Stiglitz - vpisky

5. kapitola: Veejn statky a veejn poskytovan soukrom statky

Nen mon omezovat spotebu ist veejnch statk. Omezovn jejich spoteby nen ani prospn. Statky, jejich vlun spoteba je nemon Pklad nrodn obrany - nelze nikoho vylouit ze spoteby. Navc je velmi nkladn (i pln nemon) nkoho ze spoteby takovch sttk vylouit. V ppad soukromho poskytovn by vznikal problm ernho pasara - neochota dobrovoln platit za veejn poskytovan statky. Stt si toti vynut pispvn na veejn statky - formou vbru dan. Hranice uitkovch monost - maximln dosaiteln uitek pro jednu skupinu pi dan hladin uitku druh skupiny

. Je tedy v zjmu vech, abychom byli pinuceni platit dan. Statky, jejich vlun spoteba nen douc Spoteba jednoho nesniuje nabdku veejnho statku druhho (nerivalita ve spoteb). Mezn nklady poskytnut statku dalmu spotebiteli jsou nulov. sten veejn statky Vylouen ze spoteby takovch statk je mon, ale nen douc - nap. je-li nevyuvan silnice, je nesmysl zavst na n poplatky, protoe by jej uvn jet pokleslo, navc mezn nklady jsou nulov nebo je vylouen mon, ale za velmi vysokch nklad.

Neefektivnost soukromho sektoru pi poskytovn veejnch sttk Pokud jsou mezn nklady zven potu spotebitel rovny 0, pak nen dvod sniovat spotebu takovho veejnho statku. Kdyby takov statek poskytoval soukrom sektor, musel by si stanovit uritou cenu, kter by vedla ke snen spoteby takovho statku, a dochzelo by k suboptimln produkci. Statky s nulovmi MC by mly bt poskytovny bezplatn. Statky, u nich je vlunost spoteby mon, ale nkladn Nklady vylouen se nkdy rovnaj nkladm na fungovn cenovho mechanizmu (nap. nklady na vylouen budou ve velikosti platu hldae). Pokud jsou tyto nklady vysok, pak je vhodn, aby takov statek poskytoval stt a financoval jej z dan a to i tehdy, jsou - li nklady na poskytovn veejnho statku nenulov. Veejn poskytovan soukrom statky Statky s velkmi meznmi nklady spojen se zvenm potu spotebitel se nazvaj veejn statky poskytovan soukromm sektorem. Nkdy jsou statky poskytovny veejn i na kor velik neefektivnosti. Nap. kolstv i zdravotnictv - rozdl mezi efektivn a relnou poptvkou je znan. Nkdy je poskytovn takovho statku obhajovno spravedlnost (rovnost pro vechny). Prostedky pidlovn veejnch statk: jednotn dvky Nkdy jsou pouity prostedky pro snen spoteby veejnho statku. Nap. cenov mechanizmus (nco zpoplatnm), administrativn omezen spoteby (pidlovn uniformnch dvek vem). Uniformita je vak i problmem - nepizpsob se individulnm potebm. Navc plin spoteba vede ke ztrt blahobytu (nap. pli pacient - i tch, kte tolik zdravotnictv nepotebuj, ale uvaj jej, protoe je zadarmo - m za nsledek pokles kvality zdravotn pe).

Dal forma rozdlovn veejnch statk: ekn Vlda podporuje uritou ekac dobu, ne pidl adateli veejn statek. To asto odrad ty, kte by jej nespotebovvali, kdyby nebyl zadarmo. Ovem tento systm m sv mouchy nap. dchodci si asto rdi pokaj na lkae a vyten lovk pak mus u doktora ekat mnohem dle. Tak dochz k neefektivit. Vztah mezi veejnm a soukromm poskytovnm statk Nkdy je mon poskytovat statek jak soukrom, tak veejn. Rozloen poskytovn se asem mn a je rozdln zemi od zem (zle na technologickm rozvoji, ivotn rovni atp.). Podmnka efektivnosti pro veejn statky Klov je uren efektivn nabdky. ist veejn statky jsou poskytovny efektivn, kdy se souet meznch mr substituce vech spotebitel rovn mezn me transformace. tato mra udv, kolika jednotek soukromho statku je spotebitel ochoten se vzdt pi zven sv spoteby veejnho statku o jednotku. tato mra udv, o kolik se sn vroba soukromho statku pi zven vroby statku veejnho. Poptvkov kivky pro veejn statky Lid se rozhoduj pro mnostv veejnch statk pi kadch volbch, dobrovoln na sebe berou daov bemeno. Jedinec m tedy njak rozpotov omezen - svj plat, kter rozdl mezi spotebu soukromch a veejnch statk.

