Wehrwolf (nacistick podzem) - navdy s otaznky.

1. vod - Wehrwolf (nacistick podzem) - navdy s otaznky.

Tmto pspvkem bych rd oslovil vs vechny, kte si stejn jako j myslte, e jet nen zcela vylouena monost, setkat se s nhodn vykopanou bednou z pozinkovanho plechu, je msto pokladu skrv uvnit nco munice, vbunin, jinch materil a pedmt, pvodn urench pro skupinu lid kajcch si tajemnm nzvem Wehrwolf(pekladem Vlkodlak). Vci uloen v nalezen bedn, nebo teba jen nkter komponenty schovan napklad za trmem ve star chalup, mohou jet stle ohrozit i samotnho nlezce. Navc vzhledem k pokroilmu stdiu chemickch pemn vbunin, i pro patnou identifikaci materilu, ppadn z neznalosti technickch dat nlezu, me dojt i k ohroen zasahujcch zkuench pyrotechnik. Zrove bych vs - podobn smlejc kolegy, tmto chtl podat o navzn spoluprce za elem doplnn dat k organizaci Wehrwolf, kter lze v souasn dob to je 64 let po vlce, a tak vzhledem povaze dan organizace, jen tko zskvat. Pozn. Ihned po skonen vlky byly naimi orgny vyhodnoceny iny Wehrwolf jako zloiny, za kter byl trest smrti a smrt ml bt potrestn i ten, kdo by o inech, i Wehrwolfech vdl a bezpenostnm orgnm to neohlsil.

2. Organizan struktura a historie Wehrwolf 2.1.

Uren organizace

Nacistit initel si stle nepipoutli mylenku pln porky a celkov obsazen nmeckho zem spojeneckmi armdami. Proto byla v roce 1944 vytvoena z rozkazu Adolfa Hitlera tajn ozbrojen organizace Wehrwolf, uren pro veden zkodnickho boje v tlu postupujcch armd spojenc. kolem Wehrwolfu bylo jak udrovn zpravodajskho spojen mezi obsazenmi prostory a hlavnm sdlem organizace Wehrwolf v neobsazenm Nmecku, tak i provdn sabot a teroristickch innost na obsazenm zem. Ve vlastn praxi Wehrwolf mimo jin provdl tak popravy zbh a tzv. zrdc e. Krom Wehrwolfu byly pro tzv. boj v tlu organizovny i jin skupiny nap. Zeppelin1, Guttenberg2 a S R3. Funkcioni Werwolfu

2.2.

Wehrwolf byl podzen skmu vedoucmu SS a policie Heinrichu Himmlerovi. Jeho pmm velitelem byl vybrn SS obergruppenfhrer Hans Prtzmann. Politick veden Wehrwolfu bylo zajiovno ministrem propagandy J. Goebbelesem. Vojensk velen a tb, sdlc v mst Babelsberg byl sven generlu letectva Hansu Kielingovi. Povenec pro koordinaci Wehrwolfu s armdn skupinou Mitte byl SS sturmbannfhrer Mller, kter byl zrove lenem Schrnerova tbu. Vznamnou ast na budovn Wehrwolfu ml tak Abwehr 4. Na zem protektortu se aktivnm zpsobem podlel na budovn Wehrwolfu sttn tajemnk K. H. Frank a sudetsk gauleiter Konrad Henlein5. Ni velitelsk funkce byly obsazovny funkcioni NSDAP a Hitlerovi mldee HJ. Za leny Werwolfu pak byli pijmni chlapci z HJ (Hitlerjugend), dvata ze svazu nmeckch dvek BDM (Bund deutschen Mdel), pslunci Gestapa a Sipa, NSDAP, Volkssturmu 6a sudetonmeckho Freikorpsu 7. Dle to byli vojci wehrmachtu, kte byli po zrann zprotni sluby, nebo lid bez vojensk povinnosti, kte mli zpravodajsk zkuenosti. Prostory soustedn

2.3.

Obecn v pohrani - Liberecko, v irok me stecko - st nad Labem, Jesenky, umava, Bavorsk les. Podle zprvy ministerstva vnitra psobilo od kvtna 1945 do poloviny roku 1946 na zem ech 256 nmeckch teroristickch skupin Wehrwolfu. Stety policie a pslunk Wehrwolf se odehrly v prostorech: Jesenk, Bruntl, Jablonec nad Nisou, Trutnov, Mnichovo Hradit, Karlovy Vary, Marinsk Lzn, Frantikovi Lzn, Cheb, Falknov (Sokolov), Teplice, Chomutov, esk Krumlov, Tbor, Tachov.

