Od prstencov struktury atomu vodku po strukturu atomu zlata

Pavel Omera Evropsk polytechnick institut, Osvobozen 699, 686 04 Kunovice E-mail: osmera@fme.vutbr.cz

Abstrakt
lnek navazuje na pedchoz lnky uvdjc modely s vrovmi strukturami a roziuje chpn svta o nov pohled na evoluci neiv prody s pouitm prstencovch a fraktlovch a vrovch podstruktur se samoorganizac, a to od struktur atomu vodku a po prstencovou strukturu atomu zlata. Je zde popsn vroprstencov kvantov model atomu vodku. Proti pedchozm lnkm, kter se zabvaly pevn strukturlnmi transformacemi vyjdenmi pomoc obrzk, obsahuje lnek matematick popis kvantovch model. Vsledky kalkulac na fraktlovm modelu jsou v souladu s experimentlnmi znalostmi. Pspvek navazuje na publikace v Kognice a uml ivot I-VIII [1 7, 31] a dle v [8-9], [14-24],[32].

celou adu jev, a to pomoc pedstav i bez sloit matematiky. Samoorganizace je pirozen dsledek evolunho procesu, kdy velk shluk jednoduch podstruktur (nap. vrovch podstruktur protonu, neutronu a elektronu) na sebe vzjemn neustle psob, co umouje vznik sloitjch struktur, jako jsou nap. atomy a molekuly.

vod

Pedchoz lnky se zabvaly pevn strukturami a jejich vazbami, ppadn transformacemi tchto struktur na jin. V popisu tchto struktur pevaovaly obrzky, nebo maj nejvy vypovdajc schopnost pro vytvoen strukturln pedstavy. Snahou bylo vybrat takov struktury, kter by mohly vysvtlit sloitost svta, a to pokud mono co nejjednodueji. Postupn byly vybrny ti zkladn typy struktur: vrov struktury, prstencov struktury a fraktlov struktury. Atomov jdro lze sestavit z prstencovch proton a neutron pomoc nsledujcch pravidel [7]: Proton nelze pmo spojit s protonem, krom dvou proton se stejnou osou. K protonu lze pipojit dal proton s jinou osou pomoc neutron. Na jedn ose mohou bt pouze dva protony a dva elektrony. Ukazuje se, e je mon kombinac tchto t zkladnch struktur vytvoit libovolnou relnou strukturu (elektron, proton, neutron, atom, molekulu ale i ernou dru). Pomoc t ve uvedench pravidel [7] lze sestavovat jednotliv atomy periodick soustavy prvk [21-22]. Pomoc strukturlnch transformac lze vysvtlit

Obr.1 Zkladn rozdly mezi klasickmi strukturami a prstenco-vro-fraktlovmi strukturami

Prvn rozdl pedstav mezi klasickou pedstavou vychzejc z koulovch struktur a vro prstencovch struktur je zobrazen na obr. 1. Nov pedstava vychz z toho, e rychle rotujc koule se zmnm na rotujc prstenec, v jeho de vznik vrov struktura. Druh rozdl se tk struktury atomu vodku. Klasick pedstava vychz z planetrnho modelu slunen soustavy. Nyn se v, e tento model je nesprvn, nebo by obhajc elektron pi ztrt energie se musel neustle pibliovat k protonu a tedy atom vodku by musel zaniknout, co se za dobu existence vesmru nestalo. Nov pedstava vychz z levitanho modelu, kdy elektrick pole protonu a elektronu prochz jejich stedovmi otvory. Elektrick silory maj tendenci se smrovat podobn jako napnut gumika. Elektrick pole protonu a elektronu tedy zpsobuje jejich pitahovn. Souasn elektron i proton maj kolem sebe magnetick pole, kter se odpuzuj. Tato pole jsou vytvoena jejich podstrukturami [31]. Elektron tedy neobh kolem protonu, nbr levituje v urit vzdlenosti d od protonu. seln je tato vzdlenost shodn s polomrem r v Bohrov modelu. Tet rozdl se tk problematiky vkua. Einstein vakuum zavrhl a gravitaci si vysvtloval pomoc zakivenho prostoru. Nov pedstava naopak vychz z toho e i prostor, ve kterm nejsou zkladn stice hmoty je vyplnn jejich fraktlovmi podstrukturami s rznm stupnm organizovanosti. Protoe si kad pod pojmem vakua pedstavuje nco jinho byl zaveden pojem gravum, co je prostor pln vro-prstencovch podstruktur v rznch stavech samoorganizace. Tm by se dal vysvtlit problm temn hmoty a energie. Hmota a energie jsou postat jedna vc pouze se li svou topologi. Hmota m struktury uzaven do prstenc (setrvank), zatm co energie jsou oteven struktury (nap. slunen zen), viz bod 4 vpravo na obr. 1. Je zajmav, e tvar vrovch podstruktur v bod 3 na obr. 1 se podob Einsteinov zakivenmu prostoru. Strunov teorie nepouv samoorganizaci a vyaduje dal dimenze. Tchto dalch est dimenz lze nahradit prstenco-fraktlovm popisem. Tm se souasn vyhneme problmu singularit, nebo i ta nejmen podstruktura nen bod ale velmi mal prstenec.

