NICHOLAS SPARKS

ZPISNK JEDN LSKY

Kapitola 1. Zzraky Kdo jsem? A jak asi tenhle pbh skon? Vylo slunce a j sedm u okna, zamenho dechem ivota, kter uplynul. Dneska je na m vskutku podvan: dv koile, tepl kalhoty, la dvakrt omotan kolem krku a zastren do tlustho svetru, kter mi dcera upletla k narozeninm ped ticeti lety. Termostat v mm pokoji je nastaven na nejvy polohu a krom toho se pmo za mnou in men penosn sla. Tik a pobroukv a jako pohdkov drak ze sebe chrl hork vzduch. A pesto se cel moje tlo chvje chladem, kter ho u nikdy neopust, chladem, jen se v nm ukldal dlouhch osmdest let. Osmdest let. Co ostatn lid, kterm je taky u tolik jako mn - jsou na tom podobn? Mj ivot? Jak ho popsat ... To mte tk. Jiste se nepodobal onomu bjenmu ohostroji, kter jsem si od nj v mld sliboval, ale nelze ani ci, e jsem se jm pouze pzemn plahoil. Nejsp by

se dal pirovnat ke spolehliv akcii: dn velk vkyvy, vc vzestup ne pokles, a pozvoln, ale stl rst hodnoty. Zjistil jsem, e kad tohle o svm ivot tvrdit neme. Avak abyste to nepochopili patn. Nejsem vbec nic zvltnho, to mi je zcela jasn. Jsem docela obyejn lovk, mm obyejn mylenky a vedl jsem obyejn ivot. Nikde mi nepostavili dn pomnk a na moje jmno se brzy zapomene, ale celm srdcem i du jsem miloval jednoho lovka, a to mi vdycky stailo. Romantikov by to mohli nazvat pbhem lsky, cynikov by to asi oznaili za tragdii. V mm nitru je v tom tak trochu oboj, a a u se na to nakonec budete dvat jakkoli, stejn bude platit, e to napluje velkou st mho ivota. Ani nznakem nelituji toho, jakou cestu jsem si zvolil a kudy m vedla vdycky to pro m byla cesta sprvn. Nikdy jsem si nepl dnou jinou. as bohuel nijak nepispv k tomu, aby ml lovk zruku, e z n neme sejt. Ta cesta je pm jako pedtm, ale chzi po n znesnaduj kameny a vmoly, ktermi ji dlouh ivot poznamenal. Jet ped temi lety je bylo mon nebrat na vdom, avak te u to nejde. Mm tlem bloud nemoc, u nejsem ani siln, ani zdrav, a moje dny pipomnaj balonky, kter zbyly po rozpustilm verku - jsou zplihl, napl splaskl, stle mk. Zakalu a ilhavma oima se podvm na hodinky. Uvdomuji si, e u musm jt. Vstanu a ourm se pes pokoj. Z psacho stolu seberu cestou zpisnk, ze kterho jsem pedtal u stokrt, strm si ho podpa a pokrauji tam, kam musm. Krm po blch dladikch, pokropench edivmi skvrnami. Podobaj se mm vlasm, a taky vlasm vtiny lid, kte tady ij, i kdy dnes rno jsem na chodb docela sm. Vichni jsou zalezl ve svch pokojch, sami, jen s televiz, ale na to jsou stejn jako j zvykl. Kdy m lovk dost asu, doke si zvyknout na cokoli. Z dlky zaslechnu zduen pl a vm, kdo to vzlyk. Potkvm sestiky, usmvme se na sebe a zdravme se. Urit jim lem v hlav, i to, co kad den podnikm. Kdy

je mjm, slym, jak si mezi sebou eptaj: "U k n jde zas," donese se mi k um. "Snad to bude mt njak smysl." Ale pmo se mnou se o tom do ei nedaj. O chvli pozdji jsem na mst. Dvee pokoje jsou pro m jako vdycky u oteven. Jsou tu dv sestry, a kdy vchzm, vesele zahlahol: "Dobr jitro!" A j s nimi prohodm pr slov - co dti ve kole a jak se t na przdniny, kter jsou za dvemi. Toho ple si vbec nevmaj. Jako by ho vbec neslyely. U si na nj zvykly. Ale vdy pece j taky. Potom se posadm do kesla, kter u m dvrn zn. Jsou s n tm hotovy. Je obleen, ale pod ple. Vm, e a odejdou, brzy se uklidn. Ten rann shon ji vdycky velmi rozru a dneska to nen jin. Sestiky konen odejdou. Kdy m mjej, ob m pohlad po pai a usmj se na m. Chvli sedm a jen se na ni dvm, ale ona mi ten pohled neoptuje. Chpu to, protoe nev, kdo jsem. Jsem pro ni pln ciz lovk. Pak se odvrtm, sklonm hlavu a chvli se modlm, abych ml dost sly na to, co m ek. Vm, e ji budu potebovat. Je teba zat. Nasadm si brle a z kapsy vythnu lupu. Polom ji na okamik na stl, abych si mohl otevt zpisnk. Musm si dvakrt olznout pokiven prst, ne se mi poda notes otevt na prvn strnku. Potom si nad n nastavm zvtovac sklo. Pokad ne zanu ten pbh st, v hlav mi to zav a ptm se sm sebe: Stane se to dneska? Nemm pont - jak to mu pedem vdt? A nkde hluboko v sob ctm, e to vlastn nen dleit. Monost, e by k tomu pece jen mohlo dojt, mi sta k tomu, abych vytrval. Klidn m povaujte za snlka i za blzna - j vm, e mon je cokoli. Uvdomuji si, e osud i vda jsou proti mn. Ale vda pece nedoke odpovdt na vechno. Tm jsem si jist - to m ivot nauil. Co mi propjuje vru, e na svt se opravdu dj zzraky - a jsou jakkoli nevysvtliteln a neuviteln - e k nim skuten me dochzet, a to bez ohledu na pirozen d vc. A tak jako kad den i te znovu zanm pedtat z toho

zpisnku, pkn nahlas, aby to dobe slyela, a doufm, e onen zzrak, kter prostupoval celm mm ivotem, se ke mn znovu vrt. A mon - pro vlastn ne? mon se opravdu vrt. ------------

Kapitola 2. Duchov Bylo to na potku jna roku 1946. Nathan Calhoun sedl na verand svho domu, postavenho ve starm plantnm stylu, a sledoval zpad pohasnajcho slunce. Touhle dobou tu vdycky rd sedval, zvlt kdy pedtm cel den piln pracoval, a dopval svm mylenkm, aby se voln potulovaly. Byl to jeho navykl zpsob odpoinku a nauil se mu od svho otce. Nejradji se dval na stromy a jejich odraz v ece. Takhle na podzim jsou stromy v Severn Karoln ndhern; vechny mon barevn odstny, kter si lze pedstavit zelen, lut, rud, oranov, oslniv rozzen v paprscch slunce. Dm byl postaven v roce 1772 a pedstavoval jedno z nejstarch a taky nejvtch sdel v New Bernu. Pvodn to byla hlavn budova nkdej run plante. Nathan ji koupil hned po skonen vlky a za poslednch jedenct msc vynaloil spoustu energie i penz na jej dkladnou opravu. Ped nkolika tdny vyel o jeho dom lnek v jednch novinch, kter vychzely v Raleigh; reportr se v nm rozplval, e je to nejkrsnji zrestaurovan star sdlo, jak kdy vidl. Pokud lo o samu budovu, ml asi pravdu. Pozemek, kter k nmu patil, to byla ovem zatm jet docela jin historie. A prv na jeho vylepovn strvil Nathan valnou st dne. Tvoilo ho dvanct akr pdy, pilhajcch k ce, kter se jmenovala Brices Creek, a on te prv opravoval devn plot, kter pozemek ohrazoval ze tech zbvajcch stran. Peliv prohlel, kde u byl prohnil nebo kde ho naruily termiti, a pokud bylo zapoteb, vymoval v nm nosn sloupky. Jet mu zbvalo tu prci dodlat na zpadn stran, a kdy toho dne uklzel nad, kal si, e nesm zapomenout objednat njak dal devo.

