855

Jak uspt u pijmacho pohovoru
Vytvoila: Lenka Dvokov
Rozvojov a poradensk centrum | Vysok kola ekonomick v Praze | nm. W. Churchilla 4 | 130 67 Praha 3
tel.: +420 224 095 630 | fax: +420 224 095 685 | email: rpc@vse.cz | web: http://rpc.vse.cz
Obsah
1 2 3 PIJMAC POHOVOR ......................................................................................................... 1 OBECN CHARAKTERISTIKA .............................................................................................. 1 VYBRAN TYPY VBROVHO POHOVORU ..................................................................... 2
3.1 INDIVIDULN A SKUPINOV POHOVORY ............................................................................................2 3.2 POHOVORY DLE MRY STRUKTUROVANOSTI .......................................................................................2 3.2.1 Strukturovan rozhovor ..................................................................................................2 3.2.2 Nestrukturovan pohovor .............................................................................................. 3 3.2.3 Polostrukturovan pohovor ........................................................................................... 3 3.3 POHOVORY SE SPECIFICKMI OTZKAMI ........................................................................................... 4 3.3.1 Behaviorln pohovor ...................................................................................................... 4 3.3.2 Situan pohovor ............................................................................................................. 5 3.3.3 Stresov pohovor ............................................................................................................ 7 3.4 SMYSL TTO KAPITOLY; DOPORUEN............................................................................................... 8
PRVN DOJEM ..................................................................................................................... 9

4.1 VZHLED......................................................................................................................................... 9 4.1.1 Vhodn obleen.............................................................................................................. 9 4.1.2 Doplky, len ................................................................................................................ 10 4.1.3 Zavazadla, dokumenty ................................................................................................... 10 4.1.4 prava............................................................................................................................. 10 4.2 VYSTUPOVN................................................................................................................................11 4.2.1 Slun chovn .................................................................................................................11 4.2.2 Mluven projev ................................................................................................................11 4.2.3 Neverbln projev ........................................................................................................... 12 4.3 DOPORUEN ............................................................................................................................... 13
PRBH POHOVORU ........................................................................................................14

5.1 PPRAVA NA POHOVOR ................................................................................................................ 14 5.1.1 Informace o pohovoru a o zamstnavateli ................................................................... 14 5.1.2 Pprava vlastn prezentace ........................................................................................... 15 5.1.3 Rekapitulace ivotopisu ................................................................................................. 16 5.1.4 Pprava odpovd .......................................................................................................... 17
2 | Nm. W. Churchilla 4, 130 67, Praha 3 | Telefon: 224 095 630 | Email: rpc@vse.cz | http://rpc.vse.cz
5.1.5 Pklady otzek ............................................................................................................... 19 5.1.6 Problematick otzky .................................................................................................... 21 5.2 U POHOVORU ...............................................................................................................................23 5.2.1 Prbh pohovoru: ..........................................................................................................23 5.2.2 Co se u kandidta hodnot? ........................................................................................... 24 5.2.3 Shrnut a doporuen..................................................................................................... 24
DLEIT POSTEH NA ZVR ....................................................................................... 25
1 PIJMAC POHOVOR
Pijmac, resp. vbrov pohovor, nebo rozhovor, bv obvykle soust vbrovho zen na pracovn msto. Uchaze je na nj pozvn, pokud alespo rmcov spluje poadavky zadan zamstnavatelem na zklad ivotopisu (a motivanho dopisu). Je dobr se na nj pedem pipravit, zjistit, co takov pohovor obn, jak otzky mohou bt uchazei kladeny, a co personalista v jeho prbhu sleduje. Proto vznikl nsledujc text. Pro zpesten a nzornou demonstraci budou uvedeny pklady z praxe. Dmy protentokrt snad prominou, e je pro vyprvn v prvn osob jednotnho sla pouvn musk rod, a ztoton se s pedstavou, e j rovn se uchaze, kandidt, zjemce, apod. Velmi inn bv si pijmac rozhovor naneisto vyzkouet, a ji v rmci semine, individuln konzultace, za pomoci kamarda, nebo jen tak sm ped zrcadlem.
2 OBECN CHARAKTERISTIKA
Vbrov rozhovor vykazuje v podstat vechny znmky bnho rozhovoru. Stejn tak je teoreticky rozdlen do tchto st: Zahjen rozhovoru slou k pedstaven, k navzn kontaktu a jeho udrovn. Jdro rozhovoru je stejn st interview a probh podle ppravy s clem zskat co mon nejvce relevantnch informac o uchazei. Ukonen rozhovoru slou k uvolnn ppadnho napt, k zhodnocen a shrnut informac jak tazatelem, tak uchazeem. Je ale specifick svm smyslem, resp. svmi cli. Tmi obvykle jsou: zskat dodaten a hlub informace o uchazei, jeho oekvnch, obavch, hodnotch, clech, poppad verifikovat informace uvdn v psemnch dokumentech, poskytnout uchazei informace o podniku a prci samotn; je pitom dleit, aby uchaze zskal realistickou pedstavu o prci na obsazovanm mst a nebyl vdom uvdn v omyl, posoudit osobnost uchazee (m se za to, e pohovor je toho schopen dokonce lpe ne testy osobnosti).
3 VYBRAN TYPY VBROVHO POHOVORU

Takov rozhovor me bt veden rznm stylem, sledovat rozdln cle, kombinovat techniky.
3.1 Individuln a skupinov pohovory

Dle potu ptomnch kandidt, lze rozhovory rozdlit na : Individuln skupinov. Koment Pohovor s kandidtem na pracovn msto je vtinou individuln (jeden na jednoho); ptomnost konkurent nen uchazei pjemn i tazatel m komplikovanj lohu, ale me se stt, e nap. v asovm presu zvol zamstnavatel taktiku skupinovho rozhovoru. Doporuen Proto se hod pipravit se i na to, e pijdu na pohovor, kde budeme nap. ti zjemci a vichni budeme tzni, pp. vyzvni, abychom se ptali jeden druhho.)
3.2 Pohovory dle mry strukturovanosti

strukturovan nestrukturovan polostrukturovan
3.2.1 Strukturovan rozhovor

= pedem jsou dny otzky i jejich poad Koment Tento zpsob vbrovho rozhovoru me psobit stroze, neosobn, trochu jako vslech, zvlt kdy tazatel bedliv sleduje a zaznamenv si odpovdi. Hodn zle na celkov atmosfe, chovn a komunikanch dovednostech tazatele. Je mon se setkat s takto vedenm rozhovorem od zatku do konce, ale obvykle bv stdn volnjmi pasemi. Doporuen a) U personalisty, kter zvol takov styl pohovoru, lze oekvat, e bude chtt slyet to, co se obvykle pe v prukch apod. Strukturovanm rozhovorem me nap. dokazovat svoji profesionalitu, pipravenost, znalost trend aj., demonstrovat pevahu (j jsem ten, kdo uruje, o em se bude mluvit), mt v nm oporu atd.
b) Na druh stran se k tto technice me uchlit personalista, kter se obv, e nap. pod nvalem emoc a v zjmu o uchazeovo vyprvn na nco dleitho zapomene, nedokzal by si zachovat patin odstup, nebo chce zaruit transparentnost a jednotnost prbhu vbrovho pohovoru u vech kandidt. Jako uchaze sm obvykle rychle poznm, se kterm z ve uvedench typ personalist mm tu est. V dnm ppad se ale netvm otrven, jako bych kal: tak co tam jet mte? Odpovdm ochotn, o odpovdch pemlm a snam se bt pravdiv a originln, nen radno okamit vyhrknout odpov, kterou pruka Jak uspt u pohovoru doporuovala na prvnm mst. Jet h, je-li jednoslovn. Nen to test! Klasick pklad odpovdi la test: Jak jsou Vae slab strnky? Plin pelivost!
3.2.2 Nestrukturovan pohovor

