UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta filozofick

Karolna Svtl: Nemodlenec

Vypracoval: Elika Komrkov Pedmt: ena v esk literatue 19. stolet Pednejc: PhDr. Ivo ha, Ph.D.

Karolna Svtl se narodila 24.nora 1830 jako Johana Rottov v Praze. Jej rodina byla ze strany otce esk z matiny strany esko-nmeck. Ji od dtstv se zajmala o kulturu a minulost a vmala si rozdl chovn vi dvkm i chlapcm. Jeden takov rozdl me bt v tom, e pokud se dvka zabvala psanm, povaovalo se to za netst i dokonce polovin hanbu. Naopak spisovatelsk talent by byl u chlapce podporovn, aby se vyvjel. Svtl byla kvli svm spisovatelskm pokusm z nmeck koly vzata, aby ji nic nemohlo rozptylovat od toho, aby se uila bt sprvnou domc hospodykou. Jedin, co tento in vyvolal, bylo hloubn nad tm, pro se neme vnovat psan a jak by se to dalo zmnit. Jej celkov vchova vzbuzovala ve Svtl odboj. Karolna Svtl se velice zajmala o eskou otzku ji od svho mld. Tomu pak nadle dopomohl jej uitel hudby Petr Muk, kter byl nadenm vlastencem. Dky nmu se setkala s dly elakovskho, Erbena, Mchy, Tyla a Nmcov. Petr Muk se pozdji stal jejm manelem. Po nhlm mrt novorozen dceruky, jej kmotrou byla Boena Nmcov j doktor, manel jej sestry ofie, doporuil, aby se pesthovala. Smrt jej dcery v n vzbuzovalo melancholii. Tak se Mukovi pesthovali do Podjetd k manelovm pbuznm. Karolna Svtl byla v Podjetd mnohem lpe pijata ne jej ptelkyn Boena Nmcov, kter mla s tamnmi obyvateli nepli dobr zkuenosti. Jednalo se pouze o to, e kdy se pokouela sebrat pbhy a povdky z Podjetd setkala se s nedvrou. Lid j nechtli nic ci, nebo jej manel byl csaskm ednkem a oni se obvali, e by se nco mohlo donst adm, o em by ony nemly vbec nic vdt. Alespo takto to Karoln Svtl vysvtlil jej tchn. Podjetd se pro ni stalo jakousi kolou ivota. Otevelo j to tak mnoh spisovatelsk monosti. Samotn krajina ji velice okouzlila. Lid, kter stle il starodvnmi tradicemi a pesto byl schopen a ochoten pijmat novoty, ji uaroval, nebo prv v nich vidla monost budoucnosti, o co se ona a ostatn obrozenci tolik snaili. Dalm darem, kter j Podjetd dal, byl jazyk. Ona sama etinu pli dobe neovldala a ukzalo j tak, e esk jazyk nen pli vhodn pro salnn romny a povdky, kter v t byly tolik oblben a jimi by se tak zabvala. Odvrtila tak svoji pozornost k tmatm, kter j byly o tolik bli a kter mohla s vrnost a bez jakchkoliv obt popsat uitm jazyka, kter se pokoueli obrozenci oivit. V jetdsk horch tak Svtl studovala nejen lid a jeho zvyky, ale tak jazyk, ren, slov, zkazky i povsti, kter si tak bedliv zaznamenvala a nashromdn materil j