Okletn republika po Mnichovsk dohod (Pro lep orientaci jsou erven oznaena msta kol a centra prostor soustedn Wehrwolfu)

2.4.

innost Wehrwolfu

Budouc lenov Wehrwolfu se nejdve pipravovali v ptitdennch kurzech, kde se uili zachzet s pchotnmi zbranmi, s munic, s enijnm nloivem, s vbuninami a s taktikou pouit tchto prostedk jako nstrah a pro sabotn ely. Tyto kurzy probhaly napklad ve kole SA v Doksech, ve kole RSHA v Chebu, ve zpravodajsk kole Abwehru v Praze, ve vcvikov kole organizace Zeppelin v Marinskch Lznch, v Janskch Lznch, v obci Krsn Les, v Lznch Jesenk, v Jelenie Gre, v Lokti, v Podmoklech, v Prachaticch, ve Vimperku, v eskm Krumlov atd. Instruktory kolen byli pslunci Wehrmachtu, SS a nmonictva, kte se vrtili z fronty jako invalid, i jet zcela nedolen vojci a dle i policejn specialist. Uili se pracovat s radiostanicemi velkho vkonu Sender Wehrwolf (v blzkm okol je bylo mon poslouchat pes bn rozhlasov pijma), boji zblzka a co je pro ns zajmav pedevm, budovali s tajnch sklad. Tato, hlavn podzemn skladit, se liila svou velikost a obsahem: Typ W (Waffen) Typ S (Sabotage) Typ P (Proviant) Typ M (Medikamente) - obsahujc kulomety, puky, pistole, pancov psti, run granty. - obsahujc sabotn prostedky - obsahujc potraviny - lebn prostedky.

Vybavenm tchto sklad se zabvala armdn laborato pro studium, vynlezy a ppravu sabotnch prostedk umstn v Brandenburgu. Zizovn dobe maskovanch sklad probhalo s rozmyslem a pedevm utajen i ped samotnmi, k organizaci nepsluejcmi Nmci a tak ped nezasvcenmi nmeckmi ady. Hlavn sklady, bedny s rznm obsahem dle uren, byly skryty (zahrabny) 10-20 cm pod zem na pustm mst (pro snadn vyzvednut ve dne i v noci), ale souasn v blzkosti vraznch orientanch bod (strom, most, zd, zcenin ), nebo pod vrcholem kopce, z jin strany. Dal satelitn sklady byly, vzhledem ke skladu hlavnmu umstny dle stanovench pravidel, v prsecch ar zempisnho rozdlen specilnch vojenskch map. Ve uveden sklady byly asto zabezpeeny proti neoprvnnmu vyzvednut nstrahou. Jako obalu se mimo pozinkovanch beden pouvaly tak klasick nbojov truhlky ze deva, i plechov schrnky na kulometn nboje.

3. Zvr Vzhledem k velikosti pprav a vcviku Wehrwolf dnes meme jejich zkodnickou innost vyhodnotit jako nedostatenou a mizivou. eskoslovensk sttn moc upravila celou kauzu Wehrwolf svm politickm potebm a pinejmenm ji trochu zveliila. Na tzv. Wehrwolfech se projevil charakter a vchova nmeckho nroda - tedy vlastnost, e k jakkoli innosti potebuj sttn moc, jej vnosy a zkony. Zejm zapracoval tak pud sebezchovy jednotlivc po skonen II. svtov vlky a tzv. Vlkodlaci si uvdomili skutenost, e dal odpor a boj je zbyten. Jist se projevila i nava z dlouhotrvajc a nakonec prohran vlky. Nelze opomenout ani skutenost, e Hitler byl mrtev, velen Wehrwolfu se rozpadlo a innost organizace tud nebyla nikm zena. Nezanedbatelnou podmnkou omezen innosti Wehrwolfu bylo pravdpodobn i uvdomn si ppadnho rizika a represe ze strany eskoslovenskch sttnch orgn. Tyto a jist i mnoho dalch skutenost, kter m nenapadly, vedly k rychlmu zniku Wehrwolf8.

