Stt Katar otevel sv brny t ostatnm kulturm a civilizacm pi zachovn sv mstn identity.

FANAR je Katarsk Islmsk kulturn centrum, jeho budova je zde jednm z nejvznamnjch orientanch bod, nelze pehldnout jej impozantn design se spirlovitm minaretem, kter odr svtlo a je jakmsi stynm bodem pro vechny obyvatele a nvtvnky. Kultura Kataru vychz z uen a kultury Islmu. Rdi bychom vm touto knihou poskytli zkladn vodtko k poznn vry nejen tto zem, ale t cel ptiny svtov populace. Kniha je napsna se zamenm na modern uvaovn, zamleje se pirozenm smyslem ivota, pokouejce se objasnit nkter z mnoha mt dneka. Nam clem je vybudovat mosty mezi rznmi komunitami jak uvnit Kataru, tak globln. Rdi bychom, aby tato kniha byla jakmsi gestem a inspirovala vs k nvtv naeho centra. Vtejte

Ve jmnu Allha, Milosrdnho

a Slitovnho

Rdi bychom podkovali vem, kdo se podleli na tvorb dla Porozumn islmu ve form plakt, brour a knih. Tm autor, korektor, designr a tiska dlali svoji prci s clem potit svho Pna.

Mohammed Ali Al-Ghamdi Generln editel

FANAR, Katarsk Islmsk kulturn centrum, je neziskov organizace, jejm clem je, aby spolenost zskala vce objektivnch informac o Islmu. FANAR je Katarsk hovorov termn, kter znamen fluorescenn svtlomet, namontovan na vysokou v k vytvoen pilotnch majk pouvanch na otevenm moi, kter m vechny nmonky navigovat zpt k bezpenm behm. Nejstar a nejznmj majk s touto strukturou je v Alexandrii a byl postaven v letech 297-280 ped nam letopotem. Z bohatho Katarskho ddictv plachtn na svobod, majk byl hmatateln zpsob, jak se bezpen vrtit na zemi. FANAR nyn uv tuto metaforu k veden mysli k potebnmu trvalmu mru a komfortu jako celistvmu zpsobu ivota.

MYSLY FANARU
Nam clem je vytvoit svtov centra, globln je oslovit a usilovat o prezentaci Islmu jako schdnou ivotn cestu pro cel lidstvo.

POSLN
Vme v Islm jako zpsob ivota, a proto se sname prezentovat n pohled lidstvu jako celku. Oslovujeme jednotlivce a komunity na zklad jejich poteb a pn. Nam clem je pedat sdlen hodnoty a vysok morln standart pi respektovn kadho z ns Vme, e n spch je inspirovn nam hlubokm pesvdenm v Islm Jsme pipraveni podat pomocnou ruku lidem na celm svt, komunikovat s tmi, kdo jsou vedeni dobrmi skutky a vysokou mravnost.

FANAR... zpsob ivota

WHAT IS ISLAM?

CO JE ISLM?

Islam is the belief in one God, translated into Arabic as Allah. He is one Supreme Being without shape and form that we Islm je vra v jedinho Boha, Allh je arabsk peklad slova Bh. On je nejvym can comprehend.

bytm bez tvaru a formy, kter meme chpat.

In the Arabic language, the word Islam has many meanings. It comes from the root letters ( seen) ( laam) and ( meem), ( laam) a (meem), Salaam. Z described literally as meaning submission, Islm popsn Salaam. From these letters the meaning of Islam istchto psmen je vznam slova surrender, peace and safety. Salaamjako podzen, odevzdn se, mr a bezpe. Salaam je tak znm doslova is also known as one of Allahs attributes.

V arabtin m slovo Islm mnoho vznam. Pochz z koene psmen ( seen)

jako jedna z Allhovch vlastnost.

A Muslim is a person who submits himself to the worship v jedinho Boha a vechny jeho proroky( Muslim je lovk, kter uctv Allha. V of Allah, therefore making all those who believed in the original message of the oneness of God Muslim; including all the Prophets, from Adam, Noah, Moses, Jesus to Mohammad (May od Adama, Noa, Moje, Jee po Mohameda, nech jim Allh ehn ). Allahs peace and blessings be upon them all).

Islm byl zjeven lidstvu jako laskavost, dar nebes, milosrdenstv lidstvu s knihou, kter se as a mercy to mankind with a book of guidance called ped 1400 lety a nikdy nebyla Islam has comenazv Korn, slova Allha byla zjevena the Qur`an, the word of Allah revealed 1400 years ago and unchanged ever since.spolu s uenm poslednho Prokoka Mohameda, ukazuje all nezmnna. Tato kniha, This book, along with the teachings of the final Messenger Mohammad, shows of humanity how to behave in the way commanded by the Creator in all aspects life, both material and spiritual. celmu lidstvu, jak se chovat zpsobem, eenm Stvoitelem ve vech aspektech ivota, materilnch i duchovnch.

Co je ISlm?

Co je ISlm?

STVOEN
Nen pirozenost kadho lovka vzhlet k nebi, kdy nco potebuje nebo kdy je zoufal? Kdy nev, kudy kam, potebuje Pna, kdy ct beznadj, zdvih oi pro pomoc od Nejvyho, to je vrozen pirozenost celho lidstva. Kad lovk m v sob pirozen sklon ptt se po smyslu ivota, co dlme na tomto svt? Co je smyslem ivota? Je tu njak stvoitel nebo se vechno stalo nhodou? Dokud nebudou tyto otzky zodpovzeny, lidsk due neme nikdy najt klid a ivot se zd zbytenm a bezesmyslnm. Lidsk due bude v neustl nejistot, co se stane. Korn zve lovka k cestovn po zemi, k uinn vlastnho poznn, pemlen, jak stvoen zaalo. Rci: Cestujte po zemi a popatte, jak On zahjil stvoen! Potom Bh uskuten druh stvoen, vdy Bh je vemocn nad kadou vc Korn, Sra Pavouk, 29:20

STVOEN VESMRU
Jen pi uvaovn o velkm a ndhernm stvoen okolo ns, kad lidsk bytost se me posadit a rozjmat o svt okolo nho, o okolnm svt a dojt k zvru, e zde mus bt njak designr, njak stvoitel tohoto velkolepho vesmru. te-li tento plakt, dv se kolem sebe po tto hale a budov, me bt zvdav na nvrhe, designra. Me uvaovat o ase kad osoby, kter peliv volila kad psmeno, vybrala barvy, vybrala a umsovala kadou cihlu s clem udlat dojem na tebe nvtvnka. A co vy, teni? Co v design? Vae sloit orgny, funkce tvch o schopn vidt tento krsn plakt, tvoje srdce vzruen pi ten kadho slova, mozek, kter uv, rychlej a silnj ne jakkoli pota stvoen lovkem. Kdo ho utvoil? A co pda, na kter stoj, kad z biologickch, chemickch a fyzickch zkon, od zkladnch sil jako je gravitace a vztlak po strukturu atom a prvk, kter byly uity pesn na mru, aby byl ivot vbec mon? Podvej se na Zemi ve slunen soustav, ivot by byl neudriteln, pokud by oten Zem nebylo pesn sprvn. Nae slunen soustava je jednou z mnoha slunench soustav. Nae galaxie Mln drha je pouze jednou ze 100 milion galaxi ve vesmru. Vechny jsou v podku a vechny jsou pesn. Namsto konflikt s ostatnmi si pluj v obn drze, kter jim byla pedepsna. Uvedli toto do pohybu lid a peuj o tuto preciznost? Mohlo by se to stt plnou nhodou, big bang bez njakho tvrce? Co ti, kdo nev, nevid, e nebesa a zem byly pevn spojeny a e jsme je od sebe odtrhli a e z vody jsme ve iv uinili? Co neuv? Korn, Sra 21 Proroci, 21:30 Vru ve stvoen nebes a zem a ve stdn noci a dne je znamen pro lidi rozmyslem nadan Korn, Sra 3 Rod Imrnv, 3:190 A podmanil vm noc i den, slunce i msc a tak hvzdy podlhaj rozkazu Jeho. A v tom jsou vru znamenm pro lid rozumn. Korn, Sra 16 Vely, 16:12

STvoeN AllhA

STvoeN AllhA

STVOEN LIDSTVA
Jakmile jsme pipustili, pijali, e zde me bt toliko jedin tvrce, designr veho, musme hledat odpov na otzku na existence. Korn vysvtluje stvoen lovka v nsledujcch verch: Lid, bojte se Pna svho, jen stvoil vs z bytosti jedin a stvoil z n manelku jej a rozmnoil je oba v mnostv velk mu i en. A bojte se Boha, v Jeho jmnu se vzjemn proste a dbejte na pravidla o pokrevnch svazcch, nebo Bh zajist nad vmi je pozorovatelem. Korn, sra 4, eny, 4:1 Kdybys dostal drek, bez dvodu, teba npoj nebo knihu, jist by ses chystal podkovat. Onen designr, tvrce, kter ti dal oi, srdce, plce, jist tak zaslou podkovn, uznn a chvlu. Allh nm k, e toto je smysl ivota, uznvat Jej, uctvat a poslouchat. A diny a lidi jsem jedin proto stvoil, aby Mne uctvali. Korn, sra 51 Bc, 51:56 Pi Jeho uznn ve vem, co dlme, Jemu dkujeme za potravu, kterou nm obstarv, npoje, ktermi has nai ze, aty, kter oblkme, ve vem by mlo bt uznn pro Nho. Pokud jde o stvoen lovka, bylo zcela jasn eeno na zatku, e kdy Allh stvoil lovka, nebylo to nadarmo, ale byl stvoen jako zstupce Boha na zemi. lovku byla svena loha obhospodaovn, drby a vldnut zemi podle boskho veden se spravedlnost mezi vemi, co existuj. Hle, Pn tvj k andlm pravil:Umstm na zemi nmstka! Korn, sra 2 Krva, 2:30 Tak pi stvoen lidstva se projevily nkter z boskch atribut jako soucit, odputn a laskavost.