Potom zael do domu, vypil sklenici sladkho aje a vlezl do sprchy, aby ze sebe splchl pnu i navu. Pak se uesal, nathl na sebe vybledl dny, nalil si dal sklenici aje a vyel na verandu, kde kad den touto dobou sedval. Shl po kytae, vzpomnl si pi tom na otce a uvdomil si, jak moc mu tady chyb. Prohrbl se strunami, dv trochu doladil, a pak zaal hrt, tie, pomalu. Nejdv si k tomu jen tak broukal, ale jak kolem nj houstla tma, rozezpval se naplno. Kdy toho nechal, pohodln se uvelebil v houpacm kesle. Bylo u sedm pry. Ze zvyku vzhldl vzhru a na podzimn obloze si nael Orion, Velk vz a mihotavou Polrku. V duchu zaal potat, ale brzy toho nechal. Vdl, e za opravu domu u utratil tm vechny svoje spory a e si bude muset brzy zase najt njakou prci. Pustil to vak z hlavy a rozhodl se, e si s tm te nebude dlat starosti a tch nkolik zbvajcch msc, kter mu jet pravy zaberou, si pkn v klidu vychutn. Njak to jist dopadne, o tom vbec nepochyboval. Zatm to vdycky njak dopadlo. Pila k nmu Klem, jeho loveck pes, a ne se mu poloila u nohou, otela se mu umkem o ruku. "Tak co, holka, jak se vede?" zeptal se j a poplcal ji po hlav. Nn zakuela a obrtila k nmu nn kulat oi. Ped asem se dostala pod auto a pila o nohu, ale pod se pohybovala docela dobe, a za tchto veer mu oddan dlala spolenost. Bylo mu jednaticet, take jet vbec nebyl star, ale tm vc na nj dolhala samota. Od t doby, co se vrtil, s nikm nezaal chodit. Nepotkal dnou dvku, kter by ho aspo trochu zajmala. Mohl si za to sm, to mu bylo jasn. Avak mezi nj a kadou dvku, kter se vyskytla pobl, se pokad poloila jaksi nepekroiteln vzdlenost, a on vdl, e tu by nikdy nedokzal peklenout, by by se snail sebevc. A obas, chvli ped tm, ne usnul, ho napadlo, e jeho osudem

mon bude zstat sm navdycky. Veer uplval, ale stle bylo teplo a pkn. Nathan naslouchal cvrkm a elestn strom a myslel na to, o skutenj a vzruivj jsou zvuky prody ne lidsk vtvory jako automobily a letadla. Proda mu vdycky vracela vc, ne si od nj brala, a jej hlasy ho znovu a znovu vracely k mylenkm na to, jak by ml lovk t. Za vlky zail asto chvle, zvlt po njak vt bojov akci, kdy se z takovch prostch zvuk nitern til. "Pomou ti, abys neztratil rozum," ekl mu otec toho dne, kdy odplouval. "Je to Bo hudba, kter t pivede zptky dom." Dopil aj a zael dovnit, aby si pinesl nco ke ten. Cestou zptky rozsvtil na verand svtlo. Opt se usadil a zadval se na knihu, kterou si vybral. Byla u star, desky mla velmi oden a jej strnky nesly stopy blta a vody. Byly to Listy trvy Walta Whitmana. Tuhle knku ml u sebe pes celou vlku. Te ji nhodn otevel a etl slova, na kter mu padly oi: Tohle je tvoje hodina, Due, tvj voln vzlet do bezeslov, pry od knih, pry od umn, den v nenvratnu, lekce skonena, a ty se vzn vzhru, mlky se rozhl a zkoum tmata, je nade ve miluje, noc, spnek, smrt a hvzdy. V duchu se usml. Nevdl pro, ale Whitman mu odjakiva pipomnal New Bern. Byl rd, e se sem vrtil. I kdy byl pry celch trnct let, tohle byl jeho domov a znal tu spoustu lid, vtinou u od dtstv. Na tom nebylo nic zvltnho. Podobn jako mnoho jianskch msteek se i lid, kte tady ili, nikdy nemnili - jenom pozvolna strli. Te byl jeho nejlepm ptelem Gus, sedmdestilet ernoch, kter bydlel kousek od nj. Seznmili se nkolik tdn potom, co Nathan koupil tenhle dm. Gus se u nj jednou veer objevil s lahv domc koalky

a "brunvickm gulem", typickm jianskm pokrmem, sms kuecho a veverho masa se zeleninou, a potom se do noci opjeli a drun si vyprvli pbhy ze ivota. Gus za nm potom chodil prkrt tdn, obvykle kolem osm veer. Ml doma tyi dti a jedenct vnouat a poteboval odtamtud obas vypadnout. Nathan se mu vbec nedivil. Gus s sebou obvykle donesl foukac harmoniku, a kdy si trochu popovdali, zahrli a zazpvali si spolu pr psniek. Zaal Guse brt jako lena rodiny. Nikdo jin taky nepipadal v vahu, alespo ne od t doby, co Nathan rok pedtm ztratil otce. Byl jedinek a maminka mu zemela na chipku, kdy mu byly dva roky. A i kdy o tom jednou velmi vn uvaoval, nikdy se neoenil. Ovem zamilovan byl tehdy a po ui. Jedinkrt - a bylo to u hrozn dvno. Avak zmnilo ho to navdycky. To doke jen opravdov lska, a tohle byla lska jako trm. Smrem od moe se pes veern oblohu zaaly pomalu sunout mraky, postben odrazy msnho svitu. Postupn houstly a Nathan se v houpacm kesle opel dozadu. Setrvanost kolbal nohama dl, stle ve stejnm rytmu, a jeho mysl odplouvala do minulosti, k podobnmu veeru, jako byl tento, ped trncti lety. Bylo to v roce 1932, ml tsn po maturit a prv zanal kadoron festival na ece Neuse. Msto bylo vzhru nohama, vichni byli venku a bavili se, jak se dalo, vude vonlo grilovan maso. Toto veera bylo velmi vlhko - z njakho dvodu se na to dobe pamatoval. Piel na slavnost sm, a jak se prodral mezi lidmi a hledal nkoho znmho, uvidl Fina a Sru, dva kamardy, se ktermi se znal od dtstv. Stla s nimi dvka, kterou jet nikdy pedtm nevidl. Pamatoval si, jak si v duchu pomyslel, e je to moc hezk holka. Kdy se pak k t trojici pipojil, zvedla k nmu hlubok oi. "Ahoj," ekla prost a podala mu ruku. "Finley mi o tob hodn vyprvl."

