262/2006 Sb.

ZKON
ze dne 21. dubna 2006 zkonk prce Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky:

ST PRVN VEOBECN USTANOVEN

HLAVA I PEDMT PRAVY A VYMEZEN PRACOVNPRVNCH VZTAH
1 Tento zkon a) upravuje prvn vztahy vznikajc pi vkonu zvisl prce mezi zamstnanci a zamstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovnprvnmi, b) upravuje rovn prvn vztahy kolektivn povahy. Prvn vztahy kolektivn povahy, kter souvisej s vkonem zvisl prce, jsou vztahy pracovnprvnmi, c) zapracovv pslun pedpisy Evropskch spoleenstv 1) , d) upravuje t nkter prvn vztahy ped vznikem pracovnprvnch vztah podle psmene a). 2 (1) Prva nebo povinnosti v pracovnprvnch vztazch mohou bt upravena odchyln od tohoto zkona, jestlie to tento zkon vslovn nezakazuje nebo z povahy jeho ustanoven nevyplv, e se od nj nen mon odchlit. Odchlen nen dle mon od pravy astnk pracovnprvnch vztah, od ustanoven, kter odkazuj na pouit obanskho zkonku, a nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak, v nhrad kody. Odchlen nen tak mon od ustanoven ukldajcch povinnost, to vak neplat, jestlie jde o odchlen ve prospch zamstnance. Odchlen od ustanoven uvedench v 363 odst. 1, ktermi se zapracovvaj pedpisy Evropskch spoleenstv, nen mon, to vak neplat, jestlie jde o odchlen ve prospch zamstnance. Prva nebo povinnosti v pracovnprvnch vztazch nemohou bt upravena odchyln od tohoto zkona v ppadech uvedench v 363 odst. 2. (2) K odchyln prav prv nebo povinnost podle odstavce 1 me dojt smlouvou a za podmnek stanovench tmto zkonem t vnitnm pedpisem. (3) Odchyln prava prv tkajc se mzdovch, poppad platovch prv a ostatnch prv v pracovnprvnch vztazch ( 307) neme bt ni nebo vy, ne je prvo, kter stanov tento zkon, kolektivn smlouva, poppad vnitn pedpis jako nejmn nebo nejve ppustn. (4) Za zvislou prci, kter je vykonvna ve vztahu nadzenosti zamstnavatele a podzenosti zamstnance, se povauje vlun osobn vkon prce zamstnance pro zamstnavatele, podle pokyn zamstnavatele, jeho jmnem, za mzdu, plat nebo odmnu za prci, v pracovn dob nebo jinak stanoven nebo dohodnut dob na pracoviti zamstnavatele, poppad na jinm dohodnutm mst, na nklady zamstnavatele a na jeho odpovdnost. (5) Za zvislou prci podle odstavce 4 se povauj tak ppady, kdy zamstnavatel na zklad povolen podle zvltnho prvnho pedpisu (dle jen "agentura prce") doasn pidluje svho zamstnance k vkonu prce k jinmu zamstnavateli na zklad ujednn v pracovn smlouv nebo dohod o pracovn innosti, kterm se agentura prce zave zajistit svmu zamstnanci doasn vkon prce podle pracovn smlouvy nebo dohody o pracovn innosti u jinho zamstnavatele (dle jen "uivatel") a zamstnanec se zave tuto prci konat podle pokyn uivatele a na zklad dohody o doasnm pidlen zamstnance agentury prce, uzaven mezi agenturou prce a uivatelem. (6) Prce fyzickch osob ve vku do 15 let nebo starch 15 let do skonen povinn koln dochzky je zakzna. Tyto osoby mohou vykonvat jen umleckou, kulturn, reklamn nebo sportovn innost za podmnek stanovench zvltnm prvnm pedpisem. 3

Zvisl prce me bt vykonvna vlun v pracovnprvnm vztahu podle tohoto zkona, nen-li upravena zvltnmi prvnmi pedpisy. 2) Zkladnmi pracovnprvnmi vztahy podle tohoto zkona jsou pracovn pomr a prvn vztahy zaloen dohodami o pracch konanch mimo pracovn pomr. 4 Obansk zkonk se na pracovnprvn vztahy podle tohoto zkona pouije jen tehdy, jestlie to tento zkon vslovn stanov. 5 (1) Na vztahy vyplvajc z vkonu veejn funkce se tento zkon vztahuje, pokud to vslovn stanov nebo pokud to stanov zvltn prvn pedpisy. (2) Jestlie je veejn funkce vykonvna v pracovnm pomru, d se tento pracovn pomr tmto zkonem. (3) Pracovn vztahy mezi drustvem a jeho leny se d tmto zkonem, nestanov-li zvltn prvn pedpis jinak 3) . (4) Na pracovnprvn vztahy justinch ekatel, sttnch zstupc, prvnch ekatel a na zamstnance vykonvajc ve sprvnch adech sttn sprvu jako slubu, kterou esk republika poskytuje veejnosti podle sluebnho zkona, se tento zkon vztahuje, jen pokud to vslovn stanov nebo pokud to stanov zvltn prvn pedpisy 4) . (5) Pracovnprvn vztahy ekatel pipravujcch se na vkon sttn sluby, ednk zemnch samosprvnch celk, akademickch pracovnk vysokch kol, editel veejnch vzkumnch instituc, zamstnanc v Proban a median slub a zamstnanc Veejnho ochrnce prv se d tmto zkonem, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak 5) .

HLAVA II ASTNCI PRACOVNPRVNCH VZTAH Dl 1

Zamstnanec 6 (1) Zpsobilost fyzick osoby jako zamstnance mt v pracovnprvnch vztazch prva a povinnosti, jako i zpsobilost vlastnmi prvnmi kony nabvat tchto prv a brt na sebe tyto povinnosti vznik, pokud nen v tomto zkon dle stanoveno jinak, dnem, kdy fyzick osoba doshne 15 let vku; zamstnavatel vak s n nesm sjednat jako den nstupu do prce den, kter by pedchzel dni, kdy tato fyzick osoba ukon povinnou koln dochzku. (2) Zbaven nebo omezen zpsobilosti zamstnance k prvnm konm se d 10 obanskho zkonku.

Dl 2
Zamstnavatel 7 (1) Zamstnavatelem se pro ely tohoto zkona rozum prvnick nebo fyzick osoba, kter zamstnv fyzickou osobu v pracovnprvnm vztahu. (2) Zamstnavatel vystupuje v pracovnprvnch vztazch svm jmnem a m odpovdnost vyplvajc z tchto vztah. 8 Prvn postaven zamstnavatel, kte jsou prvnickmi osobami, se d 18 , 19 , 19a , 19b , 19c , 20 , 20a , 20f , 20g , 20h , 20i a 20j obanskho zkonku. 9 Jestlie je astnkem pracovnprvnch vztah esk republika (dle jen "stt") 6) , je prvnickou osobou a je zamstnavatelem. Za stt, jako pslun v pracovnprvnch vztazch, jedn a prva a povinnosti z pracovnprvnch vztah vykonv organizan sloka sttu 7) , kter za stt v pracovnprvnm vztahu zamstnance zamstnv. 10 (1) Zpsobilost fyzick osoby mt prva a povinnosti v pracovnprvnch vztazch jako zamstnavatel vznik narozenm.

Zpsobilost fyzick osoby vlastnmi prvnmi kony nabvat prv a brt na sebe povinnosti v pracovnprvnch vztazch jako zamstnavatel vznik dosaenm 18 let vku. (2) Zbaven nebo omezen zpsobilosti k prvnm konm fyzick osoby, kter je zamstnavatelem, se d 10 obanskho zkonku. 11 (1) Prvn kony prvnick osoby, kter je zamstnavatelem v pracovnprvnch vztazch, se d 20 obanskho zkonku. (2) Prvn kony fyzick osoby, kter je zamstnavatelem, in v pracovnprvnch vztazch tato osoba; msto n je mohou init osoby j poven. (3) Prvn kony v pracovnprvnch vztazch in v ppadech uvedench v 9 vedouc organizan sloky sttu; dal zamstnanci tak mohou init za podmnek stanovench zkonem o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch. (4) Vedoucmi zamstnanci zamstnavatele se rozumj zamstnanci, kte jsou na jednotlivch stupnch zen zamstnavatele oprvnni stanovit a ukldat podzenm zamstnancm pracovn koly, organizovat, dit a kontrolovat jejich prci a dvat jim k tomu elu zvazn pokyny. Vedoucm zamstnancem je rovn vedouc organizan sloky sttu.

Dl 3
Zastoupen 12 Zastoupen v pracovnprvnch vztazch se d 22 , 23 , 24 , 31 , 32 , 33 , 33a a 33b obanskho zkonku.

HLAVA III ZKLADN ZSADY PRACOVNPRVNCH VZTAH

13 (1) Pracovnprvn vztahy podle tohoto zkona mohou vzniknout jen se souhlasem fyzick osoby a zamstnavatele. (2) Zamstnavatel a) nesm penet riziko z vkonu zvisl prce na zamstnance, b) mus zajistit rovn zachzen se zamstnanci a dodrovat zkaz jakkoli diskriminace zamstnanc, jako i fyzickch osob uchzejcch se o zamstnn, c) mus dodrovat zsadu poskytovn stejn mzdy nebo platu a jinch penitch plnn a plnn penit hodnoty, poppad odmny za stejnou prci a za prci stejn hodnoty, d) mus poskytovat zamstnanci informace v pracovnprvnch vztazch a zajiovat projednn s nm, e) mus seznamovat zamstnance s kolektivn smlouvou a vnitnmi pedpisy, f) nesm zamstnanci za poruen povinnosti vyplvajc mu z pracovnprvnho vztahu ukldat penn postihy ani je od nho poadovat; to se nevztahuje na kodu, za kterou zamstnanec odpovd, g) nesm poadovat ani sjednat zajitn zvazku v pracovnprvnm vztahu, s vjimkou konkurenn doloky a srek z pjmu z pracovnprvnho vztahu, h) me doasn pidlit zamstnance k vkonu prce k jin prvnick nebo fyzick osob jen podle 2 odst. 5, s vjimkou ppad prohlubovn nebo zvyovn kvalifikace u jin prvnick nebo fyzick osoby ( 230 odst. 5 a 231 odst. 3). (3) Zamstnanec v pracovnm pomru m prvo na pidlovn prce v rozsahu stanoven tdenn pracovn doby, s vjimkou krat pracovn doby ( 80) nebo konta pracovn doby ( 86 a 87), jako i na rozvren pracovn doby ped zahjenm prce, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak. (4) Zamstnanec v dalm pracovnm pomru nebo na zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr u tho zamstnavatele neme vykonvat prce, kter jsou stejn druhov vymezeny. U zamstnavatele, jm je stt, se vta prvn pouije jen v ppad, e se jedn o vkon prce v te organizan sloce sttu.

(5) Zamstnavatel jsou povinni peovat o vytven a rozvjen pracovnprvnch vztah v souladu s tmto zkonem, s ostatnmi prvnmi pedpisy a s dobrmi mravy. 14 (1) Vkon prv a povinnost vyplvajcch z pracovnprvnch vztah nesm bez prvnho dvodu zasahovat do prv a oprvnnch zjm jinho astnka pracovnprvnho vztahu a nesm bt v rozporu s dobrmi mravy. (2) Zamstnavatel nesm zamstnance jakmkoliv zpsobem postihovat nebo znevhodovat proto, e se zkonnm zpsobem domh svch prv vyplvajcch z pracovnprvnch vztah. (3) Zamstnavatel je povinen projednat se zamstnancem nebo na jeho dost s odborovou organizac nebo radou zamstnanc anebo zstupcem pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci stnost zamstnance na vkon prv a povinnost vyplvajcch z pracovnprvnch vztah. Tm nen doteno prvo zamstnance domhat se svch prv u soudu. 15 Odborov organizace (1) Odborov organizace jsou oprvnny vystupovat v pracovnprvnch vztazch, vetn kolektivnho vyjednvn podle tohoto zkona, za podmnek stanovench zkonem nebo sjednanch v kolektivn smlouv. (2) Za odborovou organizaci jedn orgn uren jejmi stanovami 8) .

HLAVA IV ROVN ZACHZEN, ZKAZ DISKRIMINACE A DSLEDKY PORUEN PRV A POVINNOST VYPLVAJCCH Z PRACOVNPRVNCH VZTAH
16 (1) Zamstnavatel jsou povinni zajiovat rovn zachzen se vemi zamstnanci, pokud jde o jejich pracovn podmnky, odmovn za prci a o poskytovn jinch penitch plnn a plnn penit hodnoty, o odbornou ppravu a o pleitost doshnout funknho nebo jinho postupu v zamstnn. (2) V pracovnprvnch vztazch je zakzna jakkoliv diskriminace. Pojmy pm diskriminace, nepm diskriminace, obtovn, sexuln obtovn, pronsledovn, pokyn k diskriminaci a navdn k diskriminaci a ppady, kdy je rozdln zachzen ppustn, upravuje zvltn prvn pedpis. (3) Za diskriminaci se nepovauje rozdln zachzen v ppadech podle odstavce 2, pokud z povahy pracovnch innost nebo souvislost vyplv, e tento dvod pedstavuje podstatn a rozhodujc poadavek pro vkon prce, kterou m zamstnanec vykonvat, a kter je pro vkon tto prce nezbytn; cl sledovan takovou vjimkou mus bt oprvnn a poadavek pimen. Za diskriminaci se rovn nepovauje doasn opaten zamstnavatele smujc k tomu, aby pi pijmn fyzickch osob do pracovnprvnho vztahu, pi odborn pprav zamstnanc a pleitosti doshnout funknho nebo jinho postaven v zamstnn bylo dosaeno rovnomrnho zastoupen mu a en, pokud k takovmu opaten existuje dvod spovajc v nerovnomrnm zastoupen mu a en u zamstnavatele. Postup zamstnavatele vak nesm smovat v neprospch zamstnance opanho pohlav, jeho kvality jsou vy ne kvality fyzick osoby (zamstnance), vi kter zamstnavatel uplatuje doasn opaten podle vty druh. 17 Prvn prostedky ochrany ped diskriminac v pracovnprvnch vztazch upravuje zvltn prvn pedpis.

HLAVA V PRVN KONY

18 Prvn kony se d 34 a 39 , 40 odst. 3 a 5 , 41 , 41a , 42a , 43 , 43a , 43b , 43c , 44 , 45 , 48 , 49 , 49a , 50a , 50b a 51 obanskho zkonku. Smlouva podle 51 obanskho zkonku vak nesm odporovat obsahu nebo elu tohoto zkona. Dal ppady neplatnosti prvnho konu v pracovnprvnch vztazch 19 (1) Neplatn je prvn kon, kterm se zamstnanec pedem vzdv svch prv.

(2) Neplatnost prvnho konu neme bt zamstnanci na jmu, pokud neplatnost nezpsobil vlun sm; vznikne-li zamstnanci nsledkem takovho neplatnho prvnho konu koda, je zamstnavatel povinen ji nahradit. (3) Prvn kon, k nmu nebyl udlen pedepsan souhlas pslunho orgnu, je neplatn, jen stanov-li to vslovn tento zkon, poppad zvltn zkon. Poaduje-li tento zkon, aby prvn kon byl s pslunm orgnem pouze projednn, nen prvn kon neplatn, i kdy k tomuto projednn nedolo. 20 Jde-li o dvod neplatnosti prvnho konu, povauje se prvn kon za platn, pokud se ten, kdo je takovm konem doten, neplatnosti nedovol; to neplat v ppad prvnho konu smujcho ke vzniku pracovnho pomru nebo k uzaven dohody o prci konan mimo pracovn pomr. Neplatnosti se neme dovolat ten, kdo ji sm zpsobil. Tot plat, nebyl-li kon uinn ve form, kterou vyaduje dohoda astnk. 21 (1) Nebyl-li prvn kon uinn ve form, kterou vyaduje tento zkon, je neplatn, jen stanov-li to vslovn tento zkon. Prvn kon je neplatn pro nedostatek formy tak tehdy, vyaduje-li to dohoda astnk. Ustanoven vty druh nen mon pout v ppad pracovn smlouvy. (2) Pro uzaven smlouvy psemnou formou sta, dojde-li k psemnmu nvrhu a k jeho psemnmu pijet. Projevy astnk nemus bt na te listin, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak. Kolektivn smlouva 22 Prvo uzavt kolektivn smlouvu za zamstnance m pouze odborov organizace. 23 (1) Pedevm v kolektivn smlouv je mon upravit mzdov nebo platov prva a ostatn prva v pracovnprvnch vztazch, jako i prva nebo povinnosti astnk tto smlouvy. Kolektivn smlouva neme ukldat povinnosti jednotlivm zamstnancm. (2) astnky kolektivn smlouvy jsou zamstnavatel nebo vce zamstnavatel, nebo jedna nebo vce organizac zamstnavatel a jedna nebo vce odborovch organizac. (3) Kolektivn smlouvu nen mon nahrazovat smlouvou podle 51 obanskho zkonku. (4) Kolektivn smlouva je a) podnikov, je-li uzavena mezi zamstnavatelem nebo vce zamstnavateli a odborovou organizac nebo vce odborovmi organizacemi psobcmi u zamstnavatele, b) vyho stupn, je-li uzavena mezi organizac nebo organizacemi zamstnavatel 10) a odborovou organizac nebo odborovmi organizacemi. (5) Postup pi uzavrn kolektivn smlouvy, vetn een spor mezi astnky, upravuje zvltn prvn pedpis 11) . 24 (1) Odborov organizace uzavr kolektivn smlouvu tak za zamstnance, kte nejsou odborov organizovni. (2) Psob-li u zamstnavatele vce odborovch organizac, jedn zamstnavatel o uzaven kolektivn smlouvy se vemi odborovmi organizacemi; odborov organizace vystupuj a jednaj s prvnmi dsledky pro vechny zamstnance spolen a ve vzjemn shod, nedohodnou-li se mezi sebou a zamstnavatelem jinak. Jestlie se odborov organizace neshodnou na postupu podle vty prvn, je zamstnavatel oprvnn uzavt kolektivn smlouvu s odborovou organizac nebo vce odborovmi organizacemi, kter maj nejvt poet len u zamstnavatele. 25 (1) Kolektivn smlouva je zvazn pro jej astnky. (2) Kolektivn smlouva je zvazn tak pro a) zamstnavatele, kte jsou leny organizace zamstnavatel, kter uzavela kolektivn smlouvu vyho stupn, a pro zamstnavatele, kte v dob innosti kolektivn smlouvy z organizace zamstnavatel vystoupili, b) zamstnance, za kter uzavela kolektivn smlouvu odborov organizace nebo odborov organizace,

c) odborov organizace, za kter uzavela kolektivn smlouvu vyho stupn odborov organizace. (3) Zamstnanec m prvo pedkldat podnty ke kolektivnmu vyjednvn o kolektivn smlouv a m prvo bt informovn o prbhu tohoto vyjednvn. (4) Prva, kter vznikla z kolektivn smlouvy jednotlivm zamstnancm, se uplatuj a uspokojuj jako ostatn prva zamstnanc z pracovnho pomru nebo dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr. 26 (1) Kolektivn smlouva me bt uzavena na dobu uritou nebo na dobu neuritou s vpovdn dobou v dlce 6 msc, kter zan prvnm dnem msce nsledujcho po doruen psemn vpovdi astnku kolektivn smlouvy. Kolektivn smlouvu je mon vypovdt nejdve po uplynut 6 msc od data jej innosti. Je-li ukonen doby podle vty prvn vzno na splnn podmnky, mus kolektivn smlouva obsahovat tak daj o nejzaz dob jej innosti. (2) innost kolektivn smlouvy zan prvnm dnem obdob, na kter byla kolektivn smlouva uzavena, a kon uplynutm tohoto obdob, pokud doba innosti nkterch prv nebo povinnost nen v kolektivn smlouv sjednna odchyln. 27 (1) Podnikov kolektivn smlouva je neplatn v t sti, kter upravuje prva a povinnosti z pracovnprvnch vztah zamstnanc v menm rozsahu ne kolektivn smlouva vyho stupn. (2) Kolektivn smlouva mus bt uzavena psemn a podepsna astnky na te listin, jinak je neplatn. 28 Pro kolektivn smlouvu se nepouije ustanoven 41a , 42a , 43a , 43b , 43c , 44 a 49 obanskho zkonku. 29 astnci kolektivn smlouvy jsou povinni s obsahem kolektivn smlouvy seznmit zamstnance nejpozdji do 15 dn od jejho uzaven.

ST DRUH PRACOVN POMR

HLAVA I POSTUP PED VZNIKEM PRACOVNHO POMRU
30 (1) Vbr fyzickch osob uchzejcch se o zamstnn z hlediska kvalifikace, nezbytnch poadavk nebo zvltnch schopnost je v psobnosti zamstnavatele, nevyplv-li ze zvltnho prvnho pedpisu 12) jin postup; pedpoklady kladen zvltnmi prvnmi pedpisy na fyzickou osobu jako zamstnance tm nejsou doteny. (2) Zamstnavatel sm vyadovat v souvislosti s jednnm ped vznikem pracovnho pomru od fyzick osoby, kter se u nj uchz o prci, nebo od jinch osob jen daje, kter bezprostedn souvisej s uzavenm pracovn smlouvy. 31 Ped uzavenm pracovn smlouvy je zamstnavatel povinen seznmit fyzickou osobu s prvy a povinnostmi, kter by pro ni z pracovn smlouvy, poppad ze jmenovn na pracovn msto vyplynuly, a s pracovnmi podmnkami a podmnkami odmovn, za nich m prci konat, a povinnostmi, kter vyplvaj ze zvltnch prvnch pedpis vztahujcch se k prci, kter m bt pedmtem pracovnho pomru. 32 V ppadech stanovench zvltnm prvnm pedpisem je zamstnavatel povinen zajistit, aby se fyzick osoba ped uzavenm pracovn smlouvy podrobila vstupn lkask prohldce.

HLAVA II PRACOVN POMR, PRACOVN SMLOUVA A VZNIK PRACOVNHO POMRU

 33 (1) Pracovn pomr se zakld pracovn smlouvou mezi zamstnavatelem a zamstnancem, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak. (2) Jestlie zvltn prvn pedpis nebo stanovy vyaduj, aby se obsazen pracovnho msta uskutenilo na zklad volby pslunm orgnem, povauje se zvolen za pedpoklad, kter pedchz sjednn pracovn smlouvy. (3) Jmenovnm se zakld pracovn pomr pouze u vedoucch organizanch sloek sttu 7) , vedoucch organizanch jednotek organizanch sloek sttu 7) , editel sttnch podnik 13) , vedoucch organizanch jednotek sttnch podnik 13) , vedoucch sttnch fond 14) , jestlie je v jejich ele individuln orgn, vedoucch pspvkovch organizac 15) , vedoucch organizanch jednotek pspvkovch organizac a u editel kolsk prvnick osoby 16) , nestanov-li zvltn prvn pedpis jinak. Jmenovn provede ten, kdo je k tomu pslun podle zvltnho prvnho pedpisu, poppad vedouc organizan sloky sttu 7) . 34 (1) Pracovn smlouva mus obsahovat a) druh prce, kter m zamstnanec pro zamstnavatele vykonvat, b) msto nebo msta vkonu prce, ve kterch m bt prce podle psmene a) vykonvna, c) den nstupu do prce. (2) Nen-li v pracovn smlouv sjednno pravideln pracovit pro ely cestovnch nhrad, je pravidelnm pracovitm msto vkonu prce sjednan v pracovn smlouv. Jestlie je vak msto vkonu prce sjednno eji ne jedna obec, povauje se za pravideln pracovit obec, ve kter nejastji zanaj pracovn cesty zamstnance. (3) Zamstnavatel je povinen uzavt pracovn smlouvu psemn. (4) Jedno vyhotoven psemn pracovn smlouvy je zamstnavatel povinen vydat zamstnanci. 35 Zkuebn doba (1) Je-li ped vznikem pracovnho pomru sjednna zkuebn doba, nesm bt del ne 3 msce po sob jdouc po dni vzniku pracovnho pomru. Zkuebn doba me bt sjednna ped vznikem pracovnho pomru rovn v souvislosti se jmenovnm na pracovn msto vedoucho zamstnance ( 33 odst. 3). Sjednan zkuebn doba neme bt dodaten prodluovna. Zkuebn dobu je mon sjednat nejpozdji v den, kter byl sjednn jako den nstupu do prce, poppad v den, kter byl uveden jako den jmenovn na pracovn msto vedoucho zamstnance ( 33 odst. 3). Zkuebn dobu nen mon sjednat, jestlie pracovn pomr ji vznikl. (2) Doba pekek v prci, pro kter zamstnanec nekon prci v prbhu zkuebn doby, se do zkuebn doby nezapotv. (3) Zkuebn doba mus bt sjednna psemn, jinak je neplatn. 36 Vznik pracovnho pomru (1) Pracovn pomr vznik dnem, kter byl sjednn v pracovn smlouv jako den nstupu do prce, poppad dnem, kter byl uveden jako den jmenovn na pracovn msto vedoucho zamstnance. (2) Jestlie zamstnanec ve sjednan den nenastoup do prce, ani mu v tom brnila pekka v prci, nebo do tdne neuvdom zamstnavatele o tto pekce, me zamstnavatel od pracovn smlouvy odstoupit. 37 Informovn o obsahu pracovnho pomru (1) Neobsahuje-li pracovn smlouva daje o prvech a povinnostech vyplvajcch z pracovnho pomru, je zamstnavatel povinen zamstnance o nich psemn informovat, a to nejpozdji do 1 msce od vzniku pracovnho pomru; to plat i o zmnch tchto daj. Informace mus obsahovat a) jmno, poppad jmna a pjmen zamstnance a nzev a sdlo zamstnavatele, je-li prvnickou osobou, nebo jmno, poppad jmna a pjmen a adresu zamstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bli oznaen druhu a msta vkonu prce,

c) daj o dlce dovolen, poppad uveden zpsobu urovn dovolen, d) daj o vpovdnch dobch, e) daj o tdenn pracovn dob a jejm rozvren, f) daj o mzd nebo platu a zpsobu odmovn, splatnosti mzdy nebo platu, termnu vplaty mzdy nebo platu, mstu a zpsobu vyplcen mzdy nebo platu, g) daj o kolektivnch smlouvch, kter upravuj pracovn podmnky zamstnance, a oznaen astnk tchto kolektivnch smluv. (2) Vysl-li zamstnavatel zamstnance k vkonu prce na zem jinho sttu, je povinen jej pedem informovat o pedpokldan dob trvn tohoto vysln a o mn, ve kter mu bude vyplcena mzda nebo plat. (3) Informace uveden v odstavci 1 psm. c), d) a e) a v odstavci 2, tkajc se mny, ve kter bude zamstnanci vyplcena mzda nebo plat, mohou bt nahrazeny odkazem na pslun prvn pedpis, na kolektivn smlouvu nebo na vnitn pedpis. (4) Povinnost psemn informovat zamstnance o zkladnch prvech a povinnostech vyplvajcch z pracovnho pomru se nevztahuje na pracovn pomr na dobu krat ne 1 msc. (5) Pi nstupu do prce mus bt zamstnanec seznmen s pracovnm dem a s prvnmi a ostatnmi pedpisy k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, je mus pi sv prci dodrovat. Zamstnanec mus bt tak seznmen s kolektivn smlouvou a vnitnmi pedpisy. 38 Povinnosti vyplvajc z pracovnho pomru (1) Od vzniku pracovnho pomru je a) zamstnavatel povinen pidlovat zamstnanci prci podle pracovn smlouvy, platit mu za vykonanou prci mzdu nebo plat, vytvet podmnky pro plnn jeho pracovnch kol a dodrovat ostatn pracovn podmnky stanoven prvnmi pedpisy, smlouvou nebo stanoven vnitnm pedpisem, b) zamstnanec povinen podle pokyn zamstnavatele konat osobn prce podle pracovn smlouvy v rozvren tdenn pracovn dob a dodrovat povinnosti, kter mu vyplvaj z pracovnho pomru. (2) Pro pracovn pomr zaloen jmenovnm plat ustanoven o pracovnm pomru sjednanm pracovn smlouvou. (3) Zamstnavatel je povinen pedkldat odborov organizaci ve lhtch s n dohodnutch zprvy o nov vzniklch pracovnch pomrech. 39 Pracovn pomr na dobu uritou (1) Pracovn pomr trv po dobu neuritou, nebyla-li vslovn sjednna doba jeho trvn. (2) Trvn pracovnho pomru mezi tmi astnky je mon sjednat celkem na dobu nejve 2 let ode dne vzniku tohoto pracovnho pomru; to plat i pro kad dal pracovn pomr na dobu uritou sjednan v uveden dob mezi tmi astnky. Jestlie od skonen pedchozho pracovnho pomru na dobu uritou uplynula doba alespo 6 msc, k pedchozmu pracovnmu pomru na dobu uritou mezi tmi astnky se nepihl. (3) Ustanoven odstavce 2 se nevztahuje na ppady, kdy dochz k pracovnmu pomru na dobu uritou a) podle zvltnho prvnho pedpisu nebo kdy zvltn prvn pedpis stanov pracovn pomr na dobu uritou jako podmnku pro vznik dalch prv1 7) , b) z dvodu nhrady doasn neptomnho zamstnance na dobu pekek v prci na stran zamstnance. (4) Jsou-li dny vn provozn dvody na stran zamstnavatele nebo dvody spovajc ve zvltn povaze prce, kterou m zamstnanec vykonvat, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmnky, e v psemn dohod zamstnavatele s odborovou organizac budou tyto dvody ble vymezeny; ustanoven 51 obanskho zkonku v tomto ppad nen mon pout. Psemnou dohodu s odborovou organizac je mon nahradit vnitnm pedpisem jen v ppad, e u zamstnavatele nepsob odborov organizace. (5) Sjedn-li zamstnavatel se zamstnancem trvn pracovnho pomru na dobu uritou, akoliv nebyly splnny podmnky stanoven v odstavcch 2 a 4, a oznmil-li zamstnanec ped uplynutm sjednan doby psemn zamstnavateli, e trv

na tom, aby ho dle zamstnval, plat, e se jedn o pracovn pomr na dobu neuritou. Nvrh na uren, zda byly splnny podmnky uveden v odstavcch 2 a 4, me jak zamstnavatel, tak i zamstnanec uplatnit u soudu nejpozdji do 2 msc ode dne, kdy ml pracovn pomr skonit uplynutm sjednan doby. (6) Ustanoven odstavc 2 a 5 se nevztahuj na pracovn smlouvu zakldajc pracovn pomr na dobu uritou sjednanou mezi agenturou prce 18) a zamstnancem za elem vkonu prce u uivatele ( 2 odst. 5, 308 a 309).

HLAVA III ZMNY PRACOVNHO POMRU

40 Obecn ustanoven (1) Obsah pracovnho pomru je mon zmnit jen tehdy, dohodnou-li se zamstnavatel a zamstnanec na jeho zmn. Zmnu pracovn smlouvy je nutn provst psemn. (2) Konat prce jinho druhu nebo v jinm mst, ne byly sjednny v pracovn smlouv, je zamstnanec povinen jen v ppadech uvedench v tomto zkon. (3) Ustanoven 37 plat pimen i zde. Peveden na jinou prci, pracovn cesta a peloen 41 Peveden na jinou prci (1) Zamstnavatel je povinen pevst zamstnance na jinou prci, a) pozbyl-li zamstnanec vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe nebo rozhodnut pslunho sprvnho adu, kter lkask posudek pezkoumv, dlouhodob zpsobilosti konat dle dosavadn prci, b) nesm-li podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe nebo rozhodnut pslunho sprvnho adu, kter lkask posudek pezkoumv, dle konat dosavadn prci pro pracovn raz, onemocnn nemoc z povoln nebo pro ohroen touto nemoc, anebo doshl-li na pracoviti urenm rozhodnutm pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav nejvy ppustn expozice 19) , c) kon-li thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, nebo zamstnankyn-matka do konce devtho msce po porodu prci, kterou nesmj bt tyto zamstnankyn zamstnvny nebo kter podle lkaskho posudku ohrouje jej thotenstv nebo matestv, d) jestlie to je nutn podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe nebo rozhodnut pslunho sprvnho adu v zjmu ochrany zdrav jinch fyzickch osob ped penosnmi nemocemi, e) jestlie je toho teba podle pravomocnho rozhodnut soudu nebo sprvnho adu, jinho sttnho orgnu nebo orgnu zemnho samosprvnho celku, f) je-li zamstnanec pracujc v noci na zklad lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe uznn nezpsobilm pro non prci, g) pod-li o to thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, nebo zamstnankyn-matka do konce devtho msce po porodu, kter pracuje v noci. (2) Zamstnavatel me pevst zamstnance na jinou prci, a) dal-li zamstnanci vpov z dvod uvedench v 52 psm. f) a g), b) bylo-li proti zamstnanci zahjeno trestn zen pro podezen z mysln trestn innosti spchan pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm ke kod na majetku zamstnavatele, a to na dobu do pravomocnho skonen trestnho zen, c) pozbyl-li zamstnanec doasn pedpoklady stanoven zvltnmi prvnmi pedpisy pro vkon sjednan prce, avak v tomto ppad nejdle celkem na 30 pracovnch dn v kalendnm roce. (3) Nen-li mon doshnout elu peveden podle odstavc 1 a 2 pevedenm zamstnance v rmci pracovn smlouvy, me ho zamstnavatel pevst v tchto ppadech i na prci jinho druhu, ne byl sjednn v pracovn smlouv, a to i kdyby s tm zamstnanec nesouhlasil.

(4) Zamstnavatel me pevst zamstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytn poteby na jinou prci, ne byla sjednna, jestlie to je teba k odvrcen mimodn udlosti nebo jin hrozc nehody nebo k zmrnn jejich bezprostednch nsledk, a to na nezbytn nutnou dobu. (5) Neme-li zamstnanec konat prci pro prostoj nebo pro peruen prce zpsoben nepznivmi povtrnostnmi vlivy, me ho zamstnavatel pevst na jinou prci, ne byla sjednna v pracovn smlouv, jen v ppad, e zamstnanec s pevedenm souhlas. (6) Pi peveden zamstnance na jinou prci podle odstavc 1 a 3 je zamstnavatel povinen pihlet k tomu, aby tato prce byla pro nho vhodn vzhledem k jeho zdravotnmu stavu a schopnostem a pokud mono i k jeho kvalifikaci. (7) Zamstnavatel je povinen pedem projednat se zamstnancem dvod peveden na jinou prci a dobu, po kterou m peveden trvat; dochz-li pevedenm zamstnance ke zmn pracovn smlouvy, je zamstnavatel povinen vydat mu psemn potvrzen o dvodu peveden na jinou prci a dob jeho trvn, s vjimkou ppad uvedench v odstavci 2 psm. c) a v odstavci 4. 42 Pracovn cesta (1) Pracovn cestou se rozum asov omezen vysln zamstnance zamstnavatelem k vkonu prce mimo sjednan msto vkonu prce. Zamstnavatel me vyslat zamstnance na dobu nezbytn poteby na pracovn cestu jen na zklad dohody s nm. Zamstnanec na pracovn cest kon prci podle pokyn vedoucho zamstnance, kter ho na pracovn cestu vyslal. (2) Vysl-li zamstnavatel zamstnance na pracovn cestu k plnn svch kol do jin organizan sloky (k jinmu zamstnavateli), me povit jinho vedoucho zamstnance (jinho zamstnavatele), aby zamstnanci dval pokyny k prci, poppad jeho prci organizoval, dil a kontroloval; v poven je teba vymezit jeho rozsah. S povenm podle vty prvn mus bt zamstnanec seznmen. Vedouc zamstnanci jinho zamstnavatele vak nemohou init vi zamstnanci jmnem vyslajcho zamstnavatele prvn kony. 43 Peloen (1) Peloit zamstnance k vkonu prce do jinho msta, ne bylo sjednno v pracovn smlouv, je mon pouze s jeho souhlasem a v rmci zamstnavatele, pokud to nezbytn vyaduje jeho provozn poteba. (2) Pracovn koly peloenmu zamstnanci ukld, jeho prci organizuje, d a kontroluje a pokyny mu k tomu elu dv pslun vedouc zamstnanec organizan sloky (tvaru), na jej pracovit byl zamstnanec peloen. Spolen ustanoven o zmnch pracovnho pomru a nvrat do prce 44 Odpadnou-li dvody, pro kter byl zamstnanec peveden na jinou prci nebo byl peloen do jinho msta, ne bylo sjednno, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato zmna sjednna, zamstnavatel zaad zamstnance podle pracovn smlouvy, nedohodne-li se s nm na zmn pracovn smlouvy. 45 Pod-li zamstnanec o peveden na jinou prci nebo pracovit, poppad o peloen do jinho msta, protoe podle doporuen lkae zazen pracovnlkask pe nen vhodn, aby dle konal dosavadn prci nebo pracoval na dosavadnm pracoviti, zamstnavatel mu to umon, jakmile to dovol jeho provozn monosti. Pitom mus dbt, aby prce i pracovit, na kter zamstnance pevd, byly pro nho vhodn. 46 Jestlie zamstnavatel zamstnance pevd na jinou prci, ne odpovd pracovn smlouv, a zamstnanec s takovm opatenm nesouhlas, me jej zamstnavatel pevst jen po projednn s odborovou organizac. Projednn nen teba, pokud celkov doba peveden nepeshne 21 pracovnch dn v kalendnm roce. 47 Nastoup-li zamstnanec po skonen vkonu veejn funkce nebo innosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolnn v rozsahu pracovn doby, nebo po skonen vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien nebo zamstnankyn po skonen matesk dovolen nebo zamstnanec po skonen rodiovsk dovolen v rozsahu doby, po kterou je zamstnankyn oprvnna erpat mateskou dovolenou, do prce, anebo nastoup-li do prce zamstnanec po skonen doasn pracovn neschopnosti nebo karantny, zaad je zamstnavatel na jejich pvodn prci a pracovit. Nen-li to mon proto, e pvodn prce odpadla nebo pracovit bylo zrueno, zaad je zamstnavatel podle pracovn smlouvy.

HLAVA IV

SKONEN PRACOVNHO POMRU Dl 1

Obecn ustanoven o rozvzn a skonen pracovnho pomru 48 (1) Pracovn pomr me bt rozvzn jen a) dohodou, b) vpovd, c) okamitm zruenm, d) zruenm ve zkuebn dob. (2) Pracovn pomr na dobu uritou kon tak uplynutm sjednan doby. (3) Pracovn pomr cizince nebo fyzick osoby bez sttn pslunosti, pokud k jeho skonen nedolo ji jinm zpsobem, kon a) dnem, kterm m skonit jejich pobyt na zem esk republiky podle vykonatelnho rozhodnut o zruen povolen k pobytu, b) dnem, kterm nabyl prvn moci rozsudek ukldajc tmto osobm trest vyhotn z zem esk republiky, c) uplynutm doby, na kterou bylo vydno povolen k zamstnn 20) . (4) Pracovn pomr zanik smrt zamstnance. Znik pracovnho pomru v ppad smrti zamstnavatele, kter je fyzickou osobou, upravuje 342 odst. 1. (5) Rozvzn pracovnho pomru se zamstnancem, kter je osobou se zdravotnm postienm, je zamstnavatel povinen psemn oznmit pslunmu adu prce.

Dl 2
Dohoda 49 (1) Dohodnou-li se zamstnavatel a zamstnanec na rozvzn pracovnho pomru, kon pracovn pomr sjednanm dnem. (2) Dohodu o rozvzn pracovnho pomru uzavraj zamstnavatel a zamstnanec psemn, jinak je neplatn. V dohod mus bt uvedeny dvody rozvzn pracovnho pomru, poaduje-li to zamstnanec. (3) Jedno vyhotoven dohody o rozvzn pracovnho pomru vyd zamstnavatel zamstnanci.

Dl 3
Vpov, vpovdn doba a vpovdn dvody Oddl 1 Vpov 50 (1) Vpovd me rozvzat pracovn pomr zamstnavatel i zamstnanec. Vpov mus bt dna psemn a doruena druhmu astnku, jinak je neplatn. (2) Zamstnavatel me dt zamstnanci vpov jen z dvodu vslovn stanovenho v 52. (3) Zamstnanec me dt zamstnavateli vpov z jakhokoli dvodu nebo bez uveden dvodu. (4) D-li zamstnavatel zamstnanci vpov ( 52), mus dvod ve vpovdi skutkov vymezit tak, aby jej nebylo mono zamnit s jinm dvodem, jinak je vpov neplatn. Dvod vpovdi nesm bt dodaten mnn.

(5) Vpov, kter byla doruena druhmu astnku, me bt odvolna pouze s jeho souhlasem; odvoln vpovdi i souhlas s jejm odvolnm mus bt provedeno psemn. 51 (1) Byla-li dna vpov, skon pracovn pomr uplynutm vpovdn doby. Vpovdn doba mus bt stejn pro zamstnavatele i zamstnance a in nejmn 2 msce. (2) Vpovdn doba zan prvnm dnem kalendnho msce nsledujcho po doruen vpovdi a kon uplynutm poslednho dne pslunho kalendnho msce, s vjimkami vyplvajcmi z 53 odst. 2, 54 psm. b) a 63. Oddl 2 Vpov dan zamstnavatelem 52 Zamstnavatel me dt zamstnanci vpov jen z tchto dvod: a) ru-li se zamstnavatel nebo jeho st, b) pemsuje-li se zamstnavatel nebo jeho st, c) stane-li se zamstnanec nadbytenm vzhledem k rozhodnut zamstnavatele nebo pslunho orgnu o zmn jeho kol, technickho vybaven, o snen stavu zamstnanc za elem zven efektivnosti prce nebo o jinch organizanch zmnch, d) nesm-li zamstnanec podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe nebo rozhodnut pslunho sprvnho adu, kter lkask posudek pezkoumv, dle konat dosavadn prci pro pracovn raz, onemocnn nemoc z povoln nebo pro ohroen touto nemoc, anebo doshl-li na pracoviti urenm rozhodnutm pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav nejvy ppustn expozice, e) pozbyl-li zamstnanec vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe nebo rozhodnut pslunho sprvnho adu, kter lkask posudek pezkoumv, dlouhodob zpsobilosti konat dle dosavadn prci, f) nespluje-li zamstnanec pedpoklady stanoven prvnmi pedpisy pro vkon sjednan prce nebo nespluje-li bez zavinn zamstnavatele poadavky pro dn vkon tto prce; spov-li nesplovn tchto poadavk v neuspokojivch pracovnch vsledcch, je mon zamstnanci z tohoto dvodu dt vpov, jen jestlie byl zamstnavatelem v dob poslednch 12 msc psemn vyzvn k jejich odstrann a zamstnanec je v pimen dob neodstranil, g) jsou-li u zamstnance dny dvody, pro kter by s nm zamstnavatel mohl okamit zruit pracovn pomr, nebo pro zvan poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k zamstnancem vykonvan prci; pro soustavn mn zvan poruovn povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k vykonvan prci je mon dt zamstnanci vpov, jestlie byl v dob poslednch 6 msc v souvislosti s poruenm povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k vykonvan prci psemn upozornn na monost vpovdi. Oddl 3 Zkaz vpovdi dan zamstnavatelem 53 (1) Zamstnavatel nesm dt zamstnanci vpov v ochrann dob, to je a) v dob, kdy je zamstnanec uznn doasn prce neschopnm, pokud si tuto neschopnost mysln nepivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostedn nsledek opilosti zamstnance nebo zneuit nvykovch ltek, a v dob od podn nvrhu na stavn oetovn nebo od nstupu lzeskho len a do dne jejich ukonen; pi onemocnn tuberkulzou se tato ochrann doba prodluuje o 6 msc po proputn z stavnho oetovn, b) pi vkonu vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien ode dne, kdy byl zamstnanci doruen povolvac rozkaz, po dobu vkonu tchto cvien, a do uplynut 2 tdn po jeho proputn z tchto cvien, c) v dob, kdy je zamstnanec dlouhodob pln uvolnn pro vkon veejn funkce, d) v dob, kdy je zamstnankyn thotn nebo kdy zamstnankyn erp mateskou dovolenou nebo kdy zamstnankyn nebo zamstnanec erpaj rodiovskou dovolenou, e) v dob, kdy je zamstnanec, kter pracuje v noci, uznn na zklad lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe doasn nezpsobilm pro non prci.

(2) Byla-li dna zamstnanci vpov ped potkem ochrann doby tak, e by vpovdn doba mla uplynout v ochrann dob, ochrann doba se do vpovdn doby nezapotv; pracovn pomr skon teprve uplynutm zbvajc sti vpovdn doby po skonen ochrann doby, ledae zamstnanec sdl zamstnavateli, e na prodlouen pracovnho pomru netrv. 54 Zkaz vpovdi podle 53 se nevztahuje na vpov danou zamstnanci a) pro organizan zmny uveden v 52 psm. a) a b); to neplat v ppad organizanch zmn uvedench v 52 psm. b), jestlie se zamstnavatel pemsuje v mezch msta (mst) vkonu prce, ve kterch m bt prce podle pracovn smlouvy vykonvna, b) z dvodu, pro kter me zamstnavatel okamit zruit pracovn pomr, pokud nejde o zamstnankyni na matesk dovolen nebo o zamstnance v dob erpn rodiovsk dovolen do doby, po kterou je ena oprvnna erpat mateskou dovolenou; byla-li dna zamstnankyni nebo zamstnanci z tohoto dvodu vpov ped nstupem matesk dovolen (rodiovsk dovolen) tak, e by vpovdn doba uplynula v dob tto matesk dovolen (rodiovsk dovolen), skon vpovdn doba souasn s mateskou dovolenou (rodiovskou dovolenou), c) pro jin poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k vykonvan prci [ 52 psm. g)], pokud nejde o thotnou zamstnankyni, zamstnankyni erpajc mateskou dovolenou nebo o zamstnance anebo zamstnankyni, kte erpaj rodiovskou dovolenou.

Dl 4
Okamit zruen pracovnho pomru 55 Okamit zruen pracovnho pomru zamstnavatelem (1) Zamstnavatel me vjimen pracovn pomr okamit zruit jen tehdy, a) byl-li zamstnanec pravomocn odsouzen pro mysln trestn in k nepodmnnmu trestu odnt svobody na dobu del ne 1 rok, nebo byl-li pravomocn odsouzen pro mysln trestn in spchan pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm k nepodmnnmu trestu odnt svobody na dobu nejmn 6 msc, b) poruil-li zamstnanec povinnost vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k jm vykonvan prci zvl hrubm zpsobem. (2) Zamstnavatel nesm okamit zruit pracovn pomr s thotnou zamstnankyn, zamstnankyn na matesk dovolen, zamstnancem nebo zamstnankyn, kte erpaj rodiovskou dovolenou. 56 Okamit zruen pracovnho pomru zamstnancem (1) Zamstnanec me pracovn pomr okamit zruit jen, jestlie, a) podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe nebo rozhodnut pslunho sprvnho adu, kter lkask posudek pezkoumv, neme dle konat prci bez vnho ohroen svho zdrav a zamstnavatel mu neumonil v dob 15 dn ode dne pedloen tohoto posudku vkon jin pro nho vhodn prce, nebo b) zamstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo nhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich st do 15 dn po uplynut termnu splatnosti ( 141 odst. 1). (2) Zamstnanci, kter okamit zruil pracovn pomr podle odstavce 1 psm. b), pslu prvo na odstupn ve vi podle 67.

Dl 5
Spolen ustanoven o rozvzn pracovnho pomru 57 Zamstnavatel neme dt zamstnanci vpov ani s nm okamit zruit pracovn pomr pro poruen povinnost stanovench 56 odst. 2 psm. b) zkona o nemocenskm pojitn 21) , pokud jde o reim doasn prce neschopnho pojitnce. 58 (1) Pro poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k vykonvan prci nebo z dvodu, pro kter je mon okamit zruit pracovn pomr, me dt zamstnavatel zamstnanci vpov nebo s nm okamit zruit pracovn pomr

pouze do 2 msc ode dne, kdy se o dvodu k vpovdi dovdl, a pro poruen povinnosti vyplvajc z pracovnho pomru v cizin do 2 msc po jeho nvratu z ciziny, nejpozdji vak vdy do 1 roku ode dne, kdy dvod k vpovdi vznikl. (2) Stane-li se v prbhu 2 msc podle odstavce 1 jednn zamstnance, v nm je mon spatovat poruen povinnosti vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k vykonvan prci, pedmtem eten jinho orgnu, je mon dt vpov nebo s nm okamit zruit pracovn pomr jet do 2 msc ode dne, kdy se zamstnavatel dovdl o vsledku tohoto eten. 59 Zamstnanec me okamit zruit pracovn pomr pouze do 2 msc ode dne, kdy se o dvodu k okamitmu zruen dovdl, nejpozdji do 1 roku ode dne, kdy tento dvod vznikl. 60 Okamit zruen pracovnho pomru mus zamstnavatel i zamstnanec provst psemn, mus v nm skutkov vymezit jeho dvod tak, aby jej nebylo mono zamnit s jinm, a mus je ve stanoven dob doruit druhmu astnku, jinak je neplatn; uveden dvod nesm bt dodaten mnn. 61 (1) Vpov nebo okamit zruen pracovnho pomru je zamstnavatel povinen pedem projednat s odborovou organizac. (2) Jde-li o lena orgnu odborov organizace, kter psob u zamstnavatele, v dob jeho funknho obdob a v dob 1 roku po jeho skonen, je k vpovdi nebo k okamitmu zruen pracovnho pomru zamstnavatel povinen podat odborovou organizaci o pedchoz souhlas. Za pedchoz souhlas se povauje t, jestlie odborov organizace psemn neodmtla udlit zamstnavateli souhlas v dob do 15 dn ode dne, kdy byla o nj zamstnavatelem podna. (3) Zamstnavatel me pout souhlasu podle odstavce 2 jen ve lht 2 msc od jeho udlen. (4) Jestlie odborov organizace odmtla udlit souhlas podle odstavce 2, jsou vpov nebo okamit zruen pracovnho pomru z tohoto dvodu neplatn; pokud jsou vak ostatn podmnky vpovdi nebo okamitho zruen splnny a soud ve sporu podle 72 shled, e na zamstnavateli nelze spravedliv poadovat, aby zamstnance nadle zamstnval, jsou vpov nebo okamit zruen pracovnho pomru platn. (5) S jinmi ppady rozvzn pracovnho pomru je zamstnavatel povinen seznmit odborovou organizaci ve lhtch s n dohodnutch.

Dl 6
Hromadn propoutn 62 (1) Hromadnm propoutnm se rozum skonen pracovnch pomr v obdob 30 kalendnch dn na zklad vpovd danch zamstnavatelem z dvod uvedench v 52 psm. a) a c) nejmn a) 10 zamstnancm u zamstnavatele zamstnvajcho od 20 do 100 zamstnanc, b) 10 % zamstnanc u zamstnavatele zamstnvajcho od 101 do 300 zamstnanc, nebo c) 30 zamstnancm u zamstnavatele zamstnvajcho vce ne 300 zamstnanc. Skon-li za podmnek uvedench ve vt prvn pracovn pomr alespo 5 zamstnanc, zapotvaj se do celkovho potu zamstnanc uvedench v psmenech a) a c) i zamstnanci, s nimi zamstnavatel rozvzal pracovn pomr v tomto obdob z tch dvod dohodou. (2) Ped dnm vpovd jednotlivm zamstnancm je zamstnavatel povinen o svm zmru vas, nejpozdji 30 dn pedem, psemn informovat odborovou organizaci nebo radu zamstnanc; rovn je povinen informovat o a) dvodech hromadnho propoutn, b) potu a profesnm sloen zamstnanc, kte maj bt proputni, c) o potu a profesnm sloen vech zamstnanc, kte jsou u zamstnavatele zamstnni, d) dob, v n se m hromadn propoutn uskutenit, e) hlediscch navrench pro vbr zamstnanc, kte maj bt proputni, f) odstupnm, poppad dalch prvech proputnch zamstnanc.

