Masarykova univerzita v Brn Filozofick fakulta stav religionistiky Religionistika

Michal Synek LHASK KONCIL: DOKTRNA A POLITIKA

LHASA GREAT DEBATE: DOCTRINE AND POLITICS

Bakalsk diplomov prce

Vedouc prce: doc. PhDr. Lubo Blka, CSc.

Brno 2011

Prohlauji, e jsem bakalskou diplomovou prci zpracoval samostatn a pouil jsem pouze literaturu uvedenou v bibliografii. Listopad 2011 ................................................................. Michal Synek

bla ma sku bzhii gangs ri la mos gus kyi nyi ma ma shar na byin rlabs kyi chu rgyun mi bebs pas sems mos gus di la nan tan mdzod

Obsah: Prohlen o pvodnosti prce Poklona uitelm vod: lhask debata v zrcadle tibetsk literatury Metodologick vaha: Luther H. Martin a buddhistick potky Zkladn tibetsk pramen k debat: dBa bzhed a jeho svdectv Na stran poraench: strun poznmka o Tun-wu ta-eng eng-li e Bibliografie Resum Klov slova English Summary Key words 2 3 5 15 17 45 52 54 54 55 55

1. vod: lhask debata v zrcadle tibetsk literatury Nechci disputovat pro a contra, jak to dlaj ti hloup sofist v tomto mst i jinde; podobn nechci disputovat podle zpsobu akademik deklamacemi ani sly, jak to dlal Pythagoras a jak to chtl dlat v m Pico de la Mirandola; nbr chci disputovat toliko znamenmi bez mluven; nebo ltka je tak nepstupn, e by lidsk slova nebyla dostaten, aby ji podle mho pn vyjdila. Franois Rabelais, Gargantua a Pantagruel1 Veejn debaty nboenskch specialist a u jsou vedeny slovy i posunky pat k udlostem jasn dokldajcm, jak velk zvraty v nboenskm mylen mohou vyvolat dramatick zmny politick, a naopak, jak pijet i odmtnut njakho nboenskho pesvden na rovin osobn i spoleensk me bt ovlivnno politikou. 2 Fungovn moci je asto utveno nboenskmi obrazy i prax a mocn tohoto svta se vyslovuj ke sloitm dogmatickm otzkm: tak zamtnut Husovch tez na koncilu kostnickm vystilo v mnohaletou vlku v eskch zemch a kesansk ortodoxie se po prvnm nicejskm koncilu jen pozvolna smila s vrazem, kter byl koncilu vnucen z csask vle: homosios (ec. stejn podstaty),3 pojmenovvajcm ortodoxn pojet vztahu Boha Syna a Otce. Bez asti svtsk moci si lze st pedstavit i jednu z nejvznamnjch udlost djin tibetsk religiozity: tibetsk, lhask i samjsk koncil, debatu i indicko-nskou kontroverzi4, k n dolo na potku 90. let 8. stolet n. l. v Tibetu a
RABELAIS, Franois. Gargantua a Pantagruel. Jihoesk Thelma (pekl.). Praha: Odeon, 1968. Str. 127. 2 Politiku chpu v rmci tto prce obecn jako proces, jeho prostednictvm lidsk spoleenstv pijmaj rozhodnut, a specificky jako oblast fungovn sttn sprvy a moci; v obou ppadech jako s socilnch vztah zahrnujcch autoritu a moc. (Websters Unabridged Dictionary. New York: Gramercy Books, 1913.) 3 FARRUGIA, E. G. Encyklopedick slovnk kesanskho Vchodu. Olomouc: Refugium VelehradRoma s.r.o., 2008. Str. 617. 4 Viz RUEGG, David S. Buddha-nature, Mind and the Problem of Gradualism in a Comparative Perspective: On the Transmission and Reception of Buddhism in India and Tibet. London: School of Oriental and African Studies, 1989. Str. 55. Neporovnateln Paul Demiville, jen se zevrubn vnoval studiu tunchuangskch dokument tkajcch se debaty, navrhl termn tibetsk koncily, odrejc jeho pesvden, e se nejednalo o jednorzovou udlost, je by se odehrla v tom i onom mst. Luis Gmez, kter Demivillovo zkoumn rozil na dal texty a fragmenty z Tun-chuangu (Dunhuang), se s ohledem na i a dopad udlosti pikln k pojmenovn tibetsk debaty 8. stolet. GMEZ, Luis. O. The direct and gradual approaches of Zen master Mahyna. In GIMELLO, R. M.,
1

kter se hluboce zapsala do povdom nsledovnk tibetskho buddhismu. Za vldy a podle tradice i za pm asti krle tehdej mocn tibetsk e a iitele buddhismu Thisong Decna (khri srong lde btsan, 755 - 797) v n zkili pomysln mee nboensk dogmatiky nsledovnk vyspl indick filosoficko-epistemologick tradice Kamalala a nsk chanov mistr Mahyna.5 Pojme se na vod podvat, jak lhaskou debatu popisuje Butn Rinhendub (bu ston rin chen grub, 1290-1364), pedn tibetsk historiograf a autor klasickch djin buddhismu z roku 1322 (hdung, chos byung, Pvod dharmy). Podobn jako mnoho jinch velkch pbh, i ten Butnv zan proroctvm. ntarakita, vznamn indick autor tradice yogcra-svtantrika madhyamaka,6 stedn postava prvn vlny en buddhismu do Tibetu7 a zakladatel nejstarho tibetskho kltera Samj (bsam yas), ped svou smrt prohlsil, e heretikov v Tibetu nebudou, ale Buddhova obec se roztp vedv, a dojde k debatm a dohadovn. [...] [A] se tak stane, pozvte mho ka Kamalalu a debata [kterou povede] uklidn rozruch a ustanov pravou podobu dharmy.8

GREGORY, P. N. (ed.). Studies in Chan and Hua-yen. Honolulu: University of Hawaii Press, 1983. Str. 72, pozn. 9. 5 Mahyna byl podle tradice tibetskho chanu sedmm nskm patriarchou koly, za jejho prvnho patriarchu je veobecn povaovn Bdhidharma. Ten byl podle chanov tradice 28. nebo 29. nositelem Mahkyapovy linie. Poad, poet a jmna chanovch patriarch uvdj rzn prameny rzn. KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection. Leiden: E.J. Brill, 1988. Str. 9394. 6 Butn popisuje ntarakitovu linii takto: riputra, Rhula, Ngrjuna, Bhvaviveka, rgupta, Djnagarbha, ntarakita. BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism. History of Buddhism in India and Tibet. Translation OBERMILLER, E. Sri Satguru, 1932. Str. 192. ntarakita je povaovn za zakladatele tradice yogcra-svtantrika madhyamaka, spojujc prvky madhyamaky, yogcry a logicko-epistemologick tradice Dharmakrtiho. Hlavnm textem yogcra-svtantriky je ntarakitova Madhyamakalakra (Ozdoba madhyamaky) spolen s autokomentem a Kamalalovm podkomentem. 7 Po prvnm en (tib. snga dar, 8. a 9. stolet) nsledovalo podle tradinho podn obdob rozpadu (tib. sil bui dus, 10.13. stolet ), nsledovan (i soubn s) druhm obdobm en (tib. brtan pa phyi dar, 10. 12. stolet). KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetans. Oxford: Blackwell Publishing: 2008. Str. 8386. 8 BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 193. (Peklad do etiny je mj. Stejn vc plat i o dalch citacch, pokud nen uvedeno jinak.)

Krtce pot, co pronesl tato slova, ntarakita v Tibetu zemel. Jeho pedpov se vyplnila pchodem a psobenm nskho mistra (che-ang, hvashang) Mahyny, jeho ci mli nihilistick nzory a nepstovali ctnosti, kouce: Ctnostnm jednnm tla, ei a mysli podle dharmy se nelze stt buddhou. Buddhovstv se dosahuje dokonalm ne-konnm.9 Butn oznauje che-anga za tnmnpovce (ston mun pa)10 a uvd, e akoli jeho uen i praxe byly v rozporu s nzory krlova uitele Janendry (tib. Ba Salnang, sba gsal snang, mniskm jmnem Jee Wangpo, ye shes dbang po), jen nleel k cenmnpovcm (tsen mn pa, linie ntarakity), zskaly si v Tibetu velk mnostv pznivc. Kdy krl vydal rozkaz, aby se Tibean v nboensk teorii i praxi dili nzory ntarakitovmi, tnmnpovci se ozbrojili ostrmi noi a byli hotovi vechny nsledovnky cenmnpy povradit. V obtn situaci pivolv krl Janendru z meditanho pobytu v odlouen11 a ten mu pipomn ntarakitovo proroctv. Po nleit pprav cenmnpovci povolvaj z Indie velkho filosofa a logika Kamalalu a tnmnpovci se pipravuj studiem ster o dokonalm poznn a kritikou Sadhinirmocanastry (tib. dgongs pa nges par grel pai mdo, Osvtlen tajnho smyslu) je uspodna debata12. Che-ang usedl po krlov pravici, Kamalala po jeho levici a oba misti dostali do rukou vnec kvtin. Ten, kdo bude poraen, nech vtzi odevzd svj

BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 195. Termn ston mun (t ton mun) je variantou nskho dun men, neboli okamikov vstup. Tsen men (t tsen mun), nsky jian men, znamen postupn vstup. Ekvivalentn tibetsk termny jsou igarwa (cig car ba), respektive rimgjipa (rim gyis pa). sBa bzhed A nabz jet dal, lidovou etymologii obou termn: brtse min pa (bez laskavosti) a ston min pa (ten, kdo nen uitel). Kapstein pe, e jeliko redaktor kroniky sBa bzhed sprvn peklad termn znal, jednalo se v jeho ppad zejm o dosti obhroublou hru se slovy. Viz KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation of Buddhism. Conversion, Contestation and Memory. Oxford: Oxford University Press, 2000. Str. 222, pozn. 17. 11 Podle Butna pod pohrkou smrti. BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 194. 12 Jak uvd Ruegg, tibetsk historick prameny hovo o tto udlosti nejastji jako o debat (rtsod pa) veden formou diskuse (gshags) v klasickm indickm stylu, v n role sudho (dpang po, skin) pipadla tibetskmu krli. Naproti tomu Tun-wu ta-eng eng-li e (Dunwu dasheng zhengli jue, Potvrzen pravch princip velkho vozidla nhlho probuzen) ji popisuje jako dletrvajc vmnu otzek poloench nsk stran a Mahynovch odpovd. RUEGG, David S. Buddha-nature... Str. 57.
10

vnec a nech se tu dle nezdruje!13 prohlsil panovnk. Pot se slova ujal Mahyna, aby pednesl svou tezi. Jeliko se na nsledujcch strnkch budeme touto pas zabvat zevrubnji, bude uiten, odcitujeme-li ji v plnm znn, tak, jak ji uvd Butn: V dsledku ctnostnch a nectnostnch in vnmajc bytosti zakouej plody astnch i neastnch zrozen. Vysvobozen ze sasry touto cestou je neuskuteniteln, nebo dosaen buddhovstv budou vdy stt v cest pekky. [Dobr a zl iny] jsou jako bl a ern mraky, je jsou poskvrnou nebi. Ne-uvdomovn, ne-mylen a ne-zkoumn vede k ne-vnmn (mi dmigs pa). Ten, kdo takto postupuje, vstupuje najednou, je jako ten, kdo doshl destho stupn.14 Pot se slova ujal Kamalala: Odmtnut vekerho mylen se rovn odmtnut rozliujcho vnmn. To je vak zkladem nejvyho poznn svtce. I kdyby lovk doshl ne-rozpomnn a ne-soustedn, jak tomu u tnmnpovci, neznamen to, e navdy zapomene na sv minul proitky. Pokud ovem je pouh neptomnost rozpomnn povaovna za postaujc, plyne z toho, e i v mdlob i opilosti dosahuje lovk ne-rozliovn. Jene vysvobozen z rozliovn nen mon bez dokonalho mylen. Pestaneme-li jednodue pemlet a rozliovat, jak doshneme poznn neptomnosti vlastnho byt ve vech pedmtech a jevech?15 Kdy Kamalala skonil svou e, krl vyzval nsledovnky obou stran, aby pednesli svoje pipomnky. Podle Butnova podn promluvil pot rghoa (tib. Ba Plang, dba dpal dbyangs): 6 dokonalost je podle tnmnpy pouhou absenc svch protiklad; dokonal tdrost je chpna jako absence lakoty, a tak to je se vemi dokonalostmi a po dokonal nejvy poznn. Pot Ba Plang obvinil tnmnpovce z rozkolu v obci (saghabhda). A do vzniku jejich uen nebylo v Buddhov obci
13 14

BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 195. BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 195196. Upesnn terminologie viz ne. 15 BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 196.

nesvr. Existuje mnoho zpsob jednn, ale cesta k dosaen probuzen, stejn jako jej cl, me bt pouze jedna.16 Zvren e debaty byla podle Butna pronesena Ba Salnangem. Doketeli do stavu probuzen vstoupit najednou, pro vhte? Jste-li od samho potku pln probuzen, pro to nepiznat? Stoup-li lovk na vysokou horu, in tak krok po kroku, nebo nen schopen dostat se na vrchol jedinm skokem. Ba Salnang pot v krtkosti objasuje cestu bdhisattvy, tak, jak ji vid cenmnpa tj. jako odstupovanou stezku, po n se adept bl k cli skrze ti druhy poznn17, deset dharmickch in18 a deset stup cesty bdhisattvy19. Z vaich slov vak naopak plyne, k Ba Salnang oponentm svho uitele, e hromadn zsluh je zbyten, vcvik mysli se nepoaduje a znalost svtskch zleitost nen nezbytn.20 Na argumenty Kamalaly a jeho nsledovnk nebyli tnmnpovci schopni odpovdt, a tak odevzdali vnce vtzm, piznvajce porku. Nkolik pznivc nskho mistra se v zoufalstv zasypalo kameny a zemelo. Thisong Decn rozkzal: Od dnenho dne se [poddan] budou ve vcech nauky dit nzory Ngrjunovmi a co se te praxe, mus pstovat deset dharmickch in a deset dokonalost. en nzor tnmnpy se od nynjka zakazuje!21 Vytben debata o zleitostech dogmatiky mla krvavou dohru. Che-ang Mahyna byl vypovzen zpt do ny a jeho knihy byly zabaveny a uzameny ve skladiti. Stail vak jet poslat tyi njemn vrahy, aby Kamalalu zavradili. Uinili tak zmknutm jeho ledvin. Tak Ba Salnang brzy zemel pot, co odmtl pijmat potravu. Krl, manifestace Majurho, zemel v 69 letech. Potud Butn. Ani bychom se na tomto mst zabvali detaily i vrohodnost Butnova podn, obrame nyn pozornost k obrazu lhask debaty v pozdj tibetsk historiografick a dogmatick literatue. Pro vtinu tradic a autor tibetskho buddhismu che-ang Mahyna byl, a dodnes zstv pkladem rozkolnka,
16 17

BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 197. Tib. shes rab rnam pa gsum. 18 Tib. chos spyod bcu, sa. daadharmacary. 19 Tib. byang chub sems pai bcu, sa. daabhmi. 20 BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 197. 21 BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 198. (kurzva je moje)

zastvajcho chybn nzory, na jeho jmno je mon navsit vechny mon i nemon omyly a morln poklesky. Jeliko dkladn rozbor Mahynova obrazu v tibetsk religizn literatue dalece pesahuje rmec tto prce, uvedu jen nkolik pklad. Congkhapa (tsong kha pa, 13571419), jeho dlo stlo u vzniku koly geluk (dge lugs), pedstavujc pinejmenm od 17. stolet nejvt a nejmocnj kolu tibetskho buddhismu, ve svm monumentlnm manulu odstupovan cesty k probuzen anghub lamrim hewa (byang chub lam rim che ba, Velk pojednn o stupnch na cest k probuzen) zmiuje che-anga hned nkolikrt. Ve druhm dle, v rmci debaty o propojen meditace klidu (zhi gnas, amatha) a meditace vhledu (lhag mthong, vipasyan), Congkhapa pe, e poda-li se lovku nevnmat j v osobch a jevech, neznamen to jet, e chpe vznam bezpodstatnosti dvou j. Kdyby tomu tak bylo, vznam bezpodstatnosti by byl jasn i spcm a lidem v bezvdom. Stejn tak, vysvtluje Congkhapa, nachz-li se lovk v temn neznm jeskyni a obv-li se, e na nj ve tm h dmon, nezbav se strachu, dokud nerozsvt lampu a nepesvd se, jak tomu ve skutenosti je. Che-angovu pozici pirovnv k mylen nkoho, kdo by lovku v temn jeskyni poradil: Opanuj svou mysl a nedovol, aby se v n zrodila mylenka na dmona.22 Na jinm mst, o dv folia dve, Congkhapa cituje Kamalalovu Bhvankramu (sgom pai rim pa, Stupn meditace), dlo, kter, jak uvidme ne, pravdpodobn pedstavuje jeden z nejpvodnjch pramen k lhask debat: Odvracejce se od mahjny, studuj mlo, sv vlastn nzory povauj za nadazen, nemaj ctu k uencm a nevd, co stoj psno v tathgatovch textech. Zniive sebe, ni ostatn. Jejich jedovat slova protie textm a rozumu. Uenci, ptrajc po tom, co je dobr, a se jejich slovm vyhnou jako jedovatmu pokrmu.23 Zatmco Kamalala ve svm teoretickm spise nikoho nejmenuje a pas vnovanou popram dokonalost uvd slovy nkte kaj, e [...], Congkhapa nenechv sv
22

TSONG-KHA-PA. The Great Treatise of the Stages of the Path to Enlightenment. Volume III. Cutler, Joshua W. C., (ed.). Ithaca, Boulder: Snow Lion Publications, 2002. Str. 334. 23 Kamalalovu Bhvankramu cit. dle TSONG-KHA-PA. The Great Treatise... Str. 333.