Docela obyejn zatek, na kter by se dalo snadno zapomenout, kdyby lo o nkoho jinho ne o ni. Ale kdy si stiskli ruce a jeho pohled se stetl s tma ndhernma smaragdovma oima, jet ne se stail znovu nadechnout, vdl najisto, e kdyby hledal od nynjka a do konce ivota, druhou takovouhle dvku u nikdy nenajde. Tak skvl a dokonal mu pipadala. A od t chvle jako by ho uchvtil hurikn. Pijela se svou rodinou na lto do New Bernu, vysvtloval mu Fin; jej otec pr toti pracuje pro njakou tabkovou firmu. Nathan jen pikvl - ty jej oi mu vzaly e. Finley se zasml, protoe pochopil, co se s ptelem dje, a Sra navrhla, aby si li koupit nco k pit. Vichni tyi pak na festivalu zstali a do chvle, kdy davy podstatn prodly a vude kolem se zaalo zavrat. Seli se hned ptho dne a dal den zas a brzy se z nich stala nerozlun dvojice. Kad rno krom nedle, kdy musel jt do kostela - obstaral rychle vechno, co bylo teba, a rychle bel do Forttottenskho parku, kde u na nj ekala. Byla tu poprv a jet nikdy nestrvila del dobu v malm mst, a tak trvili cel dny pi innostech, kter pro ni byly zcela nov. Nauil ji, jak se pipravuje nvnada, a spolen pak v mlkch ztokch lovili tlamat okouny, bral ji na vpravy do nitra Croatanskho lesa, jezdili na knoi, schovvali se ped letnmi boukami a pipadalo jim, e se znaj odjakiva. Ale i on se opltkou uil od n. Byla to ona, kdo ho na mstsk zbav v tabkov stodole nauila tancovat, dokonce i charleston, a akoli pes prvnch pr kousk dost nemotorn kloptal, mla s nm trplivost, a protoe mu to nakonec docela lo, zstali tam a do konce. Potom ji doprovzel dom, a kdy se na verand domu, ve kterm bydlela, louili, poprv ji polbil, a potom nemohl pochopit, pro to neudlal u dvno. Lto pokroilo a on ji jednou pivedl sem do tohoto domu, tehdy u dost zchtralho, a ujistil ji, e tenhle bark bude jednou patit jemu a on e ho pak d patin do podku. Dlouh hodiny si pak vyprvli o svch snech - on se til na to, jak bude cestovat po celm svt,

ona se mu svila se svm odhodlnm stt se malkou. Jedn vlhk srpnov noci se navzjem pipravili o svou nevinnost. Kdy pak za dal ti tdny odjdla, odvezla si s sebou velk kus jeho i zbytek lta. Jednoho asnho detivho rna ji oima, kter se v noci pedtm ani na okamik nezavely, vyprovodil a pak el dom, sbalil si batoh a cel tden po n osamle truchlil u moe na Harkers Islandu. Nathan se podval na hodinky. Osm dvanct. Zvedl se, vyel ped dm a podval se na silnici. Guse nebylo vidt a Nathan usoudil, e dnes u asi nepijde. Vrtil se na verandu a znovu usedl do houpacho kesla. Pamatoval si, e o n s Gusem nkolikrt mluvil. Kdy se o n zmnil poprv, Gus zavrtl hlavou a rozesml se. "Tak to je ten duch, ped kterm utk." Kdy se ho Nathan zeptal, co tm mysl, Gus odpovdl: "Ten duch - to jsou vzpomnky, chpej. Koukm na tebe, jak se tady od rna do veera de, e se skoro ani nem as podn nadechnout. Tohle lidi dlaj ze tech dvod. Bu jsou to naprost cvoci, nebo hlupci, nebo se snaej na nco zapomenout. U tebe mi bylo hned jasn, e se pokou na nco zapomenout. Jenom jsem nevdl na co." Ml samozejm pravdu. New Bern se promnil v msto duch. Straily v nm vzpomnky na ni. Kdykoli se dostal do Forttottenskho parku, pobl mst, kde se schzeli, vidl ji tam ped sebou. Kdy se veer usadil na verand s kytarou, ctil ji vedle sebe, jak poslouch hudbu jeho dtstv. Kam se podval, ml ped oima nco, co mu ji pipomnalo. Zavrtl hlavou, a kdy se mu jej obraz zaal ztrcet z o, vrtil se k Whitmanovi. etl si v nm asi hodinu. Tu a tam vzhldl, kdy se k nmu od vody doneslo ustiv zacupitn mvala nebo vaice.

V pl dest knihu sklapl, vydal se nahoru do lonice a zapsal nkolik poznmek do svho denku. Za tyicet minut u spal. Klem vybhla po schodech, vyenichala si ho, prkrt obhla postel, na kter leel, a nakonec se stoila do klubka u jejch nohou. Na potku tho veera, sto edest kilometr odtud, sedla na houpac lavici na verand domu svch rodi, nohu sloenou pod sebou, a pemlela, jestli se rozhodla sprvn. Bojovala s tm nkolik dn a probrala to v duchu znovu jet ped chvl, ale nakonec si musela piznat, e by si nikdy neodpustila, kdyby si tuhle pleitost nechala proklouznout mezi prsty. Lon neznal prav dvod toho, pro chce nazt odjet. Ped tdnem mu nadhodila, e by si rda zajela na pobe, podvat se po tamjch staroitnictvch. "Jen na dva ti dny. Upmn eeno - docela rda bych si odpoinula od vech tch svatebnch pprav a pila na jin mylenky." Mrzelo ji, e mu mus lht, ale aby mu ekla pravdu, to nepipadalo v vahu. Jej odjezd s nm neml vbec nic spolenho a ona v dnm ppad nemla prvo po nm chtt, aby ji pochopil. Z Raleigh to nebylo autem daleko, nco pes dv hodiny jzdy, a do cle dorazila u ped jedenctou dopoledne. Ubytovala se v malm hotelu dole ve mst, vybalila si kufk, aty povsila do skn a ostatn vci uloila do zsuvek. Rychle poobdvala, servrky se vyptala, kde jsou pobl njak obchody se staroitnostmi, a ptch nkolik hodin trvila po nkupech. Kolem pl pt u byla zptky v hotelovm pokoji. Posadila se na postel, zvedla sluchtko a zavolala Lonovi. Nemohla se s nm bavit dlouho, ale ne zavsila, staila mu dt slo hotelovho telefonu a slbit, e nazt mu zavol znovu. Docela normln rozhovor, nic mimodnho. Nic, co by mohlo vzbudit jeho podezen. Znali se u tm tyi roky. Seznmili se v roce 1942, kdy ve svt zuila vlka a Amerika se na ni u rok rovn podlela. Kad se