(3) Pedmtem jednn s odborovou organizac nebo radou zamstnanc je dosaen shody zejmna o opatench smujcch k pedejit nebo omezen hromadnho propoutn, zmrnn jeho nepznivch dsledk pro zamstnance, pedevm monosti jejich zaazen ve vhodnm zamstnn na jinch pracovitch zamstnavatele. (4) Zamstnavatel je souasn povinen psemn informovat pslun ad prce o opatench uvedench v odstavcch 2 a 3, zejmna o dvodech tchto opaten, o celkovm potu zamstnanc, o potu a struktue zamstnanc, jich se tato opaten maj tkat, o obdob, v jeho prbhu dojde k hromadnmu propoutn, o navrench hlediscch pro vbr propoutnch zamstnanc a o zahjen jednn s odborovou organizac nebo s radou zamstnanc. Jedno vyhotoven psemn informace doru zamstnavatel odborov organizaci nebo rad zamstnanc. (5) Zamstnavatel je povinen prokazateln doruit pslunmu adu prce psemnou zprvu o svm rozhodnut o hromadnm propoutn a vsledcch jednn s odborovou organizac nebo s radou zamstnanc. Ve zprv je povinen dle uvst celkov poet zamstnanc a poet a profesn sloen zamstnanc, jich se hromadn propoutn tk. Jedno vyhotoven tto zprvy doru odborov organizaci nebo rad zamstnanc. Odborov organizace nebo rada zamstnanc maj prvo se k psemn zprv zamstnavatele samostatn vyjdit a toto vyjden doruit pslunmu adu prce. Zamstnavatel, na kterho byl prohlen konkurs, je povinen doruit adu prce psemnou zprvu pouze na jeho dost. (6) V ppad, e u zamstnavatele nen ustavena nebo nepsob odborov organizace ani rada zamstnanc, je zamstnavatel povinen plnit povinnosti uveden v odstavcch 2 a 5 vi kadmu zamstnanci, jeho se hromadn propoutn tk. (7) Zamstnavatel je povinen sdlit zamstnanci den doruen psemn zprvy zamstnavatele adu prce podle 63. 63 Pracovn pomr hromadn propoutnho zamstnance skon vpovd nejdve po uplynut doby 30 dn po sob jdoucch od doruen psemn zprvy zamstnavatele podle 62 odst. 5 pslunmu adu prce, ledae zamstnanec prohls, e na prodlouen pracovnho pomru netrv. To neplat, byl-li na zamstnavatele prohlen konkurs nebo povoleno vyrovnn. 64 Ustanoven 62 a 63 se vztahuj i na ppady, kdy o hromadnm propoutn rozhodl pslun orgn [ 52 psm. c)].

Dl 7
Dal ppady skonen pracovnho pomru 65 Skonen pracovnho pomru na dobu uritou (1) Pracovn pomr na dobu uritou me skonit tak ostatnmi zpsoby uvedenmi v 48 odst. 1, 3 a 4. Byla-li doba trvn tohoto pracovnho pomru omezena na dobu konn uritch prac, upozorn zamstnavatel zamstnance na skonen tchto prac vas, zpravidla alespo 3 dny pedem. (2) Pokrauje-li zamstnanec po uplynut sjednan doby ( 48 odst. 2) s vdomm zamstnavatele dle v konn prac, plat, e se jedn o pracovn pomr na dobu neuritou. 66 Zruen pracovnho pomru ve zkuebn dob (1) Zamstnavatel i zamstnanec mohou zruit pracovn pomr ve zkuebn dob z jakhokoliv dvodu nebo bez uveden dvodu. Zamstnavatel vak neme ve zkuebn dob zruit pracovn pomr v dob prvnch 14 kalendnch dn trvn doasn pracovn neschopnosti (karantny) zamstnance. (2) Psemn oznmen o zruen pracovnho pomru podle odstavce 1 m bt dorueno druhmu astnku zpravidla alespo 3 dny pede dnem, kdy m pracovn pomr skonit.

Dl 8
Odstupn 67 (1) Zamstnanci, u nho dochz k rozvzn pracovnho pomru vpovd danou zamstnavatelem z dvod uvedench v 52 psm. a) a c) nebo dohodou z tch dvod, pslu pi skonen pracovnho pomru odstupn ve vi nejmn trojnsobku prmrnho vdlku. Zamstnanci, u nho dochz k rozvzn pracovnho pomru vpovd danou zamstnavatelem z dvod uvedench v 52 psm. d) nebo dohodou z tch dvod, pslu pi skonen pracovnho pomru odstupn ve vi

nejmn dvanctinsobku prmrnho vdlku. (2) Pro ely odstupnho se prmrnm vdlkem rozum prmrn msn vdlek zjitn podle tohoto zkona. (3) Odstupn vyplc zamstnavatel po skonen pracovnho pomru v nejblim vplatnm termnu urenm u zamstnavatele pro vplatu mzdy nebo platu, pokud se se zamstnancem nedohodne na vplat odstupnho v den skonen pracovnho pomru nebo na pozdjm termnu vplaty. 68 (1) Bude-li zamstnanec po skonen pracovnho pomru konat prci v pracovnprvnm vztahu uvedenm v 3 vt druh u dosavadnho zamstnavatele ped uplynutm doby uren podle potu nsobk prmrnch vdlk, z nich byla odvozena ve odstupnho, je povinen tomuto zamstnavateli vrtit odstupn nebo jeho pomrnou st. (2) Pomrn st odstupnho se stanov podle potu kalendnch dn od novho nstupu do zamstnn do uplynut doby podle odstavce 1.

Dl 9
Neplatn rozvzn pracovnho pomru 69 (1) Dal-li zamstnavatel zamstnanci neplatnou vpov nebo zruil-li s nm zamstnavatel neplatn pracovn pomr okamit nebo ve zkuebn dob, a oznmil-li zamstnanec zamstnavateli bez zbytenho odkladu psemn, e trv na tom, aby ho dle zamstnval, jeho pracovn pomr trv i nadle a zamstnavatel je povinen poskytnout mu nhradu mzdy nebo platu. Nhrada podle vty prvn pslu zamstnanci ve vi prmrnho vdlku ode dne, kdy oznmil zamstnavateli, e trv na dalm zamstnvn, a do doby, kdy mu zamstnavatel umon pokraovat v prci nebo kdy dojde k platnmu skonen pracovnho pomru. (2) Rozvzal-li zamstnavatel pracovn pomr neplatn, avak zamstnanec neoznm, e trv na tom, aby ho zamstnavatel dle zamstnval, plat, pokud se se zamstnavatelem nedohodne psemn jinak, e jeho pracovn pomr skonil dohodou, a) byla-li dna neplatn vpov, uplynutm vpovdn doby, b) byl-li pracovn pomr neplatn zruen okamit nebo ve zkuebn dob, dnem, kdy ml pracovn pomr tmto zruenm skonit; v tchto ppadech m zamstnanec prvo na nhradu mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku za dobu vpovdn doby. 70 (1) Dal-li zamstnanec zamstnavateli neplatnou vpov nebo zruil-li neplatn zamstnanec pracovn pomr okamit nebo ve zkuebn dob a zamstnavatel oznmil zamstnanci bez zbytenho odkladu psemn, e trv na tom, aby dle konal svou prci, pracovn pomr trv i nadle. Nevyhov-li zamstnanec vzv zamstnavatele, m zamstnavatel prvo na nm poadovat nhradu kody, kter mu tm vznikla, ode dne, kdy mu oznmil, e trv na dalm konn prce. (2) Rozvzal-li zamstnanec pracovn pomr neplatn, avak zamstnavatel netrv na tom, aby zamstnanec u nho dle pracoval, plat, pokud se se zamstnancem nedohodne jinak, e jeho pracovn pomr skonil dohodou, a) byla-li dna neplatn vpov, uplynutm vpovdn doby, b) byl-li pracovn pomr neplatn zruen okamit nebo ve zkuebn dob, dnem, kdy ml pracovn pomr tmto zruenm skonit . (3) V ppadech uvedench v odstavci 2 neme zamstnavatel vi zamstnanci uplatovat nhradu kody. 71 Pi neplatn dohod o rozvzn pracovnho pomru se postupuje pi posuzovn prva zamstnance na nhradu ul mzdy nebo platu obdobn jako pi neplatn vpovdi dan zamstnanci zamstnavatelem ( 69). Zamstnavatel prvo na nhradu kody pro neplatnost dohody uplatovat neme. 72 Neplatnost rozvzn pracovnho pomru vpovd, okamitm zruenm, zruenm ve zkuebn dob nebo dohodou me jak zamstnavatel, tak i zamstnanec uplatnit u soudu nejpozdji ve lht 2 msc ode dne, kdy ml pracovn pomr skonit tmto rozvznm.

Dl 10

Odvoln z pracovnho msta vedoucho zamstnance nebo vzdn se tohoto msta 73 (1) V ppadech uvedench v 33 odst. 3 me ten, kdo je k tomu pslun podle zvltnho prvnho pedpisu, poppad vedouc organizan sloky sttu 7) , vedoucho zamstnance z pracovnho msta odvolat; vedouc zamstnanec se me tohoto msta rovn vzdt. (2) Jestlie je zamstnavatelem jin prvnick nebo fyzick osoba ne uveden v 33 odst. 3, me bt s vedoucm zamstnancem dohodnuta monost odvoln z pracovnho msta, je-li zrove dohodnuto, e se vedouc zamstnanec me tohoto msta vzdt. (3) Vedoucmi msty podle odstavce 2 jsou msta a) v pm dc psobnosti1. statutrnho orgnu, je-li zamstnavatelem prvnick osoba, 2. zamstnavatele, je-li zamstnavatelem fyzick osoba, b) v pm dc psobnosti vedoucho zamstnance pmo podzenho1. statutrnmu orgnu, je-li zamstnavatelem prvnick osoba, 2. zamstnavateli, je-li zamstnavatelem fyzick osoba, za podmnky, e tomuto vedoucmu zamstnanci je podzen dal vedouc zamstnanec. (4) Odvoln vedoucho zamstnance podle odstavce 2 me provdt u zamstnavatele, kter je prvnickou osobou, vlun statutrn orgn a u zamstnavatele, kter je fyzickou osobou, vlun zamstnavatel. (5) Odvoln nebo vzdn se pracovnho msta vedoucho zamstnance mus bt psemn a dorueno druhmu astnku, jinak je neplatn. Vkon prce na pracovnm mst vedoucho zamstnance kon dnem nsledujcm po doruen odvoln nebo vzdn se tohoto msta, nebyl-li v odvoln nebo vzdn se msta uveden den pozdj. (6) Odvolnm nebo vzdnm se pracovnho msta vedoucho zamstnance pracovn pomr nekon; to neplat, jestlie byl pracovn pomr zaloen jmenovnm na dobu uritou. Zamstnavatel je povinen podat zamstnanci nvrh na zmnu jeho dalho pracovnho zaazen u zamstnavatele na jinou prci odpovdajc jeho zdravotnmu stavu a kvalifikaci. Jestlie zamstnavatel nem pro zamstnance takovou prci, nebo ji zamstnanec odmtne, jde o pekku v prci na stran zamstnavatele a souasn je dn vpovdn dvod podle 52 psm. c); odstupn poskytovan zamstnanci pi organizanch zmnch nle jen v ppad rozvzn pracovnho pomru po odvoln z msta vedoucho zamstnance v souvislosti s jeho zruenm v dsledku organizan zmny.

ST TET DOHODY O PRACCH KONANCH MIMO PRACOVN POMR

74 Obecn ustanoven (1) Zamstnavatel m zajiovat plnn svch kol pedevm zamstnanci v pracovnm pomru. (2) V dohodch o pracch konanch mimo pracovn pomr nen zamstnavatel povinen rozvrhnout zamstnanci pracovn dobu. 75 Dohoda o proveden prce Rozsah prce, na kter se dohoda o proveden prce uzavr, nesm bt vt ne 150 hodin v kalendnm roce. Do rozsahu prce se zapotv tak doba prce konan zamstnancem pro zamstnavatele v tme kalendnm roce na zklad jin dohody o proveden prce. 76 Dohoda o pracovn innosti (1) Dohodu o pracovn innosti me zamstnavatel s fyzickou osobou uzavt, i kdy rozsah prce nebude pesahovat v tme kalendnm roce 150 hodin. (2) Na zklad dohody o pracovn innosti nen mon vykonvat prci v rozsahu pekraujcm v prmru polovinu stanoven tdenn pracovn doby. (3) Dodrovn sjednanho a nejve ppustnho rozsahu poloviny stanoven tdenn pracovn doby se posuzuje za

celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovn innosti uzavena, nejdle vak za obdob 52 tdn. (4) Dohodu o pracovn innosti je zamstnavatel povinen uzavt psemn, jinak je neplatn; jedno vyhotoven tto dohody vyd zamstnanci. (5) V dohod o pracovn innosti mus bt uvedeny sjednan prce, sjednan rozsah pracovn doby a doba, na kterou se dohoda uzavr. (6) Nen-li sjednn zpsob zruen dohody o pracovn innosti, je mon ji zruit dohodou astnk ke sjednanmu dni; jednostrann me bt zruena z jakhokoliv dvodu nebo bez uveden dvodu s 15denn vpovdn dobou, kter zan dnem, v nm byla vpov doruena druhmu astnku. Okamit zruen dohody o pracovn innosti me bt vak sjednno jen pro ppady, kdy je mon okamit zruit pracovn pomr. 77 Spolen ustanoven (1) Nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak, vztahuje se na prci konanou na zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr prava pro vkon prce v pracovnm pomru; to vak neplat, pokud jde o a) odstupn podle 67 a 68, b) pracovn dobu a dobu odpoinku, c) pekky v prci na stran zamstnance, d) skonen pracovnho pomru a e) odmnu z dohody o prci konan mimo pracovn pomr (dle jen "odmna z dohody"). (2) Pouze v dohod o pracovn innosti je mon sjednat, poppad vnitnm pedpisem stanovit prvo zamstnance na jin dleit osobn pekky v prci a na dovolenou, a to za podmnek uvedench v 199, 206 a v sti devt. U dohody o pracovn innosti mus vak bt vdy dodrena prava podle 191 a 198 a 206.

ST TVRT PRACOVN DOBA A DOBA ODPOINKU

HLAVA I OBECN USTANOVEN O PRACOVN DOB A DLKA PRACOVN DOBY
78 (1) Pro ely pravy pracovn doby a doby odpoinku je a) pracovn dobou doba, v n je zamstnanec povinen vykonvat pro zamstnavatele prci, a doba, v n je zamstnanec na pracoviti pipraven k vkonu prce podle pokyn zamstnavatele, b) dobou odpoinku doba, kter nen pracovn dobou, c) smnou st tdenn pracovn doby bez prce pesas, kterou je zamstnanec povinen na zklad pedem stanovenho rozvrhu pracovnch smn odpracovat, d) dvousmnnm pracovnm reimem reim prce, v nm se zamstnanci vzjemn pravideln stdaj ve 2 smnch v rmci 24 hodin po sob jdoucch, e) tsmnnm pracovnm reimem reim prce, v nm se zamstnanci vzjemn pravideln stdaj ve 3 smnch v rmci 24 hodin po sob jdoucch, f) nepetritm pracovnm reimem reim prce, v nm se zamstnanci vzjemn pravideln stdaj ve smnch v nepetritm provozu zamstnavatele v rmci 24 hodin po sob jdoucch, g) nepetritm provozem provoz, kter vyaduje vkon prce 24 hodin denn po 7 dn v tdnu, h) pracovn pohotovost doba, v n je zamstnanec pipraven k ppadnmu vkonu prce podle pracovn smlouvy, kter mus bt v ppad nalhav poteby vykonna nad rmec jeho rozvrhu pracovnch smn. Pracovn pohotovost me bt jen na jinm mst dohodnutm se zamstnancem, odlinm od pracovi zamstnavatele,

i) prac pesas prce konan zamstnancem na pkaz zamstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou tdenn pracovn dobu vyplvajc z pedem stanovenho rozvren pracovn doby a konan mimo rmec rozvrhu pracovnch smn. U zamstnanc s krat pracovn dobou je prac pesas prce pesahujc stanovenou tdenn pracovn dobu; tmto zamstnancm nen mon prci pesas nadit. Prac pesas nen, napracovv-li zamstnanec prac konanou nad stanovenou tdenn pracovn dobu pracovn volno, kter mu zamstnavatel poskytl na jeho dost, j) tdnem kad obdob na sebe navazujcch 7 dn, k) non prac prce konan v non dob; non doba je doba mezi 22. a 6. hodinou, l) zamstnancem pracujcm v noci zamstnanec, kter bhem non doby pravideln odpracuje nejmn 3 hodiny ze sv pracovn doby v rmci 24 hodin po sob jdoucch. (2) Ustanoven odstavce 1 psm. d) a f) plat i v ppad, kdy pi pravidelnm stdn zamstnanc ve smnch dojde k soubnmu vkonu prce zamstnanc navazujcch smn, avak jen po dobu nejve 1 hodiny. 79 Stanoven tdenn pracovn doba (1) Dlka stanoven tdenn pracovn doby nesm pekroit 40 hodin tdn. (2) Dlka stanoven tdenn pracovn doby nesm pekroit u zamstnanc a) pracujcch v podzem pi tb uhl, rud a nerudnch surovin, v dln vstavb a na bskch pracovitch geologickho przkumu 37,5 hodiny tdn, b) s tsmnnm a nepetritm pracovnm reimem 37,5 hodiny tdn, c) s dvousmnnm pracovnm reimem 38,75 hodiny tdn, d) mladch 18 let 30 hodin tdn s tm, e dlka smny v jednotlivch dnech nesm peshnout 6 hodin. Dlka stanoven tdenn pracovn doby ve vce pracovnprvnch vztazch podle 3 vty druh zamstnance mladho ne 18 let nesm ve svm souhrnu peshnout 30 hodin tdn. (3) Zkrcen stanoven tdenn pracovn doby bez snen mzdy pod rozsah stanoven v odstavcch 1 a 2 me obsahovat jen kolektivn smlouva nebo vnitn pedpis. Zkrcen stanoven tdenn pracovn doby podle vty prvn nesm vak provst zamstnavatel uveden v 109 odst. 3. 80 Krat pracovn doba Byla-li sjednna krat pracovn doba, pslu zamstnanci mzda nebo plat, kter odpovdaj tto krat pracovn dob.

HLAVA II ROZVREN PRACOVN DOBY Dl 1

Zkladn ustanoven 81 (1) Pracovn dobu rozvrhuje zamstnavatel a ur zatek a konec smn. (2) Pracovn doba se rozvrhuje zpravidla do ptidennho pracovnho tdne. Pi rozvren pracovn doby je zamstnavatel povinen pihldnout k tomu, aby toto rozvren nebylo v rozporu s hledisky bezpen a zdrav neohroujc prce. (3) Zamstnanec je povinen bt na zatku smny na svm pracoviti a odchzet z nho a po skonen smny.

Dl 2
Rovnomrn a nerovnomrn rozvren pracovn doby 82

Pi rovnomrnm rozvren pracovn doby na jednotliv tdny nesm dlka smny peshnout 9 hodin; je-li mezi zamstnancem a zamstnavatelem dohodnuta jin prava pracovn doby, nesm dlka smny peshnout 12 hodin. 83 (1) Prmrn tdenn pracovn doba bez prce pesas nesm pi nerovnomrnm rozvren pracovn doby na jednotliv tdny v rozvrhu smn peshnout stanovenou tdenn pracovn dobu za obdob, kter me init nejve 26 tdn po sob jdoucch. Jen kolektivn smlouva me vymezit toto obdob nejve na 52 tdn po sob jdoucch. (2) Pi nerovnomrnm rozvren pracovn doby nesm dlka smny peshnout 12 hodin. 84 Zamstnavatel je povinen vypracovat psemn rozvrh tdenn pracovn doby a seznmit s nm zamstnance nejpozdji 2 tdny a v ppad konta pracovn doby 1 tden ped zatkem obdob, na n je pracovn doba nerovnomrn rozvrena, pokud se nedohodne se zamstnancem na jin dob seznmen.

Dl 3
Prun rozvren pracovn doby 85 (1) Prun rozvren pracovn doby se uplatuje pi rovnomrnm i nerovnomrnm rozvren. (2) Jestlie je uplatnno prun rozvren pracovn doby pi rovnomrnm rozvren, mus bt tdenn pracovn doba naplnna v kadm tdnu. (3) Jestlie je uplatnno prun rozvren pracovn doby pi nerovnomrnm rozvren, mus bt prmrn tdenn pracovn doba naplnna nejdle ve tytdennm vyrovnvacm obdob. (4) Pi prunm rozvren pracovn doby si zamstnanec vol sm zatek, poppad i konec pracovn doby v jednotlivch dnech v rmci asovch sek stanovench zamstnavatelem (dle jen "voliteln pracovn doba"). Mezi dva seky voliteln pracovn doby je vloen asov sek, v nm je zamstnanec povinen bt na pracoviti (dle jen "zkladn pracovn doba"). (5) Zatek a konec zkladn pracovn doby ur zamstnavatel. Volitelnou pracovn dobu ur zamstnavatel na zatek a konec zkladn pracovn doby tak, e celkov dlka smny nepeshne 12 hodin. (6) Prun rozvren pracovn doby se neuplatn zejmna pi pracovn cest zamstnanc, pi nutnosti zabezpeen nalhavho pracovnho kolu ve smn, jej zatek a konec je pevn stanoven, nebo brn-li jejmu uplatnn provozn dvody, a v dob dleitch osobnch pekek v prci, po kterou zamstnanci pslu nhrada mzdy nebo platu podle 192 nebo penit dvky podle pedpis o nemocenskm pojitn; v takovch ppadech plat pro zamstnance pedem stanoven rozvren tdenn pracovn doby do smn, kter je zamstnavatel pro tento el povinen urit.

Dl 4
Konto pracovn doby 86 (1) Konto pracovn doby je jin zpsob nerovnomrnho rozvren pracovn doby, kter me obsahovat jen kolektivn smlouva, poppad vnitn pedpis. K uplatnn konta pracovn doby a dlce obdob podle odstavce 3 mus mt zamstnavatel pedchoz souhlas jednotlivch zamstnanc, jich se bude toto rozvren pracovn doby tkat. (2) Konto pracovn doby nesm bt uplatnno u zamstnavatel uvedench v 109 odst. 3. (3) Jestlie je uplatnno konto pracovn doby, neme vyrovnvac obdob peshnout 26 tdn po sob jdoucch. Jen kolektivn smlouva vak me vymezit toto obdob nejve na 52 tdn po sob jdoucch. 87 (1) Pi uplatnn konta pracovn doby je zamstnavatel povinen vst et pracovn doby zamstnance a et mzdy zamstnance. (2) Na tu pracovn doby zamstnance se vykazuje a) stanoven tdenn pracovn doba, poppad krat pracovn doba, b) rozvrh pracovn doby na jednotliv pracovn dny vetn zatku a konce smny a

c) odpracovan pracovn doba v jednotlivch pracovnch dnech a za tden. (3) Zamstnavatel je povinen vykazovat kad tden rozdl mezi stanovenou tdenn pracovn dobou a odpracovanou pracovn dobou. (4) Jestlie se pi uplatnn konta pracovn doby pouije krat obdob, ne je uvedeno v 86 odst. 3, posuzuje se rozdl mezi stanovenou tdenn pracovn dobou, poppad krat pracovn dobou a odpracovanou pracovn dobou po ukonen tohoto kratho obdob.

HLAVA III PESTVKA V PRCI A BEZPENOSTN PESTVKA

88 (1) Zamstnavatel je povinen poskytnout zamstnanci nejdle po 6 hodinch nepetrit prce pestvku v prci na jdlo a oddech v trvn nejmn 30 minut; mladistvmu zamstnanci mus bt tato pestvka poskytnuta nejdle po 4,5 hodinch nepetrit prce. Jde-li o prce, kter nemohou bt perueny, mus bt zamstnanci i bez peruen provozu nebo prce zajitna pimen doba na oddech a jdlo; tato doba se zapotv do pracovn doby. Mladistvmu zamstnanci mus vdy bt poskytnuta pestvka na jdlo a oddech podle vty prvn. (2) Pestvka v prci na jdlo a oddech me bt rozdlena do nkolika st v trvn nejmn 15 minut. (3) Pestvky v prci na jdlo a oddech se neposkytuj na zatku a konci pracovn doby. (4) Poskytnut pestvky v prci na jdlo a oddech se nezapotvaj do pracovn doby. 89 (1) M-li zamstnanec pi vkonu prce prvo na bezpenostn pestvku podle zvltnch prvnch pedpis, zapotv se tato pestvka do pracovn doby. (2) Pipadne-li bezpenostn pestvka na dobu pestvky v prci na jdlo a oddech, zapot se pestvka v prci na jdlo a oddech do pracovn doby.

HLAVA IV DOBA ODPOINKU Dl 1

Nepetrit odpoinek mezi dvma smnami 90 (1) Zamstnavatel je povinen rozvrhnout pracovn dobu tak, aby zamstnanec ml mezi koncem jedn smny a zatkem nsledujc smny nepetrit odpoinek po dobu alespo 12 hodin bhem 24 hodin po sob jdoucch. (2) Odpoinek podle odstavce 1 me bt zkrcen a na 8 hodin bhem 24 hodin po sob jdoucch zamstnanci starmu 18 let za podmnky, e nsledujc odpoinek mu bude prodlouen o dobu zkrcen tohoto odpoinku a) v nepetritch provozech, pi nerovnomrn rozvren pracovn dob a pi prci pesas, b) v zemdlstv, c) pi poskytovn slueb obyvatelstvu, zejmna1. ve veejnm stravovn, 2. v kulturnch zazench, 3. v telekomunikacch a potovnch slubch, 4. ve zdravotnickch zazench, 5. v zazench sociln pe, d) u nalhavch opravnch prac, jde-li o odvrcen nebezpe pro ivot nebo zdrav zamstnanc, e) pi ivelnch udlostech a v jinch obdobnch mimodnch ppadech.

Dl 2
Dny pracovnho klidu

 91 (1) Dny pracovnho klidu jsou dny, na kter pipad nepetrit odpoinek zamstnance v tdnu, a svtky 23) . (2) Prci ve dnech pracovnho klidu me zamstnavatel nadit jen vjimen. (3) V den nepetritho odpoinku v tdnu me zamstnavatel nadit zamstnanci jen vkon tchto nutnch prac, kter nemohou bt provedeny v pracovnch dnech: a) nalhav opravn prce, b) nakldac a vykldac prce, c) inventurn a zvrkov prce, d) prce konan v nepetritm provozu za zamstnance, kter se nedostavil na smnu, e) pi ivelnch udlostech a v jinch obdobnch mimodnch ppadech, f) prce nutn se zetelem na uspokojovn ivotnch, zdravotnch, vzdlvacch, kulturnch, tlovchovnch a sportovnch poteb obyvatelstva, g) prce v doprav, h) krmen a oetovn zvat. (4) Ve svtek me zamstnavatel nadit zamstnanci jen vkon prac, kter je mon zamstnanci nadit ve dnech nepetritho odpoinku v tdnu, prce v nepetritm provozu a prce potebn pi steen objekt zamstnavatele. (5) U zamstnavatele, u kterho zamstnanec kon prci v nonch smnch, zan den pracovnho klidu hodinou odpovdajc nstupu smny, kter v tdnu nastupuje podle rozvrhu smn jako prvn. Ustanoven vty prvn je mon pout t pro ely prva na mzdu nebo plat, odmnu z dohod a pro zjiovn prmrnho vdlku.

Dl 3
Nepetrit odpoinek v tdnu 92 (1) Zamstnavatel je povinen rozvrhnout pracovn dobu tak, aby zamstnanec ml nepetrit odpoinek v tdnu bhem kadho obdob 7 po sob jdoucch kalendnch dn v trvn alespo 35 hodin. Nepetrit odpoinek v tdnu nesm init u mladistvho zamstnance mn ne 48 hodin. (2) Jestlie to umouje provoz zamstnavatele, stanov se nepetrit odpoinek v tdnu vem zamstnancm na stejn den a tak, aby do nho spadala nedle. (3) V ppadech uvedench v 90 odst. 2 a u technologickch proces, kter nemohou bt perueny, me zamstnavatel rozvrhnout pracovn dobu zamstnanc starch 18 let pouze tak, e doba nepetritho odpoinku v tdnu bude init nejmn 24 hodin, s tm, e zamstnancm bude poskytnut nepetrit odpoinek v tdnu tak, aby za obdob 2 tdn inila dlka tohoto odpoinku celkem alespo 70 hodin. (4) Jestlie to je dohodnuto, me bt v zemdlstv poskytnut nepetrit odpoinek tak, e za obdob 3 tdn bude tento odpoinek init celkem alespo 105 hodin.

HLAVA V PRCE PESAS

93 (1) Prci pesas je mon konat jen vjimen. (2) Prci pesas me zamstnavatel zamstnanci nadit jen z vnch provoznch dvod, a to i na dobu nepetritho odpoinku mezi dvma smnami, poppad za podmnek uvedench v 91 odst. 2 a 4 i na dny pracovnho klidu. Nazen prce pesas nesm u zamstnance init vce ne 8 hodin v jednotlivch tdnech a 150 hodin v kalendnm roce. (3) Zamstnavatel me poadovat prci pesas nad rozsah uveden v odstavci 2 pouze na zklad dohody se zamstnancem.

(4) Celkov rozsah prce pesas nesm init v prmru vce ne 8 hodin tdn v obdob, kter me init nejve 26 tdn po sob jdoucch. Jen kolektivn smlouva me vymezit toto obdob nejve na 52 tdn po sob jdoucch. (5) Do potu hodin nejve ppustn prce pesas ve vyrovnvacm obdob podle odstavce 4 se nezahrnuje prce pesas, za kterou bylo zamstnanci poskytnuto nhradn volno.

HLAVA VI NON PRCE

94 (1) Dlka smny zamstnance pracujcho v noci nesm pekroit 8 hodin v rmci 24 hodin po sob jdoucch; nen-li to z provoznch dvod mon, je zamstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou tdenn pracovn dobu tak, aby prmrn dlka smny nepekroila 8 hodin v obdob nejdle 26 tdn po sob jdoucch, piem pi vpotu prmrn dlky smny zamstnance pracujcho v noci se vychz z ptidennho pracovnho tdne. (2) Zamstnavatel je povinen zajistit, aby zamstnanec pracujc v noci byl vyeten lkaem pracovnlkask pe a) ped zaazenm na non prci, b) pravideln podle poteby, nejmn vak jednou ron, c) kdykoliv bhem zaazen na non prci, pokud o to zamstnanec pod. hrada poskytnut zdravotn pe nesm bt na zamstnanci poadovna. (3) Zamstnavatel je povinen zajiovat pro zamstnance pracujc v noci pimen sociln zajitn, zejmna monost oberstven. (4) Pracovit, na kterm se pracuje v noci, je zamstnavatel povinen vybavit prostedky pro poskytnut prvn pomoci, vetn zajitn prostedk umoujcch pivolat rychlou lkaskou pomoc.

HLAVA VII PRACOVN POHOTOVOST

95 (1) Pracovn pohotovost me zamstnavatel na zamstnanci poadovat, jen jestlie se o tom se zamstnancem dohodne. Za dobu pracovn pohotovosti pslu zamstnanci odmna podle 140. (2) Za vkon prce v dob pracovn pohotovosti pslu zamstnanci mzda nebo plat; odmna podle 140 za tuto dobu nepslu. Vkon prce v dob pracovn pohotovosti nad stanovenou tdenn pracovn dobu je prac pesas ( 93). (3) Pracovn pohotovost, pi kter k vkonu prce nedojde, se do pracovn doby nezapotv.

HLAVA VIII SPOLEN USTANOVEN O PRACOVN DOB A DOB ODPOINKU

96 (1) Zamstnavatel je povinen vst u jednotlivch zamstnanc evidenci a) odpracovan1. pracovn doby [ 78 odst. 1 psm. a)], 2. prce pesas [ 78 odst. 1 psm. i) a 93], 3. non prce ( 94), 4. doby v dob pracovn pohotovosti ( 95 odst. 2), b) pracovn pohotovosti, kterou zamstnanec drel [ 78 odst. 1 psm. h) a 95]. (2) Na dost zamstnance je zamstnavatel povinen umonit zamstnanci nahldnout do jeho tu pracovn doby nebo evidence pracovn doby a do jeho tu mzdy a poizovat si z nich vpisy, poppad stejnopisy na nklady zamstnavatele. 97 (1) Pekky v prci na stran zamstnance pi prunm rozvren pracovn doby se posuzuj jako vkon prce jen v

rozsahu, ve kterm zashly do zkladn pracovn doby. Vta prvn neplat v ppad doasn pracovn neschopnosti, kdy se zamstnanci poskytuje nhrada mzdy nebo platu ( 192). Postupuje-li se podle vty druh, plat obdobn 85 odst. 6 a zamstnanci pslu nhrada mzdy nebo platu za prmrnou dlku smny. (2) Pi pekkch v prci na stran zamstnance pi prunm rozvren pracovn doby, vymezench pesnou dlkou nezbytn nutn doby, po kterou pslu zamstnanci pracovn volno, nebo jde-li o innost zstupc zamstnanc, se posuzuje jako vkon prce cel tato doba. (3) Pekky v prci na stran zamstnavatele pi prunm rozvren pracovn doby se posuzuj jako vkon prce, jestlie zashly do smny zamstnance, a to za kad jednotliv den v rozsahu prmrn dlky smny. (4) Za dobu 1 dne se povauje pro ely odstavc 1 a 3 doba odpovdajc prmrn dlce smny vyplvajc ze stanoven tdenn pracovn doby nebo z krat pracovn doby. (5) Pi uplatnn konta pracovn doby se pekky v prci na stran zamstnance poskytuj v rozsahu nezbytn nutn doby, poppad v rozsahu dlky smny rozvren zamstnavatelem na pslun den. 98 (1) Prce pesas pi uplatnn prunho rozvren pracovn doby se zjiuje vdy jako prce nad stanovenou tdenn pracovn dobu a nad zkladn pracovn dobu. (2) Prac pesas pi uplatnn konta pracovn doby je prce konan nad stanovenou tdenn pracovn dobu, kter je nsobkem stanoven tdenn pracovn doby a potu tdn vyrovnvacho obdob podle 86 odst. 5 nebo podle 87 odst. 4. 99 Opaten tkajc se hromadn pravy pracovn doby, prce pesas, monost naizovat prci ve dnech pracovnho klidu a non prci se zetelem na bezpenost a ochranu zdrav pi prci je zamstnavatel povinen pedem projednat s odborovou organizac.

HLAVA IX ZMOCOVAC USTANOVEN

100 (1) Vlda stanov nazenm odchylky pravy pracovn doby a doby odpoinku zamstnanc v doprav, jimi jsou a) lenov osdky nkladnho automobilu nebo autobusu 24) , b) zamstnanci drby pozemnch komunikac 25) , c) zamstnanci drn dopravy na drze celosttn, regionln a vlece26), d) zamstnanci mstsk hromadn dopravy 27) , e) zamstnanci zajiujc provozovn letit 28) , f) lenov posdky plavidla 29) , g) zamstnanci obsluhujc plavidlo v pstavu 29) , pitom ble vymez okruh zamstnanc uvedench v psmenech a) a g) a uprav postup a dal povinnosti zamstnavatele pi prav pracovn doby a doby odpoinku. prava podle zvltnho prvnho pedpisu 30) tm nen dotena. (2) Vlda me stanovit nazenm odchylky pravy pracovn doby a doby odpoinku len jednotky hasiskho zchrannho sboru podniku 31) , kter je sloen se zamstnanc zamstnavatele, kte vykonvaj innost v tto jednotce jako sv zamstnn, jejich pracovn povinnosti zahrnuj pm plnn kol tto jednotky; to vak neplat, pokud jde o dlku stanoven tdenn pracovn doby. Dlka smny v ppad odchylek podle vty prvn pi nerovnomrnm rozvren pracovn doby nesm peshnout 16 hodin.

ST PT BEZPENOST A OCHRANA ZDRAV PI PRCI

HLAVA I PEDCHZEN OHROEN IVOTA A ZDRAV PI PRCI

 101 (1) Zamstnavatel je povinen zajistit bezpenost a ochranu zdrav zamstnanc pi prci s ohledem na rizika monho ohroen jejich ivota a zdrav, kter se tkaj vkonu prce (dle jen "rizika"). (2) Pe o bezpenost a ochranu zdrav pi prci uloen zamstnavateli podle odstavce 1 nebo zvltnmi prvnmi pedpisy je nedlnou a rovnocennou soust pracovnch povinnost vedoucch zamstnanc na vech stupnch zen v rozsahu pracovnch mst, kter zastvaj. (3) Pln-li na jednom pracoviti koly zamstnanci dvou a vce zamstnavatel, jsou zamstnavatel povinni vzjemn se psemn informovat o rizicch a pijatch opatench k ochran ped jejich psobenm, kter se tkaj vkonu prce a pracovit, a spolupracovat pi zajiovn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci pro vechny zamstnance na pracoviti. Na zklad psemn dohody zastnnch zamstnavatel touto dohodou poven zamstnavatel koordinuje provdn opaten k ochran bezpenosti a zdrav zamstnanc a postupy k jejich zajitn. (4) Kad ze zamstnavatel uvedench v odstavci 3 je povinen a) zajistit, aby jeho innosti a prce jeho zamstnanc byly organizovny, koordinovny a provdny tak, aby souasn byli chrnni tak zamstnanci dalho zamstnavatele, b) dostaten a bez zbytenho odkladu informovat odborovou organizaci nebo zstupce zamstnanc pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, a nepsob-li u nj, pmo sv zamstnance o rizicch a pijatch opatench, kter zskal od jinch zamstnavatel. (5) Povinnost zamstnavatele zajiovat bezpenost a ochranu zdrav pi prci se vztahuje na vechny fyzick osoby, kter se s jeho vdomm zdruj na jeho pracovitch. (6) Nklady spojen se zajiovnm bezpenosti a ochrany zdrav pi prci hrad zamstnavatel; tyto nklady nesmj bt peneny pmo ani nepmo na zamstnance. 102 (1) Zamstnavatel je povinen vytvet bezpen a zdrav neohroujc pracovn prosted a pracovn podmnky vhodnou organizac bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a pijmnm opaten k pedchzen rizikm. (2) Prevenc rizik se rozum vechna opaten vyplvajc z prvnch a ostatnch pedpis k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a z opaten zamstnavatele, kter maj za cl pedchzet rizikm, odstraovat je nebo minimalizovat psoben neodstranitelnch rizik. (3) Zamstnavatel je povinen soustavn vyhledvat nebezpen initele a procesy pracovnho prosted a pracovnch podmnek, zjiovat jejich piny a zdroje. Na zklad tohoto zjitn vyhledvat a hodnotit rizika a pijmat opaten k jejich odstrann a provdt takov opaten, aby v dsledku pznivjch pracovnch podmnek a rovn rozhodujcch faktor prce dosud zaazen podle zvltnho prvnho pedpisu jako rizikov mohly bt zaazeny do kategorie ni. K tomu je povinen pravideln kontrolovat rove bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, zejmna stav vrobnch a pracovnch prostedk a vybaven pracovi a rove rizikovch faktor pracovnch podmnek, a dodrovat metody a zpsob zjitn a hodnocen rizikovch faktor podle provdcho prvnho pedpisu. (4) Nen-li mon rizika odstranit, je zamstnavatel povinen je vyhodnotit a pijmout opaten k omezen jejich psoben tak, aby ohroen bezpenosti a zdrav zamstnanc bylo minimalizovno. Pijat opaten jsou nedlnou a rovnocennou soust vech innost zamstnavatele na vech stupnch zen. O vyhledvn a vyhodnocovn rizik a o pijatch opatench podle vty prvn vede zamstnavatel dokumentaci. (5) Pi pijmn a provdn technickch, organizanch a jinch opaten k prevenci rizik vychz zamstnavatel ze veobecnch preventivnch zsad, ktermi se rozum a) omezovn vzniku rizik, b) odstraovn rizik u zdroje jejich pvodu, c) pizpsobovn pracovnch podmnek potebm zamstnanc s clem omezen psoben negativnch vliv prce na jejich zdrav, d) nahrazovn fyzicky namhavch prac novmi technologickmi a pracovnmi postupy, e) nahrazovn nebezpench technologi, vrobnch a pracovnch prostedk, surovin a materil mn nebezpenmi nebo mn rizikovmi, v souladu s vvojem nejnovjch poznatk vdy a techniky, f) omezovn potu zamstnanc vystavench psoben rizikovch faktor pracovnch podmnek pekraujcch nejvy hygienick limity a dalch rizik na nejni poet nutn pro zajitn provozu,

g) plnovn pi provdn prevence rizik s vyuitm techniky, organizace prce, pracovnch podmnek, socilnch vztah a vlivu pracovnho prosted, h) pednostn uplatovn prostedk kolektivn ochrany ped riziky oproti prostedkm individuln ochrany, i) provdn opaten smujcch k omezovn niku kodlivin ze stroj a zazen, j) udlen vhodnch pokyn k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci. (6) Zamstnavatel pijm opaten pro ppad zdolvn mimodnch udlost, jako jsou havrie, pory a povodn, jin vn nebezpe a evakuace zamstnanc vetn pokyn k zastaven prce a k okamitmu oputn pracovit a odchodu do bezpe; pi poskytovn prvn pomoci spolupracuje se zazenm poskytujcm pracovnlkaskou pi. Zamstnavatel je povinen zajistit a urit podle druhu innosti a velikosti pracovit potebn poet zamstnanc, kte organizuj poskytnut prvn pomoci, zajiuj pivoln zejmna zdravotnick zchrann sluby, Hasiskho zchrannho sboru esk republiky a Policie esk republiky a organizuj evakuaci zamstnanc. Zamstnavatel zajist ve spoluprci se zazenm poskytujcm pracovnlkaskou pi jejich vykolen a vybaven v rozsahu odpovdajcm rizikm vyskytujcm se na pracoviti. (7) Zamstnavatel je povinen pizpsobovat opaten mncm se skutenostem, kontrolovat jejich innost a dodrovn a zajiovat zlepovn stavu pracovnho prosted a pracovnch podmnek.

HLAVA II POVINNOSTI ZAMSTNAVATELE, PRVA A POVINNOSTI ZAMSTNANCE

103 (1) Zamstnavatel je povinen a) nepipustit, aby zamstnanec vykonval zakzan prce a prce, jejich nronost by neodpovdala jeho schopnostem a zdravotn zpsobilosti, b) informovat zamstnance o tom, do jak kategorie byla jm vykonvan prce zaazena; kategorizaci prac upravuje zvltn prvn pedpis 32) , c) zajistit, aby prce v ppadech stanovench zvltnm prvnm pedpisem vykonvali pouze zamstnanci, kte maj platn zdravotn prkaz, kte se podrobili zvltnmu okovn nebo maj doklad o odolnosti vi nkaze, d) sdlit zamstnancm, kter zdravotnick zazen jim poskytuje pracovnlkaskou pi a jakm druhm okovn a jakm pracovnlkaskm prohldkm a vyetenm souvisejcm s vkonem prce jsou povinni se podrobit, umonit zamstnancm podrobit se tmto okovnm, prohldkm a vyetenm v rozsahu stanovenm zvltnmi prvnmi pedpisy nebo rozhodnutm pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav, e) nahradit zamstnanci, kter se podrob pracovnlkask prohldce, vyeten nebo okovn podle psmene d), ppadnou ztrtu na vdlku, a to ve vi prmrnho vdlku, poppad ve vi rozdlu mezi nhradou mzdy nebo platu podle 192 nebo nemocenskm a prmrnm vdlkem, f) zajistit zamstnancm, zejmna zamstnancm v pracovnm pomru na dobu uritou, zamstnancm agentury prce doasn pidlenm k vkonu prce k jinmu zamstnavateli, mladistvm zamstnancm, podle poteb vykonvan prce dostaten a pimen informace a pokyny o bezpenosti a ochran zdrav pi prci podle tohoto zkona a podle zvltnch prvnch pedpis 32) , zejmna formou seznmen s riziky, vsledky vyhodnocen rizik a s opatenmi na ochranu ped psobenm tchto rizik, kter se tkaj jejich prce a pracovit, g) zabezpeit, aby zamstnanci jinho zamstnavatele vykonvajc prce na jeho pracovitch obdreli ped jejich zahjenm vhodn a pimen informace a pokyny k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a o pijatch opatench, zejmna ke zdolvn por, poskytnut prvn pomoci a evakuace fyzickch osob v ppad mimodnch udlost, h) jestlie pi prci pichz v vahu expozice rizikovm faktorm pokozujcm plod v tle matky, informovat o tom zamstnankyn. Thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, a zamstnankyn-matky do konce devtho msce po porodu je dle povinen seznmit s riziky a jejich monmi inky na thotenstv, kojen nebo na jejich zdrav a uinit potebn opaten, vetn opaten, kter se tkaj snen rizika psychick a fyzick navy a jinch druh psychick a fyzick zte spojen s vykonvanou prac, a to po celou dobu, kdy je to nutn k ochran jejich bezpenosti nebo zdrav dtte, i) umonit zamstnanci nahlet do evidence, kter je o nm vedena v souvislosti se zajiovnm bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, j) zajistit zamstnancm poskytnut prvn pomoci, k) nepouvat takovho zpsobu odmovn prac, pi kterm jsou zamstnanci vystaveni zvenmu nebezpe jmy na zdrav a jeho pouit by vedlo pi zvyovn pracovnch vsledk k ohroen bezpenosti a zdrav zamstnanc,

l) zajistit dodrovn zkazu kouen na pracovitch stanovenho zvltnmi prvnmi pedpisy 33) . Informace a pokyny je teba zajistit vdy pi pijet zamstnance, pi jeho peveden, peloen nebo zmn pracovnch podmnek, zmn pracovnho prosted, zaveden nebo zmn pracovnch prostedk, technologie a pracovnch postup. O informacch a pokynech je zamstnavatel povinen vst dokumentaci. (2) Zamstnavatel je povinen zajistit zamstnancm kolen o prvnch a ostatnch pedpisech k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, kter dopluj jejich odborn pedpoklady a poadavky pro vkon prce, kter se tkaj jimi vykonvan prce a vztahuj se k rizikm, s nimi me pijt zamstnanec do styku na pracoviti, na kterm je prce vykonvna, a soustavn vyadovat a kontrolovat jejich dodrovn. kolen podle vty prvn zamstnavatel zajist pi nstupu zamstnance do prce, a dle a) pi zmn1. pracovnho zaazen, 2. druhu prce, b) pi zaveden nov technologie nebo zmny vrobnch a pracovnch prostedk nebo zmny technologickch anebo pracovnch postup, c) v ppadech, kter maj nebo mohou mt podstatn vliv na bezpenost a ochranu zdrav pi prci. (3) Zamstnavatel ur obsah a etnost kolen o prvnch a ostatnch pedpisech k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, zpsob ovovn znalost zamstnanc a veden dokumentace o provedenm kolen. Vyaduje-li to povaha rizika a jeho zvanost, mus bt kolen podle vty prvn pravideln opakovno; v ppadech uvedench v odstavci 2 psm. c) mus bt kolen provedeno bez zbytenho odkladu. (4) Zamstnavatel je povinen thotnm zamstnankynm, zamstnankynm, kter koj, a zamstnankynm-matkm do konce devtho msce po porodu pizpsobovat na pracoviti prostory pro jejich odpoinek. (5) Zamstnavatel je povinen pro zamstnance, kter je osobou se zdravotnm postienm, zajiovat na svj nklad technickmi a organizanmi opatenmi, zejmna potebnou pravu pracovnch podmnek, pravu pracovi, zzen chrnnch pracovnch mst a dlen, zakolen nebo zauen tchto zamstnanc a zvyovn jejich kvalifikace pi vkonu jejich pravidelnho zamstnn. 104 Osobn ochrann pracovn prostedky, pracovn odvy a obuv, myc, istic a dezinfekn prostedky a ochrann npoje (1) Nen-li mon rizika odstranit nebo dostaten omezit prostedky kolektivn ochrany nebo opatenmi v oblasti organizace prce, je zamstnavatel povinen poskytnout zamstnancm osobn ochrann pracovn prostedky. Osobn ochrann pracovn prostedky jsou ochrann prostedky, kter mus chrnit zamstnance ped riziky, nesm ohroovat jejich zdrav, nesm brnit pi vkonu prce a mus splovat poadavky stanoven zvltnm prvnm pedpisem 34) . (2) V prosted, v nm odv nebo obuv podlh pi prci mimodnmu opoteben nebo zneitn nebo pln ochrannou funkci, poskytuje zamstnavatel jako osobn ochrann pracovn prostedky t pracovn odv nebo obuv. (3) Zamstnavatel je povinen poskytovat zamstnancm myc, istic a dezinfekn prostedky na zklad rozsahu zneitn ke a odvu; na pracovitch s nevyhovujcmi mikroklimatickmi podmnkami, v rozsahu a za podmnek stanovench provdcm prvnm pedpisem, t ochrann npoje. (4) Zamstnavatel je povinen udrovat osobn ochrann pracovn prostedky v pouivatelnm stavu a kontrolovat jejich pouvn. (5) Osobn ochrann pracovn prostedky, myc, istic a dezinfekn prostedky a ochrann npoje poskytne zamstnavatel zamstnanci bezplatn podle vlastnho seznamu zpracovanho na zklad vyhodnocen rizik a konkrtnch podmnek prce. Poskytovn osobnch ochrannch pracovnch prostedk nesm zamstnavatel nahrazovat finannm plnnm. (6) Vlda stanov nazenm bli podmnky poskytovn osobnch ochrannch pracovnch prostedk, mycch, isticch a dezinfeknch prostedk a ochrannch npoj. 105 Povinnosti zamstnavatele pi pracovnch razech a nemocech z povoln (1) Zamstnavatel, u nho k pracovnmu razu dolo, je povinen objasnit piny a okolnosti vzniku tohoto razu za asti zamstnance, pokud to zdravotn stav zamstnance dovoluje, svdk a za asti odborov organizace nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a bez vnch dvod nemnit stav na mst razu do doby objasnn pin a okolnost vzniku pracovnho razu. O pracovnm razu zamstnance jinho zamstnavatele zamstnavatel podle vty prvn bez zbytenho odkladu uvdom zamstnavatele razem postienho zamstnance, umon mu ast na objasnn pin a okolnost vzniku pracovnho razu a seznm ho s vsledky tohoto objasnn. (2) Zamstnavatel vede v knize raz evidenci o vech razech, i kdy jimi nebyla zpsobena pracovn neschopnost nebo byla zpsobena pracovn neschopnost nepesahujc 3 kalendn dny.

(3) Zamstnavatel vyhotovuje zznamy a vede dokumentaci o vech pracovnch razech, jejich nsledkem dolo a) ke zrann zamstnance s pracovn neschopnost del ne 3 kalendn dny, nebo b) k mrt zamstnance. Jedno vyhotoven zznamu o razu ped zamstnavatel postienmu zamstnanci a v ppad smrtelnho pracovnho razu jeho rodinnm pslunkm. (4) Zamstnavatel je povinen ohlsit pracovn raz a zaslat zznam o razu stanovenm orgnm a institucm. (5) Zamstnavatel je povinen pijmat opaten proti opakovn pracovnch raz. (6) Zamstnavatel vede evidenci zamstnanc, u nich byla uznna nemoc z povoln, kter vznikla na jeho pracovitch, a uplatn takov opaten, aby odstranil nebo minimalizoval rizikov faktory, kter vyvolvaj ohroen nemoc z povoln nebo nemoc z povoln. (7) Vlda stanov nazenm zpsob evidence, hlen a zasln zznamu o razu, vzor zznamu o razu a okruh orgn a instituc, kterm se ohlauje pracovn raz a zasl zznam o razu. 106 Prva a povinnosti zamstnance (1) Zamstnanec m prvo na zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, na informace o rizicch jeho prce a na informace o opatench na ochranu ped jejich psobenm; informace mus bt pro zamstnance srozumiteln. (2) Zamstnanec je oprvnn odmtnout vkon prce, o n m dvodn za to, e bezprostedn a zvanm zpsobem ohrouje jeho ivot nebo zdrav, poppad ivot nebo zdrav jinch fyzickch osob; takov odmtnut nen mon posuzovat jako nesplnn povinnosti zamstnance. (3) Zamstnanec m prvo a povinnost podlet se na vytven bezpenho a zdrav neohroujcho pracovnho prosted, a to zejmna uplatovnm stanovench a zamstnavatelem pijatch opaten a svou ast na een otzek bezpenosti a ochrany zdrav pi prci. (4) Kad zamstnanec je povinen dbt podle svch monost o svou vlastn bezpenost, o sv zdrav i o bezpenost a zdrav fyzickch osob, kterch se bezprostedn dotk jeho jednn, ppadn opomenut pi prci. Znalost zkladnch povinnost vyplvajcch z prvnch a ostatnch pedpis a poadavk zamstnavatele k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci je nedlnou a trvalou soust kvalifikanch pedpoklad zamstnance. Zamstnanec je povinen a) astnit se kolen zajiovanch zamstnavatelem zamench na bezpenost a ochranu zdrav pi prci vetn oven svch znalost, b) podrobit se pracovnlkaskm prohldkm, vyetenm nebo okovnm stanovenm zvltnmi prvnmi pedpisy 32) , c) dodrovat prvn a ostatn pedpisy a pokyny zamstnavatele k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, s nimi byl dn seznmen, a dit se zsadami bezpenho chovn na pracoviti a informacemi zamstnavatele, d) dodrovat pi prci stanoven pracovn postupy, pouvat stanoven pracovn prostedky, dopravn prostedky, osobn ochrann pracovn prostedky a ochrann zazen a svvoln je nemnit a nevyazovat z provozu, e) nepovat alkoholick npoje a nezneuvat jin nvykov ltky 35) na pracovitch zamstnavatele a v pracovn dob i mimo tato pracovit, nevstupovat pod jejich vlivem na pracovit zamstnavatele a nekouit na pracovitch a v jinch prostorch, kde jsou inkm kouen vystaveni tak nekuci. Zkaz povn alkoholickch npoj se nevztahuje na zamstnance, kte pracuj v nepznivch mikroklimatickch podmnkch, pokud povaj pivo se snenm obsahem alkoholu, a na zamstnance, u nich povn tchto npoj je soust plnn pracovnch kol nebo je s plnnm tchto kol obvykle spojeno, f) oznamovat svmu nadzenmu vedoucmu zamstnanci nedostatky a zvady na pracoviti, kter ohrouj nebo by bezprostedn a zvanm zpsobem mohly ohrozit bezpenost nebo zdrav zamstnanc pi prci, zejmna hrozc vznik mimodn udlosti nebo nedostatky organizanch opaten, zvady nebo poruchy technickch zazen a ochrannch systm urench k jejich zamezen, g) s ohledem na druh jm vykonvan prce se podle svch monost podlet na odstraovn nedostatk zjitnch pi kontrolch orgn, kterm pslu vkon kontroly podle zvltnch prvnch pedpis 36) , h) bezodkladn oznamovat svmu nadzenmu vedoucmu zamstnanci svj pracovn raz, pokud mu to jeho zdravotn stav dovol, a pracovn raz jinho zamstnance, poppad raz jin fyzick osoby, jeho byl svdkem, a spolupracovat pi objasovn jeho pin, i) podrobit se na pokyn oprvnnho vedoucho zamstnance psemn urenho zamstnavatelem zjitn, zda nen pod vlivem

alkoholu nebo jinch nvykovch ltek 33) , 35) .

