Albnie po boku ny (1961 1978) Zp etrhn sov tsko-albnskch vazeb v roce 1961 znamenalo pro Albnii (do t doby

zvislou na hospod sk pomoci Sov tskho svazu a jeho satelit ) kritickou hospod skou situaci, kter lehce mohla p er st v naprost ekonomick kolaps. S tm Chru ov pravd podobn i po tal a sliboval si od toho mocensk pd Envera Hoxhy. Albnie uzav ela n kolik smluvnch ujednn s nskou lidovou republikou v pr b hu poslednho roku dohoda o poskytnut v ru v hodnot 125 milion dolar na realizaci kolu t etho p tiletho plnu 1961 1965. nsk pomoc v ak nedosahovala v e p vodn naslibovan pomoci zem RVHP (celkov hodnota nskch v r Albnii p edstavovala pouze 90 % hodnoty, kterou j p ed roztr kou zavzaly poskytnou zem sov tskho bloku). Peking sice ochotn p evzal roli jedinho zahrani nho spojence Tirany, av ak narozdl od Albnie je t stle nevyhrotil do krajnosti vztah v i Kremlu. Tato skute nost zneklid ovala Envera Hoxhu jak z ekonomickho, tak z vojensko-politickho hlediska obval se toti totlnho opu t n Albnie nou a tak zvy ujc se hrozby ze strany Spojench stt a jejich spojenc i ze strany Sov tskho svazu. Na tento fakt reagoval Hoxha urychlenmi protiakcemi drastick sporn opat en v oblasti investic a sttnch vdaj , kter zahrnovala tak pronikavou redukci dovozu, hledn vnit nch rezerv a novch zdroj ve vyu it pracovnch sil, elektrick energie, stroj i materil . Jedinou vjmkou byly ozbrojen sly, kam byly investovny v t finan n prost edky ne doposud. Ve spojitosti s t mito spornmi opat enmi vyvjel re im velk sil, aby p im l obyvatelstvo k zv enmu pracovnmu nasazen i produktivit prce. Tak dochz ke zm nm ve struktu e albnskho zahrani nho obchodu dominujc postaven v obchodnch stycch s cizinou zaujala LR, jej podl vzrostl ze 7 % v roce 1960 na 55 % v roce 1962 a na 59,5 % v roce 1964. Celkov objem zahrani nho obchodu Albnie se v letech 1961 1963 ve srovnn s rokem 1960 vrazn sn il v d sledku pronikavho poklesu dovozu. Pr m rn ro n import byl v tomto obdob ni tm o 15 %, export z stal v podstat na stejn v i a schodek obchodn bilance klesl tehdy ro n pr m rn o 23,3 %. Spln n kol t et p tiletky se ukzalo jako zcela nereln pr myslov vroba se zv ila o 39 % (msto 52 %), zem d lsk produkce o 36 % (msto 72 %) a nrodn d chod o 32 % (msto 56 %). Prohlubovn spojenectv s nou P m zapojen ny do adresn a ve ejn polemiky s Kremlem v ervenci 1963 zbavilo Envera Hoxhu obav z totlnho mezinrodn izolace. Z hlediska Hoxhy a jeho stoupenc p edstavovala LR ideln protektorskou velmoc. Peking se nemnil vm ovat do jejch vnit nch pom r a byl tak ochoten vychzet jeho dostem o hospod skou pomoc. Albnsk kulturn revoluce Hoxha nebyl s vnitropolitckmi pom ry v zemi spokojen varovnm signlem pro n j byla neuspokojiv hospod sk situace, prohlubujc se apatie a pasivita obyvatelstva a po nn stranickho sttnho apartu. Proto se rozhodl pro uskute n n komplexnho programu. Ten m l nep etr it rozvjet revoluci a t dn boj, kter povede k zv n n mocenskho postaven jeho re imu. Tento program byl a je nazvn albnsk i mal kulturn revoluce . Ve sv vchoz fzi m l tento projekt odstranit rozbujelou byrokracii, zajistit v t efektivitu stranickho a sttnho apartu, decentralizovat a sbl it se s lidem mobilizace ve ejnosti za p ekonvn hospod skch t kost a za spln n zv ench pracovnch kol . Ji v jnu 1965 v souvislosti s p pravou tvrtho p tiletho plnu 1966 1970 se obrtilo albnsk stranick a sttn