4. Ploha: Sklad materilu typ S V roce 1999 ohlsil amatrsk hleda poklad nlez munice, v lokalit pobl Frdlantu v echch. Na msto nlezu, kter se nachzelo na okraji lesa se dostavili pyrotechnici OKTE st nad Labem. V hloubce cca 20 cm pod zem byly vedle sebe uloeny celkem tyi krabice, vyroben z pozinkovanho plechu. Prvn krabice byla naruena motykou nlezce, obsah druh byl siln naruen vlhkost, kter pronikala nekvalitnm a msty chybjcm sletovnm jedn stny. Ostatn dv krabice zstaly v bezvadnm stavu. Krabice byly vyrobeny ze zinkovho plechu, silnho 1 mm a mly nsledujc rozmry: dlka 36 cm, ka 16 cm, vka 17 cm. Vnitn stny byly vyloeny kartnovm paprem, lemy a vrchn vko letovno cnem. Obsah: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) vlastn obal soupravy, zinkov plechy sletovan cnem 200 g nloka plastick trhaviny P.E. No 2, britsk vroby asov chemick rozncovae s dvma stupni zpodn svitek zpalnice kotouek izolan psky svitek ocelovho nstranho drtu krabika pyrotechnickch zpalek ocelov skldac bodce k propichovn pneumatik 160 g lepenkov nloka s pyrotechnickou, pravdpodobn zpalnou slo, adjustovan odezkem zpalnice devn krabika se zehovmi rozbukami Sprengkapsel Nr. 8 devn pouzdro s npichovmi rozbukami pro adjustaci protipchotnch min Sch. D. Mi. 44 (Kunstoff) a chemickch rozncova 50 g poinov nloka trhaviny nipolitov grant Nipolit Sprenkrper tec zapalova BZE 39 f. Ei. Hgr 39 magnetick nipolitov mina protipchotn bakelitov mina Sch. D. Mi. 44 (Kunstoff) podkovovit nlo, upraven z 200 g nloky plastick trhaviny PE No. 2, adjustovan bleskovic se zehovou rozbukou svitek bleskovice vlcov pouzdro z voskovan lepenky, obsahujc prkov termit rozbuky v paprovm obalu kolejov rozncova podrka s podpatkem, vyroben z nipolitov trhaviny 1 ks 6 ks 6 ks 200 cm 1 ks 1 ks 1 ks 8 ks 2 ks 15 ks 2+4 ks 7 ks 2 ks 2 ks 1 ks 2 ks 2 ks 900 cm 1 ks 3+4 ks 2 ks 1 pr

Jak je z ve popsanho obsahu zejm, jedn se o klasick materil typu S, uren k provdn sabot jednotlivcem, nebo drustvem. Z pelivho zpsobu uloen v krabicch (nikdy se ji nepodailo obsah opt uloit zptky tak, aby se mohlo piloit vko) a z promylen volby obsaench prostedk lze usuzovat, e tchto krabic muselo bt vyrobeno vt mnostv. Jeden odhad udv dokonce neuviteln slo 20 000 ks sestavench krabic tohoto typu. Plastick trhavina britsk vroby ukazuje na sklady Abwehru, kter zskal znan mnostv zbran a sabotnho materilu prostednictvm nap. iroce infiltrovanho holandskho hnut odporu. Je znmo, e i bomby chystan k nkolika atenttm na A. Hitlera, vetn t skuten pouit, byly sestaveny z britskch komponent, dodanch Abwehrem. Na zvr lze ci, e materil v obalech s dobe provedenou hermetizac je i po 64 letech funkn a pouiteln.

Krabice s materilem S

Krabice s materilem S rozloen obsah

Msto nlezu

Krabice s materilem S v rznch fzch vyjmn obsahu

sabotn a teroristick organizace, vytvoen v roce 1942 zpravodajsk oddlen generlnho tbu OKH Fremde Heere Ost (Ciz vojska Vchod). Jej lenov byli verbovni pedevm z ad vlench zajatc, ale i mstnch konfident a spolupracovnk Abwehru. Pvodnm kolem byla diverzn a zpravodajsk innost ve prospch vojsk Wehrmachtu, bojujcch na vchodn front. Fremde Heere Ost, ktermu za vlky velel generlmajor Reinhard Gehlen, pozdj prvn editel zpadonmeck zpravodajsk sluby BND, se zabvalo operanm a taktickm zpravodajstvm, zamenm proti Sovtsk armd.