= nen stanoveno poad ani obsah otzek Koment Tento styl dv prostor pro individuln prezentaci, zdraznn vznamnch prvk v kandidtov profesnm ivot apod. Tazatel se d spe intuic, sleduje cle, pokld oteven, zjiujc otzky, nebazruje na odpovdch na konkrtn otzky, sp si jen tak povd s uchazeem. Pro personalistu bv vbornm zdrojem informac o osobnostnch charakteristikch a prioritch uchazee. Vol jej spe mn analytick typy, co ne kadmu, kdo je dotazovn, vyhovuje. Doporuen Proto se hod pipravit si souvisl vyprvn, resp. nkolik vt na nejobvyklej tmata. Nejsemli zrovna enk a duchaptomn kreativec, mohu tak pedejt nepjemn situaci, v n bych mohl selhat, kdybych oekval pouze rozhovor formou jednovtch otzek a odpovd. Naopak, jsem-li lidov vyprav, ml bych si uvdomit, e se ode m oekvaj vcn odpovdi a pimen mra konkrtnosti, stle s clem jistit ve uveden informace, ne si jen tak povanit u kafka , i kdy by to tak nkdy mohlo psobit.
3.2.3 Polostrukturovan pohovor

= tazatel m pipraven seznam dotaz, ale reaguje bhem rozhovoru na zajmav informace, nejasnosti atd.
Koment Nejastj forma- zlat stedn cesta. Pohovory jsou zjevn (vm, e ten druh se mnou vede pohovor), zen( tazatelem) a vtinou probhaj tv v tv, (i kdy telefonick pohovory jsou stle astj). Doporuen V tomto ppad plat doporuen uveden v obou pedchozch ppadech. Kombinace dotaznku a voln zbavy vtinou umon zskat dostaten mnostv informac bez zbytench asovch ztrt, ale i beze ztrt na obsahu a relevanci. Vbrov rozhovory jsou zpravidla vedeny jednm, dvma tazateli nebo komis tazatel (tzv. panelov rozhovory).
3.3 Pohovory se specifickmi otzkami

3.3.1 Behaviorln pohovor
Behaviorln pohovor (Behavioral Interview (BEI) pouv specifick styl dotazovn, v nm m uchaze o zamstnn uvst konkrtn pklady situac z profesnho nebo osobnho ivota, kterch se on osobn astnil, kde prokzal zvltn vlastnost, nebo dovednost. Odtud tak pochz dal vraz popisujc v podstat tot, a to kompetenn pohovor. (Kompetence- soubor vlastnost, schopnost, dovednost, znalost, potebn pro vkon urit ivotn i pracovn funkce). Behaviorln rozhovor je mono povaovat za ir pojem, nebo nemus sledovat pmo konkrtn schopnosti a dovednosti kandidta, nbr nap. i jeho chovn ve specifick situaci, kter je pro dan pracovn msto dleit, typick apod. Pohovor m pedem pipraven scn a kolem personalisty nebo liniovho manaera je dodret jej. Pi veden tohoto typu pohovoru vyaduje situace od zodpovdn osoby, aby si pedem pohovor naplnovala tak, e si dkladn zrekapituluje poadavky na danou pozici, tj. vybere si stejn kompetence (ideln 5-7), je jsou poteba ke zvldnut dan prce. Zkladem je zskat od kandidta pi pohovoru pklady jeho chovn v minulosti, a to co nejpesnji (ideln vetn detail jako den, msto, popis konkrtn situace apod.). Zskan odpovdi pak slou tazateli jako jasn formulovan argumenty pro i proti pi posuzovn kandidta. Hodnocen je tedy objektivn a mapuje hmatateln situace, nebere pli v vahu emoce nebo osobn dojmy tazatele. Dotazovan je motivovn k tomu, aby o svch dovednostech a schopnostech uvedl co nejvce pozitivnho. Proto je pro pracovnka vedoucho pohovor dleit klst takov otzky, kter poskytnou dkazy o dvjch chybch, slabch strnkch nebo problmech. Tento systm vyhledvn negativnch informac umouje zskat bhem pohovoru vyven pohled na siln a slab strnky, a odstrauje tak efekt "svatoze". I kdy vyhledvn opanch informac vyaduje od pracovnka vedoucho pohovor uritou dvku nalhn, vtina dotazovanch pi patinm povzbuzen informace o svch jak silnch, tak slabch strnkch ochotn poskytne.
3.3.2 Situan pohovor

Situan rozhovor je takov styl rozhovoru, v nm je teoretick nebo hypotetick situace dna k posouzen adateli a ke konfrontaci s jeho vlastnm chovnm v takov situaci. Ml by se tkat situac, nap. i v penesen, se ktermi by se uchaze ml v prci setkvat. V podstat probh obdobn jako behaviorln veden rozhovor. Hlavn rozdl mezi behaviorlnm a situanm rozhovorem spov v tom, e behaviorln rozhovor se zamuje na minul zkuenosti a chovn adatele, zatmco situan rozhovory sleduj to, jak bude uchaze reagovat pi setkn s danou situac.
3.3.2.1 Metoda STAR

Ke konstrukci otzek se asto pouv tzv. metoda STAR. Nzev STAR vznikl z potench psmen anglickch slov S-Situation, tj. konkrtn situace, T-Tasks, tj.konkrtn koly, A-Actions, tj. konkrtn innosti a R-Results, tj. konkrtn pracovn vsledky, ke kterm innost vedla. Chce-li bt uchaze hvzdou (STAR), ml by bt pipraven na STAR otzky. Tazatel tak postupn zjiuje, co kandidt v minulosti dlal, jak reagoval v konkrtnch situacch, jak nstroje hledal nebo pouil apod. Na jednotlivch pkladech m monost vidt, kde a v jakm tmu uchaze pracoval. Na konkrtnch situacch m monost posoudit, jak se kandidt v t kter situaci choval, jak ji eil a s jakm vsledkem. Otzky se tedy tkaj konkrtnch situac, zapojen uchazee do nich, jejich vsledek a pouen pro pt. Nap. "Dolo mezi vmi a vaimi kolegy nkdy k rozepi?", "Co bylo dvodem?", "Jak jste reagoval?", "Jak jste to nakonec vyeil?", "Udlal byste pt nco jinak?". Dobe veden behaviorln (kompetenn) pohovor tak prozrad, jak uchaze jedn, uvauje, jak pracuje s informacemi a zkuenostmi, kter v ivot zsk.
3.3.2.2 Pklady otzek:

1. Popite obdob v jakmkoli dvjm zamstnn, kdy jste musel elit problmm i tlakm, kter provily vai schopnost zvldat obtn situace. Co jste udlal?
2. Uvete njak pklad situace, kdy jste musel vzdt vyjden k njakmu problmu nebo jste nebyl schopen dokonit kol, pro nedostatek informac. Bute konkrtn. 3. Uvete njak ppad, kdy jste musel relativn rychle dospt k rozhodnut. 4. eknte mi o ppadu, kdy jste musel pout verbln komunikace, abyste nkomu nleit vysvtlil njakou zleitost, kter pro Vs byla dleit. 5. Mete mi ct o njak pracovn zkuenosti, kdy jste musel patin zvit hlas, abyste ml/a jistotu, e ostatn chpou, co si myslte nebo co ctte? 6. Uvete mi njak pklad situace, kdy jste ml pocit, e jste schopen/a motivovat svoje kolegy nebo podzen. 7. Co dlte, kdy jeden z Vaich zamstnanc podv patn vkon? Uvete pklad. 8. Kdy jste musel vykonat njakou obzvl nezajmavou prci, jak jste se s tm vyrovnal?
9. Uvete njak konkrtn pklad, kdy jste dodrel njakou firemn zsadu, se kterou jste jinak nesouhlasil. 10. Popite situaci, kdy jste ml pocit, e je nutn, abyste byl velice pozorn ke svmu okol. 11. Uvete njak pklad, kdy jste musel uplatnit svou dovednost zskvat informace, abyste mohl vyeit njak problm - potom mi eknte, jak jste tyto informace analyzoval, abyste dospl k rozhodnut.
3.3.2.3 Nedostatky
skalm tto metodiky je fakt, e kandidt m vtinou tendenci se chvlit nebo vybrat jen kladn vsledky. Tazatel by se tedy ml ptt i na negativn vci, slab strnky, problmov vsledky. Tyto ne pli pjemn otzky maj dvoj efekt, v prvn ad pivedou kandidta do stresov situace (tazatel m monost vidt aktuln reakci uchazee) a zrove tyto opan informace pomohou zskat vyvenj pohled na kandidta. Tento postup bv ale vdy kombinovn s dalmi metodami (napklad osobnostn testovn, AC, kontrola referenc apod.). Koment Tato metodika dv zdnliv velk prostor prezentanm schopnostem uchazee, ve studentsk hantrce to k vokecm. Pi vyhodnocovn takovho pohovoru je ale obvykle pedem stanoveno, jak schopnosti, dovednosti, chovn apod. jsou sledovny, a je dna tak stupnice vyjadujc stupe dostatenosti pro vkon dan pozice. Vtinou se hodnot obecn vyuiteln kompetence (komunikace, tmov spoluprce, orientace na zkaznka, manaersk schopnosti apod.), pp. se zjiuj reakce na situace, s nim se kandidt v dan prci me potkat (vce kol najednou, nespokojenost klienta, komunikace v cizm jazyce, nedostatek asu, nedostatek informac apod.) Doporuen Proto je dobr pedstavit si co nejkonkrtnji danou prci, uvdomit si jednotliv innosti, zklad jejich spnho proveden i jejich skal. Prv na tyto prvky je teba se zamit, nebo se pravdpodobn stanou soust pohovoru. Pokud si tedy pipravm pklady situac, kdy jsem tu kterou schopnost, dovednost, vlastnost apod. prokzal, nebudu se ctit zaskoen a nezanu honem pekotn vzpomnat. Zskm tm dost sebedvry, klidu a rozvahy, abych mohl vybrat vhodnou odpov. Pokud uvedu do CV nkter svoje pednosti (komunikan schopnosti, spolehlivost, zodpovdnost, schopnost pracovat v tmu apod.) je docela dobe mon, e se m personalista prv tmto zpsobem zept, pro jsem prv toto uvedl, a jak to v praxi vypad. Hod se pouvat pklady z pedchozch zamstnn nebo ze studentskho ivota (ap. skupinov semestrln prce apod.), pp. z prosted mch konk.
3.3.3 Stresov pohovor

