Wehrwolf podruh, aneb dal informace ke genezi tto teroristick organizace nmeckho podzem.

Text je pevzat, redakn zkrcen a upraven lnek Martina Pela: Werwolf: Analza z hlediska typologie politickho nsil, uveejnn 01. 05. 2005 na internetov adrese www.rexter.cz

1. Npl innosti Dodnes nen zcela zejm, kdo pesn vytvoil pln na zzen Wehrwolfu. Poprv ml bt projekt pedstaven Heinrichu Himmlerovi fem zpravodajsk sluby SS Walterem Schellenbergem. Ten jej vak odmtl, s poukznm na deftistickou povahu celho projektu. Asi o dva msce pozdji, 19. z roku 1944, vak Himmler povuje vedenm nov vznikl, psn tajn organizace Wehrwolfu Vyho vdce SS a policie Obergruppenfhrera Hanse Adolfa Prtzmanna, kterho zrove jmenuje Generlnm inspektorem pro zvltn obranu pi skm vdci SS. Charakter organizace pod Prtzmannovm vedenm se vak od Schellenbergem pedloenho plnu liil. Zatmco prvn nvrh potal s vytvoenm struktur, kter by sv uplatnn naly a po vlce (rozumj prohran), a byl tak pro piky Tet e nepijateln u ze sv podstaty (monost ztracen vlky nepipoutly), nov vznikl tvar formovaly odlin strategick plny. Jeho prostednictvm ml bt zskn as, kter, jak doufali pedstavitel Tet e, ml stait k vyosten ideologickch rozpor mezi Spojenci. Wehrwolf ml tak podle pedpoklad elnch pedstavitel pimt jak zpadn Spojence, tak sovtsk velen, aby pesmrovali st jednotek do svch tl, kde by se museli vyrovnvat s problmy, je by jim psobil. Jednotky Wehrwolfu tak mly nabt podoby, j formuloval ji Clausewitz, a sice diverznho dodatku k regulrnm vojenskm operacm provdnm pravidelnmi armdnmi slokami. Ze zskanch dokument dle vyplv, e Wehrwolf byl tak povaovn za jdro budoucch guerillovch skupin a mstnch hnut odporu. Za prvn sdlo inspektortu si Prtzmann zvolil Petz pobl Berlna, nsledn je vak pemstil do Rheinsbergu, asi 100km severn od Postupimi. Jeho tb tal asi 200 pracovnk nejrznjho zamen: od pslunk policie, SS nebo wehrmachtu, a po skupinu dstojnk a poddstojnk ze speciln diverzn divize Wehrmachtu Brandenburg. Hlavn kol zformovanch jednotek Wehrwolfu mlo tvoit psoben v tlu neptele na zemch ji okupovanch, i jm bezprostedn ohroovanch. Wehrwolfov se mli nechat pejt spojeneckmi jednotkami a pak zat vyvjet innost. Vzorem se jim staly postupy sovtskch a jugoslvskch partyzn. Skupiny mly vyvjet partyznskou innost, hlavn naruovn komunikanch kanl a zejmna elezninch trat. Vedle tchto cl, je tvoily, i se to aspo oekvalo, hlavn npl aktivit Wehrwolfu, spadaly do jeho kompetence tak dal koly, provdn bez ppravy. Mezi n patila politick a hospodsk sabot, odstraovn kolaborant, en propagandy, infiltrace ad neptelsk vojensk sprvy, shromaovn zpravodajskch informac o neptelskch zsobovacch a transportnch trasch a povzbuzovn obyvatelstva v bojkotu a pasivnm odporu. Vybaven skupin Wehrwolfu zajioval systm skrytch muninch sklad a zsobovacch skladi. Ponechni za neptelskmi liniemi, zstvali pslunci Wehrwolfu ve skrytch bunkrech, nebo podzemnch prostorch, kter slouily rovn jako ubytovny a velitelsk stanovit. Tyto okolnosti donutily leny jednotlivch skupin operovat pouze na omezenm prostoru a bt tak vzni pomrn malm aknm radiem. Ve zmnn koly mly provdt zkladn jednotky o sle 4 a 6 mu, kter byly nsledn organizovny do vtch celk. Vybaven len zkladnch skupin sestvalo z osobnch zbran, runch grant, pancovch pst a plastickch trhavin v rozmez sedmi a devti kilogram. Wehrwolfov obdreli tak vojensk uniformy, a ji se jednalo o uniformy Waffen SS nebo uniformy specilnch armdnch jednotek. Pes den se mli pohybovat v civilnm obleen, vybaveni falenmi osobnmi prkazy a pi plnn kol v nonch hodinch pak pout zmnn uniformy. Ovem, vcvikov manul pro jednotky Wehrwolfu upravoval i uit civilnho obleen a sice tak, e v krajnm ppad me bt tak pouito oacen typick pro zemdlce v operan oblasti. Velk draz kladl manul tak na zskn podpory domorodho obyvatelstva: Bez podpory obyvatelstva se nemohou skupiny odporu na dlouho udret. 2. Vvoj organizace a vcvik len lensk zkladna, je se zaala formovat bezprostedn po ustaven organizace, byla ji od potku velmi rznorod. S jejm budovnm se zapoalo prakticky ihned po vzniku Wehrwolfu. Ji na podzim roku 1944 obeslal Prtzmannv inspektort nejvy funkcione SS a NSDAP v zpadnch upch, kte mli podle jim zaslanch tajnch instrukc zskat vhodn dobrovolnky. Tch se do konce roku 1944 pihlsilo Prtzmannovu tbu kolem ty a pti tisc. Z nich byli nsledn vybrni ti, kte se k kolm Wehrwolfu jevili jako nejvhodnj. Obzvlt se