JE NJAK IVOT PO SMRTI?

Muslimov v, e, e tento ivot je pechodn fze a pprava pro vn ivot v budoucm ivot. it na tto zemi nen konenm clem. Smrt nen koncem veho, ale pouhou zmnou svt, odrazovm mstkem do budoucho ivota, vnou blaenost v nebi nebo trznn v pekle. Allh vzks vechny v Soudn den a lidstvo se bude zodpovdat za sv iny. Lidstvu byla dna volba nsledovat bo veden a sklzet vnou, trvalou odmnu v tomto i ptm ivot. Vra v ivot po smrti je jednm z pil islmsk vry. Kad due okus smrti, a teprve v Den zmrtvchvstn obdrte pln sv odmny. A kdo se vyhne ohni a bude do rje uveden, ten doshl spchu. A ivot na tomto svt je pouze klamn uvn. Korn, sra 3 Rod Imrnv, 3:185

STvoeN AllhA

STvoeN AllhA

JEDINENOST ALLHA
Samotnou podstatou Islmu je vra v jedinho Boha. Allh nebyl narozen a nikdy nezeme a to je v pmm rozporu s tm, e tvrce, stvoitel veho musel bt sm stvoen. Allh nevypad jako nic, co si dokeme pedstavit v na mysli, zraku i mylenkch, jak nm ble vysvtluje nsledujc pas z Kornu: Rci: On Bh je jedinen, Bh sm o sob je vn. Neplodil a nebyl zplozen a nen nikoho, kdo je mu roven Korn, sra 112 Upmnost vry, 112:1-4 Nedv to racionln smysl klant se a padat na tv k nemu, co lovk stvoil svma rukama. V potku asu, jednm z prvnch hch bylo vytven idol k uctvn, kajce, e to byl Bh, jeho dt nebo prostednk Boha. Bh vru neodpust, je-li k Nmu nco pidruovno, ale odpust, komu chce, vci jin ne toto. A kdokoli se pidruuje k Bohu, ten dopout se hchu tkho. Korn, sra 4 eny, 4:48 Zkladem vry v Islm je, e Allh nem dn syny i prostednky. Seslal proroky, kte byli toliko mui, pouze k veden lidstva. Allh ns vede k tomu, abychom se modlili pmo k Nmu, bez nutnosti jakkoli hierarchie v nboenstv. Modlen se ke komukoli jinmu, napklad ke knzi nebo svatmu a je dan o pomoc nebo podporu, je Islmu ciz. Namsto toho, motlitba a prosba je velmi osobn vc mezi vcm a jeho Pnem, Allhem. Bh vm nepikzal, abyste si brali andly a proroky za pny sv. Co by vm mohl pikzat nevrectv pot, co jste se stali do vle Jeho odevzdanmi? Korn, sra 3 Rod Imrnv, 3:80

ATRIBUTY BOHA
Uctvat to, co nkdo stvoil vlastnma rukama nebo uctvat lovka, lidskou bytost, neme nikdy pinst klid do due, pesto, e poteba uctvat nebo ctt je hluboko zakoenna v kadm lovku. V Islmu volme uctvn jednoho Boha, Allha, jen svou moudrost byl zvolen sdlit nm nkter ze svch jmen a pvlastk a tak mu meme lpe porozumt. Zde jsou nkter pklady Allhovch jmen: Allh je Stvoitel veho, podporujc ve, co stvoil, Ve slyc, Ve vidc, Ve vdouc. Jeho znalosti jsou vdy perfektn, a to vetn veho v minulosti, ptomnosti i budoucnosti, je-li to tajn nebo ne, On je Milosrdn, Slitovn, Dobroinn. On je Sm existujc, Nekonen, nikdy nepotebuje spt ani odpovat. Nem dn partnery, dti nebo rodie, vechno uctvn mus bt adresovno pmo Jemu samotnmu. On je Tvrce krsy, Stvoitel dobra a On je Svtlem a Vdcem. On je Bh-a nen bostva krom Nho-vldce, pesvat, mr, vrn, ochrnce bezpen, mocn, samovldn,velmon; o slavnj je Bh ne ve to, co k Nmu pidruuj. On je Bh, stvoitel, tvrce i utvejc. Jemu pslu jmna pekrsn a Jeho slav ve, co na nebesch je i na zemi On mocn je i moudr. Korn, sra 59 Shromdn, 59:23-24

AR-RAZZAAQ (Poskytujc obivu)

Rci: Pojte sem, abych vm sdlil to, co Pn v vm zakzal! Nepidruujte k Nmu nic, bute laskav k rodim, nezabjejte z nedostatku dti sv, vdy jsme utdili nezbytn pro vs i pro n! Stezte se smilstva veejnho i tajnho, nezabjejte nikoho, koho Bh vm zakzal, leda podle prva! A toto je to, co On vm pikazuje-snad budete rozumn! Korn, sra 6 Dobytek, 6:151

AL-GHAFOOR (Odpoutjc)
J vru jsem odpoutjc k tomu, kdo pokn in, v, zbon skutky kon a potom po sprvn cest se ubr. Korn, sra 20 T h, 20:82

AL-QAYYUM (Sobstan)
Bh-nen bostva krom Nho-je iv, stle trvajc. Korn, sra 3 Rod Imrnv, 3:2

jeDINeNoST AllhA

TjeDINeNoST AllhA 10

PT PIL ISLMU
Jako jsou pile, drc budovu, dleit pro jej strukturu a stabilitu, je podobn dleitch pt pil Islmu pro kadho muslima. Zajiuj pevnost a stlost v osobn ve a udruj muslimy spolen v bratrstv. Prvnm pilem je Vyznn vry (ahda), druhm motlitba (salah), tetm nboensk da (zakt), tvrtm pilem je pst (Sawm) a ptm pou do Mekky (had).

VYZNN VRY(AhDA)
Je to nejvznamnjm pilem vry, prohlenm navenek : Nen jinho Boha ne Jednoho Jedinho Boha (Allha) a Muhammad je poslem Bom. Jedn se o dohodu mezi tebou a Allhem, potvrzujc, e pijm vru v jedinho Boha (Allha) a e Muhammad byl sesln jako Jeho posledn Posel a Prorok. Dsledkem tohoto prohlen je, e se lovk stane muslimem, soust muslimsk komunity, kter mu pome a podpo ho v dosaen cl a smyslu ivota.

MOTLITBA (SAlAh)
Vztah mezi Muslimem a Allhem je velmi dleit a stv se jedinenm pi modlen pmo k Nmu, bez jakhokoli prostednka. Muslimm je pikzno se modlit ptkrt denn, posilujce tak pipomnn si Allha a setrvvn na cest dobra a odhnn od hch. Dodrujte motlitbu a dvejte almunu, nebo cokoli dobrho pro sebe piparvte, to u Boha naleznete a Bh jasn vid, co dlte Korn, sra 2Krva 2:110

11

PT PIl ISlmu

FPT PIl ISlmu

12

POVINN ALMUNA (ZAKAh)

Allh nm pikazuje se starat nejen o sebe sam, ale tak o ostatn potebn lidi. Slovo Zakah vychz z vznamu oiovn a rst. Vc lovk pomh ostatnm tak, e jednou za rok dv tm mn astnm nco ze svho bohatstv. Ve tchto dvek in 2,5% z majetku a nle chudm, sirotkm. Od bn charity se li tm, e tato almuna nen dobrovoln. V Islmu bohatstv nle Allhu, lid ho maj pouze sven, a proto by ho mli vyut ku prospchu spolenosti, vech. A pitom jim bylo pouze porueno, aby uctvali Boha, zasvcujce mu upmn svou vru jako hanfov, aby dodrovali motlitbu a dvali almunu a toto je nboenstv nemnn. Korn, sra 98 Jasn dkaz, 98:5