Clem tohoto interview je otestovn temperamentu a zjitn, jak si kandidt porad ve stresovch situacch. asto je pouvna agresivn taktika s clem dostat uchazee pod tlak. Zde je nkolik pklad, podle kterch poznm, e pravdpodobn jsem astnkem stresovho pohovoru: nechaj m nkolik minut ekat, ne m pozvou k pohovoru tazatel se tv znudn i znechucen hraje si s potaem, telefonuje, dl grimasy pouv agresivn e tla a vyjadovn pt se nkolikrt na stejnou vc, i kdy u byla zodpovzena klade zvltn otzky (nap. jak se vyrbj lentilky) kritizuje moje odpovdi, ppadn vzdln a pedchoz pracovn zkuenosti zpochybuje moji dvryhodnost otzky padaj v tak rychlm sledu, e nesthm odpovdat, nebo naopak dlouh tich pauzy mezi otzkami pokldn nkolika otzek najednou, ppadn peruovn bhem odpovdi otzky nesouvisejc s danou pozic pokldn nepjemnch otzek (Pro jste byl/a proputn/a?) nebo diskriminujcch otzek (manelstv, dti, nboenstv) Jak to zvldnout? Vdy se hod zskat njak informace o spolenosti a osob, kter povede interview, a podle toho si u mohu udlat obrzek, co lze od pohovoru ekat. To vtinou nebv tak snadn, tak se prost pipravm na ve, vetn stresovho interview. Velmi dleit je prvn dojem zpsob pchodu do mstnosti, pozdrav, podn ruky a samozejm obleen ( ve viz kapitola 3.1) . Ne nadarmo se k, e prvnch nkolik vtein pohovoru uruje cel jeho prbh, a nezdka tak jeho vsledek. Poda-li se mi hned na zatku odhalit, e se nejedn o klasick interview, a doku-li se podle toho zachovat, zskm velkou vhodu. Pokud jsem si jist, e se m tazatel sna dostat pod tlak, mohu se pokusit o protitok. Nap. tm, e taktiku odhalm a eknu: Vy se m snate vyvst z mry?!apod. Nkdo doporuuje zmnit fyzick postaven vi soupei. Pokud vichni sed, mohu se postavit, a tm ovldnout mstnost a zskat pomyslnou kontrolu nad situac. Dleit je tak nebrat si prbh pohovoru osobn. Nkdo m tendenci vykldat chovn tazatele jako svoji chybu, m dojem, e na vin jsou jeho patn odpovdi.
Nen tomu tak je to pouze taktika jak kandidta znejistit a vyvst z mry. Pokud toto pochopm, bude pro m jednodu zvldnout situaci a obstt. Ptaj se stle na tyt vci nebo otzky pichzej pli rychle za sebou? Pokusm se domyslet si, jak cl maj tyto otzky a jak je oekvan odpov. Nechm si nkolik vtein, ne odpovm, a nebojm se zeptat na to, emu nerozumm. Nesmm se nechat zahnat do kouta. Vdy je lep zstat pirozen, svj, ne se stylizovat do role, kter v nesteenm okamiku zmiz. Pokud jsem nervzn a zanm panikait, ml bych zvolnit a soustedit se na to, aby moje odpovdi znly pokud mono sebejist a profesionln. Nejlep je ignorovat agresivn chovn partnera a snait se neztratit nad sebou kontrolu. U takovch interview odpovdi nejsou pli dleit. Mnohem dleitj je chovn a reakce. Kdy se poda brt tento pohovor jako hru dky tomu bude mnohem jednodu ho zvldnout.
3.4 Smysl tto kapitoly; doporuen

Je uiten znt teorii, kterou se personalista pi pohovoru d, abych se mohl pedem pipravit, nebo alespo nebyl pekvapen, pp. tuil, kam m. Rozhodn ale nen dobr pasovat se do role mistra svta a kat si, e u to mm v kapse, a nejlpe hned po prvn vt se suvernnm smvem pronst nco na zpsob: Jo, Vy na m jdete takhle?..., nebo Hmmm,behaviorln rozhovor, to znm! Budu se sice uvnit ctit jistji, protoe si uvdomm, o co tady jde, ale nen douc to veejn komentovat. Svoje chovn a odpovdi upravm tak, aby vyhovovaly stylu tazatele. Pouze pokud na m to a sna se m zahnat do zkch a mn dochz dech, mohu zskat as a energii tm, e pejdu do protitoku. Vy se m snate znejistt/zmst??!! Obecn, to e znm teorii veden pohovor, m neopravuje radit personalistovi, na co se m ptt. To je obvykle spolehliv nvod, jak ztratit jeho sympatie. Jako nap. konstatovnmi a dotazy: Vy se m pak budete ptt na moje siln a slab strnky, ..., a Vy m budete zkouet z anglitiny? atd.
4 PRVN DOJEM
4.1 Vzhled
4.1.1 Vhodn obleen
Co si mm vzt na sebe, kdy jdu na pohovor? Otzka, kterou detailn e nejen eny, ale i mui. Samozejm, prvem Kad personalista vdy hodnot, jak piel kandidt obleen a upraven, asto i pomrn psn. Obecn plat, jak pro eny, tak pro mue, e je lep pijt obleen o nco lpe, ne se oekvalo, ( resp. ne je obleen personalista), ne bt v prbhu celho pohovoru navc sthn vitkami, nap. e jsem si to sako ml/-a vzt. Zrove bych se ml ctit pohodln a pirozen. Kdy vythnu ze skn oblek, kter jsem ml naposledy na maturitnm plese, nebo krobenou blziku, je zatm nenala dostaten dstojn uplatnn, je velice pravdpodobn, e m nepirozen pocity budou patrn i na mm vrazu a mm chovn. Je dobr oblknout si vci, kter mm rd, vm o nich, e mi slu, ctm se v nich dobe. Mly by to bt minimln: u mu: kalhoty (ne dny), koile, svetr, nebo sako, (dle pozice), pro jistotu i kravata. u en: kalhoty (ne dny), nebo sukn (ne krat ne tsn nad kolena, i v lt punochy), halenka, koile, svetk, top apod., (vdy s rukvy a s decentnm vstihem), pp. sako. V takovm typu obleen bych neml udlat chybu. V konkrtnch firmch mohou bt nastaveny jin standardy. Pak bych takto obleen mohl psobit pli, nebo naopak nedostaten reprezentativn, ale stle ppustn. Pokud jdu na pohovor a nejsem si jist, jak obleen se ode m oekv, vdycky mohu zavolat a zeptat se. Co se te barvy, nkte specialist tvrd, e nap. erven vzbuzuje agresivitu, modr utlumuje apod. Na tchto tvrzench sice me bt nco pravdy, nicmn pokud mi tyto barvy vyhovuj, nen dvod se jim brnit. Naopak, nap. erven odstny mohou vborn poslouit, pokud o sob vm, e ve stresovch situacch ervenm, (kontrast nen tak velk). Nen radno pespli experimentovat. Posledn model jarn kolekce uznvanho mdnho nvrhe, za kter jsem vydal nemal penz, sice zaslou bt obdivovn, ale rozhodn ne pi vbrovm pohovoru. Ba ani mn extravagantn modely, kter ale nap. rafinovan odhaluj nkter sti tla, na pracovn jednn nepat.
4.1.2 Doplky, len

