12.4.

Trn poptvka v dokonale konkurennm odvtv Poznali jsme poptvky jednotlivho spotebitele, a vme, e jeho poptvan mnostv se mn s cenami a dchodem. Vme tak, e za dokonal konkurence se spotebiteli cena jev jako parametr nezvisl na mnostv statku, kter poptv.1 Tato cena je ale vsledkem rovnovn interakce hrnu vech nabzench a hrnu vech poptvanch mnostv na trhu danho produktu. Zvislost velikosti tchto hrn na cench vyjaduj trn nabdka a trn poptvka (Viz obrzek 12.13). Obrzek 12.13: Rovnovn poptvka spotebitele a rovnovha odvtv

Trn poptvka je soutem individulnch poptvek po danm statku (respektive produktu odvtv) za vechny spotebitele, kte psob na danm trhu.
DQ ( p1 ,, pQ ,, pn , M 1 ,, M m ) = DQj ( p1 ,, pQ ,, pn , M j ).
j =1 m

Nejvt vliv na celkovou poptvku po vstupu odvtv bude mt zpravidla jeho vlastn cena.V tto a nsledujcch 2 kapitolch pedpokldme, e vechny ostatn ceny a dchody jsou bu nemnn, nebo jejich vliv na celkovou poptvku meme zanedbat. Definujeme trn poptvku DQ jako funkci pQ a peme QD = DQ ( pQ ) . Def.: Trn poptvka ( DQ )vyjaduje celkov poptvan mnostv vstupu odvtv QD jako funkci ceny vstupu: pQ .:

QD = DQ ( pQ )

Symbolem Q zname vstup odvtv, abychom jej odliili od vstup jednotlivch vrobc. Indexem D vyjadujeme, e je to poptvan, a tedy nikoliv nutn nabzen mnostv vstupu odvtv. Grafickm vyjdenm trn poptvky je kivka, kterou dostaneme jako horizontln souet (tj. souet zprava doleva) individulnch poptvkovch kivek. Ji vme, e se zmnou ostatnch cen a dchodu (nebo i jinch faktor, ovlivujcch poptvku) se budou mnit tvary tchto poptvek Potom kivka DQ ( pQ ) se pi jejich zmnch bude tak mnit. Sklon trn poptvky budou ovlivovat dva druhy pizpsoben poptvanho mnostv vlastn cen vstupu: 1) Stejn jako u individulnch poptvek bude s rostouc cenou poptvno mn statku, pokud je tento statek bnm statkem a poptvka bude mt zporn sklon. Pokud je v njakm intervalu cen pQ statek giffenovskm pro vznamn mnostv spotebitel, me mt i DQ v njakm intervalu kladn sklon. Vzhledem k druhmu vlivu je to ale velmi nepravdpodobn. 2) Pro kadho spotebitele existuje cena p Q , pi kter se dan spotebitel bude rozhodovat, zda vbec dan statek koupit. Tato cena, pi kter je spotebitel indiferentn mezi dnou a prvn koupenou jednotkou, se nazv rezervan cena a je rzn pro rzn spotebitele. Spotebitel, pro kterho je trn cena pQ prv rezervan cenou, se nazv mezn

Tj. nabdka je pro nj horizontln pmkou.

spotebitel. Pi vysok cen bude na trhu vstup kupovat jen mlo spotebitel2 a mnoho spotebitel bude ekat na snen ceny.3 S klesajc cenou tak porostou nejen poptvan mnostv za jednotliv spotebitele, ale i. poet spotebitel na trhu. Obrzek 12.14: Odvozen trn poptvky

Proto budeme vtinou pedpokldat, e trn poptvka je dol sklonn, a tedy nerostouc v cen pQ :4
(
DQ pQ

( pQ ) < 0

Je zejm, e s klesajc cenou zane trn poptvka rst prv pi cen p , kter je nejvy rezervan cenou za vechny spotebitele.
Dol sklonn trn poptvka QD = DQ ( pQ ) , kter za nemnnch ostatnch podmnek (dchody, ostatn ceny)vyjaduje poptvan mnostv jako funkci ceny, je klesajc funkce jedn promnn. Za tchto okolnost nm nic nebrn vytvoit inverzn funkci, ve kter pohlme na poptvkovou kivku jako na cenu, kter je naopak funkc mnostv pQ = DQ1 (Q ).
Kivku pQ (Q) pak nazvme kivka inverzn poptvky.5 Def.: Kivka inverzn poptvky (pQ(Q)) nm k, jak m bt cena pQ , aby mnostv Q bylo prv poptvno na trhu:
pQ = DQ1 (Q ).

12.5 Trn nabdka v krtkm a dlouhm obdob za dokonal konkurence

U trn poptvky jsme se nevnovali rozdlu mezi dlouhm a krtkm obdobm, protoe jsme zatm nepedpokldali (s vjimkou rozhodovn za nejistoty), e spotebitel mus pijmat nkter rozhodnut dve, ne budou dokonale znmy vsledky jeho rozhodnut. Dokonce i tak by se vraznj rozdl projevil pouze v elasticit poptvky, kter by byla vy v dlouhm obdob. Naproti tomu, v nabdce dokonale konkurennho odvtv budou rozdly v dlouhm a v krtkm obdob zcela zsadn. Nejsou to jen rozdly v povaze rozhodovn o vstupech v krtkm a dlouhm obdob. Tyto rozdly toti navc zpsobuj, e voln vstup a vstup z odvtv je mon pouze v dlouhm obdob. To zcela zsadn odliuje zpsob, jakm se
kme jim intramarginln spotebitel kme jim extramarginln spotebitel 4 Co se tk cenovch elasticit trn poptvky, plat nae zvry z teorie spotebitele a lze je zde pln aplikovat. Co se tk dchodovch elasticit, m smysl je mit pouze pokud pedpokldme, e se mn vechny dchody. Pak lze trn poptvku povaovat za nsobek poptvky reprezentativnho spotebitele. 5 Pro individuln poptvky jsme v teorii spotebitele stejnm zpsobem zavedli funkci mezn ochoty platit, kter vyjaduje maximln stku, kterou je jet spotebitel ochoten zaplatit za posledn jednotku statku.
3 2

vstup odvtv vyrovnv se zmnami trn poptvky. V obou obdobch ale zatm podrme pedpoklad, e se ceny vstup nemn se zmnou vstupu odvtv.

12.5.1 Nabdka odvtv v krtkm obdob V krtkm obdob jsou nkter vstupy fixn a to je pekka vstupu dalch firem do odvtv. Nemonost vstupu dalch firem m za nsledek, e se zmnami poptvky po vstupu odvtv se mus vyrovnat jen firmy, kter u v odvtv psob. Kad podle sv vlastn nabdky.
Def.: Trn nabdka odvtv v krtkm obdob (SSQ(p)) je dna soutem nabdek vech firem, kter v dan moment psob v odvtv:

SSQ = SS i , y
i =1

kde k je poet firem v odvtv. Pro stl ceny vstup je horizontlnm soutem tch st jejich kivek meznch nklad SMCi , kter le nad minimem prmrnch nklad AVCi :

SSQ = SMCi1 , takovch, e SMCi AVCi

i =1

i = 1k

Obrzek 12.15 Odvozen nabdky odvtv v krtkm obdob:

Podoba nabdky odvtv zle i na tom jak dsledn pojet pedpoklad dokonal konkurence zvolme. Pokud budeme chpat dokonalou informovanost, homogenitu vstup a vstupu a voln pstup na trhy vstup zcela striktn, budou vichni vrobci kupovat vstupy na stejnch trzch za stejn ceny a budou vyuvat stejnou technologii. Pak by vechny firmy navc pracovali ve stejnch nkladovch podmnkch. To m za nsledek, e rovnovn vstupy firem psobcch v odvtv budou shodn a nabzen mnostv pi kad cen bude v krtkm obdob k -nsobkem mnostv nabzenho kteroukoli firmou, Jak je patrn z obrzku 3, pokud rovnovn cena bude vy ne minimum prmrnch nklad, budou firmy v odvtv dosahovat kladn zisk, pokud bude ni, budou firmy dosahovat ztrtu ni, ne by byla pi nevyuit fixnch vstup. Pokud cena klesne pod p 0 rovnou minimu prmrnch variabilnch nklad AVCi , nebude vyrbt dn firma a proto ani cel odvtv. To znamen, e nespojitost nabdky firmy povede k vznamn nespojitosti nabdky odvtv (Viz obrzek12.15.). Jak si ukeme na konci tto kapitoly.me to bt za uritch okolnost dvodem, pro nebude existovat trn rovnovha,

Pklad 12.7: Uvaujme dokonale konkurenn odvtv, kde v krtkm obdob psob 100 firem a vechny maj celkov nklady STC( y ) = ( y ) 2 + 30 y + 400 ,stejn, jako firma v pkladu 12.4.
a) Urete nabdku odvtv v krtkm obdob SS Q ( p) a zjistte, zda je spojit v p.

* b) Pro p* = 80 urete nabzen vstup QS = SSQ ( p* )

i Ad a): Vme, e nabdka odvtv v krtkm obdob je soutem nabdek SS y ( p ) vech firem.

Pokud jsou firmy identick a v odvtv jich je 100, nabdka krtkho obdob je 100 nsobkem nabdky SS y ( p ) kterkoliv z firem:

SSQ ( p) = 100 SS y ( p) .
Z pkladu 12.4 vme, e nabdka jednotliv firmy je v krtkm obdob:

SS y ( p) =

P 15 2

pro: p p 0 = 30 , pro p < p 0 = 30 .

SS y ( p ) = 0

Potom je nabdka odvtv v krtkm obdob: pro: p p 0 = 30 pro p < p 0 = 30

P SSQ ( p) = 100 15 = 50 p 1 500 , 2

SSQ ( p) = 100 0 = 0 .

