstva vnitra slep naslouchajcch hlasu BIS a ignorujcch jednotn hlasy prvnch expert z ad sttnch, nesttnch a mezinrodnch organizac. Na Parlamentu R je tak nyn nelehk a asov nron kol zmnn nedostatky napravit, aby schvlen zkon odpov dal nejen standardm uplatovanm v ostatnch sttech EU, ale i mezinrodnm zvazkm R. Dkujeme za Vai pozornost.

Martin Rozumek

45

Poznmky
1 mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod z r. 1950, publikovna jako . 209/1992 Sb. 2 Dle nsledovaly Bezpenostn informan sluba - 6 pipomnek, Veejn ochrnce prv 3 pipomnky - a Ministerstvo zdravotnictv a Ministerstvo kolstv mldee a tlovchovy oba po 1 pipomnce. 3 Co se te ostatnch instituc: ZVLP 3 pipomnky akceptovny, 4 odstoupeno, 3 nevypodny; UNHCR 2 akceptovny, 4 odstoupeno, 6 nevypodno; VOP 1 akceptovna, 1 odstoupeno, 1 nevypodna. Pipomnky MZ a MMT byly akceptovny. 4 Podle rozhodnut plna stavnho soudu ze dne 13. 5. 1998 sp. zn. Pl.S 25/97 pojem vyhotn (expulsion, expuls) tak, jak jej pouv mluva (), mus bt chpn jako autonomn institut, nezvisl na definici podle vnitrosttnho prva a zahrnuje v sob - s vjimkou extradice - jakkoli opaten vynucujc odjezd cizince (). 5 Rozsudek ESLP z 11. 7. 2000: Jabari v. Turecko, stnost . 40035/98, 39. 6 mluva o prvnm postaven uprchlk z r. 1951 a navazujc Protokol tkajc se prvnho postaven uprchlk z r. 1967, publikovno jako . 208/1993 Sb. 7 Dalmi nstroji jsou nap. instituty tet bezpen zem, bezpen zem pvodu aj. 8 Srov. rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva (ESLP) z 2. 5. 1997: D. v. Velk Britnie, stnost . 30240/96. 9 V nov navrenm znn by se mlo jednat o 10a psm. d) 10 Pro ilustraci je zde mono uvst praxi Ministerstva vnitra vzajc se k obdobn situaci osob, kterm bylo azylov zen zastaveno z dvodu nepslunosti R k posouzen podan dosti dle tzv. Dublinskho nazen. Ministerstvo naasovalo pedn rozhodnut na den chystan deportace cizince do jinho sttu EU a pedn rozhodnut tak byla ptomna jak eskortn sluba Policie R, tak tak prvnk, kter zajistil sepsn a nsledn odesln aloby. V dob, kdy aloba dola soudu, byla vak ji doten osoba mimo zem esk republiky. 11 Srov. t rozhodnut stavnho soudu ze dne 13. 5. 1998 sp. zn. Pl.S 25/97. 12 Rozsudek ESLP z 5. 2. 2002: onka v. Belgie, stnost . 51564/99, 79. 13 Rozsudek ESLP z 26. 4. 2007: Gebremedhin (Gaberamadhien) v. Francie, stnost . 25389/05, 67. 14 viz nap. l. 17 smrnice 2003/9/ES 15 Rozhodnut stavnho soudu z 22. 2. 1996, sp. zn. III.S 232/95. 16 Rozhodnut stavnho soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. III.S 132/04. 17 Dren cestovnho dokladu () neme bt vdy povaovno za dkaz loajality na stran jeho dritele nebo za projev neexistence obav (z pronsledovn). Viz Pruka UNHCR, leden 2002, eneva, 48. 18 Srov. Hathaway, J., C.: The Rights of Refugees under International Law, Cambridge, Cambridge University Press, 2005, str. 388. 19 Tamt 20 V roce 2004 byla prmrn dlka zen ve vech stupnch dohromady 27 msc. Srov. Baxa, J., Mazanec, M.: op. cit. v pozn. 19. 21 Rozsudek ESLP z 25. 6. 1996: Amuur v. Francie, stnost . 19776/92, 43. 22 Baxa, J., Mazanec, M.: Sprvn soudnictv ve vcech azylovch Rozbor recenznho a souasnho stavu u Nejvyho sprvnho soudu, nor 2005, str. 6. 23 Roenka Ministerstva spravedlnosti z roku 2006 obsahujc statistick daje za rok pedchoz. Roenka je voln dostupn na http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=3397&d=47145. 24 Tamt 25 Podle l. 5 odst. 1 Evropsk mluvy: Nikdo nesm bt zbaven svobody krom nsledujcch ppad, pokud se tak stane v souladu s zenm stanovenm zkonem: a) zkonn uvznn po odsouzen pslunm soudem; b) zkonn zaten nebo jin zbaven svobody osoby proto, e se nepodrobila rozhodnut vydanmu soudem podle zkona, nebo proto, aby bylo zarueno splnn povinnosti stanoven zkonem; c) zkonn zaten nebo jin zbaven svobody osoby za elem pedveden ped pslun soudn orgn pro dvodn podezen ze spchn trestnho inu nebo jsou-li oprvnn dvody k domnnce, e je nutn zabrnit j ve spchn trestnho inu nebo v tku po jeho spchn; d) jin zbaven svobody nezletilho na zklad zkonnho rozhodnut pro ely vchovnho dohledu nebo jeho zkonn zbaven svobody pro ely jeho pedveden ped pslun orgn; e) zkonn dren osob, aby se zabrnilo en nakaliv nemoci, nebo osob duevn nemocnch, alkoholik, narkoman nebo tulk; f) zkonn zaten nebo jin zbaven svobody osoby, aby se zabrnilo jejmu nepovolenmu vstupu na zem nebo osoby, proti n probh zen o vyhotn nebo vydn. 26 Ostatn kadho cizince (vetn adatele o mezinrodn ochranu), s nm bylo zahjeno zen o sprvnm vyhotn, lze zajistit ji podle souasn prvn pravy ( 124 odst. 1 zkona o pobytu cizinc). 27 Rozsudek plna ESLP z 8. 6. 1976: Engel a ostatn v. Nizozem, stnosti . 5100/71, 5101/71, 5102/71, 5354/72, 5370/72, 69.