I pes decentn obleen me kandidt psobit nevhodn dky nesprvnm doplkm. Proto je poteba zvit, jestli nutn musm mt na krku plkilov k z masivnho ernho stbra, kiky s korlky, svazek etzk apod., nebo (zvl pnov) siln etzy na zpst, i zlat prsteny. Stejn tak se nemus oku kadho personalisty lichotit nunice u pn,, piercing, tetovn atd. Proto, pokud si nechci hned na zatku otestovat, nakolik je personalista pokrokov, je lep tyto ozdoby nechat doma, nebo je skrt, resp. zmrn nevystavovat na odiv. Soust celkovho vzhledu je i len. Je-li pli vrazn, obvykle nebud dobr dojem. Tot plat o barv a dlce neht.
4.1.3 Zavazadla, dokumenty

Dle je na mst zvit poet, velikost a druh zavazadel, kter s sebou na pohovor pinesu. Kdy uchaze pijde s obm batohem, s plnmi nkupnmi takami, pp. s igelitkou (jeden uchaze ji ml dokonce protaenou poutkem u kalhot a zavzanou na uzel), me to negativn ovlivnit prvn dojem na stran personalisty, (prvn lek, neohraban zachzen se zavazadlem, neestetick vzhled apod.) Dleitou roli hraje zpsob, jakm se starm o dokumenty, kter mm s sebou (v deskch, sloce, aktovce, igelitce, v kapse, jen tak pod pa apod.), a jak vypad moje pprava na psan poznmek (paek obyejn tuky a druh strana letku, kter jsem dostal v metru, nen ideln).
4.1.4 prava
Nen asi teba zdrazovat, e jak zrakov, tak i ichov a hmatov vjem pi prvnm kontaktu by ml bt neutrln, spe pjemn. Proto, mm-li tu monost, ped pohovorem se osprchuji (budu voav, a navc ze m spadne nava), nebo alespo decentn navonm, na pohovor nebm cel splaven na posledn chvli, alespo hodinu ped setknm si odpustm cigaretu, nebo se vyvaruji pobytu v zakouen mstnosti, stejn tak pachy z restaurace/jdelny nejsou pli reprezentativn, obleen by mlo bt ist, boty tak, vlasy umyt a upraven, pp. oeten, mm-li s nimi problmy, pouiji jakkoli ppravky na osven dechu (sta vkaka- tu nesmm zapomenout vas vyplivnout). Dleit je dt personalistovi svm vzhledem najevo, e je pro m dstojnm partnerem a na schzce mi velice zle. Toto plat, i kdy jdu jen do personln agentury, pp. jen za
personalistou, zatmco jsem chtl jt pmo ke svmu nadzenmu, kter mmu oboru alespo trochu rozum. Skuten, prvn dojem (3-10 sekund) je velice dleit a vrazn ovlivuje vsledn rozhodnut, proto nen radno jej podceovat.
4.2 Vystupovn
4.2.1 Slun chovn
Jednm z pil profesnho spchu je bezesporu spoleensk chovn. Nen nutn bt kroben, i pehnan slun, ale zkladn principy spoleenskho kontaktu a jeho osvden postupy je poteba dodrovat. Nen to vbec sloit, vtinu kon provdm takka automaticky, ani si uvdomm, e se chovm slun. Problm nastane v okamiku, kdy nkter z ode m oekvanch kon nenastane. Je mon, e v dsledku nervozity ped pohovorem, nebo nestandardn situace, kter neekan nastane, na nco pln zapomenu. Proto je dobr uvdomit si, e nejen pi prvnm kontaktu je slun : pijt vas, ale ne pli brzo, stt vzpmen, (neoprat se o dvee, nemt ruce v kapsch apod.), slun pozdravit, pedstavit se, ci, co vlastn chci, nepodvat ruku jako prvn, pokat na vyzvn ke vstupu, odloit si, mm-li co, dostanu-li instrukce, posadit se, a jsem-li vyzvn, mluvit pimen nahlas abych byl slyet, ale se zase nesmm rozkikovat (ast dsledek prvotn nervozity, snahy o pesvdivost a srozumitelnost), dodrovat pimen odstup, resp. respektovat tzv. osobn zny (ca 1, 5 - 3metry) apod., u pi vstupu mt vypnut zvonn mobilnho telefonu.
4.2.2 Mluven projev

Soust slunho chovn je tak kultivovan projev. Oekv se, e kandidt bude mluvit pimenm, ptelskm hlasem, v pijatelnm tempu (nedrmolit, ani nenudit), srozumiteln, ke konkrtnmu lovku, udrovat on kontakt atd. Nebudu tedy mluvit tzv. na pl huby ve smyslu dejte mi pokoj, co se m pod ptte , nebo suvernn, rdoby s nedbalou eleganc stylem podivejte se, paninko, j vim , vo co de
Spisovn projev je tak pi formlnm setkn, kterm pohovor urit je, samozejmost. Nad obasnm nespisovnm slovkem, nebo koncovkou v mluvenm projevu, obvykle personalista mvne rukou, naopak, nkdy takov vsuvka pjemn uvoln atmosfru. Je sympatick, kdy kandidt projev alespo petku smyslu pro humor, usmje se atd. Rozhodn ale nemohu mluvit jako s kamardy na fotbale. I zpsob mho vyjadovn je odrazem mho respektu k tazateli. Na mst je i pipomenut zsadnho, tko odstranitelnho zlozvyku skkn do ei. To opravdu me leccos zkazit. Vm-li o sob, e mm tendenci nenechat druhho dokonit vtu, zkusm to vdom kontrovat. Pokud mm nco na jazyku a chci komentovat vrok personalisty, napi si poznmku na papr, a a budu mt prostor, vrtm se do potebnho bodu konverzace. Obvykle takov ponn ale logicky utlum moji pozornost vi projevu druh strany a zam a zam ji jen na moment, a se dostanu ke slovu. Je dobr to zkouet, trnovat. Kad je ale jinak odvn, sebevdom, od prody komunikativn, vtipn, i naopak trmista nemluva. V kadm ppad ale zvldnut pravidel spoleenskho chovn jednak vtin uchaze dod na sebejistot, (vm, co mm dlat, co je sprvn), jednak pome zskat sympatie u druh strany (prokzn cty, galantnosti i konkrtn znalosti apod.). Je ale lep neohnt se formulacemi .Takhle se mm chovat podle pravidel slunho chovn to celkov dojem ze spoleensky pjemnho uchazee trochu naru.
4.2.3 Neverbln projev