U jsme si ukzali, spojitost SS y ( p ) v p. Stejn bychom ji odvodily pro SSQ ( p) . Ale nm jen sta si pipomenout, e souet nebo nsobek spojitch funkc je spojit funkce.
* Ad b): QS = SSQ (80) = 50 (80) 1 500 = 2 500

Obrzek 12.16 Vliv volnho vstupu do odvtvi na nabdku firmy v dlouhm obdob.:

(a) nabdka pi kladnm zisku

(b) nabdka pi nulovm zisku

12.5.2 Nabdka odvtv v dlouhm obdob

Ukzali jsme si, e nabdka i -t firmy v dlouhm obdob je dna jej kivkou LMCi nad minimem prmrnch dlouhodobch nklad firmy LACi (viz obrzek12.16.(a)). Pesto, pokud existuje voln vstup do odvtv,6 nebude nabdkou odvtv v dlouhm obdob

LMC

1 i

stvajcch firem. Pinou je kladn zisk

To nemus v realit platit ani pro odvtv s velkm potem malch firem nezpsobilch individuln ovlivnit cenu nap. omezen poet licenc na prodej alkoholu, na chov skotu na maso, na vrobu cukru apod.

 * = TR i ( y * ) TCi ( y* ) > 0 , kterho na nabdkov kivce dlouhho obdob firma doshne pro kad optimln vstup y*, pro kter AR i = p > LACi ( y* ) . Musme si uvdomit, e vzhledem k tomu, e nklady v
ekonomickm pojet jsou nklady pleitosti, bude kladn zisk * > 0 znamenat vy ne obvykl zisk. To znamen, e je vhodnj podnikat v tomto, ne v kadm dalm odvtv, a proto by i dal firmy chtly vstoupit do pslunho odvtv s nadstandardnm ziskem ( * > 0 ).Me-li v dlouhm obdob mnit vstupy kad firma, kter ji psob v odvtv, me je mnit tak kad dal firma. Proto v dlouhm obdob dn firm nic nebrn, aby do pslunho odvtv vstoupila (pokud zde existuje > 0 ) nebo z nj vystoupila (pokud < 0 ). Je-li trn poptvka DQ dol sklonn, trn cena by klesala, jak by rostl vstup v
odvtv, a naopak rostla s poklesem vstupu. Vstup dalch firem do odvtv skon v moment, kdy jejich vzjemn konkurence zpsob, e dal firma psobc v odvtv by snila zisk na < 0 , naopak vstup z odvtv skon ve chvli, kdy 0 . Rovnovn vstup kad firmy v dlouhm obdob za tchto okolnost bude y 0 , pro kter LMC(y 0 ) = LACmin = p 0 . Zisk je zde maximln, protoe MR ( y 0 ) =LMC ( y 0 ) , a zrove je = 0 protoe AR ( y 0 ) =LAC ( y 0 ) . Firma by pedvdala tuto situaci a nezvila by velikost vrobnho zazen nad jeho optimln rove pro vrobu y 0 a pi zmnch poptvky by se pohybovala po krtkodob nabdkov kivce, kter by prochzela minimem LAC(viz obrzek 12.16.(b).

Obrzek 12.17: Odvozen nabdkov kivky dlouhho obdob.

Nabdka odvtv by za tchto okolnost byla horizontln pmka p 0 = SQ1 (Q) = LACmin a dlouhodob rovnovn vstup odvtv by byl funkc poptvky Q = D( p 0 ) . Se zmnou poptvky by se Q* nemnil zmnou individulnch nabdek y 0 = y (LACmin ) = y ( p 0 ), ale zmnou optimlnho potu firem v odvtv ( n ): QS = y ( p 0 ) n = D( p 0 ). Kad z firem by byla marginln firmou v odvtv ve smyslu indiference mezi psobenm v tomto nebo v jinm odvtv. To nemus bt nutn pravda, pokud by se vzhledem k pomru velikosti y 0 a poptvky po vstupu, velo do odvtv jen men mnostv firem. Potom by rozdl mezi poptvkou pi cen p0 a nabdkou odvtv pi nulovm zisku: D ( p 0 ) n* y 0 , mohl bt vznamn. Vzhledem k volnmu vstupu do odvtv by musel bt men ne y 0 D( p 0 ) n y 0 < y 0 ,

ale pro diskrtn hodnoty y 0 by byl zpravidla ( myleno vtinou) vt ne 0. D( p 0 ) n y 0 > 0. Tento rozdl by se rozpoutl do nabdek vech firem v odvtv. S mnc se poptvkou by se mnila i nabdka jednotlivch firem opt podle jejich kivek LMCi nad minimem prmrnch dlouhodobch nklad firmy LACi (viz obrzek12.18.(a)). To by skonilo v momentu kdy by se na trh velo prv o jedno y 0 , a tedy i o jednu firmu, vce nebo mn.

Obrzek 12.18: Nabdkov kivka dlouhho obdob pro mal poet firem na trhu

S rostouc trn poptvkou by se jej pebytky rozpoutly do vstupu stle vtho potu firem. Proto by jejich LMCi, a v konenm dsledku i cena pQ reagovali na tyto pebytky stle slabji. Dostali bychom tak sice horizontln ale zubatou nabdku odvtv, kde jednotliv zuby by mly tendenci se s rostouc poptvkou po vstupu zploovat (viz obrzek 12.18).

Obrzek 12.19: Nabdkov kivka dlouhho obdob pro ryze konvexn LTC

(a) nabdka firmy

(b) nabdka odvtv

Uvaujme, jak dsledky na nabdku firem a odvtv m v dlouhm obdob tvar nkladovch kivek. Zatm jsme uvaovali jen konkvn konvexn tvar LTC, dky ktermu mly LAC tvar psmene U. Vimnme si v obrzku 12.19, co by nastalo v ppad, kdy by LTC byly ryze konvexn. Potom by mezn i prmrn nklady byly rostouc od prvn vyroben jednotky vstupu. Pi nulovm zisku = 0 bychom mli v odvtv nekonen mnoho firem, z nich kad by pi p = p 0 vyrobila nekonen mal vstup y* 0 . Pro ryze konkvn LTC by naopak byly LAC a LMC stle klesajc. To by vedlo k monopolu v odvtv. Proto konkvn konvexn nkladov funkce C ( w, y ) je jedin, kter zaruuje monost jednoznan urit y > 0 , kter bude firma ochotna vyrbt pi nulovm a zrove maximlnm zisku = 0 . To je tak dvod, pro jsme j po cel posledn ti kapitoly vnovali zvenou pozornost.

Pklad 12.8: Uvaujme dokonale konkurenn odvtv, ve kterm kad firma m v dlouhm obdob

stejnou LTC ( y ) = 2( y )3 30( y ) 2 + 150 y , jakou jsme zkoumali v pkladech 11.6, 12.2. a 12.3. * Uvaujme trn poptvku po produktu odvtvi: QD = DQ ( p ) = 15000 4 p

a) Urete nabdkovou kivku (inverzn nabdku) odvtv: p* = SQ 1 ( y* ) v dlouhm obdob

* b) Odvote celkov nabzen vstup odvtv v dlouhm obdob QS .

c) Jak je rovnovn poet firem n* v odvtv? Ad a): Pro p < p 0 bude nabdku dlouhho obdob tvoit pmka Q* = 0 . Pro p p 0 je nabdkovou kivkou dlouhho obdob prv cena p 0 , pi kter * = 0 : p* = p 0 = min LAC( y ) = LAC( y 0 ) = LMC( y 0 ) .
Z pklad 11.6 a 12.2 vme, e pouze y 0 = 7.5 spluje podmnku: min LAC( y ) = LAC( y 0 ) = LMC( y 0 ) . Z pkladu 12.3 vme, e: p 0 =LMC( y 0 ) = 6( y 0 ) 2 60 y 0 + 150 = 37.5 = p* . Potom pro p 0 37.5 bude nabdkovou kivkou vodorovn pmka: p* = 37.5 ,

pro p 0 < 37.5 bude nabdkov kivka shodn s vertikln osou p.

* Ad b): QS = DQ ( p* ) = 1 500 4 (37.5) = 1 350

Ad c): n* =

* QS 1 350 = = 180 y0 7.5

12.6 Dal vznamn vlivy na nabdky firem a odvtv*

Nae zvry maj velice podmnnou, a tedy omezenou platnost protoe pedpoklady dokonal konkurence a vroby obecn neplat zcela dsledn: 1) Ne vdy budou dokonale konkurenn vrobci pracovat ve stejnch nkladovch podmnkch, a tak s rstem ceny se bude mnit mnostv firem ochotnch vyrbt i mnostv nabzen tmito firmami. 7 2) S mnc se poptvkou po vstupu odvtv Q se bude mnit i poptvka tohoto odvtv po vstupech z , protoe se budou mnit poptvky po tchto vstupech za vechny firmy. Akoli dn zmna poptvky jedn firmy neme ovlivnit cenu vstupu, nelze to ci v ppad, kdy svou poptvku mn vechny firmy. Zmna ceny vstupu s rostoucm vstupem Q obecn me bt kladn i zporn a podle toho hovome o kladnch nebo zpornch vnjch pennch sporch z rozsahu. 8 3) Mohou existovat technologick externality, kter vyvolvaj vnj kladn nebo zporn technologick spory z rozsahu. Sem pat napklad zneitn vznamnch zdroj, dopravn zcpy, vyerpn spolenho zdroje, nebo naopak zlepen dopravy produktu a vstup dobudovnm komunikac. Proto se s rostoucm vstupem odvtv mohou mnit i nkladov kivky kad firmy. 9 Abychom tyto efekty (vlivy) mohli prozkoumat, musme ponkud zeslabit nae vchozch
Jak si jet ukeme, tk se to hlavn krtkho obdob. Vnj kladn nebo zporn penn spory z rozsahu se tkaj jak dlouhho tak krtkho obdob stejnm dlem. 9 Tento problm se tk hlavn dlouhho obdob.
8 7

pedpoklady o dokonal konkurenci.

