Magnetické pole

Magnetismus

Dualita elektrického a magnetického

Elektrická podstata magnetismu -
polarizace elektrických toků v látce

elektrické náboje v klidu - elektrostatika

elektrostatické pole
elektrické náboje v pohybu – elektrodynamik

elektrické a magnetické = elektromagnetické pole

 Magnetické pole
popis: intenzita magnetického pole
(měřítkem je síla působící na pohybující se elektrický náboj)
[H] = A.m-1 
H

Biotův-Savartův zákon

dH = 4πr 2 ( dl × r0 )
I 
Pravidlo pravé ruky
Superpozice magnetického pole
H = ∫ dH
magnetická silokřivka –
uzavřená čára vždy tečná k H
 Magnetické pole nekonečného
přímého vodiče
Pravidlo pravé ruky Uchopíme pravou
rukou vodič tak, aby palec ukazoval
směr elektrického proudu, pak ostatní
prsty ukazují směr magnetického pole

I sin αdl Irdβ I cos β dβ

dH = = =
4πr 2
4πr 2
4πa
ds = dl sin α
 I r = a / cos β
H =
2πr π /2
H= ∫π dH
− /2
 Magnetické pole ve středu
kruhové smyčky
I sin αdl
dH =
4πr 2

α =π /2
r=R
2πr 2πR
I Idl
H=
2R
H= ∫ dH = ∫
0 0
4πR 2
 Magnetické pole ve středu cívky
1. D >> l; krátká cívka
H ≈ n. pole kruhové smyčky

nI
H=
D
2. l >>D; dlouhá tenká cívka
nI
n - počet závitů H= = zI
z - hustota závitů; [z] = m-1 l
 Magnetická indukce
Magnetická indukce:  
B = µH
[B] = T = Wb.m-2 [µ] = H.m-1
µ - permeabilita prostředí µ = µ0 µr
µo = 4π.10-7 H.m-1; µo - permeabilita vakua
µ r - relativní permeabilita
základní charakteristika magnetika jako prostředí
je projevem vnitřních magnetických momentů
elektronového obalu a jádra atomu
magnetické siločáry - uzavřené křivky k nimž jsou
vektory magnetické indukce ve všech bodech tečné
 Základní typy magnetik
• Diamagnetika: výsledný magnetický moment
elektronového obalu je nulový, vnější magnetické pole je
snižováno působením látky
µr je mírně menší než 1, nezávisí příliš na H a T
• Paramagnetika: existuje trvalý nenulový magnetický
moment elektronů v obalu - vnější magnetické pole se v
látce mírně zvyšuje
µr je mírně větší než 1, nezávisí příliš na H, závisí na T
• Ferromagnetika: silný výsledný magnetický moment
elektronového obalu silně zesiluje vnější magnetické pole
µr je mnohem větší než 1, závisí silně na H i T a navíc
také na předchozí magnetické historii látky
 Ferromagnetika
Magnetická hysterese
Br - zbytkový magnetismus
(magnetická remanence)
Hx - koercitivní síla
plocha křivky ≈ energii magnetizace

velká plocha hysteresní smyčky - velké Br -

magneticky tvrdé materiály - pernamentní magnety
opak - měkké magnetické materiály - trafa, motory
 Magnetický indukční tok Φ
α - úhel mezi B a S
  Su - uzavřená plocha
dΦ = BdS = BdS cosα
 
Φ = ∫ BdS
S
 
∫ BdS = 0
Su

[Φ ] = Wb = T .m 2
 Lorentzova síla
Pravidlo levé ruky: Umístíme-li levou ruku do magnetického
pole tak, že siločáry pole vstupují do dlaně a natažené prsty
směřují ve směru pohybu kladného náboje, pak vztyčený
palec ukazuje směr síly, kterým působí pole na pohybující se
náboj.
  
F = Qv × B = QvB sin α

Síla je kolmá na rovinu

vytvořenou vektory rychlosti a
magnetické indukce
Ampérova síla
  
F = I ∫ dl ×B = BIl sin α
Platí mírně modifikované
pravidlo levé ruky
Moment síly působící na
obdélníkovou smyčku v magnetickém
poli

2 BIla
M o = 2 Fa / 2 = = BIla
2
M o = BIS
 Magnetické momenty
M = SBI = Bm A
M = ΦHl = HmC
mC = µm A

mA - magnetický moment Φ - magnetický tok z pólu magnetu

l - délka magnetu
proudové smyčky –
mC - magnetický moment magnetu
Ampérův moment
– Coulombův moment
  
M = mA × B Magnetické momenty jako vektory
  
M = mC × H [mA] = A.m2 [mC] = Wb.m
Deprézský přístroj, motory

Rovnováha mezi momentem

síly působícím na cívku (je
úměrný protékajícímu proudu) a
momenty síly vyvozovanými
pružinami
 Síly mezi rovnoběžnými vodiči
Síla působící na vodič nacházející se v magnetickém
poli vytvořeném druhým vodičem:
µI 2
F21 = I1lB2 = I1l =
2πr
µ I1 I 2 l
=
2πr

Definice jednotky elektrického proudu v SI

1 Ampér je proud, který při stálém průtoku dvěma
rovnoběžnými nekonečnými přímými vodiči zanedbatelného
průřezu, vzdálenými od sebe 1 m vyvolá sílu 2.10-7 N na jeden
m délky vodičů.
 Elektromagnetická indukce
Vznik elektrického napětí ve vodiči umístěném v
měnícím se magnetickém poli
Faradayův indukční zákon
pro (elektro motorické) napětí indukované na koncích vodiče
(Emn)
dΦ
Emn =−
dt
Lenzovo pravidlo (zákon)
indukované elektrické napětí má takovou polaritu, aby elektrický
proud jím vyvolaný bránil změně, která ho vyvolala
 EMI změnou magnetické indukce
Hrubá analýza pro homogenní magnetické pole:

Φ = BS = BS cosα
dΦ  dB dS dα 
Emn =− = −  S cosα + B cosα − BS sin α
dt  dt dt dt 

I. Úhel α a plocha S jsou konstantní, nenulový je pouze 1. člen

i je okamžitá hodnota (budícího) proudu
di
Emn = − K K ke konstanta (S.cosα.geometrický faktor vodičů)
dt K = L (vlastní indukčnost) pro indukci napětí ve
vodiči, který magnetické pole vytváří
[K] = H (Henry) K = M (vzájemná indukčnost) pro indukci napětí
v sousedních vodičích
EMI pouze změnou plochy

II. Úhel α a mag. indukce B jsou konstantní

Pouze druhý člen ve vztahu na předchozím
snímku je nenulový

dS
Emn = − B cosα = − Blv
dt
 EMI pouze změnou úhlu α

dα
Emn = BS sin α =
dt
= BSω sin ( ωt )
α = ωt = θ − π / 2

Výroba střídavého proudu

i = I 0 sin(ωt + ϕ ) Amplituda, úhlová frekvence,

fáze, fázový posun
u = U 0 sin(ωt + ψ )
Energie magnetického pole
(vodiče o samoindukci L při průtoku proudu I)

dA = − Emn dQ = − Emnidt = Lidi

dQ = idt
di
Emn = −L
dt
I
LI 2
A = ∫ Lidi =
0
2