Celkov spoleensk (dojem z kandidta) je ovlivnn emocionlnm rozhodnutm v prvnch okamicch setkn. Vichni jsme odkzni na celkov dojem, jak se nm poda vzbudit. k se, e v top managementu spov piblin 80 procent spchu na formlnm vystupovn a image. Vichni vyslme urit poselstv, jejich vnmn je z devadesti procent urovno pocity. Lze nalzt nap. toto tvrzen: 55 procent pipad na e tla ( neverbln komunikaci, obleen, symbolm spoleenskho postaven a vni), 38 procent rozhoduje tn hlasu a pouhch 7 procent skuten obsah toho, co bylo eeno. Tato sla vypadaj pomrn zajmav, nen pochyb, e nkde jinde existuje podobn pojednn,kter uvd pln jin sla, ale pesto, pomr je vcemn toton. Uvdomit si, jak rychle, a podle eho si vlastn o mn druh lovk dl obrzek, se hod. Je dleit myslet na to, jakm dojmem psobm, uvdomit si, e bych ml: stt rovn, voln, vzpmen (neoprat se, nehrbit se, nemt ruce v kapsch), udrovat kontakt o (kdy s nkm mluvm, dvm se na nj, ale zase ho nefixruji oima),
pimen gestikulovat a tvit se( nap. nemchat rukama, ani nebt prkenn, nepitvoit se), dt pozor na stisk ruky - pevn, ale ne brutln, udrovat odstup (rozhodn se pi prvnm kontaktu nikoho dnm zpsobem nedotkat), zvolit ptelsk tn hlasu, obas smv, pimen odv.
4.3 Doporuen
Tm ve bylo ji zmnno ve, ale urit neukod, kdy vybereme a shrneme to nejpodstatnj. Abych pi vbrovm pohovoru neztratil cenn body hned mezi dvemi, musm si uvdomit, e je nutn: pijt na as Je dobr najt si pedem pesnou adresu, a kdy lokalitu neznm, jet se klidn podvat, jak vypad, zorientovat se, pome to v situaci, kdy pak ji znan nervzn, pojedu na pohovor. Pak budu vdt, jak dlouho mi trv cesta, pp. kde konkrtn mm dm hledat. Pokud si eknu: tam to znm, za rohem bydl kamard, pak u to k najdu, zkon schvlnosti je nekompromisn. Rozhodn nepsob dobe, kdy pijdu pozd by i o 2 minuty, ale tak neplat m dve, tm lpe. Proto je zmrn pouit obrat na as,a nikoli vas , to si toti mnoz vykldaj radi tam pokm, ne abych piel pozd. Pijt na pohovor o 20 minut dve je ale snad jet hor ne pijt pozd. Personalistu tak zastihnu uprosted jin prce, nepipravenho a nevrlho, e jsem ho vyruil. Tak si jeho sympatie urit nezskm, i kdy se budu chovat podle Gutha Jarkovskho. Dvacetiminutov (sta desetiminutov) rezerva se urit hod, ale ne k tomu, abych se hned hlsil na pohovor. Mohu se tak v klidu vydchat, uklidnit, upravit se, zajt si na WC, pipravit si materily, zopakovat si zkladn pouky slunho chovn, vypnout zvonn mobilu, znovu si pest inzert apod. psobit svm vzhledem, pravou, projevy apod. pimen a pjemn (viz ve) chovat se slun, ale ne jako ouma Kdy znm pravidla slunho chovn a nco se jimi ned, nap. nejsem vyzvn, abych si odloil kabt, abych se posadil apod., je na m, abych se zeptal, jestli to mohu udlat. Je mon, e to me bt zmr tazatele a sna se testovat nap. moji asertivitu. snait se co nejvce uvolnit, bt pirozen, ne v kei
To se snadno ekne, ale he realizuje. Urit pomh ji tolikrt citovan znalost pravidel slunho chovn. Ale obecn, lovk se vdy ct lpe v situaci, kterou zn , pp. v, jak m vypadat, co m od n oekvat. Proto je dobr udlat si pedem pedstavu o tom, jak pijmac pohovor me vypadat, pipravit si svoji prezentaci, odpovdi na rzn otzky, sbrat soubojov zkuenosti tm, e budu chodit na pohovory apod. Ped zatkem pohovoru si zkusm pedstavit cel jeho prbh, (vetn detail, nap. co budu mt na sob, jak probhne uvtn, otzky a odpovdi, smvy, rozlouen,. atd.). Samozejm, e si pedstavm happy end v podob mho pijet. Pozitivn se naladm a vnitn se pesvdm, e cel interview zvldnu jako nic.
5 PRBH POHOVORU
Jsem-li pozvn k pijmacmu pohovoru (vbrovmu i konkursnmu zen), znamen to, e jsem "postoupili z kvalifikace", nebo proel prvnm stem. Mlo by to zvednout moje sebevdom. Tm by se ml zlepit i mj vkon, co se te vystupovn ( viz ve). Po prvnch nkolika sekundch, kdy se utv prvn dojem, a to, co km, nem prakticky dnou velkou vhu, nastupuje dalch mnoho a mnoho minut, ve kterch je nejdleitj prv obsah mch slov. Ve bylo uvedeno, e i vbrov pohovor je v podstat normln rozhovor. Tm, e se jedn o soust vbrovho zen na obsazen pracovn pozice, lze u nj oekvat urit prbh a obsah. Prv proto je mon se na nj pedem pipravit. Stejn jako v pedchoz kapitole, je teba si uvdomit, e pohovor sm je jen pika ledovce a mj spch zvis asto na tom, kolik prce jsem si dal s ppravou na nj.
5.1 Pprava na pohovor

5.1.1 Informace o pohovoru a o zamstnavateli
Je dobr pedem si zjistit, jak takov pohovor me vypadat (na internetu, v knihch, od znmch apod. K tomuto elu nap. slou i kapitola 2 tohoto textu.), a pedstavit si, e bych ho absolvoval j sm. Co bych kal?, Jak bych se choval?, Co dotyn neudlali sprvn, a jak se mm z jejich chyb pouit?, Co se jim naopak povedlo, a j sm bych na to bez jejich vasn rady nepiel? m konkrtnj informace mm k dispozici (nap. pmo o pohovorech v dan firm), tm lpe. Samozejmost je i sbr informac o firm samotn. Jednak potencionlnho zamstnavatele asto zajm, co o nm vm, a pro jsem si vybral prv jej. Jednak i pro m je krok v podob
nstupu do zamstnn zsadn a ml bych vdt, jak firma funguje, jak se j da po ekonomick strnce, kdo o n co napsal apod. Ml bych vdt, jakou m firma minulost a tradici, m se zabv, kolik m zamstnanc a poboek, jak jsou vsledky spolenosti a postaven na trhu, jak jsou jej pednosti oproti konkurenci, jak m zmry atd. Tak bych si ml pipravit otzky, kter pro m mohou bt pi rozhodovn zsadn. Pklady otzek na zamstnavatele: Jak by bylo moje posln? Co se oekv od pracovnka na danm postu? Jak je organizan struktura? Pro je dan pozice voln? Kolik budete mt podzench, pmch splupracovnk, nadzench? Jak jsou perspektivy pro dal osobn a karirov rozvoj? Jak styl prce a zsady veden jsou ve firm uplatovny? Jak je zpsob odmovn? dal otzky vyplvajc z popisu prce...
5.1.2 Pprava vlastn prezentace

Urit se hod umt se v nkolika vtch pedstavit. Strun, iv, vstin shrnout, kdo jsem, a pro jsem piel. Nco ve smyslu: Dobr den, jmenuji se Jan Novk, je mi 23 let, pochzm z Prahy. Jsem studentem poslednho ronku Vysok koly ekonomick v Praze, specializuji se na mezinrodn obchod. V prbhu studia jsem byl dvakrt na letnm pracovnm a studijnm pobytu v USA, bhem roku jsem si pivydlval jako opertor v call centru. Poslednch 9 msc pracuji na polovin vazek jako referent zahraninho obchodu ve firm ABC. Protoe m tato prce bav a studijn povinnosti u tm dn nemm, rd bych v v tomto oboru pracoval na pln vazek. To ale u mho souasnho zamstnavatele nen mon, tak jsem zaal hledat pracovn uplatnn jinde.... Je pjemn vdt jak zat. V podstat jen sdluji naprosto pravdiv zkladn fakta, kter o sob dvno vm. Nikdo m nezkou, nemusm se bt, co pijde. Reie je v tu chvli na m stran a j se mohu vnitn zklidnit, e to snad nebude tak stran. Mohu-li oekvat, e dojde i na pezkouen znalosti cizch jazyk, urit se mi bude hodit, kdy si takovou miniprezentaci pelom do vech jazyk, jejich znalost chci prokazovat. Pozor, takov prezentace nen vdy na mst!
a)Hod se v situacch, kdy se usadm a proti m sed lovk, pp. nkolik lid, a ml. Mon nkdo ekne : Tak spuste! V tom ppad navrhnu, tak j bych se na vod pedstavil..., a mohu zat. b)Nkdy si ale vod zajist sm personalista, nap. tm, e ekne Dkuji Vm, e jste k nm piel. Dkuji tak za V ivotopis, kter jsem si proetl. Mohli bychom te spolen shrnout jeho nejdleitj body a poprosm Vs o koment nkterch z nich... Konen se dostanu ke slovu, ale v tu chvli nen moje pedstavovac e ideln. Urit se k nkolika jejm bodm dostaneme, ale zanat znovu Dobr den, jmenuji se..., je trochu ztrta asu a na personalistu musm nutn psobit jako kolk, kter se nechce vzdt pednesu bsniky, co se tak pkn nauil. Rozhodn te nejsem ani flexibiln, duchaptomn, vcn, ani lidsky pirozen. A to nechci. Doporuen Dostali jsme se k situaci, kter svm zpsobem popr pedchoz doporuen podn se pipravit. Samozejm, pro vechna doporuen v tomto textu plat, e je dobr vdt, co se m..., ale moje vlastn projevy se v konkrtn situaci mus v prvn ad dit pocitem, e te se hod prv tuto znalost prokzat. Zle na typu personalisty, na zpsobu poloen otzky apod. Nemohu bezhlav spustit pipravenou pas na njak tma, kdy tazatel sice vyslovil kouzeln slovko, kterho se mojebse tk, ale zajm ho nco pln jinho. Takov proheky zpsoben nkdy pli horlivou ppravou, jsou velice nebezpen. Opakuj-li se v prbhu pohovoru nkolikrt, personalista je tm utvrzovn v tom, e: neumm sprvn naslouchat, nejsem schopen vlastnho sudku, nedoku rychle reagovat, snam se prosadit nerelevantn, apod. Toto plat pro cel prbh pohovoru!!!
5.1.3 Rekapitulace ivotopisu

