,fr fl

Současnéobdobí je charakteristické nár stem volného času. Jeho využitíječasto

#Wtr ťtr|fr trp
prmim$w#w problematické.
'*$mmďw- DnešníŽivotní styl nerespektuje biologické pot eby jedince. Genotyp člověka se za
posledních 30 000 let prakticky nezměnil životnístyl se naopak zásadním
zprisobem. ''ocnit

Těloproho 2008 Nejčastějšíp íčinynezájmu o realizaci pohyboq ch aktivit:

_ Nemám čas.
- Je špatné počasí.
Na konci Srpnu !;e konala y Praz.e lru Fakultě tělesné v\lchovy a Sportu tracličníctk'c
Těloprahu, .je.jíž' 'stlučtÍstíbyla diskuse ,skupin.y Léka a kinatttropoklgťt u kulcttého sttlltt
- Nevím.|ak.
na téma ,,Jak zísluÍvatmlddež pro celoživotní pohybové aktivity". Vzhleclem k hi'sttl-
- Je to nebezpečné.
rickému vy7'numu této ttkce, kterti by se měla stdt zctčtitkem už'ííspoluprtÍce uístupt.'ii V současnosti víme, co máme dělat, ale pot]ikáme se s problémem JAK.
těchto dvou obor ,
'jsme se pokusili vybrot aspoií hlavní myšlenlcy z' prezentar:e tičct;;Í-
nÍk , kte í z'ctstupovali FaktLltu těle'sné kul,tury tJniverzity Palac:kéltcl l, olomotrc'i, Jok vésl Ž ky k ceIoŽivotním pohybov, m okiivilÓm'
Vyz'kunn.y SÍuv pedagogic,b v Praz.e, ] . ct 2. léka skoLt.fakultu a Fakulttt tělesné vychol.,l.
Prof. PhDr. Karel Friimel, DrSc., FTK Up v Olomouci
a 5:portu Univerz'it1, Karklv\l v Praz'e. Diskusi moderovalcL PhDr lrena Čechovskd. CSr'.
Jeden z hlavní cílri školní TV je ziskatŽáky pro celoživotní PA a uvést je do pohy-
Redttkca bově aktivního a zdravého Životní stylu. Víme' Že je snazšíosvojovat si určit)ír'ivoini
styl v mladším věku' než měnit Životní styl v pozdějších letech. Proto je škola a rodina
Jok zv' šit mnoŽství pohybov' ch oktivit součosnémlodé geneÍoce
nezastupitelná.
- z klodnÍ v' chodisko Máme dostatek faktri, že rovněž role TV je v ovliv ování postojti žákťl k celoživot-
Prof. ing. Václav Bunc, CSc.' FTVS UK y Praze ním PA nezastupitelná. P esto zhoršujícíse stav a negativní tfendy sama TV neza-
- Pohybclvé aktivity lze považovat za komplexní prost edek Íbrmová'ní čIověkir. chrání. Nestačíměnit pojetí TV, musí se měnit cel;i školsk;. systém, ,,život školy.., ale
Cíle m lllt-tsí b t dosaŽení aktivního životního stylu je<lince. také p ístup celé společnosti.
_ P sobení pohybu na člověka je v rovině biologické a společenské.Nedostatek Skutečnosti, kteréje nutné respektovat p i vedení fuÍktE k celoživotním PA
polrybLr v dětství znamená nedostatek pohybu v <lospělosti. Vždy je t eba se ptát.
- Zhoršuje se zdravotní a kondičnístav dětí a mlácleže.
co.je pi'íčinoutohoto stavu.
- Rcltlizacc pohybov ch aktivit je problém ,,vzdě1anostní". Role školy se mění a škola -Zužlje se šíe fondu pohybovych dovedností.
lnusí lnít hiavně informační a,,návodn " charakter. - S narrrstajícím věkem se snižujíPA. K největšímu poklesu docházi v intenzivních PA.
- Pohyb<lvé aktivity dětí a mládeŽe jsou jednoznačně problémem podmínek. Nejedn/r - Chlapci mají více PA než děvčata, a to p edevšímve volném čase.
scjen o podrnínky rnateriá|ní (,,sportoviště"), ale i legislativní, organizačníatd' - Chlapci a děvčata mají většíPA ve školních dnech než o víkenclech.
Více rreŽ t]0 % všech realizovanych polrybovych aktivit se uskutečiiuje mimcl - S věkem klesá zapojení v organizovan ch formách PA.