Mezn mra substituce - mnostv soukromch statk, kterch je spotebitel ochoten se vzdt za zven spoteby statk veejnch. Zv - li se cena veejnch statk, poptvka poklesne a naopak. Tak se d vysvtlit klesajc prbh kivky poptvky po veejnch statcch. Je to kivka mezn ochoty k placen.

Paretovsk efektivita a rozdlen pjm Neexistuje jedin paretovsky efektivn rove nabdky veejnch statk. Jedna paretovsky optimln situace je v prniku nabdky a agregtn poptvky veejnho statku.

Efektivn nabdka veejnch statk zvis na rozdlen pjm. Kad zmna v perozdlovn je doprovzena zmnou efektivn rovn nabdky veejnch statk. Vliv vldy na rozdlen pjm a nabdku veejnch statk Vldy vtinou zvhoduj chud vrstvu obyvatelstva, co se perozdlovn te. Efektivn by vak bylo, kdy by seetla mezn mry substituce a na zklad toho by se perozdlovalo. Pro to tak tedy nen? Protoe perozdlovn je spojeno s obrovskmi administrativnmi nklady. Jednou z monost je zabudovn vldnch pedstav do hodnocen veejnch projekt. Vliv zdann a efektivn nabdka veejnch statk Vlda svm zskvnm prostedk (nejastji zdannm) pin do ekonomiky poruchy, kter vedou k neefektivnosti.

Z grafu je jasn, e vbr dan pin pokles efektivnosti (kivka dosaiteln spoteby je pod kivkou vrobnch monost). Mezn ekonomick mra transformace - mnostv soukromch statk, kterch se spotebitel mus vzdt pi zven spoteby statk veejnch. Daov bemeno tedy ochuzuje lidi (zvl dopad na bohat) a zrove vede k poklesu efektivnosti vroby. Optimln mra zdann je vyjdena Lafferovou kivkou (mra vbru dan v zvislosti na me zdann).

6. kapitola: Teorie veejn volby

Soukrom mechanizmy a alokace zdroj Cenov mechanizmus zajiuje efektivn alokaci zdroj. Ceny maj informan funkci. Na zmnu cen reaguje jak nabdka, tak poptvka. Cel mechanizmus se tak udruje v rovnovze. Lid a firmy se sami rozhoduj, jak se statky naloit. Veejn mechanizmy a alokace zdroj O alokaci rozhoduje vlda, kter je sloen ze zstupc, kter si lid sami zvolili. Problm projevovn preferenc Pi alokaci veejnho statku je mnohdy tk umstit tento statek efektivn. Navc vlda m omezen informace a tko uruje, kdy a kde bude uitek z poskytnutho veejnho statku nejvy. Problm zohledovn rozdlnch nzor pi agregovn preferenc Politik mus uinit rozhodnut na zklad mnoha rozdlnch nzor. Navc politik reprezentuje uritou skupinu voli a ani ti nejsou ve svch nzorech na poskytovn veejnch statk jednotn. Politik asto rozhoduje tak, aby byl zvolen i pt. Pro objektivnost hlasovn bylo navreno mnoho systm (viz dle). Vtinov hlasovac systm Ve volb vtz ta alternativa, kter zsk vtinu hlas. Rozhodovn typickho volie Voli vol podle svho zjmu. Porovnv nklady a vnosy ze sv volby.

Zven veejnch vdaj zvyuje mezn uitek vech, ale po peshnut urit hranice mezn uitek z dodatenho zven veejnch vdaj kles. Navc klesaj prostedky, kter by mohli spotebitel utratit za soukrom statky. Optimum je tam, kde se mezn uitek stetv s meznmi nklady. Pstup k velikosti veejnch vdaj je dn: rznmi preferencemi rznm pjmem daov systm, kter ur, kdo kolik za veejn statek zaplat

Pokud je uvalena da z hlavy, pak i chud vrstvy preferuj ni spotebu veejnch statk. Naopak pi progresivnm zdann tito lid preferuj vy spotebu veejnch statk (svezou se na vych danch, kter plat bohat). Pi ni me pjmu a danm daovm zaten bude chud lovk dvat pednost men spoteb veejnch statk.