12.6.1 Rozdly v nkladovch podmnkch firem v odvtv Pinou rozdlu v efektivnosti firem me bt vlastnictv i smluvnho pronjem uritho mimodn produktivnho vstupu nebo njak mstn vhoda vyplvajc z polohy zvodu Jako pklady meme uvst mimodn rodnou pdu, mimodn ikovn management, nebo mimodn vysokou zrunost lid v mst, kde m firma zvod. Zejmna v ppad vysoce specializovanch vstup pro vrobu v danm odvtv nebudou stejn efektivn vstupy dostupn nov pchozm firmm.10 Obrzek 12.20: Rozdly v nkladovch podmnkch firem v odvtv

Uvaujme tyi firmy v krtkm obdob: firmu 1, kter pi dan cen p pokrv nklady a vytv zisk, firmu 2, kter prv pokryje nklady, firmu 3, kter vyrb se ztrtou, ale prv pokryje variabiln nklady a firmu 4, jej ztrta je tak velik, e by nepokryla ani variabiln nklady, a proto se rozhodne nevyrbt. Za tchto okolnost by nabdka odvtv rostla jednak tm, jak by vechny firmy ji existujc v odvtv s rostouc cenou nabzely vce a jednak tm, e by rostl poet firem operujcch v odvtv. Naopak nabdka odvtv by klesala jednak tm, jak by firmy jet zstvajc v odvtv s klesajc cenou nabzely mn, a jednak tm, jak by ukonovaly innost firmy, pro kter by cena klesla a pod minimum AVCi. Firmy, kter by se nachzely pi dan cen p prv v bod ukonen innosti, by byly tm indiferentn mezi zachovnm a ukonenm vroby. Def.: Mezn firmou nazveme firmu, kter se pi trn cen p nachz prv v bod ukonen innosti. Firmy, kter by se nachzely nad tmto bodem, nazveme intramarginln firmy a
V tomto ppad vedou asto ekonomick procesy k internalizaci vyuvanch zdroj v rmci firem ji psobcch v odvtv. V ppad pracovn sly to ovem nelze vysvtlit tmto zpsobem nebo alespo ne vdy.
10

pod tmto bodem extramarginln firmy. Zajmavou vlastnost nabdky odvtv SSQ ilustruje obrzek. Pestoe nabdky jednotlivch firem, a tedy i SSQ , jsou reln nespojit v kad p = p 0i ,. pro globln vahy o rovnovze odvtv lze SSQ aproximovat spojitou funkc. Z hlediska nabdky odvtv je rozdl mezi minimlnm nabzenm vstupem nejefektivnj firmy Q = y 01 , od kterho fakticky zan nabdka, a bodem Q = 0 zanedbateln. Stejn tak jsou zanedbateln, co do velikosti, vechny dal nespojitosti y 0i .11

Obrzek 12.21: Odvozen nabdky odvtv pro rozdly v nkladovch podmnkch firem

Tento pstup je postaven na uvolnn pedpoklad homogenity vstup, neexistence externalit a dokonal informovanosti. Pedpokldme, e vstupy nejsou homogenn a e vrobce me mt prospch, kter si nekoupil nebo jmu, kter mu nebyla kompenzovna. Dvodem, je, e nemus platit dokonal informovanost. Pokud pijmeme jen slab pedpoklad dokonalho en informace, nebude u dosud nevyuvanch vstup (napklad absolvent vysok koly, nov zkultivovan pdy atd.) znma pedem jejich produktivita. Stejn vaha o nabdce v dlouhm obdob je vc oidn. Zde musme bt mnohem opatrnj, protoe se v nm o ve uveden vhody mohou uchzet i ostatn firmy. Firmy, kter vyuvaly doposud slueb zvl produktivnch vstup jim budou muset zaplatit, co poaduj, nebo se jich vzdt. Konkurence mezi firmami pi dokonalm en informace pak vyene cenu zvl produktivnch vstup tak vysoko, e jejich pouit prv oderp pebyten zisk. Pokud takov vstup vlastn sama firma, jeho nov cena, za kterou ho lze prodat, nebo nov njemn, za kter ho lze pronajmout, obsahuje pebyten zisk. Pro firmu je nov cena (nebo njemn) nkladem pleitosti prodat (nebo pronajmout) tento vstup. Tedy, tak i onak, to, co bylo v krtkm obdob ziskem se v dlouhm obdob stv pro firmu nkladem pleitosti. Aby se zdraznilo, e se nejedn o dlouhodob mimodn zisk, ale pouze o jakousi rentu vyplvajc ze smlouvy nebo z vlastnickch prv, kter se v dlouhm obdob pemuje na nklady, nazvaj se tyto mimodn zisky kvazirentami. Z toho je patrn, e po uplynut uritho obdob se opt vyrovnaj nkladov podmnky vech firem a vechny firmy budou vyrbt pi = 0 . V dlouhm obdob tak vechny intramarginln firmy budou zrove i meznmi firmami. Pesto njak obdoba rozdl v nkladovch podmnkch mus existovat i v dlouhm obdob, protoe pi poklesu poptvky nepozorujeme, e by se odvtv chystali opustit vichni vrobci a pi vzrstu poptvky se vichni nepokus vstoupit. Piny bychom mli hledat v rozhodovn za nejistoty. Vrobci se mohou liit ve vztahu k riziku. Proto je stejn nejist vyhldky mohou vst k rznm rozhodnutm, v zvislosti na oekvanm uitku z tchto
11

Obrazn eeno:Nejednoznanost v tunch nem velk vznam, pokud se Q m v tiscch tun.

vyhldek. U velkch korporac pedpokldme, e se chovaj rizikov neutrln. Ale pro jejich rozhodovn nejsou podstatn skuten vsledky, kter s odstupem asu nastanou, ale firmou oekvan pravdpodobnostn rozloen tchto vsledk. Pokud jednotlivm stavov podmnnm hodnotm zisku piazuj rzn pravdpodobnosti, bude se liit i jeho stedn hodnota , a tedy i pijat rozhodnut firmy. Nakonec i pro stejn a jist vsledky meme pozorovat rzn jednn vrobc. Tady hraj roli osobn renty vlastnk, poppad manaer firem, kter jsou nehmotn povahy. Jsou to napklad osobn ambice nebo presti i povst. Z rznch dvod mohou vrobci v rzn me dvat pednost podnikn v urit oblasti ped kadou dal (rodov tradice, naplnn svch pedstav). Tento nehmotn prospch me vyvit nklady pleitosti (ul mzda, sil, as), kter jin vrobci v odvtv nejsou ochotni nst.

12.6.2 Existence vnjch (kladnch nebo zpornch) pennch spor z rozsahu Z vlastnost poptvky DQ a nabdek krtkho a dlouhho obdob SSQ a SQ vyplv, e s
rostouc (resp. klesajc) poptvkou po vstupu odvtv DQ bude rst (resp. klesat) odvtvm nabzen mnostv vstupu QS . Zmny ve vstupu odvtv budou vdy doprovzeny zmnami poptvek odvtv. Kdy ne po vech variabilnch vstupech, tak urit alespo po nkterch z variabilnch vstup (ozname je ziQ ). Je-li poptvka celho odvtv po njakm vstupu zi dostaten velk vzhledem k nabdce tohoto vrobnho faktoru, bude zmna poptvky odvtv ovlivovat jeho trn cenu wi . Jakm zpsobem, to bude zviset do velk mry na povaze vstupu, dlce obdob, me zmny poptvky a vznamu odvtv pro uvaovan trh vrobnho faktoru. Obecn me cena i -tho faktoru wi s rstem jeho poptvky jak rst, tak i klesat nebo zstat beze zmny. dwi 0 dziQ Stejn jako ostatn komodity,jsou vrobn faktory vzcn statky. Proto od urit rovn poptvky ponaje, by mla cena kadho vrobnho faktoru rst s rostouc poptvkou: dw dzi (Q ) > 0 .
zi > zi

Zmna wi ovem zptn ovlivn pes pizpsobovac proces nabdku odvtv v krtkm, resp. dlouhm, obdob. Otzkou je, jak se budou mnit poptvky po vstupech se zmnou vstupu odvtv a jak zmny cen vstup, kter zmny poptvek vstup vyvolaj, nsledn ovlivn nabzen vstup. Odpov na tyto otzky u bude zleet na obdob, kterho se tato posloupnost zmn tk.

12.6.2.1 Nabdka odvtv a ceny vstup v krtkm obdob: Vme, e v krtkm obdob je nabdka odvtv SSQ soutem nabdek vech firem psobcch
v odvtv ( SS j ). Pi splnn podmnek dokonal konkurence budou firmy vyuvat stejnou technologii a budou mt i stejn pjmov a nkladov funkce. Potom nabdky firem jsou identick a nabdka odvtv SSQ je vlastn k -nsobkem nabdky libovoln firmy. Stejn tak poptvka odvtv po vstupech bude soutem identickch poptvek vech firem. Q = k y ,
ziQ = k j zi .

Podvejme se proto nejdv, jak se bude mnit nabdka jedn firmy v dsledku mnc se ceny

vstupu wi vyvolan zmnou poptvky odvtv po vstupu ziQ pi mnc se poptvce po Q . Zmna poptvky po Q se pro firmu v krtkm obdob projev zmnou ceny p . Pokud by se cena wi nemnila s rostoucm optimlnm vstupem firmy, pak by inverzn nabdku firmy
SS y 1 pedstavovala kivka meznch nklad SMC ( y, w0 ) nad minimem variabilnch nklad.

Ta je rostouc v y ( SMC > 0 ), a tak i SS y mus bt rostouc v cen p . Abychom zjistili, jak y se zmn nabdka SS y se zmnou ceny vstupu wi , budeme zkoumat, jak se zmn SMC ( y, w0 ) se zmnou wi . Nejjednodu ppad nastane, kdy existuje jedin variabiln vstup. Jak u vme, takov vstup neme bt podadn, pokud m bt vbec mon vyrobit dal jednoty vstupu(tj.
y zi

MPi > 0 ). Protoe vrobce nem monost substituce, bude i zmna poptvky po jedinm
zi y 1 MPi

variabilnm vstupu se zmnou vstupu: >0

Z toho vyplv, e s rstem y roste zi , a tedy i ziQ . Navc, protoe pro jedin variabiln vstup plat:

wi , MPi > 0 MPi a protoe se MPi se zmnou ceny wi nemn,12 porostou SMC proporcionln s cenou wi . %wi = %SMC MPi > 0 SMC =
Pro wi rostouc v ziQ (tj.
dwi dziQ

dwi k dzi

> 0 ), se tak s rstem ceny vstupu p posune kivka

SMC(y) vzhru proporcionln k wi (viz obrzek 12.22.(a)) a obrcen, je-li wi klesajc v

ziQ (tj.

dwi dziQ

< 0 ), potom s rstem ceny vstupu p se posune kivka SMC(y) dol

proporcionln k wi (viz obrzek 12.22.(b)).