HLAVA III SPOLEN USTANOVEN

107 Dal poadavky bezpenosti a ochrany zdrav pi prci v pracovnprvnch vztazch, jako i zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi innosti nebo poskytovn slueb mimo pracovnprvn vztahy stanov zvltn zkon. 108 ast zamstnanc na een otzek bezpenosti a ochrany zdrav pi prci (1) Zamstnanci maj prvo se astnit na een otzek souvisejcch s bezpenost a ochranou zdrav pi prci prostednictvm odborov organizace nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci. (2) Zamstnavatel je povinen odborov organizaci nebo zstupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci anebo pmo zamstnancm umonit a) ast pi jednnch tkajcch se bezpenosti a ochrany zdrav pi prci anebo jim poskytnout informace o takovm jednn, b) vyslechnout jejich informace, pipomnky a nvrhy na pijet opaten tkajcch se bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, zejmna nvrhy na odstrann rizik nebo omezen psoben rizik, kter nen mono odstranit, c) projednat1. podstatn opaten tkajc se bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, 2. vyhodnocen rizik, pijet a provdn opaten ke snen jejich psoben, vkon prac v kontrolovanch psmech a zaazen prac do kategori podle zvltnho prvnho pedpisu 38) , 3. organizaci kolen o prvnch a ostatnch pedpisech k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, 4. uren odborn zpsobil fyzick osoby k prevenci rizik podle zvltnho prvnho pedpisu. (3) Zamstnavatel je dle povinen odborovou organizaci nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci anebo pmo zamstnance informovat o a) zamstnancch urench k organizovn poskytnut prvn pomoci, k zajitn pivoln lkask pomoci, hasiskho zchrannho sboru a Policie esk republiky a k organizovn evakuace zamstnanc, b) vbru a zajiovn pracovnlkask pe, c) uren odborn zpsobil fyzick osoby k prevenci rizik podle zvltnho prvnho pedpisu, d) kad dal zleitosti, kter me podstatn ovlivnit bezpenost a ochranu zdrav pi prci. (4) Odborov organizace nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci anebo zamstnanci jsou povinni spolupracovat se zamstnavatelem a s odborn zpsobilmi fyzickmi osobami k prevenci rizik tak, aby zamstnavatel mohl zajistit bezpen a zdrav neohroujc pracovn podmnky a plnit veker povinnosti stanoven zvltnmi prvnmi pedpisy a opatenmi orgn, kterm pslu vkon kontroly podle zvltnch prvnch pedpis 36) . (5) Zamstnavatel je povinen organizovat nejmn jednou v roce provrky bezpenosti a ochrany zdrav pi prci na vech pracovitch a zazench zamstnavatele v dohod s odborovou organizac nebo zstupcem zamstnanc pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a zjitn nedostatky odstraovat. (6) Zamstnavatel je povinen odborov organizaci a zstupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci zajistit kolen umoujc jim dn vkon je-jich funkce a zpstupnit jim prvn a ostatn pedpisy k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a doklady o a) vyhledvn a vyhodnocen rizik, opatench k odstrann rizik a k omezen jejich psoben na zamstnance a k vhodn organizaci bezpenosti a ochrany zdrav zamstnanc pi prci, b) evidenci a hlen pracovnch raz a uznanch nemoc z povoln, c) vkonu kontroly a opatench orgn, kterm pslu vkon kontroly nad bezpenost a ochranou zdrav pi prci podle zvltnch prvnch pedpis 36) . (7) Zamstnavatel je povinen umonit odborov organizaci a zstupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci pi kontrolch orgn, kterm pslu vkon kontroly podle zvltnch prvnch pedpis 36) , pednst sv pipomnky.

ST EST

ODMOVN ZA PRCI, ODMNA ZA PRACOVN POHOTOVOST A SRKY Z PJM Z PRACOVNPRVNHO VZTAHU

HLAVA I OBECN USTANOVEN O MZD, PLATU A ODMN Z DOHOD
109 Mzda, plat a odmna z dohod (1) Za vykonanou prci pslu zamstnanci mzda, plat nebo odmna z dohod za podmnek stanovench tmto zkonem, nestanov-li tento zkon nebo zvltn prvn pedpis jinak 39) . (2) Mzda je penit plnn a plnn penit hodnoty (naturln mzda) poskytovan zamstnavatelem zamstnanci za prci, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak. (3) Plat je penit plnn poskytovan za prci zamstnanci zamstnavatelem, kterm je a) stt 6) , b) zemn samosprvn celek 40) , c) sttn fond 14) , d) pspvkov organizace, jej nklady na platy a odmny za pracovn pohotovost jsou pln zabezpeovny z pspvku na provoz 15) poskytovanho z rozpotu zizovatele nebo z hrad podle zvltnch prvnch pedpis, nebo e) kolsk prvnick osoba zzen Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, krajem, obc nebo dobrovolnm svazkem obc podle kolskho zkona 41) , s vjimkou penitho plnn poskytovanho obanm cizch stt s mstem vkonu prce mimo zem esk republiky. (4) Mzda a plat se poskytuj podle sloitosti, odpovdnosti a namhavosti prce, podle obtnosti pracovnch podmnek, podle pracovn vkonnosti a dosahovanch pracovnch vsledk. (5) Odmna z dohody je penit plnn poskytovan za prci vykonanou na zklad dohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti ( 74 a 77). 110 (1) Za stejnou prci nebo za prci stejn hodnoty pslu vem zamstnancm u zamstnavatele stejn mzda, plat nebo odmna z dohody. (2) Stejnou prac nebo prac stejn hodnoty se rozum prce stejn nebo srovnateln sloitosti, odpovdnosti a namhavosti, kter se kon ve stejnch nebo srovnatelnch pracovnch podmnkch, pi stejn nebo srovnateln pracovn vkonnosti a vsledcch prce. (3) Sloitost, odpovdnost a namhavost prce se posuzuje podle vzdln a praktickch znalost a dovednost potebnch pro vkon tto prce, podle sloitosti pedmtu prce a pracovn innosti, podle organizan a dc nronosti, podle mry odpovdnosti za kody, zdrav a bezpenost, podle fyzick, smyslov a duevn zte a psoben negativnch vliv prce. (4) Pracovn podmnky se posuzuj podle obtnosti pracovnch reim vyplvajcch z rozvren pracovn doby, napklad do smn, dn pracovnho klidu, na prci v noci nebo prci pesas, podle kodlivosti nebo obtnosti dan psobenm jinch negativnch vliv pracovnho prosted a podle rizikovosti pracovnho prosted. (5) Pracovn vkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality provdnch prac, pracovnch schopnost a pracovn zpsobilosti a vsledky prce se posuzuj podle mnostv a kvality. 111 Minimln mzda (1) Minimln mzda je nejni ppustn ve odmny za prci v pracovnprvnm vztahu uvedenm v 3 vt druh. Mzda, plat nebo odmna z dohody nesm bt ni ne minimln mzda. Do mzdy a platu se pro tento el nezahrnuje mzda ani plat za prci pesas, pplatek za prci ve svtek, za non prci, za prci ve ztenm pracovnm prosted a za prci v sobotu a v nedli.

(2) Vi zkladn sazby minimln mzdy a dalch sazeb minimln mzdy odstupovanch podle mry vliv omezujcch pracovn uplatnn zamstnance a podmnky pro poskytovn minimln mzdy stanov vlda nazenm, a to zpravidla s innost od potku kalendnho roku s pihldnutm k vvoji mezd a spotebitelskch cen. Zkladn sazba minimln mzdy in nejmn 7 955 K za msc nebo 48,10 K za hodinu; dal sazby minimln mzdy nesm bt ni ne 50 % zkladn sazby minimln mzdy. (3) Nedoshne-li mzda, plat nebo odmna z dohody minimln mzdy, je zamstnavatel povinen zamstnanci poskytnout doplatek a) ke mzd ve vi rozdlu mezi mzdou dosaenou v kalendnm msci a pslunou minimln msn mzdou nebo ve vi rozdlu mezi mzdou pipadajc na 1 odpracovanou hodinu a pslunou minimln hodinovou mzdou; pouit hodinov nebo msn minimln mzdy se sjedn, stanov nebo ur pedem, jinak se pro ely doplatku pouije minimln hodinov mzda, b) k platu ve vi rozdlu mezi platem dosaenm v kalendnm msci a pslunou minimln msn mzdou, nebo c) k odmn z dohody ve vi rozdlu mezi v tto odmny pipadajc na 1 hodinu a pslunou minimln hodinovou mzdou. 112 Zaruen mzda (1) Zaruenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zamstnanci vzniklo prvo podle tohoto zkona, smlouvy, vnitnho pedpisu, mzdovho vmru nebo platovho vmru ( 113 odst. 4 a 136). (2) Nejni rove zaruen mzdy a podmnky pro jej poskytovn zamstnancm, jejich mzda nen sjednna v kolektivn smlouv, a pro zamstnance, kterm se za prci poskytuje plat, stanov vlda nazenm, a to zpravidla s innost od potku kalendnho roku s pihldnutm k vvoji mezd a spotebitelskch cen. Nejni rove zaruen mzdy nesm bt ni ne stka, kterou stanov tento zkon v 111 odst. 2 jako zkladn sazbu minimln mzdy. Dal nejni rovn zaruen mzdy se stanov diferencovan podle sloitosti, odpovdnosti a namhavosti vykonvan prce tak, aby maximln zven inilo alespo dvojnsobek nejni rovn zaruen mzdy. Podle mry vliv omezujcch pracovn uplatnn zamstnance me vlda stanovit nejni rove zaruen mzdy podle vty druh a tet a o 50 % ni. (3) Nedoshne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za prci pesas, pplatku za prci ve svtek, za non prci, za prci ve ztenm pracovnm prosted a za prci v sobotu a v nedli pslun nejni rovn zaruen mzdy podle odstavce 2, je zamstnavatel povinen zamstnanci poskytnout doplatek a) ke mzd ve vi rozdlu mezi mzdou dosaenou v kalendnm msci a pslunou nejni rovn zaruen msn mzdy, nebo ve vi rozdlu mezi mzdou pipadajc na 1 odpracovanou hodinu a pslunou hodinovou sazbou nejni rovn zaruen mzdy; pro ely doplatku se pouije nejni rove hodinov mzdy, jestlie se pedem nesjedn, nestanov nebo neur pouit nejni rovn zaruen msn mzdy, nebo b) k platu ve vi rozdlu mezi platem dosaenm v kalendnm msci a pslunou nejni rovn zaruen mzdy.

HLAVA II MZDA
113 Sjednn, stanoven nebo uren mzdy (1) Mzda se sjednv v kolektivn smlouv, pracovn smlouv nebo jin smlouv, poppad ji zamstnavatel stanov vnitnm pedpisem nebo mzdovm vmrem. (2) Je-li zamstnanec statutrnm orgnem zamstnavatele, sjednv s nm mzdu nebo mu ji uruje ten, kdo ho na pracovn msto ustanovil, nestanov-li zvltn prvn pedpis jinak. (3) Mzda mus bt sjednna, stanovena nebo urena ped zatkem vkonu prce, za kterou m tato mzda psluet. (4) Zamstnavatel je povinen v den nstupu do prce vydat zamstnanci psemn mzdov vmr, kter obsahuje daje o zpsobu odmovn, o termnu a mst vplaty mzdy, jestlie tyto daje neobsahuje smlouva nebo vnitn pedpis. Dojde-li ke zmn skutenost uvedench ve mzdovm vmru, je zamstnavatel povinen tuto skutenost zamstnanci psemn oznmit, a to nejpozdji v den, kdy zmna nabv innosti. 114 Mzda nebo nhradn volno za prci pesas (1) Za dobu prce pesas pslu zamstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu prvo (dle jen "dosaen mzda"), a pplatek nejmn ve vi 25 % prmrnho vdlku, pokud se zamstnavatel se zamstnancem nedohodli na poskytnut nhradnho volna v rozsahu prce konan pesas msto pplatku.

(2) Neposkytne-li zamstnavatel zamstnanci nhradn volno v dob 3 kalendnch msc po vkonu prce pesas nebo v jinak dohodnut dob, pslu zamstnanci k dosaen mzd pplatek podle odstavce 1. 115 Mzda, nhradn volno nebo nhrada mzdy za svtek (1) Za dobu prce ve svtek 23) pslu zamstnanci dosaen mzda a nhradn volno v rozsahu prce konan ve svtek 23) , kter mu zamstnavatel poskytne nejpozdji do konce tetho kalendnho msce nsledujcho po vkonu prce ve svtek nebo v jinak dohodnut dob. Za dobu erpn nhradnho volna pslu zamstnanci nhrada mzdy ve vi prmrnho vdlku. (2) Zamstnavatel se me se zamstnancem dohodnout na poskytnut pplatku k dosaen mzd nejmn ve vi prmrnho vdlku msto nhradnho volna. (3) Zamstnanci, kter nepracoval proto, e svtek pipadl na jeho obvykl pracovn den, pslu nhrada mzdy ve vi prmrnho vdlku nebo jeho sti za mzdu nebo st mzdy, kter mu ula v dsledku svtku. 116 Mzda za non prci Za dobu non prce pslu zamstnanci dosaen mzda a pplatek nejmn ve vi 10 % prmrnho vdlku, nen-li sjednno v kolektivn smlouv jinak. 117 Mzda a pplatek za prci ve ztenm pracovnm prosted Za dobu prce ve ztenm pracovnm prosted pslu zamstnanci dosaen mzda a pplatek. Vymezen ztenho pracovnho prosted pro ely odmovn a vi pplatku stanov vlda nazenm. Pplatek za prci ve ztenm pracovnm prosted in nejmn 10 % stky, kterou stanov tento zkon v 111 odst. 2 jako zkladn sazbu minimln mzdy. 118 Mzda za prci v sobotu a v nedli (1) Za dobu prce v sobotu a v nedli pslu zamstnanci dosaen mzda a pplatek nejmn ve vi 10 % prmrnho vdlku. (2) Pi vkonu prce v zahrani me zamstnavatel poskytovat pplatek podle odstavce 1 msto za prci v sobotu a v nedli, za prci ve dnech, na kter podle mstnch podmnek obvykle pipad nepetrit odpoinek v tdnu. 119 Naturln mzda (1) Naturln mzdu me zamstnavatel poskytovat jen se souhlasem zamstnance a za podmnek s nm dohodnutch, a to v rozsahu pimenm jeho potebm. Zamstnavatel je povinen zamstnanci vyplatit v penzch mzdu nejmn ve vi pslun sazby minimln mzdy ( 111) nebo pslun sazby nejni rovn zaruen mzdy ( 112). (2) Jako naturln mzda mohou bt poskytovny vrobky, s vjimkou lihovin, tabkovch vrobk nebo jinch nvykovch ltek, vkony, prce nebo sluby. (3) Ve naturln mzdy se vyjaduje v penn form tak, aby odpovdala cen, kterou zamstnavatel tuje za srovnateln vrobky, vkony, prce nebo sluby ostatnm odbratelm 42) , obvykl cen 43) , nebo stce, o kterou je hrada zamstnance za vrobky, vkony, prce nebo sluby poskytnut zamstnavatelem ni ne obvykl cena. Mzda pi uplatnn konta pracovn doby 120 (1) Uplatn-li se konto pracovn doby ( 86 a 87), pslu zamstnanci ve vyrovnvacm obdob ( 86 odst. 3 a 87 odst. 4) za jednotliv kalendn msce mzda ve stl msn vi (dle jen "stl mzda"), sjednan v kolektivn smlouv, poppad stanoven vnitnm pedpisem. Stl mzda zamstnance nesm bt ni ne 80 % jeho prmrnho vdlku. (2) Na tu mzdy zamstnance ( 87 odst. 1) se vykazuje a) stl mzda zamstnance,

b) dosaen mzda zamstnance za kalendn msc, na kterou mu vzniklo prvo podle tohoto zkona a podle sjednanch podmnek ( 113 odst. 4). 121 (1) Za vyrovnvac obdob pslu zamstnanci mzda ve vi soutu vyplacench stlch mezd. Jestlie je po uplynut tohoto obdob ( 86 odst. 3 a 87 odst. 4) nebo po skonen pracovnho pomru souhrn prva na dosaenou mzdu [ 120 odst. 2 psm. b)] za jednotliv kalendn msce vy ne souet vyplacench stlch mezd, je zamstnavatel povinen zamstnanci vznikl rozdl doplatit. (2) Stl mzda se poskytne zamstnanci za pracovn dobu rozvrenou zamstnavatelem v pslunm kalendnm msci. Stl mzda zamstnanci pslu v pln vi i tehdy, jestlie zamstnavatel v pslunm kalendnm msci pracovn dobu nerozvrhne. Za dobu rozvrenou zamstnavatelem zamstnanci, po kterou tento zamstnanec nepracuje, stl mzda nepslu.

HLAVA III PLAT

122 Uren platu (1) Plat uruje zamstnavatel zamstnanci podle tohoto zkona, nazen vldy vydanho k jeho proveden podle 111 odst. 2, 112 odst. 2 a 123 odst. 6 a v jejich mezch podle kolektivn smlouvy, poppad vnitnho pedpisu. Plat nen mon urit jinm zpsobem v jinm sloen a jin vi, ne stanov tento zkon a prvn pedpisy vydan k jeho proveden. (2) Vedoucmu zamstnanci, kter je statutrnm orgnem zamstnavatele, nebo kter je vedoucm organizan sloky sttu 7) nebo zemnho samosprvnho celku 44) (dle jen "vedouc organizan sloky"), uruje plat orgn, kter ho na pracovn msto ustanovil, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak. Obdobn se postupuje u zstupce vedoucho zamstnance podle vty prvn, pokud nen pracovn msto tohoto vedoucho zamstnance doasn obsazeno, nebo pokud vedouc zamstnanec prci pechodn nevykonv. 123 Platov tarify (1) Zamstnanci pslu platov tarif stanoven pro platovou tdu a platov stupe, do kterch je zaazen, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak. (2) Zamstnavatel zaad zamstnance do platov tdy podle druhovho vymezen prac v pracovn smlouv a v jeho mezch na nm poadovanch nejnronjch prac. (3) Zamstnavatel zaad vedoucho zamstnance do platov tdy podle nejnronjch prac, jejich vkon d nebo kter sm vykonv. (4) Zamstnavatel zaad zamstnance do platovho stupn podle doby dosaen praxe, doby pe o dt a doby vkonu vojensk zkladn (nhradn) sluby nebo civiln sluby (dle jen "zapoitateln praxe"). (5) Platov tarify se stanov v 16 platovch tdch a v kad z nich ve 12 platovch stupnch. Platov tarif v estnct platov td in nejmn 3,4nsobek platovho tarifu v prvn platov td. Platov tarif ve dvanctm platovm stupni in nejmn 1,5nsobek platovho tarifu v prvnm platovm stupni. Platov tarify v platovch tdch a stupnch se oproti nejble nimu platovmu tarifu zvyuj o shodn procentn prstek. Platov tarify se zaokrouhluj na cel desetikoruny nahoru. (6) Vlda stanov nazenm a) zpsob usmrovn ve prostedk vynakldanch zamstnavateli na platy a na odmny za pracovn pohotovost zamstnanc, b) zaazen prac do platovch td v souladu s charakteristikami platovch td odstupovanmi podle sloitosti, odpovdnosti a namhavosti prce, kter jsou uvedeny v ploze k tomuto zkonu, c) kvalifikan pedpoklady vzdln pro vkon prac zaazench do jednotlivch platovch td, d) zpsob zaazovn zamstnanc do platovch td, e) podmnky pro uren zapoitateln praxe, f) podmnky pro zvltn zpsob zaazen do platov tdy a uren platovho tarifu pro zamstnance, kte vykonvaj prce, jejich spn provdn zvis pedevm na me talentu nebo na fyzick zdatnosti, a pro zamstnance vykonvajc jednoduch obslun nebo rutinn prce,

g) stupnice platovch tarif pro pslun kalendn rok podle odstavce 5, a to zpravidla s innost od potku kalendnho roku, tak, aby platov tarify v jednotlivch platovch tdch inily nejmn platov tda platov tarif v K msn1 5 400 2 5 850 3 6 350 4 6 850 5 7 450 6 8 100 7 8 750 8 9 500 9 10 300 10 11 200 11 12 150 12 13 150 13 14 300 14 15 500 15 16 800 16 18 350. 124 Pplatek za veden (1) Vedoucmu zamstnanci pslu pplatek za veden, a to podle stupn zen a nronosti dc prce. (2) Pplatek za veden pslu tak a) zstupci vedoucho zamstnance, kter trvale zastupuje vedoucho zamstnance v plnm rozsahu jeho dc innosti, je-li toto zastupovn u zamstnavatele upraveno zvltnm prvnm pedpisem nebo organizanm pedpisem, a to v rmci rozpt pplatku za veden stanovenho pro nejbli ni stupe zen, ne pslu zastupovanmu vedoucmu zamstnanci, b) zamstnanci, kter zastupuje vedoucho zamstnance na vym stupni zen v plnm rozsahu jeho dc innosti po dobu del ne 4 tdny a zastupovn nen soust jeho povinnost vyplvajcch z pracovn smlouvy, a to od prvho dne zastupovn. Pplatek pslu za stejnch podmnek stanovench pro zastupovanho vedoucho zamstnance. (3) Ve pplatku za veden in: Stupe zen Ve pplatku za veden v % z platovho tarifu nejvyho platovho stupn v platov td, do kter je vedouc zamstnanec zaazen 1. stupe zen: Vedouc zamstnanec, kter d prci podzench zamstnanc 5 a 30

2. stupe zen: Vedouc zamstnanec, kter d vedouc zamstnance na 1. stupni zen nebo vedouc zamstnanec-statutrn orgn, kter d prci podzench zamstnanc 15 a 40 3. stupe zen: Vedouc zamstnanec, kter d vedouc zamstnance na 2. stupni zen, vedouc zamstnanec-statutrn orgn, kter d vedouc zamstnance na 1. stupni zen, nebo vedouc zamstnanec-vedouc organizan sloky, kter d vedouc zamstnance na 1. stupni zen 20 a 50 4. stupe zen: Vedouc zamstnanec-statutrn orgn, kter d vedouc zamstnance na 2. stupni zen, vedouc zamstnanec-vedouc organizan sloky, kter d vedouc zamstnance na 2. stupni zen, nmstek ministra, vedouc Kancele prezidenta republiky, vedouc Kancele Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky, vedouc Kancele Sentu Parlamentu esk republiky, vedouc Kancele Veejnho ochrnce prv a vedouc adu pro ochranu osobnch daj 30 a 60 (4) Zamstnanci, kter nen vedoucm zamstnancem, avak je podle organizanho pedpisu oprvnn organizovat, dit a kontrolovat prci jinch zamstnanc a dvat jim k tomu elu zvazn pokyny, pslu podle nronosti dc prce pplatek za veden v rmci rozpt 5 a 15 % platovho tarifu nejvyho platovho stupn v platov td, do kter je zamstnanec zaazen. 125 Pplatek za non prci

Zamstnanci pslu za hodinu non prce pplatek ve vi 20 % prmrnho hodinovho vdlku. 126 Pplatek za prci v sobotu a v nedli (1) Zamstnanci pslu za hodinu prce v sobotu nebo v nedli pplatek ve vi 25 % prmrnho hodinovho vdlku. (2) Pi vkonu prce v zahrani me zamstnavatel poskytovat pplatek podle odstavce 1 msto za prci v sobotu a v nedli, za prci ve dnech, na kter podle mstnch podmnek obvykle pipad nepetrit odpoinek v tdnu. 127 Plat nebo nhradn volno za prci pesas (1) Za hodinu prce pesas pslu zamstnanci st platovho tarifu, osobnho a zvltnho pplatku pipadajc na 1 hodinu prce bez prce pesas v kalendnm msci, ve kterm prci pesas kon, a pplatek ve vi 25 % prmrnho hodinovho vdlku, a jde-li o dny nepetritho odpoinku v tdnu, pplatek ve vi 50 % prmrnho hodinovho vdlku, pokud se zamstnavatel se zamstnancem nedohodli na poskytnut nhradnho volna msto platu za prci pesas. Za dobu erpn nhradnho volna se plat nekrt. (2) Neposkytne-li zamstnavatel zamstnanci nhradn volno v dob 3 po sob jdoucch kalendnch msc po vkonu prce pesas nebo v jinak dohodnut dob, pslu zamstnanci st platovho tarifu, osobnho a zvltnho pplatku a pplatek podle odstavce 1. 128 Pplatek za prci ve ztenm pracovnm prosted (1) Zamstnanci pslu za prci ve ztenm pracovnm prosted pplatek. Ztenm pracovnm prostedm je pracovn prosted podle 117 vty druh. (2) Vlda stanov nazenm vi pplatku za prci ve ztenm pracovnm prosted a podmnky pro jeho poskytovn. Pplatek za prci ve ztenm pracovnm prosted in nejmn 5 % stky, kterou stanov tento zkon v 111 odst. 2 jako zkladn sazbu minimln mzdy za msc. 129 Zvltn pplatek (1) Zamstnanci, kter vykonv prci v pracovnch podmnkch spojench s mimodnou neuropsychickou zt, rizikem ohroen ivota a zdrav nebo obtnmi pracovnmi reimy, pslu zvltn pplatek. (2) Rozdlen prac podle pracovnch podmnek do skupin v zvislosti na me neuropsychick zte a pravdpodobnosti rizika ohroen ivota a zdrav a podle obtnosti prce a vi pplatku v jednotlivch skupinch stanov vlda nazenm. (3) Zamstnavatel ur zamstnanci vi pplatku v rmci rozpt stanovenho pro skupinu s pracovnmi podmnkami, ve kterch zamstnanec soustavn vykonv prci. 130 Pplatek za rozdlenou smnu (1) Zamstnanci, kter pracuje ve smnch rozdlench na 2 nebo vce st, pslu pplatek ve vi 30 % prmrnho hodinovho vdlku za kadou takto rozdlenou smnu. (2) Rozdlenou smnou se pro ely tohoto zkona rozum smna, ve kter souvisl peruen prce nebo jejich souhrn in alespo 2 hodiny. 131 Osobn pplatek (1) Zamstnanci, kter dlouhodob dosahuje velmi dobrch pracovnch vsledk nebo pln vt rozsah pracovnch kol ne ostatn zamstnanci, me zamstnavatel poskytovat osobn pplatek a do ve 50 % platovho tarifu nejvyho platovho stupn v platov td, do kter je zamstnanec zaazen. (2) Zamstnanci, kter je vynikajcm, veobecn uznvanm odbornkem a vykonv prce zaazen do dest a estnct platov tdy, me zamstnavatel poskytovat osobn pplatek a do ve 100 % platovho tarifu nejvyho platovho

stupn v platov td, do kter je zamstnanec zaazen. 132 Pplatek za pmou pedagogickou innost nad stanoven rozsah Pedagogickmu pracovnkovi 45) pslu za hodinu pm vyuovac, pm vchovn, pm speciln pedagogick innosti nebo pm pedagogicko-psychologick innosti vykonvan pmm psobenm na vzdlvanho, kterm uskuteuje vchovu a vzdlvn na zklad zvltnho zkona 46) , kterou vykonv nad rozsah hodin stanoven editelem koly, editelem kolskho zazen nebo editelem zazen sociln pe podle zvltnho prvnho pedpisu, pplatek ve vi dvojnsobku prmrnho hodinovho vdlku. 133 Specializan pplatek pedagogickho pracovnka Pedagogickmu pracovnkovi 45) , kter vedle pm pedagogick innosti vykonv tak specializovan innosti, k jejich vkonu jsou nezbytn dal kvalifikan pedpoklady 47) , se poskytuje pplatek ve vi 1 000 a 2 000 K msn. 134 Odmna Za spn splnn mimodnho nebo zvl vznamnho pracovnho kolu me zamstnavatel poskytnout zamstnanci odmnu. 135 Plat nebo nhradn volno za prci ve svtek (1) Zamstnanci, kter nepracoval proto, e svtek pipadl na jeho obvykl pracovn den, se plat nekrt. (2) Za prci ve svtek poskytne zamstnavatel zamstnanci nhradn volno v rozsahu prce konan ve svtek, a to nejpozdji do konce tetho kalendnho msce nsledujcho po vkonu prce ve svtek nebo v jinak dohodnut dob. Za dobu erpn nhradnho volna se plat nekrt. (3) Zamstnavatel se me se zamstnancem dohodnout na poskytnut pplatku ve vi prmrnho hodinovho vdlku za hodinu prce ve svtek msto nhradnho volna. 136 Platov vmr (1) Zamstnavatel je povinen vydat zamstnanci v den nstupu do prce platov vmr, kter mus bt psemn. (2) V platovm vmru je zamstnavatel povinen uvst daje o platov td a platovm stupni, do nich je zamstnanec zaazen, a o vi platovho tarifu a ostatnch pravideln msn poskytovanch sloek platu a o termnu a mstu vplaty. Dojde-li ke zmn ve nkter sloky platu uveden v platovm vmru, je zamstnavatel povinen tuto skutenost zamstnanci psemn oznmit vetn uveden dvod, a to nejpozdji v den, kdy zmna nabv innosti. (3) Vedoucmu zamstnanci, kter je statutrnm orgnem nebo vedoucm organizan sloky, vyd platov vmr orgn pslun k uren jeho platu ( 122 odst. 2). 137 Informan systm o platech (1) Pro hodnocen a rozvoj platovho systmu vede Ministerstvo financ Informan systm o platech a daje z tohoto systmu poskytuje Ministerstvu prce a socilnch vc. Informan systm o platech je informanm systmem veejn sprvy 48) . (2) Informanm systmem o platech se rozum shromaovn, zpracovvn a uchovvn daj o prostedcch na platy a na odmny za pracovn pohotovost, prmrnch vdlcch a o osobnch dajch zamstnanc 49) ovlivujcch vi platu. (3) Zamstnavatel jsou povinni poskytovat do Informanho systmu o platech daje uveden v odstavci 2 v rozsahu a zpsobem, kter stanov vlda nazenm.

HLAVA IV ODMNA Z DOHOD

 138 Ve odmny z dohody a podmnky pro jej poskytovn se sjednvaj v dohod o proveden prce nebo v dohod o pracovn innosti.

HLAVA V MZDA NEBO PLAT PI VKONU JIN PRCE

139 (1) Jestlie byl zamstnanec peveden na jinou prci, ne je sjednna, za ni pslu ni mzda nebo plat, z dvod uvedench v 41 odst. 1 psm. a) a d) a odst. 4, pslu mu po dobu peveden ke mzd nebo platu doplatek do ve prmrnho vdlku, kterho dosahoval ped pevedenm. (2) Doplatek poskytovan zamstnanci pevedenmu na jinou prci z dvod uvedench v 41 odst. 1 psm. b) pslu i tehdy, jestlie ukonil pracovn pomr a nastoupil prci v pracovnm pomru u jinho zamstnavatele, protoe dosavadn zamstnavatel pro nj nem jinou vhodnou prci. (3) Je-li zamstnanec peveden podle 41 odst. 2 psm. b) na jinou prci, ne byla sjednna, pslu mu mzda nebo plat podle vykonvan prce; nebude-li vak zamstnanec pravomocn odsouzen pro mysln trestn in spchan pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm ke kod na majetku zamstnavatele, pslu mu za dobu peveden doplatek do ve prmrnho vdlku, kterho dosahoval ped pevedenm. (4) Vlda me stanovit nazenm, za jakch podmnek uhrad pslun sprvn ad nklady na ppadn doplatek mzdy nebo platu poskytnut zamstnanci pevedenmu na jinou prci z dvod uvedench v 41 odst. 1 psm. d) zamstnavateli, kter jej poskytl.

HLAVA VI ODMNA ZA PRACOVN POHOTOVOST

140 Za dobu pracovn pohotovosti [ 78 odst. 1 psm. h) a 95] pslu zamstnanci odmna nejmn ve vi 10 % prmrnho vdlku, nen-li sjednno v kolektivn smlouv jinak.

HLAVA VII SPOLEN USTANOVEN O MZD, PLATU, ODMN Z DOHOD A ODMN ZA PRACOVN POHOTOVOST
141 (1) Mzda nebo plat jsou splatn po vykonn prce, a to nejpozdji v kalendnm msci nsledujcm po msci, ve kterm vzniklo zamstnanci prvo na mzdu nebo plat nebo nkterou jejich sloku. (2) Mzda, plat a jejich jednotliv sloky stanoven, sjednan nebo uren za hodinu prce pslu zamstnanci i za zlomky hodin, kter odpracoval v obdob, za kter se mzda nebo plat poskytuje. (3) Nebyl-li pravideln termn vplaty mzdy nebo platu sjednn v kolektivn smlouv, ur jej zamstnavatel v mezch obdob uvedenho v odstavci 1 po projednn s odborovou organizac. (4) Zamstnavatel vyplat zamstnanci ped nastoupenm dovolen mzdu nebo plat splatn bhem dovolen, pipadne-li termn vplaty na obdob dovolen, pokud se se zamstnancem nedohodne jinak. Jestlie to neumouje technika vpotu mezd nebo plat, poskytne mu pimenou zlohu a zbvajc st mzdy nebo platu mu vyplat nejpozdji v nejblim pravidelnm termnu vplaty mzdy nebo platu nsledujcm po dovolen. (5) Pi skonen pracovnho pomru vyplat zamstnavatel zamstnanci na jeho dost mzdu nebo plat za msn obdob, na kter mu vzniklo prvo, v den skonen pracovnho pomru. Jestlie to neumouje technika vpotu mezd nebo plat, vyplat mu mzdu nebo plat nejpozdji v nejblim pravidelnm termnu vplaty mzdy nebo platu nsledujcm po dni skonen pracovnho pomru. 142 (1) Mzda nebo plat se vyplc zamstnanci v zkonnch penzch 50) . (2) Mzda nebo plat se zaokrouhluj na cel koruny smrem nahoru. (3) Mzda nebo plat se vyplc v pracovn dob a na pracoviti, nebyla-li dohodnuta jin doba a jin msto vplaty. Neme-

li se zamstnanec dostavit k vplat z vnch dvod, zale mu zamstnavatel mzdu nebo plat v pravidelnm termnu vplaty, poppad nejpozdji v nejbli nsledujc pracovn den na svj nklad a nebezpe, pokud se se zamstnancem nedohodli na jinm termnu nebo zpsobu vplaty. (4) Pi msnm vytovn mzdy nebo platu je zamstnavatel povinen vydat zamstnanci psemn doklad obsahujc daje o jednotlivch slokch mzdy nebo platu a o provedench srkch. Na dost zamstnance pedlo zamstnavatel doklady, na jejich zklad mzdu nebo plat vypoetl. (5) Jin osob ne zamstnanci je mon vyplatit mzdu nebo plat jen na zklad psemn pln moci; to plat i pro manela zamstnance. Bez psemnho zmocnn me bt mzda nebo plat vyplacen jin osob ne zamstnanci, jen pokud to stanov tento zkon nebo zvltn prvn pedpis 33) . 143 (1) Na dost zamstnance je zamstnavatel povinen pi vplat mzdy nebo platu, poppad jinch penitch plnn ve prospch zamstnance, po proveden ppadnch srek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zkona nebo zvltnho prvnho pedpisu, poukzat stku urenou zamstnancem na svj nklad a nebezpe na jeden et zamstnance u banky nebo spoitelnho i vrnho drustva, a to nejpozdji v pravidelnm termnu vplaty mzdy nebo platu, pokud se zamstnancem psemn nesjedn pozdj termn. (2) Zamstnancm s mstem vkonu prce v zahrani je mon s jejich souhlasem poskytovat mzdu nebo plat nebo jejich st v dohodnut ciz mn, pokud je k tto mn vyhlaovn eskou nrodn bankou kurz. Ustanoven 142 odst. 2 o zaokrouhlovn se pouije pro zaokrouhlovn mzdy v ciz mn pimen. (3) Pro pepoet mzdy nebo platu nebo jejich sti na ciz mnu se pouije kurz vyhlen eskou nrodn bankou platn v den, ve kterm zamstnavatel nakupuje ciz mnu pro el vplaty mzdy nebo platu. 144 Jestlie se zamstnavatel se zamstnancem nedohodnou o splatnosti a vplat jinak, plat pro splatnost a vplatu odmny z dohody, odmny za pracovn pohotovost a nhrady mzdy nebo platu obdobn 141 a 142. Je-li sjednna jednorzov splatnost odmny z dohody a po proveden celho pracovnho kolu, vyplat zamstnavatel odmnu z dohody v nejblim vplatnm termnu po dokonen a odevzdn prce.

HLAVA VIII SRKY Z PJMU Z PRACOVNPRVNHO VZTAHU Dl 1

Obecn ustanoven 145 (1) Srkami z pjmu zamstnance jsou pro ely tohoto zkona srky ze mzdy nebo platu a z jinch pjm zamstnance z pracovnprvnho vztahu podle 3 vty druh (dle jen "srky ze mzdy"). (2) Jinmi pjmy zamstnance podle odstavce 1 jsou zejmna a) odmna z dohod, b) nhrada mzdy nebo platu, c) odmna za pracovn pohotovost, d) odstupn, poppad obdobn plnn poskytnut zamstnanci v souvislosti se skonenm zamstnn, e) penit plnn vrnostn nebo stabilizan povahy poskytnut zamstnanci v souvislosti se zamstnnm. 146 Srky ze mzdy mohou bt provedeny jen a) v ppadech stanovench tmto zkonem nebo zvltnm zkonem, b) na zklad dohody o srkch ze mzdy ( 327) nebo k uspokojen zvazk zamstnance, c) k hrad lenskch pspvk zamstnance, kter je lenem odborov organizace, bylo-li to sjednno v kolektivn smlouv nebo na zklad psemn dohody mezi zamstnavatelem a odborovou organizac a souhlas-li s tm zamstnanec, kter je lenem

odborov organizace.

Dl 2
Poad srek ze mzdy 147 (1) Zamstnavatel je oprvnn srazit zamstnanci [ 146 psm. a)] a) da z pjm fyzickch osob ze zvisl innosti, b) pojistn na sociln zabezpeen a pspvek na sttn politiku zamstnanosti a pojistn na veobecn zdravotn pojitn, c) zlohu na mzdu nebo plat, kterou je zamstnanec povinen vrtit proto, e nebyly splnny podmnky pro piznn tto mzdy nebo platu, d) nevytovanou zlohu na cestovn nhrady, poppad jin nevytovan zlohy poskytnut zamstnanci k plnn jeho pracovnch kol, e) nhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na ni zamstnanec ztratil prvo nebo na ni mu prvo nevzniklo, a nhradu mzdy nebo platu podle 192, na ni zamstnanci prvo nevzniklo. (2) Vkon rozhodnut (exekuce) nazench soudem, soudnm exekutorem 51) , sprvcem dan 52) , orgnem sprvnho adu, jinho sttnho orgnu nebo orgnu zemnho samosprvnho celku 53) se d zvltnm prvnm pedpisem 54) . (3) Srky ze mzdy zamstnance ve prospch zamstnavatele za pijet do zamstnn, ke sloen pennch zruk nebo k hrad smluvnch pokut nejsou dovoleny. Srky ze mzdy k nhrad kody jsou mon jen na zklad dohody o srkch ze mzdy [ 146 psm. b)]. 148 (1) Srky ze mzdy se pednostn provedou podle 147 odst. 1 psm. a) a b) 55) . (2) Srky ze mzdy je mon provst jen za podmnek stanovench v prav vkonu rozhodnut srkami ze mzdy v obanskm soudnm du 54) ; tmito podmnkami se d u pohledvek, pro kter byl soudem, soudnm exekutorem 51) , sprvcem dan 52) nebo orgnem sprvnho adu, jinho sttnho orgnu nebo orgnu zemnho samosprvnho celku 53) nazen vkon rozhodnut, poad jednotlivch pohledvek. Ve vtm rozsahu je mon srky ze mzdy provst jen na zklad dohody o srkch ze mzdy [ 146 odst. 1 psm. b)], nejde-li o srky ve prospch zamstnavatele a nebude-li tm ohroeno provdn jinch srek ze mzdy ani tm nebudou tyto srky zkrceny. 149 (1) U srek ze mzdy provdnch podle 146 odst. 1 psm. b) se d poad dnem, kdy byla dohoda o srkch ze mzdy zamstnavateli doruena nebo kdy byla mezi zamstnancem a zamstnavatelem uzavena dohoda o srkch ze mzdy k uspokojen zvazk zamstnance; provd-li se srky ze mzdy ve prospch zamstnavatele, d se poad dnem, kdy byla dohoda o srkch ze mzdy uzavena. (2) U srek ze mzdy provdnch podle 147 odst. 1 psm. d) a e) se d poad dnem, kdy bylo zapoato s provdnm srek. (3) U srek ze mzdy podle 146 odst. 1 psm. c) se d poad dnem, kdy zamstnanec vyslovil souhlas s provdnm srek. (4) Jestlie zamstnanec nastoup do zamstnn u jinho zamstnavatele, zstv poad, kter zskaly pohledvky podle odstavce 1, zachovno i u novho zamstnavatele (pltce mzdy nebo platu). Nov zamstnavatel (pltce mzdy nebo platu) zane provdt srky dnem, ve kterm se od zamstnance, dosavadnho zamstnavatele (pltce mzdy nebo platu) nebo oprvnnho dozv, e byly provdny srky ze mzdy a pro jak pohledvky; tot plat i v ppad podle odstavce 2, pokud v dohod o srkch ze mzdy nebyl tento inek vslovn vylouen. 150 Zamstnavatel eviduje daje, jimi jsou jmno, poppad jmna a pjmen, adresa, jde-li o fyzickou osobu, nzev a sdlo, jde-li o prvnickou osobu, a psemnosti tkajc se provdnch srek ze mzdy, a to po stejnou dobu jako ostatn daje a doklady tkajc se mzdy nebo platu 56) .

ST SEDM NHRADA VDAJ POSKYTOVANCH ZAMSTNANCI V SOUVISLOSTI S VKONEM PRCE

HLAVA I OBECN USTANOVEN O NHRADCH POSKYTOVANCH ZAMSTNANCI V SOUVISLOSTI S VKONEM PRCE

151 Zamstnavatel je povinen poskytovat zamstnanci, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak, nhradu vdaj, kter mu vzniknou v souvislosti s vkonem prce, v rozsahu a za podmnek stanovench v tto sti. 152 Cestovnmi vdaji, za kter poskytuje zamstnavatel zamstnanci cestovn nhrady, se rozum vdaje, kter vzniknou zamstnanci pi a) pracovn cest ( 42), b) cest mimo pravideln pracovit, c) cest v souvislosti s mimodnm vkonem prce mimo rozvrh smn v mst vkonu prce nebo pravidelnho pracovit, d) peloen ( 43), e) pijet do zamstnn v pracovnm pomru, f) vkonu prce v zahrani. 153 (1) Podmnky, kter mohou ovlivnit poskytovn a vi cestovnch nhrad, zejmna dobu a msto nstupu a ukonen cesty, msto plnn pracovnch kol, zpsob dopravy a ubytovn, ur pedem psemn zamstnavatel; pitom pihl k oprvnnm zjmm zamstnance. (2) Jestlie jsou vzhledem k okolnostem prva zamstnance na cestovn nhrady a jejich vi nezpochybniteln, pedchoz psemn forma uren podmnek se nevyaduje, netrv-li na n zamstnanec. 154 Zahranin pracovn cestou se rozum cesta konan mimo zem esk republiky. Dobou rozhodnou pro vznik prva zamstnance na nhradu cestovnch vdaj v ciz mn je doba pechodu sttn hranice esk republiky, kterou oznm zamstnanec zamstnavateli, nebo doba odletu a pletu letadla pi leteck peprav. 155 (1) Cestovn nhrady je mon zamstnanci, kter kon pro zamstnavatele prci na zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr, poskytnout pouze v ppad, e bylo sjednno toto prvo, jako i msto pravidelnho pracovit zamstnance. (2) M-li zamstnanec podle dohody o proveden prce vykonat pracovn kol v mst mimo obec bydlit, m prvo na cestovn nhrady, bylo-li jejich poskytnut sjednno, i kdy nen sjednno msto pravidelnho pracovit.

HLAVA II
POSKYTNUT CESTOVNCH NHRAD ZAMSTNANCI ZAMSTNAVATELE, KTER NEN STTEM, ZEMNM SAMOSPRVNM CELKEM, STTNM FONDEM, PSPVKOVOU ORGANIZAC, JEJ NKLADY NA PLATY A ODMNY ZA PRACOVN POHOTOVOST JSOU PLN ZABEZPEOVNY Z PSPVKU NA PROVOZ POSKYTOVANHO Z ROZPOTU ZIZOVATELE NEBO Z HRAD PODLE ZVLTNCH PRVNCH PEDPIS NEBO KOLSKOU PRVNICKOU OSOBOU ZZENOU PODLE KOLSKHO ZKONA

Dl 1
Cestovn nhrady pi pracovn cest nebo pi cest mimo pravideln pracovit 156 Druhy cestovnch nhrad (1) Zamstnavatel uveden v tto hlav je povinen za podmnek stanovench v tto hlav poskytnout zamstnanci pi pracovn cest nhradu

a) jzdnch vdaj, b) jzdnch vdaj k nvtv lena rodiny, c) vdaj za ubytovn, d) zvench stravovacch vdaj (dle jen "stravn"), e) nutnch vedlejch vdaj. (2) Pro ely poskytovn cestovnch nhrad se za pracovn cestu povauje i cesta uveden v 152 psm. b) a c). (3) Zamstnavatel me zamstnanci poskytovat i dal nhrady vdaj, za cestovn nhrady se vak povauj pouze ty, kter byly poskytnuty v souladu s 152. Nhrada jzdnch vdaj 157 (1) Nhradu jzdnch vdaj za pouit urenho hromadnho dopravnho prostedku dlkov pepravy a taxisluby poskytne zamstnavatel zamstnanci v prokzan vi. (2) Pouije-li zamstnanec se souhlasem zamstnavatele msto urenho hromadnho dopravnho prostedku dlkov pepravy jin dopravn prostedek, vetn silninho motorovho vozidla, s vjimkou vozidla poskytnutho zamstnavatelem, pslu mu nhrada jzdnch vdaj ve vi odpovdajc cen jzdnho za uren hromadn dopravn prostedek. (3) Pouije-li zamstnanec na dost zamstnavatele silnin motorov vozidlo, s vjimkou vozidla poskytnutho zamstnavatelem, pslu mu za kad 1 km jzdy zkladn nhrada a nhrada vdaj za spotebovanou pohonnou hmotu. (4) Sazba zkladn nhrady za 1 km jzdy in nejmn u a) jednostopch vozidel a tkolek 1,00 K, b) osobnch silninch motorovch vozidel 3,80 K; pi pouit pvsu k silninmu motorovmu vozidlu zamstnavatel sazbu zkladn nhrady za 1 km jzdy zv nejmn o 15 %. Tato sazba zkladn nhrady se mn v zvislosti na vvoji cen provdcm prvnm pedpisem vydanm podle 189. (5) Sazbu zkladn nhrady u nkladnch automobil, autobus nebo traktor zamstnavatel poskytne zamstnanci nejmn ve dvojnsobn vi, ne je stanoven v odstavci 4 psm. b). 158 (1) Nebyla-li ve sazby zkladn nhrady sjednna nebo urena zamstnavatelem ped vyslnm zamstnance na pracovn cestu, pslu zamstnanci sazba zkladn nhrady podle 157 odst. 4 a 5. (2) Nhradu za spotebovanou pohonnou hmotu ur zamstnavatel nsobkem ceny pohonn hmoty a mnostv spotebovan pohonn hmoty. (3) Cenu pohonn hmoty prokazuje zamstnanec dokladem o nkupu, ze kterho je patrn souvislost s pracovn cestou. Prokazuje-li zamstnanec cenu pohonn hmoty vce doklady o jejm nkupu, ze kterch je patrn souvislost s pracovn cestou, vypot se cena pohonn hmoty pro uren ve nhrady aritmetickm prmrem zamstnancem prokzanch cen. Jestlie zamstnanec hodnovrnm zpsobem cenu pohonn hmoty zamstnavateli neproke, pouije zamstnavatel pro uren ve nhrady prmrnou cenu pslun pohonn hmoty stanovenou provdcm prvnm pedpisem vydanm podle 189. (4) Spotebu pohonn hmoty silninho motorovho vozidla vypot zamstnavatel z daj o spoteb uvedench v technickm prkazu pouitho vozidla, kter je zamstnanec povinen zamstnavateli pedloit. Jestlie technick prkaz vozidla tyto daje neobsahuje, pslu zamstnanci nhrada vdaj za pohonn hmoty, jen pokud spotebu pohonn hmoty proke technickm prkazem vozidla shodnho typu se shodnm objemem vlc. Pi uren spoteby pohonn hmoty pouije zamstnavatel daj o spoteb pro kombinovan provoz podle norem Evropskch spoleenstv. Nen-li tento daj v technickm prkazu uveden, vypot zamstnavatel spotebu pohonn hmoty vozidla aritmetickm prmrem z daj v technickm prkazu uvedench. 159 (1) Nhradu jzdnch vdaj za pouit mstn hromadn dopravy v souladu s urenmi podmnkami pracovn cesty poskytuje zamstnavatel v prokzan vi; tato nhrada nle zamstnanci i vedle nhrad podle 157 odst. 1 a 3. (2) Pi poskytnut nhrady jzdnch vdaj za pouit mstn hromadn dopravy pi pracovnch cestch v obci, ve kter m zamstnanec sjednno msto vkonu prce, zamstnavatel poskytne tuto nhradu ve vi odpovdajc cen jzdnho platn v dob konn pracovn cesty, ani by zamstnanec musel jzdn vdaje prokazovat.