10

tene na pochybch: Tato slova se tkaj nzor che-anga.24 trnct dalajlama Tndzin Gjamccho (bstan dzin rgya mtsho, nar. 1935), pc o nkolik stalet pozdji ve stejn tradici jako Congkhapa, ve sv pedmluv k anglickmu vydn druhho dlu Bhvankramy uvd: Ti dly Bhvankramy byly sepsny v Tibetu a podntem pro jejich sepsn byl nsk che-ang. I kdy o obsahu jeho nzor se d diskutovat, che-angova interpretace buddhistickho pohledu byla zcela urit chybn. crya Kamalala svj text sepsal, aby zabrnil en jeho mylnch nzor.25 Akoli postoj Tndzin Gjamccha k Mahynovi a jeho uen je mnohem smlivj ne nzor Congkhapy, i on, stejn jako zakladatel gelukpy, nzory nskho chanovho mistra na zklad Kamalalova svdectv jednoznan odmt. Navzdory tm veobecnmu zavren vak existovali (a existuj) v Tibetu i tac uenci, kte se na uen tnmnpy dvali se sympatiemi. K nejznmjm z nich patil Orgjn Lingpa (o rgyan gling pa, nar. 1323), slavn objevitel skrytch poklad (terma, gter ma) a autor (i nlezce) dla s historickou tmatikou Kathang denga (bka thang sde lnga, Pt oddl vyprvn). V ptm oddle tohoto textu, Lonpo kathang (blon po bka thang, Vyprvn o ministrech), je mon najt i dosti podrobn popis a zhodnocen uen koly igarwa, j byl che-ang Mahyna uitelem a patriarchou. Nen bez zajmavosti, e informace obsaen v Orgjn Lingpov term se o nkolik stalet pozdji staly zkladem kladnho nzoru vznamnho autora koly ingma Digme Lingpy (jigs med gling pa, 17291798) na nauku okamikovho vstupu26 a v dob modern
Dodejme, e Kamalala pravdpodobn skuten hovo o che-angovi, s nm se utkal v lhask debat: Nkte kaj, e ctnostn i nectnostn iny vznikaj pojmovm rozliovnm mysli, v jeho dsledku bytosti zakouej plody jako napklad dobr zrozen a otej se v kolobhu byt. Proto pi meditaci o niem nepemlej a nekonaj ctnostn iny, jako napklad iny tdrosti. Kamalalova Bhvankrama cit. dle TSONG-KHA-PA. The Great Treatise... Str. 332. 25 KAMALALA. Bhvankrama. In KAMALASHILA. DALAI LAMA. Stages of Meditation. Ithaca: Snow Lion Publicatins, 2003. Str. 25. (kurzva je moje) 26 Digme Lingpa, editor slavnho korpusu term Longhen ingtig (longchen nyingtig) a autor obshlho pehledu buddhistick cesty v pojet koly ingma Jntn dz (yon tan mdzod, Pokladnice dobrch vlastnost) se v komenti Knkhjen llung (kun mkhyen zhal lung, Orln uen jasnozivho) patcm do cyklu Longhen ingtig pokou vyvrtit rozenou teorii o podobnosti dzoghenu a uen igarwy. Pestoe o nadazenosti dzoghenu neme bt pochyb, Digme Lingpa m o che-angovi Mahynovi vysok mnn: V prbhu debaty Kamalala poloil otzku po pvodu sasry zakrouenm hol kolem hlavy. Che-ang dvakrt kubl za sv roucho, [m] chtl vyjdit, e [pinou sasry] jsou vnmajc a vnman. Nen pochyb, e tento mistr byl velmi bystrho ducha. Pokud ne-rozpomnn a ne-mylen pedstavuj popen rozliujcho poznn [jak ekl Kamalala], potom se stejnho proheku dopoutj i Vtzovy stry o dokonalm poznn. Skuten nzory cheangovy tud me prohldnout jedin dokonal buddha a nikdo jin. Knkhjen llung cit. dle van
24

11

vrazn ovlivnily teorii Guiseppe Tucciho o pvodu tibetsk tradice dzoghen (rdzogs chen) v doktrnch igarwy.27 Kathang denga shrnuje rozdl mezi uenm Kamalaly a jeho oponenta Mahyny nsledujcmi slovy: Rimgjipovec je jako mal rybka v kalui, igarpovec je jako ryba v ece.28 A dle: igarpovec je jako krejc lev. Ani skla ani rokle jej nezastav. Rimgjipovec je jako krejc lika. Nedoke pekonat skly ani rokle. Mus se vrtit!29 Zatmco tato pro Kamalalu nepli lichotiv pirovnn s nejvt pravdpodobnost pochzej jak ukzal Samten Gyaltsen Karmay z pera samotnho autora kroniky, vtina pas popisujcch uen igarwy byla opsna z dla jinho, a to dosti nepesn a neuspodan.30 Karmay se domnv, e se ve skutenosti jedn o pellmell shrnut tvrt kapitoly pozoruhodnho dla se zkrcenm nzvem Samtn midron (bsam gtan mig sgron, Lampa oka meditace),31 jeho autorem byl prvn velk myslitel a autor tibetskho buddhismu 10. stolet Nub Sanggj Jee (gnubs sangs rgyas ye she, konec 10. stolet?).32

SCHAIK, Sam. The Great Perfection and the Chinese Monk: rNyingmapa defences of Hwashang Mahyna in the Eighteenth Century. Van Schaik pe, e pozoruhodnou phodu o krouen hol a kubn rouchem obsahuje i sBa bzhed. 27 Viz KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection. Leiden: E.J. Brill, 1988. Str. 8796. 28 Kathang denga cit. dle KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 96: rim gyi pa ni ko moi nya chung dral/cig car ba ni gtsang chui nya dang dral/ (kurzva je moje) 29 Kathang denga cit. dle KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 96: cig car ba ni seng ge lam zhugs dral gad med g.yang med kun la thogs med dol rim gyis pa ni va mo lam zhugs dral gad g.yang mi thar ba log skor byed/ (kurzva je moje) 30 Karmay ukzal, e Orgjn Lingpa (i pesnji eeno autor Lonpo kathang, nebo Orgjn Lingpa je podle tradice pouze tertnem) svmi editorskmi zsahy pisoudil Mahynovi religizn praktiky, kter che-ang pravdpodobn vbec nevykonval a o nich v pvodnm pramenu, tj. v Samtn midron (viz ne), nen ani zmnka. Viz KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 9296. KARMAY pe, e Orgjn Lingpa udlal z che-anga tantrika, co ovlivnilo nzory pozdjch mistr koly ingma, jako byli Longhen Rabampa (klong chen rab byams pa, 13081363) i Digme Lingpa. 31 sgom gyi gnad gsal ba phye ba bsam gtan mig sgron. 32 KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 100.

12

Tmatem Samtn midron je objasnn rznch pstup k buddhistickmu probuzen, jmenovit tradice postupnho vstupu (rim gyis pa), cesty okamikovho vstupu (cig car ba), mahyogy a dzoghenu (rdzogs chen). Jdrem buddhistick stezky je podle Samtn midron koncept ne-rozliovn (rnam par mi rtog pa, avikalpa), jen je spolen vem tyem pstupm.33 Rozdl spov pedevm v metod: zatmco igarwa o nj usiluje metodou okamikovho vstupu, rimgjipa postupn. Frze okamikov vstup je vysvtlena nsledujcmi slovy: Vysvtluj sv uen nsledujcm pkladem: vystoup-li lovk na vrchol hory, vid ve. Chtj tm ci, e vnmn i vnman jsou ve skutenosti nezrozen povahy a e o poznn tto skutenosti nem smysl usilovat skrze iny.34 Samten Gyaltsen Karmay o pstupu autora Samtn midron Nub Sanggj Jeeho k rozdlnm druhm nauky a praxe k: Text je pozoruhodn tm, e pojednv o uen igarwy a rimgjipy jako o rovnocennch naukch tibetskho buddhismu a je pravdpodobn, e se jedn o prvn a posledn ppad, kdy se popis vech ty pstup dostal do jednoho textu a autokomente. 35 Navzdory tomuto vyrovnanmu pstupu jsou koly v textu azeny v poad, kter podle Nub Sanggj Jeeho odpovd jejich hodnot. tvrt kapitola je vnovna rimgjip, pt igarw, est tante a sedm pojednv dzoghen, jen je v dle nazvn vrcholem vozidel (theg pa, yna).36 Jsou jako pky jedinho ebku, seazen od nejni po nejvy.37 Rimgjipa se ocitla na nejni pce rovn proto, e vychz ze ster s provizornm vznamem (drang don gyi mdo, neyrthastra),

Ne-rozliovn m nkolik kategori, z nich nejdleitj je de bzhin gshegs pai bsam gtan (tathgatadhyna), je je ne-dualitou meditace klidu a meditace vhledu. Jedn se o jeden ze ty zkladnch druh pohrouen (dhyna, bsam gtan). Tento vklad stoj za pozornost, jeliko draz na rozdln druhy meditace povauje nap. tradice geluk za jdro svru mezi Kamalalou a Mahynou. Samtn midron je vak oznauje za spolen cl, pedstavujc jedin, nejvy pohrouen. KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection. Leiden: E.J. Brill, 1988. Str. 104. 34 KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 104. 35 KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 86. (kurzva je pvodn) 36 LONGCHEN RABJAM. The Practice of Dzogchen. Thondup, Tulku (trans.), Talbott, Harold (ed.). Ithaca, Boulder: Snow Lion Publicatations, 2002. Str. 119. 37 KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 104.

33

13

zatmco nauka igarwy ze ster s vznamem definitivnm (mges don gyi mdo, nitrthastra).38 Zkladn nauku igarwy shrnuje Nub Sanggj Jee takto: Podle tnmnpy jsou vechna druhotn jsoucna osob a jev od prapotku nezrozen a pokouet se o zrozen nezrozenho je maten mysli. Tak se lovk hlubokho vznamu nedobere, stejn jako kohout nerozv ocen. [Tnmnpa] tvrd, e do prav povahy [chos nyid, dharmat] vc se pronik ne-mylenm. Odstupovan vstup je pro osoby s chabm rozumem.39 Navzdory nzorm Nub Sanggj Jeeho, Orgjn Lingpy, Digme Lingpy a jim podobnch je postoj vtiny tibetskch autor k Mahynovi odmtav. Jakoto veskrze zporn postava si nael cestu i do obecnho povdom Tibean, jak o tom svd charakter nskho mnicha z religiznch tanc ham (cham). Podle Wilhelma Filchnera je soust specilnho hamovho tance v kltee Kumbum (sku bum) v Amdu postava che-anga doprovzenho tymi atsarasy (tj. klauny, tib. a tsa ra) a skupinou nkolika dalch masek pedstavujcch bu jeho ky nebo dti posmvajc se starci. Albert Grnwedel ve sv studii o tibetsk mytologii z roku 1900 uvd, e groteskn postava che-anga zastupuje ston mun pu, kolu nhlho vstupu, vypovzenou z Tibetu. Postava je terem posmchu vesnickch dt a je mezi nimi znma jako ,mnich s vypouklm bichem.40 Od udlosti zasut hluboko v tibetsk historii k obrovsk postav z paprma, je svm pelapovnm na dvoe kltera vyprv pbh mnicha zhlouplho a ztloustlho samm ne-rozliovnm, vede dlouh a spletit cesta. Prochz nejednm zajmavm zkoutm tibetskho nboenstv a historie a zvdav badatel nev, do kterho z nich se dv vypravit. U u se nechv unst vahami o spletitch otzkch dogmatiky a politiky, kdy se objevuj pochyby: Popisuj nae prameny vbec stejnou udlost, nebo je jejich vidn dj tak odlin, e je vbec nelze srovnvat? M vbec smysl pokouet se rekonstruovat prbh debaty i hledat souvislosti se socilnUen obou vak podle Nub Sanggj Jeeho pedstavuje odklon od nauky nejvy, to jest od nauky velk dokonalosti (dzoghen). 39 Samtn midron 31/a3 cit. dle LONGCHEN RABJAM. The Practice of Dzogchen... Str. 120. 40 ROCCASALVO, Joseph F. The debate at bsam yas: religious contrast and correspondence. In: Philosophy East and West 30:4 (October,1980). Str. 505. (kurzva je moje) Matthew Kapstein vak pe, e populrn identifikace tto chanov postavy s che-angem Mahynou je myln. Ve skutenosti se pr jedn o Micheringa (mi tshe ring, dlouhovk mu), postavu odvozenou od nskho boha dlouhovkosti ou-singa (Shouxinga).
38

14

kulturnm i politickm prostedm, v nm se odehrla? Zprvy o lhask debat lze st jako zprvu o vtzstv sil dobra, reprezentovanch sttnm nboenstvm a krlovldou. Nebo v nich lze vidt zenovou anekdotu, jej pointu mistr naznail mlenm a uputnm vnce kvtin. Nepodob se vak religionista, lmajc si hlavu nad obsahem debat buddhistickch mnich z 8. stolet, tak trochu historikovi, jen se sna odhalit politick pozad zaloen Spoleenstva prstenu? M vbec nadji, eeno slovy Foucaultovmi, objevit res gestae, to jest skuten iny skutench lidskch bytost jednajcch ve skutench vztazch?41 2. Metodologick vaha: Luther H. Martin a buddhistick potky Intencionln vtvory vech spolenost, a zejmna jejich literrn produkci, je mon charakterizovat jako propagandu, chpanou v sociologickm smyslu jako materil vytvoen a uchovvan v souladu s pesvdenm konkrtnch zjmovch skupin.42 V eseji History, historiography and Christin origins (Historie, historigrafie a pvod kesanstv) pirovnv Luther H. Martin historiografii k detektivnmu romnu. kolem hlavnho hrdiny je rozkrt minulou udlost podle stop, kter po sob zanechala, v naem konkrtnm ppad z textovch pramen. Clem ptrn je urit, zda k dan udlosti dolo a kdy, popsat jej prbh, pojmenovat zastnn osoby a objasnit jejich vztahy a motivaci. Nzor, kter si detektiv na ppad udl, pitom nemus bt automaticky pijat za pravdiv a jedin mon popis udlost. Mohou se objevit dal dkazy, vyetovn me bt obnoveno a obvinn me bt vzneseno proti nkomu jinmu i peformulovno. Historikov se vak nepodobaj ani tak autorm detektivek jako skutenm detektivm, nebo se musej pokusit objevit a zhodnotit data tkajc se udlost, k nim v minulosti pravdpodobn skuten dolo.43 Jeliko nestrannost detektiva i religionisty neme bt zaruena, jeho prce podlh principu intersubjektivn verifikace. Polem jeho psobnosti jsou data empirick povahy, co znamen, e
41

Comment on crit lhistoire suivi de Foucault rvolutionne lhistoire Paula Veynea cit. dle MARTIN, Luther H. History, Historiography and Christian Origins. In: Studies in Religion/Sciences Religieuses, March 2000, vol. 29, 1. Str. 82. 42 Social Theory and Social Structure R. K. Mertona cit. dle MARTIN, Luther H. History... Str. 79. 43 MARTIN, Luther H. History, Historiography and Christian Origins. In: Studies in Religion/Sciences Religieuses, March 2000, vol. 29, 1. Str. 73.

15

spolen se svmi vztahy k jinm datm mus bt objasniteln vn tvrho aktu [...].44 Pestoe vak [n]arozdl od fikce se kritick historiografie zabv udlostmi, o nich se pedpokld, e se opravdu staly45, ke svm zvrm dochz na zklad volby dan kontextem a hypotetickou pravdpodobnost udlost ve svtle nashromdnch dat.46 Data vypovdajc o kesanskch potcch i o potcch buddhismu v Tibetu pochzej pedevm z textovch pramen, co znamen, e jsou socio-kulturn povahy. Dochovan data pedstavuj redigovan a tud kolektivn nzory skupin, kter je vytvoily, vybraly, shromdily, daly do obhu a zaadily do nejrznjch antologi.47 Martin proto navrhuje, abychom se na djiny dvali jaksi pozptku a historick prameny neetli jako pravdivou zprvu o skutench historickch udlostech, ale jako stopu po innosti skupin a lid, kte se o vznik a uchovn tchto pramen zaslouili. Abychom tyto vahy aplikovali na konkrtn ppad (lhaskou debatu), svd-li prameny (i spe vyprvj-li) o asti nkolika pslunk klanu Ba u klov udlosti tibetskch religiznch djin, me, ale nemus to vypovdat o skuten politick moci klanu v dob konn debaty. Zcela jist to ale vypovd o vlivu klanu i jeho pznivc v kruzch, v nich konkrtn zprva o udlosti vznikla a v nich byla tradovna. Nebo, abych uved jin pklad, informace o poehnanm st mnicha Mahyny, kter nachzme v nskch pramenech z Tun-chuangu, mohou, ale nemus vypovdat o jeho skutenm vku. Stejn tak v nich toti meme vidt literrn prvek, jeho clem bylo dodat che-angovi v tradici moudrch a osvcench starc potebn vnosti. Akoli se n ppad (lhask debata) netk pmo pvodu buddhismu, je spojovn s potky tohoto nboenstv v zemi snh. Jeliko zce souvis s pchodem prvnch buddhistickch vrozvst Padmasambhavy a ntarakity, se zaloenm prvnho kltera Samj (v nm se debata podle Butnova podn odehrla), s pijetm prvnch mnich do tibetsk saghy a s vyhlenm buddhismu (i nkter jeho odnoe) za sttn nboenstv, m povahu nboensk legendy.

44 45

MARTIN, Luther H. History... Str. 74. MARTIN, Luther H. History... Str. 69. 46 MARTIN, Luther H. History... Str. 73 47 MARTIN, Luther H. History... Str. 78.

16

Nememe si bt jisti dokonce ani tm, e k debat skuten dolo.48 Nzory, vyjden jejmi djepisci, na druh stran skuten jsou, stejn jako jsou skuten jejich motivace a socio-kulturn prosted, v nm je formulovali. Dovedeme-li Martinovu vahu do dsledku, pak naimi res gestae skutenmi iny skutench lidskch bytost jednajcch ve skutench vztazch neme bt (pinejmenm primrn) jednn astnk lhask debaty, ale tvr in autor tibetskch a nskch letopis, k nmu dolo v jistch spoleenskch, kulturnch a politickch pomrech. Vztah tohoto tvrho inu k popisovan historick udlosti je pi tomto zptnm pohledu teba chpat jako vztah tvrho inu a udlosti, kterou si tvrce zvolil za svoje tma. Nae zkoumn se me prostednictvm fakt literrnch pramen faktm skutench udlost piblit, nikdy je vak skrze n neme pln postihnout.49 Povzbuzeni a zoceleni touto metodologickou vahou, obrame nyn pozornost k textovmu pramenu, kter, i kdy mon nepopisuje lhaskou debatu tak, jak se skuten odehrla, pedstavuje alespo jeden z nejstarch dostupnch propagandistickch obraz tto udlosti. 3. Zkladn tibetsk pramen k debat a jeho svdectv: dBa bzhed Bae: Krlovsk e o potcch Buddhovy nauky v Tibetu (dBa bzhed: sangs rgyas kyi chos bod kham su ji ltar byung bai bka mchid kyi yi ge) je edic textu nazvanho nejastji generickm nzvem sBa bzhed, neboli Stanovisko Ba.50
Pochybnosti o konn lhask debaty vyjdil nap. Joshiro Imadea. Paul Demiville vyslovil nzor, e nelo o jedinou debatu, ale dlouhodobj psemnou vmnu nzor, trvajc nkolik let (viz ne). POWERS, John. vod do tibetskho buddhismu. Zbavitel, Duan, (pekl.). Praha: Beta, 2009. Str. 125. 49 Matthew T. Kapstein pe ve sv stati The Chinese Mother of Tibets Dharma King o historickm zkoumn jako o pohledu nap sn plnou zrcadel: zpotku je velmi tk urit, kter odlesky k nm pichzej z opan strany sn, kter odrej osoby a pedmty v prostoru mezi stnami, kter jsou pouhmi iluzemi a kter zrcadlovm obrazem ns samch, vracejcm se zptky k nm. Kapstein dle pe o specifickch rysech tibetsk zrcadlov sn a o opon, pestavovan historickonboenskmi mty o dynastick dob. Viz KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation.. Str. 24. 50 V tunchuangskch dokumentech se jmno rodu, jen dal textu jmno, pe dBa/dBas. Sakja Paita (sa skya paita) pe o kronice jako o dPa bzhed (zjevn zkomolenina dBa bzhed), Pawo Cuglagthengwa (dpa bo gtsug lag) ji v Khp gatn (mkhas pa dga ston, Hostina uenc) cituje jako rBa bzhed, v zkladn referenci jako dBa bzhed. sBa bzhed je nzev znmch publikovanch text (Steinovo a Pekingsk vydn). rBa bzhed uv Butn, Pawo Cuglagthengwa (passim) a Trantha. V historiografick literatue je mon najt tak nzvy bla bzhed, rgyal bzhed, bsam yas dkar chag chen mo (Invent Samj), bsam yas bka thang (Kronika Samj), bka gtsigs kyi yi ge, etc. Viz dBa bzhed. The Royal Narrative Concerning the Bringing of the Buddhas Doctrine to Tibet. Translation WANGDU, Pasang, DIEMBERGER, Hildegard. Wien: Verlag Der sstereichischen Akademie der Wissenschaften, 2000. Str. 3.
48