v n angaoval podle svch monost, ona se pihlsila do mstsk nemocnice jako dobrovoln sestra. Dom do Ameriky dorazila prvn vlna rannch mladch vojk a ona trvila jeden den za druhm mezi mui pokozenmi na tle a zlomenmi na duchu. Kdy se j na jednom verku pedstavil Lon, pjemn a pitaliv, uvdomila si, e je to pesn ten lovk, kterho potebuje - dval se s dvrou do budoucnosti a ml smysl pro humor, kter vechny jej obavy zahnal na tk. Byl to hezk, inteligentn a ctidostiv mu, o osm let star ne ona, prvnk cele oddan svmu povoln, take vyhrval vtinu svch ppad a zskval si stle lep jmno. Jeho urputn honb za spchem zcela rozumla, protoe jej otec a vtina mu, s nimi se ve svm spoleenskm okruhu setkvala, byla podobnho raen. Stejn jako oni byl takhle vychovn a v jianskm, kastovnm systmu hrla asto povst rodiny a jej spoleensk postaven nejvznamnj roli pi vahch o vstupu do manelstv. V nkterch ppadech se dokonce s nim jinm vbec nekalkulovalo. I kdy proti takovmu postoji od dtstv tie rebelovala a chodila s nkolika mldenci, kterm by nejlpe sedlo oznaen nezodpovdn riskr, Lonova sebejistota a spolehlivost ji cht necht pitahovala a postupn se do nj zamilovvala. I kdy cel dny usilovn pracoval, choval se k n skvle. Byl to dentlmen, zral a zodpovdn mu, a v onch stranch vlench asech ji nikdy nezklamal, kdy se potebovala o nkoho opt. Ctila se s nm v bezpe a vdla, e i on ji miluje, a proto kdy ji podal o ruku, bez velkho vhn jeho nabdku pijala. Kdy te o tom vem pemlela, zaala si vytat, co tady vlastn dl, a uvdomovala si, e by se mla sbalit a rychle zmizet, ne si to zase rozmysl. Sebrala kabelku, zavhala a mlem zamila ke dvem. Avak pivedla ji sem pece ir nhoda, a tak kabelku zase poloila, protoe si znovu uvdomila, e kdyby to te vzdala, nikdy by se nepestala trpit pedstavami, jak by to asi dopadlo. A s tm by asi tko mohla t. Odela do koupelny a zaala si napoutt vanu. Zkusila teplotu vody a pak se vrtila do pokoje. Ne dola ke komod, sundala si zlat

nunice. Ze zsuvky vythla necesr, vyndala z nj holic strojek a kostku mdla a potom se ped komodou svlkla. Podvala se na sebe do zrcadla. Tlo mla pevn a dobe stavn, adra pkn tvarovan, ploch bicho, thl nohy. Po matce poddila vrazn lcn kosti, hladkou ple a svtl vlasy, ale nejlep charakteristick rys patil pouze j. Mla "oi hlubok jako ocen", jak rd kval Lon. S holicm strojkem a mdlem se vrtila do koupelny, zastavila vodu, pipravila si osuku, aby na ni snadno doshla, a opatrn vstoupila do vany. Koupel ve van si vdycky blaen vychutnvala; bjen se v n odpovalo. I te se rozkonicky cel ponoila do vody. Mla za sebou dlouh den a trochu j bolelo v zdech, ale byla rda, e nkupy zvldla tak rychle. Dom do Raleigh se musela vrtit s nm hmatatelnm a vci, kter si vybrala, tomuto elu zcela vyhov. Jet si musm zjistit jmna njakch dalch obchod v beaufortskm okresu, napadlo ji, ale vzpt si ekla, e to asi nebude teba. Lon pece neml ve zvyku kontrolovat, co jeho snoubenka dl. Shla po mdle, namydlila si nohy a zaala si je holit. Myslela pi tom na rodie - co by asi ekli tomu, na co se te jejich dcera chyst? Nepochybn by s tm velmi nesouhlasili, pedevm matka. Ta se nikdy nesmila s tm, co se odehrlo toho lta, kter tady strvili, a nesouhlasila by s n ani te, i kdyby j to vysvtlovala horem dolem. Jet chvli si hovla ve van a pak z n vystoupila a dkladn se osuila. Pela ke skni a vybrala, co si vezme na sebe. Nakonec se rozhodla pro dlouh lut aty, s dost velkm vstihem, jak se to na Jihu prv nosilo. Oblkla si je a la se na sebe podvat do zrcadla. Chvli se ped nm otela a zjiovala, e j nepochybn slu, ale nakonec je zamtla a vrtila je na ramnko. Msto toho vythla ze skn trochu stdmj model a vklouzla do nj. Bledmodr aty zdobila mal krajka, zapnaly se vpedu, a akoli v nich nevypadala tak dobe jako v tch prvnch, byla

pesvden, e budou vhodnj. S makeupem to nijak nepehnla - jen si zvraznila oi. Potom se maliko naparfmovala, nala si mal kroukov nunice, pipnula si je a pak si obula hnd sandly, kter mla na nohou u pes den. Kartem si pejela blonat vlasy, sepnula si je do drdolu a podvala se do zrcadla. Ne, to bylo pli npadn. Nechala je spadnout. Takhle je to lep. Kdy skonila, odstoupila a zhodnotila, jak vypad. Opravdu dobe - ani moc nastrojen, ani pli nenpadn. Nechtla nic pehnat. Koneckonc nevdla, co m ekat. Uplynula u hodn dlouh doba - mon a pli dlouh - a mohlo se stt vechno mon, teba i nco, na nechtla ani pomyslet. Podvala se na ruce a zjistila, e se j tesou. Musela se smt. Bylo to zvltn, normln takhle nervzn nebvala. Sebrala kabelku a klky od vozu, a pak vzala do ruky kl od pokoje. Nkolikrt ho obrtila v ruce a v duchu si pi tom kala, e kdy u se dostala takhle daleko, bylo by blhov veho nechat. Mlem se u odhodlala odejt, ale msto toho si zase sedla na postel. Podvala se na hodinky. U bylo skoro est. Bylo j jasn, e by mla do nkolika mlo minut vyrazit - nechtla pijet a po setmn. Ale potebovala jet trochu asu. "Co tady vlastn dlm, proboha?" zaeptala. "Nemla bych tu vbec bt. Nemm dvod." Ale u kdy si to kala, vdla, e to nen pravda. Kdy u nic jinho, dostane odpov, kterou potebovala znt. Otevela kabelku a zaptrala v n, a nala nkolikrt peloen vstiek z novin. Pomalu, tm slavnostn ho vyndala, rozbalila a chvli na nj uprala oi. "Tohle je ten dvod," ekla si potom v duchu, "jde jenom o tohle." Nathan vstal v pt hodin a asi hodinu pdloval na kajaku po Brices Creeku. Potom se pevlkl do pracovnho, rozpekl si nkolik housek od verejka, sebral pr jablek a splchl sndani dvma lky kvy.

