msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

VOD
Historie vuky mskho prva
prvn romanistika ve starovku se P neuilo, a na sklonku antiky v Byzanci 1. prvnick koly P se vyuuje od 11. stol . Bologna od 16. stol. na Filosofick fakult UK 1654 zaloen Karlo-Ferdinandovy univerzity objevuje se msk prvo, 4 profesury pro msk prvo Codex, Digesta a Instituce + novely 1792 reforma prvnickho studia za Marie Terezie, nevyuuje se Codex, pouze Instituce, 2 roky vybran problmy z justininskho kodexu 1811 vyhlen veobecnho obanskho zkonku stup P, pouze subsidirn role 1855 obecn reforma vysokho kolstv, P se vrac na vechny fakulty habsbursk monarchie 2. pol. 19. stol. sttn zkouka z P, nutn pro fci ednka; pot i rigorzn zkouka (JUDr.) z P 1881 oddlila se esk univerzita od nmeck 1. republika alespo 2 semestry, 16 hodin tdn Leopold Heyrovsk zkladn kmen budovy PF UK, napsal prvn uebnici soukromho prva v etin, modern eskou prvn terminologii, uil do r.1922 prof. Vanura Otakar Sommer rektor do r.1939, po vlce umr po r.1945 se pli neuilo, soukrom msk prvo oznaeno za buroazn, pouze soust obecnch djin 1981 P se stv samostatnm oborem, prof. Kincl

Dvody vuky P
existence od zaloen ma (753 BC) dodnes se nalz ve vech soukromch prvech, principy a pravidla, odvodnn rozhodnut soudu dodnes platn prvo v Jin Africe, San Marinu, Andoe (glostoi a komenttoi je lehce upravili) obecn univerzitn vzdln latinsk prvn termny dodnes uvny mskoprvn principy dodnes uvny pi prvn argumentaci: Neznalost prva neomlouv. Jeden svdek, dn svdek. Matka je vdy jist, otec nejist. Ne dvakrt z te vci. neexistovalo odvoln proti rozsudku. Nsil je mono odporovat nsilm. nemus bt mrn, lze zabt lupie vhodn prostedek k proniknut do prvnick logiky, ppravn obor pro soukrom prvo nejstar dochovan prvn d, bez jakhokoliv peruen fungoval 2 000 let lze sledovat vvoj

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Problmy P
klasick latina a etina rozshlost zem provinn prva prameny prva z eho P poznv, nikdy nevznikla sbrka zkon, pouze justininsk kodex, theodosinsk kodex nen kompletn

Periodizace msk e
1) krlovstv (753 510 BC) 2) republika (5. 1. stol. BC) 3) csastv a. principt (pelom letopotu pol. 3. stol. AC) csa je princeps inter parres b. domint (pol. 3. stol. 476 AC) pozdn msk e, absolutn vlda

Periodizace mskho prva

1) 2) 3) 4) archaick (753 146 BC) nepsan, obyejov, kon punskmi vlkami klasick (146 BC 3. stol. AC) nejvt rozkvt prva postklasick (3. stol. AC 476) padek, vulgarizace, znik ZR justininsk (527 565) kodifikace starho prva Codex, Digesta, Instituce

Dlen mskho prva

prvo psan (ius scriptum) zaznamenan prvo nepsan (ius nonscriputm) obyejov; obyej (consuento) = vynutiteln sttn moc, vznik v dsledku obecnho pesvden, mus platit dlouho; Zkonk dvancti desek ius = prvo vytven lidmi, laick fas = prvo bosk ius publicum veejn trestn, finann, sprvn ius privat soukrom obchodn, obansk

ULPIANUS prvo soukrom je to, co se tk jednotlivce; prvo veejn je to, co se tk mskho sttu GAIUS (konec 2. stol. AC) soukrom prvo se tk osob, vcn prva se tkaj vc, prvo tkajc se alob

KRLOVSTV (753 510 BC)

podle bje zaloeno 753 BC m nepli dleit, Latinov mli jin hlavn msto nevhodn pro zemdlstv X strategicky vhodn msto ken obchodnch cest agrrn spolenost zkladn jednotkou patriarchln rodina v ele pater familias nositel vlastnickho prva ke vem vcem v rodin, podlhali mu vichni lenov rodiny rody (genus) 300, kolektivn subjekt drby nemovitho majetku, organizace armdy, nelnk rodu (staeina) pedsed rodovmu soudu 10 pbuznch rod kurie (30) cle voj., nb. a pol., v ele hodnost (curio) mluv na lidovm shromdn

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho 10 kuri kmen (3) 3 kmeny populus Romanus (lid msk) krl = rex vrchn vyklada prv (definoval pesn znn obyeje v ppad sporu; doploval bl msta), spojoval lidi s bohy, zabraoval obanskm vlkm zkony poprv zapsny a v republice Ius civile Papirianum stanoven rozdlu mezi vradou (trest smrti) a zabitm (pokuta ve zvatech) zrodky pozdjch republiknskch ad (magistratury) potvrzovni krlem, pouze marginln vznam; nap. trestn ednci pro vyetovn vrady sent poradn orgn krle pednel zsadn otzky ivota msk spolenosti, vybral budoucho krle lidov shromdn = comitia curiata rozhoduje o vlce a mru, provdny adopce 30 hlasovacch jednotek = 30 kuri, vichni dospl man (od 17 let povoln do zbran, aktivn volebn prvo); nejprve hlasovn v rmci jedn kurie (poteba prost vtiny) pro schvlen rozhodnut poteba vc jak 15 kuri 510 vyhnn posledn msk krl TARQUINIUS SUPERBUS etruskho pvodu, vldl skuten jako krl, nechal zlikvidovat msk zkony na deskch, jeho syn znsilnil dceru zmonho mskho lechtice man pestvaj uvat slova rex pouze pontificus maximus (nboensk ad krle) a interregn (mezikol, zaizoval volby) nov trestn in zloin nklonnosti krl, popraveni ti synov dalho panovnka

REPUBLIKA (5. 1. STOL. BC)

demokratick zzen ti typy sttnch orgn fungovaly propojen, vzjemn kontrola moci snaha zabrnit nvratu krle, tomu, aby jedinec na sebe strhl vekerou moc soudn moc neexistovala existovala jurisdikce, ale rozsudky vyneli oban

Sent
zkonodrn moc + kontroln moc, strce tradic, otzky nboenstv, zahraninch vc a financ 300 sentor usnen prostou vtinou sm se nemohl sejt, musel bt svoln v jeho ele princeps senatus d vlastn zasedn X neme je svolat doporuen zvazn pro ednky (pokud to nespln, nedostanou nhrady na vkon fce) rozhod orgn v pohraninch sporech nejvy orgn vyhlen mimodnho stavu, mohli vyhlsit dikttora po dobu 6 msc vldne sm, neplat garance stavnch svobod, nefunguj ady, m navrtit m do pvodnho stavu

Lidov shromdn = comitia

comitia curriata ztrc vliv, pouze leges de imperio = zkony o imperiu nejstar, vydrelo nejdle comitia palata svolvno 2x do roka ednkem nebo pontifikem maximem nehlasuje se, potvrzovn adopc, arogace jeden man se pln poddil jinmu manu

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho comitia centuriata = centurijn shromdn centurie (setnina) byla pvodn nejmen vojensk jednotka (80 mu) pot jednotka hlasovac a daov - neplatila se pm da z majetku X 1x za 5 let museli nahlsit vi majetku + pslunky majetku census rozdleni do jedn ze 6 majetkovch td kad urit poet centuri, dohromady 193 centuri 1. majetkov tda (tkoodnci) 80 centuri, 2. - 4. tda 20, 5. tda 30, 6. tda (proleti, bez majetku, lehkoodnci) + jezdci (equits) 18 centuri nadpolovin vtina bohatch (98) pravomoci: volba nejvych mskch ednk pijman zkon vlka X mr odvolac instance pro hrdeln zloiny pokud byla obanovi uloena pokuta nebo trest smrti, mohl se odvolat na centurijn shromdn (comitatus maximus) projednn ppadu, zda bude potrestn i ne (prvo provokace) udlovn sttnho obanstv pouze ednk zvolen lidovm shromdnm mohl pedloit nvrh zkona (rogace); napsal si text zkona, vyvsil jej (promulgace), stanovil den, kdy se bude hlasovat 24 dn = 3 tdny monost jet nco pozmnit na zklad veejnho mnn, neformln schzky man, na schzi se text cel peetl, pak se hlasovalo, dn pstupn zmny, vytesn do desky legisvakann lhta 15 dn aby se lid seznmili se zkonem, neznalost zkona neomlouv sentoi zkon bu potvrdili, nebo nepotvrdili 300 lid me pozmnit vli vech mskch obyvatel blb nlada 339 BC zmna zkon el nejdv do sentu na pedbn schvlen, pak na lidov shromdn definitivn schvlen tlaenka v davu podplacen lobbisti smovali lidi do dav ano a ne etony A (antiquo a zstane star zkon, NE), C (ANO) zkony nebyly stoprocentn leges perfectae zkon obsahuje sankci (trest + neplatnost) leges minus quam perfecte jednn proti zkonu je trestn, ale pesto platn leges imperfectae neobsahuje sankci comitia tributa = tributn shromdn rozdlen podle msta, kde mli pole; mn vznamn 35 okres (31 venkovskch bohat statki, 4 mstsk dn nemovit majetek) volba nich ednk, schvalovn zkon o soukr. prvech, odvolac instance pi odsouzen k pokut patricijov ednci, soudci, sentoi plebejov plebejsk tributn shromdn = concilia plebis tributa 30 tribu volba plebejskch tribun (ednk) plebiscitum = usnesen plebejskho tributnho shromdn pvodn se tkaly jen plebejc, od r. 287 BC nabyly obecnou platnost Lex Hortensia (zkon Hortenziv), skuten zrovnoprvnn, plebiscita jdou nejdv do sentu, pak teprve na lidov shromdn soudn dvr trestn procesy zkony: leges perfectae zkony dokonal, sankce (trest + neplatnost) leges minus quam perfectae protizkonn jednn je trestn, pesto platn leges imperfectae chyb sankce

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Magistratury
ady, zastupuj krle, vkonn moc 1) princip volitelnosti ad byly volen (krom dikttora) 2) princip anuity vykonvn adu doasn omezeno, zpravidla na 1 rok (dle pouze censoi zjiovn censu, sprva sttn pokladny) 3) princip kolegiality - voleni min. 2 ednci do stejnho adu, museli se oba shodnout 4) princip bezplatnosti ad byl estn, dn plat, pouze nhrady konzult pvodn jedin ad s jurisdikc dnes soudn pravomoc, tehdy pravomoc pronet slavnostn slova; zkoumal, zda se dan aloba na ppad hod povoluje/nepovoluje projednat alobu samosoudci maj to pedvkan, zkoum formln zleitosti, vyn rozsudek konzulov vrchn velitel vojska, nboensk fce, sprvn fce jejich jmny se oznaoval rod v danm volebnm obdob (ne roku , ale za konzultu toho a toho) jedin ednci jurisdikc - pouze do 450 BC, pot jen jurisdikce dobrovoln, u nesoudili 450 BC zvolen sbor 10 decemvir jurisdikce, po sepsn obyejovho prva se pravomoci vracely do rukou vojenskch ednk s moc konsulskou, nikoli konsul, bylo jich 8-10 a do r. 367 367 Liciniovy a Sextiovy zkony obnovil se konzult (jednm z nich mohl bt zvolen plebej) ad praetora - pouze 1, men kolega konzul, povolovn alob (konzulov byli stle mimo msto, pt se vlilo nkdo musel zstat ve mst); 1 praetor a do r. 242 pak dva praetoi praetor urbanus spory mezi mskmi obany praetor peregrinus alespo jedna strana = cizinec 367 zzeni i ni ednci kurult aedilov opt 2, patricijov, zvltn soudn pravomoc v trnch zleitostech censoi evidence mskch oban, zaazovn do majetkovch td podle censu, sprva sttnch financ, sentorsk album (seznam len sentu, mohli je vykrtnout v ppad vstelk) kvestoi pvodn 2 jeden stril pokladnu (aerarium), druh doprovzel konsuly do vlky; pak 20

PRAMENY MSKHO PRVA V REPUBLICE

zkladnm pramenem prvo obyejov = ius civile, problmy s interpretac, patricijov je zneuvali (zastvali monopol na vechny klov vejn fce) 462 BC GAIUS nvrh na pepsn obyejovho prva 451 BC zvolena desetilenn komise extraordinrnch ednk kolem sepsat klov normy obyejovho prva decemvirov uchvtili vekerou magistraturu (asi plka plebejc) nepsan prva pozastavena (i prvo provokace) 450 BC pedloili prvn nvrh na 10 bronzovch deskch, zkony schvleny nco chyblo, byli zvoleni na dal rok, vypracovali dal 2 desky X nenechali je schvlit, vldli si po svm dopadli neastn, byli svreni, utekli nebo spchali sebevradu; 449 BC 12 desek schvleno a vystavno na fru

Lex duo decim tabularum

Zkon dvancti desek pol. 5. stol., platil do pelomu 9. 10. stol. primitivn kodifikace mskho obyejovho prva (1. soupis)

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho prvo primitivn, tvrd (neplatc dlunk m bt usmrcen) ryvky z nj pot vloeny do justininskho kodexu desky se nejsp roztavily pi poru ma, nikdy nebyly fyzicky obnoveny dti se je uily ve kole recitovat k dispozici jeho pln rekonstrukce fragmenty nejistho msta (dokonce 13. deska) 1.-3. deska procesn prvo, 4.-5. rodinn a ddick, 6.-7. majetkov, 8. trestn, 9.-10. sprva, nboenstv, 11.-12. vehochu zizovn zvti m pednost ped posloupnost zkona rozdl mezi zabitm (jestlie zbra spe vyklouzla, ne e ji hodil) a vradou strun formulace

Pontifikln interpretace
pontifikov kn, vykladai tradic nboenstv a prva (jak m bt pravidlo aplikovno) prvn, kte se prvem skuten zabvali pontifikln interpretace pedchdce dnen jurisprudence, vytvela nov normy (nap. emancipace syna z moci otcovsk) msk kalend nebyl nikde vyven, jedin pontifikov znali jeho znn, dny oznaen psmeny oznaovala, kter den m jak prvn charakter (F - dny, kdy je mon podat alobu, NF dny, kdy se nesm podvat aloby, V nesmlo se dlat vbec nic) sbrka prpovdek Ius Civile Flavianus naruila monopol pontifik na msk prvo

Republiknsk jurisprudence
253 BC prvn plebejec mskm veleknzem pontifex maximus TIBERIUS CORUNCARIUS zaal veejn dvat odpovdi na prvn dotazy (responda) konec monopolu pontifik a pontifikln interpretace jurisprudence laick neknsk, oteven, veejn kazuistick zamen na praxi, komente k jednotlivm ppadm innost mskch prvnk: agere pomoc pi vbru aloby, formulaci nmitek, jak postupovat na soudu (alobce si musel vybrat pesn tu alobu, kter se na jeho ppad hod) cavere nabdn k opatrnosti, jak se vyhnout konfliktm a kolizm (opatrnostn prvn vda) respondere vklad spornch otzek, interpretace textu zkon

Ius honorarium
prvo honorrn vytven ednky (vyhlky praetor) nkdy nazvno praetorsk prvo 367 BC ad praetora povolovn / zamtn aloby praetor politik bez prvnho vzdln, nechval si radit od prvnk soudn vyhlky (edikty) modernizace klasickho mskho prva, sofistikovan, zsluha praetor techniklie kdy se zased, kdy je pestvka zformulovan aloby podmnky, za kterch praetor umon navrcen lhty kad rok obnovovny (ne vechny) prunj; mohli je mnit i bhem roku aloba z mysln zpsoben jmy na majetku zchrann brzda, nepasovala na ni dn jin aloba soukrom soudn zen: 1) in iure (ped prvem) - praetor zvil, zda nrok alobce je legln (m oporu v zkon) a zda nmitky obalovanho jsou zvan pokud nejsou jeho nmitky dostaten zvan, nabdne stranm album iudicum (seznam soudc), aby si jednoho vybrali; pokud tak neuin dohodou,

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

vybere jim jednoho sm sporn strany se dohodnou, co je mezi nimi sporn litiskontestace = uren prvnho zkladu sporu a jeho hypotetick vyeen praetor ped ppad soudci 2) apud iudicem (ped samosoudcem) zen dkazn + rozsudek, zkoumn faktickch problm (soudcem nen prvnk)

ednk neme novelizovat zkon! kdy se nkdo osvdil jako praetor, mohl kandidovat na konsula praetoi se snaili chovat ctnostn bl msta vyploval je praetor, modeloval individuln aloby, aloba zaloen na opsn skutkovho stavu mimosoudn prostedky ne aloby, nazen (nap. dlunkovi byl zkonfiskovn majetek byl vydraen, ale nkomu musel bt uveden do drby) do pol. 3. stol. 242 BC 2. praetura praetor mstsk a cizineck (pracoval s normami cizho prva X soudce se v cizm prvu vbec nevyznal praetor mu je sepsal = formule) procesn nmitka (excepce) dve v stn podobn nemon, pak v psan podob mon msk prvo = prvo alob X nkter situace ryze modelov sepsn nejastji uvanch alob + vyven ca 200 BC rozen soudnch vyhlek pol. 2.stol. BC zkony o formulch (psemn instrukce dvan do 2. stadia pro soudce) dvojkolejnost Zkonk dvancti desek X praetorsk prvo neru pvodn prvo, pouze nabz jin monosti (nap. ublen na zdrav pokuta 25 mek, nebo stka, o kterou si alobce zad) 63 BC Lex Cornelius de Iurisdictione praetor neme vyhlku bhem roku mnit

Ius gentium
prvo nrod msk prvo vychzelo z principu personality prva cizinci na zem ma bez ochrany rozvoj obchodu, pokroilej civilizace, anektovn cizch zem poadavek na teritorialitu prva msk prvo uren k regulaci styku man s cizinci, resp. cizinc s cizinci na teritoriu mskho sttu praetor peregrinus kolem prvn ochrana cizinc (hlavn v obchodnm styku), nemohli vystait s normami civilnho mskho prva (vychzely z agrrn spolenosti, nehodily se k regulaci obchodnch styk) vydvali edikty = sms prva cizch nrod, obyej stedomoskch obchodnk, civilnho mskho prva a nov vytvoench norem normy obliganho prva regulace obchodnho styku pravidla prun a neformln mla obchodu napomhat, ne jej ztovat postupem asu se stv pstupn vem svobodnm lidem bez rozdlu (obyejov a honorrn prvo zstv pouze pro msk obany) GAIUS ius gentium = prvo spolen vem lidem, ztotonn s prvem pirozenm ULPIANUS ius gentium = prvo spolen vem lidem; ius naturale = prvo spolen lidem i zvatm

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

PRAMENY PRVA ZA CSASTV

Principt (30 BC 284 AC)
1.stol.BC nepokoje, obansk vlky konec republiknskho zzen, nastolen monarchie formy vldy, vytvoen mstskm sttem, nevyhovuj potebm rozlehl e provincie prosperuj a bohatnou, provinn lechta nelb se j podzen postaven vi mu dovoz obil z dobytch zem neschopnost konkurence drobnch rolnk oslabovn lidov armdy (lenem armdy mohl bt pouze ten, kdo vlastnil pole) nmezdn armda (lehce ovladateln ambiciznmi politiky) vlky s neplnoprvnmi obyvateli poloostrova chtli msk obanstv (80. lta Spartakovo povstn) intelektuln krize stoick mylenky (rezignace, pasivita) situaci se sna vyeit dlouhodob diktatury (Sulla, Pompeius, Caesar), spn a

Oktavin - adoptivn syn Gaia Iulia Caesara - len 2. triumvirtu (spolu s Markem Antoniem a Lepidem) 32 BC se rozpadl, 31 BC Oktavin porazil
Marka Antonia v bitv u Actia zskal Egypt do osobn sprvy, stal se jedinm pnem ve stt

csa = princeps inter parres, prvn mezi rovnmi zachovn republiknskch forem vldy X faktick nastolen monarchie kumuluje vtinu magistrtnch pravomoc: prvo na nedotknutelnost osoby (jako plebejt tribunov) prvo soudit odvoln + do sporu mohl kdykoliv zashnout a soudit jej v prvn instanci pedkldal jmna kandidt na knsk ady titul princeps (nejstar a nejvenj sentor), impertor, Augustus, pontifex maximus jako jedin oprvnn svolat lidov shromdn (pouze zdkakdy) jako jedin pedkld zkony (96 AC posledn zkon z komici zkon o pidlovn pdy chudm) rozsah jeho pravomoc urila dohoda mezi Oktavinem a sentem definitivn upevnn moci 23 BC postaven nad zkony (legibus solutus), sent mu udlil dvoj oprvnn: imperium proconsulare (dostvali je sprvcov provinci) bez asovho a mstnho omezen tribunicia potestas (pravomoc plebejskch tribun) ob pravomoci se oddlily od ad (ml tribunskou moc, ani by byl tribunem nebyl vystaven monosti intercesse; ml prokonzulskou moc, ani by byl prokonsulem nebyl teritoriln omezen)

Principovi ednci - csa je sm dosazoval, jen jemu byli odpovdn, dostvali plat - byrokratick apart vychovvan a kolen csaem, formuje ivot mskch lid + msk prvo - provincie:
csask politicky a hospodsky dleit; v ele sprvce ze stavu jezdeckho (procuratores), nebo sentorskho (praesides) sentn v ele bval konsulov

sprva msta: praefectus Urbi zpotku jmenovn za csaovy neptomnosti, pozdji fce policejnho prezidenta praefectus annonae zsobovn ma praefectus vigilum hlava porn policie

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

kurtoi vodovody, veejn budovy

Osobn kabinet
oddlen a rationibus hospodsk a finann zleitosti a libellis vyizovn podn, ktermi se soukrom osoby obracely na csae ab epistulis odpovdi na dopisy a memoriam zaznamenvn dleitjch rozhodnut csae

Praetorini - elitn ozbrojen oddl csaova bezpenost - v ele praefectus praetorio - zstupce csae, nkdy pedsedal jednnm csask rady (konsilium
principis)

lid spolehliv, prvnci, vysoc hodnosti, od 2. stol. AC e vhradn soudn zleitosti

Republiknsk orgny - komicia ztrcela vznam 96 AC posledn zkon, za Tiberia se neschzela vbec legislativa
penesena na Sent

magistratury zsti zanikly, ztratily vznam (konsulov pouze sprvn a soudn fce, rozvoj honorrnho prva zastaven Vnm Hadrinovm ediktem) reorganizace sentu: poet sentor snen na 600 (za Caesara jich bylo nad tisc) rozen kompetenc: volba magistrt, fce soudnho dvora, senatus consulta maj platnost zkon (msto komiciln legislativy) pokles autority, sent dval souhlas ke kadmu nvrhu csae oratio principis legislativa pechz do rukou csae! ius edicendi = prvo vydvat vyhlky (nemly platit jen po dobu csaovy vldy)

