Novin, rozvojov spoluprce a humanitrn pomoc

Pruka rozvojovho vzdlvn Pro studenty medilnch obor

Kolektiv autor

Novin, rozvojov spoluprce a humanitrn pomoc: Pruka rozvojovho vzdlvn pro studenty medilnch obor
Vydal: lovk v tsni, spolenost pi T, o. p. s. Sokolsk 18, 120 00 Praha 2 www.clovekvtisni.cz v rmci projektu Zvyovn kapacity eskch mdi kvalitn a pravideln informovat o rozvojov spoluprci formou strukturlnch zmn ve vzdlvacch institucch pro novine

Publikace byla podpoena z prostedk Austrian Development Agency a Ministerstva zahraninch vc esk republiky v rmci Programu zahranin rozvojov spoluprce R. Editoi: Daniela Krlov, Blanka Medkov, Jana Mrakov Jazykov prava: Jana Mrakov Grafick zpracovn: Zoran Bonu, Tom Hrza Foto na tituln stran: Iva Zmov Tisk: Studio Winter Autoi text: Kapitola 1:

Kapitola 2:

Kapitola 3:

Kapitola 4: Kapitola 5: Kapitola 6: Kapitola 7: Kapitola 8: Kapitola 9: Kapitola 10: Kapitola 11: Kapitola 12: Aktivity:

Zklady rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci Michal Kaplan, Daniela Krlov, Ondej Ndvornk, Josef Pazderka, Robert Stojanov, Andrea Volfov, Romana Vyansk Trendy a vzvy souasn rozvojov spoluprce Miroslav Bartk, Ivo Blohoubek, Martin Ehl, Vra Exnerov, Tom Chlebeek, Michal Kaplan, Martin Konen, Daniela Krlov, Petr Lebeda, Josef Pazderka, Robert Stojanov, Tom Toika, Andrea Volfov, Romana Vyansk Humanitrn pomoc a mdia Petr Jelnek, Michal Kaplan, Jan Mrkvika, Josef Pazderka, Robert Stojanov, Andrea Volfov, Romana Vyansk Rozvojov zem v mdich Jana Mrakov, Daniela Krlov, Blanka Medkov Analza lnk s rozvojovou tmatikou Vra Exnerov, Zuzana Hlavikov, Daniela Krlov, Jan Ryb, Robert Stojanov, Andrea Volfov Mediln stereotypy o rozvojovch zem Alice Tejkalov Rozvojov projekt v teorii a praxi Blanka Medkov, Martin Nprstek, Ondej Zapletal Akti rozvojov spoluprce I: Pjemci a realiztoi Veronika Diviov Akti rozvojov spoluprce II: Donoi a skupiny vlivu Veronika Diviov Zahranin rozvojov spoluprce esk republiky Petr Jelnek, Michal Kaplan, Jan Pleinger, Daniel Svoboda Jak novin pozn kvalitu rozvojovho projektu Martin Nprstek Prce novine v rozvojov zemi Daniela Krlov, Jan Ryb Martina Hurdov, Daniela Krlov, Blanka Medkov, Petra Skalick

lovk v tsni, spolenost pi T, o. p. s., Praha 2007 ISBN 978-80-86961-316

Obsah

Editorsk poznmka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Kapitola 1: Zklady rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Kapitola 2: Trendy a vzvy souasn rozvojov spoluprce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Kapitola 3: Humanitrn pomoc a mdia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Kapitola 4: Rozvojov zem v mdich . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Kapitola 5: Analza lnk s rozvojovou tmatikou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Kapitola 6: Mediln stereotypy o rozvojovch zem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Kapitola 7: Rozvojov projekt v teorii a praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Kapitola 8: Akti rozvojov spoluprce I: Pjemci a realiztoi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Kapitola 9: Akti rozvojov spoluprce II: Donoi a skupiny vlivu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Kapitola 10: Zahranin rozvojov spoluprce esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Kapitola 11: Jak novin pozn kvalitu rozvojovho projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Kapitola 12: Prce novine v rozvojov zemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Slovnk pojm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Elektronick zdroje informac . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Editorsk poznmka
Pedkldan pruka je jednm z vsledk projektu zamenho na rozvojov a globln vzdlvn student urnalistiky a medilnch studi. Projekt, kter se uskutenil od z 2006 do srpna 2007, finann podpoila rakousk rozvojov agentura ADA (Austrian Development Agency) a Ministerstvo zahraninch vc esk republiky. Publikace slou pedevm vyuujcm vysokch a stednch odbornch kol, kte chtj zahrnout do vuky budoucch novin pedmt zamen na globln a rozvojov tmata. Pruka je postavena formou dvancti na sebe navazujcch lekc. Kad z nich zahrnuje teoretickou a praktickou st. Ty jsou koncipovny tak, aby vyhovovaly potebm budoucch novin. Kad kapitola zan vodem zahrnujcm cl hodiny, jej metodiku a shrnut uebn ltky. Hlavn st kad lekce tvo samotn uebn ltka s odkazy na praktick prvky (aktivity), kter je mon do kad hodiny zaadit. Prbh tchto aktivit je podrobn rozveden na konci kad kapitoly. Rozsah publikace odpovd jednosemestrln vuce pedmtu. Za vznik pedkldan publikace vdme dvma hlavnm okolnostem. V prvn ad jsme dostali pleitost vst na jae roku 2007 na Katede urnalistiky FSV UK v Praze pilotn semin pod nzvem Novin, globln problmy a rozvojov spoluprce. V prbhu kurzu jsme zskali hodnotn zkuenosti, kter jsme zohlednili pi tvorb tchto materil. Veden katedry, vyuujcm kurzu i studentm, kte se semine zastnili, proto pat n dk. Tato pruka by navc nevznikla bez monosti vyuvat publikace, kter organizace lovk v tsni spolenost pi T o. p. s. vydala v minulch letech. Pat sem pedevm manuly Spolen svt: Pruka globlnho rozvojovho vzdlvn a Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj. Uebn ltka pedkldan publikace vychz z podstatn sti z tchto materil. Proto bychom touto cestou chtli podkovat i vem autorm, kte se na vzniku obou manul podleli.

KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci

1
Shrnut kapitoly:

Zklady rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci

Pojem rozvoj proel od konce druh svtov vlky vvojem . Zatmco se v 50 . a 60 . letech povaoval evropsk a americk model za jedinou cestu rozvoje pro chud stty, zmnil se tento pohled v dal dekd pot, co teoretici z rozvojovch zemch pedstavili tzv . teorii zvislosti . V 80 . letech se zan prosazovat pedstava udritelnho rozvoje na jedn stran a lidskho rozvoje na stran druh . Rozvoj vyjaduje proces zlepen kvality lidskho ivota . Koncept rozvoje je multidimenzionln, zahrnujc celou adu sloek . Tato komplexita se odr i v rozvojov spoluprci, kter hled celistvj pstup k een problm rozvojovch zem . Pro men rovn rozvoje se pouvaj rzn indiktory . Krom znmch mtek, jakmi jsou hrub domc produkt (HDP) a hrub nrodn dchod (HND) vyjadujc ekonomickou slu jednotlivch stt, se v rozvojov spoluprci pouv hlavn tzv . Index lidskho rozvoje (HDI), kter krom ekonomick strnky zahrnuje i sociln aspekty . Pomoc smujc do rozvojovch a transformujcch se zem se dl na rozvojovou spoluprci a humanitrn pomoc . Pestoe stoj ob formy pomoci na srovnatelnch morlnch i politickch zkladech a maj sten stejnou institucionln podporu, li se zsadnm zpsobem . Zatmco humanitrn pomoc reaguje bezprostedn na krizovou situaci a klade si za cl obnovit stav ped danou udlost, rozvojov spoluprce znamen ir, dlouhodobou a systematickou podporu lidskho rozvoje v clovch zemch . Pestoe vldn akti souasnosti proklamuj rozvojovou spoluprci na mezinrodnch setknch asto jako nezitnou pomoc nejchudm zemm, ovlivuje jejich rozvojovou politiku i cel ada faktor, kter slou zjmm drcovskch zem . Krom zven prestie na mezinrodn scn k tm to motivm pat vlastn proexportn nebo zemdlsk politika i bezpenostn strategick zjmy .

Rozvoj
Historie pojmu rozvoj
Koncept rozvoje byl bhem 50 . a 60 . let zce spojen zejmna s rstem ekonomickm . Protoe v t dob doshly trn ekonomiky zpadnch zem rychlho a dlouhodobho ekonomickho rstu, sil o rozvoj bylo chpno jako zatek cesty ostatnch zem stejnm smrem . Bylo povaovno za samozejmost, e toho m bt dosaeno stejnm zpsobem jako v zpadnch zemch . Stty, kter dosahovaly ekonomickho rstu, byly oznaovny za rozvinut, ostatn stty byly oznaeny jako rozvojov, tedy takov, ve kterch rozvoj jet probh . V chudch stech svta tak ml bt kladen draz na aplikaci modernch vdeckch a technologickch znalost, s pedpokladem, e pesun finannch prostedk a technologi z rozvinutch zem rychle vye mnoh problmy zem rozvojovch . Ty mly co nejrychleji prodlat stejn vvoj od tradin spolenosti ke spolenosti prmyslu a masov spoteby, jak prodlala Evropa a USA v dob od 18 . a do 20 . stolet . Rozvojov zem v 50 . a 60 . letech opravdu proly nktermi technologickmi zmnami napklad v zemdlstv . V nkterch zemch Asie a Latinsk Ameriky dolo k tzv . zelen revoluci: dky reformm v zemdlstv se podailo zvit potravinovou produkci a tm vrazn zlepit ivotn rove irokch vstev obyvatel . Obecn se vak nepotvrdil pedpoklad, e prost rst hrubho domcho produktu (HDP) automaticky pivod i rst ivotn rovn naprost vtiny jednotlivc . V 70 . letech 20 . stolet vak zaali mnoz odbornci uveden pedpoklady zpochybovat . Dvodem bylo mimo jin to, e se nerovnost mezi bohatmi a chudmi zemmi za uplynul desetilet zvtila . Na tento vvoj reagovali autoi, z nich mnoz byli z rozvojovch zem (na rozdl od pedelch teoretik rozvoje) . Vytvoili teorii zvislosti neboli teorii jdra a periferie, kter vychzela spe z analzy 

KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci

situace v rozvojovch zemch ne z koncept pochzejcch z evropskch podmnek a pedstav . Zkladem bylo tvrzen, e zaostalost (underdevelopment) jedn sti svta je pmm dsledkem rozvoje jin sti svta . Rzn sti svta jsou na sob zejmna ekonomicky zvisl skrze fungovn svtovho kapitalistickho systmu . Prvn st nazvan periferie (asto se jedn o bval kolonie evropskch stt) je v ekonomick a politick zvislosti na rozvinut sti, kter se nazv jdro (bval koloniln mocnosti) . Periferie je podle autor tto koly udrovna v uml zvislosti a zaostalosti prostednictvm nerovn mezinrodn dlby prce a moci . Uveden mylenky se odrazily v nvrhu Novho ekonomickho du z roku 1974, kter byl hojn pijat rozvojovmi teoretiky, ale v praktick rovin uplatnn nenael . V 80 . letech byla vnovna pozornost otzkm, jak typ ekonomickho rstu je douc a jak by mla bt jeho distribuce mezi obyvatelstvo . Hospodsk rst byl stle povaovn za zklad rozvojovho snaen, stejn vznamnou se ale stala otzka, o jak typ rstu se jedn a zda z nj t pouze zk skupina, nebo zda plynou vhody s nm spojen irokm vrstvm obyvatelstva . Od zveejnn pelomov studie mskho klubu Limity rstu se tak zaalo uvaovat o rozvoji jako o multidimenzionlnm konceptu, kter zahrnuje materiln, sociln, environmentln, politick a kulturn sloky, nebo vechny tyto sti maj pm vliv na kvalitu ivota . V souvislosti s tmto pohledem na rozvoj se tak prosazoval nzor, e neexistuje jeden model rozvoje, kter by byl sprvn a douc pro vechny sti svta . Bylo zdrazovno, e rozvoj mus bt dlouhodob udriteln: mus brt v vahu otzky vztahujc se k vvoji populace, k etrnmu vyuvn prodnch zdroj a ke vzjemnmu psoben lovka a jeho ivotnho prosted . Osmdest lta byla ovem tak desetiletm, kter velo v rozvojov literatue ve znmost jako ztracen dekda . V mnohch zemch, hlavn v Africe a Latinsk Americe, dolo k zastaven rstu i dokonce ke zhoren ivotn rovn . Pispla k tomu zejmna dlunick krize rozvojovch zem, vyvolan prudkm zvenm rokovch mr v USA na potku 80 . let . V 90 . letech po tech desetiletch rozvoje tak musely mnoh rozvojov zem utrcet znanou st svch rozpot na splcen dluh msto investic do veejnch slueb . Nerovnost mezi nejbohat a nejchud st lid na svt se s kadm desetiletm zvyovala . Od 90 . let a do souasnosti se v teorii i v praxi rozvoje uplatuj v rznch institucch rznou mrou vechny pedel koncepce rozvoje . dn nebyla zcela oputna, kad je vak svmi kritiky povaovna za pekonanou . Navc jsou v debatch o rozvoji stle vce slyet hlasy, kter volaj po pehodnocen konceptu rozvoje, zejmna vsadn role ekonomickho rstu . Objevuje se koncept rozvoje jako zskn svobody a zvyovn monost a schopnost lid t ivot podle svch pedstav . Stle vce se tak berou v vahu argumenty a pohledy skupin, jako je napklad environmentln 

hnut nebo skupiny zakldajc svou kritiku na zdrazovn hledisek kulturnch, genderovch i etickch (Ndvornk, O . aj ., 2005, s . 95) .

Hlavn koncepty rozvoje

Rozvoj je zmna vedouc ke zlepovn kvality ivota . Zahrnuje sociln, ekonomickou, kulturn, politickou a environmentln dimenzi . Rzn kultury, skupiny a lid chpou kvalitu ivota a tedy i rozvoj rzn . Rozvjet se mohou rzn faktory: lze mluvit o rozvoji osobnosti, schopnost, innost, socilnch vztah, komunity, msta, sttu, prmyslu, zemdlstv atd . Rozvojov spoluprce se ve sv praxi me tkat vech tchto bod . V dnenm chpn rozvoje m tento pojem asto dv hlavn dimenze . V konceptu tzv . lidskho rozvoje stoj v centru zjmu poteby jednotlivc . Krom nj je dobe znm tak koncept dlouhodob udritelnho rozvoje, kter se dostal do poped zjmu v souvislosti s obavami o ivotn prosted . I kdy se oba tyto koncepty do znan mry prolnaj, v kontextu rozvojovch, pedevm nejmn rozvinutch zem stoj v poped asto spe lidsk rozvoj: lid, kte ani nemohou uspokojovat svoje kadodenn poteby jako napklad psun dostatenho mnostv potravin, sotva mohou brt ohledy na dlouhodob zjmy spojen s ochranou ivotnho prosted .

Lidsk rozvoj
Zklady konceptu lidskho rozvoje pedloil indick ekonom Amartya Sen, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1998 . Tento koncept zdrazuje lidsk schopnosti (human capabilities) . Lidsk rozvoj je pak podle nj proces roziovn monost, jak mohou lid prot svj ivot (enlarging peoples choices) . Tyto monosti mohou bt neomezen a mnit se v ase . Zsadn na vech rovnch vak je: monost t dlouh a zdrav ivot monost zskvat vdn monost pstupu ke zdrojm nutnm pro zajitn dstojnho ivota Pokud nemaj lid monost uspokojit tyto ti poteby, nemaj pro n dal vymoenosti velk vznam . V roce 1994 piel Rozvojov program OSN (United Nations Development Programme, UNDP) s dalm upesnnm tchto t zkladnch vchodisek a celho svho pojet rozvoje . Ten se odehrv na sedmi rznch rovnch:

KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci

ekonomick: zajitn zkladnho pjmu (ne nutn zvislm na zamstnn), sociln st pro chud, pijateln pracovn podmnky a mzdy osobn: ochrana ped nsilm ze strany sttu, skupin lid i jednotlivc potravinov: fyzick a ekonomick pstup k potravinm zdravotn: dostaujc viva, nezvadn pitn voda a zkladn lkask pe pro vechny komunitn: ochrana ped etnickm i skupinovm tokem environmentln: zajitn istho a bezpenho ivotnho prosted politick: ochrana ped politickmi represemi, muenm a poruovnm lidskch prv, zajitn prva volit a bt volen

Jak mit rozvoj

Nejastji uvanmi ukazateli pro srovnvn ekonomick rovn zem jsou hrub domc produkt (HDP) a hrub nrodn dchod (HND) . Hrub domc produkt m hodnotu vekerho zbo a vekerch slueb vyrobench na zem danho sttu v danm roce . Skld se ze spoteby (soukrom a vldn), investic a istho vvozu (tj . rozdlu mezi vvozem a dovozem) . Hrub nrodn dchod m hodnotu zbo a slueb vyrobench obany danho sttu bez ohledu na zem . HND se skld z HDP po odeten pjm cizinc (jako je vvoz zisk zahraninch investor) a piten pjm oban danho sttu v zahrani . Tyto ukazatele se asto uvaj k uren rovn rozvoje zem mimo jin proto, e je relativn snadn je zjistit a tak snadn jim porozumt . HDP a HND vak maj nkter omezen m toti pouze formln penn ekonomiku zem a nezahrnuj ekonomiku neformln, ani sociln, politick, kulturn a environmentln aspekty rozvoje . Z tohoto dvodu vytvoil Rozvojov program OSN (United Nations Development Programme, UNDP) v roce 1990 nov ukazatel, kter se nazv Index lidskho rozvoje (Human Development Index, HDI) . Jeho smyslem je zachytit jak ekonomick, tak sociln aspekty rozvoje . Index tak krom HDP zahrnuje jet oekvanou dlku ivota a vzdln (gramotnost a koln dochzku) . Zvolenm tchto indiktor tak tento ukazatel navazuje na Senovu koncepci lidskho rozvoje, zamenou na jednotlivce a uspokojovn zkladnch lidskch poteb . V souasnosti se pouv celosvtov kad rok se zjiuje ve 175 zemch svta (Ndvornk, O . aj ., 2005, s . 97) . Stty maj podle HDI vysok, stedn nebo nzk stupe rozvoje . Vysokho stupn lidskho rozvoje dosahuj zpadn zem, spn transformujc se ekonomiky, nkter stty Latinsk Ameriky a nkter arabsk stty s ropnm bohatstvm . Stednho rozvoje dosahuje vtina zem vchodn Evropy, Latinsk Ameriky, Blzkho vchodu a Asie . Stty s nzkm lidskm rozvojem se nachzej tm vhradn v subsaharsk Africe . Krom HDI existuj i jin ukazatele, kter zachycuj celou adu dalch indiktor . Jsou jimi napklad Index lidsk chudoby (Human Poverty Index, HPI), Index rovnosti pohlav (Gender Related Development Index, GDI) a dal . Pestoe jednotliv indiktory zjiuj rzn mezinrodn organizace (Svtov banka shromauje daje o ekonomick chudob, Svtov zdravotnick organizace o zdrav atd .), publikuje vechny daje kadoron Rozvojov program OSN v tzv . Zprv o lidskm rozvoji (Human Development Report, HDR) . Ta je tak jednm z nejvznamnjch zdroj informac pi srovnvn rznch aspekt rozvojovch spch jednotlivch stt .

Dlouhodob udriteln rozvoj

Koncept (dlouhodob) trvale udritelnho rozvoje (sustainable development) se vyvinul v souvislosti s rostoucmi obavami, jak dopad na ivotn prosted m a do budoucna bude mt n souasn zpsob ivota . Rzn autoi, akademici a environmentln aktivist zaali upozorovat na problmy, kter s sebou nese rychl hospodsk rst zaloen na intenzifikaci prmyslu a zemdlstv . Zneitn ovzdu, vody a pdy, rychl vyerpvn neobnovitelnch i obnovitelnch zdroj i ztenovn oznov vrstvy jsou jen nkter z mnoha environmentlnch problm . Objevily se obavy, e budou li lid dle vyrbt a spotebovvat zpsobem, kter ni nae ivotn prosted, bude pro budouc generace stle t zajistit zkladn vci potebn k ivotu jako napklad pitnou vodu nebo ist vzduch . V roce 1987 Svtov komise pro ivotn prosted a rozvoj (World Commission on Environment and Development, WCED) definovala udriteln rozvoj jako rozvoj, jen uspokojuje nae dnen poteby takovm zpsobem, kter neohrouje ance budoucch generac uspokojovat jejich poteby . Tato definice vela do irokho povdom a koncept udritelnho rozvoje zskal od t doby velk vliv . Jeho pojet se vak zsti posunulo od primrnho zamen na problmy ivotnho prosted smrem k drazu na vyvenost t sloek rozvoje: sociln, ekonomickou a environmentln . Znamen to, e rovnovha mezi uspokojenm naich souasnch a budoucch poteb zle na tom, jak dokeme vyvit vechny ti zmnn sloky tak, aby ani jedna nebyla zanedbna (Ndvornk, O . aj ., 2005, s . 97) .

KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci

Vybran stty podle Indexu lidskho rozvoje (HDI), daje za rok 00
Spolen indiktor pro dochzku v primrnm, sekundrnm a tercirnm kolstv HDP na osobu (paritakupnslyvUSDnaos.)

Vysok lidsk rozvoj (poad 163) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 17 21 26 27 30 33 38 42 50 56 60 61 Norsko Island Austrlie Irsko vdsko Kanada Japonsko USA vcarsko Nizozemsko Itlie Nmecko JinKorea Slovinsko eskrep. Kuvajt Chile Slovensko Kuba Omn Rumunsko Malajsie 0,965 0,960 0,957 0,956 0,951 0,950 0,949 0,948 0,947 0,947 0,940 0,932 0,912 0,910 0,885 0,871 0,859 0,856 0,826 0,810 0,805 0,805 79,6 80,9 80,5 77,9 80,3 80,2 82,2 77,5 80,7 78,5 80,2 78,9 77,3 76,6 75,7 77,1 78,1 74,3 77,6 74,3 71,5 73,4 99 99 99 99 99 99 99 99 99 99 98 99 98 99 99 93 96 100 100 81 97 89 100 38454 96 33051 113 30331 99 38827 96 85 93 98 29541 29251 39676 31789 93 31263

86 33040 89 28180 89 28303 95 20499 95 20939 81 19408 73 19384 81 80 75 73 10874 5700 8480 10276 77 14623 68 15259

HDI i ostatn ukazatele udvaj krom mezinrodnho porovnn tak vvoj v ase: ukazuj, zda se v urit zemi i regionu ivotn rove v prbhu doby zvyuje, sniuje, nebo zstv stejn . Vechny jmenovan ukazatele maj vak jeden vznamn nedostatek . Nezachycuj rozdly v ivotn rovni uvnit jednotlivch zem, kter mohou bt obrovsk . Prv propastn sociln rozdly ve spolenosti jsou jednou ze zkladnch charakteristik rozvojovch zem (Ndvornk aj ., 2005, s . 98) . V nkterch sttech tak urit skupina obyvatel ije na vysok rovni, zatmco jin poetn skupina nem ani dost prostedk k obiv . V ad zem, napklad Latinsk Americe, tato pjmov propast od sebe dl obyvatele rznch etnickch skupin: potomci Evropan tak ij v podstatn lepch podmnkch ne pvodn obyvatel i potomci africkch otrok . Ukazatel, kter vnitrosttn ekonomick rozdly zachycuje, se nazv Giniho koeficient . Na stupnici od nuly do jedn (resp . od 0 do 100 %) zachycuje vnitrosttn nerovnost, piem 0 znamen absolutn rovnost a zvyujc se slo koreluje s prohlubujc se nerovnost . Nejvy Giniho koeficient vykazuje tradin subsaharsk Afrika, nsledovan Latinskou Amerikou . Naopak mezi stty s nejnimi pjmovmi rozdly pat skandinvsk zem a stty vchodn a stedovchodn Evropy . Mezi nimi je i esk republika .

Gramotnost (v%populacenad15let)

Oekvan dlka ivota pi narozen (roky)

Poad podle HDI

Hodnota HDI

Stty s nejhlub a nejni vnitn nerovnost podle Giniho koeficientu

Hlubok nerovnost Giniho koeficient 70,7 63,2 63,0 62,9 61,3 60,6 59,7 59,3 57,1 56,8 56,8 56,4 55,1 Nzk nerovnost Dnsko Maarsko Belgie vdsko Slovensko Norsko BosnaaHercegovina Uzbekistn Finsko eskrepublika Albnie Makedonie Nmecko Giniho koeficient 23,2 24,9 25,0 25,0 25,8 25,8 26,2 26,8 26,9 27,3 28,2 28,2 28,3

Stedn lidsk rozvoj (poad 64146) 65 69 81 Rusko Brazlie na 0,797 0,792 0,768 0,692 0,652 0,640 0,611 0,570 65,2 70,8 71,9 64,4 63,7 70,0 63,6 34,9 99 87 91 87 100 52 61 81 88 86 70 87 71 58 62 71 9902 8195 5896 2720 1202 4309 3139 9945

Namibie Lesotho Botswana SierraLeone Stedoafrickrep. Bolvie Brazlie Jihoafrickrep. Chile Zimbabwe Paraguay Panama Nikaragua

115 Bolvie 122 Tdikistn 123 Maroko 126 Indie 131 Botswana

Nzk lidsk rozvoj (poad 147177) 150 Jemen 160 Guinea 165 Zambie 170 Etiopie 177 Niger 0,492 0,445 0,407 0,371 0,311 61,1 53,9 37,7 47,8 44,6 49 30 68 42 29 55 42 54 36 21 879 2180 943 756 779

Zdroj:HumanDevelopmentReport2006

Zdroj:CIAWorldFactbook2006

KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci

Humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce

Tradice pomoci
Lidsk historie a kultura m za sebou dlouhou tradici, kdy lid v lep ekonomick situaci pomhali chudm, a to jak v dob vlench kriz nebo pi prodnch katastrofch, tak v obdob mru . Tato tradice se po stalet formovala na zklad etickch hodnot jednotlivch svtovch nboenstv, modernch filozofickch smr humanismu a osvcenstv, tradice odbor, hnut za politick a sociln reformy, kampan proti otroctv, mylenek pacifismu a dalch ideovch zdroj . Zjednoduen lze v tto tradici najt zhruba dva zkladn dvody, pro lid vdy mli tendenci poskytovat druhm pomoc v nouzi: dvody nboensk a etick v evropskm kontextu existuje dlouh tradice humanity, erpajc z hodnot kesanstv, osvcenstv a humanismu . Humanitn pstup m obdobu tak ve vech dalch nboensko-kulturnch tradicch svta . Podle tohoto principu je morln a eticky sprvn poskytovat pomoc lidem, kte se ocitnou v nouzi . dvody politick a pragmatick pomoc lidem v nouzi se velmi asto odvj tak od pragmatickch princip, sahajcch od konkrtnho vyuit humanitrn pomoci v zahranin politice stt a k racionlnm vahm o prevenci konflikt, mezinrodnho terorismu, nelegln migrace a pokozovn ivotnho prosted . Podle pragmatickho principu je ekonomicky i politicky vhodn investovat do pomoci chudm zemm, protoe se tm v dlouhodobm horizontu uet prostedky, kter by stt musel vynakldat na zajitn vlastn bezpenosti a prosperity . Dnes existuj obecn dv zkladn formy pomoci druhm v nouzi: humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce .

Je to tedy krtkodob pomoc, kter lidem zasaenm humanitrn kriz pome uspokojit jejich zkladn ivotn poteby a tak znovu obnovit dstojn ivot do podoby, jakou ml ped danou kriz .

Rozvojov spoluprce
Rozvojov pomoc resp . spoluprce vznikla po druh svtov vlce jako vraz modernj formy humanitrn tradice, symbolizujc obecnj a eji pojat lidsk rozvoj a partnersk postoj zastnnch stran . Spoluprce se zamila na monitorovn dlouhodobch socilnch a ekonomickch podmnek, ve kterch lid v mn rozvinutch zemch svta ij, a na hledn zpsob, jak by se tyto podmnky daly globln zlepit . Hlavnm clem rozvojov pomoci je snen extrmn chudoby cestou udritelnho ekonomicko-socilnho rozvoje . Na rozdl od humanitrn pomoci je tedy rozvojov spoluprce souborem dlouhodobch opaten v irok ad sektor a oblast (Pazderka, J . aj ., 2005, s . 101 102) .

Motivy rozvojov spoluprce

Etick motivy a jejich zakotven v mezinrodnm prvu
Tradice humanity byla v prbhu minulho stolet oficiln zakotvena v nkolika zkladnch souborech mezinrodnch dokument, mluv a konvenc . Mezi nejdleitj z nich pat Mezinrodn humanitrn prvo (International Humanitarian Law, IHL) . V nm jsou definovna prva pmch i nepmch astnk ozbrojench konflikt . Krom toho zaali po druh svtov vlce rzn akti pedevm OSN, jednotliv vldy a lidskoprvn aktivist budovat systm lidskch prv . Ten m za kol nejen zabrnit opakovn mezinrodnch konflikt, genocidy a nejzvanjch zloin proti lidskosti, ale tak vytvoit univerzln systm zkladnch lidskch prv, vymahatelnch kdekoliv na svt . Mezi nejdleitj lidskoprvn dokumenty pat napklad Veobecn deklarace lidskch prv (1948), Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech (1966), Mezinrodn pakt o hospodskch, socilnch a kulturnch prvech (1966), mluva proti muen a jinmu krutmu, nelidskmu a poniujcmu zachzen nebo trestn (1984) nebo mluva o prvech dtte (1989) (Pazderka, J . aj ., 2005, s . 101) .

Humanitrn pomoc
Humanitrn pomoc zahrnuje aktivity, kter pedstavuj bezprostedn reakci na humanitrn krizi . Ta se obecn popisuje jako situace, ve kter jsou bn prostedky lid, kter jim garantuj dstojn ivot, ohroeny v dsledku prodn katastrofy nebo lidmi zavinn krize . Hlavnm clem humanitrn pomoci je: zmrnn trap lid ochrana ivot respekt vi lidsk dstojnosti .

Pragmatick motivy
Krom etickch motiv sleduj drcovsk zem i vlastn cle, a u bezpenostn, ekonomick nebo politick . Vazba mezi bezpenost a rozvojem se zvraznila po udlostech 11 . z 2001 . Protoe se chudoba povauje 

KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci

za ivnou pdu pro rozmach terorismu, pomh potrn chudoby nepmo tak pedchzet terorismu . Od snen chudoby a zlepen ivotn rovn v rozvojovch zemch si vyspl stty slibuj tak ni poty ileglnch pisthovalc . To m vst k prevenci rznch problm, hlavn pronikn organizovanho zloinu . Rovn environmentln problematiku je teba eit globln . Protoe je ivotn prosted nedliteln, pispv podpora ochrany prody v rozvojovch zemch tak k udritelnosti rozvoje v globlnm mtku . V neposledn ad vede pomoc pi zabrnn rozmachu infeknch chorob v rozvojovch zemch, hlavn HIV&AIDS, ke snen rizika penosu epidemi na obyvatele drcovskch zem . Rozvojov spoluprce me podporovat i ekonomiku donorskho sttu . Hlavn v minulosti hrly pm ekonomick zjmy donora, napklad uplatnn vlastnho zbo, technologi nebo pracovnk v rozvojovch zemch, dleitou roli . Pestoe tento druh spoluprce zsti stle petrvv, postupn ubv na jej dleitosti . Nadle jsou ale relevantnm motivem nepm ekonomick zjmy vysplch stt: kvli dnen propojenosti svtov ekonomiky tak obyvatel rozvojovch zem tvo znanou st potencilnch zkaznk na globlnch trzch . Spoluprce mezi vysplmi a rozvojovmi zemmi navc pomh zlepovat vzjemn diplomatick vztahy . Krom toho zvyuje rozvojov spoluprce presti a vliv donora na mezinrodn scn . Pro nkter donory je tak podstatnou slokou en vlastn kultury . Naopak seznmen se s ciz kulturou napomh pedchzet xenofobnm projevm (Kaplan, M ., 2005, s . 15 16) .

Literatura:
Kaplan, M .: Pro pomhat chudm zemm, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 15 16 . Pazderka, J .; Kaplan, M; Stojanov, R .; Vofov, A .; Vyansk, R .: Humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 101 107 . Ndvornk, O .; Kaplan, M .; Stojanov, R .; Volfov, A .; Vyansk, R .: Rozvoj, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 95 99 .

Internet:
Human Development Report; http://hdr .undp .org

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

2
Shrnut kapitoly:

Trendy a vzvy souasn rozvojov spoluprce

Zahranin rozvojovou spoluprci financuj pedevm lensk stty OECD, ale i nkter rozvojov zem (napklad na nebo na ropu bohat arabsk stty) . Dv zkladn formy poskytovn zahranin rozvojov spoluprce jsou bilaterln a multilaterln pomoc . Hlavnm veobecnm poslnm mezinrodn rozvojov spoluprce je boj proti chudob . V poslednch letech mezinrodn instituce vytvej nov strategie, kter maj toto sil vrazn podpoit . Nejvznamnjm dokladem tchto snah je schvlen tzv . Rozvojovch cl tiscilet, k jejich plnn se zavzala vtina stt svta . Chudoba je multidimenzionln problm, kter neznamen jen nzk pjem, ale i deprivaci sociln, politickou, kulturn nebo environmentln . Pro snen chudoby je nutn hledat celistv pstupy, kter zahrnou rzn sloky tohoto komplexnho problmu . Reformy uvnit rozvojovch zem i aktivn ast rozvinutch stt jsou nezbytn pro potrn svtov chudoby . Rozvojov zem tak musej pomoc reforem zajistit sociln a ekonomick podmnky pro rozvoj . Na stran vysplch stt je nezbytn nejen naven a zefektivnn rozvojov pomoci, ale tak zmna nastaven ekonomickch vztah mezi globlnm Severem a Jihem . Vyjednvn podmnek svtovho obchodu mezi zemmi s rznmi ekonomickmi zjmy ale v souasnosti stagnuje . V boji proti chudob je navc nutn, aby se vrazn snila zadluenost rozvojovch zem . Tzv . dlunick krize petrvv u nkolik desetilet a vznamn brzd snahy o rozvoj . V poslednch letech dochz postupn k rznm zpsobm oddluen, ale cel problm zatm vyeen nen . Dokud se nezv a nezlep rozvojov spoluprce, nezmn se pravidla svtovho obchodu a nesn zadluenost, nemaj rozvojov zem anci vymanit se z pasti chudoby .