veden na sv j lid s nalhavou revolucioniza n vzvou a setkalo se pozitivn odezvou. Dokonce v lednu 1966 vznikla mezi administrativnmi pracovnky revolu n iniciativa za jejich dobrovoln p echod do vroby p edev m v zem d lstv. Zhruba ve stejnm obdob se kolem 40 len svazu spisovatel a jinch um lc rozhodlo odejt z Tirany na venkov a pracovat s lidem. Pot bylo b hem krtkho obdob, skrze Otev en dopis Politbyra V ASP, oficiln p evedeno z administrativnch funkc do vroby zejmna v zem d lstv zhruba 15 000 odob. tvrt p tilet pln 1966 1970 (na jeho realizaci zskala Albnie od LR bezro n v r ve v i 214 milion dolar ) m l zajistit rychl rozvoj vrobnch sil v zjmu urychlenho dobudovn materiln technickch zklad socialismu . Sm rnice tto p tiletky zcela nerealisticky p edpokldaly, e pr myslov vroba bude v roce 1970 o 50-54 % v t ne v roce 1965, e zem d lsk vroba vzroste ve stejnm obdob o 41-46 % a nrodn d chod se zv o 45-50 %. Albn t nejvy p edstavitel p i tvorb tohoto plnu spolhali p edev m na slibovan zv en nsk hospod sk pomoci. Tak spolhali na to, e se Albnie ve svm ekonomickm rozvoji bude oprat mnohem vce i o vlastn sly. Toho cht ly doshnout zv enm pracovnho sil obyvatelstva. Veden p itom po talo, e v nadchzejc p tiletce se zem d lsk vroba bude zvy ovat p edev m extenzivn cestou zskvnm nov zem d lsk p dy a e v tomto obdob bude definitivn zavr en proces kolektivizace zem d lstv albnskho obyvatelstva. V noru 1967 p ichz druh fze albnsk kulturn revoluce k nejd le it j m opat enm pat ila likvidace soukromho pozemkovho vlastnictv a hospoda en v horskch oblastech severn a severovchodn Albnie, kter znamenala dokon en kolektivizace. Dosavadn zem d lsk dru stva v n innch oblastech za ala bt postupn slu ovna do v t ch celk v tzv. dru stva vysokho typu, kter m la p edstavovat p echodnou formu od skupinovho ke sttnmu vlastnictv. Ve sf e emesel a maloobchodu vymizely posledn poz statky soukromho vlastnictv a na sklonku 60. let do lo nakonec i k likvidaci dru stevnho sektoru, m byl nastolen stoprocentnn monopol sektoru sttnho. V roce 1967 se zapo al rovn proces postupnho sni ovn p mch dan, kter byl o dva roky pozd ji ukon en jejich plnm zru enm. Albnsk veden p ijalo tehdy tak rozhodnut o zaveden povinn fyzick prce pro v echny ob any nezabvajc se manuln innost, a to v dlce 30 dn ro n . Ve sf e hospod skho zen a kontroly do lo pouze ke z zen vboru d lnick kontroly, kter m l kontrolovat hospoda en zdola . Hoxha p ikldal mimo dn vznam emancipaci en, odstran n zpte nickch zvyk , vyko en n nbo enstv z v dom lid a crkv ze ivota zem . V rmci kampan za emancipaci en bylo provedeno mnoho reforem v etn snahy vymtit negramotnost a pologramotnost velkho po tu venkovskch en a dvek. Kampa za odstran n zastaralch zvyk v sob zahrnovala tak p sn potran krevn msty. V roce 1967 prob hla agresivn protinbo ensk a proticrkevn kampa , kter byla dovr ena v tom samm roce zkazem p soben v ech crkv a vyhl enm Albnie za prvn ateistick stt na sv t . Duchovn v ech crkv byli za azeni do vroby, st z nich byla uv zn na, nebo odeslna do vyhnanstv. Jakkoliv projevy nbo enskho sm len obyvatelstva byly ost e trestny a vkon v ech nbo enskch kon byl co nejp sn j m zp sobem trestn sthn. Sov tsk invaze do SR a jej vliv na Albnii V roce 1968 prob hla invaze vojsk Sov tskho svazu a ty dal ch zem Var avsk smlouvy do eskoslovenska. Hoxha se tedy za al obvat, e dal m clem by mohla bt prv Albnie, a tak se rozhodl vystoupit z Var avsk smlouvy. Albnie se pak za ala p ipravovat na p padn vn j tok vytv enm oddl lidov domobrany, zavd nm brannho vcviku pro v echny skupiny