Csask konstituce (constitutione principum) - edikta rozhodovala o vech oblastech prva (nejastji oblast veejn sprvy, ale i problmy prva
veejnho a soukromho)

mandata instrukce pro podzen ednky dekreta vnosy csaskho soudu (1. instance, vedle toho existovala standardn soudn soustava); stanoviska csae ve vci dvou osob mla precedenn, normotvorn charakter reskripta odpov csae na dopis soukrom osob, asem zskal status prvn normy

msk jurisprudence prvn vda, vliv na formovn mskho prva, v 6. stol. motiv k sepsn CIC mt prvnci ednci, vrazn vliv na csae, jejich moc dna u tm, e byli v csaskch kancelch prvnick stav jeho vvoj zan krtce po vzniku republiky, do t doby vda tajn (pontifikov), jejich monopol zruil Flavius (msk kalend), Tiberius Coruncanius prvn plebejec v roli praetora, zaal vyuovat prvo 2. stol. BC MARCUS TULIUS CICERO = homo novus, nov lovk, z ad jezdc, enk, politik, nebyl prvnk, uil se prvo advokt ad vocare (pivolvat na pomoc): patron (bohat, poskytuje klientovi ochranu, rady) X klient (chud msk oban, vydrovn patronem, vol ho ve volbch) patron (bval pn) X libertin (nov proputn otrok) patron byl povinen pedstoupit ped soud a svho klienta i libertina obhajovat prvn advokti nemli dn prvnick vzdln, smyslem zastat se klienta ped soudem, aby mu ten dal hlas

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho skuten znalci prva osoby znal prva poskytujc prvn porady komukoliv, ale nejradji ped volbami (prvn porada bezplatn X klient by ml patrona volit) dal advokti enci enictv je elnj argumentace ped soudem ne prvn argumenty agere, cavere, respondere rady nebyly zprvu zvazn! soudci laici, soukrom osoby, asto pihleli ke stanoviskm znalc prva pak radili i bnm lidem pi soudnm procesu ius respondenti prvo vydvat dobr zdn (odpovdi), jejich stanovisko podpoeno stanoviskem csae (respondere ex autoritatum principi) X Augustus nikdy neudlil ius respondenti po.2.stol.AC Hadrianus stanovisko soukromch osob poprv zvazn pro soudce! prvnci svoje responsa vyjaduj ve sbrkch publikuj je X objevuj se i falen sbrky

Domint
od pol. 3. stol. velk krize, upad venkov i msto, Itlie i provincie, na hranicch zstupy barbar 376 proniknou pes Dunaj na Balkn, obdob invaz (Vizigti), 395 odtren zpadn sti ma od vchodn krize otrokskho vrobnho systmu: decentralizace, postupn naturalizace hospodstv, rozpad vnitnho trhu pechod otrokskch forem k feudlnm velkovroba v latifundich nahrazena malovrobou kolon (polosvobodn bezprostedn producent) a otrok s pekuliem postaven otroka se zlepuje prvn d uznv jeho rodinn svazky, ochrana jeho osoby a majetku (i ped svm pnem) postaven kolona se zhoruje asto zadluen, pipoutn k osob vlastnka pdy 4.-5.stol. prohlouben zemdlsk krize pda le ladem, venkov se vyliduje, emeslo ztrc odbytit, obchod upad + daov zt vchodn st e politicky a hospodsky stabilnj, ZR se pod ntlakem Germn hrout csa = dominus et deus absolutistick samovldce, ovld zcentralizovan a zbyrokratizovan sttn apart, armda nstrojem jeho moci vlun zkonodrce, nejvy soudce a ochrnce kesansk crkve (od dob Konstantina)

Dioklecin (284-305) - reforma sttn sprvy rozdlen zem na hierarchicky seazen sprvn jednotky:
prefektury nejvy sprvn ad, celkem 4, v ele praefectus praetorio diecze celkem 14, v ele viki provincie v ele provinn sprvci (rectores nebo praesides provinciarum), jejich teritoria zmenena narostl poet (ca na 100)

reorganizace csaskho dvora: comes sacrarum largitionum sprvce veejn pokladny comes rei privatae sprvce soukrom pokladny magister officiorum v ele vojensk gardy a dvorskho sluebnictva quaestor sacri palatii nelnk csaskho palce, tvorba prva a vydvn zkon csa tak vybral leny dvorsk rady = sacrum consistorium monarchie nemla bt ddin, csa jmenoval svho nstupce na trn Dioklecinova tetrarchie = pokus o rozdlen e na V a Z, v kad sti csa a caesar (budouc csa) nespn od Konstantina monarchie ddin

Konstantin (306-337) - podporoval kesanstv, 313 edikt milnsk vyhlen nboensk tolerance - 335 hlavn msto peloeno z ma do Konstantinopole dostala stavu a sent msk sent
ztratil moc

10

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Konstantinova donace crkevn falzifikt, Konstantin pr odevzdal vldu nad celm zpadnm svtem mskmu biskupu Silvestrovi argument pro papesk nroky na svtovldu 380 THEODOSIN prohlsil kesanstv za vlun sttn nboenstv 395 rozdlen mskho impria na V a Z

padek msk jurisprudence - obdob poklasick (pol.3.stol. 5.stol.), vulgarizace prva ne tolik vytben prvnick jazyk a
systm, jeden zkon odporoval druhmu, nkdy i sm sob interpretace = anonymn dodatky a poznmky, snaha vyloit sloit text

dleit dv soukrom sbrky csaskch konstituc: Codex Gregorianus konstituce od Hadrina po Dioklecina, velk dopad na dal vvoj, vzorem pro prvn veejnou kodifikaci Codex Hermogenianus pouze konstituce Dioklecina

Citan zkony - 321 AC Konstantin spisek Notae - stanov, kter sbrky respons jsou dvryhodn a u soudu zvazn
a kter naopak ne pouze vlastn text Papininv

322 AC Konstantin potvrzoval platnost vech spis Paula 426 AC Theodosin soudce se m dit stanovisky autorizovanch prvnk (Papianus, Ulpianus, Paulus, Gaius) pi rznch nzorech tchto autorit rozhoduje vtina; pi rovnosti nzor rozhoduje Papinianus; ml-li Papinianus, me si soudce pi rovnosti hlas vybrat zkony nemohly praxi pomoci, nastoupila prvnick geometrie csask konstituce poet se rozmnooval, rove klesala, nikdo se nestaral o publikaci zkon, pehled mlo pouze nkolik osob s pstupem do csaskho archivu obsahov ovem dleit politick cl, zabezpeen vsad vldnouc vrstv pevauj normy veejnho prva, voln soudc a sttnho apartu po jasn evidenci poizovn kodifikac zprvu soukrom, a za domintu, do t doby jen dv: Zkonk 12 desek, Vn Hadrinv edikt (130 AC)

Codex Theodosianus (438) - prvn veejn kodifikace - pvodn ml obsahovat prvo star (ius, spisy klasick jurisprudence) + prvo nov (csask
konstituce, leges), nakonec pouze sbrka csaskch konstituc od Konstantina Velikho

v podstat pokraovn sbrky Gregoriovy a Hermogenianovy 16 knih tituly konstituce zkony citovny bu cel, nebo jen ryvky (post alia = krom jinho) kad konstituce oznaena na zatku jmnem csae a adresta (inscriptio), na konci datum (subscriptio) znme jeho obsah X z hlediska prvn kvality nem zas tak vysokou rove historick vznam publikovn krtce ped znikem Z, peil pd, v dsledku personality prva se udrel v platnosti jako nrodn prvo man a katolick crkve a do 11.stol.

leges Romanae barbarorum na zem ovldanm barbarskmi kmeny se nadle vyskytuj mt oban dky personalit prva uvali nadle P pokus 2 germnskch panovnk podit kodifikaci, kter by vyjasnila nejasnosti: Lex Romana Burgundionum burgundsk krl Gundobad, pelom 5. a 6. stol., inspirace 3 starmi kodexy, vulgrn prvo, dlouho nevydrel

11

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Alarichv brevi vizigtsk krl Alarich, 506 AC, Lex Romana Visigothorum, obsahuje ius i leges

Justininsk kodifikace (529-534) - byzantsk csa JUSTININ (527-565), dlouhodob snaha o obnoven mskho impria vlky
s Germny (dobyl Itlii, Hispnii, S Afriku) + kodifikan prce jednotn zklad, star prvo eln a uiten pizpsoben

prosazen moci csae a katolick crkve vlun pramen prva v latin (+ etina) 528 jmenoval desetilennou komisi prvnk a praktik (vznamnm Tribonianus, magister officiorum) kolem sebrat do jedn sbrky csask konstituce ze t ji existujcch kodex + nov konstituce z csaova archivu; mohla texty mnit, doplovat a krtat, vypoutt ve zastaral a nepraktick 529 Novus Iustinianus codex sbrka csaskch konstituc, kodex Summa rei publicae zaruoval vlunou platnost Justininova kodexu (zkaz pouvn pedchozch 3 kodex i jejich pozdjch novel) 530 nov kodifikan komise, kolem podit sbrku ze spis klasik (interpolace = modernizace klasickch text, zmny) 533 Digesta seu Pandectae vbry z dl mskch prvnk (soukrom sbrky respons) 50 knih (kapitol) tituly fragmenty; systematika, veker prvo soukrom + v poslednch 2 knihch prvo veejn; zkladn pramen poznn mskho prva, podle nich od 11.stol. proces recepce mskho prva X byzantt kompiltoi mnili vroky nkterch mskch prvnk 533 Institutiones seu Elementa uebnice prva, men sbrka pro ely vuky, vypracovala ji tlenn komise, prce na n zaala dve ne prce na Digestech X vyhleny ve stejn den; zkladem uebnice Gaiova; 4 knihy (1. o osobch, 2.-3. o vcech, 4. o soudnm zen + pojednn o trestnm prvu) nutnost zrevidovat kodex z r.529 534 nov komise (Tribonin, Dorotheus + 3 advokti) 534 Codex Iustinianus repetitae praelectionis 12 knih tituly konstituce; 1.kniha prvo crkevn a veejn, 2.-8. soukrom, 9. trestn, 10.-12. trestn novelly nov zkony, psny ecky, e prvo veejn (hl. crkevn a sprvn) + ddick prvo; derogan inky novelly ru platnost nazen v Digestech i Kodexu (pro vzjemn pomr mezi Digesty, Institucemi a Kodexem vak zsada derogace neplat!) formln nedostatky: leges fugitivae zkony zaazen na nesprvn msto, autory svedla analogie slovnch vraz leges geminatae zdvojen, opakovan zkony obsahov nedostatky: inkongruence ne pln soulad norem antinomie rozporn pedpisy csa psn zakzal: kriticky studovat texty kodifikac a porovnvat je se znnm originl komentovat zkony vykldat zkony povolil pouze: poizovat doslovn peklady zkon z latiny do etiny poizovat vtahy z jednotlivch ustanoven sestavovat paratitla adit vedle sebe paraleln msta

12

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Eklga (740) Procheiron (konec 9.stol.) Baziliky - konec 9.stol., zcela nejvt kodifikace byzantskho prva, pevyprvn justininsk kodifikace, eck peklady Digest, 60 knih, zestrunna do 6 knih Hexabiblos nzev Corpus Iuris Civilis a od r.1583

PRVO OSOB I
persona (eck nzev pro osobu) = pvodn maska, kterou si herci nasazuj v divadle, otvr jim dvee na jevit, dv jim pidanou hodnotu osoba v prvnm slova smyslu m pidanou vlastnost, kter j umouje aktivn existovat v prvnm svt Kdo je subjektem prva? Me kad lovk nabvat prva a povinnosti? iusnaturalismus a iuspozitivismus toto rozcest stoj na potku rozvaovn o prvn subjektivit iuspozitivismus prvn d je uml vtvor zkonodrce, lid jm chtj dit vztahy mezi sebou, zkonodrci mus bt piznna subjektivita me rozhodnout o tom, komu bude psluet prvn subjektivita a komu ne, kdo bude svobodn a kdo ne iusnaturalismus podizuje zkonodrce vymu normativnmu systmu, tj. pirozenmu prvu 1811 ABGB, pipravovn od pol. 18. stol., 16 - vichni lid maj vrozen a rozumem seznateln prva a jsou tedy osoby v prvnm slova smyslu, a o tom zkonodrce hovo i nehovo i dokonce popr; pouze deklaratorn ustanoven msk prvo se spe klon k iuspozitivismu otrok = vc, objekt prv, me bt vlastnn, pevdn, zastavovn Seneca ml problm s otroctvm, oznaoval je jako zpupn zvyk Florentinus otroctv je v rozporu s prodou, import, nevymysleli to man, soust ius gentium od 2.sv.v. spe iusnaturalismus P koncept prvnick osoby, operuje s nm X jin vznam ne dnes msk stt (spoleenstv oban s prvn subjektivitou, nikoli teritorium), pak jednotliv municipia soukromoprvn kolegia slou ke spolenmu vkonu kultu, pomoc v nouzi, pspvky na ivot vdov cechy jednotliv len nevlastn to, co vlastn cech; me poadovat pomoc v nouzi ekonomick aktivita vzna na fyzickou osobu musela bt soust cechu obchodn spolenosti v Evrop v 18. stol., propracovn v 19.-20. stol. zrodky politickch stran 1. stol. BC, permanentn obansk vlka, boj spoval ve fyzick likvidaci protivnka v principtu zrueny vechny pol. spolky krom tch, kter uznvaj csae msk ddick prvo vychz z archaickch koen, zstavitel by si ml pedstavit tv toho, kdo bude majetek nabvat X prvnick osoba nen schopn nabt majetek nesamostatn nadace elov sdruen majetku pien konkrtn fyzick osob stv se nabyvatelem ddictv v pol. 4. stol. se prolom pravidlo, e PO nemou ddit, korporace (PO, sdruen osob s prvn subjektivitou) zstavitel ur, komu bude majetek uren a za jakch podmnek sprvce rady majetek spravuje, dohl na nj biskup nadace (sdruen majetku) subjektivita v um slova smyslu pasivn monost nabvat prva, v irm slova smyslu schopnost projevovat se normativisti subjektivita = bod piitatelnosti

13

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho FO se projevuje: projevem vle (s n je zpravidla spojen vznik, zmna nebo znik prvnho vztahu; ale nemus to tak bt) vytv se pi procesu mylen v mozku (duevn vyinut lovk neme projevit svou vli) omezovn zpsobilosti k prvnmu jednn: duevn nemoc tlesn postien vk bezectnost marnotratnost nerozumn rozhazovn jmn zddnho po pedcch dosplm se lovk stv pohlavn vysplost (mu je schopen zplodit dt, ena je schopna porodit dt) obtn urit prvo mus urit umlou hranici 12 let pro dvky, 14 let pro chlapce dobr obchodnk je takov, kter nejvce napl sv obchodn partnery Urvi si, co me. Neznej bratra. 14-ti let dospl lehkou koist pro vychytral obchodnky hranice zletilosti a 25 let do t doby ochrana dosplho nezletilho, m prvo napadat prvn jednn za situace, e nkdo ji zletil ho podvedl a zmanipuloval ho do tiv situace pokud praetor uzn, kdce mus ve vrtit + neplatnost jednn podvodnk se dostane do stavu bezectnosti neme svdit pi mancipaci + reciprocita (nikdo neme svdit mn, nemu nikomu svit ddictv, stejn tak nikdo je neme svit mn neschopnost ddit) prvn bezectnost = infamia na zklad prvnho pedpisu faktick bezectnost = turpitudo osoba, kter v mst bydlit uv nevaln povsti, nediskvalifikuje ji v prvnm ivot, pouze v ddickm prvu nkter kony me provst pouze dospl uzaven manelstv eny slab prvn postaven ne mui, vdy byla podzena njakmu mui (otci nebo manelovi), asem relativn volnj postaven (tzv. voln manelstv) X v majetkovm prvu vdy podzena otci, manelovi nebo porunkovi ochrnkyn krbu, v tvrdm svt (Urvi si, co me.) by neobstla, jej oslaben prvn postaven vnmno jako vhoda nap. nemusela do vojska, ale ani do toho nemohla mluvit ena m zmenenou prvn subjektivitu nem veejn prva, v soukromm prvu podzeni otci, manelovi nebo porunkovi PO chyb j mozek, projev vle nem zpsobilost k prvnmu jednn X stvajc teorie PO m zpsobilost k prvnmu jednn, je zastupovna skrze statutrn orgny (FO) jednu PO me zastupovat jin PO, ale na konci mus stt FO zetzovn prvnickch osob (P je umoovalo, ale moc se to neuvalo) deliktn zpsobilost zpsobilost bt zodpovdn za sv vlastn protiprvn iny syn patera familias zapl sousedovi dm soused vyaduje nhradu po synovi X syn nic nevlastn pater familias nahrad kody, nebo poskytne syna do doasnho otroctv pokozenmu PO nemaj zpsobilost deliktn (nejsou s to projevit vli), pouze kvazimandtn projevy fyzick vle se pitaj prvnick osoby, pokud se vak ocitnou mimo rmec poven, zodpovd za n fyzick osoba sama (nemu nikomu pikzat, aby pchal protiprvn iny X pokud tak in, bude za to potrestn on) FO (lid) narozenm pln oputn dtte z matina tla (v Digestech), nen zapoteb peruen pupen ry, dt se mus narodit iv (sta jakkoliv projev ivota, zaple, pohne se, nadechne se) a mus mt lidskou podobu (Existuj hermafroditi? Paulus k, e 3. pohlav neexistuje, dt je nutno piadit k pohlav, jeho znaky pevauj); jestlie alespo chvli existovala, me nabt majetek formou ddictvm dt mus bt pijato otcem mus je vzt nad hlavu, jinak je hod ze skly (pokud se narod slab atd.) i kdy je otec pijme, a do druhho roku vku se teprve bl lidsk podob nepli lidumiln spolenost

14

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho nesvobodn otrok zsk svobodu za svho ivota FO zanik smrt, propadnutm svobodnho do otroctv nebo prohlenm za mrtvho (P tento koncept nezn; pouze pokud nen jasn poad mrt a ddick posloupnost utopen) otzkou, zda zemeli nejdv dti, nebo rodie Jak bude ddick posloupnost? (e se to prvn fikc, poad mrt se uruje podle toho, zda dti byly nedospl i dospl) prohlen za mrtvho ran-novovk uvn prva, v nmeck oblasti, komplikovan koncepce (urit poet let, bhem nho byl jedinec nezvstn + vk, kterho se mohl dot)

PRVO OSOB II
nasciturus teoretick konstrukce, kter lze pisoudit prvn subjektivitu ji poat, ale jet nenarozen dt za podmnek, e se narod iv a bude mt lidskou podobu nen to jet nenarozen dt, ani plod v tle matky me pijmout dar nebo ddictv v tomto smyslu se nasciturus podob prvnick osob okamik zaloen a okamik vzniku PO v mskm prvu toton X dnes odlin man nemaj obansk prkaz X poteba znt prvn postaven FO, zmapovat tern (nap. kvli realizaci prodeje) troj status fyzick osoby: status libertatis status svobody svobodn (maj prvn subjektivitu) a otroci (nemaj prvn subjektivitu) status civitatis status obanstv mt oban (ius civile, ius honorarium) a cizinci (ius gentium, vytven edikty cizineckho praetora) status familiae status rodiny persona sui iuris (pater familias), persona alieni iuris (nap. syn podzen moci otcovsk, musm se na nj dvat jako na otroka, neme disponovat svm majetkem) me dojt k posunu statusu (svobodn se stane otrokem, pater familias dky adopci personou alieni iuris, msk oban cizincem) kapitisdeminuce (snen hlavy) = snen statusu maxima: svobodn otrok media: msk oban cizinec minima: zmna rodinnho stavu, nikoli nutn snen z persony sui iuris se nemus nutn stt persona alieni iuris! (dcera z moci otcovsk se provd do moci manelsk) arogace = pater familias se podd moci jin osoby, z persony sui iuris se stv persona alieni iuris) mon kombinace nap. msk oban se stane otrokem ztrat i status svobody capitis deminutio magna dv navzjem provzan kapitisdeminuce otroci objekt prv, vci, mohou bt vlastnni, nabvni do vlastnictv (okupace) otrok je sice vc, ale s uritou odlinost lze jej propustit na svobodu (jedin situace, kdy vlastnk vci uin z objektu subjekt; u dn jin vci to mon nen) otrok povaovn za zroden subjekt, m v sob jaksi semnko, me se osvobodit mohou prvn relevantnm zpsobem projevovat svoji vli pokud chci z otroka vydmat co nejvc, povm ho z e vc do e lid, z projev otroka mohou plynout prvn dsledky X m pouze omezenou zpsobilost k prvnmu jednn (prvo nabvac me pijmout dar pro svho pna), ale neme zavazovat svho pna

15

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho osoby alieni iuris mohou zavazovat svho pna, ale zvazek nen vymahateln (naturln obligace) pater familias se rozhodne, zda bude, nebo nebude plnit naturln vitel proto napt odmtne takovho naturlnho dlunka, kter nen pater familias nap. pater familias m statek v m, ale tak nemovitosti v provincich vytvo peculium = majetek vylenn z majetku rodiny, co se te jeho sprvy, nikoli vak vlastnictv (ten a ten syn je schopn, bude se mi starat o statky) sprvci majetku mohou zavazovat svho pna, a to a do ve pidlenho peculia pekka manelstv otrokyn si neme vzt svobodnho X otrok si me vzt svobodnou prvo azylu otrok uprchl od svho otroka se me schovat v kostele, nesm z nj bt vyveden pn me se svm otrokem dlat, co chce (krom mancipia) dt narozen v dnm manelstv (platnm podle P civilnho) sledujeme prvn postaven otce v dob poet dt narozen v otrockm manelstv sledujeme prvn postaven matky v dob porodu (matceotrokyni se vdy narod otrok; ovem musela by po celou dobu thotenstv bt otrokyn; pokud by alespo na chvli byla proputna na svobodu, rod se dt svobodn) Lex Iunia Norbana vytvoil z proputnc Latini Iuniani, nemaj sice obanstv, ale maj participaci na P civilnm v rozsahu ius comercii, nemaj zpsobilost poizovat testament, nemou ani ddit pokud se zotroen msk oban vrt ze zajet do vlasti, stv se svobodnm mskm obanem vstupuje do svch pedchozch prv a povinnost = postliminium (neplat pro manelstv, automaticky se neobnov) vztahuje se to i na majetek majetek patera familias, kter je zajat a slou jako otrok v cizin, mus bt doma restituovn msk oban m s nepteli bojovat, bu zvtzit, nebo padnout v boji X neml by bt zotroen pokud je zotroen a pak proputn, ml by si dobe rozmyslet, zda se vrt do vlasti postliminium spe formln monost, na pape! zdroje otroctv:

vlen zajet pouze regulrn vyhlen vlka zpis do cenzu (1x za 5 let) zaazen do pslun centurie (vojensk jednotka) X pokud lovk odmtne vstoupit do vojska, me bt prodn za Tiberu prodej syna do mancipia (pouze doasn otroctv) otroctv z trestu svobodn manka, kter se spoluje s otrokem, dostane varovn, pokud 3x neuposlechne, stane se otrokyn, spad do moci pna otroka, s nm se spolila znovupovoln do otroctv proputn otrok (nikoli ingenui, ale libertin neme ddit) je subjektem patrontnho vztahu (mezi bvalm pnem a proputncem), mus prokazovat patronovi nleitou ctu, bt mu ku pomoci, jinak povoln znovu do otroctv pro nevdk libertin se bude brnit v soudnm sporu assertor libertate zastupuje tvrzen strany, o jej svobodu se vede spor; kterkoliv svobodn msk oban, vybrni z okruhu nich ednk (liktoi ceremoniln fce, doprovzeli praetora na veejnosti, reprezentace) sttn otrok lep postaven ne soukromoprvn otrok (me nap. poizovat zv a do ve poloviny svho majetku)