cenili lid, jejich zamstnn bylo spjato s prodou, jako myslivci, lesnci a zemdlci s vbornou znalost msta. Pro plnn vzvdnch kol a doruovn zprv se povaovaly jako obzvlt uiten pslunice Svazu nmeckch dvek (BDM) a lenov Hitlerovi mldee (HJ). Za zsadn problm, kter nsledn ovlivnil celkov stav a vsledky Wehrwolfu lze oznait absenci jakhokoliv sprvnho apartu. Pokud se te dodvek nutnch zsob a materilu, byl pln zvisl na armd, Waffen SS a specilnch sabotnch skupinch, nap. Skorzenyho SS-sthacch jednotkch1, podlhajcch RSHA, i na Abwehru podzench FAK2. Vcvik probhal postupn v cel ad kolcch center, kter spadala vedle ji uvedench organizac dle pod armdu, NSDAP, policii, Volkssturm, i SA. Trninkov program byl koordinovn s velitelem protipartyznskch jednotek SS a kolc sekc OKH. Do ledna roku 1945 probhal vcvik dle peloench sovtskch materil, pot byl ji veden podle zmnnho nmeckho manulu. Npl programu tvoily techniky, kterch bylo teba pi plnn pedpokldanch kol: bezdrtov vysln, przkum ternu, zpsoby zabjen. Dle samozejm stelba z rozlinch zbran, ncvik nien hospodskch a vojenskch objekt, zachzen s vbuninami, jejich vroba apod. a zklady zdravovdy. ensk pslunice byly pipravovny na pionn innost, kterou mly provdt jako ednice a sekretky v okupanch sprvnch adech. Navzdory tvrdosti vcviku, byl tento vak tak velmi krtk, pohybujc se v rozmez od pti dn do pti tdn. Himmler, vdom si zmnnch nedostatk, nabdl na pelomu jna a listopadu 1944 Skorzenymu pesunut Wehrwolfu do jeho kompetence, co vak dotyn odmtl. 3. Zmna charakteru Zamen organizace se zaalo postupn zcela mnit, a to v dsledku zjmu stranickch piek, respektive Martina Bormanna a Josepha Goebbelse, kter zpsobily zsadn nespchy Volkssturmu pi nasazen v bojovch operacch, a kter pedstavoval dosud ohnisko jejich zjmu a sil. Zapojen obou pedstavitel Tet e mlo pak za nsledek velmi vraznou promnu celkovho charakteru Wehrwolfu. Bormannova angaovanost se zaala projevovat v msci noru a nsledn beznu roku 1945. Z okruhu jeho spolupracovnk vzely nvrhy na vytvoen protibolevickho odporuz vedoucch kdr SD ve vchodnch oblastech a z nkolika mlo osob z kanclstv, je podlhalo jeho veden. Tyto dokumenty byly nsledn pedloeny Himmlerovi, kter nadil Prtzmannovu tbu poskytnout Bormannovi detailn informace o sv innosti. Na zklad pmho Bormannova zapojen dolo k aktivizaci jednotlivch stranickch pedstavitel upnch vedoucch, kte mli nsledn za kol zskat nov leny pro Wehrwolf mezi leny strany a jejch organizac. Stejn tak Bormann sm povil stranick funkcione na jednotlivch rovnch, aby vytveli