Obrzek 12.22 Nabdka dokonale konkurenn firmy pi mncch se cench vstup v krtkm obdob

(a)

(b)

Pokud pipustme, e existuje vce ne jeden variabiln vstup, musme zvl zkoumat normln vstupy a zvl podadn vstupy, protoe s rstem ceny vstupu poroste vstup a s rstem vstupu poroste poptvka po normlnch vstupech, ale bude klesat poptvka po podadnch vstupech:
12

Neme se toti mnit vybran soubor vstup, pokud se nemn vstup

zi ( p, w) zi ( w, y ( p, w)) y ( p, w) z ( y, w) = = p p p y

+ pro normln vstup

pro podadn vstup

Abychom zjistili,jak se mn SMC s cenou wi , vyuijeme Shephardovy vty. Dostaneme: SMC( y, w) 2C ( y, w) 2C ( y, w) zi ( y, w) = = = , wi ywi wi y y co je zmna podmnn poptvky zi se zmnou vstupu y a o t u vme, e je kladn pro normln vstup a zporn pro podadn vstup. Z toho meme usoudit:

I) pro normln vstup zi :

Protoe pokud
zi y

> 0 a y (pp, w) 0 , bude cena wi rst s rostoucm p , pokud

< 0 . Vme tak, e pro
dwi dziQ

dwi dziQ

=
dwi dziQ

dwi k dzi

> 0 a klesat,

dwi dziQ

> 0 je cena wi rostouc v p a pro

SMC wi

< 0 je cena wi
dwi dziQ

klesajc v p . Zrove jsme ve ukzali, e rostouc poptvkou DQ a naopak, je-li

> 0 , a tak je zejm, e je-li

>0,

porostou mezn nklady s rostouc cenou vstupu p (viz obrzek 12.22.(a)), a tedy s
dwi dziQ

< 0 , mezn nklady budou s rostouc

cenou vstupu p klesat (viz obrzek 12.22.(b)). II) Pro podadn vstup zi :
Protoe
zi ( y , w ) y

< 0 , zjistme stejnm zpsobem jako ve, e na rozdl od normlnho

dwi dziQ

vstupu bude cena wi klesajc v p pro

> 0 a rostouc v p pro

dwi dziQ

<0. Z

zi ( y , w ) y

<0

ale tak vyplv, e na rozdl od normlnho vstupu budou nae mezn nklady klesajc v dwi cen wi . Oba rozdly se vykompenzuj. SMC budou opt rostouc v p pro dziQ > 0 a klesajc v p pro
dwi dziQ

< 0 , a proto plat vechny pedchoz zvry analzy pro normln

vstup. Dkaz 12.4:

pro jedinou wi , kter se mn se zmnou ziQ bude zmna SS y = y ( p, w( zQ ( p ))) se zmnou ceny p dna

dy y y dwi dziQ dQ = + . dp p wi dziQ dQ dp

Z vlastnost ziskov funkce z vlastnost ziskov funkce
y z* z y = i = i wi p y p

(1)

a z podmnek dokonal konkurence a

dziQ dp

= k (

zi y ). y p

Dosazenm dostaneme:

z y dy y zi y dwi = + k ( i ) dp p y p dziQ y p z y dw dy y = k i i . dp p y p dziQ

y Vme, e . p 0 Protoe druh mocnina je vdy nezporn, nezle na znamnku
2

(2)

zi y

Proto bude druh stanec nezporn pro

wi ziQ

wi ziQ

> 0 , nekladn pro

wi ziQ

< 0 a roven nule pro

= 0 . A to bez ohledu na normlnost nebo podadnost uvaovanho vstupu. (Pro

y wi

pvodn rovnici (1) bude toti odlinost pro podadn vstup jak v tedy i v
dziQ dp y = k zyi p 0.) dwi dziQ

0 , tak i v

zi y

< 0, a

Pedstavte si pro

> 0 napklad, e klesla cena p z p 2 na p1 . Potom musela vzrst

poptvka odvtv po zi , a tedy i cena wi . S rostouc wi vak mezn nklady klesaj, a tak nov kivka SMC 1 mus leet pod pvodn SMC 2 , stejn jako p1 pod p 2 . Tedy stejn jako pro normln vstup bude SS y strmj ne kivky SMC. (viz obrzek 12.22.(a)) A na slvko proporcionln, jsme pro vce variabilnch vstup dostali stejn zvry, jako pro jedin variabiln vstup. Z nich vyplv, e pro kadou rove ceny p , a tedy i pro kad y , dostaneme v naich obrzcch jinou kivku SMC. Nabdka firmy SS y pak bude spe geometrickm mstem bod, na kterch plat, e: SMC p ( y* ) = p . Je zejm, e pro
dwi dziQ

> 0 se budou s rostouc cenou (a tedy i rostoucm y ) kivky meznch

dwi dziQ

nklad SMC posouvat smrem vzhru, a proto SS y bude strmj ne v ppad, kdy se ceny vstup nemn (viz obrzek 12.22.(a)). Pro < 0 se budou naopak kivky SMC posouvat smrem dol, a proto SS y bude plo (viz obrzek 12.22.(b)). Stejn jako v ppad pvodn trn nabdky v krtkm obdob bude trn nabdka soutem nabdek vech firem SSQ ( p ) = SS yj ( p )
j =1 k

a, jak je patrn, ty budou opt pro SMC a pro

dwi dziQ

dwi dziQ

> 0 strmj ne pvodn horizontln souty kivek

< 0 plo.

Obrzek 12.23 Nabdka odvtv v krtkm obdob pi mncch se cench vstup

(a)

(b)

Na zvr zbv ci, e sklon nabdky odvtv (tj. zda bude strmj ne souet jednotlivch SMC i plo) bude zleet na tom, jak siln vliv na nklady firem budou mt vstupy, pro dwi dwi kter je dziQ > 0 a jak siln vliv budou mt vstupy, pro kter je dziQ < 0 . Vzhledem k vzcnosti zdroj lze pedpokldat, e vsledn efekt bude spe shodn s na analzou pro
dwi dziQ

>0, a

tedy s obrzky 12.22.(a) pro firmu a 12.23. (a) pro odvtv. Lze snadno ukzat na pkladu pro jedin variabiln vstup (viz ve), e s rstem ceny vstupu p mohou ceny vstup vzrst v men proporci ne cena vstupu.13 V ppad, e by vzrostli ve stejn proporci, kivka SMC by se v pvodnm y0 posunula nahoru stejn, jako vzrostla cena p. To je situace, kdy vrobci nezmn vstup a tedy ani poptvky po vstupech a nen tedy dvod mnit ceny14

12.6.2.2Nabdka odvtv a ceny vstup v dlouhm obdob Vme, e rovnovn vstup firmy v dlouhm obdob z hlediska trn rovnovhy v odvtv bude v situaci, kdy firma vyrb pi nulovm zisku, a tedy p = LAC a zrove je tento zisk maximln, tedy p = LMC . Tedy rovnovn vstup y = y 0 firmy bude pi p = p 0 = LAC min . Pi dan vchoz poptvce bude optimln vstup odvtv QS = n y 0 = DQ ( p 0 ).
Vzroste-li poptvka, pak vzroste i vstup odvtv tm, e vzroste poet firem v odvtv, take n 2 > n1 , To vyvol nrst poptvek po vech vstupech zi a alespo u nkterch to me vyvolat zmny cen. Protoe nkladov funkce C ( w, y ) je rostouc ve w , budou i prmrn nklady C ( w, y ) LAC = y rostouc ve w , a tedy vzrostou-li ceny w , vzroste i minimum prmrnch nklad, budou-li ceny klesat, bude klesat i minimum prmrnch nklad. Obrzek 12.24 Nabdka firmy a odvtv v dlouhm obdob pi mncch se cench vstup

(a) s cenou vstupu rostu ceny podstatnch vstup

Mme zde na mysli zmnu ceny vstup, kterou vyvolala zmna poptvek po tchto vstupech, jako dsledek zmny poptvky. Nic netvrdme o tom, jak se mohou ceny vstup mnit z jinch dvod (viz ropn krize v 70. letech). 14 Nebylo by nijak tk dokzat to i pro vce variabilnch vstup, pokud stle pedpokldme, e firmy v odvtv jsou identick.

13

(b) s cenou vstupu klesaj ceny podstatnch vstup Nabdkov kivka odvtv v dlouhodob rovnovze je dna rovnic p = LAC min . Proto bude pro
dwi dziQ

> 0 nabdka odvtv rst s poptvkou DQ ( p) , a tedy SQ ( p) bude rostouc

dwi dziQ

v p . Naopak pro

< 0 bude SQ ( p) klesajc v p . To ve za pedpokladu, e se nemn

ceny ostatnch vstup v opanm smru. Nebo pokud existuj vstupy zj jejich ceny se mn v opanm smru ne ceny zi , vstupy zi mus mt vt vliv na zmnu nklad ne vstupy zj . Vzhledem k vzcnosti statk budeme opt povaovat za pravdpodobnj, e SQ ( p) bude spe rostouc v p , a proto cena p poroste s rostouc poptvkou odvtv. Pesto je zajmav i ppad, kdy SQ ( p) je klesajc v p , jako ppad poklesu LAC celho odvtv. Naznauje to, e na rozdl od vnitnch spor z rozsahu z hlediska firmy jsou vnj spory z rozsahu15 sluiteln s dokonalou konkurenc.16 Vimnme si, e a u je SQ ( p) nahoru nebo dol sklonn, roste nabzen vstup odvtv

QS s rostouc poptvkou DQ ( p ) .17 Bohuel o rovnovnm vstupu firmy obecn nelze nic
takovho ci. Pi zmnch cen vstup bude dochzet k pizpsobovacm procesm, pi kterch firma vyrovnv mezn produktivity na jednotku nklad, a tedy mn pomry jednotlivch pouitch vstup. Za tchto okolnost me nov minimum LAC leet napravo, nalevo, nebo na stejn rovni vstupu jako ped rstem poptvky. Ve zvis na zmnch cen a na pslun technologii.

Obrzek 12.25 Zmna nabdky odvtv v dlouhm obdob pi vnjch zpornch technologickch sporch z rozsahu.

15
16

Myslme tm, e spory z rozsahu jsou vnj z hlediska firmy. Nepochybn jsou ale vnitn z hlediska odvtv. Tento zvr plat i pro vnj technologick spory z rozsahu. 17 V pt podkapitole se ale dozvme, e to plat jen pokud je sklon SQ ( p ) vt ne sklon DQ ( p) .