46

28 Pinu novelizace 54 odst. 1 nelze seznat ani z dvodov zprvy, kde je matoucm zpsobem uvedeno mj. nsledujc: Clem navrhovan zmny je reagovat na mimodn udlosti ze srpna a z 2006, kdy dolo k organizovanmu nsilnmu hromadnmu tku adatel o udlen azylu resp. mezinrodn ochrany zejmna z Egypta z pijmacho stediska ve Vynch Lhotch a z pijmacho stediska v tranzitnm prostoru mezinrodnho letit v Praze (detaovan pracovit Velk Plepy) s clem, aby k tmto nedoucm situacm nedochzelo. Jak tedy vslovn uvd dvodov zprva, tk byl proveden adateli o azyl a tedy osobami, kter o mezinrodn ochranu ji podaly. Na ty se vak 54 odst. 1 nevztahuje. Souvislost navrhovanho ustanoven s tkem navc nen vbec zejm. 29 Srov. rozsudek ESLP z 25. 6. 1996: Amuur v. Francie, stnost . 19776/92, 50. 30 Srov. nap. usnesen Vboru pro prva cizinc Rady vldy pro lidsk prva ze dne 23. 1. 2007: Vbor povauje dren cizinc, kte podali o azyl nebo o mezinrodn ochranu v detaovanm pracoviti pijmacho stediska tranzitnho prostoru mezinrodnho letit ve Velkch Plepech za stav, kter je v rozporu s () l. 5 odst. 4 Evropsk mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod () z dvodu neexistence efektivnho soudnho pezkumu dren tchto osob v zazen (). 31 ESLP nikdy neuinil jednotnou definici tohoto pojmu. Naopak, podle jeho nzoru otzka rychlosti pezkumu zkonnosti zbaven svobody neme bt definovna abstraktn, ale mus bt vyhodnocena ve svtle okolnost kadho ppadu (Mayzit v. Rusk federace, 49). Z bohat rozhodovac innosti soudu o tto otzce je vak zejm, e tolerovan doba je spe v dech dn, ne tdn, nato pak msc. 32 Baxa, J., Mazanec, M.: Sprvn soudnictv ve vcech azylovch Rozbor recenznho a souasnho stavu u Nejvyho sprvnho soudu, nor 2005, str. 6. 33 Roenka Ministerstva spravedlnosti z roku 2006 obsahujc statistick daje za rok pedchoz. Roenka je voln dostupn na http://portal.justice.cz. 34 Tamt. 35 Rozhodnut ESLP z 25. 1. 2005: Singh v. esk republika, stnost . 60538/00, 74-76. 36 Srov. nap. 73 odst. 2 platnho znn zkona o azylu i 73 odst. 4 navrhovanho znn. 37 Nikdo nesm bt zbaven svobody krom ()zkonn(ho) zaten nebo jin(ho) zbaven svobody osoby, aby se zabrnilo jejmu nepovolenmu vstupu na zem () 38 Viz rozsudek ESLP z 25. 6. 1996: Amuur v. Francie, stnost . 19776/92, 52: Soud poznamenv, e i kdy se stovatel nenachzeli ve Francii ve smyslu nazen z 2. listopadu 1945, v dsledku jejich dren v mezinrodn zn letit Pa-Orly spadaj pod francouzsk prvo. Navzdory svmu pojmenovn, uveden zna se net dnmu statusu extrateritoriality. 39 Srov. mluvu o mezinrodnm civilnm letectv (tzv. Chicagsk mluva) z r. 1944 (. 147/1947Sb.), resp. jej plohu . 9, kter za pm tranzitn prostor povauje zvltn prostor vytvoen na mezinrodnm letiti schvlen pslunmi sttnmi orgny a pod jejich pmm dohledem, kde mohou cestujc pobvat bhem tranzitu bez podn dosti o vstup na zem. 40 118 odst. 2 zkona o pobytu cizinc. 