Stedn voli Ten voli, pro kterho je poet voli preferujcch ni rove veejnch vdaj stejn jako poet voli preferujcch vy vdaje - take (asi) medin v ad voli. Pi vtinovm volebnm systmu je rove vdaj optimln rovn vdaj pro stednho volie. Pi perozdlovn ve spolenosti, kter vede ke zven stednho pjmu, se bude poptvka po veejnch statcch zvyovat.

Nedostatky rozhodnut pijatch vtinovm systmem Uitek stednho volie nelze penst na celou spolenost. Navc me asto pi takov alokaci veejnch statk dochzet k pltvn s nimi. Paradox hlasovn Na tento problm poprv upozornil Condorcet. Jde o problm zacyklen hlasovn. 3 volii maj rzn preference. Hlasovnm pro 3 rzn nvrhy se dojde k tomu, e mezi nimi neexistuje optimln varianta. Pak je dleit, jak bude stanoveno poad voleb (rznmi kombinacemi mezi volbami se dojde k rznm vsledkm).

Tento paradox nm pedvdl Schwarz na pednce, tak je docela mon, e by se mohl objevit v testu. Preference s jednm maximem a existence rovnovnho vtinovho rozhodnut Ne vdy mus pi veejn volb dojt k paradoxu hlasovn. Je to v tch ppadech, e veejn statek nem dn substitut, kter by mohl bt poskytovn soukrom. Volba pak m "jeden vrchol" - vichni se shodnou. Vtinou tato situace nen reln. Arrowova vta o neexistenci idelnho volebnho systmu Je zejm, e ve vtinovm volebnm systmu nelze najt optimum. Je tedy njak systm, kter by toho dosahoval? Arrowova vta zn tak, e neexistuje dn volebn pravidlo, kter by splnilo podmnky pro dosaen volebnho optima. Problm personifikace vldy - vlda nen jednotn, proto ani volby, kter dl, nejsou jednotn.

Dal zkonitosti hlasovn Na zkonitosti volebnch systm se snaili pijt dva ekonomov, Andrew Caplin a Barry Nalebuff. Jak je nejmen mnostv voli ve vtinovm volebnm systmu, kter nalezne rovnovn een? Pokud se preference voli neli, sta hranice 64% k zamezen zacyklen hlasovn. Systm dvou politickch stran a stedn voli Pokud proti sob stoj dv politick strany, budou vzjemn sledovat sv chovn. Pokud jedna strana zareaguje jednm zpsobem a zsk si vtinu voli, druh strana udl to stejn a poet zskanch voli bude 50 na 50.

Nkdy se mohou ve volbch prosadit i nov strany, protoe ty si zskaj na svoji stranu extrmn volie, kte neberou v vahu ani jednu taktiku dvou stran, soustedcch se na stednho volie. Pro volii hlasuj? Pro volii hlasuj, kdy jsou stejn jen kapkou v moi? Vysvtlenm je to, e ze sv volby maj uitek. Pocit spoluzodpovdnosti ns k tomu tak vede. Volme za pedpokladu, e nm n altruismus pin uitek. Volby a zjmov skupiny Na vsledek politickho procesu maj velk vliv zjmov skupiny. Zjmov skupiny jsou lpe organizovan neli masy a proto dok vyvinout vy tlak. Vliv zjmovch skupin Zjmov skupiny mohou na svoji stranu zskat ty lidi, kte by podporovali cl prv t zjmov skupiny. Dlaj to tak, e potencilnm volim sniuj transakn nklady volby (autobusy na msto voleb atp.). Zjmov skupiny tak dvaj politikm pehled o nzorech voli. Dalm zpsobem zskn vlivu je uplcen politik. Existuje altruistick politik? Vichni politici jsou do jist mry zainteresovni pi volb perozdlovn veejnch statk. Nkte se sice chovaj tak, e vol ve veejnm zjmu, ale podle Arrowovy vty je zejm, e co lovk, to jin nhled na vc a co pro jednoho me bt pijateln, nemus bt pijateln pro druhho. Setrvanost neefektivnch opaten Mnohdy je pijato opaten, za kterm se skrv njak lumprna (nap. za programem dotace menm farmm se me skrvat finann zjem vtch farm). Je tedy tk urit, kter opaten je dobr a v platnosti tm pdem zstanou i ta patn.

