Redistribuční efekty daní ze

spotřeby
Stanislav Klazar
katedra veřejných financí, Fakulta financí a účetnictví,
Vysoká škola ekonomická

Prezentace v rámci 14. konference Teoretické a

praktické aspekty veřejných financí

1
 Danit příjmy nebo spotřebu?
Spotřeba: Důchody
• Menší úniky • Spravedlivější z
• Méně odrazuje od hlediska horizontální
úspor a práce spravedlnosti
• Nižší administrativní • Nezvyšují inflaci (?)
náklady (mimo DPH)* • Dobrý vestavěný
• Ale hlavně degresivní, stabilizátor
málo sociálně citlivé, • Nutná dostatečná
nespravedlivé* daňová morálka*
2
 v % celkových daňových příjmů

25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
1965
1967
1969
1971

Czech Republic
1973
1975
1977
1979
1981
1983
1985
1987

EU15: European Union of fifteen

1989
Dynamika daní ze spotřeby

1991
1993
EU 19

1995
1997
1999
2001
2003
OECD - Europe
3

2005
 Dynamika daní ze spotřeby I

34

33
v % celkových daňových příjmů

32
OECD - Europe
31
Czech Republic

30
EU15: European Union of
fifteen
29

28

27
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

4
Administrativní náklady zdanění

5
 Cíle
• Hlavní cíl příspěvku – zhodnocení
redistribučních efektů spotřebních daní v
pojetí roční a celoživotní analýzy
• dílčí cíle
– stručná komparace výhod a nevýhod zdanění
spotřeby se zdaněním důchodů
– představení mikroekonomického modelu pro
odhad daňového zatížení spotřebními daněmi
– doporučení scénáře eliminujícího negativní
degresivní dopad DPH
6
 Model a data I
• Odvození daňové povinnosti (Ti)
• Volba vhodné základ pro měření
„blahobytu“ domácnosti (W)
– roční přístup (roční hrubý důchod)
– celoživotní přístup (teoretickými kandidáty
jsou např. celoživotní hrubý důchod,
potenciální důchodu zohledňujícího fyzický i
lidský kapitál, permanentní důchod, roční
spotřeba)
7
 Model a data II
• Odvození daňové povinnosti T i =
N

∑ SCI ni ∗ t n / ( t n + 100)
n =1

• kde SCIni jsou výdaje i-té domácnosti na

spotřebu n-tého statistického znaku
včetně daně (Zdroj: Statistika rodinných
účtů a klasifikace CZ-COICOP, více jak
3000 domácností, několik set statistických
znaků)
8
 Model a data III
• redistribuční efekt je pojatý jako změna v
nerovnosti veličiny, vyjadřující bohatství (W), a
to:
– snížení nerovnosti značí progresívní dopad
– zvýšení nerovnosti značí degresívní dopad
daného daňového opatření event. celé daně
• mírou je pak GINIHO koeficient (0 rovnost, 1
nerovnost)
• graficky budou výsledky prezentovány také ve
formě vývoje daňového zatížení mezi
jednotlivými decily (s růstem veličiny W roste
Ti/W, pak T působí progresivně)
9
 Roční přístup k redistribuční analýze

9,0%

8,5%

8,0%
1.1.1993
1.1.2004
T/Y

7,5%
1.1.2007
1.1.2008
7,0%

6,5%

6,0%
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Y

1. 1. 1993 1. 1. 2004 1. 1. 2007 1. 1. 2008

5 / 23 5 / 22 5 / 19 9 / 19
10
 Celoživotní přístup

14%

13%

12% 1.1.1993
1.1.2004
T/C

11%
1.1.2007
10% 1.1.2008

9%

8%
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
C

1. 1. 1993 1. 1. 2004 1. 1. 2007 1. 1. 2008

5 / 23 5 / 22 5 / 19 9 / 19
11
 Gini

0,2357 0,2368
0,24
0,235 0,2315

0,23
0,225 0,2206
0,2168
0,22
0,215
0,21 Gin i

0 ,2 3 5 7 0 ,2 3 6 8
0 ,2 3 1 5

0,205
0 ,2 1 6 8 0 ,2 2 0 6

0 ,2 4

0 ,1 9

Y p ře d d a n í 2 0 0 3 Y p o d a n i 2 0 0 3 5 /2 2 Y p ře d d a n í 2 0 0 5 Y p o d a n i 2 0 0 5 5 /1 9 Y p o d a n i 2 0 0 8 9 /1 9

0,2
0,195
0,19
Y před daní 2003 Y po dani 2003 Y před daní 2005 Y po dani 2005 Y po dani 2008
5/22 5/19 9/19

12
 Gini

0,22

0,215
0,2085
0,21 0,2063
0,2054
0,205
0,1976
0,2
0,1945
0,195

0,19
C před daní 2003 C po dani 2003 C před daní 2005 C po dani 2005 C po dani 9/19
5/22 5/19

13
Návrhy scénářů změny v sazbách DPH s
alespoň potenciálním vlivem na
progresivitu DPH

14
0,239
0,2378
0,238
0,2368
Giniho
0,237 koeficienty
0,236
0,235 0,2341
0,234
0,233
0,2315 MAX6 značí
0,232
navržený
0,231
scénář
0,23
Y před daní 2005 Y po MAX6 Y po 9/19 Y po 15 %
maximalizující
progresivitu
dopadu daně,
0,21
0,2085 0,2087 který je ale
0,209
zároveň ve
0,208
shode se 6.
0,207 0,2063
směrnicí
0,206
0,205
0,2036
0,204
0,203
0,202
0,201
C před daní 2005 C po MAX6 C po 9/19 C po 15 %
15
 Závěry redistribuční analýzy
• volba veličiny vyjadřující blahobyt (Y nebo C) má
významný vliv na vnímání spravedlnosti
• vhodnou úpravou sazeb je možné redukovat
degresivitu DPH v ČR, aniž bychom se dostali
do rozporu se 6. směrnicí EU
• nerovnost ve spotřebě je nižší než nerovnost v
důchodech
• nerovnost v letech 1993 až 2007 rostla

16
 Model a data IV
• Pro rok 1993 – simulace dopadu daně na
základě spotřeby z roku 2004
• Pro rok 2008 – simulace dopadu daně na
základě spotřeby v roce 2007

17