Podoby rozvojov spoluprce

Zahranin rozvojov spoluprce (ZRS) reaguje na dlouhodob problmy rozvojovch zem, zejmna s ohledem na ekonomick, sociln, zdravotn a ekologick aspekty ivota tamnch lid . Je to forma pomoci financovan vysplejmi stty . ZRS me bt bilaterln (dvoustrann) nebo multilaterln (mnohostrann) . Multilaterln pomoc je smovna pes mezinrodn organizace . Mezi nejdleitj aktry na poli multilaterln spoluprce pat Organizace spojench nrod (OSN) se svmi specializovanmi agenturami (napklad UNDP, WHO, UNICEF, WFP, UNESCO aj .), Evropsk spoleenstv (pedevm prostednictvm Evropsk komise), Svtov banka (SB) a Mezinrodn mnov fond (MMF) . Bilaterln pomoc smuje pmo z donorsk zem do zem recipientsk a je zaloena na blzkm vztahu drce a pjemce . S tm jsou spojeny vhody i nevhody . Na jedn stran me bilaterln pomoc reagovat rychleji na mnc se podmnky, na druh stran vak mohou drcovsk zem prostednictvm dvoustrann pomoci snadnji naplovat vlastn zjmy (Dukov, L .; Waisov, ., 2005, s . 316) . Akoliv se institucionln zzem rozvojov spoluprce v jednotlivch zemch li, bilaterln rozvojovou spoluprci koordinuj a realizuj obvykle samostatn agentury, podzen vtinou ministerstvm zahrani . V nkterch zemch, napklad v Nmecku nebo Velk Britnii, existuj samostatn rozvojov ministerstva . Samotnou realizac bilaterlnch rozvojovch program, kter vldy financuj, se zabvaj krom vldnch agentur tak dal subjekty, nejastji nevldn organizace, veejn instituce nebo soukrom firmy . ZRS se poskytuje bu v podob nevratnch grant nebo zvhodnnch pjek, piem vtina bilaterlnch drc preferuje granty, multilaterln akti pak asto podporuj 

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

rozvojov snahy kombinac grant a zvhodnnch pjek . Nejvy objem pomoci poskytuj zem Organizace pro ekonomickou spoluprci a rozvoj (OECD), a sice ron pes 100 miliard americkch dolar . Vce ne polovina tto stky pochz z lenskch zem Evropsk unie . Pestoe se celkov objem pomoci zem OECD me zdt velk, zajmav je srovnn s jinmi sttnmi vdaji . Subvence stt OECD do zemdlstv jsou piblin trojnsobn, vlastn vojensk vdaje USA ptinsobn, ale i samotn objem transferu prostedk Nmecka do tzv . novch spolkovch zem (bval NDR) je srovnateln s celkovou stkou podpory stt OECD pro cel rozvojov svt . V rmci OECD d rozvojovou pomoc Vbor pro rozvojovou spoluprci (Development Assistance Committee, DAC) . Zem OECD nejsou jedinmi vldnmi drci, kte rozvojovm zemm poskytuj pomoc . Mezi dal donory pat lenov Organizace zem vyvejcch ropu (Organization of the Petroleum Exporting Countries, OPEC), kte finann prostedky poskytuj pes vlastn rozvojov fond . Stle vznamnj roli hraje na poli rozvojov spoluprce na, je podporuje hlavn stty Afriky a Latinsk Ameriky . Pedevm nsk rozvojov pomoc, kter je na jedn stran vysoce efektivn, na stran druh ale ignoruje dlouhodob vytven strategie mezinrodn zen pomoci, znamen pro zpadn drce v souasnosti velkou vzvu .

Distribuce pomoci lenskch zem DAC

v miliardch USD

100

80

60

40 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Odputn dluh Humanitrn pomoc Rozvojov programy (Afghnistn a Irk) Rozvojov programy (krom Afghnistnu a Irku)

Zdroj:OECDDevelopmentCo-operationReport2006

Kdo poskytuje nejvce pomoci?

V absolutnch slech jsou nejvtm drcem Spojen stty, nsledovan Japonskem, Velkou Britni, Nmeckem a Franci . Pepoteno na poet obyvatel vak nejvce rozvojov pomoci poskytuj vdsko, Norsko, Lucembursko, Nizozemsko a Dnsko . Tyto zem jsou jedin, je spluj mezinrodn doporuen, kter vi ODA stanovila na 0,7 % HND . Oficiln rozvojov pomoc (ODA) lenskch zem DAC v roce 00

miliarddolar

30 25 20

10,77

10,08

10 5 0 USA

10,03

15

5,11

5,09

3,76

3,36

3,02

2,79

2,11

1,96

1,77

1,68

1,57

0,90

0,72

Norsko

Dnsko

ecko

0,38

0,38

Lucembursko

Itlie

Kanada

Belgie

vdsko

Irsko

Nov Zland

Francie

Austrlie

Japonsko

Nmecko

Nizozemsko

panlsko

Finsko

Portugalsko

0,26

0,27

Velk Britnie

0

CELKEM DAC

vcarsko

Rakousko

Zdroj:OECDDevelopmentCo-operationReport2006

110

27,26

13,15

106,78

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

Hlavn rozvojov strategie

V souasnosti mezi rozvojovmi aktry pevld konsensus, e ekonomick rst je sice nutnou, nikoliv vak jedinou podmnkou pro zlepen ivotn rovn vtiny obyvatel . Vznik koncept tzv . rstu sloucho chudm (pro-poor growth), kter pozitivn pispv k omezen chudoby . K dosaen tohoto rstu je poteba krom volnho trhu i silnjho sttu s fungujcm prvnm prostedm, kde jsou dodrovna lidsk prva (good governance) . Pjmov zem nesou hlavn podl zodpovdnosti za rozvojov procesy ve svch zemch . Tmto principem se maj dit donorsk stty, kter u nemaj jednat na zklad svoj nabdky, ale maj svoji pomoc poskytovat podle poptvky ze strany rozvojovch zem . Rozvojov pomoc se v dsledku toho pejmenovv na rozvojovou spoluprci v centru stoj prvek partnerstv mezi donory a pjemci . Dleitm prvkem je nov tak koordinace mezi drci, kte se maj zvenou mrou podlet na spolenm een rozvojovch cl . Dal vznamnou tendenc rozvojov politiky je snaha o vytven jednotnch strategi k potlaen chudoby na nrodn i mezinrodn rovni . Rozvojov spoluprce opout jednotliv rozttn koncepty i projekty a klade si za cl rovnomrn zamen na ekonomick,

politick, sociln a environmentln rozvoj . Izolovan projekty a programy postupn zanikaj a nahrazuj je celistv strategie i pm finann podpora vld rozvojovch zem (tzv . budget support) . Nejvznamnj strategii v boji proti chudob pedstavuj tzv . Rozvojov cle tiscilet (Millennium Development Goals, MDGs) . Dal podstatnou tendenc v rozvojov spoluprci je participace obansk spolenosti . Rozvojovch proces se maj aktivn astnit vichni akti spolenosti: od vld po jednotlivce . Tato pedstava se odr napklad v tzv . Strategickch dokumentech pro sniovn chudoby (Poverty Reduction Strategy Papers, PRSPs) . Poslednm vrazem nov rozvojov strategie se stala Pask deklarace o efektivnosti pomoci z roku 2005, kter potvrdila, e primrn odpovdnost za rozvoj nesou samy rozvojov zem a vyspl stty maj sv programy rozvojov spoluprce sladit s nrodnmi prioritami, jako i mezi sebou navzjem .

Rozvojov cle tiscilet

Na Summitu tiscilet v z 2000 v New Yorku 147 hlav stt a vld pijalo a vechny lensk stty se do roku 2015 zavzaly splnit tzv . Milniovou deklaraci, kter vytyuje konkrtn a miteln cle v oblasti rozvoje a odstraovn chudoby . Za vchoz se povauje rok 1990 . Cle by mly bt splnny do roku 2015 .

Oficiln rozvojov pomoc (ODA) lenskch zem DAC v roce 00 v % HND
0,94%

0,80%

cl OSN 0,7%
0,52%

0,47%

0,47%

0,60%

prmrn ve 0,47%
0,36% 0,34% 0,29% 0,28% 0,27% 0,27% 0,33% 0,22% 0,21%

0,40%

0,25%

0,20%

0,00%
Lucembursko Velk Britnie Itlie Nov Zland Belgie Francie Kanada Dnsko Rakousko Nmecko Japonsko Austrlie Nizozemsko Norsko ecko USA CELKEM DAC


Finsko

vcarsko

vdsko

Irsko

panlsko

Portugalsko

0,17%

Zdroj:OECDDevelopmentCo-operationReport2006

1,00%

0,94%

0,82%

0,82%

0,81% 0,53%

0,46%

0,44%

0,42%

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

Vznam pijet tchto cl lze shrnout do nsledujcch bod: ke spoluprci na jejich dosaen se zavzali pedstavitel vtiny zem na svt, jsou to konkrtn cle, pro ne jsou stanoveny miteln indiktory a doba, kdy maj bt splnny (rok 2015), poskytuj monost sledovat prbn pokrok na cest k jejich naplnn, je mon je vyut pro tvorbu a prosazovn strategi vedoucch k jejich naplnn na sttn, regionln a mezinrodn rovni . (Jelnek, P .; Pazderka, J ., 2004, s . 243)

vm oekv, e posl postaven oban v politickch procesech . I pes svoje jasn kladn strnky maj PRSPs stejn jako jejich pedchdci, Programy strukturlnch prav, svoje kritiky, hlavn z ad nevldnch organizac . Podmnka participace jako soust PRSPs je podle nich sice chvlyhodn, ve vtin rozvojovch zem ale nefunguje (Eberlei, W .; Fhrmann, B ., 2006, s . 185) . I v ppad PRSPs navc petrvv vysok zvislost na brettonwoodskch institucch . Prv jim se musej tyto dokumenty pedkldat, pokud chtj dlunick vldy doshnout oddluen i zskat nov pjky . Proto se PRSPs asto zamuj na rozvoj zemdlskho exportnho sektoru, kter SB a MMF upednostuj, msto produkce pro domc trh . Podporuj vvoz surovin, akoliv ty se na svtovm trhu kupuj za nzk ceny . Na druhou stranu se dostaten nezabvaj sociln a ekologickou udritelnost (Toika, T . aj ., 2005, s . 52 53) .

Naplovn cl
Zhruba v poloase mezi rokem schvlen a oekvanm splnnm Rozvojovch cl tiscilet je zejm, e se vech cl nepoda ve vech zemch doshnout: situace v 50 zem se aspo u jednoho cle zhoruje a 65 zem bude moci splnit nejmn jeden cl a v roce 2040 . Stagnaci nebo dokonce negativn vvoj vykazuj hlavn subsaharsk Afrika, Blzk vchod i stedn Asie . Naopak velk sti vchodn, jihovchodn a jin Asie a severn Afrika jsou na dobr cest . Pokroky na cest k plnn cl kadoron zveejuje tzv . Zprva o Rozvojovch clech tiscilet (The Millenium Development Goals Report) .

ROzVOJOV CLE TISCILET

ODSTRANIT ExTRMN CHuDOBu A HLAD kol 1: Do roku 2015 snit na polovinu poet lid, kte ij z pjmu niho ne 1 USD na den . kol 2: Do roku 2015 snit na polovinu poet lid, kte trp hladem . 1. cl: DOSHNOuT zKLADNHO VzDLN PRO VECHNy kol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly dti kdekoli na svt, dvky i chlapci, dokonit zkladn kolu . 2. cl: PROSAzOVAT ROVNOST POHLAV A POSLIT ROLI EN VE SPOLENOSTI kol 4: Do roku 2005 odstranit nepomr pohlav v zkladnm a stednm kolstv a do roku 2015 na vech rovnch vzdlvacho systmu . 3. cl: 4. cl: SNIT DTSKOu MRTNOST kol 5: Do roku 2015 snit o dv tetiny mrtnost dt do vku pti let . 5. cl: zLEPIT zDRAV MATEK kol 6: Do roku 2015 snit o ti tvrtiny mru matesk mrtnosti . BOJOVAT S HIV/AIDS, MALRI A DALMI NEMOCEMI kol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrtit en HIV&AIDS . kol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrtit en malrie a dalch zvanch onemocnn . 6. cl:

Boj proti chudob a participace

Za nejdleitj nstroj pi zavdn Rozvojovch cl tiscilet do praxe se povauj ve zmnn Strategick dokumenty pro sniovn chudoby, PRSPs . Tento nstroj vytvoily Svtov banka a Mezinrodn mnov fond v roce 1999 jako podmnku multilaterlnho oddluen v rmci iniciativy HIPC (Highly Indebted Poor Countries) . PRSPs nahradily pvodn Programy strukturlnch prav (Structural Adjustment Programmes, SAPs), kter se staly terem kritiky v 80 . a 90 . letech, pedevm ze strany nevldnch organizac . Obsahem PRSPs, kter vypracovvaj jednotliv vldy rozvojovch zem za asti aktr obansk spolenosti, jsou strategie ke sniovn chudoby na nrodnch rovnch . Tyto dokumenty ale neslou jen brettonwoodskm institucm, ale jako podklad pro spoluprci je pouvaj i dal bilaterln a multilaterln donoi . PRSPs tm umouj lep koordinaci mezi drci . Vraznou charakteristikou tchto dokument je participace vech aktr obansk spolenosti . Od t se pede

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

zAJISTIT uDRITELN STAV IVOTNHO PROSTED kol 9: Integrovat principy udritelnho rozvoje do politiky a program jednotlivch stt a zabrnit ztrtm prodnch zdroj . kol 10: Do roku 2015 snit na polovinu poet lid bez dlouhodob udritelnho pstupu k nezvadn pitn vod a zkladn hygien . kol 11: Do roku 2020 doshnout vraznho zven kvality ivota minimln 100 milion obyvatel pmstskch chudinskch tvrt (slum) . 7. cl: BuDOVAT SVTOV PARTNERSTV PRO ROzVOJ kol 12: Dle rozvjet obchodn a finann systm zaloen na jasnch pravidlech, pedvdatelnosti a absenci diskriminace (vetn zvazku usilovat o dobr vldnut, rozvoj a sniovn chudoby, a to na nrodn i mezinrodn rovni) . kol 13: eit specifick poteby nejmn rozvinutch zem (bezceln a beztarifn pstup pro vvoz zbo z tchto zem; odputn dluh pro nejvce zadluen zem a zruen oficilnho bilaterlnho dluhu; tdej poskytovn oficiln rozvojov pomoci ze strany vysplch zem, kter se zavzaly ke snen chudoby) . kol 14: eit specifick poteby vnitrozemskch stt a malch ostrovnch rozvojovch stt . kol 15: Komplexn eit problm zadluen rozvojovch zem prostednictvm nrodnch a mezinrodnch opaten s clem zajistit dlouhodobou udritelnost dluhu u zadluench zem . kol 16: Ve spoluprci s rozvojovmi zemmi vytvoit a realizovat strategie smujc k zajitn slun a produktivn prce pro mlad lidi . kol 17: Ve spoluprci s farmaceutickmi firmami poskytnout pstup k zkladnm lkm v rozvojovch zemch . kol 18: Ve spoluprci se soukromm sektorem zpstupnit rozvojovm zemm vhody novch technologi pedevm v informan a komunikan oblasti . 8. cl:

Chudoba ve svt
Jak ukazuje pklad obou ve uvedench strategi, v centru rozvojovho sil stoj boj proti chudob . V tomto bod je dleit si uvdomit, co vlastn chudoba znamen a jak na ni rzn akti pohlej . Nkte ji dl napklad na absolutn a relativn, jin na objektivn a subjektivn nebo materiln a nemateriln . asto se v souvislosti s rozvojovmi zemmi hovo o absolutn chudob a v souvislosti s rozvinutmi zemmi o chudob relativn .

Chudoba pjmov
Nedostatek pjm nutnch k zajitn fyzick existence se oznauje jako absolutn chudoba . OSN a Svtov banka stanovuj hranici absolutn chudoby jako denn pjem, resp . vdaje ni ne 2 USD . Lid, kte maj k dispozici mn ne 1 USD denn, se pak povauj za extrmn chud . Podle odhad obou organizac ij na svt asi 2,8 miliardy lid v chudob, z toho zhruba 1,2 miliardy v chudob extrmn . Ob hodnoty jsou vyjdeny v parit kupn sly .

Parita kupn sly

Parita kupn sly (Purchase Parity Power, PPP) bere ohled na rzn cenov hladiny v rznch zemch a pepotv tak vztah mezi lokln mnou a americkm dolarem nikoliv podle oficilnho smnnho kurzu, ale podle pomru tchto cenovch hladin . Napklad v Nigeru jsou cenov relace oficiln 3,6krt ni ne v USA, co znamen, e za ekvivalent 1 USD lze v Nigeru nakoupit 3,6krt vce zbo ne za 1 USD ve Spojench sttech . Tento pstup umouje lep mezinrodn srovnn, vetn vykazovn HND (tj . hrub nrodn dchod Nigeru pepoten podle PPP je asi 3,6krt vy ne jeho hrub nrodn dchod pepoten podle oficilnho smnnho kurzu) . Stejn tak plat, e pokud je celosvtov stanoven rove extrmn chudoby maximln 1 USD na den, pak v Nigeru to vlastn pi zohlednn PPP znamen pjem 28 cent (ale i tak pod touto hranic ije vce ne 60 % obyvatel tto zem) . daje o HDP s pepotem kupn sly i bez n lze najt napklad ve Zprv o lidskm rozvoji (Human Development Report, HDR) .

Vedle absolutn chudoby je znm tak koncept relativn chudoby . Ten se pouv ve vysplch zemch a definuje se na zklad vzkum Petera Townsenda ve Velk Britnii jako neschopnost astnit se spoleenskho dn a t na rovni, kter je v dan spolenosti bn (Exnerov, V .; Volfov, A ., 2005, s . 31) . V EU se relativn chudoba stanovuje jako pjem pod 60 % prmrnho 

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

vdlku, podle OSN je to pjem pod 50 % . Statistiky EU udvaj, e v jejch lenskch zemch ije v prmru kolem 16 % chudch . Nejvy kvty maj ecko, Irsko, Slovensko, panlsko, Portugalsko a Itlie, esk republika m s 8 % jednu z nejnich . Krom mtka relativn chudoby ale navc existuj i tzv . nrodn hranice chudoby, kdy jednotliv stty samy uruj sumu nutnou pro uspokojen zkladnch poteb (nap . kalorick minimum, obydl, oacen) . Toto pojet je mon dleit pro vypracovn nrodnch strategi v boji proti chudob, v mezinrodnm srovnn ale naprosto selhv . Napklad v Beninu tak ije pod hranic nrodn chudoby jen 29 % obyvatel, pestoe tm ti tvrtiny obyvatel musej vystait s mn ne 2 USD na den . V Kostarice je pak podle nrodn hranice 22 % chudch, pestoe jen 7,5 % m denn k dispozici mn ne 2 USD . A nakonec v Irsku je podle konceptu relativn chudoby (kterou stty EU jako hranici chudoby akceptuj) 21 % obyvatel chudch, pestoe tam s dennm pjmem pod 2 USD nemus vyjt nejsp nikdo . Vechny tyto zem tak vykazuj do jist mry srovnateln poet chudch jcch pod nrodn hranic chudoby, pestoe se nachzej na 163 ., 48 ., resp . 4 . mst na stupnici rozvoje podle Indexu lidskho rozvoje .

Mezinrodn zadluenost
Jednm z nejpalivjch problm, s nm se mlo rozvinut zem potkaj, je jejich astronomick zadluenost . Studie o rozpotovch vdajch ve vce ne ticeti rozvojovch zemch ukzaly, e pes dv tetiny z nich utrat vce za spltky dluh ne za zkladn sociln sluby; nkter vydvaj na dluhy ti a ptkrt vce . V subsaharsk Africe vldy utrat piblin dvakrt vce za vyrovnvn svch finannch zvazk ne za sociln sluby pro vlastn obyvatele . Nedostatek kapitlu zpsoben splcenm dluh proto zsadnm zpsobem brzd rozvoj . Ji dvacet let se mezinrodn finann instituce, OSN, vldy rozvinutch stt, rozvojov zem i nevldn organizace pokouej hledat een, zatm jen s malmi spchy (Toika,T . aj ., 2005, s . 49) .

Iniciativa HIPC
Odpoutn dluh bylo dlouhou dobu kategoricky odmtno . Teprve koncem 80 . let dolo k prvnm posunm v nzorech jednotlivch organizac i stt . V roce 1988 zaaly vldy vitelskch zem poprv uvaovat o stenm krtnut suvernnch dluh a otevely monost odputn dluh pro jednotliv stty a do ve 33 % . V roce 1996 se pak poprv zaaly projednvat i dluhy u multilaterlnch vitel (MMF, SB a regionln rozvojov banky) v rmci iniciativy HIPC (Highly Indebted Poor Countries) .

ir pojet chudoby
Pjmov chudoba, kter in lovka seln chudm, je ovem pouze jednou z mnoha dimenz chudoby . Podle mezinrodnch organizac je chudoba komplexnj problm . K tomuto irmu pohledu na chudobu pispl krom Senova konceptu rozvoje projekt Hlasy chudch (Voices of the Poor) organizovan Svtovou bankou . Tato iniciativa, kter se zastnilo pes 60 tisc chudch lid z celho svta, jasn ukzala, e pro chud nen pjem zdaleka jedinm nebo nejdleitjm ukazatelem chudoby . Velmi dleitou roli toti hraj tak subjektivn pocity chudch: nejistota: neroda a dal nepedvdateln okolnosti mohou mt existenciln nsledky, chud se nemohou brnit proti kriminalit a nsil, nedostatek perspektiv a strach z budoucnosti: chud pestvaj vit ve zlepen svho postaven a kvality ivota, bezmoc: chud jsou vystaveni ikan a korupci ze strany ad a policie a nemohou se brnit, vylouen: chud nemaj podl na spolurozhodovn o vcech pro n nezbytnch: napklad zdrav nebo vzdln, nemaj spojence na politick rovni . Stle vce se na chudobu nahl tak z hlediska genderu: 70 % chudch toti tvo eny (Exnerov, V .; Volfov, A ., 2005, s . 33) . Poslen postaven en (gender empowerment) se proto povauje v boji proti chudob za dleitou strategii . 

Jak chudobu chpou mezinrodn organizace?

Svtov banka: Chudoba zahrnuje nedostatek pleitost, hlasu a reprezentace i zranitelnost vi nhlm zvratm . (2004) Rozvojov program OSN: UNDP uznv koncept lidsk chudoby, kter jako dleit faktory v boji proti chudob zdrazuje rovnost, sociln zalenn, poslen postaven en a respektovn lidskch prv . (2004) OECD: Chudoba je multidimenzionln . Omezuje lidsk monosti, a to vetn spoteby, potravinovho zabezpeen, zdrav, vzdln, prv, hlasu, bezpenosti, dstojnosti a dn prce . Chudobu je nutn sniovat v souladu s udritelnost ivotnho prosted . U redukce vech dimenz chudoby je klovm faktorem snen genderov nerovnosti . (2001)

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

Iniciativa HIPC vznikla v roce 1996 . Tehdy Svtov banka a Mezinrodn mnov fond poprv navrhly, e by nejvce zadluenm rozvojovm zemm mly bt odputny dluhy vetn vech vr . V roce 1999 bylo na summitu zem G7 odsouhlaseno zeteln rozen tto iniciativy a byla dle zmkena kritria vznikla nov iniciativa HIPC II . Podle tchto novch kritri spad do HIPC 43 zem . Nigrie byla ovem z pvodnho seznamu vyata a tyi dal zem byly vyazeny pozdji . V rmci iniciativy tak zstalo 38 zem, z nich vtin u byla odputna prvn st dluh . V roce 2005 dolo na summitu G8 ve skotskm Gleneagles k dalmu rozen oddluovac iniciativy, kter umouje, aby nejchudm zemm bylo odputno a 100 % jejich dluh . Tyto iniciativy vak pesto nepinesly oekvan impuls pro ekonomick rozvoj chudch zem . Rozvinut stty sice pravideln stanovuj nov podmnky pro konverzi dluh a jejich sten odputn, ale vechna tato opaten ovlivuj nsledujc faktory: jsou odpoutny pevn dluhy, kter by nikdy nebyly splaceny, aby se tm zabezpeilo vyrovnn ostatnch dluh, vitelsk vldy, sdruen v Paskm klubu, samy rozhoduj o vi a podmnkch oddluen, ivotnost tchto opaten je relativn krtk, zpravidla trv nejve ti roky, ne se tyto iniciativy vydvan za konen een dlunick krize prok jako nedostaten, iniciativa HIPC je omezena jen na nejchud zem a nezahrnuje dal, asto vce zadluen, zem s velkm podlem chudho obyvatelstva, nejsou odpoutny vechny dluhy, ale pouze tolik, aby se zem dostala do udriteln situace, kter i tak znamen zadluen ve vi 150 % pjm z exportu . Krom kritiky nevldnch organizac, e odpoutn dluh probh pomalu a je nedostaten, vak m tato problematika sv kritiky i z druhho hlu . Mnoz ekonomov toti zdrazuj, e normln je dluhy splcet, nikoliv odpoutt, a e odpoutn dluh vlastn vysl patn signly chudm zemm, kter se mohou chovat nezodpovdn s vdomm, e pi nejhorm jim budou dluhy stejn prominuty (dochz k tzv . morlnmu hazardu) . Naopak ada rozvojovch zem se stednm pjmem pouv pjky na svtovch kapitlovch trzch jako standardn nstroj svho rozvoje, a proto se je sna dn splcet, nebo jejich nesplcen i nutnost oddluen by jim zhorilo rating u zahraninch vitel a tm pdem ztilo pstup k novm pjkm .

Oddluen prostednictvm vmnnho fondu

Jako inn nstroj se ukazuje oddluen prostednictvm vmnnch fond (debt swaps) . Vmnn fondy jsou velmi efektivn pedevm v tch zemch, kde hroz nebezpe, e po oddluen budou pjmy zneuvny k jinm elm, ne je zlepen ivotnch podmnek obyvatel . Vmnn fond funguje tak, e zadluen vlda poskytne fond v nrodn mn, kter odpovd urit procentn vi dluhu . Z tohoto fondu jsou pak financovny sociln projekty, mal vry pro drobn podnikatele a zemdlce nebo projekty zamen na vzdln i zdravotnictv . Za financovn tchto projekt z vmnnho fondu jsou pak odpoutny adekvtn stky dluhu . Dleitou podmnkou spchu je kontrola vyuvn tchto fond prostednictvm nevldnch organizac i mezinrodnch instituc (Toika, T . aj ., 2005, s . 53) .

Alternativy: mezinrodn platn a zvazn pravidla

Zatmco na rovni sttu e spory mezi dlunkem a vitelem pouze nezvisl soudce, na rovni mezinrodn to neplat . O osudu suvernnho dlunka (sttu) rozhoduj samotn vitel, asto bez jeho ptomnosti . Takov praxe plat ve Svtov bance, Mezinrodnm mnovm fondu i v Londnskm a Paskm klubu .

Sdruen soukromch a vldnch vitel

Londnsk klub neformln sdruen asi 1 000 mezinrodnch obchodnch bank, kter jako vitel jedn s dlunickmi zemmi o soukromch vrech (bez veejnch, sttnch zruk) . Pask klub sdruen 19 vitelskch vld, kter se schz za elem jednn o restrukturalizaci a ulehen dluh . Dlunick zem je sice vyslechnuta, ale je vylouena z rozhodovn o tom, zda a jak k odputn nebo restrukturalizaci dluh dojde . Klub se jmenuje Pask, protoe se tato setkn konaj jednou msn na francouzskm ministerstvu financ .

Je proto vhodn vytvoit mezinrodn platn a zvazn pravidla, kter jasn definuj rozhod pravomoci pi een dlunch problm . Jednm z nvrh nevldnch organizac je zaveden mezinrodnho estnho a transparentnho arbitrnho procesu (Fair and 

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

Transparent Arbitration Proces, FTAP) . Ob strany si zvol sv arbitry a ti pak spolen vyberou dalho . Strany se tak zavou, e vsledek arbitre budou respektovat . Dal iniciativou je vytvoen mezinrodnho insolvennho prva a mezinrodnho insolvennho soudu . Arbitr i insolvenn soud (pravidla sttnho bankrotu) jsou jedinou monost, jak vnst do dluhov krize spravedlnost . Neodpovdn chovn vitel by bylo eliminovno, protoe takto vznikl dluhy by mohly bt autoritativn oznaeny jako nelegitimn . Neodpovdn chovn dlunickch vld by se eliminovalo, protoe by dostvaly penze jen na proven projekty a musely by z vynaloench prostedk veejn skldat ty . Nezvisl rozhodovn klade, jako je tomu zvykem ve vech rozvinutch spoleenstvch, odpovdnost na dlunka i vitele (Toika, T . aj ., 2005, s . 53 54) .

implementace pravidel WTO . Postupn se pak konala dal jednn, kter mla zvry z Dauh uvst do praxe, v roce 2006 vak dolo k jejich peruen kvli sporu mezi vysplmi a rozvojovmi zemmi, jako i mezi rozvojovmi stty navzjem . Cel proces vedouc ke zlepen podmnek svtovho obchodu tak od t doby stagnuje .

Obchodn spor Severu s Jihem

Nejviditelnjm a nejilustrativnjm pkladem obchodnho sporu mezi rozvojovmi a rozvinutmi stty je spor o zemdlsk produkty . Rozvinut zem vynakldaj ron na podporu domcch zemdlc pes 300 miliard dolar . Zrove maj vysok cla a pesn kvty na dovoz potravin z rozvojovch zem, i kdy jsou zpravidla levnj ne ty vypstovan farmi v rozvinutch sttech . Dotace zemdlcm a potravinskm spolenostem v rozvinutch sttech navc umouj vvoz produkt do rozvojovch zem za dumpingov ceny, kterm tamn vrobci nemohou konkurovat . Tento nerovn vztah pak znemouje mstnm zemdlcm prodvat nejen na svtovch, ale i na mstnch trzch, co vede k ruinovn lokln zemdlsk produkce s vnmi dsledky pro dan region . V rmci svtovch obchodnch jednn pitom rozvinut stty tla na liberalizaci trh rozvojovch zem, kter tak pichzej o monost chrnit sv zemdls tv proti dotovanm dumpingovm dovozm . Podobn situace panuje i v jinch oblastech . Jde zejmna o prmysl nron na lidskou prci (labour intensive industries), kde maj rozvojov zem vhodu dky levn pracovn sle a rozvinut zem asto chrn vlastn vrobce kvtami . Napklad v oblasti obchodu s textilnmi vrobky a ltkami dochz podle dohody uzaven v rmci WTO k vtmu otevrn zpadnch trh jen velmi pomalu . Dalm problmem je obchod se surovinami . Mnoh rozvojov zem nemohou do svtov obchodn vmny nabdnout nic jinho ne nerosty, kter se t na jejich zem . Ceny pitom uruj nejist a zraniteln finann trhy . Navc vyspl stty spotebuj podstatn vce nerost ne zem rozvojov, protoe jejich prmysl je rozvinutj . asto dok tak surovinu lpe zpracovat, protoe maj modernj technologie . Nen proto vbec vjimkou, e napklad do sttu, kter prodal eleznou rudu, se dov drah vrobky vyroben z t sam rudy . Celn reimy vysplch zem tento vvoj jet podporuj, nebo cla na dovoz zpracovanch vrobk jsou vy ne na dovoz surovin (tzv . celn eskalace) (Ehl, M . aj ., 2005, s . 56) . Krom tradinho sporu Severu s Jihem v obchodnch jednnch je teba si uvdomit, e znan rozdly panuj

Svtov obchod
Aby se rozvojov zem mohly vymanit z pasti chudoby, potebuj krom efektivn rozvojov pomoci a vyeen dlunick krize tak monost zapojit se do svtovho obchodu . Vvozem vrobk z rozvojovch zem (hlavn potravin a textilu) by se vytvoily nov pracovn pleitosti a urychlil by se tak hospodsk rst . V pravidlech fungovn svtovho obchodu je vak zabudovna ada strukturlnch pekek . Mezi n pat cla na doven zbo, aby se podpoila domc produkce, nebo kvty na urit druh zbo, kter me bt dovezeno do zem za urit obdob . To obchodu mezi rozvinutmi stty nevad, protoe obchoduj s vce komoditami a druhy vrobk najednou . Rozvojov zem jsou ale asto zvisl na jedn plodin, surovin nebo typu produktu . Cenu tchto komodit navc uruj svtov burzy, kter jsou velmi citliv na rzn vnj vlivy . Cena ady komodit je pak v nejlepm ppad nestabiln, v horm ppad dlouhodob kles . Krom jmenovanch cel a kvt existuj i netarifn pekky obchodu: nejrznj nazen i pedpisy na ochranu spotebitel, kterm vrobky z rozvojovch zem nemohou dostt (Ehl, M . aj ., 2005, s . 55) . Svtov obchod na globln rovni upravuj dohody uzaven v rmci Svtov obchodn organizace (World Trade Organization, WTO) . Globln obchodn jednn probhaj v kolech, pojmenovanch podle msta jejich konn . V roce 2001 bylo zahjeno v katarskm Dauh tzv . rozvojov kolo . Toto zasedn jednak podpoilo snahy o dal liberalizaci svtovho obchodu a vytven lepch obchodnch pravidel a souasn poukzalo na problmy, kterm el ada rozvojovch zem v oblasti 

KAPITOLA 

trendy a v Zv y souasn roZvojov spoluprce

i mezi rozvojovmi zemmi navzjem . Specifickou skupinou jsou nejmn rozvinut zem (Least Developed Countries, LDCs), kter si tradin nrokuj adu vjimek a pechodnch opaten (tzv . zvltn a diferencovan zachzen) . Naopak ostatn rozvojov zem se tmto vjimkm net a mnoh z nich se dostvaj do podobn pozice jako tradin vyspl zem . Napklad na, Indie, Brazlie a jin stednpjmov zem v jihovchodn Asii a Latinsk Americe jsou spnmi producenty a exportry prmyslovch vrobk, take z liberalizace svtovho obchodu by nejvt prospch mly prv ony . Pitom obchodn bariry mezi jednotlivmi zemmi Jihu navzjem jsou daleko vy ne bariry mezi zemmi Severu a Jihu .

Literatura:
Exnerov, V .; Volfov, A .: Chudoba, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 31 34 . Toika, T .; Bartk, M .; Chlebeek, T; Lebeda, P .: Mezinrodn zadluenost, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 49 54 . Ehl, M .; Blohoubek, I .; Chlebeek, T .; Konen, M .; Lebeda, P .: Svtov obchod, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 55 58 . Dukov, L .; Waisov, .: Zahranin rozvojov spoluprce v historick perspektiv, In: Waisov, . a kol .: Ve stnu modernity: Perspektivy a problmy rozvoje, Plze, Ale enk 2005, s . 315 331 . Eberlei, W .; Fhrmann, B .: Armutsbekmpfung und Partizipation, In: Debiel, T .; Messner, D .; Nuscheler, F . (eds .): Globale Trends 2007, Frankfurt am Main, Fischer Taschenbuch Verlag 2006, s . 171 188 . Jelnek, P .; Pazderka, J .: Rozvojov spoluprce . In: Ndvornk, O .; Volfov, A . (eds .): Spolen svt: Pruka globlnho rozvojovho vzdlvn, Praha, lovk v tsni 2004, s . 235 253 .

Hranice monost svtovho obchodu pro rozvoj

Pestoe hraje pstup rozvojovch zem na svtov trhy pro snen chudoby dleitou roli, samotnm obchodem nelze rozvoje doshnout . Nejmn rozvinut zem se t prakticky bezcelnmu a bezkvtnmu pstupu na trh EU skrze iniciativu Everything but Arms, ale dosud tto vhody nedokzaly vyut . To souvis s tm, e nedisponuj dostatenmi lidskmi a institucionlnmi kapacitami, kter by byly schopn provst potebn reformy v oblasti ekonomiky, sociln spravedlnosti a ivotnho prosted . Proto se v poslednch letech obrtila pozornost drc rozvojov pomoci i na projekty, kter by chudm zemm pomohly pekonat tyto institucionln a dal bariry (tzv . aid for trade) .