12.6.3 Existence vnjch (kladnch nebo zpornch) technologickch spor z rozsahu ekli jsme si, e jejich pinou jsou technologick externality. To je obecn situace, kdy ekonomick innost jinch vrobc ovlivuje vsledky firmy. Z pohledu vnjch technologickch spor z rozsahu ns zajmaj jen ty technologick externality, kter si navzjem zpsobuj vrobci jednoho odvtv. Typickm pkladem zpornch vnjch technologickch spor z rozsahu je tak zvan vyloven rybnka, kdy vrobci vyuvaj njak spolen vstup, kter je vzcn, ale jeho vlun vyuvn nen mon, protoe k nmu nejsou dobe definovna vlastnick prva. Pedstavme si rybolovnou firmu, kter vlastn nebo najm flotilu rybskch lod. S rstem poptvky po rybch bude pibvat rybolovnch spolenost a tedy i rybskch lod v ocenu. Velmi pravdpodobn nebude stejnm tempem pibvat ryb. Sp zanou v ocenu absolutn ubvat. Z prvnho nebo z druhho dvodu bude stejn poet lod, nmonk, st a pohonnch hmot pinet stle men prstky vstupu. Proto firma na stejn vstup bude muset vynaloit vt mnostv lod, st, a tedy vt nklady. V dsledku toho porostou vem firmm prmrn nklady, a proto i nejni cena, pi kter jsou ochotni vyrbt svj vstup. Rst odvtv ale me ovlivnit efektivnost firmy i pozitivn. Pokud odvtv vyuv specifickou infrastrukturu, me rst odvtv podstatn sniovat nklady jednotlivch firem na jej vybudovn. Nebo, pokud odvtv vyaduje specifickou kvalifikaci zamstnanc, me rst odvtv sniovat transakn nklady (viz kapitoly 9.x a 11.y),. Vme sice, e technologick externality mohou s rostoucm rozsahem vroby odvtv zpsobit pokles nebo rst nklad firem, ale konkrtn tvary nkladovch kivek pro rzn rovn vstupu odvtv Q budou siln zviset na konkrtnch zmnch produkn funkce. Obecn o nich nejsme schopni nic ci. Zpsob odvozen nabdek krtkho a dlouhho obdob z tchto nkladovch kivek by byl technicky (ne vcn) stejn jako v ppad vnjch kladnch a zpornch pennch spor z rozsahu. Z uvedench nzornch pklad je zejm, e by se vtinou jednalo a analzu nklad a odvozen nabdek v dlouhm obdob. 12.7 Rovnovha na dokonale konkurennm trhu
Pedpokldm, e kad ten tto knihy se ji setkal s pojmem trn rovnovha. Proto jen pro podek pipomnm jej nejprost definici. * Def.: Trn rovnovha (p*,Q*) je situace, kdy pi urit cen p* je na trhu nabzen mnostv QS
* * * prv rovno poptvanmu QD : QS = QD =Q* Zd se, e by to mlo platit celkem triviln, protoe nakonec se nakoupen mnostv vdy rovn prodanmu, ale to je zkreslen pohled na rovnovhu. V trn rovnovze by sly nabdky a poptvky psobc na trhu ml bt vyven. Proto by tak cena p*, pi kter se poptvan a nabzen mnostv rovnaj (resp. Mnostv Q*, pi kterm se rovnaj ceny poptvky a ceny nabdky ) nemla vykazovat tendenci ke zmn. Jak si v tto kapitole jet ukeme, mohou zcela bn nastat situace kdy se obchoduje mimo rovnovhu. To napklad znamen, e vrobci prodvaj svj vstup za ceny, kter jsou ni, ne ceny, pro kter byl vyroben a proto nsledn mn sv vrobn plny. Spotebitel (nebo i vrobci) tak obas zaplat za spotebn statky (rep. vstupy) ceny, kter by za n nebyli ochotni vynaloit a proto mn sv spotebn zvyklosti (resp. vrobn techniky). Za dokonal konkurence mme uniktn monost, kterou nedv dn dal trn struktura, vyjdit vztah mezi nabzenm mnostvm a cenou nabdkovou kivkou. Zrove, jako ve vtin ostatnch trnch struktur, mme monost vyut vztah mezi poptvanm mnostvm a cenou - poptvkovou kivku. Proto meme trn rovnovhu za dokonal konkurence popsat

s jejich pomoc jako: Def.: Trn rovnovha (p*,Q*) za dokonal konkurence je situace, kdy pi urit cen p* se trn nabdka SQ ( p) (resp. SSQ ( p) ) rovn trn poptvce DQ ( p) : SQ ( p* ) = DQ ( p* ) = Q* V tto kapitole budeme hledat odpovdi na dleit otzky, kter se tkaj rovnovhy: Za jakch okolnost vbec existuje trn rovnovha? Pokud existuje, m trh tendenci k n smovat. Protoe, pokud ne, sotva meme povaovat rovnovhu za oekvan vsledek trhu. Bude existovat jedna, nebo vce rovnovah? Pokud je jich vce, nemus bt snadn, nebo dokonce mon, rozhodnout, do kter z nich bude trh smovat.

Obrzek12.26 Rovnovha a nerovnovha na trhu.

12.7.1 Existence rovnovhy

Pedstavme si ti rzn situace, kter mohou nastat na trhu produktu dokonale konkurennho odvtv: V obrzku 12.26.(a) vidme dobe se chovajc trh., kdy se pi cen p rovnaj nabzen a poptvan mnostv: QS ( p ) = QD ( p ) = Q . Cena p a mnostv Q jsou rovnovhou vrobci dostanou cenu, kterou poaduj, a zkaznci pi tto cen odeberou veker vstup QS ( p ) beze zbytku. Vrobci nemaj dvod mnit vstup y = S y ( p* ) , protoe maximalizuje jejich zisk pi cen p a kupujc nemaj dvod mnit sv nakupovan mnostv. V obrzku 12.26.(b) je pro p = p 0 nespojitost v nabdce.18 To m pi dan poptvce za nsledek, e neexistuje dn rovnovha. Kupujc by byli ochotni nabdnout za urit vstup QD cenu p > p 0 , avak pokud firmy zanou vyrbt, vznikne pevis nabdky, kter nelze uplatnit na trhu pi cen p 0 nebo vy. Poklesne-li vak cena pod p 0 , ukon vechny firmy vrobu. Nespojitosti tedy mohou, ale nemus, zpsobit neexistenci rovnovhy. Kdyby DQ ( p) byla vy a protnala by SQ ( p) , opt by existovala rovnovha. V obrzku 12.26.(c) sice existuje rovnovha pro nulov vstup Q = 0 , ale nen jednoznan urena cenou p QS = QD = 0 p, p 0 > p > p. Statek je v tomto ppad nevyrbnm statkem, protoe pro cenu, za kterou by ho firmy nabzely ho nikdo nekoup a naopak za cenu, za kterou by ho spotebitel kupovali ho nikdo
18

Vme u, e k n me snadno dojt pi SSQ ( p )

nechce vyrobit. Zaveme si funkci pevisu poptvky. Def.: Pevis poptvky (EQ(P)) je funkce, kter vyjaduje rozdl mezi trn poptvkou DQ ( p) a trn nabdkou SQ ( p) (resp. SSQ ( p) ) pi kladnch cench p

EQ ( p) = DQ ( p ) SQ ( p ), kde p > 0
Obrzek 12.27 Graf pevisu poptvky

Pro dobe se chovajc rovnovhu bude jej graf vypadat podobn, jako na obrzku 12.27 U jsme vidli, e nespojitost nabdkov nebo poptvkov funkce, a tedy i pevisu poptvky, me zpsobit neexistenci rovnovhy. Proto je zajmav ptt se, za jakch okolnost bude vdy existovat rovnovha na jednom trhu. Spojitost sama nesta. Jestlie existuje pevis nabdky nebo pevis poptvky pro vechny ceny p , bude EQ ( p) spojit, ale nebude mt rovnovhu, protoe rovnovha nastv pro EQ ( p) = 0 . Proto mus bt zrove alespo jednou v zpornm a jednou v kladnm kvadrantu, abychom mli jistotu, e proala cenovou osu. Vta: Existenn vta trn rovnovhy: Rovnovha (p*,Q*) existuje, pokud EQ ( p) je spojit pro

p 0 a zrove existuje cena p > 0 , pi n EQ ( p ) 0 a cena p > 0 , pi n EQ ( p ) 0

V obrzku 12.26.(a) bychom za p mohli zvolit napklad p 0 a za p nap. p . Pkladem hledn rovnovhy byl u vlastn pklad 12.8.b). To proto, e v dlouhm obdob pi konstantnch cench vstup nem otzka po nabzenm vstupu pi cen p* smysl, pokud neznme trn poptvku odvtv. Te si spotme pklad na hledn rovnovhy v krtkm obdob. Pklad 12.9: Uvaujme dokonale konkurenn odvtv z pkladu 12.7, kde je nabdka odvtv v krtkm obdob:

SSQ ( p) = 50 p 1 500 SSQ ( p) = 0

pro: p p 0 = 30 , pro p < p 0 = 30 .