17

Rukopis dBa bzhed, o nm bude na nsledujcch dcch e, studovali a peloili Pasang Wangdu a Hildegarda Diembergerov.51 M 31 fli velikosti 35,5 x 7,5 cm, je uloen ve Lhase a byl sepsn psmem bume (dbu med, tj. bezhlavm) na naloutlm pape zvanm b (bod shod, tibetsk papr). Text se skld ze t st: 1) vlastn kroniky (obsahujc zprvu o lhask debat); 2) krtk sti tkajc se dcery Ba Salnanga a smrti Ba Sangiho; a 3) historie pohebnho ritulu zt (zas gtad). Tibettina rukopisu uv starobylou terminologii, je ve znmch edicch sBa bzhed byla nahrazena novjmi vrazy (nap. dar ma msto dharma). V textu nachzme historick korespondence s prameny doby dynastick (dBa bzhed, stejn jako npis z Karhungu /skar chung/ oznauje krle Thi Dsonga /Khri Dus srong/ za zakladatele chrmu Lingithi /gling gi khri/) a npadn je i neptomnost mladho legendrnho materilu pochzejcho z doby post-dynastick (nap. legend o Padmasabhavovi v rozvinut podob).52 Zatmco tradice povauje za autora textu Ba Salnanga (sba gsal snang),53 guvernra Mangjlu54, ministra vldy krle Thisong Decna a prvnho opata kltera Samj (podle dBa bzhed krlova cryu, tj. mistra), kritick analza textu nasvduje, e bychom slovo dBa (sBa) v nzvu kroniky mli chpat spe jako jmno rodu i klanu, take jedna z variant nzvu by mohla znt Stanovisko [klanu] dba k potkm Buddhovy nauky v Tibetu obsahujc krlovskou e.55 stedn role Ba Salnanga v tchto potcch je nicmn jednm z hlavnch tmat kroniky. Jak nasvduj alternativn nzvy Samj karhag (bsam yas dkar chag chen mo, Invent Samj) a Samj kathang (bsam yas bka thang, Kronika Samj), dalm dleitm tmatem je vznik, stavba, pln a vzdoba nejstarho tibetskho kltera. Nsledujc edice sBa bzhed jsou podle Wangdua a Diembergerov dostupn odborn veejnosti:

dBa bzhed. The Royal Narrative Concerning the Bringing of the Buddhas Doctrine to Tibet. Translation WANGDU, Pasang, DIEMBERGER, Hildegard. Wien: Verlag Der sstereichischen Akademie der Wissenschaften, 2000. Pase citovan z tohoto textu pekldm podle anglickho pekladu Wangdua a Diembergerov, s pihldnutm k tibetskmu textu dBa bzhed otitnmu v rBa bzhed phyogs bsgrigs. bde skyid (ed.). mi rigs dpe skrun khang: Beijing, 2009. 52 dBa bzhed... Str. 1314. 53 Nen, pochyb, e Ba Salnang je historickou postavou, kter v 8. stolet sehrla vznamnou lohu pi vyhlen buddhismu za sttn tibetsk nboenstv. Jako ntarakitova nstupce jej pod mniskm jmnem Jee Wangpo zmiuje tunchuangsk rukopis IOL 689/2. Viz KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 7680. 54 Oblast na pomez Tibetu a Neplu, kudy prochzela dleit obchodn stezka. Zde byl ntarakita Ba Salnangovm hostem jet ped svm pchodem do Lhasy. dBa bzhed... Str. 40. 55 Viz dBa bzhed... Str. 45.

51

18

1. verze publikovan v Pekingu (Gyaltsen, Gonpo, /ed./. Beijing: 1980); vydn sloen ze t verz textu, jeden z nich (kopie prof. Phuntshog Tsheringa) je datovn do 12. stolet (sBa bzhed B) 2. Steinova doplnn verze (1961) sBa bzhed zhabs btags ma; obsahuje velk mnostv dodatk, 14. stolet (sBa bzhed A) 3. dBa bzhed, n text, z velk sti odpovd znmjmu textu sBa bzhed, poprv citovn potkem 13. stolet, pochz pravdpodobn z potku 11. stolet (nejrannj mon datace); 4. vbr citac v Khp gatn (mkhas pa dga ston, Hostina uenc, 16. stolet) od Pawo Cuglagthengwy (dpa bo gtsug lag) (sBa bzhed C). 56 Spekuluje se tak o existenci proto-verze, je dosud nebyla objevena. Kronika nebyla nikdy titna, znm jsou jen rukopisn verze a citace v jinch dlech. Akoli sBa bzhed se jako zkladnm historickm pramenem k djinm pozdn tibetsk e zabvali mnoz pedn tibetanist, Wangdu a Diembergerov v vodu ke svmu pekladu p, e [o]tzky po vzniku textu, jeho pvodn podob a znn a jeho autorstv zstvaj nevyeeny z dvodu nedostatku vrohodnho pvodnho textovho materilu. 57 Stejn je to podle Per K. Srensena s datac.58 Text sm informaci o dob svho vzniku neobsahuje, vlastn vyprvn vak uzavr pas o ltosti umrajcho krle Thisong Decna (zemel 797) nad ztrtou nskch text, zakonen slovy toto je konec. Dal vrstva popisuje iny krle Thicug Decna (khri gtsug lde btsan, Ralpan, ral pa can, 815/7838/41), jemu se ve shod s postdynastickou historiografickou tradic pipisuj zsluhy za velkou reformu, k n podle nzoru souasnch odbornk dolo ji za Thisong Decnovy vldy.59 Wangdu a Diembergerov uzavraj: Nkolik fakt svd ve prospch znanho st textu: text dodruje terminologii a styl psma typick pro dynastick prameny a postavy, msta dje a popsan udlosti z velk sti souhlas s vsledky historickho bdn o textech

dBa bzhed... Str. 12. dBa bzhed... Str. XII. 58 Per K. Srensena cit. dle dBa bzhed. Str. XIV. 59 Tib. skad gsar bcad. Systematizace a standardizace peklad buddhistick literatury zkompilovnm slovnku Mahvyutpatti (bye brag tu rtogs par byed pa chen po), obsahujcho tisce sanskrtskch termn a jejich tibetskch ekvivalent. dBa bzhed. Str. 24.
57

56

19

z doby dynastick. Styl textu je na pomez archaick dynastick tibettiny (jazyka tunchuangskch dokument) a ran klasick/kanonick tibettiny.60 dBa bzhed se hls k nru kahi (bka mchid), neboli krlovsk e i krlovsk kronika. Nzev nru podle Wangdua a Diembergerov oznauje formln krlv projev, jen ovem nezahrnuje psahu [..].61 Dla tohoto nru obvykle doprovzej vlastn formln krlovsk edikty kacig (bka gtsigs), take je mon, e kronika pvodn obsahovala cel znn krlovskho ediktu vydanho Thisong Decnem po skonen samjsk debaty (tj. lhask debaty). 62 Jakoto krlovsk kronika tkajc se specificky potk Buddhovy nauky v Tibetu lze dBa bzhed rovn zaadit do kategorie text hdung (chos byung, doslova pvod dharmy, dla o zrodu buddhismu v Indii a jeho en do okolnch zem) i logj (lo rgyus, anly, vzpomnky). Co se te msta kroniky v tibetsk klasick historiografick literatue, Per K. Srensen pe, e se jedn o text veobecn uznvan za zkladn a autoritativn djepisn pramen, jeho nejstar podoba bv tradin datovna do pozdn doby dynastick (kolem roku 800). 63 Vzhledem k nedostatku pramen k tto dob byla kronika dBa bzhed vyuita jako zkladn a asto jedin zdroj informac pro sepsn mnoha pozdjch historiografickch prac, v nich nachzme mnostv citac a citac citac. Tibett djepisci jako napklad Butn i Pawo Cuglagthengwa, o nich jsme se ji zmnili povaovali text za autoritativn nejen v otzkch historickch, ale t na poli doktrny, a to zejmna co se te klov debaty v Samj. Kroniku otevr krtk zhodnocen pspvku nejvznamnjch panovnk dynastie Jarlung (yar klungs) k rozvoji buddhismu v Tibetu: za vldy krle (cnpo, btsan po) Lhathothori ncna (lha tho do re snyan btsan, zemel 374) byla prav dharma (dam pai chos, prav d) zskna (dbu brnyes), za cnpa Songcn Gampa bylo zavedeno praktikovn bosk dharmy (lha chos mdzad pai srul ptod), za cnpa Thisong Decna bosk dharma prospvala (dar shing rgyas par mdzad) a za Thicug Decna (Ralpan) byla systematizovna (shin tu gtan la pha ) velkou reformou. iny prvnch dvou krl jsou popsny jen strun: za Lhathothoriho spadla z nebes schrna s nesrozumitelnmi poklady dharmy, za Songcn Gampa byl zaloen Rasa Peharling
dBa bzhed... Str. 11. dBa bzhed... Str. 23. 62 Termnem bka gtsigs, oznaujcm obvykle krlovsk edikt vyadujc psahu, nazvaj text sBa bzhed A,B. Edikty Thisong Decna a jeho syna Thide Songcna viz nap. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetans. Oxford: Blackwell Publishing: 2008. Str. 6668, 76. 63 dBa bzhed. Str. X.
61 60

20

/ra sa pehar gling/ a 42 chrm k ovldnut zem, Thnmi Sambhta /thon mi sam bho ta/ byl na pouti v Indii a do chrmu Ramoe /ra mo che/ bylo z ny pivezeno posvtn zpodoben kyamuniho. Vtina textu je vnovna panovn krle Thisong Decna (folia 4a525b1), jeho mistrem byl Ba Salnang a za jeho panovn bylo postaveno Samj (f. 14b517b6) a uspodna debata mezi Mahynou a Kamalalou (f. 18b525a3). Thisong Decn nastoupil na trn jako tinctilet. Slabosti mladho panovnka zneuil jeho strc Mam Thompakje (ma zham khrom pa skyes)64, jen pod vlivem kleteb a dmon zaal pronsledovat dharmu. Krlovy vrn rdce obvinil z vrady jeho otce, rozboil nkolik chrm a posvtn zpodoben kyamuniho vykzal ze zem, prohlauje, e dharma me za vechno zl, co Tibet kdy postihlo.65 K tomuto obdob pronsledovn buddhismu se ve i prvn zmnka o nskm che-angovi. Star nsk mistr, jen sdlil v chrmu Ramoe, byl vyhnn z Tibetu. Na tku pronesl tato prorock slova: Na jednom z mst, kde jsme vera odpovali, jsem zapomnl botu. To je znamen, e prav dharma bude v Tibetu znovu vzkvtat!66 nsk mistr vystupuje jako zastnce a prorok prav dharmy tak v pbhu o rumlkov perle, jm do dje vstupuje Ba Salnang. Kdy mu krtce po sob zemel syn i dcera, rozhodl se Ba Salnang vykonat zakzan buddhistick pohebn obady che (tshe)67 a jejich proveden (lam bstan pa, ukazovat cestu) svil nskmu cheangovi z chrmu Ramoe.68 Che-ang dal rodim na vybranou: pej si, aby se jejich dti znovuzrodily na nebesch, nebo se maj znovu narodit jako jejich potomci? Ba Salnang si pro mrtv pl boskou existenci, ale matka je chtla mt u sebe. Chelen mocnho klanu sna nam, k nmu patila Thisong Decnova matka, a autor zkona krims bu chung na potrn buddhismu. Podle sBa bzhed A,B,C byla skutenou matkou krle nsk princezna in-cheng Kung-u (Jincheng Gongzhu, tib. ong co, zemela 739). Krlovna z rodu sna nam se pokusila sv nsk sokyni dt ukrst, ale pravda nakonec zvtzila a mlad krl prohlsil, e je synovcem nskho csae (tj. ung-cunga, Zhong-zong). dBa bzhed... Str. 3435. T KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 268. 65 Sochy, kterou do Tibetu v nrui pivezl jezdec na koni, vak nebylo snadn se zbavit. Po marnm vlen a zahrabvn a po smrti Mam Thompakjeho a dalch zlch ministr, jejich smrt j byla kladena za vinu, socha nakonec skonila v Mangjlu. 66 dBa bzhed... Str. 37. Historky s botou k nskmu buddhismu pat. Zajmav posmrtn historka se traduje nap. o prvnm patriarchovi chanu Bdhidharmovi. Zapomenut bota jako prorock znamen se vyskytuje rovn v jinch pramenech v jinm kontextu. dBa bzhed... Str. 36, pozn. 67. 67 Jedn se zejm o tibetsk pepis nskho slova aj (zhi), oznaujcho ritul odkn. Pohebn obady tohoto typu zavedla v Tibetu in-cheng Kung-u, manelka Thisong Decnova otce a podle nkterch pramen jeho matka. Viz pozn. 66 ve. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 39. 68 Identitu tohoto che-anga nen z textu mon zjistit. Pokud bychom pedpokldali, e kronika popisuje historick dje v asov posloupnosti, pak by se muselo jednat o jinho che-anga ne o toho, kter v Tibetu zapomnl botu. Historka s botou historce s perlou pedchz.
64

21

ang tedy vloil do st dvky perlu z poloviny natenou rumlkou a vykonal pslun pohebn rituly. Pot oznmil: Chlapec vystoupil na nebesa boh. Dcera se zrod jako tvj syn.69 A skuten, brzy se Ba Salnangovi narodil syn s rudou perlou v stech. 40 dn po porodu poznval pbuzn a nazval je stejnmi jmny jako v minulm ivot. Nzorn ukzka perozovn a kouzeln moci nskho mistra udlala na Ba Salnanga hlubok dojem. Stal se che-angovm kem a zaal tajn cviit podle jeho doporuen.70 Po njak dob podal cnpa, aby sml odjet do Indie, kde se doufal o novm uen dozvdt vc.71 V cizin se nemusel dit zkony sv zem (kter v t dob buddhismu neply), a tak se klanl ped buddhovnkem (ma h bod hi, bodhivka) a v Nlnd (shi le na len dra) a pinel obtiny. Akoli to bylo v zimnm obdob, prelo a z buddhovnku vyrazily zelen ratolesti. To bylo prvn znamen Ba Salnangova zvltnho posln. S novou vrou zaal pot experimentovat v Mangjlu, jeho guvernrem byl ped odjezdem do Indie jmenovn. Nechal tu vystavt dva chrmy, zajistil je nadac, a [n]auky vech mistr Indie a Neplu byly prostudovny.72 Kdy v jeho dom uil dharmu slavn uenec ntarakita, Ba Salnang se ho zeptal, za jakch podmnek by byl ochoten odcestovat do Tibetu (bod yul du gshegs par ci gnang). Khnpo (mkhan po, uenec) si nejprve jako odmnu vydal vechen Ba Salnangv majetek, vetn jeho turbanu a psku, a pot ekl:73 Ty i tvj krl jste dozrli k tomu, abyste vybudovali chrm (gtsug lag khang) jmnem Samj v Dragmaru (brag dmar) u eky Lohita (lo hi ta) ped vrchem Khpori (khas po ri)! Budu v duchovn mistr. Co se te ns dvou, nen to poprv, co se z naeho setkn zrodila probuzen mysl. V bezpoetnch pedchozch ivotech jsi byl mm hlavnm kem; nosil jsi jmno Jee
dBa bzhed... Str. 39. Rozborem tto historky ze zabv Matthew Kapstein ve sv stati The Mark of Vermilion. In KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 3949. Kapstein si vm, e se jedn pouze o jeden z mnoha pbh obsaench v sBa bzhed, jejich tmatem je perozovn a karmick zkon: sBa bzhed si zcela jist uvdomuje, e koncepty perozovn a karmy jsou spornmi koncepty [tj. v dan dob] a kontroverze o nich nejen zaznamenv, ale zaujm v nich tak jasn stanovisko. K tomu je mon dodat, e odpor vi uen che-anga Mahyny pisuzovan Thisong Decnovi pramen v prvn ad z pesvden, e toto uen ohrouje uspodn vesmru fungujcho podle karmickch zkon. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 219, pozn. 65. 71 Je otzkou, nakolik byl buddhismus pro Ba Salnanga a dal Tibeany v tto dob novinkou. Viz ne. 72 dBa bzhed... Str. 40. 73 Podle dBa bzhed ntarakita nakonec vechny dary vrtil. V Tibetu strvil 13 let. Viz nap. heslo ntarakita in KEOWN, Damien. Dictionary of Buddhism. Oxford: Oxford University Press: 2003.
70 69

22

Wangpo

74

a pstoval jsi probuzenou mysl. Pot poloil ruku na temeno [Ba

Salnangovy] hlavy a slbil mu vechno, co po nm dal. V t chvli se z nebes ozval hlas: Ge (dgeo) nech je nastolena ctnost! a objevilo se svtlo.75 Ba Salnang se vrtil do Tibetu, aby o sv zkuenosti s novm nboenstvm zpravil krle: Na tajnm mst mu objasnil podrobn ve o pstovn dharmy (lha chos bzang po mdzad pa), o rozumovm uvaovn (rigs pa), o pednostech dharmy (lha chos bzang ba) a o skutcch mudrce ze Zahoru, jen je zvn bdhisattvou [...].76 Mu, kter si pamatuje sv minul ivoty, mus bt krlovm uitelem! Thisong Decn byl vak stle v podru ministr nepejcch buddhismu poslal sice pro ntarakitu, ale Ba Salnangovi poradil, aby se ped nepteli pravho nboenstv ukryl v rodn vesnici. Nakonec peci jen nael odvahu a rozkzal svm ministrm, aby sochu kyamuniho dopravili zpt do Lhasy. Netst, za jeho pvodce byla socha dve oznaovna, bylo te pipsno jej pomst za pronsledovn dharmy v Tibetu. Ani ntarakitv pchod vak nerozptlil vechny Thisong Decnovy obavy. Protoe se obval ntarakitovch kouzel, poslal ti sv ministry (vetn Ba Sangiho /ba sang shi/),77 aby uen cizho uitele vyzkoueli na vlastn ki. Teprve kdy vichni ti bez hony prodlali vcvik pod vedenm indickho mistra, byl khnpo pozvn do Drakmaru (Samj). Tam se ukzalo, e nejen Ba Salnang, ale i
Jmno, kter Ba Salnang pijal pi sv ordinaci, k n dolo pi zasvcovacch obadech v Samj. dBa bzhed... Str. 69. Viz t pozn. 87 ne. Men psmo oznauje interpolaci. 75 dBa bzhed... Str. 40. 76 dBa bzhed... Str. 41. O poloze Zahoru, kde se ntarakita podle tradice narodil, nepanuje shoda. Nkte jej identifikuj se Sahorem v Benglsku a povauj tud ntarakitu za benglskho uence. Jin se domnvaj, e se jedn o Sabor v Bhgalpuru a dal, e o Mandi v severozpadn Indii. LALMANI, Joshi. Studies in Buddhist Culture. Delhi: Motilal Banarsidass, 1967. Str. 158. Nedaleko Mandi le jezero Rewalsar, v n se promnila pohebn hranice, na kter ml bt uplen Padmasambhava. Rewalsar je znmm poutnm mstem. 77 Dochovan verze sBa bzhed mluv o Ba Sangim jako o nskm chlapci, jen byl spolenkem krlovch dtskch her. sBa bzhed A,B,C jej ad do skupiny prvnch tibetskch mnich (sad mi) a sBa bzhed A a dBa bzhed ho uvdj rovn jako jednoho z enk samjsk debaty. sBa bzhed a nkter dal prameny jej ztotouj s Ba Plangem a tvrd, e byl rovn zvn Ratna, nebo byl drah krli. Na druh stran dBa bzhed rozliuje mezi Ba Sangim, Ba Plangem a Ba Ratnou (dba rad na). Ba Sangi vystupuje jako jeden z ministr testujcch ntarakitu, jako astnk delegace do ny, jako jeden ze stavitel Samj a jako 3. z enk debaty (podle Butna jm byl Ba Plang). Spolen s krlem, ntarakitou a Ba Salnangem je zmnn ve vtu mu, kte se zaslouili o uveden buddhismu do Tibetu. Ba Plang, jeho rodn jmno bylo dba lha btsan, byl podle dBa bzhed prvnm tibetskm mnichem a poslednm enkem debaty v Samj (podle Butna jm byl Ba Salnang). V dob, kdy se Ba Salnang uchlil do dobrovolnho exilu, byl jmenovn vdcem tibetsk saghy. Ba Ratna byl jednm z mladch Tibean, kte se uili jazykm Indie a stali se pekladateli. Byl vysvcen na mnicha ntarakitou a z jeho rukou pijalo mnisk sliby dalch 100 osob. dBa bzhed... Str. 44, pozn. 101.
74