Internet:
Human Development Report; http://hdr .undp .org MDG Report; http://mdgs .un .org OECD Development Co-operation Report 2006; www .oecd .org/dac UN Millennium Project: www .unmillenniumproject .org Voices of the Poor; www1 .worldbank .org/prem/poverty/voices



KAPITOLA 

humanitrn pomoc a mdia

3
Shrnut kapitoly:

Humanitrn pomoc a mdia

Humanitrn pomoc vychz z principu humanity a je poskytovna jako bezprostedn a krtkodob reakce na krizovou udlost . Jednou z jejch nejdleitjch zsad je zachovn lidsk dstojnosti v kadm momentu pomoci . Humanitrn intervence se svm zamenm i prbhem li od program a projekt rozvojov spoluprce, v mnoha ppadech vak na sebe navzjem navazuj . Kvalita pomoci je dleitj ne jej bezprostedn poskytnut: bez przkumu poteb a bez koordinace mezi drci lze jen tko efektivn pomoci . patn naplnovan a realizovan pomoc je nejen mlo inn, ale me zpsobit i okamit i dlouhodob negativn nsledky . Humanitrn pomoc se d zsadnmi principy neutrality a nestrannosti, kter jsou zakotveny v Mezinrodnm humanitrnm prvu . V praxi ale humanitrn pracovnci narej na adu limit a dilemat spojench s tmito zsadami . V ppad humanitrn krize hraj mdia dleitou roli: nejen e se rozvojov zem dostanou do centra pozornosti sdlovacch prostedk nejastji prv v souvislosti s takovmi vyhrocenmi situacemi, ale mediln pokryt t kter udlosti ovlivuje tak vznamn chovn drc a tm i zptn poskytovn pomoci .

zkladn rysy humanitrn pomoci

Humanitrn pomoc je vdy (na rozdl od pomoci rozvojov) poskytovna jako reakce na humanitrn krizi vzniklou v dsledku prodn katastrofy, krize zpsoben lovkem (vlky), ppadn strukturln krize (napklad krize ekonomick) . Humanitrn pomoc vychz, zjednoduen eeno, z principu humanity, tedy snahy zastavit i zmrnit lidsk utrpen . Jejm clem je pomoci lidem, kte se dostali do tiv situace ohroujc jejich zdrav nebo dstojnost, peklenout krizov obdob a vrtit se do normlnho ivota . Z tto definice vyplv nkolik podstatnch zsad: Humanitrn pomoc m trvat co nejkrat monou dobu: pokud napklad v dsledku zemtesen lid pili o studny a nemaj pstup k pitn vod, je mon zavst systm zsobovn pitnou vodou, ale v co nejkrat dob by mly bt studny opraveny, aby se postien nestali na pomoci zvislmi . Lidsk dstojnost by nemla stt na druhm mst: jednou ze zsad humanitrn pomoci je skutenost, e by nikdy nemla bt poskytovna na zklad vchodiska Nemaj nic, tak musej bt vdn za vechno . Proto se napklad dsledn db na to, aby eny mly dostatek soukrom a oddlen hygi enick zazen nebo aby lid nedostvali pinav i jinak nevhodn oacen . Nejde ale jen o tuto vnj dstojnost . Jet dleitj zsadou je snaha, aby v co nejvt mon me do ppravy projekt pomoci i jejich realizace byli zapojeni samotn pjemci pomoci . Je teba rozliovat mezi humanitrn a rozvojovou pomoc: pokud by se napklad vlen uprchlci, v jejich komunit dti kad den chodily pro vodu est hodin denn, ocitli bez vody, mla by na humanitrn pomoc (zsobovn uprchlickho tbora vodou) navazovat pomoc rozvojov, v jejm rmci by mohly bt nov vybudovny studny . Tento koncept nvaznosti rozvojov pomoci na pomoc humanitrn se oznauje zkratkou LRRD (Linking Relief, Rehabilitation and Development) . Rozliovat rozvojovou pomoc od humanitrn je dleit zejmna proto, e v ppad rozvojovch projekt, kdy se jednodue eeno zavd nco novho, je teba klst vt draz na plnovn a ppravu, aby clov populace pijala vstup projektu . U uvedenho pkladu by nestailo jen pedpokldat, e lid budou studny sprvn pouvat . Bylo by teba zjistit, jestli je takov zp-

KAPITOLA 

humanitrn pomoc a mdia

sob vnmn jako pijateln a jestli lid vd, jak pedejt napklad zneitn studen . Pokud by tento pedpoklad byl vyhodnocen jako rizikov, bylo by teba takov riziko eliminovat (povit mstn autority dohledem, vykolit oprave pumpy, uspodat kolen o hygien apod .) .

Przkum poteb
Nevldn organizace se ocitaj zhy po humanitrnch krizch, pedevm pokud dostvaj velk prostor v mdich, pod znanm tlakem . Lid od nich toti oekvaj, e zanou okamit pomhat . Profesionln humanitrn organizace si jsou ale vdomy toho, e okamit neplnovan pomoc zpravidla pin vce kody ne uitku . Proto v prvnch hodinch a dnech zkoumaj poteby mstnch komunit, zjiuj, jak forma pomoci je nejvhodnj a na jak oblasti by se mla soustedit . Vyhodnocuj, co je mon a co u nikoliv, a sna se najt nejefektivnj a nejlep zpsob realizace . V tchto prvnch dnech bv mimoto spontnn pomoc mstnch lid dostaujc . Pokud jsou potebn komodity dostupn na mstnm trhu, je rychlej i levnj je nedovet ze zem drce . Dleit si je tak uvdomit, e nejpotebnj lid jsou na prvn pohled skryti, nebo se jedn o skupiny, kter spolenost vnm jako podadn (napklad vdovy) . Stejn tak mohou bt skryt poteby postiench . Stv se, e i kdy do oblasti proud zplavy jdla, dojde k podcenn dopadu katastrofy na psychick stav zasaen populace .

Prbh humanitrn intervence

Kdy a kdo zan s pomoc?
Akoli je pomoc vysplch zem a soukromch drc pro poskytovn humanitrn pomoci zcela klov, bv asto peceovna, resp . jin sti pomoci bvaj opomjeny . Je dleit si uvdomit, e v prvotn fzi si postien pomhaj sami, nsledn se do pomoci zapojuj mstn dobrovolnci a mstn policie i armda . Mezinrodn vldn i nevldn organizace nejene potebuj minimln den na zajitn letenek a vz, ale fakticky nesmj pomhat, dokud je o to nepod mstn vlda . S plivem masivn pomoci ze zpadu, kter se zan objevovat v horizontu 36 a 72 hodin po vypuknut katastrofy, zrove stoup mon mra negativnho dopadu ppadnch chyb pi rozdlovn pomoci . Pi unhlench operacch me dochzet k distribuci nevhodnch komodit (napklad potravin, kter lidi neznaj) nebo k nerovn distribuci, je me vst ke konfliktm . Aby se negativnm dopadm pomoci pedelo, je teba klst draz na dobr przkum poteb (Needs Assessment) a koordinaci .

patn plnovan a organizovan pomoc kod

Rozhazovn pomoci a penz vede ke konfliktm mezi lidmi, vyvolv zvislost, pocit nespravedlnosti, poniuje, kvli nulov evidenci bv pomoc zneuvna a rozkrdna . Stavba pstek pro neregistrovan uprchlky: nevldn organizace se me v dobr ve podlet na plnech etnickch istek zem . Rodiny mohou bt nekontrolovateln pemsovny a ztrcej prvo na nvrat . Mlko v prku pro kojence: nedostatek mateskho mlka u kojcch en, kter zpsobil ok z katastrofy, vtinou rychle pejde . Mlko v prku, kter se pipravuje v nesterilnm prosted, vak me u kojenc zpsobit vn problmy . Podpora mstnch vdc: pomoc me bt interpretovna rzn . Mstn vdci mohou lidem, se ktermi humanitrn organizace neum komunikovat, namluvit tm cokoli a zskat tak vdk mstnch lid za podporu, kterou vak vlastn neposkytli . Devastace les: masov stavba dom me vst k ekologickm problmm .

Pomoc mstnch obyvatel na Sr Lance

V srpnu 2006 se v Muturu na Sr Lance tisce muslimskch rodin ocitly uprosted bojit mezi vldn armdou a Tamilskmi tygry . Tamilt tygi muslimy nkolik dn dreli de facto jako rukojm . Humanitrn organizace spekulovaly o tom, kam by lid mohli jt, pokud budou proputni, a snaili se pro n pipravit kempy . Zsadn ale bylo dostat vyerpan Srlanany do bezpe . erven k vypravil kolony autobus, obyvatel sympatizujc s armdou je vak napadli . Ve stejn moment se sjely stovky soukromch automobil z cel Sr Lanky, kter zaaly fungovat jako kyvadlov doprava mezi vlenm zemm a kempy a kter mstn lid nechali pokojn projet . Ostatn i npor uprchlk bhem prvn noci se zvldl jen dky podpoe mstnch obyvatel .



KAPITOLA 

humanitrn pomoc a mdia

je neefektivn nebo nesmysln

Nkup balench vod: asto je rychlej a levnj zajistit psun pitn vody na mst, napklad opravou pumpy . Drah transport: ada dleitch komodit je k dispozici na mst, sloit doprava ze vzdlench oblast se tedy nevyplat . Toaletn papr v rnu je v podstat neznm a nikdo ho pouvat nebude, nem cenu ho tedy pivet .

Rychl pomoc vs. obnova

Soust humanitrn pomoci nen jen okamit pomoc nejastji spojen se zajitnm potravin, vody, psteku, hygienickch zazen, lkask a psychick pe, ale tak obnova toho, co bylo znieno, aby se postien lid mohli co nejdve vrtit k normlnmu ivotu . Pokud plat, e se rychl pomoc nesm uspchat, tak obnova mus bt naplnovna do nejmenho detailu . Jej soust mus bt tak snaha o prevenci, resp . snen dopad ppadn dal katastrofy a zetel na dlouhodobou udritelnost dopad pomoci . Nen sprvn jen postavit to, co spadlo, je nutn potat napklad s pesuny obyvatel, ke kterm v dsledku humanitrn krize mohlo dojt . Pokud se ponien infrastruktura nebo socioekonomick struktura obnovuje v modifikovan podob jednoduchm pkladem me bt stavba vt koly na jinm zem, je teba dkladn uvaovat o irch souvislostech takovho zsahu . V uvedenm pklad by bylo nejdve nutn vyeit vlastnictv pozemku, budouc sprvu budovy, posoudit kapacitu mstnho kolskho adu, schopnosti mstnch uitel, schopnosti koly pomoci dtem peklenout psychickou jmu apod . Aktivity zahrnujc takov souvislosti by pak byly v podstat prnikem mezi humanitrn a rozvojovou pomoc .

poniuje a vytv zvislost

Plon distribuce penice me na dlouho zniit mstn trh a vypstovat zvislost na pomoci zven . Vepov muslimm: pomoc, kter nerespektuje vyznn, poniuje lidskou dstojnost . Evropsk oacen nerespektuje mstn kulturu, je nevhodn nebo ni mstn trhy .

Koordinace
Koordinace pomoci je zejm jej nejsloitj a zrove nejdleitj soust . Zprvy o rybch, kte po tsunami v Asii v roce 2004 dostali nkolik lod, akoli ped katastrofou disponovali pouze jedinou st, a o tch, kte nkolik let marn ekaj na jakoukoli pomoc, jsou dostatenm dokumentem patn koordinace . Problmy jsou do jist mry zpsobeny nevl neprofesionlnch organizac koordinovat sv aktivity i dlouholetm komunikanm problmem mezi ervenm kem a OSN . V idelnm ppad mstn vlda pov koordinac aktivit koordinan agenturu OSN, jej mandt alespo ty nejdleitj organizace respektuj . Mimo to se ale tm vdy sna pomhat tak nejrznj spolky a sdruen, kter si dleitost koordinace neuvdomuj anebo maj jin zjmy ne pomoc postienm (asto jsou to napklad politick strany) . Asi nen nutn dodvat, e poskytovat koordinovanou pomoc je daleko sloitj ne pomhat spontnn . Proto se stle nkte piklnj k rozhazovn balk s jdlem z korby nklaku namsto registrace postiench a nastaven systmu pravidelnch dvek, stanovench podle nutrinch poteb jedince i rodiny . Pirozen, e jsou krize, kdy je teba zem zsobit jistm mnostvm zkladnch potravin a vody, aby lid peili, ale pomoc tohoto druhu by pak mla trvat co nejkrat dobu .

Projekt SPHERE
V roce 1997 zaloily velk humanitrn organizace iniciativu, kter zformulovala tzv . Sphere Standards, podle nich se humanitrn pomoc poskytuje v pti zkladnch sektorech: voda a hygiena viva potraviny pste zdravotnictv

Projekt SPHERE je prvn velkou mezinrodn iniciativou, kter pedkld zkladn profesionln parametry pro humanitrn intervence (Pazderka, J ., 2006, s . 11) .

0

KAPITOLA 

humanitrn pomoc a mdia

Principy a dilemata humanitrn pomoci

Humanitrn pomoc je prvn zakotvena v tzv . Mezinrodnm humanitrnm prvu (International Humanitarian Law, IHL) . Jeho jdro tvo enevsk konvence z roku 1949 a na n navazujc Doplujc protokoly z roku 1977, kter krom jinho definuj prva zrannch a nemocnch na bitevnch polch, mezinrodn standardy pro zachzen s vlenmi zajatci a tak prva civilist, kte nejsou pmmi aktry danho konfliktu (Pazderka, J . aj ., 2005, s . 101) . Na tomto prvnm podklad definuje nejvt humanitrn organizace Mezinrodn federace ervenho ke a ervenho plmsce (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, IFRC) svoje principy v tzv . Kodexu chovn (Code of Conduct) . Tato pravidla znamenaj pedevm, e pomoc nen politick a nesm tak ani bt vnmna, e pi poskytovn humanitrn pomoci nesm bt nikomu stranno a e m bt zaloena ist na potebch lid bez ohledu na rasu, vyznn nebo nrodnost .

rln organizace bez vlastn viny zataeny do vidn svta, kter dl rozdly mezi jednotlivmi skupinami obyvatel . Jet sloitj problm nastv, pokud napklad vldnouc strana neumon humanitrnm organizacm pstup k jednomu etniku . Tak vznikne dilema, jestli pomhat jen jedn skupin nebo nikomu . Oba ppady maj jedno spolen: humanitrn organizace zan rozhodovat na zklad etnick pslunosti obyvatel . To, co ve vech ve zmnnch ppadech selhv, je existence tzv . humanitrnho prostoru, jm se rozum voln pstup humanitrnch organizac k lidem, kte v dsledku ozbrojenho konfliktu potebuj pomoc . V tzv . komplexnch krizch (napklad v Kosovu, Sdnu nebo eensku) je proto teba brt principy humanitrn pomoci jako vchodiska a cle, zrove je ale nutn si uvdomovat, e realita asto neodpovd idelu . V opanm ppad by s nejvt pravdpodobnost dolo minimln ke zneuit pomoci pro politick cle (vldnouc reim me napklad dobrou vli mezinrodnch organizac, kter nerozum nebo nechtj situaci na mst rozumt, zneut k faktickmu pesidlovn obyvatel nechtnho etnika) nebo k ohroen bezpenosti humanitrnch pracovnk .

Limity humanitrnch princip

Koncept humanitrn pomoci postaven na principu nestrannosti a neutrality vak asto nen zcela funkn, protoe jeho dva pile nemaj dostaten pevn zklady . Pi globlnm pohledu na poskytovn pomoci je evidentn, e geopolitick zjmy drcovskch zem jsou zce spjaty s tm, jak je vnmna jejich potebnost . Na jedn stran stoj tzv . zapomenut krize jako konflikty v eensku, Kongu nebo na Sr Lance, na druh stran pak bohat financovan humanitrn operace v Irku nebo v Kosovu . Mnoh stty pmo deklaruj, e humanitrn pomoc je nstrojem jejich zahranin politiky . I z toho dvodu je pro nevldn organizace dleit, aby st finannch prostedk pochzela od soukromch drc . Ti toti mohou alokovat finance na zklad przkumu poteb bez politickch vliv . Jet zsadnj je mon zpochybnn neutrality a nestrannosti pmo na mst krize, ke ktermu dochz v ppad sloitjch ozbrojench konflikt . I kdy se humanitrn organizace mohou sebevc snait bt neutrln, jednotliv strany konfliktu je chtj vidt na jedn nebo na druh stran . Kad mus bt ptel nebo neptel, neutralita je pro vlenky nepijateln . Takov vidn se pak pen i na obyvatele a pjemce humanitrn pomoci a nutn se mus promtnout do jejho plnovn . Tak jsou neut-

Dilemata pomoci
Ani pomoc jako takov nezstv zcela bez otaznk . Nen pomoc obtem vlky do jist mry jej legitimizac? Nejsou obti demotivovny pomoci si samy? Na tyto otzky je tk odpovdt, resp . odpovd je princip humanity, podle kterho je lidsk ivot jako takov vy hodnotou . Zvanj dilema nastv teba v ppad, kdy je mon, ba nutn udlat volbu . Humanitrn pracovnci jsou asto svdky zsadnho poruovn lidskch prv . Pokud by ovem takov svdectv vynesli na svtlo, mohli by ohrozit ivoty svch koleg a nemohli by nadle poskytovat pomoc nevinnm obtem . Mimo to by prci pravdpodobn znemonili i ostatnm . Nestvaj se pro svoje mlen humanitrn pracovnci spolupachateli?



KAPITOLA 

humanitrn pomoc a mdia

Organizace poskytujc humanitrn pomoc

Hlavnmi poskytovateli prostedk jsou jak jednotliv stty (zejmna lensk zem Evropsk unie, USA, Japonsko apod .), tak agentury OSN (UNHCR, UNICEF, WFP atd .) . V zjmu urychlen a zefektivnn humanitrn pomoci byl pi Evropsk komisi zaloen roku 1992 ad pro humanitrn pomoc (European Commissions Humanitarian Aid Office, ECHO), kter rozdluje nejvt mnostv zdroj na humanitrn pomoc ve svt, zejmna prostednictvm nevldnch organizac, a sna se rovn monitorovat dopad poskytovn humanitrn pomoci na jej pjemce . Obdobou ECHO na globln rovni je ad OSN pro koordinaci humanitrnch zleitost (UN Office for the Coordination of Humanitarian Affairs, OCHA) . ad OCHA pedevm koordinuje prci ostatnch agentur OSN v reakci na humanitrn krize . Tato koordinace zahrnuje vysln mis, kter maj vyslit poteby, do ternu, vyhlaovn konsolidovanch vzev (appeals) na financovn humanitrn pomoci, organizovn drcovskch schzek a monitorovn, jak byly vzvy naplnny a jak jsou humanitrn akce splovny (vetn publikace zprv) . V systmu OSN navc existuje Centrln revolvingov fond pro financovn nalhavch humanitrnch poteb v mezidob mezi katastrofou (resp . vzvou OCHA) a dobou, kdy jsou k dispozici drcovsk prostedky . V realizaci humanitrn pomoci vznamnou lohu hraj tradin tak nevldn organizace, kter na zklad principu humanity a nezitn pomoci druhm v nouzi psob u adu destek let . V roce 1863 byly ve vcarsk enev poloeny zklady jedn z nejznmjch humanitrnch organizac Mezinrodnho vboru ervenho ke (International Council of the Red Cross, ICRC) . V roce 1919 pak vznikla slavn britsk organizace Save the Children, vnujc se hlavn humanitrn pomoci dtem po celm svt . Ve tictch letech dvactho stolet byl na pomoc idm prchajcm z nacistickho Nmecka vytvoen americk International Rescue Committee (IRC), kter se pozdji vyvinul v jednu z nejvtch svtovch humanitrnch organizac . V reakci na trapy druh svtov vlky se zrodily tak britsk Oxfam nebo americk CARE . Jako aktivistick a mn neutrln reakce na Mezinrodn vbor ervenho ke zaala na konci edestch let psobit francouzsk organizace Lkai bez hranic (Mdecins sans frontires, MSF) a mnoho dalch nevldnch neziskovch organizac, kter poskytuj pomoc v rznch stech svta . Mezi hlavn humanitrn organizace v R po roce 1989 pat esk katolick charita a spolenost lovk v tsni (Pazderka, J . aj ., 2005, s . 102) .

Humanitrn pomoc a mdia

Rozvojov zem se v mdich objevuj nejastji v souvislosti s njakou mimodnou udlost, obvykle prodn katastrofou nebo vlenm konfliktem . Ne kadou udlost ale mdia pokrvaj stejn dkladn . Organizace Lkai bez hranic (MSF) kadoron vydv seznam deseti nejvce opomjench kriz . Tmto krizm vnuj podle studie nadace Reuters Foundation hlavn zprvy tech nejvtch televiznch st v USA pouze 0,05 procenta vyslacho asu .

Deset zapomenutch humanitrnch kriz v roce 00 podle MSF:

Nsil ve Stedoafrick republice Nrst vskytu tuberkulzy Dsledky vlky v en Konflikt na Sr Lance Akutn podviva Nsil v Demokratick republice Kongo Konflikt v Somlsku Nsil v Kolumbii Nsil na Haiti Stety ve stedn Indii

Intenzita pokryt krize i katastrofy v mezinrodnch mdich m bezpochyby dleit vliv na to, zda a jak se ostatn stty a veejnost v dan krizi angauj . Odbornci zde hovo o tzv . efektu CNN (CNN effect) . Dky rychlmu medilnmu penosu je mon zajistit vraznou reakci politik a veejnosti na mezinrodn i vnitrosttn udlosti . Efekt CNN se ovem nevztahuje jen na vyslan svtoznm americk televizn stanice, ale na mediln pokryt vyhrocench udlost veobecn . Zda je pak njak udlost vrazn medializovna i nikoliv, m rozhodujc vliv na tdrost soukromch drc . Pravdpodobn bychom nali i vztah mezi pozornost, kterou vnuj jednotlivm humanitrnm krizm mdia, a zjmem velkch drc nebo elnch politik, ale tady by nebylo mon hovoit jednoznan o pin a nsledku . V prvnm ppad urit plat, e zjem lid zpsoben medializac druhotn posiluje zjem mdi, a tak se me jako v ppad tsunami v jihovchodn Asii v prosinci 2004 roztoit koloto, kter vede a k pefinancovn . A to pak vede k dalm dilematm humanitrnch organizac, kter mohou mt spoustu prostedk na stavbu domu pro ob tsunami, ale nemohou pomoci lovku ze sousedn vesnice, ktermu dm rozstleli vojci .



KAPITOLA 

humanitrn pomoc a mdia

Tsunami vs. zemtesen v Pkistnu

Zajmav srovnn nabz mediln pokryt a nsledn chovn soukromch drc v ppad zmnnho tsunami v roce 2004 a zemtesen v Pkistnu v roce 2005 . Zatmco prvn katastrofa za sebou zanechala 1,5 milionu lid bez domova, pkistnsk katastrofa pipravila o domovy nejmn dvakrt vce lid . Tsunami se ve zpravodajstv esk televize objevilo ve 249 zprvch a na pomoc obtem se vybralo 9,6 milion USD . Naproti tomu se zemtesen v Pkistnu objevilo ve 38 zprvch T a ve soukrom pomoci doshla 80 000 USD, tj . mn ne jedno procento prostedk darovanch obtem tsunami . esk mdia nejsou ale v nerovnovze pokryt nikterak vjimen . Podobn rozdly byly zjitny i v dalch zemch . Tsunami vs. zemtesen v Pkistnu a pomoc
Tsunami Zemtesen v JV Asii 2004 v Pkistnu 2005 Celkemmrtvch Lidbezdomova Oblast Poskytnutchhelikoptr Poas Zdroj:MediaTenor2005 289273 1500000 80000,neoficiln100000 30000004000000

Literatura:
Aguirre, M .: The Media and the Humanitarian Spectacle, In: Humanitarian Studies Unit (ed .): Reflection on Humanitarian Action: Principles, Ethics and Contradictions, London, Pluto Press 2001 . Pazderka, J .; Kaplan, M; Stojanov, R .; Volfov, A .; Vyansk, R .: Humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce . Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 101 107 . Pazderka, J .: Evropsk unie a humanitrn pomoc, In: CISP (ed .): Euromodel [CD-ROM] (sbrka studijnch materil k oboru rozvojov studia), 12/2006 . Robinson, P .: The CNN Effect, The myth of news, foreign policy and intervention, London, Routledge 2002 .

nina,snadno nepstupnhory pstupn 4000 mrn 70 podnulou,snh

m sloitj je krize, tm h se o n informuje v mdich . Komplikovanj podmnky pro poskytovn pomoci proto asto zrove znamenaj vrazn mn prostedk na pomoc . Vt pokryt zapomenutch kriz mdii by proto mohlo mt zsadn vznam pro lep distribuci humanitrn pomoci v globlnm hledisku . Medializace obou katastrof a pomoc vybranch zem
Zem Nmecko Mdia/dary Tsunami ZprvyvTV 666zprv Soukromdary 178mil.USD ZprvyvTV Vldnpomoc ZprvyvTV/ tisku Vldnpomoc ZprvyvTV VelkBritnie Jihoafrick republika Vldnpomoc ZprvyvTV 249zprv 6,5mil.USD 804zprv Pkistn 66zprv 8mil.USD 38zprv 0,08mil.USD 3,5mil.USD 210zprv 13,2mil.USD 1000mil.USD 111zprv 24zprv

eskrepublika Soukromdary 9,6mil.USD

Internet:
AlertNet; http://www .alertnet .org/ Kurz AlertNetu pro novine; http://members .alertnet .org/thefacts/elearning/ ReliefWeb; http://www .reliefweb .int/ Sphere Project; http://www .sphereproject .org/

USA

Soukromdary 350mil.USD 950mil.USD 598zprv 96mil.USD 357zprv

Soukromdary 466mil.USD

Soukromdary 1,79mil.USD

Zdroj:MediaTenor2005



KAPITOLA 

roZvojov Zem v mdich

4
Shrnut kapitoly:

Rozvojov zem v mdich

Mdia problematiku rozvojovch zem tematizuj obvykle jen tehdy, pokud dojde k njak vyhrocen krizov situaci, kter se dostane do globlnch zpravodajskch st, nebo pokud mohou dan tma pedstavit jako exotick . To souvis do znan mry s ekonomickm tlakem, v nm se vtina mdi nachz . Krom toho lze tuto situaci pist i malmu zjmu redakc i nzk kvalifikaci nebo asov tsn redaktor . Na nzk pokryt rozvojovch a humanitrnch tmat si stuj pslun odbornci nejen u ns, ale i v zahrani . Ve vtin zem zpadn Evropy je tento stav ale obvykle o nco lep: vt zjem o rozvojov zem jev hlavn stty s koloniln minulost . Ale i mdia jinch vysplch zem maj obvykle vce finannch prostedk, prostoru pro mn obvykl tmata a del tradici spoluprce s rozvojovmi aktry ne esk mdia . V roce 2007 byla vypracovna studie hodnotc mediln pokryt rozvojovch a humanitrnch tmat v eskch mdich . Tato studie ukzala mimo jin, e humanitrn tmata zamen na krizovou situaci maj vt anci se v mdich objevit ne tmata rozvojov . Tato medializace se jet zv, pokud se jedn o krizi, kter souvis s dnm v centru svtov politiky . Nkter zpadn mdia se sama angauj v rozvojov spoluprci i humanitrn pomoci . Pkladem jsou britsk iniciativy i nadace stanice BBC, agentury Reuters a denku The Independent nebo americk CNN .

Pohben due msta . Voodoo kesan z Itiba . Skldka ze zem istch . Generace Kea . Pry z Afriky . 200 miliardov sen Jeffreyho Sachse . Manager dobr vle . To je jen nkolik titulk lnku o rozvojov spoluprci, kter se v poslednch mscch objevily v eskm i svtovm tisku . Dokazuj, e i toto tma me bt pro tene (i samotn novine) pitaliv, zle vak na jeho uchopen . Tmata, ze kterch se skld zpravodajstv a mediln nabdka, uruj zpravodajsk organizace a mdia, kter souasn podlhaj vlivm spolenosti . Jsou to mdia, kdo nastoluje i pinejmenm spoluuruje tmata, je veejnost povauje za dleit . Jedno pslov k, e moucha ve vlastnm oku je hor ne zemtesen v n . Toto pslov odkazuje na dva klov faktory, je rozhoduj o tom, kter udlosti se stanou pedmtem zjmu zpravodajstv . Jedn se pedevm o etnocentrickou povahu zpravodajstv (tedy o to, e zpravodajstv se zabv vcmi pochopitelnmi z hlediska na kultury) a o zsadn dleitost blzkosti udlosti . (Burton, G ., Jirk, J . s .) Pohledem na zpravodajsk kritria ne lze celkem snadno urit, pro rozvojov spoluprce a rozvojov zem zatm nepln strnky eskch novin a vysln eskch rozhlasovch a televiznch stanic a pro m humanitrn 

pomoc vt mediln pokryt (viz studie ne v kapitole) . U kad z hodnot najdete nkolik informac vztahujcch se k medilnmu pokryt rozvojov spoluprce a rozvojovho svta .

zpravodajsk hodnoty a rozvojov spoluprce

Zpravodajsk hodnoty oznauj soubor kritri, jimi mdia pomuj zpravodajskou pijatelnost udlost a zpravodajskou vhodnost jejich zpracovn . Zpravodajsk hodnoty lze v zsad dlit do dvou velkch skupin na vlastnosti vyhledvanch, zpracovvanch i vybranch udlost, tedy na faktory sociokulturn a organizan (dle jen obecn hodnoty) a na monosti jejich zpravodajskho ztvrnn (tedy novinsk hodnoty, dle jen zpracovatelsk hodnoty) . Zpravodajsk hodnoty jsou faktory, dky nim me urit udlost pekroit prh pozornosti mdi a stt se pedmtem zpravodajstv . Prh pozornosti me bt pekroen jak dky hodnotm obecnm, tak dky hodnotm zpracovatelskm . O pekroen prahu pozornosti me

KAPITOLA 

roZvojov Zem v mdich

rozhodovat jak intenzita jedn hodnoty (napklad mra negativity), tak kombinace vce hodnot (negativita ve spojen s blzkost, pekvapenm, zapojenm elitn osoby a jednoznanosti) . Pekroen prahu pozornosti je dleit mimo jin tak proto, e mdia maj tendenci zdrazovat vznam zprv, jimi se jednou rozhodla vnovat pozornost . Obecn hodnoty vskyt as, kter udlost potebuje, aby se patin rozvinula, a souasn je to mra harmonie mezi vvojem udlosti a rytmem pslunho mdia . m jsou udlosti krat a m vce odpovdaj pravidelnmu vnitnmu ivotu mdia, tm vt maj nadji, e se stanou zprvou . Proto se astji objevuj lnky o krtkodobch humanitrnch katastrofch ne lnky o rozvojov spoluprci, kter je kontinuln a tedy he uchopiteln (viz studie o medilnm pokryt ne). Blzkost udlosti, kter se odehrly v prosted kulturn a sociln blzkm mdiu a jeho pjemcm nebo kter s tmto prostedm njak souvisej, maj vt nadji, e se dostanou do zpravodajstv . (k vyvoln pozornosti eskch mdi sta jeden mrtv na dvactm estm kilometru dlnice D1 ve smru do Brna, zatmco na dlnici z Mnichova do Regensburgu u to mus bt etzov nehoda a nkolik mrtvch a v Neplu autobus, kter se ztil do propasti a pi pdu se zabilo ticet kolk i s uitelkou) . Tuto zpravodajskou hodnotu lze obejt piblenm rozvojov aktivity zemi drce napklad pst o eskch projektech (nov esk koly v Etiopii, esk klinika v Afghnistnu) nebo o zemch, kter maj k drci vztah (napklad bval kolonie v ppad Velk Britnie nebo Nizozemska). Pro mdia jsou napklad tak zajmav rozhovory s echy, kte psob v rozvojovm svt (napklad pro regionln tisk). jasnost (nkdy t jednoznanost) zpravodajstv inklinuje k vyhledvn udlost, kter jsou samy o sob jasn a jednoznan . Je z nich patrn, kdo je ob, kdo padouch a kdo hrdina, komu co prospje a komu co ubl . Mdia si vmaj i sloitch a nejednoznanch dj, ale maj tendenci je podvat jako jednoznan . Tak vznikaj zpravodajsk stereotypy (viz napklad stereotypn obraz Ruska v zpado- a stedoevropskch a americkch mdich) . jednoduchost pozornost mdi vce pitahuj udlosti, kter jsou jednoduch a je snadn je vysvtlit . I z tohoto dvodu se v mdich relativn astji objevuje humanitrn pomoc, kterou je snadnj vysvtlit a popsat .

smysluplnost udlosti, je se zcela vymykaj kulturn zkuenosti danho publika, maj jen velmi malou nadji na to, e se prosad ve zpravodajstv . Rozvojov svt je tedy nutn teni piblit, tamn realitu popsat z pohledu zdejch novin. novost erstv udlosti (nesou-li nkter dal zpravodajsk hodnoty) jsou cenny daleko vce ne star udlosti . Zajmavm zdrojem informac pro novine o humanitrn pomoci je portl Alertnet zpravodajsk agentury Reuters dky jeho informacm je mon humanitrn katastrofu asto tm sledovat online. Portl nabz i zvltn sluby novinm napklad zasln sms zprv o humanitrnch krizch, kter umouj okamitou reakci. Novost se u rozvojovch tmat tko definuje kvli dlouhodobosti popisovanch jev. prbnost pokud se udlost ji jednou stala pedmtem zjmu zpravodajstv (tedy pro njakou svou obecnou i zpracovatelskou hodnotu pekroila prh pozornosti), pak jsou povaovny za zpravodajsky hodnotn dal podrobnosti, je se k n vou, a to hlavn proto, e o cel zleitosti publikum u nco v . Pkladem pro tuto zpravodajskou hodnotu spojenou s rozvojovch svtem v praxi je napklad pozornost mdi vnovan odputn dluh, koncert Live8 a pochodu na Gleneagles. Jakmile se tma (spojen tak s celebritami) dostalo do medi, dal pozornost nsledovala automaticky. Nkolik organizac zase kadm rokem sestavuje ebek nejvce opomjench humanitrnch kriz ty platnost tto zpravodajsk hodnoty tak dokazuj v praxi. Mediln pozornosti se jim nikdy nedostalo, veejnost ani samotn novini o nich mnohdy nic nevd, a proto jim nen pozornost vnovna ani nadle. monost dalho vvoje za hodnotn bvaj povaovny ty udlosti, kter se podle veho budou jet v budoucnu njak dle rozvjet, ppadn dvaj nadji na gradaci a dramatick rozuzlen . Pozornost mdi na sebe pipoutali napklad kovci v Botswan, kter vlda vysthovala z jejich domov. Mdia sledovala vvoj celho procesu vetn soudu. Vztah k elitnm nrodm i sttm a vztah k elitnm osobm i k celebritm udlosti, v nich figuruj mocn, dleit i poetn nrody nebo stty, maj zvl velkou zpravodajskou hodnotu . Tot plat i o vznamnch, dleitch osobch nebo celebritch .



