Obdob star dosplosti Strnut je spojeno s rizikem ztrty monosti ut si dosaen sociln pozice, prostedk i citovho zzem.

Vk 50 let je povaovn za jaksi meznk, kter s definitivn platnost potvrzuje potek strnut. Zhoren nkterch funkc a prvn viditeln zmny tuto skutenost potvrzuj. Vedou ke zven nejistoty a obav ze selhn, naruuj sebehodnocen a njakm zpsobem mn postoj k sob sammu. lovk se mus vyrovnvat s postupnm bytkem svch kompetenc a nauit se odhadovat sv aktuln monosti. Strnouc jedinec se me snadno, v rmci obrany poprnm, pecenit, nebo me bt jeho sebehodnocen mnohem hor, ne by odpovdalo skutenosti. Zven nejistota me navc sama o sob zhorovat aktuln vkon. Strnouc lovk je sice mn vkonn, pomalej, he pizpsobiv, ale na druh stran nemus bt tato ivotn fze spojena s vtmi nroky, a ty obvykl doke plnit rutinnm zpsobem. lovk tohoto vku si nedl iluze a u pli nestoj o zmnu. Rd by si uchoval to, co je dobr, nebo alespo pijateln. Tlesn zmny strnut je proces, spojen s pozvolnm padkem vech tlesnch funkc. V tomto obdob se zan projevovat rznmi drobnmi potemi, avak tlesn zmny nejsou jet pli velk. 1. Zhoruj se zkladn smyslov funkce, zrak a sluch. 2. Kles tlesn sla a pohybov koordinace, zpomaluje se rychlost a pohotovost reakc. 3. Stle astji se objevuj rzn zdravotn pote, mnoz lid jsou v tomto vku postien nkterou chronickou chorobou. Strnut vytv tlak na zmnu hodnotovho systmu, lid si zanaj uvdomovat, e nezvldnou tolik, co dve. V prbhu strnut se mn postoj k vlastnmu tlu a k jeho somatickm funkcm. lovk tohoto vku mus skutenost vlastnho strnut pijmout a adaptovat se na ni, tento proces ale trv uritou dobu. Proces adaptace lze rozdlit do nkolika fz: 1. Fze prvnch signl strnut lovk si njakou zmnu uvdom, ale pokud jej netrp ve vt me, nevnuje j pozornost a ije dl stejnm zpsobem. 2. Fze smlouvn lovk si vce pipout, e strne, ale rd by si udrel pocit pijateln dobrch funkc a tlesn svesti co nejdle. 3. Fze pijet reality tlesnho padku lovk se smiuje se svmi potemi a u se s nimi t. Tempo strnut bv individuln rzn a neovlivuje zmny funkc rznch orgnovch systm i tlesn vzhled rovnomrn. Mru vlivu ddinosti a exogennch faktor na rychlost strnut nelze pesnji vyjdit. Sexualita standardn spoleensk oekvn je i ve vztahu k sexualit spe negativn. V dsledku toho pestv bt strnouc lovk v sexuln oblasti sebejist. Nyn potebuje ke svmu vzruen vce asu, tlesnou i psychickou pohodu a jistotu, e je partnerem vestrann akceptovn. sex u neme bt chpn jako oblast vkonov a lovk jm neme potvrzovat sv osobn kvality. Sex pestv bt samostatnm zdrojem tlesnho uspokojen a je ve vt me chpn jako soust komplexnho partnerskho vztahu. Poznvac procesy Zkuenost ovlivuje zpsob uvaovn lovka stednho vku a jeho postoj k problmm. Ve stednm vku dochz k dalmu rozvoji mylen: 1. Lid tohoto vku dok lpe vyuvat vech informac, kter maj k dispozici. 2. Zkuenost ovlivuje i pstup lovka k rznm situacm, s nimi se setk a jejich interpretaci. 3. lovk se nauil svoje rozumov schopnosti uritm zpsobem pouvat. 4. Mn se postoj lid tohoto vku k een rznch situac. Star lovk je mn radikln, pijat een nemus bt jednoznan.