16

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

vysvobozen z otroctv:

smrt pot neme bt pedmtem obchodu, po smrti se stv svobodnm proputn z otroctv formln kon, nkolik zpsob pes civiln prvo ru se jm skuten vlastnick prvo k otrokovi hlkou (mui i eny) manumissio per censum prokzal njakou zvltn slubu mu, nap. pi haen poru byl zapsn do cenzu, majetkovho seznamu oban (pouze mui) manumissio per testamento zstavitel uvedl otroka v zvti, po jeho smrti je otrok svoboden; pokud byl pedluen, zddil veker aktiva i pasiva otrok, musel se vypodat s viteli (mui i eny) pes praetorsk prvo dopisem, ped pteli, ped shromdnm vcch; proputnec i nadle ve stavu otroka, ale praetor zamt aloby, kter by umoovaly jeho optovn zotroen proputnce

PRVO OSOB III

krize republiky v 1. stol. BC otroci uvn k ntlakovm akcm (vrady), za to jim byla dvna svoboda Lex Elia a Sencia (4 AC) pokud chce vlastnk propustit otroka mladho 20 let, mus dvody proputn obhjit ped zvltn komis sloenou ze sentor a jezdc (patricijov) Lex Fufia Caninia (2 BC) propoutn testamentrn pn me propoutt pouze pslunou kvtu otrok, zle to na celkovm potu otrok, max. me propustit 500 otrok otrok se me dostat na svobodu i proti vli pna otrok se obrt na praetora v ppad, e nen splnna manumisse per testamento otrok, kter dopadne vraha svho pna, je proputn na svobodu otrok, kter se stane biskupem, je proputn pokud otrok onemocnl, pn ho mohl opustit (z otroka se stala vc ni), nebo ho mohl odvzt na Asklepiv ostrov tzv. proputnci Asklepiovi polosvobodn maj prvn subjektivitu, ale vrazn omezen prv, nap. kolni kolont vvoj od 4. stol. AC, vyvinul se z njemnho vztahu koln = osoba, kter m nkter prva (majetkov, rodinn, veejn), hospoda na ciz pd a odvd naturln dvky vlastnkovi; k pd je pipoutna neme ji opustit, neme cestovat, ale ani z pdy neme bt vyhnna; pn disponuje s pdou i kolnem teorie vzniku ekonomick (byl to diktt ekonomicky silnjch), pipomnajc manumissi (otrok je proputn, ale mus pracovat na pd) 296 AC Dioklecinovy reformy sprvn (diecze), reforma mny, nov dan: da z pozemku zohledovala se vmra a bonita pozemku da z hlavy podle potu lid na pd; dv ensk hlavy se potaj za jednu muskou lid byli mueni, aby svdili proti sob a piznali i to, co nen pravda! nadhodnocen daov zklad obyvatel vysni kolni zateni danmi ukonuj njemn vztah, sthuj se vymen dan velmi problematick veejnoprvn pedpisy zasahuj do pvodn soukromoprvnho njemnho vztahu mezi vlastnkem a kolnem, clem donutit kolny, aby zstali a pracovali tam, kde jsou kolni svobodn (coloni liberii) svobodn pater familias, maj svj statek + mus hospodait na cizm kolni pipsan (coloni ascriptii) blili se vce bezprvnm obyvatelm, nadle mt oban ius connubii povoleny satky pouze mezi tmi, kdo hospoda na pozemku stejnho pna; kdyby se ena vdala, nasthovala by se do domu jinho pna ius comercii - pedkupn prvo pro vlastnka pdy kdy jde koln na trh s pebytky sv pdy, mus je nabdnout nejprve svmu pnovi

17

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho koln nsleduje prvn postaven toho z rodi, kter m ni postaven (alespo jeden rodi koln narod se koln) pozdn-antick kolont pedchdce stedovkho nevolnictv, udrel se ovem hodn dlouho posledn zmnky o kolontu crkevn statky v Dalmcii z konce 19. stol. proputn otrok se stval libertinem, nikoli ingenuem pouze ingenuov mli veejn prva libertinov mli soukrom prva X omezeni patrontnm vztahem nemohli nap. ddit prvo nosit zlat prsteny csa udlil svobodu otrokovi proto, aby libertin mohl nabvat veejn prva a zastvat veejn fce equites (jezdci) skupina obyvatelstva, pot se spe k nobilit, nen znm pesn vvoj pokud lovk nem kon, stt mu ho poskytne umouje to lidem, kte ztratili spoleensk postaven, navrtit se do vy spolenosti pokud stt vybral dan, nechal si od osoby da na 5 let pedplatit snaz byrokracie X vysvn obyvatel celnci vybrajc dan kontroverzn: jedni je odsuzovali, druz chvlili za pokrok (nap. vznik smnek) restitutio natalium libertin se fikc stval ingenuem status civitatis rozdluje lidi na msk obany (cives Romani) a cizince (hostis neptel, negativn vznam peregrinus pespoln, neutrln vznam) veejn sfra umouje mum (mskm obanm) astnit se veejnch fc hlasovn na lidovch shromdn, sluba ve vojsku, zastvn ad, prvo provokace prvo provokace = prvo odvolat se od rozsudku magistrta k lidovmu shromdn v ppad hrdelnho trestu (po zniku komici se lid odvolvali pmo k csai) prvo na dn proces, velmi cenn, prestin zleitost soukromoprvn sfra ius conubium, ius comercium (oboje se tkaj civilnho prva), testamentiv aktio prvo poizovat zv podle civilnho prva civiln prvo se vztahuje pouze na msk obany! Latinov nejbli sousedi man, nkdy spolu vlili, nkdy bezprostedn spojenci, mli ius comercium a ius conubium, ne veejn prva ta mohli zskat tak, e se nechali zapsat do cenzu, postupn zasimilovali s many man zakldali kolonie (posdkov msto, zaloen na zelen louce nebo vyhnnm pvodnch obyvatel v ji existujcm mst) tam si zvol nov magistrty, stanou se obany vznikl kolonie Latini coloniarii (nov vznikl), pvodn Latini prisci Lex Iunia Norbana Latini Iuniani lid v m, kte jsou buto svobodn, nebo proputni z otroctv pes praetorsk prvo (podle ius civile stle otroci), nemaj ius conubium, ne veejn prva cizinci vzdan netvo komunitu, nesmj se piblit k mu na vzdlenost 100 mil, jinak jsou zotroeni, nemaj veejn ani soukrom prva, ne pslunost k dn obci, nejsou to otroci; pvodn soupei man, poraeni, rozptleni 212 Constitutio Antoniana csae Caracally udluje msk obanstv tm, kte byli v t dob osobn svobodn a mli domovskou pslunost (pvodn obanstv vak zcela nezanik) lid, kte pili do ma po vydn tto konstituce, si nechvali sv pvodn prvo zpsoby nabvn mskho obanstv: narozen proputn z otroctv udlen ze strany sttn moci (v dob krlovsk komicia, za republiky cenzor, za csastv csa), individuln i kolektivn (nap. za porozen t dt)

18

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho pozbvn mskho obanstv: kapitisdeminuce stedn z vlastn vle aby se vyhnul trestnmu sthn velezrada spoluprce s neptelem vyzvdastv deportace na nehostinn ostrvky ve Stedozemnm moi, zpravidla politick kontext, neznamen automaticky ztrtu mskho obanstv; interdiktum vody a ohn formln zkaz vykonvat zkladn poteby k ivotu, jedinec ztratil oprvnn na pomoc od mskho sttu

PRVO OSOB IV
status familiae rozdluje lidi na sui iuris (pedevm pater familias) a alieni iuris pater familias nkolik pravomoc, hlava rodiny i vlastnk vekerho rodinnho majetku, ve sv roli zodpovdn vi pedkm, potomkm i Bohm; mus pipravit pdu pro pedn hodnoty nkomu dalmu, mus si podit legitimnho ddice poteba manelky (msk obanka, manelstv podle civilnho prva) moc manelsk (manus) jen tak me podit legitimn potomky moc otcovsk (patria potestas) prvo nad ivotem a smrt moc pansk (dominica potestas) legitimn potomek sleduje postaven otce v dob poet manelka pater familias je sestrou svch dt stoj na stejn rovni (filiae loco) osoby alieni iuris z hlediska prvnho postaveny na rove otrok otrok = vc pater familias je vlastnkem cel rodiny, absolutistick monarcha, m neomezenou, od sttu neodvozenou moc vindikace aloba pro navrcen vci/osoby alieni iuris osoby alieni iuirs omezen prvn subjektivita, mohou nabvat pro svho pna, asem mou i zavazovat svho pna (naturln obligace nevymahateln zvazek); pekulii mou vytvet zvazky, ty zavazuj patera familias p.: pokud si syn patera familia vezme enu, zsk nad n manelskou moc (manus) tu ovem vykonv jeho pater familias emancipac syna se ru pouze moc patera familias nad synem X moc nad jeho enou a dtmi stle v rukou patera familia! (tchna) ena se po smrti svho otce, resp. manela (pokud lo o psn manelstv), stv osobou sui iuris agntsk pbuzenstv: dv osoby jsou spolu agntsky pbuzn, podlhaj-li stejn moci otcovsk anebo moci manelsk, potaje v to i nositele moci, anebo by t moci podlhaly, kdyby jej nositel jet il agntsk pbuzenstv je ir pojem ne agntsk familie zanik smrt nositele moci agnaci zprostedkovv mu! mj. vede k diskriminaci nemanelskch dt (a do 20. stol.), pt svobodn matka neme zaloit agnaci nemanelsk dt neme participovat na familii arogace veejnoprvn kon, in se na lidovm shromdn dcera z moci otcovsk se prodv do moci manelsk (coemptio) zanik vazba v pvodn agntsk rodin, vznik vazba v nov agntsk rodin kdy pater familias umr bez ddice (vymela mu rodina, poslednho syna emancipoval), nastv katastrofa, necta k Bohm (m nezn prvo odmrtn) novm otcem rodiny se stv ten, kdo se vci ujme a zachz s n, jako by byla jeho

19

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho kogntsk pbuzenstv: dv osoby jsou spolu kogntsky pbuzn, pokud pochzej jeden od druhho (pm linie vzestupn ascendenti, sestupn descendenti) anebo maj spolenho pedka (pobon linie kolaterti); nelze je umle zaloit nebo zruit, mimoprvn zleitost vichni jsou v podstat kolaterti, jejich spolenm pedkem je Adam smysl m pbuzenstv pouze do nkterho stupn kolik porod, tolik stup mezi otcem a synem 1 stupe, mezi bratry 2 stupn (musel se narodit jeden a pak druh syn), mezi ddem a vnukem 2 stupn, mezi bratranci 4 stupn (museli se narodit dva sourozenci, kadmu z nich se pak narodil jeden syn) v ddickm prvu praetor postupn vyzdvihuje kogntsk pbuzenstv a potlauje agntsk pbuzenstv v ddickm prvu se uznv kognace do 6. nebo 7. stupn, v rodinnm prvu 4. stupe prvn voln (v kognaci plat do 3. stupn absolutn zkaz satku) mater semper certa est matka je vdy jist domnnka otcovstv za otce dtte se povauje manel matky, pokud se dt narodilo nejdve 180 dn po svatb nebo nejpozdji 300 dn po rozvodu, resp. smrti manela pokud chce vyvrtit domnnku, mus dokzat, e vbec nen schopen zplodit dt, nebo e v inkriminovanou dobu nemohl zplodit dt (byl na cestch) vagrovstv (affinitas) = prvn pbuzenstv, kter spojuje jednoho z manel a pokrevn pbuzn druhho z manel zkaz satku z dvodu bvalho vagrovstv (vagrovstv trv pouze po dobu satku) gentilita archaick zleitost, pslunost k rodu, prokazateln prostedn jmnem; nap. Marcus Tulius Cicero vichni Tuliov jsou spolu gentilov manelstv (matrimonium) faktick vztah, ne prvn (nen poteba zpis do matriky, ednk s etzem); mus bt konsensuln, svazek pouze mezi muem a enou (nemou podit legitimnho potomka), mu mus opatit affectio maritalis, oba mus mt ius connubii (prvo uzavrat satek podle mskho prva) affectio maritalis = vle me t s enou v manelstv konkubint pouh souit, bez prvnch dsledk contubernium otrock manelstv dv osoby, kter nemaj prvn subjektivitu pekky manelstv absolutn dan lovk neme uzavt manelstv vbec s nikm nedosplost vdovsk rok manelstv uzaven bhem nj platn, ale sankc je infamia pro tuto enu a jejho manela relativn vbr se mu zuuje pokrevn pbuznost osoby rznho spoleenskho postaven

nepetnost

poruenstv (tutela, porunk = tutor) vtinou soukromoprvn vztah, zakld pater familias poruenstv nad nedosplci (tutela impuberum) kolem tutora je sprva nedosplcova majetku poruenec jednal sm a tutor svou ptomnost pouze dodval jeho jednn nleitou vhu poruenstv nad enami (tutela mulierum)

bu tutor vykonval sprvu vlastnm jmnem, nebo

20

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho opatrovnictv (cura, opatrovnk = curator) vtinou veejnoprvn vztah, zakld praetor opatrovnictv nad lencem (cura furiosi) curator peoval o majetek i o osobu lence, zpravidla jednal sm, nemocn oprvnn jednat sm jen v tzv. svtlch okamicch (intervalla delucida) opatrovnictv nad marnotratnkem (cura prodigi) curator kontroluje jeho majetkoprvn jednn, ostatn prva vykonv prodigus svobodn opatrovnictv nad ochromenmi (cura debilium) osoby postien tlesnou vadou nebo trvalou nemoc cura ad actum opatrovnictv pro jedno jedin prvn jednn opatrovnictv nad nezletilci (cura minorum) opatrovnk dval souhlas k jednn (ne svou ptomnost, ale pedem, dodaten) + sprva nezletilcova majetku curator ventris pe o majetkov zjmy nascitura

VCN PRVA I
majetkov prva: vcn prva, zvazkov prvo, ddick prvo iura in re (sg. ius in re) upravuje vztah subjektu k vci vlastnictv = pansk vztah oprvnn subjekt me vylouit z psoben na vc jakoukoliv osobu absolutn prva nikdo nen oprvnn zasahovat do tohoto vztahu (typicky vlastnick prvo + prva otce msk rodiny) aloby vcn (actiones in rem) smyslem obnovit naruen panstv nad vc, vlastnk me zaalovat toho, kdo mu do vci zasahuje relativn prva ochrana prv smuje pouze proti tomu, kdo se stal subjektem prvnho vztahu (typicky smlouvy prvo zvazkov) aloby osobn (actiones in personam) panstv prvn nap. vlastnictv (dominium, proprietas) panstv faktick nkdo se jako vlastnk chov, pesto jet nen z prvnho pohledu vlastnkem drba (possessio) panstv pln oprvnn me vykonvat vechna prva, kter mu z titulu vlastnictv pslu panstv sten vlastnk me vykonvat pouze nkter prva vcn prva k vci ciz, iura in re aliena (jaksi vcn bemeno, v m ten pojem neznali)

Vci
pedmtem panstv vci = prostorov vymezen sousti relnho svta svobodn lovk nen vc, dokonce ani jeho sti nejsou vc! nelze obchodovat s lidskmi orgny vci vylouen z prvnho obchodu (res extra commercium) neobchodovateln, jedinec k nim neme nabt vlastnick prvo: 1) vci boskho prva (res divini iuris) maj vztah k nboenstv vci posvtn (res sacrae) chrmy, chrmov pozemky, roucha kn, nin, msta, kde je uctvn nejvy msk bh Jupiter vci zasvcen (res religiose) souvis s pohby, uctvnm kultu pedk msta, kde dolo k pohbu (i pohbu otroka); pokud nkdo vybuduje hrobku na svm pozemku, m k nmu prvo cesty k nhrobku (i kdyby pozemek prodal) vci svat (res sanctae) hradby a brny mst (pokud by je nkdo pekroil, dopout se svatokrdee)

21

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

2) nkter vci lidskho prva (res humane iuris) vci vem spolen (res omnium communes) vzduch, mosk voda, deov voda, voda tekouc ve veejnch tocch vetn koryt vyloueny z nabvn vlastnickho prva X jedinec me nabt vlastnick prvo k sti t vci vem spolen, kterou od celku oddlil (douek mosk vody, baka se vzduchem, k s deovou vodou) toto odebrn je omezen pokud by nkdo chtl stavt kanly nebo mlny na bezch ek, mus k tomu mt koncesi mosk beh m zvltn prvn reim vlastnk mus povolit komukoliv, aby se na nm pohyboval (vylodil) vci veejn (res publicae) vci patc mskmu lidu, maj slouit mskm obanm veejn stavby (silnice, chodnky, sttn pstavy, kany, vodovody, kanalizan s, sttn spky), sousti staveb (zbrojnice, zsoby obil, zbran, penze, kov), hospodsk zvata, sttn otroci nejsou navdy zbaveny prvnho obchodu stt je me prodat, pidlit (obil chudm obanm)

vechny ostatn vci obchodovateln (res in commercio) klasifikace: vci hmotn (res corporales) lze se jich dotknout (obleen, otroci, zvata) vci nehmotn (res incorporales) nelze se jich dotknout zvltn prva, kter je mono zcizit, na nkoho pevst (ne prvo na prodej dt, pasivn volebn prvo); prvo na pozstalost (prvo jt za uritm magistrtem a zadat ho o ddictv, pihlsit se jako ddic; ne samotn pozstalost) lze je pevst na jinou osobu vci movit (res mobiles) voln pemstiteln v prostoru, ani by byla poruena jejich podstata (tuka, tal) vci nemovit (res immobiles) pozemky a ve, co je s nimi pevn spojeno (i rostliny, jsou-li zakoenny, dm, pokud m zklady) vci mancipan (res mancipii) mimodn vznam pro starou mskou agrrn rodinu 4 skupiny vc (taxativn vet): pozemky na italsk pd (ne pozemky v provincich pat sttu, jedinec k nim neme nabt prvo) otroci (vichni, venkovt i mstt) zvata, kter se uvaj pmo v prci na poli jsou schopna nosit nebo tahat bemena (dobytek, kon, osli, mezci, muly; ne hospodsk zvata slepice, koka) pozemkov sluebnosti venkovsk prva k sousednm pozemkm (prvo prchodu pes ciz pozemek, hnt dobytek pes nj, chodit tam pro vodu) vlastnick prva k mancipanm vcem mono pevdt jen formlnmi zpsoby mancipace, in iure cessio (fingovan soudn spor) vechny ostatn vci jsou emancipan (res nec mancipi): vci spotebiteln lze je spotebovat pi bnm uvn najednou (potraviny, stavebn materily, penze) vci nespotebiteln nelze je zlikvidovat bnm uvnm najednou (otrok, ndob, kniha, pozemek) vci opotebiteln zavedlo justininsk prvo, bn uvn zpsobuje relativn rychlou ztrtu hodnoty (obleen aty, boty)

22

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho uruje fyzick podstata vci zastupiteln lze je nahradit vc jinou, identickou, vyskytuj se ve vce exemplch (potraviny, mince, otroci bez zvltnch schopnost, zvata) vci nezastupiteln zejmna originly umleckch dl + vjimen zvata (impanz, kter um napotat do dvaceti ), vjimen otroci (zlatnk) uruje vle lid vci druhov uren vci individuln uren vechny vci nezastupiteln + ty vci zastupiteln, o kterch se smluvn strany dohodnou, e budou individualizovny (tchto konkrtnch 200 cihel) vci plodonosn pravideln pinej plody plody pirozen (fructes naturales) pozemky, ovoce, obil, mlata zvat, vejce, mlko plody prvn/civiln penze, roky, njemn vci neplodonosn vci dliteln meme je fyzicky rozdlit, ani by nov vznikl sti ztratily svj hospodsk vznam (kda, pozemky, kmen) vci nedliteln pokud je fyzicky rozdlme, ztrat svj el (hospodsk zvata, kniha) fyzick dlen X ideln/prvn dlen vc m vce spoluvlastnk, rozdlme ji na procenta (ddick prvo) vci jednoduch z jednoho kusu (zve, otrok) vci sloen mechanicky spojeny z vce kus smontovny, seroubovny vci hlavn (trezor) vci vedlej (kl, kter trezor odmyk); psluenstv

lovk si me koupit samotnou vc hlavn; automaticky se vak prodv vc vedlej s vc hlavn zvltn kategorie vc hromadn soubor vc svho druhu, sdl svj osud, jestlie dochz k dispozici s nimi (stdo dobytka, sbrka minc) prodvny dohromady pokud dolo k soudnmu sporu, musel dajn vlastnk prokazovat vlastnictv kad jednotliv vci; Justinin jestlie je prokzno vlastnick prvo poloviny vc hromadnch, je uznno vlastnick prvo vlastnka k celmu souboru

Vlastnictv
prvo vlastnick dominium (panstv), proprietas subjektivn prvo nad vc, kter zabezpeuje nad danou vc plnou moc charakter vlastnickho prva: panstv prvn je prvem uznno i chrnno (prostedkem ochrany jsou vlastnick aloby, vcn aloby proti vem) absolutn panstv panstv pm vlastnk nepotebuje prostednka, aby s vc nakldal (me nkoho povit) panstv vlun pouze vlastnk je oprvnn na vc psobit panstv elastick vlastnk se me vzdt uritch prv (pj nkomu pedmt, po vrcen pjky se vlastnictv automaticky vrac do panstv vlastnka) veobecn prvo dret vc, fyzicky ji ovldat, psobit na ni

23

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho typick projevy psoben na vc: ius utendi prvo vc uvat nejen bn uvn, ale jakkoliv, i znien spontnn i zmrn ius abutendi prvo vc zniit ius fruendi prvo vc povat vlastnk me brt z vc plodonosnch, jich je vlastnkem, plody; separace = oddlen plodu z vci plodonosn, vlastnk je vlastnkem soust plodu (jablko vis na strom, pak spadne na pozemek, vlastnk k nmu m vlastnick prvo pod) ius dispossendi prvo s vc disponovat vlastnk me s vc disponovat s prvnmi dsledky: prodej pjka odloen = jednostrann kon vlastnka vyhozen vci do odpadkovho koe, takov vc je vc ni, kdokoliv se j me ujmout a stt jejm vlastnkem panstv neomezen oprvnn kadho vlastnka kon tam, kde zan oprvnn jinho vlastnka (vlastnk cihly me s cihlou dlat cokoliv, neme ji vak hodit do sousedova sklenku) P nezn pmou da z majetku, pouze ve vjimench ppadech (przdn kasa), za csastv existovala pm da omezen vlastnickho prva vlastnickm prvem jinch osob, ve veejnm prvu, soukromoprvn povahy: kad vlastnk pozemku mus strpt, aby msk vojsko chrnc vlast pelo pes jeho pozemek mezi domy musela bt urit mezera kvli haen poru, maximln poet podla, omezen pramenc z hygienickch norem, nboenstv, dvody zcela uml normy proti pepychu nebylo mon vlastnit stbrn pedmty nad urit poet; na svatbch nesmlo bt podvno jin ne domc vno vlastnk se ve vkonu svch prv me omezit sm (pj, zastav, prod) X je mu to uloeno (kad vlastnk mus strpt, aby na jeho pozemek dopadla deov voda tekouc ze sousedova okapu mezi pozemky 1,5m voln pruh, kter nesml bt obdlvn (75 cm z kad strany) vlastnk mus strpt, aby na jeho pozemek pesahovaly do urit vky vtve (pokud ze sousedova stromu spadne plod, soused m prvo si je sebrat) sousedsk prva = imise prniky skutenost z jednoho pozemku na druh (prnik svtla, vn, zpachu), pokud jsou v bn me, vlastnk je mus strpt; nad mru alovateln dal ppad omezen k jedn vci m vlastnick prvo vce osob (jednoho otroka vlastn 5 lid) P znalo spoluvlastnictv, vyvinulo se ze spoleenstv konsorcium (ze zkona dan spoleenstv ddic, kdy kad z ddic m pln vlastnick prvo k pozstalosti, a dky tomu mu kad z nich s vc libovoln nakldat) fungovalo v primitivnch dobch, nepraktick spoluvlastnictv = kondominium, comunio vce osob je vlastnkem jedn vci, jejich vlastnictv je vyjdeno idelnm podlem (procenty), kad ze spoluvlastnk me s vc bn nakldat; vichni spolenci mus vykonvat vechna prva spolen! (i prvo disponovat s vc) nerozhoduj procenta, mus se dohodnout vichni spoluvlastnictv se mou dohodnout a vc je dliteln lze ukonit spoluvlastnictv jinak aloba rozdlen spoluvlastnictv (actio comunii dividundo) praetor alobu pijal, soudce zmocnil jednoho spoluvlastnka ten se stal vlastnkem cel vci a bval spoluvlastnky vyplatil