KAPITOLA 

roZvojov Zem v mdich

Klasickm pkladem jsou koncerty Live 8 nebo vyslanci dobr vle (sportovci, herci, zpvci, politici), kter si nevldn i mezinrodn organizace vybraj, aby na dan problm strhly pozornost svta. Tato strategie se v ist eskm kontextu (a ve spojen s rozvojovm svtem) vyuv zatm jen minimln. personalizace udlosti, je lze podat jako projevy jednn (i dsledky jednn) konkrtnch osob, maj vt nadji na zveejnn ne abstraktn dje . Reprezentantem chudch Afrian (alespo z pohledu mdi) se stal Bono, v sofistikovanjm pojet napklad Jeffrey Sachs negativita v kad dob a kad spolenosti existuje povdom o tom, co lze chpat jako patn, nedouc, zavrenhodn, nebo jako neastn, politovnhodn, smutn . Toto povdom (pesnji eeno tuto sociln normu) mdia bohat vyuvaj . Zpravodajsk instituce si cen patnch zprv (proto se k patn zprva je dobr zprva a dobr zprva nen dn zprva) . patn zprvy z rozvojovho svta nen tk sehnat, proto tyto oblasti veejnost asto vnm velice negativn. souznn udlost, o n se zpravuje, mus do znan mry splovat oekvn publika (v eskm zpravodajstv lze napklad vysledovat snahu oprat se o sdlenou pedstavu, e silnj bv zl na slabho, e zskat vt majetek poctivou prac je krajn neobvykl apod) . Vce v kapitole o medilnch stereotypech pekvapen ve zdnlivm protikladu k pedchzejc zpravodajsk hodnoty je pedpokldan zjem publika o vci pekvapiv . m neoekvanj (vzcnj a exotitj) se udlost jev, tm spe se stane zprvou . Pekvapen se ovem mus odehrt vhradn v rmci vysok mry jednoznanosti a mus vykazovat vysokou mru pochopitelnosti v kulturnm rmci dan spolenosti . Piznn zimbawskho prezidenta Roberta Mugabeho, e i jeho rodina je zasaena virem HIV, vyvolalo pekvapen a srii lnk ve svtovch mdich o pandemii HIV&AIDS v Zimbabwe. pedvdatelnost opt ve zdnlivm rozporu s pekvapenm jako zpravodajskou hodnotou se prosazuje vznam pedvdatelnosti njak udlosti . Pedvdatelnost hraje roli ve dvou rovinch jednak umouje publiku samotnmu umstit svho zpravodaje ve sprvn okamik na sprvn msto, jednak pomh publiku formovat oekvn .

Dlouhodob plnovan konference (jako napklad summit OSN v New Yorku v roce 2005) nebo symbolick data (poloas rozvojovch cl v lt 2007) pipoutvaj pozornost novin, kte pirozen nesleduj jen konkrtn konference, ale i rozvojov zem a rozvojovou spoluprci. variace vnuj-li se zprvy v uritm obdob njak vznamn domc udlosti, pak maj tendenci obohacovat i zahranin zpravodajstv udlostmi, je se jev jako variace na toto tma . Na nezasvcen vrobky jednoho eskho politika o ekonomick vysplosti Botswany reagovali et novini lnky o africk ekonomice a rozvojov spoluprci. zpracovatelsk hodnoty Pokud njak udlost nabz urit monosti zpracovn, m vt nadji stt se pedmtem zjmu mdi . Nadji udlosti zvyuje zjednoduen, zjednoznann, obrazov materil, monost dramatizace, zeteln konflikt, pbh o jedinenm lidskm osudu . Proto je pi informovn o rozvojovm svt dleit, aby sami novini tyto zem znali a aby umli pst o konkrtnch lidskch osudech. Ze stejnho dvodu je dleit kvalitn agenturn zpravodajstv, kter novinm nabdne obrazov materil. I kdy se na prvn pohled me zdt, e rozvojov spoluprce neodpovd zpravodajskm hodnotm, pi blim pohledu (a z mnohch zahraninch i eskch mdi) je vak zejm, e rozvojov zem lze mediln logice a tak tenm piblit . Stejn je nejen informovanost novin samotnch o tomto tmatu, ale tak pstup ke zdrojm informac (kvalitn agenturn zpravodajstv, monost reportnch cest do rozvojovho svta), vznik specilnch rubrik nebo poad a asov monosti jednotlivch redaktor a editor se tmatu vnovat . Pro zpracovn tohoto tmatu (stejn jako pro ostatn) je dleit zpsob uchopen a vbr dlho tmatu . Pandemii AIDS v Africe lze jako jakkoliv jin tma uchopit rznmi zpsoby nechat slavnou hereku, kter navtvila rozvojov projekty v Mozambiku pst denk (viz ne speciln vydn Independentu), napsat report z eskho rozvojovho projektu na zklad pbhu jednoho konkrtnho lovka, udlat rozhovor s pisthovalcem z dan zem v jednom z eskch regionlnch denk . Dleit jsou t zdroje informac, ponaje zahraninmi a eskmi tiskovmi agenturami (vetn zvukovho
1 zpravodajskhodnotypevzatyz:Burton,G;Jirk,J.:voddo studiamdi.Brno:Barrister&Principal-studio,2003.



KAPITOLA 

roZvojov Zem v mdich

a obrazovho zpravodajstv), kone zahraninmi zpravodaji v rozvojovm svt nebo jednotlivmi krtkodobmi cestami samotnch novin . Pokud se redakce rozhoduj o umstn stlho zpravodaje nebo vysln reportra na krtkou cestu (oboj je pirozen finann nron), vol spe jin oblasti (evropsk stty, USA) . Monost navtvit rozvojov svt, kter me bt pro novine velice motivujc, je tak omezen a zsti zvis na angaovanosti samotnho novine nebo podpoe nevldnch organizac, kter mohou v rmci osvtovch aktivit tyto cesty spolufinancovat .

O slv a zapomnn hladomor v Etiopii

V prvn polovin 80 . let se zamila pozornost mdi na hladomor v Etiopii po odvysln reporte Michaela Buerka z britskho BBC . Na tu reagovali znm interpreti populrn hudby, kte zorganizovali srii hvzdn obsazench koncert, znmch jako Live Aid . Tato medializace mobilizovala drce i politiky Zpadu a bezpochyby pomohla zachrnit adu ivot . Kdy vak ve stejn zemi o nkolik let pozdji nastal hladomor jet vt, navc spojen s povstnm v Eritreji, mdia se mu u nevnovala . Dodnes je Etiopie zem s nejhor situac potravinovho zabezpeen na svt a hladomory se zde pravideln opakuj . Mlokdo ale v, e je to zem z vt sti rodn, kter by mla potencil svoje obyvatele uivit . Trvajc kritick situace m ale adu vnitnch i vnjch pin . Pat mezi n napklad dlouholet zvislost na zahranin potravinov pomoci, kter brzd snahy o vlastn rozvoj, mal vle a schopnost vldy eit problmy odlehlch region, degradace ivotnho prosted zpsoben populanm rstem aj . Je zeteln, e tyto problmy nen jednoduch analyzovat a u vbec ne je mediln prodat .

Jak se o rozvojovch zemch informuje ve svt a v esku

esk mdia jsou v informovn o rozvojovm svt pozadu za evropskmi i americkmi sdlovacmi prostedky, a to hned z nkolika dvod . Mdia mnoha evropskch zem maj k rozvojovmu svtu ble, a to dky sv koloniln minulosti i procentu pisthovalc z rozvojovch zem . Nevldn organizace se v Evrop zaaly rozvojovmi zemni, lidskmi prvy i osvtou zabvat ji v 60 . letech, zatmco esk organizace na tomto poli psob a od 90 . let . Dalm velice dleitm faktorem je ekonomick zzem mdi a jejich velikost . Zatmco napklad agentura Reuters m po celm svt celkem 65 000 zamstnanc, esk tiskov kancel se velikost neme vyrovnat a ped zastoupenm v rozvojovm svt dv logicky pednost reprezentaci v evropskch a americkch metropolch . Dalm dleitm faktorem, ve kterm maj zpadn mdia v informovn o rozvojovm svt vhodu, je vt rozsah (nmeck Frankfurter Allgemeneine Zeitung je nkolikrt tlust ne jakkoliv esk denk) a nabzej tedy rozshlej prostor pro okrajovj tmata . Ji zmnn britsk mdia pokrvaj rozvojovou tmatiku nadprmrn asto . Nkter dleit mdia se navc pmo angauj v rozvojov politice a spoluprci i humanitrn pomoci .

rozum zjednoduen eeno jejich loha hldacho psa, kter kontroluje innost politiky, nejchud regiony svta vyuvaj mdia asto jako vzdlvac instrument pro snen chudoby . Proto pat programy o zdrav a zpsobech obivy do zkladn programovho skladby mdi, hlavn tch loklnch . Tradin nejoblbenjm typem sdlovacch prostedk je zde rdio, kter je na jedn stran levnj ne televize (jak jeho poizovac cena, tak nklady na vrobu program), na druh stran dosaitelnj v odlehlch regionech . Noviny toti asto vychzej jen ve velkch mstech a rozhlas mohou navc poslouchat i lid, kte neumj st a pst . spch pstupu nadace dokld i skutenost, e ji podporuje nejen britsk vlda, rzn soukrom nadace a multilaterln organizace jako OSN nebo Svtov banka, ale i vldy Dnska, Nmecka, Nizozemska nebo vcarska .

BBC World Service Trust

Britsk stanice BBC World Service, pvodn veejnoprvn rozhlas, dnes financovan z prostedk britskho ministerstva zahrani, je mimodn u svm vyslnm ve 33 jazycch svta . Krom tto innosti provozuje tato stanice vlastn nadaci, nazvanou BBC World Service Trust . Nadace je aktivn ve vce ne 50 zemch svta a jejm poslnm je pouvat mdia pro rozvoj, a sice ve tech zkladnch oblastech: dobr vldnut a lidsk prva, zdrav a obiva . Pedevm posledn dv jmenovan oblasti naznauj, e vyuit mdi v nejchudch oblastech svta je ponkud jinak zamen ne ve vysplch sttech . Zatmco ve vysplch demokracich se pod obecnm poslnm mdi

Reuters Foundation
Svtoznm tiskov agentura Reuters zaloila v roce 1982 nadaci Reuters Foundation, kter si klade za cl podporovat novine v rozvojovch zemch . Mezi jej dnen hlavn projekty pat rzn druhy vzdlvacch projekt pro novine z celho svta, krom toho tak internetov zpravodajsk portl AlertNet, ve svt asi nejdleitj informan online zdroj o humanitrn pomoci . AlertNet nabz novinm nejen rychl a spolehliv zpravodajstv o humanitrnch zleitostech, ale i adu kvalitn zpracovanch analz o dan problematice a rzn inovativn servisn nstroje .



KAPITOLA 

roZvojov Zem v mdich

The Independent: RED-Edition

Denk The Independent vydal v roce 2006 dv sla tzv . RED-Edition . Polovinu ze zisku z obou vydn, kter nahradila obvykl vtisky denku, vnoval fondu, kter financuje boj proti HIV&AIDS, tuberkulze a malrii (Global Fund against HIV&AIDS, TB and Malaria) . Redakn tmy obou vydn vedly znm osobnosti, v prvnm ppad zpvk U2 Bono, ve druhm nvrh Giorgio Armani . Krom samotnho pmho finannho pspvku pln tento projekt jet dal posln: propaguje znaku RED . Tou smj svoje vrobky oznaovat firmy, kter 1% ze zisku z prodeje vrobk vnuj zmnnmu fondu . Za vznikem projektu stoj Bono . Mezi firmami, kter vrobky RED nabz, jsou GAP, Apple, Motorola, Giorgio Armani nebo American Express . Tento zpsob angaovanosti m svoje zastnce i kritiky . Nkte kritici vid v charitativn innosti celebrit pouze snahu o zviditelnn, v zapojen velkch firem pak ist sil o zven vdlk i zlepen image . Pro zastnce tohoto marketingovho pstupu vak RED znamen inovativn a inn prostedek k zskn vce prostedk na rozvojovou spoluprci i monost lep propagace rozvojov problematiky mezi irokou veejnost . Krom toho pedn rozvojov akti (jako OSN, Svtov banka i bilaterln drci) sami zdrazuj, e zapojen soukromho sektoru do rozvojov spoluprce je nutn k potebnmu naven prostedk na rozvojovou spoluprci . Napklad zmiovan fond inicioval v roce 2002 bval generln tajemnk OSN Kofi Annan . Fond si vytyil za cl nejen pomoci generovat dostatek financ na boj proti tem nejvtm epidemim, ale i vybudovat strategick partnerstv mezi vldnm a soukromm sektorem . Nejsou to vak jen britsk mdia, kter vnuj speciln vydn a prostor rozvojovm zemm a rozvojov spoluprci . Americk spoleensk magazn Vanity Fair v lt roku 2007 vydal speciln vtisk o Africe, nmeck asopis Der Spiegel m za sebou stejn poin 150ti strnkov seit vydal na jae tho roku . Krom prostoru, kter zpadn mdia poskytuj, pln jet jednu dleitou funkci pedvaj zkuenosti a knowhow novinm v rozvojovm svt . Krom ji zmiovan BBC a Reuters podaj kolen pro urnalisty tak napklad nizozemsk rozhlasov a televizn spolenost Wereldomroep nebo nmeck Deutsche Welle . Kvalitn mstn novini jsou toti dleit nejen pro rozvoj spolenosti a vzdln obyvatel rozvojovho svta, ale tak pro zpadn mdia samotn . Americk CNN z pspvk 350 mstnch televiznch stanic ze 145 zem svta kad tden sestavuje program CNN World Report, ve kterm se na svt dv oima a kamerou televiznch reportr z rozvojovho svta . Program se zaal vyslat v roce 1987 . Podobn poady i zvltn vydn mohou bt i zajmavm zdrojem informac pro novine z rozvinutho svta 

Studie: Rozvojov zem v eskch mdich

Rozvojov odbornci asto kritizuj nedostatenou a asto ne pli kvalitn medializaci humanitrnch a rozvojovch tmat v eskch mdich . Je ale mon toto hodnocen podloit skutenmi daty? Organizace lovk v tsni nechala za tmto elem vypracovat analzu, kter mla za kol zjistit, zda hlavn esk mdia (resp . hlavn zpravodajsk poady pednch elektronickch mdi) informuj asto a kvalitn o rozvojovch a humanitrnch tmatech . Pro zjitn tohoto vvoje v ase slouilo srovnn mezi rokem 2003 (leden a prosinec) a rokem 2006 (leden a prosinec) . Studie sledovala vskyt klovch slov: rozvojov pomoc, rozvojov spoluprce, boj proti chudob, boj s chudobou, humanitrn pomoc, rozvojov zem, rozvojov projekty a rozvojov cle . Humanitrn pomoc vs. rozvojov spoluprce V letech 2003 a 2006 sledovan mdia zveejnila celkem 2042 pspvku s rozvojovou i humanitrn problematikou, piem vtina (63%) pipadla na rok 2003, kdy bylo publikovno 1294 pspvk . V roce 2006 to bylo naproti tomu 1294 pspvk . Tento rozdl zpsobilo jasn zpravodajstv zachycujc udlosti v Irku v jarnch mscch roku 2003 . Dan problematika v tomto ppad humanitrn souvislosti vlky v oblasti se v beznu a v dubnu objevila v mdich vce ne tikrt astji ne v celkovm prmru obou sledovanch obdob . Pojem humanitrn pomoc se ve zpravodajstv objevil vrazn astji ne rozvojov pomoc, resp . spoluprce . V roce 2003 se d tento rozdl (humanitrn pomoc v 1070 pspvcch, rozvojov pomoc i spoluprce ve 468 p-

Analyzovan mdia:
Celosttn denky: Hospodsk noviny, Lidov noviny, Mlad fronta DNES, Prvo (plus plohy) Ostatn tisk: Ekonom, Lid a zem, Reflex, Respekt, Tden, Literrn noviny Televize: Udlosti (T 1), Udlosti, komente (T 1), Televizn noviny (TV Nova), 1 . zprvy / Zpravodajsk denk (Prima TV) Rozhlas: Ozvny dne 18:00 (Ro 1); Radiofrum (Ro 1); Vslech Rdia Impuls (Impuls), Pressklub (Frekvence 1), Ro 6

KAPITOLA 

roZvojov Zem v mdich

spvcch) pist zmnn situaci v Irku . Ale i srovnn za rok 2006, ve kterm 468 pspvk zmiuje humanitrn pomoc, ale jen 255 pspvk rozvojovou pomoc i spoluprci, ukazuje, e humanitrn pomoc reagujc na krizov udlosti, se v mdich objevuje astji . Typ pspvku Z hlediska typu pspvku mla medializace rozvojov a humanitrn problematiky v obou sledovanch letech podobnou strukturu . Drtiv vtina pspvk mla podobu informativnho zpravodajstv (84% v roce 2003, 82% v roce 2006) . Druh nejvt skupina pspvk mla podobu rozhovoru (7 % respektive 9 %), piem nejvce se jich objevilo ve vysln rozhlasov stanice ro 6 .

Rozsah informace Analza sledovala krom typu pspvk tak rozsah, ve kterm se dan problematika v rmci kadho pspvku pohybovala . Vtina byla v obou letech v rozsahu odstavce, piem podl tchto pspvk v roce 2006 ve srovnn s rokem 2003 stoupl o 14 procent (ze 49 % na 63 %) . Naopak byl pozorovn relativn pokles u pspvk vnujcch se sledovan problematice v rozsahu zmnky (z 32 % na 23 %) i v rozsahu celho pspvku (z 19 % na 14 %) . Dlmu tmaty pspvk, kter se sledovan problematice vnovaly v celm rozsahu, byly v roce 2003 Irk, adopce na dlku a projekt UNICEF Adoptuj panenku a zachrn ivot a v roce 2006 to byl stejn projekt UNICEF .

2003 6% 3% 9% 5% 4%

2006
2003 2006

7%

32% 49% 63%

23%

14%

84%

82%

19%

zpravodajstv

koment

analza

rozhovor

odstavec

zmnka

cel pspvek

Zdroj:NewtonInformationTechnology2007

Zdroj:NewtonInformationTechnology2007

350 300 250 200 150 100

60 246

323

144 102 85 48 62 45 54 54 48 44 47 105 79 57 68 46 61

92 46 61 65

50 0

c n n n n ec ad ne en or eze be te rve rvn pen en top osi d le n b du kv e e sr z j lis pr

c n n n n ec ad ne en or eze be te rve rvn pen en top osi d le n b du kv e e sr z j lis pr

Zdroj: Newton Information Technology 2007



KAPITOLA 

roZvojov Zem v mdich

Mdia nejastji publikujc o tmatu Mezi pokrytm tmatu v jednotlivch celosttnch dencch byly mezi lety 2003 a 2006 byly relativn mal rozdly . V roce 2003 se sledovan problematice vnovalo nejvce Prvo, o ti roky pozdji Mlad fronta DNES . Mezi sledovanmi elektronickmi mdii dominuje esk rozhlas 6 . Veejnoprvn mdia se problematikou zabvala veobecn astji ne soukrom elektronick mdia .

Hospodsk noviny 194 Lidov noviny 155 92 Literrn noviny 50 40 Ro 6 44 26 Ro1 - Radiournl 23 Respekt 25 Tden 22 22 Prima TV 26 14 Ekonom 20 12 TV Nova 13 19 Reex 8 9 6 1 Frekvence 1 6 1 Ptek Lidovch novin Lid a zem 1 6 Vkend HN 3 2 Ona Dnes 4 Magazn Prva 1 1 Magazn MF Dnes 1

113 66 46

2003 2006

Literatura:
Ehl, M .; Ndvornk, O .: Souasn svt pojmy a obrazy . In: Kolektiv autor: Spolen svt: Pruka globlnho rozvojovho vzdlvn, Praha, lovk v tsni s . 63 77 . WHO/UNAIDS/UNICEF: Epidemiological Fact Sheets on HIV/AIDS and Sexually Transmitted Infections, Ethiopia, 2004 . Buton, G; Jirk, J .: vod do studia mdi . Brno: BARRISTER&PRINCIPAL-studio, 2003 .

Internet:
AlertNet; http://www .alertnet .org/ BBC World Service Trust; http://www .bbc .co .uk/worldservice/trust/ The Independent; http://www .independent .co .uk/ RED www .joinred .com

0

Zdroj:NewtonInformationTechnology2007

KAPITOLA 

analZa lnk s roZvojovou tmatikou

5
Shrnut kapitoly:

Analza lnk s rozvojovou tmatikou

Jako pehled nejdleitjch sektor rozvojov spoluprce mohou slouit Rozvojov cle tiscilet (MDGs) . Jednotliv cle sice nepokrvaj celou klu sektor a oblast, ve kterch se rozvojov akti angauj, v souasnosti se vak povauj tyto oblasti za klov pi een globlnch rozvojovch problm . MDGs definuj celkem 8 cl a 18 kol, mezi n pat boj proti chudob a hladu, zlepen vzdln a zdrav, snen genderov nerovnosti a zachovn udritelnho ivotnho prosted . Posledn osm cl, kter definuje aktivn ast vysplch stt na rozvojovch procesech, se zamuje na klov oblasti jako oddluen, svtov obchod nebo pstup k ivotn dleitm lkm pro obyvatele rozvojovch zem . Pestoe rzn mdia a tmata nevyaduj stejn zpracovn, existuje nkolik obecnch kritri, podle kterch lze hodnotit kvalitu novinsk prce . Mezi n pat dobe zvolen tma, struktura textu, vyvenost nebo iv jazyk .

Vybran sektory rozvojov spoluprce

Kad stt a kad rozvojov organizace si stanovuj na zklad rznch faktor prioritn sektory, ve kterch poskytuj podporu rozvojovm zemm . V souasnosti pedstavuj nejdleitj sektory rozvojov spoluprce tzv . Rozvojov cle tiscilet, k jejich plnn se zavzalo mezinrodn spoleenstv . Pesn vet cl a kol se nachz v kapitole Trendy a vzvy souasn rozvojov spoluprce . . cl: Doshnout zkladnho vzdln pro vechny Pestoe se koln dochzka na zkladnch kolch neustle zlepuje (v rozvojovch zemch tak vzrostla z 80 na 88 procent za poslednch patnct let), ada dt, hlavn v chudch venkovskch rodinch, stle do koly nechod . V subsaharsk Africe dosahuje tento podl asi 30 procent . V celosvtovm mtku tedy asi 115 milion dt dosud nenavtvuje zkladn kolu a vce ne 850 milion lid na celm svt neum st a pst (Exnerov, V . aj ., 2005, s . 109) . Vzdln je zkladn podmnkou rozvoje pro spolenost i jednotlivce . Pro jednotlivce znamen monost lepho uplatnn a rozhodovn o vlastnm ivot . Spoleensk vznam vzdln spov v tom, e pispv k ekonomickmu a socilnmu rozvoji . Stty na jedn stran potebuj kvalifikovanou pracovn slu a na druh stran lep vzdln vrazn ovlivuje dleit sociln faktory jako napklad porodnost, dtskou mrtnost nebo vskyt HIV&AIDS . Zde je ovem teba pipomenout, e zkladn vzdln k rozvoji cel spolenosti nesta . Celosvtov toti v poslednch desetiletch vrazn klesla negramotnost, k celkovmu spoleenskmu rozvoji to ovem v mnohch sttech nevedlo . Jednotliv stty proto musej podle vlastnch poteb budovat zkladn, stedn a vysok kolstv .

Rozvojov cle tiscilet

. cl: Odstranit extrmn chudobu a hlad Vce ne miliarda lid mus t s dennm pjmem nim ne jeden americk dolar a tm 800 milion lid nem dostatek jdla, aby mohli vst normln, zdrav a aktivn ivot . Odstrann extrmn chudoby a hladu pedstavuje proto jaksi hlavn rozvojov cl . Nepochybn je k jeho dosaen nutn multisektorln pstup . Existuj vak nkter klov sektory, kter se na tuto oblast pmo zamuj: napklad podpora zamstnanosti, soukromho sektoru (i neformlnho) a rozvoj zemdlstv a venkova, kter povede k udritelnmu zven potravinov produkce a zlepen pstupu k potravinm (Exnerov, V . aj ., 2005, s . 109) .



KAPITOLA 

analZa lnk s roZvojovou tmatikou

. cl: Prosazovat rovnost pohlav a poslit roli en ve spolenosti Rovnost mezi pohlavmi, emancipace a autonomie en jsou hodnotn samy o sob a zrove dleit i pro naplnn ostatnch cl, zejmna v oblasti vzdln, zdravotnictv a ekonomick produktivity . eny jsou zsadnmi aktry rozvoje, peuj o vechny leny spolenosti a vychovvaj dal generace . Mvaj asto dleit slovo v rodin a zsadn roli v zemdlstv . Pozitivn vliv na rozvoj maj tak jejich vedlej pjmy a kolektivn politick akce . V mnoha zemch vak nemaj eny stejn pstup ke vzdln jako mui . Trp nerovnm postavenm na trhu prce a nerovnm zastoupenm v rozhodovacch procesech . Dv tetiny negramotnch osob na svt jsou eny a jejich podl mezi nezamstnanmi je oproti mum dvojnsobn (Exnerov, V . aj ., 2005, s . 110) . Rozvojov pstup, kter se v souasnosti v genderov otzce pouv nejastji, se anglicky nazv womens empowerment . Rozum se pod tm obvykle rozvoj zdola, kdy eny maj zskat podmnky k tomu, aby byly schopn rozhodovat o svch ivotech, artikulovat svoje poteby, podlet se na rozhodovacch procesech atd . Protoe se poslen role en chpe jako klov ve vech aspektech rozvoje, oznauje se jako tzv . prezov neboli transverzln tma, na n je nutn brt zetel ve vech sektorech rozvojov spoluprce . V praxi se pak aplikuje tzv . gender mainstreaming . Tm se rozum strategie, dky n se genderov aspekt vn do vech oblast, na kter se rozvojov spoluprce zamuje . . cl: Snit dtskou mrtnost Tento cl je jednm z celkem tech Rozvojovch cl tiscilet, je se zamuj na zdrav . To dokld, jak vznamnou roli hraje zlepen zdravotn situace v rozvojovch procesech . Pes 10 milion dt mladch pti let umr nsledkem okolnost, jim je mon zabrnit . Tm polovina z nich pochz z oblasti subsaharsk Afriky . Pt nemoc zpal plic, prjmov onemocnn, spalniky, malrie a HIV&AIDS zpsobuje smrt piblin poloviny dt do pti let . V 60 procentech ppad mrt je pispvajcm faktorem podviva . Vysok dtsk mrtnost je tak jednm z hlavnch dvod vysok porodnosti v rozvojovm svt . Jej snen by vznamn zpomalilo populan rst a napomohlo udritelnjmu rozvoji . Podobn jako dal dva cle (pt a est) vak snen dtsk mrtnosti zvis zejmna na obecnm zlepen zdravotnictv v rozvojovch zemch . Znateln pokrok je snadno dosaiteln dky nenronm a nenkladnm technikm, jako je napklad lep vyuit porodnch asistentek i antibiotik . Zdravotn systmy vak trp nzkou efektivitou, nedostatenmi zdroji a diskriminac (Exnerov, V . aj ., 2005, s . 110) . 

. cl: zlepit zdrav matek Matesk mrtnost zstv okujcm zpsobem vysok ve vech rozvojovch zemch . Bhem porodu i thotenstv umr kadoron na pl milionu en . eny a dti, stejn jako chud komunity ve mstech i na venkov, nejvce trp patnm pstupem ke zdravotnickm slubm vetn primrn pe . Matesk pe a reproduktivn medicna v mnoha zemch nejsou propojeny . Kampan za plnovan rodiovstv asto opomj zdrav matek a dt . Nedostatek zdroj se projevuje v chtrajc zdravotn infrastruktue, nedostatku lk a kvalifikovanho personlu . Obyvatel chudch zem si nemohou dovolit platit za zdravotnictv ceny bn v bohatch zemch . Kehk zdrav matek tak dle komplikuje nerovn postaven en a patn perspektivy rozvoje v chudch zemch (Exnerov, V . aj ., 2005, s . 110) . . cl: Bojovat s HIV&AIDS, malri a dalmi nemocemi Vce ne 40 milion lid ije s HIV&AIDS . Kolem 120 milion pr nem pstup k antikoncepci, i kdy by ji chtlo uvat . Tuberkulza se ad mezi hlavn piny mrt v rozvojovch zemch; za ob j padnou ron dva miliony lid . Tetm nejvtm zabijkem je malrie s jednm milionem obt ron . Oekv se vak, e za dvacet let bude mt na svdom dvojnsobn poet mrt . Ji dnes len infeknch chorob vytlauje een dalch akutnch problm ve zdravotnch systmech chudch zem . Pandemie HIV&AIDS je pitom nejen nesmrnou tragdi osobn, ale t spoleenskou a ekonomickou . Dtem bere rodie a uitele, sttu produktivn pracovn slu, zamstnance a pltce dan . Mnoh rozvojov zem vak stle vynakldaj vce dan na obranu i splcen dluhu ne na zdravotnictv . ada chudch zem farmaceutickm firmm mus za dovoz zkladnch lk platit svtov ceny (Exnerov, V . aj ., 2005, s . 110) . Pklady rznch zem pitom ukazuj, e spchy v boji proti tto pandemii jsou mon: napklad v Thajsku, Brazlii i Ugand se podailo vskyt tto nemoci vrazn snit . Nejdleitj strategi v boji proti HIV&AIDS je prevence zamen na mlad lidi, pedevm dvky . Dalm dleitm opatenm je distribuce lk nakaenm (tzv . antiretrovirln terapie) a sociln podpora infikovanch a jejich rodin . . cl: zajistit udriteln stav ivotnho prosted kody na prodnch zdrojch vznamn ovlivuj zdrav, pjmy a ivotn pleitosti chudch lid . Vce ne miliarda lid postrd pstup ke kvalitnmu zdroji nezvadn pitn vody . Zhruba 2,4 miliardy lid nem pstup k zkladn hygien . Nemoci penen vodou si vybraj krutou da na nejzranitelnjch a nejchudch populacch . Prjmo-

KAPITOLA 

analZa lnk s roZvojovou tmatikou

v onemocnn byla jen v 90 . letech pinou vtho potu dtskch mrt, ne kolik lid od konce druh svtov vlky zahynulo v dsledku ozbrojench konflikt . Degradace pdy zasahuje takka 2 miliardy hektar pevniny, co pokozuje zdroje obivy a pro 1 miliardu lid . Kolem 70 procent rybolovnch oblast je pln vyerpno i peerpno . Zodpovdnost za to, stejn jako za emise sklenkovch plyn a vtinu svtovho zneitn ivotnho prosted, pad na neudritelnou spotebu vysplch zem Severu . I zempisn rozdlen ekologickch kod a dopad na obyvatele je velmi nerovnomrn . Poet lid ijcch v chudinskch tvrtch stoup . Podle odhadu ije na svt tm miliarda lid ve slumech nebo podobnch podmnkch (Exnerov, V . aj ., 2005, s . 110 111) . . cl: Budovat svtov partnerstv pro rozvoj Velmi podstatn st rozvojov spoluprce je uvedena pod clem slo 8, definujcm problematiku svtovho partnerstv pro rozvoj . Na rozdl od prvnch sedmi cl, za jejich plnn nesou primrn zodpovdnost samy rozvojov zem, zamuje posledn cl pozornost na roli vysplch stt v rozvojovm procesu . Pod sedmi jednotlivmi koly jsou zde uvedeny klov vzvy rozvoje jako oddluen, svtov obchod nebo pstup k ivotn dleitm lkm pro obany rozvojovch zem .

Literatura:
Exnerov, V .; Hlavikov, Z .; Stojanov, R .; Volfov, A .: Rozvojov cle tiscilet, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 109 113 .

Internet:
Handbook of Reuters Journalism; http://www .reuterslink .org/ MDG Report; http://mdgs .un .org/ Rozvojovka; http://www .rozvojovka .cz/ UN Millennium Project; http://www .unmillenniumproject .org/



KAPITOLA 

mediln stereot ypy o roZvojov ch Zem

6
Shrnut kapitoly:

Mediln stereotypy o rozvojovch zem

Vichni lid pi tdn informac, kter je pro lidskou mysl nezbytn, musej do jist mry zobecovat svoje pedstavy o svt . Zle vak na tom, zda jsou tato zobecnn mnnmi kategoriemi i stereotypy . Ty popraj flexibiln uvaovn v zjmu mocenskch struktur, kter podporuj . Stereotypy obvykle obsahuj skryt hodnotov sdlen . Stereotypy lze rozdlit na negativn a pozitivn podle toho, zda njakou sociln skupinu ukazuj jako jednoznan zpornou i kladnou . V ppad mediln reprezentace rozvojovch zem a jejich obyvatel se objevuj oba tyto druhy stereotyp . Na jedn stran mohou bt obyvatel rozvojovch zem reprezentovni jako zaostal i druhoad, na stran druh jako mil a spokojen lid . Rozvojov zem zase mohou bt vykresleny jako krsn exotick msta nebo jako oblasti, ve kterch dochz jen k negativnm udlostem, jako jsou vlky a katastrofy . Ke stereotypizaci tak pispv mylen v binrnch opozicch, kdy se lid dl na normln, blzk, prvoad a na jin, odlin od normy, a tedy druhoad . Svj vznam pi stereotypizaci hraje tak nzk ptomnost nkterch tmat i zem v mdich, kter tak sugeruje jejich bezvznamnost .

Stereotypy rozvojovch zem

Stereotypy vs. kategorie
Mdia zprostedkovvaj uritou reprezentaci reality . Pracuj pitom se sdlenmi pedstavami o svt, kter maj lid v myslch . Urit zobecnn rys uritch jev, socilnch skupin i situac je tud nutn, abychom se ve stle sloitj realit naeho svta dokzali zorientovat . Tento zpsob zobecnn se podle Michaela Pickeringa nazv kategorizace . Podle nj je jist uspodn mysli nutn a lovk mus zskan informace zobecovat a tdit do kategori, kter jsou ovem flexibiln a prbn se vyvjej . Tm se zsadn li od stereotyp . Ty mohou podle Pickeringa sice vnet d do socilnho svta jako kategorie, ale na rozdl od nich popraj flexibiln uvaovn v zjmu mocenskch struktur, kter podporuj . Tento pohled roziuj dal postehy: Stereotyp svm zpsobem deformuje pvodn pedlohu, nebo je nejen zjednoduenm, ale souasn zjednoduen rysy pehn . Jeho podstatnou vlastnost je, e ho lze okamit poznat, obvykle dky vraznm detailm . K reprezentaci samotn bv v komunikan praxi pipojen i implicitn (nevyen) soud o vlastnostech reprezentovanho (skryt hodnotov sdlen) . Stereotypy jsou  konstitutivnm prvkem sociln konstrukce reality jsou pedevm typizovanmi nositeli soud, postoj, nzor, ppadn pedsudk . (Burton, G; Jirk, J ., 2001, s . 188 189) . Stereotypy (na rozdl od kategori) jsou vtinou vnmny negativn, protoe jsou spojovny s iluz, e dok vytvoit pesnou charakteristiku jinch lid . Faktem je, e neberou v potaz individuln odlinosti a sociln skupiny definuj jako jist typ, stejn pro vechny jejich pslunky . Podle tohoto zaazen se pak oekv od jedinc z dan skupiny urit charakteristick chovn a jednn a vytv se tak velmi pohodln pedvdateln obraz svta . Co se do nj nehod, je automaticky povaovno za odchylku od normy, protoe to, co je normln, se mnohdy uruje prv na zklad stereotypu . Stereotypy se tak nkdy poj s pedsudky . Co se te mdi a stereotypizace, nejsou odbornci zajedno, zda mdia sama stereotypy vytvej: zatmco nkte autoi tohoto nzoru jsou (napklad Shoemakerov, P . J .; Reese, S . D ., 1991), jsou jin pesvden, e mdia pmo stereotypy nevytvej, ale tm, e je opakovan pjemcm pinej, mohou pispvat k jejich posilovn a dodvn vrohodnosti (nap . Burton, G; Jirk, J ., 2001) .