,,<lficiální" sportoviště. Velkou rezervou jsou pohybové aktivity realizované p i - Ve struktu e PA ub1i vá s věkem spor1ovních aktivit.
cestě dtl školy (práce), za nákupy, za zábavou atd. - P evaŽujícíPA je stále ještě chťlze.
t] dčtíse setkáváme se dvěma senzitivními obdobími, kdy se formuje vztah
- Více PA mají chlapci a děvčata bydlícína vesnici.
k pohybu: - Doporučeník PA plní častěji chlapci zapojeni pravidelně do organizované PA -
64,1 vo (děvčata 52,1 7o) než nezapojení _ 39,8 7o (dévčata 28,3 %)'
l. Včk l aŽ 3 roky - hlavní p sobení je záležitost rodiny.
2. Mlaclší školnívěk - I. a2. ročníkZŠ- pťrsobí roclina a ško]a. 'dálejen zkratka PA

l2 Tělesná Vychova a Sport Mládeže č' 7

3l
 llsltč''šttíycdcní žákft k ce]oŽivotním PA je v obecné rlrrovni p edevším závislé na
ttr'inrtr: L0tttbittaci:
r ttvl.'tltltltttviirrí si svého pohybového chování (žiruotního stylu) z hlediska benefitŮ
rr lrzik.
I rrsvrljtlvíttlí včdomostío Vyznamu a roli rťtznorodych PA V Zdravém životním
stylu,
v litrttlcxttt s dalšímizdravotními laktory a neméně z'ávaŽnymi Í'aktory sociálními,
i rr psychick1 mi apod. (zajištěníoclpovída.j ícígramotnosti),
lc lckt Lrírl n írn i,
] tt1lcr'titlvítttí spriivného pohybového chování, návyku na pravidelnou PA,
I t.llŽ.ívlil'lí ptlcitu uspokojeni z PA, p íjemného klirnatu, v hod
sooiálních kontaktŮ
1rLi l'A a vhrlclného prost edí, které navozuje pcrhybově aktivní životnístyl.
Ot zk.v do diskuz.e
l I1li"ctlrrtlstritlvat v kr-rrikulech typické celoŽivotní ptl|'rybové aktivity nebo vytvá
;rir'tl;lrll<llrtly pr'<l br-rdoucí ričast v tzv. celoŽivotních pohybovych aktivitách?
.llrli 1li'istr-rptlvat ke koedukované TV z hlediska podpory celoŽivotních PA'/ Hledat
I' ottt llft rltt isy'/
MiiIrrc šarlci zlepšit trendy p i současnych p ístupech k preventivní medicíně']
Zrt1l;l|i'1l.jg1119 vyvoj vyspělejších zemí v trendech nadváhy a obezity dětí a mládeže?
Mlilttc p íklady dobrého Systému Zaintefesování učitelri na zdravotním stavu, těles-
trt: li'tltltlici, praviclelného zapojení co největšího počtu žák do pravidelné PA apod.'?
lr' IrrtlŽnl't legislativní podpora (p íklad Polska v kariérnírnf stu učitelťl)?
.llrlic' ryl.jetí diagnostiky, hcrdnocení, testování, klasiÍikace apod. v TV prosazovat
z lllctliska podpory celoŽivotních PA.
,\ p t t r l tl v ně preferenční sfe ra fuik
l(tlz1ltlry mezi p ánínr, preferencemi, inklinacemi, zájmy, pot ebami mlácleŽe a tím,
t'rr jirlr šktlla rrabízí nebo mťlŽe nabídnout (rozši ujícíse nabídka atraktivních pohybo-
r'yt'll lrlitivit, změny ve sportovních preferencích, šíka a zamě ení zájmťr apod.).
Řcšcrrí rozclíl mezi tím, co si mlíideŽ p eje, a tím, co škola nabízí, je celosvětov nl
1rrrrlllÚtttcrn. Také zptisoby ešeníjsou velmi rozdílné(USA' Norsko, Finsko).
l)ilrgnostika sportovních preferencí je velmi opomíjenou oblastí didaktiky TV. P i-
lrtlrr .jc cliagnostika sportovních zájm , preferencí, inklinací stejně zírvaŽná jako dia-
l'ltrlstil<it tělesrré kondice či sportovní v konnosti.
l}cz clostatečného p ehledu o preferenční sÍée žákťlnemriŽeme vytvá et kvalitní
il'tll lrí vzdělávací programy.
l}cz respektovárrí preÍ'erenčnísféry jen obtíŽně plníme cíle TV, napliiujeme kompe-
l('l)cc it zajišťujeme pozici TV jako vyučovacího p edmětu.
Ilcz respektování pret-erenčnísféry nejsme schopni tispěšně ešit genderová speci-
I ililr, irrdivicluální rozdíly apod.
l4
P es často z'jevné ,'smazávání" genderovych rozdílťl se rozdíly v prel-ercrrčníslči'c
chlapcťr a děvčat stáie projevují.