41 Srov. 2 odst. 9 zkona o azylu v platnm znn. 42 COUNCIL RESOLUTION of 26 June 1997 on unaccompanied minors who are nationals of third countries (97/C 221/03) Article 5 Return of unaccompanied minors 1. Where a minor is not allowed to prolong his stay in a Member State, the Member State concerned may only return the minor to his country of origin or a third country prepared to accept him, if on arrival therein - depending on his needs in the light of age and degrese of independence - adequate reception and care are available. This can be provided by parents or other adults who take care of the child, or by governmental or non governmental bodies. 2. As long as return under these conditions is not possible, Member States should in principle make it possible for the minor to remain in their territory. 43 Celm nzvem Pruka k postupm pro urovn prvnho postaven uprchlk a vybran doporuen UNHCR z oblasti mezinrodn ochrany, UNHCR, peloeno UNHCR Praha, srpen 2006 44 Pipomnky UNHCR ke smrnici Rady o minimlnch standardech pro zen v lenskch sttech o piznvn a odnmn postaven uprchlka, ble viz www.unhcr.cz 45 Viz Smrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimlnch normch pro zen v lenskch sttech o piznvn a odnmn postaven uprchlka, l. 23 Posuzovac zen odst. 4) lensk stty mohou rovn stanovit, e se posuzovac zen v souladu se zkladnmi zsadami a zrukami uvedenmi v kapitole II upednostn nebo urychl, pokud: (j) j) adatel podv dost pouze proto, aby pozdrel nebo zmail vkon dvjho anebo blcho se rozhodnut, kter by vedlo k jeho vyhotn 46 K tomu srov. judikatura Nejvyho sprvnho soudu (SJS 721/2005) 47 Bod 69. st pt dokumentu Smrem ke spolenmu evropskmu azylovmu systmu : Pohled UNHCR, viz www.unhcr.cz/dokumenty/evropsky_azylovy_system.doc 48 Viz Doporuen z oblasti mezinrodn ochrany - Pronsledovn souvisejc s pslunost k uritmu pohlav , UNHCR, HCR/GIP/02/02, mj.bod 35 a 36 35.Osoby podvajc dost souvisejc s pslunost k uritmu pohlav (a zejmna obti muen nebo traumatickch zkuenost) potebuj ptelsk prosted, ve kterm si mohou bt jisty dvrnost informac poskytnutch v rmci azylovho zen. Nkte adatel/adatelky se kvli hanb pociovan za to, co se jim stalo, nebo kvli proitmu traumatu mohou zdrhat vypovdt pln obsah proitho nebo hrozcho pronsledovn. Mohou pociovat obavu z osob v ednm postaven nebo se mohou obvat odmtnut a/nebo odvety sv rodiny i komunity. 36.Na zklad ve uvedenho by pi posuzovn azylovch dost souvisejcch s pslunost k uritmu pohlav mlo bt zohlednno nsledujc: (i) Pohovor se adatelkami o azyl by ml probhat bez ptomnosti muskch rodinnch pslunk tak, aby bylo zajitno, e budou moci pln prezentovat svj ppad. Mlo by jim bt vysvtleno, e mohou mt svou vlastn platnou azylovou dost. (ii) Je velmi dleit, aby veker informace o azylovm zen, pstup k azylovmu zen a k odpovdajc prvn pomoci probhal v jazyce, ktermu ada-