KAPITOLA 

mediln stereot ypy o roZvojov ch Zem

Pozitivn a negativn stereotypy

Stereotypy meme rozdlit na pozitivn a negativn . Pozitivn stereotyp je takov, kter ukazuje uritou sociln skupinu jako jednoznan kladnou . Pozitivnm stereotypem lid v rozvojovch zemch pak me bt obraz hladovch, milch chudk, kte ekaj na nai pomoc, nebo veselch, ptelskch domorodc, kterm k ivotu i radosti sta mlo . Tyto stereotypy zcela pomjej skutenost, e spolenosti rozvojovch zem jsou nejmn stejn rznorod jako spolenosti ostatnch stt . Jeden pklad za vechny tm ve vech sttech Afriky se v jedn zemi ms nkolik (i nkolik destek) jazyk a kultur, navc tyto obasti charakterizuj velk sociln a ekonomick rozdly v rmci jednoho sttu . V rozvojovch zemch veobecn tedy ij chud i bohat, lid rznch povah, zjm i tradic . Pkladem jinho pozitivnho stereotypu me bt stereotyp nkterch zem jako jakhosi exotickho rje . Cestopisn zamen pspvky tak vykresluj nkter oblasti jako krsnou a nedotenou produ s lidmi, kte s n ij v souladu . Takov pspvky asto opomjej skutenost, e vtinu rozvojovch zem suuj vrazn environmentln problmy a e drtiv vtina oblast se vyvj v interakci s okolnm svtem . Negativn stereotyp ukazuje uritou skupinu ve patnm svtle . Lid z rozvojovch zem tak mohou bt prezentovni jako zaostal, hloup, pinav, prost hor ne lid z vysplch stt . Explicitn se tento pohled objevuje jen v ultrapravicovch, a tedy nezkonnch mdich, ale latentn tento negativn stereotyp pev nejen v mdich, ale i v hlavch ady lid . astji ne reprezentace jednotlivc z rozvojovch zem pinej sdlovac prostedky informace o rozvojovch zemch v souvislosti s negativnmi udlostmi: Zem, kter nejsou mdiem povaovny za dleit (nejastji zem tetho svta), se do zpravodajstv dostvaj tm vhradn ve spojitosti se siln negativnmi udlostmi; netstmi, pohromami, nepokoji a vlkami . Jejich mediln reprezentace tak vyvolv dojem, e se v tchto oblastech ani neme nic pozitivnho dt (Trampota, 2006, s . 99) .

jako Sever (resp . Zpad) plat za normln bt vzdlan, umyt, mt kde bydlet, jezdit v autech, ovldat nejmodernj techniku atd ., jsou podle tohoto dlen lid ijc na Jihu (resp . Vchod), pro kter vechny nebo nkter z tchto atribut neplat, nenormln, jin, tedy ti druz . Koncept tch druhch tedy pracuje s binrnmi opozicemi . Pedpokld existenci jedn hodnoty, vi kter se vymezuje druh, kter bud dojem negace t prvn . Kdokoliv je odlin od normln populace, je tedy vnmn jako odchylka od normy, tedy i jako druhoad .

Neptomnost
Vedle pozitivnch a negativnch stereotyp skupin lid m v mediln reprezentaci svj vznam i jejich neptomnost . Pokud jde o lidi a typy, je uiten si pipomenout, e vznamy vc se k celm skupinm lid lze vytvet i tm, co se vynech . Pro zpravodajstv je napklad pznan, e se v nm pslunci etnickch skupin vyskytuj procentuln daleko mn, ne jak ve skutenosti tvo dl dan populace . Tak napklad neptomnost jedn meninov skupiny populace v mdich vypovd o jej relativn nedleitosti pro vtinu a o relativn dleitosti tch, kte vynechni nejsou . (Burton a Jirk, 2001, s . 196) . To sam se d ci i o medializaci rozvojovch zem a jejich obyvatel . Mlo ast medializace tchto tmat vypovd, e jsou pro vtinovou spolenost mn dleit ne rozvinut zem a jejich obyvatel .

Literatura:
Burton, G ., Jirk, J .: vod do studia mdi, Brno, Barrister & Principal 2001 . Pickering, M .: Sterotyping: The Politics of Representation, New York Palgrave Macmillan 2001 . Shoemakerov, P . J .; Reese, S . D .: Mediating the Message Theories of Influence on Mass Media Content, New York, Longman 1991 . Tejkalov, A .: Dvoj paralympida: Srovnn medilnho a institucionlnho zznamu, Praha, FSV UK 2005 (rigorzn prce) . Trampota, T .: Zpravodajstv, Praha, Portl 2006 .

Koncept tch druhch

Ty druh popisuje Pickering v nejirm pojet jako kohokoliv jakkoliv odlinho od vtinov populace . K jejich popisu a charakterizaci asto slou prv urit stereotypy . Tento koncept je velmi dobe vyuiteln v souvislosti s vnmnm lid v rozvojovch zemch . Svt je tak mon vnmat bilaterln a dlit ho na Sever a Jih (pop . Zpad a Vchod) . Zatmco v sti oznaen

Internet:
Media, Disaster Relief and Images of the Developing World: http://www .annenberg .northwestern .edu/pubs/ disas/disas10 .htm



KAPITOLA 

roZvojov projekt v teorii a praxi

7
Shrnut kapitoly:

Rozvojov projekt v teorii a praxi

V podstat vichni akti rozvojov spoluprce vysplch zem pouvaj ve sv praxi nkter ze zkladnch nstroj projektovho zen . Projektov cyklus umouje transparentnost a pedvdatelnost rozvojovch program a projekt pro vechny zastnn aktry danch opaten . Programovn, identifikace, formulace, realizace a evaluace tvo jednotliv etapy projektovho cyklu . Jako dleit nstroj zen projektovho cyklu se asto pouv tzv . logick rmec projektu, kter pispv k zabezpeen kvality projektu . Jedn se o analytick pstup, jeho clem je umonit strukturovan a systematick uvaovn o programu nebo projektu . Logick rmec je vyuvn ve vech fzch projektovho cyklu .

zkladn nstroje projektovho zen

Nsledujc nstroje vyuvaj v praxi rozvojov spoluprce s menmi i vtmi obmnami vichni rozvojov akti zem Severu a u donoi, realiztoi, i lokln organizace pjmovch zem . Jejich hlavnm kolem je zvit transparentnost rozvojovch program a projekt pro vechny zastnn aktry . Tyto instrumenty navc pomhaj lpe pochopit strukturu tchto intervenc na rznch rovnch dky svoj pomrn jednoduch a logick struktue . Schma standardnho projektovho cyklu
Programovn

Evaluace

Identifikace

zen projektovho cyklu

Ve snaze o co nejvy efektivitu rozvojov spoluprce vyuvaj v podstat vechny zpadn drcovsk vldy i jednotliv organizace tzv . projektovho cyklu (Project Cycle Management, PCM) . Ten slou jako nstroj zen jak celch obshlch program spoluprce, tak jednotlivch projekt . Mezi programy a projekty rozvojov spoluprce existuje podstatn rozdl: zatmco programy znamenaj dlouhodobj zamen rozvojov spoluprce na jednu rozshlej oblast, resp . sektor v dan zemi, je projekt krtkodobj a detailn plnovanou intervenc . Projektov cyklus standardn zahrnuje fze programovn (programming), identifikace (identification), formulace (formulation), realizace a monitoring (implementation and monitoring) a evaluace (evaluation) .

Realizace

Formulace

Programovn
elem programovn je pipravit jednotn stedndob strategick rmce spoluprce, kter maj zajistit transparentnost, pedvdatelnost a racionln ukotven spoluprce . Programovn tedy definuje hlavn cle a sektorov priority spoluprce a jako takov je zkladnm rmcem pro konkrtn programy a projekty v rozvojovch zemch . Jak jsou dosavadn vztahy mezi drcem a partnerskou zem? politick, hospodsk, historie rozvojov spoluprce apod . Jak je politick, hospodsk a sociln situace v partnersk zemi? Jak jsou rozvojov priority partnersk zem? Jak jsou rozvojov intervence dalch donor?



KAPITOLA 

roZvojov projekt v teorii a praxi

Identifikace
elem fze identifikace je urit vhodn tmata rozvojov spoluprce . Analza problmu Pro je projekt poteba? Jak jsou piny a nsledky hlavnho problmu? Je mon, aby byl problm vyeen mstn komunitou nebo vldou? Je nutn rozvojov spoluprce? Analza problmu by mla u plnovanho rozvojovho projektu stejn tak jako v ppad humanitrn pomoci probhat na zklad przkumu poteb (Needs Assesment) . Przkum poteb probh formou konzultanch schzek se zstupci vldnch instituc (na mstn i centrln rovni), s agenturami OSN, mstnmi nevldnmi organizacemi, zstupci mstnch komunit apod . Na zklad schzek se skld mozaika rznch pohled, z n by ml vykrystalizovat obraz skuten situace na mst . Proto je podstatn mluvit napklad s rznmi etnickmi i nboenskmi skupinami, se zstupci obou pohlav a vech vkovch skupin a ovovat si tak zptn informace, aby obraz situace na mst nebyl zkreslen . Vchoz situace analzy problmu bv rzn podle toho, zda realiztor pichz do zem poprv i zda psob na mst dlouhodob . Povtinou ji realiztor uritou pedstavu m nebo je dna situac napklad povlen obnova nebo dlouhodob kritick situace (jako v subsaharsk Africe) . Jinde, kde je dostatek donor a financ, je poteba zvit, zda je pomoc vbec zapoteb a jak jsou mezery v pomoci, kter je poskytovna . Me se stt, e i pes dostatek pomoci proudc do zem, zstvaj nkter clov skupiny zcela opominuty mohou to bt napklad senioi nebo sirotci, o kter se tradin star ir rodina, ale v ppad krize nebo z jinch dvod se ocitaj v situaci, kdy se o n nepostar ani rodina ani stt (Libanon vlen konflikt v kombinaci s rozpadajcmi se tradinmi strukturami, Namibie pandemie HIV&AIDS) . Pi identifikaci problmu se pak postupuje od nejobecnjho ke konkrtnjmu od chudoby v zemi po sektory, kter mohou kritickou situaci eit (napklad vzdln v Etiopii nebo HIV&AIDS v Namibii) . Tak jako u plevele je poteba odstranit rostlinu i s koeny, je u rozvojovho problmu zsadn nejprve pochopit a odstranit jeho piny a nejen jeho dsledky .

Graf: Analza problmu

Vysok dtsk mrtnost

patn dostupn zdravotn pe

Chyb zdravotn stedisko

Nedostatek zdravotnickho personlu

Nsleduje identifikace vhodn oblasti k realizaci projektu, a to opt s ohledem na potebnost pomoci v tomto regionu mohou to bt napklad oblasti, kter drci a realiztoi z rznch dvod opomjej (napklad komplikovan etnick situace, bezpenostn situace, odlehlost oblasti apod .) . Svoji roli sehrvaj i mdia jejich zjem i nezjem me ovlivovat i to, do jak oblasti proud pomoc a kter je opomjena .

Identifikace clovch skupin

Dalm dleitm krokem je identifikace vech skupin, kter maj jakkoliv zjem na zamlenm projektu . Zsadn je tak jejich vzjemn postaven a vztahy . Tato fze je velice podstatn, aby byly sprvn chpny rozvojov poteby clov skupiny . V clov skupin rozliujeme aktry osoby nebo instituce, kter mohou pmo nebo nepmo, pozitivn nebo negativn ovlivnit projekt nebo jm bt ovlivnni, a pjemce (jakkoli profituj z realizace projektu) . Mezi pjemci je jet mono rozliit clovou skupinu, kter je pmo pozitivn ovlivnna realizac projektu na rovni cl, a konen pjemce, kte profituj z realizace projektu v dlouhodobm horizontu a v celospoleenskm mtku . Kter organizace a jednotlivci mohou projekt ovlivnit nebo budou projektem ovlivnni? Popis clov skupiny (vk, pohlav, pjmy, pracovn situace apod .) Do jak mry se clov skupina astn projektu (plnovn, implementace)? Jak bude mt projekt dopady na mue a eny? Me mt projekt negativn dopad na nkterou ze skupin spolenosti? Do ppravy projektu by mly bt zapojeny i clov skupiny mluv se o tzv . principu vlastnictv projektu (ownership) . Zapojen mstnch komunit me probhat formou tzv . vesnickch vbor (village committees), ve 

KAPITOLA 

roZvojov projekt v teorii a praxi

Graf: Analza cl projektu

Snit dtskou mrtnost

Cl: Zlepit dostupnost zdravotn pe

Vstup 1: Vybudovan zdravotn stedisko

Nedostatek zdravotnickho personlu

Aktivita 1: Zpracovn projektu

Aktivita 2: Stavba

Aktivita 3: kolen

Aktivita 4: Ste v nemocnici

kterch jsou zastoupen tradin, nboensk, civiln a v nkterch ppadech i vojensk autority (napklad v Afghnistnu) . Jindy je mon podepsat s komunitou smlouvu o smlouv budouc i podniknout jin i netradin kroky k zajitn participace mstnch lid na projektu (napklad slavnost s projevy mstnch autorit, lnek v novinch apod .) . Podstatn je dt mstnm komunitm prostor, aby vyjdily, co opravdu potebuj a aby byly s plnovanm projektem pedem srozumny .

Analza cl projektu obraz budouc situace K emu projekt pispje z dlouhodob perspektivy? zmr projektu Jak budou pm dsledky realizovanho projektu? cl projektu Jak jsou sten vstupy, jejich dosaen povede ke splnn cle a zmr projektu? Pln aktivit prostedky k dosaen vstup, cle a zmru Povedou navren aktivity k dosaen vstup? Fze formulace navazuje pmo na fzi identifikace problm, kter byl v pedchoz fzi identifikovn jako klov, se stv hlavnm clem projektu . Zmr, cle a vstupy mus bt hodnotiteln indiktory, kter by mly bt dostaten specifick, miteln, dostupn za pijatelnch podmnek, relevantn a definovan v danm ase . Naplnovn potebnch zdroj Jak expertza je poteb k realizaci projektu? Jak je zapoteb vybaven? Jak jsou poteba finann zdroje? Kolik asu je zapoteb k realizaci projektu? Pi plnovn potebnch zdroj mus bt realiztor maximln realistick, ale zrove brt v vahu dlouhodob dopady projektu . Ml by si klst otzky, zda napklad nkup zbo ze vzdlenho msta nezni mstn tradin trh nebo zda bude mon v ppad poruchy dovezenou technologii nechat v mst opravit . Projekt by ml kadopdn vychzet ze snahy podporovat mstn trh, investovat do mstnch lidskch zdroj a pomhat mstnm lidem nauit se eit poteby na zklad mstnch hodnot, co z dlouhodobho hlediska pispv k udritelnosti projekt . Mlokter projekt opravdu pomh eit situaci, pokud je zaloen jen na tom, e lidem nco daruje .

Jak nem vznikat rozvojov projekt

Asi nejhor pklad vzniku projektu je, kdy realiztor seene finance, vymysl projekt od stolu na zklad telefontu nebo krtk nvtvy a zane projekt realizovat bez toho, e by jej koordinoval s mstnmi initeli, jinmi nevldnmi organizacemi a bez konzultace s pjemci . Projekt, kter realiztor vymysl na zklad sebelepch strategi, ale nebude mu pedchzet przkum poteb a nebude do jeho ppravy zapojena mstn komunita, m vrazn men anci na spch a u proto, e mstn lid projekt nepijmou nebo prost proto, e veker aktivita skon s odchodem realiztora . Bez hlubho porozumn mstnch socilnch i ekonomickch podmnek a vazeb me projekt ve finle pispt k prohlouben problmu nebo ke vzniku dlouhodobch problm vnjho rzu, jako je napklad rst korupce, zneuvn pomoci, likvidace mstnho trhu nebo drobnch zemdlc .

Formulace
Ve tto fzi se formuluj konkrtn projekty spoluprce, tj . definuje se zmr, stanovuj cle, vstupy, indikativn aktivity, dc a koordinan mechanismy, finann a pracovn pln projektu . Zrove je i ve fzi formulace znovu provovna relevance a proveditelnost projektovho nvrhu . 

KAPITOLA 

roZvojov projekt v teorii a praxi

Analza internch a externch rizik Jak jsou extern faktory, kter nelze ovlivnit projektem? napklad prodn katastrofy, politick vvoj v zemi (chystan volby), korupce Jak jsou intern faktory, kter lze ovlivnit projektem? napklad zpodn dodvky zbo, vmna personlu apod . Pi pprav projektu mus kad realiztor dobe identifikovat a vyhodnotit rzn faktory, kter mohou oddlit i zcela znemonit realizaci projektu a dosaen jeho cl . U nkterch projekt jako napklad konstruknch (stavba koly, nemocnice) lze rizika relativn dobe pedvdat (dvj pchod monzun, stvky mstnch zamstnanc apod .) . U jinch projekt, kter jsou zvisl pedevm na lidskch zdrojch, se rizika stanovuj he . Na nkter rizika je realiztor nucen pistoupit, jinm se me vyhnout vhodnm nastavenm projektu, ale v kadm ppad si jich mus bt vdom . Nkdy me realiztor dojt v tto fzi k zvru, e je projekt neprovediteln, jindy sta pozmnit st konceptu tak, aby ppadn rizika pedvdal a minimalizoval jejich dopady . Napklad dvjmu pchodu monzun nelze samozejm zabrnit, ale realiztor to me vzt v vahu pi plnovn aktivit a ppadn je peskupit . Nestabiln politick situace me vst k prudkmu nrstu cen stavebnch materil, a proto je poteba, aby realiztor potal s dostatenou finann rezervou . V ppad projektu sociln prce v etnicky a nboensky smenm prosted je poteba zvit zda sociln pracovnk jednoho nboenstv bude moci navtvovat vesnice jinho nboenstv, zda eny a mui mohou sdlet spolen prostory apod .

Organizan struktura zahranin mise na pkladu spolenosti lovk v tsni

Organizan struktura zahraninch mis spolenosti se li podle velikosti, potu kancel v dan zemi a programovho zamen . Obecn vak plat, e kad mise mus plnit pt zkladnch funkc: zen (management) Finann management Projektov plnovn, implementace a dohled Administrativn a logistick zajitn Zajitn bezpenosti mise a zamstnanc

Realizace a monitoring
V tto fzi realizace a monitoringu je dosahovno vytench vstup a cl projekt, koordintoi projektu zrove soustavn sbraj a analyzuj informace o prbhu tohoto procesu, aby bylo projekty rozvojov spoluprce v budoucnosti mon efektivn dit a eventueln modifikovat v zvislosti na mncch se podmnkch a zskanch zkuenostech .

Hlavn osobou zodpovdnou za fungovn mise na mst je vedouc mise . Jako takov zodpovd za rozvoj mise, finann stabilitu, koordinaci aktivit mise s prioritami organizace a je zrove tm, kdo organizaci reprezentuje v zemi psoben . Podstatnou st jeho pracovn npln je dlouhodob a stedndob plnovn . Vedouc programu m na starost management celho projektovho cyklu a zrove zodpovd za lidi, kte na danm projektu pracuj . Po odborn strnce jeho prci asto podporuj experti (stavebn ineni, psychologov i odbornci na vzdlvn) . Dal klovou pozic na misi je finann manaer, kter se star o finann aspekty mise . U vtch mis je poteba samostatn pozice logistika, kter m na starosti napklad nkupy, vbrov zen, dopravu a administrativn chod kancele . V zemch, kde je problematick bezpenost, je dleitou osobou i tzv . security officer, asto mstn zamstnanec s vbornou znalost prosted a mstnch aktr, kter se star o bezpen chod mise i bezpe jejch zamstnanc . Kad zahranin mise je navc pln integrovna do kontextu cel organizace a je z sted podporovna a spoluzena prostednictvm tzv . desk officera a finannho manaera .
Zdroj:ManulOddlenhumanitrnpomociarozvojovspoluprcelovkavtsni

zkladn modely prce mezinrodnch organizac

Mezinrodn organizace pracuje v clov zemi prostednictvm dlouhodobch zamstnanc (z sted i mstnch) a ti spolupracuj s mstnmi organizacemi Mezinrodn organizace m v clov zemi jen mstn zamstnance Mezinrodn organizace v clov zemi psob pes mstnho partnera bez (i s minimem) vlastnch zamstnanc Mstn organizace funguje v clov zemi s podporou konzultant

Monitoring
Monitoring pedstavuje podstatnou a integrln soust projektu a to pedevm v ppadech, kde se projekt realizuje pes mstn partnery . Zrove je monitorovn soustavnou innost, kter probh bhem celho trvn programu i projektu . Rozliuje se mezi vnitnm a vnjm monitoringem . Nstroji monitoringu mohou bt napklad strukturovan dotaznky, rozhovory s jednotlivmi stakeholders, nezvisl nvtva z sted organizace, od donora nebo od nezvislho pozorovatele apod . 

KAPITOLA 

roZvojov projekt v teorii a praxi

Evaluace
elem evaluace projekt a program rozvojov spoluprce je zjistit, jak je jejich relevance vzhledem k rozvojovm potebm partnerskch zem, jak jsou jejich dopady na clov skupiny, jak bylo dosaeno stanovench cl, zda byly realizovny stanoven vstupy a jak je udritelnost pnos rozvojovch intervenc po jejich ukonen . Narozdl od monitoringu nen draz tolik kladen na jednotliv aktivity a vstupy, ale spe na dopady a pnosy rozvojovch intervenc . Informace zskan v prbhu evaluace slou ke zlepen realizace rozvojov spoluprce v budoucnu, a to jak uplatnnm zskanch informac ve fzi programovn, tak ve fzi identifikace a formulace . Krom evaluace realizovan pi ukonen (zvren evaluace) nebo po ukonen rozvojovch intervenc (evaluace ex post) jsou provdny i prbn evaluace a evaluace ex ante, kter slou i k ppadn modifikaci realizovanch nebo plnovanch rozvojovch intervenc . Vnitn i vnj evaluace projektu by mla bt v zjmu realiztora projektu . Vnitn evaluace umouje vyhodnotit nasbran zkuenosti organizace a pouit se pro pt projekty z tzv . lessons learnt . V ppad spnho projektu pak vnj evaluace usnaduje jednn o dal finance s donory a u na pokraovn danho projektu nebo na zcela nov projekt .

Zkladn pojmy vyuvan pi pprav a uplatovn logickho rmce projektu jsou definovny nsledovn: zmr: dlouhodob pozitivn dopad na clovou skupinu, jeho chce projekt doshnout nebo k nmu pispt napklad omezen dtsk mrtnosti Cl: oekvan clov stav (kvalitativn zmna situace), kter bude pravdpodobnm krtko- a stedndobm dsledkem vyuit vstup projektu napklad zlepen zdravotn pe Vstupy: konkrtn jasn definovan produkty projektu potebn pro dosaen cl; vstupy mus bt asov i vcn identifikovateln napklad vybudovan zdravotn stedisko a zakolen personl Aktivity: innosti realizovan v rmci projektu, tj . transformace vstup na vstupy stavba, kolen pro personl apod . Vstupy: finann, lidsk a materiln zdroje potebn pro realizaci projektu . Logick stavba projektu vychz z pinnch souvislost jestlie potom, kter meme vyjdit nsledujcm schmatem:
jestlie potom Vstupy Aktiviy jestlie potom Vstupy jestlie potom Cle jestlie potom Dopady jestlie

Logick rmec projektu

Jako dleit nstroj zen projektovho cyklu se asto pouv tzv . logick rmec (logical framework neboli logframe) projektu, kter vznamnm zpsobem pispv k zabezpeen kvality projektu . Jedn se o analytick pstup, jeho clem je napomoci ke strukturovanmu a systematickmu uvaovn o programu nebo projektu . Logick rmec je vyuvn vysplmi drci ve vech fzch projektovho cyklu . Ve fzi identifikace pomh analyzovat stvajc situaci, posoudit relevanci projektu a identifikovat cle a strategie k jejich dosaen . Ve fzi formulace projektu pispv k pprav vhodnho projektovho plnu s jasnmi cli, mitelnmi vstupy a strategi zen rizik . Bhem realizace projektu pedstavuje logick rmec klov nstroj managementu pro operativn prci a monitorovn projektu . Ve fzi evaluace je logick rmec hlavnm nstrojem umoujcm hodnocen vsledk a dopad projektu ve srovnn s plny .

Toto strukturovan uvaovn nad projektovm zmrem umon sestavit shrnut logickho rmce projektu v tzv . matici logickho rmce (viz ne), kter pedkld vsledky analz tak, aby hlavn sousti projektu byly systematicky a logicky prezentovny . Matice zachycuje kauzln vztahy mezi jednotlivmi rovnmi projektu a hlavn extern faktory kritick pro spch projektu . Jsou v n zachyceny indiktory hodnocen a zpsoby jejich oven . Na zklad matice logickho rmce se uruj potebn vstupy projektu a jeho rozpoet . Pprava logickho rmce je nepostradatelnou soust fze formulace projektu a cennm zdrojem informac pro fze implementace a evaluace .

0

KAPITOLA 

roZvojov projekt v teorii a praxi

Matice logickho rmce (Logframe Matrix)

Popis projektu (intervennlogika) Objektivn oviteln ukazatele (indiktory) Zdroje oven ukazatel Pedpoklady a rizika (klovexternfaktoryovlivujc prbhaspnostprojektu)

Zmr

Dlouhodobdopadprojektu Jakmzpsobembudemeno Zjakchzdrojbudouerpny irrozvojovzmr,ke dosaenzmruprojektuindi- informaceproovenindiktor ktermuprojektpispv ktorykvantitativnikvalitativn narovnizmru Oekvanclovstav (zlepensituace,pozitivn zmna) Jakmzpsobembudemeno dosaenclprojektuindiktorykvantitativnikvalitativn Zjakchzdrojbudouerpny Pedpoklady,ktermusbt informaceproovenindiktor splnny,abysplnnclmohlo narovnicl vstkdosaenzmru

Cle

Vstupy

Konkrtnproduktyprojektu

Jakmzpsobembudoumeny Zjakchzdrojbudouerpny Pedpoklady,ktermusbt vstupyprojektuindiktory informaceproovenindiktor splnny,abysplnnclmohlo kvantitativnikvalitativn narovnivstup vstknaplnnzmr Prostedky shrnutvstupnutnchpro realizaciaktivit Rozpoet shrnutfinannchprostedk nutnchkzajitnvstup Pedpoklady,ktermusbtsplnny,abyrealizaceaktivitvedla kvyprodukovnvstup Vchozpodmnky(vstupn pedpoklady)

Aktivity

innosti,kterjenezbytn vykonatprovyprodukovn vstup

Zdroj:ManulprojektovhocykluZRSR,Praha,stavmezinrodnchvztah2006

Literatura:
Manul projektovho cyklu Zahranin rozvojov spoluprce R; stav mezinrodnch vztah Ministerstva zahraninch vc R, Praha 2006; http://www .mzv .cz/rozvoj/ http://www .rozvojovestredisko .cz/ rtengren, K .: The Logical Framework Approach: A Summary of the Theory behind the LFA Method; SIDA, 2003; http://www .sida .se/ Sbornk ze semine Management projekt esk ZRS, FoRS, Development Worldwide, Rozvojov stedisko MV, Praha 2005

Internet:
Country & Regional Strategy Papers Evropsk komise; http://ec .europa .eu/external_relations/sp/ Programov spoluprce ZRS R; http://www .mzv .cz/rozvoj/



KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce i: pjemci a realiZtoi

8
Shrnut:

Akti rozvojov spoluprce I: Pjemci a realiztoi

Termn rozvojov spoluprce naznauje, e rozvojov programy jsou zaloeny na asti irok kly aktr . Kadmu aktrovi je vymezena specifick role . Pro kvalitn rozvojovou spoluprci je dleit, aby akti znali sv role a umli je naplnit . Rovn v procesu hodnocen rozvojovch program je teba rozpoznvat, jak se projevilo psoben jednotlivch aktr . Rozvojov projekt by ml vdy vychzet z poteby vyjden pjemcem pomoci . Pjemcem rozvojov spoluprce me bt veejnost, mstn nevldn organizace, lokln i centrln vlda . V rozvojov spoluprci se dle pjemci rozliuj na pm a nepm . Realiztory rozvojovch projekt mohou bt opt vldn instituce, nevldn i mezinrodn organizace i rzn odborn instituce .

Pjemci
Rozvojov spoluprce vznik na zklad poteby na stran pjemce . Primrnm aktrem rozvojov spoluprce je proto pjemce vstup rozvojov spoluprce . Pjemce by ml urit, jak cl bude mt proces rozvojov spoluprce . Dle by ml spolupracovat pi hledn konkrtnch zpsob dosahovn tchto cl, tzn . pi tvorb aktivit plnovan rozvojov spoluprce . V neposledn ad je pjemce aktivnm astnkem rozvojov spoluprce v prbhu rozvojovch program . To znamen, e v idelnm ppad rozvojov spoluprce nen pasivnm pjemcem, ale je aktivn zapojen do aktivit smujcch k naplnn stanovenho cle . Pjemcem program a projekt rozvojov spoluprce jsou zpravidla cel komunity nebo skupiny osob . asto rozvojovou pomoc pijmaj tak instituce nebo organizace . Rozvojov pomoc je tedy pevn zamena na vytvoen strukturnho nebo institucionlnho zzem pro een njakho problmu, spe ne na individuln een problm jednotlivc . Rozvojov projekt v oblasti zlepovn sociln pe napklad me bt zamen na vytvoen standard sociln pe . Pjemci vstup z tohoto projektu jsou spe instituce provozujc sociln pi a sttn sprva . Dlouhodob ovem takov projekt a jeho vsledky pinej prospch pedevm jednotlivm uivatelm sociln pe . Poteby clovch pjemc sociln pe mus tedy nutn bt pedem kvalitn zmapovny, aby mohla bt plnovna potebn strukturln een . Pjemci rozvojov pomoci v clovch zemch se nachzej na vech rovnch spolenosti . Pat mezi n jak vldy jednotlivch stt, tak lokln zastupitelstva, organizace i lid, kte pmo z projektu i programu profituj, i dal obyvatel dan zem . Na rovni projektovho managementu bvaj oddlovni pm pjemci od nepmch . Zatmco pm pjemci jsou ti, kte pmo vyuvaj vstup projektu (navtvuj nov postavenou kolu, zastn se organizovanch kurz, zskaj mikrokredit na rozbhnut firmy apod .), nepm pjemci jsou skupinou osob, na kterou psoben projektu dopad a zprostedkovan (jejich ivotn rove se zlep dky zven rovni mstn samosprvy apod .) . Zatmco pmmi pjemci rozvojov pomoci jsou zpravidla organizace a omezen skupiny v rmci veejnosti, nepmmi pjemci jsou asto spe ir sti populace . Centrln vldy Mezi pjemce rozvojov spoluprce na rovni vldy mohou patit jednotliv ministerstva, dal centrln sprvn orgny nebo odborn vldn instituce (kontroln orgny, sektorov zodpovdn sprvn ady apod .) . Vldn organizace mohou bt zapojeny do rznch typ rozvojov spoluprce . V souasn dob bv za jeden z efektivnch zpsob spoluprce povaovna tzv . rozpotov podpora . To znamen, e vldy zskaj od financujcch instituc pm pspvek do svho rozpotu . O dalm perozdle-



KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce i: pjemci a realiZtoi

n tto finann podpory ji dle rozhoduj samy . V tto situaci jsou tedy vldy pmm pjemcem pomoci, ale zrove je jim svena vysok realizan zodpovdnost . Pedpokld se u nich vysok mra schopnosti posoudit klov poteby zem a vhodn metody naplnn tchto poteb . Vlda si v tto situaci tak samostatn vyhledv dal realiztory pro plnn jednotlivch segment rozvojov pomoci . Nezdka me kontaktovat i vhodn zahranin odborn subjekty . Pozitivnm aspektem tto formy spoluprce je skutenost, e se nevytv dal paraleln struktury, nbr se posiluj a zkvalituj stvajc vldn instituce chudch partner . Zkladnm pedpokladem spchu nov strategie je vak ochota partnerskch vld dodret nejzkladnj pravidla hry potrat korupci, budovat kvalitn sttn instituce a bojovat proti chudob . V programov rozvojov spoluprci jsou vldy zapojeny do projekt vedench jinmi institucemi nebo organizacemi . Jejich samostatnost a rozhodovac pravomoc vzhledem k vyuit dostupnch rozvojovch finannch prostedk a vzhledem ke konkrtn realizaci projekt je ni ne u spoluprce formou rozpotov podpory . V idelnm ppad je ovem i v programov rozvojov spoluprci ponechna jednotlivm aktrm na mstn rovni maximln mra samostatnosti a rozhodovn o konkrtnch metodch a krocch . Lokln instituce V mnoha rozvojovch zemch existuje propastn rozdl mezi ivotn rovn ve mstech a na venkov . Za to mohou nedostaten vybaven lokln instituce . Poslen tchto instituc (decentralizace) je proto od zatku 90 . let dleitm sektorem rozvojov spoluprce . Poslen kvality mstnch samosprv je povaovno za dleit krok smrem ke zven transparentnosti rozhodovn a k dosaen vy mry asti veejnosti na rozhodovacch procesech . Pmmi pjemci takto smovan rozvojov spoluprce jsou organizace mstnch samosprv (na rovni municipalit i na jinch rovnch) nebo jin teritoriln uren sprvn a odborn instituce . Konkrtnmi pklady mohou bt mstsk ady, regionln, provinn i okresn sprvn ady, mstn poboky centrlnch ministerstev, koln sprva, hygienick stanice a dal . Nesttn organizace ada nesttnch subjekt vystupuje v roli pjemc rozvojov spoluprce . Me se jednat o organizace neziskov, ale i komern . Neziskov organizace napklad mohou profitovat z projekt zamench na prokolovn v managementu organizace, managementu projekt, evaluaci projekt a v dalch innostech, kter jsou pro jejich chod klov . Zanajc firmy mohou bt pjemci pomoci v rmci rozvojovch projekt s clem rozvo-

je podnikn mohou napklad zskat kolen pro sv zamstnance, vhodn pjky, poradensk sluby zdarma apod . Veejnost Zlepen ivotn rovn veejnosti je jist primrnm clem rozvojov spoluprce obecn . Jeliko poteby veejnosti se velmi rzn a veejnost celkov je pli velk clov skupina pro jednotliv projekty, pistupuj rozvojov aktivity k een poteb veejnosti rznmi zpsoby . I zde plat, e rozvojov projekty na veejnost psob pmo nebo nepmo . Jednotliv rozvojov projekty maj zpravidla pm dopad jen na omezenou st populace, nepm dopad na dal sti populace pak probh prostednictvm tzv . multiplikanho efektu . To znamen, e pmo ovlivnn jedinci vyuij nov nabytou znalost nebo prostedky k ovlivnn dalch zstupc veejnosti . Napklad v projektech zamench na hygienickou osvtu se asto primrn psob na dti v zkladnch kolch . Prostednictvm rznch domcch kol a schzek pro rodie jsou potom informace o hygien pedvny dle i rodim a dalm lenm rodiny . Jin pklad pm podpory veejnosti v rmci rozvojovch projekt me bt poskytovn mikrokredit pro rozvoj podnikn . Pmmi pjemci jsou jednotlivci a rodiny, kter mikrokredit zskaj . Naproti tomu teba projekt zamen na ppravu nov legislativy pro rozvoj malho podnikn psob na veejnost jen nepmo . Veejnost bude mt uitek z projektu a v dob, kdy nov legislativa zane mt reln inky na podnikn a tud ivotn rove obyvatel .