Potom pokraoval v oprav plotu a dval do podku nosn sloupky. Bylo indinsk lto, teplota vylezla a na sedmadvacet stup, a kolem obda u byl cel propocen a utahan a byl rd, e si me udlat pestvku. Pojedl u vody, protoe parmice toho dne vyskakovaly nad hladinu jako splaen. Rd je sledoval, jak se tikrt tyikrt za sebou vymrt a plavn proplacht vzduchem, ne zase zmiz v poloslan vod. Znovu a znovu asl nad jejich instinktem, kter byl tisce, mon desetitisce let stle stejn. Obas si v duchu kladl otzku, jestli podobn petrvvaly i instinkty lidsk, a vdycky doel k zvru, e ano. Alespo ty zkladn, nejdvnj. Byl pesvden, e lovk byl odjakiva tvor agresivn, e vdycky usiloval o to, aby zskal vrch nad ostatnmi lidmi, a snail se ovldnout svt a vechno, co na nm existovalo. Vlka v Evrop i v Tichomo to pesvdiv potvrzovala. Po tet hodin na chvli prce nechal a vydal se k malmu psteku, postavenmu u jeho kotvit. Veel do nj, vzal odtamtud rybsk prut, pr nvnad a nkolik cvrk, kter tam pechovval, peel ke kotviti, upevnil nvnadu na hek a vihem prutu ji dopravil do vody. Pi rybaen vdycky pemlel o svm ivot a ani tentokrt tomu nebylo jinak. Vzpomnal, jak po maminin smrti vystdal dobr tucet nejrznjch pste. Problm byl, e jako dt pern koktal a vichni si z nj kvli tomu dlali legraci. Mluvil pak m dl mn a v pti letech pestal mluvit vbec. Kdy zaal chodit do koly, uitel si zprvu mysleli, e jde o retardovan dt, a ttovi doporuovali, aby ho radji ze koly vzal. Msto toho vzal otec vci pevn do rukou. Ve kole ho nechal, ale po vyuovn za nm chlapec musel chodit do devaskho skladu, kde pracoval, a pomhat mu tahat a rovnat devo. "Bude dobe, kdy budeme njak as trvit spolu," kval mu, kdy spolen pracovali, "my jsme to s mm ttou dlali taky tak." Otec mu vyprvl o zvatech a seznamoval ho s historkami a legendami, kter se v Severn Karoln tradovaly. Za pr msc zaal Nathan zase mluvit, i kdy ne moc

dobe, a otec se rozhodl, e ho bude uit st na knkch poezie. "Nau se to st nahlas, a pak bude umt ct vechno, co bude chtt." Tatnek ml zase jednou pravdu a Nathan do roka pestal koktat. Ale do toho devaskho skladu chodil za otcem i potom kad den a veer spolu sedvali na verand, tatnek se houpal v kesle a on mu nahlas pedtal Whitmanovy a Tennysonovy bsn. A poezii etl od t doby do te. Kdy povyrostl, trvil vtinu vkend a przdnin sm. Ve sv prvn knoi prozkoumal Croatansk les - pdloval po Brices Creeku dlouh hodiny, a kdy u to dl nelo, vylezl na beh a zbytek cesty k moi urazil pky. Touln prodou se stalo jeho vn. Cel dny trvil v lese, tie si pskal a hrval na kytaru bobrm, divokm husm a volavkm. Bsnci vdycky vdli, e samota v prod, daleko od lid a veho, co vytvoili, je dobr pro dui, a on se s nimi odjakiva ztotooval. I kdy nebyl dn divoch, sp naopak, lta tk prce s dvm z nj udlala vtenho sportovce a jeho spchy na tomto poli mu na stedn kole zskaly znanou popularitu. Nruiv se vnoval americkmu fotbalu a lehk atletice, a akoli jeho spoluhri a sportovn kamardi spolu trvili i vtinu volnho asu, on se od nich vtinou drel stranou. Na kole chodil s nkolika dvaty, ale se dnou to nebylo vn. A na jednu. A to u bylo po maturit. Ally. Jeho Ally. Vzpomnal, jak se pak o n ten prvn veer, kdy odeli z festivalu, bavil s Finem. Fin se sml a pak pronesl dv pedpovdi: zaprv, e se do sebe zamiluj, a zadruh, e to nedopadne dobe. Splvek zaal mrn poskakovat a Nathan se til, e mu zabral njak podn okoun, ale pak to pestalo. Pithl nvnadu, prohldl ji a znovu nahodil. Ukzalo se, e Fin ml pravdu v obou bodech. Cel lto si vymlela na rodie vechno mon, jen aby se s nm mohla denn schzet. Nelo o to, e by nco mli proti

nmu osobn; problm byl v tom, e byl z jinho svta ne ona - byl pli chud, a oni by nikdy nepenesli pes srdce, kdyby se jejich dcera vn zapletla s nkm takovm. "Mn je jedno, co si mysl nai. J t miluju, a vdycky t budu milovat," ujiovala ho. "Urit to njak zadme, abychom mohli bt spolu." Avak nakonec to nelo. Zatkem z skonila sklize tabku a j nezbylo, ne aby se s rodii vrtila do Winston-Salemu. "Ally, lto skonilo, to je pravda, ale mezi nmi neskonilo vbec nic," ekl j to rno, kdy odjdla. "Mezi nmi to neskon nikdy." Avak skonilo. Nechpal to, ale na dopisy, kter j poslal, nepila jedin odpov. Aby se pinutil myslet na nco jinho ne stle na ni, rozhodl se, e z New Bernu odejde. Pisplo k tomu i to, e v letech hospodsk krize bylo tm nemon najt ve mst prci. Nejprve odjel do Norfolku a est msc tam pracoval v lodnicch. Kdy dostal padka, pesunul se do New Jersey, protoe se doslechl, e hospodsk situace je tam o nco lep. Nael prci ve sbrn rotu, kde bylo jeho kolem oddlovat kovov odpad od ostatnch hmot. Majitel rotit, id jmnem Morris Goldman, chtl nashromdit co nejvc kovovho materilu, protoe byl pesvden, e v Evrop dv nebo pozdji vypukne vlka a Amerika se do n zase nech zathnout. Nathanovi to bylo jedno. Stailo mu, e m prci. A pracoval s plnm nasazenm. Nejene pes den neml as myslet na Ally; ctil, e je to tak sprvn. Tta mu vdycky kval: "Pracuj tak, aby sis zaslouil, co ti pak zaplat. Kdy se bude flkat, je to stejn, jako bys krad." fovi tenhle postoj samozejm vyhovoval. "Stran koda, e nejse id," stskal si Goldman. "Jinak jse po vech strnkch fajnovej kluk." Lep poklonu mu Goldman sloit nemohl. Veer ovem musel na Ally stle myslet. Jednou za msc j napsal, ale odpov nikdy nepila. Nakonec j napsal dopis na rozlouenou a donutil se pijmout jako fakt, e to