spinem me oscilovat na obvodu elektronu s n [25] (viz obr.3):

2 2 re

2 re

n 2
(2.3)

re Sz

4
(2.4)

me reve N

me

ve

1 h 22
(2.5)

h meve
(2.6) kde ve je rotan rychlost elektronu [25]. Stejn tvar vztahu odvodil de Broglie.

Obr.2 Prstencov struktura se spinem

Spin elektronu je definovn jako moment hybnosti: (2.1) Spin v ose z:

Spin elektronu S me (re ve )

Sz

me reve N

1 h 22
Obr.3 Prstencov struktura elektronu se spinem

(2.2) kde me je hmotnost elektronu, re je polomr elektronu a N je poet podstruktur elektronu. Prstencov struktura se

3 Vro-prstencov struktura atomu vodku

Ei

e2 4
o

1 d

2 do 3d 3

e2 4
o

1 1 d

2 do 3d 2

(3.2) Pro kvantov model s kvantovm slem n je sla mezi protonem a elektronem [33]:
Fn F F e2 4
e2 4
o

1 n 2don d2 d4
1 n 2don d 3d 3

e2 4
e2 4
o

1 n 4do2 d2 d4
1 d n4do2 3d 3

e2 1 n 4do2 1 2 4 od d4

(3.3)
En Ein

Obr.4 Uspodn atomu vodku (vlevo proton, napravo elektron)

e2 1 n 4do2 1 4 od 3d 2

(3.4) kde (3.5) d on n 2 d o Polomr elektronu re, kter byl odvozen v [14], [15], [17]:

re
pro

2 e 2 vo 2 4 me ve o 2

vo

c 2

2 vo

c2 2

1 2
o o

(3.6) (3.7)

re
Obr.5 Polohy elektronu na jednotlivch kvantovch rovnch n vzhledem k poloze protonu n=7

2 e2 vo 2 4 me ve o 2

e2 c2 2 4 me 2ve
o 2

e2 8
En e2 4
o

0 me

1 2 ve
e2 4
o

(3.8)

Energie En elektronu na kvantov rovni n:

1 1 d
2 n4do 2 3d

1 2 n2do 3

(3.9) Energie Er rotujcho elektronu odvozen v [34]:

Ern
proton elektron Obr.6 3D zobrazen poloh elektronu v zvislosti na jednotlivch kvantovch rovnch n vzhledem k poloze protonu Pro levitan model vodku s pitalivmi elektrickmi salami F+ a odpudivmi magnetickmi silami F- plat:

1 me 2 N ven 2 N

1 me e 4 2 n2 8 2 o h2
(3.10)

Jestlie rovnici (3.9) nsobme konstantou a rovnici (3.10) konstantou 2 dostaneme pro vzdlenost do mezi protonem a elektronem:
Eno 1 13.6eV n2 1 me e 4 n 2 8h 2 o 2 e2 4
o

1 2 3 n do 3 4
2

1 me e 4 n2 8 2 o 2h2

(3.11)

e2 4
o

1 d2

d o2 d4
(3.1)

do

h2 me e 2
o

rB

Vpoet ionizan energie byl odvozen v [22]:

(3.12) Bohrv polomr rB m stejnou velikost jako vzdlenost d o 5.29 10 11 m mezi protonem a elektronem v levitanm modelu [4], [18], [23]. Zen, kter je emitovno

elektronem pi pechodu z vy hladiny (s kvantovm slem n2) na ni hladinu (s kvantovm slem n1). Kmitoet f emitovanho fotonu je popsn rovnic (3.12):
E hf hc me e 4 2 8h3 o 1 2 n1 1 2 n2 Eio 1 2 n1 1 2 n2

(3.13) Obrzek obr.7 vysvtluje pro svtlo s me chovat jako stice (foton) nebo jako vlnn. Vr VT typu tornda T a vr VB je typu B (bath) jako ve van v koupeln.

Obr.9 Struktura elektronu [36]

Obr.10 Struktura fotonu [36] Obr.7 Struktura svtla (jedna dvojice vr VT a VB se topologicky transformuje na prstencovou strukturu (foton) vce dvojic vytvo energetickou strukturu s vlnovou oblkou (zen) [33].

4 Vro-prstencov struktura molekuly vody, zlata, elektronu a fotonu

Obr.11 Struktura fotonu (podobn pedstava jako na obr. 10 [37]

Obr.8 Struktura molekuly vody [36].

Obr.12 Stroboskopick struktura elektronu [35]

5
Obr.9 Struktura atomu zlata [36]

Zvr

Teorie VFT (vortex-fractal theory) sjednocuje vechny tyi zkladn sly fyziky. Je jednoduch pro pochopen

ale nron na pedstavivost. VTF souasn ukazuje na elegantnost prody, tj. jak se me postupnou evoluc vrovch struktur (vetn prstenc) vytvoit sloit a pitom ndhern svt, kter ns obklopuje. Zkladem pro pochopen prody je znalost vrov struktury svtla [31]. Hmotu pak meme chpat jako uvznnou energii uvnit uzavench vrovch struktur. Atomov jdro vytvoen z vrovch prstenc (proton a neutron) tak vytv jednu uzavenou energetickou strukturu [34].

Obr.15 Vrov struktura, kter se skld z dvojice vr

Obr.13 Vrov struktury v plazmov kouli

Obr.16 Prstencov struktura atomovho jdra helia (alfa stice)

Obr.17 Prstencov struktura atomovho jdra dusku

Obr.14 Fraktlov struktura zkladnch stic [33]

Obr.18 Prstencov struktura deuteria

Podkovn: tato prce byla podpoena grantem GAR .: 102/09/1668 a MSM 21630529.

Literatura
[1] Omera, P., Roupec, J., Matouek, R.: Energie, entropie a evoluce iv hmoty, sbornk konference Kognice a uml ivot I, Smolenice, Slovensko (2001) 203-223 [2] Omera, P.: Adaptace sloitch systm, sbornk eskoslovensk konference Konice uml ivot II, Mlovy esk republika, (2002) 163 174 [3] Omera, P.:Paraleln evoluce s hierarchickm uspodnm, sbornk konference Kognice a uml ivot III, Star Lesn, Slovensko (2003) 115-124 [4] Omera P.: Evoluce cestou bolesti a slasti, sbornk konference Kognice a uml ivot IV, edin stedisko FPF SU Opava, (2004) 415-424 [5] Omera P.: Paraleln gramatick evoluce, sbornk konference Kognice a uml ivot V, edin stedisko FPF SU Opava, (2005) 471-481 [6] Omera P.: Evoluce a vro-fraktlov struktury, sbornk konference Kognice a uml ivot VI, edin stedisko FPF SU Opava, (2006) 299-307 [7] Omera P.: Od chaosu k vro-fraktlovm strukturm, sbornk konference Kognice a uml ivot VII, edin stedisko FPF SU Opava, Smolenice (2007) 257-262 [8] Omera, P.: Evolution of the universe structures, Proceedings of MENDEL 2005, Brno, Czech Republic (2005) 1-6. [9] Omera, P.: The Vortex-fractal Theory of the Gravitation, Proceedings of MENDEL 2005, Brno, Czech Republic (2005) 7-14. [10] Feynman R.P. Leighton R.B., Sands M.: The Feynman Lectures on Physics, volume I, II, III Addison-Wesley publishing company, 1977 [11] Feynman R.P.: QED The Strange Theory of Light and Matter, Princeton University Press, 1988 [12] Feynman R.P.: The Character of Physical Law, Penguin Books, 1992 [13] Zmeskal, O., Nezadal, M., Buchnicek, M.: FractalCantorial geometry, Hausdorf dimension and fundamental laws of physics, Chaos, Solitons and Fractals 17 (2003) 113-119 [14] Omera, P.: The Vortex-fractal Theory of Universe Structures, Proceedings of the 4th International Conference on Soft Computing ICSC2006, January 27, 2006, Kunovice, Czech Republic, 111-122 [15] Omera, P.: Vortex-fractal Physics, Proceedings of the 4th International Conference on Soft Computing ICSC2006, January 27, 2006, Kunovice, Czech Republic, 123-129 [16] Omera, P.: The Vortex-fractal Theory of Universe Structures, CD Proceedings of MENDEL 2006, Brno, Czech Republic (2006) 12 stran. [17] Omera, P.: Vortex-fractal Physics, CD Proceedings of MENDEL 2006, Brno, Czech Republic (2006) 14 stran [18] Omera, P.: Electromagnetic field of Electron in Vortexfractal Structures, CD Proceedings of MENDEL 2006, Brno, Czech Republic (2006) 10 stran