47

tel/adatelka rozum. (iii) adatel by mli bt informovni o monosti mt jako osobu vedouc pohovor a jako tlumonka osobu stejnho pohlav a v ppad adatelek o azyl by tlumonkem mla bt automaticky ena. 49 Pipomnky UNHCR ke Smrnici Rady o minimlnch standardech pro zen v lenskch sttech o piznvn a odnmn postaven uprchlka, ble viz. www.unhcr.cz 50 Srov. t rozhodnut stavnho soudu ze dne 13. 5. 1998 sp. zn. Pl.S 25/97. 51 Rozsudek ESLP z 5. 2. 2002: onka v. Belgie, stnost . 51564/99, 79. 52 ble viz dokument Smrem ke spolenmu evropskmu azylovmu systmu : Pohled UNHCR, viz www.unhcr.cz/dokumenty/evropsky_azylovy_system.doc 53 ble viz dokument Smrem ke spolenmu evropskmu azylovmu systmu : Pohled UNHCR, viz www.unhcr.cz/dokumenty/evropsky_azylovy_system.doc 54 Viz Evropsk mluva o lidskch prvech a zkladnch svobodch, l. 5 (4). Kad, kdo byl zbaven svobody zatenm nebo jinm zpsobem, m prvo podat nvrh na zen, ve kterm by soud urychlen rozhodl o zkonnosti jeho zbaven svobody a nadil proputn, je-li zbaven svobody nezkonn. 55 Pipomnky UNHCR ke Smrnici Rady . 2004/83/ES o minimlnch poadavcch na kritria a status sttnch pslunk tetch zem nebo osob bez sttn pslunosti jako uprchlk nebo jako osob, kter z jinch dvod potebuj mezinrodn ochranu, a o obsahu poskytovan ochrany(OJ L 304/12 ze dne 30. z 2004), v tomto ppad konkrtn k l. 28 odst. 8 citovan smrnice 56 Dnem 1. 1. 2000 zaal bt inn zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na zem R, kter zsadnm zpsobem zpsnil vstupn a pobytov reim vtiny cizinc, pobvajcch na naem zem. Pipomeme v tto souvislosti, e mezi platnost a innost tohoto zkona uplynul jeden tden, a to navc v obdob vnonch svtk (ve Sbrce zkon byl zkon vyhlen dne 23. 12. 1999, s innost od 1. 1. 2000), co je zcela nedostaten asov interval v ppad zavdn tak vraznch a zvanch zmn celho pobytovho modelu. 57 Na plin a okamit zpsnn legislativy bez jakkoliv pechodn ochrann lhty nevldn organizace opakovan, avak bezspn poukazovaly. Logicky vzato zde vznikla hrozba toho, e mnoz z tch cizinc, kte bez jakhokoliv vlastnho pochyben doplatili na zmnu prvn pravy, skon nakonec bu v reimu azylovho zkona, bez monosti eit svj pobyt na naem zem jinmi leglnmi prostedky, i v nejhorm ppad dokonce nelegln. Tyto prognzy bohuel doly svho naplnn. Cel ada lid se dostala do tm neeitelnch situac, ke kterm pispl nejenom tento restriktivn zkon jako takov, ale pedevm faktick neexistence pechodnho obdob, a tedy nepipravenost na zmny. Nepipravenost se tkala jak samotnch cizinc, tak sttnch orgn a instituc, jmenovit cizineck policie, finannch ad, sprvy socilnho zabezpeen i zastupitelskch ad. Mnoz cizinci se po marn snaze naplnit podmnky novho zkona o pobytu cizinc rozhodli vstoupit do azylov procedury, a dve tuto monost nechtli vyut a nevyuili. Tm se samozejm z dlouhodobho hlediska jejich problm nevyeil. Krom toho, tyto kroky vedly k nsledn zmn azylovho zkona. Je jasn, e pokud se neekan a hlavn radikln zpsn cizineck zkon, dojde k vraznmu procentnmu nrstu tch, kte se rozhodnou vyut zkon azylov pro legalizaci pobytu. Tento nrst osob v reimu azylovho zkona pak samozejm vyvolal dal reakci v podob zaveden novch psnch ustanoven azylovho zkona, kdy hlavnm pouitm argumentem pro obhajobu novch restrikc byly pouh statistick daje o potu adatel o azyl u ns, bez zven, e by k takov situaci nedolo, nebt bezprecedentn psnho cizineckho zkona. 58 Co se te clov skupiny vzkumu, lo o klienty t nevldnch organizac: SOZE, OPU a PPU. Do vzkumu byli zahrnuty pouze ty osoby , kter byly nejmn jeden rok v azylov procedue. Jak vyplv z vsledk sociologickho eten, zpracovanho tmem sociolog FSS Masarykovy university v Brn, vzhledem k charakteru populace nebylo mon provst vbr souboru respondent tak, aby byly vsledky dotazovn reprezentativn pro celou populaci adatel o azyl (mezinrodn ochranu) u ns. Dvodem je jednak nedostatek informac o dan populaci, jej znan promnlivost v rmci pomrn krtkho asovho obdob, choulostivost tmatu neleglnho zamstnvn i jazykov barira. Z pedpokldanch 300 respondent byl dotaznk vyplnn se 184 lidmi, z toho 161 dotaznk bylo poslze zaazeno do vslednho hodnocen. Vsledky vzkumu tedy nen mon povaovat za reprezentativn pro celou populaci adatel o mezinrodn ochranu, nicmn, s ohledem na skutenost, e se jedn o jedin vzkum sui generis tto skupiny obyvatel ve vztahu k leglnmu a neleglnmu zamstnvn, lze ho pokldat za dleit a cenn. Prezentovan zjitn minimln naznauj urit trendy v oblasti zamstnvn, kter se u tto populace objevuj. 59 Viz bod 122 dokumentu Smrem ke spolenmu evropskmu azylovmu systmu : Pohled UNHCR, viz www.unhcr.cz/dokumenty/evropsky_azylovy_system.doc