Cíle PA a fitness u dětí a adolescent (Healthy People 2010):
. ZV] šit počet aclolescent , kte í se věnují st edně zatéžujícímPA (nloderate PA) po
dobu nejméně 30 minut v _5 nebo více clnech v t)ídnu.
o Zvyšit počet adolescentťl, kte í se věnu.jí intenzivnínr PA (vigorous PA), podporují-
cím vykonnost kardiorespiračního systérnu, nejrnérrě 20 nebo více minut asp<l
3x v t1ídnu.
. ZvyšiÍpočet dětí a ado|escentri, kte í sledují televizi pcltlze 2 nebo méně hoclin
denně.
. Zvyšit počet cest absolvovanych chťrzí.
c( C Zvyšit počet cest absolvovan ch jízdou na kole.
. Zvyšit počet ve ejnyclr i soukrom ch škol, které by vyŽadovaly každodenníTV pro
všecl-rny své Žáky.
. Zvyšit počet adolescent , kte í by se ziičast ovali každodenníTV.
. Zvyšit počet adolescentťl, kte í budou alespo l 50 o/a času v TV skutečně pohybově
aktivní.
oZvyšjt počet veile.jn ch isoukromych škol, které umoŽ ují p ístup do sv ch těio-
v1ichovn ch prostor azaÍíz'eni všem lidem mimo dobu školnív1iuky (d. p ed a po
školnímvyučovánírn,o víkendech, během letních prírzdnin a jin]ich dnech volna).
o Zvyšlt počet základních a st edních škol, které by poskytovaly komplexní školní
zdravotní vyuku a p sobily preventivně v náslcdtrjících oblastech: ne myslná zra_
nění, nílsilí.sebevražednéjednání, uživáni tabákov1ich v;irobkti a závislost, uživáni
alkolrolu a jin1 ch drog, neplánované těhotenství, HIV/AIDS, nákaza sexuálrrě p e-
nosnymi nemocemi, nezdravé stravovací návyky, nedostatečná PA a zdravé Životní
prost edí'
Jok vésŤž6ky k celoŽivotnÍm pohybov, m oktivi m
Doc. MUDr. Ji í Radvansky, CSc., Klinika těloq chovného l ka ství 2. LF UK
Asi lehce zbytečná vložka: tělesná zdatnost je zdravotním beneÍjtem. Tělesná zdat_
nost je dána geneticky tím, jtik rnoc budeme cvičlt. Zátěž otevírá ,jiné stránky" rraší
knihy života: zapina.ií se jiné geny našeho _genomu. Určitě dlouhodobě, rnožná trvale.
Jsou silné d kazy o tom, že vyššítělesná zdatnost je spojena s menším rizikem civi_
lizačníchchorob, tedy těch, které n/ln-r nejvíce zkracují délku života.
Nemd tedy valny smysl bavit se o tom, proč zvyšovat zd tnost' smysl m snažit se
efektivně zvyšovat prťtměrnou zdatnost populace a dlouhoclobě ji udržet.
Dovoluji si p ipomenout: největší zdravotní smysl to má u nezdatn; ch mlacl ch lidí,
dokazatelny efekt to má se zpožděnírn desítek let věku.
T lesná Vychova a Sport MlírdeŽe č. 7 5l
 Aspekt motivace u podskupiny dětí, které pohyb nemilují _ dítě pohybu Se štítící'
,,DPŠ".
Motto MUDr. Jana Vávry' CSc'' jednoho z velkych znalcťr dětské zátěžové f)'ziolo-
gie: ,,Lidé se dělí na skupinu pohyb milujícía skupinu pohybu se štítící.,,
Z existence lidí pohybu se štítícícha faktu, Že mezi zdravymi kojenci a batolaty
takové nenajdete, vypl1 vají t i otázky:
l. .lak se stane, Že dítéztrati zájem o pohyb?
2. Lze p evést ditě ze skupiny ,'pohybu se štítících"do skrrpiny ,,pohyb milujících"'?
3. Jak.|e na takové p evedení vybaven trenér, učitel či cvičitel, kter seiím stal také
proto. Že pravděpodobně byl dítě ,,pohyb milující"'/
..Dítě pohybu se štítící"(DPŠ)prošlo v vojov]im ob<lobím, kdy tornu tak nebylo.
.litliii srltthra crkolností mu pohyb znechutila? Pravděpodobně nep imě ená struktura
p<lhybov ch níu"ok vzhledem k jeho moŽnostem a motivaci: tedy nejčastěji chybou
cltlspčl1i ch'
P íklady rizikov ch podskupin - kandidátťr budoucích DPŠ:
* Dítě s poruchou soust edění, lehká mozková dysÍunkce, apraxie.