 160 Za pouit dopravnho prostedku po ukonen pedem dohodnutho peruen pracovn cesty z dvod na stran zamstnance, po kterm ji nensleduje vkon prce, je povinen zamstnavatel uhradit zamstnanci nhradu jzdnch vdaj pouze do ve, kter by nleela zamstnanci v ppad, e by k peruen pracovn cesty nedolo. Obdobn se postupuje pi pedem dohodnutm peruen pracovn cesty z dvodu na stran zamstnance ped vkonem prce. 161 Nhrada jzdnch vdaj k nvtv lena rodiny (1) Trv-li pracovn cesta dle ne 7 kalendnch dn, poskytne zamstnavatel zamstnanci nhradu jzdnch vdaj k nvtv lena rodiny do jeho bydlit nebo do jinho pedem dohodnutho msta pobytu lena rodiny a zpt ve vi a za shodnch podmnek jako v 157 a 160 s tm, e zamstnavatel poskytne zamstnanci nhradu jzdnch vdaj nejve v stce odpovdajc jzdnm vdajm do msta vkonu prce nebo pravidelnho pracovit anebo bydlit na zem esk republiky. Za limitujc se pitom povauje stka, kter je pro zamstnance nejvhodnj. (2) Pi pouit leteck pepravy hrad zamstnavatel zamstnanci jzdn vdaje k nvtv lena rodiny pouze ve vi odpovdajc cen jzdnho silninho nebo elezninho dopravnho prostedku dlkov pepravy, kter ur zamstnavatel. Ustanoven odstavce 1 plat i zde. (3) Nhradu jzdnch vdaj k nvtv lena rodiny poskytne zamstnavatel nejdle v prbhu tvrtho tdne od potku pracovn cesty nebo od minul nvtvy lena rodiny, pokud se se zamstnancem nedohodne na dob krat. 162 Nhrada vdaj za ubytovn (1) Zamstnavatel poskytne zamstnanci nhradu vdaj za ubytovn, kter vynaloil v souladu s podmnkami pracovn cesty, a to ve vi, kterou zamstnavateli proke. Po dobu nvtvy lena rodiny hrad zamstnavatel zamstnanci prokzan vdaje za ubytovn pouze v ppad, e si je musel zamstnanec vzhledem k podmnkm pracovn cesty nebo ubytovacch slueb zachovat. (2) Po dobu pedem dohodnutho peruen pracovn cesty z dvod na stran zamstnance nen zamstnavatel povinen zamstnanci nhradu vdaj za ubytovn poskytnout, i kdy musel po tuto dobu zamstnanec s ohledem na podmnky pracovn cesty nebo ubytovac sluby vdaje za ubytovn uhradit. 163 Stravn (1) Za kad kalendn den pracovn cesty poskytne zamstnavatel zamstnanci stravn nejmn ve vi a) 58 K, trv-li pracovn cesta 5 a 12 hodin, b) 88 K, trv-li pracovn cesta dle ne 12 hodin, nejdle vak 18 hodin, c) 138 K, trv-li pracovn cesta dle ne 18 hodin. Tato ve stravnho se mn v zvislosti na vvoji cen provdcm prvnm pedpisem vydanm podle 189. (2) Bylo-li zamstnanci bhem pracovn cesty poskytnuto jdlo, kter m charakter sndan, obda nebo veee, na kter zamstnanec finann nepispv, je zamstnavatel oprvnn za kad uveden jdlo stravn krtit a o hodnotu a) 70 % stravnho, trv-li pracovn cesta 5 a 12 hodin, b) 35 % stravnho, trv-li pracovn cesta dle ne 12 hodin, nejdle vak 18 hodin, c) 25 % stravnho, trv-li pracovn cesta dle ne 18 hodin. (3) Nesjedn-li zamstnavatel nebo neur ped vyslnm zamstnance na pracovn cestu vy stravn, ne je stanoven v odstavci 1, nebo mru jeho krcen podle odstavce 2, pslu zamstnanci stravn podle odstavce 1. (4) Pi pracovn cest, kter spad do 2 kalendnch dn, se upust od oddlenho posuzovn doby trvn pracovn cesty v kalendnm dnu, je-li to pro zamstnance vhodnj. (5) Po dobu nvtvy lena rodiny nebo po dobu dohodnutho peruen pracovn cesty z dvod na stran zamstnance stravn zamstnanci nepslu. Doba rozhodn pro prvo na stravn ped nvtvou lena rodiny nebo dohodnutm peruenm pracovn cesty kon ukonenm vkonu prce, nebo jinm pedem dohodnutm zpsobem, a po nvtv lena rodiny nebo peruen pracovn cesty z dvod na stran zamstnance zan souasn se zatkem vkonu prce, nebo jinm pedem

dohodnutm zpsobem. (6) Je-li zamstnanec vysln na pracovn cestu do msta svho bydlit, kter je odlin od jeho msta vkonu prce nebo pravidelnho pracovit, pslu mu stravn pouze za cestu do msta jeho bydlit a zpt a za dobu vkonu prce v tomto mst. (7) Dvody pro neposkytnut stravnho stanoven v odstavcch 5 a 6 nemohou astnci roziovat. 164 Nhrada nutnch vedlejch vdaj Zamstnavatel poskytne zamstnanci nhradu nutnch vedlejch vdaj, kter mu vzniknou v pm souvislosti s pracovn cestou, a to ve vi, kterou zamstnavateli proke. Neme-li zamstnanec vi vdaj prokzat, poskytne mu zamstnavatel nhradu odpovdajc cen vc a slueb obvykl v dob a mst konn pracovn cesty.

Dl 2
Nhrady pi peloen 165 (1) Je-li zamstnanec peloen do jinho msta vkonu prce, ne bylo sjednno v pracovn smlouv, kter je souasn odlin od bydlit zamstnance, poskytne mu zamstnavatel nhrady ve vi a za podmnek stanovench v 157 a 164. Jestlie se zamstnanec denn vrac do bydlit, doba strven v tomto mst se nezapotv do doby rozhodn pro poskytovn stravnho. (2) Zamstnanci, kter pobr stravn podle odstavce 1 a je v te dob vysln na pracovn cestu mimo msto peloen, poskytne zamstnavatel stravn, kter je pro zamstnance vhodnj. Ostatn cestovn nhrady poskytuje zamstnavatel jako pi pracovn cest.

Dl 3
Cestovn nhrady pi zahranin pracovn cest 166 Druhy cestovnch nhrad (1) Zamstnavatel je povinen za podmnek dle stanovench poskytnout zamstnanci stravn ve vi a za podmnek stanovench v 163 a nhradu a) jzdnch vdaj, b) jzdnch vdaj k nvtv lena rodiny, c) vdaj za ubytovn, d) stravovacch vdaj v ciz mn (dle jen "zahranin stravn"), e) nutnch vedlejch vdaj. (2) Zamstnavatel me pi zahranin pracovn cest poskytnout zamstnanci i dal cestovn nhrady. 167 Nhrada jzdnch vdaj Nhradu jzdnch vdaj poskytuje zamstnavatel zamstnanci ve vi a za podmnek stanovench v 157 a 160 s tm, e nhradu za spotebovanou pohonnou hmotu v ciz mn a doloen cen je povinen uhradit pouze za kilometry ujet mimo zem esk republiky. Nem-li z vnch dvod zamstnanec doklad o nkupu pohonn hmoty mimo zem esk republiky, me mu zamstnavatel poskytnout nhradu za spotebovanou pohonnou hmotu v ciz mn i na zklad jeho prohlen o skuten vynaloen cen pohonn hmoty a dvodech jejho nedoloen. 168 Nhrada jzdnch vdaj k nvtv lena rodiny Trv-li zahranin pracovn cesta dle ne 1 msc a byla-li nvtva lena rodiny zamstnavatelem sjednna nebo urena ped vyslnm zamstnance na zahranin pracovn cestu, poskytuje zamstnavatel zamstnanci nhradu jzdnch vdaj k nvtv lena rodiny do jeho bydlit, nebo do jinho pedem dohodnutho msta pobytu lena rodiny a zpt podle 167, nejve

vak v stce odpovdajc jzdnm vdajm do msta vkonu prce nebo pravidelnho pracovit anebo bydlit zamstnance na zem esk republiky. Za limitn se pitom povauje stka, kter je pro zamstnance nejvhodnj. 169 Nhrada vdaj za ubytovn Zamstnavatel poskytne zamstnanci nhradu vdaj za ubytovn, kter vynaloil v souladu s podmnkami zahranin pracovn cesty, a to podle 162. 170 Zahranin stravn (1) Zamstnavatel poskytne zamstnanci pi zahranin pracovn cest zahranin stravn v ciz mn ve vi a za podmnek dle stanovench. (2) Sjedn-li zamstnavatel nebo ur ped vyslnm zamstnance na zahranin pracovn cestu zkladn sazbu zahraninho stravnho, mus tato zkladn sazba init v celch mnovch jednotkch, s pihldnutm k podmnkm zahranin pracovn cesty a zpsobu stravovn, nejmn 75 % a u len posdek plavidel vnitrozemsk plavby nejmn 50 % zkladn sazby zahraninho stravnho stanoven pro pslun stt provdcm prvnm pedpisem vydanm podle 189. Jestlie zamstnavatel nepostupuje podle vty prvn, ur zamstnanci zahranin stravn z ve zkladn sazby zahraninho stravnho stanoven provdcm prvnm pedpisem vydanm podle 189. Vi zahraninho stravnho ur zamstnavatel ze zkladn sazby zahraninho stravnho sjednan nebo stanoven pro stt, ve kterm zamstnanec strv v kalendnm dni nejvce asu. (3) Zamstnavatel poskytne zamstnanci zahranin stravn ve vi zkladn sazby podle odstavce 2, jestlie doba strven mimo zem esk republiky trv v kalendnm dni dle ne 12 hodin. Trv-li tato doba dle ne 6 hodin, nejve vak 12 hodin, poskytne zamstnavatel zamstnanci zahranin stravn v polovin vi tto sazby zahraninho stravnho, a ve tvrtinov vi tto sazby zahraninho stravnho, trv-li doba strven mimo zem esk republiky nejmn 6 hodin, avak alespo 1 hodinu. Trv-li doba strven mimo zem esk republiky mn ne 1 hodinu, zahranin stravn se neposkytuje. (4) Doby strven mimo zem esk republiky, kter trvaj 1 hodinu a dle pi vce zahraninch pracovnch cestch v jednom kalendnm dni, se pro ely zahraninho stravnho staj. Doby, za kter nevznikne zamstnanci prvo na zahranin stravn, se pipotvaj k dob rozhodn pro poskytnut stravnho podle 163. (5) Bylo-li zamstnanci bhem zahranin pracovn cesty poskytnuto jdlo, kter m charakter sndan, obda nebo veee, na kter zamstnanec finann nepispv, je zamstnavatel oprvnn zahranin stravn ve vi zkladn sazby krtit a o 25 % za kad uveden jdlo nebo a o 35 %, jde-li o zahranin stravn v polovin vi zkladn sazby, anebo o 70 %, jde-li o zahranin stravn ve tvrtinov vi zkladn sazby. Nesjedn-li zamstnavatel mru krcen zahraninho stravnho, nebo ji neur ped vyslnm zamstnance na zahranin pracovn cestu, pslu zamstnanci zahranin stravn podle odstavce 3. (6) Po dobu nvtvy lena rodiny nebo po dobu dohodnutho peruen zahranin pracovn cesty z dvod na stran zamstnance zahranin stravn zamstnanci nepslu. Doba rozhodn pro prvo na zahranin stravn ped nvtvou lena rodiny nebo dohodnutm peruenm zahranin pracovn cesty z dvodu na stran zamstnance kon ukonenm vkonu prce, nebo jinm pedem dohodnutm zpsobem, a po nvtv lena rodiny nebo peruen zahranin pracovn cesty z dvod na stran zamstnance zan souasn se zatkem vkonu prce, nebo jinm pedem dohodnutm zpsobem. (7) Je-li zamstnanec vysln na zahranin pracovn cestu do svho bydlit, pslu mu stravn a zahranin stravn pouze za cestu do bydlit a zpt, za cesty k vkonu prce a zpt a za dobu vkonu prce v tomto mst. (8) Dvody pro neposkytnut zahraninho stravnho stanoven v odstavcch 6 a 7 nemohou astnci roziovat. 171 Nhrada nutnch vedlejch vdaj Zamstnavatel poskytne zamstnanci nhradu nutnch vedlejch vdaj podle 164.

Dl 4
Nhrady pi vkonu prce v zahrani 172 Bylo-li sjednno msto vkonu prce, poppad i pravideln pracovit mimo zem esk republiky, poskytne zamstnavatel zamstnanci za dny cesty z esk republiky do msta vkonu prce nebo pravidelnho pracovit a zpt cestovn nhrady jako pi zahranin pracovn cest. Jestlie se zamstnancem cestuje se souhlasem zamstnavatele i len rodiny, poskytne zamstnavatel zamstnanci i nhradu prokzanch jzdnch, ubytovacch a nutnch vedlejch vdaj, kter vznikly tomuto lenu rodiny.

HLAVA III POSKYTNUT CESTOVNCH NHRAD ZAMSTNANCI ZAMSTNAVATELE, KTER JE STTEM, ZEMNM SAMOSPRVNM CELKEM, STTNM FONDEM, PSPVKOVOU ORGANIZAC, JEJ NKLADY NA PLATY A ODMNY ZA PRACOVN POHOTOVOST JSOU PLN ZABEZPEOVNY Z PSPVKU NA PROVOZ POSKYTOVANHO Z ROZPOTU ZIZOVATELE NEBO Z HRAD PODLE ZVLTNCH PRVNCH PEDPIS NEBO KOLSKOU PRVNICKOU OSOBOU ZZENOU PODLE KOLSKHO ZKONA Dl 1
Obecn ustanoven 173 Zamstnavatel uveden v tto hlav poskytne zamstnanci cestovn nhrady ve vi a za podmnek stanovench v tto hlav. Jin nebo vy cestovn nhrady nesm zamstnavatel zamstnanci poskytovat. 174 Pi poskytovn cestovnch nhrad postupuje zamstnavatel podle sti sedm hlavy II, s dle stanovenmi odchylkami.

Dl 2
Odchylky pi poskytnut cestovnch nhrad pi pracovn cest 175 Nhrada jzdnch vdaj Sazba zkladn nhrady stanoven v 157 odst. 4 a 5 je pro zamstnavatele zvazn a neme ji sjednat nebo ped pracovn cestou urit odchyln. 176 Stravn (1) Pi poskytnut stravnho se 163 odst. 1 nepouije. Zamstnavatel poskytne zamstnanci za kad kalendn den pracovn cesty stravn ve vi a) 58 K a 69 K, trv-li pracovn cesta 5 a 12 hodin, b) 88 K a 106 K, trv-li pracovn cesta dle ne 12 hodin, nejve vak 18 hodin, c) 138 K a 165 K, trv-li pracovn cesta dle ne 18 hodin. Tato ve stravnho se mn v zvislosti na vvoji cen provdcm prvnm pedpisem vydanm podle 189. (2) Znemon-li zamstnavatel vyslnm na pracovn cestu, kter trv mn ne 5 hodin, zamstnanci se stravovat obvyklm zpsobem, me mu poskytnout stravn a do ve stravnho podle odstavce 1 psm. a). (3) Nesjedn-li zamstnavatel nebo neur ped vyslnm zamstnance na pracovn cestu vi stravnho podle odstavce 1 a mru jeho krcen podle 163 odst. 2, pslu zamstnanci stravn ve vi doln sazby rozpt podle odstavce 1.

Dl 3
Nhrada pi pijet a peloen 177 (1) Je-li zamstnavatelem sjednno, poppad vnitnm pedpisem stanoveno poskytnut nhrady pi pijet do zamstnn v pracovnm pomru nebo peloen do jinho msta, mohou se tyto nhrady poskytovat a do ve a rozsahu podle 165. (2) Nhradu podle odstavce 1 me zamstnavatel zamstnanci poskytovat do doby, ne zamstnanec nebo len jeho rodiny a jin fyzick osoba, kte s nm ij v domcnosti, zskaj v obci msta vkonu prce pimen byt, nejdle vak 4 roky, a jdeli o pracovn pomr, kter je sjednvn na dobu uritou, nejdle do skonen tohoto pracovnho pomru. Domcnost se posuzuje podle 115 obanskho zkonku. 178

Zamstnanci, ktermu zamstnavatel poskytuje nebo by mohl poskytovat nhrady podle 165 a 177 a kter se pesthuje do obce, v n mu prvo nebo monost poskytovn tchto nhrad zanikne, me zamstnavatel poskytnout nhradu prokzanch a) vdaj za pepravu bytovho zazen, b) jzdnch vdaj a jzdnch vdaj lena rodiny z bydlit do novho bydlit, c) nutnch vedlejch vdaj souvisejcch s pepravou bytovho zazen, d) nezbytnch nutnch vdaj spojench s pravou bytu, a to a do ve 15 000 K.

Dl 4
Odchylky pi poskytnut cestovnch nhrad pi zahranin pracovn cest 179 (1) Pi poskytovn zahraninho stravnho se ustanoven 170 odst. 2 vty prvn nepouije. Zamstnavatel poskytuje zamstnanci za kad kalendn den zahranin pracovn cesty zahranin stravn ve vi zkladn sazby zahraninho stravnho stanovenho provdcm prvnm pedpisem vydanm podle 189. (2) Vedoucm organizanch sloek sttu a jejich zstupcm a statutrnm orgnm a jejich zstupcm je mon urit zahranin stravn a do ve pesahujc o 15 % zkladn sazbu zahraninho stravnho uvedenou v odstavci 1, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak 57) . 180 Zamstnavatel me zamstnanci poskytnout kapesn do ve 40 % zahraninho stravnho poskytnutho zamstnanci podle 170 odst. 3 a 179.

Dl 5
Nhrady pi vkonu prce v zahrani 181 Vedle nhrad stanovench v 172 poskytuje zamstnavatel zamstnanci nhrady stanoven v provdcm prvnm pedpisu vydanm podle 189. Zamstnanci nepslu stravn za dobu pracovn cesty na zem esk republiky a zahranin stravn v zemi vkonu prce nebo pravidelnho pracovit.

HLAVA IV SPOLEN USTANOVEN O CESTOVNCH NHRADCH

182 Paualizace cestovnch nhrad (1) Pi sjednn pauln msn nebo denn stky cestovn nhrady, poppad pi jejm stanoven vnitnm pedpisem nebo individulnm psemnm urenm se vychz z prmrnch podmnek rozhodnch pro poskytovn cestovnch nhrad skupin zamstnanc nebo zamstnanci, z ve cestovnch nhrad a z oekvanch prmrnch vdaj tto skupiny zamstnanc nebo tohoto zamstnance. Souasn se ur zpsob krcen pauln stky za dobu, kdy zamstnanec nevykonv prci. (2) Na dost zamstnance je zamstnavatel povinen pedloit mu k nahldnut doklady, na jejich zklad byla pauln stka urena. 183 Zloha na cestovn nhrady a jej vytovn (1) Zamstnavatel je povinen poskytnout zamstnanci ztovatelnou zlohu a do pedpokldan ve cestovnch nhrad, pokud se se zamstnancem nedohodne, e zloha nebude poskytnuta. (2) Pi zahranin pracovn cest me zamstnavatel po dohod se zamstnancem poskytnout zlohu v ciz mn nebo jej st t cestovnm ekem nebo zapjenm platebn karty zamstnavatele. Zamstnavatel se me se zamstnancem dohodnout na poskytnut zlohy na zahranin stravn v esk mn nebo v jin ne v provdcm prvnm pedpisu vydanm podle 189 stanoven ciz mn pro pslun stt, pokud je k tto mn eskou nrodn bankou vyhlaovn kurz. Pi uren ve zahraninho stravnho v dohodnut mn se nejprve zjist korunov hodnota zahraninho stravnho, kter se pepot na dohodnutou mnu. Pro uren korunov hodnoty zahraninho stravnho a stky zahraninho stravnho v dohodnut mn se

pouij kurzy vyhlen eskou nrodn bankou a platn v den vyplacen zlohy. (3) Jestlie se zamstnanec se zamstnavatelem nedohodne jinak, je zamstnanec povinen do 10 pracovnch dn po dni ukonen pracovn cesty nebo jin skutenosti zakldajc prvo na cestovn nhradu pedloit zamstnavateli psemn doklady potebn k vytovn cestovnch nhrad a vrtit nevytovanou zlohu. stka, kterou m zamstnanec zamstnavateli vrtit v esk mn, se zaokrouhl na cel koruny smrem nahoru. (4) stku, o kterou byla poskytnut zloha pi zahranin pracovn cest vy, ne in prvo zamstnance, vrac zamstnanec zamstnavateli ve mn, kterou mu zamstnavatel poskytl, nebo ve mn, na kterou zamstnanec tuto mnu v zahrani smnil, anebo v esk mn. stku, o kterou byla poskytnut zloha pi zahranin pracovn cest ni, ne in nroky zamstnance, doplc zamstnavatel zamstnanci v esk mn, pokud se nedohodnou jinak. Pi vytovn zlohy pouije zamstnavatel zamstnancem doloen kurz, kterm byla poskytnut mna v zahrani smnna na jinou mnu, a kurzy uveden v odstavci 2. (5) Nedohodnou-li se astnci jinak, je zamstnavatel povinen do 10 pracovnch dn ode dne pedloen psemnch doklad zamstnancem provst vytovn cestovnch nhrad a uspokojit jeho prva. stka, kterou m zamstnavatel zamstnanci poskytnout v esk mn, se zaokrouhl na cel koruny smrem nahoru. 184 Pi poskytovn cestovnch nhrad, na kter nebyla poskytnuta zloha, se pimen pouije 183 s tm, e pro pepoet mn se pouij kurzy vyhlen eskou nrodn bankou a platn v den nstupu zahranin pracovn cesty. 185 Poaduje-li se pro poskytnut cestovnch nhrad prokzn pslunch vdaj, a zamstnanec je neproke, me mu zamstnavatel poskytnout tuto nhradu v jm uznan vi, kter odpovd urenm podmnkm, pokud tento zkon nestanov jinak ( 158 odst. 3). 186 Zamstnanec je povinen bez zbytenho odkladu oznmit zamstnavateli zmnu skutenosti, kter je rozhodn pro poskytnut cestovn nhrady. 187 Za lena rodiny zamstnance se pro ely poskytovn cestovnch nhrad, s vjimkou 177 odst. 2, povauje jeho manel, vlastn dt, osvojenec, dt sven zamstnanci do pstounsk pe nebo do vchovy, vlastn rodie, osvojitel, opatrovnk a pstoun. Jin fyzick osoba je postavena na rove lena rodiny pouze za pedpokladu, e ije se zamstnancem v domcnosti. Domcnost se posuzuje podle 115 obanskho zkonku. 188 Cestovn nhrady poskytovan podle mezinrodn smlouvy nebo na zklad dohod o vzjemn vmn zamstnanc se zahraninm zamstnavatelem (1) Zamstnanci, kter je vysln na zahranin pracovn cestu, a po tuto dobu mu pslu podle mezinrodn smlouvy nhrada cestovnch vdaj nebo nhrada obdobnch vdaj v ni vi ne podle tto sti, poskytne zamstnavatel cestovn nhradu ve vi rozdlu mezi prvem podle tto sti a nhradou poskytovanou podle mezinrodn smlouvy. (2) Zamstnanci, kter je vysln na zahranin pracovn cestu, a po tuto dobu mu pslu podle mezinrodn smlouvy nhrada cestovnch vdaj nebo nhrada obdobnch vdaj ve stejn nebo vy vi ne podle tto sti, zamstnavatel cestovn nhrady podle tto sti neposkytne. (3) Nhrady cestovnch vdaj nebo nhrady obdobnch vdaj, kter jsou zamstnanci poskytovny podle mezinrodn smlouvy, se povauj za cestovn nhrady poskytovan podle tto sti. (4) Jestlie zamstnavatel sjedn v dohod o vzjemn vmn zamstnanc, e bude zahraninmu zamstnanci vyslanmu do esk republiky poskytovat stravn, je povinen jej poskytovat nejmn ve vi horn hranice stravnho stanoven v 176 odst. 1. Zamstnavatel uveden v sti sedm hlav III me poskytovat stravn zahraninmu zamstnanci a do ve dvojnsobku stravnho stanovenho ve vt prvn a kapesn a do ve 40 % takto sjednanho nebo urenho stravnho. 189 Zmocovac ustanoven (1) V pravidelnm termnu od 1. ledna Ministerstvo prce a socilnch vc vyhlkou a) mn sazbu zkladn nhrady za pouvn silninch motorovch vozidel stanovenou v 157 odst. 4,

b) mn stravn stanoven v 163 odst. 1 a 176 odst. 1, c) stanov prmrnou cenu pohonnch hmot, a to podle daj eskho statistickho adu o cench vozidel, o cench jdel a nealkoholickch npoj ve veejnm stravovn a o cench pohonnch hmot. (2) V mimodnm termnu Ministerstvo prce a socilnch vc uprav vyhlkou sazbu zkladn nhrady za pouvn silninch motorovch vozidel, stravn nebo prmrnou cenu pohonnch hmot, jakmile se podle daj eskho statistickho adu nkter z cen uvedench v odstavci 1 ode dne innosti tohoto zkona, nebo ode dne innosti posledn pravy obsaen ve vyhlce, zv nebo sn alespo o 20 %. (3) Stravn se zaokrouhluje na cel koruny do ve 50 hal smrem dol a od 50 hal vetn smrem nahoru. Sazba zkladn nhrady a prmrn ceny pohonnch hmot se zaokrouhluj na desetihale smrem nahoru. (4) V pravidelnm termnu od 1. ledna Ministerstvo financ vyhlkou stanov vi zkladnch sazeb zahraninho stravnho v celch mnovch jednotkch pslun ciz mny, a to na zklad nvrhu Ministerstva zahraninch vc vypracovanho podle podklad zastupitelskch ad o cench jdel a nealkoholickch npoj ve veejnch stravovacch zazench stedn kvalitativn tdy a v zazench prvn kvalitativn tdy v rozvojovch zemch Asie, Afriky a Latinsk Ameriky, a s vyuitm statistickch daj mezinrodnch instituc. (5) V mimodnm termnu Ministerstvo financ uprav vyhlkou vi zkladn sazby zahraninho stravnho, jakmile se cena uveden v odstavci 4 a kurz stanoven ciz mny od posledn pravy zv nebo sn alespo o 20 %. (6) Vlda stanov nazenm pro zamstnance, se ktermi sjedn zamstnavatel uveden v sti sedm hlav III msto vkonu prce, poppad i pravideln pracovit, mimo zem esk republiky, nhradu a) zvench ivotnch nklad, b) zvench vybavovacch vdaj, c) jzdnch vdaj a vdaj za ubytovn pi nkterch cestch do esk republiky a zpt, d) vdaj spojench s pepravou osobnch vc.

HLAVA V NHRADA ZA OPOTEBEN VLASTNHO NAD, ZAZEN A PEDMT POTEBNCH PRO VKON PRCE
190 (1) Sjedn-li zamstnavatel, poppad vnitnm pedpisem stanov nebo individuln psemn ur podmnky, vi a zpsob poskytnut nhrad za opoteben vlastnho nad, zazen nebo jinch pedmt potebnch k vkonu prce zamstnance, poskytuje mu tuto nhradu za dohodnutch, stanovench nebo urench podmnek. (2) Ustanoven odstavce 1 se nevztahuje na pouvn motorovho vozidla, u kterho se poskytovn nhrad d 157 a 160.

ST OSM PEKKY V PRCI

HLAVA I PEKKY V PRCI NA STRAN ZAMSTNANCE Dl 1
Dleit osobn pekky 191 Zamstnavatel omluv neptomnost zamstnance v prci po dobu jeho doasn pracovn neschopnosti podle zvltnho prvnho pedpisu 58) , po dobu karantny nazen podle zvltnho prvnho pedpisu 59) , po dobu matesk nebo rodiovsk dovolen, po dobu oetovn dtte mladho ne 10 let nebo jinho lena domcnosti podle 115 obanskho zkonku v ppadech podle 39 zkona o nemocenskm pojitn 60) a po dobu pe o dt mlad ne 10 let z dvod stanovench v 39 zkona o nemocenskm pojitn 60) nebo z dvodu, kdy se fyzick osoba, kter o dt jinak peuje, podrobila vyeten nebo oeten ve zdravotnickm zazen, kter nebylo mono zabezpeit mimo pracovn dobu zamstnance, a proto neme o dt peovat.

Nhrada mzdy, platu nebo odmny z dohody o pracovn innosti pi doasn pracovn neschopnosti (karantn) 192 (1) Zamstnanci, kter byl uznn doasn prce neschopnm nebo ktermu byla nazena karantna, pslu po dobu prvnch 14 kalendnch dn trvn doasn pracovn neschopnosti (karantny) nhrada mzdy nebo platu ve vi podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku doasn pracovn neschopnosti (karantny) zamstnanec spluje podmnky nroku na nemocensk podle pedpis o nemocenskm pojitn. V mezch obdob uvedenho ve vt prvn pslu tato nhrada mzdy nebo platu za dny, kter jsou pro zamstnance pracovnmi dny, a za svtky, za kter jinak pslu zamstnanci nhrada mzdy nebo se mu plat nekrt, pokud v tchto jednotlivch dnech spluje podmnky nroku na vplatu nemocenskho podle pedpis o nemocenskm pojitn, a pokud pracovn pomr trv, ne vak dle ne do dne vyerpn podpr doby uren pro vplatu nemocenskho 61) . Vznikla-li doasn pracovn neschopnost ode dne, v nm m zamstnanec smnu ji odpracovanou, pon obdob 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti pro ely poskytovn nhrady mzdy nebo platu nsledujcm kalendnm dnem. Jestlie v obdob prvnch 14 kalendnch dn trvn doasn pracovn neschopnosti (karantny) nle nemocensk 62) nebo penit pomoc v matestv 63) , nhrada mzdy nebo platu nepslu. Vznikne-li zamstnanci v dob doasn pracovn neschopnosti (karantny) prvo na nhradu mzdy nebo platu podle vty prvn a tet, nepslu mu souasn nhrada mzdy nebo platu z dvodu jin pekky v prci. (2) Nhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 pslu ve vi 30 % prmrnho vdlku za prvn 3 dny a ve vi 69 % prmrnho vdlku od 4. dne v rmci trvn doasn pracovn neschopnosti (karantny). Pro ely stanoven nhrady mzdy nebo platu se zjitn prmrn vdlek uprav stejnm zpsobem, jakm se upravuje denn vymovac zklad pro stanoven dvek nemocenskho pojitn 64) , s tm, e pro ely tto pravy se redukn hranice stanoven pro ely nemocenskho pojitn vynsob koeficientem 1,4 a pot zaokrouhl na cel koruny smrem nahoru; pro ely tto pravy se pitom do prvn redukn hranice zapot stka ve vi 90 %. M-li zamstnanec za pracovn den, v nm mu vzniklo nebo zaniklo prvo na nhradu mzdy nebo platu podle odstavce 1, tak prvo na mzdu nebo plat za st pracovn doby, nle mu za tento den jen pomrn dl nhrady mzdy nebo platu pipadajc na tu st pracovn doby, za kterou mu nenle mzda nebo plat. (3) Dohodnut nebo stanoven nhrada mzdy nebo platu nad vi uvedenou v odstavci 2 vt prvn nesm vak pevit prmrn msn ist vdlek ( 356 odst. 3). (4) Nhrada mzdy nebo platu stanoven podle odstavc 2 a 3 se sniuje o 50 %, jde-li o ppady, kdy se nemocensk podle pedpis o nemocenskm pojitn sniuje na polovinu 65) . (5) Poruil-li zamstnanec v obdob prvnch 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti povinnosti uveden v odstavci 6 vt prvn, kter jsou soust reimu doasn prce neschopnho pojitnce, me zamstnavatel se zetelem na zvanost poruen tchto povinnost nhradu mzdy nebo platu snit nebo neposkytnout. (6) Zamstnavatel je oprvnn kontrolovat, zda zamstnanec, kter byl uznn doasn prce neschopnm, dodruje v obdob prvnch 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti stanoven reim doasn prce neschopnho pojitnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvltnm prvnm pedpisem 66) zdrovat se v mst pobytu a dodrovat dobu a rozsah povolench vychzek. Zamstnavatel je povinen v ppad zjitn poruen povinnosti uveden ve vt prvn zamstnancem vyhotovit o kontrole psemn zznam s uvedenm skutenost, kter znamenaj poruen tohoto reimu; stejnopis tohoto zznamu je zamstnavatel povinen doruit zamstnanci, kter tento reim poruil, okresn sprv socilnho zabezpeen pslun podle msta pobytu zamstnance v dob doasn pracovn neschopnosti 67) a oetujcmu lkai doasn prce neschopnho zamstnance. Zamstnavatel je oprvnn podat oetujcho lkae, kter stanovil zamstnanci reim doasn prce neschopnho pojitnce, o sdlen tohoto reimu v rozsahu, kter je zamstnavatel oprvnn kontrolovat, a o zhodnocen zamstnavatelem zjitnch ppad poruen tohoto reimu. Zamstnanec je povinen umonit zamstnavateli kontrolu dodrovn svch povinnost uvedench ve vt prvn. 193 Nhrada mzdy nebo platu se poskytuje na zklad doklad stanovench pro uplatnn nroku na nemocensk, a to v nejblim pravidelnm termnu vplaty mzdy nebo platu po pedloen tchto doklad. Zamstnavatel je povinen vyhlsit, do kdy nejpozdji ped vplatnm termnem je teba pedloit doklady pro poskytnut nhrady mzdy nebo platu, aby tato nhrada mohla bt v tomto vplatnm termnu vyplacena. 194 Zamstnanci, kter pracuje na zklad dohody o pracovn innosti, pslu po dobu prvnch 14 kalendnch dn trvn doasn pracovn neschopnosti (karantny) nhrada odmny z dohody za podmnek stanovench v 192 a 193. Pro ely poskytovn tto nhrady plat pro zamstnance, kter pracuje na zklad dohody o pracovn innosti, zamstnavatelem stanoven rozvren tdenn pracovn doby do smn, kter je zamstnavatel povinen pro tyto ely pedem urit. Matesk a rodiovsk dovolen 195 Matesk dovolen

(1) V souvislosti s porodem a p o narozen dt pslu zamstnankyni matesk dovolen po dobu 28 tdn; porodilali zrove 2 nebo vce dt, pslu j matesk dovolen po dobu 37 tdn. (2) Mateskou dovolenou zamstnankyn nastupuje zpravidla od potku estho tdne ped oekvanm dnem porodu, nejdve vak od potku osmho tdne ped tmto dnem. (3) Vyerp-li zamstnankyn z matesk dovolen ped porodem mn ne 6 tdn, protoe porod nastal dve, ne uril lka, pslu matesk dovolen ode dne jejho nstupu a do uplynut doby stanoven v odstavci 1. Vyerp-li vak zamstnankyn z matesk dovolen ped porodem mn ne 6 tdn z jinho dvodu, poskytne se j matesk dovolen ode dne porodu jen do uplynut 22 tdn, poppad 31 tdn, jde-li o zamstnankyni, kter porodila zrove 2 nebo vce dt. (4) Jestlie se dt narodilo mrtv, pslu zamstnankyni matesk dovolen po dobu 14 tdn. (5) Matesk dovolen v souvislosti s porodem nesm bt nikdy krat ne 14 tdn a neme v dnm ppad skonit ani bt peruena ( 198 odst. 2) ped uplynutm 6 tdn ode dne porodu. 196 Rodiovsk dovolen K prohlouben pe o dt je zamstnavatel povinen poskytnout zamstnankyni a zamstnanci na jejich dost rodiovskou dovolenou. Rodiovsk dovolen se poskytuje matce dtte po skonen matesk dovolen a otci od narozen dtte, a to v rozsahu, o jak podaj, ne vak dle ne do doby, kdy dt doshne vku 3 let. 197 Matesk a rodiovsk dovolen pi pevzet dtte (1) Prvo na mateskou a rodiovskou dovolenou m t zamstnankyn nebo zamstnanec, kte pevzali dt do pe nahrazujc pi rodi na zklad rozhodnut pslunho orgnu, nebo dt, jeho matka zemela; rozhodnutm pslunho orgnu se rozum rozhodnut, kter se povauje za rozhodnut o sven dtte do pe nahrazujc pi rodi pro ely sttn sociln podpory 68) . (2) Matesk dovolen podle odstavce 1 se poskytuje zamstnankyni ode dne pevzet dtte po dobu 22 tdn, a pevzala-li zamstnankyn 2 nebo vce dt, po dobu 31 tdn, nejdle vak do dne, kdy dt doshne vku 1 roku. (3) Rodiovsk dovolen podle odstavce 1 se poskytuje ode dne pevzet dtte a do dne, kdy dt doshne vku 3 let; zamstnankyni, kter erpala mateskou dovolenou podle odstavce 2, se rodiovsk dovolen poskytuje a po skonen tto matesk dovolen. Bylo-li dt pevzato po dosaen vku 3 let, nejdle vak do 7 let jeho vku, pslu rodiovsk dovolen po dobu 22 tdn. Pi pevzet dtte ped dosaenm vku 3 let tak, e by doba 22 tdn uplynula po dosaen 3 let vku, se rodiovsk dovolen poskytuje do uplynut 22 tdn ode dne pevzet dtte. 198 Spolen ustanoven o matesk a rodiovsk dovolen (1) Mateskou a rodiovskou dovolenou jsou zamstnankyn a zamstnanec oprvnni erpat souasn. (2) Jestlie dt bylo ze zdravotnch dvod pevzato do pe kojeneckho nebo jinho lebnho stavu a zamstnanec nebo zamstnankyn zatm nastoup do prce, peru se tmto nstupem matesk nebo rodiovsk dovolen; jej nevyerpan st se poskytne ode dne optovnho pevzet dtte z stavu do sv pe, ne vak dle ne do doby, kdy dt doshne vku 3 let. (3) Jestlie se zamstnankyn nebo zamstnanec pestane starat o dt, a dt bylo z toho dvodu sveno do rodinn nebo stavn pe nahrazujc pi rodi, jako i zamstnankyni nebo zamstnanci, jejich dt je v doasn pi kojeneckho, poppad obdobnho stavu z jinch ne zdravotnch dvod, nepslu matesk nebo rodiovsk dovolen po dobu, po kterou o dt nepeuj. (4) Jestlie dt zeme v dob, kdy je zamstnankyn na matesk nebo rodiovsk dovolen nebo zamstnanec na rodiovsk dovolen, poskytuje se matesk nebo rodiovsk dovolen jet po dobu 2 tdn ode dne mrt dtte, nejdle do dne, kdy by dt doshlo vku 1 roku. Jin dleit osobn pekky v prci 199 (1) Neme-li zamstnanec konat prci pro jin dleit osobn pekky v prci tkajc se jeho osoby, ne jsou uvedeny v 191, je zamstnavatel povinen poskytnout mu nejmn ve stanovenm rozsahu pracovn volno a ve stanovench ppadech i nhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. Nhrada mzdy nebo platu se poskytne ve vi prmrnho vdlku. (2) Vlda stanov nazenm okruh pekek v prci podle odstavce 1, rozsah pracovnho volna, ppady, ve kterch se

poskytuje nhrada mzdy nebo platu, vetn ppadnho spolurozhodovn odborov organizace o vysln zamstnanc na poheb spoluzamstnance, a to i vi zamstnancm, kte nepracuj na pracovitch zamstnavatele, ale podle dohodnutch podmnek pro nj vykonvaj prce v pracovn dob, kterou si sami rozvrhuj ( 317). (3) Poskytne-li zamstnavatel zamstnanci pracovn volno za elem vysln nrodnho experta 69) do instituce Evropsk unie, do jin mezinrodn vldn organizace, do mrov nebo zchrann operace anebo za elem humanitrn pomoci v zahrani, pslu zamstnanci nhrada mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku. O poskytnut pracovnho volna zamstnavatel vyd zamstnanci psemn potvrzen, v nm uvede daj o dlce trvn pracovnho volna. Dlka takto poskytnutho pracovnho volna nesm peshnout dobu 4 let.

Dl 2
Pekky v prci z dvodu obecnho zjmu 200 Zamstnavatel poskytne zamstnanci pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu k vkonu veejnch funkc, obanskch povinnost a jinch kon v obecnm zjmu, pokud tuto innost nelze provst mimo pracovn dobu. Nhrada mzdy nebo platu od zamstnavatele v tchto ppadech nepslu, nen-li dle v tomto zkon stanoveno jinak, nebo nen-li dohodnuto jinak. Zvltn prvn pedpisy upravujc pekky v prci z dvodu obecnho zjmu tm nejsou doteny. 201 Vkon veejn funkce (1) Vkonem veejn funkce se pro ely tohoto zkona rozum plnn povinnost vyplvajcch z funkce, kter je a) vymezena funknm nebo asovm obdobm a b) obsazovan na zklad pm nebo nepm volby nebo jmenovnm podle zvltnch prvnch pedpis. (2) Vkonem veejn funkce je napklad vkon funkce poslance Poslaneck snmovny Parlamentu, sentora Sentu Parlamentu, lena zastupitelstva zemnho samosprvnho celku nebo psedcho. (3) Zamstnanci, kter vykonv veejnou funkci vedle plnn povinnost vyplvajcch z pracovnho pomru, me bt z dvodu vkonu veejn funkce poskytnuto pracovn volno v rozsahu nejve 20 pracovnch dn (smn) v kalendnm roce. 202 Vkon obansk povinnosti O vkon obanskch povinnost jde zejmna u svdk, tlumonk, soudnch znalc a jinch osob pedvolanch k jednn u soudu, sprvnho adu, jinho sttnho orgnu nebo orgnu zemnho samosprvnho celku, pi poskytnut prvn pomoci, pi opatench proti penosnm nemocem, pi poskytnut osobn pomoci pi porn ochran, pi ivelnch udlostech, nebo v obdobnch mimodnch ppadech a dle v ppadech, kdy je fyzick osoba povinna podle prvnch pedpis osobn pomoc poskytnout. 203 Jin kony v obecnm zjmu (1) Jin kony v obecnm zjmu stanov tento zkon nebo zvltn zkon 70) . (2) Pracovn volno pro jin kon v obecnm zjmu zamstnanci a) pslu k vkonu funkce lena orgnu odborov organizace podle tohoto zkona, rady zamstnanc a zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a innosti lena volebn komise podle tohoto zkona ( 283 a 285), jako i k vkonu funkce lena orgnu prvnick osoby volenho za zamstnance podle zvltnho prvnho pedpisu 71) s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku, b) pslu k vkonu jin odborov innosti, zejmna k asti na schzch, konferencch nebo sjezdech, c) pslu k asti na kolen podanm odborovou organizac v rozsahu 5 pracovnch dn v kalendnm roce, nebrn-li tomu vn provozn dvody, s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku, d) k innosti drce pi odbru krve a pi aferze; pslu pracovn volno s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku za dobu cesty k odbru, odbru, cesty zpt a zotaven po odbru, pokud tyto skutenosti zasahuj do pracovn doby v rmci 24 hodin od nstupu cesty k odbru. Pokud na cestu k odbru, na odbr a cestu zpt nesta 24 hodin, poskytuje se pracovn volno s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku za prokzanou nezbytn nutnou dal dobu, pokud zasahuje do pracovn doby. Nedojde-li k odbru, poskytuje se pracovn volno s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku jen za prokzanou nezbytn nutnou dobu neptomnosti v prci,

e) k innosti drce dalch biologickch materil; pslu pracovn volno s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku za dobu cesty k odbru, odbru, cesty zpt a zotaven po odbru, pokud uveden skutenosti zasahuj do pracovn doby v rmci 48 hodin od nstupu cesty k odbru. Podle charakteru odbru a zdravotnho stavu drce me lka urit, e pracovn volno s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku se zkracuje nebo prodluuje; pi prodlouen vak nejve po dobu zasahujc do pracovn doby v rmci 96 hodin od nstupu cesty k odbru. Nedojde-li k odbru, poskytuje se pracovn volno s nhradou mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku jen za prokzanou nezbytn nutnou dobu neptomnosti v prci, f) pslu k innosti len volebnch komis pi volbch do Parlamentu esk republiky, Evropskho parlamentu a zastupitelstev zemnch samosprvnch celk v nezbytn nutnm rozsahu, g) k innosti zamstnance pi pednce nebo vuce vetn zkuebn innosti; pslu pracovn volno v rozsahu nejve 12 smn (pracovnch dn) v kalendnm roce, pokud tomu nebrn vn provozn dvody na stran zamstnavatele. Krat sti jednotlivch smn, ve kterch bylo poskytnuto pracovn volno, se staj, h) k innosti lena Horsk sluby a fyzick osoby, kter na jej vzvu a podle jejch pokyn osobn pomh pi zchrann akci v ternu; pslu pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu, i) k innosti vedoucch tbor pro dti a mlde, jejich zstupc pro vci hospodsk a zdravotn, oddlovch vedoucch, vychovatel, instruktor, poppad stednch zdravotnickch pracovnk v tborech pro dti a mlde; pslu pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu, nejve vak 3 tdny v kalendnm roce, pokud tomu nebrn vn provozn dvody na stran zamstnavatele, a za podmnky, e zamstnanec nejmn po dobu 1 roku ped uvolnnm pracoval soustavn a bezplatn s dtmi nebo s mlde. Podmnka soustavn a bezplatn prce se nevyaduje, jde-li o tbory pro zdravotn postien dti a mlde, j) k innosti zprostedkovatele a rozhodce pi kolektivnm vyjednvn; pslu pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu, k) k innosti dobrovolnho stacho orgnu pi stn lidu, dom a byt vetn doplujcch vbrovch eten obyvatelstva; pslu pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu, nejve 10 smn (pracovnch dn) v kalendnm roce, pokud tomu nebrn vn provozn dvody na stran zamstnavatele, l) k innosti dobrovolnho zdravotnka ervenho ke pi vkonu zdravotnickch slueb pi sportovn nebo spoleensk akci; pslu pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu, pokud tomu nebrn vn provozn dvody na stran zamstnavatele, m) k innosti pi organizovan zjmov tlovchovn, sportovn nebo kulturn akci a nezbytn pprav na ni; pslu pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu, pokud tomu nebrn vn provozn dvody na stran zamstnavatele. 204 Pracovn volno souvisejc s brannou povinnost (1) Zamstnavatel omluv neptomnost zamstnance v prci v nezbytn nutnm rozsahu, je-li zamstnanec povinen dostavit se k pslunmu vojenskmu sprvnmu adu v souvislosti s vkonem brann povinnosti. (2) Zamstnavatel omluv neptomnost zamstnance v prci v nezbytn nutnm rozsahu rovn po dobu, kterou potebuje na cestu do msta povoln a dobu vkonu vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien. (3) Nhradu mzdy nebo platu za pracovn volno souvisejc s brannou povinnost podle odstavc 1 a 2 hrad ve vi prmrnho vdlku pslun vojensk sprvn ad. 205 Pekky v prci z dvodu kolen, jin formy ppravy nebo studia ast na kolen, jin forma ppravy nebo studium, v nich m zamstnanec zskat pedpoklady stanoven prvnmi pedpisy nebo poadavky nezbytn pro dn vkon sjednan prce, kter je v souladu s potebou zamstnavatele, zasahuje-li do pracovn doby, je pekkou v prci na stran zamstnance, za kterou pslu nhrada mzdy nebo platu.

HLAVA II SPOLEN USTANOVEN O PEKKCH V PRCI NA STRAN ZAMSTNANCE

206 (1) Je-li pekka v prci zamstnanci pedem znma, mus vas podat zamstnavatele o poskytnut pracovnho volna. Jinak zamstnanec uvdom zamstnavatele o pekce a o pedpokldan dob jejho trvn bez zbytenho prtahu. (2) Pekku v prci je zamstnanec povinen prokzat zamstnavateli. Ke splnn povinnosti podle vty prvn jsou prvnick a fyzick osoby povinny poskytnout zamstnanci potebnou souinnost. (3) Nhrada mzdy nebo platu zamstnanci nepslu, jestlie neomluven zamekal pevnou st smny v kalendnm

msci, kdy mu bylo poskytnuto pracovn volno, nebo jestlie se po skonen pracovnho volna bez vnho dvodu vas nevrt do prce. Neomluven zamekn kratch st jednotlivch smn se staj. (4) Jestlie je podle zvltnho prvnho pedpisu zamstnanec uvolnn pro pekku v prci z dvodu obecnho zjmu, je prvnick nebo fyzick osoba, pro kterou byl zamstnanec inn, poppad z jejho podntu byl uvolnn, povinna uhradit zamstnavateli, u nho byl zamstnanec v dob uvolnn v pracovnm pomru, nhradu mzdy nebo platu, kter byla zamstnanci poskytnuta, pokud se s touto prvnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na uputn od hrady. (5) Podle odstavce 4 se hrad nhrada mzdy nebo platu, kterou uvolujc zamstnavatel poskytl podle tohoto zkona ( 351 a 362); neuhrazuje se nhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanoven tmto zkonem.

HLAVA III PEKKY V PRCI NA STRAN ZAMSTNAVATELE

207 Prostoje a peruen prce zpsoben nepznivmi povtrnostnmi vlivy Neme-li zamstnanec konat prci a) pro pechodnou zvadu zpsobenou poruchou na strojnm zazen, kterou nezavinil, v dodvce surovin nebo pohonn sly, chybnmi pracovnmi podklady nebo jinmi provoznmi pinami, jde o prostoj, a nebyl-li peveden na jinou prci, pslu mu nhrada mzdy nebo platu ve vi nejmn 80 % prmrnho vdlku, b) v dsledku peruen prce zpsoben nepznivmi povtrnostnmi vlivy nebo iveln udlost a nebyl-li peveden na jinou prci, pslu mu nhrada mzdy nebo platu ve vi nejmn 60 % prmrnho vdlku. Jin pekky v prci na stran zamstnavatele 208 Nemohl-li zamstnanec konat prci pro jin pekky na stran zamstnavatele, ne jsou uvedeny v 207, poskytne mu zamstnavatel nhradu mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku; to neplat, bylo-li uplatnno konto pracovn doby ( 86 a 87). 209 (1) O jinou pekku v prci na stran jinho zamstnavatele, ne uvedenho v 109 odst. 3, jde tak tehdy, kdy zamstnavatel neme pidlovat zamstnanci prci v rozsahu tdenn pracovn doby z dvodu doasnho omezen odbytu jeho vrobk nebo omezen poptvky po jm poskytovanch slubch (sten nezamstnanost). (2) Uprav-li v ppadech podle odstavce 1 dohoda mezi zamstnavatelem a odborovou organizac vi poskytovan nhrady mzdy, kter pslu zamstnanci, me nhrada mzdy init nejmn 60 % prmrnho vdlku. (3) Zamstnavatel, u kterho nepsob odborov organizace, m v ppadech podle odstavce 1 prvo podat nvrh, aby ad prce rozhodl na zklad podklad zamstnavatele o tom, zda jsou dny dvody pro poskytovn nhrady mzdy v ni stce. Jestlie ad prce o existenci dvod sten nezamstnanosti rozhodne, pslu zamstnanci nhrada mzdy ve vi 60 % prmrnho vdlku po dobu, kterou ad prce v rozhodnut ur, nejdle vak po dobu 1 roku. 210 Doba strven na pracovn cest nebo na cest mimo pravideln pracovit jinak ne plnnm pracovnch kol, kter spad do pracovn doby, se povauje za pekku v prci na stran zamstnavatele, pi kter se zamstnanci mzda nebo plat nekrt. Jestlie vak zamstnanci v dsledku zpsobu odmovn mzda nebo plat ula, poskytne mu zamstnavatel nhradu mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku.

ST DEVT DOVOLEN
HLAVA I ZKLADN USTANOVEN
211 Zamstnanci, kter vykonv zamstnn v pracovnm pomru, vznik za podmnek stanovench v tto sti prvo na

a) dovolenou za kalendn rok nebo na jej pomrnou st, b) dovolenou za odpracovan dny, c) dodatkovou dovolenou.

HLAVA II DOVOLEN ZA KALENDN ROK, JEJ POMRN ST, VMRA DOVOLEN A DOVOLEN ZA ODPRACOVAN DNY Dl 1
Dovolen za kalendn rok a jej pomrn st 212 (1) Zamstnanci, kter za nepetritho trvn pracovnho pomru k tmu zamstnavateli konal u nho prci alespo 60 dn v kalendnm roce, pslu dovolen za kalendn rok, poppad jej pomrn st, jestlie pracovn pomr netrval nepetrit po dobu celho kalendnho roku. Za odpracovan se povauje den, v nm zamstnanec odpracoval pevnou st sv smny; sti smn odpracovan v rznch dnech se nestaj. (2) Pomrn st dovolen in za kad cel kalendn msc nepetritho trvn tho pracovnho pomru jednu dvanctinu dovolen za kalendn rok. (3) Pomrn st dovolen pslu v dlce jedn dvanctiny t za kalendn msc, v nm zamstnanec zmnil zamstnn, pokud skonen pracovnho pomru u dosavadnho zamstnavatele a vznik pracovnho pomru u novho zamstnavatele na sebe bezprostedn navazuj; zamstnanci pslu v takovm ppad pomrn st dovolen od novho zamstnavatele. (4) Byl-li zamstnanec dlouhodob pln uvolnn pro vkon veejn funkce, poskytne mu dovolenou (jej st) prvnick nebo fyzick osoba, pro kterou je uvolnn zamstnanec inn; tato prvnick nebo fyzick osoba mu poskytne t tu st dovolen, kterou nevyerpal ped uvolnnm. Nevyerpal-li zamstnanec dovolenou ped uplynutm doby uvolnn, poskytne mu ji uvolujc zamstnavatel. Splnn podmnek pro vznik prva na dovolenou se pitom posuzuje vcelku za dobu ped i po uvolnn. 213 (1) Vmra dovolen in nejmn 4 tdny v kalendnm roce. (2) Dovolen zamstnanc zamstnavatel uvedench v 109 odst. 3 in 5 tdn v kalendnm roce. (3) Dovolen pedagogickch pracovnk 47) a akademickch pracovnk vysokch kol 72) in 8 tdn v kalendnm roce. (4) erp-li dovolenou zamstnanec s pracovn dobou nerovnomrn rozvrenou na jednotliv tdny nebo na obdob celho kalendnho roku, pslu mu tolik pracovnch dn dovolen, kolik jich podle rozvren pracovn doby na dobu jeho dovolen pipad v celoronm prmru. (5) Dochz-li u zamstnance v prbhu kalendnho roku ke zmn rozvren pracovn doby, pslu mu za tento rok dovolen v pomru, kter odpovd dlce pslunho rozvren pracovn doby. (6) Vlda me nazenm stanovit pro zamstnance v drn doprav s nerovnomrn rozvrenou pracovn dobou podle 100 odst. 1 psm. c) podmnky, za kterch me bt poskytovna dovolen v kalendnch dnech.