* Trn poptvka po vstupu odvtv je: QD = DQ ( p ) = 2 500 30 p .

a) Urete rovnovnou cenu p*. b): Urete rovnovn vstup odvtv Q*

c) Odvote funkci pevisu poptvky EQ ( p) a ukate, e EQ ( p) = 0 prv v p*

* Ad a): Vme, e pi rovnovn cen p* se nabzen vstup QS = SSQ ( p* ) mus rovnat * poptvanmu QD = SSQ ( p* ) :

50 p* 1 500 = 2 500 30 p* 80 p* = 4 000 p* = 50

* * Ad b): Q* = QS = QD = 50 50 1 500 = 2 500 30 50 = 1 000

Obrzek 12.28 Stabilita rovnovhy a stabilita soustavy rovnovah

12.7.2: Stabilita rovnovhy a stabilita trhu

Pedpokldejme nyn, e trn cena vstupu prv te nen v rovnovn hodnot. Pokud je trh stabiln, probhnou v ase takov zmny, kter zpsob, e cena bude k rovnovn hodnot konvergovat. Def.: Trn rovnovha(p*,Q*) je stabiln, pokud v kad situaci (p,Q) mimo tuto rovnovhu, nastanou takov zmny, kter povedou k obnoven tto rovnovhy. Me ale existovat vce ne jedna rovnovn cena. Potom musme rozliovat mezi stabilitou trhu a stabilitou rovnovhy Def.: Trh je stabiln, pokud v kad situaci kdy se trh (p,Q) nachz mimo rovnovhu, nastanou takov zmny, kter zpsob e trh bude konvergovat k nkter z rovnovah. Obecn je pro ns dleitj stabilita trhu. Navc je teba rozliovat mezi lokln stabilitou, kdy trh smuje k rovnovze v njakm blzkm okol tto rovnovhy, a globln stabilitou, kdy trh smuje do rovnovhy v kadm bod EQ ( p ) . Pomrn dobe to lze znzornit, pokud si pedstavte cvrnkn kuliek, Potom dna dlk pedstavuj lokln stabilnch rovnovhy. Naopak vrcholky kopc pedstavuj nestabilnch rovnovhy a roviny zastupuj rovnovn intervaly cen (viz obrzek 12.28). Napklad pokud existuje jedna nestabiln rovnovn cena, okolo n jsou dv lokln stabiln, bude pesto trh globln stabiln (viz obrzek 12.28(a)). Bude-li existovat jedna lokln stabiln a jedna nestabiln rovnovn cena, bude trh jen lokln stabiln (viz obrzek 12.28(b)). Bude-li existovat jen jeden stabiln rovnovn interval cen, bude trh stabiln, pesto, e dnou konkrtn cenu nelze povaovat za pedvdateln vsledek trhu (viz obrzek 12.28(c)). Odpovdi na otzky stability rovnovhy u nelze prost vyst z kivek nabdky a poptvky. Potebujeme najt proces, jakm se trh pohybuje z jednoho stavu do druhho. Existuj alespo dva znm modely pizpsoben nabzench a poptvanch mnostv a nabdkovch a poptvkovch cen. Def.: Nabdkov cena (pS) budeme nazvat cenu, za kterou vrobci chtj dan vstup odvtv

prodat.

pS = SQ1 (Q)

Def.: Poptvkov cena (pD) budeme nazvat cenu, za kterou jsou spotebitel ochotni dan vstup odvtv koupit. pD = DQ1 (Q)

12.7.3 Walrasv proces TTONNEMENT (tpn) Existuje stedn osoba koordintora trhu. Meme j nazvat teba rozhod, kter vem aktrm oznm jedinou trn cenu p 0 . Ti ho zptky informuj o svch plnovanch nabdkch a poptvkch. Koordintor nejdve nabzen mnostv vynsob (1) a pak vechny poadavky sete. Tm dostane rozdl: DQ ( p) SQ ( p) a tedy pevis poptvky EQ ( p) .
Podle nj uprav ceny takto:

dp = EQ ( p 0 ),
kde > 0 a vyjaduje vztah mezi pevisem poptvky a zmnou ceny. Dal by se chpat jako urit rychlost pizpsoben.19 Rozhod upraven trn ceny opt vyhls. Pokud zvol pli velk, nebo pli mal, me ho v kadm nsledujcm kole upravit vzhledem k velikosti pevisu. Tak po uritm mnostv oprav bude vyhlen cena p k velice blzko rovnovn p . Proces tpn se nazv proto, e Walras nepedpokld u rozhodho njak jasn pravidlo, podle kterho by z pevisu poptvky uroval velikost . Protoe povaoval as za spojitou veliinu, mohlo se v libovoln malm asovm intervalu odehrt nekonen mnoho seanc. Pedstavte si, e se zavzanma oima stlte z pistole na vodorovnou ru na zdi a pokad vm jen eknou, zda byla pedchoz rna pod nebo nad rou. Va jedinou reakc me bt, e podle toho trochu zvednete nebo sklopte hlave. Pesto pi nekonenm mnostv pokus se muste strefit. Jak je patrn, je-li EQ ( p) > 0 , cena se zv, v opanm ppad se sn. Proto budou stabiln vechny trhy, kde EQ ( p) > 0 pro p < p a EQ ( p) < 0 pro p > p . Nestabiln budou ty trhy, pro kter EQ ( p) > 0 pro p > p a EQ ( p) < 0 pro p < p . V tomto ppad se toti pravami cen nesrovnalost jet vce zvyuje.

Obrzek 12.29 Stabilita trn rovnovhy pi Walrasov procesu

19

Je to rychlost v tom smyslu, e pokud jedu moc rychle, minu cl. Pokud jedu pomalu, dorazm tam pozdji.

V obrzku 12.29.(a) je trh globln stabiln. Existuje jedin stabiln rovnovha. kivky S a D maj opan sklon. V obrzku 12.29.(b) je trh nestabiln. Existuje jedin nestabiln rovnovha, kdy kad vychlen z p bude znamenat prohlouben nerovnovhy. To proto, e kivky S a D maj stejn znamnko sklonu a zrove sklon DQ ( p) je men ne sklon SQ ( p) .20 Zkuste si pedstavit, e bychom u tchto kivek zamnili oznaen, tak e SQ ( p) by byla

DQ ( p ) a DQ ( p ) zase SQ ( p) . Pak by bylo zase EQ ( p) > 0 pro p < p a naopak. Rovnovha

v p by opt byla stabiln. Walrasv proces je rovnovn, i kdy maj DQ ( p) a SQ ( p) stejn znamnko sklonu, pokud m SQ ( p) men sklon ne DQ ( p ) . V obrzku 12.29(c) je EQ ( p) zptn zakiven a trh je sice globln nestabiln, ale je lokln
20

Nenechte se mst, bnou pedstavou. Pro zporn sklonn kivky m skuten ta strmj men sklon.

stabiln, pokud je p < p . V bod p m trh lokln stabiln rovnovhu pro p (0, p ) a v

p nestabiln rovnovhu. Existuj trhy, kter jsou vysoce organizovan burzovnmi makli (napklad finann trhy, trhy vzcnch nerost a vznamnch surovin). Zde se vechny dostupn podstatn informace o budouc poptvce a nabdce tm okamit promtaj do cen. Proto budou mt blzko k Walrasovu procesu. Ale pro vt st trh nebude nijak zvl vstin. Jeho velkou slabinou je existence rozhodho, kter jedin komunikuje se zkaznky i vrobci. To vyluuje monost pm dohody mezi zkaznkem a vrobcem. Navc nem dn rozumn pravidlo pro obchodovn mimo rovnovhu. Pitom, vzhledem k diskrtnosti asu pro lidsk innosti, by asto nebylo prakticky mon ekat a nastane rovnovha.

12.7.4. Marshallv proces

Marshall navrhl alternativu, kter lpe odr zpsob, jakm se vtinou e aktuln rozdly v nabdce a poptvce. Marshall pedpokldal, e jednou vyroben mnostv Q u budou chtt vrobci umstit na trhu za kadou cenu, kterou jim trh nabdne. Mechanismus je podobn, jako na aukci, kdy se zbo prod tomu, kdo nabdne nejvy cenu. Pokud je nabzen vstup Q pod svoj rovnovnou rovn Q , bude vydraen za poptvkovou cenu pD vy ne nabdkov cena ps ( pD > pS ) a pokud bude nad svoj rovnovnou rovn, bude vydraen opt za pD , ale nyn naopak pD < pS . Vme u, e pS je cena, pi kter vyroben vstup QS je soutem vstup, kter maximalizuj zisk pi tto cen. Protoe vstup je neklesajc v cen pS , bude pD > pS motivovat vrobce ke zven vstupu y , a tm poroste i vstup odvtv

QS , pokud naopak bude pD < pS , zv vrobci zisk tm, e sn vstup y , a tedy i vstup odvtv. Pravidlo pizpsoben tak bude: dQS = ( pD (QS ) pS (QS )), > 0,
kde poptvkov cena21 pD je funkc nabzenho mnostv22 QS a pS (QS ) je inverzn nabdkovou funkc S 1 (Q) , odvozenou v podkapitolch 12.5 a 12.6. Pi rovnovnm mnostv Q na trhu bude

pd = pS = p . opt vyjaduje vztah mezi pevisem poptvkov ceny pD a zmnou nabdky odvtv.
Obrzek 12.30 Stabilita trn rovnovhy pi Marshallov procesu

21 22

tj. inverzn poptvka D 1 (Q ) Pesnji, to se tk krtkho obdob, kdy ve velmi krtkm obdob ji neexistuje monost pizpsoben QS .

V dlouhm obdob, jak si jet ukeme existuje monost pizpsobit v krtkm obdob vstup podle SSQ.

Vme u, e vstup se zv, kdy pD > pS a sn, kdy pD < pS . Proto je trh stabiln, pokud mme obvykl sklony poptvky ( ) a nabdky ( + ) (viz obrzek 12.30 (a)). Tak tomu bylo i v ppad Walrasova procesu (viz obrzek 12.29 (a)). V obrzcch 12.30 (b) a 12.30 (c) maj ob kivky shodn znamnko sklonu, ale pesto je v obrzku 12.30 (b) Marshallv proces stabiln, protoe pD > pS pro Q < Q a zrove

pD < pS pro Q > Q . V obrzku 12.30 (c) je tomu naopak, a proto je v takovm ppad Marshallv proces nestabiln. Tedy zcela obecn Marshallv proces je stabiln, pokud sklon D( p) je men ne sklon S ( p) . Speciln pro ppady na obrzcch 12.30 (b) a 12.30 (c), kdy ob kivky jsou klesajc, dostaneme odlin pedpovdi o stabilit z Walrasova a Marshallova procesu. Z toho je patrn, e i kdy v klasickm ppad povedou oba procesy k stabiln rovnovze, v nestandardnm ppad bude stabilita rovnovhy zleet na tom, kter proces pijmeme. Vimnte si, e Marshallv proces nepotebuje centralizovat informace o nabdkov cen. Ve chvli, kdy je dostupn vstup vydraen, kad vrobce zn svou nabdkovou funkci, a tak sm pizpsob svj vstup smrem k rovnovnmu vstupu. Pitom k tomu, aby dolo k obchodu, nen, na rozdl od Walrasova procesu, zapoteb rovnovhy. Marshallv proces zahrnuje obchodovn mimo rovnovhu s efektivnm pravidlem pidlovn. Toto pravidlo k, e QS je vydraen tm, kte nabdnou nejvy cenu. Na QS tak meme nahlet jako na sled neelastickch nabdek ve velmi krtkch obdobch, kde nsledn analza odvozen od velmi krtkodobch rovnovah stanov podmnky, za kterch budou tyto rovnovhy konvergovat ke skuten rovnovze. Nepotebujeme zde dnho stednho rozhodho, a proto Marshallv proces vypad jako realistitj zachycen zpsobu, jak trh opravdu funguje. Na druhou stranu, Marshallv proces implicitn obsahuje pedpoklad, e vrobci si na zklad souasn poptvkov ceny a dalch zkuenost vytvej urit pedstavy o budouc cen formuluj sv cenov oekvn. Walrasv proces naopak nic takovho nepedpokldal. Zkusme se nyn chvli.vnovat cenovm oekvnm.

