Nvod pro men alterntor

1. VOD
lohou alterntoru je vytvoit stdav proud, kter se pomoc usmrovae usmrn na stejnosmrn a pomoc regultoru zreguluje na dobjec napt. Toto napt pak napj vechny spotebie motocyklu (zapalovn, svtla ) a zrove dobj akumultor. Vtina motocykl vyaduje palubn napt od 14 do 15 V. Alterntory lze tdit do nkolika kategori: a) dle potu fz jsou vtinou 1-fzov nebo 3-fzov. Jednofzov alterntory jsou obvykl u mench motocykl s mn elektrickou spotebou (bez startru, s nezvislm zapalovnm ). Tfzov alterntory bvaj tedy obvykl na vtch motocyklech kde se pedpokld i vt spoteba elektrick energie. b) dle buzen jsou alterntory s permanentnmi magnety a alterntory s cizm buzenm. Naprost vtina motocykl pouv alterntor s permanentnmi magnety. Alterntory s cizm buzenm bvaj vhradn tfzov. Nkter alterntory s cizm buzenm obsahuj zrove usmrova a regultor buzen. c) dle principu regulace jsou jednofzov alterntory s permanentnmi magnety uren bu pro propustn regultory nebo pro zkratov regultory. Naprost vtina japonskch motocykl pouv zkratov regultory. Evropsk motocykly vtinou pouvaj propustn regultory. Tfzov alterntory pouvaj vhradn zkratovou regulaci. Dle lze na nkterch motocyklech (zejmna sktry) nalzt alterntory kombinovan (stdav-stejnosmrn soustava) kde je zkratov regultor na stdav vtvi a propustn regultor na vtvi stejnosmrn. d) dle lze rozdlit jednofzov alterntory uren pro propustnou regulaci na bez vyvedenho stedu, s uzemnm stedem a se stedem pipojenm na +12 V. Pro takov zazen jako je alterntor pestane pracovat? Vtinou je to mechanick pokozen, vadn regultor dobjen, zvten odbr elektrick energie, vysok teplota a nebo se prost rozbije, protoe "nic nevydr vn".

2. MEN ALERNTOR
Men funknosti alterntor nen sloit, ovem pesto vyaduje alespo zkladn erudici v problematice men odporu, proudu a napt. Na motocyklech je velk mnostv rznch druh alterntor. Pro zjednoduen uvedeme men jen pro vybran typy, kter bvaj nejastj. Alterntor je teba mit vdy v odpojenm stavu. Jeho zapojen v elektrick soustav motocyklu bv podobn jako v nsledujcm obrzku:

A) MEN 3-FZOVHO ALTERNTORU S PERMANENTNMI MAGNETY a) Men ohmetrem

jednotliv fze by mly mt mezi sebou symetricky odpor cca. 0.3 - 1

proti koste motocyklu by kterkoliv fze mla vykazovat nekonen odpor

b) Men stdavm voltmetrem

jednotliv fze by mly mt mezi sebou pi volnobnch otkch symetricky napt cca. 15 - 30 V. Toto napt se s zvtujcmi otkami zvyuje a na 60 - 200 V.

c) Men stdavm amprmetrem

mezi jednotlivmi fzemi by ml bt pi volnobnch otkch symetricky zkratov proud cca. 8 - 16 A. Tento proud se s zvtujcmi otkami prakticky nemn.

Proti koste motocyklu mus bt proud kterkoliv fze nulov.

B) MEN 1-FZOVHO ALTERNTORU S PERMANENTNMI MAGNETY URENHO PRO ZKRATOVOU REGULACI. a) Men ohmetrem
mezi obma vvody by ml bt odpor cca. 0.3 - 1 proti koste motocyklu by ml kterkoliv z vvod vykazovat nekonen odpor.

b) Men stdavm voltmetrem

mezi obma vvody by mlo bt pi volnobnch otkch napt cca. 20 - 30 V. Toto napt se s zvtujcmi otkami zvyuje a na 100 - 150 V.

c) Men stdavm amprmetrem

mezi obma vvody by ml bt pi volnobnch otkch zkratov proud cca. 8 - 16 A. Tento proud se s zvtujcmi otkami prakticky nemn. Proti koste motocyklu mus bt proud kterhokoliv vvodu nulov.

C) MEN 1-FZOVHO ALTERNTORU S PERMANENTNMI MAGNETY URENHO PRO PROPUSTNOU REGULACI BEZ VYVEDENHO STEDU. a) Men ohmetrem
mezi obma vvody by ml bt odpor cca. 0.3 - 1 proti koste motocyklu by mly oba vvody vykazovat nekonen odpor.

b) Men stdavm voltmetrem

mezi obma vvody by mlo bt pi volnobnch otkch napt cca. 15 - 30 V. Toto napt se s zvtujcmi otkami zvyuje a na 60 - 200 V.

c) Men stdavm amprmetrem

mezi obma vvody by ml bt pi volnobnch otkch zkratov proud cca. 20 - 30 A. Tento proud se s zvtujcmi otkami prakticky nemn. Proti koste motocyklu mus bt proud kterhokoliv vvodu nulov.

IgniTech eskobratrsk 84 535 01 PELOU tel.: 466953084, 602411652 ignitech@ignitech.cz www.ignitech.cz