Realiztoi
Jedn se o organizace, instituce nebo jednotlivce, kte pmo vykonvaj jednotliv aktivity vedouc k dosaen stanovenho cle rozvojov spoluprce . Realiztoi pracuj v zk spoluprci s pjemci i s dalmi aktry rozvojov spoluprce (viz dle) . Realiztoi mohou pracovat jednotliv nebo spolen s dalmi realiztory . Realiztoi mohou bt mstnho pvodu, tj . pmo ze zem, v n se provd rozvojov pomoc, nebo mohou bt zahraninho pvodu . Mohou to bt organizace nebo instituce sttn, samosprvn, nevldn neziskov nebo soukrom . Pokud jsou realiztory jednotlivci, jedn se zpravidla o odbornky a odborn konzultanty . V souasn dob se asto upednostuje zapojen subjekt mstnho pvodu do realizace rozvojov spoluprce . Vsledky projekt rozvojov spoluprce jsou pak silnji vnmny jako vsledek mstnho sil, nikoli jako ciz produkt, a tm pdem maj potencionln vt udritelnost . V tto souvislosti se asto hovo o zajit-



KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce i: pjemci a realiZtoi

n vlastnictv projektu (ownership) pjemci, tzn . o pijet zodpovdnosti za vstupy rozvojovch projekt . Mstn realiztoi tak lpe zajist nejvhodnj postupy realizace vzhledem k pjemcm pomoci . Realizace projekt s vyuitm mstnch zdroj a mstnch realiztor je rovn mn finann nron . Intenzivn zapojen zahraninch organizac a odbornk do realizace rozvojov spoluprce je vyhledvno pouze v situacch, kdy potebn kvalifikovan pracovnci a organizace nejsou k dispozici pmo v clov zemi . ada zahraninch organizac nicmn integruje do rozvojov spoluprce tak penos sv prce na relevantn mstn struktury bu podpo existujc organizace a vykol je pro pevzet danho rozvojovho projektu nebo napomohou utvoen potebn mstn organizace i jin struktury, tak aby po skonen projektu byla v clov zemi zajitna zodpovdnost za vstupy projektu . Za dleit aspekt rozvojov pomoci bv povaovna souinnost vldnho, soukromho, obanskho a dalch sektor, tzv . multi-actor approach . Tento pstup bv prosazovn hlavn se zmrem zajistit dlouhodobou funknost dosaench vstup rozvojov spoluprce . Vldn instituce

zahranin nevldn subjekty Do tto skupiny pat nevldn subjekty neziskovho nebo komernho charakteru . Pklady nejznmjch zahraninch neziskovch organizac jsou Oxfam, Care, Caritas, Goal a dal . Mezi nejvznamnj esk neziskov organizace aktivn v rozvojov spoluprci pat spolenost lovk v tsni, ADRA, sdruen esk katolick charita a dal . Zahranin i esk nevldn organizace se v zjmu lep efektivnosti a schopnosti prosazovat svoje zjmy na politick rovni sdruuj do nrodnch platforem, mench alianc, st a rodin . esk nevldn organizace jsou tak napklad sdruen v platform esk frum pro rozvojovou spoluprci (FoRS) . Pkladem st neboli ir platformy tvoen nevldnmi organizacemi s podobnmi cli a npln innosti je ActionAid nebo Eurostep . Organizace sdruen na podobnm ideovm zklad napklad katolick ve (Caritas International) tvo pak tzv . rodiny . Krom neziskovch organizac se na realizaci rozvojov spoluprce podl tak ada komernch firem . Jedn se o odborn konzultan firmy nebo dal firmy, kter disponuj odbornm know-how potebnm pro danou rozvojovou problematiku . zahranin vldn organizace

Jak ji bylo eeno v sekci Pjemci, vldn instituce clovch zem se mohou aktivn podlet na realizaci projekt . Silnou roli maj zejmna v situacch, kdy dan zem zskaj rozpotovou podporu . Jejich kolem je v takovm ppad podrobn plnovn rozvojovho vyuit tto podpory se zapojenm ady dalch realiztor a partner . Realiztory rozvojov spoluprce ve vlastnch zemch se ovem vldn instituce mohou stt i v programov rozvojov spoluprci . Napklad Ministerstvo pro rozvoj region a venkova Islmsk republiky Afghnistn spravuje dlouhodob projekt komunitnho rozvoje Afghnistnu nazvan National Solidarity Program . Ministerstvo najm adu partnerskch organizac, kter realizuj jednotliv segmenty projektu v rznch stech zem . Mstn nesttn organizace Jedn se zpravidla o nevldn organizace, komunitn sdruen, obansk iniciativy nebo jin mstn nevldn subjekty obdobn nevldnm organizacm v R . V rznch zemch se mra vskytu kvalifikovanch mstnch organizac li . Vysok poet kvalitnch nevldnch organizac je napklad v Indii nebo v zemch Latinsk Ameriky . Mstn sektor nevldnch organizac je mn rozvinut napklad v Afghnistnu nebo v nkterch zemch Afriky .

V omezen me se do realizace rozvojov spoluprce pmo zapojuj zahranin vldn subjekty, daleko astji vak zastvaj pouze roli dontora . Pklady zahraninch vldnch instituc, kter se zapojuj pmo do realizace, jsou britsk ministerstvo pro mezinrodn rozvoj DFID nebo americk vldn agentura pro zahranin pomoc USAID . Vldn instituce asto vyuvaj dal sttn struktury sv zem pi realizaci rozvojov spoluprce . Nezdka napklad vyuvaj ptomnosti vojenskch sloek v clov zemi . Tento postup bv asto kritizovn nevldnmi organizacemi, jeliko dochz k nevhodnmu propojovn vojenskch zjm s rozvojovmi cli . Mezinrodn organizace Nejznmjmi organizacemi, kter pmo realizuj rozvojovou pomoc jsou nejrznj specializovan agentury OSN, zejmna WFP, FAO, UNDP, UNICEF a dal . Agentury OSN jsou ovem rovn asto zdrojem financ pro rozvojovou spoluprci (viz oddl Instituce poskytujc financovn rozvojov spoluprce) .



KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce i: pjemci a realiZtoi

Odborn instituce
Jedn se o instituce, kter disponuj odbornmi kapacitami v oborech vztahujcch se k projektu . Odborn instituce mohou poskytovat expertzu v rmci rozvojov spoluprce, posudky a evaluace, vzkumy apod . Rovn mohou stanovovat kvalitativn standardy pro vkon uritch aktivit rozvojov spoluprce (napklad standardy vzdlvacch program, standardy poskytovn veejnch slueb, osnovy pro rzn typy vzdlvacch instituc, strategick plny pro vyuit zemdlsk pdy apod .) . astou soust rozvojovch projekt jsou partnerstv mezi odbornmi subjekty v zahrani a v clov zemi . univerzitn odborn pracovit, vzkumn stavy Velmi asto jsou do rozvojov spoluprce zapojena vzkumn pracovit mstn nebo zahranin . V rmci rozvojov spoluprce se tak asto navazuje vzjemn spoluprce mezi mstnmi a zahraninmi pracoviti . Odborn sttn a nesttn instituce Mezi n pat zejmna rzn regulan a standardizan pracovit (inspekce, kontroln ady atd .) na mstn rovni nebo ze zahrani . ada rozvojovch projekt je zamena na sektor zdravotnictv . Nemocnice, hygienick stavy, vzkumn stavy a dal zdravotnick subjekty jsou proto velmi astm astnkem rozvojov spoluprce .

Literatura:
Exnerov, V .; Kaplan M .; Prunerov K .: Rozvojov politika jednotlivch lenskch stt OECD/DAC, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 127 171 . Exnerov, V .; Prunerov K .: Rozvojov politika novch lenskch stt EU, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 181 184 . Nprstek M .; Pleinger J .; Svoboda D .: Neziskov sektor a rozvojov spoluprce, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 185 190 .



KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce ii: Financujc instituce a instituce vlivu

9
Shrnut:

Akti rozvojov spoluprce II: Financujc instituce a instituce vlivu

Realizace rozvojovch projekt a program vyaduje znan finann prostedky, kter k finlnm pjemcm putuj od drc prostednictvm realiztor . Drci mohou bt mezinrodn organizace, kter maj st pspvk vylennu na podporu rozvojovch program a projekt, nrodn vldy prostednictvm nrodnch program zahranin rozvojov spoluprce nebo privtn drci, kte pispvaj formou sbrek i pravidelnch dlouhodobch pspvk vybran nevldn organizaci . Mezi privtn drce se ad t korportn drci, kte mohou pispvat i jinou formou ne finann (formou zbo i slueb) i ppadn vytvoit vlastn nadaci . Krom pjemc, realiztor a drc hraj v rozvojov spoluprci vznamnou roli i tzv . vlivov instituce . Jedn se o instituce, organizace i jednotlivce, kte ve vt i men me maj monost ovlivnit prbh rozvojov spoluprce, a u formou vytvoen legislativy (vldn instituce), ekonomickho tlaku (komern subjekty), ovlivovnm veejnosti (mdia, nboensk instituce, nevldn organizace) i mezinrodn intervenc (mezinrodn organizace) .

Instituce poskytujc finance na rozvojovou pomoc

Mezinrodn rozvojov spoluprce je nkladn . Rozvojov poteby zem globlnho jihu asto zahrnuj plon institucionln a strukturn zmny . Rozvojov spoluprce tak nezdka spov v substituci nkterch kapitol sttnho rozpotu clovch zem . Financovn rozvojov spoluprce probh rznmi zpsoby a vdy sestv z pspvk nkolika rznch poskytovatel finannch zdroj . multilaterln drci Nkter mezinrodn instituce maj ve svm prvnm a finannm rmci stanoven mandt vyleovat potebn finann prostedky a urovat zpsob jejich vyuit v rmci rozvojov spoluprce . Pkladem takov instituce je napklad Evropsk spoleenstv . Prvnm zkladem pro rozvojovou spoluprci ES je lnek 179 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv (Treaty establishing the European Community viz www .eur-lex .europa .eu nebo www .euroskop .cz) . V rmci vceletho rozpotu jsou vymezeny potebn kapitoly, kter jsou dle tmaticky a administrativn dleny pro vyuit v rmci rozvojov spoluprce . Krom toho byl v rmci EU zaloen nerozpotov Evropsk rozvojov fond, jen je tak vyuvn pro rozvojovou spoluprci . Specializovan agentury OSN rovn disponuj rozpoty na podporu rozvojovch projekt . Jedn se zejm na o Svtov potravinov program (WFP), Organizaci OSN pro vivu a zemdlstv (FAO), Dtsk fond OSN (UNICEF) a Rozvojov program OSN (UNDP) . Dalm vznamnm zdrojem financ pro rozvojovou spoluprci jsou tak programy Skupiny Svtov banky . Existuj i dal, mn znm mezinrodn tlesa, kter si kladou za cl financovn rozvojov spoluprce . Je to napklad OPEC Fund for International Development, do nj pispvaj zem skupiny OPEC, tzn . zem vyvejc ropu . nrodn vldy Nrodn vldn programy rozvojov pomoci jsou zaloeny na dvou politickch zkladech . Prvnm jsou vlastn nrodn priority zahranin politiky danch stt a druhm je zapojen nrodnch vld do mezinrodnch zvazk vztahujcch se k rozvojov problematice . V souasn dob je jednm z nejvznamnjch mezinrodnch zvazk naplovn cl milniov konference OSN nebo rozvojov zvazky lenskch stt EU . Nejvtmi a nejznmjmi vldnmi agenturami financujcmi rozvojovou spoluprci je americk USAID a britsk ministerstvo pro mezinrodn rozvoj Department for International Development (DFID) . Dalmi jsou napklad Canadian International Development Agency (CIDA), japonsk rozvojov vldn

KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce ii: Financujc instituce a instituce vlivu

agentura Japan International Development Agency (JICA), vdsk vldn agentura SIDA, nmeck Ministerstvo pro hospodskou spoluprci a rozvoj Bundesministerium fr wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung (BWZE) . Vznamnm vldnm dontorem je tak teba Krlovstv Saudsk Arbie (Saudi Fund for Development) . privtn drci Jednotlivci se finann podlej na rozvojov spoluprci na zklad nejrznjch soukromch dvod . Jednotliv drci vyhledvaj zpravidla vhodnou instituci nebo organizaci, jej psoben v oblasti rozvojov spoluprce mohou podpoit . in takto prostednictvm sbrek nebo dar . Na rozvojov spoluprci se rovn podlej vznamn individuln filantropov prostednictvm svch soukromch nadac . Znmmi pklady jsou Nadace Billa a Melindy Gatesovch nebo Open Society Institute, zaloen Georgem Sorosem . Mezi soukrom drce se ad rovn tzv . korportn drci . Korportn soukrom poskytovatel finannch prostedk vydvaj finance na zklad etickch a strategickch dvod, kter se u rznch drc li . Korportn drci obdobn jako individuln drci vyhledvaj vhodnho realiztora rozvojov spoluprce, tj . instituci nebo organizaci, jej psoben v oblasti rozvojov spoluprce mohou podpoit . Korportn donoi poskytuj v nkterch ppadech pomoc tzv . zprostedkovanou, tj . ve form zbo nebo slueb . Nkte korportn drci integruj do sv organizan struktury sloku, kter se kontinuln zabv rznmi zpsoby poskytovn finann nebo zprostedkovan podpory rznm realiztorm vytvo vlastn nadaci . Pkladem je Vodafone Foundation, Levi Strauss Foundation nebo Robert Bosch Stiftung .

dob efekt na objem, kvalitu a efektivitu rozvojov spoluprce a tm pdem na jej dlouhodob vsledky . Mezi globln vlivn instituce pat opravdu irok kla aktr, od organizovan veejnosti, tzv . advocacy groups, celebrit, nboenskch instituc, komernch subjekt a po mezinrodn organizace . ada instituc nebo organizac me bt vlivnou instituc, akoli v jinm sektoru rozvojov spoluprce nebo na jin rovni (globln vs lokln) vystupuje napklad v roli realiztora nebo poskytovatele financ . Roli rznch instituc a organizac je proto vdy teba posuzovat v kontextu konkrtn situace . vldn instituce clovch zem Do tto skupiny mohou patit jak centrln vldn instituce, tak mstn samosprvn orgny . I kdy nejsou pmo zapojeny do realizace rozvojov spoluprce jako pjemci, realiztoi nebo zdroj financ, maj velk vliv na prbh rozvojov spoluprce . Ovlivuj napklad prvn rmec, ve kterm je realizovna rozvojov pomoc . Me se jednat napklad o legislativu tkajc se pobytu zahraninch organizac v dan zemi nebo souvisejc s prvn subjektivitou mstnch organizac obansk spolenosti . Vldy dle mohou ovlivovat priority ve sttn politice, tzn . e mohou napomoci nebo naopak brnit spnosti rznch rozvojovch projekt v rznch sektorech . komern subjekty Mstn nebo zahranin firmy mohou ovlivovat realizaci a spnost rozvojovch projekt prostednictvm svho ekonomickho vlivu . Jejich ekonomick sla se me odrazit na rozhodovn mstnch samosprv i centrlnch vldnch instituc . Vliv mohou ale tak uplatovat vzhledem ke sv pozici zamstnavatele . Zejmna v oblastech, kde jsou omezen pracovn pleitosti, me komern firma poskytujc vtinu pracovnch pleitost nashromdit vznamn pm vliv na pjemce pomoci nebo dal aktry . Komern subjekty je teba brt v vahu jako nedlnou soust spoleenskho a ekonomickho prosted clovch zem a mezinrodnch vztah . V idelnm ppad se komern subjekty zapojuj do rozvojov spoluprce konstruktivnm zpsobem . Mohou bt v roli realiztora, zdroje financ, ale tak pjemce . Mohou se zhostit zavdn novch postup a technologi, zamstnaneckch standard nebo napklad zamstnvn znevhodnnch skupin . Existuj ovem i ppady, kdy firmy mohou uplatnit svj vliv v rozporu s cli rozvojovch projekt . Smutn proslulm pkladem takovch situac jsou oblasti, kde komern subjekty vyuvaj dtskou prci . Nedostatek pracovnch pleitost me zapinit, e rodiny nemaj zjem podlet se na sniovn dtsk prce, jeliko jsou jejich zamstnan dti zdnliv jedinm monm zdrojem pjm . 

Instituce vlivu
Jedn se o instituce, je maj rozhodovac pravomoc nebo jin silov vlastnosti, kter ovlivuj plnovn, financovn a provdn rozvojov pomoci . V idelnm ppad jsou vlivn instituce aktivn zapojeny do realizace rozvojovch projekt spolen s dalmi aktry, tzn . nezstvaj v separovan pozici hybatele, ale maj monost a vli se podlet na dosahovn cl rozvojovch projekt . Ovlivovn rozvojov spoluprce je teba vnmat na rznch rovnch . Na rovni globln nebo mezinrodn dochz k ad rozhodnut, kter se neodr pmo na situaci jednotlivch pjemc pomoci, ale maj dlouho-

KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce ii: Financujc instituce a instituce vlivu

nboensk instituce

Pklady kampan:
Vliv nboenskch instituc na rozvojov projekty spov v jejich potencionln monosti ovlivovat mnn komunity nebo vkonnch i legislativnch instituc . Nboensk instituce vykazuj rznou mru sounleitosti s mnnm veejnosti v clovch zemch rozvojov spoluprce . V ad zem me jejich postoj vrohodn odret postoj veejnosti . V takovch ppadech maj vtinou tak vznamn vliv na mnn veejnosti . V jinch zemch me bt provzanost ni, nebo me bt veejnost nboensky rozlenn . Tak vliv nboenskch instituc na rozhodovn sprvnch nebo politickch orgn se me rznit . Jejich roli v clov zemi a komunit je vdy teba vnovat pozornost a citliv ji zhodnotit . Nboensk instituce mohou mt vliv na realizaci rozvojov spoluprce i na mezinrodn rovni . Jako pklad meme uvst problematiku propagace pouvn antikoncepnch prostedk v zjmu omezen pandemie HIV&AIDS . Nkter nboensk instituce mohou oponovat tto metod a mohou ovlivovat tok finannch prostedk vyuvanch v boji proti pandemii tak, aby nebyl primrn smovn na propagaci kondom . mezinrodn organizace Nkter mezinrodn organizace maj mandt ve vztahu k zem, na kterm je realizovna rozvojov spoluprce (napklad agentury OSN, OBSE apod .) . Mohou mt napklad roli pozorovatele, kter poskytuje primrn informace pro dal rozhodovn na mezinrodn rovni . Tm mohou ovlivovat druh mezinrodn intervence na danm zem, mru dalho financovn pro dan zem apod . Me jim bt svena role mezinrodnho koordintora rozvojovch aktivit v uritm sektoru a tm pdem jsou zrove v pozici jakhosi prostednka mezi realiztory rozvojovch projekt navzjem nebo mezi realiztory, mstnmi vldnmi institucemi a dalmi aktry . Vhodou mezinrodnch instituc je jejich nestrannost . nevldn organizace Od zatku 90 . let minulho stolet je patrn zven aktivita na poli advocacy u ady nevldnch organizac, kter se sna poslit dopady pomoci poskytovan rozvojovm zemm . Tento pstup vychz z pedpokladu, e udritelnho rozvoje lze doshnout jen tehdy, pokud bude poskytovan rozvojov pomoc koherentn s irm dopadem politik nrodnch vld, Evropsk unie i dalch mezinrodnch organizac . ada nevldnch organizac vnuje v souasnosti st svho sil a finannch zdroj tak informovn a ovlivovn veejnho mnn prostednictvm nejrznjch vzdlvacch program a kampan . Tyto Kampa za ist obleen Devt evropskch zem sdruench v kampani The Clean Clothes se sna zlepit podmnky lid pracujcch v textilnm prmyslu a u vrobc sportovnch poteb na celm svt . Podporuj odbory, vyvjej ntlak na firmy a informuj spotebitele v Evrop . Tma se sna zviditelnit v dob velkch sportovnch udlost, jako je olympida nebo fotbalov ampionty . www .cleanclothes .org

Vzdln pat k zkladnm prvm Global campaign for education tak se jmenuje kampa, ve kter je zapojeno sto padest vtch i mench svtovch nevldnch organizac . Poukazuje na to, e 125 milionm dt a 880 milionm dosplch je odeprno prvo nauit se st, pst a potat . V rmci kampan apeluj hollywoodsk celebrity i veejnost na vldy, aby plnily sv sliby a poskytly bezplatn zkladn vzdln vem dtem, dosplm i znevhodnnm skupinm spolenosti . www .campaignforeducation .org

Vzva k boji proti chudob Nevldn organizace z vce ne sta zem svta vetn esk republiky bojuj proti svtov bd . Symbolem jejich kampan Global call to action against poverty je bl pska, jejm noenm se lid pipojuj k poadavkm, jako je lep a vt pomoc rozvojovm zemm, odputn dluh i spravedliv obchod . www .ceskoprotichudobe .cz; www .whiteband .org

Pispjte ke spravedlivmu obchodu Organizace Oxfam International iniciuje akce za zmnu nespravedlivch globlnch obchodnch pravidel . Prostednictvm kampan Make trade fair vyzv vldy, mezinrodn instituce a nadnrodn firmy k zodpovdnmu pstupu, kdy obchod nebude pinou chudoby, ale soust jejho een . Ve svch televiznch spotech poukazuje napklad na problm zemdlskch dotac nebo pli vysok ceny lk . www .maketradefair .com

kampan a vzdlvac programy maj za el pipoutat pozornost veejnosti k rznm problmm rozvojovho svta, a u se jedn o problematiku HIV&AIDS, pstupu k nezvadn vod i oddluen .



KAPITOLA 

akti roZvojov spoluprce ii: Financujc instituce a instituce vlivu

Clem kampan je:

Mobilizace a informovn veejnosti Zskat mdia, aby o tmatu informovala Vytvoen tlaku na politiky Zapojen dalch aktr soukrom sfry, odbor, spotebitel apod .

Dalmi pklady instituc, kter mohou uplatovat vliv na realizaci rozvojovch projekt jsou mdia (vliv na mnn veejnosti), ozbrojen sloky (mohou mt zvltn poadavky tkajc se pohybu realiztor na uritm zem apod .) a zjmov skupiny . Celebrity mohou hrt vznamnou roli pi ovlivovn veejnosti, zskvn mediln pozornosti i tlaku na politiky .

Literatura:
Exnerov, V .; Kaplan M .; Prunerov K .: Rozvojov politika jednotlivch lenskch stt OECD/DAC, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 127 171 . Jelnek P .; Pleinger J .; Prunerov K .: Rozvojov politika Evropskho spoleenstv, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 173 179 . Exnerov, V .; Prunerov K .: Rozvojov politika novch lenskch stt EU, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 181 184 . Nprstek M .; Pleinger J .; Svoboda D .: Neziskov sektor a rozvojov spoluprce, In: Exnerov, V . (ed .): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 185 190 .



KAPITOLA 0

Zahranin roZvojov spoluprce esk repuBliky

10
Shrnut kapitoly:

Zahranin rozvojov spoluprce esk republiky

Zahranin rozvojov spoluprce (ZRS) pedstavuje vznamnou soust zahraninho psoben esk republiky a vyjaduje pevzet odpovdnosti za een globlnch problm . Vedle primrnho cle, kterm je omezovn chudoby v rozvojovch zemch, pln i sekundrn cle: pispv napklad k budovn dobrch vztah s rozvojovmi zemmi a napomh zajiovat ekonomick, bezpenostn a environmentln zjmy esk republiky . esk republika me vykzat jistou tradici rozvojov spoluprce sahajc do obdob ped rokem 1989 . Tehdy vak byla zena pedevm logikou studen vlky . K obnoven pomoci dolo v polovin 90 . let v souvislosti se zaleovnm esk republiky do zpadnch politickch a ekonomickch struktur . Proces transformace esk ZRS petrvv a do souasnosti . Za posledn desetilet se mnohonsobn zvil objem eskch prostedk poskytovanch rozvojovm zemm a podailo se rozvojovou spoluprci zefektivnit definovnm prioritnch clovch zem a hlavnch sektor . Mimo to se zlepil jej institucionln rmec, a to hlavn zzenm Rozvojovho stediska a jasnou integrac nesttnch subjekt do rozvojov spoluprce . Humanitrn a rozvojov organizace jsou sdrueny v eskm fru pro rozvojovou spoluprci (FoRS) . Pestoe se esk ZRS za posledn roky vrazn zlepila, nkolik vzev petrvv i nadle . Pedevm stle chyb jednotn sttn orgn pro jej zen (rozvojov agentura) . Momentln systm, kdy za vynakldn prostedk urench pro ZRS zodpovdaj jednotliv ministerstva, nen optimln . Tato rozttnost vrazn sniuje efektivitu a znesnaduje koordinaci celho procesu poskytovn pomoci . Zjednoduen institucionlnho systmu se proto stalo jednou z priorit souasn esk vldy . Dal vzvou je naven prostedk pomoci v rmci mezinrodnch zvazk .

Rozvojov pomoc eskoslovenska ped rokem 

eskoslovensko patilo ped rokem 1989 mezi socialistick stty siln angaovan v rozvojovm svt, piem rozvojov pomoc pedstavovala jednu z nejvraznjch forem tohoto zapojen . Podobn jako u jinch drc byla eskoslovensk rozvojov pomoc zsadnm zpsobem ovlivnna logikou studen vlky . Tomu odpovdalo i rozdlen rozvojovch zem na mimoevropsk socialistick zem, zem pednostnho zjmu, zem eskoslovenskho zjmu z hlediska rozvoje dlouhodobch politickch a hospodskch vztah a ostatn rozvojov zem . Mezi mimoevropsk socialistick zem patila Kuba, Mongolsko, Severn Korea, Severn Vietnam/Vietnam, pozdji t Laos a Kamboda . Zemmi pednostnho zjmu byly na potku 60 . let Ghana, Guinea a Mali, v 80 . let pak Afghnistn, Angola, Etiopie, Jin Jemen a Mozambik, ve druh polovin 80 . let t Nikaragua . Mezi stty, s nimi eskoslovensko hodlalo rozvjet vzjemn vhodn hospodsk vztahy, patila cel ada rozvojovch zem, kter v ekonomick oblasti asto 0 uplatovaly jist prvky plnovanho hospodstv (v 80 . letech napklad do tto kategorie nleela Srie, Alrsko, Libye, Irk, Indie, Kongo, Benin, Mexiko, Venezuela, Guinea-Bissau, ale tak Nigrie nebo rn) . Posledn kategorii pedstavovaly zem v podru imperialismu, tedy rozvojov zem, kter se politicky jednoznan orientovaly na zpadn demokracie a se ktermi eskoslovensko intenzivn spoluprci nerozvjelo . eskoslovensk rozvojov spoluprce nabvala ady forem . Jednalo se jednak o hmotnou pomoc, tj . dodvky potravin, lk, pracovnho nad, pomcek pro alfabetizan programy a podobn . Tato bezplatn hmotn pomoc se soustedila vlun na mimoevropsk socialistick rozvojov zem, na zem pednostnho zjmu a na vybran nrodn osvobozeneck hnut (napklad alrsk, angolsk, mozambick, zimbabwsk, namibijsk nebo jihoafrick) . Dal formou byla technick pomoc, kter spovala ve vysln odbornk (zpravidla prostednictvm podniku

KAPITOLA 0

Zahranin roZvojov spoluprce esk repuBliky

Polytechna), ve zizovn vcvikovch a uebnch zazen a v pijmn stist . Bezplatn poskytovn technick pomoci bylo omezeno na mimoevropsk socialistick zem a zem pednostnho zjmu . Na druhou stranu experti jevili zpravidla mnohem vt zjem o Alrsko, Tunisko, Kuvajt nebo Maltu, kde byly podmnky pro jejich prci vrazn vhodnj . Dal vznamnou formou rozvojov pomoci bylo poskytovn stipendi ke studiu na eskch a slovenskch vysokch kolch (ron se jednalo piblin o 500 stipendi, v 80 . letech pak o 850 stipendijnch mst ron) . Celkem do potku 90 . let vystudovalo na eskoslovenskch vysokch kolch na 20 000 stipendist . Celkov bylo na bezplatnou pomoc potkem 80 . let vynakldno piblin 200 milion Ks ron, dalch vce ne 700 milion Ks bylo poskytovno ve form pirek k cenm dovench surovin, zvlt pak kubnskho cukru . eskoslovensko potalo do rozvojov spoluprce tak poskytovn dlouhodobch vldnch vr na odbr eskoslovenskho zbo a slueb (mimo jin na dodvky investinch celk) (Jelnek, P . aj ., 2005, s . 115) .

mu rozvojov pomoci . Vchodiskem se staly Zsady pro poskytovn zahranin pomoci, kter v beznu 1995 schvlila vlda . R se dokumentem pihlsila k postojm mezinrodnho spoleenstv vyjdenm v rezolucch OSN a principech OECD . Zsady strun definovaly postupy a kompetence resort a vldy pi poskytovn rozvojov a humanitrn pomoci . Dokument potvrdil dosavadn systm, kter se opr o rozhodujc pozici jednotlivch resort . Jednotliv ministerstva byla odpovdn za ppravu a realizaci projekt rozvojov pomoci a za nakldn s vylennmi finannmi prostedky, role koordintora pomoci pipadla ministerstvu zahraninch vc . Zsady t stanovily, e pomoc me bt poskytovna multilaterln nebo bilaterln, piem pspvky mezinrodnm organizacm mohou bt elov vzny . Jako rozhodujc kritria pro urovn priorit bilaterln rozvojov pomoci R byla stanovena nalhavost poskytnut pomoci (tedy potebnost vyjden sociln a ekonomickou rovn pijmajc zem), vztah pjemce k R, rove demokracie a dodrovn lidskch prv v partnersk zemi a mra efektivnho vyuit pomoci . Ne ve vech ppadech vak ednci na tato kritria dbali . Velice nzk podl nejmn rozvinutch zem mezi pjemci esk zahranin pomoci nesvdil o tom, e by se kladl zvltn draz na kritrium potebnosti . Akoliv mla mt esk rozvojov pomoc podle schvlench zsad koncepn charakter, nabvala v nsledujcch letech podoby izolovanch projekt, kter byly asto generovny nikoliv na zklad jasn stanovench priorit, nbr vychzely z individuln iniciativy . Dsledkem byla znan teritoriln a sektorov rozttnost esk rozvojov pomoci . V letech 1996 2000 se vznamnj projekty esk zahranin rozvojov pomoci realizovaly ve tyech destkch stt . Tato rozttnost v kombinaci s nzkm objemem pomoci znamenala, e vtina prostedk plynula na relativn mal projekty, co sniovalo pnos vynaloench prostedk a ztovalo zen celho systmu . V roce 1995 vlda naplnovala postupn navyovn finannch prostedk vylennch na rozvojovou pomoc . Vzhledem k celkovmu hospodskmu vvoji R vak nedolo k realizaci . V roce 1997 se objem vylennch prostedk naopak v dsledku finann a rozpotov krize snil o polovinu . K optovnmu naven na pvodn zamlenou rove ji nedolo . Vedle vldn zahranin pomoci se zvlt v souvislosti s konflikty v bval Jugoslvii zaaly rozvjet i aktivity nevldnho sektoru . Zpravidla se jednalo o pomoc humanitrn, v nkterch ppadech ale i s jistm pesahem do oblasti dlouhodobj stabilizace a rozvoje jednotlivch region . Nevldnm organizacm se v 90 . letech lpe ne sttu dailo pekonvat negativn vnmn zahranin pomoci veejnost (Jelnek, P . aj ., 2005, s . 116) . 

esk rozvojov pomoc v 0. letech

Poskytovn rozvojov pomoci ped rokem 1989 zanechalo jist pozitivn ddictv, jako je tradice dobrch vztah k nkterm zemm nebo osobn vazby vyplvajc z toho, e oban nkterch rozvojovch zem studovali na zem dnen esk republiky . Ne zcela vyuitm potencilem jsou zkuenosti expert, kte v rozvojovm svt psobili, by je zapoteb zdraznit, e se souasn pojet rozvojov pomoci od pojet pevldajcho v minulosti zsadn li . Mnohem zvanj dopad mla ale pomoc poskytovan minulm reimem na postoje veejnosti . Nedvra oban ve veker mezinrodn politick kroky komunistickho reimu vystila v averzi znan sti veejnosti vi jakmkoliv projevm mezinrodn solidarity, zejmna ovem k tm organizovanm sttem . Tato apriorn negativn stanoviska oban vi rozvojov pomoci do znan mry sdlela i nov politick elita a program rozvojov pomoci tak po roce 1989 zaznamenal vrazn tlum, co rovn souviselo s objektivnm pesunem pozornosti na domc transforman problmy . Nov impuls pro rozvojovou spoluprci piel v souvislosti se zaleovnm R do zpadnch politickch a ekonomickch struktur . S perspektivou vstupu do Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj (OECD) uinila R v prbhu roku 1995 kroky k obnoven svho progra-

KAPITOLA 0

Zahranin roZvojov spoluprce esk repuBliky

Koncepce zRS esk republiky na obdob let 00 a 00

Vraznm krokem k reform systmu esk rozvojov pomoci se stala Koncepce zahranin rozvojov pomoci esk republiky na obdob let 2002 2007, kterou vlda vzala v lednu 2002 na vdom . Vchodiskem pro novou koncepci byla zevrubn Analza a zhodnocen realizace zahranin rozvojov pomoci R za obdob let 1996 2000 (pedloen vld v z 2001), kter konstatovala, e tehdej systm a praxe rozvojov spoluprce zcela neodpovdaj aktulnm mezinrodnm trendm ani poteb efektivnho vynakldn veejnch prostedk . Za hlavn cl poskytovn rozvojov pomoci vlda v koncepci prohlsila omezovn chudoby v rozvojovch zemch . Pihlsila se pln k Rozvojovm clm tiscilet (MDGs) a konstatovala, e poskytovn rozvojov pomoci je soust zahranin politiky a pispv k prosazovn demokracie, lidskch prv a sociln spravedlnosti, k integraci rozvojovch zem do svtovho hospodstv a k udritelnmu globlnmu rozvoji . Nov koncepce jednoznan deklarovala potebu poslit efektivnost, transparentnost a systmovost esk zahranin rozvojov spoluprce (ZRS) . Vyslovila se pro sektorovou i teritoriln koncentraci esk ZRS a vymezila proto dvacet prioritnch zem, do kterch se esk pomoc mla pednostn soustedit . Jako prioritn zem pro eskou ZRS byly tehdy vybrny: Afghnistn, Angola, Bolvie, Bosna a Hercegovina, Burkina Faso, Etiopie, Jemen, Jugoslvie, Kazachstn, Libanon, Makedonie, Mali, Mongolsko, Namibie, Nikaragua, Palestina, Salvador, Ukrajina, Uzbekistn a Vietnam . Nemn dleit pnos nov koncepce esk rozvojov pomoci pedstavuje zahjen transformace institucionlnho rmce poskytovn pomoci . V prvn fzi transformace dolo k ustaven Rozvojovho stediska pi stavu mezinrodnch vztah jako poradnho odbornho prvku v systmu zahranin rozvojov pomoci . Za hlavn koly Rozvojovho stediska bylo stanoveno posuzovn program a projekt ZRS, spoluprce s resorty pi zajitn realizace projekt, monitoring a vyhodnocovn program a projekt, stejn jako spoluprce s obdobnmi institucemi jinch drcovskch Objem rozvojov pomoci R:
(mil. USD) bilaterlnpomoc multilaterlnpomoc ODAcelkem ODA/HND(%) 2000 6,36 9,80 16,16 0,032 2001 14,94 11,54 26,48 0,047

Akti esk rozvojov spoluprce:

Ministerstvo zahraninch vc R je stednm koordinanm orgnem, v jeho rmci psob Odbor rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci . Vyuv s zastupitelskch ad R, kter jsou podrobn seznmeny se situac v konkrtn pijmac zemi a mohou proto vrazn napomoci kvalitn rozvojov spoluprci . Zabv se koncepnmi otzkami rozvojov spoluprce, plnuje objem a strukturu financ na jej poskytovn, pipravuje programy spoluprce s prioritnmi zemmi, sestavuje ron plny rozvojovch projekt, projednv dohody o spoluprci s pijmajcmi zemmi, koordinuje rozvojov aktivity s EU, OECD a dalmi mezinrodnmi institucemi . Sektorov ministerstva maj v souasnm systmu pomrn irok pravomoci, jsou odpovdn za administraci rozvojovch projekt podle jejich oborovho zamen a za efektivn vynakldn finannch prostedk . Rozvojov stedisko stavu mezinrodnch vztah je odbornm poradnm orgnem Ministerstva zahraninch vc R . Je zapojeno do identifikace tmat rozvojov spoluprce v neprioritnch zemch, do formulace a vbru projekt rozvojov spoluprce a tak monitoruje a evaluuje projekty a standardizuje metodiku . Rozvojov stedisko rovn organizuje vzdlvn expert a zvyuje povdom esk veejnosti o rozvojov problematice . Realiztoi projekt: samotn projekty rozvojov spoluprce realizuj sttn instituce, nevldn organizace, vysok koly, mezinrodn organizace i soukrom firmy .

zem . Mezi koly Rozvojovho stediska t pat organizace ppravy a vzdlvn expert rozvojov pomoci a koordinace vzkumu v tto oblasti . Koncepce se vyslovila pro nsledn zzen Rozvojov agentury, kter by na funkce Rozvojovho stediska navzala a jeho roli v rmci systmu esk ZRS dle rozila . Novm prvkem obsaenm v koncepci byla tak deklarovan vstcnost a otevenost vi nesttnm subjektm .