23

krl je ntarakitovm starm znmm z minulch ivot: Nevzpomn, jak jsme za as buddhy sunga (od srung, Kashyapa, minul buddha) spolu uctvali a chrnili n chrm a modlili se, aby dharma byla zavedena v Tibetu?78 Nsledoval plron vcvik v deseti ctnostnch inech (dge ba bcu, daa kuala karmapatha) a osmncti prvcch (khams bco brgyad, dhtu),79 ale zemi v t dob postihla dal srie katastrof, co mladho krle pimlo buddhistick projekt znovu na njak as opustit. ntarakita byl posln zpt do Neplu a Ba Salnang byl poven, aby odjel do ny a hledal tam dharmu. Na dvoe nskho csae byli spolu s Ba Sangim pijati se vemi poctami nleejcmi bdhisattvm a od dalho nskho che-anga jmnem Gjim (gyim) vyslechli nsledujc pedpov: Jakmile se v krli probud vra, nastane vhodn doba pro en dharmy. A se tak stane, a je pozvn khnpo bdhisattva [tj. ntarakita] [...] a a se stane duchovnm mistrem Tibetu! On je prav khnpo pro obrcen zem!80 Kdy k tomu nakonec dolo, prvnm tibetskm mnichem (dge long, bhiku) se stal Ba Plang, dal z astnk samjsk debaty.81 Dj kroniky pokrauje vyprvnm o nvratu ntarakity do zem snh a o zzranch skutcch mga Padmasambhavy, jen se vznamnou mrou zaslouil o poten zlch sil a vtzstv dharmy v Tibetu. Pejdme uctivm mlenm iny tohoto divotvorce, kter se debaty Kamalaly s Mahynou nezastnil, a ne pistoupme k vyprvn o debat samotn, zmime se alespo nkolika vtami o jejm dajnm djiti. Na vbru msta a stavb Samj, kltera mimo v pedstavivost, se pmo podleli khnpo, cnpo, Ba Sangi, neplsk stavitel a mnoho dalch velmo a vznamnch osobnost. Ne vtebn a blahovstn obady potvrdily vhodnou polohu kltera (ve vykopan jm se objevily dv hrsti bl re a blho jemene a dn oblzky, kosti, cihly ani uhlky),82 stavba se vymovala podle kupek sena rozmstnch po polch. Vzdoba byla na cnpovo pn provedena nikoli v indickm, ale v tibetskm stylu, ve snaze zskat nsledovnky ern dharmy (bn). Modely pro
dBa bzhed... Str. 41. 18 prvk (khams bco brgyad) zahrnuje 6 smysl, 6 smyslovch zkladen (tj. objekt) a 6 vdom. sBa bzhed A,B,C pidv k vtu uebn ltky dvanctilnkov etzec zvislho vznikn (rten brel yan lag bcu gnyis, dvdagaprattyasamutpda). dBa bzhed... Str. 46, pozn. 105. 80 dBa bzhed... Str. 5051. 81 Akoli na identitu prvnho tibetskho mnicha se nzory rzn, prameny se shoduj, e jm byl nkter pslunk klanu Ba. O Ba Plangovi viz t pozn. 79. 82 dBa bzhed... Str. 64.
79 78

24

sochy buddh a bdhisattv stli nejkrsnj Tibean a Tibeanky.83 Bostva byla vytesna z kamen, do nich sama otiskla svou podobu, a kdy kameny vezli do centrlnho chrmu (uce, dbu rtse), tsla se zem. Stedov sloup jedn ze stp vztyili pes noc krlov ty svtovch stran (rgyal po chen po bzhi, lokapla). Chrm obklopovala ern obvodov ze se tymi branami a tymi msty pro seskakovn z kon. Prostranstv chrmu bylo vytukovno tukem blm jako zrcadlo. Z jedn strany na druhou bylo mono vrhnout trm. Vem bytostem krom ptactva bylo zakzno vstoupit za ze a vichni lid si museli pi vstupu mt nohy. [...] Hlavn chrm (gtsug lag khang), jako tyrkys na zlatm podstavci, byl dokonen v roce ovce. 84 Pi tetm blahovstnm obadu vedenm bdhisattvou vechny sochy v Uce kzaly nauku a pak se rozely na sv msta. Khnpo byl poten. Chrm byl dokonen. Tsn ped jeho zasvcenm sloil Ba Salnang sliby a dostal jmno Jee Wangpo.85 V kltee psobila pekladatelsk dlna, ve kter krom indickch a tibetskch pekladatel pracoval tak nsk khnpo Mekong (me kong). Bhem obadu velkho zasvcen sto poddanch pijalo sliby z rukou Ba Ratny (dba rad na), jeho pedtm vysvtil bdhisattva.86 Krl byl spokojen. Byl vyhlen velk edikt (bka shog): Nikomu z poddanch mu nesm bt vyloupnuty oi a dn poddan en nesm bt uznut nos; vichni poddan mus slouit dharm. Vichni poddan, ponaje hlavnmi ministry, na to psahali.87

Kupodivu se nezd, e by se lenov klanu Ba v souti krsy dobe umstili. sBa bzhed vyjmenovv bostva, kter byla podle vybranch dvek a jinoch vyobrazena, vetn estislabin mantry, Try (sgrol ma), zer nmy (od zer can ma, jedna z 21. Tr), hnvivho ochrnce Hayagrvy (rta mgrin, Kosk je) a rypalo Khasarpaiho ( rya p lo kha sar pa ni, dvouruk Avalokitevara). Hayagrva projevil svou radost nkolikansobnm zarnm. dBa bzhed... Str. 65. 84 Podle Erika Haarha byl klter Samj dostavn roku 766 a vysvcen o rok pozdji. Viz POWERS, John. vod do tibetskho buddhismu... Str. 124, pozn. 27. 85 Podle sBa bzzhed A,B,C Ba Salnang sloil sliby spolen s pti dalmi Tibeany. Tto estici se kalo est probuzench i est testovanch (sad mi drug). Jin prameny hovo o sedmi prvnch mnich (sad mi bdun). dBa bzhed... Str. 69 a pozn. 234. 86 Viz pozn. 79. 87 dBa bzhed... Str. 73.

83

25

Mnii byli zaopateni oacenm a jemenem. V t dob zaal bt Ba Salnang jasnoziv. Cnpo o nm vyhlsil: Tento mu, roven samotnmu Buddhovi, je n duchovn mistr krle i poddanch. Proto byl jmenovn vdcem Buddhovy tradice (bcom ldan das ring lugs). Nech se d pkazy dharmy.88 Ba Salnangovi byla do rukou dna vt moc, ne jak psluela hlavnm ministrm, a jm veden rada pro nboensk zleitosti te mla vt moc ne nejvy sttn rada. Jakmile se stal vdcem tibetsk saghy, podal okamit o sttn dotace, kter by j zajistily nezvislost na soukromch drcch. Cnpo pidlil vem mnichm po sedmi domcnostech a ministrm (zhang blon, strc-ministr) po pti.89 Opatovi Samj se vak nabzen renta zdla nepostaujc. Vzhledem k tomu, e nkte dostvaj a devt set domcnost na osobu, prohlsil, krl by ml pidlit dv st domcnost tem klenotm (dkon mchog gsum, triratna) a po tech kadmu mnichovi.90 Jinak: Cnpova mysl bude zranna (thugs gnod), lid a dobytek budou trpt nemocemi, neptel hajc na hranicch pijdou do vnitrozem a zashne ns nkolik hladomor. Stane se mnoho patnch vc. A co si cnpo jist peje ze veho nejmn, symboly t klenot zhynou a vichni jeho poddan propadnou hchu.91 Kdy ministi zaali pi jeho slovech hlasit reptat, Ba Salnang se rozhodl vyjdit svou nelibost odchodem do stran. Za msto dobrovolnho vyhnanstv si zvolil poustevnu v Lhodragu (lho brag).92

dBa bzhed... Str. 74. Termn ngln (zhang blon, strc-ministr) je podle Wangdua a Diembergerov dvojznan. Oznauje jednak ministry z krlovnina rodu a jednak strce a ministry, tj. krlovniny pbuzn a ostatn ministry. Podle mnostv pramen (nap. Khp gatn) byl centrln Tibet spravovn temi strci-ministry (zstupci klan bro, mchims a sna nam) a ministrem z klanu dba. Tyto tyi klany byly za Songcn Gampa a jeho nsledovnk nejmocnj v zemi. dBa bzhed... Str. 29, pozn. 36. 90 dBa bzhed... Str. 75. 91 dBa bzhed... Str. 76. 92 Msto v jinm Tibetu. Zde se roku 1012 narodil Marpa.
89

88

26

Kdy meditoval v Lhodragu, Jee Wangpo jezdil na tygru a na nedostupn skalisko vystupoval po bambusovm most, kter si postavil.93 Horsk ptactvo usedalo na jeho tlo, jakoby to byl strom nebo kmen. Nestkal se ani s lidmi svho rodu.94 Zde, v poustevn na vrcholku nedostupnho skaliska, nachzme vdce tibetskch buddhist ve chvli, kdy se v zemi zaalo it uen che-anga Mahyny o okamikovm probuzen a rychle si zskvalo stoupence. Scna pro samjskou debatu je pipravena a postavy se tla na scnu. Syet v hrubch obrysech znme. Ne si pedstaven pehrajeme podle dBa bzhed, jednoho z nejstarch a nejvlivnjch tibetskch pramen k debat, pojme si krtce shrnout, jak je obsazen a co meme na zklad dosavadnho dje soudit o naich autorech. Abychom k nim byli spravedliv, bude uiten, dve ne zaneme zkoumat jejich motivaci a pisoudme jim vce i mn ist i neist zmry, vyslovit dvoj vhradu. Za prv, akoli by se mohlo zdt, e dj kroniky pedstavuje dobe vypointovan sled po sob jdoucch udlost a e ve, co jsme si dosud vyprvli, smuje k jedinmu monmu zvru, zdn me bt klamn. Z dje kroniky, plnho odboek a nhlch zvrat, jsem elov vybral to, co se pmo i nepmo tk lhask (i samjsk) debaty. Krom toho, jak pe v pedmluv k pekladu Wangdua a Diembergerov Per K. Srensen, D se pedpokldat, e kronika dBa bzhed byla dokonce i ve sv pvodn podob (i podobch) tvoena sbrkou oddlench pbh, trk edikt a topoi.95 Autoi kroniky tud pravdpodobn nebyli autory v pravm smyslu slova, ale spe redaktory, editory i kompiltory. Za druh, nae vahy o
V sBa bzhed jezd na ty tygru che-ang Gjim, nsk buddhistick mistr, s nm se setkala delegace vyslan do ny za panovn Thide Cugtna. Porovnn zpracovn tto phody v rznch verzch kroniky nabz zajmav pohled na zpsob, jakm jej redaktoi pracovali s legendrn a historiografickou ltkou. Zatmco v sBa bzhed se do ny vydvaj delegace dv (prvn za panovn Thide Cugtna a druh za Thisong Decna), dBa bzhed pe pouze o jednom poselstv. Setkn s cheangem Gjimem se tak odehraje mnohem pozdji, po prvnm vynucenm odchodu ntarakity z Tibetu (viz ve). V obou verzch (v sBa bzhed v prbhu prvn vpravy) si vyslanci z che-angovch st vyslechnou proroctv tkajc se krlovy nezletilosti a debaty s bnisty a obdr ti texty, kter maj ve vhodnou chvli krli pest (podle dBa bzhed se jedn o las rnam par byed pa /Karmavibhaga/, sa lu ljang pa /listamba/ a rdo rje gcod pa /Vajracchedika/). Mimodn schopnosti v krocen tygr vak dBa bzhed Gjimovi upr, pipisujc je Ba Salnangovi. V rmci presumpce pravdomluvnosti meme samozejm spekulovat, e Gjim Ba Salnanga jzd na tygru nauil. Je tak mon, e se redaktoi dBa bzhed prost nechali inspirovat historkou astou v nskch hagiografich. Ve prospch tto varianty se zd svdit i bambusov most. Vce o Gjimovi a jzd na tygru viz KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 7175. 94 dBa bzhed... Str. 76. 95 dBa bzhed... Str. XIV.
93

27

jejich motivaci a o prosted, v nm tvoili, jsou a nejsp vdy zstanou pouhmi spekulacemi, vce i mn vzdlenmi skutenosti. Presumpce pravdomluvnosti je tud na mst. Vdycky musme potat s monost pokud ns nezpochybniteln fakta nepesvd o opaku e nai tibett historiografov zapsali udlosti prost tak, jak se odehrly, i jak se o nich uili z vyprvn a text svch pedchdc. Stanovisko dba k potkm Buddhovy nauky v Tibetu nenechv nikoho na pochybch, kdo je jeho hlavnm hrdinou. I kdy zkrcen nzev prohlaujc kroniku za stanovisko klanu dba je poprv doloen a koncem 12. stolet,96 skutenost, e Ba Salnang a dal lenov jeho (rozen) rodiny hraj ve vech dleitch udlostech popsanch v kronice klovou roli, je vmluvn. Ba Salnang je od potku krlovm dvrnkem ve vcech vry, jako prvn potkv ntarakitu a zve jej do Tibetu a je to on, kdo je pozdji jmenovn vdcem tibetsk saghy, krlovm mistrem a ntarakitovm pmm nstupcem. Ba Plang je prvnm tibetskm mnichem a Ba Salnangovm zstupcem ve veden obce. Ba Ratna je vysvcen pmo ntarakitou a z jeho rukou pi slavnosti v Samj pijm sliby sto Tibean. ten je opakovan ubezpeovn, e Ba Salnang je bdhisattvou, a tsn pedtm, ne je mu dna do ruku obrovsk politick moc, se ponkud pekvapiv dozvdme, e zaal bt jasnoziv.97 Vjimen role, kterou Ba Salnang sehrl pi uveden novho nboenstv do zem, je stvrzena prohlenm, je nachzme tsn ped koncem hlavn sti kroniky: Bo syn Thisong Decn, crya ( ts rya) bdhisattva, Ba Jee Wangpo a Ba Sangi, tito tyi ustanovili symboly t klenot.98 [Uspli v zavdn] nauky,
je byla bez spchu zavdna za pedchozch pti krl. [...][Dky nim] se svat

dharma rozila v zemi tibetsk.99

Per K. Srensen, dBa bzhed... Str. XIII. Dje se tak na tet z pti bdhisattvovskch stezek, na stezce vhledu (daranamrga, mthong lam), kdy bdhisattva v meditativnm pohrouen doshne pmho, nepojmovho a nedulnho vhledu do przdnoty. Stv se ryou, vzneenou bytost, a zskv schopnost ovlivovat sv budouc zrozen. Zskv rovn mnoho dalch schopnost a me vidt mnoho buddh a uit se od nich. M schopnost jasnozivosti, doke prochzet pevnmi pedmty a aby pomhal ostatnm, nabv souasn mnoha rznch podob. Jednodue eeno, jedn se o velmi pokroil stupe cesty k buddhovstv. WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism: The Doctrinal Foundations. London and New York: Routledge, 2009. Str. 201. 98 Akoli tibetsk klanov jmno Ba Sangiho (podle dBa ba, nikoli dba, v jinch verzch vak sba i rba) svd o opaku, podle sBa bzhed se jednalo o nskho chlapce. Viz t pozn. 74 ve. 99 dBa bzhed... Str. 89. Men psmo oznauje interpolaci. (kurzva je moje)
97 96