24

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

ZPSOBY NABVN VLASTNICTV

25

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

26

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

OCHRANA VLASTNICKHO PRVA

vlastnictv = absolutn prvn panstv nad vc chrnn proti vem (erga omnes)

Vindikace - aloba k ochran kviritskho vlastnictv - reivindikace (rei vindicatio vindictam je hlka) - oprvnn ut pouze kviritsk vlastnk (nabyl vlastnictv podle pedpis prva mskho) nedrc
vlastnk

alovan strana drc nevlastnk (kad lovk, kter by ml v ppad spnho uplatnn aloby vydat vc zptky vlastnkovi) vindikace dve za dob legisaknho zen nebyla pravou alobou; actio duplex = dvoustrann spor, ob strany sporu (alobce i alovan) nrokovali vlastnictv nad vc; neslou k potrestn klasick vindikace (z konce republiky + csastv) actiones in rem clem obnovit naruen panstv nad vc, vlastnk chce znovu mt vechna prva prbh vindikace: podn aloby ped praetorem, provinnm sprvcem magistrt se obrtil na alovanou stranu, aby vc vrtila pokud ji vrt, vindikace kon pokud nevrt, zan vlastn spor, praetor se pt vlastnka: Na kolik si cen t vci? estimace = samoocenn pedmtu sporu alobcem + psaha alobce; spor se vede o tuto nadsazenou stku alobce je pak nucen vrtit rozdl mezi nadsazenou a relnou stkou vc se vrac se vemi plody, kter pinesla alobce m povinnost uhradit alovanmu veker nklady, kter vydal k vylepen vci, kter byla pedmtem sporu nepromliteln (a v 5. stol. obecn promlec lhta 30 let) za csastv rozsudek byl v podstat pkazem na fyzick vrcen vci

Reivindicationes utiles - obdobn vindikace, aloby utvoen podle vzoru vindikace - vychzely z ppad originrnho nabyt vlastnick prva - vedly k zajitn nhrady vci osob, kter o ni pila X ne k vydn vci - nap. aloba vlastnka stromu, jen byl zasazen na cizm pozemku aloba zpr (actio negatoria) - aloba proti stenmu ruen vlastnickho prva (nkdo uval ciz vc, til z n plody, chodil po
cizm pozemku, odebral tam vodu)

aktivn legitimovn vlastnk (nemus dokazovat neoprvnnost ruen, pouze to, e ruen nastalo), pasivn ruitel formulovna negativn poprala prvo alovanho vlastnkovu vc uvat m zamezit ruen, rozsudek bude zkaz, aby ruen dle pokraovalo nap. lovk si zkracuje cestu pes ciz pozemek, jeho vlastnk ho zaaluje, jestlie ruitel proke, e mu nkdy v minulosti bylo prokzno prvo prochzet tudy, aloba se zamt; pokud ne, musel ruitel odstranit pinu ruen a uhradit kodu, zaplatit kauci (dv slib, e u ruit vce nebude, a pokud jej nedodr, zaplat pokutu)

27

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Ochrana bonitrnho/praetorskho vlastnictv - pokud byla mancipan vc pevedena pouhou tradic, nebo nebyla formln splnna mancipace
pevodce je podle civilnho prva i nadle vlastnkem, nabyvateli prvo nad vc nevznik kviritsk vlastnk jej me napadnout alobou na vrcen vci nabyvatel/praetorsk vlastnk se me brnit nmitkou nmitka prodan a pedan vci (exceptio rei venditae ac traditae) skuten ochrnila bonitrnho vlastnka v ppad, e kviritsk vlastnk mu nco prodal podle ius civile, pedal mu to tradic (msto mancipace) a zaaloval ho vindikac za krde vci (nap. pevodce nebyl v dob tradice vlastnkem vci, stal se jm teprve pozdji a domhal se vlastnickou alobou vci; vlastnk aluje nabyvatele, pestoe vc pevedla svm jmnem jin osoba s vlastnkovm souhlasem)

interdikt = pkaz praetora k tomu, aby byla navrcena drba nad vc (jsou jm chrnni bonitrn vlastnci) aloba publicinsk (actio Publiciana in rem) praetorsk aloba, zajiuje nabyvateli stejn postaven, jako m kviritsk vlastnk pi vindikaci; aloba fiktivn soudce se na bonitrnho vlastnka dval, jako by u byl vlastnkem kviritskm (splnil vechny podmnky vydren a na tempus)

Kazuistick aloby - actio aquae pluviae arcendae - aloba ec spory, je vznikly zmnou pirozenho odtoku deov vody - vlastnk ve postavenho pozemku brnil vlastnkovi ne poloenho pozemku v odebrn vody,
alobcem je vlastnk ne poloenho pozemku

aloba na pokcen stromu

Mezn aloba (actio finium regundorum) - dojde ke sporu o vytyen hranice mezi pozemky, prosba vlastnk dvou sousednch pozemk, aby
dolo k novmu vymen hranice pozemku; rozhoduje zvltn sbor t zemmi, actio duplex dost dvou stran o upesnn jejich prvnho sporu

pedmtem sporu confinium = pruh mezi pozemky irok 5 stop (1,5 m), nemohl bt pedmtem civilnho vydren soudce provedl adiudikaci pisoudil nkter ze stran st pdy, kter j dosud nenleela

Mimosoudn prostedky ochrany - zruka proti hrozc kod (cautio damni infecti) jeden vlastnk se obv, e mu hroz njak koda
ze sousedova pozemku (zchtral stavba, star strom) ohroen vyzve ped svdky majitele tto vci, aby mu slbil, e nahrad ppadnou kodu; pokud ten odmtne slib dt, jde ohroen za praetorem, od nj dostane uvac prvo = prvo detence ohroen na nklady vlastnka vc sprav, aby nedolo ke kod

pokud ani detenc nen zleitost vyzena, praetor udl z tohoto vlastnka bonitrnho vlastnka pdu m tedy jen v drb zkaz stavby (operis novi nuntiatio) neformln soukrom zkaz pokraovat v zapoat stavb (zednk, kter stav rozhlednu, a neum to) nunciant vyslovil zkaz pokraovat ve stavb adrest musel uposlechnout, nebo zdit zruku na ppadnou hrozc kodu (cautio damni infecti) jinak mohl praetor pikzat demolici stavby (interdictum demolitum)

28

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Znik vlastnictv
1) z vle vlastnka peveden na druhou osobu oputn (derelikce) rozdl mezi Sabininy (vlastnictv se pozbv hned) a Prokuliny (vlastnictv trv, dokud vc nkdo nezaal okupovat) 2) bez vle vlastnka originrn zpsoby nabvn vylouen vci z prvnho obchodu smrt (fyzick i prvn kapitisdeminuce) konfiskace = odejmut vci vlastnkovi bez nhrady, pinou rozsudek v trestn vci expropriace = vyvlastnn za nhradu, ve veejnm zjmu (pouze ve vjimench ppadech)

DRBA (POSSESSIO)
dritel = possessor vlastnick prvo je prvn panstv nad vc, drba pouze faktick panstv nad vc, faktick vkon vlastnickho prva nkdo se chov jako vlastnk (uvn, povn, disponovn s vc) dva pedpoklady drby: fyzick ovldn vci (corporalis possessio) korpus; nejen fyzick svrn, ale i monost psobit na vc, kdykoliv se nm zachce (vz, pozemky) vle nakldat s vc jako s vlastn (animus possidendi) chu bt vlastnkem vci vlastnk je zpravidla i dritelem dritelem me bt i zlodj, lupi possessio pro suo = drba pro sebe ob podmnky splnny possessio pro alieno = drba pro cizho fyzick ovldn X ne chu bt vlastnkem (pjen knihy v knihovn); pirozen drba = detence (nevede k vydren) takov dritel neme podat o praetorsk interdikt dleit stanovit moment, kdy drba zan b vydrec lhta + drba je prvn chrnna (pomoc prtorskch interdikt) odvozen drba soudn schova; sekvestor = odvozen dritel, jaksi soudn uschovatel bhem sporu (me podat o vydn interdiktu, je-li mu vc ukradena) zstavn vitel (prekarista) m pjenou njakou vc zadarmo a bez asovho omezen, v ppad odcizen vci me vitel podat o vydn interdiktu

typy dreb: 1) civiln (vede k vydren) X neciviln (pirozen, detence) 2) interdiktn X neinterdiktn 3) v dobr ve (bonae fidei) X ve patn ve (malae fidei zlodji, lupii)

drba vznik tehdy, spoj-li se ob sloky (animus i corpus) zjiuje se velice sloit, uruje se podle toho, jak se lovk k vci chov fyzick drba se pot od okamiku fyzickho uchopen vci (do dlan, dolpnut) = aprehenze okupac tradic (nkdy ovem pedn z ruky do ruky velice obtn; praetor me vytvet prvn fikci, jako e k tomu opravdu dolo)

29

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

tradice na dlouhou ruku, tradice z ve nabvn drby pozemku koupme si pozemek na druhm behu rozbouen eky sta, aby nabyvatel na vc ukzal a dostaten ji identifikoval tradice fiktivn/symbolick dotkneme se jinho pedmtu (chci si koupit pytle se zelm, sta, kdy se dotknu kle od sklepa, v nm pytle jsou) tradice na krtkou ruku staneme se driteli, ani bychom na vc nemuseli ani shnout (pjm si knihu, je mi pedna, spluji hmotn prvek, musm ji vrtit, jsem detentor pmo si ji koupm od vlastnka X nemusm ji znova vracet, aby mi ji mohl znovu dt do ruky) drebn dohoda (constitutum possessorium) nkdo se stane dritelem, ani by se vci vbec dotkl, pouze na zklad dohody; detence (nesname se o vydren); drbu za ns me nabvat syn nebo otrok s peculiem (bu na pkaz pna, nebo s jeho souhlasem), i hostinn ptel (nvtva, me dret nae vci)

drba zanikne tehdy, odpadne-li alespo jeden z jejch prvk (fyzick ovldn, chu ovldat) drbu lze udret pouhou vl fyzick ovldn odato protiprvn (krde) dritelem je zlodj, ale pvodn dritel m prvo zadat o interdikt

Ochrana drby interdikta

drba zahrnuje vechny ppady, kdy lovk m monost psobit fyzicky na vc (nemus ani projevit vli stt se vlastnkem) interdikt = praetorsk pkaz/zkaz mimosoudn prostedek ochrany rozsudek je definitivn, nelze se odvolat rychl opaten, provizorn charakter opr se o imperium = nejvy naizovac pravomoc (vych magistrt) smyslem rychle zashnout, zabrnit uritmu nedoucmu stavu dve chrnn hl. vci neobchodovateln (veejn prvo), pak i soukrom ochrana obligac, vlastnickho prva podmnn pkazy clem nen rozhodnout nco na zklad spravedlnosti dv skupiny: RETINENN smyslem je rozhodnout, kdo m dret, aby mohl probhnout klasick vlastnick spor (vindikace) uruj momentlnho dritele, jaksi pedbn opaten, preiuditium interdictum Utrubi v ppad sporu o movitou vc za dritele movit vci bude uren ten, kdo drel po vt st pedchozho roku; mon pipost pedchoz bezvadnou drbu interdictum Uti possidendis spory o nemovitou vc dritel je ten, kdo vc dr v okamiku vydn interdiktu vadn drba (zskan nsilm nebo tajn zpsobem, kter vyluoval pedchozho dritele v tom, aby se mohl brnit; nebo prekarium bezplatn vypjen vci) me bt dvodem pro navrcen interdiktu REKUPERAN chrn pouze nemovitosti, jedinm clem navrcen ztracen drby; nemovitosti nejsou pedmtem krdee nelze pi nich ut alobu mus existovat jin prostedek; definitivn rozhodnut ve vci, ned se s tm nic dlat interdictum de vi pokud ns nkdo zbav drby prostm nsilm (rukou nebo nohou); pokozen mohl podat dost o navrcen drby pouze do jednoho roku od udlosti; o jeho vydn neme dat lovk, kter drbu nabyl vadn (nsilm, tajn, na zklad vprosy)

30

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

interdictum de vi armata pokud ns nkdo zbav drby za uit ozbrojenho nsil; meme o nj zadat i pi vadnm nabyt drby; ozbrojen nsil uvme zbra, kter posiluje prost nsil (proveden rukou nebo nohou) + prost nsil spchan vce lidmi interdictum de precario interdikt proti prekariu (prekarista = ten, kdo m bezplatn pjenou nemovitost na uritou dobu, je pouhm odvozenm dritelem); uv se, pokud prekarista odmtne vc vrtit na vyzvn vlastnka prekarista povinen vrtit zptky; pokud vlastnk po dobu 30 let neuplatn tento nrok, je promlen

kdo neposlechl praetorv rozkaz (vra, vysthuj se), praetor se ptal toho neuspokojenho, nakolik si cen vznikl kody (nadsadil stku) sumrn zen (zrychlen) v nm projednvna interdikta vynutitelnost interdikt hrozba aloby, exekuce, vynucen stipulace (slavnostn slib)

VCN PRVA K VCI CIZ

iura in re aliena vcn oprvnn, kter m nkdo jin ne vlastnk (oprvnn osoba) me nakldat s vc, dokonce i zaalovat vlastnka nejsou veobecn oprvnn nevykonv vechna prva, kter jsou pisouzena vlastnkovi (neme tit plody, chodit pro vodu) 4 skupiny sluebnosti, prva stavby, emphyteusis, zstavn prva:

1) sluebnosti (servitutes)
a) obsahov omezen vcn prvo uvat, event. i povat ciz vc, kter je bu neoddliteln (spojen s pozemkem sluebnosti pozemkov), nebo neoddliteln spjato s lovkem (sluebnosti osobn)

pozemkov sluebnosti
nap. prvo chodit pes ciz pozemek, prvo chodit k sousedovi pro vodu bezplatn prva trvajc tak dlouho, dokud pozemky trvaj vztahy trval, vn vztah mezi dvma pozemky, nikoli mezi dvma vlastnky pozemk! sluebn pozemek (predium serviens) njakm zpsobem zaten, slou druhmu pozemku (ten, pes kter se pechz, kam se jezd pro vodu) panujc pozemek (predium dominant) zvhodnn pozemek, nezvhodujeme vlastnka povinnost vlastnka sluebnho pozemku pouze strpt vkon sluebnosti, non facere (nemus vysekvat koviny, starat se o pozemek X neme tam postavit ze nebo vykopat jmu, kter by zabrnila sousedovi) vkon sluebnosti m co nejmn omezovat vlastnka sluebnho pozemku (tzv. civiliter) neme vstt v pt rno a vyerpat celou studnu nelze mt sluebnost k vci vlastn! pozemkov sluebnosti venkovsk, mstsk / domovn venkovsk sluebnosti cesty (prvo stezky, prvo erpat vodu, prvo prhonu dobytka) sluebnosti vodn (prvo vodovodu svdt vodu pomoc kortka) prvo pastvy, prvo tby psku, prvo kcet stromy mstsk / domovn prvo na vhled, prvo na svtlo (nesmm svoji budovu postavit nad uritou vi)

31

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

sluebnost nesen bemene prvo zapustit do sousedovy zdi st sv stavebn konstrukce sluebnosti okapu oprvnn svdt deovou vodu na ciz pozemek sluebnost kloaky oprvnn svdt neistotu na sluebn pozemek stokou

b) sluebnosti osobn - bezplatn vztahy, alimentan fce (slou k zajitn ivota, vivy a prv dotyn osoby)
prvo uvac (usus) prvo na osobn uvn ciz vci, kter vyluuje monost tit plody prvo nedliteln (usu nemohl vkon svho prva pevst na jinou osobu) pokud je pedmtem uvacho prva plodonosn vc, me si uivatel pisvojit plody jen v omezen me k bezprostedn spoteb prvo povac (ususfructus) prvo vc uvat a brt z n plody usufrukt zskv vlastnictv a percepc (sklizn) pedmtem vci nespotebiteln po zniku prva se vc mus vrtit pvodnmu vlastnku smyslem je finann zabezpeit kdy usufruktu zeme, tento vztah kon

habitatio = prvo bydlet zadarmo v cizm dom nebo cizm byt operae = prvo uvat cizho zvete nebo cizho otroka

Vznik sluebnosti: - formln mancipac, injurecess - neformln dohodou, adiudikac, v rmci zvti, vydrenm (faktickm vkonem sluebnosti) Znik sluebnosti: - osobn sluebnosti vzan na osobu oprvnnho, kon se smrt usufruktue, otroka - pozemkov sluebnosti trvaj do t doby, dokud existuj pozemky (X sopka, propadnut sti pobe) - pokud nejsou vykonvny civiliter - trval nemonost vkonu (pramen vody vyschne) - nevykonvnm (odvydren) Ochrana sluebnost - erga omnes, vindikace sluebnosti (vindicatio servitutis) + speciln interdikta + actio confesoria

2) superficies
zvltn vztah k cizmu pozemku, jeho obsahem je ddin a zciziteln prvo stavby na cizm pozemku povrch ustupuje pozemku stavba postaven na cizm pozemku se stv vlastnictvm vlastnka pozemku X nen to tak zcela pravda stavitel chrnn podobn jako vlastnk, se stavbou mohl voln disponovat; vlastnk velmi omezen, ml pouze prvo na pravideln plat (solarium)

3) emfyteusis
vznik a po zniku Z, asi konec 5. stol., csa Zenn zdditeln a zciziteln prvo obdlvat ciz pozemek ddin a zciziteln pacht me napsat zv pacht (emfyteuta) mohl pozemek uvat i povat, mohl mnit hospodsk uren pozemku (mnit zemdlsk vyuit), nesml jej ale zhorit pachtovn (vectigal), poplatky pastviny

32

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho na 99 let (ti generace) pacht mohl sv prvo zcizit vlastnick prvo vlastnka se jakoby probouz, pacht mus vlastnkovi oznmit, e chce na nkoho pevst vlastnictv vlastnk: do 2 msc me vyjdit souhlas k pevodu prva na uvn pozemku (ale uznvac poplatek ve vi 2% z prodejn ceny laudemium), nebo uplatn pedkupn prvo k pozemku a odkoup jej uplatnno za feudalismu ius emphyteuticarium = pronajmn zemdlsk pdy naneurito, vlastnkem pdy nen stt, ale csa pacht nabv vlastnick prvo u pouhou separac (jako vlastnk) pokud by pacht neplatil poplatky (po 2 roky) nebo se k nmu choval zvadn kon emfyteusis tot co prvo zkupn

4) zstavn prva vech monch druh

OBLIGACE
spadaj do prva majetkovho zvazek = prvn vztah mezi dlunkem (debitor) a vitelem (creditor), na jeho zklad me vitel poadovat urit plnn a dlunk je mus splnit obligatio = prvn pouto, kter spojuje dlunka s vitelem, nikoho jinho dlunk ru osobn za to, e dluh spln (zpotku i svou osobou) relativn prva, actiones in personam na potku vvoje obligac stoj povinnost nhrady kody z deliktu, ru osoba odlin od dlunka (pater familias za svho syna) nexum = odevzdn nkoho pod osobu vitele, tk se i pjek fiducia dlunk pedv viteli uritou vc, na n by se mohl vitel hojit v ppad, e dlunk nesplat pozdji se spojuje povinnost plnit a ruen za dluh slibem sponsio

Vznik obligac
ze smlouvy (kontraktu) z deliktu kvazikontrakty, kvazidelikty chyb nap. souhlas, zavinn reln kontrakty nepojmenovan + pakta (neformln dohody)

naturln obligace = nevymahateln pohledvky; vitel neme alovat; kdy dlunk bude dobrovoln plnit, je toto plnn povaovno za dn, nen mon poadovat navrcen actiones in factum = jednorzov aloby, vytvel praetor, doplovaly mezery v prvu, i po sepsn Hadrinova ediktu jednostrann (unilaterales) nerovnomrn rozloen prv a povinnost, pouze na jedn stran existuje prvo, na t druh pouze povinnost jenom jedna strana m prvo alovat; nap. formln kontrakty zaloen na slibu + delikty dvoustrann (bilaterales) rovn (equales) vdy na obou dvou stranch existuje jak prvo, tak povinnost; ob dv strany maj k dispozici alobu; nap. kupn smlouva, smlouva o pronjmu nerovn (inequales) jedna strana m vdy alobu k dispozici, druh strana ji nkdy m a nkdy nem; nap. smlouva o schov (depositum) ten, kdo vc ukld, m

33

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

alobu vdy; schovatel ji neme ut vdy (kdy si u m nkdo uschov psa na pl roku, me on m alovat vdy pro navrcen vci X j jeho jen v uritm ppad, kdy se sm stane dlunkem kdy toho pes hodn seere, roztrhne mi kalhoty)

subjekty obligace dlunk, vitel objekt obligace = pedmt to, co je obsahem smlouvy (prvo pevzt vc, povinnost zaplatit stku) obligace s plnnm dlitelnm kolik je subjekt, tolikrt se pln (lovk si nech dovzt koen, najme tyi lidi na vykldn, kad mus vyloit pouze tvrtinu nkladu, nic vc; je jedno, zda vylo nklad za svtn, nebo a za soumraku) obligace s plnnm nedlitelnm vichni dlunci mus plnit zrove (hudebn kapela je najata na urit koncert, vichni muzikanti mus hrt souasn) obligace solidrn na zklad dohody, clem zajitn obligace (primitivn forma ruen); jedno plnn me je splnit kterkoliv z dlunk v pln hodnot osvobozuje ostatn dlunky solidrn aktivn vce vitel + jeden dlunk solidrn pasivn vce dlunk + jeden vitel dlunick solidarita hlavn dlunk, kter si pjil stku, nen jakoby na prvnm mst; vitel nemus jt pednostn za nm, ale za ktermkoliv ruitelem; vznik stipulac, formlnm slibem; a v justininskm prvu povinnost vitele jt nejprve za hlavnm dlunkem obligace s kumulativnm plnnm kolik je subjekt, tolikrt se cel plnn poskytuje; typick pro obligace z delikt elem nen jen nhrada kody, ale i potrestn kolik pachatel, tolikrt mono alovat plnn obligace: dare = dt (kupn smlouva) facere = konat (pracovn smlouva) non facere = nekonat, zdret se (vytven kartel) praestare = odevzdat (nhrada kody za nesplnn obligace) podmnky obligace: monost plnn prvn (nelze koupit vc vylouenou z prvnho obchodu) fyzicky objektivn nemonost plnn (vyloven prstenu z hlubokho moe), subjektivn nemonost plnn (hloupost lovk neschopen kreslit se zave k vytvoen portrtu) nesm bt contra legem nesm bt in fraudem legis mus bt v souladu s dobrmi mravy (ne dohoda otce rodiny s majitelem nevstince o prodeje dcery) vyjditeln v penzch pekunirn kondemnace urit (pedn konkrtn vci) nebo uriteln plnn (urit cena dan komodity v uritm mst a obdob); Tady m kon a dej mi za nj, co t napadne. neplatn obligace generick obligace plnn vymezeno druhov, plnit se bude urit mnostv v urit kvalit (potraviny) obligace alternativn dv se dlu, jedno se pln vbr je na stran dlunka alternativa facultas jedno se dlu, dv se pln mme jedno hlavn plnn, ale dlunk se me osvobodit tm, e d nco jinho (persona alieni iuris spch delikt, jej pater familias bu uhrad kodu, nebo prod potomka do doasnho otroctv)

datio in soluto dlunk nabz nco jinho, ne na em se shodl s vitelem (jeden se dohodne, e si od druhho koup kon za 2000 stbrk, ten mu vak ped osla; kupec ho me pijmout msto kon)