2002 31,31 14,08 45,39 0,065

2003 80,36 10,19 90,55 0,101

2004 63,48 44,69 108,17 0,106

2005 64,39 70,74 135,13 0,114

2006 77,7 83,16 160,86 0,12



KAPITOLA 0

Zahranin roZvojov spoluprce esk repuBliky

Vlda v koncepci jednoznan za sv partnery v oblasti rozvojov pomoci oznaila nevldn organizace, soukrom sektor, odbory, akademickou obec, mdia a crkve . V nvaznosti na novou koncepci dolo v nsledujcch letech k dalm promnm systmu ZRS . Do posuzovn nvrh projekt byla na podzim 2002 zapojena tzv . Expertn skupina, ad hoc orgn jmenovan MZV ze zstupc doporuench jednotlivmi resorty . lenov Expertn skupiny posuzuj veker nvrhy projekt, jejich doporuen pak slou jako podklad pro rozhodnut MZV . V rmci MZV byl v lt 2003 vytvoen nov Odbor rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci, kter agendu ZRS pevzal od Odboru vnjch ekonomickch vztah a Odboru mezinrodnch organizac . Objem prostedk vyleovanch na ZRS zaznamenal od roku 2002 (kdy byly finann prostedky vylenn na projekty ZRS zkrceny na polovinu, tj . na 200 milion K) jist nrst . V roce 2006 doshla esk rozvojov pomoc v absolutnm vyjden 160,86 mil . USD (asi 3,6 mld . K) a v relativnm vyjden 0,12 % HND . Od roku 2000 se oficiln rozvojov pomoc (Official Development Assistance, ODA) zvila vce ne osminsobn, zsti dky lepmu vkaznictv, zsti dky nrstu nkterch poloek . V roce 2005 multilaterln pomoc poprv od roku 2000 pevila nad bilaterlnmi aktivitami, co souvis pedevm s nrstem povinnch pspvk R do rozpotu Evropsk unie . esk republika je vak nadle velmi vzdlena cli, kter si pro vi prostedk vnovanch na ZRS stanovily lensk stty EU . Na zasedn Evropsk rady se tzv . nov lensk stty zavzaly, e do roku 2010 doshnou podlu ODA na hrubm nrodnm dchodu ve vi minimln 0,17 % a do roku 2015 minimln 0,33 % . Od dlouhodob stanovenho cle OSN, aby vyspl zem usilovaly o dosaen 0,7 % HND na rozvojovou pomoc, dl R jet dlouh cesta (Jelnek, P . aj ., s . 116 117) .

dou esk republiky v ppadech nebezpe z prodlen . Formulace o nebezpe z prodlen byla pomrn extenzivn interpretovna a de facto se tak cel systm esk rozvojov spoluprce nachzel mimo rmec uplatovn zkona o veejnch zakzkch . Nov zkon . 40/2004 Sb . o veejnch zakzkch, kter pravidla platn v tto oblasti harmonizoval se smrnicemi ES, ji dnou vjimku pro projekty rozvojov spoluprce neobsahuje a systm poskytovn rozvojov pomoci byl uveden do souladu s novm zkonem o veejnch zakzkch . Vlda R se svm usnesenm . 302 ze dne 31 . bezna 2004 pod nzvem Zsady zahranin rozvojov spoluprce po vstupu R do EU jednoznan pihlsila k uplatovn programovho pstupu . Ten je oproti dosavadnm izolovanm projektm zaloen na ucelen stedndob rozvojov strategii . Tm se zvila pedvdatelnost v oblasti rozvojov spoluprce, kter umouje vem aktrm, a v R nebo v partnerskch zemch, lpe plnovat sv aktivity . Tyto programy s prioritnmi zemmi byly oznaeny za nosnou soust zahranin rozvojov spoluprce R, piem jako dlouhodob prioritn zem byly definovny Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a ern Hora, Vietnam a Zambie . Za stedndob priority byly usnesenm vldy oznaeny Afghnistn a Irk .

Prioritn zem a hlavn sektory esk zRS:

Angola: zemdlstv, kolstv Bosna a Hercegovina: ekonomicko-prmyslov rozvoj, zemdlstv a rozvoj venkova, dopravn infrastruktura Jemen: vodohospodstv, energetika, vzdln Moldavsko: ochrana ivotnho prosted, rozvoj lidskch zdroj, vzdln Mongolsko: ekonomicko-prmyslov rozvoj, ivotn prosted, zemdlstv a rozvoj venkova, sektor prce a socilnch vc Srbsko a ern Hora: ochrana ivotnho prosted, ekonomicko-prmyslov rozvoj, oblast prce a socilnch vc, doprava, zdravotnictv Vietnam: ochrana ivotnho prosted, oblast prce a socilnch vc, zemdlstv, prmysl a obchod zambie: zdravotnictv

esk zRS po vstupu do Eu

Dalm impulsem pro pemnu eskho systmu rozvojov spoluprce byl vstup R do EU v roce 2004 . Krom zapojen do rozvojov spoluprce Evropskho spoleenstv (prozatm zejmna participac na vnj pomoci ES zemm Asie, Latinsk Ameriky, Stedomo, Balknu a bvalho SSSR prostednictvm pspvku do obecnho rozpotu ES), se do esk bilaterln spoluprce promtla pedevm harmonizace eskho prvnho du s legislativou ES v oblasti vnitnho trhu . Rozhodujc dopad mla zejmna harmonizace v oblasti veejnch zakzek, konkrtn schvlen novho eskho zkona o veejnch zakzkch . Pedchoz norma, zkon . 199/1994 Sb ., stanovila, e se jej ustanoven nevztahuj na zakzky souvisejc s poskytovnm rozvojov a humanitrn pomoci vl-



KAPITOLA 0

Zahranin roZvojov spoluprce esk repuBliky

Vznamnm krokem ke zprhlednn a vt pedvdatelnosti pomoci se rovn stal Stedndob vhled financovn zahranin rozvojov pomoci R . Tento dokument, kter byl pedloen vld poprv v prbhu roku 2003, obsahuje indikativn vhled objemu pomoci na nsledujc ti roky a je prbn aktualizovn . Proces ppravy program rozvojov spoluprce zahrnuje studium pslunch dokument, zejmna pak nrodnch dokument definujcch strategii sniovn chudoby, stejn jako analzu makroekonomick, politick a sociln situace partnersk zem . Podrobn studovny jsou tak rozvojov aktivity ostatnch donor, zvlt pak Evropsk komise . Zsadn vznam maj konzultace s institucemi partnerskch zem na centrln, regionln i lokln rovni a se zstupci mstn obansk spolenosti . Rozvojov spoluprce by toti primrn mla vychzet z poteb partnersk strany . Dleit je i sdlen zkuenost s bilaterlnmi a multilaterlnmi donory, psobcmi v dan zemi . Jakkoli programy rozvojov spoluprce s prioritnmi zemmi pedstavuj stejn nstroj rozvojov spoluprce, nen pinejmenm ve stedndob perspektiv zcela vylouena ani spoluprce ve form jednotlivch projekt v zemch, kter jako prioritn definovny nebyly . Vhodnm doplujcm mechanismem by mohlo bt spolufinancovn s nevldnmi organizacemi, jejich pravideln kontakt s nejpotebnjmi skupinami obyvatel rozvojovho svta a monost mobilizace dodatench zdroj obohacuj rozvojovou spoluprci o velmi pnosnou dimenzi . Vt zapojen eskho soukromho sektoru (a ji poskytovatel konzultantskch slueb nebo dodavatel zbo) do rozvojov spoluprce zstv mimodn dleitm kolem .

Velkou vzvu pro esk soukrom i neziskov sektor pedstavuj zakzky a granty vypisovan v rmci rozvojov spoluprce EU . Vzhledem k tomu, e R pispv do rozpotu ES, maj esk subjekty monost astnit se vbrovch zen vypisovanch adem pro spoluprci EuropeAid (krom projekt realizovanch v zemch Afriky, Karibsk oblasti a Tichomo, kter jsou hrazeny z Evropskho rozvojovho fondu, do nho R dosud nepispv) . Uchazei o zakzky a granty ale mus splovat nron kritria (nkolikalet zkuenosti v pslunm regionu s realizac obdobnch projekt, dostaten zajitn finannch a lidskch zdroj apod .) a nelze proto vylouit, e po njakou dobu budou pspvky R na rozvojovou spoluprci EU pesahovat hodnotu slueb, zbo a prac poskytovanch v tto oblasti eskmi subjekty . Proto esk sttn instituce usiluj, aby esk firmy a nevldn organizace byly ve vbrovch zench na projekty rozvojov spoluprce EU co nejspnj, zvlt pak vasnm zprostedkovnm relevantnch informac (Jelnek, P . aj ., 2005, s . 117 118) .

Rozvojov spoluprce neziskovho sektoru

esk neziskov nevldn organizace, kter pracuj na poli rozvojov spoluprce, rozvojov vchovy a humanitrn pomoci, jsou sdrueny v eskm fru pro rozvojovou spoluprci (FoRS) . Tato platforma, zaloen v roce 2002, m v souasnosti 22 len . Titm jejich aktivit je zatm hlavn humanitrn pomoc, podl na dlouhodobch projektech rozvojov pomoci ale roste . Od ledna 2003 je FoRS lenem CONCORD Evropsk konfederace nevldnch organizac pro krizovou pomoc a rozvoj, kter sdruuje 38 nrodnch platforem a st (networks) . Ty zasteuj pes 15000 evropskch nevldnch neziskovch organizac . FoRS je zastoupen i v pedsednick rad CONCORD . Hlavnmi domcmi partnery FoRSu jsou Odbor rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci MZV R a Rozvojov stedisko stavu mezinrodnch vztah . Hlavnmi mezinrodnmi partnery FoRSu jsou krom CONCORDu tak projekt ODACE kanadsk agentury pro mezinrodn rozvoj (CIDA) a Trialog projekt nkolika zahraninch nevldnch neziskovch organizac podporovan Evropskou komis .

Formy pro realizaci esk rozvojov spoluprce:

Projekty: v roce 2005 bylo realizovno vce ne 120 projekt v celkov vi cca 500 mil . K Vldn stipendia pro studenty z rozvojovch a jinch potebnch zem: v roce 2005 byla poskytnuta stipendia pro cca 250 student ze 70 zem v objemu 100 mil . K Humanitrn pomoc: v roce 2005 byla poskytnuta humanitrn pomoc do rozvojovch zem ve vi 105 mil . K Pomoc uprchlkm: v roce 2005 byla poskytnuta pomoc uprchlkm na zem R ve vi 230 mil . K Odpoutn dluh a ada dalch bilaterlnch aktivit Pspvky do mezinrodnch organizac (EU, OSN, OECD) zapojen eskch expert do mezinrodnch organizac: et odbornci realizuj aktivity v rmci projekt ady mezinrodnch organizac (UNDP, UNEP, UNFPA, FAO, UNIDO, ITU apod .)



KAPITOLA 0

Zahranin roZvojov spoluprce esk repuBliky

Vhled a hlavn koly esk zRS do budoucna

Pestoe dolo od formulovn Koncepce z roku 2002 k vraznm krokm smrem ke zven efektivity a transparentnosti esk rozvojov spoluprce, vyvstv nadle ada vzev, kter nalhav vyaduj een v rmci transformanho procesu . Pedevm se jedn o otzku ustaven jednotnho sttnho orgnu pro zen rozvojov spoluprce (rozvojov agentury) . Zsady zahranin rozvojov spoluprce po vstupu R do EU schvlen vldou v beznu 2004 nepinesly dnou zsadn zmnu, pokud jde o dominantn roli jednotlivch ministerstev . Podle tchto zsad resorty odpovdaj za efektivn vynakldn prostedk urench na rozvojovou spoluprci tak, aby jejich vyuit pispvalo k dosaen rozvojovch cl . Tento systm ovem nelze povaovat za optimln, zvlt pak vzhledem k posilovn nrok na efektivitu v souvislosti s nrstem objemu finannch prostedk vyleovanch na rozvojovou spoluprci . Zapojen cel ady sttnch instituc je samo o sob zdrojem jist tkopdnosti, prtah a komunikanch um . Skutenost, e rozhodujc slovo pat resortnm ministerstvm, jejich informace o dn v partnersk zemi bvaj pouze zprostedkovan a e na zastupitelskch adech nejsou pracovnci, kte by se problematice rozvojov pomoci primrn vnovali, znemouje flexibiln spoluprci . Meziresortn bariry tak in z program spoluprce s jednotlivmi zemmi srii sektorovch program, jejich provzanost v dnm ppad nen automaticky garantovna . Nepehldnutelnm dvodem pro transformaci systmu zahranin rozvojov spoluprce R je tak poteba reagovat na aktuln mezinrodn vvoj a nov trendy v poskytovn rozvojov pomoci . Od poloviny 90 . let minulho stolet se prosazuje nov koncept rozvojov pomoci, kdy primrn odpovdnost za svj rozvoj nesou samy rozvojov zem a vyspl drci je maj v jejich sil podporovat . To si mj . vyaduje sladn rozvojovch program s prioritami pijmajcch zem a lep koordinaci rznch drc navzjem . Tyto principy byly vtleny do Pask deklarace o efektivnosti pomoci, kter je vchozm dokumentem v tto oblasti . R si proto mus vytvoit efektivn systm ZRS a lpe definovat sv komparativn vhody, aby mohla ve struktue mezinrodn rozvojov pomoci zaujmout relevantn msto . Zjednoduen a zefektivnn institucionlnho systmu ZRS se proto stalo jednou z priorit programovho prohlen vldy Mirka Topolnka . V tto souvislosti bylo MZV poveno, aby vypracovalo vcn nvrh zkona

Hlavn doporuen OECD pro eskou rozvojovou spoluprci:

MZV mus mt jasnou a nedlitelnou zodpovdnost za politiku rozvojov spoluprce . Rozpoet na bilaterln ZRS by proto ml bt soust kapitoly MZV . Vyjasnit roli ostatnch resort v novm systmu ZRS, aby bylo mon tit z jejich zkuenost, ale zrove zachovat princip jednotn autority MZV uveden ve . Rozit agendu rozvojov spoluprce ze stvajcho odboru na sekci . Integrovat agendu transforman spoluprce a dal roztrouen rozvojov aktivity v rmci MZV do nov sekce . Jasn rozdlit pravomoci MZV jako tvrce koncepce na stran jedn a rozvojov agentury jako implementanho orgnu na stran druh . Dostaten personln obsadit zastupitelsk ady R v prioritnch zemch a dbt na jejich kvalifikovanost v oblasti rozvojov spoluprce . Ukonit praktiku nkterch resort, kdy je ZRS vyuvna k proexportnm a obchodnm aktivitm, kter neodpovdaj definici oficiln rozvojov pomoci . Msto toho najt legitimn cesty na podporu zapojen soukromho sektoru do rozvojovch aktivit . Na vldn rovni vytyit jasn asov pln pro dosaen kvantitativnch zvazk v rmci EU (tj . 0,17 % do roku 2010 a 0,33 % do roku 2015) . Pro Hlavnmipedvdatelnosti pejt na vcelet financozven cli FoRSu jsou: vn ZRS msto stvajcch ronch rozpot . zastupovat spolen zjmy len v oblasti rozvo jov spoluprce, rozvojov vchovy a humanitrn Pi zvyovn objemu ODA dbt na smyslupln npomoci, rst bilaterln pomoci do prioritnch zem . Vyut bt partnerem esk vld, parlamentu, prioritnch nov koncepce k dal redukci potu Evropsk komisi astejn tak k redukci sektor (pouze na zem a dalm eskm i mezinrodnm institucm oblasti, kde m esk ZRS zetelnou komparativn na poli rozvojov problematiky, podporovat en informac o rozvojov problemavhodu) . tice, koordinovat vybran rozvojov aktivity len 2012 . Aktualizovat Koncepci ZRS na obdob 2008 Nov koncepce mus reflektovat mezinrodn sdruen, zvyovat a lpe definovat strategick smovn zvazky povdom veejnosti i institucionlnch esk ZRS pokud jde o sektory, teritoria a formy partner o rozvojov problematice, podlet se na vytven standard pro rozvojov pomoci . a humanitrn projekty, organizovat vzdlvac akce, semine a konference, Pokraovat v informan a osvtov kampani zam publikovat materily souvisejc s rozvojovou en na veejnou podporu pro ZRS . Vytvoit veejn frum pro innost . debatu o ZRS zahrnujc zstupce politick reprezentace, obansk spolenosti, akademickho sektoru a podnikatelskho 186) (Pleinger, J .; Svoboda, D ., 2005, s .stavu .



KAPITOLA 0

Zahranin roZvojov spoluprce esk repuBliky

o zahranin rozvojov spoluprci a humanitrn pomoci poskytovan do zahrani . Zkon m bt prvn prvn normou v tto oblasti a m pinst ve naznaen zmny smrem ke zjednoduen a centralizaci zen ZRS . Vcn nvrh zkona by ml bt vld pedloen do jna 2007 . Zakotven legislativnch, institucionlnch, koncepnch a organizanch zmn systmu rozvojov spoluprce R nm je doporuovno i prestinmi mezinrodnmi institucemi . Ve svm pehledu esk rozvojov politiky ho doporuil tak Vbor OECD pro rozvojovou pomoc publikovan v noru 2007 . Dleit je vak nejen kvalita systmu zen rozvojov spoluprce, ale i objem prostedk, kter jsou na tuto spoluprci vyleovny . V souasn dob nelze realisticky oekvat brzk dosaen podlu ODA na HND (0,7 %), kter stanovilo OSN, ani tzv . barcelonskho zvazku EU (0,33 % HND) . esk republika se v souladu s clem EU pro nov lensk zem sna doshnout 0,17 % HND do roku 2010 . V souasn dob se rozvojov pomoc R pohybuje na rovni 0,12 % HND (daje ODA za rok 2006) . Nicmn podle stedndobho vhledu financovn ODA je zejm, e bez vraznho nrstu dodatench prostedk ze sttnho rozpotu na rozvojovou pomoc R hranici 0,17 % HND do roku 2010 nedoshne (Jelnek, P . aj ., 2005, s . 119) .

Literatura:
Jelnek, P .; Exnerov V . ; Kaplan, M .; V .; Pleinger, J .: Zahranin rozvojov spoluprce esk republiky, In: Exnerov, V .: Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 115 120 . Kaplan, Michal: esk cesta k rozvojov mante, In: Mezinrodn politika 5/2006, s . 29 30 . Pleinger, J .; Svoboda, D .: Neziskov sektor a rozvojov spoluprce, In: Exnerov, V .: Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj, Praha, lovk v tsni 2005, s . 185 190 .

Internet:
Ministerstvo zahraninch vc R; http://www .mzv .cz/rozvoj/ Rozvojov stedisko; http://www .rozvojovestredisko .cz/ esk frum pro rozvojovou spoluprci; http://www .fors .cz/



KAPITOLA 

jak novin poZn kvalitu roZvojovho projektu

11
Shrnut kapitoly:

Jak novin pozn kvalitu rozvojovho projektu

Kapitola navazuje na pednku Rozvojov projekt v teorii a praxi, ve kter byly popsny jednotliv sti projektovho cyklu . Kapitola se dkladnji vnuje posledn fzi projektovho cyklu evaluaci a popisuje jej proces v kontextu ZRS R . Evaluace se na rozdl od monitoringu, kter sleduje naplovn aktivit a vstup projektu, zamuje na celkov dopady a pnosy rozvojovch intervenc . Me mt charakter intern, polonezvisl i nezvisl . Soust kad evaluace je detailn analza vekerch relevantnch dokument a analza relevantnch aktr . Jednotlivmi hodnocenmi kritrii jsou relevance, efektivnost, efektivita, dopady a udritelnost projektu . Zrove vak celkov hodnocen spnosti projektu mus vychzet z hodnocen rozdlnho vznamu jednotlivch evaluanch kritri .

Metody evaluace
Evaluace je ve vech drcovskch zemch neodmyslitelnou soust realizace zahranin rozvojov spoluprce . Draz na hodnocen vsledk rozvojovch projekt je i v esk republice znakem zvyujcho se zjmu o efektivn vyuit vynaloench prostedk a oven pozitivnch dopad rozvojovch intervenc . elem evaluace projekt a program rozvojov spoluprce je zjistit, jak je jejich relevance vzhledem k rozvojovm potebm partnerskch zem, jak jsou jejich dopady na clov skupiny, jak bylo dosaeno stanovench cl, zda byly realizovny stanoven vstupy a jak je udritelnost pnos rozvojovch intervenc po jejich ukonen . Narozdl od monitoringu (tj . prbnho sledovn naplovn projektovch aktivit) nen draz kladen tolik na jednotliv aktivity a vstupy, ale spe na celkov dopady a pnosy rozvojovch intervenc . Evaluace projekt ZRS R je provdna v souladu s metodikou Vboru pro rozvojovou pomoc pi OECD (DAC) . Hlavn otzky, na kter bvaj evaluace zameny, se tkaj relevance (zamen na priority partnersk zem a na adekvtnost projektu ve vztahu k een tchto priorit), efektivnosti (mra naplnn cl projektu), efektivity (optimln vyuit finannch prostedk pro realizaci projektovch aktivit a plnovanch vstup), dopad (pozitivn pnosy projektu pro clov skupiny) a jejich udritelnosti (pokraovn pnos po ukonen projektu) . Dle bv pi evaluaci projekt ZRS R vyuita metodika celkovho hodnocen projektu Japonsk rozvojov banky (JBIC), kter zohleduje rozdln vznam jednotlivch evaluanch kritri (podrobnji viz schma rozhodovacho procesu) . Z hlediska metodickch postup a informanch zdroj se pouvaj: reere dostupn dokumentace k projektu (projektov dokument, smlouva, ron a prbn zprvy realiztora), prezentace aktivit, vstup a cl projektu realiztorem a nsledn diskuse, rozhovory s jednotlivmi zainteresovanmi stranami (zstupci clovch skupin, partnerskch instituc, UNDP, Evropsk komise), pm pozorovn v mst realizace projektu, statistick daje, relevantn dokumenty mstnch a mezinrodnch instituc . Podl evaluovanch projekt na celkovm potu projekt zRS R: rok
2003 2004 2005 2006

bilat. projekt celkem

84 114 141 164

z toho evaluovno
7 16 13 16

Rozvojov intervence (program nebo projekt ZRS) je pro realizaci evaluace vybrna na zklad svho charakteru, msta realizace, objemu vylennch prostedk nebo z jinho dvodu . Pro evaluaci jsou zejmna vhodn projekty, kter jsou bu typick (modelov) nebo naopak inovativnho charakteru a potenciln mohou rozvojovou spoluprci obohatit o dosud nevyuvan efektivn pstupy, dle pak projekty, na kter byly vylenny znan prostedky, nebo projekty a programy, kter jsou realizovny v prioritnch zem ZRS . 

KAPITOLA 

jak novin poZn kvalitu roZvojovho projektu

Evaluace me mt charakter intern (provdj ji pmo orgny zapojen do administrace i realizace rozvojov spoluprce), polonezvisl (provdj ji souasn orgny odpovdn za rozvojovou spoluprci a nezvisl subjekty) nebo nezvisl (provdj ji subjekty, kter se nepodlej na rozvojov intervenci) . Nejvy objektivitu evaluanho procesu zaruuje evaluace nezvisl, v rmci ZRS R je pak v souasn dob nejastji zastoupena evaluace polonezvisl . Soust kad evaluace je detailn analza vekerch relevantnch dokument (projektov dokument, prbn, ron a zvren zprvy, dokumenty definujc nrodn politiky v sektoru, zprvy z evaluac obdobnch projekt apod .) a analza relevantnch aktr (vedouc projektu, pracovnci projektu, zstupci partnersk instituce, pedstavitel clov skupiny, zstupci mstn sttn sprvy, tradinch autorit, ostatnch donor a v mst psobcch nevldnch organizac apod .) . Zkladnmi vyhodnocovanmi aspekty pi evaluaci program a projekt jsou relevance, efektivnost, efektivita, dopady a udritelnost . Pi posuzovn relevance je zkoumn soulad rozvojovch zmr a cl program a projekt s nrodnmi a mezinrodnmi rozvojovmi prioritami . Pi zkoumn efektivnosti program a projekt je posuzovno, zda a jak bylo dosaeno stanovench cl . Pi posuzovn efektivity projekt je zkoumno, zda a jak byly realizovny stanoven aktivity a vstupy, zda byly realizovny v odpovdajcm ase a za pimen nklady . Pi zkoumn dopad projekt a program jsou vyhodnocovny jak plnovan a neplnovan pnosy pro clov skupiny, tak ppadn nezamlen negativn dopady na clov skupiny, ppadn na ivotn prosted . Pi posuzovn udritelnosti rozvojovch intervenc se hodnot, zda pnosy projekt a program clovm skupinm petrvaj i po ukonen pm intervence .

Hlavn zdroje informac o nrodnch i mezinrodnch strategich redukce chudoby a podpory ekonomickho rstu: Svtov banka: http://www .worldbank .org/ (sekce Countries nebo Data & Research) Mezinrodn mnov fond: http://www .imf .org/ external/country/index .htm UNDP: http://www .undp .org/ ZRS R: www .rozvojovestredisko .cz nebo www .mzv .cz/pomoc (stedndob programy spoluprce a koncepce)

II. EFEKTIVNOST mra dosahovn stanovench cl

V tto fzi se zkoum logika projektu, tj . zejmna to, jak vstupy projektu vedou k dosahovn jeho cl a pispvaj k piblen rozvojovm zmrm . Optimlnm zpsobem je postupovat podle logickho rmce projektu a sledovat projektovou logickou stavbu . Hodnot se mra souladu projektu s navrhovanm rozvojovm zmrem (tm me bt napklad poslit socioekonomick statut mstnch obyvatel prostednictvm zlepen rovn njakho konkrtnho sektoru), konkrtnm clem (napklad zven odborn rovn pracovnk sektoru a jejich schopnosti adekvtn reagovat na poadavky nrodnho hospodstv), vstupy (eho bylo dosaeno pro splnn cle napklad dodvky technologie, penos know-how) a aktivitami (konkrtn kroky vedouc k dosaen vstup realizace kolen, vcvik obsluhy zazen atd .) .

I. RELEVANCE soulad projektu a nrodnch i mezinrodnch rozvojovch cl

Prakticky vechny rozvojov zem disponuj njakou vlastn strategi redukce chudoby a ekonomickho rstu . Rovn mezinrodn instituce (Svtov banka, Mezinrodn mnov fond, regionln rozvojov banky, UNDP, Evropsk komise) maj pro jednotliv zem (ale i cel regiony) zpracovan strategick dokumenty a statistiky . Cle, aktivity, vstupy i celkov dopad rozvojov intervence mus bt v souladu s aktulnmi prioritami partnersk zem . ZRS R m vypracovan stedndob program rozvojov spoluprce pro vech osm prioritnch zem na obdob 2006 2010 .

III. EFEKTIVITA hospodrnost realizace projektu

Efektivita je mrou hospodrnosti vyuit vloench prostedk, porovnv tedy vstupy a vstupy projektu a udv, do jak mry dosaen vstupy odpovdaj hospodrnmu vyuit finannch, lidskch a materilnch vstup . Posuzuj se nklady na realizaci projektu s ohledem na obvykl ceny na trhu, cenu mstn pracovn sly, elnost vynakldn prostedk na jednotliv vstupy a aktivity atd .

IV. DOPADy hodnocen plnovanch i neplnovanch pnos projektu

V rmci rozvojovch intervenc dochz jak k oekvanm dopadm jejich realizace (plnovan pozitivn pnos



KAPITOLA 

jak novin poZn kvalitu roZvojovho projektu

pro clovou skupinu), tak i k neplnovanm i nepedvdanm vsledkm . Ty mohou bt pozitivn i negativn a minimalizace negativnch externalit realizace rozvojovch projekt je klovou soust kvalitnho projektovho managementu . Neplnovan negativn dopady rozvojovch projekt mohou mt nejrznj formy naruen tradinch socilnch vazeb v clovch skupinch (napklad zvhodovn jedn skupiny ped druhou), psoben ekonomickch obt mstnmu trhu (napklad naruen tradinch ekonomickch vazeb v rmci komunity), vytven socilnho a kulturnho napt (napklad nerespektovnm mstnch zvyklost a tradic), nemysln pokozovn ivotnho prosted (napklad pouit nevhodn technologie) . Prostedkem k minimalizaci negativnch nezamlench dopad rozvojovch intervenc by mlo bt pedevm detailn seznmen se sociln, kulturn a ekonomickou realitou v clov skupin, analza pmch i nepmch clovch skupin a maximln mra participace clov skupiny na plnovn i realizaci projektovch aktivit .

celkov obraz o vsledcch rozvojov intervence . Vstupem takov evaluace bv evaluan zprva, kter shrnuje zjitn evaluanho tmu a obsahuje doporuen pro zainteresovan subjekty . Pi dlm zjiovn pnosu projektu pi krtkodob nvtv, ktermu nepedchz detailn studium projektovch a koncepnch dokument, je ale mon rovn zskat cenn poznatky . Obecn se doporuuje pi krtkodobch pobytech v mst realizace rozvojovch intervenc zamit se na nsledujc oblasti: relevance: pro zjitn mry souladu s potebami pijmajc strany je nutn alespo elementrn znalost tchto poteb a prosted, ve kterm rozvojov intervence probh . Vedle studia dostupnch materil je klov pm kontakt s pmo i nepmo zainteresovanmi subjekty . Tmi mohou bt osoby a instituce pmo se podlejc na realizaci projektu, orgny mstn sttn sprvy a samosprvy, subjekty obansk spolenosti, mstn tradin komunity a spolky atd . Je dleit oslovit rovn zstupce ostatnch donor a mezinrodnch instituc, kte v zemi realizuj obdobn aktivity, ppadn maj pehled o celkov situaci . efektivita a efektivnost: na zklad pozorovn a diskus v mst realizace a porovnn s ostatnmi obdobnmi rozvojovmi projekty lze do jist mry posoudit i zpsob a mru naplovn cl projektu a hospodrn vyuvn prostedk . Tato oblast je ale velmi obtn uchopiteln bez studia projektov dokumentace a znalosti mstnho prosted a ekonomickch vztah . dopady a udritelnost: stejn jako u relevance je dleit vst dialog se zainteresovanmi subjekty a pokusit se zjistit, zda pjemci pomoci rozvojovou intervenci vnmaj jako skuten pnos a zda jsou vytvoeny podmnky pro dlouhodob pozitivn efekt realizace projektu i programu pedevm zda pjemci vstup projektu vnmaj svou roli jako aktivn a zda maj monost podlet se na realizaci a zen projektu . Pozornost je nutn vnovat pozitivnm i negativnm externalitm, tedy nezamlenm dsledkm innosti realiztora na mst . Bhem krtkodob nvtvy, kter navc zejm nebude v brzk dob opakovna, je velmi obtn stanovit mru pozitivnch dsledk pro ivot mstnch obyvatel chyb toti vtinou srovnn ped a po . Doporuuje se soustedit pozornost na to, jak rozvojov intervence vnmaj pjemci pomoci (mstn komunita, ady) i ostatn donoi . Velmi vznamnou roli pi hodnocen dopad sehrvaj kulturn a sociln faktory, jejich sprvn vyhodnocen ale vyaduje jistou znalost a zkuenost . Celkov vyhodnocovn dopad rozvojovch intervenc pedstavuje velmi komplexn innost, kter nezbytn zahrnuje ve popsan kroky a innosti . Bez nrok na tuto komplexnost a vysokou vypovdac hodnotu lze 

V. uDRITELNOST dlouhodob udriteln pnos projektu

Udritelnost projektu vyjaduje pravdpodobnost, e pozitivn dopady projektu budou udrovny na urit rovni po pimen dlouh obdob po ukonen financovn a dal podpory ze strany donora . Tato fze je kritick pro hodnocen celkov mry spnosti realizace projektu pokud toti pozitivn dopady nepeij ukonen projektu a odchod zahraninho donora z msta realizace, pak nelze hovoit o spnm rozvojovm projektu . Pi posuzovn udritelnosti je dleit posoudit, zda realizace projektu pinesla skutenou a pozitivn zmnu a zda pjemci pomoci (clov skupiny) tuto zmnu vtaj a vnmaj jako prospnou . Optimlnm zpsobem je pozorovn proces, kter realizace projektu v dan skupin (komunit, vesnici nebo pracovnm tmu) vyvolala, a diskuse s pmo i nepmo zainteresovanmi osobami . Udritelnost projektu zvis na mnoha internch i externch faktorech, z nich ne vechny dok realiztor a pjemce ovlivnit (napklad celkov politick situace, klimatick zmny atd .), ale jako zsadn se jev mra aktivn participace pjemc na realizaci projektu a povdom o vlastnictv (ownership) projektu pjmovou skupinou .