28

K emu chvla (i sebechvla) rodu Ba mohla slouit v dob, kdy kronika vznikla? Jak bylo eeno, prozatmn datace umisuje vznik textu do 11. stolet, piem st pinejmenm nkterch jeho st me bt vt. To znamen, e ke zkompilovn textu do podoby, v n se nm dochoval, dolo v obdob rozpadu (sil bui dus, 10.13. stolet ) a na potku druhho obdob en dharmy (brtan pa phyi dar, 10. 12. stolet), tedy pinejmenm 200 let po poslednch popisovanch udlostech. Obdob silbu, asto oznaovan za obdob temna tibetsk historie, nsledovalo po smrti proti-buddhistickho krle Langdarmy (glang dar ma, 836 841), je znamenala konec jarlungsk dynastie a definitivn rozpad velk tibetsk e. Silbu pedstavuje obdob temna nejen z hlediska en buddhismu i kdy skuten mra temnoty je stle pedmtem odbornch debat ale i z pohledu historiografie, pro n zstv z velk sti hdankou.100 Renesance monastickho buddhismu (narozdl od buddhismu provozovanho laiky, jen se v t i on me rozvjel i v dob temna) zan ve stednm Tibetu v polovin 10. stolet. Jak pe Matthew Kapstein ve svm strunm pehledu tibetskch djin, tibetsk buddhismus [v]stupuje do novho obdob rozvoje a dramatickch zmn. Mstn vldci soupe jeden s druhm o moc a nboensk autorita se stv pedmtem spor, stejn jako autorita politick.101 Akoli o postaven jednotlivch klan a jejich vztazch k vldnoucm rodm v tomto obdob je znmo jen velmi mlo, vme, e mnich z klanu Ba Lodr Wanghug (blo gros dbang phyug) byl na potku 11. stolet podn potomky rodu Jmten (yum brtan), aby se ujal sprvy kltera Samj.102 I kdy se jedn o dobu, do n byla na zklad vzkumu charakteru textu a rukopisu
Jeliko mme k dispozici jen velmi mlo dokument, kter lze spolehliv datovat do tohoto obdob, k zvrm o nm dochzme pouze nepmou cestou. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 10. A dle: Hlub zamylen nad shromdnmi dkazy ns vede k pesvden, e buddhismus, pot co byl za tibetsk e v zemi zaveden, nikdy zcela nezmizel. Akoli toto obdob bezpochyby bylo tibetskou ,dobou temna, je zejm, e stejn jako v ppad evropskho stedovku, ani v tomto ppad svtlo v temnot zcela nezhaslo. Ibid. Str. 11. 101 KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. XVIII. 102 dBa bzhed. Str. 8. Jmten (843878) a sung (od srung, 843905) byli synov krle Langdarmy. Akoli o existenci Jmtena panuj jist pochybnosti, odvozovalo od nj svj pvod hned nkolik tibetskch post-dynastickch krlovskch rod. Kapstein pe, e [k]nata vldnouc oblasti Samj, zejmna Cchalana Jee Gjalcchn (tsha la na ye shes rgyal mtshan) a jeho potomci, se stali koncem 10. stolet vznamnmi postavami obnoven buddhismu ve stednm Tibetu. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetans... Str. 8990. agabpa uvd, e jist Cchan Jee Gjalcchn (potomek sungv) vyslal do Amda deset vyslanc, aby navzali kontakt s komunitou uprchlch tibetskch mnich a pijali od nich mnisk sliby. Historik hlsc se ke kole sakja Snam Cemo (bsod nams rtse mo, 12. stolet) pe o dvou vyslancch a dv tuto udlost do souvislosti s sungovm synem Thi Plkhorcnem (khri dpal khor btsan). KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetans... Str. 8586. AGABPA, W. D. Djiny Tibetu. Praha: LN, 2000. Str. 5960.
100

29

kronika datovna, nemus to samozejm znamenat, e jej vznik pmo souvis s touto udlost. Pesto se zd pravdpodobn, e jednou z motivac zkompilovn kroniky bylo pipomenout slavn iny pslunk klanu v dobch tibetsk e a o jejich zsluhy opt poadavek na odpovdajc status v dob post-dynastick. dBa bzhed vak nen jen pbhem o vzestupu tibetskho klanu k moci, ale tak pbhem o nboenskm obrcen osobnm, klanovm i celospoleenskm. Jako vechny popisy konverz, vyprv o hledn a nalezen jedin prav vry. Akoli pozdj prameny kladou potky buddhismu v Tibetu do obdob vldy Songcn Gampa a popisuj tohoto krle jako konvertitu a nadenho propagtora novho nboenstv, dobov prameny se o buddhismu vbec nezmiuj a Songcn Gampo sm byl pohben v souladu se starm pre-buddhistickm kultem zahrnujcm krvav obti.103 Tento stav vc se zd potvrzovat i dBa bzhed v dob, kdy na trn usedl Thisong Decn, nezbylo z prvnho setkn Tibetu s buddhismem nic vc ne kyamuniho socha v Ramoe a pohebn ritul che, zaveden krlovnou in-cheng. I tyto zbytky vak byly v prvnch letech Thisong Decnovy vldy rozmetny bnistickmi ministry. Ba Salnang, jen se o pravdivosti a sle buddhismu pesvdil v jedn z nejbolestivjch chvil svho ivota, nalz pravho uitele v ntarakitovi. Jeho spojen s tmto vznanm mistrem a tm i s jeho tradic, tj. s yogcrasvtantrika madhyamakou je potvrzeno ntarakitovou jasnozivou vzpomnkou na spolen proit minul ivoty. Stejn nerozlun je s mistrem spojen i sm cnpo jemu vak bude zapoteb jet mnoha demonstrac pravosti, ne novou vru pijme za svou. Pbh konverze vyprvn dBa bzhed zahrnuje nejen rove osobn a takkajc celosttn, ale i rove klanovou, je, jak se zd, tvoila v otzkch vry i moci spojnici mezi individulnm a spoleenskm: [Ba Salnang] piml leny klanu Ba (pha tshan) opustit nboenstv bn a praktikovat buddhismus. Ba Lhazig (dba lha gzigs) se stal duchovnm mistrem (dge bshes) svho ptele ang Rkonga (myang ros kong). Byla mu

WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 187. Vldou Songcn Gampa se zabv nap. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation...Str. 549, 67. nebo POWERS, John. vod do tibetskho buddhismu... 120123. Powers pe, e [d]alm dokladem jeho [Songcn Gampovi] nboensk orientace je zznam jeho slibu, e u hrobky jednoho vrnho vazala bude poraeno sto kon.

103

30

pedna nauka a objasnno pt slib. Rkong se stal mistrem svch bratr (phu nu), kte se rovn stali [vyznavai] blho [nboenstv].104 Tato pas naznauje, jak p Wangdu a Diembergerov, vznam klanov identity a pbuzenskch vztah v pijet [nboenskho] pesvden.105 Propojen rodov a nboensk pslunosti rozhodn nebylo nim vjimenm: Ba Salnang byl na opatskm stolci Samj vystdn Ba Plangem a kdy obdob politick fragmentace nakonec ve 13. stolet dosplo ke konci, bylo to dky psoben klanu Khn (khon), jen astnm spojenm uenosti, nboensk autority a politick obratnosti zskal vldu nad velkou st Tibetu.106 Proto dalm ze zpsob, jak st kroniku dBa bzhed, je dvat se na ni jako na vyznn vry, jako na deklaraci vrnosti konkrtnmu nboenstv, religiznmu postoji i duchovn linii. Mezi jakmi druhy religiozity mli autoi (i objednavatel) kroniky na vbr a k jakmu z nich se pihlsili? Vezmeme-li za vchoz bod konec 10. stolet, kdy byl podle Karmaye sepsn Samtn midron (bsam gtan mig sgron, Lampa oka pohrouen), nabzely se nsledujc duchovn cesty: [a] kola postupnosti (tsen men) [...]; [b] kola okamikovosti (ston mu) [...]; [c] Mahyoga [tantra] [...]; [d] Atiyoga [shin tu rnal byor, tj. dzoghen] [...].107 K tomu je teba piadit bn, ernou dharmu, o nm se Nub Sanggj Jee nezmiuje. Bn, tibetsk ped-buddhistick nboenstv, akceptuje jako nejvy cestu atiyogu, velkou dokonalost, povaovanou za nejvy, devt duchovn vozidlo rovn ingmou, buddhistickou kolou odvozujc svj pvod od ntarakitova spolenka Padmasambhavy. Jemu sice dBa bzhed vnuje 4 folia textu (folio 10b6 14a6), jeho skutky vak popisuje mnohem zdrenlivji ne mlad prameny
dBa bzhed... Str. 63. dBa bzhed... Str. 7. 106 Rod Khn je spjat s monastickou kolou sakja (sa skya). Jak pe Paul Williams: Co se te politick situace, obdob po zniku tibetsk krlovsk dynastie charakterizuje postupn centralizace moci v rukou klter, jedin instituce, kter byla schopna zprostedkovat politickou stabilitu. Ji ped pchodem Mongol zaala v Tibetu vznikat mocn monastick centra veden ,mniskmi vldci a v nkterch ppadech vytvejc koalice s loklnmi krli. Williams, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 190. Williamsv posteh se tk obdob druhho en buddhismu. 107 Samtn midron cit. dle LONGCHEN RABJAM. The Practice of Dzogchen... 120121.
105 104

31

padmasambhavovsk tradice. Bnist jsou v kronice poraeni na nboenskm shromdn, jemu pedsed Ba Salnang. Akoli buddhist neshnou k magickm praktikm a uvaj jen logick argumentace, hladce nad bnpy zvtz. Bnistick pohebn obady jsou poslze zakzny (folio 16a614b5). Co se te tantry, tet cesty na Nub Sanggj Jeeho ebku, v dBa bzhed hraje klovou lohu, nebo tantru praktikuje ntarakita a tantrickm ritulm pat dleit role pi vstavb Samj. kole okamikovosti je vnovna scna samjsk debaty, j dj vrchol. Zmnn duchovn cesty jsou rznho pvodu. Zatmco bn a dzoghen jsou pravdpodobn autochtonn (i kdy bn vstebal mstn i ciz prvky a dzoghen je do jist mry inter-skupinovou zleitost), kola okamikovosti pichz do Tibetu z ny a kola postupnosti z Indie. dBa bzhed nein mezi domcmi a cizmi naukami rozdlu. Dokladem je pozitivn role mnoha nskch che-ang pi zavdn buddhismu do Tibetu, tak jak ho kronika popisuje.108 V dsledku nedostatku pramen vztahujcch se k danmu obdob nevme s jistotou, kter z ve popsanch duchovnch cest byly v dob vzniku kroniky v 11. stolet stle iv. Jak jsme vidli, buddhismus postihlo v 10.-11. stolet pronsledovn (dle tradice) i pinejmenm ekonomick krize zpsoben snenm sttnch pspvk. Kltern buddhismus ve stednm Tibetu ji v dob Langdarmovy smrti v roce 842 prakticky neexistoval109 a komunity udrujc linii mlasarvastivdov vinayi (dul ba, mnisk kze) zaveden ntarakitou se udrely jen na severovchod (a mon i vchod) zem. Tak kola okamikovho vstupu, jej osud mla v 8. stolet zpeetit samjsk debata, pravdpodobn jet njakou dobu psobila v okrajovch stech oblasti tibetskho vlivu (jako nap. v Tun-chuangu, kde se naly jej texty), ale ve Lhase a okol nepze Thisong Decna a jeho nstupc musela zenov kltern organizaci (pokud njak v Tibetu vbec vznikla) zasadit tkou rnu.110 Nedostatek krlovsk pzn postihl pedevm koly spojen s kltery v centrlnm Tibetu, i kdy meme pedpokldat, e pinejmenm nkte tibett krlov a velmoov nepestali ani v dob temna podporovat

Viz KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 35. Williams, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 189. 110 Jinak tomu mon bylo s doktrnou igarwy. V debat o existenci i neexistenci njakho nboenskho smru v nkterm obdob vvoje tibetskho buddhismu je uiten rozliovat mezi doktrnou a lini (i kolou), kter danou doktrnu zastv i je s n identifikovna. Stejn vc plat pro linii rimgjipy. Zatmco linie jako takov mohla v Tibetu zaniknout, jej uen tj. doktrny yogcrasvtantrika madhyamaky mon pevzaly jin linie a koly.
109

108

32

nejvznamnj tibetsk klter Samj. Meme se domnvat, e tantrm a dzoghenu, jejich uen mohli pedvat lait zasvcenci, se v obdob pronsledovn dailo mnohem lpe ne vysoce organizovanm klternm kolm. Co se te koly postupnho vstupu, Samten Gyaltsen Karmay pe, e: [r]imgjipa zejm neprosperovala v dob po Langdarmov pronsledovn o nic lpe [ne kola okamikovho vstupu]. Akoli v 8. stolet byla oficiln pijata, ve stolet 11. byl ji jej vliv miziv. Jej syntza mdhyamakovch a yogcrovch doktrn byla po vyhotoven pekladu Candrakrtiho Madhyamakavtary v 11. stolet nahrazena uenm mdhyamika-prsagiky.111 Kronika dBa bzhed se zd dokazovat, e v dob pekladu Candrakrtiho dla, tj. potkem druhho obdob en dharmy v Tibetu, byla ntarakitova linie jakoto deklarovan nboensk pslunost stle aktuln.112 Tetm zsadnm tmatem dBa bzhed je budovn a osidlovn posvtnho prostoru nejstarho tibetskho buddhistickho kltera. Prvn ntarakitova slova o Tibetu se tkaj Samj: Ty i tvj krl jste dozrli k tomu, abyste vybudovali chrm (gtsug lag khang)...113 Krlovsk svatyn v Samj pat k nejpozoruhodnjm tibetskm nboenskm stavbm, a to zejmna pro sv uspodn. Jak pe Victor Chan: Chrmy a rteny (mchod rten, stpa) velmi ojedinlch tvar byly rozmstny kolem centrlnho chrmu Uce tak, e vytvoily obrovskou mandalu. Uspodn kltera, dobe patrn i dnes, zobrazuje buddhistick kosmologick d.114 Tento kosmogram, jen se prostednictvm nboensk architektury, slavnost a pout stal nedlnou soust tibetskho kulturnho a religiznho povdom, byl a stle je pedmtem soupeen i sdlen na rovni doktrinln, politick i
KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection... Str. 89. Karmay dle pe: Mme mnostv dkaz, e tantrick tradice zcela unikly Langdarmovu pronsledovn, co plat zejmna o tradici mahyogy, kter po celou dobu dobe prospvala. Dzoghen byl v 8. stolet v zrodenm stavu a je pravdpodobn, e nebyl rozen v t me jako rim gyis pa a cig car ba, nejsp v dsledku nejistho postaven svho zakladatele Vairocany. 112 V dob, kdy se buddhismus v 8. stolet dostal do Tibetu, dvaly madhyamikov texty a linie zjevn pednost yogcra-svtantrice indickch uenc ntarakity a Kamalaly, kte se oba misie do Tibetu osobn zastnili. Nzory ntarakity a Kamalaly se staly v ranm tibetskm buddhismu standardnm filosofickm postojem a zstaly jm (i kdy to ne vdy bv explicitn eeno) dodnes. Candrakrtiho texty byly do tibettiny peloeny a v 11. stolet a to t doby zstaly v tto zemi prakticky neznm (Williams 1989). WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 294, pozn. 18. 113 dBa bzhed... Str. 40. 114 Christopher Beckwit nazv symbolismus Samj kosmokrtorskm symbolismem (KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 29). Debata se podle dBa bzhed odehrla v anghup Lingu (byang chub glingu), chrmu probuzen, a che-ang pobval v Smtn Lingu (bsam gtan gling), chrmu pohrouen (bsam gtan, dhyna). Umstn dje do konkrtnch mst v kosmogramu me mt symbolick vznam.
111

33

ekonomick.115 Buddhistick kltery jsou nejen meditanmi centry a univerzitami, ale tak nstrojem vytven zsluh laickch stoupenc a zdrojem obivy pro mnichy a mniskou organizaci. Kdy Ba Salnang d krle o sttn podporu buddhismu, je ochoten zkrtit rentu mnichm (ze sedmi domcnost na ti) vmnou za vytvoen zvltnho fondu pro klter, do jeho ela byl postaven (dv st domcnost pro ti klenoty).116 Do stran odchz na protest proti tomu, e pe o posvtn okrsek nebyla nleit zajitna. Z klidu a ticha poustevny je vak povoln zpt, protoe si cnpo nev rady s nboenskmi bouemi vyvolanmi psobenm nov monastick koly usazen v Samj: Jeliko neexistovala shoda o nauce, dolo k rozbrojm. Cnpo se vemon snail problm vyeit, ale nevdl si rady. Mahynv k anga (myang sha) si rozpral bicho, ag Bimala (gnyags bi ma la) a ag Rinpohe (gnyags rin po che) si rozdrtili genitlie. Gja (rgya) si zaplil hlavu. Ostatn se ozbrojili noi a pravili: Zamordujeme vechny cenmnpovce, a pak zememe ped palcem.117 Redaktoi dBa bzhed narozdl od Butna nauku tnmnpovc nehodnot. Dozvdme se jen, e rozbroje vznikly na zklad doktrinlnch spor. Akoli sebepokozovn (nejastji formou popalovn i sebe-uplen) patilo k pomrn rozenm a iroce uznvanm projevm nsk buddhistick religiozity,118 vyhroovn vradou nikoli, a jak napovd zmnka o cnpov bezradnosti, v ppad Mahynovch stoupenc se zejm jednalo o zoufal ntlakov prostedek, k nmu se uchlili v reakci na pedchoz opaten pijat krlem. To se zd potvrzovat Thisong Decnova vodn e:119
115

I kdy v kltee dnes psob spolen mnii rznch kol (Kolma /Slovnk tibetsk literatury/ dodv, e opatsk trn pat tradin kole sakja), v ran historii Samj tomu tak bt nemuselo. 116 Paul Williams o financovn klter v dob panovn Thisong Decna pe: Z dobovch pramen je zejm, e Thisong Decn udlil pslunkm mniskho stavu vysok status, vy, ne jakmu se tili dvort ministi a aristokrat. Loajalita aristokracie tm byla otesena. Na obyvatelstvo byla navc uvalena nov da, z n byli vydrovni mnii. Tato opaten sice vrn napodobovala indick pomry (narozdl od pomr nskch), krl si vak zneptelil nejen lechtu, ale t rolnky, kte te byli ze zkona povinni podporovat kltery. WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 188. 117 dBa bzhed... Str. 77. (kurzva je moje) 118 Viz nap. WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 160. Williams vychz pedevm ze studie Jamese A. Benna Burning for the Buddha: Self-Immolation in Chinese Buddhism, Honolulu: University of Hawaii Press, 2007. 119 dBa bzhed... Str. 79, pozn. 310.

34

[...] Pot se zde objevil che-ang a vtina tibetskch mnich studovala pod jeho vedenm. Jin, nebo byli ky bdhisattvy, nemohli che-angovo uen studovat [...]. Pijal jsem rozhodnut, ale stoupenci che-anga nebyli spokojeni. 120 Tato verze udlost se zd podporovat nae ten kroniky: cnpo, vrn svmu uiteli Ba Salnangovi, se sna eit situaci v jeho prospch, a kdy pijat opaten (pravdpodobn diskriminujc) selou, obrac se o radu prv k nmu. Ba Salnang, akoli je znan rozladn peruenm sv meditace v odlouen, svmu krli radu neupe: nsilnosti (a nejsp i en nov nauky) m ukonit debata, kterou za kolu postupnho vstupu povede Kamalala a v n roli soudce pipadne krli. Pchod indickho uence vt cnpo s levou: Radostn se dotkl elem ela [Jee Wangpa] a prohlsil: Jee Wangpo je mj uitel ( ts rya). Pot se mu poklonil a na zem.121 Tento projev pzn nenechv nikoho na pochybch, na stranu se tsn ped debatou klonila pze sudho. Tnmnpovci se rozhodli elit nepzniv situaci studiem v samjskm chrmu Smtn Ling po dva msce za zavenmi dvemi studovali Stru o dokonalm poznn o sto tiscch lcch (shes rab bum, atashasrikprajpramitstra) a Sadhinirmocanastru, kter, jak ji vme od Butna, si vyslouila Mahynv kopanec. Zlost nskho che-anga na tento konkrtn text me bt vznamn, a to jak pro analzu debaty samotn, tak pro upesnn nboensk pslunosti tvrc a objednavatel dBa bzhed. Sadhinirmocana (dgongs pa nges par grel pai mdo, Osvtlen tajnho smyslu) je dleit mahynov stra (zkompilovan ve 2. a 3. stolet n. l.), povaovan za zkladn text indick tradice yogcra. Stra, zabvajc se konceptem konvenn a nejvy pravdy, yogcrovmi koncepty zsobovho vdom (layavijna) a t zpsob byt (trilakana), problmy doslovnosti a interpretovatelnosti Buddhova
120 121

dBa bzhed... Str. 79. (kurzva je moje) dBa bzhed... Str. 78.