HAD (PIlGRImAGe)
Pokud je toho muslim schopen fyzicky a finann, je pro nj jednou za ivot povinn pou do Mekky. Rituly Pouti sahaj do dob Proroka Abrahma a pipomnaj nkter soudy, kterm elil v Mecce. Zahrnuje tak cestu ke Kab, symbolickmu domu, vystavnmu prorokem Adamem. Had je as, kdy vichni muslimov z celho svta bez ohledu na rasu, barvu pleti a jazyk, pichzej spolen v duchu univerzlnho bratrstv uctvat Jedinho Boha. Kad oblk pouze stejn bl odv, a tak nejsou mezi lidmi dn rozdly. Bohat, chud, ern a bl stoj vedle sebe, v och Allha si zcela rovni. Pou a oslava Eidu Al-Adha jsou pipomnnm si potebnch a dnem uctvn Allha. Maso z obtn ovce se rozd potebnm a tak se modl zvltn motlitba. Pou budi konna v mscch znmch. Ten, kdo se zavzal vykonat v nich pou, nech zdruje se en, prostopnosti a hdek bhem pouti! A cokoliv dobrho uinte, Bh se o tom dozv; a zsobte se na cestu, vak nejlep zsobou na cestu je bohabojnost! Bute tedy bohabojn, vy, kdo nadan jste rozmyslem! Korn, sra 2, Krva, 2:197

PST (SAum)
Kad rok v msci Ramadnu (devtm msci lunrnho roku) vichni muslimov dr pst od svitu do zpadu slunce, zdruj se jdla, pit a sexulnho styku a to ve dlaj pro Allha. Postnm mscem je msc ramadn, v nm Korn byl sesln jako veden sprvn pro lidi a jako vysvtlen tohoto veden i jako spsn rozlien. Kdo z vs spat na vlastn oi msc, nech se post! Ten z vs, kdo je nemocen nebo na cestch, nech post se stejn poet dn pozdji; Bh si peje vm to usnadnit a nechce na vs obtn. Dodrujte pln tento poet a chvalte Boha za to, e sprvn vs vede-snad budete vdn! Korn, sra 2, Krva, 2:185 Allh nm pikazuje se postt pro Jeho poten a my se tm sname se Allhu piblit. Zmnou naich zvyk a denn rutiny v souladu s Bomi pkazy se ume, e nejsme otroky naich zvyk, ale sluebnky Allha. Dobrovolnm se zeknutm komfortu, i kdy jen na krtk as, postc se lovk tak lpe porozum tm, kdo se bn potkaj s nedostatkem jdla a pit.

13

PT PIl ISlmu

FPT PIl ISlmu

14

15

RoDoKmeN PRoRoK

RoDoKmeN PRoRoK

16

EL POSL
Je spravedliv nejdve nco vytvoit a umonit, aby toto fungovalo bez jakchkoli pravidel a pedpis a nakonec to obvinit a potrestat to za poruen pravidel?
Allh ve sv nekonen moudrosti seslal lidstvu Proroky a Posly, aby je vedli, kdy stvoil lovka a dal mu moc mylenek a svobodn vle. Kad prorok byl sesln k uritm lidem, aby jim pipomnl potebu uctvn jednoho Boha a zdren se pidruovni partner k Nmu. Proroci nebyli ani Bohov, ani synov nebo partnei Boha, ale byli jen nejlep z lidstva, byli vybrni pro jejich pokoru, morlku, mrumilovnost a znalost Boha. Allh seslal dlouh etz Prorok od potku svta, od proroka Adama (otec lidsk bytosti) - a zapeetil to prorokem Mohamedem jako poslednm Prorokem (nech je s nimi vemi mr a Bo poehnn ).Tento dlouh etz zahrnuje Proroky z lid Izraele a tak pt dleitch Prorok kte byli seslni s dleitmi zprvami: Noah, Abraham, Moj, Je a Mohamed (nech je Bo mr a poehnn se vemi). Proroci byli vdcov lidstva, kte vdli, jak uctvat jednoho Boha. Vdli o posmrtnm ivot, o dobrch mravech a lidskch prvech a vedli svoje lidi stejnou cestou. Svat Korn nm k, e kad Posel ekl svmu lidu: A ji kdysi jsem vyslali Noema k lidu jeho; i pravil jim: Lid, uctvejte Boha a nemjte dn bostvo jin krom Nho! J se vru pro vs obvm trestu dne stranho! (Korn 7:59) Bh zajist pikazuje spravedlnost, dobr skutky i tdrost vi pbuznm a zakazuje necudnost, zavrenhodn skutky a vzdornost a varuje vs snad si toho pamtliv budete. (Korn 16:90) Mohamed (nech je s nm mr a Bo poehnn) byl posledn Prorok, kter pinesl poselstv pro cel lidstvo od prvnho dne zjeven a do konce na existence. Proto meme vidt muslimy po celm svt, rznch barev a ras, pijmajc a respektujc vechny Bo Proroky, jak nsleduj stejnou cestu a uctvaj jedinho Boha.

17

PT PoSl

PT PoSl

18

Prorok

Noah

Prorok

druh otec lidstva, nech mu Bh poehn a d mr

Abraham
otec Boch posl

Ve Svatm Kornu je kapitola vyprvjc o Proroku Noemovi. Jeho pbh je podrobn popsn v jedn z nejdelch kapitol (HUD: 11), s podrobnm vysvtlenm o povodni a lodi a nsledujcch bod; dal je, aby slouili Bohu a dodrovali sv povinnosti vi Nmu, e jim pak odpust jejich hchy. Volal je dnem i nocemi, ale oni si zacpvali ui prsty a nadle odmtali pravdu. dal je o hledn odputn u Odpoutjcho Boha o e On jim dopome k bohatstvm a synm a d jim zahrady, eky a dobr ivot. Vemohouc Bh ekl Noemu, e dn z tchto lid neuv, s vjimkou tch, kte u uvili pedtm, tak a postav lo pod Jeho dohledem a vedenm. Kdy jeho lid prochzeli kolem tak si z nho udlali jen posmch. Svat knihy judaismu, kesanstv a islmu vyprv stejn pbh o proroku Noemovi a velk povodni. Svat Korn k, e byl Poslem, kter il pro 950 rok. Obtoval svj ivot kznm k jeho lidu a vry v jednoho Boha. Nabdal opustit uctvn idol a soch a bt milosrdn k slabm a potebnm. Vyprvl jim o znamench Bo moci a milosrdenstv a varoval je o tkm potrestnm v Soudn den, ale oni byli velmi tvrdohlav a ignorovali jeho varovn. Allh je za to potrestal velkou povodn a zachrnil jen vc, kte nsledovali Proroka Noa. Kdy Noe dostavl lo, Bh mu nadil nalodit na lo z kadho druhu po dvojici (samec a samice), vtinu lid z jeho domcnosti, a ty kdo uvili. A bylo eeno: zem! Polykejte vodu a O obloho! Bu zbaven mrak! A voda zaala ustupovat. A pikzn bylo splnno. A kdy lo klesla dol z hory Al - Judi s Noem a vcmi, lidstvo dostalo dal pleitost pro nov zatek. Posel Abraham je jeden z velkch osobnost v djinch nboenstv, morlky, socilnho ivota a otcovstv. Je to opravdov Otec Boch posl, protoe Allh Vemohouc seslal mnoho posl z jeho potomk, jako Izka, Jakuba, Davida a jejich synov, spolu s Ismaelem, praotcem poslednho posla Mohameda (mr a Bo poehnn se vemi). Ve Svatm Kornu jsou dlouh kapitoly o Poslu Abrahamovi. Jeho ivotopis a slavn skutky jsou uvedeny na rznch mstech v Kornu. Abraham pemlel o jedinenosti Stvoitele od tlho vku.

Vstupoval do vnch debat s mnichy sv doby, vyvracejce jejich nchylnosti k uctvan idol, hvzd a ohn. ekl jim, e tyto modly nejsou hodny uctvn a ani si je nezaslou, a proto se ho pokusili uplit zaiva. Allh ho vak zachrnil a vybral ho Prorokem. Byl Prorok, vzorov otec a vzorn syn. Tady jsou nkter pohledy o jeho ivot, uveden v Kornu: Abraham byl velmi poslun syn svho nevcho otce, laskav a velmi trpliv. (Korn 19: 42-47) A takto jsme ukzali Abrahamovi krlovstv nebesk i pozemsk, aby se stal jednm z pevn pesvdench. (Korn 6:75) Debatoval se svmi lidmi o falenm bostvu a prohlsil, e je neme uctvat, protoe nejsou hodni uctvn. (Korn 6:76-79) Vemohouc Bh ho zmnil v Kornu jako jeden z vyvolench: A pipome v Knize t Abrahama, nebo on pravdomluvnm byl a prorokem. (Korn 19:41) Bh mu dal moudrost a schopnost ovlivnit ostatn. A toto jsou dkazy Nae, je dali jsme Abrahamovi proti lidu jeho. My pak povyujeme na stupnch, koho chceme, a Pn tvj je vru moudr, vevdouc. (Korn 6: 83)

19

PT PoSl

PT PoSl

20

Prorok

Prorok

Moj
mluvc s Bohem

Je
Prorok Moj je nejastji zmiovan prorok v Kornu; 136 krt ve 34 kapitolch a je soust ovench vrok Proroka Mohameda(mr a Bo poehnn nech je s nm). Narozen Moje a jeho vstup do Faraonova palce, jeho cesta do Madyan, vbr jako Proroka, odesln k faranovi pro zchranu dt Izraele, boj s faranem a odchod dt Izraele z Egypta, zjeven Boch pikzn na hoe Sinaji, udlosti v pouti a jeho veden Dt Izraele jsou popsny ve Svatm Kornu. Ve Svatm Kornu je uvedeno, e Moj byl vybrn nad jinmi mui a jemu bylo sveno Bo poselstv. Slova, jimi k nmu Bh promlouval (Korn 7:143), jsou dkazem, e byl milovn Bohem, stejn tak jako vyrstal pod Bo ochranou (Korn 20:39), to vechno naznauje Mojovu ppravu pro budouc Bo slubu.(Korn 20:41). V Kornu je Moj zobrazen jako Prorok, kter podv radostnou zvst o pchodu proroka Mohameda (mr a Bo poehnn s nm); Korn nm tak k, e pchod nevzdlanho Proroka byl zmnn ve Starm zkon. (Korn 7:157).