12.7.5 Oekvn a stabilita trhu V uritm asovm okamiku t 1 se vrobce rozhoduje o uritm vstupu yt , kter vyrob a v ase t pinese na trh. Pijmme hypotzu, e v krtkm obdob bude rove yt zviset na
cen pte (t 1) , kterou v ase t 1 vrobce oekv jako cenu ,kter nastane v ase t. Potom:

yt = S ( pte (t 1) ) Qt = yt = SQ ( pte (t 1) ),
pokud v dob t 1 vichni vrobci oekvaj pro dobu t stejnou cenu pte (t 1) . Naproti tomu poptvka je funkc skuten ceny v dob t Dt = D( pt ). Jak se bude QS pibliovat ke Q bude tedy zviset na tom, jak budou vrobci formulovat sv oekvn. 12.7.5 1 Naivn oekvn v krtkm obdob Def.: Naivn oekvn jsou oekvn, kdy za pedpov budouc ceny na trhu vichni povauj stvajc cenu. Pro vechna t plat: pte (t 1) = pt 1 . Vrobci tedy oekvaj, e cena souasnho obdob bude nadle platit i v dalm obdob. Pokud se nezmn poptvka a pokud pt 1 byla rovnovn, bude i

pDt = pt1 = pte (t 1) = pSt ,

a tedy rovnovn ( pt ). Dolo-li vak k posunu poptvky, potom nebude pte (t 1) = pt 1 nadle rovnovnou cenou a vyvol pizpsobovac proces znzornn na obrzku 12.31, kter mon znte jako tak zvan pavuinov model.

Obrzek 12.31 Naivn oekvn a stabilita trn rovnovhy v krtkm obdob

Jak vidme, poptvkov cena pedchozho obdob se stv bezprostedn nabdkovou cenou i nsledujcho obdob, a tak QS osciluj podle tohoto pravidla okolo Q .
i i V sti (a) obrzku 12.31 konverguje posloupnost QS k rovnovnmu Q a pD k p , a tedy
i trh je stabiln. V sti (b) obrzku 12.31 naopak Qsi diverguj od Q a pD od p a trh je i i nestabiln. V sti (c) obrzku 12.31 osciluj QS resp. pD okolo Q resp. p v periodicky se opakujcch vzdlenostech. Protoe nabdkov mnostv ani poptvkov cena nekonverguj k rovnovnm hodnotm, je trh opt nestabiln. Rozdly ve stabilit jsou dny rozdly ve strmosti nabdkovch a poptvkovch kivek. V obrzku 12.31 (a) je S ( p) strmj ne D( p) , kdeto v obrzku 12.31 (b) je tomu naopak. V obrzku 12.31 (c) jsou pak ob stejn strm.23 Stabilita by tedy pi naivnch oekvnch zvisela na nem, co prakticky nelze s jistotou nikdy obecn pedpovdt, a tak by nemlo ani velk smysl se j zabvat. I kdyby trh byl stabiln, museli by vrobci bt hodn naivn, aby extrapolovali bn ceny na budouc obdob, kdy, jak vidme z obrzku, by se v kadm pokusu ukzala tato domnnka jako nesprvn. Navc by ani nejednali racionln ve smyslu maximalizace zisku. V kadm obdob , kdy je trn cena vysok, by nabzeli bu pli mlo, nebo naopak pli mnoho v obdob, kdy je trn cena nzk. Tak by nikdy nemaximalizovali zisk. Maximalizace zisku je clem vroby. Poadavek konzistence (sluitelnosti) na teorie s tmto pedpokladem. vedl k formulaci teorie racionlnch oekvn.

12.7.5 2 Racionln oekvn v krtkm obdob Pedpokldejme, e lze odhadnout trn poptvkov a nabdkov funkce. Potom lze i pedvdat rovnovnou cenu p v kadm obdob ( pt ). Osoba, kter by toto dokzala, me jako konzultant prodat tuto informaci vrobcm, kterm umon pijmat ziskovj rozhodnut o vrob. Pokud vrobci oekvan cena pte (t 1) bude shodn s pt , bude i trh v rovnovze D( pt ) = S ( pt ) = S ( pte (t 1) ). Z toho plyne, e pijmout za sv oekvn pedvdateln vsledek trhu je racionln z hlediska maximalizace zisku. To proto, e nelze zvit zisk tm, e bychom zvolil jin vstup ne yt = y ( pt ) , pokud vichni ostatn vrobci zvolili prv tento vstup. To urit neplatilo pro naivn oekvn, kde naopak racionln vrobce ve smyslu maximalizace zisku by udlal pesn opan zmny vstupu ne vichni ostatn vrobci. Pi nzk oekvan cen by rozil vstup a pi vysok by ho naopak snil. Obrzek 12.32 Racionln oekvn a stabilita trn rovnovhy v krtkm obdob

23

Pipomeme si, e strmost je absolutn hodnotou sklonu

Teorie racionlnch oekvn nen tautologie. Nek e oekvan cena je vdy ta rovnovn. Nelze pedvdat ve, co ovlivuje cenu. Z teorie racionlnch oekvn ale vyplv, e cenov kolsn na trhu nen vyvolno pizpsobovacmi procesy sammi, ale pouze posuny nabdkovch a poptvkovch funkc.P Pokud je zmna poptvky D, a tedy i zmna rovnovn ceny p pedvdateln, posune se trh v dalm obdob pmo do nov rovnovhy p*. Pokud ji nelze pedvdat, vydra se vstup za poptvkovou cenu p1, stejn jako v ppadu naivnch oekvn. Ale na rozdl od nich v dalm obdob se trh opt posune do rovnovhy p*, pokud znovu nedojde k nepedvdatelnmu pohybu ceny. Racionln oekvn je vak pomrn siln hypotza a existuje cel ada slabch hypotz, lecch mezi naivnm a racionlnm oekvnm.24

12.7.5 3 Oekvn a stabilita v dlouhm obdob V kapitolch 12.5 a12.6 jsme si ji podrobn vysvtlili, jak odvozujeme nabdku odvtv v dlouhm obdob. Z kapitoly 12.6 navc vyplv, e vtinou s rstem ceny poroste i vstup odvtv. Avak skuten zmny ceny a vstupu se opt nemus nutn shodovat s nabdkovou kivkou. Opt bude zleet na formulaci oekvn. Pedpokldejme, e v obdob 0 je trh v rovnovze pi p 0 a Q 0 . V obdob 1 poptvka vzroste na D1 ( p ) . Bhem dlouhho obdob 1 se v krtkm obdob me vstup rozit pouze podle nabdkov funkce krtkho obdob 0 SSQ ( p ) . Ta je urena soutem krtkodobch nabdek vech firem, kter u operuj na trhu.
0 Cena je ustavena na rovni p1 . Jeliko pro SSQ ( p ) byl pi p 0 zisk = 0 , mus bt nyn zisk

kladn ( > 0 ). Trh nen v dlouhodob rovnovze a existuje tlak na vstup do odvtv. Nyn musme pijmout njak pedpoklad o cenovm oekvn firem, abychom ekli, jak se zmn plnovan vstup.

Obrzek 12.33 Naivn oekvn a stabilita trn rovnovhy v dlouhm obdob

24

Napklad adaptivn oekvn.

12.7.5 3 1Naivn oekvn v dlouhm obdob Pokud vechny firmy budou oekvat, e cena p1 bude platit i v nsledujcm obdob, bude plnovan vstup Qe2 = S ( p1 ) . Protoe ( p1 , Qe2 ) nen trn rovnovha, bude Q muset
poklesnout na p 2 po SS 1 ( p ) , a tak dle. Cena p bude tedy v ase kolsat okolo p a vstup Q okolo Q . V naem obrzku k nim budou konvergovat, ale pro jin sklony nabdkovch a poptvkovch kivek by opt mohli divergovat od p a Q nebo kolem nich oscilovat. Rozdl mezi krtkm a dlouhm obdobm bude pouze v tom, e rozhodnutm indukovan nabdka zde bude nahoru sklonn, kdeto v krtkm obdob byla svisl. Nae kritika z hlediska maximalizace zisku zde opt plat v pln me. 12.7.5 3 2 Racionln oekvn v dlouhm obdob Pokud zmna z D 0 ( p ) na D1 ( p ) byla neoekvan, potom krtkodob rovnovha v prbhu obdob 1 bude stejn jako pi naivnch oekvnch ( p1 , Q1 ) . V obdob 2, kdy u firmy mohly pizpsobit sv kapacity racionln oekvan cen p , aby vrobou y maximalizovaly zisk, se trh posune do sv rovnovhy v bod ( p , Q ) . Pokud byla zmna z D 0 ( p ) na D1 ( p ) pedvdateln, pak by se do tohoto bodu trh pesunul u v obdob 1.25 Z uvedenho vyplv, e pi racionlnch oekvnch se trh v dlouhm obdob hladce pizpsobuje zmnm poptvky pohybem po sv dlouhodob nabdkov kivce SQ ( p) .

Obrzek 12.34 Racionln oekvn a stabilita trn rovnovhy v dlouhm obdob

25

Na zklad stejnch argument, jak jsme uvaovali pro krtk obdob.