35

uen, meditac a cestou bdhisattvy oznauje sama sebe za tet roztoen dharmy, upravujc a zavrujc druh roztoen, to jest stry o dokonalm poznn, kter nebyly madhyamakou sprvn pochopeny.122 Pozornost, kterou j ve sv Bhvankram vnuje Kamalala, svd o jeho yogcrovm zamen, i pinejmenm o jeho zjmu o nkter mylenky yogcry.123 Stejnou vc lze ci o dBa bzhed a kruzch svzanch se vznikem kroniky. Kdy bylo Mahynovo religizn pesvden takto v hrubch rysech nastnno (stejn jako jeho zlostn povaha), meme pikroit k rozboru onch nkolika vt, kter v prbhu samjsk debaty dajn pronesl: V dsledku ctnostnch a nectnostnch in zrozench z pojmovho rozliovn (sems kyi rnam par rtog pa, vikalpa) 124 vnmajc bytosti putuj v sase (khor ba na khor ro), zakouejce plody nich a vych zrozen. Vysvobozen ze sasry bude ten, kdo si neuvdomuje (mi sems) a nekon (mi byed). Proto nemyslete na nic (de lta bas na ci yang mi bsam mo). Uen, e

V dob pozdj tato stra sehrla vznamnou lohu v tibetsk diskusi o trojm roztoen kola dharmy. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 7881, 110, 113, 225, pozn. 11. Akceptujeme-li iroce rozenou interpretaci, podle n pedmtem sporu v Samj byly metody meditace, pak jednm z dvod, pro che-ang na stru stoupl, mohla bt nsledujc pas: I kdy pi meditaci doshne jednobodovho soustedn, nezni chybnou pedstavu o j, a poskvrny t znovu zanou souit; bude to jako Udrakovo jednobodov soustedn. Zkoumn neptomnosti vlastnho byt v pedmtech a jevech, a meditace provdn na zklad tohoto zkoumn, to jsou piny vysvobozen; dn jin pina mr nepin. Cit. dle KAMALASHILA. DALAI LAMA. Stages of Meditation. Ithaca: Snow Lion Publications, 2003. Str. 83. Podle Butna Mahyna v tto dob rovn sepsal text jmnem Dhynasvapnacakra (tib. bsam gran ngal bashi khor lo) a dal texty, v nich dokazoval, e jednat podle dharmy nen nutn, e sta prodlvat ve stavu spnku. BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism... Str. 194195. Mahynovo pijet ster o dokonalm poznn a odmtnut Sadhinirmocanastry m zejm ukazovat na jeho nihilismus, jednu ze dvou krajnost, mezi nimi vede sprvn buddhistick cesta (druhm extrmem je eternalismus). Sadhinirmocanastra podle svch vyznava uvd pli radikln madhyamikovou interpretaci ster o dokonalm poznn na pravou mru. 123 Jak jsme vidli, Kamalalv k ntarakita byl zakladatelem tradice yogcra-svtantrika madhyamaka. 124 Vraz vikalpa (tib. rnam par rtog pa) je jednm z mnoha mahjnovch filosofickch termn zaloench na slov kalpa (idea, mylenka) a rznch pedponch a pponch. Peklad uveden Wangduem a Diembergerovou (vikalpan) se zd bt kombinac dvou termn: 1) pojmov rozliovn (vikalpa, tib. rnam par rtog) a 2) pojmov mylen (kalpan, tib. rtog pa). Paul Williams o rozdlu mezi tmito dvma termny k: Zatmco pi pojmovm mylen (kalpan) se klade draz na to, aby byl referent statick, v ppad pojmovho rozliovn (vikalpa) se tent draz roziuje poukazem na to, e referent jakoto artikulovan je smyslupln jen tehdy, je-li odlien od toho, co nen. WILLIAMS, P. Nkter aspekty jazyka a konstrukce v madhjamace. LYKA, Milan (pekl.). In: Ngrduna. Filosofie stedn cesty. HOLBA, J. (ed.). Praha: Oikoymenh, vydn se pipravuje.

122

36

deset dharmickch in (chos spyod bcu, daadharmacary), jako je tdrost a podobn,125 vysvobozuje z e zrozenc (skye bos sa las thar par gyur), se hod jen pro hrubce bez spojen s ctnostnmi iny (dge bai las phro med pa ma rabs), s otuplmi smysly a chabm rozumem.126 Tm, kdo byli oitni a maj smysly pronikav, jsou ctnosti i hchy poskvrnou, tak jako jsou bl i ern mraky poskvrnou nebi. Kdo nekon (mi spyod), neuvdomuje si (mi sems), nemysl (mi rtog pa, avikalpan) a nevnm (mi dmigs pa, anupalambha) vstupuje najednou (cig car jug ), jsa podoben tomu, [kdo doshl] destho stupn (sa, bhmi).127 Che-angv vodn vrok npadn pipomn znmou pas z Bhavasankrntiparikath, textu pipisovanho Ngrjunovi, podle nho je kolobh znovuzrozovn vtvorem pojmovho rozliovn (tib. rnam par rtog, vikalpa), kter je zase vytveno mysl (citta, tib. sems).128 Jak jsme vidli ve, ne-rozliovn (rnam par mi rtog pa, avikalpa) je podle Samtn midronu Nub Sanggj Jeeho spolenm clem vech ty mahynovch cest, potaje v to tnmnpu i cenmnpu. Ve stejnm smyslu se vyjaduje i Kamalala, kdy cl buddhistick cesty ve sv odpovdi Mahynovi popisuje nsledujcmi slovy:

1) yi ge bri ba, opisovn, 2) mchod pa, uctvn, 3) sbyin pa, tdrost, 4) chos nyan pa, naslouchn dharm, 5) klog pa, ten, 6) dzin pa, udren (uen), 7) rab tu ston pa, pouovn druhch, 8) kha don byed pa, recitace, 9) sems pa, uvdomovn, 10) sgom pa, meditace. 126 Tmto ponkud obhroublm vyjdenm Mahyna implicitn oznauje deset karmickch innost za upyu, neboli obratn prostedek, slouc jako cvien pro lidi s chabm rozumem. Skutenost, e Butn tuto vhradu z popisu debaty vypustil, musela Mahynovi v och jeho ten ukodit podle Butna se Mahyna domnval, e se deset dharmickch innost nehod vbec pro nikoho, co je nzor zjevn antinomianistitj, ne vrok zaznamenan v dBa bzhed. 127 dBa bzhed... Str. 80. Peklad upraven podle rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 267. sems kyi rnam par rtog pas bskyed pa dge ba dang mi dge bai las kyi dbang gis sems can rnam ngan gro dang mtho ris la sogs pai bras bu myong zhing khor ba na khor ro/ gang dag ci la yang mi sems/ ci yang mi byed pa de dag ni khor ba las thar bar gyur ro/ de lta bas na ci yang mi bsam mo/ spyin pa la sogs pai chos spyod pa rnam pa bcu bshad pa ni skye bos sa las thar par gyur/ dge bai las phro med pa ma rabs dbang po brtal po blo zhan pa rnams kho na la bstan pa yin no/ sngon sbyangs pa dbang po rno ba rnams la ni nam mkha la sprin dkar nag gnyis sgrob pa dang dra bar dge sdig gnyis ka sgrib par bas ci yang mi spyod/ ci yang mi sems/ mi rtog mi dmig pa ni cig char jug pas sa bcu ba dang drao 128 Je paradoxn, e che-ang otevr debatu vrokem (i parafrz vroku) autora, jen je po skonen disputace krlem prohlen za ortodoxn zdroj pravho uen. Ngrjuna je pochopiteln vysoce hodnocen obma stranami. WILLIAMS, P. Nkter aspekty jazyka...

125

37

[...] utienm pojmovho bujen (sprod pa, prapaca) dosahuje poznn nerozliovn (rnam par mi rtog pai ye shes). Tak zskv porozumn przdnot a vymauje se ze st mylnch nhled. Ovldnuv vdn doplnn vhodnmi prostedky, stv se znalcem konvenn i nejvy pravdy (kun rdzob dang don dam pai bden pa). Tmto zpsobem, doshnuv poznn prostho vekerch poskvrn (sgrib pa med pai ye shes), nabv vech vlastnost Buddhy.129 Podvme-li se na spor Mahyny a Kamalaly z pohledu tradinho dlen buddhistick dharmy na zklad, cestu a plod, v popisu vchozho bodu se debatujc strany shoduj. Sasra, tj. n vezdej svt vyznaujc se temi charakteristikami strastnosti, pomjivosti a bezpodstatnosti, je plodem jist specifick mentln funkce rozliujc mezi subjektem a objektem, bytm a nebytm atd. Znien sasry a tm pdem i odstrann vekerho utrpen spov ve vypnut tto funkce, nebo, pesnji eeno, v jej negaci (ne-rozliovn). astnkm samjsk debaty tak zbv jedin aspekt dharmy, o kterm se mohou ne-shodnout: cesta, neboli metoda, s jej pomoc lze spolenho cle nerozliovn doshnout. Jednoznanou formulaci che-angova nzoru na metody cesty k buddhovstv v textu nenajdeme, jeliko jeho vtu [p]roto nemyslete na nic, lze chpat jednak jako popis clovho stavu (tj. stavu ne-rozliovn, kter za spolen cl povauj ob strany),130 jednak jako konkrtn nvod pro praxi. Jedin ve druhm ppad je jeho nsledujc vrok o dharmickch inech interpretovateln jako veobecn doporuen vyhnout se tmto deseti zpsobm jednn.131 A prv popen tto pozice zjevn nihilistick a potenciln antinomianistick vnovali sv vystoupen v Samj Kamalala a jeho stoupenci.

dBa bzhed... Str. 82. Peklad upraven podle rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 268269. dei (phyir) spros pa thams cad nye bar zhi bas rnam par mi rtog pai ye shes la zhugs pa yin/ de la zhugs pas stong pa nyid rtogs par gyur ro/ de rtogs pas lta ba ngan pai dra ba mtha dag spangs pa yin no/ thabs dang ldan pai shes rab kyis brtags pas kun rdzob dang don dam pai bden pa la yang dag par mkhas pa yin no/ de las ni sgrib pa med pai ye shes thob pai phyir sangs rgyas kyi chos thams cad thob par gyur ro 130 Zmnu i splvn cesty a cle a je mon najt v mnoha oblastech buddhistick nauky. Pkladem me bt termn prajpramit, oznaujc nejen dokonal poznn, ale rovn jeho pedmt, tj. przdnotu. WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 51. 131 Povimnme si, jak Butn tuto interpretaci zdraznil vyputnm pase o hrubcch bez spojen s ctnostnmi iny, s otuplmi smysly a chabm rozumem. Viz ve.

129

38

Tmatem Kamalalovy ei (folio 20b622a5) je poznn (shes rab, praj) a analytickmu mylen (so sor rtog pa), je jsou podle jeho nzoru nikoli dsledkem, ale pinou kenho stavu ne-rozliovn. Bez zkoumn a rozpoznvn toho, jak se vci skuten maj, nelze doshnout trvalho stavu ne-mylen (mi rtog pa). Oputn mylenek, uvdomovn (dran pa med pa, asmti) a mentln innosti (yid la mi bya ba, amanasikra) touto cestou je pouhm zapomnnm, z nho se lovk dve i pozdji probud. Navc, i mentln innost zamen na mentln ne-innost (yid la mi byed) je mentln innost, a absence sama o sob neme bt pinou (rgyud). Nerozliovn dosaen skrze potlaen mentln innosti se rovn ne-rozliovn lovka, kter omdlel: Praktikovn ne-uvdomovn a zanechn mentln innosti bez rozliujcho mylen (so sor rtog pa) nen mon.132 [...] Tud ne-uvdomovn prav dharmy (dam pai chos dran pa med pa), zanechn mentln innosti (yid la byed pa) a neznalost Buddhovy dharmy v posledku nejsou uskuteniteln, nen-li ustn uvdomovn a mentln innosti dosaeno vzcnm rozliujcm mylenm (so sor rtog pa).133 Mahynovo odmtnut fyzick i mentln aktivity jako prostedku probuzen (pinejmenm pro pokroil adepty) a Kamalalova argumentace ve prospch nezbytnosti analzy (so sor rtog pa) zkoumajc pravou povahu vc se velmi podobaj pasm vnovanm tmto tmatm v Kamalalov Bhvankram, odkud byly zejm pevzaty.134 A u je jejich pvod jakkoli, jedn se o jedin dv pase
Peklad upraven podle rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 268. yang dag pa so sor rtog pa med par rnam pa gzhan gyis dran pa med cing yid la byed pa med (par bya) pai thabs med do/ Wangdu a Diembergerov pekldaj jako: Praktikovat absenci uvdomovn a absenci mentln innosti bez dokonalho rozliovn je jako praktikovat hloupost. 133 dBa bzhed... Str. 82. Men psmo oznauje interpolaci. Peklad upraven podle rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 268. de lta bas na dam pai chos dran pa med pa dang yid la byed pa dang/ sangs rgyas kyi chos thams cad ma khyen pa la sogs par med pa byung ba de yang don dam par so sor rtog pa nyed kyis dran pa med pa dang yid la byed pa med par nus kyi gzhan du ni ma yin te/ 134 dBa bzhed... Str. 81, pozn. 313; str. 83, pozn. 317. Viz t DEMIVILLE, Paul. Le Concile de Lhasa. Paris: lImprimerie Nationale de France, 1952. Str. 33 a dle. T RUEGG, David S. Buddhanature... Str. 63 a dle. Pozice nejmenovanho oponenta v Bhvankram zn pro srovnn nsledovn: V dsledku dobrch a zlch in (ubhubhakarman), rodcch se z rozliovn mysli (cittavikalpa), vnmajc bytosti putuj v kolobhu znovuzrozovn (sasra), zakouejce plody svch in, jako napklad nebe (svargdi). Ti, kdo naopak na nic nemysl a nic nedlaj (na kicic cintayanti), jsou z kolobhu znovuzrozovn zcela vysvobozeni. Proto se nem o niem pemlet (na kicic
132

39

v naem popisu debaty, kter skuten debatu pipomnaj Kamalalovu odpov lze chpat jako protitezi formulovanou na zklad che-angovy vodn teze. Zbytek je enickm cvienm cenmnpovc, vnovanm esti dokonalostem (Ba Sangi, folio 22a522b6) a deseti stupm bdhisattvovsk cesty (Ba Plang, folio 22b624b2). V vodu sv pednky o esti dokonalostech Ba Sangi obviuje tnmnpovce z poprn tohoto zkladnho mahaynovho konceptu. Jeho e, tak, jak ji zaznamenv dBa bzhed, je pro ns zajmav pedevm ze dvou dvod. Za prv, zatmco v jej prvn sti Ba Sangi tvrd, e tnmnpa povauje za dokonalost absenci ne-dokonalosti (a upr tak konceptu dokonalosti pozitivn hodnotu), o kus dle k, e: Absence trplivosti (bzod pa, knti) a ne-trplivosti ve vztahu ke vem dharmm je povaovna [tnmnpou] za trplivost.135 Zde je dBa bzhed nekonzistentn s dalmi verzemi kroniky, s Khp gatn i s Butnovm vkladem. Vechny tyto prameny shodn tvrd, e podle tnmnpy je est dokonalost absenc svch protiklad. Pedstava popsan v dBa bzhed se vak zd bt ble skutenm nzorm che-anga Mahyny, jak se nm dochovaly v nskch pramenech (viz ne). Nikoli absence ne-trplivosti, ale absence ne-trplivosti i trplivosti je dokonalou trplivost, jeliko je absenc vekerch pojm, je charakterizuje stav probuzen.136 Zd, e se Mahynovy nzory byly sBa bzhed a Butnem mrn upraveny, aby lpe odpovdaly obvinn z antinomianismu. Druh pozoruhodn detail nachzme v pasi, v n Ba Sangi vin tnmnpu z rozkolu v obci, ka, e [p]ot, co Buddha vstoupil do nirvy, po dlouhou dobu nedochzelo k dnm neshodm ohledn nhledu. Pot se objevily ti pstupy indick madhyamaky (dbu ma rnam gsum), a tak nsk tnmnpa a cenmnpa.137 Jak pe Seyfort Ruegg, m-li kronika na mysli ti vtve madhyamaky znm z pozdj tibetsk doxografie, jedn se vzhledem k lhask debat o zjevn anachronismus.

cintayitavyam), ani se nemaj konce ctnostn iny (kualacary). Prospn jednn (mrkhajana), jako tdrost a tak dle, se doporuuje jen blhovcm. Bhvankrama III. cit. dle RUEGG, David S. Buddha-nature... Str. 93. 135 dBa bzhed... Str. 83. chos gang la yang bzod pa dang mi bzod pa med na bzod pai mchog lags/ rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 269. 136 dBa bzhed se dvojit negace dr jen v ppad trplivosti a sil, v ppad ostatnch dokonalost je ve shod s Butnovou interpretac. dBa bzhed, str. 84, pozn. 321. 137 dBa bzhed... Str. 84.

40

Zmnka o prsagika-madhymace138, je se v Tibetu rozila v dsledku innosti Pacchab ima Draga (pa tshab nyi ma grags, 10551145?), nejene svd ve prospch pozdj datace vzniku na redakce kroniky (konec 11. i spe zatek 12. stolet), ale otevr i monost, e jednm z cl jejch autor bylo vymezit se v rmci dlen madhyamaky smrem k yogcrov pozici Kamalalov. Zvren slovo v debat podle podn dBa bzhed patilo Ba Plangovi a jeho vkladu deseti bdhisattvovskch stup. Akoli systm vyloen Ba Plangam vychz ze zkladnho desetistupovho modelu Daabhmikastry (mdo sde sa bcu pa, Stra o deseti stupnch), narozdl od n nepiazuje kadmu stupni jednu z dokonalost (Ba Sangi popisuje dokonalost pouze est)139 a li se tak v nkterch dalch detailech (37 faktor probuzen /byang chub kyi phyogs dang mthun pai chos, bodhipakadharma/ koresponduje v modelu Daabhmikastry se tvrtm, v modelu Ba Planga se tetm stupnm). Draz na pstovn trojho poznn (shes rab rnam pa gsum)140 na stupni prvnm se zd prozrazovat vliv Kamalalv.141 Zd se vak, e smyslem vkladu nen ani tak pesn definovat a pospat vech deset stup, jako zdraznit, e bdhisattva na cest k buddhovstv opravdu mus vemi deseti stupni projt: Dostat se na vrchol hory krok za krokem je velmi namhav copak m lovk slu vyskoit [na vrchol] najednou?142 Destho stupn lze doshnout jedin cvienm a postupovnm [kupedu]. Jak byste si vy, tnmnpov, neznajce ani svtsk zleitosti, jeliko ani nestudujete ani necvite, mohli osvojit pt oblast143 vevdoucho vdn a poznat hluboce vechny objekty poznn? Kdy nebudete dlat nic a nic

Vedle sautrntika-svtantrika madhyamaky a yogcra-svtantrika madhyamaky, kter byly znmy ji v 9. stolet. 139 Podle Daabhmikastry se bdhisattva na prvnm stupni vnuje pedevm pstovn dokonal tdrosti, dBa bzhed zmiuje v tomto kontextu trplivost (bzod pa). Ta se zd bt jedinou dokonalost zmnnou v rmci vkladu o stupnch cesty. 140 1) Poznn zskan naslouchnm (thos pa las byung bai shes rab), 2) poznn zskan rozjmnm (bsam pa las byung bai shes rab) a 3) poznn zskan meditac (bsgoms pa las byung bai shes rab). 141 WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 200. Srovnej dBa bzhed. Str. 85, pozn. 327. 142 dBa bzhed... Str. 85. Peklad upraven podle rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 270. dper na ri la dzeg na gom pa re res bgrod na yang dka ches te/ skad cig mchong pai mthu med pa dang dra bar/ 143 rig pai gnas lnga, tj. gramatika, dialektika, medicna, umn a emesla a nboensk filosofie.