Lindhalv model Erik Lindhal - snail se napodobit fungovn trnho mechanizmu. Trn rovnovhu spoteby veejnch statk se nachz v prniku agregtn poptvky a nabdky.

Bod rovnovhy je v jeho modelu paretovsky optimln. Slabinou tohoto modelu je to, e jednotliv volii nebudou chtt odhalit sv preference, protoe se zvenou poptvkou roste i cena veejnch statk. Projeven skutench preferenc Veejn sektor cenu statk neuruje podle toho, co soukrom sektor tvrd, ale udruje ceny konstantn.

8 kapitola: Externality
Externality Pozitivn - prospn efekt na ostatn Negativn - negativn efekt na ostatn (kdce nenese vechny sv nklady) Dal dlen externalit je podle toho, kdo je produkuje a to na vrobce (nap. firmy) nebo spotebitele (nap. kuci). Omezen spoleensk zdroje (pklad externality) - existence vzcnho zdroje s volnm pstupem (kad dal spotebitel pedstavuje pro ostatn stvajc spotebitele negativn externalitu)

Dsledky externalit Pi vskytu externalit dojde k neefektivn alokaci zdroj.

S a D se stetvaj pi neexistenci externalit pi mnostv Qm. Ovem toto mnostv nezahrnuje cenu externalit, protoe dodaten zneitn sniuje spoleensk uitek. Kdyby vrobce do svch nklad zapotal i cenu externalit, jeho nabdka by se posunula nahoru a vyrblo by se spoleensky efektivn mnostv Qe. Trh a externality eenm externalit je jejich internalizace. Ronald Coase a jeho een Poteba pesn vymezench vlastnickch prv (na pednce Skopeek kal, e tohle je uebnicovej blbol, protoe v prosted pesn vymezench vlastnickch prv by externality neexistovaly a proto je tento pedpoklad een externalit absurdn, take pozor u testu). Coasova vta: "Pi vskytu externalit se astnci trhu mohou vdy spojit a spolen se dohodnout na internalizaci externalit." Coase pedpokld, e v trnm prosted, pi minimlnch transaknch nkladech, dojde vdy k dohod a to bez ohledu na to, na stran stlo prvo na zatku sporu. Spoleensk postih Nei jinm, co nechce, aby jin inili tob. Pevedeno do ekonomick mluvy: Vytvej pozitivn externality, nevytvej negativn (pesn tak mi to kvala babika). Mechanizmus vchovy by ml vst k tomuto pravidlu. Ovem skutenost je nkde jinde. Nedostatky trnho een Nkter externality neodstran ani trh, pak pichz ada na veejn sektor. Jednm problmem trnho mechanizmu je dobrovolnost pi sniovn negativnch externalit. Dalm dvodem je existence transaknch nklad. Tetm dvodem selhn jsou nedokonale definovan vlastnick vztahy. Vhodou vldnch intervenc je to, e jsou vynutiteln a transakn nklady s tm spojen nzk. Nevhodou je bujen sttnho apartu a nepehlednost regulovanho systmu.

10

Veejn sektor a externality Vlda pouv 4 zpsoby zmrovn vlivu externalit: vymhn pokut nebo poplatk dotace pi sniovn negativnch externalit zkonn omezen innosti vyvolvajc vznik negativnch externalit legislativn vymezen systmu vlastnickch prv Pokuty Zvyuj nklady soukrom firmy na rove celospoleenskch nklad. Jednou formou pokuty jsou Pigouovsk dan. Pokuta je ve vi rozdlu soukromch a spoleenskch nklad.

11

Vlda me bu pokutovat zneiovatele anebo jej naopak vyplcet za to, e nebude zneitn produkovat ve vysok me.