Dl 2
Dovolen za odpracovan dny 214 Zamstnanci, jemu nevzniklo prvo na dovolenou za kalendn rok ani na jej pomrnou st, protoe nekonal v kalendnm roce u tho zamstnavatele prci alespo 60 dn, nle dovolen za odpracovan dny v dlce jedn dvanctiny dovolen za kalendn rok za kadch 21 odpracovanch dn v pslunm kalendnm roce. Ustanoven 212 odst. 1 vty druh plat i zde.

HLAVA III DODATKOV DOVOLEN

 215 (1) Zamstnanci, kter pracuje u tho zamstnavatele po cel kalendn rok pod zem pi tb nerost nebo pi raen tunel a tol, a zamstnanci, kter po cel kalendn rok kon prce zvl obtn nebo zdrav kodliv, pslu dodatkov dovolen v dlce 1 tdne. Pracuje-li zamstnanec za podmnek uvedench ve vt prvn jen st kalendnho roku, pslu mu za kadch 21 takto odpracovanch dn jedna dvanctina dodatkov dovolen. Dodatkov dovolen z dvodu vkonu prac zvl obtnch nebo zdrav kodlivch pslu zamstnanci pi splnn stanovench podmnek, i kdy m prvo na dodatkovou dovolenou z dvodu vkonu prac pod zem pi tb nerost nebo pi raen tunel a tol. (2) Za zamstnance, kte konaj prce zvl obtn nebo zdrav kodliv, se pro ely poskytovn dodatkov dovolen povauj zamstnanci, kte a) trvale pracuj alespo v rozsahu poloviny stanoven tdenn pracovn doby ve zdravotnickch zazench nebo na jejich pracovitch, kde se oetuj nemocn s nakalivou formou tuberkulzy, b) jsou pi prci na pracovitch s infeknmi materily vystaveni pmmu nebezpe nkazy, pokud tuto prci vykonvaj alespo v rozsahu poloviny stanoven tdenn pracovn doby, c) jsou pi prci vystaveni nepznivm inkm ionizujcho zen, d) pracuj pi pmm oetovn nebo obsluze duevn chorch nebo mentln postiench alespo v rozsahu poloviny stanoven tdenn pracovn doby, e) jako vychovatel provdj vchovu mldee za ztench podmnek nebo jako zdravotnit pracovnci pracuj ve zdravotnick slub Vzesk sluby esk republiky alespo v rozsahu poloviny stanoven tdenn pracovn doby, f) pracuj nepetrit alespo 1 rok v tropickch nebo jinch zdravotn obtnch oblastech. Zamstnanec, kter dovril 1 rok nepetrit prce v tropickch nebo jinch zdravotn obtnch oblastech, m prvo na dodatkovou dovolenou ji za tento rok; pracuje-li zamstnanec v tropickch nebo jinch zdravotn obtnch oblastech nepetrit vce ne 1 rok, pslu mu za kadch 21 odpracovanch dn v tchto oblastech jedna dvanctina dodatkov dovolen, g) pracuj ve Vzesk slub esk republiky v pmm styku s obvinnmi ve vkonu vazby nebo odsouzenmi ve vkonu trestu odnt svobody alespo v rozsahu poloviny stanoven tdenn pracovn doby, h) pracuj jako potpi za zvenho tlaku ve skafandrech nebo jako zamstnanci (kesoni) provdjc kesonovac prce ve stlaenm vzduchu v pracovnch komorch. (3) Ministerstvo prce a socilnch vc stanov vyhlkou tropick nebo jinak zdravotn obtn oblasti. (4) Dodatkov dovolen pslu za stanovench podmnek jen zamstnancm uvedenm v odstavcch 1, 2 a 3.

HLAVA IV SPOLEN USTANOVEN O DOVOLEN Dl 1

Obecn ustanoven 216 (1) Tdnem dovolen se rozum 7 po sob nsledujcch kalendnch dn. (2) Za nepetrit trvn pracovnho pomru se povauje i skonen dosavadnho a bezprostedn navazujc vznik novho pracovnho pomru zamstnance k tmu zamstnavateli. (3) Pro ely dovolen se jako vkon prce neposuzuje doba zamekan pro dleit osobn pekky v prci, pokud nejsou uvedeny v provdcm prvnm pedpisu ( 199 odst. 2). Doba erpn matesk dovolen a doba, po kterou zamstnanec erp rodiovskou dovolenou do doby, po kterou je zamstnankyn oprvnna erpat mateskou dovolenou, a doba pracovn neschopnosti vznikl v dsledku pracovnho razu nebo nemoci z povoln vzniklho pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm se pro ely dovolen posuzuje jako vkon prce. (4) Pro zjitn, zda jsou splnny podmnky vzniku prva na dovolenou, se posuzuje zamstnanec, kter je zamstnn po stanovenou tdenn pracovn dobu, jako by v kalendnm tdnu pracoval 5 pracovnch dn, i kdy jeho pracovn doba nen rozvrena na vechny pracovn dny v tdnu; to plat i pro ely krcen dovolen, s vjimkou neomluven neptomnosti v prci. (5) Jestlie pomrn st dovolen ( 212 odst. 2 a 3) in necel den, zaokrouhl se na plden; to plat i pro vpoet dvanctin dovolen za odpracovan dny podle 214 a pro vpoet dvanctin dovolen pro ely krcen dovolen podle 223 odst. 1 a 4.

Dl 2
erpn dovolen 217 (1) Dobu erpn dovolen uruje zamstnavatel podle rozvrhu erpn dovolen vydanho s pedchozm souhlasem odborov organizace tak, aby si zamstnanec mohl dovolenou vyerpat zpravidla vcelku a do konce kalendnho roku, ve kterm prvo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zkon nen dle stanoveno jinak. Pi stanoven rozvrhu erpn dovolen je nutno pihlet k provoznm dvodm zamstnavatele a k oprvnnm zjmm zamstnance. Poskytuje-li se zamstnanci dovolen v nkolika stech, mus alespo jedna st init nejmn 2 tdny vcelku, pokud se zamstnanec se zamstnavatelem nedohodne na jin dlce erpan dovolen. Urenou dobu erpn dovolen je zamstnavatel povinen psemn oznmit zamstnanci alespo 14 dn pedem, pokud se nedohodne se zamstnancem na krat dob. (2) Zamstnavatel me urit zamstnanci erpn dovolen, i kdy dosud nesplnil podmnky pro vznik prva na dovolenou, jestlie je mon pedpokldat, e zamstnanec tyto podmnky spln do konce kalendnho roku, poppad do skonen pracovnho pomru. (3) Zamstnavatel je povinen nahradit zamstnanci nklady, kter mu bez jeho zavinn vznikly proto, e zamstnavatel zmnil jemu urenou dobu erpn dovolen nebo e ho odvolal z dovolen. (4) Zamstnavatel nesm urit erpn dovolen na dobu, kdy zamstnanec vykonv vojensk cvien nebo vjimen vojensk cvien, kdy je uznn doasn prce neschopnm podle zvltnho prvnho pedpisu 61) , ani na dobu, po kterou je zamstnankyn na matesk nebo rodiovsk dovolen a zamstnanec na rodiovsk dovolen. Na dobu ostatnch pekek v prci na stran zamstnance sm zamstnavatel urit erpn dovolen jen na jeho dost. (5) Pod-li zamstnankyn zamstnavatele o poskytnut dovolen tak, aby navazovala bezprostedn na skonen matesk dovolen, a zamstnanec zamstnavatele o poskytnut dovolen tak, aby navazovala bezprostedn na skonen rodiovsk dovolen do doby, po kterou je zamstnankyn oprvnna erpat mateskou dovolenou, je zamstnavatel povinen jejich dosti vyhovt. 218 (1) Zamstnavatel je povinen urit zamstnanci erpn alespo 4 tdn dovolen v kalendnm roce, ve kterm mu prvo na dovolenou vzniklo, pokud jeho pracovn pomr k tmu zamstnavateli trval po cel kalendn rok a m-li alespo na 4 tdny dovolen prvo. (2) Jestlie zamstnavateli brn v uren erpn dovolen podle odstavce 1 pekky v prci na stran zamstnance uveden v 217 odst. 4 nebo nalhav provozn dvody, je povinen urit tuto dovolenou tak, aby skonila nejpozdji do konce ptho kalendnho roku, nen-li v odstavci 3 stanoveno jinak. (3) Neme-li zamstnavatel urit erpn dovolen podle odstavce 1 ani do konce ptho kalendnho roku z dvodu erpn rodiovsk dovolen, ur dobu erpn tto dovolen po skonen rodiovsk dovolen. (4) Neur-li zamstnavatel, s vjimkou ppadu uvedenho v odstavci 3, zamstnanci dovolenou podle odstavce 1 ani do 31. jna ptho kalendnho roku, je dnem nstupu zamstnance na tuto nevyerpanou dovolenou nebo jej st prvn nsledujc pracovn den. Nevyerp-li zamstnanec dovolenou podle vty prvn ani do konce ptho kalendnho roku, prvo na tuto dovolenou zanik. (5) Jestlie zamstnanec nemohl z dvod uvedench v odstavci 2 vyerpat dovolenou, kter pesahuje 4 tdny, ani do konce ptho kalendnho roku, me bt s jeho psemnm souhlasem tato st dovolen vyerpna do konce dalho kalendnho roku. 219 (1) Nastoup-li zamstnanec bhem dovolen vojensk cvien nebo vjimen vojensk cvien v ozbrojench silch, bylli uznn doasn prce neschopnm nebo oetuje-li nemocnho lena rodiny, dovolen se mu peruuje; to neplat, uril-li zamstnavatel erpn dovolen na dobu oetovn nemocnho lena rodiny nebo na dobu vkonu vojenskho cvien nebo vjimenho vojenskho cvien na dost zamstnance. Dovolen zamstnankyn se peruuje tak nstupem matesk a rodiovsk dovolen a zamstnance tak nstupem rodiovsk dovolen. (2) Pipadne-li v dob dovolen zamstnance svtek na den, kter je jinak jeho obvyklm pracovnm dnem, nezapotv se mu do dovolen. Uril-li zamstnavatel zamstnanci nhradn volno za prci pesas nebo za prci ve svtek tak, e by pipadlo do doby dovolen, je povinen urit mu nhradn volno na jin den.

Dl 3
Hromadn erpn dovolen

 220 Zamstnavatel me v dohod s odborovou organizac urit hromadn erpn dovolen, jestlie je to nutn z provoznch dvod; hromadn erpn dovolen nesm init vce ne 2 tdny a u umleckch soubor 4 tdny. Uren hromadnho erpn dovolen z jinch ne provoznch dvod nen mon.

Dl 4
Zmna zamstnn 221 (1) Zmn-li zamstnanec v prbhu tho kalendnho roku zamstnn, me mu nov zamstnavatel poskytnout dovolenou (st dovolen), na kterou mu vzniklo prvo u dosavadnho zamstnavatele, jestlie o to zamstnanec pod nejpozdji ped skonenm pracovnho pomru u dosavadnho zamstnavatele a zastnn zamstnavatel se dohodnou na vi hrady nhrady mzdy nebo platu za dovolenou (jej st), na ni zamstnanci u zamstnavatele poskytujcho dovolenou (jej st) prvo nevzniklo. (2) Zmnou zamstnn podle odstavce 1 se rozum skonen pracovnho pomru u dosavadnho zamstnavatele a bezprostedn navazujc vznik pracovnho pomru u novho zamstnavatele.

Dl 5
Nhrada za dovolenou 222 (1) Zamstnanci pslu za dobu erpn dovolen nhrada mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku. Zamstnancm uvedenm v 213 odst. 4 me bt tato nhrada mzdy nebo platu poskytnuta ve vi prmrnho vdlku odpovdajcho prmrn dlce smny. (2) Zamstnanci pslu nhrada mzdy nebo platu za 4 tdny nevyerpan dovolen pouze v ppad skonen pracovnho pomru. Nhrada mzdy nebo platu za tu st nevyerpan dovolen, kter pesahuje 4 tdny, pslu zamstnanci nejen v ppad skonen pracovnho pomru, ale i v ppad, e zamstnanec nemohl tuto dovolenou vyerpat do konce ptho kalendnho roku. (3) Jestlie vznikne zamstnanci prvo na nhradu mzdy nebo platu za nevyerpanou dovolenou nebo jej st, tato nhrada pslu ve vi prmrnho vdlku. (4) Zamstnancm uvedenm v 213 odst. 3 pslu nhrada mzdy nebo platu nejve za 4 tdny nevyerpan dovolen. (5) Zamstnanec je povinen vrtit vyplacenou nhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo jej st, na ni ztratil prvo, poppad na ni mu prvo nevzniklo. Ustanoven odstavce 1 vty druh plat i zde. (6) Nhradu mzdy nebo platu za nevyerpanou dodatkovou dovolenou nen mon poskytnout; tato dovolen mus bt vdy vyerpna, a to pednostn.

Dl 6
Krcen dovolen 223 (1) Nepracoval-li zamstnanec, kter splnil podmnku stanovenou v 212 odst. 1, v kalendnm roce, za kter se dovolen poskytuje, pro pekky v prci, kter se pro ely dovolen neposuzuj jako vkon prce, zamstnavatel krt dovolenou za prvch 100 takto zamekanch smn (pracovnch dn) o jednu dvanctinu a za kadch dalch 21 takto zamekanch smn (pracovnch dn) rovn o jednu dvanctinu. Dovolenou vyerpanou podle 217 odst. 5 ped nstupem rodiovsk dovolen nen mon z dvodu nslednho erpn rodiovsk dovolen krtit. (2) Krt-li zamstnavatel zamstnanci dovolenou za neomluven zamekanou smnu (pracovn den), me mu dovolenou krtit o 1 a 3 dny; neomluven zamekn kratch st jednotlivch smn se mohou stat. (3) Pi krcen dovolen podle odstavc 1 a 2 mus bt zamstnanci, jeho pracovn pomr k tmu zamstnavateli trval po cel kalendn rok, poskytnuta dovolen alespo v dlce 2 tdn. (4) Zamstnanci, kter zamekal prci pro vkon trestu odnt svobody, se za kadch 21 takto zamekanch pracovnch dn krt dovolen za kalendn rok o jednu dvanctinu. Stejn se krt dovolen pro vazbu, dolo-li k pravomocnmu odsouzen zamstnance nebo byl-li zamstnanec obaloby zprotn, poppad bylo-li proti nmu trestn sthn zastaveno jenom proto, e

nen za spchan trestn in trestn odpovdn nebo e mu byla udlena milost anebo e trestn in byl amnestovn. (5) Dovolen za odpracovan dny a dodatkov dovolen se me krtit pouze z dvod uvedench v odstavci 2. (6) Dovolen, na kterou vzniklo prvo v pslunm kalendnm roce, se krt pouze z dvod, kter vznikly v tomto roce.

ST DEST PE O ZAMSTNANCE
HLAVA I PRACOVN PODMNKY ZAMSTNANC
224 (1) Zamstnavatel jsou povinni vytvet zamstnancm pracovn podmnky, kter umouj bezpen vkon prce; za tm elem zajiuj zejmna a) zzen, drbu a zlepen zazen pro zamstnance, b) zlepen vzhledu a pravy pracovi, c) vytven podmnek pro uspokojovn kulturnch, rekreanch a tlovchovnch poteb a zjm zamstnanc, d) pracovnlkaskou pi. (2) Zamstnavatel me zamstnanci poskytnout odmnu zejmna a) pi dovren 50 let vku a pi prvnm skonen pracovnho pomru po piznn invalidnho dchodu nebo po nabyt nroku na starobn dchod, b) za poskytnut pomoci pi pedchzen porm nebo pi ivelnch udlostech, jejich likvidaci nebo odstraovn jejich nsledk nebo pi jinch mimodnch udlostech, pi nich me bt ohroen ivot, zdrav nebo majetek. 225 Odborov organizace spolurozhoduje se zamstnavatelem, kter podle zvltnho prvnho pedpisu 73) vytv fond kulturnch a socilnch poteb, o pdlu do tohoto fondu a o jeho erpn. 226 Zamstnavatel je povinen zajistit bezpenou schovu svrk a osobnch pedmt, kter zamstnanci obvykle nos do zamstnn.

HLAVA II ODBORN ROZVOJ ZAMSTNANC

227 Zamstnavatel peuje o odborn rozvoj zamstnanc. Pe o odborn rozvoj zamstnanc zahrnuje zejmna a) zakolen a zauen, b) odbornou praxi absolvent kol, c) prohlubovn kvalifikace, d) zvyovn kvalifikace. 228 Zakolen a zauen (1) Zamstnance, kter vstupuje do zamstnn bez kvalifikace, je zamstnavatel povinen zakolit nebo zauit; zakolen nebo zauen se povauje za vkon prce, za kter pslu zamstnanci mzda nebo plat.

(2) Zamstnavatel je povinen zakolit nebo zauit zamstnance, kter pechz z dvod na stran zamstnavatele na nov pracovit nebo na nov druh prce, pokud je to nezbytn. 229 Odborn praxe absolvent kol (1) Zamstnavatel zabezpeuj absolventm stednch kol, konzervato, vych odbornch kol a vysokch kol pimenou odbornou praxi k zskn praktickch zkuenost a dovednost potebnch pro vkon prce; odborn praxe se povauje za vkon prce, za kter pslu zamstnanci mzda nebo plat. (2) Absolventem se pro ely odstavce 1 rozum zamstnanec vstupujc do zamstnn na prci odpovdajc jeho kvalifikaci, jestlie celkov doba jeho odborn praxe nedoshla po dnm (spnm) ukonen studia (ppravy) 2 let, piem se do tto doby nezapotv doba matesk nebo rodiovsk dovolen. 230 Prohlubovn kvalifikace (1) Prohlubovnm kvalifikace se rozum jej prbn doplovn, kterm se nemn jej podstata a kter umouje zamstnanci vkon sjednan prce; za prohlubovn kvalifikace se povauje t jej udrovn a obnovovn. (2) Zamstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k vkonu sjednan prce. Zamstnavatel je oprvnn uloit zamstnanci ast na kolen a studiu, nebo jinch formch ppravy k prohlouben jeho kvalifikace, poppad na zamstnanci poadovat, aby prohlubovn kvalifikace absolvoval i u jin prvnick nebo fyzick osoby. (3) ast na kolen nebo jinch formch ppravy anebo studiu za elem prohlouben kvalifikace se povauje za vkon prce, za kter pslu zamstnanci mzda nebo plat. (4) Nklady vynaloen na prohlubovn kvalifikace hrad zamstnavatel. Poaduje-li zamstnanec, aby mohl absolvovat prohlubovn kvalifikace ve finann nronj form, me se na nkladech prohlubovn kvalifikace podlet. Ustanoven odstavce 3 tm vak nen doteno. (5) Zvltn prvn pedpisy 74) upravujc prohlubovn kvalifikace nejsou tmto zkonem doteny. Zven kvalifikace a kvalifikan dohoda 231 (1) Zvenm kvalifikace se rozum zmna hodnoty kvalifikace; zvenm kvalifikace je t jej zskn nebo rozen. (2) Zvyovnm kvalifikace je studium, vzdlvn, kolen, nebo jin forma ppravy k dosaen vyho stupn vzdln, jestlie jsou v souladu s potebou zamstnavatele. (3) Zvltn prvn pedpisy 74) upravujc zvyovn kvalifikace nejsou tmto zkonem doteny. 232 (1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vy nebo dal prva, pslu zamstnanci od zamstnavatele pi zvyovn kvalifikace pracovn volno s nhradou mzdy nebo platu a) v nezbytn nutnm rozsahu k asti na vyuovn, vuce nebo kolen, b) 2 pracovn dny na ppravu a vykonn kad zkouky v rmci studia v programu uskuteovanm vysokou kolou nebo vy odbornou kolou, c) 5 pracovnch dn na ppravu a vykonn zvren zkouky, maturitn zkouky, absolutoria nebo sttn zkouky v rmci studia v programu uskuteovanm vysokou kolou, d) 10 pracovnch dn na vypracovn a obhajobu zvren psemn prce, absolventsk prce, bakalsk prce, diplomov prce, rigorzn prce nebo disertan prce, e) 40 pracovnch dn na ppravu a vykonn sttn zvren zkouky, sttn rigorzn zkouky a sttn doktorsk zkouky. (2) K asti na pijmac zkouce pslu zamstnanci pracovn volno v nezbytn nutnm rozsahu. (3) Za pracovn volno poskytnut k vykonn pijmac zkouky, opravn zkouky, k asti na promoci nebo obdobnm ceremonilu nepslu nhrada mzdy nebo platu. 233 Zamstnavatel sleduje prbh a vsledky zvyovn kvalifikace zamstnance; poskytovn pracovnch lev me zastavit,

jen jestlie a) zamstnanec se stal dlouhodob nezpsobilm pro vkon prce, pro kterou si zvyuje kvalifikaci, b) zamstnanec bez zavinn zamstnavatele po del dobu nepln bez vnho dvodu podstatn povinnosti pi zvyovn kvalifikace. 234 (1) Uzave-li zamstnavatel se zamstnancem v souvislosti se zvyovnm kvalifikace kvalifikan dohodu, je jej soust zejmna zvazek zamstnavatele umonit zamstnanci zven kvalifikace a zvazek zamstnance setrvat u zamstnavatele v zamstnn po sjednanou dobu, nejdle vak po dobu 5 let, nebo uhradit zamstnavateli nklady spojen se zvenm kvalifikace, kter zamstnavatel na zven kvalifikace zamstnance vynaloil, a to i tehdy, kdy zamstnanec skon pracovn pomr ped zvenm kvalifikace. Zvazek zamstnance k setrvn v zamstnn zan od zven kvalifikace. (2) Kvalifikan dohoda me bt uzavena tak pi prohlubovn kvalifikace ( 230), jestlie pedpokldan nklady dosahuj alespo 75 000 K; v takovm ppad nelze prohlouben kvalifikace zamstnanci uloit. (3) Kvalifikan dohoda mus obsahovat a) druh kvalifikace a zpsob jejho zven nebo prohlouben, b) dobu, po kterou se zamstnanec zavazuje setrvat u zamstnavatele v zamstnn po ukonen, zven nebo prohlouben kvalifikace, c) druhy nklad a celkovou stku nklad, kterou bude zamstnanec povinen uhradit zamstnavateli, pokud nespln svj zvazek setrvat v zamstnn. (4) Kvalifikan dohoda mus bt uzavena psemn, jinak je neplatn. (5) Vlda me nazenm zvit stku podle odstavce 2. 235 (1) Do doby setrvn zamstnance v zamstnn na zklad kvalifikan dohody se nezapotv doba rodiovsk dovolen v rozsahu rodiovsk dovolen matky dtte ( 196) a neptomnost zamstnance v prci pro vkon nepodmnnho trestu odnt svobody a vazby, dolo-li k pravomocnmu odsouzen. (2) Nespln-li zamstnanec svj zvazek z kvalifikan dohody pouze zsti, povinnost nahradit nklady zven nebo prohlouben kvalifikace se pomrn sn. (3) Povinnost zamstnance k hrad nklad z kvalifikan dohody nevznik, jestlie a) zamstnavatel v prbhu zvyovn kvalifikace zastavil poskytovn plnn sjednanho v kvalifikan dohod, protoe zamstnanec se bez svho zavinn stal dlouhodob nezpsobilm pro vkon prce, pro kterou si zvyoval kvalifikaci, b) pracovn pomr skonil vpovd danou zamstnavatelem, pokud nejde o vpov z dvod poruen povinnosti zamstnance vyplvajc z prvnch pedpis vztahujcch se k vykonvan prci pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm, nebo jestlie pracovn pomr skonil dohodou z dvod uvedench v 52 psm. a) a e), c) zamstnanec neme vykonvat podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe nebo rozhodnut pslunho sprvnho adu, kter lkask posudek pezkoumv, prci, pro kterou si zvyoval kvalifikaci, poppad pozbyl dlouhodob zpsobilosti konat dle dosavadn prci z dvod pracovnho razu, onemocnn nemoc z povoln, nebo pro ohroen touto nemoc anebo doshl-li na pracoviti urenm pravomocnm rozhodnutm orgnu ochrany veejnho zdrav nejvy ppustn expozice, d) zamstnavatel nevyuval v poslednch 12 mscch po dobu nejmn 6 msc kvalifikaci zamstnance, kter zamstnanec na zklad kvalifikan dohody doshl.

HLAVA III STRAVOVN ZAMSTNANC

236 (1) Zamstnavatel je povinen umonit zamstnancm ve vech smnch stravovn; tuto povinnost nem vi zamstnancm vyslanm na pracovn cestu. (2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivn smlouv nebo stanoveno ve vnitnm pedpisu, poskytuje se zamstnancm stravovn; zrove mohou bt dohodnuty nebo stanoveny dal podmnky pro vznik prva na toto stravovn a ve finannho

pspvku zamstnavatele, jako i bli vymezen okruhu zamstnanc, kterm se stravovn poskytuje, organizace stravovn, zpsob jeho provdn a financovn zamstnavatelem, nejsou-li tyto zleitosti upraveny pro uren okruh zamstnavatel zvltnm prvnm pedpisem 75) . Tm nejsou doteny daov pedpisy. (3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivn smlouv nebo stanoveno ve vnitnm pedpisu, me bt cenov zvhodnn stravovn poskytovno a) bvalm zamstnancm zamstnavatele, kte u nj pracovali do odchodu do starobnho nebo invalidnho dchodu, b) zamstnancm po dobu erpn jejich dovolen, c) zamstnancm po dobu jejich doasn pracovn neschopnosti.

HLAVA IV ZVLTN PRACOVN PODMNKY NKTERCH ZAMSTNANC Dl 1

Zamstnvn fyzickch osob se zdravotnm postienm 237 Povinnosti zamstnavatel k zamstnvn fyzickch osob se zdravotnm postienm a k vytven potebnch pracovnch podmnek pro n stanov zvltn prvn pedpisy 76) .

Dl 2
Pracovn podmnky zamstnanky 238 (1) Zamstnankyn nesmj bt zamstnvny pracemi pod zem pi tb nerost nebo pi raen tunel a tol, s vjimkou en, kter vykonvaj a) dc funkce a nekonaj pitom manuln prci, b) zdravotnick a sociln sluby, c) provozn praxi pi studiu, d) prce nikoli manuln, kter je nutno obas konat pod zem, zejmna prce spojen s dozor, kontroln nebo studijn innost. (2) Zamstnankyn nesmj bt zamstnvny pracemi, kter ohrouj jejich matestv. Ministerstvo zdravotnictv stanov vyhlkou prce a pracovit, kter jsou zakzny thotnm zamstnankynm, zamstnankynm, kter koj, a zamstnankynmmatkm do konce devtho msce po porodu. (3) Thotn zamstnankyn, zamstnankyn, kter koj, a zamstnankyn-matka do konce devtho msce po porodu, nesmj bt zamstnvny pracemi, pro kter nejsou podle lkaskho posudku zdravotn zpsobil.

Dl 3
Pracovn podmnky zamstnanky, zamstnanky-matek, zamstnanc peujcch o dt a o jin fyzick osoby 239 (1) Kon-li thotn zamstnankyn prci, kter je thotnm zamstnankynm zakzna nebo kter podle lkaskho posudku ohrouje jej thotenstv, je zamstnavatel povinen pevst ji doasn na prci, kter je pro ni vhodn a pi n me dosahovat stejnho vdlku jako na dosavadn prci. Pod-li thotn zamstnankyn pracujc v noci o zaazen na denn prci, je zamstnavatel povinen jej dosti vyhovt. (2) Ustanoven odstavce 1 plat obdobn pro zamstnankyni-matku do konce devtho msce po porodu a zamstnankyni, kter koj. (3) Dosahuje-li zamstnankyn pi prci, na ni byla pevedena, bez svho zavinn niho vdlku ne na dosavadn prci, poskytuje se j na vyrovnn tohoto rozdlu vyrovnvac pspvek podle zvltnho prvnho pedpisu 77) . 240

(1) Thotn zamstnankyn a zamstnankyn a zamstnanci peujc o dti do vku 8 let smj bt vyslni na pracovn cestu mimo obvod obce svho pracovit nebo bydlit jen se svm souhlasem; peloit je me zamstnavatel jen na jejich dost. (2) Ustanoven odstavce 1 plat i pro osamlou zamstnankyni a osamlho zamstnance, kte peuj o dt, dokud dt nedoshlo vku 15 let, jako i pro zamstnance, kter proke, e pevn sm dlouhodob soustavn peuje o pevn nebo pln bezmocnou fyzickou osobu. 241 (1) Zamstnavatel je povinen pihlet pi zaazovn zamstnanc do smn t k potebm zamstnanky a zamstnanc peujcch o dti. (2) Pod-li zamstnankyn nebo zamstnanec peujc o dt mlad ne 15 let, thotn zamstnankyn nebo zamstnanec, kter proke, e pevn sm dlouhodob soustavn peuje o pevn nebo pln bezmocnou fyzickou osobu, o krat pracovn dobu nebo jinou vhodnou pravu stanoven tdenn pracovn doby, je zamstnavatel povinen vyhovt dosti, nebrn-li tomu vn provozn dvody. (3) Zamstnavatel nesm zamstnvat thotn zamstnankyn a zamstnankyn nebo zamstnance, kte peuj o dt mlad ne 1 rok, prac pesas.

Dl 4
Pestvky ke kojen 242 (1) Zamstnankyni, kter koj sv dt, je zamstnavatel povinen poskytnout krom pestvek v prci zvltn pestvky ke kojen. (2) Zamstnankyni, kter pracuje po stanovenou tdenn pracovn dobu, pslu na kad dt do konce 1 roku jeho vku 2 plhodinov pestvky a v dalch 3 mscch 1 plhodinov pestvka za smnu. Pracuje-li po krat pracovn dobu, avak alespo polovinu tdenn pracovn doby, pslu j pouze 1 plhodinov pestvka, a to na kad dt do konce 1 roku jeho vku. (3) Pestvky ke kojen se zapotvaj do pracovn doby a poskytuje se za n nhrada mzdy nebo platu ve vi prmrnho vdlku.

Dl 5
Pracovn podmnky mladistvch zamstnanc 243 Zamstnavatel jsou povinni vytvet pzniv podmnky pro vestrann rozvoj tlesnch a duevnch schopnost mladistvch zamstnanc t zvltn pravou jejich pracovnch podmnek. 244 Zamstnavatel smj zamstnvat mladistv zamstnance pouze pracemi, kter jsou pimen jejich fyzickmu a rozumovmu rozvoji, a poskytuj jim pi prci zvenou pi. 245 (1) Zamstnavatel nesm mladistv zamstnance zamstnvat prac pesas a prac v noci. Vjimen mohou mladistv zamstnanci star ne 16 let konat non prci nepesahujc 1 hodinu, jestlie je to teba pro jejich vchovu k povoln, a to pod dohledem zamstnance starho 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvho zamstnance nezbytn. Non prce mladistvho zamstnance mus bezprostedn navazovat na jeho prci pipadajc podle rozvrhu smn na denn dobu. (2) Nesm-li zamstnavatel zamstnvat mladistvho zamstnance prac, pro kterou se mu dostalo vchovy k povoln, protoe je jej vkon mladistvm zamstnancm zakzn nebo protoe podle lkaskho posudku vydanho zazenm pracovnlkask pe ohrouje jeho zdrav, je zamstnavatel povinen do doby, ne bude mladistv zamstnanec moci tuto prci konat, poskytnout mu jinou pimenou prci odpovdajc pokud mono jeho kvalifikaci. 246 (1) Mladistv zamstnanci nesmj bt zamstnvni pracemi pod zem pi tb nerost nebo pi raen tunel a tol. (2) Mladistv zamstnanci nesmj bt zamstnvni pracemi, kter se zetelem k anatomickm, fyziologickm a psychickm zvltnostem v tomto vku jsou pro n nepimen, nebezpen nebo kodliv jejich zdrav. Ministerstvo zdravotnictv stanov vyhlkou v dohod s Ministerstvem prmyslu a obchodu a Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy prce a pracovit, kter jsou zakzny mladistvm zamstnancm, a podmnky, za nich mohou mladistv zamstnanci vjimen tyto

prce konat z dvodu ppravy na povoln. (3) Zamstnavatel nesmj zamstnvat mladistv zamstnance tak pracemi, pi nich jsou vystaveni zvenmu nebezpe razu nebo pi jejich vkonu by mohli vn ohrozit bezpenost a zdrav ostatnch zamstnanc nebo jinch fyzickch osob. (4) Zkazy nkterch prac mohou bt rozeny vyhlkou podle odstavce 2 i na zamstnance ve vku do 21 let. (5) Zamstnavatel je povinen vst seznam mladistvch zamstnanc, kte jsou u nj zamstnni; seznam obsahuje jmno, poppad jmna, pjmen, datum narozen a druh prce, kter tento zamstnanec vykonv. 247 (1) Zamstnavatel je povinen zabezpeit na sv nklady, aby mladistv zamstnanci byli vyeteni lkaem pracovnlkask pe a) ped vznikem pracovnho pomru a ped pevedenm na jinou prci, b) pravideln podle poteby, nejmn vak jedenkrt ron. (2) Mladistv zamstnanci jsou povinni podrobit se stanovenm lkaskm vyetenm. (3) Pi ukldn pracovnch kol mladistvmu zamstnanci se zamstnavatel d lkaskm posudkem vydanm zazenm pracovnlkask pe.

ST JEDENCT NHRADA KODY

HLAVA I PEDCHZEN KODM
248 (1) Zamstnavatel je povinen zajiovat svm zamstnancm takov pracovn podmnky, aby mohli dn plnit sv pracovn koly bez ohroen zdrav a majetku; zjist-li zvady, je povinen uinit opaten k jejich odstrann. (2) Zamstnavatel je z dvodu ochrany majetku oprvnn v nezbytnm rozsahu provdt kontrolu vc, kter zamstnanci k nmu vnej nebo od nho odnej, poppad provdt prohldky zamstnanc. Pi kontrole a prohldce podle vty prvn mus bt dodrena ochrana osobnosti podle 11 obanskho zkonku. Osobn prohldku me provdt pouze fyzick osoba stejnho pohlav. 249 (1) Zamstnanec je povinen ponat si tak, aby nedochzelo ke kodm na zdrav, majetku ani k bezdvodnmu obohacen. Hroz-li koda, je povinen na ni upozornit nadzenho vedoucho zamstnance. (2) Je-li k odvrcen kody hrozc zamstnavateli neodkladn teba zkroku, je zamstnanec povinen zakroit; nemus tak uinit, brn-li mu v tom dleit okolnost nebo jestlie by tm vystavil vnmu ohroen sebe nebo ostatn zamstnance, poppad osoby blzk podle 116 obanskho zkonku. (3) Zjist-li zamstnanec, e nem vytvoeny potebn pracovn podmnky, je povinen oznmit tuto skutenost nadzenmu vedoucmu zamstnanci.

HLAVA II ODPOVDNOST ZAMSTNANCE ZA KODU Dl 1

Obecn odpovdnost 250 (1) Zamstnanec odpovd zamstnavateli za kodu, kterou mu zpsobil zavinnm poruenm povinnost pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm.

(2) Byla-li koda zpsobena tak poruenm povinnost ze strany zamstnavatele, odpovdnost zamstnance se pomrn omez. (3) Zamstnavatel je povinen prokzat zavinn zamstnance, s vjimkou ppad uvedench v 252 a 255.

Dl 2
Odpovdnost za nesplnn povinnosti k odvrcen kody 251 (1) Na zamstnanci, kter vdom neupozornil nadzenho vedoucho zamstnance na kodu hrozc zamstnavateli nebo nezakroil proti hrozc kod, akoliv by tm bylo zabrnno bezprostednmu vzniku kody, me zamstnavatel poadovat, aby se podlel na nhrad kody, kter byla zamstnavateli zpsobena, a to v rozsahu pimenm okolnostem ppadu, pokud ji nen mon nahradit jinak. (2) Zamstnanec neodpovd za kodu, kterou zpsobil pi odvracen kody hrozc zamstnavateli nebo nebezpe pmo hrozcho ivotu nebo zdrav, jestlie tento stav sm mysln nevyvolal a ponal si pitom zpsobem pimenm okolnostem.

Dl 3
Odpovdnost za schodek na svench hodnotch, kter je zamstnanec povinen vytovat a odpovdnost za ztrtu svench pedmt Oddl 1 Odpovdnost za schodek na svench hodnotch, kter je zamstnanec povinen vytovat 252 (1) Byla-li se zamstnancem uzavena dohoda o odpovdnosti k ochran hodnot svench zamstnanci k vytovn (dle jen "dohoda o odpovdnosti"), za kter se povauj hotovost, ceniny, zbo, zsoby materilu nebo jin hodnoty, kter jsou pedmtem obratu nebo obhu, s nimi m zamstnanec monost osobn disponovat po celou dobu, po kterou mu byly sveny, odpovd za schodek vznikl na tchto hodnotch. (2) Dohoda o odpovdnosti sm bt uzavena nejdve v den, kdy fyzick osoba doshne 18 let vku. (3) Dohoda o odpovdnosti mus bt uzavena psemn, jinak je neplatn. (4) Zamstnanec se zprost odpovdnosti zcela nebo zsti, jestlie proke, e schodek vznikl zcela nebo zsti bez jeho zavinn, zejmna, e mu bylo zanedbnm povinnosti zamstnavatele znemonno se svenmi hodnotami nakldat. 253 (1) Zamstnanec, kter uzavel dohodu o odpovdnosti, me od n odstoupit, vykonv-li jinou prci, je-li pevdn na jinou prci nebo na jin pracovit, je-li pekldn, nebo pokud zamstnavatel v dob do 15 kalendnch dn od obdren jeho psemnho upozornn neodstran zvady v pracovnch podmnkch, kter brn dnmu hospodaen se svenmi hodnotami. Pi spolen odpovdnosti me zamstnanec od dohody o odpovdnosti tak odstoupit, jestlie je na pracovit zaazen jin zamstnanec nebo ustanoven jin vedouc nebo jeho zstupce. Odstoupen mus bt oznmeno zamstnavateli psemn. (2) Dohoda o odpovdnosti zanik dnem skonen pracovnho pomru nebo dnem, kdy bylo odstoupen od tto dohody dorueno zamstnavateli, nen-li v odstoupen od tto dohody uveden den pozdj. 254 (1) Inventarizace se provd pi uzaven dohody o odpovdnosti, pi jejm zniku, pi vkonu jin prce, pi peveden zamstnance na jinou prci nebo na jin pracovit, pi jeho peloen a pi skonen pracovnho pomru. (2) Na pracovitch, kde pracuj zamstnanci se spolenou odpovdnost, se inventarizace provd pi uzaven dohod o odpovdnosti se vemi spolen odpovdnmi zamstnanci, pi zniku vech tchto dohod, pi vkonu jin prce, pi peveden na jinou prci nebo na jin pracovit nebo peloen vech spolen odpovdnch zamstnanc, pi zmn na pracovnm mst vedoucho zamstnance nebo jeho zstupce a na dost kterhokoliv ze spolen odpovdnch zamstnanc pi zmn v jejich kolektivu, poppad pi odstoupen nkterho z nich od dohody o odpovdnosti. (3) Jestlie zamstnanec se spolenou odpovdnost, jeho pracovn pomr skonil, nebo kter vykonv jinou prci, nebo kter byl peveden na jinou prci, nebo kter byl peveden na jin pracovit nebo peloen, nepod zrove o proveden inventarizace, odpovd za ppadn schodek zjitn nejbli inventarizac na jeho dvjm pracoviti. Jestlie zamstnanec, kter je zaazovn na pracovit, kde pracuj zamstnanci se spolenou odpovdnost, nepod zrove o proveden inventarizace, odpovd, pokud od dohody o odpovdnosti neodstoupil, za ppadn schodek zjitn nejbli inventarizac.

Oddl 2 Odpovdnost za ztrtu svench pedmt 255 (1) Zamstnanec odpovd za ztrtu nstroj, ochrannch pracovnch prostedk a jinch podobnch pedmt, kter mu zamstnavatel svil na psemn potvrzen. (2) Pedmty podle odstavce 1, jejich cena pevyuje 50 000 K, mohou bt zamstnanci sveny jen na zklad dohody o odpovdnosti za ztrtu svench pedmt. (3) Dohoda o odpovdnosti za ztrtu svench pedmt sm bt uzavena nejdve v den, kdy fyzick osoba doshne 18 let vku. (4) Dohoda o odpovdnosti za ztrtu svench pedmt mus bt uzavena psemn, jinak je neplatn. (5) Zamstnanec se zprost odpovdnosti za ztrtu svench pedmt zcela nebo zsti, jestlie proke, e ztrta vznikla zcela nebo zsti bez jeho zavinn. (6) Vlda me nazenm zvit stku podle odstavce 2. 256 (1) Zamstnanec, kter uzavel dohodu o odpovdnosti za ztrtu svench pedmt, me od n odstoupit, jestlie mu zamstnavatel nevytvoil podmnky k zajitn ochrany svench pedmt proti jejich ztrt. Odstoupen mus bt oznmeno zamstnavateli psemn. (2) Dohoda o odpovdnosti za ztrtu svench pedmt zanik dnem skonen pracovnho pomru nebo dnem, kdy bylo odstoupen od tto dohody dorueno zamstnavateli, nen-li v odstoupen od tto dohody uveden den pozdj.

Dl 4
Rozsah nhrady kody 257 (1) Zamstnanec, kter odpovd za kodu podle 250 je povinen nahradit zamstnavateli skutenou kodu, a to v penzch, jestlie neodin kodu uvedenm v pedel stav. (2) Ve poadovan nhrady kody zpsoben z nedbalosti nesm peshnout u jednotlivho zamstnance stku rovnajc se tyaplnsobku jeho prmrnho msnho vdlku ped poruenm povinnosti, kterm zpsobil kodu. Toto omezen neplat, byla-li koda zpsobena mysln, v opilosti, nebo po zneuit jinch nvykovch ltek. (3) Jde-li o kodu zpsobenou mysln, me zamstnavatel poadovat, krom stky uveden v odstavci 2, i nhradu ulho zisku. (4) Zpsobil-li kodu tak zamstnavatel, hrad zamstnanec jen pomrnou st kody podle mry svho zavinn. (5) Odpovd-li za kodu vce zamstnanc, hrad kad z nich pomrnou st kody podle mry svho zavinn. 258 Pi uren ve nhrady kody podle 251 se pihldne zejmna k okolnostem, kter brnily splnn povinnosti, a k vznamu kody pro zamstnavatele. Ve nhrady kody vak nesm peshnout stku rovnajc se trojnsobku prmrnho msnho vdlku zamstnance. 259 Zamstnanec, kter odpovd za schodek na svench hodnotch nebo za ztrtu svench pedmt, je povinen nahradit schodek na svench hodnotch nebo ztrtu svench pedmt v pln vi. 260 (1) Pi spolen odpovdnosti za schodek se jednotlivm zamstnancm ur podl nhrady podle pomru jejich dosaench hrubch vdlk, piem vdlek jejich vedoucho a jeho zstupce se zapotv ve dvojnsobn vi. (2) Podl nhrady stanoven podle odstavce 1 nesm u jednotlivch zamstnanc, s vjimkou vedoucho a jeho zstupce, peshnout stku rovnajc se jejich prmrnmu msnmu vdlku ped vznikem kody. Neuhrad-li se takto urenmi podly cel koda, jsou povinni uhradit zbytek vedouc a jeho zstupce podle pomru svch dosaench hrubch vdlk.

(3) Zjist-li se, e schodek nebo jeho st byla zavinna nkterm ze spolen odpovdnch zamstnanc, hrad schodek tento zamstnanec podle mry svho zavinn. Zbvajc st schodku hrad vichni spolen odpovdn zamstnanci podly urenmi podle odstavc 1 a 2. (4) Pi urovn podlu nhrady jednotlivch zamstnanc, kte odpovdaj za schodek spolen, se vychz z jejich hrubch vdlk ztovanch za dobu od pedchoz inventury do dne zjitn schodku. Pitom se zapotv vdlek za cel kalendn msc, v nm byla tato inventura provedena, a nepihl se k vdlku za kalendn msc, v nm byl zjitn schodek. Jestlie byl vak zamstnanec zaazen na pracovit bhem tohoto obdob, zapotv se mu hrub vdlek dosaen ode dne, kdy byl na pracovit zaazen, do dne zjitn schodku. Do hrubho vdlku se nezapotv nhrada mzdy nebo platu.

Dl 5
Spolen ustanoven o odpovdnosti zamstnance za kodu 261 (1) Zamstnanec, kter je stien duevn poruchou, odpovd za kodu jm zpsobenou, je-li schopen ovldnout sv jednn a posoudit jeho nsledky. (2) Zamstnanec, kter se uvede vlastn vinou do takovho stavu, e nen schopen ovldnout sv jednn nebo posoudit jeho nsledky, odpovd za kodu v tomto stavu zpsobenou. (3) Za kodu odpovd i zamstnanec, kter ji zpsobil myslnm jednnm proti dobrm mravm. 262 Vi poadovan nhrady kody uruje zamstnavatel; zpsobil-li kodu vedouc zamstnanec, kter je statutrnm orgnem nebo jeho zstupce, sm nebo spolen s podzenm zamstnancem, ur vi nhrady kody ten, kdo statutrn orgn nebo jeho zstupce na pracovn msto ustanovil. 263 (1) Vi poadovan nhrady kody je zamstnavatel se zamstnancem povinen projednat a psemn mu ji oznmit zpravidla nejpozdji do 1 msce ode dne, kdy bylo zjitno, e koda vznikla a e za ni zamstnanec odpovd. (2) Uzavel-li zamstnanec se zamstnavatelem dohodu o zpsobu nhrady kody, je jej soust ve nhrady kody poadovan zamstnavatelem, jestlie svj zvazek nahradit kodu zamstnanec uznal. Dohoda podle vty prvn mus bt uzavena psemn, jinak je neplatn. (3) Vi poadovan nhrady kody a obsah dohody o zpsobu jej hrady s vjimkou nhrady nepesahujc 1 000 K je zamstnavatel povinen projednat s odborovou organizac. 264 Z dvod zvltnho zetele hodnch me soud vi nhrady kody pimen snit.

HLAVA III ODPOVDNOST ZAMSTNAVATELE ZA KODU Dl 1

Obecn odpovdnost 265 (1) Zamstnavatel odpovd zamstnanci za kodu, kter mu vznikla pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm poruenm prvnch povinnost nebo myslnm jednnm proti dobrm mravm. (2) Zamstnavatel odpovd zamstnanci t za kodu, kterou mu zpsobili poruenm prvnch povinnost v rmci plnn pracovnch kol zamstnavatele zamstnanci jednajc jeho jmnem. (3) Zamstnavatel neodpovd zamstnanci za kodu na dopravnm prostedku, kterho pouil pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm bez jeho souhlasu. Rovn neodpovd za kodu, kter vznikne na nad, zazench a pedmtech zamstnance potebnch pro vkon prce, kter pouil bez jeho souhlasu.

Dl 2

Odpovdnost pi odvracen kody 266 (1) Zamstnavatel odpovd za vcnou kodu, kterou utrpl zamstnanec pi odvracen kody hrozc zamstnavateli nebo nebezpe hrozc ivotu nebo zdrav, jestlie koda nevznikla myslnm jednnm zamstnance a zamstnanec si ponal zpsobem pimenm okolnostem. Ustanoven vty prvn se vztahuje i na eln vynaloen nklady. (2) Prvo na nhradu kody podle odstavce 1 m i zamstnanec, kter takto odvracel nebezpe hrozc ivotu nebo zdrav, jestlie by za kodu odpovdal zamstnavatel.

Dl 3
Odpovdnost na odloench vcech 267 (1) Zamstnavatel odpovd zamstnanci za kodu na vcech, kter se obvykle nos do prce a kter si zamstnanec odloil pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm na mst k tomu urenm nebo obvyklm. (2) Prvo na nhradu kody zanikne, jestlie jej vznik neohls zamstnanec zamstnavateli bez zbytenho odkladu, nejpozdji do 15 dn ode dne, kdy se o kod dozvdl.

Dl 4
Rozsah nhrady kody pi obecn odpovdnosti, odpovdnosti pi odvracen kody a odpovdnosti na odloench vcech 268 (1) Zamstnavatel je povinen uhradit zamstnanci skutenou kodu. Jde-li o kodu zpsobenou mysln, me zamstnanec poadovat nhradu i jin kody. (2) Za vci, kter zamstnanec obvykle do prce nenos a kter zamstnavatel nepevzal do zvltn schovy, odpovd zamstnavatel do stky 10 000 K. Jestlie se zjist, e kodu na tchto vcech zpsobil jin zamstnanec nebo dolo-li ke kod na vci, kterou zamstnavatel pevzal do zvltn schovy, uhrad zamstnavatel zamstnanci kodu v pln vi. (3) Vlda me zvit nazenm stku podle odstavce 2.

Dl 5
Spolen ustanoven o odpovdnosti zamstnavatele za kodu 269 Zamstnavatel je povinen nahradit zamstnanci kodu, a to v penzch, pokud kodu neodin uvedenm v pedel stav. 270 Proke-li zamstnavatel, e kodu zavinil tak pokozen zamstnanec, jeho odpovdnost se pomrn omez. 271 Zamstnavatel, kter nahradil pokozenmu kodu, m prvo na nhradu vi tomu, kdo pokozenmu za tuto kodu odpovd podle obanskho zkonku, a to v rozsahu odpovdajcm me tto odpovdnosti vi pokozenmu, pokud nebylo pedem dohodnuto jinak.

HLAVA IV SPOLEN USTANOVEN O ODPOVDNOSTI ZA KODU

272 Pi uren ve kody na vci se vychz z ceny v dob pokozen nebo ztrty. 273 (1) Plnnm pracovnch kol je vkon pracovnch povinnost vyplvajcch z pracovnho pomru a z dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr, jin innost vykonvan na pkaz zamstnavatele a innost, kter je pedmtem pracovn cesty.

(2) Plnnm pracovnch kol je t innost konan pro zamstnavatele na podnt odborov organizace, rady zamstnanc, poppad zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci nebo ostatnch zamstnanc, poppad innost konan pro zamstnavatele z vlastn iniciativy, pokud k n zamstnanec nepotebuje zvltn oprvnn nebo ji nevykonv proti vslovnmu zkazu zamstnavatele, jako i dobrovoln vpomoc organizovan zamstnavatelem. 274 (1) V pm souvislosti s plnnm pracovnch kol jsou kony potebn k vkonu prce a kony bhem prce obvykl nebo nutn ped potkem prce nebo po jejm skonen a kony obvykl v dob pestvky v prci na jdlo a oddech konan v objektu zamstnavatele a dle vyeten ve zdravotnickm zazen provdn na pkaz zamstnavatele nebo vyeten v souvislosti s non prac, oeten pi prvn pomoci a cesta k nim a zpt. Takovmi kony vak nejsou cesta do zamstnn a zpt, stravovn, vyeten nebo oeten ve zdravotnickm zazen ani cesta k nim a zpt, pokud nen konna v objektu zamstnavatele. (2) V pm souvislosti s plnnm pracovnch kol je kolen zamstnanc organizovan zamstnavatelem nebo odborovou organizac, poppad orgnem nadzenm zamstnavateli, kterm se sleduje zvyovn jejich odborn pipravenosti.