12.8 Dokonal konkurence a efektivnost

U jsme si ekli, e na rozdl od ostatnch trnch struktur jsme za dokonal konkurence vdy schopni odvodit jak nabdkov tak i poptvkov kivky odvtv. Dokonal konkurence m dal zvltnost oproti ostatnm trnm strukturm. O dokonal konkurenn rovnovze lze ci, e je paretovsky efektivn. Pokusme se vysvtlit si, co to znamen, ani pijmeme njak zvltn hodnotov soudy o tom, zda je to vsledek douc i nikoli. Def.: Paretovsk efektivnost trn rovnovhy znamen, e dn z ekonomickch aktr trhu si neme dnm zpsobem polepit, ani by si nkter jin pohoril Pitom ale rozdlen bohatstv, pjm a prospchu ze smny mezi jednotliv aktry trhu me bt libovoln nerovn. O monosti polepit si smnou v dokonale konkurenn rovnovze meme pi troe zjednoduen ci: 1) Protoe cena se rovn meznm nkladm i mezn ochot platit za statek Q: pQ=MCQ= DQ1 , dokonale konkurenn trh vyrb takov mnostv vstupu, kdy za dnou dal jednotku nen nikdo ochoten zaplatit tolik, za kolik by ji alespo jeden vrobce byl ochoten vyrobit.26 MU 2) Protoe se v rovnovze pomry meznch uitk statk a jejich cen p j j rovnaj pro vechny spotebitele, neme si dn spotebitel pomoci tm, e by smnil jeden statek za jin. 3) Protoe pro kadho vrobce se rovnaj pomry cen a meznch produkt jednotlivch wi vstup MPi , neme dn vrobce snit sv nklady tm, e by zamnil jeden vstup druhm. 4)Protoe pro vechny vstupy v konkurennm odvtv j plat p j MPi j = wi , neme vrobce zvit svj zisk tm, e by zamstnal ani propustil dal jednotku njakho vstupu 5)Protoe pro vechna konkurenn odvtv j v dlouhm obdob plat: p j = LACij , kde i jsou jednotliv firmy v odvtv j, neme vrobce zvit svj zisk ani tm, e by pesunul vrobu (nebo jej st) do jinho odvtv.
26

nebo naopak: dn vrobce nen ochoten vyrbt dal jednotku za cenu, kterou by aspo jeden spotebitel byl ochoten zaplatit

Z toho vidme, e v dokonale konkurenn rovnovze neexistuje pleitost pro libovoln dva aktry trhu, aby si polepili dobrovolnou smnou. Nen-li pleitost k dobrovoln smn, znamen to, e vechny zdroje jsou rozdleny alternativnm zpsobm uit podle svho nejvyho zhodnocen. Tomu kme, e alokace zdroj je v dokonale konkurenn rovnovze paretovsky efektivn, nebo tak, e dokonale konkurenn rovnovha je alokan efektivn. Ve uveden vlastnosti nebudou platit obecn pro vechny dal uvaovan trn struktury.

Obrzek 12.35: Dokonal konkurence a efektivnost

KOMENT K OBRZKU 12.35: Qexistuj mezn spotebitel, kte jsou ochotni koupit statek pi vy cen ne pS a kte nejsou uspokojeni ve sv poptvce, a vrobci, kte jsou ochotni vyrobit za cenu ni ne p dodaten vstup. Qnklady vech vrobc na dodaten vstup by peshly ochotu kadho spotebitele zaplatit za dodaten vstup. Vrobci nejsou ochotni vyrbt za cenu ni ne pS a spotebitel nejsou ochotni kupovat za cenu vy ne p .
Q vichni spotebitel jsou prv ochotni zaplatit za posledn spotebovanou jednotku tolik, za kolik jsou vichni vrobci v odvtv prv ochotni ji vyrobit. Tj. p*.

Klov slova: Pjemce cen Dokonal informovanost Voln vstup do odvtv Zisk Nabdka firmy Pjmov funkce Celkov pjem Mezn pjem Prmrn pjem Maximum zisku Minimum zisku Mezn zisk Prmrn zisk Vnitn maximum zisku

Hranin maximum zisku Nabdkov kivka Nabdka Bod uzaven firmy Bod vyrovnn Plnovan vstup Vyrbn vstup Nabdkov funkce Marshallovsk poptvka Ziskov funkce Hotellingova vta Vstupov efekt Penn iluze Trn poptvka Rezervan cena Mezn spotebitel Kivka inverzn poptvky Trn nabdka Trn nabdka v krtkm obdob Trn nabdka v dlouhm obdob Mezn firma Kvazirenta Vnj penn spory z rozsahu Vnj technologick spory z rozsahu Trn rovnovha Existence trn rovnovhy Pevis poptvky Stabilita rovnovhy Jednoznanost rovnovhy Stabilita trhu Nabdkov cena Poptvkov cena Walrasv proces Ttonnement Koordintor trhu rozhod Marshallv proces Obchodovn mimo rovnovhu Cenov oekvn Naivn oekvn Racionln oekvn Paretovsk efektivnost Alokan efektivnost

Shrnut:
Dokonal konkurence je definovna nsledujcmi pedpoklady: akti trhu jsou pjemci cen, dokonal informovanost vech aktr trhu, voln vstup do odvtv a vstup z odvtv, homogenita produkce, maximalizace zisku. Zisk je rozdl mezi celkovmi pjmy a celkovmi nklady firmy. Za dokonal konkurence je cena pro vrobce parametrem a proto celkov pjem je linern

funkce vstupu. Dky tomu jsou mezn i prmrn pjem rovny cen. Protoe jsme si u odvodili nkladovou funkci, budeme hledat maximum zisku ji pi minimalizovanch nkladech jako funkci vstupu y. Maximum zisku nemus existovat, pokud neexistuje vstup pro kter nen cena vy ne mezn nklady a od kterho ponaje jsou mezn nklady rostouc v y. Pro vnitn lokln maxima zisku plat, e cena se zde rovn meznm nkladm a mezn nklady jsou rostouc v y. Pro hranin lokln maximum zisku v y = 0 plat, e cena nen vy ne mezn nklady. dn lokln vnitn maximum zisku nebude v dlouhm obdob globlnm maximem, pokud v nm zisk je zporn. V krtkm obdob, nebude dn vnitn lokln maximum globlnm maximem, pokud v nm dosaen ztrta je vt ne hodnota fixnch nklad Nabdkovou kivkou vrobce pro cenu ni ne minimum prmrnch variabilnch nklad bude konstantn nulov vstup. Pro cenu vy ne minimum prmrnch variabilnch nklad bude nabdkovou kivkou kivka meznch nklad nad minimem prmrnch variabilnch nklad (v dlouhm obdob jsou toti veker nklady variabiln). Pokud je minimum LAC (respektive AVC) jinde ne v y = 0, bude nabdka nespojit v cen vstupu V krtkm obdob kme minimu prmrnch variabilnch nklad bod uzaven firmy, minimu prmrnch nklad krtkho obdob bod vyrovnn pjm a nklad. Vztah nabdky v dlouhm a v krtkm obdob je vztahem mezi plnem a operativnm rozhodnutm. V dlouhm obdob mme vt monost pizpsoben nabdky cen. Z maximalizace zisku pi nkladov funkci meme odvodit nabdkovou funkci vrobce, marshallovsk poptvky po vstupech , a ziskovou funkci. Vlastnosti ziskov funkce nm pomhaj pedvdat reakce vrobce na zmny cen vstup a vstupu a tedy i zmny nabdky a marshallovskch poptvek po vstupech. Trn poptvka je hrnem poptvek vech jednotlivch spotebitel a vyjadujeme j jako poptvan mnostv vstupu, kter zvis vlun na cen vstupu. Trn poptvka roste s klesajc cenou s tm jak roste poptvka stvajcch zkaznk a zrove na trh vstupuj nov zkaznci. Proto pedpokldme, e je klesajc v cen vstupu. Trn nabdka krtkho obdob je soutem nabdek vech vrobc v odvtv. Pi konstantnch cench vstup je to pro cenu vstupu ni ne minimum AVC konstanta Q =0. Pro cenu vy ne minimum AVC horizontln souet kivek SMC. Trn nabdka dlouhho obdob pi konstantnch cench vstup je horizontln pmka p = LACmin. Pokud existuj rozdly v nkladovch podmnkch firem, v krtkm obdob budou firmy na trh vstupovat, nebo ho opoutt postupn podle minima svch AVC. V dlouhm obdob je problm sloitj. S rstem poptvky po vstupu odvtv bude odvtv poptvat vt mnostv rznch vstup. Jeho poptvka jako celek me ovlivnit ceny vstup. Pokud v krtkm obdob ceny vstup s rostouc poptvkou odvtv po vstupech rostou, bude skuten nabdka strmj ne pi konstantnch cench vstup, pokud klesaj bude nabdka elastitj ne pi konstantnch cench vstup.

Pokud v dlouhm obdob ceny vstup s rostouc poptvkou odvtv po vstupech rostou, bude skuten nabdka rostouc v cen vstupu, pokud klesaj bude nabdka klesajc v cen vstupu V zvislosti na tom, zda ceny vstup s rostouc poptvkou po tchto vstupech klesaj nebo rostou, hovome o vnjch kladnch nebo zpornch pennch sporch z rozsahu. Rst odvtv s rostouc poptvkou po vstupu odvtv me ovlivnit produkn funkce jednotlivch firem. V zvislosti na tom, zda vzrostl nebo poklesl maximln vstup pro kadou kombinaci vstup hovome o kladnch nebo zpornch vnjch technologickch sporch z rozsahu. Trn rovnovha je situace kdy se pi stejn cen rovn na trhu nabzen mnostv poptvanmu. Graficky ji znzornme jako prsek nabdkov a poptvkov kivky. Rovnovha existuje vdy, pokud je spojit nabdka a poptvka a pro kladn ceny najdeme alespo jeden nekladn a alespo jeden nezporn pevis poptvky. Stabilita rovnovhy bude zviset na tom, zda trh v situaci mimo konkrtn rovnovhu bude mt tendenci konvergovat k tto rovnovze. Stabilita trhu bude zviset na tom zda trh bude mt ve vech nerovnovnch situacch tendenci konvergovat k nkter z rovnovah. Stabilita rovnovhy i trhu me bt lokln nebo globln Stabilita zvis na modelu pizpsoben vstupu nebo cen, kter zvolme. Znme Walrasv model s stednm rozhodm kter vyhlauje a upravuje ceny podle nabdek a poptvek na trhu. Znme tak Marshallv model, kdy se nabzen mnostv pizpsobuj poptvkovm cenm, za kter jsou vydraovna na trhu. V Marshallov modelu se neobejdeme bez cenovch oekvn vrobc. Zkoumme zde naivn a racionln oekvn. Dokonale konkurenn rovnovha je paretovsky efektivn alokac vzcnch zdroj. To znamen, e ji nelze zmnit tak, aby si alespo jeden z ekonomickch aktr polepil ani by si kterkoliv dal pohoril.