* obézní dítě s p edpoklady k tloustnutí, v dekorrdici z rredostatku pohybu.
* r.ilevy by měla záviset také na motivaci dítěte, kvalitě učitele a velikosti kolektivu, ve
Špatny motor learning, nedostatečné vnímánívlastního těla'
x Dítě p etíženépovinnostmi - tradičnírakousko-uhersky model: memorovat.
Dalšíkandidáti na DPŠ:
* Dítě, které se za svťrj život nesetkalo s učitelem pohybov]ich
aktivit, jenž by doká-
zal odstranit jeho ,,mindrák".
{' Dítě jako prost edek nenaplněnych sportovních ambicí rodič .
R'ámec pohybov ch aktivit DPŠ:
O,slubené dítě
Terrnín oslabené dítě nemá exaktní medicínskou definici. P esto intuitivně cítíme,
o koho jcle. Četnost těchto dětí pravděpodobně stoupá, současně klesá ochota brát je
clo sportujících kolektivťr, kdeie kvaIita oddílu pomě ována v)íkonově' oslabené dítě
pohyb milující tam chce, DPŠ ne.
Které děti tělesnou vychovu i mimoškolnípohybové aktivity, odmítctjí?
DPŠ+ další,kter]im se ostatní posmívají za jejich nevykonnost, nešikovnost, obe-
zitu, jinost.
Děti mají sklon ke xenofobii: je to Z ejmě dťrsledek našímalé péčeo menšiny,
tl .jiné, o handicapované.
l)PŠčasto vc skutečnosti mají náhradní pohybové aktivity: venčenípsel' procházky
lr1ltrtl. ('hybí obdobné organizované aktivity.
l(r
Sport a ,,dítě pohybu se štítící"
Wikipedia: Sportem rozumíme tělesná cvičeníanebo kolektivní hry' které mají za
cil rozvoj fyzické zručnosti, a také ozdravění organismu, zábavu, anebo soutěŽení.
Rozeznáváme registrované sporty a tzv. Sportovní aktivity, jak] mi jsou nap ' jogging
nebo neckiáda' či podobné p íležitostnézábavné aktivity.
Dítě pohybu se štítícímábliže k neckiádě než k fotbalu: odmítlo osvědčenéspor-
tovní vzory, nemá na ně a ví to'
Sporty pro DPŠ- nevím jaké mají byt, vím však, jaké b t nemají:
- je sporné, jestli mají mít jako hlavní kritérium v kon,
- musí rychle p inést emočně pozitivní zážttek srovnateln s počítačovymihrami,
televizními seriály a jinymi zďro1i zábavy,
- motivací mriŽe b]it i vzhled, zďraví a p ipodobnění se k novym, nep ílišfyzicky
vybavenym vzor-um.
Problematika dětí ,,osvobozenych" z. tělesné vychovy
Za posledních 20 let jsem byl vícekrát žádán o v; čtov: seznam diagn z a délku
,,osvobození" tomu odpovídající;asi jej nelze racionálně sestavit uŽ proto, že míra
kterém se cvičí.
Naprostá většina dlouhodobě nemocnych dětí rovněž pot ebuje náhradní pohybo-
vou aktivitu.
Jak má b t známkována tělesná vychova dětí? Ať uŽ jakkoliv' známka by neměla
b t započtena do známkového prriměru pro p ijetí na vyššístupe školy s v]Íjimkou
profesí, kde je vysoká zdatnost nutností.
Jok vésŤ Ž ky k celoŽivolním pohybov, m oktivit m - z pohledu kliniko
MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.,III.Interní klinika 1. LF UK a VFN Praha,
PhDr. Tamara Hrachovinová, CSc., CD IKEM Praha
Pohybová aktivita je jedním ze základních postupri v prevenci civilizačníchone_
mocnění, jako je obezita, cukrovka, arteriální hypertenze ICHS...
Pohybová aktivita ovliv uje well-being syndrom - zlepšuje compliance s našimi
doporučeními...
Pohybová aktivita a děti? Motivace!!!! Motivace!!!! Motivace!l!l
Budování motivace dětí (soutěŽe ? testy zdatnosti ? známky ve škole ? ... ?). Moti-
vace není samoz ejmá - nejen u dětí' Motivace není navždy, zvláště v pubertě, kde se
motivace mění den ode dne...
Budování motivace je proces. Jakou rilohu v něm hrají zdravotníci, učitelé,trené i?
A jaká je v tomto procesu loha dětí?
