Reformace a katolick reforma

Habsbursk p evaha ve st edn Evrop Kalvnsk reformace Nekatolci v eskch zemch Katolick reforma Nbo ensk situace v Evrop v 16. stolet Otzky k opakovacmu testu

Habsbursk p evaha ve st edn Evrop

1519 zem el csa Maxmilin I. Habsbursk y Novm msko-n meckm csa em byl zvolen Maxmilin v vnuk pan lsk vldce Karel V. y 1526 zskal rakousk arcivvoda Ferdinand I. Habsbursk (Karl v mlad bratr) po smrti Ludvka Jagellonskho eskou a uherskou korunu y Rakousk, esk a uhersk zem od tto doby byly pod habsburskou nadvldou a do roku 1918
y

Lutersk reformace
y y

y y y y y y

Martin Luther n meck eholnk 1517 zve ejnil 95 tez ve Wittenbergu, ve kterch vysv tlil sv j nzor na sprvn k es ansk ivot a odsoudil prodej odpustk jako d ve Mistr Jan Hus Zkladem vry je bible a co v n nen uvedeno, je pov ra Podval svtost olt n pod oboj v em v cm Luterni = stoupenci Martina Luthera; nov crkev, kter nen zvisl na pape i Lutersk reformace = nprava k es ansk crkve Velk ohlas u sedlk povstn 1524 1526 n meck selsk vlka

Lutersk reformace
y y y

y y y y

Postupn se k povstn p idvalo i chud obyvatelstvo a ni lechta Vzbou enci v ak svch cl , kter vysv tlovali v ti t nch letcch, nedoshli a byli postupn pora eni Na Lutherovu stranu se brzy postavila tak vlivn st lechty, co byla reakce na ntlak csa e Karla V. na prosazen nvratu v ech obyvatel ke katolicismu 1529 t lechtici proti tomu ve ejn protestovali Protestanti = dal souhrnn ozna en Lutherovch stoupenc Nsledovaly vlky mezi katolky a protestanty 1555 uzav en augsbursk mr = zem , toho vra (ve skute nosti vyznn vrchnosti a poddanch mus bt stejn)

Kalvnsk reformace
y

y y y y

Jean Calvin /Jan Kalvn/ - francouzsk reformtor, kter zprvu vychzel z Lutherovch podn t , ale pozd ji se od mnoha nzor odli il 1536 v Basileji zve ejnil hlavn zsady svho u en zkladem u inil nauku o p edur en (predestinaci) o spse i zavr en lov ka nerozhoduje crkev, ale B h sm Kalvinist = Kalvnovy p vr enci (stoupenci helvetskho vyznn) Kalvinistick crkev byla tak naprosto samostatn U en bylo velmi p sn ( dn ve ejn zbavy) Od katolk bylo p evzato upalovn odp rc (v plamenech zem elo za jeho p sobnosti 58 osob)

Martin Luther

Jean Calvin

Nekatolci v eskch zemch

y

y y y

Kali nci se rozd lili na: y NOVOUTRAKVISTY y STAROUTRAKVISTY Jednota bratrsk se za ala sbli ovat s kalvnstvm, co se nelbilo nejen katolk m, ale i mnohm p edstavitel m nekatolickho vyznn V ji nch echch a zvl t na ji n Morav se v 16. stolet usadili novok t nci (vyhnan ze zpadn Evropy) St ediskem bylo severon meck m sto Mnster Novok t nci = zvl tn odno reformace (uv dom l k est p ijmali v dosp losti); dob e se asimilovali s eskm obyvatelstvem, a koliv neum li esky; byli dob v emeslech (hrn stv habni)

Habni
y

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123499335zahady-toma-wizarda/309292320070017/

http://archiv.emetro.cz/emetro/index.php?id_clanku=13&id_cisla= 1

Katolick reforma
y y y y y y

Ulrich Zwingli vcarsk reformtor Skandinvie, severn Evropa, Skotsko, Uhersko = luterni Francie, vcarsko = kalvinist Ob as se tato vyznn prolnala, ob as potkala Katolick crkev a jej p vr enci se sna ili p inutit lid k nvratu ke katolickmu nbo enstv nejprve nsilm Katolick reformace/reforma (nekatolci to nazvaj katolick protireformace) = vnit n zm na v katolick crkvi Tridentsk koncil (Trento, sev. Itlie) 1545 1563 = katolick crkev p ijala program, kter m l zabrnit en reformace a poslit pozice katolicismu