vznamn Posel Bo

Jeovi byla ve snaze pomoci mu v jeho posln, dna schopnost dlat zzraky,a to s Bom svolenm. Podle islmskch text, nebyl Je ani zabit ani ukiovn, ale byl vyzvednut iv do nebe. Islmsk tradice vyprv o jeho nvratu na zem blzko Soudnho dne k navrcen prv a k porce Antikrista. Stejn jako vichni proroci v Islmu, Je je brn jako muslim, kter kzal lidem, aby pijaly pmou cestu, vedenou Bohem a odevzdn se do Bo vle. Islm odmt, e Je byl Bh nebo Bo syn, a prohlauje, e byl obyejn lovk, stejn jako ostatn Proroci, kte byli vybrni Bohem k en Boho poselstv. Islmsk texty zakazuj jakkoliv pidruovn k Bohu, s drazem na pojem Bo jednoty. etn tituly jsou dvny Jei ve Svatm Kornu, napklad alMasah, i kdy to neodpovd smyslu kesansk vry, e on je synem Mariinm a Bom sluebnkem. Je je vidn v Islmu jako pedchdce Mohameda(mr a Bo poehnn nech je s nm), a Muslimov v,e pedpovdl Jeho pchod.

Je je v Iislmu Posel Bo, kter byl sesln se sprvnm vedenm dtem Izraele (Bani Isrl) s Bom Psmem, Evangeliem. Korn uvd, e Marie porodila Jee, ani by se j mu dotkl. Je to zzran udlost, kter se stala Bom rozhodnutm. A pipome v Knize tak Marii, kdy vzdlila se od sv rodiny do msta vchodnho a spustila zvs mezi sebou a jimi. A poslali jsme k n ducha Svho a zjevil se j v podob smrtelnka dokonalho. I zvolala: Utkm se ped tebou k Milosrdnmu - k i ty ses bl Jeho! Pravil: J posel jsem Pna tvho, abych ti daroval chlapce istho. Pravila: Jak bych mohla chlapce mti, kdy se m nedotkl smrtelnk dn a j nejsem enou nepoestnou! Odpovdl: Stani se tak, neb Pn tvj pravil: Toto je pro mne snadn, a vru jej uinme znamenm pro lidi i milosrdenstvm od Ns seslanm, a je to ji vc rozhodnutou! (Korn 19:16-21)

Prorok Moj byl vznamn prorokem a vdcem, kter osvobodil dti Izraele z tlaku Faraonova,a to nejen podle Judaismu a Kesanstv, ale tak Islmu. Existuj informace o proroku Mojovi v Kornu, stejn jako ve Starm a Novm zkon.

V islmsk tradici Moj se nazv (Kalimullah) (ten ke komu Pn promlouval), protoe Allh k nmu promluvil a odhalil mu pmo Jeho vere.

21

PT PoSl

PT PoSl

22

Prorok

Mohammad
pee Prorok

zaali trpli pronsledovnm. Pronsledovn zrostla tak siln, e v roce 622CE Bh jim dal pkaz emigrovat do Medny. Po nkolika letech, Mohamed a jeho nsledovnci se vrtili do Mekky, kde odpustili neptelm, kte je kdysi nesnesiteln trpili. Ped tm, ne Mohamed zemel ve vku 63 let, vt st Arabskho poloostrova se stala muslimskou, a bhem stolet od jeho smrti se Islm rozil do panlska na zpad a na vchod v dalek n. Jednm z dvod pro rychl a pokojn en Islmu byla pravda a jasnost jeho doktrny. Prorok Mohamed (mr a Bo poehnn s nm) byl dokonal pklad upmnho, spravedlivho, milosrdnho, soucitnho, pravdivho a odvnho lovka. Akoliv byl mu, neml hn charakter a snail pouze o zskn Boho zalben a jeho odmnu na onom svt. Krom toho, jakkoliv jeho innost a jednn byla zaloena na pipomnn Boha a bohabojnosti. lid! Nyn piel k vm posel s pravdou od Pna vaeho, uvte, a bude to pro vs lep! Avak neuvte-li . . . vdy Bohu nle ve, co na nebesch je i na zemi, a Bh je vevdouc, moudr.( Korn 4:170)

Mohamed,Prorok Iislmu, narodil se v Mecce v roce 570 n.l. Jako sirotek byl vychovvn jeho strcem, kter byl z uznvanho kmene Kurajovc. Jak vyrstal, stal se znm svou pravdivost, estnost, velkorysost a upmnost. A to natolik, e ho nazvali dvryhodn. Mohamed byl velmi zbon a ml nenvist k padku a modlstv ve spolenosti. Ve 40 letech, Mohamed zskal prvn Bo zjeven prostednictvm Andla Gabriele. Sesln Boho slova trvalo 23 let, a je znm jako Svat Korn. Jakmile zaal recitovat Korn a kzat pravdu, kterou mu Bh zjevil, on a jeho mal skupina jeho nsledovnk

23

PT PoSl

PT PoSl

24

PEDCHOZ KNIHY
Od zatku svta Bh seslal mnoho Prorok, kte vedli lidstvo k uctvn jen Jeho samotnho. V podstat zprva byla stejn od prvnho proroka Adama a do poslednho proroka Mohameda (mr a Bo poehnn s nm), lidstvo bylo podno, aby uctvalo jen jednoho Boha a Boha jedinho. Bylo seslno pt hlavnch Prorok, kterm byla dna Bo znalost (svat Knihy), aby mohli uit lid, a proto byly seslny Knihy. Vechny Knihy byly pemnny lidmi od originlu, s vjimkou Svatho Kornu, kter zstal pvodn do dneka tak, jak byl sesln. Pedchoz knihy byly seslny Abrahamovi (svitky a tabulky), Mojovi (Tora a tabulky), Davidovi (almy), Jeovi (Svat Bible) a Mohamedovi (Svat Korn). Korn nevyluuje monost, e nkter dal svat knihy byly seslny dalm prorokm, ale dn jin neuvd. Sunna (tradice proroka Mohameda), vyprv, e bylo seslno pes tisc posl, ale 25 z nich je nejznmjch a ty jsou uvedeny v Kornu (viz rodokmen prorok). Islmsk vry uznv a pijm tyto pedchoz knihy ve sv pvodn podob. Uvil posel v to, co od Pna jeho mu bylo seslno, a uvili vichni vc v Boha, andly Jeho i Psma Jeho i posly Jeho - a My nedlme rozdl mezi posly Jeho - a ekli: Slyeli jsme a uposlechli jsme; o odputn Tv prosme, Pane n, a u Tebe je konen cl n! (Korn 2:285).

SVAT KORN
Je nejdleitjm zjevenm pro muslimy. Islmsk vra je zaloena na uen z Kornu (Islmsk svat Kniha). Korn je odlin od vech ostatnch Knih tm, e je vhradn pvodnm slovem Bom tak, jak Bh seslal proroku Mohamedovi (mr a Bo poehnn snm). V 611CE Prorok Mohamed rozjmal v jeskyni, kdy se mu zjevil andl Gabriel. Mohamed neuml st, ale Andl Gabriel mu tikrt pikzal, aby etl: Andl ekl: Pednej ve jmnu Pna svho, kter stvoil, lovka z kapky pilnav stvoil! Pednej, vdy Pn tvj je nadmru tdr, ten, jen nauil perem, nauil lovka, co jet neznal. (Korn 96:1-5) Gabriel pak ekl Mohamedovi (mr a Bo poehnn snm), e je Bo Posel. Zjeven trvalo nsledujcch 23 let: Dnenho dne jsem pro vs dovril vae nboenstv a naplnil nad vmi Sv dobrodin a zlbilo se mi dt vm islm jako nboenstv. (Korn 5:3) Mohamed zstal negramotn a Korn byl zaznamenm jeho spolenky, kte se ho tak nauili zpamti. Svat Korn m 114 sr (neboli kapitol), uspodanch podle Boho nazen a seslan Andlem Gabrielem. Pro muslimy Korn znamen nezmnn slovo Bo. Je to pm zjeven od Boha pro cel lidstvo. Korn neme bt popen, protoe je to slovo Bo. Pro zachovn pravdivosti slova Boho, Korn je pednen pi uctvn Boha v arabtin, protoe prav vznam slov lze najt pouze v arabskm jazyce. Existuj vak i peklady do jinch jazyk. Korn je posledn a nejplnj knihou, seslanou Bohem a plat pro vechny lidi na vnost. Po cel zemkouli se ho lid u zpamti a je soust kadodennho ivota kadho muslima. Ve svm kzn na hoe Arafat, Mohamed (mr a Bo poehnn s nm) jasn dal najevo, e to je konen zjeven, dn prorok ani posel nepijde po nm a ani dn nov vry se neobjev.