Tělesná Vychova a Sport MládeŽe c. 7 1a
 Jaké jsou reálné drivody pro motivaci? Které d vody jsou ty správné, pravé? JsoLr Pochopení role rodičťrve vychově k pohybu??'? _ omlouvání zTY, že něco rrejde...
dťrvody žádoucí, více či méně ,,chvályhodné"? Kdo to m Že posoudit?
Hry na PC - a web.
Lišíse dospělí a děti? (i dospělí Si chtějí a umí hrát...) Monitorování pohybové aktivity - s p ipojením na webové rozhraní _ GPS _ turis-
Motivace - souhlas? tické v lety - se získáváním bonus .

Platí to, co pokládá za vyznamné - dítě - učitel zilravotník?

- Soutěže mezi školami - formou rikolr]
- bez limit , bez v] konri - obsah ešení
A víme' co pokládá za vyznamné - dítě _ učitel - zdravotník? evropskych projektťr - s kvalitním vyhodnocováním v prospektivních studiích.
Compliance - souhlas, shoda, harmonie. Prospektivní studie v rámci vyzkumu _ nejen v dětství, ale v pokračujícíclospělosti
Čímzása<lnější změna Životního stylu je na dítěti (pacientovi) poŽadována, tírn _ v ČR zcelachybi. Pacienti z dětsk] ch
ambulancí, kte í jsou ve vyzkumech interve-
menšíje pravděpodobnost jeho spolupráce' nováni, se ztrácejí.
MUSÍM, protoŽe oNI to chtějí - nutnost kontroly. Pot ebujeme společnd setkání léka -klinikti, učitelťiW a psychologti a vytvo ení
CHCI <- .rÁ pracovních skupin.
Vyhoda dětí proti dospěl m: mají málo zkušeností a většinou chuť poznávat nové' Hodně teorie _ pilotní projektyl
Dá se vyuŽít hclrmonálních změn k emočnímprožitk m, k fixaci zážitkŮ v kombi- Perspektivy?
naci s tělesnou námahou? Klubová činnost, krorrŽky (finančníohodnocení učitelri)'
Autorita učitele pom že hledat spo|ečné cesty a směry' ne p íménávody! Ani na našíLF nechce většina učitelťr TV vést spor1ovní oddíly (časovédrivody???).
Financování podpory sportu a pohybovych aktivit _ velká neznámá.
Co bychom neměIi dělat?
Strašit v]iskytem kardiovaskulárních onemocnění, cukrovkou a obezitou ! Co nobÍzÍ součosnépoieií rimcov, ch o školnÍchvzděl vocích
Strašit tělesnym vzhledem to je psychosociální teror. Vlastní tělo je potom obraz pÍogÍom pro nostovení pohybové oktivnosti?
vlastní duše!
PaedDr. Jan TupÝ' VÚP Praha
Vyčleiiovat ,,riz]kové nebo nemocné" děti ke zvláštním program m.
Rámcové vzdělávací programy' p edevšímpro základní (povinné) vzdělávání, p
Nezapomeiíme! i-
nášejí některé zcela zásadni zmény, které se mohou odraziÍv iktivni podpo
e a ochráně
obezita a cukrovka mají geneticky záklacl, svym vlivem však pťrsobí i prost edí. zdravi a v navození celoživotníchdovedností, včetně pot ebnych pohybovych
aktiv-
Za zvyšenj, vyskyt v posledních t iceti |etech mriŽe prost edí _ genetick tbncl ností.
populace se nezměnil.