HLAVA V ZABEZPEEN PI PRACOVNCH RAZECH A NEMOCECH Z POVOLN

275 Zabezpeen zamstnance pro ppad jmy na zdrav pi pracovnm razu nebo nemoci z povoln upravuje zvltn prvn pedpis.

ST DVANCT INFORMOVN, PROJEDNN V PRACOVNPRVNM VZTAHU A OPRVNN ODBOROV ORGANIZACE, RADA ZAMSTNANC A ZSTUPCE PRO OBLAST BEZPENOSTI A OCHRANY ZDRAV PI PRCI
HLAVA I ZKLADN USTANOVEN
276 (1) Zamstnanci v pracovnprvnm vztahu uvedenm v 3 vt druh maj prvo na informace a projednn. Zamstnavatel je povinen informovat zamstnance a jednat s nimi pmo, nepsob-li u nj odborov organizace, rada zamstnanc nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci (dle jen "zstupci zamstnanc"). (2) Zstupci zamstnanc nesmj bt pro vkon sv innosti znevhodnni nebo zvhodnni ve svch prvech, ani diskriminovni. (3) Dvrnou informac se rozum informace, jej poskytnut me ohrozit nebo pokodit innost zamstnavatele. Za dvrnou informaci se nepovauje informace, kterou je zamstnavatel povinen sdlit, projednat nebo zveejnit podle tohoto zkona nebo zvltnho prvnho pedpisu. Informace o skutenostech chrnnch podle zvltnch prvnch pedpis 78) nen zamstnavatel povinen podvat nebo projednvat. lenov odborov organizace, rady zamstnanc a zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci jsou povinni zachovvat mlenlivost o dvrnch informacch a o skutenostech, o nich se dovd pi vkonu sv funkce, pokud by poruenm mlenlivosti mohlo dojt k prozrazen utajovanch skutenost, nebo poruen oprvnnch zjm zamstnavatele nebo zamstnanc. Tato povinnost trv i po dobu 1 roku po skonen vkonu jejich funkce, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak. (4) Ustanoven odstavce 3 plat i pro odbornky, kter si zstupci zamstnanc pizvou. (5) Zstupci zamstnanc jsou povinni vhodnm zpsobem informovat zamstnance na vech pracovitch o sv innosti a o obsahu a zvrech informac a projednn se zamstnavatelem. (6) Zamstnavatel je povinen umonit zamstnancm konn voleb zstupc zamstnanc. Volby se konaj v pracovn dob. Nedovoluj-li to provozn monosti zamstnavatele, me se volba uskutenit i mimo pracovit. 277 Zamstnavatel je povinen na svj nklad vytvoit zstupcm zamstnanc podmnky pro dn vkon jejich innosti, zejmna jim poskytovat podle svch provoznch monost v pimenm rozsahu mstnosti s nezbytnm vybavenm, hradit nezbytn nklady na drbu a technick provoz a nklady na potebn podklady.

HLAVA II INFORMOVN A PROJEDNN

278 (1) K zajitn prva na informace a projednn si mohou zamstnanci zamstnavatele, u nho nepsob odborov organizace, zvolit radu zamstnanc, poppad zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci podle 281. (2) Informovnm se rozum poskytnut nezbytnch daj, z nich je mon jednoznan zjistit stav oznamovan skutenosti, poppad k n zaujmout stanovisko. Zamstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatenm pedstihu a vhodnm zpsobem, aby je zamstnanci mohli posoudit, poppad se pipravit na projednn a vyjdit sv stanovisko ped uskutennm opaten. (3) Projednnm se rozum jednn mezi zamstnavatelem a zamstnanci, vmna stanovisek a vysvtlen s clem doshnout shody. Zamstnavatel je povinen zajistit projednn v dostatenm pedstihu a vhodnm zpsobem, aby zamstnanci mohli na zklad poskytnutch informac vyjdit sv stanoviska a zamstnavatel je mohl vzt v vahu ped uskutennm opaten. Zamstnanci maj pi projednn prvo obdret na sv stanovisko odvodnnou odpov. (4) Zamstnanci maj ped uskutennm opaten prvo poadovat dodaten informace a vysvtlen. Zamstnanci maj rovn prvo poadovat osobn jednn se zamstnavatelem na pslun rovni zen podle povahy vci. Zamstnavatel, zamstnanci a zstupci zamstnanc jsou povinni si poskytovat souinnost a jednat v souladu se svmi oprvnnmi zjmy. 279 Informovn (1) Zamstnavatel je povinen informovat zamstnance o a) ekonomick a finann situaci zamstnavatele a jejm pravdpodobnm vvoji, b) innosti zamstnavatele, jejm pravdpodobnm vvoji, jejch dsledcch na ivotn prosted a jeho ekologickch opatench, c) prvnm postaven zamstnavatele a jeho zmnch, vnitnm uspodn a osob oprvnn jednat za zamstnavatele v pracovnprvnch vztazch a uskutennch zmnch v pedmtu innosti zamstnavatele, d) zkladnch otzkch pracovnch podmnek a jejich zmnch, e) zleitostech v rozsahu stanovenm v 280, f) opatench, ktermi zamstnavatel zajiuje rovn zachzen se zamstnanci a zamstnankynmi a zamezen diskriminace, g) nabdce volnch pracovnch mst na dobu neuritou, kter by byla vhodn pro dal pracovn zaazen zamstnanc pracujcch u zamstnavatele v pracovnm pomru uzavenm na dobu uritou, h) bezpenosti a ochran zdrav pi prci v rozsahu stanovenm v 101 a 106 odst. 1 a 108 a zvltnm zkonem37), i) zleitosti v rozsahu stanovenm ujednnm o zzen evropsk rady zamstnanc nebo na zklad jinho ujednanho postupu pro informace a projednn na nadnrodn rovni nebo v rozsahu stanovenm v 294. (2) Povinnosti uveden v odstavci 1 psm. a) a b) se nevztahuj na zamstnavatele, kte zamstnvaj mn ne 10 zamstnanc. (3) Uivatel ( 2 odst. 5) je rovn povinen informovat doasn pidlen zamstnance agentury prce o nabdce volnch pracovnch mst. 280 Projednn (1) Zamstnavatel je povinen se zamstnanci projednat a) pravdpodobn hospodsk vvoj u zamstnavatele, b) zamlen strukturln zmny zamstnavatele, jeho racionalizan nebo organizan opaten, opaten ovlivujc zamstnanost, zejmna opaten v souvislosti s hromadnm propoutnm zamstnanc podle 62, c) nejnovj stav a strukturu zamstnanc, pravdpodobn vvoj zamstnanosti u zamstnavatele, zkladn otzky pracovnch podmnek a jejich zmny,

d) pevod podle 338 a 342, e) bezpenost a ochranu zdrav pi prci v rozsahu stanovenm v 101 a 106 odst. 1 a 108 a zvltnm zkonem37), f) zleitosti v rozsahu stanovenm ujednnm o zzen evropsk rady zamstnanc nebo na zklad jinho ujednanho postupu pro informace a projednn na nadnrodn rovni nebo v rozsahu stanovenm v 294. (2) Povinnosti uveden v odstavci 1 psm. a) a c) se nevztahuj na zamstnavatele, kte zamstnvaj mn ne 10 zamstnanc.

HLAVA III RADA ZAMSTNANC A ZSTUPCE PRO OBLAST BEZPENOSTI A OCHRANY ZDRAV PI PRCI
281 (1) Radu zamstnanc a zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci je mon zvolit u zamstnavatele, u nho nepsob odborov organizace. Rada zamstnanc m nejmn 3, nejve 15 len. Poet len je vdy lich. Celkov poet zstupc pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci zvis na celkovm potu zamstnanc zamstnavatele a na rizikovosti vykonvanch prac; je mon vak ustavit nejve jednoho zstupce na 10 zamstnanc. Poet len rady zamstnanc a zstupc pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci ur zamstnavatel po projednn s volebn komis ustavenou podle 283 odst. 2. (2) Funkn obdob rady zamstnanc a zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci trv 3 roky. (3) Pro ely volby rady zamstnanc, poppad zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci je rozhodn poet zamstnanc zamstnavatele v pracovnm pomru ke dni podn psemnho nvrhu na vyhlen voleb. (4) Rada zamstnanc zvol ze svch len na svm prvnm zasedn pedsedu a informuje o tom zamstnavatele a zamstnance. (5) Jestlie pi pechodu prv a povinnost z pracovnprvnch vztah u dosavadnho zamstnavatele i u pejmajcho zamstnavatele psob zstupci zamstnanc, pejmajc zamstnavatel v ppadech uvedench v 279 a 280 pln povinnosti vi vem, nedohodnou-li se mezi sebou a zamstnavatelem jinak. Zstupci zamstnanc pln sv povinnosti do dne, kdy jim uplyne funkn obdob. Jestlie ped uplynutm funknho obdob poet len jedn z rad zamstnanc klesl na mn ne 3, pebr jej funkci druh rada zamstnanc. 282 (1) Rada zamstnanc a funkce zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci zanik dnem a) uplynut volebnho obdob, pokud nen v tomto zkon dle stanoveno jinak, b) kdy poet len rady zamstnanc klesl na mn ne 3, c) uzaven podnikov kolektivn smlouvy. (2) Jestlie u zamstnavatele psob rada zamstnanc nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a zane u nj psobit odborov organizace, pln zamstnavatel stanoven povinnosti vi vem zstupcm zamstnanc a do doby uzaven podnikov kolektivn smlouvy, nedohodnou-li se mezi sebou a zamstnavatelem o jinm zpsobu souinnosti. (3) V ppadech stanovench v odstavci 1 ped rada zamstnanc nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci bez zbytenho odkladu veker podklady souvisejc s vkonem funkce zamstnavateli, kter je uschov po dobu 5 let ode dne zniku rady zamstnanc nebo funkce zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci. (4) lenstv v rad zamstnanc a funkce zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci kon dnem a) vzdn se funkce, b) skonen pracovnho pomru u zamstnavatele, c) odvoln z funkce. 283 (1) Volby vyhlauje zamstnavatel na zklad psemnho nvrhu podepsanho nejmn jednou tetinou zamstnanc zamstnavatele v pracovnm pomru nejpozdji do 3 msc ode dne doruen nvrhu. (2) Volby organizuje volebn komise sloen nejmn ze 3, nejve z 9 zamstnanc zamstnavatele. Poet len volebn

komise ur zamstnavatel s pihldnutm k potu zamstnanc a vnitnmu uspodn. leny volebn komise jsou zamstnanci podle poad, ve kterm jsou podepsni na psemnm nvrhu na volbu rady zamstnanc. Zamstnavatel informuje zamstnance o sloen volebn komise. Volebn komisi je povinen poskytnout nezbytn informace a podklady pro ely voleb, zejmna seznam vech zamstnanc v pracovnm pomru. (3) Volebn komise a) v dohod se zamstnavatelem stanov a vyhls termn voleb nejmn 1 msc ped jejich konnm a konen termn pro podn nvrh kandidt, b) vypracuje a zveejn volebn d, c) sestav kandidtn listinu z nvrh zamstnanc zamstnavatele v pracovnm pomru, d) listinu zveejn v dostatenm pedstihu ped konnm voleb, e) organizuje a d volby, f) rozhoduje o stnostech na chyby a nedostatky uveden na kandidtn listin, g) st hlasy a o vsledku voleb sepe psemn protokol ve dvou vyhotovench; jedno vyhotoven ped zvolen rad zamstnanc, poppad zvolenm zstupcm pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, druh zamstnavateli, h) o vsledku voleb informuje zamstnavatele a vechny zamstnance. (4) Volby jsou pm, rovn a tajn. Volbu je mono vykonat pouze osobn. K platnosti voleb je potebn ast alespo jedn poloviny zamstnanc zamstnavatele, kte se k volbm mohli dostavit, protoe jim v tom nebrnila pekka v prci nebo pracovn cesta. Kad voli me hlasovat nejvce pro tolik kandidt, kolik je mst v rad zamstnanc; jednomu kandidtu me dt pouze 1 hlas. Nedodr-li tato pravidla, je jeho hlas neplatn. (5) Oprvnn volit a bt volen maj vichni zamstnanci zamstnavatele v pracovnm pomru. 284 (1) Navrhovat kandidty me kad zamstnanec zamstnavatele v pracovnm pomru. Nvrh podv volebn komisi psemn a mus jej doloit psemnm souhlasem kandidta, a to nejpozdji do termnu stanovenho volebn komis. (2) Volby se neuskuten v ppad, e volebn komise neobdr do konenho termnu pro podn nvrh kandidt a) do rady zamstnanc alespo 3 nvrhy, b) na funkci zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci alespo 1 nvrh. (3) leny rady zamstnanc a zstupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci jsou do pedem urenho potu zvoleni kandidti s nejvtm potem zskanch platnch hlas. Kandidti na dalch mstech jsou nhradnky na tyto funkce; stvaj se leny rady zamstnanc nebo zstupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci dnem, kdy se tyto funkce uvoln, a to v poad podle potu zskanch platnch hlas ve volbch. Pi rovnosti hlas ur volebn komise poad losem. (4) Protokol o vsledku voleb uschovv zamstnavatel po dobu 5 let ode dne voleb. (5) Na odvoln lena rady zamstnanc nebo zstupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci se pimen pouij ustanoven odstavc 1 a 4 a 283. 285 (1) Kad zamstnanec zamstnavatele v pracovnm pomru a zamstnavatel me podat volebn komisi psemnou stnost na chyby a nedostatky uveden na kandidtn listin a navrhnout opravu, a to nejpozdji 3 dny pede dnem voleb. Volebn komise o stnosti rozhodne a o svm rozhodnut vyrozum stovatele psemn do dne pedchzejcho volbm. Rozhodnut komise je konen a je vyloueno z pezkoumn soudem. (2) Kad zamstnanec zamstnavatele v pracovnm pomru a zamstnavatel se me podnm nvrhu na vysloven neplatnosti volby domhat ochrany u soudu podle zvltnho zkona 79) , jestlie m za to, e dolo k poruen zkona, kter mohlo podstatnm zpsobem ovlivnit vsledek voleb. Nvrh je teba podat psemn nejpozdji do 8 dn ode dne vyhlen vsledk voleb. (3) Jestlie soud rozhodl, e volby jsou neplatn, konaj se nejpozdji do 3 msc od prvn moci rozhodnut opakovan volby. leny volebn komise pi opakovanch volbch jsou zamstnanci podle 283 odst. 2 s vylouenm tch zamstnanc, kte psobili ve volebn komisi a kte byli kandidty.

HLAVA IV

PSOBNOST ODBOROVCH ORGANIZAC V PRACOVNPRVNCH VZTAZCH V JEDNN ZA ZAMSTNANCE A INFORMOVN A PROJEDNN

286 (1) Psob-li u zamstnavatele vce odborovch organizac, je zamstnavatel povinen v ppadech tkajcch se vech nebo vtho potu zamstnanc, kdy tento zkon nebo zvltn prvn pedpisy vyaduj informovn, projednn, souhlas nebo dohodu s odborovou organizac, plnit tyto povinnosti vi vem odborovm organizacm, nedohodne-li se s nimi na jinm zpsobu informovn, projednn nebo vysloven souhlasu. (2) Psob-li u zamstnavatele vce odborovch organizac, jedn za zamstnance v pracovnprvnch vztazch ve vztahu k jednotlivm zamstnancm odborov organizace, j je zamstnanec lenem. Za zamstnance, kter nen odborov organizovn, jedn v pracovnprvnch vztazch odborov organizace s nejvtm potem len, kte jsou u zamstnavatele v pracovnm pomru, neur-li tento zamstnanec jinak. 287 Informovn a projednn (1) Zamstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci o a) vvoji mezd nebo plat, prmrn mzdy nebo platu a jejch jednotlivch sloek vetn lenn podle jednotlivch profesnch skupin, nen-li dohodnuto jinak, b) zleitostech uvedench v 279. (2) Zamstnavatel je povinen projednat s odborovou organizac a) ekonomickou situaci zamstnavatele, b) mnostv prce a pracovn tempo ( 300), c) zmny organizace prce, d) systm odmovn a hodnocen zamstnanc, e) systm kolen a vzdlvn zamstnanc, f) opaten k vytven podmnek pro zamstnvn fyzickch osob, zejmna mladistvch, osob peujcch o dt mlad ne 15 let a fyzickch osob se zdravotnm postienm, vetn podstatnch zleitost pe o zamstnance, opaten ke zlepen hygieny prce a pracovnho prosted, organizovn socilnch, kulturnch a tlovchovnch poteb zamstnanc, g) dal opaten tkajc se vtho potu zamstnanc, h) zleitosti uveden v 280.

HLAVA V PSTUP K NADNRODNM INFORMACM

288 (1) Prvo zamstnanc zamstnavatel s psobnost na zem lenskho sttu Evropsk unie na nadnrodn informace a projednn se uskuteuje ujednanm postupem pro nadnrodn informace a projednn nebo prostednictvm evropsk rady zamstnanc. Evropsk rada zamstnanc se ustavuje na zklad ujednn vyjednvacho vboru s stedm nebo podle 296. Zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie je povinen vytvoit na svj nklad podmnky pro ustaven a dnou innost vyjednvacho vboru, evropsk rady zamstnanc nebo jin ujednan postup pro nadnrodn informace a projednn, zejmna hradit nklady na organizovn schz, tlumoen, cestovn a ubytovn len souvisejc s jejich dnou innost a nklady na 1 odbornka, pokud nen s stedm dohodnuta hrada dalch nklad. (2) Povinnost poskytovat nadnrodn informace a projednn podle tohoto zkona se vztahuje a) na zamstnavatele a skupiny zamstnavatel s psobnost na zem lenskho sttu Evropsk unie se sdlem v esk republice, b) na organizan sloky zamstnavatele s psobnost na zem lenskho sttu Evropsk unie umstn v esk republice 80) , c) na reprezentanty zamstnavatele nebo skupiny zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie podle 289 odst. 2, kte maj sdlo v esk republice, pokud nen v tomto zkon dle stanoveno jinak.

(3) lenskm sttem se pro ely tohoto zkona rozum lensk stt Evropsk unie. (4) Zamstnavatelem s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie se pro ely tohoto zkona rozum zamstnavatel, kter m alespo 1 000 zamstnanc v lenskch sttech a alespo ve 2 lenskch sttech po 150 zamstnancch. (5) Skupinou zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie se pro ely tohoto zkona rozum vce zamstnavatel spojench jednm dcm zamstnavatelem, kter spluje alespo tyto poadavky: a) 1 000 zamstnanc ve vech lenskch sttech, b) 2 zamstnavatel maj sdlo nebo umstnou organizan sloku ve 2 rznch lenskch sttech a c) 2 zamstnavatel ve 2 rznch lenskch sttech zamstnvaj kad alespo 150 zamstnanc. 289 (1) dcm zamstnavatelem se pro ely tohoto zkona rozum zamstnavatel, kter me pmo nebo nepmo dit jinho nebo jin zamstnavatele skupiny zamstnavatel (zen zamstnavatel). Rozhodujc pro uren, zda se jedn o dcho zamstnavatele, jsou prvn pedpisy lenskho sttu, podle kterho byl zamstnavatel s psobnost na zem lenskho sttu Evropsk unie zaloen. Nebyl-li zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie zaloen podle prvnch pedpis lenskho sttu, jsou rozhodujc pro uren, zda se jedn o dcho zamstnavatele, prvn pedpisy lenskho sttu, na jeho zem m sdlo nebo je umstn reprezentant tohoto zamstnavatele, a nen-li reprezentant uren, jsou rozhodujc prvn pedpisy lenskho sttu, na jeho zem m sdlo nebo je umstno sted zamstnavatele, kter zamstnv nejvce zamstnanc. Za dcho se povauje zamstnavatel, kter ve vztahu k jinmu zamstnavateli skupiny zamstnavatel pmo nebo nepmo a) me jmenovat vce ne polovinu len sprvnho, dcho nebo dozorho orgnu tohoto zamstnavatele, b) kontroluje vtinu hlas akcion tohoto zamstnavatele, nebo c) vlastn vtinu zkladnho jmn tohoto zamstnavatele, pokud se neproke, e jin zamstnavatel ve skupin zamstnavatel m vliv silnj. Jestlie ve skupin zamstnavatel existuje vce zamstnavatel, kte spluj tyto poadavky, dc zamstnavatel se ur podle tchto poadavk v poad uvedenm ve vt druh. Pro tento el prva dcho zamstnavatele tkajc se hlasovn a jmenovn zahrnuj t prva jakchkoli zench zamstnavatel a prva vech osob nebo orgn, kter jednaj jmnem dcho zamstnavatele nebo zenho zamstnavatele. Za dcho zamstnavatele se vak nepovauje zamstnavatel ve vztahu k jinmu zamstnavateli, v nm m ast podle lnku 3 odst. 5 psm. a) nebo c) nazen Rady (ES) . 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojovn podnik ("nazen ES o spojovn"). Toto ustanoven se nepouije na prvn vztahy vznikl v ppad konkursu a vyrovnn 81) . (2) stedm se pro ely tohoto zkona rozum zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie a dc zamstnavatel ve skupin zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie. Nem-li sted sdlo v lenskm sttu, povauje se pro ely tohoto zkona za sted reprezentant jmenovan stedm. Nen-li tento reprezentant jmenovn, povauje se za sted zamstnavatel s nejvtm potem zamstnanc v lenskch sttech. (3) Informace a projednn se tkaj jen zamstnavatel se sdlem nebo umstnm organizan sloky v lenskm sttu, pokud nen ujednn ir rozsah. (4) Poet zamstnanc se pro tyto ely stanov jako prmrn poet zamstnanc bhem pedchozch 2 let ode dne podn dosti nebo zahjen jednn stedm podle 290 odst. 2. sted je povinno zamstnancm nebo jejich zstupcm poskytnout informace o celkovm potu zamstnanc a jejich sloen pro ely zjitn, zda je mono ustavit evropskou radu zamstnanc, nebo jin postup pro nadnrodn informace a projednn. Zamstnanci nebo jejich pedstavitel mohou podat o tyto informace svho zamstnavatele, kter je povinen je zskat od sted. (5) Pro leny vyjednvacho vboru, evropsk rady zamstnanc nebo zstupce zamstnanc podle jinho ujednanho postupu, jako i pro zamstnavatele plat 276 odst. 2, 3 a 4, pokud ujednn o evropsk rad zamstnanc nebo ujednn o jinm postupu pro nadnrodn informace a projednn nebo prava lenskho sttu, v nm m sdlo sted, nestanov vhodnj podmnky. 290 (1) Vyjednvac vbor se ustavuje, aby za zamstnance vyjednval s stedm o ujednn o ustaven evropsk rady zamstnanc nebo jin postup pro nadnrodn informace a projednn. (2) Jednn o ustaven vyjednvacho vboru zahj sted z vlastn iniciativy nebo na psemnou dost alespo 100 zamstnanc alespo ze 2 zamstnavatel umstnch nejmn ve 2 rznch lenskch sttech nebo na psemnou dost jejich zstupc. (3) Vyjednvac vbor je sloen nejmn ze 3 a nejvce z 18 len; poet 18 len me bt pekroen jen tak, aby kad lensk stt, na jeho zem m zamstnavatel s psobnost na zem Evropsk unie sv sdlo nebo umstn organizan sloky, byl zastoupen jednm lenem. leny vyjednvacho vboru jsou zamstnanci zamstnavatele nebo skupiny zamstnavatel

psobcch na zem lenskch stt Evropsk unie. Zamstnanci zamstnavatele z zem kadho lenskho sttu, v nm m zamstnavatel nebo skupina zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie sdlo nebo umstn organizan sloky, jsou zastoupeni jednm lenem. Dal len je vysln za zamstnance zamstnavatele z zem kadho lenskho sttu, kde je alespo 25 % zamstnanc, dal 2 lenov za zamstnance zamstnavatele z zem kadho lenskho sttu, kde je alespo 50 % zamstnanc, a 3 dal lenov za zamstnance zamstnavatele z zem kadho sttu, kde je alespo 75 % vech zamstnanc. M-li sted sdlo v jinm lenskm sttu, pouij se pro zastoupen dalch len pedpisy tohoto sttu. (4) leny vyjednvacho vboru za zamstnance v esk republice jmenuj zstupci zamstnanc na spolenm zasedn. Nejsou-li ustaveni nebo nepsob-li u nkterho zamstnavatele zstupci zamstnanc, zvol si zamstnanci tohoto zamstnavatele zstupce, kter se za n astn spolenho zasedn. Rozdlen hlas na spolenm zasedn se ur pomrn podle potu zamstnanc, za kter zstupce zamstnanc jedn. Psob-li u zamstnavatele vce odborovch organizac, plat 286 odst. 2 obdobn. Psob-li u zamstnavatele po pechodnou dobu odborov organizace a rada zamstnanc, leny vyjednvacho vboru jmenuje odborov organizace. Nen-li nutn spolen zasedn, postupuje se obdobn pi jmenovn nebo volb lena vyjednvacho vboru. (5) Ustanoven odstavce 4 plat i v ppad, kdy je v esk republice umstna pouze organizan sloka zamstnavatele s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie. 291 (1) Vyjednvac vbor doru zamstnavateli a sted informaci o jmenovanch a zvolench lenech. sted svol ustavujc schzi vyjednvacho vboru bez zbytenho odkladu po tom, kdy je mu tato informace doruena. Na ustavujc schzi si vyjednvac vbor zvol pedsedu. Ped kadm jednnm s stedm m vyjednvac vbor prvo sejt se na oddlenm zasedn. Jestlie je to nezbytn nutn teba, me si k jednn pizvat odbornky. (2) Nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak, vyjednvac vbor pijm usnesen vtinou vech hlas vech len. (3) Jednn mezi stedm a vyjednvacm vborem, evropskou radou zamstnanc a orgnem zabezpeujcm jin postup pro nadnrodn informace a projednn mus bt vedeno s clem doshnout shody. (4) Msta a data spolench jednn jsou pedmtem ujednn mezi vyjednvacm vborem a stedm. O mstu a datu spolench jednn informuje sted zamstnavatele. Nklady na innost vyjednvacho vboru hrad zamstnavatel. 292 Vyjednvac vbor se me usnst nejmn dvoutetinovou vtinou hlas vech svch len, e vyjednvn nebude zahjeno nebo e zahjen jednn bude ukoneno. Sepe o tom zpis, kter podep vichni lenov vyjednvacho vboru. Stejnopis zpisu zale vbor sted, kter o tto skutenosti informuje zamstnavatele a zamstnance nebo jejich zstupce. Nov dost podle 290 odst. 2 me bt podna nejdve za 2 roky po tomto usnesen, pokud sted a vyjednvac vbor neujednaj krat dobu. 293 (1) sted a vyjednvac vbor si mohou ujednat, e ustav evropskou radu zamstnanc, anebo si mohou ujednat jin postup pro nadnrodn informace a projednn. Pi tom nejsou vzni 296 a 298. (2) Evropsk rada zamstnanc me bt rozena o zstupce zamstnanc zamstnavatele ze stt, kter nejsou leny Evropskch spoleenstv, jestlie to sted a vyjednvac vbor ujednaj. 294 Evropsk rada zamstnanc ustaven ujednnm Ujednn o evropsk rad zamstnanc mus bt psemn a mus obsahovat zejmna a) uren vech zamstnavatel, na kter se vztahuje, b) zpsob ustaven a sloen evropsk rady zamstnanc, poet len, nhradnk, dlku funknho obdob, c) msto, etnost a trvn jednn evropsk rady zamstnanc, d) koly, oprvnn a povinnosti evropsk rady zamstnanc, sted a zamstnavatel pi vkonu prva zamstnanc na informace a projednn, e) zpsob svolvn schz, f) zpsob financovn nklad na innost evropsk rady zamstnanc, g) ustanoven o postupu pi organizanch zmnch,

h) dobu innosti ujednn o evropsk rad zamstnanc a o monosti zmn ujednn, vetn pechodnch ustanoven. 295 Ujednn o jinm postupu pro nadnrodn informace a projednn Ujednn o jinm postupu pro nadnrodn informace a projednn mus bt psemn a mus obsahovat zejmna a) pedmt informac a projednn, pedevm nadnrodnho charakteru, kter se tkaj dleitch zjm zamstnanc, b) zpsob a zajitn monosti zstupc zamstnanc spolen projednat informace, kter jim sted poskytne, c) zpsob a zajitn projednvn s stedm nebo s jinm pslunm stupnm zen. Evropsk rada zamstnanc ustaven podle zkona 296 (1) Evropsk rada zamstnanc podle tohoto zkona se ustav, jestlie a) to spolen ujednaj sted a vyjednvac vbor, b) sted odmt zahjit jednn po dobu 6 msc od podn dosti zamstnanc podle 290 odst. 2 o ustaven evropsk rady zamstnanc nebo jinho postupu pro nadnrodn informace a projednn, nebo c) do 3 let od podn dosti podle 290 odst. 2 sted a vyjednvac vbor nedoshly ujednn o postupu a vyjednvac vbor se neusnesl na skonen vyjednvn podle 292. (2) Evropskou radu zamstnanc jmenuj ze zamstnanc zstupci zamstnanc na spolenm zasedn. Nejsou-li ustaveni nebo nepsob-li u nkterho zamstnavatele zstupci zamstnanc, zvol si zamstnanci tohoto zamstnavatele zstupce, kter se za n astn spolenho zasedn. Psob-li u zamstnavatele vce zstupc zamstnanc, zvol si z nich zamstnanci spolenho zstupce, kter se za n astn spolenho zasedn. Rozdlen hlas na spolenm zasedn se ur pomrn podle potu zastupovanch zamstnanc. (3) Evropsk rada zamstnanc m nejmn 3 leny a nejvce 30 len. Zamstnanci zamstnavatele z kadho lenskho sttu maj zastoupen jednm lenem. Jestlie m zamstnavatel nebo skupina zamstnavatel mn ne 10 000 zamstnanc v lenskch sttech, pak zamstnanci zamstnavatele z kadho lenskho sttu, kde je alespo 20 % zamstnanc, budou zastoupeni dalm lenem. Zamstnanci zamstnavatele z kadho lenskho sttu, kde je alespo 30 % zamstnanc, budou zastoupeni dalmi 2 leny, kde je alespo 40 % zamstnanc, 3 dalmi leny, a kde je alespo 50 % zamstnanc, 4 dalmi leny. Zamstnanci zamstnavatele z kadho lenskho sttu, kde je alespo 60 % zamstnanc, jsou zastoupeni 5 dalmi leny, kde je alespo 70 % zamstnanc, 6 dalmi leny, a kde je alespo 80 % zamstnanc, 7 dalmi leny. M-li sted sdlo v jinm lenskm sttu, pouij se pro zastoupen dalmi leny pedpisy tohoto sttu. (4) Jestlie m zamstnavatel nebo skupina zamstnavatel s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie celkem alespo 10 000 zamstnanc v lenskch sttech, pak jsou zamstnanci zamstnavatele z kadho lenskho sttu, kde je alespo 20 % zamstnanc, zastoupeni dalm lenem. Zamstnanci zamstnavatele z kadho lenskho sttu, kde je alespo 30 % zamstnanc, 3 dalmi leny, z lenskho sttu, kde je alespo 40 % zamstnanc, 5 dalmi leny, z lenskho sttu, kde je alespo 50 % zamstnanc, 7 dalmi leny. Zamstnanci zamstnavatele z kadho lenskho sttu, kde je alespo 60 % zamstnanc, jsou zastoupeni 9 dalmi leny, z lenskho sttu, kde je alespo 70 % zamstnanc, 11 dalmi leny a z lenskho sttu, kde je alespo 80 % zamstnanc, 13 dalmi leny. M-li sted sdlo v jinm lenskm sttu, pouij se pro zastoupen dalmi leny pedpisy tohoto sttu. 297 (1) leny evropsk rady zamstnanc v esk republice jmenuj ze zamstnanc zamstnavatele zstupce zamstnanc na spolenm zasedn. Nejsou-li ustaveni nebo nepsob-li u nkterho zamstnavatele zstupci zamstnanc, zvol si zamstnanci zstupce, kter se za n astn spolenho zasedn. Rozdlen hlas na spolenm zasedn se ur pomrn podle potu zamstnanc, za kter zstupce zamstnanc jedn. Psob-li u zamstnavatele vce odborovch organizac, plat 286 odst. 2 obdobn. Psob-li u zamstnavatele po pechodnou dobu odborov organizace a rada zamstnanc, leny vyjednvacho vboru jmenuje odborov organizace. Nen-li nutn spolen zasedn, postupuje se obdobn pi jmenovn nebo volb lena evropsk rady zamstnanc. (2) Ustanoven odstavce 4 plat i v ppad, kdy je v esk republice umstna pouze organizan sloka zamstnavatele s psobnost na zem lenskch stt Evropsk unie. (3) Jmna a pjmen svch len a jejich adresy do zamstnn je evropsk rada zamstnanc povinna bez zbytenho odkladu oznmit sted, kter tuto informaci ped zamstnavatelm a zstupcm zamstnanc, poppad zamstnancm. (4) Funkn obdob evropsk rady zamstnanc trv 4 roky. Po uplynut 4 let od ustavujc schze hlasuje evropsk rada zamstnanc, zda bude s stedm vyjednvat podle 290 a 291, nebo zda se ustav evropsk rada zamstnanc podle tohoto

ustanoven. Rozhodnut pijm rada dvoutetinovou vtinou vech jmenovanch len. Pro vyjednvn se pouije obdobn 290 a 291. (5) Nejmn jednou za kalendn rok je sted povinno na zklad zprvy, kterou vypracuje, projednat s evropskou radou zamstnanc a) organizan uspodn zamstnavatele a jeho ekonomickou a finann situaci, b) pravdpodobn vvoj innosti, vroby, prodeje a zamstnanosti, c) investice a podstatn zmny organizace prce a technologie, d) zruen nebo znik zamstnavatele, pevody zamstnavatele nebo sti jeho innosti, jeho dvody, podstatn dsledky a opaten vi zamstnancm, e) hromadn propoutn, jeho dvody, poty, strukturu a podmnky pro uren zamstnanc, s nimi m bt rozvzn pracovn pomr, a plnn, kter maj zamstnancm psluet krom plnn vyplvajcch z prvnch pedpis. sted zale zprvu tak zamstnavateli. (6) Jestlie vzniknou vjimen okolnosti, kter maj podstatn vliv na zjmy zamstnanc, je sted povinno bez zbytenho odkladu informovat evropskou radu zamstnanc a na jej dost s n projednat potebn opaten. Je-li ustaven vbor podle 298 odst. 2, me sted jednat s tmto vborem. lenm evropsk rady zamstnanc, kte byli zvoleni nebo jmenovni za zamstnavatele, kterho se maj opaten tkat, je vak sted povinno umonit ast na tomto projednn. Vjimenmi okolnostmi se rozum zejmna a) zruen, znik nebo pevod zamstnavatele nebo jeho sti, b) hromadn propoutn ( 62). (7) sted je povinno psemn informovat evropskou radu zamstnanc a projednvat s n zleitosti stanoven v odstavcch 4 a 5, jestlie se tkaj alespo 2 zamstnavatel se sdlem nebo umstnm organizan sloky ve 2 rznch lenskch sttech; oprvnn evropsk rady zamstnanc se vztahuj jen na zleitosti, kter se tkaj lenskch stt. Zvren ustanoven o evropsk rad zamstnanc 298 (1) sted je povinno bez zbytenho odkladu svolat ustavujc schzi evropsk rady zamstnanc. Na tto schzi si rada zvol svho pedsedu a jeho zstupce. (2) Pedseda a za jeho neptomnosti jeho zstupce zastupuje evropskou radu zamstnanc navenek a d jej bnou innost. Jestlie to povauje za nutn, ustav rada tlenn vbor, kter se skld z pedsedy a 2 dalch len. lenov vboru mus bt alespo ze 2 lenskch stt. Vbor d bnou innost. (3) Evropsk rada zamstnanc m prvo se sejt bez ptomnosti pslunch vedoucch zamstnanc k projednn informac, kter j pedv sted. Datum a msto jednn je pedmtem dohody s stedm. Jednn evropsk rady zamstnanc je neveejn. Evropsk rada zamstnanc si me pizvat odbornky, je-li to nezbytn nutn k plnn jejch kol. Me si t pizvat vedouc zamstnance k podn dodatench informac a vysvtlen. (4) Nen-li stanoveno jinak, evropsk rada zamstnanc me rozhodovat, je-li ptomna nadpolovin vtina jejch len; rozhodnut rady jsou pijmna nadpolovin vtinou hlas ptomnch len rady. (5) Evropsk rada zamstnanc si me stanovit jednac d, kter mus bt psemn a mus bt pijat vtinou hlas vech len rady. 299 Ustanoven 288 a 298 se nepouij pro evropskou spolenost, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak 82) .

ST TINCT SPOLEN USTANOVEN

HLAVA I MNOSTV PRCE A PRACOVN TEMPO
300

(1) Zamstnavatel je povinen pi uren mnostv poadovan prce a pracovnho tempa vzt v vahu fyziologick a neuropsychick monosti zamstnance, pedpisy k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci a as na pirozen poteby, jdlo a oddech. Mnostv poadovan prce a pracovn tempo je mon urit tak normou spoteby prce. (2) Zamstnavatel je povinen zabezpeit, aby podmnky podle odstavce 1, poppad norma spoteby prce, byla-li jm urena, byly vytvoeny ped zahjenm prce. (3) Mnostv poadovan prce a pracovn tempo, poppad zaveden nebo zmnu normy spoteby prce uruje zamstnavatel, nejsou-li sjednny v kolektivn smlouv, po projednn s odborovou organizac.

HLAVA II ZKLADN POVINNOSTI ZAMSTNANC A VEDOUCCH ZAMSTNANC VYPLVAJC Z PRACOVNHO POMRU NEBO DOHOD O PRACCH KONANCH MIMO PRACOVN POMR, ZVLTN POVINNOSTI NKTERCH ZAMSTNANC A VKON JIN VDLEN INNOSTI
301 Zamstnanci jsou povinni a) pracovat dn podle svch sil, znalost a schopnost, plnit pokyny nadzench vydan v souladu s prvnmi pedpisy a spolupracovat s ostatnmi zamstnanci, b) vyuvat pracovn dobu a vrobn prostedky k vykonvn svench prac, plnit kvalitn a vas pracovn koly, c) dodrovat prvn pedpisy vztahujc se k prci jimi vykonvan; dodrovat ostatn pedpisy vztahujc se k prci jimi vykonvan, pokud s nimi byli dn seznmeni, d) dn hospodait s prostedky svenmi jim zamstnavatelem a steit a ochraovat majetek zamstnavatele ped pokozenm, ztrtou, znienm a zneuitm a nejednat v rozporu s oprvnnmi zjmy zamstnavatele. 302 Vedouc zamstnanci jsou dle povinni a) dit a kontrolovat prci podzench zamstnanc a hodnotit jejich pracovn vkonnost a pracovn vsledky, b) co nejlpe organizovat prci, c) vytvet pzniv pracovn podmnky a zajiovat bezpenost a ochranu zdrav pi prci, d) zabezpeovat odmovn zamstnanc podle tohoto zkona, e) vytvet podmnky pro zvyovn odborn rovn zamstnanc, f) zabezpeovat dodrovn prvnch a vnitnch pedpis, g) zabezpeovat pijet opaten k ochran majetku zamstnavatele. 303 (1) Zamstnanci a) ve sprvnch adech, b) zamstnanci v1. Policii esk republiky, 2. ozbrojench silch esk republiky 83) , 3. Bezpenostn informan slub, 4. adu pro zahranin styky a informace, 5. Vzesk slub esk republiky, 6. Proban a median slub, 7. Kanceli prezidenta republiky, 8. Kanceli Poslaneck snmovny, 9. Kanceli Sentu, 10. Kanceli Veejnho ochrnce prv, 11. adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch, 12. esk sprv socilnho zabezpeen a v okresnch sprvch socilnho zabezpeen, 13. Nejvym kontrolnm adu,

14. adu pro ochranu osobnch daj, 15. chrnnch krajinnch oblastech a nrodnch parcch, c) zamstnanci u soud a sttnch zastupitelstv, d) zamstnanci1. esk nrodn banky, 2. sttnch fond, e) zamstnanci zemnch samosprvnch celk zaazen1. do obecnho adu, 2. mstskho adu, 3. magistrtu statutrnho msta nebo magistrtu zemn lennho statutrnho msta, adu mstskho obvodu nebo adu mstsk sti zemn lennho statutrnho msta, 4. krajskho adu, 5. Magistrtu hlavnho msta Prahy a adu mstsk sti hlavnho msta Prahy, s vjimkou ednk zemnch samosprvnch celk podle zvltnho prvnho pedpisu 84) , f) zamstnanci zemnch samosprvnch celk zaazen v obecn policii, g) zamstnanci kol zizovanch Ministerstvem vnitra 85) a zamstnanci Policejn akademie esk republiky 86) , maj zven povinnosti uveden v odstavci 2. (2) Zamstnanci uveden v odstavci 1 jsou dle povinni a) jednat a rozhodovat nestrann a zdret se pi vkonu prce veho, co by mohlo ohrozit dvru v nestrannost rozhodovn, b) zachovvat mlenlivost o skutenostech, o nich se dozvdli pi vkonu zamstnn a kter v zjmu zamstnavatele nelze sdlovat jinm osobm; to neplat, pokud byli tto povinnosti zprotni statutrnm orgnem nebo jm povenm vedoucm zamstnancem, nestanov-li zvltn prvn pedpis jinak, c) v souvislosti s vkonem zamstnn nepijmat dary nebo jin vhody, s vjimkou dar nebo vhod poskytovanch zamstnavatelem, u nho jsou zamstnni, nebo na zklad prvnch pedpis, d) zdret se jednn, kter by mohlo vst ke stetu veejnho zjmu se zjmy osobnmi, zejmna nezneuvat informac nabytch v souvislosti s vkonem zamstnn ve prospch vlastn nebo nkoho jinho. (3) Zamstnanci uveden v odstavci 1 nesmj bt leny dcch nebo kontrolnch orgn prvnickch osob provozujcch podnikatelskou innost; to neplat, pokud do takovho orgnu byli vyslni zamstnavatelem, u nho jsou zamstnni, a v souvislosti s tmto lenstvm nepobraj odmnu od pslun prvnick osoby provozujc podnikatelskou innost. (4) Zamstnanci uveden v odstavci 1 mohou podnikat 87) jen s pedchozm psemnm souhlasem zamstnavatele, u nho jsou zamstnni. (5) Omezen stanoven v odstavci 4 se nevztahuje na innost vdeckou, pedagogickou, publicistickou, literrn nebo umleckou a na sprvu vlastnho majetku. (6) Ustanoven odstavc 1 a 5 se pouij, pokud zvltn zkon nestanov jinak 88) . 304 (1) Zamstnanci mohou vedle svho zamstnn vykonvanho v pracovnprvnm vztahu vykonvat vdlenou innost, kter je shodn s pedmtem innosti zamstnavatele, u nho jsou zamstnni, jen s jeho pedchozm psemnm souhlasem. (2) Jestlie zamstnavatel souhlas podle odstavce 1 odvol, mus bt odvoln psemn; zamstnavatel je povinen v nm uvst dvody zmny svho rozhodnut. Zamstnanec je pak povinen bez zbytenho odkladu vdlenou innost skonit zpsobem vyplvajcm pro jej skonen z pslunch prvnch pedpis. (3) Omezen stanoven v odstavci 1 se nevztahuje na vkon vdeck, pedagogick, publicistick, literrn a umleck innosti. (4) Ustanoven odstavc 2 a 3 se pouij, pokud zvltn zkon nestanov jinak 88) .

HLAVA III VNITN PEDPIS

305 (1) U zamstnavatele, u kterho nepsob odborov organizace, me vnitn pedpis stanovit mzdov nebo platov prva a ostatn prva v pracovnprvnch vztazch, z nich je oprvnn zamstnanec. Vnitn pedpis me stanovit prva podle vty prvn tak tehdy, jestlie to na nj bylo kolektivn smlouvou peneseno. Vnitn pedpis nesm ukldat povinnosti jednotlivm

zamstnancm. (2) Vnitn pedpis mus bt vydn psemn, nesm bt v rozporu s prvnmi pedpisy ani bt vydn se zptnou innost, jinak je zcela nebo v doten sti neplatn. Nejde-li o pracovn d, vyd se vnitn pedpis zpravidla na dobu uritou, nejmn vak na dobu 1 roku; vnitn pedpis tkajc se odmovn me bt vydn i na krat dobu. (3) Vnitn pedpis je zvazn pro zamstnavatele a pro vechny jeho zamstnance. Nabv innosti dnem, kter je v nm stanoven, nejdve vak dnem, kdy byl u zamstnavatele vyhlen. (4) Zamstnavatel je povinen zamstnance seznmit s vydnm, zmnou nebo zruenm vnitnho pedpisu nejpozdji do 15 dn. Vnitn pedpis mus bt vem zamstnancm zamstnavatele pstupn. Zamstnavatel je povinen uschovat vnitn pedpis po dobu 10 let ode dne ukonen doby jeho platnosti. (5) Jestlie zamstnanci vzniklo na zklad vnitnho pedpisu prvo z pracovnprvnho vztahu uvedenho v 3 vt druh, zejmna mzdov, platov nebo ostatn prvo v pracovnprvnch vztazch, nem zruen vnitnho pedpisu vliv na trvn a uspokojen tohoto prva. 306 Pracovn d (1) Pracovn d je zvltnm druhem vnitnho pedpisu; rozvd ustanoven tohoto zkona, poppad zvltnch prvnch pedpis podle zvltnch podmnek u zamstnavatele, pokud jde o povinnosti zamstnavatele a zamstnance vyplvajc z pracovnprvnch vztah. Pracovn d vak nesm zakldat nov povinnosti zamstnanc. (2) Pracovn d neme obsahovat pravu podle 305 odst. 1. (3) Zamstnavatel uveden v 303 odst. 1 jsou povinni pracovn d vydat. (4) Zamstnavatel, u kterho psob odborov organizace, me vydat nebo zmnit pracovn d jen s pedchozm psemnm souhlasem odborov organizace, jinak je vydn nebo zmna neplatn. (5) Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy vyd v dohod s Ministerstvem prce a socilnch vc vyhlku, kterou stanov pracovn d pro zamstnance kol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, krajem, obc a dobrovolnm svazkem obc.

HLAVA IV MZDOV, PLATOV A OSTATN PRVA V PRACOVNPRVNCH VZTAZCH

307 (1) Zakld-li vmr ( 113 odst. 4 a 136) prvo zamstnance na plnn v pracovnm pomru v menm rozsahu, ne vyplv ze smlouvy, poppad ne stanov vnitn pedpis, je v doten sti neplatn. (2) Obsahuje-li smlouva nebo vnitn pedpis pravu mzdovch nebo platovch prv a ostatnch prv v pracovnprvnch vztazch, podle kterch m zamstnanci psluet vce stejnch prv, pslu mu jen jedno takov prvo, a sice to, kter zamstnanec ur.

HLAVA V AGENTURN ZAMSTNVN

308 (1) Dohoda agentury prce s uivatelem o doasnm pidlen zamstnance agentury prce ( 2 odst. 5) mus obsahovat a) jmno, poppad jmna, pjmen, poppad rodn pjmen, sttn obanstv, datum a msto narozen a bydlit doasn pidlenho zamstnance, b) druh prce, kterou bude doasn pidlen zamstnanec vykonvat, vetn poadavk na odbornou, poppad zdravotn zpsobilost nezbytnou pro tento druh prce, c) uren doby, po kterou bude doasn pidlen zamstnanec vykonvat prci u uivatele, d) msto vkonu prce, e) den nstupu doasn pidlenho zamstnance k vkonu prce u uivatele,

f) informace o pracovnch a mzdovch nebo platovch podmnkch zamstnance uivatele, kter vykonv nebo by vykonval stejnou prci jako doasn pidlen zamstnanec, s pihldnutm ke kvalifikaci a dlce odborn praxe (dle jen "srovnateln zamstnanec"), g) podmnky, za nich me bt doasn pidlen zamstnancem nebo uivatelem ukoneno ped uplynutm doby, na kterou bylo sjednno; nen vak mon sjednat podmnky pro ukonen doby doasnho pidlen ped uplynutm doby, na kterou bylo sjednno pouze ve prospch uivatele, h) slo a datum vydn rozhodnut, kterm bylo agentue prce vydno povolen ke zprostedkovn zamstnn. (2) Dohoda agentury prce s uivatelem o doasnm pidlen zamstnance agentury prce mus bt uzavena psemn, jinak je neplatn. 309 (1) Po dobu doasnho pidlen zamstnance agentury prce k vkonu prce u uivatele ukld zamstnanci agentury prce pracovn koly, organizuje, d a kontroluje jeho prci, dv mu k tomu elu pokyny, vytv pzniv pracovn podmnky a zajiuje bezpenost a ochranu zdrav pi prci uivatel. Uivatel vak nesm vi zamstnanci agentury prce init prvn kony jmnem agentury prce. (2) Agentura prce pidluje zamstnance k doasnmu vkonu prce u uivatele na zklad psemnho pokynu, kter obsahuje zejmna a) nzev a sdlo uivatele, b) msto vkonu prce u uivatele, c) dobu trvn doasnho pidlen, d) uren vedoucho zamstnance uivatele oprvnnho pidlovat zamstnanci prci a kontrolovat ji, e) podmnky jednostrannho prohlen o ukonen vkonu prce ped uplynutm doby doasnho pidlen, byly-li sjednny v dohod o doasnm pidlen zamstnance agentury prce [ 308 odst. 1 psm. g)], f) informaci o pracovnch a mzdovch nebo platovch podmnkch srovnatelnho zamstnance uivatele. (3) Doasn pidlen kon uplynutm doby, na kterou bylo sjednno; ped uplynutm tto doby kon dohodou mezi agenturou prce a doasn pidlenm zamstnancem, poppad jednostrannm prohlenm uivatele nebo doasn pidlenho zamstnance podle podmnek sjednanch v dohod o doasnm pidlen zamstnance agentury prce. (4) Jestlie agentura prce, kter zamstnance doasn pidlila k vkonu prce u uivatele, uhradila zamstnanci kodu, kter mu vznikla pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm u uivatele, m prvo na nhradu tto kody vi tomuto uivateli, pokud se s uivatelem nedohodne jinak. (5) Agentura prce a uivatel jsou povinni zabezpeit, aby pracovn a mzdov podmnky doasn pidlenho zamstnance nebyly hor, ne jsou nebo by byly podmnky srovnatelnho zamstnance. Pokud jsou po dobu vkonu prce pro uivatele pracovn nebo mzdov podmnky doasn pidlenho zamstnance hor, je agentura prce povinna na dost doasn pidlenho zamstnance, poppad, pokud tuto skutenost zjist jinak, i bez dosti, zajistit rovn zachzen; doasn pidlen zamstnanec m prvo se domhat u agentury prce uspokojen prv, kter mu takto vznikla. (6) Agentura prce neme tho zamstnance doasn pidlit k vkonu prce u tho uivatele na dobu del ne 12 kalendnch msc po sob jdoucch. Toto omezen neplat v ppadech, kdy o to agenturu prce pod zamstnanec agentury prce, nebo jde-li o vkon prce na dobu nhrady za zamstnankyni uivatele, kter erp mateskou nebo rodiovskou dovolenou, nebo za zamstnance uivatele, kter erp rodiovskou dovolenou. (7) Maj-li bt mezi uivatelem a zamstnancem agentury prce pijata opaten k vy ochran majetku uivatele, nesm bt tato opaten pro zamstnance agentury prce mn vhodn, ne je tomu podle 252 a 256. (8) Rozsah agenturnho zamstnvn je mon omezit jen v kolektivn smlouv uzaven u uivatele.

HLAVA VI KONKURENN DOLOKA

310 (1) Byla-li sjednna dohoda, kterou se zamstnanec zavazuje, e se po uritou dobu po skonen zamstnn, nejdle vak po dobu 1 roku, zdr vkonu vdlen innosti, kter by byla shodn s pedmtem innosti zamstnavatele nebo kter by mla vi nmu soutn povahu, je soust dohody zvazek zamstnavatele, e zamstnanci poskytne pimen penit vyrovnn, nejmn vak ve vi prmrnho msnho vdlku, za kad msc plnn zvazku. Penit vyrovnn je splatn

pozadu za msn obdob, pokud se astnci nedohodli na jin dob splatnosti. (2) Dohodu podle odstavce 1 me zamstnavatel se zamstnancem uzavt, jestlie to je mon od zamstnance spravedliv poadovat s ohledem na povahu informac, poznatk, znalost pracovnch a technologickch postup, kter zskal v zamstnn u zamstnavatele a jejich vyuit pi innosti uveden v odstavci 1 by mohlo zamstnavateli zvanm zpsobem ztit jeho innost; jestlie byla se zamstnancem sjednna zkuebn doba ( 35), je mon dohodu uzavt nejdve po uplynut zkuebn doby, jinak je dohoda neplatn. (3) Byla-li v dohod podle odstavce 1 sjednna smluvn pokuta, kterou je zamstnanec zamstnavateli povinen zaplatit, jestlie zvazek poru, zanikne zvazek zamstnance zaplacenm smluvn pokuty. Ve smluvn pokuty mus bt pimen povaze a vznamu podmnek uvedench v odstavci 1. (4) Zamstnavatel me od dohody podle odstavce 1 odstoupit pouze po dobu trvn pracovnho pomru zamstnance. (5) Zamstnanec me dohodu podle odstavce 1 vypovdt, jestlie mu zamstnavatel nevyplatil penit vyrovnn nebo jeho st do 15 dn po uplynut jeho splatnosti; dohoda zanik prvnm dnem kalendnho msce nsledujcho po doruen vpovdi. (6) Dohoda podle odstavce 1 mus bt uzavena psemn, jinak je neplatn; to plat obdobn pro odstoupen od dohody a pro vpov dohody podle odstavc 4 a 5. 311 Ustanoven 310 nen mon pout na pedagogick pracovnky kol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, krajem, obc a dobrovolnm svazkem obc, jeho pedmtem innosti jsou koly v oblasti kolstv, a na pedagogick pracovnky v zazench sociln pe 89) .