lokln buky Wehrwolfu. Takto vytvoen jednotky tedy nespadaly pod Prtzmannv tb, ale pmo pod veden stranickch funkcion. Vznikla tak jaksi paraleln vtev organizace Wehrwolf a sten konverze pvodnho Wehrwolfu. koly se vak vrazn liily od pvodn zamlench a plnovanch. Hlavn npl tvoily akce, kter mly vynutit splnn rozkazu o splen zemi, poslunost obyvatelstva a odstranit zrdce nmeck cti, kolaboranty a deftisty. Tyto koly, pvodn povaovan za dodaten a doplkov, zaaly v nkterch ppadech zaujmat primrn pozici a nkdy se innost skupin Wehrwolfu zamila vhradn na jejich plnn. Vraznji se na zmn profilu organizace vak podlel ministr propagandy Joseph Goebbels. Ten nepestval ani v poslednch mscch vlky vit v oddanost nroda vci nacionlnho socialismu a v jeho schopnost pokraovat ve fanatickm odporu proti okupanm silm. Dle jeho nzoru bylo teba jen vhodnm zpsobem podnt tuto vli k odporu, k emu ml poslouit prv Wehrwolf. Goebbels povaoval dosavadn innost jednotek, spadajcch do Prtzmannovy kompetence za nespnou a vhavou. V beznu 1945 pechz na jeho popud propagace Wehrwolfu z jednotlivch upnch vedoucch pod Ministerstvo propagandy. Zcela proti pvodnmu zmru, vytvoit Wehrwolf jako tajnou, pomrn zce specializovanou organizaci pevn vojenskho charakteru, uplatuje a poslze tak realizuje Goebbels svj postoj k problematice. Wehrwolf podle jeho vlastnch slov ml psobit jako avantgarda nroda, sestvajc z meniny nezlomnch a vytrvalch; msto koncentrace pro vechny aktivisty, kte nejsou srozumni s kompromisnickm kursem. V tomto duchu tak koncipoval propagandistickou kampa, kterou zahjil. 1. dubna 1945 tak poprv vysl Stanice Werwolf. Ve svm prvnm vystoupen charakterizuje Wehrwolf jako organizaci zrozenou nacionlnsocialistickm duchem, aby bojovala neprosn proti nepteli vude tam, kde vstoupil na nmeckou pdu a nen vzna dnmi omezenmi. Vechny prostedky jsou vhodn, aby kodily nepteliNenvist, nech je na modlitbou, msta nam bojovm pokikem. Je pochopiteln, e dky takovmto proklamacm a pojet organizace se Goebbels dostal do sporu s Prtzmannovm tbem a jeho vedoucm osobn. Jejich nmitky vak ministr propagandy odmtal s tm, e jeho clem bylo vytvoen Wehrwolfu coby organizace vce improvizovan-spontnn. V tomto duchu se tak nesla dal propagandistick vystoupen, podle nich neml bt napklad nikdo pekvapen kdy se na rznch mstech nov obsazenho zem budou boje astnit civiln osoby, nebo kdy dokonce po ukonenm obsazen bude boj pokraovat dle ze strany civilist; to znamen, kdy vznikne bez ppravy a organizace z pudu sebezchovy pramenc jev, kter dnes nazvme 2