bytek vkonu ovlivuje zejmna snen flexibilita, vkyvy pozornosti a krtkodob pamti, pomalej reakce a zhoren efektivnost mechanickho uen. Vdomosti, zkuenosti a nauen strategie uvaovn mohou do urit mry kompenzovat urit pokles flexibility, vtpivosti i vybavovn nebo zpomalen rychlosti reakc. Profesn role Star vk dosplosti je fz postupnho uzavrn profesn kariry. V dob, kdy se pibliuje konec profesn kariry a s tm spojen odchod do dchodu, se obvykle mn i vztah k profesi a jej subjektivn vznam: 1. Akcentovan postoj k profesn roli se projevuje nadmrnm pracovnm silm, takov lovk se me stt a workaholikem. 2. Vyzrl postoj k profesn roli se projevuje nadhledem, omezenm ambic, tendenc it sly a pistupovat k prci bez tenze. 3. Vyhoen se projevuje ztrtou dvry ve sv schopnosti i pocitu smysluplnosti vlastn prce. Postoj k profesi je ovlivnn charakterem prce: 1. Profesn role, kter je zaloena pevn na fyzick innosti, je v tto dob ve fzi jednoznanho poklesu. 2. Profesn role, kter zvis pevn na intelektuln innosti, me v tto dob dosahovat vrcholu svho rozvoje, co je spojeno s lepm finannm ohodnocen i vym socilnm statutem. Profesn role me njakm zpsobem uspokojovat zkladn psychick poteby strnoucho lovka: 1. Poteba stimulace a uen star zamstnanci o nov podnty pli nestoj, dvaj pednost stereotypu a rutin. 2. Poteba zzem, jistoty a bezpe star lovk projevuje zpravidla vt loajalitu k pracoviti, kde strvil znanou st svho ivota a je s nm vce identifikovn. 3. Poteba seberealizace star zamstnanec usiluje ve vt me o potvrzen vlastn hodnoty ve smyslu drazu na spolehlivost, stabiln vkonnost a zkuenost. 4. Poteba oteven budoucnosti pro starho lovka je dleit, jak dlouho bude jet schopen pracovat, pop. jak dlouho ho pracovat nechaj. Manelstv strnoucch lid V obdob mezi 45 a 60 lety dochz k vznamn zmn ve sloen rodiny. Dti dospvaj, odchzej a rodie zstvaj sami. V tto dob se rodinn dostv do tzv. fze przdnho hnzda. eny hodnot obdob po odchodu dt z rodiny v prmru spe pozitivn, zato mui reaguj mnohdy velmi citliv, co je dno i promnou jejich osobnosti. Strnouc lid mus po odchodu dt eit problm dalho smovn jejich manelstv. Je teba zmnit ivotn styl a zvolit si npl volnho asu. Nyn jsou oba manel svobodnj, mn vzni rznmi povinnostmi, ale mohou bt i bezradn a nejist. Samy kvality partnerskho vztahu nejsou u tak vznamn, jak byly dv. Ubv tendence diskutovat o rznch problmech, protoe oba vd, e to nem smysl. Proto se zvyuje ochota pijmout kompromis, ale i tendence rezignovat na een uritho problmu. Proti rozpadu manelstv psob poteba klidu a jistoty, kterou uspokojuje stereotyp dlouholetho manelstv. Urit vliv m i pedstava materilnch problmm kter by po rozvodu vznikly, a nakonec nzory dosplch dt. Padestilet lovk m ke svmu manelskmu partnerovi jin oekvn, ne ml dve. Tato oekvn lze shrnout do nkolika hlavnch bod: 1. Manelsk partner pedstavuje jistotu njakho socilnho kontaktu, kter bude vdycky k dispozici, a lovk nezstane ve st sm. 2. Manelsk partner je oporou pi sdlen rznch ivotnch zt. Lze od nho oekvat solidaritu a pomoc v nouzi. 3. Manelsk partner je soust vlastnho ivota, lze s nm sdlet i strnut. Star manel u tolik netrvaj na spolen aktivit a nevyaduj neustl potvrzovn vzjemnho vztahu. V tto dob se v prmru zvyuje spokojenost s manelstvm:

1. Dvodem je mn ruivch vliv, kter pinely dospvajc dti. 2. Stabilizuje se oekvn ve vztahu k tomuto manelstv, kter se stv realistitjm a nkdy i rezignovanjm. 3. lovk m sklon posuzovat manelstv jako dobr u jenom na zklad dlky jeho trvn. Postoje strnoucch rodi k vlastnm dosplm dtem Dospl dti se osamostatuj a rodina pechz do fze przdnho hnzda. Rodie tuto fzi obvykle velmi provaj. Na jedn stran jsou svobodnj, nemaj tolik povinnost, ale na druh stran se mohou ctit osaml. Po odchodu dt mohou pechodn pociovat przdnotu, nkdy dokonce i ztrtu ivotnho smyslu. Rodim se me zdt, e dve bylo vechno lep a jednodu. V tto dob se mohou ve znan me zmnit rodinn vztahy. Mohou se obnovit odkldan a neeen problmy, zejmna ve vztahu mezi obma rodii. Tato zmna me pedstavovat uritou zt, s n je nutn se vyrovnat a najt nov smysl ivota. Partnerstv vlastnch dt je posuzovno z hlediska zkuenost a preferenc strnouc generace. Mnohdy lovk pohl na partnera svho dtte, jako by si ho vybral sm. Urit vznam m poteba uchovat si citov vztah s vlastnm, by ji dosplm dttem. Z toho hlediska je jeho partner a u m jakokoliv kvalitu chpn jako konkurence. Manelstv vlastnch dt je pro rodie spojeno s nutnost zmnit postoj a chovn: 1. Je teba partnera svho dtte pijmout, nebo se s nm alespo njakm zpsobem vyrovnat. 2. Je teba vymezit charakter vzjemnch kontakt, akceptovat nzory mladch, ale zrove se nenechat vmanipulovat do njak nedouc varianty. 3. Je teba omezovat vliv na mladou rodinu, nevnucovat svoje rady a zkuenosti. Role prarodie lovk tuto roli zskv, ani by sm mohl jej vznik ovlivnit. Prarodiovsk role je jednou z tch, kter potvrzuj vlastn strnut. Vnoue me mt pro prarodie jinou, asto vt hodnotu, ne pro n mly vlastn dti. Poteby strnoucho lovka se s vkem mn. Postupn ubv draz na vkon, na profesn roli a s n spojenou spnost. Partnersk vztah je stabilizovan, ale dn vt emon u neposkytuje. Pro prarodie se me stt vnoue smyslem jejich ivota. Reakce na smrt starho rodie Smrt starho rodie vyvolv silnou citovou reakci, protoe vztah rodie a dtte je vdy jedinen a asto bv i v tto dob velmi siln. Uvdomuje si, e ztratil jednu, pro nj velice vznamnou a nenahraditelnou emon vazbu. Oivuj se vzpomnky na zemelho rodie a dochz k jeho idealizaci. mrt obou rodi posunuje generan pslunost, strnouc lovk se tak stv pslunkem nejstar generace se vemi vhodami i nevhodami. Za tchto podmnek se ct star a ohroenj ne pedtm, jako by sm postoupil ble smrti.