Skutenost, e jsem byl pozvn k osobnmu jednn, m obvykle na svdom pouze mj ivotopis. Dosud to byl toti pravdpodobn jedin zdroj informac o m osob, kter ml personalista k dispozici. Mohu se tedy oprvnn domnvat, e se moje CV lbilo, proto je dobr se o nj opt i u pohovoru.
Stejn jako pi sestavovn CV, pi vyprvn vychzm ze znalosti profilu pozice, o ni se uchzm. Pedem si pedstavm, kter konkrtn innosti bych ml na starosti, a kter z mch dosavadnch znalost a zkuenost by se v souvislosti s nimi hodilo zmnit. Tm zpsobem se zamyslm nad poadavky kladenmi na kandidty a na konkrtnch pkladech (metoda STAR-kapitola 2) dolom, e je spluji,resp., e jsem potebn schopnosti, dovednosti, vlastnosti, znalosti apod. ji nkdy uplatnil. V tomto duchu si u kad etapy CV si pipravm konkrtnj vyprvn tkajc se : studia, oboru, oblbench pedmt, nepovinnch aktivit, pednek apod., co nejrelevantnjch tmat rznch prac(seminrn, bakalsk, diplomov), jednotlivch innost v rmci npln prce, jejich podl na m pracovn dob apod. organizanho zaazen m pozice ve firm, (nadzen, podzen...), poet spolupracovnk, rozsah pravomoc, spolupracujc oddlen apod., innosti zamstnavatele, me-li to bt uiten, monosti vyuit odbornch znalost (jazyky, PC, apod.) tmov prce, veden lid, zhodnocen, co se mi v dan etap lbilo, a co mn. ivotopisu se tk podstatn st pohovoru. I mnoh ze zdnliv obecnch otzek je mon vzthnout na pracovn nebo studijn zkuenosti, resp. je ode m dokonce oekvno, e uvedu profesn pklad.
5.1.4 Pprava odpovd

Proto je uiten projt si pedem otzky, kter pi pohovoru obvykle bvaj kladeny, pp. jsou obvanmi nepjemnmi otzkami. V klidu, kdy mm dost asu a mohu pemlet, vyberu vyhovujcodpovdi ( nkdy nejsou dn odpovdi sprvn nebo patn, ale volm takov, kter skuten odpovdaj mmu pesvden). Pipravm si krtk nzorn pklady z praxe, kter prv tyto odpovdi dokldaj. Dostaten vysvtlen Jasn strun a pehledn struktura odpovd na dotazy personalisty je nejlep vizitkou. Na druh stran, odpovdi nemusej bt jednoslovn, a poaduje-li personalista popis situace (metoda STAR, viz kapitola 2), je uiten dodat mu vechny informace, aby si je nemusel domlet (obvykle v mj neprospch). m vce relativizujcch prvk se mi poda do vty dostat, tm lpe vyzn i popis negativn situace. Vdy je lep pesn uvst polehujc okolnosti, prokzat vlastn snahu o npravu a zakonit ve ujitnm, e jsem se pouil a pt se mi nco podobnho u nestane.
Pklad: Otzka: Kdy se Vm nco opravdu nepovedlo v oblasti tmov spoluprce? a)Neodevzdali jsme vas seminrn prci. patn jsem rozdlil tmata, njak jsme se pohdali a kad pak zpracovval tut st po svm. Nakonec jsem zjistil, e nm chyb 2 sti a nen as je dopsat. b) V ptilenn skupin jsme mli za kol napsat seminrn prci. Rozdlili jsme ji na 5 st a kad z ns si ml jednu vybrat ke zpracovn. Protoe ve skupin nebyl dn vrazn vdce, ujal jsem se tto funkce j. Za tden jsme se mli dohodnout na tom, kdo si kter tma vezme na starosti, a jak konkrtn bude vypadat. Schzka ale byla zruena, kad ml hodn jin prce, a mezitm uplynuly ti tdny. Pes e-mail jsme se domluvili, kdo si kter tma vezme. Tm nae komunikace skonila. Tden ped termnem jsme s hrzou zjistili, e i kdy kad svoji st nazval podle osnovy, ve skutenosti jsme vichni napsali tot. Kad z ns ml pocit, e prv on je v prvu, jeho st je nejlep, a prv proto jedin zstane zachovna, zatmco ostatn ji mus pepracovat tak, aby vsledek odpovdal zadn. Skonili jsme v hdkch. Protoe jsem si uvdomoval, e k tto situaci dolo pedevm dky mmu organizanmu a komunikanmu selhn, napsal jsem jednu z chybjcch st prce j. Dle jsme pouili prci jednoho z koleg, kterou po menm pepracovn bylo mono povaovat za odpovdajc. Pesto ale v den termnu odevzdn cel prce stle chybly 2 sti. Nae prce tud byla klasifikovna jako nedostaten. Tm jsem se na vlastn ki pesvdil, jak dleit je sprvn a jednoznan komunikovat, dbt na dodrovn termn a nepodceovat prbnou kontrolu. Zjistil jsem, e i kdy se nectm bt vdcem, tak jsem-li v tto pozici, musm svoji roli dsledn vykonvat, protoe na m ostatn spolhaj. Pevn vm, e pt u si v podobn situaci u budu vdt rady. Odpovdi na negativn otzky Pokud je to mon, je dobr se vyvarovat negativnch pklad ( selhn, neshody, nespokojenost apod.) z oblasti tmov spoluprce, mezilidskch vztah apod. Je to citliv, personalisty asto a pehnan zdrazovan tma a moje negativn zkuenost v tto oblasti se me stt pinou mho nespchu. Bezpenj je piznat se k njak chyb nebo nedostatku v oblasti, kter vbec nesouvis s mm profesnm zamenm a pozic, o ni se uchzm. nap. Chci-li bt etn,vtinou nevad, kdy mm trmu pi prezentaci ped plnm slem lid. Ale kdybych uvedl, e jsem obas nepozorn a sem tam mi njak milionek uklouzne, pravdpodobn by to nebyla ideln odpov, kter se od etnho oekv. Negativn projevy Tak se nehod pomlouvat zamstnavatele, kolegy, klienty apod. Zde je ale nkdy obtn nap. vysvtlovat, pro jsem z dan spolenosti odeel. Je lep si pedem pipravit diplomatick slovnk, abych pmo pi pohovoru nesklouzl k emocionln zabarvenm phodm apod. Vce se odpovdm na zludn otzky vnuje kapitola 4.1.6.
5.1.5 Pklady otzek

