Romsk dti v hlavnm vzdlvacm proudu ve Velk Britnii

Mezinrodn konference Predpoklady inkluzvneho vzdelvania na Slovensku 8. listopadu 2011 Mgr. Lucie Fremlov

Romov ve Velk Britnii

Prvn Romov ze stedn a vchodn Evropy pili do Velk Britnie v 90. letech 20. stolet jako adatel o azyl.
Od rozen Evropsk unie v letech 2004 a 2007 do Britnie legln odeli za prac, rovnmi pleitostmi a kvalitnm vzdlnm pro sv dti dal Romov, kte zde uplatuj ekonomick a sociln prva, je jsou jim uprna v zemch pvodu, odkud rovn odchzej kvli rasismu a diskriminaci.

Ve Velk Britnii zaloili poetn komunity, zejmna v severn Anglii, Midlands, Kentu a na severu a vchod Londna. Poetn komunity jsou rovn ve Skotsku (Glasgow), Walesu (Cardiff) a Severnm Irsku (Belfast). Nen znmo, kolik Rom ije ve Spojenm krlovstv. Nejlep odhad se pohybuje kolem 500 tisc.

Vzkumn studie romskch komunit z novch lenskch stt EU, kter se dlouhodob usadily v Anglii, ukazuje, e i mnoho eskch Rom vid odchod z R jako jedin een. estnctimsn studie, kterou financovalo britsk ministerstvo kolstv v letech 2008-2009, uinila nsledujc zjitn: 59 % respondent uvedlo, e jejich primrn motivace byla prce, kterou v zemi pvodu nemohli zskat z dvodu diskriminace; 22 % respondent uvedlo, e pili do Anglie za lepm ivotem a nesegregovanm vzdlnm pro sv dti; 15 % respondent uvedlo diskriminaci v zemi pvodu jako tet nejdleitj faktor. 97 % vech romskch respondent prohlsilo, e se jejich ivot zlepil od pjezdu do Anglie.

Vstcn pstup v prosted koly je nejvznamnjm faktorem, kterho si romt respondenti nejvce cenili. Pevn vtina respondent byla spokojena s pozitivnmi postoji ze strany kolskho personlu, nezatenmi paualizujcm a stereotypnm vnmnm Rom, kde ve srovnn s R jazyk i sociln-kulturn prosted nejsou vnmny a priori jako handicapy rovnmi pleitostmi neptomnost rasov segregace. Romsk dti chod ve VB do kol v hlavnm vzdlvacm proudu, akoli jejich prvnm jazykem ve vtin ppad nen anglitina.

Podprn vzdlvac sluba pro Travellery (Traveller Education Support Service) i Sluba pro ky z etickch minorit (Ethnic Minority Achievement Service) jsou tradin poskytovny pslunkm komunit Gypsies a Travellers v hlavnm vzdlvacm proudu ve Velk Britnii mstnmi ady ve VB. Od konce 90. let poskytuje sluby i romskm dtem pochzejcm ze stt stedn a vchodn Evropy. Ve srovnvac studii o pohybu Rom v EU v souvislosti s prvem na voln pohyb, uskutenn v roce 2009 Agenturou EU pro zkladn prva, byla tato vzdlvac sluba citovna jako pklad dobr praxe, kter nem obdoby v dnm ze stt EU, kde byla studie provedena (Francie, Itlie, panlsko a Finsko).

Na mstn rovni se v oblasti vzdlvn uskuteuje jedinen prce, jej recipienty jsou pslunci mstnch romskch komunit i lenov ir spolenosti. spnost takovch iniciativ se vtinou zakld na multisektorovm pstupu a spoluprci kol a kolskch ad s dalmi poskytovateli slueb pracujcmi s Romy: zdravotnictv, sociln sluby pro dti a dospl, bytov odbory, policie atd.
V pevn vtin ppad poslouila tato cenn prce ze strany kolskho personlu i zamstnanc odbor kolstv jako odrazov mstek, kter umonil dalm poskytovatelm slueb navzat a udrovat pravideln kontakt s tmito komunitami. m rozshlej byla spoluprce nap spektrem rznch instituc a organizac, tm spnj byla vsledn prce.

Dalm pkladem dobr praxe je tzv. kadoron stn k (the Pupil Level Annual School Census), kter dv mstnm adm do rukou jedinen nstroj, jeho prostednictvm lze efektivn sbrat etnick data. V oblastech, kde mstn ady dobe znaj velikost mstnch romskch komunit, jsou poskytovny sluby, kter reflektuj poteby danch komunit.

Pklady dobr praxe rovn zahrnuj ast Rom na poskytovn slueb a poradenstv: mstn ady provdj nbor romskch pracovnk na pozice asistent uitele a komunitnch pracovnk. Dalm pkladem dobr praxe je mainstreaming , tedy zaazovn romsk historie, kultury a tradic do hlavnho proudu vzdlvacch aktivit, a u se jedn o kolsk aktivity i aktivity mimo kolu. V tomto ohledu je velmi vznamnm poinem Gypsy, Roma and Traveller History Month, kter se pod ztitou britskho ministerstva kolstv bude letos v ervnu konat ji potvrt. Kadoron se t slav MDR.