34

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho zavinn (culpa) mysl (dolus), nedbalost (culpa v um smyslu) nedbalost hrub (culpa lata) tm mysl, jen chyb voln prvek (mm podnho psa, metr osmdest v kohoutku, nedm mu dva dny narat, mm ho pivzanho na niti, uvid souseda a pokoue ho) nedbalost relativn (culpa in concreto) chov-li se dlunk ke svm vlastnm vcem lpe ne s cizm majetkem, pak za tuto nedbalost odpovd nedbalost lehk (culpa levis) pirovnv se to k prmrnmu pelivmu hospodi odpovdnost za nhodu (custodia) ni odpovd za ni ten, kdo je v prodlen (nepln dn a vas) + kad, kdo spchal delikt + majitel hostinc, lod a stj (provozovatel zodpovdaj za sv zamstnance, nap. nky) peilo do ABGB, a do r.1950 odpovdnost za nhodu vy, neodvratitelnou, zpsobenou vy moc (vis maior) koda zpsoben vbuchem sopky, zemtesenm, vpdem neptel na msk zem, dopadem blesku koda (damnum) = jma, kter je vyjditeln v penzch; materiln povahy (zabit zve) nebo nemateriln (urka na cti) hrad se vdy prav koda ne cena obliby (vnitn vztah k pedmtu) stanoven ceny reln hodnota vci (prmrn cena danho pedmtu v dan dob) nebo estimace ocenn (pokud nelze vyloen stanovit cenu, nap. pi urce na cti) koda: koda skuten (damnum emergens) to, o co se pmo snila cena majetku v dsledku kodn udlosti ul zisk (lucrum cessans) = to, o co se nezvila cena majetku v dsledku kodn udlosti (soused m psa v cen 100 sesterci, v dob jeho zabit ml ovem sjednanou dohodu, e ho prod za 150 sesterci; pachatel tak mus nahradit celch 150 sesterci)

Zajitn obligac
1) 2) 3) 4) alobou vitel m jednu nebo i vce; soudn spor na veejnosti, vitel nese dkazn bemeno rukojemstv = zajitn pomoc osoby zstavn prvo = zajitn pomoc majetku smluvn pokuta, zvdavek

aloby - actiones in personam osobn aloby, chrn relativn prva, defenzn povinnost alovan se mus
aktivn astnit konstituovn sporu, uzavt litiskontestaci s alobcem

prvo civiln X prvo praetorsk obligace X ten, kdo neplnil, podlh alob kontrakt X dohoda, pakt

1) civiln aloby a) actiones stricti iuris (aloby psnho prva) pouze na konkrtn vc nebo stku, ne ul zisk, chrn formln kontrakty + mutuum (zpjka), nesm dojt k pluspetici (alovn na vc vc, asem, mstem, osobou), jinak zamtnut aloby navdy b) actiones in bonae fidei (aloby v dobr ve) jsou projednvny v dobr ve, voln projednvac reim, chrn vechny ostatn smlouvy, delikty; pihl se ke slunosti, i ul zisk 2) praetorsk aloby a) jednorzov, zaloen na opsn skutkovho stavu b) actiones utiles = podobn, vzorem aloba civiln

35

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

c) actiones poenales = aloby poenln v ppad spchn deliktu, jejich clem je potrestat, kumulativn charakter kolik je pachatel, tolikrt mu alovat; actiones annales uplatniteln pouze do 1 roku od spchn deliktu, represivn charakter (pokuta), po 1 roce jen nhrada kody, alovan trp infami d) aloby adjektick alujeme nkoho jinho ne osobu, kter s nmi uzavela smlouvu nebo kter nm zpsobila kodu; u persony alieni iuris v rmci peculia byla oprvnn uzavrat smlouvy, takov lovk (syn PF, otrok) byl alovateln pouze naturln, druh strana tak me ut adjektickou alobu formule obsahujc intenci (jdro, kdo s km uzavel smlouvu) a kondemnaci (pkaz k odsouzen) actio de peculio PF ru za zvazky do ve peculia osoby podzen actio de in rem verso pokud se osoba alieni iuris zavzala, akoliv dn peculium nemla actio quod iustum osoba alieni iuris uzavr kontrakt na pkaz svho pna PF mus nahradit vekerou kodu aloba tkajc se ivnostnk pokud by se zamstnanci nebo zamstnavateli pihodila koda (majitel hostinc, stj)

Rukojemstv - vedlej dlunci odpovdali nejen svm majetkem, ale zpotku i svou vlastn osobou - intercesse kumulativn kumuluj se osoby na stran vitelsk nebo dlunick, pibrn dalch osob,
poslen postaven vitele

stejn termn znamen i pravomoc magistrta zruit rozhodnut podzenho magistrta

Zvdavek - arrha - pot, co je uzavena smlouva, je pedna njak vc dlunkem viteli s tm, e pokud dlunk nebude
plnit, propadne vc viteli

Smluvn pokuta - formln slib dlunka uinn zpravidla stipulac pokud nebude plnit dn a vas, zaplat pokutu Zstavn prva - dlunk zpravidla odevzdv viteli uritou vc s tm, e pokud nebude plnit, vitel se bude na
pedmtu zstavy hojit

dvoj charakter: charakter hrozby (nut dlunka, aby plnil) + charakter reparan (nhradn uspokojen) na potku fiducia pokud dlunk plnit nebude, potom vechny zstavy propadnou viteli; dlunk pevd vlastnick prvo pomoc mancipace, pevd je na vitele s tm, e pokud zvazek bude splnn, vitel se zavazuje k optovnmu peveden vlastnickho prva na dlunka; dlunk nem jistotu, zvis na vrn ruce, estnosti vitele run zstava = pignus reln kontrakt dlunk traduje na vitele uritou vc (zpravidla vy hodnoty), vitel se stv jejm detentorem, drba odvozen, interdikt k dispozici (stejn jako sekvestor) zpotku propadn (povaovala se za lichvu), pot prodejn vitel ji musel v ppad nesplnn dluhu prodat, ponechv si vi sv pohledvky, zbytek vrac dlunkovi (hyperrocha); pokud by nenael kupce, me si zstavu nechat, a to na zklad csaskho reskriptu lex commissoria hypotka = smluvn zstava (pignus conventus) slib dlunka, e pokud nebude dn a vas plnit, vitel me pedmt takov zstavy zpenit velice vhodn pro vitele, v ppad, e dlunk nespln, me zpenit nemovitosti, polnosti

36

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

dlunk me jednou nemovitost ruit vce vitelm pokud nen schopen plnit, plat princip asovho poad uspokojovn jednotlivch hypotekrnch vitel na prvnm mst uspokojena nejstar hypotka, pak druh z poad; ty, na kter se nedostane, mus alovat privilegovan hypotky vitel jsou zvhodnni oproti ostatnm vitelm (stt)

Pevod obligace
novace = zruen starho zvazku novm, plnn stejn X jin dlunk; vitel s tm mus souhlasit, pokud zrume zkladn obligaci, automaticky zanikaj roky, zstava akcesorick povaha vmna osob v rmci alobn formule obligace mus bt dospl, alovateln cesse = postoupen pohledvky dohoda mezi pvodnm a novm vitelem, dlunkovi to mus bt oznmeno denunciac (oznmen o proveden prvnho konu); pevzt dluh nelze

Znik obligace
Splnn (solutio) - dlunk mus splnit dn:
to, co je pedmtem obligace (vjimkou alternativa facultas, datio solutum) vas na podn vitele, rozumn lhta jen viteli vjimkou solidrn vitelstv (pokud dlume osob alieni iuris, pedme to PF) v dohodnutm mst kde dlunk bydl a vyizuje sv zleitosti, tj. plat dan

pokud dlunk nespln dn, ocit se v prodlen (mora debitoris) plat roky z prodlen, odpovd i za custodii (nhodn pokozen vci), me bt alovn i vitel se me ocitnout v prodlen pokud nevytvo prosted, odmt pijmout plnn, nedostav se na urit msto dlunk me plnit i jinak, a pesto prvem; pokud se vitel nedostav, me dlunk uloit penze do sttn pokladny a obligace zanik; pokud dlunk vyerp vechny monosti, me pedmt plnn vyhodit (zkaen potraviny) neme nastat prodlen na obou stranch

Splynut (confusio) - pokud nap. vitel / zstavitel ur ddicem svho dlunka, ten zdd pohledvku, a dlu tedy sm
sob

Novace - pokud se v zvazku nco zmn (posune se msto o dvacet metr), star obligace zanik a vznik nov
kon nap. lhta pro alovn novace dobrovoln (novatio voluntatis) novace nutn (novatio neccessario) dsledkem uzaven litiskontestace vymez-li si alobce s alovanm pedmt sporu, star zvazek zanik, vznik nov naprosto identick X mn se kauza

Akceptilace - prominut dluhu - nutn souinnost dlunka, dvoustrann prvn jednn - zvazek me zaniknout jednnm opanm obligace vznikla stipulac (vitel se pt: Slibuje dt?),
zanik pomoc actus contrarius (dlunk se pt: Slibuje nepoadovat po mn plnn?)

pokud zvazek zanik neformln, prvn stle existuje, pokud by vak vitel alovat, dlunk m dispozici innou nmitku

Kompenzace (compensatio) - vzjemn zapoten pohledvek dvou osob, kter si dlu 37

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho zpotku mohl provst pouze soudce dluhy mus mt stejn plnn (penze proti penzm, ne stokoruna proti vyitn komna), mus bt dospl (alovateln), stejnho druhu (mus bt zapoitateln nelze zapotat plnn smlouvy proti plnn z deliktu delikvent mus bt vdy potrestn), ne proti sttu trans actio = transakce lid si vzjemn nco pln, vyhbaj se soudnmu sporu

Dal zpsoby zniku - zanikne-li individuln uren vc pi commodatu - mrtm na jedn nebo druh strany - kapitisdeminuc dlunk se nech arogovat, jeho zvazek zanik; pokud se vak znovu stane osobou
sui iuris, zvazek z deliktu se obnovuje

soubh dvou lukrativnch dvod sbratel obraz, popros kamarda, aby pro nj obstaral obraz, a to bez protiplnn; pokud by ho vak sbratel dostal darem, pvodn zvazek zanik

BLOVSK OBLIGACE
zvazky z kontraktu vznikaj na zklad prvnho jednn zvazky z deliktu vznikaj na zklad protiprvnho jednn kvazikontrakty schz konsensus = shodn projev vle (negotium gestio jednatelstv bez pkazu, podob se mandatu) kvazidelikty jakoby delikty, chyb zavinn

typov vzanost mme pojmenovan balky prv a povinnost, kad smluvn typ m svoje vlastn pravidla, nesmme se odchlit, zvazky s netypizovanm obsahem nebyly vymahateln (psn za republiky) asem vznikly reln kontrakty nepojmenovan angloamerick prvo zaloeno na obecnch principech tkaj se vech typ smluv (odpovdnost za kodu uije se u vech smluv) Pacta sunt servanda. zsada modernho obliganho prva, v m jet neplatila obecn zvaznost smluv, od 13.stol. pacta legitima = alovateln pakt (dohoda), za principtu nap. darovn dnes typ kontraktu je uren primrn obsahem (= vymezen prv a povinnost), nikoli nzvem kontrakty: formln star, dleit forma, ne obsah verbln (stipulace) abstraktn, mono zavzat k jakmukoliv plnn (koupit, pronajmout, uschovat) literrn zpisy do etnch knih vitele (expensilatio) neformln kauzln, mus existovat prvn dvod vedouc k hospodskmu elu zvazku (rozliuje se kupn smlouva od njemn smlouvy), zaloily pedstavu o typov vzanosti reln vznikaj okamikem pedn vci, samotn dohoda nen dostaujc (mutuum, commodatum, depositum, pignus) konsensuln shodn projev vle je dostaujc k platnosti zvazku (psemn i stn), vznikaj okamikem konsensu (emptio-venditio, locatio-conductio rei, operis, operarum; societas, mandatum) dnen soukrom prvo zaloeno na subjektivnch prvech (konkrtn oprvnn nap. prodvajcho poadovat kupn cenu) v P kupn smlouva existovala, a kdy existovala aloba kupujcho a aloba prodvajcho X dnes ObZ stanovuje subjektivn nroky (jak vypad kupn smlouva) pro jejich ppadn vymhn jsou pak uity aloby

38

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

koda, odpovdnost za kodu

vznik kody: se zavinnm = culpa (v irm slova smyslu) dolus = mysl culpa (v um slova smyslu) = nedbalost bez zavinn vis maior = vy moc nedala se pedvdat, nen v lidskch silch tuto kodu odvrtit (prodn katastrofy, vlka) vis minor = ni nhoda, nedala se pedvdat, ale dala se odvrtit (krde) odpovdnost za kodu tyi stupn: periculum = odpovdnost za jakoukoliv kodu = objektivn odpovdnost, nepihl se k zavinn custodia = odpovdnost za veker zavinn a za vis minor (krde) omnis culpa = odpovdnost za veker zavinn (mysl i nedbalost) dolus = odpovdnost za mysln znien vci, nen mon smluvn vylouit, dlunk za n odpovd vdy pokud uvn peshne rmec smlouvy, zv se i odpovdnost za kodu

Reln kontrakty
vechny jsou lukrativn = bezplatn (onerzn jsou platn)

Mutuum - smlouva o pjce - jednostrann kontrakt jedna strana m pouze prva, druh pouze povinnosti - povinnost dlunka vrtit genericky uren vci, kter byly pjeny od vitele; pevst vlastnick
prvo zpt na vitele

pedmtem zpravidla vci zastupiteln penze dlunk nemus vracet konkrtn bankovky, m plnit druhov vyjadujeme je cifrou (poet, objem) to, zda je vc druhov uren nebo individuln uren, zle na povaze vci a na dohod penze mohou bt pedmtem commodata, pokud si vypjm konkrtn bankovku, udlm z n vc individuln urenou dochz k pevodu vlastnickho prva dlunk je po uritm termnu pevst vlastnick prvo zpt na vitele pjka je urena k tomu, aby byla vc zlikvidovna penze se utrat odpovdnost za kodu Cassus senti dominus = nhoda postihuje vlastnka vznikl koda jde na et dlunka je skutenm vlastnkem penz lukrativn dn roky (ussurae) bylo je teba zdit separtn od hlavnho kontraktu, a to stipulac (mla akcesorickou povahu, sdlela osud hlavnho kontraktu)

Commodatum - smlouva o vpjce - komodant dv doasn k uvn komodati individuln urenou vc s tm, e po urit dob je
komodat povinen mu tuto vc vrtit

nepevd se vlastnick prvo komodat je detentorem (pouze corporalis possessio, ne animus possidendi), neuv ji jako vlastn nesm ji zniit, prodat, nakldat s n; komodant je stle vlastnkem dnes existuje obecn odpovdnost za kodu je jedno, zda nkomu zpsobm kodu v rmci kontraktu (vytrhnu strnku z pjen knihy), nebo mimo nj (nabourm n auto)

39

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho komodat uv vc, odpovd za custodii (veker zavinn + krde) princip utility (vhodnosti kontraktu) komodat uv vc a nemus za to nic platit odpovd za vy kodu; onerzn kontrakty jsou mn vhodn pro dlunka, odpovd proto za ni kodu (njemce za omnis culpa)

Depositum - smlouva o schov - deponent dv depositi do schovy uritou vc, deposit je povinen kdykoliv na vydn vc vrtit - deposit nesm vc uvat, mus ji opatrovat (pedchzet kod), nedostane za to zaplaceno - deposit proto odpovd pouze za mysln znien vci (dolus), neodpovd za znien vci nedbalost - zpsob opatrovn vci (je nap. i u commodata)
smluvn strana m vc opatrovat jako nejpelivj pater familias pokud nkdo nebude vc opatrovat do t mry, zv se mra jeho odpovdnosti diligentia quam sunnis = pelivost sob vlastn deposit se m k ciz uschovan vci chovat tak jako ke svm vlastnm vcem (zane hoet dm, depozit zane vynet z domu vci, pokud vynesl pouze svoje a na deponentovu vc se vykalal, zv se stupe jeho odpovdnosti za kodu na ten nejvy)

kdy depozit vc uv (pestoe nesm), zv se jeho odpovdnost

Pignus - run zstava zstavce odevzdv zstavnmu viteli do rukou zpravidla movitou vc za elem
utvrzen obligace

na hranici mezi vcnmi prvy a obligacemi zstavn vitel zskv vcn prva k vci ciz, je odvozenm dritelem je detentorem, ale chrnn jako dritel proti samotnmu vlastnkovi akcesorick povaha sm o sob neme existovat, clem zajistit jinou obligaci, poslit pozici vitele; bv sjednvn napklad k mutuu zstavn vitel nesm vc uvat, jinak sankce objektivn odpovdnost (perikulum) realizace zstavnho prva pokud nen splnna primrn obligace propadn (problematick, zakzna ji na zatku republiky), prodejn HYPOTKA nen reln kontrakt, nen pjka (cel nzev hypoten vr), utvrzuje pjku, nehraje roli, zda je to nemovitost nebo movitost; zstavce neodevzdv pedmt zstavy viteli! (na rozdl od pignu)

Ochrana relnch kontrakt - mutuum (jednostrann kontrakt, ob aloby m vitel) actio certae creditae rei, actio certae
pecuniae

commodatum, depositum a pignus dvoustrann kontrakty nerovn vitel aloba na vrcen vci actio commodati directa actio depositi directa actio pigneraticia directa dlunk nrok na hradu nklad nebo kody (vypjen komodantv pes pokoue komodatovy slepice) actio commodati contraria actio depositi contraria actio pigneraticia contraria

40

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Konsensuln kontrakty
jsou perfektn okamikem konsensu

Emptio-venditio - kupn smlouva - smna vci za penze - podstatn nleitosti smlouvy essentiale negotii: pedmt kupn smlouvy, cena - PEDMT
vyloueny res extra commercium; objekty, kter prvo nepovauje za vci (Slunce) ale me to bt vc oekvan v okamiku uzaven smlouvy neexistuje, ale oekv se (plody vznikaj a oddlenm od plodonosn vci, jablko na strom nen plod) emptio rei sperate (koup vci oekvan) kupn smlouva podmnn, platn v okamiku perfekce, inn a od okamiku vzniku vci pokud vc nevznikne, nebude zakldat prva ani povinnosti emptio spei (koup nadje) neobsahuje podmnku, kupujc podstupuje riziko, zda vc vznikne nebo ne platit mus stejnak; prodvajc mus projevit alespo sil, aby vc vznikla (koupm si ryby, kter ryb ztra mon vylov, a zaplatm mu pedem mohl by se na to vykalat); aleatorn smlouva riskantn

CENA (PRETIUM) mus bt skuten (verum) mus bt mnna vn (ne prodej za korunu je zjevn, e strany zamlely dar) urit (certum) jasn definovateln nen zapoteb dohodnout se na jasn cen, ale nap. cena bude takov, jak bude ten den na trhu X ne uren tet osobou spravedliv (iustum), na zklad vyjednvn dnes toto e spotebitelsk prvo PRVA A POVINNOSTI SMLUVNCH STRAN: kupujc povinnost zaplatit cenu na zklad podmnek stanovench pi perfekci smlouvy prodvajc povinnost odevzdat vc (tradice pevod vlastnickho prva) a ruit za vady vci nen pravda, e vlastnick prvo pejde na kupujcho ji uzavenm smlouvy! tehdy dojde jen k posunu v rovin obligan, nikoli v rovin vcn-prvn DV FZE KUPN SMLOUVY: rovina obligan uzaven kupn smlouvy, nezakldaj se prva, pouze aloba kupujcho na vydn vci rovina vcn-prvn odevzdn vci a pevod vlastnickho prva prodvajc nem povinnost pevst vlastnick prvo na kupujcho! nezodpovd za to, e kupujc se nestane vlastnkem, neme to od nj bt ani vymhno v P koup od nevlastnka mon je, v dnenm prvu ne smyslem kupn smlouvy je pevod vlastnickho prva za elem hospodskho uit, za tmto elem m dojt k tradici X vlastnick prvo pejt nemus (pokud prodvajc nebyl vlastnkem, ale pouze dritelem) kupujc se neme stt vlastnkem, ale maximln dritelem (pokud aspo jedna strana je v dobr ve, e prodvajc je vlastnkem kdy nap. prodvajc pedtm koupil vc od zlodje a nevdl to) uv vc, m ji v drb, jestlie se nestal primrn vlastnkem pevodem, me se jm stt nhradnm zpsobem, a to vydrenm nutn platn kupn smlouva (iusta causa) X dnes nelze koupit vc od nevlastnka (prvnci nerozliuj rovinu vcn-prvn a rovinu obligan) ruen za prvn vady vci kupujc nezsk vcn prva v takovm rozsahu, jak bylo ujednno ve smlouv (pokud kupujc koup vc zatenou vcnmi prvy k vci ciz, budou tato omezovat vkon jeho vlastnickho prva), odpovdnost za evikci odnt vci poadem prva

41

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho v intervalu od perfekce do pevodu vlastnickho prva me dojt ke kod Periculum est emptoris (Postien za nhodn pokozen vci pokozuje kupujcho.) pokud bude vc zniena kvli povodni nebo za vlky, je kupec i nadle povinen zaplatit cenu, i kdy vc neme pevzat snaha, aby si kupujc pevzal vc co nejrychleji X dnes veker odpovdnost za kodu pechz a okamikem pedn vci kupujc odpovdnost za mysln znien vci, krde prodvajc je oprvnn vc zniit, pokud si ji kupujc vas nevyzvedne (nap. vno) koup vci vlastn v P nemon, slou to k ochran vlastnka nap. nm bude odcizena vc, budeme si chtt koupit vc identickou, zajdeme do bazaru, koupme si ji, zjistme to a dodaten kupn smlouva je neplatn, kupujc je oprvnn poadovat vrcen plnn

Locatio-conductio rei - njemn smlouva v podstat kupn smlouva, akort konduktor nezskv vlastnick prvo, nbr m
vc doasn v uvn

njemn odmna za uvn vci, jakoby kupn cena vlastnk vci penechv njemci k doasnmu uvn vc (movitou i nemovitou), njemce je povinen platit njemn (jednorzov) podob se commodatu X je onerzn pronajmatel odpovd za vady faktick i prvn, odpovd za to, e njemce bude moct vc fyzicky uvat

Locatio-conductio operis - smlouva o dlo - konduktor (zhotovitel) se zavazuje, e zhotov uritou hmotnou vc, a to z materilu, kter dod
loktor (objednatel) konduktor pid jen svoji prci X pokud konduktor vyrobil ze svho materilu, povauje se to za smlouvu kupn

konduktor mus dlo provst a odevzdat (dn a vas), vykonat podle pokyn loktora me je provst sm nebo mt pomocnky X odpovd za jejich vbr loktor mus zaplatit v pln vi a vas