Wehrwolf. Podobn jako v Bormannov ppad, i v Goebbelsov pojet m Wehrwolf vystupovat vedle organizace nrodnho odporu, tak jako organizace, je by bez milosti trestala zrdce, kolaboranty a pomahae. Vysln Stanice Wehrwolf se skldala, vedle hlen o rznch sabotnch akcch dajn spchanch skupinami Wehrwolfu, ze zveejovn vhruek. Ty tvoily obecn hrozby domcm kolaborantm a jmenovnm ze seznam osob, je byly odsouzeny k smrti. Jak je patrn, Goebbelsovou aktivitou se ml Wehrwolf promnit v organizaci diametrln odlinou od t, je byla zakldna na podzim roku 1944. A to nejen dky kolm, tvocm jej novou npl, ale hlavn kvli transformaci jejho hlavnho cle. Tm mlo bt jet koncem roku 1944 a v prvnch mscch roku 1945 zskn asu provdnm diverznch akc v tlu neptele a tak pispn k dosaen vtzstv. Bormannova a zejmna Goebblesova angaovanost vak upravila hlavn cl organizace tak, e se mla stt: a. nstrojem k udren nroda v napt a bezmezn poslunosti a tyto ppadn vynutit silou a zmnit se tak v jaksi rameno spravedlnosti, kter je oprvnno zashnout bez dnho rozsudku. A to nejen v ppad, e ji dolo k provinn, ale tak preventivn v dosud neokupovanch oblastech, kdy byly budouc obti oznaeny za monou pekku pi povlenm budovn hnut odporu. Stejn postup se tkal i dleitch prmyslovch zazen, kter mla bt likvidovna v souladu s rozkazem o splen zemi; b. hnutm, je mlo aktivizovat a pimt obyvatelstvo, aby se se zbran v ruce postavilo na odpor, bez ohledu na to, zda byly ukoneny vojensk operace regulrnch armdnch sloek. Pvodn diverzn charakter organizace tak vstup stranickch funkcion velmi vrazn potlail a do poped se dostala ideov-politick npl. Wehrwolf po jejich zsahu sploval ji jen ve velmi mal me pvodn zmr. Ve skutenosti se vak Goebbelsova oekvn nenaplnila. Jm zpsoben nsledn zmatek a strach, mohl jen tko vyvolat povstn nrodnho odporu. Ozname-li zapojen dvou ve zmnnch stranickch piek jako pinu ztrty autonomie Wehrwolfu, nelze pominout fakt, e velkou mrou se na tto ztrt podlela tak armda. Ji v prbhu roku 1944 byly podniknuty ze strany Wehrmachtu prvn kroky, za elem navzn spoluprce s Wehrwolfem, by nkte armdn initel zstvali vi takovto spoluprci skeptit. Potkem nsledujcho roku se vak stv nutnost spoluprce zejmou. Wehrwolf, i pes problmy zpsoben rychlm postupem sovtskch vojsk, disponuje pro armdu dleitmi informacemi. Dochz k ustaven stynch dstojnk mezi Wehrwolfem a zpravodajskmi dstojnky jednotlivch velitelstv podl vchodn fronty za elem koordinace rozmstn jednotlivch bojovch skupin Wehrwolfu a zven objemu pedvanch zpravodajskch informac. Wehrmacht mimo to posiloval svj vliv i v oblasti nboru len a jejich vcviku. Prtzmannv tb nsledn schvaluje tento postup vydnm obnku, podle nj maj bt lenov zskan armdou rovn tak cvien v jejich vcvikovch centrech, tzv. armdnch kolch. Speciln armdn jednotky, zejmna enijn, byly tak po svm vycvien dny k dispozici Prtzmannovu tbu. V poslednm msci vlky uvoluje armda ze svch struktur vedle enijnch tak ostatn jednotky a pevd je pod Wehrwolf, asto ovem jen s krtkm i naprosto dnm vcvikem. Spolen s ve zmnnmi pikami NSDAP tak vliv a aktivita armdnho apartu zpsobily, e Prtzmannv inspektort nsledn po noru 1945 prakticky ztratil kontrolu nad organizac. Jeho innost se omezuje na zpracovvn zpravodajskch informac a jejich poskytovn tm slokm, kter ji v t dob kontrolovaly lokaci jednotlivch skupin Wehrwolfu. 4. Ukonen existence K oficilnmu rozputn Wehrwolfu nikdy nedolo. Velkoadmirl Dnitz odvolal v rozhlasovm projevu 5.kvtna 1945 rozkaz o splen zemi a pouze vyzval k ukonen ileglnch aktivit Wehrwolfu a jemu podobnch organizac. Za zmnku stoj bezesporu fakt, e tato vzva se tkala jen zem obsazench zpadnmi spojeneckmi jednotkami. Teritoria obsazen a nsledn okupovan Sovtskm svazem prohlen nezmiovalo. 5. Pokusy o celkovou koordinaci Wehrwolfu eskoslovensk zpravodajsk orgny zskvaly od podzimu roku 1945 pomrn pesn informace o zbytcch Wehrwolfu, je provdly innost v rznch stech Nmecka. Siln organizace Wehrwolfu dajn v tto dob psobila v Sasku, k jejmu zsobovn pak dochzelo z Hamburku. V nm se tak mlo tvoit povlen jdro organizace. Podle eskoslovenskch informac ml bt vydn koncem prosince 1945 z Nmecka pokyn, kter naizoval zastaven veker aktivity Wehrwolf na zem eskoslovensk republiky. Clem tohoto opaten bylo zabrnit zhorovn postaven sudetskch Nmc. V jeho rmci dolo tak k zastaven dodvek zbran a munice na nae zem z Nmecka. sil se mlo napnout jinm smrem, a sice na zskvn informac o prmyslovch 3