zpravodajsk organizace, zaloen a zen III. odborem RSHA (Vnitn zpravodajsk sluba SS). Jejm kolem bylo zskvat zpravodajsk informace pro RSHA, po pedpokldan porce Nmecka pak pro ostatn ilegln organizace a skupiny. RSHA - Reichsicherheisthauptamt (sk hlavn bezpenostn ad). Zaloen 22. 9. 1939, slouenm Sipo Sicherheitspolizei (bezpenostn policie) a SD Sicherheitsdienst (zahranin zpravodajsk sluba SS). Pod Sipo spadalo Gestapo IV. odbor RSHA a Kripo Kriminalpolizei (Kriminln policie) V. odbor RSHA. SD tvoila VI. Odbor RSHA.
2 3

Rckzugsorganization (stupov organizace), zzen a cvien Abwehrem. Byla tvoena rezidenty a malmi skupinami agent. Jejm kolem bylo provdt, po pechodu fronty, diverzn a zpravodajskou innost. Pro jej poteby byly ustupujcmi vojsky zizovny skre se zbranmi, lky, jdlem atd. Abwehr, rozvdka a kontrarozvdka Wehrmachtu (sk brann moci.) Dva msce po atenttu na A. Hitlera byl podzen RSHA. Zabval se hlavn strategickm zpravodajstvm a kontrarozvdnou innost na okupovanch zemch. Podl pslunk Abwehru na budovn organizace Wehrwolf spoval pedevm v poskytnut specialist pro vcvik a vojenskho matrilu pro zizovan skre a sklady. vzhledem k vytenosti nmeckch vojenskch a policejnch sloek hlavn tha vstavby Wehrwolfu v praxi pela na civiln sprvu, tedy tzv. Gauleitery (v dnen terminologii hejtmany) a mstn pslun funkcione nacistick strany NSDAP.

6 nmeck lidov domobrana, zaloen nazenm A. Hitlera 25. 9. 1944. Za vzbroj, organizaci a vcvik odpovdal Reichsfhrer SS H. Himmler. Odvodn povinnosti do Volkssturmu podlhaly civiln osoby muskho pohlav od 16 do 60 let vku. Volkssturm podlhal Wehrmachtu pouze operan, jeho oficilnm velitelem byl Reichsleiter Martin Bormann, f stranick kanceleNSDAP.

- sudetonmeck dobrovolnick sbor. Teroristick organizace, zaloen 17. 9. 1938. Vyzbrojen, vycvien a sestaven Abwehrem ze sudetskch Nmc. Velitelem zstal a do konce vlky gauleiter sudetonmeck upy K. Henlein.
7

prv velikost pprav a neekan rychl rozpad tto zkodnick organizace, poskytuje reln podklad pro zvr, e na zem dnen esk republiky le pod zem jet destky beden s nebezpenm obsahem zbran a vbunin. Je teba brt v vahu, e nmeck osdlen nebylo pouze zleitost pohrani. Velk enklvy nmeckho obyvatelstva obvaly i esk vnitrozem, nap. Pelhimovsko, Jihlavsko, Olomoucko atd.
8

Autor poznmek konzultoval problematiku beden Wehrwolfu s nmeckmi, francouzskmi, belgickmi a holandskmi pyrotechniky. Zd se, e tato problematika je specifick pro eskou republiku, co je vak vzhledem k prbhu poslednch vlench msc logick. Jen na naem zem bylo relativn dost asu na vybudovn skladi zbran, munice a ostatnho materilu. Seznam pouit literatury: Arthur Ehrhardt: Wehrwolf - Winke fr Jagdeinheiten Berln 1945 R. Clek, J. Fabic: Vlkodlaky kryje stn. Nae vojsko, Praha 1968 V. Kroupa: Brnili jsme revoluci. Nae vojsko, Praha 1983 A. Klc, D. Zlatohlvkov: ivot pyrotechnika. Nae vojsko, Praha 2003 Bc. L. Hubka, Ing. Jan Pokorn: Zkodnick souprava Wehrwolf, Zpravodaj SPTTP 1/2007 Ing. Vlastimil Prokop: Osobn archiv

Autor: Ing. Karel GERA Poznmky a ploha: Karel LUDVK