Ne je uveden seznam nejrznjch konkrtnch otzek, kter se mohou u pohovoru vyskytnout. Jak bylo ale ji ve zmnno, pouvaj se i jin metody kladen otzek (viz kapitola 2), kter dvaj uchazei vce prostoru se prezentovat a vysvtlit situaci, (pp. prokzat schopnost odolat stresu). Je uiten vnmat i ne uveden otzky jako behaviorln, tzn. jako podnt k popisu cel situace, kter na danou otzku odpovd. Takov odpovdi je dobr pipravit si pedem ( viz kap.4.1.4) Otzky jsou pro snaz orientaci rozdleny do okruh, ale v podstat se svmi tmaty prolnaj.
5.1.5.1 Posledn zamstnn

Jak byste popsal(a) svou dosavadn profesn kariru? Jakou prci jste dlal(a) v minulm zamstnn? Co se vm na tto prci lbilo (nelbilo)? Co se vm v tto prci podailo, jak byly vae nejvt pracovn spchy? Co jste se tam nauil(a) novho? Pro jste z minulho zamstnn odeel(a)? Jak vypadal typick den ve Vaem poslednm zamstnn? Jak byly Vae bn povinnosti v pedchoz prci? Co by ml V souasn/pedchoz zamstnavatel dlat, aby byl spnj? Za co jste byl(a) kritizovn(a)? Jak jste na kritiku zareagoval(a)? Co bylo ve Vaem poslednm zamstnn nejsloitj? Co bylo nejjednodu?
5.1.5.2 Motivace
Pro mte zjem o vypsanou pozici? Pro jste se rozhodl(a) zareagovat na n inzert? Co myslte, e nm mete nabdnout? Co oekvte od prce, o kterou se uchzte? Co povaujete za svj nejvt spch/nespch? Jak si stavte profesn cle, eho byste ve sv prci (ve sv karie) chtli doshnout? Pro jste si vybral prv tuto profesi pro Vai kariru? (nap.: marketing, IT, administrativa...) Pro Vs zajm tato konkrtn pozice? Jak schopnosti Vs dle Vaeho nzoru peduruj pro tuto pozici?
5.1.5.3 Konkrtn pracovn nabdka/zamstnavatel

Co vte o na spolenosti, naich produktech a slubch? Pro jste si vybral(a) prv ji? Jakou mte pedstavu o sv prci v novm zamstnn? Jak sv znalosti a dovednosti si myslte, e v novm zamstnn uplatnte?
Pro si myslte, e bychom mli pijmout prv vs? m byste mohl pispt nai spolenosti? Jak vlastnosti by ml mt V nadzen? Jak jsou Vae pedstavy o vi platu? Kdy k nm mete nastoupit?
5.1.5.4 Profesn zamen, znalosti, zkuenosti

Jakm aktivitm jste se na kole vnoval? Co Vs nejvce zajmalo? Co povaujete za svj nejvt profesn spch? Umte nco vjimenho, co byste mohl na spolenosti nabdnout? Nco, co nenabdne jin uchaze? V jak prci se ctte jist()? Jak druh prce Vs nejvce uspokojuje? Mete uvst pklad prce, kterou byste penechal jinm a prce, kterou byste radji dlal Vy sm? Upednostujete prci v tmu nebo samostatnou prci? Jste tmovm hrem? Jakm zpsobem si zvyujete Vai profesn kvalifikaci?
5.1.5.5 Budouc karira

Jak si pedstavujete Vai budouc kariru? Popite, jak si pedstavujete Vae ideln zamstnn? Kde se vidte za dva roky? Kde se vidte za pt let? Za deset let? Nemte v myslu jt opt studovat (doktorandsk studium, jin vysok kola,)? Jak dlouho byste chtl(a) pracovat pro nai spolenost? Jak ovlivuje rodina Vai kariru? eho chcete v karie doshnout?
5.1.5.6 Pracovn chovn

Byl byste pipraven pracovat pesas a o vkendech, pokud by to prce vyadovala? Jste schopen(a) a ochoten(a) zvldat nrazov vt pracovn zaten? Jste ochoten pracovat mimo domov? Dojdt? Jak asto? Pracujete radji v tmu i samostatn? Potebujete, aby Vi prci nkdo kontroloval? Upednostujete s klienty osobn i nepm (neosobn) kontakt? Kam byste vzal klienta, abyste jej pekvapil? Jak hodnotte Vai schopnost delegovat koly? Jste odoln() vi stresu? Pracujete radji pro men i vt spolenost a pro? Radji se nechvte v prci vst nebo radji vedete druh? Umte odpovat, relaxovat?
5.1.5.7 Osobnostn charakteristiky

Jak jsou Vae siln a slab strnky? Kter dobr a patn vlastnosti mte? Jac lid Vs dokou rozlit? Kdyby pro Vs penze nebyly dleit, co byste chtl dlat? V jak situaci jste nerozhodn? Uvete pklad. Jakou situaci povaujete za sloitou a pro? Jak mte zjmy/zliby? eknte nm nco o sob? Jak trvte dovolenou? Jak jsou vae mimopracovn zjmy? Sportujete? Jak je v zdravotn stav?
5.1.6 Problematick otzky