138

41

nebude udlno, neobstarte si potravu a zemete hlady. Jak budete [potom] usilovat o nejvy [probuzen] v zjmu ostatnch?144 Je lkav pedstavit si, e prv v reakci na tento Ba Plangv vrok Mahyna a jeho stoupenci upustili kvtinov vnce piznvajce porku.145 Avak jet ne se tak stalo, Ba Plang jim utdil dal, posledn lekci, tentokrt z oblasti meditace: Bez studia, cvien a vdn lovk neprospje sob ani druhm. [lovk] neuvdoml jako vejce, jak doshne probuzen? Nebude-li myslet a vnmat, bude se zmaten potcet. Pro dosaen probuzen je teba si osvojit jak meditaci klidu (zhi gnas, amatha), tak meditaci vhledu (lhag mthog, vipayan).146 Uen cenmnpy, stojc na doktrinlnch zkladech Ngrjunova nhledu a nabdajc ky k praktikovn deseti karmickch innost a pstovn meditace klidu a meditace vhledu na zklad t druh poznn, bylo cnpem vyhleno za hodn nsledovn. Bylo rozhodnuto nsledovat uen postupnho vstupu, jak navrhovali Jee Wangpo a bdhisattva.147 Na zklad krlova rozhodnut byly oteveny koly pro studium tohoto uen a vyhotoveny peklady text, kter s nm byly v souladu.148
dBa bzhed... Str. 87. Peklad upraven podle rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 270. sa bcu la sbyangs shing bgrod nas brnyed pa lags na khyed ton mun pas ma bslabs ma sbyangs par ni jig rten gyi bya ba thams cad kyang (mi) shes na thams cad mkhyen pai ye shes rig pai gnas lnga la jug cing shes bya thams cad kyi mthar phyin pa ci lta bu (ltar du/ zer) ci yang mi byed/ ma byas na bdag rang gi zan yang mi grub ste ltogs te chi na/ bla na med pai gzhan (gyi don) lta ga la nus/ 145 dBa bzhed... Str. 87. M njak vznam, e che-angovi pvrenci kvtiny nedarovali vtzm, jak na potku debaty nadil krl, ale upustili je na zem? Linie chanu, k n se Mahyna s nejvt pravdpodobnost hlsil, zan jinou manipulac s kvtinou: Buddha zvedl kvtinu a Mahkyapa, prvn patriarcha chanu, se usml. WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism.. Str. 119. 146 dBa bzhed... Str. 87. Peklad upraven podle rBa bzhed phyogs bsgrigs. Str. 272. ma bslabs ma sbyangs (ci yang mi shes) na bdag dang gzhan gyi don yang mi byed la/ ci yang mi (sems) pa sgong nga dang dra bas sangs rgyas su grub bam/ ma brtogs ma bltas par ni tha mal du gro na yang zab rtab chos par gyur ro/ de bas na sangs rgyas thob par tshal bas zhi gnas dang lhag mthong la goms par bgyis tshal te/ 147 dBa bzhed... Str. 88. 148 Byly vyhotoveny peklady nsledujcch text a textovch korpus: Tripiaka, strov a abhidharmov mahynov korpus, Carytantra (spyod rgyud), Catvri vinaygama (dul bai lung sde bzhi), Kriyatantra, a tak nkter stry rvak jako Drghgama (lung ring po), Prapramukhvadnaatika (gang po rtogs pa) a starobyl abhidharmov text jmnem mNgon pa ko sha. Mahayogatantra nebyla peloena pro svou nebezpenost a Mantrayoga proto, e osoby schopn ji praktikovat se v Tibetu jet nenarodily. Podrobn rozbor tto knihovniky by jist pinesl adu
144

42

Vude, ve stedu zem i na hranicch, se vichni poddan museli uit posvtn dharm. V kad vesnici byl jmenovn mistr dharmy, aby dohlel na sprvn vykonvn ctnostnch in. nglnm a krlovnm bylo pikzno studovat dharmu psmeno po psmeni.149 A u se jedn o popis skutench udlost i pouze o zbon pn kruh stojcch za vznikem kroniky, krlovsk opaten, je se zde popisuj, se rovnaj vyhlen uen cenmnpy za sttn nboenstv a zaveden cenzury a sttn kontroly religiznch zleitost na zklad jasn definovan jedin pravdy. Pro cenmnpu znamen tento vvoj udlost konen spch v jejm sil o zaveden jedin prav dharmy v Tibetu. Jak jsme vidli pi naem rozboru dje a okolnost vzniku kroniky, dBa bzhed lze st jako glorifikaci hypotetick samjsk tradice, zce spjat s klanem Ba, ntarakitovou tradic yogcra-svtantrika madhyamaka a s krlovskou svatyn v Samj. Bylo-li sepsn kroniky v 11. stolet pokusem opt aktuln politick nroky tto tradice o jej slavnou minulost, pak zvrenou scnu samjsk debaty je nutn chpat jako jej sebe-vymezen v existujcm doktrinlnm spektru. Jeliko vak v pozdjch pramenech dnou jasn definovanou samjskou tradici nenachzme a informace o nboenskm prosted tibetsk doby temna jsou kus, musme se spokojit s obecnou interpretac. Nboensk kvas druhho en dharmy v Tibetu si meme pro nzornost schematicky pedstavit jako prostor vymezen nsledujcmi protiklady: 1) star versus nov pedn dharmy (ntarakita a Padmasambhava versus Atia a nov koly tib. buddhismu), 2) doktrinln versus obraziv modus religiozity (nap. ntarakita versus Padmasambhava)150, 3) odstupovan versus nhl cesta
zajmavch informac o religizn pslunosti redaktor a objednavatel dBa bzhed. dBa bzhed... Str. 8889. 149 dBa bzhed... Str. 88. O zabavovn text a vradch popisovanch Butnem nen v dBa bzhed zmnka. sBa bzhed B a Khp gatn dodvaj, e podle jin tradice byly texty nskho mistra pohbeny v Samj jako gter a mistr sm si zaplil hlavu a zemel obrcen tv k Sukhvat. Sebevradou skonil i jeden jeho stoupenec. sBa bzhed B a Khp gatn rovn uvdj, e Kamalala byl zavradn ve svm dom v Samj jakmsi pohanem (mu stegs pa, tirthika). dBa bzhed... Str. 8788, pozn. 330, 331. S alternativn verz udlost pichzej tak nsk prameny objeven v Tunchuangu (viz ne). 150 Pro vymezen tto dichotomie vyuvm termn Harveye Whitehouse. Kapstein zmiuje prci Geoffreye Samuela Civilized Shamans a jeho dlen buddhismu na amansk a klerikln. Termn amansk pitom Kapstein v danm kontextu nepovauje za pli vhodn. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation... Str. 1820. Paul Williams k tto polarit tibetskho buddhismu poznamenv: Nkte uenci vid v ntarakitovi a Padmasambhovi dva protikladn typy buddhistickho adepta, dva modely svatosti vyskytujc se v tehdejm indickm buddhismu uenho mnicha a potulnho tantrickho jgina, siddhu, kouzelnka vymykajcho se vem svtskm kategorim

43

(ntarakita a Atia versus dzoghen a sten tantra) a 4) importovan versus autochtonn nauky (buddhismus versus bn). Religizn tradice formujc se v 11. stolet a ve staletch nsledujcch se piklnly k tomu i k onomu plu takto definovanch polarit, vytvejce nejrznj kombinace a hybridn modely. Podvejme se, na jakch souadnicch v takto vymezenm prostoru se nachz nae hypotetick samjsk tradice. Pslunost k ntarakitov linii, reprezentujc spolu s tradic Padmasambhavy prvn pedn dharmy, je v kronice explicitn deklarovna. V um kontextu indick madhyamaky se redaktoi kroniky zjevn hls k tradici yogcrasvtantrika madhyamaka, narozdl od pozdji dominantn tradice prsagikamadhymaka. O pklonu k doktrinlnmu, racionlnmu modu religiozity svd relativn bezvznamn role, kterou v kronice hraje mg Padmasambhava, stejn jako opakovan apelace cenmnpovc na vyuit analytickho zkoumn a rozumu. Pochybovat nelze ani o pesvden redaktor kroniky o nadazenosti odstupovan cesty nad cestou okamikovou, i kdy meme spekulovat, e vpady proti rychl cest k probuzen jsou vedeny (implicitn) spe proti dzoghenu (a snad i nkterm tantrm), ne proti nsk kole okamikovho vstupu, kter jako takov v dob vzniku kroniky pravdpodobn nemla ve stednm Tibetu velkou vhu. Popis uen tnmnpy, tak, jak jej nachzme v dBa bzhed, je z tto perspektivy mon povaovat spe za popis modelov chybn nauky okamikovosti, ne za autentick pokus charakterizovat skuten uen skuten buddhistick koly. Co se te posledn, tvrt dichotomie, dBa bzhed jednoznan odmt bn, autochtonn tibetsk nboenstv, a ve sporu ernho nboenstv s blm se stav jednoznan na stranu buddhismu. V dal hypotetick volb mezi indickm a nskm buddhismem, i mezi Indi a nou obecn vak zachovv psnou neutralitu.151 Tato pozoruhodn nestrannost, nachzejc vraz v zjmu dBa bzhed o nsk buddhismus a v pozitivnm hodnocen, jeho se nskm mistrm (s vjimkou Mahyny) v kronice dostv, dojemn podtrhuje i zvren pas hlavn sti textu:
a nepodlhajcho svtskm omezenm. iny siddhy jsou okujc a mohou psobit antinomianisticky; siddha je bytost, je se stejn jako Buddha pi prci pro blaho ostatnch ned dnmi pravidly. WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism... Str. 188. 151 Navzdory nzorm mnoha odbornk, kte vsledek debaty i zpsob, jakm je popsna v dBa bzhed a odvozench pramenech, objasuj tibetsko-nskou politickou rivalitou. Viz nap. POWERS, John. vod do tibetskho buddhismu... Str. 127. T AGABPA, Wanghug Dedn. Djiny Tibetu... Str. 48.

44

Ti, kdo sloili sliby, nensledovali uen tnmnpy, ale studovali dharmu. Nemohli vak sehnat knihy. I kdy vechny indick texty o dharm mly bt vypjeny a peloeny, tento proces nemohl bt dokonen, nebo r Nlanda vyhoela a texty o dharm shoely. Do ny ale dharma pila 1 200 let po Buddhov nirvn a vechny jeho rozpravy se tam dochovaly. Proto cnpo prohlsil: Lituji, e nsk texty o dharm nebyly peloeny. Toto je konec.152 4. Na stran poraench: strun poznmka o Tun-wu ta-eng eng-li e V kronice dBa bzhed jsme se doetli, jak moudr tibetsk krl Thisong Decn, vtlen nadpozemskho bdhisattvy poznn Majurho, s pomoc indickch uenc ntarakity a Kamalaly a s podporou mocnho klanu Ba ustanovil pravou dharmu v zemi snh. Byli jsme svdky slavnch poselstv do sousednch , vypravili jsme se na pou do svat zem a spolu s tibetskmi konvertity jsme se zastnili vstavby prvnho buddhistickho kltera. Nechybli jsme ani u vytben nboensk debaty, je se v tomto kltee krtce po jeho vybudovn odehrla. A i kdy se vtznmu pochodu buddhismu obas postavil do cesty njak ten zl bnistick ministr, mg nebo dmon, trochu jsme se podivovali, my, kte jsme uvykli ohluujcmu burcen Rolandova rohu a chestn zbran na Turskm poli, jak mlo pi tom vem bylo prolito krve. Z pohledu tene evropskch kronik a legend se me jevit jako kurizn, e v celm pbhu o Thisong Decnovi nepadla jedin zmnka o vlench dobrodrustvch, kter, jak dokazuj historick prameny sousednch nrod, musela vyplovat podstatn dl jeho asu. V dob, kdy Thisong Decn usedl na trn, pedstavoval Tibet ji po vce ne dv stolet vznamnou politickou a vojenskou slu ve Stedn Asii. Na zatku 6. stolet tibetsk armda dobyla a anektovala velk teritoria stedn Asie lec mezi Tibetem a nou a obvan polokoovnmi kmeny turkickho a tibetskho pvodu. Roku 636 napadl Tibet samotnou nu [...] V roce 648 vyslali Tibean expedici do Indie a roku 670 vyhladili nrod Tu-j chun obvajc oblast Kokonru. Pozdji
dBa bzhed. Str. 90. (kurzva je moje) Akoli tato pas je podle Wangdua a Diembergerov pozdjm dodatkem, poznmka o vyhoen Nlandy se zejm nevztahuje k vyplen univerzity muslimskmi njezdnky v roce 1193.
152

45

ovldali Nepl a vyslali vojensk vpravy a do Horn Barmy.153 Vpady do Tarimsk pnve zajistily Tibeanm kontrolu nad rozshlmi seky hedvbn stezky a otevely jim pstup k hmotnm i kulturnm pokladm, kter po tto vznamn obchodn cest putovaly. Jeliko obsazenm nskch pevnost lecch na hedvbn stezce petnuli spojen e stedu se zpadnmi oblastmi jejho vlivu, tibetsk ptomnost v Tarimsk pnvi mohla pokraovat jen za cenu neustlch boj.154 V roce 763, vyuvajce oslaben csask moci za povstn An Lu-ana (755763), tibetsk armdy krtce obsadily nsk hlavn msto chang-an a piblin v roce 787 (pesn datum tchangsk kroniky neuvdj) padl po jedencti letech krutho oblhn do rukou Tibean Tun-chuang, kde v dob ped tibetskou invaz psobil Mahyna.155 A prv zde, i pesnji v jeskynnch chrmech Mo-kao (Mogao) lecch 25 km od msta, byly potkem 20. stolet objeveny dokumenty zachycujc zcela jin pohled na lhaskou debatu, ne jak zaujaly tibetsk prameny sepsan v prosted spjatm s vtznou stranou. Nejrozshlej a nejplnj tunchuangsk text tkajc se Mahynova tibetskho dobrodrustv, rukopis s vmluvnm nzvem Potvrzen pravch princip velkho vozidla okamitho probuzen (Tun-wu ta-eng eng-li e, Dunwu dasheng zhengli jue), studoval a v roce 1952 s pekladem a podrobnmi poznmkami publikoval Paul Demiville.156 Manuskript se skld z 33 podlnch lstk o velikosti 8,3 x 27 cm; m celkem 64 popsanch stran o 6 sloupcch po 30 znacch. Je psn

POWERS, John. vod do tibetskho buddhismu... Str. 120. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetans... Str. 65. 155 Historick pozad dobyt Tun-chuangu viz BECKWITH, Christopher I. The Tibetan Empire in Central Asia: A History of the Struggle for Great Power among Tibetans, Turks, Arabs, and Chinese during the Early Middle Ages. Princeton: Princeton University Press, 1987. Str. 143172. 156 DEMIVILLE, Paul. Le Concile de Lhasa. Paris: lImprimerie Nationale de France, 1952. (esk peklad tohoto textu Stanislav Synek a Markta Linkov, nepublikovno). Rukopis studovan Demivillem se nachz ve sbrce Paula Pelliota pod slem 4646. K tunchuangskm textm, vnujcm se kole okamikovho vstupu, pat: Stein 2672 (n., studie publikovan Demivillem v roce 1961); Pelliot 823 (tib., studie Yoshira v roce 1975, shoduje se s Pelliot 4646 ve 12 odstavcch); Pelliot 116 (tib., Okimoto 1975, manul debatovn, obsahuje paralely s dlem pipsanm Vimalamitrovi, Cig car jug pa rnam par mi rtog pa bsgom dom). Nsledujc tunchuangsk texty povauje Luis Gmez za sti, trky a rozdln redakce stejnho vkladovho textu o kole okamikovho vstupu mKhan po ma ha ya na gi bsam gtan cig car ju pa sgo: Pelliot 116 (tib., Ueyama 1971); Pelliot 117 (tib.); Pelliot 812 (tib.); Pelliot 813 (tib.); Stein 468 (tib.); Stein 709 (tib., Okimoto 1977). Tento text je zkladnm pramenem ke studiu autentick Mahynovy nauky. GMEZ, Luis. O. The direct and gradual approaches of Zen master Mahyna. In GIMELLO, R. M., GREGORY, P. N. (eds). Studies in Chan and Hua-yen. Honolulu: University of Hawaii Press, 1983.
154

153

46

nsky a neobsahuje dn znaky zakzan tchangskou reformou psma.157 Rukopis je dobe iteln, i kdy nikoli elegantn.158 Styl textu je podle Paula Demivilla chab, zejmna v druh sti, kde se kvalita redakce postupn zhoruje. Zpis lhask debaty, tvoc podstatnou st manuskriptu, je pln slohovch neobratnost, dvojsmysl, vynechvek a vpjek z lidovho jazyka. Demiville se domnv, e manuskript pochz z 10. stolet a text sm byl sestaven aussitt aprs lvnement.159 Skld se z nkolika st: 1) pedmluvy Wang-siho (Wang Xi), nskho hodnoste z Tunchuangu, jen byl odvleen tibetskm vojskem do Lhasy; 2) zznamu psemnch otzek zaslanch indickmi mnichy Mahynovi a jeho odpovd, uspodanho do dvou kapitol; 3) t Mahynovch memorand, adresovanch tibetskmu krli a objasujcch jeho uen a postoj k debat. V vodnch vtch pedmluvy popisuje Wang-si Tibet jako msto, kde Buddhova nauka nebyla nikdy vyuovna a kola dhyny (tj. chan) nebyla znma. Situace se zmnila, kdy na trn nastoupil svat krl, jen se nhlm obrcenm piklonil k dharm. Tento panovnk zaal v sousednch krajinch vyhledvat vynikajc nboensk osobnosti a zvt je to Tibetu z pti Indi jich pozval 30 (vetn mnicha brhmana, tj. Kamalaly) a z velk zem tchangsk ti nsk mnichy v ele s velkm mistrem dhyny Mahynou. Vechny tyto svat mue shromdil v istm mst, aby diskutovali o prav nauce. Mahyna zaal v Tibetu pedvat esoterick zasvcen do dhyny, m si zskal mnoho stoupenc, vetn jedn z krloven, krlovy tety, 30 manelek velmo a nkolika vznanch mniskch i svtskch hodnost.160 V roce 792 vak obdrel osvcen edikt nsledujcho znn: Brhmansk mnich a jin prohlauj formou memoranda, e systm dhyny, een okamikov probuzen a vyuovan nskmi mnichy, v niem

an byli z Tun-chuangu vyhnni v roce 848. Od t doby se ve mst psn dodroval pravopis stanoven tchangskm dvorem. DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 20, pozn. 2. 158 DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 20. 159 DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 19. 160 Mahyna ve svm Tetm memorandu pe o 5000 stoupencch. DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 167.