lto, kter spolu strvili, se u nikdy nevrt. Zstvala s nm vak i nadle. Ti roky po tom, co odeslal ten posledn dopis, zajel do Winston-Salemu, aby se ji pokusil vyptrat. Nael dm jejch rodi a zjistil, e se odsthovali. Marn se vyptval po sousedech a potom zatelefonoval do firmy jejho otce. Dvka, se kterou mluvil, byla v podniku nov a to jmno neznala, ale prokzala mu tu laskavost, e se podvala do osobn kartotky. Objevila tam, e Allyin otec od firmy odeel a nezanechal dnou novou adresu. To bylo poprv a naposled, kdy ji hledal. Ptch osm let pracoval dl u Goldmana. Podnik se rozrstal a on v nm zaal dlat kariru. V roce 1940 u o firm vdl pln vechno, prakticky dil vechny jej obchodn transakce a ml pod sebou ticet lid. Z podniku se stal nejvt zvod svho druhu na celm vchodnm pobe. Za tu dobu ml znmosti s nkolika enami. S jednou ml vnj vztah. Byla to servrka z jedn mstn restaurace, s hlubokma modrma oima a hedvbn ernmi vlasy. Chodili spolu dva roky a bylo jim spolu dobe, ale nikdy k n nepoctil to, co proval s Ally. Byla o nkolik let star ne on a teprve od n se nauil, jak uspokojit enu - kam j shnout a polbit, co j pi tom eptat. Ke konci jejich vztahu mu jednou ekla: "Moc rda bych ti dala, co hled, ale nemm pont, co to je. Je v tob njak zamen komrka, do kter nikoho nepust. Mm pocit, e pod mysl na njakou jinou. Jako bys ekal, e se zistajasna odnkud zjev a odnese si t tady odtud ..." Asi za msc za nm potom pila do prce a ekla mu, e m nkoho jinho. Pochopil to a rozeli se jako ptel. Asi za rok pak od n dostal pohled, ve kterm mu oznamovala, e se vdala. Od t doby u o n neslyel. V prosinci roku 1941 - to mu bylo estadvacet - vypukla vlka, pesn jak Goldman pedpovdal. V lednu zael za Goldmanem a ekl mu, e se hodl zapsat do armdy. Pak zajel do New Bernu, aby se rozlouil s otcem. Pt tdn nato

u zaezval ve vcvikovm tboe. Zastihl ho tam dopis od Goldmana, v nm mu dkoval za vechnu prci, kterou pro jeho firmu vykonal, a ke ktermu piloil kopii certifiktu, jm mu zaruoval jist mal podl na vnosu z prodeje podniku, kdyby k nmu nkdy v budoucnu dolo. "Bez tebe bych to nikdy nepivedl tak daleko," psalo se v nm. "Jsi nejlep chlap, kter pro m kdy pracoval, i kdy nejse id." Pt ti roky strvil s Pattonovou 3. armdou. S patncti kily na hbet se plahoil po severoafrickch poutch i po evropskch lesch a jeho pchotn jednotka nikdy nebyla daleko od bojovch akc. Byl svdkem toho, jak kolem nj umr jeden kamard za druhm, a adu jich vyprovodil k poslednmu odpoinku daleko od domova. Zail konec vlky v Evrop a nkolik msc potom i v Japonsku. Tsn ped demobilizac dostal dopis od Goldmanova prvnho zstupce z New Jersey. Kdy se s nm pak seel, dozvdl se, e Goldman ped rokem zemel a jeho majetek byl likvidovn. Firma se prodala a Nathan obdrel ek na tm sedmdest tisc dolar. Nsledujc tden se vrtil do New Bernu a koupil tenhle dm. Vzpomnal, jak tam potom zavezl otce a vysvtloval mu, jak m s tm sdlem plny. Kdy ho po nm provdl, pipadal mu tatnek njak zeslbl; pi chzi tce dchal, pokalval a hvzdalo mu v prsou. Kdy se ho zeptal, jestli nen nemocn, otec ho ujistil, e si nemus dlat dn starosti, e ho pr jenom nedvno potrpila chipka. Neuplynul vak ani msc a tatnek umel na zpal plic. Pohbili ho na mstnm hbitov vedle jeho eny. Nathan se tam pravideln stavoval a nosil na hrob kvtiny, obas tam zanechal lstek s nkolika slovy pozdravu. A nestalo se, e by si ped usnutm nevyetil aspo chviliku, aby se mohl pomodlit za lovka, kter ho nauil vechno, na em v ivot zle. Svinul vlasec, sloil prut a vrtil se do domu. ekala tam na nj Martha Shawov, jeho sousedka. Pinesla mu ti bochnky doma peenho chleba, protoe mu tm chtla podkovat. Jej manel padl ve vlce a ona zstala sama se temi dtmi ve znan zbdovanm domku. Blila se zima a on se mu v tdnu pedtm

nkolik dn vnoval; opravil stechu, vymnil pr rozbitch oken a ostatn zaslepil a dal do podku kamna, ve kterch se topilo devem. Doufal, e jim to pome zimu jak tak pet. Kdy odela, nasedl do sv otskan dodvky a zajel za Gusem. Vdycky se u nj stavoval, kdy jel na nkup, protoe Gusova rodina nemla auto. Jedna Gusova dcera si vlezla k nmu do vozu a potom spolen odjeli k mstnmu nkupnmu stedisku. Kdy se pak vrtil dom, nezaal nakoupen potraviny hned uklzet, ale msto toho se vysprchoval, z chladniky vyndal lhev piva, z knihovny vythl bsn Dylana Thomase a el si sednout na verandu. Stle tomu nemohla vit, i kdy drela pesvdiv dkaz v rukou. Vylo to v nedlnch novinch ped temi nedlemi. V dom svch rodi si la do kuchyn udlat kvu, a kdy se vrtila k jdelnmu stolu, otec j v novinch s smvem ukzal jaksi obrzek. "Nek ti to nic?" Podal j noviny a ona se bez velkho zjmu podvala, na co ji upozoroval, ale pak ji cosi na tom snmku zaujalo a prohldla si ho pozornji. "To nen mon," zaeptala, a kdy se na ni otec zkoumav podval, vbec nereagovala, posadila se a zaala ten lnek st. Matn si vzpomnala, e mezitm ke stolu usedla i matka. Kdy nakonec noviny odloila, vimla si, e se na ni maminka upen dv. "Nen ti nco?" zeptala se dcery nad lkem kvy. "Cel jsi zbledla." Ally hned neodpovdla, nebyla schopna slova, a v t chvli si uvdomila, e se j tesou ruce. Tehdy to zaalo. "A tm to taky mus skonit, a tak, i onak," ekla si tie. Vstiek zase sloila a vrtila ho do kabelky. Kdy tehdy po pr hodinch z domu rodi odchzela, vzala si ty noviny s sebou, aby si ten lnek mohla vystihnout. Veer, ne la spt, si ho peetla jet jednou, aby si mohla srovnat v hlav, co pro ni tahle hka nhody znamen, a rno se k nmu znovu vrtila, jako