potom slouil jako charakterizan umleck prostedek, tak vrazn, e se mnohdy stval pmo dominantn slokou tvaru celho jejho dla1. Podjetd j toho vnovalo mnoho pro jej umleckou innost, jazyk, lidsk povahy, krajinu a zvyky. Vnovalo j tak jej literrn jmno, kter vzniklo kombinac kestnho jmna jej milovan neteinky a vesnice Svtl pod Jetdem. Nemodlenec je jeden z romn, kter pat do kategorie Jetdskch romn a povdek. Svtl si dmysln pohrv s prodou a poasm, ktermi podkresluje pbh a pipravuje scnu pro dleit okamiky. Jako pklad lze vyut vodn scnu, kter popisuje hrozivou boui a je podkresluje pchod neho hrozivho v ivotech lid ijcch na zemanskm dvoe. Jako jin pklad lze uvst moment, kdy Adam poprv spat Daleninu odhalenou tv a vlasy, kter doprovz vchod slunce a zatek novho dne bez mrku. Romn Nemodlenec nese svj nzev podle mladho ze syn zemana Luhovskho Mchala, kter ztrat vru v Boha. Kadmu pomh bh, kdo v nj v, jen u nemodlence byliny neinkuj. 2 Samotn pochybnosti o existenci boha by se daly povaovat za nco zcela zvltnho a neekanho vzhledem k tomu, v jak dob se pbh odehrv. Ateizmus , ist nevra, je zleitost iroce se rozvjejc a ve 20. stolet. Je s podivem, e tento romn nebyl pro pochybnosti jedn z postav zakzn. Djov osnova dla a jeho syetov vstavba se neustle zauzluj a komplikuj, leckdy a nepehledn, mnostvm odboek a relativn samostatnch epizod vyplvajcch ze spletitch konfliktnch vztah mezi postavami a nkde tak nepedvdatelnmi nhodnmi udlostmi3. Pbh je celkov sloit a ten se me snadno ztratit v djovch linich. V pbhu se vyskytuje velk mnostv postav, kter maj sv pbhy a osudy sloit se propltajc. Do dje probhaj ast reminiscence jednotlivch postav. Pkladem reminiscence me bt vyprvn krtikovo, kter se v zemance sna vzbudit soucit vi jeho dcei. Dok se vak pravho opaku, kdy zemanka psah pomstu. Tma pomsty je stednm motivem. Pomsta zemanky Luhovsk na krtikov dcei Dalen, o n se sna prostednictvm svho syna Adama. Na stran druh je pomsta Daleny vi rodin zemanky, kterou vin ze smrti svho otce a pozdji tak pomsty na sv nevlastn seste Albt. Tu vin z toho, e mla jejich milovanou matku pro sebe a nikdy neila v nouzi jako ona sama musela t. Dalena se ctila zavren vlastn matkou. Nakonec vak ze sv

1 2

PIK. Karolina Svtl. str. 39 SVTL. Nemodlenec. str. 96 3 EPKOV. Vypravsk umn Karolny Svtl. str. 118-119

pomsty vi Albt upout, nebo se nedoke pinutit ublit nkomu natolik nevinnmu jako je jej sestra. Dalena se tou pomstt zemance Luhovsk, kter j zniila ivot. Tato pomsta m bt vykonna na zemance sam a jejch dvou synech, kterm se pomsta nevyhne proto, e jsou prv z jej krve. Tady se objevuje jeden paradox , e sama zemanka nikdy sv dva syny za sv dti nepovaovala, ale mla je pouze za dti svho manela. Svho mue nikdy nemilovala a jak by tedy mohla milovat jeho dti. Zemanka i Adam, star syn, oba umraj. Zemanka umr hrzou a z obav z pomsty. Adam umr ze rlivosti, kdy se pokusil zastelit Dalenu, ale pi souboji rna trefila jeho. Dalm ponkud zvltnm paradoxem je stet cit, je Dalena ct vi Mchalovi. Na stran jedn je nenvist vi synovi eny, kter zniila jej ivot. Na stran druh je paliv lska vi lovku, kter se ct stejn ztracen a bez msta v ivot jako ona sama. Zpotku Dalena svou lsku odvrhuje ve prospch pomsty, kter j m poskytnout zadostiuinn. Pozdji vak vyhrv jej lska, kdy se rozhodne Mchala zachrnit a ve stejnou chvli ho nechat jt, protoe sm Mchal miluje jej sestru Albtu. Jakousi tajuplnost celmu romnu propjuje nejist existence jakhosi patentu, kter ml nutit lidi do roboty. Tento patent je tak asto zmiovn, ale nikdy nen zcela jasn, zda opravdu existuje a kdo ho m v rukou. Zda se ho opravdu podailo ukrst a nebo jestli je jen velmi dobe ukryt v paprech pna. Hrdinou romnu je Mchal, po nm dlo nese svj nzev. Mchal se po rozhovoru se svm ddem potk s pochybnostmi existence a svm zpsobem i sv vlastn. Pvodn vyjden o existenci boha se stv jen jakousi hkou. Dleitm momentem je, kdy Mchal nachz nov chpn boha, co ho pivd k inu, kterm se pokou ukzat cestu tm nebohm lidem, kte jsou nuceni do roboty patentem, kter byl pece jen nalezen. Jeho in ho vak me pivst na ibenici. Jeho in se d povaovat za jakousi vy ob, kdy se zk svho osobnho tst ve prospch chudiny. Mchal jako osobnost je rozervn svmi pochybnostmi a bezmoc, kter ho provz pot, co ztratil vru v boha. Jeho postava velice trpla duevn, nebo co je lovk k emu, kdy ztrat veker smysl ivota a jistotu. Vra v boha fungovala jako pevn zchytn bod, kter mu jeho dd prakticky vyrval svmi poblouznnmi emi. Nalzn novho pevnho bodu, nov pevn pdy pod nohama je velice obtn. V jednom okamiku se jeho zchytnm bodem, i ztitou stv postava Albty, kterou se rozhodl chrnit se vm vudy, protoe mu svou jemnou, nevinnou podobou pipomnala andla. Tm dalm zchytnm bodem se stv znovunalezen vry v boha a jeho existenci. 4