157

47

neodpovd tomu, co kzala zlat sta, a poaduj, aby jeho en byla okamit uinna ptr.161 Mahyna se tie zasml, zaplakal nad blhovost indickch kn a podal krle, aby od brhmanskho mnicha vydal jeho otzky, abychom o nich spolen debatovali, a ovili smysl posvtnch text. Brhmansk mnich a jeho stoupenci po mnoho msc svzanch do rok probrali stry, aby odhalili jejich smysl, a pedloili nkolikrt otzky, snace se porazit velkho mistra.162 Mahyna vak nalzal odpov na kadou otzku a indick stran zaaly dochzet argumenty. Kdy cenmnpovci pochopili, e osud ulomil piku jejich zbran, uchlili se k pletichm. Mahynovi stoupenci odpovdli pohrkou sebepokozovn: Jestlie se dharma v tto zemi nesm praktikovat, a z ns sthnou kutny a nae tla vnuj roklm a pkopm! Brhmanm zstaly jen tup pohledy a svinut jazyky a znien jtra; jejich ivotn sla byla zmaena, jako kdyby byli postaveni k pat zdi [...]. Jak by mal vozidlo mohlo pokraovat v boji?163 Koleje, kter za sebou zanechvalo, svdily o patn brnn kauze. A zatm praporce velk doktrny byly stle vysoko vztyen a jej zastnci mli odvahy na rozdvn.164 15. dne prvnho msce lunrnho kalende v roce siu (19. nora 794) byl konen vyhlen velik krlovsk edikt: Doktrna dhyny, j u Mahyna, pedstavuje pln fundovanou interpretaci ster. Nen v n sebemen chyby. Nech napt mnichm a laikm je povoleno praktikovat a cviit podle tto doktrny.165

DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 39. Demiville dochz k zvru, e debata trvala urit vce ne rok, maximln dva roky. Zahrnovala pinejmenm ti zasedn, protoe zpis obsahuje dv ady otzek a odpovd a otzky prvn ady jsou rozdleny na star a nov. DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 167. 163 Wang-si urliv nazv indickou stranu malm vozidlem. 164 DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 42. 165 DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 42.
162

161

48

Vrni svm metodologickm vchodiskm, nemli bychom se nechat zmst ani Wang-siho realistickm popisem udlost, ani mnostvm vrohodnch detail, ani nepochybnou skutenost, e narozdl od debaty popsan v dBa bzhed zznam v Tun-wu ta-eng eng-li e debatu skuten pipomn. Wang-si, Mahyna, i kdokoli jin, kdo stl za zkompilovnm tohoto dla, nepochybn stejn jako redaktoi tibetsk kroniky popisoval historick udlosti zpsobem, kter vyhovoval jeho publiku. Meme se domnvat, e Potvrzen pravch princip bylo ureno Mahyanovm stoupencm v Tun-chuangu, o jejich existenci svd nejen tento, ale tak nkolik dalch text nalezench v jeskynnm komplexu Mo-kao. Pochz-li rukopis Tun-wu ta-eng eng-li e opravdu v 10. stolet, je pravdpodobn, e tradice okamikovho vstupu peila tibetskou nadvldu nad Tunchuangem a o stolet pozdji byla v tomto mst stle inn. Tun-wu ta-eng eng-li e je pesto pro studium lhask debaty mimodn zajmav, a to hned ze dvou dvod. Za prv, vznikl-li ihned po udlosti, jak se domnv Demiville, jedn se o dobov, autentick pramen k debat. A za druh, Mahynovi stoupenci narozdl od redaktor dBa bzhed nevyprvj svm tenm o svm podlu (i podlu svch pedchdc) na piveden celho tibetskho nroda na pravou vru, ale pouze o jedn debat, v n porazili ponkud natvrdl indick mnichy. Tato skutenost fakt, e Wang-si nepipisuje Mahynovi zsluhy za obrcen Tibean svd o nespchu tibetsk chanov misie a o zpetrhn kontakt tto koly se zem snh. Mahynv pbh ve Wang-siho podn kon vynesenm krlovskho ediktu a o dalch osudech koly se nedozvdme nic, ani v Tun-wu ta-eng eng-li e, ani v jinch pramenech tradice. Co se te nskho pohledu na doktrinln rovinu debaty, na jeho podrobnj rozbor v tto prci nezbv msto. Zmime se tedy pouze o zkladnch rysech, kter sv nauce pisoudil sm Mahyna. Ve Tetm memorandu adresovanm tibetskmu krli popisuje svoje bddhi nsledujcmi slovy: Prav povaha dharem (dharmat) se zcela vymyk verblnmu vdn (abhilpya jna). Nech adept pohrouen (dhyna) pozoruje svou mysl a vyvstanou-li v nm mylenky, nech se zdr vekerho zkoumn i vekerho zkoumn ne-zkoumn. Jestlie [meditujc] ve chvli, kdy v nm vyvstane pojmov mylen, nesetrv ve stavu probuzen, uposlechne [pojmov mylen]

49

a zane cviit v souladu s nm, bude se ubrat ke zrozen a smrti. Jestlie vak v probuzenm stavu setrv a pojmovm rozliovnm mysli (rnam par rtog pai sems, vikalpacitta)166 se nenech strhnout k jednn, bude osvobozen mylenku po mylence [tj. okamikov].167 Z dalch mnohoetnch pas v textu je zejm, e Mahyna povauje pojmov rozliovn mysli za koen sasry, jak tvrd pslun pase v dBa bzhed. Zd se tedy, e kronika jeho nhled na zkladnu a cl dharmy popisuje vrn. Ve uveden citace se vak navc zd dokazovat, e Mahyna skuten doporuuje jako nejvhodnj metodu dosaen cle zdren se vekerho zkoumn a ne-zkoumn. To se m aplikovat v ppad, objev-li se bhem meditace v mysli meditujcho ruiv mylenky (pojmy). Zatmco totonost tto metody s meditac klidu (tj. jednobodovm soustednm na urit objekt) je sporn, jist je, e se v dnm ppad nejedn o meditaci vhledu, tak, jak ji chpe cenmnpa, to jest o analytick zkoumn prav povahy vc. Co se te 6 dokonalost a dalch cvien, kter cenmnpa doporuuje a je Mahyna podle dBa bzhed zavrhuje, nsk mistr sm k tomu ve svm Tetm memorandu k nsledujc: Co se te obyejnch bytost, jejich schopnosti jsou mal, hlsm praxi a nestavm se nikterak proti 6 dokonalostem. Vechny odpovdi, kter jsem dal [...] ohledn nutnosti praktikovat i nepraktikovat tchto 6 dokonalost a vechny ostatn prospn praktiky, jsem formuloval z pozice nejvy pravdy, v souladu s n otzka zda praktikovat i nepraktikovat vbec neme vyvstat. Ptte-li se vak po konvenn pravd, doporuuji praktikovat vechna cvien,
Pojmov rozliovn mysli je klovm pojmem celho textu. Demiville tento termn, v ntin wang xiang, pekld jako fausse notion, tj. klamn vnmn, pedstava, pojem. V pozn. 7 na stran 75 pe, e nsk pojem xiang, notion, v principu odpovd saj, zatmco wang xiang, fausse notion, je vikalpa i parikalpita. DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 75. V prvn srii otzek a odpovd nachzme i nsledujc definici: Tet star otzka: Co rozumte vnmnm? Odpov: Vnmnm se mylenka dv do pohybu a uchopuje extern objekty. DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 75. Luis Gmez pe, e podle Mahyany je koenem kolobhu znovuzrozovn vikalpacitta, rnam par rtog pai sems, neboli mental construction of false distinction. GMEZ, Luis. O. The direct and gradual approaches... Str. 74, pozn. 15. 167 DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 158. Tato pas se zd objasovat vznam termnu okamikov vstup. Nejedn se o nhl, i okamit probuzen, ale o probuzen uskuteujc se okamik od okamiku, to jest neustle, i spe mimo as. Pipomeme, e podle abhidharmy maj dharmy okamikov trvn.
166

50

od tch potench a po ta nejpokroilej, [...] i kdyby se mlo jednat jen o pijet toit trojho klenotu i jedin slib (pranidhna)168 vyjden sepjatmi dlanmi.169 Interpretovat toto uen jako zavrhovn 6 dokonalost a dalch prospnch praktik skuten znamen zamovat cestu a cl: v nepojmovm stavu prav povahy dharem nen pro vahy o cvien i ne-cvien msto. To ovem neznamen, e cvien neme bt v nkterch ppadech pro dosaen tohoto stavu prospn. Jene prv na tomto neporozumn i zmrn desinterpretaci postavila vtzn strana lhask debaty svoje vtzstv. Mahynovo mlen nejen jeho mlen v Samj, ale i neexistence pozdjch chanovch pramen, je by se toto nedorozumn snaily vysvtlit vtzstv cenmnpy potvrzuje. A u toti lhask debata, je se tak hluboce zapsala do povdom nsledovnk tibetskho buddhismu, skonila jakkoli, v dob vzniku kroniky dBa bzhed dn kola okamikovho probuzen, je by se svho mistra mohla zastat, v Tibetu neexistovala. Ruika vah pravdy a moci se vychlila na opanou stranu a z che-anga Mahyny, vznanho chanovho mistra a Kamalalova rovnocennho protivnka, se stala archetypln figurka nskho mnicha, jen samm nicnedlnm zhloupnul a zlenivl. vahu, jak s tmto historickm vsledkem souvisel Mahynv sklon k mlen, penechvm laskavmu a trplivmu teni: Mj systm je bez pojm a bez rozliovn vyvrajcch z na mysli, je to prav pravda, je se sdluje jenom tichem; cesta jazyka je peata. Dme-li se do debaty pro a proti, o sprvnm a falenm, vyplynou z toho pouze neshody. Pohrouen je jako voda jedin chuti, jen pohledy lid se li. Vzhledem k tomu, e rozum a schopnosti [lid] mohou bt mal i velk, bylo by jist obtn pimt je, aby se chovali stejn. Je proto obzvlt douc, aby kad mohl cviit, co se mu lb. Tm by se peal veker substancialismus.170 Pro vaeho poddanho by to byl vrchol tst, vrchol tolerance!171
168 169

Tj. bdhisattvovsk slib. DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 157. 170 Pesvden o ptomnosti j v dharmch, opak bezpodstatnosti dharem (dharma nairtmya). 171 DEMIVILLE, Paul. Le Concile... Str. 156.

51

Bibliografie Metodologie: MARTIN, Luther H. History, Historiography and Christian Origins. In: Studies in Religion/Sciences Religieuses, March 2000, vol. 29, 1. Str. 69-89. Primrn prameny: BU STON, Rin Chen Grub. History of Buddhism in India and Tibet. Translation OBERMILLER, E. Sri Satguru, 1932. dBa bzhed. The Royal Narrative Concerning the Bringing of the Buddhas Doctrine to Tibet. Translation WANGDU, Pasang, DIEMBERGER, Hildegard. Wien: Verlag Der sstereichischen Akademie der Wissenschaften, 2000. rBa bzhed phyogs bsgrigs. bde skyid (ed.). mi rigs dpe skrun khang: Beijing, 2009. KAMALALA. Bhvankrama. In KAMALASHILA. DALAI LAMA. Stages of Meditation. Ithaca: Snow Lion Publicatins, 2003. In DEMIVILLE, Paul. Le Concile de Lhasa. Paris: lImprimerie Nationale de France, 1952. TSONG-KHA-PA. The Great Treatise of the Stages of the Path to Enlightenment. Volume III. Cutler, Joshua W. C., (ed.). Ithaca, Boulder : Snow Lion Publications, 2002. WANGXI. Dunwu dasheng zhengli jue (Ratification des vrais principes du Grand Vhicule dveil Subit). In DEMIVILLE, Paul. Le Concile de Lhasa. Paris: lImprimerie Nationale de France, 1952. Sekundrn prameny k lhask debat: DEMIVILLE, Paul. Le Concile de Lhasa. Paris: lImprimerie Nationale de France, 1952. GMEZ, Luis. O. The direct and gradual approaches of Zen master Mahyna. In GIMELLO, R. M., GREGORY, P. N. (eds). Studies in Chan and Hua-yen. Honolulu: University of Hawaii Press, 1983. KAMALASHILA. DALAI LAMA. Stages of Meditation. Ithaca: Snow Lion Publications, 2003. KARMAY, Samten Gyaltsen. The Great Perfection. Leiden: E.J. Brill, 1988. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetan Assimilation of Buddhism. Conversion, Contestation and Memory. Oxford: Oxford University Press, 2000. KAPSTEIN, Matthew T. The Tibetans. Oxford: Blackwell Publishing: 2008. LONGCHEN RABJAM. The Practice of Dzogchen. Thondup, Tulku (trans.), Talbott, Harold (ed.). Ithaca, Boulder: Snow Lion Publicatations, 2002. MARTIN, Dan. Tibetan Histories. London: Syrindia Publications, 1997. ROCCASALVO, Joseph F. The debate at bsam yas: religious contrast and correspondence. In: Philosophy East and West 30:4 (October,1980). Str. 505520. RUEGG, David S. Buddha-nature, Mind and the Problem of Gradualism in a Comparative Perspective: On the Transmission and Reception of Buddhism in India and Tibet. London: School of Oriental and African Studies, 1989. van SCHAIK, Sam. The Great Perfection and the Chinese Monk: rNyingmapa defences of Hwashang Mahyna in the Eighteenth Century.

52

earlyTibet.com. <http://earlytibet.com/about/hashang-mahayana/>. [16. kvtna 2011]. WILLIAMS, P. Some Aspects of Language and Construction in the Madhyamaka. In: Journal of Indian Philosophy, 8, 1980, str. 145. esk vydn: WILLIAMS, P. Nkter aspekty jazyka a konstrukce v madhjamace. LYKA, Milan (pekl.). In: Ngrduna. Filosofie stedn cesty. HOLBA, J. (ed.). Praha: Oikoymenh, vydn se pipravuje. Obecn: BECKWITH, Christopher I. The Tibetan Empire in Central Asia: A History of the Struggle for Great Power among Tibetans, Turks, Arabs, and Chinese during the Early Middle Ages. Princeton: Princeton University Press, 1987. CHAN, Victor. Tibet handbook. A Pilgrimage Guide. Chico: Mood Publications: 1994. COLEMAN, Graham. A Handbook of Tibetan Culture. London: The Orient Foundation, 1993 BUSWELL, R. E., (ed.). Encyclopedia of Buddhism. New York: Macmillan Reference USA, 2004. KEOWN, Damien. Dictionary of Buddhism. Oxford: Oxford University Press: 2003. KOLMA, Josef. Mal encyklopedie tibetskho nboenstv a mytologie. Praha: Libri, 2009. KOLMA, Josef. Slovnk tibetsk literatury. Praha: Libri, 2010. POWERS, John. Introduction to Tibetan Buddhism. Ithaca: Snow Lion Publications, 1995. esk vydn POWERS, John. vod do tibetskho buddhismu. Zbavitel, Duan, (pekl.). Praha: Beta, 2009. WILLIAMS, Paul. Mahyna Buddhism: The Doctrinal Foundations. London and New York: Routledge, 2009. AGABPA, Wanghug Dedn. Djiny Tibetu. Praha: LN, 2000 Internetov zdroje: The Tibetan & Himalaya Library. <http://www.thlib.org/avarch/mediaflowcat/download.php?getrecord=2343>. [14. kvtna 2011]. earlyTibet.com. <http://earlytibet.com/about/hashang-mahayana/>. [16. kvtna 2011]. Nitartha Tibetan Software <www.nitartha.org> Rangjung Yeshe Wiki. <http://rywiki.tsadra.org/index.php/shes_rab_gsum

53

Resum: Veejn debaty nboenskch specialist mohou badatelm v oblasti nboenstv poslouit jako model vzjemnch vztah dogmatiky a politiky. Vzhledem k sociokulturn povaze pramen, z nich se o nboenskch debatch dozvdme, vak musme vzjemn ovlivovn svta religiozity a politiky primrn sledovat nikoli na nboenskch debatch per se, ale spe na zpsobu, jakm je o nich v historiografickch a naukovch pramenech pojednvno. Clem prce je demonstrovat tuto tezi na ppad lhask debaty, k n dolo na potku 90. let 8. stolet n. l. v Tibetu a kter se hluboce zapsala do povdom nsledovnk tibetskho buddhismu. Na zklad metodologickch vchodisek odvozench ze stati Luthera H. Martina History, Historiography and Christian Origins a rozboru kroniky dBa bzhed, jednoho z nejstarch propagandistickch pramen tkajcch se debaty, je definovna hypotetick samjsk tradice, jako socio-nboensk uskupen zodpovdn za vznik a tradovn kroniky. Tato tradice je poslze umstna do kulturnho a politickho kontextu sv doby a jej hypotetick doktrinln zamen je vymezeno v rmci dobovho doktrinlnho spektra. Zatmco jakoto metoda zkoumn kruh zodpovdnch za vznik naeho pramene se tento postup jev jako pouiteln, o popisovan udlosti samotn se nedovdme prakticky nic. To se zd potvrzovat krtk srovnn s tunchuangskm dokumentem Dunwu dasheng zhengli jue, nabzejcm alternativn pohled na lhaskou debatu. Res gestae religionisty zabvajcho se touto udlost proto neme bt jednn jejch astnk, ale tvr in autor tibetskch a nskch letopis, k nmu dolo v jistch spoleenskch, kulturnch a politickch pomrech. Klov slova: Buddhismus, dBa bzhed, doktrna, Dunwu dasheng zhengli jue, che-ang Mahyna, Kamalala, lhask debata, politika, Samj, samjsk tradice, kola okamikovho vstupu, kola postupnho vstupu, Tibet, tibetsk buddhismus.

54

Summary: Lhasa Great Debate Doctrine and Politics Public debates of religious specialists could be used as a model for relations between dogmatic and politic aspects of religions. However, as the nature of scriptural sources is socio-economic, the interactions must be primarily studied not on the religious debates per se, but rather on interpretation of such events in historiography and dogmatic sources. The aim of the present work is to demonstrate this thesis on the case of Lhasa debate, which took place in the 8th Century Tibet and which has left enduring traces in the Tibetan religious consciousness. Based on methodological principles derived from Luther H. Martins essay History, Historiography and Christian Origins and analysis of dBa bzhed, one of the earliest propaganda text written about Lhasa debate, the author of the present work seeks to define hypothetic Samye tradition, as a socio-religious group responsible for the creation and transmitting the chronicle. The tradition is then placed in the cultural and political context of its time and situated in the contemporary doctrinal spectrum. While this method seems to be appropriate for the study of the circles responsible for the creation of the text, about the event described we learn practically nothing. This conclusion seems to be confirmed by short comparison with Dunhuang document Dunwu dasheng zhengli jue, offering alternative view of the event. Thus, not the actions of the participants of the historic event, but the creative act of the Tibetan and Chinese chronicles authors constitute the re gestae of the student of religion investigating Lhasa debate. Key words: Buddhism, dBa bzhed, doctrine, Dunwu dasheng zhengli jue, hvashang Mahyna, Kamalala, Lhasa debate, politics, Samye, Samye tradition, School of instantaneous entrance, School of gradual entrance, Tibet, Tibetan Buddhism.

55