obyvatelstva, zahjenm masov vstavby betonovch kryt , opevn n a bunkr . LR p ivtala vystoupen Albnie z Var avskho paktu a ve ejn dala najevo sv odhodln p ijt, v p pad napaden ze strany Sov tskho svazu, na pomoc. Vyhov la tak jejm po adavk m o zv en hospod sk a finan n podpory stejn jako o poslen vojenskho potencilu. Vlna vnitropolitickch istek Hlavnm dokladem sprvnosti zvolenho postupu se pro Envera Hoxhu staly p edev m dosa en hospod sk vsledky. Plnovan sm rnice tvrt p tiletky 1966 1970 byly nejen spln ny, ale i vysoce p ekonny. Pr myslov vroba se zv ila o 73 % (msto 35 %) a tvorba vrobnch prost edk rostla je t rychleji. V tomto obdob bylo uvedeno do provozu vce ne 40 pr myslovch objekt . Do provozu byly uvedeny i dv elektrrny a v roce 1971 byla uvedena do provozu i prvn hydroelektrrna (ve Vau i Dejs na ece Drin). V listopadu 1970 albnsk vlda oznmila, e s vce ne ro nm p edstihem byla dokon ena elektrifikace zem . Rychl tempo industrializa nho procesu bylo vyvolno p edev m pronikavm zv enm kapitlovch investic LR. Zatmco v letech 1960 1965 nsk pomoc inila 205 milion dolar , v letech 1965 1970 se zv ila na 490 milion a v letech 1970 1975 doshla dokonce v e 698 milion . Albnsk zem d lstv se v ak potkalo s v nmi problmy. Jeho celkov produkce se sice zv ila o 33 %, zaostvala v ak za plnovanmi cly i za pot ebami zem , kter zaznamenvala v povle nm obdob nejv t popula n nrust ze v ech evropskch stt . R st zem d lsk vroby se prakticky dotkal pouze rostlinn vroby, nikoliv v ak vroby ivo i n, kter stagnovala. Albnsk zem d lstv se nadle rozvjelo p edev m extenzivnm zp sobem cestou z rod ovn p dy a stavby teras v kopcovitch a horskch oblastech s minimlnm i nulovm pou itm techniky a s vyu vnm manuln prce velkho po tu osob. P esto e plocha obd lvan p dy se zv ila v letech 1960 1970 z 24 382 ha na 28 500 ha, jej velikost na jednoho obyvatele Albnie, vzhledem k velkmu popula nmu r stu, zaznamenala pokles. Velk st ekonomickch odbornk upozor ovala na nevhodnost sledovn linie hospod sk autarkie a budovn na albnsk pom ry gigantickch podnik t kho a zpracovatelskho pr myslu a doporu ovala, aby se albnsk ekonomika vce otev ela kontakt m se zpadnm sv tem, s jeho pomoc by mohla minimalizovat dopady pravd podobnho zastaven nsk podpory. Ale jakkoliv liberalizace pom r by ve svch d sledcch p mo existen n ohrozila mocensk postaven Envera Hoxhy, co on nemohl dopustit. Nstrojem k v asnmu vymcen v ech negativnch jev se stal znovu princip permanetn revoluce. K e en nahromad nch hospod skch problm bylo znovu vyu vno nejr zn j ch forem brigd, v etn masovch jednorzovch akc tzv. soust ed nho nporu. B hem let 1972 1974 probhaly krut vnitrostranick istky ze strany Envera Hoxhy, kter tmto zp sobem odstranil velk po et osob z kulturn -politickch kruh i z armdy. V