25

KNIhy

KNIhy

26

POSVTN MEITA V MECCE

Existuj ti svat msta v Islmu, kter se muslimm doporuuj navtvit, HARAMAIN. Posvtn meita v Mecce, Prorokova meita v Al-Madina a meita Al-Aqsa v Jeruzalm. Vznam tchto meit vyplv z nsledujcch vrok Proroka Mohameda: Vydejte se zmrn na cestu k tmto tem meitm: m meita [v Al-Madinah], posvtn meita [v Mecce], a al-Aks [v Jeruzalm]. (zaznamenno v Buchari a Muslim). Modlitba v Posvtn meity [v Mecce] m hodnotu 100.000 modliteb v jakkoli jin meit, modlitba v mmeit [v Medn] m hodnotu 1000 motlideb a modlitba v Jeruzalm [al-Aks] ma hotnotu 500 motlideb. (Zaznamenno v Buchari) A vru prvnm chrmem, jen pro lidstvo byl zaloen, byl ten, jen v Bakce stoj, jen poehnnm je i vedenm sprvnm

PROROKOVA MEITA V MEDN

Prvn meita v Islmu byla postaven v Al-Madinah Pprorokem Mohamedem (mr a Bo poehnn s nm) v roce 622 naeho letopotu. Bylo to velmi jednoduch konstrukce z neplench cihel a kamene. V sousedstv meity byl skromn dm Proroka Mohameda (mr a Bo poehnn snm), ve kterm byl pozdji pohben spolu se dvma z jeho spolenk, Abu Bakemr As-Saddiq a Omarem Ibn Al - Chattab. Meita slouila jako centrum pro komunitu, jednak umoovala podat pro vzdlvn a oslavy, ale tak se zde rozdlovala charitu, bylo to msto pro kontakt s ostatnmi zemmi a pijmn delegac. Po vzniku meity se muslimsk komunita se rozila a stala se samm srdcem sttu. Postupn roziovn uinilo z Prorokovy meity velkolep architektonick dlo dnen doby. V sousedstv meity je krsn zelen kupole, pod kterou meme nalzt hrobku Proroka Mohameda(mr a Bo poehnn s nm). V prostoru meity, mezi kazatelnou (minber) a hrobkou proroka Mohammeda (mr a Bo poehnn s nm) je tzv. Ar - Rawda As-Shareefa , kde se muslimov asto modl,, protoe toto msto povauj za msto z rje.

pro lidstvo veker. ( Korn 3:96)

Svat meita v Mecce je postaven kolem Kby, prvnho domu, zasvcenho k uctvn jedinho pravho Boha. Kba je jednoduch kostka kamene, kter je zcela przdn, postaven Prorokem Abrahamem a jeho synem Prorokem Ismailem na pvodnch zkladech stanoven Adamem. Ve vchodnm rohu Kby je ern kmen, znm jako al-Hajar al-Aswad co je jedin pozstatek pvodn budovy, postaven prorokem Abrahamem a jeho synem. Ke Kb se muslimov z celho svta obracej pi modlitb. Ani Kba ani ern kmen nejsou pedmtem uctvn, ale slou jako msto, kter sjednocuje muslimy v uctvn. Prorok Mohammed vyprvl o Kb: Jsi posvtn, ale krev muslima je vce posvtn Bohu ne ty. (Shahih)

27

KNIhy

KNIhy

28

MEITA AL-AQSA V AL-QUDS

Slva tomu, jen za noci penesl sluebnka Svho (Proroka Mohameda) z Posvtn meity (Al Masjid Al Haram) do meity nejvzdlenj (Al Masjid Al Aqsa), jej okol jsme poehnali, abychom mu ukzali nkter Sv znamen. A On vru slyc je a jasnoziv. (Korn 17:1) Meita Al-Aqsa ve mst Al -Quds v Jeruzalm je tetm nejposvtnjm mstem v Islmu. Je to drahocenn msto pro muslimy, v tto meit se muslimov poprv modlili obrceni ke Kb. Z tto meity tak prorok Mohamed (mr a Bo poehnn s nm) byl vzat na non cestu (Isra a Miraaj) a tak to je msto, kde vedl vechny Proroky v modlitb. Meita Al-Aqs je komplex vzneen svatyn, kter zahrnuje nejen Omarovu meitu, ale tak Skaln chrm a dal uzem uvnit kamennho oplocen, kter pojme vce ne 200 mst. Celkov oblast zahrnuje vce ne 144.000 tverench metr, a tak zahrnuje vce ne estinu starho msta v Jeruzalma. Modlitba v rmci uzaven svatyn m 500 krt vt hodnotu z hlediska Bo odmny,ne modlitba v jakkoliv jin meit.

29

KNIhy

KNIhy

30

ZZRAKY KORNU
V mysli tene se jist mus objevovat mnoho otzek, kdy mluvme o embryologickm vvoji plodu, o vzniku oblak a det, vlastnosti moe mnoho mil pod povrchem, a to ve bez pouit mikroskopu, letadla i ponorky. Svat Korn byl sesln mui uprosted arabsk pout ped 1400 lety. Mui, kter neuml st ani pst. Co to vypovd o zzranm charakteru Kornu ? V dnen dob vdy a modern technologie se neustle ume nov fakta a sla. Tm, e chvli popemlme, jakou roli hraje nboenstv ve vuce vc a okolnho svta kolem ns, mete bt pekvapeni, kolik zajmavch informac jsme obdreli prostednictvm Kornu.

EMBRYO
Od poten fze vvoje Korn pesn vykresluje rst embrya. Za prv mme`Nutfah neboli usazovan fze: to je, kdy se spermie spoj s enskm vajkem a vytvo zygotu, kter m tvar tekut kapky, proto nzev Nutfah . Nsledujc etapa je Alaqah, co v arabtin m ti vznamy: pijavice, zaven vc a krevn sraenina. Embryo nejene se podob pijavici, ale tak pouv matinu krve ke krmen embrya. Jak roste, zane se podobat, emusi, co je jakoby pipoutan k dloze matky. Posledn fze etapy Alaqah je, e embryo pijm velk mnostv krve od matky. V tomto obdob jet krev nen v obhu a embryo vypad jako krevn sraenina. Dal fze je Mudghah. V arabtin to m stejn vznam jako vkaka, hmota. Rostouc pte dtte se podob vkace. Pak nastv Izam vvoj kost. V dal fzi, jak je popsno v Kornu, se kosti zanou obalovat masem, tedy kolem kost se zanou vytvet svaly. To, co nm bylo zjeveno v Kornu o embryologii ped vce ne 1400 lety, bylo objeveno modern vdou a technologi v poslednch nkolika desetiletch. Jet i s vynlezem mikroskopu, v 17. stolet, se vilo, e spermie obsahuje miniaturn lidskou bytost. A vru jsme lovka nejdve z sti nejist hlny stvoili a pak jsme jej kapkou semene v pbytku jistm uinili. Potom jsme z kapky semene hmotu pilnavou stvoili a z hmoty pilnav jsme kousek masa uinili; a z kousku masa jsme kosti stvoili a kosti jsme masem obalili. A potom jsme mu v druhm stvoen vzniknout dali. Poehnn bu Bh, nejlep ze stvoitel! (Korn 23:12-14)

31

ZZRAKy KoRNu

ZZRAKy KoRNu

32

UTONUT FARAONA

Koeny hor jsou jaKo KolKy

PIROZEN BARIRA MEZI MOI

KORN O MRACCH

V dob Proroka Moje ml Faran pevldajc moc nad tmi, kte odmtli vit v jedinenost Boha. Povyoval se, byl arogantn a ohrooval ivot Proroka. I pesto, e ho Moj varoval, e bude utopen, stle odmtal uvit. Prohlsil, e uvil v Boha, a elil jist smrti. A pevedli jsme dtka Izraele pes moe, zatmco Faran a vojska jeho je pronsledovali nespravedliv a nenvistn. A nakonec, kdy postihlo jej utopen, zvolal Faran: Uvil jsem, e nen bostva krom toho, v nj v dtka Izraele,a j jsem jednm z tch, kdo do vle Jeho se odevzdali! (Korn 10: 90) Avak Bh pravil: Teprve nyn?! Ale pedtm jsi byl vzpurn a patils mezi ty, kdo pohoren . Vak dnes t zachrnme v tle tvm, abys byl znamenm pro ty, kdo po tob pijdou, vdy vru vtina z lid je lhostejn ke znamenm Naim. (Korn 10:91-92)

Pi stavn stanu pouvme kolky k dren lana a ltky. Vt st kolku zmiz v pd, zatmco mal mnostv zstv nad zem. Tato technika se pouv pro podporu stanu, aby nespadl. Korn popisuje hory jako kolky, a vme, e teorie Sira George Airy byla svtu pednesena a v roce 1865. Nejnovj pokroky v geologii ukazuj, e hory jsou zasazeny v hluboce usazench koenech, kter je dr vztyen a chrn jejich stabilitu. Bh zjevil ve Kornu: Co zemi jsme jak loe nerozprosteli a hory jejmi podprami neuinili? (Korn 78:6-7) A On rozhodil po zemi hory pevn zakotven, aby se s vmi nekymcela; a tak eky a cesty - snad budete tm sprvn vedeni.( Korn 16:15)

Vdci nedvno dokzali, e tam, kde se sbhaj dv skupiny vod, je jaksi barira, lidskm okem neviditeln, kter si udruje slanost, teplotu a hustotu, ani by se mezi sebou msila. Lze to pozorovat tam, kde se setkv Stedomo a Atlantick ocen. Tam, kde st eky do moe, plat to sam. Tato barira byla popsna v Kornu ped vce ne 1400 lety. A voln dal tci obma mom, je se setkaj, vak mezi nimi pekka stoj, ji nezdolaj. (Korn 55:19-20) A On je ten, jen voln dal tci obma mom: jedno sladk a pitn je, druh slan a hok. A mezi obma umstil pekku a pehradu zahrazujc.(Korn 25:53) Lovci perel v Zlivu vdli o tomto prodnm jevu. V Arabskm zlivu existuj prameny sladk vody ve slan vod, kter le asi tyi a est metr pod hladinou moe. Bhem dlouhch msc na moi lovci perel asto vyuvali tchto pramen k doplnn zsob pitn vody. Jeden takov slavn pramen je `Ain Ighmisa, kter le na severo-vchod od msta Jubail v Krlovstv Saudsk Arbie.