48

49

50

Pipomnky k azylovmu zkonu

Datum vydn: erven 2007 Autoi: Poradna pro uprchlky (PPU) Mgr. Pavla Burdov Hraden Mgr. Vladan Bro Magda Faltov Organizace pro pomoc uprchlkm (OPU) Mgr. Jaroslav Vtrovsk JUDr. Martin Rozumek Mgr. Pavla Rozumkov Editor: Mgr. Pavla Burdov Hraden Korektor: Konzorcium nevldnch organizac pracujcch s uprchlky v R, Helena Doudov, Markta Sedlkov Tiskrna: Avalon, Podnikatelsk 537, 190 11 Praha-Bchovice Vydavatel: Konzorcium nevldnch organizac pracujcch s uprchlky v R Vladislavova 10, 110 00 Praha 1 Tel/Fax: 224 946 635 e-mail: office@konzorcium.cz www.konzorcium.cz Grafick zpracovn: Petr Wegner - Magic Tree Grafick zpracovn obalu: Martin Mlek

51

Tento materil vznikl za finann podpory Evropskho socilnho fondu a sttnho rozpotu esk republiky.
Pipomnky zpracovan zamstnanci lenskch organizac Konzorcia nevldnch organizac pracujcch s uprchlky v R k azylovmu zkonu jsou vstupem z konference "Dopady zmn v cizineckm a azylovm zkon na praxi", kter se uskutenila 31.5.2007 v Praze za asti jak zstupc lenskch organizac, tak zstupc dalch NNO a pedstavitel sttn sprvy a byla financovna z projektu "Rozvoj Konzorcia nevldnch organizac pracujcch s uprchlky, vzdlvn pracovnk lenskch organizac a zvyovn kvality jimi poskytovanch slueb", kter je podpoen z Evropskho socilnho fondu, sttnho rozpotu esk republiky a rozpotu hl. m. Prahy.

st text byla zpracovna v rmci projektu Regularizace jako jeden z nstroj v boji proti nelegln migraci, podpoenho grantem z Islandu, Lichtentejnska a Norska v rmci Finannho mechanismu EHP a Norskho finannho mechanismu prostednictvm Nadace rozvoje obansk spolenosti.