letech 1975 1976 pak prob hly istky zam en proti osobm, kter se vyslovovaly ve prosp ch opu t n dosavadn hospod sk politiky a za ir spoluprci Albnie s cizinou. Roztr ka s nou V letech 1971 1973 in t p edstavitel z eteln nazna ili Albnii, e v druh polovin 70. let nemaj v myslu pokra ovat ve financovn jejch dalekoshlch industrializa nch zm r . P esto v prvn polovin 70. let nsk pomoc doshla dokonce nejv t v e v cel sv dosavadn historii. Av ak pro Hoxhu znamenala tato informace nutnost zm ny dosavadn hospod sk politiky. Pt p tilet pln 1971 1975 p edpokldal rychl tempo celkovho hospod skho r stu (o 54-58 %), pr myslov vroby (o 61-68 %), vroby vrobnch prost edk (o 73-77 %) i velk nrust

zem d lsk produkce (o 65-69 %). Objem investic m l ve srovnn s lty 1966 1970 vzr st o 170 %. Plnovan koly pt p tiletky byly v roce 1973 sn eny, vstavba gigantickch pr myslovch komplex i investi nch celk byly odsunuty na pozd ji a pozornost se do asn soust edila na r st potravin skho a lehkho pr myslu a na intenzifikaci zem d lsk vroby. P esto v ak dochz k celkovmu nespln n kol tto p tiletky (msto o ekvanch sn ench 54-58 % inil r st pr myslov a zem d lsk produkce 45 %). Tm pdem byly koly est p tiletky 1976-1980 stanoveny mnohem st zliv ji s p edpokldanmi ni smi tempy. P ijat hospod sk opat en byla pouze oka itm nouzovm opat enm k odvrcen negativnch d sledk p padnho zastaven nsk ekonomick a vojensk podpory. V roce 1976 byla p ijata nov stava, kter vyhla ovala, e Albnie oficiln p ejmenovan na Albnskou lidovou socialistickou republiku je sttem diktatury proletaritu zenm Albnskou stranou prce v duchu ideologie marxismu-leninismu a budujcm socialistick spole ensk d. Z hospod skho hlediska stava deklarovala, e v ALSR je zkazno poskytovat koncese, zakldat ciz spole nosti a jin ekonomick a finan n instituce nebo spole n sdru en s kapitalistickmi a revizionistickmi monopoly a stty jako i p ijmn v r od nich. Tato omezen se v ak nevztahovala na LR od n Enver Hoxha stle o ekval spoluprci a solidaritu. Hoxhu v ak znepokojovala tendence LR utlumovat poskytovn finan n, hospod sk i vojensk pomoci Albnii. Takt siln nesouhlasil s politikou, kterou LR v t dob prosazovala a tm i podlamovala jeho sil o zskn vlivu. V ervenci roku 1977 Enver Hoxha otev en odsoudil teorii t sv t a nsledn pak i LR a jej politick kroky. LR na to reagovala nep mo dal m omezovnm finan n a vojensk pomoci i ochodnch styk s Albni. K p em n nap t v otev en konflikt do lo nakonec v roce 1978, kdy byla Albnskmu velvyslanci v Pekingu p edna nta obsahujc sd len, e vlda LR s okam itou platnost zastavuje hospod skou, technickou, vojenskou a finan n pomoc Albnii. nsk vlda toto oznmen doprovodila vysv tlenm k zastaven styk byla p inucena stup ujcmi se albnskmi toky na vni n i zahrani n politiku LR. Albnie na toto reagovala tm, e obvinila LR ze zrdnho a nep telskho jednn v i Albnii, z poru ovni smluvnch ujednn i norem mezinrodnho prva, z uplat ovn velmocensk politiky, z hospod skho a politickho ntlaku, ze zrady marxismuleninismu a v neposledn ad i z hrubho zkreslovn fakt o skute nm charakteru nsk pomoci Albnii. Tyto udlosti byly u jen pouhm potvrzenm naprostho rozpadu v nho albnskonskho p telstv a spojenectv, definitivn roztr ky mezi Tiranou a Pekingem.