[19] Omera, P.: Spekulative Ring Structure of Universe, Proceedings of MENDEL 2007, Praha, Czech Republic (2007), 105 - 110 [20] Omera, P.:Vortex-ring Structure of Earth, Sun and Black Holes, Proceedings of MENDEL 2007, Praha, Czech Republic (2007), 72 - 75 [21] Omera P.: Vortex-ring Modeling of Complex Systems and Mendeleevs Table, WCECS2007, proceedings of World Congress on Engineering and Computer Science, San Francisco, 2007, 152-157 [22] Omera P.: From Quantum Foam to Vortex-ring Fractal Structures and Mendeleevs Table, New Trends in Physics, NTF 2007, Brno Czech Republic, 2007, 179-182 [23] Omera, P.: Vortex-fractal-ring Structure of Electron, Proceedings of the 6th International Conference on Soft Computing ICSC2008, January 25, Kunovice, Czech Republic, (2008) 151 - 158 [24] Omera, P.: Vortex-fractal Structure of Hydrogen, Proceedings of the 6th International Conference on Soft Computing ICSC2008, January 25, Kunovice, Czech Republic, (2008) 159 - 168 [25] Pauling L.: General Chemistry, Dover publication, Inc, New York, 1988 [26] Li Z., Halang W. A., Chen G.: Integration of Fuzzy Logic and Chaos Theory; paragraph: Osmera P: Evolution of Complexity, Springer, 2006 (ISBN: 3-540-26899-5) 527 578 [27] www.quantun-universe.com, model twistoru [28] Thorne K. S.: ern dry a zborcen as, Mlad fronta, 2004 [29]http://www.google.cz/search?hl=cs&q=bo%C5%BEstvo+O smera&lr= [30] Gottvald, A.: Some thoughts on inner symmetries of probability theory and emergence of Kleins quartic in fundamental physics, Proceedings of the 6th International Conference on Soft Computing ICSC2008, January 25, Kunovice, Czech Republic, (2008) [31] Bouchal Z.: Physical properties and utilization of light vortices, New Trends in Physics, NTF 2007, Brno Czech Republic, 2007, 3-6 [32] Omera P.:Evoluce neiv prody: od kvantov pny po vznik molekul, sbornk konference Kognice a uml ivot VIII, edin stedisko FPF SU Opava, (2008) 231-243 [33] Omera, P.: Vortex-ring-fractal Structure of Atom and Molecule, IAENG Transaction on Engineering Technologies, Volume 4, American Institute of Physics, New York, USA, (2009) 313 327 [34] Omera, P.: Vortex-fractal-ring Model of Hydrogen Atom, Proceedings of MENDEL 2010, Brno, Czech Republic (2010) 146-153. [35] Mauritsson Johan: online.itp.ucsb.edu/online/atto06/mauritsson/ [36] Trnka I.: obrzky vytvoen v Blendru na zklad zadn autora lnku [37] Werner P.: autor obrzku na zklad zadn autora lnku