Jak mte pedstavy o finannm ohodnocen? Na tuto pmou otzku nen snadn pmo odpovdt. Tedy, pokud nevm, jak je finann ohodnocen nastaveno od zamstnavatele. Souhlasm-li s podmnkami, nen teba nic dalho vyjednvat. Obvykle se ale zamstnavatel zdrh pesn uvst vi mzdy, spe ji vztahuje k individulnm zkuenostem apod. Je dobr zat u svch vlastnch pedstav a relnch poteb a korigovat je podle trhu prce. Jet ped pohovorem si: spotm, kolik piblin potebuji penz, abych pokryl svoje ivotn nklady, zjistm (nap. na internetovch pracovnch portlech, nebo od konkrtnch lid na obdobnch pozicch), na jak vi se pohybuj mzdy na trhu prce, reln odhadnu svoje postaven na trhu prce (vzdln, praxe, jazykov znalosti,), a podle tohoto odhadu sv oekvn umstm. Nen nutn, abych odpovdal jednm slem. Mohu uvst interval, od stky, kter pro m bude pijateln, a po maximln mzdu, o kter jsem slyel pi svch mzdovch przkumech). Minimln poadovan mzda tedy pro m bude soutem mch ivotnch nklad a hodnocen mho postaven na trhu prce, (nen mon chodit dennodenn do prce v depresi, e jako vysokokolk vydlvm mn ne dlnk, kter nedokonil povinnou koln dochzku). Maximln hranici nesmm nastavit pli vysoko. Nejvy stku, o kter jsem slyel, e je mon j na takov pozici doshnout, musm upravit opt podle svho postaven na trhu prce (nemm zdaleka tolik zkuenost, odbornch znalost apod.) Nen na kodu nahlas ci, jak jsem k tmto slm doel.
Samozejm, pokud jsem student/absolvent, ktermu jde pedevm o to, aby do njakho opravdivho zamstnn nastoupil, mohu uvst, e jsem ochoten svoje poadavky upravit podle monost spolenosti. Jak jsou Vae siln a slab strnky? Takov otzky vypadaj velice jednodue a personalista, kter je pokld, pravdpodobn oekv, e mu uchaze na stbrnm podnose naservruje svj psychologick posudek. Ale opak je vtinou pravdou. Z takov otzky personalista zjist pouze to, jestli se uchaze na pohovor pipravoval, nebo ne, pp.jak bohat je jeho slovn zsoba. Je-li kandidt nemluva, p, sta jen analytick , vcn typ, kter si na takov okecvn nepotrp, zpsob tato otzka na obou stranch pohromu. Kandidt pipraven podle pruky okamit odhal nejtemnj strnky svoj osobnosti, jak je straliv peliv, a puntksk, m tendenci dlat prci za druh, neum odejt od rozdlan prce, nebo si bere pli osobn pracovn problmy... Nkdo, kdo spolhal, e takov otzka nepadne, neboe si nco vymysl, lap po dechu a sna se nco smysluplnho ze sebe dostat. Pokud se mu povede trefit skuten problematickou strnku vlastn osobnosti, kter je v rozporu s prac, o kterou m zjem, je ztracen. (nap. dve uvdn lehce nepozorn etn). Stejn jako na vechny otzky, je i na tyto lep odpovdt nkolika vtami rozvitmi. Zskat as, utdit mylenky a zbavit vlastn vroky erno-blch kontrast. Jakmile se otzka tk m a mch vlastnost, nen nikdy na kodu zat relativn...To zle na situaci...Nkter z mch vlastnost se jev nkdy jako dobr, jindy jako patn. A hned uvst pklad a konkrtn situaci ( STAR metoda). Nap.pirozen vd tendence. Nkdy jsem obdivovn za to, e doku sjednotit tm a pimt ho k vkonu, jindy, e odmtm autoritu a chci eit vci po svm, ani ekm na povel shora. I kdy si mohu myslet, e tato otzka je k niemu, pokud chci obstt, musm nco ci. Jak bylo ve uvedeno, nejbezpenj je piznat se k njak chyb nebo nedostatku v oblasti, kter vbec nesouvis s mm profesnm zamenm a pozic, o ni se uchzm. Jste vdan/enat? Mte dti? Plnujete rodinu? Kolik Vm je let? Jak je V zdravotn stav? Toto jsou diskriminan otzky, na kter alespo v prvnm kole pohovoru nemusm odpovdat. Na druhou stranu, jde o vci, kter nutn k ivotu, a to i k pracovnmu, pat, a je otzkou asu, kdy bude nutn sek nim vyjdit. Je na kadm, aby se rozhodl, jak bude postupovat.
Pokud je mi nepjemn o takovch vcech mluvit, urit neukod zat ...ale na to byste se ptt nemli... Trochu to uvoln napt a zmn atmosfru, nkdy i tma hovoru. Zstane-li otzka nezodpovzen, je zjevn, e je pro zamstnavatele dleit, a neodpovm-li, pravdpodobn nco tajm. Proto je rozhodn lep nekochat se uplatovnm svch prv neuvdt takov informace. Tm toti riskuji, e zamstnavatel pedpokld moje omezen v tchto oblastech, a d proto pednost jinmu kandidtovi. Absolvoval(a) jste i jin pijmac pohovory? Tato otzka me bt naprosto nevinn, sp takov konverzace na zvr pohovoru, ale tak pro zamstnavatele me pedstavovat zsadn informaci, a to ve dvou monch interpretacch: Pklad: Dejme tomu, e jsem ji v poslednm kole 2 jinch vbrovch zen. a)To, e o tom personalistovi eknu, mi me vrazn pomoci. Konkrtn v ppad, e jsem na nj udlal velice dobr dojem a povauje m za favorita. Pak se bude snait urychlit dal postup vbrovho zen tak, abych nestihl jin nabdky pijmout dve ne tu od nich. b)T informace ale me zpsobit i okamit zlom v mm doposud slibnm postupu vbrovm zenm. I kdy jsem se personalistovi lbil, je-li pesimista, rozhodne, e mj postup do dalch kol nem smysl, protoe do doby jejich konn urit pijmu jednu z onch konkurennch nabdek. To mi, samozejm, vbec nemus kat, ale jeho jednn tak me bt ovlivnno. Natst, tolik personalist-pesimist zase nen, vtinou se sna vybrat kandidty, kte podle nich nejlpe spluj poadavky, a v, e ta jejich nabdka bude mezi ppadnmi dalmi nabdkami ta nejlep.
5.2 U pohovoru
Kdy konen nadejde den D a j sedm na pohovoru, vybaven vm tm, co jsme dosud uvedli. O vtin bod samotnho pohovoru ji bylo pojednno dve, tak je zde pouze shrneme a doplnme potebn:
5.2.1 Prbh pohovoru:

pchod kandidta, seznmen, uvtan, usazen, vod, smysl schzky, otzky na kandidta (dvody zjmu o pracovn nabdku, rekapitulace ivotopisu, jazykov a jin znalosti dovednosti, vdomosti apod.) informace o konkrtnm pracovnm mst, dotazy kandidta na pracovn msto, dotazy na vdomosti kandidta o zamstnavateli,
informace o zamstnavateli, pedstaven firmy, dotazy kandidta na pozici, na zamstnavatele apod. informace o dalm prbhu vbrovho zen, rozlouen, odchod kandidta.
5.2.2 Co se u kandidta hodnot?

celkov dojem z kandidta, (pirozen, normln, slun chovn, pozor na neverbln projevy, on kontakt apod.) profesionln vystupovn (neznamen stroh, naopak, ptelsk a oteven vystupovn je profesionlnj, ale zase ne oviln), schopnost vlastn prezentace, pipravenost, znalost informac o firm, o pracovn pozici apod., z toho plynouc inteligentn otzky (je dobr si je promyslet pedem), pohotovost v odpovdch na otzky, vcnost, pesnost, upmnost (kdy nevm, piznm to; nemm-li poadovan zkuenosti, nesnam se je honem vymyslet; nemm-li pocit, e je pro m nabdka vhodn, klidn to eknu pedem ne den ped nstupem), asertivita (schopnost slun, ale nekompromisn dt najevo, kde zanaj hranice mch prv), samozejm, rozhodujc je vhodnost pro danou pozici, nejen co do pracovnch zkuenost a obecnch schopnost, ale nap. i z hlediska pijet pracovnm kolektivem apod.
5.2.3 Shrnut a doporuen

V prbhu pohovoru je dobr: sednout si a na vyzvn, pokud k nmu nedojde podat o monost posadit se (me to bt chytk z dvodu poznn bojcnosti) snait se co nejvc uvolnit, usmt se chovat se pirozen sebevdom (nikoli pehnan suvernn), ale jako lovk, kter zn svou cenu neuhbat oima, sv odpovdi neeptat ani nehuhlat a je-li to prv vhodn, usmvat se mluvit vcn, nesnait se bt moc vtipn nebo oviln, ale dojem velkho suchar tak kod pi otzce, na ni bude obtn odpovdt, se nesnait honem nco vyhrknout. Svou odpov prothnout, mluvit pomalu, ppadn njak to slovo zopakovat pro zskn asu radji ci nevm ne koktat nesmysly, nkdy lze z otzky ikovn utci, ppadn ji obrtit v ert. pipravit si a pout takov dotazy, abych odchzet z pocitu, e jsem zskal ucelen informace a konkrtn pedstavu o prci, nebo jsem se o to alespo snail
6 DLEIT POSTEH NA ZVR

Clem pohovoru nen kandidta zdeptat. Naopak, i personalist se sna najt vhodn kandidty, kter mohou pedstavit veden. Pokud spluji zadan poadavky, je pravdpodobn, e personalista, na kterho se chystm tak trochu jako na protivnka, je ve skutenosti mj spiklenec.

855

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

855

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Jak uspt u pijmacho pohovoru

Vytvoila: Lenka Dvokov

PRVN DOJEM ..................................................................................................................... 9

PRBH POHOVORU ........................................................................................................14

DLEIT POSTEH NA ZVR ....................................................................................... 25

3 VYBRAN TYPY VBROVHO POHOVORU

3.1 Individuln a skupinov pohovory

3.2 Pohovory dle mry strukturovanosti

3.2.1 Strukturovan rozhovor

3.2.2 Nestrukturovan pohovor

3.2.3 Polostrukturovan pohovor

3.3 Pohovory se specifickmi otzkami

3.3.2 Situan pohovor

3.3.2.1 Metoda STAR

3.3.2.2 Pklady otzek:

3.3.3 Stresov pohovor

3.4 Smysl tto kapitoly; doporuen

4.1.2 Doplky, len

4.1.3 Zavazadla, dokumenty

4.2.2 Mluven projev

4.2.3 Neverbln projev

5.1 Pprava na pohovor

5.1.2 Pprava vlastn prezentace

5.1.3 Rekapitulace ivotopisu

5.1.4 Pprava odpovd

5.1.5 Pklady otzek

5.1.5.1 Posledn zamstnn

5.1.5.3 Konkrtn pracovn nabdka/zamstnavatel

5.1.5.4 Profesn zamen, znalosti, zkuenosti

5.1.5.5 Budouc karira

5.1.5.6 Pracovn chovn

5.1.5.7 Osobnostn charakteristiky

5.1.6 Problematick otzky

5.2.1 Prbh pohovoru:

5.2.2 Co se u kandidta hodnot?

5.2.3 Shrnut a doporuen

6 DLEIT POSTEH NA ZVR

You might also like