Locatio-conductio operarum - smlouva nmezdn - podob se smlouv o dlo X obrcen pozice loktora a konduktora - k otrockm pracm, dlnk pronajmal sv vlastn tlo (prci) Societas - smlouva spoleensk - umouje sdruovn spolenk za elem dosaen spolenho cle - nen prvnickou osobou, nem svou identitu, kad ze spolenk vystupuje sm za sebe dsledky
majetkov: societa neme vlastnit majetek, vytv se spoluvlastnictv, nen prvn oddlen majetek society od majetku spolenk pln ruen spolenk za zvazky society

pokud jeden ze soci uzave smlouvu s tet osobou, ru vichni do ve svho majetku i dnes X vysok riziko personln charakter bytostn vzna na individualitu soci jestlie zeme nebo odstoup jeden spolenk, cel societa zanik; zaloena na vzjemn dve pokud se sociov zanou vzjemn alovat, societa zanik actio pro socio k vymhn vzjemnch pohledvek actio comunii dividundo aloba na vypodn spoluvlastnictv majetek sdruen

42

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Mandatum - pkazn smlouva - kontrakt dvoustrann nerovn - mandant dv pokyn mandati, aby za nj nco bezplatn vykonal - lukrativn kontrakt X jestlie si mandat nech zaplatit, je to smlouva o dlo - nap. zastoupen u soudu, pi uzaven smlouvy, doruen dopisu - mandat nesm pestoupit meze svho mandtu - nepm zastoupen pokud byl mandat poven, aby zastoupil mandanta pi kupn smlouv, jedn
vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost mandat se stane vlastnkem pedmtu kupn smlouvy, pak je povinen na mandanta pevst vsledky veker innosti

actio mandati directa aloba na vydn vsledku mandtu (m ji mandant) actio mandati contraria elem nhrada kody a nklad vzniklch v souvislosti s vkonem mandtu m ji mandat (budu doruovat dopis, pojedu na kole, pchnu dui, mm nrok na hradu nklad; kdy se ale po cest stavm v hospod a mezitm mi ukradnou kolo, nrok na nhradu kody nemm)

Falada shrnut
obligace z delikt jsou star ne obligace z kontrakt nebylo poteba vzdln k uren delikt; skutkov podstaty civilnch delikt zn u obyejov prvo emancipace syna z moci otcovsk poven od osoby alieni iuris na osobu sui iuris X PF ekne: Jsi problmov, mm t dost, potet t pevedu do moci souseda, ten t propust, ale j u s tebou nechci mt nic spolenho, ponese si odpovdnost sm za sebe! syn nese deliktn zpsobilost pozdji takov zlobiv synek pedmtem zstavy PF kdce pevede svho syna do doasnho otroctv pod pokozenho PF a oba paterov si slb, e pokud kdce opt nco spch, jeho PF ho vykoup z otroctv pod pokozenm PF, a to za cenu, kter se rovn hodnot zpsoben kody kontrakty nejprve formln (sponsio, stipulatio, expensilatio), pot kauzln Co je pedmtem mutua? mutuant (vitel) nen povinen poskytnout genericky uren vci! je to jednostrann kontrakt, povinnosti pouze na stran mutue (dlunka) pozdji pestv platit typov vzanost pokud je plnn mon a jde o prvem chrnn zjem jde o paktum bezdvodn obohacen mutuum mutuant tradic pedv mutui genericky urenou vc, mutu je povinen vrtit zpt stejn mnostv stejnho druhu; kdy nkomu omylem pedm stovku v domnn, e plnm dluh, a pesto o dluh nejde, vitel se bezdvodn obohat nemu ovem podat alobu z mutua condictio sine causa kvadripartice X me existovat i dvod, kter jde nad rmec (fideikomis aloba odkazovnka vi ddici) dvoustrann kontrakty rovn (synallagmata) kupujc m prvo vymhat zaplacen kupn ceny, zrove m povinnost pedat vc dvoustrann nerovn commodatum, depositum

Obligace z delikt
pouze jednostrann pokud kdce nkomu pokod karoserii roubovkem a pitom si roubovk zni, nem prvo vymhat kompenzaci za pokozen roubovk delikt = jednn odporujc prvn norm, se kterm prvo spojuje soukromoprvn nsledky i jednn pasivn (opomenut), za prvn normu dve povaovn i obyej crimen veejnoprvn rozmr actiones populares me podat kad oban, na zklad n udlena soukrom pokuta, ta jde ovem do kapsy nkoho, kdo nebyl pokozen actio poenales aloby mc na zaplacen pokuty

43

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho PODMNKY DELIKTU

1) na stran delikventa mus bt deliktn zpsobilost nikdy ji nemaj dti pod 7 let, lenci, PO; jinak hranice velmi rozvolnn 2) jednn se mus pit objektivnmu prvu jednn nen protiprvn, pokud: a. pachatel jedn v nutn obran (zran lupie) b. pachatel jedn v krajn nouzi (odvrac ivelnou pohromu) c. pokozen s tmto jednnm souhlas 3) zavinn (culpa v irm slova smyslu) dolzn a kulpon: dolus pm (dolus malus) pachatel chce zpsobit kodu, vol takov prostedky, kter k tomu slou (nam zbra na lovka zastel ho) nepm pachatel chce zpsobit kodu a v, e me ublit i jinm lidem (vol takovou zbra, kter m rozptyl a zran vechny okolo) culpa v um slova smyslu vdom nevdom

DELIKTY CIVILNHO PRVA Furtum - krde = jakkoliv protiprvn nakldn s ciz vc v myslu obohatit se X lze ukrst i svoji vlastn vc
(dlunk odnm zstavnmu viteli vc, kterou mu dal do zstavy) animus furandi = vle protiprvn se obohatit (i pokud nalezneme vc a nechceme ji vrtit; depozit, kter chce vc uvat) contrectatio rei = skuten psoben na vc

pedmtem mus bt vc zpsobil stt se vlastnictvm ne res extra commercium, ne res nullius, ne vc nemovit! LDT: krade-li nkdo v noci, me bt po prvu zabit; krade-li ve dne (za svtla), me bt tak zabit, ale pouze tehdy, chrn-li se pokozen zbran v ruce a vol-li o pomoc kapitln plnn dlunk se vydv viteli na smrt = talio (odveta) pozdji se plnn pesouv na majetek actio furti aktivn legitimovan okraden, poenln (chce potrestat kdce), nen omezena asov, lze ut kumulativn pi vtm potu spolupachatel, actio famosa nese s sebou infamii, pi odsouzen k pokut se stv bezectnm (neme sepsat zv, neme ddit, neme svdit), pasivn zdditeln furtum manifestum (krde zjevn) zloin chycen pmo pi inu, aloba smuje na kvadruplum furtum nec manifestum (krde nezjevn) aloba smuje na duplum triplum platil ten, u koho byla ukraden vc nalezena, i kdy ji sm neodcizil (furtum conceptum), jako i ten, kdo takto vc podstril (furtum oblatum) condictio furtiva reipersekutorn slou k vymhn vrcen ukraden vci (a restitutio in integrum), event. na plnou nhradu kody (pokud restituce nen mon) pasivn nezdditeln (nepechz na ddice), lze ut pouze proti jedinmu spolupachateli, vyberu si ho a dm to po nm, spolupachatel si to pak vyd mezi sebou

44

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Iniuria - urka na cti - animus iniuriandi = mysl urazit nkoho na cti - urky nemus mit vdy na konkrtn osobu, ale na osoby jemu podzen urazm patera familia
tm, e urazm jeho manelku, zajmu jeho syna do otroctv, pokodm vc v jeho vlastnictv

pokuta dve pesn stka (300 as) typick pro archaickou spolenost, nepotala nap. s kolsnm kurzu mny; pozdji ekvivalent ceny pimen zadostiuinn actio iniuriarum aestimatoria do 1 roka

Damnum iniuria datum - protiprvn pokozen ciz vci - lex Aquilia de damno
nhrada nejvy ceny, kterou mla pokozen vc za posledn msc zkon pot se situac, kdy nkdo pmm fyzickm psobenm zni vc nemus bt ani mysl X plat i v absurdnm ppad z Digest na tesu stoj dva lid, jeden dr v ruce drah perk, druh ho prat do ruky, ani by se dotkl perku, kter nsledn spadne do moe

actio legis Aquiliae spravedliv cena cena trn (a na konci stedovku, dve nebylo jasn, na jakm trhu) mohl jsem si ale koupit pedraenou vc a po jejm odcizen obdret pouze aktuln trn stku

DELIKTY PRAETORSKHO PRVA - praetor je nejvce aktivn v 1. stol. BC obdob, kdy kolabuje msk republika, pestv svmi instituty
stait na to, aby kontrolovala tak rozshl zem; obansk vlky a vnitn diktatury praetor zavdl nov skutkov podstaty, aby korigoval chovn oban

Metus - vydrn = jednn vynucen hrozbou; nkdo je psychickm nsilm donucen k nemu, co mu pivod
jmu

actio quod ac metus causa = formule Oktaviova nutn podmnky pro poskytnut ochrany: vhrka je bezprvn (vhrka nen bezprvn, pokud nap. vitel hroz exekuc, nen-li zaplacena pohledvka kauzln nexus = pinn souvislost mezi vhrkou a jednnm jednajc se bl, protoe se mu vyhroovalo, a protoe se bl, uzavel smlouvu vhrka obsahuje znanou jmu smrt, tk ublen na tle, ztrtu svobody; vztahuje se i na osoby blzk kolem 80 BC aloba na kvadruplum do 1 roku, pot na simplum

Rapina - loupe, na pomez mezi civilnmi a prtorskmi delikty - zaveden 76 BC, stav na civilnm deliktu furta podmnkou spoleensk nepokoje nebo prodn
katastrofy actio vi bonorum raptorum zn na kvadruplum, pouze do 1 roku od spchn

Dolus - podvod = postup, kterm nkdo zatajovnm skutenost nebo pedstrnm vymylench okolnost
pimje druhho k jednn, kter je mu na kodu; manipulace s pokozenm; kolem 66 BC

actio doli aloba famzn, podprn praetor ji povoluje pouze v situaci, kdy nen k dispozici dn jin aloba

45

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Calumnia - pletichy v soudnm zen - 1. pol. 1. stol. AC - nkdo mysln peruuje, protahuje soudn zen; pod nepravdivou alobu - aloba kvadruplum, po roce na simplum

Obligace z kvazidelikt
a za Justinina podob se deliktm X chyb prvek charakteristick deliktm, zpravidla zavinn soudce, kter patn soud a zpsob procesn stran kodu bu z myslu, nebo z nedbalosti, ale nen tu zavinn soudce majetkov odpovd za zpsobenou kodu praetor povol pokozenmu alobu actio utilis na nhradu kody, o jej vi pak rozhoduje jin soudce zemmi, kter patn m, protoe je lajdk vc vyhozen nebo vylit chyb zavinn, takov lovk se nedv pod sebe a nechce nikomu ublit; objektivn odpovdnost nejen konkrtn osoby, ale i vlastnk, njemce, usu actio de effusis et deiectis na duplum; v ppad usmrcen na 50 000 as, v tom ppad populrn aloba me ji vznst kdokoliv, i ten, kdo sm nebyl pokozen nkdo, kdo provozuje njakou dlnu, ped ni d pouta, o kter si vichni rozbjej hlavu aloba na 10 000 sesterci lodnci, provozovatel hostinc nebo stj nkdo ukradne vci, kter si zkaznk do tohoto podniku uloil (zkaznk v restauraci si odlo kabt, nkdo mu jej ukradne, zodpovd za to provozovatel) actio furti proti hostinskmu, na duplum i v souasnm prvu: 433 odst. 2 a 3 zkona .40/1964 Sb. odpovdnosti se nelze zprostit ani jednostrannm prohlenm, ani dohodou majitel restaurace se neme zprostit odpovdnosti za kodu tak, e tam d cedulku Za odloen vci nerume.

DDICK PRVO
4 pile P: osoby, vci a vcn prvo, obligace, ddick prvo DP v sob zahrnuje pedchoz ti kapitoly esk ddick prvo je velice primitivn ve srovnn s tm, co obsahovalo to msk esk ObZ vnuje ddn 28 paragraf; zkuste si prolistovat v uebnici mskho prva st tkajc se ddickho prva hlavn nosn prvky tehdej spolenosti: msk familie souborem osob a majetku, PF ji reprezentuje, ve na sebe prva a povinnosti, odpovdn vi bohm, pedkm a potomkm za to, e se o familii dobe star jeho role nen jen prvn-technick, ale je i doasnm sprvcem majetku, m neomezen panstv nad vc (me i vc zniit), ale spolenost ho tla k tomu, aby se choval uritm zpsobem (kdy ji zni, ustanov mu curatora) titul PF se udluje nikoli za zsluhy, ale na zklad zvykovho prva, nikdo se ho na to nept lid tam nejsou proto, aby vytvely sv pedstavy, kdo m ddit a kdo ne X jsou postaveni ped hotovou vc zapomete na eny siln maskulinn spolenost, vazba mu na mue, velmi kohezn systm; pak DP pipust eny X systm ztrc kohezi, hrout se, nepehledn

46

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho ddick prvo e situace, kdy mme mrtvolu a vedle n spoustu majetku me bt pohben spolu s vlastnkem zprvu jsou vci distribuovny novm nabyvatelm singulrn sukcese pot univerzln sukcese (ale pevst se ned nap. manus) nov povolan PF se postav na msto svho pedchdce, jeho role je kontinuln s rol zstavitele, ujm se ddictv v pln vi, pokud jde o aktiva i pasiva, me se ocitnout v konkurzn situaci, bu se dohodne s viteli, nebo ne a pijde o veker majetek a navc se stane bezectnm s omezenou monost zskvn majetku smrt zstavitele zan delace proces ddn, dva smry kiovatky = zkon, testament; ukazatele = delan dvody; dnes m pednost testament majetek se mus rozdlit do dvou skupin: familia za to je zodpovdn PF, majetek zddn po pedcch pecunia majetek zskan bokem, me s nm nakldat ped LDT nebyla testamentrn volnost u familie, u pecunia ano; po LDT volnost u obou delan dvody deferuj pozstalost na ddice pozstalost napad na ddice nebo je nabzena ddicovi zsady mskho DP:

univerzln sukcese ddic vstupuje na msto zstavitele a pebr tm vechna jeho prva a povinnosti (majetkov prva, ale ne osobn manelstv), pejm aktiva i pasiva jednou ddic, navdy ddic (semel heres semper heres) ddic mus celou pozstalost pevzt, nebo ji celou odmtnout X nesm si vybrat, co chce a co nechce v potenm modelu nelo odmtnout ddictv (ddici nutn) ani vybrat si ddice dno zvykovm prvem, obyejem ti asov momenty (tria tempora): sepsn zvti smrt zstavitele ddic se ujm pozstalosti

a 400 dn mezi smrt zstavitelem a okamikem, kdy napad ddictv na ddice! obecn substituce (substitutio vulgarit) v zvti ustanovm ddice, a pokud praetor dv ddicovi monost odmtnout ddictv nastupuje nhradnk pupilrn substituce pokud mj ddic zeme intestabilis (ped dosaenm dosplosti), ustanovm nhradnka

Podmnky intesttn ddick posloupnosti - smrt zstavitele - zpsobilost zstavitele mt majetek

nedd se po otrocch, po osobch alieni iuris (vjimkou peculium castrense de iure ve vlastnictv PF, de facto s nm zachz syn; syn me podit zv ohledn tohoto majetku zvt pozen v iku pokud zemu v boji, rozdlte si mj majetek podle njakho kle)

aktivn testovac zpsobilost zv nemohou podit (intestabiles): osoby stien infami (nemohou ani ddit) nedospl len, slep, hlu kdy ale oslepnou nebo ohluchnou po sepsn zvti, nevad to upadnuv do otroctv pokud se vysvobod, nastupuje ius postliminii a zv je platn; fictio legis Corneliae pokud zeme jako otrok, pak se finguje, e umel okamikem, kdy nastalo

47

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

zajet zv je platn; mus jt ovem o regulrn zajet (v protiprvnm zajet teoreticky me zdit zv)

pasivn testovac zpsobilost = zpsobilost nabt majetek ze zvti mt oban pokud jm nkdo nen, ani se mu nenabz ne otroci ne eny v prvn majetkov td snaha o udren koheze v DP tyto eny je nepotebuj, pt jsou zabezpeeny vnem jsou milenky mskch oban, milenci by jim mohli svit vechen majetek a dti by nedostaly nic pekkou v civilnm prvu, ne v praetorskm ne prvnick osoby soukromoprvn korporace v tehdej archaick spolenosti nutnost, aby si zstavitel pedstavil tv ddice od nstupu principtu zanaj veejnoprvn korporace, hl. stt, mt monost nabvat ddictv + zzen odmrti dve se uvolnn majetek stal vc ni s nstupem kesanstv starost o to, co bude s lovkem po smrti, zvt se zemel sna o spsu sv due, k bohulibm elm (vstavba kostela); do 4. stol. pouze nesamostatn nadace (ve vlastnictv FO), a s pchodem kesanstv se objevuj samostatn nadace (PO, majetkov substrt, v ele biskup) nasciturus me zddit majetek jet ped svm vznikem incabates ddictv se deferuje, ale je nm podmnno, nap. nabytm mskho obanstv u Latin indigenes ddictv se deferuje, ale me jim bt odato vrazi zstavitele, osoby manipulujc se zvt

Terminologie - civilnho prva

hereditas ddick posloupnost heres ddic (pl. heredes) hereditatis petitio civiln aloba ddice proti tomu, kdo by mu zadroval ddictv

praetorskho prva bonorum possessio drba majetku bonorum possessor dritel majetku interdictum quorum bonorum aloba podobn hereditatis petitio, takov lovk je procesn-prvn ddicem, ale vlastnkem z hlediska hmotnho prva se stv a po uplynut vydrec lhty (1 rok) usucapio pro herede

Posloupnost intesttn civiln

1) vlastn ddicov (sui heredes)

nejbli agnti, osoby bezprostedn podzeny moci otcovsk, dno zvykovm prvem nen testovac volnost, PF me jen manipulovat s vchoz situac me syna emancipovat a vylouit ho z civilnho ddictv zrodek testamentu nem-li zstavitel ddice, me nkoho adoptovat heredes sui et neccsessarii ddici nutn a nezbytn, nemou odmtnout ddictv heredes voluntarii ddicov dobrovoln, nabvaj ddictv a adic

2) agnatus proximus nen-li vlastn ddic, musme hledat jinho agnta 3) nen-li ano tohoto agnta, nastupuj gentiln pbuzn (rodov jmno to prostedn)

48

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Kolize civilnho a praetorskho ddickho prva - v civilnm ddickm prvu plat zkaz sukcesivn delace pot postupn nabzen majetku praetorem - emancipovan syn je z civiln posloupnosti vylouen X pesto me zachrnit rodinu ped nedanm
kolapsem, zane se chovat, jako kdyby ddicem byl, praetor bude tetm osobm zamtat aloby proti nmu a navc mu nabdne i alobu na vydn ddictv proti tm, kdo by mu majetek zadrovali pipout kogntsk pbuzn; postupn tak vznikaj ddick tdy

po LDT se zan strat rozdl mezi rodinnm a soukromm majetkem zstavitele testovac volnost se roziuje i na familii (nejen pecunia) kolize mezi civilnm a prtorskm ddicem praetor mus rozhodnout, zda: prtorsk ddic byl povoln a po civilnm ddici bude preferovat prtorskho ddice, udl mu bonorum possessio cum re prtorsk ddic byl povoln nebo ji ped nm a civiln ddic neml monost se ddictv ujmout bude preferovat civilnho ddice, prtorskmu udl bonorum possessio sine re v ppad, e se civiln ddic o ddictv pihls, mus praetorsk ddic ustoupit

Posloupnost intesttn prtorsk ddick tdy

1) Unde liberi sui heredes (pojem civilnho prva) osoby, kter by byly sui heredes, kdyby nebyly emancipovny (emancipovan syn) dti emancipovanch pokud jejich otec pedemel nebo pokud nepevzal ddictv do 100 dn deliberan lhta 2) Unde legitimi vichni ddicov civilnho prva povolvni kolektivn: sui heredes (druh stodenn lhta) agnatus proximus (prvn stodenn lhta); ne emancipovan synov 3) Unde proximi cognati linie pokrevnho pbuzenstv do 6., event. 7. stupn sui heredes (potet) emancipovan synov (podruh) nemanelsk dti 4) Unde vir et luxor manel nebo manelka zstavitele pokud spolu ili v dnm manelstv podle ius civile; nesm to bt ena z 1. majetkov tdy

adice = uchopen majetku, nebo se zanou chovat jako vlastnci (spravuj majetek, plat dluhy) hereditatis petitio pipomn vindikaci interdictum Quorum bonorum pipomn publicinskou alobu ob jsou vcn aloby civiln ddic nabv ipso iure pmo ze zkona praetorsk ddic nabv adic = pijetm ddictv (vslovn nebo mlky)

v prtorskm prvu princip sukcesivn delace = postupn nabzen pozstalosti repudiace = odmtnut ddictv vslovn nebo uplynutm stodenn lhty v archaick dob odmtnut ddictv se stv vc ni mono okupovat od principtu se tto vci ujme csask pokladna (fiscus) = odmr prvo ujmout se ddictv je zsadn nepevoditeln vjimkou je injurecesse (in iure cessio hereditatis): agnatus proximus tak pevd ddictv na nkoho jinho Pevd se prvo ujmout se ddictv, nebo u samotn vlastnick prvo? (sp to druh) transmissio hereditatis = pevod pozstalosti sukcese v delaci a v dob poklasick

49

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho benefitium separationis na dost vitel se oddl majetek, kter pedstavuje pozstalost, od majetku, kter m ddic vitel svol, e se budou hojit pouze na tom majetku, kter pedstavuje ddictv (nebudou chtt nic jinho) benefitium inventarii a tsn ped Justininem, umouje ddici, aby ve lht a jednoho roku podil invent majetku, kter pijal jako ddictv tento majetek se pak oddl a slou jako jistina pro ppadn vitele; nutn ast note (v klasick dob jet neexistovali) odkaz

civiln = legatum praetorsk = fideicomissum univerzln pokyn zstavitele ddici, a vezme celou pozstalost a ped ji fideikomisi

pokud se objev vce ddic, jsou povolvni spolen, vytvej nucen consortium m-li nkdo ze spolenk prvo abstinence, jeho podl se rovnomrn rozdl mezi ostatn

Testamentrn posloupnost - m pednost ped intesttn posloupnost - testament = jednostrann prvn kon zstavitele uinn mortis causa, jeho obsahem je instituce
ddice; obvykle i ustanoven porunk nad enami a nedosplci

donatio mortis causa = darovn pro ppad smrti podob se testamentu X je to prvn kon dvoustrann darovac smlouva inn mortis causa; dva lid jsou v blzkm nebezpe smrti (lo se potp), pokud to peili, dohoda se ruila adopn testament archaick model testamentu, veejn, mohl bt sepsn pouze 2x do roka, ped comitia curiata v takovm ppad se nazv comitia calata ped knmi; testamentii calatii comitis testament v iku zvltnosti: disponuje se pouze s st majetku (vjimka z univerzln sukcese) + testuje nkdo, kdo nen jeho vlastnkem syn podzen moci otcovsk rozhoduje o tborovm peculiu nunkupan testament normln mancipace ped pti svdky mskmi obany a jednm vnm pevodce je zstavitel, nabyvatel je familiae emptor cel familia (soubor majetku) je pevedena na emptora mortis causa inn v okamiku smrti zstavitele emptor nen ddic X je nabyvatel, je dn pevodcem, aby s majetkem njak naloil instituovn ddic nunkupace ta st, kter jde nad rmec mancipace stle zatm jen stn forma, svdkov zpsobil sdlit obsah testamentu Zapamatuj si to?, Co zstavitel vlastn mnil? svdkov si zanou dlat zpis, co zstavitel po emptorovi chce X kad si me zapsat nco jinho nunkupace proto zan tak, e zstavitel sdl, co pesn chce asem zstavitel jenom pinesl desky s poznmkami, svdkov na n dali peeti, mohlo se to otevt a po jeho smrti poet svdk na vchod 7, na zpad 5 testament veejn z justininskho prva, byl nadiktovn do protokolu u soudu, resp. sepsn do listiny, kter byla u csae vojensk testament (testamentum militis) nejprve testament v iku (pesn ped bitvou) od Caesara dl se objevuje tborov testament kdekoliv ve vojenskm taen nemus se testovat o vekerm majetku privilegovan testament je osvobozen od nkterch formlnch poadavk, kter jsou jinak na testamenty kladeny; i vojensk testamenty (dn forma, jen o sti majetku)