zvodech, eleznin doprav a politickm ivot v naem stt. I dal nov koly mly vlun zpravodajsk charakter sledovn prce sovtskch vojenskch ad, zskvn informac o zpsobu steen vojenskch objekt a o pohybech a innosti Rud armdy. Ml bt zachovvn klid, ovem zrove udrovn stav pipravenosti na angaovanost v ppadnm konfliktu mezi Spojenci. Zmnu postoje pedznamenal ji letk roziovan na podzim roku 1945 v pohraninch oblastech. Podle nj se mli sudett Nmci vrtit do svch domov v roce 1946, po zhroucen eskoslovenskho hospodstv. V lednu roku 1946 mla probhnout v Lipsku dvrn schzka Wehrwolfu. Jej soust tvoila tak zprva o innosti Wehrwolf od kvtna do prosince roku 1945. Nov smrnice z Hamburku, jak uvdl vedouc schze, organizace jet neobdrela. Veliteli jednotlivch bunk Wehrwolfu se mli stt vhradn bval pslunci armdnch sloek. V Hamburku, kter bylo mono oznait za centrum povlen aktivity Wehrwolfu, dolo k dal schzce jeho pedstavitel z celho Nmecka v dubnu roku 1946. Nsledn byla 1. kvtna innost Wehrwolfu zastavena s konstatovnm, e innost Wehrwolfu je znma a to, co se od nj oekvalo, je dnes neprovediteln. Vlkodlaci se peili a na obnov a optovnm vzken Nmecka se mus pracovat jinmi metodami. 6. Posouzen profilu organizace Pi vyhodnocen profilu vlenho Wehrwolfu je teba hodnotit dv obdob, nebo v kadm z nich vykazoval odlin rysy. V prvnm obdob, vymezenm zm 1944 a norem 1945 lze tedy Wehrwolf charakterizovat jako subjekt na hranici mezi guerillovm a zce specializovanm armdnm seskupenm, ovem s vraznm politickm prvkem. V druhm obdob, od nora 1945 do roku 1946, lze charakterizovat Wehrwolf jako teroristickou organizaci, a sice represivnho typu s guerillovmi prvky. Problematickm se stv prosttn (pronmeck) charakter organizace na zemch okupovanch Nmeckem v druh svtov vlce, po staen nmeckch jednotek, i zvren bezpodmnen kapitulaci. V tchto ppadech ji nen mon hovoit o terorismu represivnm, nebo reim, jen ml na existenci organizace zjem, ji nedisponoval monost kontroly nad danm zemm nebo neexistoval. Wehrwolf se tak v obdob od kapitulace a faktick neexistence vldy, s n byl spjat, a do konce sv aktivity, resp. pokynu k ukonen innosti v polovin roku 1946, pesouv svm charakterem mezi organizace subverzivnho (podvratnho) typu. Jeho pevaujc teroristick profil zstal nedoten, nebo nedolo k dnm vraznm zmnm v psobnosti a celkovch vlastnostech, kter vykazoval, aby mohla bt takov promna zaznamenna. sil Wehrwolfu se v tomto obdob napnalo nkolika smry. Prvn z nich pedstavovala jeho snaha znesnadnit etablovn novch sttnch moc na jednotlivch zemch. A to jak prostednictvm tok na jejich pedstavitele, tak pomoc akc namench proti hospodskm objektm, jejich dleitost v povlenm obdob stoupla ve srovnn s mrovm stavem. Druhm smrem, k nmu Wehrwolf upnul svoje sil, se stala pedstava, e bude mono obnovit pedvlen stav a oblasti, je byly nsledn pilenny k Nmecku, i se pvodn nachzely na jeho zem, se stanou opt soust nmeckho sttnho celku. Pokraovn innosti Wehrwolf v povlenm obdob pak lze povaovat jako podporu realizace pedstavy optovnho pipojen tchto oblast k Nmecku.