Pokud jsou rodiče diabetici a obézní,neznamená to, Že automaticky za vše mriŽor1 Jde p edevším o:
_ nově formulované cile vzdělávání,
geny. MriŽe to b1 t i stejné prost edí... ale geny jsou p ítomny vŽdy! které ukládají školám, aby u Žák rozvíjely
Životní dovednosti, které budou umět celoživotně použít,včetnJ dovedností t
kaji-
Jak na to? cích se aktivního rozvoje a ochrany fyzického, duševníhoa sociálního zdraví
Školitučitele na školách, ale i rodiče _ p íklady táhnou' a odpovědnosti za ně;
Zapojení psycholog je zcela zásaďní a nezbytné! - cíle vzdělávání jsou v RVP formulovány z pozice vzclělavatele - školy jako celku;
ZáŽitková pedagogika s respektováním skutečn ch omezení pohybov;ich aktivit! zavazu1í tedy celou školu, všechny učitele školy, aby svym dílem prisioti
k napl-
L ky na astma, vysoky krevní tlak, epilepsii nemusí byt p ekáŽkou, ale musí probí_ nění cíle tykajícíhose podpory a ochrany zdravi anesli iajeho nuptncni i
sv j áil
hat koInunikace s lékari. odpovědnosti; podpora a ochrana zdraví ve smyslu celoživotníchdovednosti
by
nadále neměla bytjen věcí učite]e tělesné v chovy nebo v5íchovy ke zdraví (rodin-
P íklad osvoboz.ení z' TV: né vyclrovy), i když právě oni budou hrát stěŽejní rilohu v osvětE ostatních
Student l. ročníkup inesl žádost o osvobození z TV od svého léka e. Dťrvod: cel- učitel ,
v nastavení koncepce rozvoje a ochrany zdravi na škole' v organizačníma
ková svalová insuÍicience. Učitel TV ( editel školy) nechal strrdentajen p eloŽitjedno obsaho-
vém zabezpečení ruznych vyukovych a mimovyučovacích aktivit navozujících
slovíčko... a bylo po osvobození!!! osvojení pot en]ich dovedností ŽákŮ, v hodnocení eÍ'ektivity celého systému
atd.;

l8 Těiesrrá Vychova a Sport M]ádeže č.7 9l

 také proto je jedním z hlavních principťl tvorby školníchvzdělávacích prcrgraIrrtr
společné oblasti - C|ověk a zrJraví;jde nejen o nastavení myšlenkov
a.ieiich realizace tymová spoluprírce učitelťrp i vymezení je<lnotliv1ích kon"eprnicn ch a clbsaho-
záměr i praktickych postupťr školy; spolupráce učitel , která by se rrevybíjělajen
vy'ch vazeb mezi pohybem a dalšími dovednostmi pot ebn]
;i k podpo e a ochraně
zdraví (v' ž'iva, nemoci, Životní styl, protidrogovíi prevence Íraiovázábrana
v diskusích nad Íbrmou školrrího vzdělávacího programu' ale oclehrávala by se ple_ , atrl.),
ale p edevším se tu mťrže vytvo it velmi rizká a prornyšlená vazba
clevším v rovině diskusí o vzdělávacích záměrech školy a jejiclr realizaci v našen1 mezi teoretic-
-
pi'ípadě o koncepčnínrnastavení podpory a ochrany zclraví na škole (ve vzclě1ávání
kym učivem a jeho praktick1imi aplikacemi;
Žák a v Životě ško|y) a o postupech vecloucích k jeho naplnění _+ jal<é nrísto - relativní volnost využívániučiva pro dosahování cílťrvzdělávání, které umoŽ uje
za azovat do v]iuky širokéspektrum pohybovych činností, jež podpo
zaujme problematika podpory a ochrany zclraví na našíškole, co vše si pocl tírrr í zájem žáktt
o pohyb a maximálně vyuŽiji konkrétnípodmínky Školy
p edstavujerne, co vše bude daná problematika konkrétrrě zahrnclvat (co bychonl a žtus.norti učitel '
rněli sledovat, nerněli opomenout), v jak1ich obsazích a Íbrnlíich se bucle odehrávat' Diskuse učitelrj školy nad nastavením činností,postupri a organizačních
opat ení,
v jakém rozsahu, kdo a.|ak ji bude realízovat, jaké p íleŽitosti pro žáky i učitele vedoucích k poclpoi'e a ochraně zclraví jako promyšlenéh_o a sysi=ematického
počínání
budeme navozovat. aby zdraví nestálo na kclnci našeho v chovného snažení,ale na rovni cel školy není a nebude zcelajednocluchá. precleviím ve školách, kde
se
aby prolínalo celym procesem v chovy a vyučování, coje pro žáky z tohoto pohledu otázkou zdraví soustavně doposud zabyval (či zab;Ívá)leden
nebo dva ]idé a k<íe se
p íznivé,co je rizikové, jak na sebe budeme navazovat, kde se budeme poclporovat. Většina činnostíškoly se zdravím v bec nespojuje.
jaké postupné kroky budeme volit, jak bucleme zjištbvat, že Žáci docházejí Měli bychom stavět na tom, co uŽ zvl,ádáme, co na škole funguje a postupně
k clíIčínl dotvá-
i celkov rn vysledkťtnl atd.; et (p idávat, upravovat) cel1í systém' kter na sebe jednotliu1i
_ pcljmenované v;i sledky eclukace, jichž má žák
lirast-i navazuje, je
na závěr clané etapy vzdělávání všen jasny a jeho ričinnost se clá kontrolovat.