Praktick rady pro hodnocen projekt

Ve popsan metodika je strunm shrnutm proces vyuvanch pi komplexnch evaluacch projekt a program ZRS R . Komplexn evaluace obsahuj soubor dlch krok, jejich naplovn umouje zskat vsledn

KAPITOLA 

jak novin poZn kvalitu roZvojovho projektu

Schma rozhodovacho procesu pi celkovm hodnocen rozvojovch intervenc

vak provdt i dl posuzovn rozvojovch aktivit . V takovm ppad je ale v prvn ad nutn vst dialog se zainteresovanmi subjekty s clem dozvdt se co nejvce o mstnch podmnkch a dopadech, kter rozvojov intervence v mst m . Takov dl hodnocen me bt pomrn pnosn, zvlt co se tk posouzen relevance rozvojovch aktivit vzhledem k mstnm podmnkm .

Literatura:
Manul projektovho cyklu Zahranin rozvojov spoluprce R; stav mezinrodnch vztah Ministerstva zahraninch vc R, Praha 2006; http://www .mzv .cz/rozvoj/ http://www .rozvojovestredisko .cz/

Internetov zdroje: Metodika celkovho hodnocen vsledk evaluace

Metoda celkovho hodnocen projektu na zklad evaluanho procesu vychz ze skutenosti, e celkov hodnocen spnosti projektu ZRS neme vychzet z pouh ven agregace dlho hodnocen podle jednotlivch klovch aspekt evaluace (relevance, efektivnost, efektivita, udritelnost) . Rozvojovou intervenci nelze mon povaovat za spnou, pokud nen relevantn k rozvojovm potebm partnersk zem . Podobn nen mon rozvojovou intervenci mon povaovat za spnou, pokud realizace vstup nevede ke stanovenm clm . Tento pstup je uplatnn v nsledujcm schmatu rozhodovacho procesu . Evaluace projekt zahranin rozvojov spoluprce; http://www .rozvojovestredisko .cz/ DAC Network on Development Evaluation; http://www .oecd .org/dac/evaluationnetwork/ CIDA Evaluation Guide; http://www .acdi-cida .gc .ca/ DANIDA Evaluation Guidelines; http://www .um .dk/ UNDP Handbook on Monitoring and Evaluation for Results; http://www .undp .org/eo/methodologies .htm Three Cs Evaluation: http://www .three-cs .net/evaluation_hub/

0

KAPITOLA 

prce novine v roZvojov Zemi

12
Shrnut:

Prce novine v rozvojov zemi

Pracovat jako novin v rozvojov zemi me bt znamenit pleitost k poznn novho a k zskn neobvyklch zkuenost . Pokud vak tato prce nen dobe naplnovan a proveden, me skonit nezdarem . dn jednoznan pravidla neexistuj a nepedvdatelnm okolnostem se nelze pln vyhnout, ale rady zkuenjch novin, mdi a rozvojovch pracovnk mohou poskytnout jist rmec, na jeho zklad si zanajc novin me svoji pracovn cestu naplnovat . Rozvojov zem jsou rozdln a rznorod jsou i koly, kter s sebou takov cesta pin . Klov je vak kadopdn dkladn pprava . Novin by neml podceovat ani organizan aspekty cesty (zdravotn profylaxe, administrativa, technick vybaven) nebo obsahovou strnku ppravy . I prce na mst s sebou me pinst rzn vzvy: problmy s mstnmi ady, nedostaten infrastruktura a v neposledn ad nedorozumn spojen s odlinost dan kultury mohou novini ztit pracovn podmnky . I zde je vak obvykle mon pi dobr pipravenosti a flexibilit plnovanou prci vykonat .

Ped cestou...
Organizan aspekty
zdrav I u krtk cesty je teba potat s jistmi zdravotnmi riziky . U nkterch zem je proto teba vas i nkolik msc pedem zat s potebnmi okovnmi . Nkter okovn jsou v jistch sttech obligtn informace poskytnou zastupitelstv onch zem . Na samotn cest je dobr mt s sebou zkladn lky nebo obinadla . informovat u zastupitelstv dan zem . Velk rozdl panuje v tom, zda cesta vede do njakho turisty hojn navtvovanho stediska i do odlehl oblasti . Je teba dopedu myslet na zpsob, jak se na dan msto dopravit a ovit si, zda je mon bez problm vude cestovat s pslunm technickm vybavenm .

Co je nutn vzt s sebou podle organizace Reporti bez hranic: Pas (platn nejmn 6 msc) Novinsk prkaz Mezinrodn okovac prkaz Oznaen krevn skupiny Mezinrodn idisk prkaz Dolary v hotovosti Mapy Seznam oficilnch kontakt (diplomatick zastoupen, mezinrodn organizace aj .) Mobiln telefon

zdravotn profylaxe by podle organizace Reporti bez hranic mla obsahovat nsledujc: veobecn lkask prohldka zubn prohldka okovn zjitn informac o zdravotn situaci na mst prkaz krevn skupiny absolvovn kurzu prvn pomoci (doporuen)

Technick vybaven Vza a doprava Zskat vzum do clov zem me bt rovn dlouhodobj zleitost . Rozhodn se proto vyplat vas se Je uiten nepodceovat technickou strnku cel cesty . Novini na mst nemus jen pst i natet, ale mus svoje vrobky tak pedat redakci, a u bhem cesty nebo po jejm skonen . Novin neudl chybu, 

KAPITOLA 

prce novine v roZvojov Zemi

vezme-li s sebou krom samotnho technickho vybaven (jako kamera, minidisk, fotoapart nebo pota) tak nhradn baterie do vech pstroj a filmy i kazety do fotoapart i kamer . Ani jednoduch vybaven nemus bt na mst snadno k dostn, novin navc me mt na ppadn shnn jednodue pli mlo asu . Je dobr nezapomenout na sov adaptr do zsuvky atd . Urit je tak namst se pedem informovat o technick infrastruktue doasnho pracovit . Elektrick proud, (rychl) internet a fungujc telefon toti na mnoha mstech nejsou samozejmost .

Na cest...
I u nejlpe naplnovanch cest do rozvojovch zem plat pravidlo, e se pravdpodobn pihod nco neoekvanho: novin pistane v Kbulu, zavazadlo s nabjekou vak v Lim, celnk tvrd, e laptopy se do zem smj dovzt jen se zvltnm povolenm, akoliv zastupitelstv dan zem podalo informaci jinou, v rezervovanm hotelu nen dn pokoj voln atd . Co te? Nejlpe zachovat klid, ptelsk vyjednvac tn a smysl pro humor: vtina problm se brzy vye sama . Ve sloitjch ppadech je lep obrtit se na pslun esk zastupitelstv nebo jinou kontaktn osobu i instituci na mst .

Obsahov pprava
I zde plat: ve co je mon udlat doma, se nem nechat na cestu samotnou . Nedostatek asu, lehk onemocnn nebo rzn nepedvdateln udlosti mohou cestujcm zpsobit mnoho komplikac . Pokud nen tma pspvku pmo pedem zadno redakc, je vhodn ho najt u ped samotnou cestou . Obvykle je snadnj najt dleit backgroundov informace doma ne na mst . Vtinou je jednodu u v mst bydlit navtvit mstn knihovny, provst dkladnou internetovou reeri a kontaktovat dobe informovan veejn specializovan instituce nebo rozvojov organizace . Jet dleitj je si uvdomit, e tma novini na mst nespadne do klna samo . Pjezd do clov zem je bezpochyby jedinenm zitkem a kad reportr bude rychle obklopen nepebernm mnostvm neobvyklch vjem, kter mon bude chtt sdlit svmu publiku . To ale jet nen tma . Aby se vyhnul povrchnmu popisu, je teba se pedem co nejlpe informovat o vech aspektech, kter mohou bt pro onu prci podstatn . A ve zmti informac je dobr mt pedem rozmyleno, kam ta cesta m i v penesenm smyslu slova vst . Krom veobecn pstupnch informac se jist vyplat navzat kontakt s nkterou organizac psobc na mst, ppadn eskm zastupitelstvm . Ty mohou krom poskytnut uitench praktickch rad znamenat i dleit kontakt na mst, protoe mohou zprostedkovat setkn s lidmi a institucemi, se ktermi chce novin bhem svho pobytu hovoit . Navc mohou slouit jako jist kulturn tlumonci, protoe obvykle rozum patrn lpe ne sm cestujc tradicm, zvyklostem a komunikaci na mst .

Interkulturn komunikace
Prci na mst je asto nutn pizpsobit nkterm skutenostem, napklad tomu, e komunikace s mstnmi ady i jednotlivci nemus probhat podle stejnch pravidel, na jak je novin zvykl z domova . Na adech se me setkat s dosud nepoznanou byrokraci a silnou hierarchi, kdy dochz k neoekvanm asovm prtahm a komplikacm: i sjednan rozhovor me bt z nejasnch dvod zruen, posunut nebo nebude s osobou, se kterou byl pvodn dohodnut . Pravdpodobn vznamnj ne komunikace se zstupci rznch instituc bude prce s mstnmi obyvateli . Rozhovory s lidmi budou zajmavj a produktivnj, pokud si novin ujasn nkolik aspekt, na kter se vyplat brt zetel pi interkulturn komunikaci . Zkladnm bodem je uvdomit si dualitu etnocentrismu a kulturnho relativismu . Zatmco prvn z nich pedstavuje tendenci posuzovat odlin kultury, jejich zvyky, tradice a hodnoty z vlastn perspektivy, chpe kulturn relativismus jednotliv kultury jako jedinen a neopakovateln entity a posuzuje kadou kulturu pouze v jejm vlastnm kontextu, v souvislostech jejch vlastnch hodnot, idej, norem a tradic (Ehl, M .; Ndvornk, O ., 2004, s . 76-77) . Proto je zajmav a hodnotn pokusit se dvat na danou kulturu tak jejma oima, chpat ji v jejm vlastnm kontextu . Na hranice tolerance ale me pohled z tto perspektivy nraet ve chvli, kdy jsou soust kultury praktiky, odporujc podstat zkladnch lidskch prv . Mezi n pat napklad ensk obzka v Africe nebo vrada ze cti na Blzkm a Stednm vchod . Na jedn stran stoj takov praktiky v tchto zemch obvykle mimo zkon, na druh stran jsou aspo nkterou st spolenosti vnmny jako soust vlastn kultury a tradice . Vytvoit si hodnotov schma v takovch situacch urit nen



KAPITOLA 

prce novine v roZvojov Zemi

snadn, pro novine vak hodnocen nen ani zsadn . Protoe kultury nejsou nemnn a prolnaj se v nich obvykle tradin i modern prvky, je obvykle mon nalzt rzn hly pohledu na danou situaci i v rmci jedn kultury . astji ne s takovou hodnotovou otzkou se novin ve vednm pracovnm ivot me setkat s rznmi faktory interkulturnho (ne)dorozumvn . Kad zem a kad kultura je jin, proto nsledujc vet uvd jen pklady: Faktor asu: dochvilnost a spolehlivost nepedstavuje ve vech kulturch stejnou hodnotu jako u ns . Pmoarost: pozdravit, potst rukou a jt rychle k vci (napklad zapnout mikrofon) me na lovka v jin kultue psobit jako neomalenost . Ritul zdraven (se svou verbln i nonverbln st) me mt v dan kultue velkou hodnotu . Jasn odpovdi na jasn otzky: evropsk novin me snadno narazit, bude-li klst svmu protjku otzky, kter jemu sammu pipadaj jasn a jednoduch . Odpovdi je proto nutn brt asto s rezervou . Dvody mohou bt rzn: v nkterch kulturch me bt dan dotaz (napklad otzka vry, etnick pslunosti nebo vdlku) tabu . Ne vichni lid jsou tak zvykl z rznch dvod oteven vyjadovat svoje nzory . Me se stt, e odpovdaj tak, jak si mysl, e se od nich oekv, a ne podle svch skutench postoj .

na cestch setkvaj . Kontakt se zahraninm novinem me toti i mstn obyvatele, kte poskytnou rozhovor, vystavit nebezpe . Zde je opt dobr se pedem co nejlpe informovat u zkuenjch novin, eskho zastupitelstv nebo organizac, kter situaci na mst znaj . Novin v nebezpenm prosted Obvykle je prce novine v rozvojovch zemch pi dodren uritch pravidel pomrn bezpen . Specifick je vak innost novin v nebezpench oblastech, pedevm ozbrojench konfliktech . Zde je nutn velmi specifick profesionln pprava, kter vrazn pesahuje rmec tohoto kurzu . Zkladn informace o takov innosti poskytuje napklad manul organizace Reporti bez hranic nebo Pruka nadace Reuters Foundation vydan pro novine pracujc v Irku .

Rizika
Svoboda slova Novin by pi sv cest neml zapomenout, e svoboda slova ve vtin rozvojovch zem existuje v omezenj me ne u ns . To plat nejen pro stty s jasn totalitnm reimem, ale i pro zem, kter jsou formlnmi demokraciemi . Situace je ale v rznch zemch rozdln a je proto dobr se informovat, se ktermi specifickmi problmy se me novin setkat . Svobodu slova v mezinrodnm mtku srovnvaj dv velk organizace: francouzsk organizace Reporti bez hranic a americk Freedom House . Ob instituce vydvaj pravideln zprvy o stavu svobody slova ve vtin zem svta . Nebezpe je obvykle podstatn vt pro mstn novine, ale ani u zahraninch novin nen vyloueno vznn, nsiln pepaden a ikana ze strany sttnch orgn . K problmm me dojt i ve zdnliv jednoduchch situacch: v nkterch zemch se napklad nesmj fotografovat i filmovat edn osoby ani budovy . Rizika ovem plynou nejen pro novine samotn, ale tak pro lidi, se ktermi se novini

Literatura:
Ehl, M .; Ndvornk, O .: Souasn svt: Pojmy a obrazy, In: Ndvornk, O .; Volfov, A . (eds .): Spolen svt: Pruka globlnho a rozvojovho vzdlvn, lovk v tsni, Praha 2004, s . 63 77 . Ting-Toomey, S .: Communicating across Cultures, Guilford Publications, New York 1999 . Zvagulis, P .: Co vm cestovn kancele neeknou, Beletris, Praha 2005 .

Internet:
Freedom House; http://www .freedomhouse .org/ Manul pro novine vydan organizacemi UNESCO a Reporti bez hranic; http://www .rsf .org/IMG/pdf/guide_gb .pdf Reuters Foundation Reporters Handbook: http://www .reuterslink .org/



KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci slovnik pojm

Slovnk pojm
DAC Development Assistance Committee Vbor pro rozvojovou pomoc OECD je poradn orgn, kter podporuje koordinaci, integraci a zven efektivity financovn mezinrodn rozvojov spoluprce . V souasnosti m 22 lenskch zem, kter pat mezi nejvt drce mezinrodnho spoleenstv . Dlouhodob udriteln rozvoj Rozvoj umoujc uspokojit poteby souasn generace, ani bychom zpsobem naeho ivota omezili prva a poteby budoucch generac . EBA Everything But Arms Iniciativa EU Ve krom zbran byla pijata v noru 2001 a umouje dovoz vech produkt ze zem skupiny LDC (Least Developed Countries nejmn rozvinut zem) krom zbran . EC European Commission Evropsk komise (EK) je jedin vkonn orgn EU, kter vznikl v roce 1967 z vkonnch orgn t spoleenstv Evropskho spoleenstv uhl a oceli, EURATOMu, a Evropskho hospodskho spoleenstv . V souasnosti ji tvo 30 komisa . Velk stty (Velk Britnie, Francie, Nmecko, Itlie a panlsko) zde maj dva zstupce, ostatn stty po jednom . Komisai rozhoduj o zleitostech EU nezvisle na svm vlastnm sttu . EK jako nadnrodn orgn iniciuje a realizuje legislativu EU . ECHO European Commissions Humanitarian Aid Office ad Evropsk komise pro humanitrn pomoc poskytuje krizovou pomoc obtem prodnch katastrof a ozbrojench konflikt mimo EU . Empowerment Konceptem empowermentu, pro kter etina zatm nezn vhodn ekvivalent, se rozum proces nabvn moci a schopnosti sama rozhodovat o sob a o svm ivot . Eu European union Evropsk unie byla zaloena v roce 1995 podle Maastrichtsk smlouvy z roku 1993 . Jejmi leny je 25 stt evropskho kontinentu, kter jsou sdrueny v Evropskch spoleenstvch . V otzkch spolen politiky deleguj lensk stty pravomoc na orgny EU, jako je Evropsk komise (EK), nadnrodn vkonn orgn EU . Mezivldn instituce Rada EU sdruuje ministry vld lenskch zem, kte jsou zodpovdn za jednotliv oblasti . Tetm nejdleitjm orgnem je Evropsk parlament, kter je pmo volen evropskmi obany a ve  kterm jsou zastoupeny jednotliv evropsk politick strany . Dalmi orgny EU jsou Evropsk soudn dvr a Evropsk dvr auditor . Fair Trade Termn zahrnuje obchodn partnerstv (vrobu a prodej), jeho clem je zlepen ivotnch podmnek dosud vylouench a znevhodnnch vrobc z rozvojovch zem v rmci konceptu udritelnho rozvoje . Toho se sna doclit poskytovnm rovnoprvnch obchodnch podmnek pro vrobce a zvyovnm informovanosti spotebitel o situaci v rozvojovch zemch . Gender Pojem vyjaduje skupinu vlastnost a chovn spojench s obrazem mue a eny, formovanch kulturou a spolenost . Poukazuje na to, e sociln a kulturn rozdly mezi enami a mui, kter jsou obecn povaovny za vrozen, je mon vidt tak jako nauen a mnc se v zvislosti na prosted . HIPC Heavily Indebted Poor Countries Iniciativa, kter m vst k oddluen vysoce zadluench chudch zem u multilaterlnch organizac . HDI Human Development Index Index lidskho rozvoje byl vytvoen Rozvojovm programem OSN (UNDP) v roce 1990 . Jeho smyslem je zachytit jak ekonomick, tak sociln aspekty rozvoje . Index se stanovuje na zklad t veliin: oekvan dlka ivota, zdrav, prmrn pjem . HDP Hrub domc produkt HDP m hodnotu vekerho zbo a vekerch slueb vyrobench v ekonomice za dan rok . Skld se ze spoteby (soukrom a vldn), investic a istho vvozu (tj . rozdlu mezi vvozem a dovozem) . HND Hrub nrodn dchod HND se skld z HDP a z istch pjm ze zahraninch investic . IMF International Monetary Fund Mezinrodn mnov fond byl zaloen v roce 1946 s clem prohlubovat mezinrodn mnovou spoluprci, podporovat stabilitu mnovch kurz a podncovat ekonomick rst a vysokou zamstnanost . Svm lenm poskytuje doasnou finann pomoc k vyrovnn platebn bilance . LDCs Least Developed Countries Skupina nejmn rozvinutch zem, kter jsou kad ti roky posuzovny Ekonomickou a sociln radou OSN

KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci slovnik pojm

(ECOSOC) . Kritria pro zaazen zem do tto skupiny jsou nzk pjem, nedostaten lidsk zdroje a nzk hladina ekonomick diverzifikace . Dnes se do tto skupiny ad padest zem . Logical Framework Logick rmec projektu je metodou uvanou v rmci projektovho cyklu . M napomoci ke strukturovanmu a systematickmu uvaovn o programu nebo projektu . LRRD Linking Relief, Rehabilitation and Development Zprva Evropsk komise o spojen pomoci, obnovy a rozvoje navrhuje praktick kroky pro pechod od humanitrn pomoci k rozvojov spoluprci . MDGs Millennium Development Goals Na Summitu tiscilet v z 2000 v New Yorku pijalo mezinrodn spoleenstv tzv . Milniovou deklaraci, vytyujc konkrtn cle v oblasti rozvoje a odstraovn chudoby . Soubor Rozvojovch cl tiscilet, kter by mly bt splnny do roku 2015 (za vchoz je povaovn rok 1990), zahrnuje osm zkladnch cl, osmnct dlch kol a tyicet ukazatel . NGO Non-governmental Organisation Nevldn organizace (nesttn neziskov organizace NNO) je neziskov dobrovoln sdruen oban, kter je nezvisl na vld a je organizovno na mstn, nrodn nebo mezinrodn rovni . NNO poskytuj adu slueb v rznch oblastech (napklad ochrana ivotnho prosted, rozvoj atd .), hj zjmy oban proti vldm, pispvaj ke kontrole politik a podncuj ast na politickm ivot komunit . Pes 1500 NNO, kter se zamuj na informan kampan v oblastech zjm OSN, je pidrueno k Odboru poskytovn informac veejnosti (DPI) OSN . ODA Official Development Assistance Oficiln rozvojov pomoc . OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj, kter byla zaloena v roce 1961, sdruuje nejvysplej stty svta . Usiluje o ekonomickou a sociln prosperitu a podporuje pomoc rozvojovm zemm . Je nstupnickou instituc Organizace pro evropskou hospodskou spoluprci (Organisation for European Economic Co-operation OEEC), zaloenou v roce 1948 . leny OECD je 30 stt . Ownership Aktivn zapojen clovch skupin do ppravy a realizace rozvojovho projektu by mlo vst k zajitn vlastnictv

projektu (ownership) neboli k pijet zodpovdnosti pjemc za vstupy rozvojovch projekt . PCM Project Cycle Management zen projektovho cyklu slou jako nstroj pro ppravu a realizaci rozvojovch program a projekt . Programovn, identifikace, formulace, realizace a evaluace tvo jednotliv etapy projektovho cyklu . PRSP Poverty Reduction Strategy Papers Strategick dokumenty pro sniovn chudoby tvo makroekonomick, strukturln a sociln politiky a programy lenskch stt Skupiny Svtov banky . Jejich clem je prosazovn celkovho rstu a sniovn chudoby . Na pprav PRSP se podlej vldy donorskch a pijmajcch zem, obansk sektor a jin partnei, vetn zstupc Svtov banky a Mezinrodnho mnovho fondu . uN united Nations Organizace spojench nrod (OSN), kter v souasnosti sdruuje 191 zem, vznikla v roce 1945 pro podporu mru, bezpenosti a spoluprce . OSN je zena sekretaritem, v jeho ele je generln tajemnk . Hlavnm poradnm orgnem je Valn shromdn, v nm m kad lensk stt jeden hlas, jeho doporuen nejsou pro leny zvazn . Rada bezpenosti je zodpovdn za udrovn mru a bezpenosti a me vyzvat leny, aby podpoili jej rozhodnut vojenskou akc nebo ekonomickmi nstroji . Dal orgny zajiuj cle OSN v mezinrodn ekonomice, sociln, soudn, kulturn, vzdlvac a zdravotn oblasti a dalch sfrch . WB World Bank Svtov banka je obecn znm jmno pro Mezinrodn banku pro obnovu a rozvoj, kterou zaloila OSN v roce 1945, aby pispla k ekonomickmu rozvoji lenskch stt podporou investic do vnosnch projekt, povzbuzovnm soukromch zahraninch investic a v ppad poteby pjkami penz z vlastnch fond . Ron poskytuje v rmci boje proti chudob klientskm sttm pjky v hodnot 16 miliard dolar . WTO World Trade Organisation Svtov obchodn organizace je jedinm mezinrodnm orgnem zabvajcm se pravidly mezisttnho obchodu . Jdrem jsou dohody WTO projednan a podepsan hlavnmi svtovmi obchodnmi partnery a ratifikovan v parlamentech tchto zem . kolem organizace je pomhat vrobcm zbo, poskytovatelm slueb, vvozcm a dovozcm v jejich obchodnch zleitostech .



KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci literatura

Literatura
Aguirre, M.: The Media and the Humanitarian Spectacle,In:HumanitarianStudiesUnit(ed.):ReflectiononHumanitarianAction:Principles,EthicsandContradictions,London,PlutoPress2001. Berger, A. A.: Media Analysis Techniques,ThousandOaksCalifornia,SagePublications1998. Burton, G.; Jirk, J.: vod do studia mdi,Brno,Barrister&Principal2001. CISP (ed.): Euromodel [CD-ROM](sbrkastudijnchmaterilkoborurozvojovstudia),12/2006. Calderisi, R.: The Trouble with Africa: Why Foreign Aid Isnt Working,PalgraveMacmillian2006. Debiel, T.; Messner, D.; Nuscheler, F. (eds.): Globale Trends 00,FrankfurtamMain,FischerTaschenbuchVerlag,2006. Easterly, W.: White Mans Burden: Why the Wests Effort to Aid the Rest Have Done so Much Ill and so Little Good, NewYork,ThePenguinPress2006. Exnerov, V. (ed.): Globln problmy a rozvojov spoluprce: Tmata, o kter se lid zajmaj,Praha,lovkvtsni2005. Hartley, J.: understanding News,London,Routledge1995. Hoensch, M.: Globlna chudoba a hlavn priny jej pretrvvania,In:Mezinrodnvztahy2/2006,ronk41,s.7193. Jenek, V.; Foltn, J.: Globln problmy a svtov ekonomika,Praha,C.H.Beck2003. Jirk, J.; Kpplov, B.: Mdia a spolenost: Strun vod do studia mdi a mediln komunikace,Praha,Portl2003. Kaplan, Michal: esk cesta k rozvojov mante,In:Mezinrodnpolitika5/2006,s.2930. Kidder, T.: Mountains Beyond Mountains: Healing the World: The Quest of Dr. Paul Farmer,NewYork,RandomHouse2003. Landes, D. S.: Bohatstv a bda nrod: Pro jsou nkte tak bohat a nkte tak chud,Praha,BB/art2004. Ndvornk, O; Volfov, A. (eds.): Spolen svt: Pruka globlnho rozvojovho vzdlvn.Praha,lovkvtsni2005. Perkins, D., Radelet S., Landauer D. L.: Economics of Development,SixthEdition,NewYork,W.W.NortonandCompany2006. Pickering, M.: Stereotyping: The Politics of Representation,NewYork,PalgraveMacmillan2001. Reifov, I. a kol.: Slovnk mediln komunikace,Praha,Portl2004. Richey, L. A.: Better (RED) than Dead: Brand Aid, Celebrities and the New Frontier of Development Assistance, DanishInstituteforInternationalStudies,WorkingPaper2006/26. Robinson, P.: The CNN Effect,Themythofnews,foreignpolicyandintervention,London,Routledge2002. Rusnk, u.; Szp, A.; Brzica, A.: Rozvojov pomoc a spoluprca,Bratislava,Slovenskintittmedzinrodnchtdi2002. Sachs, J.: Investing in Development: A Practical Plan to Achieve the Millennium Development Goals,ReportofMilleniumProjecttotheUNSecretary-General,NewYork2005. Sachs, J.: The End of Poverty: Economic Possibilities for Our Time,Reprintedition,Penguin(Non-Classics),NewYork2006. Sen, A.: Development as Freedom,Oxford,OxfordUniversityPress1999. Shoemakerov, P. J.; Reese, S. D.: Mediating the Message Theories of Influence on Mass Media Content,New York,Longman1991. Stiglitz, J. E.: Poverty, Globalization and Growth: Perspectives on Some of the Statistical Links.In:HumanDevelopmentReport2003bytheUnitedNationsDevelopmentProgramme,NewYork2003. Tejkalov, A.: Dvoj paralympida: Srovnn medilnho a institucionlnho zznamu,Praha,FSVUK2005(rigorznprce). Ting-Toomey, S.: Communicating across Cultures,GuilfordPublications,NewYork1999. Trampota, T.: zpravodajstv,Praha,Portl2006. Waisov, . a kol.: Ve stnu modernity: Perspektivy a problmy rozvoje,Plze,Aleenk2005.



KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci elektronick Zdroje inFormac

Elektronick zdroje informac

Mezinrodn organizace
OSN: www.un.org
rozvojov program osn: www.undp.org kadoronvydvZprvuolidskmrozvoji(Humandevelopmentreport,HDR):http://hdr.undp.org/ zprvajekadroktmatickyzamena(voda,kulturn rozmanitost,demokracieapod.) obsahujeIndexlidskhorozvoje(Humandevelopment index,HDI),aleidalsrovnvacdata(nap.gender,technologie,lidskprva) dlevydvregionlnanrodnreporty(Regionaland NationalHDR) fungujejakoporadnorgnakoordintorrozvojovho projektutiscilet:www.unmillenniumproject.org millennium development report http://mdgs.org/ monitorujekadoronplnnMDGs irin news www.irinnews.org InformanportladuOSNprokoordinacihumanitrnchakc hlavn specializovan organizace osn: kadzpracovvdatavdanoblasti(statistiky,analzy, trendy) OrganizaceOSNprovivuazemdlstv:www.fao.org Mezinrodnorganizaceprce:www.ilo.org KonferenceOSNoobchoduarozvoji:www.unctad.org DtskfondOSN:www.unicef.org ProgramOSNproivotnprosted:www.unep.org VysokkomisaritOSNprouprchlky:www.unhcr.org OrganizaceOSNproprmyslovrozvoj:www.unido.org Svtovzdravotnickorganizace:www.who.org ProgramOSNzamennabojprotiHIV&AIDS: www.unaids.org OSNprovchovu,vduakulturu:www.unesco.org Vysokkomisaritprolidskprva:www.ohchr.org PopulanfondOSN:www.unfpa.org RozvojovfondOSNproeny:www.unifem.org CentrumOSNprolidsksdla(Habitat):www.unchs.org

Svtov banka:
www.worldbank.org statistiky,dataaanalzyzamennejennaekonomiku, aleirozvoj World development indicators www.worldbank.org/data kdispozicitjakoobshlronstatistickprukavtitnverzisnzvemWorldDevelopmentIndicators little data Book rozvojovdataprovcene200zem,azenodlejednotlivch zem

OECD:
www.oecd.org OficilnstrnkyOECD,vyhledvn,statistiky,publikace vbor pro rozvojovou pomoc pi oecd dac www.oecd.org/dac statistikyapublikacezamennarozvojovoutmatiku oecd journal on development Klovdokumentobsahujcronstatistikyaanalzypro lenyDAC vznamov slovnk www.oecd.org/dac/htm/glossary.htm Vznamovslovnkdleitchpojm.

Evropsk unie
ad pro zahranin pomoc eu http://ec.europa.eu/europeaid evropsk komise: Generln editelstv pro rozvoj http://ec.europa.eu/development/index_en.htm evropsk komise: echo (oddlen pro humanitrn pomoc): http://ec.europa.eu/echo/index_en.htm vbor pro rozvojovou pomoc evropskho parlamentu http://ec.europa.eu/europeaid/news/index.htm eu donor atlas http://ec.europa.eu/development/body/publications/docs/ eu_!donor_atlas_2006.pdf statistikyamapykrozvojovspoluprcizestranyEUijednotlivchevropskchdonor



KAPITOLA 

Zklady roZvojov spoluprce a humanitrn pomoci elektronick Zdroje inFormac

Dal zdroje ve svt

all africa Global media http://allafrica.comzprvyzAfrikykdispozicivanglickm afrancouzskmjazyce centre for Global development www.cgdev.orgvzkumncentrumzamennamonitorovnrozvojovpolitikysttamezinrodnhosystmu connect-World www.connect-world.netirskorganizacezamenna zvenpokrytgloblnchtmatvirskchmdich development Gateway Foundation www.developmentgateway.orginformanportlorozvojovspoluprci eldis www.eldis.orgportlorozvojovspoluprcipiInstitutu rozvojovchstudinauniverzitvSussexu eurostep www.eurostep.orgsevropskchrozvojovchnevldnch organizac one World www.oneworld.netzdrojinformacorozvojovchirozvinutchzemch,ohumanitrnpomociarozvojovspoluprci overseas development institute www.odi.org.ukpednbritskthink-thankzabvajcse rozvojovouspolupracahumanitrnpomoc oxfam www.oxfam.org.ukbritsknevldnorganizace,analzy,kampanaakce,kritickpohlednamezinrodnrozvojovoupolitiku sphere project www.sphereproject.orgspoleniniciativarznchhumanitrnchorganizacvydvajcinformaceostandardech humanitrnpomoci

BBc World service www.bbc.co.uk/worldservice economist www.economist.com Freedom house www.freedomhouse.orglidskoprvnorganizacevydvajc informaceostavusvobodyslovavesvt inter press service www.ips.orgzpravodajskagenturazamennarozvojov tmata,disponujeszpravodajvevicene100zemch. relief Web www.reliefweb.intinformanportlohumanitrnpomoci reporti bez hranic www.rsf.orginformaceosvobodslovavesvtaprci novinvrznchzemch

zdroje v esk republice

ministerstvo zahraninch vc r www.mzv.cz/rozvojstrnkysinformacemiorozvojovch projektechschvlenchvrmciprogramuZRSRvetn realiztora,objemufinanc,clovzem,popisuprojektuatd. DokumentyRorozvojovspoluprci. rozvojov stedisko www.rozvojovestredisko.czstrnkyRozvojovhostediska stavumezinrodnchvztah,kterfungujejakopodprnprvekMZVvoblastikoordinacezahraninrozvojov spoluprce.Poskytujeodbornveejnostimonostvyuvn knihovnchfond. informan centrum osn v praze www.osn.czstrnkyinformanhocentraOSNvPrazepinej informaceofungovncelhosystmuOSN.Vknihovnjekdispozicifondoficilnchdokument,publikacaperiodikOSN. Frum pro rozvojovou spoluprci www.fors.czstrnkyeskhofraprorozvojovouspoluprci,ktersdruujeesknevldnorganizacepsobc voblastimezinrodnrozvojovspoluprce,humanitrn pomociarozvojovvchovy. rozvojovka www.rozvojovka.czinformanvirtulncentrumspravovanlovkemvtsniogloblnchproblmecharozvojovspoluprci.Obsahujeaktulnlnky,odborntexty,informace oeskchazahraninchrozvojovchprojektech,odkazyna informanzdroje,dokumenty,analzy,statistikyapozvnky naakceasemine.

zdroje relevantn pro mdia

aid news www.aidnews.cominformanportlorozvojovahumanitrnpomoci,pebrlnkyzmdizcelhosvta. alertnet www.alertnet.orgzpravodajskslubaReutersvnovan krizovpomoci



 lovk v tsni, spolenost pi T, o. p. s., Praha 2007 ISBN 978-80-86961-316