Pot, co vdci v souasnosti studovali mraky, pili na to, e deov mraky jsou tvoeny podle uritch systm. Pkladem toho je cumulonimbu mrak a jeho tvorba det, krupobit a blskn podle nsledujcch krok: Men kupovit mraky jsou tlaeny vtrem do oblasti, kde se zanou sdruovat a vytvej vt Cumulonimbi mraky. Ty jsou pot naskldny na sebe, kde vertikln ve vtch mracch zpsobuj, e jejich tlo roste svisle do vt velikosti. Mraky se rozthnou do chladnj oblasti atmosfry a tm vznikaj kapky vody a krupobit a zvtuj se. Po dosaen urit hmotnosti spadnou na zem. Co jsi nevidl, jak Bh ene oblaka, potom je spojuje a poslze z nich uin shluk? A pak vid z jeho stedu vychzet d. A On sesl z nebe jakoby hory, v nich jsou kroupy, a zasahuje jimi, koho chce, a odvrac je, od koho chce. A zablesknut mlem zbav lidi zraku. (Korn 24: 43)

33

ZZRAKy KoRNu

ZZRAKy KoRNu

34

JAZYKOV ZZRAKY V KORNU

podobnho. A budou tam mt manelky ist - a budou tam nesmrteln. (Svat Korn 2:23-25) A kdy je pednen Korn, naslouchejte mu a zmlknte, snad se vm dostane smilovn. (Svat Korn 7:204) Toto je Psmo poehnan, je jsme seslali tob (o Muhammad), aby lid o jeho znamench pemleli a aby si je rozmyslem nadan pipomnali. (Svat Korn 38:29)

PREFRONTLN OBLAST MOZKU

Svat Korn byl zjeven v dob, kdy lid pouvali poezie a slova pro oslnn svho publika, co vedlo k soutm mezi lidmi a vzniku vysok rovni enictv arabskho jazyka. Mohamed byl lovk, kter se po 40 let svho ivota a do prvnho zjeven Kornu, nestkal s tmito bsnky z Arbie. Pesto slova, kter mu byla zjevena a pedna lidem kolem jsou jemnj, vce ohromujc a tak vce rytmick, ne kdo pedtm slyel. Pro ty, kte pochybovali o pvodu Kornu, to byla vzva dan Allhem, aby vytvoili jednu kapitolu jako kapitolu z Kornu s jej krsou, enickou psobivost, ndherou, moudrmi prvnmi pedpisy, pravdivmi informacemi, pravdivm proroctvm a dalmi perfektnmi atributy. Nikdo nikdy nebyl nieho takovho schopen, ani v minulosti ani v souasnosti. A nikdo toho nebude schopen ani v budoucnosti. Allh k v Kornu: Copak nepemlej o Kornu? Kdyby ten byl od nkoho jinho ne od Boha, vru by v nm nalezli etn rozpory! (Korn 4: 82) Jste-li na pochybch o tom, co jsme seslali sluebnku svmu, tedy pineste sru podobnou tto a pedvolejte si svdky sv krom Boha, jste-li pravdomluvn! Vak neuinte-li to - a vm se to vru nepoda pak stezte se ohn, jeho palivem jsou lid a kamen a jen pipraven je pro nevc. Oznam radostnou zvst tm, kdo uvili a zbon skutky konali, e pro n jsou pipraveny zahrady, pod nimi eky tekou. A kdykoliv se jim za odmnu dostane z nich ovoce, tu eknou: Toto je jako to, co nm ji dve bylo utdeno, avak dostalo se jim jen nco

Je zajmav, e vdci v roce 1930 zaali objevovat rzn funkce st mozku. Jedna tato st, kter se nachz v pedn sti, se nazv prefrontln kra mozku. Vdci zjistili, e tato oblast se pouv pi plnovn, ovlivuje dobr a patn chovn a tak je spojovna s pravdomluvnost a l. Allh ns o tom chtl informovat ped 1400 lety. Poslyme nsledujc ver: Vak pozor, nepestane-li, tedy jej vru chytme za jeho ktici, tu ktici prolhanou a hnou! ( Korn 96:15-16)

35

ZZRAKy KoRNu

ZZRAKy KoRNu

36

UMN V ISLMU

Bh je krsn a miluje krsu: ekl Prorok Mohamed (mr a Bo poehnn nech je s nm) nkdy ped 1400 lety. Tak ekl: Bh m rd, kdy ve, co dlte, dlte vborn. (zaznamenno Muslimem) Tento prorock vrok dal podnt pro muslimsk zkrlovn a zdoben modliteben, dom a i pedmt pouvanch v kadodennm ivot. Islmsk architektura a dekorativn umn je stle velmi populrn a oceovan v mnoha stech Muslimskho svta. Islmsk umn m jedinen charakter, vyuvajc adu zkladnch prvk: geometrii, arabesky, kvtiny a kaligrafii, kter jsou asto protkny navzjem. Od potku muslimskho umn se v nm odr vyven, harmonick svtov nzor. Muslimov jsou pesvdeni o rovnovze a harmonii vech vc, co existuj. Nic se vyskytuje nhodn i nhodou, vechno je soust plnu

Nejmoudejho, Nejmilosrdnjho Boha.

Nkter podstatn vci islmskho umn: islmskho umn se sna vylit smysl a podstatu vc, nikoli jen jejich fyzickou podobu. emeslo a dekorativnho umn je poveno na umn. Kaligrafie je hlavn formou umn v islmu. Sloit geometrick a kvtinov vzory hraj obrovskou roli v islmsk umn. islmskho umn zahrnuje vechny druhy umn, nikoli jen nboensk umn.

KALIGRAFIE
Hlubok respekt muslim a lska ke Kornu vedly k tomu, e umn kaligrafie se rozvjelo od zatku a doshlo velmi vysokho stupn. Po celm muslimskm svt jsou meity, palce, domy, podniky i nkter veejn prostory zdobeny veri z Kornu. asto se kaligrafie pouv ve spojen s ozdobnmi motivy, lskypln zdobc to, co je nejvce posvtn a drah. V prbhu stalet se v mnoha rznch oblastech muslimskho svta vyvinuli rzn druhy skript. Hlavn arabsk styly kaligrafie jsou:

Kufic je vce i mn tverat lomen script, charakteristick svm tk a tunm psmem a lapidrnm rytem. Psmena jsou vtinou siln. Je vhodn pro psan na kmen nebo kov, pro malovn nebo ryt npis na zdech meit a npisy na mincch.

KUFIC

37

umN & KulTuRA

umN & KulTuRA

38

NASKH
Naskh je pravdpodobn nejznmj script Arabskho svta. Zkladem je kursiva s uritou proporcionalitou mezi psmeny. Naskh je iteln a jasn a je upednostovn v sazb a tisku. asem se vyvinul v nespoet styl a druh vetn taliq, riqa , a Diwani a stal se zdrojem modernho arabskho psma.

TALIQ
Uren k hlavn v perskm jazyku a je stle iroce pouvm v rnu, Afghnistnu a Indick subkontinent. Taliq je plynul a elegantn skript.

THE DIWANI
Nadmrn leat psmo s vysoce odstupovanmi psmeny netradin spojenmi se samohlskami. Psmo bylo vyvinuto potkem vldy osmanskch Turk (16.-potek 17. stolet). Existuj i jin mn ast typy kaligrafie, kter jsou stejn rsn. Na pklad dosavadn Riqa, Muhaqqaq, Rayhani, Ijaza a Maroknsk.

THULUTH
Je nejdleitj ze vech okrasnch skript a je povaovn za krle styl. Obvykle se pouv pi psan npis, nboenskch npis a vladaskch titul a epigram.