dosáhnout (tzv. klíčovékompetence, Životní cloveclnosti) na rovni školy (očekáva- Základni společnémyšlenky a postupy se v ŠVPmohou objevit: v
zamě ení školy
né vl strrpy _ konkrétní oborové dovednosti), na r-irovni jednotliv1ich vzdělávacíclr - v základní Íilozofii vzdělávání na škole (o co vlastně škola usiluje a proč)' ve
oborťr vyučovacích p eclmětťr; vychovn ch a vzďělávacích strategiích na rovni školy (iaké postupy
budou uplat o-
_ ne.jdťrleŽitějšíjsou z pohledu podpory a ochrany vat všichni učitelé,aby systém fr-rngoval a žáci postupnc zistavati
zdraví součásti kornpetence pát ebne dovednosti
občanské'které p edpokláda1í, ž,e (se) bu<le Žák na své inclivic]uírlní Úrrovni: a návyky), v učebníchosnovách jednotlivych p eámět (co a
* zodpovědně rozhodovat v rťrzn k_osvojování' aby se prost ednictvíln oboroqíclr dovedností
lak žákťrmnabizet
ch situacích, docházelo k dovednostern
obecně.jší_ celoŽivotní povahy). Mriže b;it p ípaclně postupně
'l' poskytne podle sv ch nrožnostíričinnou p()moc' zpracován podrobnější
program podpory a ochrany zdraví jako samostatná součást
'' chovat zodpovědně v situacích ohroŽLrjících Život a zclraví člověka.
ŠVPnebo jeho p íloha'
která bude dále propracovávána.
'l'chápat ekologické problénly, respcktovat poŽadavky na kvalitrrí životnípro-
Hlavnírn smyslem školních vzdělávacích program je tedy funkčnost
st edí a rozhoclovitt se v zár.jmu ochrany zclrayí a trvale uclrŽitelného rozvo.ie; a smyslu-
plnost toho, co Se Ve škole děje, moŽnost odpovědně nastavit
vdalšíclrklíčovyohkonrpetencíchjsouijinéobecněvyuŽitelnépoŽaclavky naŽáka, Vlastní systém a podle
zkušenostíje.| také pr běžně dotvá et a upravovat. Podstatoujsou
které souvisejí se zdravím a p edpoklád ttii, že ž,ák buc1e: zpťrsoby práce, které
by v současnémrychle se vyví|ejícírrrivětě umožnily Žákím
* schopen se učit danym ilovednostern, @udoucim občanrim)
rychle se orientovat a rozhodovat podle měnícíse situace, ale
zároveii uplatnit pod-
'I' ešit konkrétníproblémy. Statné a životně driležitédovednosti, te.]y i ty, kter zaklá<tají
podmínky i.o Jrolr'"
'l' uvědtlmovat si oclpověclnost za svá rozhodnutí. dobou podporu a ochranu zdraví.
'i' využívatkornunikativních doveciností k utvá ení vhorlného soLrŽití a kvalitní
sptllupráci, V, chovo Ž k k celoživotnípohybové oktivnoslí
'l' ídit svclje jednání a chování, Prof. PhDr. Lubomír Dobr , CSc., FTVS UK
'|' p istupovat k práci z hlediska ochrany zdrayí a bezpečnosti atcl.;
Pot eba změnit tradični pojetí tělesné v chovy souvisí s ohromnym
nárťrstem
- kromě toho, Že se očekávanéVystupy t]1ikající se zdraví objevují térně ve všech v zkurr'rn ch poznatk o zdravotních benefitech pohybov1 ch aktivit, které se hromadí
vzclělávacích oborech (měly by tedy byt v nějaké poclobě i obsahem všech p ecl- zásluhou léka ri jiŽ více než <lvacet let.
Inětťt). je velrni podstatné propojení tělesrré vychovy a vychovy ke zclraví do jecln

It0 Tělesná Vychova a Sport Mládeže č. 7

rl I
 Na seznamu zdravotních beneJil pohybav ch aktivit nejčastěji nalézdme:
Tělesntí v chova je jedin školní p edmět, kter mtiže
prevenci srilečně-cévníchnemocí a inÍ'arktu, sniŽování rizikového t-aktoru srdečně- mít p ím konkrétnídopad
na zdraví mltÍdežea prlzději i dospělé^ Je klíčovm
-cévníchchorob faktorei v piapore a zvyštlvdttí
pravidelné pohybové aktivnosti mkÍ.dežejako vyznamného
činiteie piimdrní zdravotní
prevenoi hypertenze, sniŽování vysokého krevního tlirku prevence.
_ prevenci nadváhy a otylosti. udržováníp ijatelné
tělesné hnlotnosti a sloŽení těla ve někdo uvést jiny šktllní p edmět, ktery by mohl v tomto směru
spojení s vyváženou stravort 'Mtiže konkurovat
tělesné v chově?