HLAVA VII OSOBN SPIS, POTVRZEN O ZAMSTNN A PRACOVN POSUDEK

312 (1) Zamstnavatel je oprvnn vst osobn spis zamstnance. Osobn spis sm obsahovat jen psemnosti, kter jsou nezbytn pro vkon prce v pracovnprvnm vztahu uvedenm v 3 vt druh. (2) Do osobnho spisu mohou nahlet vedouc zamstnanci, kte jsou zamstnanci nadzeni. Prvo nahlet do osobnho spisu m orgn inspekce prce, ad prce, soud, sttn zstupce, pslun orgn Policie esk republiky, Nrodn bezpenostn ad a zpravodajsk sluby. (3) Zamstnanec m prvo nahlet do svho osobnho spisu, init si z nho vpisky a poizovat si stejnopisy doklad v nm obsaench, a to na nklady zamstnavatele. 313 (1) Pi skonen pracovnho pomru nebo dohody o pracovn innosti je zamstnavatel povinen vydat zamstnanci potvrzen o zamstnn a uvst v nm a) daje o zamstnn, zda se jednalo o pracovn pomr nebo dohodu o pracovn innosti a o dob jejich trvn, b) druh konanch prac, c) dosaenou kvalifikaci, d) odpracovanou dobu a dal skutenosti rozhodn pro dosaen nejve ppustn expozin doby, e) zda ze zamstnancovy mzdy jsou provdny srky, v prospch, jak vysok je pohledvka, pro kterou maj bt srky dle provdny, jak je ve dosud provedench srek a jak je poad pohledvky, f) daje o zapoitateln dob zamstnn v I. a II. pracovn kategorii za dobu ped 1. lednem 1993 pro ely dchodovho pojitn. (2) daje o vi prmrnho vdlku a o dalch skutenostech rozhodnch pro posouzen nroku na podporu v nezamstnanosti 90) je zamstnavatel povinen uvst na dost zamstnance v oddlenm potvrzen. 314 (1) Pod-li zamstnanec zamstnavatele o vydn posudku o pracovn innosti (pracovn posudek), je zamstnavatel povinen do 15 dn zamstnanci tento posudek vydat; zamstnavatel vak nen povinen vydat mu jej dve, ne v dob 2 msc ped skonenm jeho zamstnn. Pracovnm posudkem jsou veker psemnosti tkajc se hodnocen prce zamstnance, jeho kvalifikace, schopnost a dalch skutenost, kter maj vztah k vkonu prce.

(2) Jin informace o zamstnanci ne ty, kter mohou bt obsahem pracovnho posudku (odstavec 1 vta druh), je zamstnavatel oprvnn o zamstnanci podvat pouze s jeho souhlasem, nestanov-li zvltn prvn pedpis jinak. 315 Nesouhlas-li zamstnanec s obsahem potvrzen o zamstnn nebo pracovnho posudku, me se domhat do 3 msc ode dne, kdy se o jejich obsahu dovdl, u soudu, aby zamstnavateli bylo uloeno pimen jej upravit.

HLAVA VIII OCHRANA MAJETKOVCH ZJM ZAMSTNAVATELE A OCHRANA OSOBNCH PRV ZAMSTNANCE
316 (1) Zamstnanci nesmj bez souhlasu zamstnavatele uvat pro svou osobn potebu vrobn a pracovn prostedky zamstnavatele vetn vpoetn techniky ani jeho telekomunikan zazen. Dodrovn zkazu podle vty prvn je zamstnavatel oprvnn pimenm zpsobem kontrolovat. (2) Zamstnavatel nesm bez zvanho dvodu spovajcho ve zvltn povaze innosti zamstnavatele naruovat soukrom zamstnance na pracovitch a ve spolench prostorch zamstnavatele tm, e podrobuje zamstnance otevenmu nebo skrytmu sledovn, odposlechu a zznamu jeho telefonickch hovor, kontrole elektronick poty nebo kontrole listovnch zsilek adresovanch zamstnanci. (3) Jestlie je u zamstnavatele dn zvan dvod spovajc ve zvltn povaze innosti zamstnavatele, kter odvoduje zaveden kontrolnch mechanism podle odstavce 2, je zamstnavatel povinen pmo informovat zamstnance o rozsahu kontroly a o zpsobech jejho provdn. (4) Zamstnavatel nesm vyadovat od zamstnance informace, kter bezprostedn nesouvisej s vkonem prce a s pracovnprvnm vztahem uvedenm v 3 vt druh. Nesm vyadovat informace zejmna o a) thotenstv, b) rodinnch a majetkovch pomrech, c) sexuln orientaci, d) pvodu, e) lenstv v odborov organizaci, f) lenstv v politickch stranch nebo hnutch, g) pslunosti k crkvi nebo nboensk spolenosti, h) trestnprvn bezhonnosti; to, s vjimkou psmen c), d), e), f) a g), neplat, jestlie je pro to dn vcn dvod spovajc v povaze prce, kter m bt vykonvna, a je-li tento poadavek pimen, nebo v ppadech, kdy to stanov tento zkon nebo zvltn prvn pedpis. Tyto informace nesm zamstnavatel zskvat ani prostednictvm tetch osob.

HLAVA IX ZVLTN POVAHA PRCE NKTERCH ZAMSTNANC, VYLOUEN PRACOVNPRVNHO VZTAHU A VYSLN K VKONU PRCE NA ZEM JINHO LENSKHO STTU EVROPSK UNIE
317 Na pracovnprvn vztahy zamstnance, kter nepracuje na pracoviti zamstnavatele, ale podle dohodnutch podmnek pro nj vykonv sjednanou prci v pracovn dob, kterou si sm rozvrhuje, se vztahuje tento zkon s tm, e a) se na nj nevztahuje prava rozvren pracovn doby, prostoj ani peruen prce zpsoben nepznivmi povtrnostnmi vlivy, b) pi dleitch osobnch pekkch v prci mu nepslu nhrada mzdy nebo platu, nestanov-li provdc prvn pedpis jinak ( 199 odst. 2) nebo jde-li o nhradu mzdy nebo platu podle 192; pro ely poskytovn nhrady mzdy nebo platu podle 192 plat pro tohoto zamstnance stanoven rozvren pracovn doby do smn, kter je zamstnavatel pro tento el povinen urit, c) mu nepslu mzda nebo plat nebo nhradn volno za prci pesas ani nhradn volno nebo nhrada mzdy anebo pplatek za prci ve svtek.

 318 Pracovnprvn vztah uveden v 3 vt druh neme bt mezi manely. 319 (1) Je-li zamstnanec zamstnavatele z jinho lenskho sttu Evropsk unie vysln k vkonu prce v rmci nadnrodnho poskytovn slueb 91) na zem esk republiky, vztahuje se na nho prava esk republiky, pokud jde o a) maximln dlku pracovn doby a minimln dobu odpoinku, b) minimln dlku dovolen za kalendn rok nebo jej pomrnou st, c) minimln mzdu, minimln mzdov tarify a pplatky za prci pesas, d) bezpenost a ochranu zdrav pi prci, e) pracovn podmnky thotnch zamstnanky, zamstnanky, kter koj, a zamstnanky do konce devtho msce po porodu a mladistvch zamstnanc, f) rovn zachzen se zamstnanci a zamstnankynmi a zkaz diskriminace, g) pracovn podmnky pi agenturnm zamstnvn. Vta prvn se nepouije, jsou-li prva vyplvajc z prvnch pedpis lenskho sttu Evropsk unie, z nho byl zamstnanec vysln k vkonu prce v rmci nadnrodnho poskytovn slueb, pro nho vhodnj. Vhodnost se posuzuje u kadho prva vyplvajcho z pracovnprvnho vztahu samostatn. (2) Ustanoven odstavce 1 psm. b) a c) se nepouij, jestlie doba vysln zamstnance k vkonu prce v rmci nadnrodnho poskytovn slueb v esk republice nepeshne celkov dobu 30 dn v kalendnm roce. To neplat, jestlie je zamstnanec vysln k vkonu prce v rmci nadnrodnho poskytovn slueb agenturou prce.

HLAVA X OPRVNN ODBOROVCH ORGANIZAC, ORGANIZAC ZAMSTNAVATEL A KONTROLA V PRACOVNPRVNCH VZTAZCH

320 (1) Nvrhy zkon a nvrhy ostatnch prvnch pedpis tkajcch se dleitch zjm pracujcch, zejmna hospodskch, vrobnch, pracovnch, mzdovch, kulturnch a socilnch podmnek, se projednvaj s pslunmi odborovmi organizacemi a pslunmi organizacemi zamstnavatel. (2) stedn sprvn ady, kter vydvaj provdc pracovnprvn pedpisy, in tak po jejich projednn s pslunou odborovou organizac a s pslunou organizac zamstnavatel. (3) Pslun sttn orgny projednvaj s odborovmi organizacemi otzky tkajc se pracovnch a ivotnch podmnek zamstnanc a poskytuj odborovm organizacm potebn informace. (4) Odborov organizace jednajc v pracovnprvnch vztazch za zamstnance sttu 6) , pspvkovch organizac 15) , 92) , sttnch fond 14) a zemnch samosprvnch celk 40) maj prvo zejmna a) jednat a zaujmout stanoviska k nvrhm ve vcech podmnek zamstnvn zamstnanc a potu zamstnanc, b) podvat nvrhy, jednat a zaujmout stanoviska k nvrhm ve vcech zlepen podmnek vkonu prce a odmovn. 321 (1) Odborov organizace dbaj o dodrovn tohoto zkona, zkona o zamstnanosti, prvnch pedpis o bezpenosti a ochran zdrav pi prci a ostatnch pracovnprvnch pedpis. (2) Odborov organizace maj prvo vykonvat u zamstnavatel kontrolu nad dodrovnm prvnch pedpis uvedench v odstavci 1, vnitnch pedpis a zvazk vyplvajcch z kolektivnch smluv. Zamstnavatel je povinen odborov organizaci umonit vkon kontroly a za tm elem j zajistit a) vstup na sv pracovit, b) pedn potebnch informac a podklad pslunmi vedoucmi zamstnanci a potebnou souinnost k vkonu kontroly, c) podn zprvy o tom, jak opaten byla pijata k odstrann zvad zjitnch kontrolou nebo k proveden nvrh opaten, kter podaly odborov organizace vykonvajc kontrolu.

(3) Tk-li se kontrola osobnch daj zamstnance, kter jsou pedmtem ochrany podle zvltnho zkona 49) , je mon daje poskytnout jen s pedchozm souhlasem zamstnance. (4) V objektech dleitch pro obranu sttu mohou vykonvat tuto kontrolu jen ty odborov organizace, kterm je podle zvltnch pedpis povolen vstup do takovch zazen. 322 (1) Odborov organizace maj prvo vykonvat kontrolu nad stavem bezpenosti a ochrany zdrav pi prci u jednotlivch zamstnavatel. Zamstnavatel je povinen odborov organizaci umonit vkon kontroly a za tm elem j a) zajistit monost proven toho, jak zamstnavatel pln sv povinnosti v pi o bezpenost a ochranu zdrav pi prci a zda soustavn vytv podmnky pro bezpenou a zdrav neohroujc prci, b) zajistit monost pravideln provovat pracovit a zazen zamstnavatel pro zamstnance a kontrolovat hospodaen zamstnavatel s osobnmi ochrannmi pracovnmi prostedky, c) zajistit monost proven toho, zda zamstnavatel dn vyetuje pracovn razy, d) zajistit monost astnit se zjiovn pin pracovnch raz a nemoc z povoln, poppad je objasovat, e) umonit zastovat se jednn o otzkch bezpenosti a ochrany zdrav pi prci. (2) Odborov organizace jsou oprvnny a) poadovat zvaznm pokynem na zamstnavateli odstrann zvad v provozu na strojch a zazench, pi pracovnch postupech a v ppad bezprostednho ohroen ivota nebo zdrav zamstnanc zakzat dal prci, b) zakzat prci pesas a prci v noci, kter by ohroovala bezpenost a ochranu zdrav zamstnanc. (3) O opatench provedench podle odstavce 2 jsou odborov organizace povinny neprodlen vyrozumt pslun orgn kontroly podle zvltnch prvnch pedpis 36) . Pod-li o to zamstnavatel orgn inspekce prce, je tento orgn povinen pezkoumat opaten odborov organizace; a do jeho rozhodnut plat opaten odborov organizace. (4) Nklady vznikl vkonem kontroly nad bezpenost a ochranou zdrav pi prci hrad stt. 323 Vkon kontroly v pracovnprvnch vztazch upravuj zvltn prvn pedpisy 36) .

HLAVA XI BEZDVODN OBOHACEN

324 Bezdvodn obohacen se d 451 , 454 , 455 odst. 1 , 456 a 459 obanskho zkonku.

HLAVA XII ZVAZKY V PRACOVNPRVNCH VZTAZCH A SMRT ZAMSTNANCE

325 (1) Zvazky vznikaj zejmna ze smluv upravench tmto zkonem, jako i obanskm zkonkem; mohou vak vznikat i z jinch smluv v zkon neupravench a ze smench smluv obsahujcch prvky rznch smluv. (2) Na zvazky vznikajc ze smluv v zkon neupravench je teba pout ustanoven zkona, kter upravuj zvazky jim nejbli. 326 Zvazky v pracovnprvnch vztazch se d 488, 489 , 491 odst. 2, 492 , 494 , 497 obanskho zkonku s tm, e odstupnm nen odstupn podle tohoto zkona, 498 , 516 a 518 obanskho zkonku s tm, e 518 obanskho zkonku se nepouije v ppad pracovn smlouvy, dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr nebo kolektivn smlouvy, 519 a 523 , 531 , 533 , 534 , 544 odst. 1 a 2 , 545 , 559 a 573 , 574 odst. 1 , 575 a 578 , 580 , 581 , 584 a 587 obanskho zkonku. 327

Dohoda o srkch ze mzdy Uspokojen plnn oprvnnho, je-li jm zamstnavatel, je mon zajistit dohodou mezi nm a zamstnancem jako dlunkem o srkch ze mzdy; srky ze mzdy nesmj init vce, ne by inily srky pi vkonu rozhodnut 93) . Dohoda podle vty prvn mus bt uzavena psemn, jinak je neplatn. 328 Smrt zamstnance (1) Penit prva zamstnance jeho smrt nezanikaj. Do ve odpovdajc trojnsobku jeho prmrnho msnho vdlku pechzej mzdov a platov prva z pracovnprvnho vztahu uvedenho v 3 vt druh postupn na jeho manela, dti a rodie, jestlie s nm ili v dob smrti ve spolen domcnosti; pedmtem ddictv se stvaj, nen-li tchto osob. (2) Penit prva zamstnavatele zanikaj smrt zamstnance, s vjimkou prv, o kterch bylo pravomocn rozhodnuto nebo kter byla zamstnancem ped jeho smrt psemn uznna co do dvod i ve, a prv na nhradu kody zpsoben mysln.

HLAVA XIII PROMLEN A ZNIK PRVA

329 (1) Promlen se d 100 odst. 1 a 2 a 101 obanskho zkonku. (2) Uplatn-li astnk u soudu sv prvo a v zahjenm zen dn pokrauje, promlec lhta po dobu zen neb. Tot plat o prvu, kter bylo pravomocn piznno a pro kter byl u soudu navren vkon rozhodnut. 330 K zniku prva proto, e nebylo ve stanoven dob uplatnno, dochz jen v ppadech uvedench v 39 odst. 5, 58, 59, 72, 218 odst. 4 vt druh, 267 odst. 2 a 315. Bylo-li prvo uplatnno po uplynut stanoven lhty, pihldne soud k zniku prva, i kdy to astnk zen nenamtne. 331 Promlec doba se d 103 , 106 a 107 obanskho zkonku s tm, e vrcen neprvem vyplacench stek me zamstnavatel na zamstnanci poadovat, jen jestlie zamstnanec vdl nebo musel z okolnost pedpokldat, e jde o stky nesprvn uren nebo omylem vyplacen, a to do 3 let od jejich vplaty, 109, 110, 111 a 112 obanskho zkonku. 332 Jde-li o prvo zamstnance, kter mus mt opatrovnka, nebo o prva proti nmu, nezapotv se do bhu doby stanoven pro uplatnn prva doba, po kterou mu opatrovnk nebyl ustanoven. 333 (1) Potn asu se d 122 obanskho zkonku. (2) Psemn projev vle druhmu astnku a nvrh soudu je nutno v zkonem stanoven dob doruit.

HLAVA XIV DORUOVN

334 Obecn ustanoven o doruovn zamstnavatelem (1) Psemnosti tkajc se vzniku, zmn a skonen pracovnho pomru nebo dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr, odvoln z pracovnho msta vedoucho zamstnance, dleit psemnosti tkajc se odmovn, jimi jsou mzdov vmr ( 113 odst. 4) nebo platov vmr ( 136) a zznam o poruen reimu doasn prce neschopnho pojitnce (dle jen "psemnost"), mus bt dorueny zamstnanci do vlastnch rukou. (2) Psemnost doruuje zamstnavatel zamstnanci do vlastnch rukou na pracoviti, v jeho byt nebo kdekoliv bude zastien anebo prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac; nen-li to mon, me zamstnavatel psemnost doruit prostednictvm provozovatele potovnch slueb.

(3) Nedoruuje-li zamstnavatel psemnost prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac nebo prostednictvm provozovatele potovnch slueb, povauje se psemnost za doruenou tak tehdy, jestlie zamstnanec pijet psemnosti odmtne. (4) Je-li psemnost doruovna prostednictvm provozovatele potovnch slueb, vybere zamstnavatel takovou potovn slubu, aby z uzaven potovn smlouvy 94) vyplvala povinnost doruit potovn zsilku obsahujc psemnost za podmnek stanovench tmto zkonem. (5) Podmnky doruen psemnosti advoktovi se d 48 obanskho soudnho du. 335 Doruovn zamstnavatelem prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac (1) Prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac me zamstnavatel psemnost doruit vlun tehdy, jestlie zamstnanec s tmto zpsobem doruovn vyslovil psemn souhlas a poskytl zamstnavateli elektronickou adresu pro doruovn. (2) Psemnost doruovan prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac mus bt podepsna elektronickm podpisem zaloenm na kvalifikovanm certifiktu 95) . (3) Psemnost doruovan prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac je doruena dnem, kdy pevzet potvrd zamstnanec zamstnavateli datovou zprvou podepsanou svm elektronickm podpisem zaloenm na kvalifikovanm certifiktu 95) . (4) Doruen psemnosti prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac je neinn, jestlie se psemnost zaslan na elektronickou adresu zamstnance vrtila zamstnavateli jako nedoruiteln nebo jestlie zamstnanec do 3 dn od odesln psemnosti nepotvrdil zamstnavateli jej pijet datovou zprvou podepsanou svm elektronickm podpisem zaloenm na kvalifikovanm certifiktu 95) . 336 Doruovn zamstnavatelem prostednictvm provozovatele potovnch slueb (1) Psemnost, kterou doruuje zamstnavatel prostednictvm provozovatele potovnch slueb, zasl zamstnavatel na posledn adresu zamstnance, kter je mu znma. Psemnost me bt doruena tak tomu, koho zamstnanec k pijet psemnosti uril na zklad psemn pln moci s edn ovenm podpisem zamstnance 96) . (2) Doruen psemnosti zamstnavatele doruovan prostednictvm provozovatele potovnch slueb mus bt doloeno psemnm zznamem o doruen. (3) Nebyl-li zamstnanec, ktermu m bt psemnost doruena prostednictvm provozovatele potovnch slueb, zastien, ulo se psemnost v provozovn provozovatele potovnch slueb nebo u obecnho adu. Zamstnanec se vyzve psemnm oznmenm o nespnm doruen psemnosti, aby si uloenou psemnost do 10 pracovnch dn vyzvedl; zrove se mu sdl, kde, od kterho dne a v kterou dobu si me psemnost vyzvednout. V oznmen podle vty druh mus bt zamstnanec rovn pouen o nsledcch odmtnut pevzet psemnosti nebo neposkytnut souinnosti nezbytn k doruen psemnosti. (4) Povinnost zamstnavatele doruit psemnost je splnna, jakmile zamstnanec psemnost pevezme. Jestlie si zamstnanec uloenou psemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 10 pracovnch dn, povauje se za doruenou poslednm dnem tto lhty; tato nedoruen psemnost se odeslajcmu zamstnavateli vrt. Jestlie zamstnanec doruen psemnosti prostednictvm provozovatele potovnch slueb znemon tm, e potovn zsilku obsahujc psemnost odmtne pevzt nebo neposkytne souinnost nezbytnou k doruen psemnosti, povauje se psemnost za doruenou dnem, kdy ke znemonn doruen psemnosti dolo. Zamstnanec mus bt doruovatelem pouen o nsledcch odmtnut pevzet psemnosti; o pouen mus bt proveden psemn zznam. 337 Doruovn psemnosti uren zamstnavateli zamstnancem (1) Zamstnanec doruuje psemnost urenou zamstnavateli zpravidla osobnm pednm v mst sdla zamstnavatele. Na dost zamstnance je zamstnavatel povinen doruen psemnosti podle vty prvn psemn potvrdit. (2) Jestlie s tm zamstnavatel souhlas, me zamstnanec doruit psemnost urenou zamstnavateli prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac na elektronickou adresu, kterou zamstnavatel pro tento el zamstnanci oznmil; psemnost uren zamstnavateli mus bt podepsna elektronickm podpisem zamstnance zaloenm na kvalifikovanm systmovm certifiktu 95) . (3) Doruen psemnosti uren zamstnavateli je splnno, jakmile ji zamstnavatel pevzal. (4) Psemnost uren zamstnavateli doruovan prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac je doruena

dnem, kdy jej pevzet potvrd zamstnavatel zamstnanci datovou zprvou podepsanou svm elektronickm podpisem zaloenm na kvalifikovanm certifiktu 95) nebo oznaen elektronickou znakou zaloenou na kvalifikovanm systmovm certifiktu 95) . (5) Doruen psemnosti uren zamstnavateli prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac je neinn, jestlie se psemnost zaslan na elektronickou adresu zamstnavatele vrtila zamstnanci jako nedoruiteln nebo jestlie zamstnavatel do 3 dn od odesln psemnosti nepotvrdil zamstnanci jej pijet datovou zprvou podepsanou svm elektronickm podpisem zaloenm na kvalifikovanm certifiktu 95) nebo oznaen elektronickou znakou zaloenou na kvalifikovanm systmovm certifiktu 95) .

HLAVA XV PECHOD PRV A POVINNOST Z PRACOVNPRVNCH VZTAH A ZNIK PRV A POVINNOST Z PRACOVNPRVNCH VZTAH, JE-LI ZAMSTNAVATELEM FYZICK OSOBA, A PECHOD VKONU PRV A POVINNOST Z PRACOVNPRVNCH VZTAH Dl 1
Pechod prv a povinnost z pracovnprvnch vztah a znik prv a povinnost z pracovnprvnch vztah, je-li zamstnavatelem fyzick osoba 338 (1) K pechodu prv a povinnost z pracovnprvnch vztah me dojt jen v ppadech stanovench tmto zkonem nebo zvltnm prvnm pedpisem. (2) Dochz-li k pevodu innosti zamstnavatele nebo sti innosti zamstnavatele nebo k pevodu kol zamstnavatele anebo jejich sti k jinmu zamstnavateli, pechzej prva a povinnosti z pracovnprvnch vztah v plnm rozsahu na pejmajcho zamstnavatele. Za koly nebo innost zamstnavatele se pro tyto ely povauj zejmna koly souvisejc se zajitnm vroby nebo poskytovnm slueb a obdobn innost podle zvltnch prvnch pedpis, kter prvnick nebo fyzick osoba provd v zazench urench pro tyto innosti nebo na mstech obvyklch pro jejich vkon pod vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost. Za pejmajcho zamstnavatele se bez ohledu na prvn dvod pevodu a na to, zda dochz k pevodu vlastnickch prv, povauje prvnick nebo fyzick osoba, kter je zpsobil jako zamstnavatel ( 7 a 10) pokraovat v plnn kol nebo innost dosavadnho zamstnavatele nebo v innosti obdobnho druhu. (3) Prva a povinnosti dosavadnho zamstnavatele vi zamstnancm, jejich pracovnprvn vztahy do dne pevodu zanikly, zstvaj nedoteny, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak 81) . 339 (1) Ped pechodem prv a povinnost z pracovnprvnch vztah k jinmu zamstnavateli jsou dosavadn zamstnavatel a pejmajc zamstnavatel povinni informovat odborovou organizaci nebo radu zamstnanc o tto skutenosti a projednat s nimi za elem dosaen shody a) stanoven nebo navrhovan datum pevodu, b) dvody pevodu, c) prvn, ekonomick a sociln dsledky pevodu pro zamstnance, d) pipravovan opaten ve vztahu k zamstnancm. (2) Nepsob-li u zamstnavatele odborov organizace ani rada zamstnanc, je dosavadn a pejmajc zamstnavatel povinen informovat zamstnance, kte budou pevodem pmo doteni, a projednat s nimi skutenosti uveden v odstavci 1. 340 Ustanoven 338 a 339 se vztahuj i na ppady, kdy o pevodu innosti zamstnavatele nebo sti zamstnavatele nebo pevodu kol zamstnavatele anebo jejich sti k jinmu zamstnavateli rozhodl nadzen orgn ( 347 odst. 2). 341 (1) Dochz-li ke zruen zamstnavatele rozdlenm, orgn, kter rozhodl o rozdlen zamstnavatele, ur, kter z nov vzniklch zamstnavatel pejm od dosavadnho zamstnavatele prva a povinnosti z pracovnprvnch vztah. (2) Ru-li se zamstnavatel, ur orgn, kter zamstnavatele ru, kter zamstnavatel je povinen uspokojit nroky zamstnanc zruenho zamstnavatele, poppad uplatovat jeho nroky. Provd-li se pi zruen zamstnavatele jeho likvidace, postupuje se podle zvltnho prvnho pedpisu 97) . (3) Dochz-li podle 338 k pevodu zamstnavatele, u nho dc psobnost pi plnn kol vykonv nadzen orgn

( 347 odst. 2), uplynutm doby, na kterou byl zaloen, nebo splnnm kolu, ke ktermu byl zaloen, ur tento orgn, na kterho zamstnavatele pechzej jeho prva a povinnosti z pracovnprvnch vztah. 342 (1) S vjimkou ppad pokraovn v ivnosti podle 13 odst. 1 ivnostenskho zkona, smrt zamstnavatele pracovnprvn vztah uveden v 3 vt druh zanik ( 48 odst. 4). (2) ad prce pslun podle msta innosti zamstnavatele podle odstavce 1 vystav zamstnanci, jeho pracovn pomr nebo dohoda o prci konan mimo pracovn pomr zanikly, na jeho dost potvrzen o zamstnn, a to na zklad doklad pedloench tmto zamstnancem.

Dl 2
Pechod vkonu prv a povinnost z pracovnprvnch vztah 343 (1) Stanov-li zvltn prvn pedpis, e organizan sloka sttu 7) zanik slouenm nebo splynutm s jinou organizan slokou sttu, pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah v plnm rozsahu na pejmajc organizan sloku sttu. (2) Stanov-li zvltn prvn pedpis, e organizan sloka sttu zanik rozdlenm, pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah na organizan sloky sttu nov vznikl. Zvltn prvn pedpis stanov, kter z nov vzniklch organizanch sloek sttu pejm od dosavadn organizan sloky sttu vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah, kter do dne jejho rozdlen zanikly. (3) Stanov-li zvltn prvn pedpis, e organizan sloka sttu se zizuje na uritou dobu, stanov tento pedpis t, na kterou organizan sloku sttu pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah pi zniku organizan sloky sttu uplynutm tto doby. Zanikne-li organizan sloka sttu zzen podle rozhodnut zizovatele na uritou dobu uplynutm tto doby, pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah na zizovatele, pokud zizovatel nerozhodl, e tato prva a povinnosti bude vykonvat jin organizan sloka sttu jm zzen. 344 (1) Stanov-li zvltn prvn pedpis, e se st organizan sloky sttu 7) pevd do jin organizan sloky sttu, pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah tkajcch se tto sti organizan sloky sttu na pejmajc organizan sloku sttu. Pevd-li se podle rozhodnut zizovatele v souvislosti se zmnou zizovac listiny st organizan sloky sttu do jin organizan sloky sttu, pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah tkajcch se tto sti organizan sloky sttu na pejmajc organizan sloku sttu. (2) Prva a povinnosti z tch pracovnprvnch vztah vi zamstnancm sti organizan sloky sttu pevdn podle odstavce 1, kter do dne pevodu zanikly, vykonv dosavadn organizan sloka sttu. 345 (1) Stanov-li zvltn prvn pedpis, e organizan sloka sttu 7) se ru, stanov tento pedpis t, na kterou organizan sloku sttu pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah zamstnanc zruen organizan sloky sttu a kter organizan sloka sttu 7) uspokoj nroky zamstnanc zruen organizan sloky 7) sttu, poppad uplatn nroky vi tmto zamstnancm. (2) Ru-li se podle rozhodnut zizovatele organizan sloka sttu 7) , pechz vkon prv a povinnost z pracovnprvnch vztah ze zruen organizan sloky sttu 7) na zizovatele, pokud zizovatel nerozhodl, e tato prva a povinnosti bude vykonvat jin organizan sloka sttu 7) jm zzen.

HLAVA XVI ZVLTN PRAVA PRACOVNHO POMRU ZAMSTNANC S PRAVIDELNM PRACOVITM V ZAHRANI
346 Vlda me nazenm stanovit odchylnou pravu pracovnho pomru zamstnanc s pravidelnm pracovitm v zahrani, vetn oprvnn zamstnavatel a povinnost zamstnanc, pokud jde o a) monost opakovanho prodluovn pracovnho pomru na dobu uritou v zahrani, vetn monosti sjednat dlku trvn pracovnho pomru na dobu uritou tak na dobu vysln prce v zahrani, b) podmnky1. odchylnho rozvren pracovn doby v zahrani, a to i ve vztahu ke dnm pracovnho klidu ( 91), 2. omezen pohybu zamstnance z bezpenostnch dvod v rmci sdla zamstnavatele v zahrani.

HLAVA XVII VKLAD NKTERCH POJM

347 (1) Ohroenm nemoc z povoln se rozum takov zmny zdravotnho stavu, je vznikly pi vkonu prce nepznivm psobenm podmnek, za nich vznikaj nemoci z povoln 98) , avak nedosahuj takovho stupn pokozen zdravotnho stavu, kter lze posoudit jako nemoc z povoln, a dal vkon prce za stejnch podmnek by vedl ke vzniku nemoci z povoln. Lkask posudek o ohroen nemoc z povoln vydv zdravotnick zazen pslun k vydn lkaskho posudku o nemoci z povoln 99) . Vlda me stanovit nazenm, kter zmny zdravotnho stavu jsou ohroenm nemoc z povoln, a podmnky, za jakch se uznvaj. (2) Nadzenm orgnem se pro ely tohoto zkona rozum ten orgn, kter je podle zvltnch prvnch pedpis oprvnn vykonvat vi zamstnavateli dc psobnost pi plnn jeho kol. 348 (1) Jako vkon prce se posuzuje doba a) kdy zamstnanec nepracuje pro pekky v prci, s vjimkou doby pracovnho volna poskytnutho na dost zamstnance, bylo-li pedem sjednno jeho napracovn, a doby, po kterou byla prce peruena pro nepzniv povtrnostn vlivy, b) dovolen, c) kdy si zamstnanec vybr nhradn volno za prci pesas nebo za prci ve svtek, d) kdy zamstnanec nepracuje proto, e je svtek, za kter mu pslu nhrada mzdy, poppad za kter se mu jeho msn mzda nebo plat nekrt. (2) Ustanoven odstavce 1 a 216 odst. 3 a 4 se nepouij pro ely prva na mzdu nebo plat a odmnu z dohod ani na zjiovn prmrnho vdlku. (3) Zda se jedn o neomluven zamekn prce, uruje zamstnavatel v dohod s odborovou organizac. 349 (1) Prvn a ostatn pedpisy k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci jsou pedpisy na ochranu ivota a zdrav, pedpisy hygienick a protiepidemick, technick pedpisy, technick dokumenty a technick normy, stavebn pedpisy, dopravn pedpisy, pedpisy o porn ochran a pedpisy o zachzen s holavinami, vbuninami, zbranmi, radioaktivnmi ltkami, chemickmi ltkami a chemickmi ppravky a jinmi ltkami kodlivmi zdrav, pokud upravuj otzky tkajc se ochrany ivota a zdrav. (2) Pokyny k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci jsou konkrtn pokyny dan zamstnanci vedoucmi zamstnanci, kte jsou mu nadzeni. (3) Ustanovenm na pracovn msto pro ely 113 odst. 2 a 122 odst. 2 se rozum ve vztahu k zamstnavateli sjednn pracovn smlouvy nebo jmenovn. 350 (1) Osamlmi se rozumj neprovdan, ovdovl nebo rozveden eny, svobodn, ovdovl nebo rozveden mui a eny i mui osaml z jinch vnch dvod, neij-li s druhem, poppad s drukou. (2) Mladistv zamstnanci jsou zamstnanci mlad ne 18 let.

HLAVA XVIII PRMRN VDLEK Dl 1

Obecn ustanoven 351 M-li bt v pracovnprvnch vztazch uvedench v 3 vt druh pouit prmrn vdlek, postupuje se pi jeho zjitn podle tto hlavy.

 352 Prmrnm vdlkem zamstnance se rozum prmrn hrub vdlek, nestanov-li pracovnprvn pedpisy jinak. 353 (1) Prmrn vdlek zjist zamstnavatel z hrub mzdy nebo platu ztovan zamstnanci k vplat v rozhodnm obdob a z odpracovan doby v rozhodnm obdob. (2) Za odpracovanou dobu se povauje doba, za kterou zamstnanci pslu mzda nebo plat. (3) Dojde-li ke ztovn mzdy nebo platu za prci pesas ( 114 odst. 2 a 127 odst. 2) v jinm rozhodnm obdob ne v tom, ve kterm byla tato prce vykonna, zahrnou se do odpracovan doby podle odstavce 2 tak hodiny prce pesas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

Dl 2
Rozhodn obdob 354 (1) Nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak, je rozhodnm obdobm pedchoz kalendn tvrtlet. (2) Prmrn vdlek se zjist k prvnmu dni kalendnho msce nsledujcho po rozhodnm obdob. (3) Pi vzniku zamstnn v prbhu pedchozho kalendnho tvrtlet je rozhodnm obdobm doba od vzniku zamstnn do konce kalendnho tvrtlet. (4) K uren stl mzdy ( 120 odst. 1) pro uplatnn konta pracovn doby ( 86 a 87) je rozhodnm obdobm pedchozch 12 kalendnch msc po sob jdoucch.

Dl 3
Pravdpodobn vdlek 355 (1) Jestlie zamstnanec v rozhodnm obdob neodpracoval alespo 21 dn, pouije se pravdpodobn vdlek. (2) Pravdpodobn vdlek zjist zamstnavatel z hrub mzdy nebo platu, kter zamstnanec doshl od potku rozhodnho obdob, poppad z hrub mzdy nebo platu, kter by zejm doshl; pitom se pihldne zejmna k obvykl vi jednotlivch sloek mzdy nebo platu zamstnance nebo ke mzd nebo platu zamstnanc vykonvajcch stejnou prci nebo prci stejn hodnoty.

Dl 4
Formy prmrnho vdlku 356 (1) Prmrn vdlek se zjist jako prmrn hodinov vdlek. (2) M-li bt uplatnn prmrn hrub msn vdlek, pepot se prmrn hodinov vdlek na 1 msc podle prmrnho potu pracovnch hodin pipadajcch na 1 msc v prmrnm roce; prmrn rok pro tento el m 365,25 dn. Prmrn hodinov vdlek zamstnance se vynsob tdenn pracovn dobou zamstnance a koeficientem 4,348, kter vyjaduje prmrn poet tdn pipadajcch na 1 msc v prmrnm roce. (3) M-li bt uplatnn prmrn msn ist vdlek, zjist se tento vdlek z prmrnho msnho hrubho vdlku odetenm pojistnho na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti 100) , pojistnho na veobecn zdravotn pojitn 101) a zlohy na da z pjmu fyzickch osob ze zvisl innosti 102) , vypotench podle podmnek a sazeb platnch pro zamstnance v msci, v nm se prmrn msn ist vdlek zjiuje.

Dl 5
Spolen ustanoven o prmrnm vdlku 357 (1) Jestlie je prmrn vdlek zamstnance ni ne minimln mzda ( 111), na kterou by zamstnanci vzniklo prvo v

kalendnm msci, v nm vznikla poteba prmrn vdlek uplatnit, zv se prmrn vdlek na vi odpovdajc tto minimln mzd; to plat tak pi uplatnn pravdpodobnho vdlku ( 355). (2) U zamstnance, u kterho dolo ke zmn pracovn smlouvy z dvodu ohroen nemoc z povoln nebo pro dosaen nejvy ppustn expozice a u nho byla nemoc z povoln zjitna a po tto zmn, se vychz pro ely vymovacho zkladu podle prvn pravy razovho pojitn z prmrnho vdlku zjitnho naposled ped zmnou pracovn smlouvy, pokud to je pro zamstnance vhodnj. 358 Jestlie je zamstnanci v rozhodnm obdob ztovna k vplat mzda nebo plat nebo jejich st, kter je poskytovna za del obdob, ne je kalendn tvrtlet, ur se pro ely zjitn prmrnho vdlku jej pomrn st pipadajc na kalendn tvrtlet; zbvajc st (sti) tto mzdy nebo platu se zahrne do hrub mzdy nebo platu pi zjitn prmrnho vdlku v dalm obdob (dalch obdobch). Poet dalch obdob se ur podle celkov doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrub mzdy nebo platu se pro ely zjitn prmrnho vdlku zahrne v rozhodnm obdob pomrn st mzdy nebo platu podle vty prvn odpovdajc odpracovan dob. 359 V ppadech, kdy se podle prvnch pedpis pouv v souvislosti s nhradou kody prmrn vdlek u k nebo student nebo u fyzickch osob se zdravotnm postienm 103) , kte nejsou zamstnni a jejich pprava pro povoln (innosti) se provd podle zvltnch prvnch pedpis, vychz se z ve prmrnho vdlku podle 357. 360 Bude-li to pro zamstnance vhodnj, je pro ely vymovacho zkladu podle prvn pravy razovho pojitn rozhodnm obdobm pedchoz kalendn rok. 361 Zjitn prmrnho vdlku zamstnance innho na zklad dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr se d tmto zkonem. Je-li sjednna jednorzov splatnost odmny z dohody a po proveden celho pracovnho kolu, je rozhodnm obdobm ( 354 odst. 1) cel doba, po kterou trvalo proveden sjednanho pracovnho kolu. 362 (1) Za mzdu nebo plat se pro ely zjitn prmrnho vdlku povauje i odmna z dohody, odmna nebo jin pjem poskytovan zamstnanci za prci v jeho zamstnn konanm v jinm pracovnm vztahu ne v pracovnprvnm vztahu uvedenm v 3 vt druh, nestanov-li zvltn zkon jinak. (2) Vykonv-li zamstnanec prci u tho zamstnavatele ve vce pracovnprvnch vztazch uvedench v 3 nebo ve vce pracovnch vztazch, posuzuje se mzda, plat nebo odmna v kadm pracovnprvnm vztahu uvedenm v 3 vt druh nebo pracovnm vztahu, oddlen.

HLAVA XIX USTANOVEN, KTERMI SE ZAPRACOVVAJ PEDPISY EVROPSKCH SPOLEENSTV, A USTANOVEN, OD KTERCH NEN MON SE ODCHLIT
363 (1) Ustanovenmi, ktermi se zapracovvaj pedpisy Evropskch spoleenstv, jsou 2 odst. 6, 14 odst. 2, 16 odst. 2 a 3, 30 odst. 2, 37 odst. 1 a 4, 39 odst. 2 a 6, 41 v pedvt a psmena c), d), f) a g), 47 spovajc ve slovech "nastoup-li zamstnankyn po skonen matesk dovolen nebo zamstnanec po skonen rodiovsk dovolen v rozsahu doby, po kterou je zamstnankyn oprvnna erpat mateskou dovolenou, do prce, zaad je zamstnavatel na jejich pvodn prci a pracovit", 53 odst. 1 spovajc ve slovech "zamstnavatel nesm dt zamstnanci vpov" a psm. d), 62 a 64, 78 odst. 1 psm. a) a f), k) a l), 79 odst. 1 a 2 psm. d), 82, 83, 85 odst. 3 a 5, 86 odst. 3, 88 odst. 1 a 2, 90, 92 odst. 1, 3 a 4, 93 odst. 2 vta druh a odst. 4, 94, 96 odst. 2, 101, 102, 103 odst. 1 psm. a) a h), j) a k) a do konce odstavce 1, odst. 2 a 5, 104, 105 odst. 1 spovajc ve slovech "zamstnavatel, u nho k pracovnmu razu dolo, je povinen objasnit piny a okolnosti vzniku tohoto razu", odst. 3 psm. a), 4 a 7, 106 odst. 1 a 4 psm. a), c), d), f) a g), 108 odst. 2, 3, 6 a 7, 110 odst. 1, 113 odst. 4, 136 odst. 2, 191 spovajc ve slovech "zamstnavatel omluv neptomnost zamstnance v prci po dobu oetovn dtte mladho ne 10 let nebo jinho lena domcnosti podle 115 obanskho zkonku v ppadech podle 39 zkona o nemocenskm pojitn a po dobu pe o dt mlad ne 10 let z dvod stanovench v 39 zkona o nemocenskm pojitn nebo z dvodu, kdy se fyzick osoba, kter o dt jinak peuje, podrobila vyeten nebo oeten ve zdravotnickm zazen, kter nebylo mono zabezpeit mimo pracovn dobu zamstnance, a proto neme o dt peovat", 195, 196, 197 odst. 3 spovajc ve slovech "rodiovsk dovolen podle odstavce 1 se poskytuje ode dne pevzet dtte a do dne, kdy dt doshne vku 3 let. Bylo-li dt pevzato po dosaen vku 3 let, nejdle vak do 7 let jeho vku, pslu rodiovsk dovolen po dobu 22 tdn. Pi pevzet dtte ped dosaenm vku 3 let tak, e by doba 22 tdn uplynula po dosaen 3 let vku, se rodiovsk dovolen poskytuje do uplynut 22 tdn ode dne pevzet dtte", 198 odst. 1 a 3, pokud jde o rodiovskou dovolenou, 199 odst. 1, 203 odst. 2 psm. a), 213 odst. 1, 217 odst. 4, pokud jde o rodiovskou dovolenou, 218 odst. 1, 222 odst. 2 vta prvn a odst. 4,

229 odst. 1 spovajc ve slovech "odborn praxe se povauje za vkon prce, za kter pslu zamstnanci mzda nebo plat", 238 odst. 2 a 3, 239, 240 odst. 1, 241, 245, 246 odst. 2 vta prvn, 276 odst. 1 vta prvn a odst. 2 a 5, 277 spovajc ve slovech "zamstnavatel je povinen na svj nklad vytvoit zstupcm zamstnanc podmnky pro dn vkon jejich innosti", 278 odst. 1 a 3, odst. 4 vta druh a tet, 279 odst. 1 psm. a), b), e) a h) a odst. 3, 280 odst. 1, 281 odst. 5, 288 a 299, 308 odst. 1, pokud jde o pedvt a psmeno b), 309 odst. 4 a 5, 316 odst. 4 spovajc ve slovech "zamstnavatel nesm vyadovat od zamstnance informace zejmna o" a psm. a), c), d), e), g) a h) a dle ve slovech "to neplat, jestlie je pro to dn vcn dvod spovajc v povaze prce, kter m bt vykonvna, a je-li tento poadavek pimen", 319, 321 odst. 3, 338 odst. 2, 339, 340 a 350 odst. 2 ( 2 odst. 1 vta tvrt). (2) astnci pracovnprvnch vztah se nemohou odchlit od 13 odst. 3, 15, 19 a 21, 24 odst. 2, 26 odst. 1, 27 odst. 1, 41 odst. 2 a 4, 61 odst. 4, 69, 70, 71, 87 odst. 4, 108 odst. 1, 113 odst. 1 a 3, 138, 141 odst. 3, 147 odst. 1, 148 odst. 1, 192 odst. 1 a 4, 193, 197 odst. 1, 210, 213 odst. 2 a 3, 216 odst. 3 a 5, 218 odst. 4, 220, 223 odst. 1 a 4, 225, 234 odst. 1 a 2, 281 odst. 1 a 4, 282 a 285, 286 odst. 1, 305, 307, 310, 320 odst. 4, 333 odst. 2, 348 a 351 a 362 odst. 2 ( 2 odst. 1 vta pt).

ST TRNCT PECHODN A ZVREN USTANOVEN

HLAVA I PECHODN USTANOVEN
364 (1) Podle tohoto zkona se d tak pracovnprvn vztahy vznikl ped 1. lednem 2007, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak. (2) Podle dosavadnch prvnch pedpis se d prvn kony tkajc se vzniku, zmny a skonen pracovnho pomru, dohody o proveden prce nebo dohody o pracovn innosti, jako i dal prvn kony uinn ped 1. lednem 2007, i kdy jejich prvn inky nastanou a po tomto dni. (3) Pracovn pomry zaloen podle dosavadnch prvnch pedpis volbou nebo jmenovnm se povauj za pracovn pomry zaloen pracovn smlouvou; to neplat v ppad pracovnho pomru a) vedoucho organizan sloky sttu 7) , b) vedoucho ednka a vedoucho adu 104) , c) vedoucho organizan jednotky organizan sloky sttu 7) , d) editele sttnho podniku 13) , e) vedoucho organizan jednotky sttnho podniku 13) , f) vedoucho sttnho fondu, jestlie je v jeho ele individuln orgn 14) , g) vedoucho pspvkov organizace 15) , h) vedoucho organizan jednotky pspvkov organizace 15) , i) editele kolsk prvnick osoby 16) a j) kdy je jmenovn upraveno zvltnm prvnm pedpisem. (4) Nroky z pracovnho razu, k nmu dolo pede dnem nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc nebo z nemoci z povoln, kter byla zjitna pede dnem nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc, na nhradu kody, o kterch bylo pravomocn rozhodnuto nebo o nich byla uzavena dohoda anebo byla-li nhrada kody poskytovna, se d dosavadnmi prvnmi pedpisy. (5) Nhrada kody z pracovnho razu, k nmu dolo v dob ped nabytm innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc nebo z nemoci z povoln, kter byla zjitna v dob ped nabytm innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc, a nebyla poskytovna, se d dosavadnmi prvnmi pedpisy. Nhradu kody v tchto ppadech poskytne orgn, kter je k tomu pslun podle prvn pravy razovho pojitn zamstnanc. (6) Nroky z pracovnho razu, k nmu dolo ped 1. lednem 1993 nebo z nemoci z povoln, kter byla zjitna ped 1. lednem 1993, na nhradu kody, o kterch bylo pravomocn rozhodnuto nebo o nich byla uzavena dohoda anebo byla-li nhrada kody poskytovna, na jejich uspokojovn se nevztahuje zkonn pojitn odpovdnosti zamstnavatele za kodu pi pracovnm

razu nebo nemoci z povoln podle zkona . 65/1965 Sb., zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis, nebo povinn smluvn pojitn podle zvltnch prvnch pedpis, se d dosavadnmi prvnmi pedpisy, nen-li v tomto zkon dle stanoveno jinak. (7) Nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti a nhrada nklad na vivu pozstalch psluejc ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc se ode dne nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc povauje za razovou rentu a za razovou rentu pozstalho podle prvn pravy razovho pojitn zamstnanc; jej ve vak nesm bt ni ne nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti nebo nhrada nklad na vivu pozstalch, kter psluela pokozenmu nebo pozstalmu ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc. (8) Nroky z pracovnho razu, k nmu dolo ped 1. lednem 1993, nebo z nemoci z povoln, kter byla zjitna ped 1. lednem 1993, na nhradu kody, o kterch bylo pravomocn rozhodnuto nebo o nich byla uzavena dohoda anebo byla-li nhrada kody poskytovna, u nich povinnost uspokojit tento nrok pela na stt pede dnem nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc, se d dosavadnmi prvnmi pedpisy; nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti a nhrada nklad na vivu pozstalch psluejc ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc se ode dne nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc povauj za razovou rentu a za razovou rentu pozstalho podle prvn pravy razovho pojitn zamstnanc. Ve razov renty a razov renty pozstalho nesm bt ni ne ve nhrady za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti nebo nhrady nklad na vivu pozstalch, kter psluela pokozenmu nebo pozstalmu ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc. (9) Nroky z pracovnho razu, k nmu dolo ped 1. lednem 1993, nebo z nemoci z povoln, kter byla zjitna ped 1. lednem 1993, na nhradu kody, o kterch bylo pravomocn rozhodnuto nebo o nich byla uzavena dohoda anebo byla-li nhrada kody poskytovna, na jejich uspokojovn se nevztahuje zkonn pojitn odpovdnosti zamstnavatele za kodu pi pracovnm razu nebo nemoci z povoln podle zkona . 65/1965 Sb. , zkonk prce, ve znn zkona . 231/1992 Sb. , nebo povinn smluvn pojitn podle zvltnch prvnch pedpis m pi zruen zamstnavatele povinnost uspokojit tyto nroky zamstnavatel uren k tomu orgnem, kter zamstnavatele zruil. Byla-li pi zruen zamstnavatele provedena likvidace, m tuto povinnost podle vty prvn orgn provdjc likvidaci, poppad stt. Jestlie povinnost uspokojit nrok podle vty prvn vznikla po nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc, d se uspokojen nrok prvn pravou razovho pojitn zamstnanc. Nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti a nhrada nklad na vivu pozstalch psluejc ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc se ode dne nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc povauje za razovou rentu a za razovou rentu pozstalho; jej ve vak nesm bt ni ne ve nhrady za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti nebo nhrada nklad na vivu pozstalch, kter psluela pokozenmu nebo pozstalmu ke dni pedchzejcmu dni nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc.

Dl 1
Odpovdnost zamstnavatele za kodu pi pracovnch razech a nemocech z povoln Oddl 1 Obecn ustanoven 365 Ode dne nabyt innosti tohoto zkona do dne nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn zamstnanc se d odpovdnost zamstnavatele za kodu pi pracovnch razech a nemocech z povoln ustanovenmi tto hlavy, 272 a 274 , 393 odst. 2 205d zkona . 65/1965 Sb. , zkonk prce, ve znn zkona . 231/1992 Sb. , zkona . 74/1994 Sb. a zkona . 220/2000 Sb. , a vyhlky . 125/1993 Sb. , kterou se stanov podmnky a sazby zkonnho pojitn odpovdnosti zamstnavatele za kodu pi pracovnm razu nebo nemoci z povoln, ve znn vyhlky . 43/1995 Sb. , vyhlky . 98/1996 Sb. , vyhlky . 74/2000 Sb. a vyhlky . 487/2001 Sb. Oddl 2 Rozsah odpovdnosti a zprotn se odpovdnosti 366 (1) Zamstnavatel odpovd zamstnanci za kodu vzniklou pracovnm razem, jestlie koda vznikla pi plnn pracovnch kol nebo v pm souvislosti s nm. (2) Zamstnavatel odpovd zamstnanci za kodu vzniklou nemoc z povoln, jestlie zamstnanec ped jejm zjitnm pracoval u zamstnavatele za podmnek, za nich vznik nemoc z povoln, kterou byl postien. (3) Jako nemoc z povoln se odkoduje i nemoc vznikl ped jejm zaazenm do seznamu nemoc z povoln, a to od jejho zaazen do seznamu a za dobu nejve 3 let ped jejm zaazenm do seznamu. (4) Zamstnavatel je povinen nahradit kodu, i kdy dodrel povinnosti vyplvajc z prvnch a ostatnch pedpis k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, pokud se odpovdnosti zcela nebo zsti nezprost.