7. Ploha: Sklad materilu typ S, pravdpodobn zzenho oddlem FAK pro S R:

Tento text by nemohl vzniknout bez psemnch a fotografickch podklad, jako i osobnho rozhovoru, poskytnutch pyrotechnikem S P R Jk, por. Bc. Ladislavem Zgibou.

Dne 2.7. 2007 v 16.00 oznmil amatrsk hleda militri, e v lesnm masivu pobl eskho Krumlova nalezl bednu s munic. V 16.30 byl na msto vysln pyrotechnik Sprvy P R Jk. Hleda, kter mezitm ztratil orientaci v nepehlednm lesnm porostu, nemohl znovu nalzt msto nlezu. Proto zaal opt prohledvat detektorem kov pedpokldan prostor nlezu a narazil jet na druhou lokalitu, kde detektor kov signalizoval ptomnost kov. Mezitm na msto dorazil policejn pyrotechnik. Na mst nalezl zsti odkrytou devnou schrnku o rozmrech cca 60 x 50 x 30 cm, obsahujc rzn druhy munice, uren pro diverzn ely. Proven devn schrnky a jejho podlo z hlediska eliminace nstrah, vyzdvien a zaevidovn obsahu, vetn jeho uloen do pepravnch box trvalo do setmn. Akce tedy skonila v cca 19.00 hod a bylo rozhodnuto, e druh lokalita, kde detektor signalizoval ptomnost kovu v zemi, bude provena druh den. Druh den tj. 3.7 2007 vyjela na msto nlezu tlenn skupina policejnch pyrotechnik Sprvy P R Jk. Msto druhho nlezu bylo lokalizovno a nsledn pistoupeno k jeho odkrvn. Zhruba po 2 hodinch byla vyzdviena i druh devn schrnka, takt obsahujc sabotn materil. V tsn blzkosti byla nalezena jet krabice z pozinkovanho plechu o rozmrech 60 x 20 x 25 cm. Po jejm oteven pes siln zkorodovan dno, byly z tto krabice vyjmuty konzervy s Portugalskmi sardinkami, hovzm masem atd. Mezitm byli podni kolegov, vojent pyrotechnici z rody EOD v Bechyni o spoluprci pi ptrn po dalch schrnkch. Pomoc detektor kov bylo proptrno zhruba 2,5 ha okoln plochy, avak ji s negativnm vsledkem. Prohldkou okol byly nalezeny dva kamenn milnky, kter tm jist urovaly polohu schrnek. Obsah devn schrnky, nalezen 2. 7. 2007: 1) Devn schrnka s asovm rozncovaem J-FEDER 504 v.. 1396 2) asov rozncova Zeitznder a Zeitznder-150 3) 10 m svitek enijn zpalnice Zeitzndschnur 30 4) Zehov rozbuka Sprenkapsel Nr. 8 5) Elektrick rozbuky v devnm pouzde 6) Tlakov rozncova D.Z.35 7) 2,7 cm signln nboje 8) Elektrick baterie 9) Nl 3 kg TNT Gebalte Ladung 3 kg 10) Nl 200 g TNT Sprenkrper 28 Fp. 02 11) Nl 100 g obl Bohrpatrone 28 Grf. 88 12) Nl 100 g obl Ammonal 1 13) Kvadratick nloka neznm trhaviny 14) Atypick nipolitov nloka obl Nipolit Sprengkrper 15) Protitankov mina T. Mi. 43 Pilz Obsah devn schrnky, nalezen 3. 7. 2007: 1) Nl 100 g obl Bohrpatrone 28 Grf. 88 2) Nl 100 g obl Bohrpatrone 28 Fp. 02 3) Nl 200 g TNT Sprenkrper 28 Fp. 02 4) Nl 500 g TNT obl 5) Atypick nipolitov nloka obl Nipolit Sprengkrper 6) Nl 100 g obl Ammonal 1, Nl 3 kg Ammonal 1 7) Kotou bleskovice Knallzndschnur 8) Elektrick rozbuky v devnm pouzde 9) asov rozncova Zeitznder-150 10) 10 m svitek enijn zpalnice Zeitzndschnur 30 11) Tec zapalova Bz. 39 pro Hgr. 24 a zehov rozbuka Sprenkapsel Nr. 8 12) Protitankov mina T. Mi. 43 Pilz 13) Nstran mina SM-2 v devnm pouzde 5 1 ks 1+1 ks 1 ks 38 ks 10 ks 4 ks 2 krab 1 ks 1 ks 4 ks 4ks 30 ks cca 5 kg 17 ks 1 ks 17 ks 13 ks 6 ks 1 ks 17 ks 30/7ks 10 m 10 ks 4 ks 1 ks 20/42 ks 1 ks 5 ks