- sníŽenícelkového cholesterolu a zvyšenírovně HDL (tzv' ,,prospěšného..) chol-
esterolu instrukto i pohybov;Ích program a trené i mládeže * za p edpokladu,
..Učitelé, že
_ prevenci diabetu, udrŽování pÍíznivéhladiny krevního p ijmou současnév zkurnně podloŽerrÓ poznatky a doporučení
cukru - t'y ,icti
o podporovat zv šenípravidelné ptlhybové
-- pr'evenci osteopor zy, zvyšování hlrstoty kostní d eně aktivnosti Žíikrj.
o získávat žáky pro ceioživotní pěstovírní
1'ltlsi lování imunitního systému pohybov1ich .rktivit.
zlcpšov1lr-ríduševního zdravi a sniŽování moŽnosti vzniku deprese Znamentí to p edevším:
zptllrlalení stárnutí o naučit ž'áky, 'aby se věnovali pravidelně denně v souhrnu 30
až 60 minut pohybo-
Vyzkum potvrdil existenci p ímévazby mezi pohybovort aktivností, zdravím dítěte vym aktivitátn rťrznéintenzity, což je dnes věilecky poclložen;ím
faktem a podmín_
č'i dospívajícíhoa školním prospěchem. kou pozitivních dopadri na lidské z,cfraví.
o varovat.je p ed riziky spojenymi pohybovou neclostatečností'
Na konci 20. stol. dochdzí ve světě (v I}SA, Kanadě, Austrtílii) k vyznamné změně. s
opouštíse chtípánípohybové aktivnosti, ktertí sloužízvyšovdní tělesné zdatnosti, století má byt poclle léka ské vědy stoletím irktivního z'drtwi,
.2l' tj. péčeo vlastní
a p ijímd se pojetí pohybové aktivnosti, kterd snižuje rizika chorob, p intÍší zjt1ví Zv' šená pohybová aktivnost, p eclstavujícízměnu chování
zdravot- života kaŽ-
ní benefity a teprve ntísledně z,a určif ch podmínek zvyšuje i tělesniu zclatnost. dého jedince, je prokazatelně plnohodnotnou sJučástí " ',ytoUčíkaŽdého,
er'ktivního z,draví.
jak p edcházet chorobárn a byt ztlravm vlastním p ičiněním.
Pohybová aktivnost: souhrn pohybovych aktivit nestrukturovan ch (nap . chťrze do tsrání clevastaci těla
i ducha.
zaměstnání, práce na zahradě) a strukturovan clr (napr'. všech pohybov ch aktivit
nabízen ch na Tělopraha) a dalších,vyuŽívan5ích v TV, sportovních oclilílech apocl. IÝa uÍkladě d kaz. o zdravotních benefitech pravidelné pohybové
aktivnosti
pokládáme vyznamnou otdz'ku: ,,Proč by neměla b l
Doporučuje se denně alespoii 30 minut r zn1ich pohybovych aktivit, vykonávan ch z,a azenct io ,i*crrirh vruIěld-
vacích progratnťl klíčovákompetence naučit se vyižívat
proměnlivilu nebo setrvalou intenzitott. Intervaly, trvajícíminimálně l0 minut, je benefit ptlhybovyclt aktivit
pro aktivní z'draví?,,
moŽné v pr běhu clne sčítat.
Podpora pravidelné pohybové aktivnosti u dětí a clospíva.jícíchje v plném sou1adu
s podobn mi preventivními strategiemi, jako je poclpora správné vyiivy, boj proti MlÓdeŽ o pohybové oktiviiy
kou ení a obezitě'
Ve škole osvojené poznatky o pravidelné pohybové aktivnosti a odpovídajícíprak- * 20 dětí na ZŠa SŠSportuje
o/o
tické zkušenosti by měly b t vyuŽitelné kclykoli v pozdějším věku, podclbně jako * 50 aŽ 60 o/o děti trpí pohybovou
zírklacly gramatiky českélrojazyka, záklaclní pclčetníťrkony nebo hygienické návyky. nedostatečností
Získat mládež pro pravidelnou pohybovou aktivnost je podmíněno ovliviíováním * Šestiletímaji 4 až
6 hodin pohybu denně'
vnit r-rí motivace' čtrnáctiletíněco málo p es 2 hodiny
Pohybovd nedostatečnosl.' vedle kou ení, vysokého krevního tlirku a vysoké hlacliny * Ve velkych městech
kr'evníl-ro cholesterolu je prokázána jako čtvrty největší rizikovy Í-aktor ischernické mají děti pohybovych aktivit méně
chortlby srdeční. 28 až 30 7o déti trpí nadváhou, l 0 až 12 a/o z nich je obézních
Stane-li se většíprocento populace pohybově aktivnější, sníŽíse vyraz,ně zdravotní
nebezpeČíspojené s obezilou. Ztlroj: Vyzkumy 3. léktt ské.fakulty a FTvs {']K

It2 Tělesnrlr Vychova a Sport |,f.tádež'e č.1

13 I