Mchal po vtinu pbhu stagnuje, je neschopen pohybu v ped. Mchalova podoba je jen na zatku vykreslena. Jeho charakteristika se omezuje vlun na oblast mylenkovou, m se kresba postavy natolik ochuzuje a zplouje, e pozbv ivotn vrohodnosti a tm i monosti umlecky innho podn mylenek tak zvanch4. Podvat venkovn podobnost je i v takovch chvlch velice dleit. Jeho vnitn rozervanost by bylo mon doprovodit popisem, jak ho tato nemonost nalezen vnitnho klidu a vyrovnanosti poznamenal a navenek. Takovmi projevy by mohla bt celkov pohublost, propadlost tv i bledost, chybjc jiskra v oku, lesk vlas. Mchalovm protikladem je jeho vlastn otec, kter je v knize popsn mnohem ivji a plastitji. Zeman el ivotu i ve se skepticismem. Vyuv vekerch prostedk k tomu, aby se on a jeho rodina mli dobe i na kor ostatnch. Jednm takovm pkladem me bt navrcen patentu, kter ukradli jeho pedkov, vrchnosti. Zeman se tm pokou zabezpeit Mchala na kor chudiny, kterou tm v podstat pivede zpt do roboty. Nejzajmavj na tomto inu vak je, e tak zrazuje nejen lid, ale tak sv pedky, kte vdy stli na stran lidu. Postaven eny v romnu je tak jednm z stednch motiv. Postava eny, a u je to zemanka, Dalenina matka i Dalena sama, je vdy a za kadch okolnost pinucena podvolit se vli mue a cel spolenosti. Osud zemanky byl zpeetn v okamiku, kdy ji zeman Luhovsk unesl a vznil ji po nkolik dn v chatri. Pot el dat o jej ruku a bylo mu vyhovno, nebo, kdo by byl uvil, e je neposkvrnna, kdy o n tak dlouho nikdo nevdl. Tak byla budouc zemanka donucena si vzt lovka, kterho nemilovala, akoliv u si dvno pedtm svho enicha vybrala. Na svho milence nikdy nezapomnla a odmtala tak milovat svho prvoplatnho manela. Vechno, co mli spolen, povaovala pouze za jeho. To se tkalo tak jejich dt, kter mli ti, dva syny a dceru. Kdy pak jej dcera zemela, nebyla to ona, matka, kdo ji do rube strojil, jak bylo zvykem, ale jej dva brati. Jejm dvodem pro pomstu bylo to, e jej mil Jan nael si po odchodu z vesnice velmi brzy nato jinou milou, kterou si vzal a ml s n dceru a akoliv jejich tst bylo krtk, njak ml. Zemanka mu nemohla nco takovho odpustit, protoe sama lsku svho manela odmtala, nebo se domnvala, e se jej milovan tak trp nad jejich netstm. Dalenina matka je dal ensk postava, o jejm osudu rozhodoval nkdo jin ne ona sama. Tmi, kdo o tom rozhodovali v jejm ppad, byli jej brati. Dalenina matka byla vdova po bohatm mui, kter nedvno zemel. Zamilovala se do myslivce Jena a vzala si ho a mla s nm jedinou dceru Dalenu. Jej brati vak se satkem nesouhlasili a neuznali ho.
4