 367 (1) Zamstnavatel se zprost odpovdnosti zcela, proke-li, e koda vznikla a) tm, e postien zamstnanec svm zavinnm poruil prvn, nebo ostatn pedpisy anebo pokyny k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, akoliv s nimi byl dn seznmen a jejich znalost a dodrovn byly soustavn vyadovny a kontrolovny, nebo b) v dsledku opilosti postienho zamstnance nebo v dsledku zneuit jinch nvykovch ltek a zamstnavatel nemohl kod zabrnit, a e tyto skutenosti byly jedinou pinou kody. (2) Zamstnavatel se zprost odpovdnosti zsti, proke-li, e koda vznikla a) v dsledku skutenost uvedench v odstavci 1 psm. a) a b) a e tyto skutenosti byly jednou z pin kody, b) proto, e si zamstnanec ponal v rozporu s obvyklm zpsobem chovn tak, e je zejm, e akoliv neporuil prvn nebo ostatn pedpisy anebo pokyny k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, jednal lehkomysln, pestoe si musel vzhledem ke sv kvalifikaci a zkuenostem bt vdom, e si me zpsobit jmu na zdrav. Za lehkomysln jednn nen mon povaovat bnou neopatrnost a jednn vyplvajc z rizika prce. (3) Zprost-li se zamstnavatel odpovdnosti zsti, ur zamstnavatel st kody, kterou nese zamstnanec, podle mry jeho zavinn; v ppad uvedenm v odstavci 2 psm. b) uhrad vak zamstnavatel alespo jednu tetinu kody. (4) Pi posuzovn, zda zamstnanec poruil prvn nebo ostatn pedpisy anebo pokyny k zajitn bezpenosti a ochrany zdrav pi prci, se zamstnavatel neme dovolvat veobecnch ustanoven, podle nich si m kad ponat tak, aby neohrooval zdrav sv a zdrav jinch. 368 Zamstnavatel se neme zprostit odpovdnosti zcela ani zsti v ppad, kdy zamstnanec utrpl pracovn raz pi odvracen kody hrozc zamstnavateli nebo nebezpe pmo hrozc ivotu nebo zdrav, pokud zamstnanec tento stav mysln nevyvolal. Oddl 3 Druhy nhrad 369 (1) Zamstnanci, kter utrpl pracovn raz nebo u nho byla zjitna nemoc z povoln, je zamstnavatel v rozsahu, ve kterm za kodu odpovd, povinen poskytnout nhradu za a) ztrtu na vdlku, b) bolest a zten spoleenskho uplatnn, c) eln vynaloen nklady spojen s lenm, d) vcnou kodu; ustanoven 265 odst. 3 plat i zde. (2) Zpsob a vi nhrady kody je zamstnavatel povinen projednat bez zbytenho odkladu s odborovou organizac a se zamstnancem. 370 Nhrada za ztrtu na vdlku po dobu pracovn neschopnosti (1) Nhrada za ztrtu na vdlku po dobu pracovn neschopnosti pslu zamstnanci ve vi rozdlu mezi prmrnm vdlkem ped vznikem kody zpsoben pracovnm razem nebo nemoc z povoln a plnou v nhrady mzdy nebo platu podle 192 a plnou v nemocenskho. (2) Nhrada za ztrtu na vdlku podle odstavce 1 pslu zamstnanci i pi jeho dal pracovn neschopnosti z dvodu tho pracovnho razu nebo nemoci z povoln. Prmrnm vdlkem ped vznikem kody podle vty prvn je prmrn vdlek zamstnance ped vznikem tto dal kody. Jestlie ped vznikem tto dal kody psluela zamstnanci nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti, nhrada za ztrtu na vdlku podle odstavce 1 se zamstnanci poskytne do ve stky, do kter by mu psluela nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti, kdyby nebyl neschopen prce. Za vdlek po pracovnm razu nebo po zjitn nemoci z povoln se povauje nhrada mzdy nebo platu podle 192 a nemocensk.

 371 Nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti (1) Nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti nebo pi uznn invalidity nebo sten invalidity pslu zamstnanci ve vi rozdlu mezi prmrnm vdlkem ped vznikem kody a vdlkem dosahovanm po pracovnm razu nebo po zjitn nemoci z povoln s pipotenm ppadnho invalidnho nebo stenho invalidnho dchodu pobranho z tho dvodu. Ke zven invalidnho dchodu pro bezmocnost, ke snen tohoto dchodu podle prvnch pedpis o dchodovm pojitn, ani k vdlku zamstnance, kterho doshl zvenm pracovnm silm, se nepihl. (2) Nhrada za ztrtu na vdlku podle odstavce 1 pslu zamstnanci i pi pracovn neschopnosti z jinho dvodu, ne je pvodn pracovn raz nebo nemoc z povoln; za vdlek po pracovnm razu nebo po zjitn nemoci z povoln se povauje vdlek, z nho se stanov ve nemocenskho. (3) Nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti nebo pi uznn invalidity nebo sten invalidity podle odstavce 1 pslu i zamstnanci, kter je veden v evidenci uchaze o zamstnn; za vdlek po pracovnm razu nebo po zjitn nemoci z povoln se povauje vdlek ve vi minimln mzdy ( 111). Pobral-li zamstnanec ped tm, ne se stal uchazeem o zamstnn, nhradu za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti, pslu mu tato nhrada v takov vi, ve kter mu na ni vzniklo prvo za trvn pracovnho pomru. (4) Dosahuje-li zamstnanec bez sv viny niho vdlku ne ostatn zamstnanci vykonvajc u zamstnavatele stejnou prci nebo prci tho druhu, povauje se za vdlek po pracovnm razu nebo po zjitn nemoci z povoln prmrn vdlek, kterho dosahuj tito ostatn zamstnanci. (5) Zamstnanci, kter bez vnch dvod odmtne nastoupit prci, kterou mu zamstnavatel zajistil, pslu nhrada za ztrtu na vdlku podle odstavce 1 pouze ve vi rozdlu mezi prmrnm vdlkem ped vznikem kody a prmrnm vdlkem, kterho mohl doshnout na prci, kter mu byla zajitna. Zamstnavatel zamstnanci neuhrad kodu do ve stky, kterou si bez vnch dvod opomenul vydlat. (6) Nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti pslu zamstnanci nejdle do konce kalendnho msce, v nm dovril vk 65 let nebo do data piznn starobnho dchodu z dchodovho pojitn. 372 Nhrada za bolest a zten spoleenskho uplatnn (1) Nhrada za bolest a zten spoleenskho uplatnn se poskytuje zamstnanci jednorzov. (2) Ministerstvo zdravotnictv stanov v dohod s Ministerstvem prce a socilnch vc vyhlkou vi, do kter je mon poskytnout nhradu za bolest a zten spoleenskho uplatnn a urovn ve nhrady v jednotlivch ppadech. 373 eln vynaloen nklady spojen s lenm eln vynaloen nklady spojen s lenm pslu tomu, kdo tyto nklady vynaloil. 374 kodou podle tohoto zkona nen ppadn ztrta na dchodu. Oddl 4 Druhy nhrad pi mrt zamstnance 375 (1) Zeme-li zamstnanec nsledkem pracovnho razu nebo nemoci z povoln, je zamstnavatel povinen v rozsahu sv odpovdnosti poskytnout: a) nhradu eln vynaloench nklad spojench s jeho lenm, b) nhradu pimench nklad spojench s pohbem, c) nhradu nklad na vivu pozstalch, d) jednorzov odkodnn pozstalch, e) nhradu vcn kody; ustanoven 265 odst. 3 plat i zde.

(2) Prva vyplvajc z odstavce 1 nejsou zvisl na tom, zda postien zamstnanec ped svou smrt uplatnil ve stanoven lht sv prva na nhradu kody. 376 Nhrada eln vynaloench nklad spojench s lenm a nhrada pimench nklad spojench s pohbem (1) Nhrada eln vynaloench nklad spojench s lenm a nhrada pimench nklad spojench s pohbem pslu tomu, kdo tyto nklady vynaloil. Od pimench nklad spojench s pohbem se odete pohebn poskytnut podle zvltnho prvnho pedpisu. (2) Nhradu pimench nklad spojench s pohbem tvo vdaje tovan za poheb, hbitovn poplatky, vdaje na zzen pomnku nebo desky do ve 20 000 K, vdaje na pravu pomnku nebo desky, cestovn vlohy a jedna tetina obvyklch vdaj na smuten oacen osobm blzkm podle 116 obanskho zkonku. (3) Vlda me vzhledem ke zmnm, kter nastaly ve vvoji cenov rovn, zvit stku na zzen pomnku nebo desky podle odstavce 2. 377 Nhrada nklad na vivu pozstalch (1) Nhrada nklad na vivu pozstalch pslu pozstalm, kterm zemel zamstnanec vivu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do kter by tuto povinnost ml, nejdle vak do doby, kdy by zemel zamstnanec doshl 65 let vku. (2) Nhrada nklad podle odstavce 1 pslu pozstalm ve vi 50 % prmrnho vdlku zamstnance, zjitnho ped jeho smrt, pokud vivu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedn osob, a 80 % tohoto prmrnho vdlku, pokud vivu poskytoval nebo byl povinen poskytovat vce osobm. Od stek uvedench ve vt prvn se odete dchod piznan pozstalm. K ppadnmu vdlku pozstalch se nepihl. (3) Pi vpotu nhrady nklad na vivu pozstalch se vychz z prmrnho vdlku zemelho zamstnance; nhrada nklad na vivu vech pozstalch nesm vak hrnem pevit stku, do kter by psluela zemelmu zamstnanci nhrada za ztrtu na vdlku podle 371, a nesm bt poskytovna dle, ne by psluela zemelmu zamstnanci podle 371 odst. 6. 378 Jednorzov odkodnn pozstalch (1) Jednorzov odkodnn pozstalch pslu pozstalmu manelovi a nezaopatenmu dtti, a to kadmu ve vi 240 000 K; rodim zemelho zamstnance, jestlie ili se zamstnancem v domcnosti, v hrnn vi 240 000 K. (2) Vlda me vzhledem ke zmnm, kter nastaly ve vvoji mzdov rovn a ivotnch nklad, zvit jednorzov odkodnn pozstalch. 379 Nhrada vcn kody Nhrada vcn kody pslu ddicm zamstnance. Oddl 5 Spolen a zvltn ustanoven o odpovdnosti za kodu 380 (1) Pracovnm razem pro ely tohoto zkona je pokozen zdrav zamstnance, k nmu dolo nezvisle na jeho vli krtkodobm, nhlm a nsilnm psobenm zevnch vliv. (2) Jako pracovn raz se posuzuje t raz, kter zamstnanec utrpl pro plnn pracovnch kol. (3) Pracovnm razem nen raz, kter se zamstnanci pihodil na cest do zamstnn a zpt. (4) Nemocemi z povoln jsou nemoci uveden ve zvltnm prvnm pedpisu. 381

Nhrada za ztrtu na vdlku po dobu pracovn neschopnosti a nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti z tho dvodu jsou samostatn prva, kter nepslu vedle sebe. 382 Nhradu za ztrtu na vdlku a nhradu nklad na vivu pozstalch vyplc zamstnavatel pravideln jednou msn, pokud nebyl dohodnut jin zpsob vplaty. 383 Pi omezen odpovdnosti zamstnavatele za kodu pi pracovnch razech a nemocech z povoln se postupuje podle 367. 384 (1) Zamstnavatel, kter nahradil pokozenmu kodu, m prvo na nhradu vi tomu, kdo pokozenmu za tuto kodu odpovd podle obanskho zkonku, a to v rozsahu odpovdajcm me tto odpovdnosti vi pokozenmu, pokud nebylo pedem dohodnuto jinak. (2) Jde-li o nhradu kody pi nemoci z povoln, m zamstnavatel, kter kodu uhradil, prvo na nhradu vi vem zamstnavatelm, u nich postien zamstnanec pracoval za podmnek, z nich vznikla nemoc z povoln, kterou byl postien, a to v rozsahu odpovdajcm dob, po kterou pracoval u tchto zamstnavatel za uvedench podmnek. (3) Jde-li o jinou kodu na zdrav ne z dvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln, plat pro zpsob a rozsah jej nhrady ustanoven o pracovnch razech. 385 U zamstnance, kter je v dob pracovnho razu nebo zjitn nemoci z povoln v nkolika pracovnch pomrech nebo je inn na zklad dohody o prci konan mimo pracovn pomr, se pi stanoven ve nhrady za ztrtu na vdlku vychz z prmrnch vdlk dosahovanch ve vech tchto pracovnprvnch vztazch, a to po dobu, po kterou by mohly trvat. 386 (1) Zamstnanci, kter utrp pracovn raz nebo u nho byla zjitna nemoc z povoln v pracovnm pomru sjednanm na dobu uritou nebo pi vkonu prce na zklad dohody o pracovn innosti uzaven na dobu uritou, pslu nhrada za ztrtu na vdlku jen do doby, kdy ml tento pracovnprvn vztah skonit. Po tto dob pslu nhrada za ztrtu na vdlku, jestlie je mon podle okolnost pedpokldat, e postien by byl i nadle zamstnn. Ostatn prva vyplvajc z odkodnn pracovnho razu nebo nemoci z povoln tm nejsou dotena. (2) Utrp-li pracovn raz nebo byla-li zjitna nemoc z povoln u poivatele starobnho nebo invalidnho dchodu, pslu mu nhrada za ztrtu na vdlku po dobu, pokud nepestal bt zamstnn z dvod, kter nesouvis s pracovnm razem nebo nemoc z povoln; nepracuje-li z dvod, kter souvis s pracovnm razem nebo nemoc z povoln, pslu mu nhrada za ztrtu na vdlku po dobu, po kterou by vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu ped pracovnm razem nebo nemoc z povoln mohl pracovat. Ustanoven 371 odst. 6 plat i zde. 387 (1) Cestou do zamstnn a zpt se rozum cesta z msta zamstnancova bydlit (ubytovn) do msta vstupu do objektu zamstnavatele nebo na jin msto uren k plnn pracovnch kol a zpt; u zamstnanc v lesnictv, zemdlstv a stavebnictv tak cesta na uren shromadit a zpt. (2) Cesta z obce bydlit zamstnance na pracovit nebo do msta ubytovn v jin obci, kter je clem pracovn cesty, pokud nen souasn obc jeho pravidelnho pracovit, a zpt se posuzuje jako nutn kon ped potkem prce nebo po jejm skonen. 388 Ve vjimenm ppadech me soud vi odkodnn stanovenou provdcm prvnm pedpisem ( 372 odst. 2) pimen zvit. 389 Nepromluj se prva zamstnance na nhradu za ztrtu na vdlku z dvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln nebo jin kody na zdrav ne z dvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln a prva na nhradu nklad na vivu pozstalch. Prva na jednotliv plnn z nich vyplvajc se vak promluj. 390 (1) Zmn-li se podstatn pomry pokozenho, kter byly rozhodujc pro uren ve nhrady kody, me se pokozen

i zamstnavatel domhat zmny v prav svch prv, poppad povinnost. (2) Vlda me vzhledem ke zmnm, kter nastaly ve vvoji mzdov rovn, upravit podmnky, vi a zpsob nhrady za ztrtu na vdlku psluejc zamstnancm po skonen pracovn neschopnosti vznikl pracovnm razem nebo nemoc z povoln; to se vztahuje i na nhradu nklad na vivu pozstalch. 391 (1) ci stedn koly, stednho odbornho uilit, odbornho uilit, vy odborn koly nebo uilit nebo studenti vysok koly odpovdaj kole nebo prvnick nebo fyzick osob za kodu, kterou j zpsobili pi teoretickm nebo praktickm vyuovn anebo v pm souvislosti s nm. Pokud ke kod dolo pi vchov mimo vyuovn ve kolskm zazen nebo v pm souvislosti s n, odpovdaj ci za kodu kolskmu zazen. (2) Za kodu, kter vznikla km zkladnch kol, zkladnch umleckch kol, zvltnch kol a pomocnch kol pi vyuovn nebo v pm souvislosti s nm, odpovd kola; pi vchov mimo vyuovn ve kolskm zazen nebo v pm souvislosti s n odpovd kolsk zazen. Nevystupuje-li kola nebo kolsk zazen v prvnch vztazch svm jmnem a nem-li odpovdnost vyplvajc z tchto vztah, odpovd km zizovatel koly, poppad kolskho zazen. (3) Pslun kola odpovd km stednch kol (gymnzi, stednch odbornch kol, stednch odbornch uili), vych odbornch kol, konzervato a jazykovch kol s prvem sttn zvren zkouky za kodu, kter jim vznikla poruenm prvnch povinnost nebo razem pi teoretickm a praktickm vyuovn ve kole nebo v pm souvislosti s nm. Dolo-li ke kod pi praktickm vyuovn u prvnick nebo fyzick osoby nebo v pm souvislosti s nm, odpovd za kodu prvnick nebo fyzick osoba, u n se vyuovn uskuteovalo. Dolo-li ke kod pi vchov mimo vyuovn ve kolskm zazen nebo v pm souvislosti s n, odpovd za kodu pslun kolsk zazen. Nevystupuje-li kola nebo kolsk zazen v prvnch vztazch svm jmnem a nem-li odpovdnost vyplvajc z tchto vztah, odpovd za kodu zizovatel koly nebo kolskho zazen. (4) Pslun vysok kola odpovd studentm vysokch kol za kodu, kter jim vznikla poruenm prvnch povinnost nebo razem pi teoretickm a praktickm vyuovn ve kole nebo v pm souvislosti s nm. Dolo-li ke kod pi praktickm nebo teoretickm vyuovn u prvnick nebo fyzick osoby nebo v pm souvislosti s nm, odpovd za kodu prvnick nebo fyzick osoba, u n se vyuovn uskuteovalo. (5) Pslun kolsk zazen odpovd fyzickm osobm s uloenou stavn vchovou nebo nazenou ochrannou vchovou a fyzickm osobm v preventivn vchovn pi za kodu, kter jim vznikla poruenm prvnch povinnost nebo razem pi uskuteovn tto innosti nebo v pm souvislosti s n. 392 (1) Fyzickm osobm plncm veejn funkce a funkcionm odborov organizace odpovd za kodu vzniklou pi vkonu funkce nebo v pm souvislosti s n ten, pro koho byli inni; fyzick osoby a funkcioni odpovdaj za kodu tomu, pro koho byli inni. (2) Osobm se zdravotnm postienm, kter nejsou v pracovnm pomru a jejich pprava na budouc povoln se provd podle zvltnch pedpis, odpovd za kodu vzniklou pracovnm razem, poppad nemoc z povoln pi tto pprav ten, u nho se pprava pro povoln provd. 393 (1) Prvo na nhradu kody vznikl pracovnm razem maj lenov dobrovolnch pornch sbor a bskch zchrannch sbor, kte utrp raz pi innosti v tchto sborech. V tchto ppadech jim odpovd ten, u nho je sbor zzen. (2) Prvo na nhradu kody vznikl pracovnm razem maj fyzick osoby, kter na vzvu sprvnch ad nebo zemnho samosprvnho celku nebo velitele zsahu a podle jeho pokyn, poppad s jeho vdomm osobn napomhaj pi zsahu proti iveln udlosti nebo pi odstraovn jejch nsledk a utrp pi tchto innostech raz. Za kodu vzniklou tmto razem jim odpovd sprvn ad nebo obec, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak. (3) Prvo na nhradu kody vznikl pracovnm razem maj fyzick osoby, kter dobrovoln v rmci akce organizovan zemnm samosprvnm celkem vypomhaj pi plnn dleitch kol v zjmu spolenosti, napklad fyzick osoby, kter doasn vypomhaj pi zvelebovn obc a utrp pi tchto innostech raz. Za kodu vzniklou tmto razem jim odpovd ten, pro koho v dob tohoto razu pracovaly. (4) Prvo na nhradu kody vznikl pracovnm razem maj lenov drustev, kte utrp raz pi vkonu funkce nebo pi dohodnut innosti pro drustvo, zdravotnci ervenho ke, drci pi odbru krve, lenov Horsk sluby, jako i fyzick osoby, kter na jej vzvu a podle jejch pokyn osobn pomhaj pi zchrann akci v ternu, fyzick osoby, kter dobrovoln vykonvaj peovatelskou slubu socilnho zabezpeen, a fyzick osoby, kter byly poveny zamstnavatelem uritou funkc nebo innost, jestlie utrply raz pi plnn kol souvisejcch s vkonem pslun funkce nebo innosti. Za kodu vzniklou tmto razem jim odpovd ten, pro koho byli v dob tohoto razu inni.

Dl 2
Pouit provdcch prvnch pedpis

 394 ( 1) Do doby vydn provdcch prvnch pedpis k proveden 104 odst. 6, 105 odst. 7, 123 odst. 6 psm. a), 137 odst. 3, 189 odst. 6, 238 odst. 2 a 246 odst. 2 a 4 se postupuje podle a) nazen vldy . 495/2001 Sb., kterm se stanov rozsah a bli podmnky poskytovn osobnch ochrannch pracovnch prostedk, mycch, isticch a dezinfeknch prostedk, b) nazen vldy . 447/2000 Sb. , o zpsobu usmrovn ve prostedk vynakldanch na platy a na odmny za pracovn pohotovost zamstnanc odmovanch podle zkona o platu a odmn za pracovn pohotovost v rozpotovch a v nkterch dalch organizacch a orgnech, c) nazen vldy . 494/2001 Sb. , kterm se stanov zpsob evidence, hlen a zasln zznamu o razu, vzor zznamu o razu a okruh orgn a instituc, kterm se ohlauje pracovn raz a zasl zznam o razu, d) nazen vldy . 469/2002 Sb. , kterm se stanov katalog prac a kvalifikan pedpoklady a kterm se mn nazen vldy o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, ve znn pozdjch pedpis, e) nazen vldy . 289/2002 Sb. , kterm se stanov rozsah a zpsob poskytovn daj do Informanho systmu o platech, ve znn nazen vldy . 514/2004 Sb. , f) nazen vldy . 62/1994 Sb. , o poskytovn nhrad nkterch vdaj zamstnancm rozpotovch a pspvkovch organizac s pravidelnm pracovitm v zahrani, ve znn pozdjch pedpis, g) vyhlky . 288/2003 Sb. , kterou se stanov prce a pracovit, kter jsou zakzny thotnm enm, kojcm enm, matkm do konce devtho msce po porodu a mladistvm, a podmnky, za nich mohou mladistv vjimen tyto prce konat z dvodu ppravy na povoln. (2) Do doby nabyt innosti prvn pravy razovho pojitn se postupuje podle vyhlky . 440/2001 Sb. , o odkodovn bolesti a zten spoleenskho uplatnn, ve znn vyhlky . 50/2003 Sb.

HLAVA II ZVREN USTANOVEN

395 Zruuje se: 1. zkon . 65/1965 Sb. , zkonk prce, 2. zkon . 153/1969 Sb. , kterm se mn a dopluje zkonk prce, 3. zkon . 72/1982 Sb. , kterm se mn a dopluje 105 zkonku prce , 4. zkon . 111/1984 Sb. , o prodlouen zkladn vmry dovolen na zotavenou a o doplnn 5 zkonku prce, 5. zkon . 22/1985 Sb. , kterm se mn a dopluje 92 a 105 zkonku prce , 6. zkon . 52/1987 Sb. , kterm se mn a dopluj nkter ustanoven zkonku prce, 7. zkon . 231/1992 Sb. , kterm se mn a dopluje zkonk prce a zkon o zamstnanosti, 8. zkon . 74/1994 Sb. , kterm se mn a dopluje zkonk prce . 65/1965 Sb. , ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony, 9. zkon . 220/1995 Sb. , kterm se mn zkon . 74/1994 Sb. , kterm se mn a dopluje zkonk prce . 65/1965 Sb. , ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony, 10. zkon . 1/1992 Sb. , o mzd odmn za pracovn pohotovost a o prmrnm vdlku, 11. zkon . 119/1992 Sb. , o cestovnch nhradch, 12. zkon . 44/1994 Sb. , kterm se mn a dopluje zkon . 119/1992 Sb., o cestovnch nhradch, 13. zkon . 125/1998 Sb. , kterm se mn a dopluje zkon . 119/1992 Sb., o cestovnch nhradch, ve znn zkona . 44/1994 Sb. , 14. zkon . 36/2000 Sb. , kterm se mn zkon . 119/1992 Sb. , o cestovnch nhradch, ve znn pozdjch pedpis,

15. zkon . 475/2001 Sb. , o pracovn dob a dob odpoinku zamstnanc s nerovnomrn rozvrenou pracovn dobou v doprav, 16. nazen vldy . 108/1994 Sb. , kterm se provd zkonk prce a nkter dal zkony, 17. nazen vldy . 461/2000 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 108/1994 Sb. , kterm se provd zkonk prce a nkter dal zkony, 18. nazen vldy . 342/2004 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 108/1994 Sb. , kterm se provd zkonk prce a nkter dal zkony, ve znn nazen vldy . 461/2000 Sb. , 19. nazen vldy . 516/2004 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 108/1994 Sb. , kterm se provd zkonk prce a nkter dal zkony, ve znn pozdjch pedpis, 20. nazen vldy . 252/1992 Sb. , o podmnkch pro poskytovn a vi zvltnho pplatku za vykonvn innost ve ztench a zdrav kodlivch pracovnch podmnkch, 21. nazen vldy . 77/1994 Sb. , kterm se mn a dopluje nazen vldy esk republiky . 252/1992 Sb. , o podmnkch pro poskytovn a vi zvltnho pplatku za vykonvn innost ve ztench a zdrav kodlivch pracovnch podmnkch, 22. nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, 23. nazen vldy . 308/1995 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, 24. nazen vldy . 356/1997 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn nazen vldy . 308/1995 Sb. , 25. nazen vldy . 318/1998 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 26. nazen vldy . 132/1999 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 27. nazen vldy . 312/1999 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 28. nazen vldy . 163/2000 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 29. nazen vldy . 430/2000 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 30. nazen vldy . 437/2001 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 31. nazen vldy . 560/2002 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 32. nazen vldy . 464/2003 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 33. nazen vldy . 700/2004 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 333/1993 Sb. , o stanoven minimlnch mzdovch tarif a mzdovho zvhodnn za prci ve ztenm a zdrav kodlivm pracovnm prosted a za prci v noci, ve znn pozdjch pedpis, 34. nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, 35. nazen vldy . 320/1997 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, 36. nazen vldy . 317/1998 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn nazen vldy . 320/1997 Sb. , 37. nazen vldy . 131/1999 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis, 38. nazen vldy . 313/1999 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis,

39. nazen vldy . 162/2000 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis, 40. nazen vldy . 429/2000 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis, 41. nazen vldy . 436/2001 Sb., kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis, 42. nazen vldy . 559/2002 Sb., kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis, 43. nazen vldy . 463/2003 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis, 44. nazen vldy . 699/2004 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 303/1995 Sb. , o minimln mzd, ve znn pozdjch pedpis, 45. nazen vldy . 330/2003 Sb. , o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, 46. nazen vldy . 637/2004 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 330/2003 Sb. , o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, 47. l. I nazen vldy . 213/2005 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 330/2003 Sb. , o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, ve znn nazen vldy . 637/2004 Sb. , a nazen vldy . 469/2002 Sb. , kterm se stanov katalog prac a kvalifikan pedpoklady a kterm se mn nazen vldy o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, ve znn pozdjch pedpis, 48. nazen vldy . 307/2005 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 330/2003 Sb. , o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, ve znn pozdjch pedpis, 49. nazen vldy . 537/2005 Sb. , kterm se mn nazen vldy . 330/2003 Sb. , o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, ve znn pozdjch pedpis, 50. vyhlka . 140/1968 Sb. , o pracovnch levch a hospodskm zabezpeen studujcch pi zamstnn, 51. vyhlka . 197/1994 Sb. , kterou se mn vyhlka Ministerstva kolstv . 140/1968 Sb. , o pracovnch levch a hospodskm zabezpeen studujcch pi zamstnn, ve znn zkona . 188/1988 Sb., 52. vyhlka . 172/1973 Sb. , o uvolovn pracovnk ze zamstnn k vkonu funkce v Revolunm odborovm hnut, 53. vyhlka . 75/1967 Sb. , o dodatkov dovolen pracovnk, kte konaj prce zdrav kodliv nebo zvl obtn, a o nhrad za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti u nkterch nemoc z povoln, 54. vyhlka . 45/1987 Sb. , o zsadch pro zkrcen pracovn doby bez snen mzdy ze zdravotnch dvod pracovnkm do 21 let vku v podzem hlubinnch dol, 55. vyhlka . 95/1987 Sb. , o dodatkov dovolen pracovnk, kte pracuj s chemickmi karcinogeny, 56. vyhlka . 96/1987 Sb. , o zsadch pro zkrcen pracovn doby bez snen mzdy ze zdravotnch dvod pracovnkm, kte pracuj s chemickmi karcinogeny, 57. vyhlka . 108/1989 Sb. , kterou se mn a dopluje vyhlka . 96/1987 Sb. , o zsadch pro zkrcen pracovn doby bez snen mzdy ze zdravotnch dvod pracovnkm, kte pracuj s chemickmi karcinogeny, 58. vyhlka . 104/1993 Sb. , kterou se stanov obdob s ni potebou prce organizac lesnho hospodstv ve vlastnictv sttu, 59. vyhlka . 275/1993 Sb. , kterou se stanov obdob s ni potebou prce organizac vojenskch les a statk, 60. vyhlka . 18/1991 Sb. , o jinch konech v obecnm zjmu, 61. vyhlka . 367/1999 Sb. , kterou se stanov obdob s ni potebou prce provozovatelm a dopravcm na drze celosttn a regionln. 396 innost (1) Tento zkon nabv innosti dnem 1. ledna 2007.

(2) Ustanoven 238 odst. 1 pozbv platnosti dnem, kdy nabude innosti vypovzen mluvy Mezinrodn organizace prce . 45 o zamstnvn en podzemnmi pracemi v podzem a dolech vech druh, 1935 (. 441/1990 Sb.). Zaorlek v. r. Paroubek v. r.

Pl. Charakteristiky platovch td 1. platov tda

Prce sestvajc z jednoznanch opakujcch se pracovnch operac. Prce s jednotlivmi pedmty, jednoduchmi pomckami a runmi nstroji bez vazeb na dal procesy a innosti. Provdn jednotlivch manipulanch operac s jednotlivmi kusy a pedmty mal hmotnosti (do 5 kg). Bn nroky na smyslov funkce. Prce v pznivch vnjch podmnkch.

2. platov tda
Prce stejnho druhu konan podle pesnho zadn a s pesn vymezenmi vstupy, s malou monost odchylky a s rmcovmi nvaznostmi na dal procesy. Prce s vce prvky (pedmty) tvocmi celek, napklad manipulace s pedmty vyadujcmi zvltn zachzen (kehk, tk, vzntliv, s nebezpem nkazy). Provdn dlch prac, kter jsou soust irch proces. Dlouhodob a jednostrann zaten drobnch svalovch skupin (prst, zpst) a ve vnucenm pracovnm rytmu a pi mrn zhorench (napklad klimatickch) vnjch podmnkch. Prce s ppadnm rizikem pracovnho razu.

3. platov tda
Prce s pesn vymezenmi vstupy a vstupy a obecn vymezenm postupem s rmcovmi nvaznostmi na dal procesy. Prce s celky a sestavami s logickm (elovm) uspodnm bez vazeb na jin celky (sestavy). Ppadn odpovdnost za ohroen zdrav a bezpenosti spolupracovnk v rmci jednoho kolektivu.

4. platov tda
Stejnorod prce s rmcovm zadnm a s pesn vymezenmi vstupy, s vt monost volby jinho postupu a s rmcovmi nvaznostmi na dal procesy (dle jen "jednoduch odborn prce"). Prce s celky a sestavami nkolika jednotlivch prvk (pedmt) s logickm (elovm) uspodnm s dlmi vazbami na jin celky (sestavy). Prce pedpokldajc jednoduch pracovn vztahy. Dlouhodob a jednostrann zaten vtch svalovch skupin. Mrn zven psychick nroky spojen se samostatnm eenm skupiny stejnorodch asov ustlench pracovnch operac podle danch postup.

5. platov tda
Jednoduch odborn prce vykonvan s mnoha vzjemn provzanmi prvky, kter jsou soust uritho systmu. Usmrovn jednoduchch rutinnch a manipulanch prac a proces v promnlivch skupinch, tmech a jinch nestlch organizanch celcch a bez podzenosti skupiny zamstnanc spojen s odpovdnost za kody, kter nelze odstranit vlastnmi silami a v krtk dob. Zven psychick nroky vyplvajc ze samostatnho een kol, kde jsou pevn zastoupeny konkrtn jevy a procesy rznorodjho charakteru s nroky na dlouhodobj pam, dl pedstavivost a pedvdatelnost, schopnost srovnvn, pozornost a operativnost. Pesn smyslov rozliovn drobnch detail. Dlouhodob, jednostrann a nadmrn zaten svalovch skupin pedmty rznch hmotnost nad 25 kg.

6. platov tda
Rznorod, rmcov vymezen prce se zadnm podle obvyklch postup, se stanovenmi vstupy, postupy a vazbami na dal procesy (dle jen "odborn prce"). Prce s ucelenmi systmy sloenmi z mnoha prvk s dlmi vazbami na mal okruh dalch systm. Koordinace prac v promnlivch skupinch. Zven psychick nroky vyplvajc ze samostatnho een kol s rznorodmi konkrtnmi jevy a procesy a s nroky na pedstavivost a pedvdatelnost, schopnost srovnvn, pozornost a operativnost. Znan smyslov nronost. Znan zt velkch svalovch skupin ve velmi ztench pracovnch podmnkch.

7. platov tda
Odborn prce konan s ucelenmi samostatnmi systmy s ppadnm lennm na dl subsystmy a s vazbami na dal systmy. Usmrovn a koordinace jednoduchch odbornch prac. Odpovdnost za zdrav dalch osob nebo za kody odstraniteln pouze skupinou dalch zamstnanc nebo za kody osob jednajcch na zklad chybnch pkaz nebo opaten

odstraniteln za del obdob. Psychick nmaha vyplvajc ze samostatnho een kol, kde jsou rovnomrn zastoupeny konkrtn a abstraktn jevy a procesy rznorodho charakteru. Nroky na aplikan schopnosti a pizpsobivost rznm podmnkm, na logick mylen a uritou pedstavivost. Vysok nronost na identifikaci velmi malch detail, znak nebo jinch zrakov dleitch informac a zven nroky na vestibulrn apart. Nadmrn zaten velkch svalovch skupin v extrmnch pracovnch podmnkch.

8. platov tda
Zajiovn irho souboru odbornch prac s rmcov stanovenmi vstupy a zpsobem vykonvn a vymezenmi vstupy, kter jsou organickou soust irch proces (dle jen "odborn specializovan prce"). Prce v rmci komplexnch systm s vnitnm lennm na ucelen subsystmy s zkmi vazbami na dal systmy a s vnitnm lennm i mimo rmec organizace.

9. platov tda
Odborn specializovan prce, ve kterch je pedmtem komplexn samostatn systm sloen z nkolika dalch sourodch celk nebo nejsloitj samostatn celky. Koordinace a usmrovn odbornch prac. Zven psychick nmaha vyplvajc ze samostatnho een soustavy kol, kde jsou vce zastoupeny abstraktn jevy a procesy, s nroky na poznvn, chpn a interpretaci jev a proces. Vysok nroky na pam, flexibilitu, schopnosti analzy, syntzy a obecnho srovnvn. Vysok nroky na vestibulrn apart. Mimodn zt nervov soustavy.

10. platov tda

Zajiovn komplexu innost s obecn vymezenmi vstupy, rmcov stanovenmi vstupy, znanou variantnost zpsobu een a postup a specifickmi vazbami na irok okruh proces (dle jen "systmov prce"). Pedmtem prce je komplexn systm sloen ze samostatnch rznorodch systm se zsadnmi urujcmi vnitnmi a vnjmi vazbami. Koordinace a usmrovn odbornch specializovanch prac.

11. platov tda

Systmov prce, jejich pedmtem innosti jsou dl obory innost se irokou psobnost. S vkonem prac je spojena znan psychick nmaha vyplvajc z velk sloitosti kognitivnch proces a vyho stupn abstraktnho mylen, pedstavivosti, generalizace a z nutnosti rozhodovn podle rznch kritri.

12. platov tda

Komplex systmovch innost s variantnmi obecnmi vstupy, rmcov stanovenmi vstupy a pedem nespecifikovanmi zpsoby a postupy se irokmi vazbami na dal procesy (dle jen "systmov specializovan prce"), kde jsou pedmtem obory innosti sloen ze systm s rozshlmi vnjmi a vnitnmi vazbami.

13. platov tda

Systmov specializovan prce, jejich pedmtem innosti je soubor obor nebo obor s rozshlou vnitn strukturou a vnjmi vazbami. Komplexn koordinace a usmrovn systmovch prac. Vysok psychick nmaha vyplvajc z vysokch nrok na tvr mylen. Objevovn novch postup a zpsob a hledn een netradinm zpsobem. Penos a aplikace metod a zpsob z jinch odvtv a oblast. Rozhodovn v rmci znan kombinovatelnch spe abstraktnch a rznorodch jev a proces z rznch odvtv a obor.

14. platov tda

innosti s nespecifikovanmi vstupy, zpsoby een a velmi rmcov vymezenmi vstupy s velmi irokmi vazbami na dal procesy, tvr rozvojov a koncepn innost a systmov koordinace (dle jen "tvr systmov prce"). Pedmtem je soubor obor nebo obor s rozshlm vnitnm lennm a s etnmi vazbami na dal obory a s psobnost a dopadem na irok skupiny obyvatelstva nebo souhrn jinak nronch obor. Koordinace a usmrovn systmovch specializovanch prac.

15. platov tda

Tvr systmov prce, kdy pedmtem je odvtv jako soubor vzjemn provzanch obor nebo nejnronj obory zsadnho vznamu. Velmi vysok psychick nmaha vyplvajc z vysokch nrok na tvr mylen ve vysoce abstraktn rovin pi znan variabilit a kombinovatelnosti proces a jev a na schopnosti nekonvennho systmovho nazrn v nejirch souvislostech.

16. platov tda

innosti s nespecifikovanmi vstupy, zpsobem een i vstupy s monmi vazbami na cel spektrum dalch innost, kde jsou pedmtem jednotliv vdn obory a disciplny a jin nejir a nejnronj systmy. ____________________
1) Smrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. jna 1991 o povinnosti zamstnavatele informovat zamstnance o podmnkch pracovn smlouvy nebo pracovnho pomru. 1) Smrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. ervence 1998 o sbliovn prvnch pedpis lenskch stt tkajcch se hromadnho propoutn. Smrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. ervna 1999 o rmcov dohod o pracovnch pomrech na dobu uritou uzaven mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. Smrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rmcov dohod o stenm pracovnm vazku uzaven mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. Smrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. z 1994 o zzen evropsk rady zamstnanc nebo vytvoen postupu pro informovn zamstnanc a projednn se zamstnanci v podnicch psobcch na zem Spoleenstv a skupinch podnik psobcch na zem Spoleenstv, ve znn smrnice 97/74/ES. Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. bezna 2002, kterou se stanov obecn rmec pro informovn zamstnanc a projednvn se zamstnanci v Evropskm spoleenstv. l. 13 smrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. jna 2001, kterou se dopluje statut evropsk spolenosti s ohledem na zapojen zamstnanc. Smrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. bezna 2001 o sbliovn prvnch pedpis lenskch stt tkajcch se zachovn prv zamstnanc v ppad pevod podnik, zvod nebo st podnik nebo zvod. Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysln pracovnk v rmci poskytovn slueb. Smrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. ervna 1996 o rmcov dohod o rodiovsk dovolen uzaven mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o nkterch aspektech pravy pracovn doby. Smrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. ervna 1994 o ochran mladistvch pracovnk. Smrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. ervna 1991, kterou se dopluj opaten pro zlepen bezpenosti a ochrany zdrav pi prci zamstnanc v pracovnm pomru na dobu uritou nebo v doasnm pracovnm pomru. Smrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. ervna 1989 o zavdn opaten pro zlepen bezpenosti a ochrany zdrav zamstnanc pi prci. Smrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimlnch poadavcch na bezpenost a ochranu zdrav pro pouvn osobnch ochrannch prostedk zamstnanci pi prci (tet samostatn smrnice ve smyslu l. 16 odst. 1 smrnice 89/391/EHS). Smrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. jna 1992 o zavdn opaten pro zlepen bezpenosti a ochrany zdrav pi prci thotnch zamstnanky a zamstnanky krtce po porodu nebo kojcch zamstnanky (dest samostatn smrnice ve smyslu l. 16 odst. 1 smrnice 89/391/EHS). Smrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. nora 1975 o sbliovn prvnch pedpis lenskch stt tkajcch se uplatovn zsady stejn odmny za prci pro mue a eny. Smrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. nora 1976 o zaveden zsady rovnho zachzen pro mue a eny, pokud jde o pstup k zamstnn, odbornmu vzdlvn a postupu v zamstnn a o pracovn podmnky, ve znn smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2002/73/ES. Smrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. ervna 2000, kterou se zavd zsada rovnho zachzen s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnick pvod. Smrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanov obecn rmec pro rovn zachzen v zamstnn a povoln. 2) Napklad zkon . 218/2002 Sb. , o slub sttnch zamstnanc ve sprvnch adech a o odmovn tchto zamstnanc a ostatnch zamstnanc ve sprvnch adech (sluebn zkon), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 361/2003 Sb., o sluebnm pomru pslunk bezpenostnch sbor, ve znn pozdjch pedpis. 3) 226 obchodnho zkonku. 4) Zkon . 6/2002 Sb. , o soudech a soudcch, psedcch a sttn sprv soud a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o soudech a soudcch), ve znn pozdjch pedpis. 4) Zkon . 283/1993 Sb. , o sttnm zastupitelstv, ve znn pozdjch pedpis. 5) Sluebn zkon. 5) Zkon . 312/2002 Sb. , o edncch zemnch samosprvnch celk a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 111/1998 Sb. , o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch kolch), ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 349/1999 Sb. , o Veejnm ochrnci prv, ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 257/2000 Sb. , o Proban a median slub a o zmn zkona . 2/1969 Sb. , o zzen ministerstev a jinch stednch orgn sttn sprvy esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, zkona . 65/1965 Sb., zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis, a zkona . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt (zkon o Proban a median slub). 6) Napklad zkon . 219/2000 Sb. , o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch pedpis. 7) 3 a 51 zkona . 219/2000 Sb.

8) 6 odst. 2 psm. d) zkona . 83/1990 Sb. , o sdruovn oban. 10) 16 odst. 2 zkona . 83/1990 Sb. , ve znn zkona . 300/1990 Sb. 11) Zkon . 2/1991 Sb. , o kolektivnm vyjednvn, ve znn pozdjch pedpis. 12) Napklad zkon . 451/1991 Sb. , kterm se stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkterch funkc ve sttnch orgnech a organizacch esk a Slovensk Federativn Republiky, esk republiky a Slovensk republiky, ve znn pozdjch pedpis. 13) 12 zkona . 77/1997 Sb. , o sttnm podniku. 14) Napklad zkon . 256/2000 Sb. , o Sttnm zemdlskm intervennm fondu a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o Sttnm zemdlskm intervennm fondu), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 211/2000 Sb. , o Sttnm fondu rozvoje bydlen a o zmn zkona . 171/1991 Sb. , o psobnosti orgn esk republiky ve vcech pevod majetku sttu na jin osoby a o Fondu nrodnho majetku esk republiky, ve znn pozdjch pedpis. 15) 54 zkona . 219/2000 Sb. , ve znn pozdjch pedpis. 16) 131 zkona . 561/2004 Sb. , o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon). 18) 66 zkona . 435/2004 Sb. , o zamstnanosti. 19) 4 odst. 1 zkona . 98/1987 Sb. , o zvltnm pspvku hornkm, ve znn pozdjch pedpis. 20) 89 a 101 zkona o zamstnanosti. 21) 56 odst. 2 psm. b) zkona . 187/2006 Sb. , o nemocenskm pojitn. 23) Zkon . 245/2000 Sb. , o sttnch svtcch, o vznamnch dnech a o dnech pracovnho klidu, ve znn pozdjch pedpis. 24) Zkon . 56/2001 Sb. , o podmnkch provozu vozidel na pozemnch komunikacch a o zmn zkona . 168/1999 Sb. , o pojitn odpovdnosti za kodu zpsobenou provozem vozidla a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o pojitn odpovdnosti z provozu vozidla), ve znn zkona . 307/1999 Sb. 25) Zkon . 13/1997 Sb. , o pozemnch komunikacch, ve znn pozdjch pedpis. 27) 2 psm. c) vyhlky . 175/2000 Sb. , o pepravnm du pro veejnou drn a silnin osobn dopravu. 28) Zkon . 49/1997 Sb. , o civilnm letectv a o zmn a doplnn zkona . 455/1991 Sb. , o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis. 29) Zkon . 114/1995 Sb. , o vnitrozemsk plavb, ve znn pozdjch pedpis. 30) 18 odst. 1 zkona . 49/1997 Sb. , ve znn pozdjch pedpis. 31) 67 zkona . 133/1985 Sb. , o porn ochran, ve znn pozdjch pedpis. 32) 37 zkona . 258/2000 Sb. , o ochran veejnho zdrav a o zmn nkterch souvisejcch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 33) Zkon . 379/2005 Sb. , o opatench k ochran ped kodami psobenmi tabkovmi vrobky, alkoholem a jinmi nvykovmi ltkami a o zmn souvisejcch zkon. 34) Nazen vldy . 21/2003 Sb. , kterm se stanov technick poadavky na osobn ochrann prostedky. 35) Zkon . 167/1998 Sb. , o nvykovch ltkch a o zmn dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 36) Napklad zkon . 251/2005 Sb. , o inspekci prce, zkon . 61/1988 Sb. , o hornick innosti, vbuninch a o sttn bsk sprv, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 18/1997 Sb. , o mrovm vyuit jadern energie a ionizujcho zen (atomov zkon) a o zmn a doplnn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 38) 39 zkona . 258/2000 Sb. , ve znn pozdjch pedpis. 39) Napklad zkon . 201/1997 Sb. , o platu a nkterch dalch nleitostech sttnch zstupc a o zmn a doplnn zkona . 143/1992 Sb. , o platu a odmn za pracovn pohotovost v rozpotovch a v nkterch dalch organizacch a orgnech, ve znn pozdjch pedpis. 40) Zkon . 128/2000 Sb. , o obcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 129/2000 Sb. , o krajch (krajsk zzen), ve znn pozdjch pedpis. Zkon . 131/2000 Sb. , o hlavnm mst Praze, ve znn pozdjch pedpis. 41) 124 kolskho zkona. 42) Zkon . 526/1990 Sb. , o cench, ve znn pozdjch pedpis. 43) Zkon . 151/1997 Sb. , o oceovn majetku a o zmn nkterch zkon (zkon o oceovn majetku), ve znn pozdjch pedpis. 44) 24 a 26 zkona . 250/2000 Sb. , o rozpotovch pravidlech zemnch rozpot. 45) 2 zkona . 563/2004 Sb. , o pedagogickch pracovncch a o zmn nkterch zkon.

46) kolsk zkon. 47) Zkon . 563/2004 Sb. 48) Zkon . 365/2000 Sb. , o informanch systmech veejn sprvy a o zmn nkterch dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 49) Zkon . 101/2000 Sb. , o ochran osobnch daj a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 50) 16 odst. 1 zkona . 6/1993 Sb. , o esk nrodn bance, ve znn pozdjch pedpis. 51) Zkon . 121/2001 Sb. , o soudnch exekutorech a exekun innosti (exekun d) a o zmn dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 52) Zkon . 337/1992 Sb. , o sprv dan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis. 53) Zkon . 500/2004 Sb. , sprvn d, ve znn zkona . 413/2005 Sb. 54) 276 a 302 obanskho soudnho du. Zkon . 119/2001 Sb., kterm se stanov pravidla pro ppady soubn probhajcch vkon rozhodnut. 55) 277 obanskho soudnho du. 56) Zkon . 499/2004 Sb. , o archivnictv a spisov slub a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 57) Napklad zkon . 236/1995 Sb. , o platu a dalch nleitostech spojench s vkonem funkce pedstavitel sttn moci a nkterch sttnch orgn a soudc a poslanc Evropskho parlamentu, ve znn pozdjch pedpis. 58) 57 zkona . 187/2006 Sb. 59) Zkon . 258/2000 Sb. , ve znn pozdjch pedpis. 60) Zkon . 187/2006 Sb. 61) 26 zkona . 187/2006 Sb. 62) 48 odst. 2 zkona . 187/2006 Sb. 63) 33 zkona . 187/2006 Sb. 64) 21 a 22 zkona . 187/2006 Sb. 65) 31 zkona . 187/2006 Sb. 66) 56 odst. 2 psm. b) zkona . 187/2006 Sb. 67) 83 odst. 2 psm. b) zkona . 187/2006 Sb. 68) 7 odst. 12 zkona . 117/1995 Sb. , o sttn sociln podpoe, ve znn pozdjch pedpis. 69) Napklad Rozhodnut Rady 2003/479/ES ze dne 16. ervna 2003 o pravidlech pro nrodn odbornky a vojensk personl pidlen do generlnho sekretaritu Rady. 70) Napklad 7 odst. 5 zkona . 104/2000 Sb. , o Sttnm fondu dopravn infrastruktury a o zmn zkona . 171/1991 Sb. , o psobnosti orgn esk republiky ve vcech pevod majetku sttu na jin osoby a o Fondu nrodnho majetku esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, 15 odst. 9 a 83 odst. 11 zkona o vysokch kolch, 184 kolskho zkona , 38 zkona . 95/2004 Sb. , o podmnkch zskvn a uznvn odborn zpsobilosti a specializovan zpsobilosti k vkonu zdravotnickho povoln lkae, zubnho lkae a farmaceuta, a 90 odst. 1 zkona . 96/2004 Sb. , o podmnkch zskvn a uznvn zpsobilosti k vkonu nelkaskch zdravotnickch povoln a k vkonu innost souvisejcch s poskytovnm zdravotn pe a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nelkaskch zdravotnickch povolnch). 71) Napklad 200 obchodnho zkonku. 72) Zkon o vysokch kolch. 73) Vyhlka . 114/2002 Sb. , o fondu kulturnch a socilnch poteb, ve znn pozdjch pedpis. 74) Napklad 24 odst. 2 zkona . 563/2004 Sb. , 74) 22 odst. 5 zkona . 95/2004 Sb. , 51 odst. 9 a 54 odst. 4 zkona . 96/2004 Sb. 75) Vyhlka . 430/2001 Sb. , o nkladech na zvodn stravovn a jejich hrad v organizanch slokch sttu a sttnch pspvkovch organizacch. 76) 67 a 84 zkona o zamstnanosti. 77) 42 a 44 zkona . 187/2006 Sb. 78) Napklad 17 obchodnho zkonku, zkon . 412/2005 Sb., o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti. 79) 200x obanskho soudnho du.

80) 21 obchodnho zkonku. 81) Zkon . 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis. 82) Zkon . 627/2004 Sb. , o evropsk spolenosti. 83) Zkon . 219/1999 Sb. , o ozbrojench silch esk republiky, ve znn pozdjch pedpis. 84) Zkon . 312/2002 Sb. , ve znn pozdjch pedpis. 85) 172 odst. 2 kolskho zkona. 86) 94 odst. 2 zkona o vysokch kolch. 87) 2 odst. 1 obchodnho zkonku. 88) Zkon . 159/2006 Sb. , o stetu zjm. 89) 66 vyhlky . 182/1991 Sb. , kterou se provd zkon o socilnm zabezpeen a zkon esk nrodn rady o psobnosti orgn esk republiky v socilnm zabezpeen. 90) 39 a 57 zkona o zamstnanosti. 91) l. 49 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv. 92) 53 zkona . 218/2000 Sb. , o rozpotovch pravidlech a o zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla), ve znn pozdjch pedpis. 93) 278 obanskho soudnho du. 95) Zkon . 227/2000 Sb. , o elektronickm podpisu, ve znn pozdjch pedpis. 96) Napklad zkon . 21/2006 Sb. , o ovovn shody opisu nebo kopie s listinou a o ovovn pravosti podpisu a o zmn nkterch zkon (zkon o ovovn). 97) Napklad obchodn zkonk, zkon . 328/1991 Sb. , ve znn pozdjch pedpis. 98) Vyhlka . 342/1997 Sb. , kterou se stanov postup pi uznvn nemoc z povoln a vydv seznam zdravotnickch zazen, kter tyto nemoci uznvaj, ve znn vyhlky . 38/2005 Sb. 99) Nazen vldy . 290/1995 Sb. , kterm se stanov seznam nemoc z povoln. 100) Zkon . 589/1992 Sb. , o pojistnm na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti, ve znn pozdjch pedpis. 101) Zkon . 592/1992 Sb. , o pojistnm na veobecn zdravotn pojitn, ve znn pozdjch pedpis. 101) Zkon . 48/1997 Sb. , o veejnm zdravotnm pojitn a o zmn a doplnn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis. 102) 38h zkona . 586/1992 Sb. , o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis. 103) 67 zkona o zamstnanosti. 104) 2 odst. 5 zkona . 312/2002 Sb. , ve znn pozdjch pedpis.