Vldn dotace vak nezaruuj efektivn alokaci zdroj. Firmy toti dotaci odetou z nklad a pak dle vyrb vy, neli efektivn mnostv. Systm pokut (narozdl od systmu dotac) vede k paretovsky optimln situaci. Regulace Vldy tento nstroj pouvaj astji neli pokuty i dotace. Jde o stanoven rznch kvt, standard apod. Metodou regulace je kontrola sttnch orgn, kdy jsou kontrolovny firmy a za pekroen regulace jsou pokutovny. Druh metoda se sousteuje na vrobn proces (vlda stanovuje, jak paliva mohou firmy pouvat apod.).

12

Srovnn regulace a pokut Je to jak srovnvat trn systm se systmem centrlnho plnovae. Nkdy m systm regulace a pokut stejn inek. Pi systmu regulac neme vlda doshnout omezen produkce na spoleensky efektivn rove.

Systm nelinernch pokut Tato metoda spov v urovn vky pokuty podle rovn zneitn. Tato metoda vak me vyvolat pli vysok nklady na snen zneitn. Je tak monost stanovit neomezenou vku pokuty po pekroen urit rovn zneitn. V takovm ppad se pak bude pokuta rovnat regulaci. Regulaci tedy meme povaovat za extrmn variantu nelinern pokuty.

Volba mezi pokutami, dotacemi a regulac Kad z tchto systm s sebou nese urit nklady a naopak vhody. Proto nen pln jasn, co je nejlep volba. Vbr jedn z metod je individuln. Systmy se li mrou transaknch nklad a potebou mnostv informac. Transakn nklady jsou mnohdy vysok a navc m vlda, oproti soukrommu sektoru, velmi omezen informace.

13

Neuritost nklad a inku kontroly zneiovn Nklady na kontrolu zneitn se li firmu od firmy a stt od sttu. Stt by ml tyto rozdly zohledovat. Pravidla by se tedy oblast od oblasti liila. Takov systm by vak byl pli nkladn. Vliv politickho mechanizmu na volbu systmu Firmy se sna na vldu vyvinout tlak a tak ovlivnit mru regulace. Takov omezen pak nen stanoven na zklad trnho systmu, ale na zklad lobbovn zjmovch skupin. Nkdy mohou nkter skupiny ovlivovat rozmez regulace tak, aby pokodily sv konkurenty. Systm pokut je naopak mn nchyln k ovlivnn, proto je optimlnj. Problmy kompenzace Je tk urit, kdo a do jak mry by ml bt kompenzovn v dsledku existence externalit. Pi zmn ceny vlastnictv vlivem zmn v jeho okol mluvme o kapitalizaci tchto zmn. (Nap. postavm dm a za rok vedle mho pozemku zanou stavt dlnici a cena mho domu klesne. Do jak mry mm bt kompenzovn?). Systm odkodnn je velmi komplikovan a mnohdy nejasn, k odkodnn tedy dochz jen zdka. Prvn prostedky pi omezovn externalit Vskyt negativnch externalit nezjiuje vlda, ale sama pokozen strana. Takov systm je efektivnj. Je zde vak pedpoklad jasn vymezench prv. Vztahy mezi kdcem a pokozenm se vdy vyjasn bhem soudnho procesu. Tento systm je tedy mnohem vhodnj, neli jakkoliv vldn regulace. Avak i s tmto systmem jsou spojeny vysok TC a proto k soudm tkajcch se externalit dochz jen mlo. Nkdy dochz ke kolektivn alob, kdy jeden lovk aluje kdce ve jmnu velik skupiny pokozench. Tm se TC sten sn.

14

4. kapitola: Ekonomie blahobytu: efektivnost a rovnost

Vzjemn vztah efektivnosti a rovnosti Existuje vzjemn substitun vztah mezi efektivnost a rovnost. Abychom doshli vy rovnosti, musme se vzdt sti efektivnosti.