EPKOV. Vypravsk umn Karolny Svtl. str. 221

Daleninu matku unesli a pinutili ji ke satku s nkm jinm. Dalenina matka a se brnila jakkoliv, nemla tu moc zmnit svj osud. Rozhodli o nm jin a j nezbylo nic jinho ne se podvolit. Dalena je vykreslena ze vech enskch postav jako ta nejsilnj, chytr a krsn. Dalena byla bylinkka a tak trochu i arodjka a pes vekerou svou silnou osobnost j nezbvalo nic ne se zapt a podvolit se vli svho otce, kter j svil do rukou zemanky. Ta ji mla pijmout do slueb a tm ji zaopatit a poppad i nalzt j manela. Pes to pese vechno se Dalena vzpr podvolit a pijmout Adama, kter se do n blzniv zamiloval, na milost. Jeho len lska pro ni j jen slou jako nstroj pomsty. Sna se Adamovu lsku vyut ve svj prospch a proti zemanin vli. Protoe bylo peci zcela nemysliteln, aby si zemanv syn zaal nco s dvkou, jej pvod je pochybn a tko oviteln.Na druhou stranu se tak zemanka pokou vyut Adama k tomu, aby Dalenu svedl a pot znemonil. Nakonec Adam i zemanka umr a jedin dal lovk, ktermu se Dalena me pomstt je Mchal. Dalena Mchala miluje i nenvid, se svmi city neustle bojuje i pes to, e o jejm osudu rozhodl dal mu, zeman Luhovsk. Ten se rozhodl se s n oenit i pes znan vkov rozdl. Dalenin osud byl zpeetn. Akoliv satkem se zemanem se pomstila zemance o nco vc, bud v n manelstv obavy, e se j naopak zemanka bude mstt ze zhrob a ona tak neme nalzt ani klidu ani tst. Nalezen klidu j ani nepomh jej touha po Mchalovi, se kterm se nikdy nesetk za dennho svtla tv v tv. A tak j nezbv nic jinho ne tuto touhu pohbt a spokojit se jen s tm, co m. To se j ale nikdy nepoda. V Dalenin charakteru tak dochz v zvru knihy k nsilnmu zvratu. Po cel dj je Dalena provzen a jistm zpsobem velmi blzko spojovna s nenvist, pomstychtivost, kter d veker jej jednn, chovn a uvaovn. Tmto nsilnm zvratem je jej nhl odklon od nenvisti a pomsty k nemu ulechtilejmu a to je jej nhle probuzen lska k seste a sebeobtovn v Albtin a Mchalv prospch. Toto ulechtil gesto sebeobtovn je v celkovm rozporu s jej osobnost. ensk postava je ve vech tech ppadech nucena se podvolit vli mue a svho okol bez ohledu na sv osobn pocity, city, nzory a rozum. Ani jedna z tchto postav nemohla o svm osudu rozhodnout sama.

POUIT LITERATURA 1. epkov, Marie. Vypravsk umn Karolny Svtl. st nad Labem: Severoesk nakladatelstv, 1977. ISBN 45-006-77 2. Svtl, Karolna. Nemodlenec. Praha: Melantrich, 1968. ISBN 13-33 32-024-68 3. pik, Josef. Karolna Svtl. Praha: Melantrich, 1980. ISBN 12-16 32-027-80