Vzdlvn romskch dt v hlavnm vzdlvacm proudu

Vzkumn studie dle zjistila, e v britskm hlavnm vzdlvacm proudu studuj romsk dti, kter byly v esk republice v minulosti zaazeny do de facto segregovanch i specilnch td/kol pro dti s lehkm mentlnm postienm. Akoli je jejich mateskm jazykem romtina i jeden z vchodoevropskch jazyk, studuj v anglitin.
Podle britskho Zkona o specilnch vzdlvacch potebch a postien z roku 2001 (Special Educational Needs and Disability Act 2001) se fakt, e anglitina nen prvnm jazykem dtte, nepovauje za speciln vzdlvac potebu, pouze za jednu z oblast dal podpory ka ze strany uitele/koly.
http://www.naldic.org.uk/ITTSEAL2/teaching/Inclusion.cfm

ci a studenti romskho pvodu v hlavnm vzdlvacm proudu ve VB se stvaj ve vy me spnmi a pokrauj ve stednm, nkdy i vysokokolskm vzdln.

O tomto pozitivnm vvoji organizaci Equality informovali zamstnanci kolskch odbor v rznch stech VB.
Podle studie Kam smuj romsk dti po zkladn kole? spolenosti GAC sociologa Ivana Gabala ve vzdlvn nepokrauje a 16 procent romskch dt, kter vychzej z devtch td bnch zkladnch kol pobl sociln vylouench lokalit.

V situaci, kdy esk ministerstvo kolstv stle nenaplnilo prlomov rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva DH a ostatn versus esk republika, realizovala organizace Equality v roce 2011 pilotn studii financovanou Romskm vzdlvacm fondem.

Ta se zamila na ppady eskch a slovenskch romskch dt ze specilnch i de facto segregovanch kol v R a na Slovensku, kter ve Velk Britnii studuj v hlavnm vzdlvacm na zkladnch i stednch kolch.

Cle pilotn vzkumn studie: Analyzovat dopad, kter m vzdlvn v hlavnm vzdlvacm proudu ve Velk Britnii na romsk ky, kte byli umstni do specilnch i de facto segregovanch kol v esk republice a na Slovensku; Prezentovat vhody, poppad nevhody vzdlvn v hlavnm vzdlvacm proudu ve Velk Britnii; Vyut zjitn pi prci se vemi rovnmi vldy a samosprv v oblasti vzdlvn v esk republice a na Slovensku; Indentifikovat pklady dobr praxe.

Metodologie Od ervna do srpna 2011 byly v osmi lokalitch VB realizovny skupinov a individuln rozhovory s 38 slovenskmi a 23 eskmi ky romskho pvodu, s 28 rodii a 25 zamstnanci, kte v oblasti vzdlvn pracuj s romskmi ky.

Hlavn zjitn 85 procent vech respondent bylo umstno do specilnch i de facto segregovanch kol/kolek; Ve VB u dnho z respondent nebyly diagnostikovny speciln vzdlvac poteby;

Podle profesionl psobcch v oblasti vzdlvn se poet romskch dt s specilnmi vzdlvacmi potebami zpsoben uritou formou smyslovho i tlesnho postien pohyboval mezi 2 4 procenty. I tito ci byly pokud mono vzdlvni v hlavnm vzdlvacm proudu.

Hlavn zjitn Pevn vtina slovenskch respondent pochzela z vchodnho Slovenska, zejmna z Koic a Preova. Dvanct z 38 slovenskch respondent pochzelo z venkovskch oblast, pedevsm z romskch osad (Trebiov, Sabinov, Pavlovce, Vin Robachy, Medzev a Koick Olany). Po pjezdu do VB navtvovali romt ci kurzy anglitiny pro cizince ve stejn me jako jejich et a slovent vrstevc neromskho pvodu (90 procent); V sedmi lokalitch VB romt respondenti uvedli, e nezaili dn projevy rasismu na britskch kolch a e uitel k nim byli laskav a ochotn se jim individuln vnovat;

Hlavn zjitn

Pevn vtina respondent uvedla, e preferuj kolu ve VB, zejmna kvli rovnm pleitostem a neptomnosti rasismu a diskriminace; rovn uvedli, e na Slovensku a v esk republice byli vystavovni rasov motivovan ikan a verblnm nadvkm ze strany neromskch vrstevnk a tlesnm trestm ze strany uitel; Vichni rodie, kte se zastnili pilotnho vzkumu, oceovali tm plnou absenci rasismu, diskriminace a anticiganismu v britskm kolstv a domnvali se, e ance jejich dt na budouc spch v ivot jsou vy ve VB ne na Slovensku i v R.

Dobr zprva nakonec

Minul tden po letech opustila MMT vznamn ednice ministerstva kolstv Marta Tepl. V dokumentu Zdi z roku 1999 popisuje smysl tehdejch zvltnch kol takto: Vte, a co kdybyste pan redaktorko napsala, e v esk republice maj takovou pi o romsk dti, e dokonce pro n maj koly, kter respektuj jejich etnikum, jejich vzdlvac poteby, kter spolupracuj s jejich rodii, kter jim nabzej specieln vzdlvac program z hlediska poteb jejich vzdlvn, kter financuj ty koly daleko vtmi normativy ne bn, prost bl esk dti?
http://spolecnedoskoly.cz/spolecne-do-skoly-uvadi-dokument-zdi-romske-deti-a-skola/

Dkuji vm za pozornost
Equality je nevldn neziskov organizace, kter prosazuje a hj prva etnickch menin ve Velk Britnii a v Evrop. Primrn pomhme Romm, kte odeli do Spojenho krlovstv z novch lenskch stt EU. Clem prce Equality je zplnomocnit pslunky romskch komunit k een otzek tkajcch se zamstnanosti, bydlen, vzdlvn, zdravotn pe a dvek sociln pe. Pomhme vytvet prosted dialogu, porozumn a spoluprce mezi romskmi komunitami, mstnmi ady a poskytovateli slueb.

equality.uk.com