Je pedmtem diskus, zda je dleitj efektivnost nebo naopak rovnost. Efektivnost je asto ztotoovna s rstem HDP. Pro rovnostn program je takov, kter pesouv bohatstv od bohatch k chudm. Nejastjm mtkem nerovnosti ve spolenosti je index chudoby. Paretovsk efektivnost Velk st vldnch opaten nkter skupin pomh, ale zrove jin kod. Ocitneme-li se v situaci, kdy je prosazen program, kter vylep situaci jedn skupiny bez toho, aby ukodil komukoliv jinmu, tuto situaci nazveme paretovsky efektivn. Paretovsk zlepen je vdy clem ekonom. Toto jejich pesvden se nazv paretovsk princip. Paretovsk efektivnost a individualismus Definice paretovsk efektivnosti bere v vahu pouze blahobyt jednotlivc a nezohleduje jejich vzjemn postaven. Nap. nkdy rostou dchody nejbohatch mnohem rychleji neli dchody chudch. Tato situace je paretovsky optimln (dchody rostou vem), ale nkdo by mohl namtnout, e takov rozdly ve spolenosti nejsou ok. Navc jen sm jedinec doke posoudit, co mu prospv, take je asi sloit definovat, co je skuten pareto optimln. Suverenita spotebitele a sttn paternalismus Nkdy potebuj lid veden ze strany sttu - paternalismus. Toto je astm zdvodnnm vldnch program, kdy je nap. vymhna nucen spoteba uritch statk (nap. okovn). Rozdlen pjm Nejzvanjm nedostatkem principu paretovsk efektivnosti je absence rozdlen pjm ve spolenosti. Vtina vldnch program toti prospv nkterm skupinm na kor jinch.

15

Uitkov funkce a mezn uitek Zmny vyvolan uritm vldnm opatenm jsou asto velmi komplexn. Nap. zven dan povede k tomu, e budou lid muset pracovat dle a mn spotebovvat, ale na druhou stranu budou moci spotebovvat vce veejnch statk. Pro zvyovn uitku mme funkci uitku, dodaten zven uitku pedstavuje mezn uitek. Mezn uitek je klesajc. m vc dostanu njakho statku, tm vy mm uitek, ale mezn uitek z kad dal jednotky je men a men. Mezn analza zkoum nsledky pesunu jednotky zdroj od jednoho vrobce k druhmu. Pesun uitku je dn kivkou uitkovch monost. Paretovsk efektivnost a kivka uitkovch monost

Bude-li ekonomika pracovat pod svm potencilem (bod I), pak kad situace, kter povede k posunu nahoru napravo od tohoto bodu, bude paretovsk zlepen. Kad bod lec na hranici uitkovch monost je paretovsky optimln. Nememe vak zhodnotit, kter z bod na kivce je vhodnj. Paretovsk efektivnost a princip kompenzace V praxi pli asto ke kompenzacm pokozench nedochz. Je-li prospch vy neli ztrta, je teoreticky mon pokozenm nahradit ztrty - toto se nazv kompenzan princip. Hlavn pinou, pro vtinou nikdo nen odkodnn, je to, e je tk urit, kdo na vldnm programu vydlv nebo naopak trat, a kolik. Dalm problmem je to, e kad jedinec m individuln preference, kter nedoke nikdo pest. Kivka spoleenskho uitku a rozdlen pjm Nstrojem k men preferenc jsou indiferenn kivky. Udvaj rzn kombinace statk, ze kterch maj spotebitel stejn uitek. Ve vtin vah nepotebujeme znt, o kolik a jak vzrostl i poklesl uitek spotebitel, sta nm zkoumn jejich indiferennch kivek. Jedin, co potebujeme vdt, je to, zda je uitek pro spotebitele vy nebo ni. Spolenost odvozuje blahobyt z uitk svch len. Spoleensk indiferenn kivka uruje takov kombinace individulnch uitk, mezi ktermi je spolenost indiferentn. Pro tuto kivku m spoleensk funkce blahobytu konstantn rove. Spoleensk funkce blahobytu nm poskytuje mtko pro porovnvn rznch rozdlen zdroj. Problm je v tom, jak tuto funkci definovat.

16

Volba v rmci spolenosti Mnoina monost - mnoina vech alternativ, kter jsou dosaiteln. Jednotliv alternativy jsou charakterizovny uitkem dosahovanm jednotlivmi leny spolenosti.