ISLMSK ARCHITEKTURA
Architektura islmskho svta v cel historii byla posilovna duchovnm zkladem, Kornem. V mstskch oblastech islmskch mst se po dlouho vyvjely generace emeslnk a jejich zkuenosti pispvali na rozlinosti prosted. Krsu mst tvoila tradin mstsk architektura, styl madras (islmskch kol), Souq (trit), palc a dom spolu s meitou v centru. Meity a palce se asem staly vce propracovan ve vzdob a designu, s velkmi pokroky v architektue, vychzejce z koncepce kupole, kter umouje velk oteven prostor modlitb, a npisy v meit velebc Allha. Lidsk bytosti a zvec podoby jsou vtinou v islmsk architektue vynechny. Msto toho tu najdeme zkrlovn kaligrafickch slov, text a scn, kter se sousteuj na pochvalu a chvlu Allha. Typick islmsk dm bude mt urit prvky, jako je skryt ndvo na ochranu rodinnho ivota ped okolm a patnm prostedm. Vnjek domu vtinou najdete velmi prost s porovnnm s vnitkem domu. asem byl dm rozen pro poteby rozrstajc se rodiny - asto jednotliv domy se stavly blzko sebe pro poetn rodiny.

39

umN & KulTuRA

umN & KulTuRA

40

ISLMSK VITRE
Prvn zznamy v Islmu o vyuit barevnho skla pro zkrlovn budov jsou ze 7. stolet v Egypt. Dal modern archeologick objevy jsou spojen s obchodem barvenho skla pro vzdobu budov z Egypta do Vietnamu z 9. stolet. Naproti tomu v Evrop umn barvenho skla doshlo svho vrcholu mezi roky 1150 a 1500, kdy byla vytvena skvostn okna pro velk katedrly. Nkter vlivy designu barven na sklo se soustedilo kolem geometrickch tvar, kaligrafie a islmskch kvtinovch tmat, kter lze nalzt v hojnosti v Otomansk dob. Umlci usiluj o klasick principy harmonie, jednoty a krsy formovnm a pravy povrchu skla, malbou, kter vce odhaluje hloubky vzoru a dekorace. Pklady meme vidt v ozdobch velkch meit, napklad tch, kter byly vytvoeny Otomanskm architektem Mimarem Sinan, v rznch stech muslimskho svta, ale tak teba i poulin lampy, kter osvtlovaly muslimsk msta ped stovkami let.

ARABESKY
Arabesky jsou plonm dekorativnm prvkem, rozpracovvajc vyuit bu kaligrafie nebo opakujcch se geometrickch tvar, kter se asto odrej ve form rostlin a ivoich. Arabesky jsou soust islmskho umn a obvykle zkrluj okna a vchody meit, dom, trh a hostinc. Vbr geometrickch tvar a jejich umstn je zaloen na tvoivosti a pohledu na svt muslimskho umn. Umn arabesek asto pouv opakujc se geometrick formy, za ktermi se skrv mnoho vznam. Jednm z takovch pklad je jednoduch rovnostrann tverec, kde se umlec sna znzornit stejn dleit prvky prody jako je zem, vzduch, ohe a voda. Kruhov tvary naopak znzoruj nikdy nekonc jednotu Svoitele.

41

umN & KulTuRA

umN & KulTuRA

42

IVOTN PROSTED
V Islmu je vztah mezi lidstvem a ivotnm prostedm zaloen na tom, e vechno na zemi uctv Boha. Toto uctvn nen jen rituln praxe, ale je pevedeno do praxe, co znamen, e soust muslimsk vry chrnit je ivotn prosted. Krom toho lid jsou zodpovdni za blaho a ivobyt ostatnch obyvatel v celosvtovm mtku, protoe ivoin nebo rostlinn e nen schopna pokodit nebo zniit jejich prosted tak jako lid.

Pro bylo mezi pokolenmi pedelmi tak mlo tch, kdo byli poctiv a brnili en pohoren na zemi? (Svat Korn 11:116) A nikdo nemo do stojatch vod. (Zaznamenno v Al - Buchari) Vyhni se tem inm, kter pinej lidem proklet: vyprzdnit se do vodnch zdroj, na silnicch, a ve stnu. (Zaznamenno v Abu Dawood)

Prorok proklel toho, kdo zabil ivho tvora, jak tak pro zbavu. (myslivost) (Muslim) Prorok zakzal vpravy za zvaty tak jako bojovat jeden s druhm ve sportu. (At-Tirmidhi)

UDROVN ISTOTY VE MST

Prorok Mohamed (mr a Bo poehnn s nm) vybzel lidi k istot a nezneiovn jejich mst. ekl: Byly mi ukzny skutky mch nsledovnk: dobr i ty patn. Nael jsem mezi jejich dobrmi skutky odstrann kodlivch pekek z cest pro lidi. (Zaznamenno v Muslim) ekl tak: Vra obsahuje pes sedmdest odvtv, ...nejjednodu z nich je odstraovn vekerch nebezpench vc z cesty. (Zaznamenno v Muslim)

OCHRANA STROM
Prorok Mohamed (mr a Bo poehnn s nm) podporoval hospodstv ke zven zemdlskch zdroj a zlepen kvality prosted. ekl: Kdy muslim zasad nebo vypstuje stromek nebo rostlinu a lid, zve i nco jinho m z toho uitek, zapotv se to pro nj jako dobr skutek.(Zaznamenno v Al - Buchari) Tak prorok Mohamed byl prvn, kdo zaloil chrnn rezervace, kde stromy nemohly bt kceny a zvata zabita. Ochraoval celou Medinu, kde nedovolil pokcet dn strom. ekl: To je posvtn, a nikdo nebude stromy kcet, s vjimkou mue, kter krm svho velblouda. (Zaznamenno v Al - Buchari) ekl tak: Zakzal jsem kcet stromy v udol Mediny. (Zaznamenno v Al - Buchari)

PE O ZVATA
Imm Ibn Hazm k ve sv knize Al-Muhalla: Lska ke zvatm je laskavost a zbonost, a kdy lovk nepome s vytvoenm dobrch ivotnch podmnek zvatm, dopout se hchu a neposlouch Boha Vemohoucho. Vzdalovat zvata od jdla a vody, zanedbvat zavlaovn ovocnch strom a rostlin, dokud nezahynou, je podle Boch slov nien Zem, rostlin a potomstva. Bh odpustil prostitutce, prochzejc kolem studn, kde vidla udchanho psa,kter byl kousek od smrti kvli zni. Sundala si botu a uvzala na lu a ze studn vythla vodu pro nho. Bh i odpustil za tento dobr skutek. (Al-Buchari)

SPOLENOST
Prorok Mohamed (mr a Bo poehnn s nm) zakzal pokozovat jednotlivce i spolenost, Nesm dojt k zpsoben jmy na sob nebo ostatnch. (An-Nawawi tyicet Hadith) Zakzal tak jakkoliv zrann blinho a souseda, a u v sousedstv, veejn doprav, veejnch mstech, nebo kancelch. Tak ekl: Kdokoliv v v Boha a v Den Zmrtvchstn by neml ublit sousedovi. (Zaznamenno v Al-Buchari)

VODA
Zkaz zneiovn vodnch zdroj a komunikac a dalch oblast ivotn prosted, pat mezi dal islmsk nazen, jejich smyslem je udren zdrav ivotnho prosted a istho ovzdu. Islm ukld povinnost chrnit ivotn prosted kadmu obanu ji po stalet.

43

IvoTN PRoSTeD

IvoTN PRoSTeD

44

ENY V ISLMU
nevstoupit do manelstv bez svho souhlasu a ponechat si rodn jmno po svatb. Islm dal rovn enm prvo na rozvod, vzdlvn, hlasovn. eny maj rovn postaven s mui, v mnoha ohledech maj i prv vce. Abu Hurajry zaznamenal, e mu piel k Prorokovi Mohamedovi (mr a Bo poehnn s nm) a zeptal se: Posle Bo, kdo z lid si zaslou nejlep zachzen a dobr ptelstv ode m? On odpovdl: Tv matka. Mu se zeptal: A potom? On ekl: Tv matka. A po n? On ekl: Tv matka. A po n? Prorok (mr a Bo poehnn s nm) ekl: Tvj otec. (Al-Buchari a Muslim) Mnoho prv zskaly eny na zpad teprve nedvno ve srovnn s enami muslimskmi, napklad prvo vlastnick, prvo rozhodovat podle sv vlastn vle a prvo na rozvod bylo uzkonno v 19. stolet. Narozen dvho potomka je stle v nkterch spolenostech vnmno jako velk bemeno, jako pozstatek pedislmsk doby. Zabjen dvat a praktiky potrat v tchto komunitch vede k velkm nepomrm mezi potem mu a en, nem vak nic spolenho s Islmem, kter prv tyto praktiky vymtil. Islmsk pohled na postaven en shrneme v nsledujc veri ze Svatho Kornu: Pn jejich je vyslyel: Nedopustm vru, aby se ztratil skutek jedin, kter kdokoliv z vs uin, a je to mu i ena, vdy jeden k druhmu patte (Korn 3:195)