50

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

venkovsk testament sehnat 5/7 na venkov sloit, sta nap. 3 morov testament pi moru nechci brt pli moc lid dohromady; nemus bt ani souasn ptomni

prvodn dopis (kodicil) zstavitel oslovuje nkoho, kdo je uren jako ddic ve vlastnm testamentu, me mu dvat pokyny, kter mou jt i nad rmec zvti; i pokyny nemajetkovho charakteru; me obsahovat i odkaz me vak bt i pmo v testamentu heredis institututio = ustanoven ddice, essentiale negotii testamentu kazuisticky upraveno, v latin, rozkazovacm zpsobem (Titius, mj syn, budi ddicem!) v ppad ustanoven vce ddic se instituce stv alternativn, pozdji se stvaj spoluddici nesnese podmnky me ale ustanovit supsenzivn podmnky (odkldac) Ddicem budi Titius, pokud se dostav na poheb jako prvn. minimalizace rizika testtor ustanov ddicm substituta (pokud se instituovan neujme ddictv) vulgrn (obecn) substituce pupilrn substituce pokud nedospl ddic zeme ped dosaenm dosplosti (neme jet podit zv), nastoupila by intesttn posloupnost X to zstavitel nechce, ustav mu substituta kvazipupilrn substituce instituovan nedospl ddic m substituta pro ppad, e by zelel (a tud tak nemohl podit zv) formln prva nepominutelnch ddic PF si pod dva syny, familie je jakoby podnik, pi ddn by byli dva manaei PF me jednoho syna vyddit (ne proto, e by ho neml rd, ale proto, e hled optimln cestu jedna hlava podniku) druhmu vak zdm osobn sluebnost (usus, ususfructus, operae); nutn slunost v testamentu neme bt syn ignorovn, mus to tam bt napsno (Filius Titius budi vyddn!) dva protichdn proudy: nutn slunost, privilegovan sorta lid, kter by mla vdy nco dostat X peten zvti odkazy snaha omezit nadmrn zatovn odkazy, zlom 40 BC lex Falcidia nepominutelnmu ddici mus zstat alespo jedna tvrtina zkonnho podlu, vce jeho podl nesm bt zatovn odkazy falcidinsk kvarta dvody pro vyddn: manipulace se zvt zvan chovn proti zstaviteli nsil (i psychick) odkazy a na jednu vjimku jsou singulrn sukces do majetkovch prv zstavitele legatum mus bt obsaeno v zvti podle civilnho prva odkazovnkem msk oban, pp. osoba sprvnho komercia (?), zpsobilost ddit (vyloueny nap. eny v 1. majetkov td) fideikomis sta uvst v kodicilu praetorsk prvo, doba poklasick, mn formln, i osoba nezpsobil ddit, prolomen Falcidiova zkona i univerzln sukcese legt vindikan automaticky vznik legati vlastnick prvo legt damnan legati vznik prvo pout obligan alobu actio per testamentum, zstavitel zakld obligan vztah mezi ddicem a legatem; stoj nad rmec kvadripartice; legatum sinendi modo, legt precepn (pouze hmotn vci)

51

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

PROCESN PRVO CIVILN

Svmoc
odveta = talio nebyla ale bezbeh krl spe jako arbitr, urovnva spor, ne soudce petrvala dlouho nap. retenn prvo, exekuce omezovna prvem prtorskm i csaem drebn interdikta de vi, de vi armata 17 BC Augustus lex Iulia Augusta de privata trestnm inem je, kdy nkdo pomoc nsil uplatuje svmoc pol. 2.stol. AC jestlie nkdo pouije svmoc, bude trestn odpovdn a navky ztrc monost svj nrok soudn cestou uplatnit

Soudnictv
Obecn zsady - zpotku neexistovalo odvoln - bezplatn - pekunirn kondemnace rozsudky mohou bt vydny pouze na uritou penitou sumu, nikdy ne na
innost i vc

Pojmy Dlen

soudn zen (iudicium) akuzan ve kterkoli vvojov fzi zen inkvizin (z edn povinnosti) v soukromm prvu vyloueno podvat alobu me jen ten, kdo je osobn zainteresovn (kdo je pokozen, komu nen plnno) pouze sui iuris a msk oban nzvy pro alobu: actio, condictio, vindicatio (rei vindicatio, vindicationes utiles), petitio (dost hereditas petitio), querella (ddick prvo)

iudicium voluntaria na zklad vle obou stran, nen spor, vzdlen pipomn zen nesporn, pouze pouita forma soudnho zen, aby byla verifikovna njak situace mezi mskmi obany (in iure cessio, manumissio per vindictam) iudicium contentiosa spory o prvo zkonn (iuditia legitima) vychzejc z impria magistrta ped mstskm praetorem, soudili se mt oban, musela bt ukonena nejpozdji do 18 msc od zahjen (od povolen projednn aloby) ped cizineckm praetorem ukonena nejpozdji do konce funknho obdob danho magistrta

Procesn strany - alobce (actor) ten, kdo jedn; pouze lovk, kter je osobn zainteresovn, vjimkou actio res
populares me podat kterkoliv msk oban, uvny, kdy osoba alobce potebuje zvenou ochranu dv situace: pokud nkdo podvedl nezletilce, na zklad lex Plaetoria mohl podat alobu kdokoliv pokud lovk zahynul actio de effussis et eiectis

alovan (reus)

52

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho osobn ast na jednn nkdo ale mohl onemocnt, povoln sttem do vojska X neexistovalo zastoupen dve se soudilo jen na zklad norem ius civile zstupce spe jaksi nhradnk, pebral lohu, v ppad prohry musel platit stku, resp. na nj byla uvedena exekuce pozdji v modernm prvu kognitoi, prokurtoi, mandtn smlouva dle poradci (advokti), enci (rtor, orator) nesoud se, jen pomhaj, maj co nejpesvdivji podat argumenty sv strany advoktsk profese zadarmo budovali si vhodnou pozici do ptch voleb, pedvolebn kampa, nap. Cicero (63 BC se stal konzulem) placen za advoktsk sluby a za csastv maximln 10 000 sesterci, nebylo mon dohodnout si podl z toho, co dan advokt vysoud

Prbh procesu - aloba zcela pesn prvn diagnza, typov vzanost, irok nabdka alob dle civilnho prva,
obyeje, praetorskho ediktu

pokud uije patnou, me se stt, e u nikdy nebude moci vymhat pohledvku pokud je aloba pijata konsumpce alobn dosti spotebuje se svm pouitm ne bis in eadam re = ne dvakrt v te vci agere cum re aloba s nkm, ne aloba na nkoho poteba souinnosti obou dvou, jejich povinnost je za asti magistrta si vymezit rmec sporu, musej si vybrat ze seznamu soudc, jdro vci, o kolik se budou soudit, nakonec se ped praetorem uzavr smlouva o veden sporu uzaven litiskontestace jdro, ve se na ni cel ada skutenosti dochz k novaci nrok alobce se mnil na nrok na odsouzen alovanho, povinnost alovanho se mnila na povinnost splnit rozsudek bod pro potn kody, vracen plod, prstk ten, kdo m vc u sebe, s n od tto doby nesm disponovat rozsudek je definitivn, pokud nen plnn nucen vkon rozhodnut = exekuce soud porotn / sentn album (vytv praetor na zatku funknho obdob, 300-500 jmen) svdectv dlouhou dobu m pevahu nad listinnmi dkazy X unus testis nullus testis zsada volnho hodnocen dkaz

Aby se strany procesu dostavily - pvodn realizovno svmoc; jinak velmi tvrd trest, kdy se strana sporu fyzicky nedostav nastv
kontumace

P pokud se nkdo nezastn zen (i kdy k zen pijde, ale dl mrtvho brouka) indefensus = ten, kdo se nebrn, ale zrove nespolupracuje hodnota sporu se zvyuje na duplum; pot me praetor uvst do detence alobce veker majetek alovanho

Kdo a jak soud - in iure

magistrt s jurisdikc, podn aloby, uzavrn litiskontestace kon 1. fze prvn otzky (questiones iuris) alobu me zamtnout (nkdy i navky), praetor me i v prvn fzi vynst rozsudek (sententia) nap. tedy, kdy se alovan pizn (nejvy dkaz); v ppad nekomplikovanho sporu

apud iudicem / iudicium skutkov otzky (questiones facti), vrohodnost dkaz

53

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

KDO ROZHODNE, ZDA SOUDN SPOR VBEC PROBHNE? nejprve pouze konzul (jenom krtce) u 450 BC decemvirov kon jurisdikce konzul; decemvirov vykonvali po dva roky vechny jurisdikce, pot mohli nadle provdt iuditia voluntaria (dokonce i v 6. stol. AC) politick dohoda mezi patriciji a plebeji tribunov s moc vojenskou (ca 445 BC) pak praetor (od 367 BC) a kurult aedilov (vlun jurisdikce v tchto alobch: faktickch vad v prodvn otrok nebo zbo; pokud zvata zpsobila kodu na veejnm mst) v provincich provinn sprvci a mstn ednci jednotlivch municipi SOUDCI

samosoudce (iudes privatus) zapsn do alba tak porotn soudy, sentn soudy soudy rekupertor 3 a 5-ti lenn poroty, vdy rozhoduj, jestlie alobu povolil praetor peregrinus komplikovan, obchodn spory; nap. urka na cti man si jinak mohli vybrat mezi samosoudcem nebo porotou rekupertor soud decemvir soud pro spory o postaven otroka soud centumvirt nebylo jich sto, vtinou 108, z nich losovny men senty, spory k ddictv (hranice 100 000 sesterci)

Kdy se soud - kdy me praetor zahjit spor problm vychz z mskho kalende (tdny maj 8 dn, dny
oznaovny psmeny), u kadho dne njak psmeno: C lze svolat comitium nelze se soudit, pt tam mus bt praetor; 190 dn; pokud svolno nen, praetor alobu umon NF nelze z hlediska nboenstv provdt jin kony ne ty religizn (110 dn) V neblah dny, dny vro porek mskch vojsk, nesm se ani uzavrat smlouvy, manelstv F napl dny 50 dn, lze podat alobu, pozdji se poet zvyuje na 230 dn

msk aloby zpotku nepromliteln, pozdji maximln promlec lhta 30 let X vjimky: aloby poenln ron querella ptilet nkde i dva msce teba v tomto ppad potal se tzv. uiten as lhta zaala bet teprve v ten den, kdy poprv mohl podat alobu (den F) msk spolenost agrrn kdy se pracuje na poli, neme se chtt, aby najednou utekli k soudu actus rerum obdob, kdy se jedn neprobhaly intenzivn zemdlsk prce, lto a zima problm u spor zahajovanch cizineckm praetorem souzeny kdykoliv, po celm roce praetor peregrinus + rekupertoi soud se veejn, ne kabinetn justice vjimkou csask souzen v jeho palci praetor pijm aloby pmo na fru, sed pod tribunlem i druh fze veejn baziliky zvltn soudn sn, pak asto mnny na kes.kostely

Problm mstn pslunosti soud - souvis s zemn expanz do provinci - forum domicili domitium obalovanho, ne trval bydlit, ale msto, kde pravideln vyizuje prvn
zleitosti (vede si ty, plat dan)

forum originis odkud pochzel, kde ml bydlit spor zaloen spchnm deliktu forum delicti comissi man si mohli tak vybrat forum prorogatum soud se klerik spor pslu biskupovi, ktermu klerik podlh

54

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Mimosoudn cesta - regulrn - soudn smr nen to mimosoudn narovnn, transactio dva lid, kte se hdaj, se dohodnou, e
aby se nemuseli soudit, pevedou jeden na druhho vlastnick prvo k njak vci

rozhod zen (arbitrium) dobrovoln, mus bt konsensus obou stran, uzaven dohody, e se nebudou alovat compromissum budou spolupracovat, podrob se vroku arbitra, rozsudek bude exekvovateln receptum arbitri pactum, dohoda stran s nestrannm arbitrem, e dosoud spor a do konce, u LDT

Typy soudnho zen pehled

1) 2) 3) proces legisakn
velmi formln, stroh, vlun stn, typick pro archaick obyejov neformalizovan prvo zahajuje se pesnou citac zkona lege agere vznik nkdy ped LDT, odhaduje se vznik ji za krlovstv zrueno 17 BC Augustus vydal jaksi civiln soudn d lex Iulia Augusta de privata

formulov proces
praetor formule = psemn instrukce soudce, resp. praetora, pedvan soudci v druhm stdiu lze pihlet k rznm okolnostem, obchodnm zvyklostem praxe cizineckho praetora pronik tam ca 200 BC uvno prakticky ca 180 160 BC lex Aebutia de formulis fakultativn zavedl pouvn tohoto typu soudnho zen kad oban si me vybrat, jak chce bt souzen soubh trv a do 17 BC od t doby pouze zen formulov to a nkdy do r. 200 AC zhruba ve stejn dob vznik

cognitio extra ordinem

tzv. kognin zen (cognitio ale znamen zen) csastv vznik pozvoln pln recipovn katolickou crkv

Legisakn proces
velice formalizovan nebezpen pro alobce jestlie probhne povoln k soudu a alovan nepijde ve stanoven den do okamiku poledne, nastv kontumace osobn ast X me povit nhradnka viz ve LEGISAKCE NEJSOU ALOBY X ZPSOBY, JAK SE NCO ZAHAJUJE! alob jsou mraky (dle LDT), ale jen pt zpsob:

1) legis actio sacramenti - ped magistrtem, podoba dialogu, ale spe scnky (ob strany + magistr); k zahjen sporu - alobce vyzv alovanho, aby uznal nebo popel jeho nrok
alovan uzn nrok vyn se rozsudek alovan to pope alobce vyzv alovanho, aby psahal (nboensk psaha), e kdy spor prohraje, zaplat pokutu ve stejn vi

55

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho pak stejn psaha i ze strany alobce hodnota sporu nad 1000 as pokuta 500 as spor o svobodu lovka + hodnota sporu do 1000 as pokuta 50 as pedmtem vcn spor legisactio sacramenti in rem vc mus bt ptomna, v podstat vindikace; alobce si me odnst vc rovnou, pokud to alovan nepope legisactio sacramenti in personam ve 2. fzi se vede spor o to, kdo bude platit pokutu pvodn propadala chrmovm pokladnm boh, pak do pokladny sttu

2) legisactio per iudicis arbitrive postulationem - dost o dosazen soudce nebo rozhodce nap. vym znovu pozemek; k zahjen sporu
aloba na rozdlen spoluvlastnictv nebo spoluddictv spory zaloen formlnmi kontrakty (sponse)

dn pokuta

3) legisactio per conditionem - posledn, tet zpsob k zahjen, konec 3.stol.BC - vzva k dobrovolnmu plnn lhta 30 dn alovan m bu uhradit kodu, jinak se m dostavit
ped praetora, kter spor rozhodne

pokud byla pesn stanoven suma, nebo pokud se hdali o pesn stanovenou vc certum psahalo se, vzvy k szkm na stejn sumy nepipadaly sttn pokladn, ale vtzn stran sporu po vynesen rozsudku 30 denn lhta k dobrovolnmu plnn, pot k zahjen exekuce

4) legisactio per manus iniectionem - pesn stanoven slova vitel vloil na dlunka ruku, uchopil ho pevn, mohl ho spoutat, odvdl
ho do svho domu, minimln potrava, domc vzen na 60 dn v t dob ho tikrt vystavil na mskm fru, ekl jmno, dlunou stku, pro dlu nkdo znm ho mohl vyplatit, jinak dlunk propad do vlastnictv vitele m i prvo nad ivotem a smrt

5) -

legiasctio per pignoris capionem

svmoc, ne soudn zen nutn pslun formule vitel pichz k dlunkovi, vezme si od nj jakousi zstavu, kter m pinutit dlunka, aby plnil i pokud nkdo slbil nco udlat ve prospch mskmu sttu LEGISAKN ZEN KON 17 BC, jeho dsledky ale petrvvaj cautio damni infecti ve sv podstat legisakc tak

Formulov proces
prvem uznvn od cca 180-160 BC z praxe cizineckho praetora praetor nen ve fzi in iure pouhm kontrolorem, ale aktivn se astn sporu aby ve formuli bylo ve podstatn formule je zvazn, nemnn, soudce ji neme ve fzi apud iudicem upravovat

Obligatorn sti formule - jmenovn soudce (iudicis nominatio, datio iudicis) strany se mohly dohodnout, vychzely ze
seznamu soudc vypracovval kad ednk na zatku funknho obdob; pokud se nedohodly, vybr praetor sm; na zatku formule a rozkazovacm zpsobem

56

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho vlastn jdro (intentio) vymezen vlastnho sporu strany sporu (actor + reus) dvod sporu zklad sporu (zda se jedn o kupn smlouvu, depositum) suma, o kterou se strany soud na pevnou stku formule certa obecn soudce m pihldnout ke vem okolnostem, urit stku pimenou condemnatio hypoteticky formulovan pkaz k odsouzen Jestlie se proke, e tvrzen alobce se opr o prvu, odsu alovanho tak a tak - protoe soudce nem jurisdikci, je poteba, aby jej praetor k vynesen rozsudku zmocnil

Fakultativn sti formule - v ppad aloby o rozdlen spoluvlastnictv nebo spoluddictv (actio comuni dividendo, actio
familiae resiscundae) zahrnut adiudikace zmocnn k tomu, aby soudce jednu ze stran oznail za vlastnka a pikzal j, aby odkodnila bval spoluvlastnky/spoluddice

demonstratio slouila k lep orientaci; nap. co bylo pedmtem deposita, commodata taxatio maximalizace ve odsouzen u actiones stricta iuditia (aloby z kondikce, z mutua aj.) praetor vloil do formule exceptio procesn nmitka, zpochybnn tvrzen alobce (J jsem uzavel stipulaci na 10 000 sesterci, to nepoprm, ale 5 000 jsem u zaplatil, a nechci platit znova celch 10 000.) u actiones bonae fidei excpece nem vznam soudce mus stejnak pihlet ke vem okolnostem pak protinmitka (duplikace), pak triplikace atd.

Druh fze procesu - soudce ve druh fzi procesu se musel dit formul pokud ne, odpovdal za vekerou kodu, kterou
rozsudkem zpsobil; jedin vjimka pokud by soudce bhem prbhu procesu zemel, zelel nebo tce onemocnl, praetor mohl provst restituci a zmnit formuli, a to jen tu st, kter se tk jmenovn soudce

rozsudek (sententia) je konen neexistuje odvoln dn druh instance vjimka pokud se soudce dopust erroru calculi chyba v potech me zmnit rozsudek za patn vynesen rozsudek odpovd soudce pokozen pod alobu praetorovi, dal spor bude soudit jin soudce, me vysoudit nhradu kody (ale ne pli vysokou) pokud by soudce vynesl rozsudek mysln patn, odpovdal v plnm rozsahu soudce odpovd za neklegenci lehk pehldnut, kvazideliktum

Plnn rozsudku - na dobrovoln plnn rozsudku 30 dn - pot exekuce majetkov (v legisaknm procesu i osobn) na cel majetek, pomoc actio iudicata, na
dost alobce, ne ex offo, nese rysy svmoci zahajovna ze soukrom iniciativy, nutno dokzat, e odsouzen neplnil, pak praetor zahajuje vlastn exekuci tm, e uvd alobce do drby vekerho majetku odsouzenho (bonorum possessio) + infamia

odsouzen pak mus vydat vyhlku, v n zve vechny vitele, ti si vyberou magistera bonorum, ten piprav drabu pod psnm praetorovm dohledem bonorum emptor ujm se pebytku; odpovd za dluhy odsouzenho do urit sti, za kterou vydraen majetek zskal vjimka distractio bonorum sentoi nezabavoval se jim majetek cel, ale prodval se po stech tak dlouho, ne byli uspokojen vichni vitel

57

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho beneficium competentiae vhoda, kter povaj ti, kte se do situace dlunka dostanou bez zavinn ddic zskvajc pedluenou pozstalost pokud dobrovoln do 30 dn nabdl vitelm majetek, netrpl infami + vdy mu zstalo nco (to, co ml ped nabytm pozstalosti)

Mimosoudn prostedky ochrany

praetor vystupuje jako obyejn magistrtem s imperiem me pikazovat, zakazovat interdikta pkazy nebo zkazy, smuj k odstrann kodliv situace, pp. e situaci velmi rychle, bez aloby, ochrana drby, ale i dal ppady zabezpeen splavnosti ek, navrcen moci otcovsk (pokud pateru nkdo odcizil dt), k zabezpeen veden soudnho zen prohibitorn zakazujc, spovaj v omitere, interdictum Utrubi, Uti possidetis exhibitorn pikazujc aby nkdo nco nkam dodal; v ppad podn vindikan aloby, aby alovan strana donesla vc; pkaz pinst zadrovanou osobu ped praetora restitutorn pkazy, ktermi praetor ukld nkomu, aby nco udlal, nap. opravil, uvedl do pvodnho stavu praetor k prosazen svho pkazu pouval dalch prostedk + monost pokozenho podat alobu ze sponse (musel psahat, jak koda mu vznikla estimace; nsleduje soudn spor) za csastv interdikta splvaj s alobami tzv. sumrn proces restitutio in integrum navrcen do pedchozho stavu penos v ase, provd praetor k ochran nezletilc (ped uzaven kupn smlouvy) ddick prvo procesn (pokud nkdo ztratil lhtu z omluvitelnch dvod nedostatek vku, tk choroba) praetorsk stipulace (sliby) nedobrovoln (na rozdl od klasick stipulace) psahej, e se dostav k soudci za tden, e zaplat pokutu, pokud prohraje - pokud nebude psahat, tak uvid uveden do detence, pokud dlunk ani nadle neposlechne, nsleduje uveden do drby (splnn pti podmnek, mj. 1 rok)

Cognitio extra ordinem

vznik v poslednch desetiletch 1. stol. BC objevuj se autority z dob republiky konzulov, dikttoi, triumvirov nejmocnj mui v celm mskm stt Augustus dostal v roce 30 BC zvltn oprvnn mohl rozhodovat o odvolnch od vech soud, zejm. od soud provinnch nahradilo prvo provokace rozhodnut o rozdlen provinci na csask a sentn podle toho, kdo je spravoval; csa tam nebyl osobn, poslal sv zstupce, prokurtory, ti provdli ve vetn soudnch pravomoc rozdly oproti pedchozmu zen: neexistuj dv fze ve je v rukou jednoho lovka, ednka csaskho, jmenovanho, odvolatelnho, placenho objevuje se institut odvoln = apelatio princip reforman vy stupe me bu vrtit rozsudek zpt, nebo vynst rozsudek nov prvn odvolac instance sprvce provincie nejvy odvolac instance csa osobn od r. 200 AC se posledn instanc stv praefectus praetorio tehdy velitel csask gardy Aemilius Papinianus za soudn zen se plat za podn aloby, odvoln, 2% da za veden soudnho zen z hodnoty pedmtu sporu ve probh psemn aloba, edn soudn spisy (i manumisse, zvti, legata, darovac smlouvy), povoln edn obslky; vynesen kontumanho rozsudku poteba 4x obeslat alovanho pedtm, ne je rozsudek vydn