by se chtla ujistit, e se j to vechno jenom nezdlo. A ten lnek zpsobil, e se sem te po tech tdnech, kdy si vechno promlela na osamlch dlouhch prochzkch, po tech nedlch neklidnho vhn, rozhodla pijet. Kdy se j vyptvali, co se dje, odpovdala, e j vechny ty svatebn ppravy zanaj jt trochu na nervy. Byla to dokonal vmluva. Kad to naprosto chpal, vetn Lona, a proto j taky nic nevymlouval, kdy mu oznmila, e potebuje na pr dn odjet a pijt na jin mylenky. Chystan svatba brala klid kadmu, kdo s n ml cokoli spolenho. Bylo na ni pozvno tm pt set lid, mezi nimi i guvernr sttu, jeden sentor a americk velvyslanec v Peru. Podle jejho nzoru to troku pehnali, ale jejich zasnouben ped esti msci se stalo velkou spoleenskou udlost a od t doby dominovalo spoleenskm rubrikm novin. Zhluboka se nadechla a znovu vstala. "Te, nebo nikdy," zaeptala, a pak sebrala kabelku a zamila ke dvem. Sjela do pzem, a kdy la kolem recepce, usml se na ni odtamtud editel hotelu. Ctila na sob jeho pohled, jet kdy vychzela ze dve. Dola k vozu, vklouzla za volant, nastartovala, vyjela a zahnula doprava k nbe. Ve mst se stle jet dokzala bez problm orientovat, akoli tu nebyla u dlouhou adu let. Pejela starodvn zvedac most pes eku Trent a pokraovala dl po trkov silnici, kroutc se mezi farmami, kter tam stly u ped obanskou vlkou. Uvdomovala si, e nkte farmi tu dosud ili tm stejn jako rodie jejich prarodi. Nemnnost tchto konin v n vyvolvala zplavu vzpomnek a rozpoznvala spoustu mst, na kter u dvno zapomnla. Slunce viselo tsn nad stromy nalevo od n, kdy mjela star oputn kostel. Tehdy v lt ho spolu prozkoumvali a pokoueli se tam najt njak pozstatky z vlky Jihu proti Severu, a kdy te jela kolem, pipadalo j, jako by to bylo

vera. Po chvli se na behu eky vynoil majesttn dub a jej vzpomnky se rozhoely naplno. Vypadal pln stejn jako tehdy - jeho hust vtve se sklnly a k zemi, rozprosten doiroka kolem kmene jako mohutn zvs. Vzpomnala, jak jednoho horkho ervencovho dne sedla prv pod tmto stromem s mladm muem, kter se na ni dval tak touebn, e pro ni vechno ostatn pestvalo existovat. To byla ona chvle, kdy se poprv v ivot zamilovala. Byla o dva roky mlad ne on, a jak te projdla po t starobyl silnice, jeho obraz v jej mysli nabval stle ostejch obrys. Uvdomovala si, e na svj vk vypadal podstatn star, u olehan ivotem, trochu jako farm, kter se prv vrac dom utrmcen celodenn prac na poli. Ml mozolnat ruce a irok ramena lovka, kter si vydlv na ivobyt tvrdou prac, a kolem o, kter jako by dovedly pest kadou jej mylenku se mu u zanaly objevovat prvn drobn vrsky. Byl urostl a siln, ml svtlehnd vlasy, a svm zpsobem to byl hezk chlapec, ale nejvc ze veho si pamatovala jeho hlas. Kdy spolu tehdy leeli pod tm stromem, pedtal j z njak knky, tie, plynule, a jeho hlas j znl tm jako hudba. Vzpomnla si, e zavela oi a nechvala vty, kter etl, pronikat hluboko do sv due. Listovval starmi knihami, kter peetl snad u stokrt, obracel ohmatan strnky, po chvli vdycky pestal st a pak si spolu povdali. Vyprvla mu o tom, co si slibuje od ivota, o svch nadjch a snech, a on soustedn naslouchal a potom sliboval, e se postar o to, aby se j to vechno splnilo. A kal to takovm zpsobem, e mu musela vit, a zrove si uvdomovala, co vechno pro ni znamen. Dal zatka, a konen uvidla v dlce ten dm. Vypadal podstatn jinak, ne jak si ho pamatovala. Zpomalila a zaboila na dlouhou, stromy lemovanou pjezdovou cestu. Kdy ho uvidla, jak sed na verand a sleduje, kdo to k nmu pijd, zatajil se v n dech. Byl obleen podomcku a z dlky vypadal pln stejn jako ped lety. Ml za

zdy zapadajc slunce a v jeho zi jako by j na chvli splynul s okolm. Jela pomalu bl a nakonec zastavila pod dubem, kter stnil pedn st domu. Otoila klkem zapalovn, ani z nj spustila oi, a motor naposledy kytl a ztichl. Sestoupil po schdkch z verandy a el j naproti, ale kdy vystoupila z vozu, pmo strnul. Dlouho se na sebe jenom bez hnut dvali. Allison Nelsonov, devtadvacetilet zasnouben dma z lep spolenosti, hledajc odpov na jist otzky, a Nathan Calhoun, jednaticetilet snlek, navtven pzrakem, kter ho kdysi ovldl na cel ivot. ------------

Kapitola 3. Shledn Stli proti sob jako dv kamenn sochy. Nic nekal a j v pt chvli napadlo, e ji mon nepoznv. Zaala si vytat, e ho takhle znenadn pepad, a vechno bylo rzem jet t. Myslela si, e bude vdt, co mu ci. Ale te ji nenapadalo vbec nic. Vechno, co j v tu chvli pichzelo na mysl, se j zdlo nevhodn, przdn. Dvala se na nj a zjiovala, e se od t doby, kdy ho vidla naposledy, tm nezmnil. Vypad dobe, pomyslela si. Koili ml nedbale zastrenou do ooupanch texasek, ale nemohla nevidt ta irok ramena, zk boky a ploch bicho, pesn jak si ho pamatovala. Byl oplen, jako by cel lto pracoval venku, a i kdy ml te vlasy trochu id a svtlej, byl to stle ten Nathan, jak ho znala. Zhluboka se nadechla a usmla se. "Ahoj, Nathane. Jsem rda, e t zase vidm." Dval se na ni nevcma oima. Pak pomalu zakroutil hlavou a i jemu se na tvi objevil smv. "I j jsem ... rd, e ... t vidm," zakoktal. Shl si na bradu a ona si vimla, e nen oholen. "Jsi to opravdu ty? Nemu tomu