Islm byl zjeven v dob, kdy mnoho lid na celm svt popralo enskou bytost. eny v pedislmsk dob byly povaovny za vc, vytvoenou pro ponen sluby mum, byly vnmny neji ne mui. Islm vrtil enm jejich prva, kter jim byla odata upadajc spolenost. Dolo ke zrovnoprvnn mu a en. Zabjen enskch novorozenc se stalo ilegln a enm bylo udleno prvo ddictv, kter dve nemly. Mimo jin, eny zskaly prvo na osobn majetek, vlastn penze a bohatstv (bez povinnosti vyivovat rodiny, tato povinnost nleela toliko mum), prvo 45
lIDSK PRvA v ISlmu

lIDSK PRvA v ISlmu

46

PRVA DT V ISLMU
Ve velk sti svta ped Islmem, bylo rozeno trn dt, z nich nejhor bylo zabjen novorozeat brzy po narozen. Vtinou se to stvalo ze strachu z bdy, jako obti pro falen bohy nebo pro ochranu ped sociln hanbou. Korn ual veker nelidsk zachzen a dal dtem mnoho prv: prvo na vivu, obleen a ochranu, prvo tit se z lsky a nklonnosti jejich rodi, prvo na rovn zachzen mezi sourozenci, prvo na vzdln a prvo na odpovdajc ddictv. Rci: Pojte sem, abych vm sdlil to, co Pn v vm zakzal! Nepidruujte k Nmu nic, bute laskav k rodim, nezabjejte z nedostatku dti sv, vdy jsme utdili nezbytn pro vs i pro n! (Korn 6:151) Dle je teba peovat o mysl dtte, velk draz je pitom kladen na vzdln. Srdce dtte mus bt naplnno vrou. Nedlnou soust sprvnho vvoje dtte je rozvjen mysli, tvoivosti, moudrosti, morlky a dobrho charakteru. Boj se Boha a zachzej se svmi dtmi, malmi i dosplmi, spravedliv. (Zaznamenno v Al-Buchari a Muslim)

LIDSK PRVA V ISLMU A ETNICK MENINY

Islm nastolil ideln kodex lidskch prv ped 14-ti staletmi. Tato prva usilovala o udlen cti a dstojnosti lidstvu, odstrann vykoisovn, tlaku a nespravedlnosti. Byla shrnuta v Zvrenm kzn Pproroka Mohameda (mr a poehnn s nm), a prohlena za prvn lidsk prva. Tato prva existuj pro vechny komunity, a u muslimsk nebo nemuslimsk, mue i eny, kte ij v mru nebo za vlky, jejich prva jsou zaruen Bohem. Vechno lidstvo pochz z Adama a Evy, Arab nem pevahu nad ne-arabem ani ne-arab nem nadazenost nad arabem, tak bl nem pevahu nad ernm ani ern nem pevahu nad blm krom zbonosti a dobrch skutk... (Vatek ze Zvrenho kzn) Lidsk prva v islmu jsou pevn zakotven ve ve v Boha a Jeho Jedinenost, On je jedinm zkonodrcem a zdrojem vech lidskch prv. Kvli jejich Boskmu pvodu nem dn vldce, ani vlda, ani shromdn, dn edn moc prvo tato prva seslan Bohem jakkoli omezit nebo poruit, ani nemohou bt zruena. Tchto prv povaj t nemuslimov, ijc v muslimsk spolenosti. Prorok Mohamed (mr a Bo poehnn s nm) navtvoval nemocn lidi v Al-Madin, jak idy, tak i muslimy. Nemocnice pijmaly a lily lidi bez ohledu na jejich nboensk vyznn nebo sociln postaven. Ve vldnch pozicch, kesan a id dostvali vznamn edn pozice. Kdy idovsk pohebn prvod mjel Proroka (mr a Bo poehnn s nm), vstal na znamen cty. Kesan a id byli pijmni do muslimskch kol, vysokch kol a univerzit a nkte studenti dostvali sttn dotace na ubytovn a stravovn. Bhem panlsk inkvizice byl muslimsk svt bezpenm toitm pro idy, kte tak jako muslimov prchali ped pronsledovnm a ili v harmonii v muslimskm panlsku vce ne 700 let. A kvli tomuto jsme pedepsali dtkm Izraele, aby ten, jen zabije jednoho lovka - nikoliv pro pomstu na nkom anebo za to, e il pohoren na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veker. A aby ten, kdo oiv jednoho, byl posuzovn, jako by oivil lidstvo veker. A pili k nim ji dve poslov nai s jasnmi dkazy, avak mnoz z nich i potom se dopoutli pestupk na zemi. (Korn5:32)

47

lIDSK PRvA v ISlmu

lIDSK PRvA v ISlmu

48

ISLAMIC CIVILISATION IS FOLDED INTO 3 PARTS... Total of 63cm(W) x 21cm(H)

49

IvoTN PRoSTeD

IvoTN PRoSTeD

50

POSLEDN KZN PROROKA MOHAMEDA

a bute k nim laskav, vdy ony jsou vae partnerky a oddan pomocnice. A vae prvo je, aby ony nikoho nepoutly do vaich dom a byly vm vrn.. Vechno lidstvo pochz z Adama a Evy, Arab nem pevahu ped ne-Arabem a ne-Arab nem nadazenost ped Arabem, tak bl nem pevahu nad ernm a ani ern nem pevahu nad blm, krom zbonosti a dobrch skutk. Islm u, e muslimov jsou bratry jeden druhmu, tvo jedno bratrstv. Nepivlastuj si to, co pat druhmu muslimu, jedin, bylo-li to dno svobodn a dobrovoln. Nepchej kivdy. Lid, dn Prorok ani apotol nepijde po mn a ani dn nov vra se nenarod. Proto, Lid, dobe porozumjte slovm, kter vm sdluji. Nechvm po sov dv vci, Svat Korn a pklady z mho ivota, Sunnah, a jestlie se tmto budete dit, nikdy nesejdete z Pm cesty Bo Vichni ti, kte m poslouchaj, nech pedaj m slova ostatnm a ti a je zase pedaj dalm a nech posledn rozum mm slovm lpe ne ti, kte poslouchaj pmo. O Boe, ty jsi mi svdkem, e jsem pedal tvou zprvu tvmu lidu.

Sobota 7. Bezna 632 Prvn deklarace lidskch prv na svt, ped Magna Charta, Listiny prv OSN pro lidsk prva.

.. Lid, stejn tak jako povaujete tento msc, den, tato msta za posvtn, tak povaujte i ivot a majetek kadho muslima za posvtn. Vracejte sven zbo jeho dritelm. Nikomu neubliujte, aby ti druz neublili vm. Uvdomte si, e se jednou setkte se svm Pnem, a e vm bude potat vae skutky. Bh vm zakzal lichvu(roky), proto si vechny roky odeknte. Opatrujte vae jmn. Lid, je pravda, e mte urit prva vi enm, ale ony tak maj sv prva. Bute si vdomi, e jste si je vzali za manelky sv na zklad Bo dvry a s Jeho svolenm. ij-li s vmi, pak jim nle prvo na slunou vivu a obleen. Zachzejte se svmi enami dobe

51

PoSleDN KZN PRoRoKA

PoSleDN KZN PRoRoKA

52

UMAROVA SMLOUVA
Toto je zajitn mru a ochrany, kter byla dna Umarem, sluebnkem Bom, velitelem vcch, pro lid Ilije (Jeruzalma), jim samm, jejich penzm, kostelm, jejich dtem, podzenm, zdravm i nemocnm a cel jejich komunit. Jejich kostely nesm bt odebrny, znieny, zneuctny nebo znevaovny, stejn tak jejich ke nebo jejich penze. Nesm bt nuceni ke zmn nboenstv, nikomu z nich nesm bt ubleno. Lid Ilia by mli platit Dizja da (da pro nemuslimy ijc pod ochranou muslimskho du), jako plat obyvatel msta. Kdokoliv se bude chtt odsthovat spolen s many, bude mu zaruena bezpenost jeho ivota a majetku, dokud nenajde sv bezpen toit. Ten, kdo zstane, bude tak v bezpe, v takovm ppad mus platit da stejnou, jako plat lid Ilia. Nikomu neme bt odebrno nic, dokud nesklid svou rodu. Nad tm, co je v tto dohod psno, je slovo Allha, pslib jeho Posla, chalf a vcch s podmnkou, e lid ilia budou platit to, co je od nich poadovno jako Dizja. Svdky jsou: Khalid Ibn Al Waleed, AbdurRahman Ibn Auf, Amr Inb Ul Aas a Muawiya Ibn abi Sufian. Sepsno a projednno 15. Roku po Hide.

Kdy Umar Ibn Al Khatab (druh chalif) vstoupil do Jeruzalma v ele muslimskho vojska v roce 638 n.l., vstoupil do msta pky, jako gesto pokory. Nedolo tam k dnmu krveprolit. Naopak ti, kte chtli odejt, mohli tak uinit a odejt se vm svm majetkem a byl jim zaruen bezpen prchod. A tm, kte chtli zstat, byla poskytnuta ochrana jejich ivota, majetku a jejich svaty. Umar odmtl nabdku Patriarcha Sophronia, vedoucho magistrtu msta, aby se modlili jednu z pti dennch modliteb v Chrmu boho hrobu, z obavy, e by se ho muslimov mohli pokusit promnit v meitu. Ve jmnu Allha, Nejslitovnjho. Boha Nejmilosrdnjho,

53

PoSleDN KZN PRoRoKA

PoSleDN KZN PRoRoKA

54