58

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho miz princip pekunirn kondemnace rozsudky mohou znt na vrcen vci, opravu vci, konn innosti samotn exekuce nen v rukou vtze sporu X existuj soudn exekutoi ni ednci (apparitores) jednolit pro zen civiln i trestn proces sumrn nahrazoval dvj interdiktn zen reskriptov proces vychzel z autority csae; pokud se alobci/alovanmu nco na rozsudku nezdlo, mohla se procesn strana obrtit dopisem na csae, jeho ministerstvo pak hypoteticky rozhodlo s tou podmnkou, e informace uveden v reskriptu jsou pravdiv episkopln audience k biskupm se obraceli vc jako na morln autority, rozhodnut stanovena narove tm csaskm

OBECN PRVN NAUKY

tkaj se pedevm prvnch vztah vznikaj, mn se a zanikaj na zklad prvnch skutenost dleit pro nabvn prv originrn, derivativn (sukcese) sukcese konstitutivn nepevd se veker prva k vci, ale jen jejich st nap. vznik ususfructu, uzaven depositu, pignu, commodata sukcese translativn dochz k pevodu vech prv k nemu singulrn pevd se veker prva k jedn konkrtn vci nap. pevod vlastnickho prva, legt univerzln pevd se prva k vekermu majetkovmu souboru druh osoby nap. postaven ddice, vydren vekerho majetku druh osoby v rmci exekuce)prvn skutenosti udlosti a jednn, kter maj vliv na vznik, zmnu nebo znik prvnch vztah prvn udlost prodn katastrofy, bh asu prvn domnnka (praesumptio iuris) ji za republiky, 2. stol.BC vyvratiteln je mon vst protidkaz, nap. domnnka otcovstv (vyvratiteln pro chorobu, pro neschopnost zplodit dt) nevyvratiteln je vyloueno vst dkaz pravdy, hl. v prvu veejnm (sl. prvo zkon na ochranu republiky) prvn fikce (fictiones iuris) bu se piml, nebo odml urit udlost, jsou vdy nevyvratiteln, nap. fikce ubhnut vydrec lhty v publicinsk alob; fictio legis Corneliae jestlie oban, kter upadne do vlenho zajet, m se za to, e okamikem, kdy do nj upadl, umel je nap. platn zv lidsk jednn tak edn vroky a soudn rozhodnut deklaratorn nap. rozsudek ve sporu o vi kody konstitutivn zakldaj nov prva nap. rozsudky vydvan na zklad adiudikace + prvn kony v P splvalo prvn jednn (sepsn smlouvy) s monost jeho procesn ochrany (podn aloby) soukrom autonomie vle jen takov prvn jednn, kter je uzaveno dobrovoln, s plnm uvdomnm dsledk, je platn

59

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Klasifikace prvnho jednn

majetkov jde o penn stku, vc mancipace, kupn smlouva, pozen zvti osobn jde o prvn postaven lovka emancipace, manumisse, zpsoby vzniku manu; svoboda lovka je neoceniteln jednostrann sta projev vle jednoho lovka nap. manumisse, pozen zvti, vytvoen kodicilu, fideikomissu dvoustrann nap. uzaven smlouvy, min. 2 lidi

obligace jednostrann a dvoustrann jde o nco jinho! o rozloen prv a povinnost, vdy ale dva subjekty formln mancipace, testament, injurecesse, manumisse podle ius civile; kad formln jednn je zrove abstraktn neformln tradice, fideikomis; kauzln abstraktn dleit forma (praetor Jak jste to udlali, co jste ekli, cinkli jste hlkou?), ne kauza kauzln dleit kauza (Pro jste to udlali?) inter vivos mezi ivmi inky tohoto jednn maj nastat jet za ivot jednajcho, resp. jednajcch maj se ho dot oba dva mortis causa pro ppad smrti inky prvnho jednn se odkldaj a po smrti jednajcho, nap. zv, donatio mortis causa, legatum, fideikomis, kodicil zavazovac vechny smlouvy legatum sinendi modo, damnan legt zcizovac dochz k pevodu prva mancipace, injurecesse, vindikan legt platn = onerzn kupn smlouva, locationes conductiones bezplatn = lukrativn dn protiplnn, osobn sluebnosti, darovac smlouva, commodatum, depositum, pignus smen poskytovan protihodnota je nepatrn (prodej domu za jeden mk vadn prvn jednn)

Podmnky platnosti prvnho jednn

1) Zpsobilost k prvnmu jednn - zpsobilost subjektu, resp. subjekt k prvnmu jednn vk, ne duevn nebo tlesn nemoc,
msk oban, event. alespo ius comercii, ne marnotratnk

2) Atributy obsahu: - mus bt uznan kauza jednn mus bt mskmu prvu znma typov vzanost (nejen
v obligacch, ale vude v P pevod vlastnickho prva)

mon nejen z hlediska prva (res extra commercium), ale tak fyzicky objektivn, ne subjektivn dovolen prvn d nesm zakazovat takov prvn jednn; zakzno jednn contra legem (zkaz darovn mezi manely) nebo in fraudem legis v souladu s dobrmi mravy nesm bt contra bonos mores, contra bonos maiorum (proti mravm pedk) jsou ex iure neplatn

60

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho 3) Projeven vle

formln urit slova nahlas, bez peeknut mancipace, legisakce, stipulace na uritm mst adopce, arogace urit vci hlka, vhy urit poet osob svdk u mancipace, testamentu neformln vytvel praetor mus bt zeteln vslovn (i psemn, i pohyb) nebo faktickm jednnm (pijet zvti konkludentnm jednnm ddic zane platit pozstalostn dluhy, vymhat pozstalostn pohledvky, peovat o majetek)

procesn prvo kdo ml, jet souhlas nepiznv hmotn prvo m se za to, e kdo ml, ten souhlas, ovem plat to pouze tehdy, pokud promluvit mohl a ml

4) Soulad mezi vl a jejm projevem - v archaickm prvu jet ne, dleit pouze forma; a v praetorskm prvu se sleduje soulad
NESHODY MEZI VL A PROJEVEM VLE:

VDOM nkdo si nco jinho mysl, nco jinho dl, a je si toho vdom; zpsobuj neplatnost pr. jednn nap. demonstrace situace pi vyuovac hodin, jednn na veejnch vystoupench, simulovan prvn jednn pedstran, naoko, oba kontrahenti jsou pedem domluveni, chtj uvst tet osobu v omyl, podoba podvodu disimulovan prvn jednn m nco zakrt, schovat nap. obejit zkazu darovn mezi manely tm, e uzavou kupn smlouvu fiducirn prvn jednn v archaickm prvu, ob strany chtj doshnout uritho, prvem uznanho cle, kter ovem prvo nedoke oetit uzavraj prvn jednn jin, kter dalekoshle pesahuje cl nap. fiducia P tehdy neznalo pignus ani hypotku (a na po. 2. stol.BC), dlunk pevd na vitele vlastnick prvo k pedmtu zstavy, ten pak pevd vlastnick prvo zpt na dlunka tzv. fiducia creditore contracta aloba z depozita zn na duplum jde v podstat o delikt z fiducie NEVDOM pehldnut, peeknut nemaj vliv na platnost prvnho jednn omyl prvn (error iuris) neznalost prva, nevdomost Ignorantia legis non excusat + Ignorantia iuris nocet (neznalost prva kod); nkter kategorie osob se ovem vymlouvat mohly eny, nezletilci, vojci omyl faktick / skutkov (error facti) zpsobuje neplatnost prvnho jednn, pokud jde o omyl omluviteln (dopustil by se ho kad, i prmrn otec msk rodiny) a podstatn (error essentialis) error in persona omyl v osob protistrany error in negotio nap. jeden druhmu dv vc, druh stku penz, prvn se domnv, e jde o kupn smlouvu, druh e jde o locatio conductio rei nejde ut alobu ani z jednoho kontraktu je neplatn error in corpore omyl v pedmtu prvnho jednn, mus jt o error in materia (nap. v pohlav otroka) k omylu faktickmu se pihl pouze u konsensulnch kontrakt

61

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Pohnutky prvnho jednn

lovk si nco mysl, a proto jednn uzave, nebo neuzave, ale ned to najevo nech si vnitn vhradu (mentln rezervace) nap. kdy jeden pevd na druhho vlastnick prvo k nhrdelnku, pak si to rozmysl, e to vlastn tak udlat nechtl irelevantn k pohnutkm se obecn nepihl X existuj dv pohnutky, kter neplatnost zpsobit mohou dolus, vis ac metus (strach z nsil)

Dolus - jeden lovk ve druhm vzbud njakou pedstavu a na zklad toho mu psob kodu, uzave s nm
pro nj nevhodn prvn jednn

praetor zavd actio doli (66 BC) jde o actio arbitraria (s rozhodm zenm nem nic spolenho) ednk byl ex offo povinen obrtit se na alovanho a vyadovat od nj ve, co v dsledku takovho jednn zskal podvod se patn dokazuje jako dkaz lze ut pouze svdeck vpovdi pokud podvodnk nevyd ve, co zskal v dsledku podvodu, je alovn na vekerou kodu stanovena pomoc procesn psahy podvedenho actio doli pouiteln pouze do 1 roku od okamiku vadnho prvnho jednn, po roce nhrada kody znla jen na skutenou kodu

Vis ac metus - vis absoluta (fyzick nsil) zpsobovalo neplatnost jednn vdy (bitva u krku Podepi, me
se svobodn rozhodnout. )

vydrn (praetor Octavius formula Octaviana) ca 80 BC pokud nkdo uzave kontrakt ve strachu, do roka me alovat na kvadruplum aby lo uinit prvn jednn neplatnm kvli strachu z nsil, mus tato vhrka: bt objektivn bezprvn pokud ten, kdo vyhrouje, nem nrok to po ns chtt X nap. pokud ns vitel upozorn, e kon obdob splatnosti, jinak e ns zaaluje nen to vhrka bezprvn vzbudit dvodn strach bt uskuteniteln neuskuteniteln neme zruit platnost jednn (Kdy na m nepevede vlastnick prvo ke stji, zadm, aby na tebe spadl meteorit. )

sti prvnho jednn

1) Essentiale negotii - podstatn sti prvnho jednn, to, na em se strany mus dohodnout v kadm ppad (nap. kupn
smlouva pedmt a cena)

2) Naturalia negotii - pirozen sti prvnho jednn, pipraveny prvnm dem (kupn smlouva prodvajc ru za
prvn a faktick vady vci, odpovdnost za kodu); nikdy nelze vylouit odpovdnost za mysln zpsobenou kodu

3) -

Accidentalia negotii
nhodn, resp. nepravideln sousti prvnho jednn zvis pouze na vli jednajcch, zda si je sjednaj maj vliv pouze na inky prvnho jednn, nikoli na jeho platnost

62

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

PODMNKY (CONDICIO)

vzn ink prvnho jednn na nem neuritm nap. pokud bude pret mus se jednat o udlost budouc podmnkou nen podmnka zkonn (jeden se stane ddicem druh osoby, jestlie ona druh osoba zeme dv ne ta prvn) ius civile nemlo rdo podmnky v takovm ppad neplatn nejen podmnka, ale cel jednn; a v praetorsk prvu negativn afirmativn kladn (Bude-li ztra pret, nae jednn bude inn.) kazuln nhodn plnn je zcela nezvisl na vli jedn i druh strany (d, der blesku, piplut lod) potestativn zvis na vli lid (Jestlie se nau do tdne prvnch pt zpv Illiady, potom bude nae prvn jednn platn.) smen suspenzivn (odkldac) prvn jednn je platn, ale jeho inky nastanou teprve ve chvli, kdy dojde k naplnn podmnky rezolutivn (rozvazovac) vztah mezi jednajcmi bude fungovat tak dlouho, dokud se ona podmnka nenapln

ULOEN ASU (DIES)

u podmnky se inky vou na budouc a nejistou udlost X uloen asu se ve na budouc udlost a na tu, o kter vme, e nastane potn asu msc m 30 dn, rok ml pvodn 304 dn/300 dn, pak prodlouen na 350 dn kad druh rok pidvali pestupn msc, rozhodovali o tom svvoln pontifikov kalend a 45 BC od t doby ml rok 365 dn, zavedli i pestupn dny (24.nor byl kad tyi roky zdvojen a trval 48 hodin) jedn-li se o nabyt prva m se za to, e lhta je naplnna zatkem poslednho dne (dokonen vydrec lhty) jedn-li se o uplatnn prva (podn aloby) m se za to, e lhta je naplnna a koncem poslednho dne petren lhty lhta b, pak se nco stane, dojde k petren, po opadnut pekky zane lhta bet od zatku zastaven lhty po opadnut pekky pokrauje

ELOV UREN (MODUS)

nco jinho je modus, nco jinho modus a titulus nezamovat! modus u lukrativnch prvnch jednn (darovn, odkaz) smuje k uritmu plnn (innost), kterou m obdarovan vykonvat ve prospch drce, resp. tet osoby (sttu, crkve, nadace) jestlie zavzan pestane plnit elov uren, lze se domhat zruen prvnho jednn hned od zatku (nkdo dostane penze ze zvti, je povinen kad tden nosit kytici r na hrob zstavitele pokud vynech jedin tden, ostatn zstavitele podaj dost na zruen legtu kon) modus mus bt ve prospch nkoho jinho, ne ve prospch obdaenho

63

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Neplatnost prvnho jednn

absolutn neplatnost negotium nullum (nulitn jednn) osobami bez zpsobilosti, bez formy, proti zkonu, proti dobrm mravm neplatn ex iure ex tunc neplatn od tehdy, od samotnho potku nakatelnost ex nunc neplatn od nyn prvn jednn nakateln (negotium revocabile) lze podat alobu, dat restituci do pvodnho stavu; jsou neplatn jen tehdy, kdy si nkdo bude stovat u praetora dve neplatn prvn jednn se me stt dodaten platnm ti zpsoby: konvalidace = konvalescence prvn jednn neplat, protoe trp uritou vadou, pekka v bhu asu odpadne, automaticky se dve neplatn jednn stane platnm (lenec se uzdrav, nedosplec dospje) ratihabice = dodaten schvlen nedosplec uzave smlouvu, jejm pedmtem je nemovitost; kdy doshne dosplosti, odpadne pekka nedostatku vku, jeliko se ale jedn o zvan prvn jednn, mus to do 1 roku vslovn potvrdit konverze lid se sna uzavt prvn jednn (mancipaci), nepovede se jim to, tak uzavou jin (tradice); nap. akceptilace byl-li dluh zaloen stipulac, nutno jej zruit opanou stipulac ta se ovem nepoda pjde o pactum de non petendi prvn jednn bu plat jako celek, nebo je jako celek zrueno X me dojt i sten neplatnosti prvnho jednn bu plat pro ob dv strany, nebo ani pro jednu X vjimkou pokud smlouvu uzavr dospl s nedosplcem, je platn jen pro dosplho (pokud toho ale dt zneuv, jednn je platn i pro nj)

64

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

RECEPCE MSKHO PRVA

asov a geografick vymezen
pejmn mskho prva do prvnch d kontinentln Evropy zpsob pejmn se li asov i geograficky, musme se i ptt, kter segment se pejal (soukrom, veejn prvo) proces probhajc po cel stalet v Evrop to lze asov vymezit, inspirace ale trv dodnes od konce 11. stol. do 1.1.1900 2.pol.11.stol. zan v Bologni fungovat prvn univerzita zpadnho typu, studium P zabvaj se jm jako prvem platnm (nechpou ho jako nov prvek) ius commune chtj prvo aplikovat na obchodnky z rznch mst, P slou jako neutrln prvek 1.1.1900 den nabyt innosti BGB Brgerliches Gesetzbuch v Nmeck i, do t doby P soukrom jako prvo platn, velice dynamick vvoj v 2.pol.19.stol. X stle uv justininsk prvo San Marino, Andorra v podob ius commune jet po 2.sv.v. Cejlon Jin Afrika sah k P jako k prvu subsidirnmu, vlivy nkolika prvnch rovin jihoafrick prvo odvozen od common law + Roman dutch law 1.1.1900 formln hranice, vt st Evropy se s P rozlouila jako s prvem platnm X inspirace trv dodnes

Historick vvoj
476 AC znik Z, Romulus Augustulus odesln za Ravenny pry, jeho otec piel o ivot, zvtzil nelnk germnskho kmene Skir Odoaker, neuzurpoval si titul csae Z, odeslal odznaky moci na vchod Zennovi dal tm najevo, e ten titul pro nj nic neznamen, uznn svrchovan moci csae V X tento csa nem reln monosti zasahovat do situace v Itlii pro obany se nic nedje dky principu personality v r.476 prvo sten kodifikovno je, sten nen, formln nadle plat LDT, obyeje, teoreticky vzato i pontifikln interpretace, nepochybn csask konstituce, Vn Hadrinv edikt, zkony, vroky autorizovanch prvnk msk e kon jako organizovan politick tvar, imprium ili tam nejen mt oban, ale i jin subjekty spravujc se svm prvem (po r.212 AC), e pibrala dal nrody, invaze germnskch kmen v rmci msk e tam hledali ochranu, pt sami byli tlaeni asto dostvali sek limitu (pohraninho zem) 476 kon superstt pak konflikt o oblast Pannonie vyostil se 476-493 nastupuje Ostrogtsk e pili na pozvn csae V, mli tlait na Odoakara, trv ca do 30.let 6.stol.AC, vldl Theodorich Velik velk autorita, respektovala ho i V 527 umr Theodorich Velik mezinrodn postaven e se dostv do problm, ve stejn dob nastupuje v Konstantinopoli na trn Justinin v letech 529-534 nech sebrat veker P soust jeho imperiln strategie, chtl restaurovat imprium v maximlnm monm rozsahu (spe jeho manelka Theodora), ovldl Itlii, st Pyrenejskho pol., S Afriku; cel Galie i Anglie mimo byzantsk zbor invaze do Itlie zaala 534, dobyl ji 553, 554 zavd platnost justininsk kodifikace Pragmatickou sankc 565 umr Justinin 568 Langobardi vtrhli do Itlie ze S, obsadili S Itlie (od Neapole na sever) celou dobu bydl na tomto zem mt oban a Germni + Langobardi

65

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho Neapol zhruba hranice mezi byzantskm zborem (na jih, mt oban, P) a langobardskm zborem (na sever, i Germni) obyvatelstvo pak samo sklouzne k pedjustininskmu prvu Codex Theodosianus Edictus Rothari ist germnsk kodifikace, postupem asu se tam dostvaj prvky P v jistm smyslu recepce v 9.-10.stol. germnsk prvo langobardsk na takov rovni, e kola v Pvii, pedstupe poven studia P na univerzitn vuku, jak ji znme z 11.stol. v Bologni lenn systm Langobardsk e funguje a do 774, pak ji Karel Velik vlen do Franck e, 800 korunovn csaem krom toho ale jet csa V, konflikt mezi obma, i teologick prvek po smrti Karla Velikho se Franck e rozpadne na ti celky v zpadn Evrop katastrofa: ve stejn dob probh vvoj Arab, dojdou a na Pyrenejsk pol., J Francie, kontroluj zpadn Stedomo vzne nmon doprava, kesansk msta na Apeninskm pol. budou trpt Vikingov ze severu, Skotsko, Francie, panlsko (9.stol.) Maai a do stedn Evropy proniknou, usazovali se v Pannonii a po.10.stol. stabilizace situace, zan reconquista, Normansk vvodstv po r.911 se Norman usazuj a pijmaj kesanstv, pak KOS pvodn do 9.,10.stol. si oban kaj mt oban, pak po dv stalet pestvaj tvoit jednotn celek a lid jsou soust rznch komunit, pestvaj se spravovat P 12.stol. nastv kolize prv pi obchodnch stycch radji shnou po P, kter se ji dostalo do neutrln roviny, pt se jm dv stalet nikdo nedil 603 doloena posledn znm citace z Diegst, dal jsou doloeny a z r. 1076 (tosknsk) a 1084 (ravennsk) cel ta stalet je nikdo nestuduje, odputovala mimo sfru vnmn Codex byl znm, ale nepouvan, nanejv jako formln sbrka, k n se pipojuj konstituce langobardskch krl Instituce uebnice udruje jaksi povdom o podob P 2.pol.11.stol. lid o Digestech vd, neznaj pesn obsah, ale respektuj je jako autoritu to trv a do konce stedovku rukopis Digest nejstar z pelomu 6./7.stol. nkde v J Itlii (asi Kalbrie, tam klter), objevil se ca 1080 v Pise Litera Pisana, po r.1406 uchovvn ve Florencii Litera Florentina dnes nejdleitj rukopis Digest, nejstar, tvo pte kritickch vydn textu Digest X florentt ho nepedloili komukoliv ke studiu, brali to jako uctvan poklad a na konci 18.stol. se otvr tato kniha pro vdeck zkoumn, v pol.19.stol. standardizovan vydn textu Digest Monsen Criger dodnes povaovno za standard druh rukopis Litera Vulgata, 2.pol.11.stol., nezvstn, znmy opisy, mn spolehliv ne Florentina, poskytnut studentm k prci, od samho potku se s nm pracovalo, rukopisy ale nebyly vdy pli spolehliv neopisuj to uitele, ale ti to pedvaj mnichm nerozumj textm, pouze reprodukuj text rzn zkomoleniny + lidsk vypotavost lid chtli mnit podstatu text tchto nespolehlivch rukopis cel ada, pak nastoup knihtisk 19.stol. Nmecko k ius commune ve stedovku shlo jako k subsidirnmu prvu, v 50.letech 19.stol. se na nj hledlo jako na platn prvo Monsen a Crieger se vydaj do Florentiny, porovnaj rukopisy mnich s Litera Florentini a vydaj novou redakci

66

msk prvo a zklady novodobho prva soukromho

Vlastn recepce P
1088 univerzita v Bologni X obecn pijman nesmysl (v r.1888 se rozhodli oslavit 800 let univerzity), nemme zakldac dokument Bologna v nraznkovm psu (S ze severu, papesk stt z jihu), ob zem ji povauj za tolik vznamn, e j nechvaj velkou mru volnosti pichzej tam obchodnci se svm prvem, kolize prv, obyvatele se obracej na znalce prva, aby se krom kanonickho prva zajmali i o civiln prvo juris utresqieu doctore prvnci si zanaj opisovat Digesta, pomhat si odkazy na paraleln msta, aby se to dalo uplatnit na soud poznmky (glosy) bu separtn, nebo pmo do rukopisu velmi promylen prohlen, do pol.13.stol., pak u je poznmek tolik, e jsou nepehledn v pol.13.stol. se poznmky seberou, utd a vznikne dn glosa (glosa ordinaria) ca 100 000 neuspodanch glos, pe se do pvodnho textu Digest v rmecch, v podstat prvn nov uebnice P po justininskch Institucch postglostoi; vyvinula se zsada, e soud bude uznvat pouze to, co souasn uznv dn glosa, ale ne pln vechno (propoutn otrok na svobodu) glosa chpna jako samostatn pramen prva postglostoi se zanou vyjadovat nejen k Digestm, ale i ke glose

67