Je pravdpodobn, e na rozdl od nlezu popsanho v ploze pedchozho lnku, se s nejvt pravdpodobnost nejedn o materil, uren pro organizaci Wehrwolf. Tto domnnce odpovd zpsob spe krtkodob zpsob uloen do devnch truhlk s izolac z asfaltov lepenky a chybjc odvodnn lek v ternu. Oividn je i odlin sloen sabotnho materilu. Protitankov miny T. Mi. 43 a nstran miny SM-2 byly klasickm prostedkem enijnch jednotek Wehrmachtu. Ptomnost elektrickho akumultoru a nloek prmyslov trhaviny Ammonal 1 tak naznauje, e ukryt tchto schrnek mlo bt pouze krtkodob. To, e tento sklad nebyl vyzvednut, mlo za nsledek siln korozivn psoben trhaviny Ammonal 1 na veker pedmty, uloen v devnch schrnkch i plechov krabici. Tyto skutenosti vedou autora tto plohy k domnnce, e se jedn o sklad, zaloen polnmi przkumnmi rotami Abwehru (FAK), pro poteby St R3. Na druhou stranu, plechov schrnka s potravinami pipomn schrnky z nlezu skladu S popsanho v ploze pedchzejcho lnku.

Pohled na ob msta nlez, v poped msto nlezu ze dne 2. 7. 2007, v pozad msto nlezu ze dne 3.7. 2007

asov rozncova J-Feder

Kvadratick nloka neznm trhaviny

100 g obl nloky prmyslov trhaviny Ammonal 1, siln pokozen vlhkost

Atypick nipolitov nloky Nipolit Sprengkrper

Pohled na devnou schrnku s T.Mi. Pilz. 43. V plechov krabici jsou viditeln zbytky proviantu

Jagdkomando, jednotka uren k pronsledovn a likvidaci partyznskch skupin a spojeneckch vsadk. Jagdkomanda byla podzena mstn pslunmu veliteli bezpenostn policie (SiPo).

Frontaufklrungskommandos (FAK), poln przkumn oddly Wehrmachtu. Jednm z jejch kol bylo zakldat sklady materilu, uren pro psoben Rckzugsorganization (stupov organizace), zzen a cvien Abwehrem. S R byla tvoena rezidenty a malmi skupinami agent. Jejm kolem bylo provdt, po pechodu fronty, diverzn a zpravodajskou innost. Rckzugsorganization (stupov organizace), zzen a cvien Abwehrem. Byla tvoena rezidenty a malmi skupinami agent. Jejm kolem bylo provdt, po pechodu fronty, diverzn a zpravodajskou innost. Pro jej poteby byly ustupujcmi vojsky zizovny skre se zbranmi, lky, jdlem atd. Seznam pouit literatury: Martin Pel: Werwolf: Analza z hlediska typologie politickho nsil, www.rexter.cz 1. 5. 2005 Bc. Ladislav Zgiba: Nlez (ne)znm munice esk Krumlov Xxxxxx, ze dne 2.7. - 3.7. 2007. Prezentace innosti pyrotechnik S P R JK, pednesen 28. 5. 0008 v Boleticch, v rmci Mezinrodnho setkn pyrotechnik INMEP 2008
3

Autor: Karel LUDVK