Ulrich Zwingli

Jezuit
Ignc z Loyoly katalnsk rodk a bval vojk roku1540 zalo il jezuitsk d (Tovary stvo Je ovo) y Jezuitsk d se v noval u itelsk innosti a misijn prci, tzn. p edsv d ovn o sprvnosti katolick vry mezi nekatolky a pohany) y Do ech p i li jezuit na pozvn krle Ferdinanda I. Habsburskho roku 1556
y

Ignc z Loyoly

P soben jezuit v eskch zemch

y

Do eskch zem byli jezuit povolni roku 1556. Podn tem k jejich p chodu byl dopis, kter roku 1554 poslala Ignci z Loyoly esk katolick strana. Ur it jednn s nm vedl i krl Ferdinand I. Jezuit v eskch zemch p sobili do roku 1618. Pot byli vykzni nekatolky a nazp t se vrtili a roku 1620 po bitv na Bl ho e. Jezuit u ns provd li takzvan vnit n misie, jejich clem byla rekatolizace. Jejich p soben je n kdy vnmno rozporn . Podporovali vzd lanost a zakldaly koly (zkladn, st edn i vysok), kter m ly vynikajc rove vzd ln, na druh stran v t chto kolch neexistovala svoboda vyznn a byla praktikovna i cenzura sti esky, n mecky, latinsky a francouzsky psan literatury, v etn fyzick likvidace knih. P kladem m e bt dlo Jana Amose Komenskho, z n j mohly bt (po cenzurnch pravch) vydvny pouze n kter u ebnice. Jezuit tak p i nsiln rekatolizaci vyu vali i ntlakov prost edky sv tsk moci. (Zdroj: Wikipedia)

Nbo ensk situace v Evrop v 16. stolet

y y y y y

Evangelci = p znivci r znch nekatolickch vyznn, kte se v 16. stolet roze li s katolickou crkv P ijmali pod oboj; kladli d raz na bibli; oslabovali vznam kn jako prost ednk mezi v cmi a Bohem Bohoslu bu konali v nrodnm jazyce, nikoliv latinsky Odmtali zdoben kostel obrazy a sochami i ndheru kn skch rouch; dbali na zbo n zp v a kzn Cht li, aby lov k dokzal p edstoupit p ed Boha sm, bez kn sk podpory; odmtali zpov , proces a pout k zzra nmu mstu; v e pokldali za pov ru e t kali nci v ak uctvali pamtku Jana Husa a Jeronma Pra skho

Nbo ensk situace v Evrop v 16. stolet

Katolick crkev schvlila na tridentskm koncilu zdoben kostel i kn skch rouch (ornt ) y Souhlasila s ud lovnm svtost (zvl tnch znamen, kter katolickho k es ana ozna uj) y Mezi svtostmi zachovala i zpov , p i n se v c vyzpovd kn zi ze svch h ch a ten mu po ulo enm pokn ud l rozh e en
y y

Mezi katolky a evangelky nezavldla tolerance ani po uzav en augsburskm mru a ukon en tridentskho koncilu; dochzelo i ke krvavmu nsil, co tedy ovliv ovalo i politiku stt , proto byly mezinrodn pom ry v tto dob v Evrop velmi napjat

Otzky
y y y y y y y

Vysv tlete zsady u en Martina Luthera. Pro se Lutherovm stoupenc m k tak protestanti? Jak byla hlavn zsada augsburskho mru? Jak bylo Lutherovo u en p ijato v eskch zemch? Kdo a kdy zalo il jezuitsk d? Kdy a na pozvn koho p i li jezuit do ech? Jak innosti se jezuit nejvce v novali?

ZDROJE: y D jepis pro SO esk a sv tov d jiny y Obrzky - Wikipedia

Pro 2. JAK vytvo ila Martina Truhl ov