Nkdy je spoleensk prospch hodnocen ve neli ztrta jednotlivce, proto se me bod efektivnosti pohybovat jinde neli v ppad individulnch indiferennch kivek. Spoleensk rozhodovn v praxi Vldy se ned kivkami spoleenskho uitku. Sv programy ustavuj na zklad porovnn pnos rznm skupinm ve spolenosti. Vsledn efekt programu pak vldy vyjaduj prostednictvm zmn v efektivnosti a rovnosti ve spolenosti.

17

Utilitarismus a rawlsismus Utilitarismus tvrd, e blahobyt spolenosti se rovn prostmu soutu blahobyt vech len. Tento nzor formuloval Jeremy Bentham. Spolenost je indiferentn mezi snenm uitku prvnho jedince o jednotku a zvenm uitku druhho jedince o stejnou jednotku. Nejextrmnj nzor zastv John Rawls rawlsismus - pro blahobyt spolenosti je dleit jen blahobyt nejchudho lena. Spolenost si me pomoci zvenm blahobytu nejchudho lena, ale nic nezsk zvenm blahobytu vech ostatnch. Podle Rawlse neexistuje zven uitku bohatch, kter by mohlo kompenzovat ztrtu spoleenskho blahobytu, spojenou se ztrtou blahobytu nejchudho lena spolenosti (takovej bullshit!!!). Hodnocen alternativnch program Jak velk je jet nosn snen blahobytu jedn skupiny na kor zven blahobytu jin skupiny? Odvozen spoleensk funkce blahobytu Neexistuje monost, jak sest uitky jednotlivch len spolenosti. Ekonomov se sna rozit tzn. smluvn teorii sttu (aka teorii spoleensk smlouvy). Nahl na stt jako na dobrovoln spoleenstv lid, kte se spojili, aby uspokojovali svoje poteby. Vichni pitom "podepsali" smlouvu, kter uruje jejich prva a povinnosti vi sttu. Stt jim na opltku poskytuje sluby, kter by si jako jednotlivci nemohli zajistit. Rawls tvrd, e bychom si mli poloit otzku: "Co by nm pipadlo spravedliv, kdy bychom nevdli, zda se narodme jako syn i dcera bohe nebo chudka?" a podle toho volit vldn programy. Srovnn uitkovch funkc Abychom mohli srovnvat uitek jednotlivch osob, musme nejen pedpokldat, e je takov numerick srovnn mon, ale navc musme bt pesvden, e srovnvan osoby maj zhruba stejn funkce uitku. Proti srovnvn uitk se stav ada ekonom. Skutenost je takov, e doopravdy nelze srovnat mezn uitek dvou osob. Pro pedpokldat, e bohat lid maj men mezn uitek z dodatenho dolaru neli chud lid??? Men neefektivnosti Pi posuzovn rznch vldnch program ekonomov asto zdrazuj efektivnost. K posouzen mry neefektivnosti ekonomov asto uvaj tuto otzku: "Kolik by jste byli ochotn zaplatit za odstrann toho kterho neefektivnho opaten?". Kdy by nap. spotebitel byl ochoten zaplatit a 100 dolar za odstrann dan na cigarety, vyplatilo by se zavst pauln da (lump-sum tax) ve vi 100 dolar. Rozdl mezi pjmy z vybranch dan (nap. 80 dolar) a pauln dan nazvme umrtven ztrta. Ta m neefektivnost uvalen dan.

18

Da do ekonomiky pin jistou deformaci - distorzi. Spotebitel jsou nuceni utrcet svj dchod za jin, mn zdann statky. Da mn strukturu jejich spoteby. Umrtven ztrta se d spotat pomoc funkce kompenzovan poptvky. Kompenzovan poptvka udv rove poptvky pi rstu cen zbo za podmnky, e spotebitel zv svj pjem, take jeho celkov uitek se nemn. Trojhelnk z pedelho grafu (velikost mrtv umrtven ztrty) se tak nazv Harbergerv trojhelnk (podle Arnolda Harbergera). Umrtven ztrta je rozdl mezi celkovou sumou, kterou by byl spotebitel ochoten zaplatit po odstrann dan a vbrem dan. Tuto kapitolu doporuuju pozorn pest...Schwarz to s nma na pednkch nestihnul a doporuoval se to nauit k testu.

17. kapitola: Kdo ve skutenosti plat dan - dopad zdann

Daov bemeno udv, kdo skuten dan plat a analza dopadu dan zkoum rozloen daovho bemene ve spolenosti. Daov bemeno me bt toti pesunuto a to v zvislosti na relativnch zmnch ceny zdroj. Da uvalen na zamstnavatele me bt pesunuta na zamstnance stejn jako da uvalen na producenta pesunuta na spotebitele. Efektivn daov sazba dv do pomru celkovou vi daovho bemene a pjmu spotebitele (T/I). Je-li T/I vy pro bohat a ni pro chud obyvatele, takov daov systm nazvme jako progresivn. Je-li tomu naopak, takov systm nazvme regresivn. Pokud je T/I stejn pro vechny, systm nazvme proporcionln. Dopad dan ve Spojench sttech

Tento model pin dva dleit zvry. Skuten daov zt z dan se asto li od legislativnch zmr. Uren daov zte je komplikovan a pravdpodobn bude vdy zdrojem spor i mezi odbornky.

19

Dopad dan v konkurennm prosted

Uvalenm dan na vrobce mu vzrostou jednotkov nklady. To se projev tak, e nabdkov kivka se posune vzhru. st dan je pesunuta na spotebitele. Do jak mry bude da penesena na spotebitele, zvis na elasticit nabdky a poptvky.

V prvnm ppad spotebitel nakupuj stejn mnostv statku, i kdy cena roste. To se stane v ppad, e je poptvkov funkce vertikln nebo nabdkov funkce horizontln. Da je pln pesunuta na spotebitele. V druhm ppad, je-li poptvkov funkce horizontln nebo nabdkov funkce vertikln, plat da pln vrobce. Ceny po uvalen dan nevzrostou.

20

Vliv elasticity nabdky a poptvky Zkaznci plat vce, m je poptvkov kivka strmj nebo m mn strm je nabdkov kivka. Opak plat pro vrobce. Sklon nabdky a poptvky mme elasticitou. Vliv dan na chovn firem Pi uvalen dan m firma nklady MC+t, produkce firmy se sniuje. Sn-li vak vechny firmy produkci, cena jejich zbo vzroste. Nov bod rovnovhy bude tam, kde se trn cena rovn MC+t.

Vliv dan na poptvku po prci Kdo skuten ponese dan, zvis na elasticit nabdky a poptvky po prci. Je-li nabdka prce neelastick (jak tomu vtinou bv ve skutenosti), vy st dan ponesou zamstnanci.

Zdann vrobnch faktor a statk s nzkou elasticitou Nap. je snadn pln zdanit majitele pdy, protoe tento vrobn faktor m nulovou elasticitu nabdky. Dalm takovm pkladem je ropa. Da z ropy je tak do velk mry placena majiteli ropnch vrt.

21

Ekvivalence dan Nkdy maj zdnliv rozdln dan stejn inek. Mnoho dan, kter jsou z administrativnho hlediska odlin, jsou z ekonomickho pohledu ekvivalentn. Da z pjm a da z pidan hodnoty V kadm stt mus platit rovnost mezi tm, co lid vyprodukuj a tm, co spotebuj. Protoe hodnota produkce a spoteby mus bt stejn, je jakkoliv jednotn da z pjm ekvivalentn jednotn dani z produkce. Stt me vydat da na kad krok produkce statku nebo a na jeho konenou pidanou hodnotu. Prvn druh dan nazvme prodejn da, druh druh pak da z pidan hodnoty. Ob maj ekvivalentn inky. Vtina stt pouv da z pidan hodnoty. Ekvivalence dan z pjm a spotebnch dan Sklon ke spoteb je vdy stejn, a je da uvalena na pjem nebo na spotebu (lovk chce st dchodu spoit a st spotebovat v budoucnu - tuto st navc navenou o rok). Vztah mezi dnen a budouc spotebou se dan nemn. Zde je vidt, e je da ze spoteby ekvivalentn dani ze mzdy. Tuto kapitolu taky doporuuju peliv pest. Skopeek tvrdil, e se problematika elasticity poptvky a nabdky (vetn graf!!!) urit objev v testu. Dl se zmioval o tom, e je poteba znt zhruba velikost pmch a nepmch dan, rozdly mezi progresivn, regresivn a rovnou dan a mt v tom celkov njakej pehled.

22