uvit ..." Slyela as v jeho hlase a najednou byla z toho veho hrozn zmaten - e je tady a on stoj ped n. Hluboko v nitru poctila zvltn zchvv, nzvuk neho dvno zasutho, a na okamik se j zatoila hlava. Pistihla se, jak se to sna usilovn zvldnout. Nepotala s tm, e by k nemu takovmu mohlo dojt, nepla si to. Je pece zasnouben. Kvli tomuhle pece nepijela. Ale ... Ale ten pocit v n zstval, i kdy proti nmu bojovala, a na chvli j zase bylo patnct. Takhle j nebylo u dlouh roky - jako by se vechny jej sny mohly pece jen stt skutenost. Jako by se konen vrtila dom. Beze slova k sob pistoupili, jako by to byla nejpirozenj vc na svt, a on ji pevn sevel do nru. Zstali stt v objet a v houstnoucm soumraku se zatm ztrcelo onch trnct let, po kter se nevidli. Stli tak nekonen dlouho, a pak se mu vymanila, trochu se odthla a zadvala se mu do o. Takhle zblzka zaznamenala zmny, kterch si pedtm nevimla. Jeho tv u v sob nemla hebkou svest mld. Drobn vrsky kolem o se mu prohloubily. Ml v sob cosi novho as mu vzal vekerou mladickou nevinnost a vyzaovala z nj jaksi dospl obezelost. Pesto v jeho objet siln poctila, jak moc j chybl. Kdy se od sebe konen odtrhli, mla oi pln slz. Nervzn se zasmla a otela si jejich koutky. "Co se dje?" zeptal se a v jeho tvi bylo vepsno tisc dalch otzek. "Promi, nechtla jsem se rozbreet ..." "To nic," uklidoval ji s smvem. "Pod nemu uvit, e jsi to ty. Jak jsi m nala?" Trochu ustoupila a snaila se uklidnit. Osuila si posledn slzy. "Ped nkolika tdny jsem v Raleigh etla v novinch ten lnek o tomhle dom, a tak jsem se na tebe musela pijet podvat." Nathan se doiroka usml. "To jsem moc rd." Odstoupil od n. "Vypad bjen. Jsi jet hez

ne tehdy." Ctila, e se erven. Stejn jako ped tmi trncti lety. "Dkuju. I ty vypad moc dobe." Co byla nepochybn pravda. "A pro jsi vlastn pijela? M to njak zvltn dvod?" Ty dv otzky ji vrtily do ptomnosti. Uvdomovala si, co by se mohlo stt, kdyby si nedvala pozor. Nesm se mi to vymknout z rukou, kala si v duchu. m dle to bude odkldat, tm to bude t. A to si v dnm ppad nepla. Uhnula pohledem, zhluboka se nadechla a hledala nejvhodnj slova. Kdy potom promluvila, znl jej hlas velmi klidn. "Nathane, aby sis to nevykldal patn. Moc jsem t chtla zase vidt, ale je tady jet nco jinho." Na okamik se odmlela. "Pijela jsem, protoe ti musm nco ct." "A to?" Podvala se stranou a chvli mlela. Pekvapilo ji, jak je to pro ni tk. V tom tichu Nathan ctil, jak se mu sevel aludek. A u je to cokoli, bude to patn. "Nevm, jak ti to ct. Myslela jsem, e to bude docela snadn, ale te u si tm zdaleka nejsem tak jist ..." Vzduchem najednou projelo ostr zavetn mvala a zpod verandy s rozmrzelm hafnm vybhla Klem. Oba se podvali, co se to dje, a Ally to vyruen velmi uvtala. "Tvj pes?" zeptala se. Pikvl, a stle jet ctil ten tlak v aludku. "Vlastn to nen pes, ale fenka. Jmenuje se Klementna. Ale je moje, to ano." Sledovali, jak se Klem prothla a pak se vydala smrem k mstm, odkud se ozval ten mval. Ally sebou trochu trhla, kdy si vimla, jak kulh. "Co se j to stalo s nohou?" vyptvala se, aby zskala as. "Ped nkolika msci ji pejelo auto. Doktor Harrison, to je zdej veterin, mi zavolal, jestli bych ji nechtl, jej pn pr u o ni nestoj. Kdy jsem zjistil, co ji potkalo, tak mi j pilo lto a vzal jsem ji k sob." "Tys ml vdycky dobr srdce,"

ekla a dl hledala ztracen klid. Podvala se mimo nj, na zrestaurovanou budovu. "Co jsi dokzal udlat s tm domem, to je pmo zzrak. Vypad fantasticky. J jsem vdycky vila, e se ti to jednou povede." Pohldl rovn tm smrem a pemlel pi tom, pro tyhle okolky a co mu chce Ally vlastn sdlit. "Dky, to je od tebe mil. Ale byla to obrovsk prce. Dal jsem si pkn do tla. Podruh bych se do toho asi u nepoutl." "Ale poutl," ujistila ho. Vdla velmi pesn, co pro nj tohle msto znamen. Ale ona o nm pece vdla pln vechno, znala vechny jeho postoje a nzory - tehdy ped lty urit. A v t chvli si uvdomila, e ta doba je u dvno pry, te e u si jsou navzjem docela ciz. Za trnct let uplyne mnoho vody. A pli mnoho. "O jde, Ally?" Otoil se k n, ale ona se stle jet dvala na dm. "Jsem hloup ensk, vi?" zeptala se ho s pokusem o smv. "Jak to mysl?" "Cel tahle zleitost. Objevm se tady zistajasna, jako bych spadla z nebe, a ani nevm, co ti vlastn chci ct. Mus si o mn myslet, e jsem blzen." "Pro bys mla bt blzen," uklidoval ji. Shl j po ruce a ona mu ji nechala v dlani. Zstali tak a on pokraoval: "J sice nevm, o jde, ale je mi jasn, e to pro tebe nen snadn. Co kdybychom se li trochu projt?" "Jako zastara?" "Pro ne? Asi bychom to oba potebovali." Zavhala a pohldla ke vstupnm dvem. "Mus to nkomu oznmit?" Zavrtl hlavou. "Nemusm. ijeme tu s Klem docela sami." I kdy se zeptala, nepedpokldala, e by tu bydlel jet nkdo jin, a ve svm nitru si nebyla jist, co si o tom m myslet. Ovem o to bude t mu ci, co mu pijela oznmit. Kdyby tady bydlel jet nkdo jin, bylo by to vechno mnohem snaz. Vykroili smrem k ce a potom pokraovali po pin podle vody.

Pustila jeho ruku a krela dostaten daleko od nj, aby se nemohli ani nhodn dotknout. Podval se na ni. Byla pod stejn hezk, s tmi bohatmi vlasy a hlubokma oima, a pohybovala se tak pvabn, e mu pipadalo, jako by se nad zem vznela. V ivot u vidl mnoho en, kter ho zaujaly svou krsou, ale vdycky jim chyblo nco, co pro sebe pokldal za nejpitalivj - charakteristick rysy jako inteligence, spolehlivost, sla ducha, vnivost, vlastnosti, kter by dokzaly probouzet v lidech kolem jen to nejlep a je tak usilovn hledal sm v sob. Vdl, e Ally tohle vechno v sob m, a kdy te kreli vedle sebe, tyhle vzcn danosti k nmu z hlubin jej osobnosti znovu nalhav vyzaovaly. "ivouc bse," tahle slova ho napadala, kdy se j snail nkomu popsat. "Jak dlouho u tady zase bydl?" zeptala se ho, kdy se pina na nzkm travnatm pahorku ztratila. "Od prosince minulho roku. Ped tm jsem del dobu pracoval na severu a potom strvil ti roky v Evrop." Tzav se na nj zadvala. "Vlka?" Pikvl a ona pokraovala. "J jsem si myslela, e t to nemine. Jsem rda, es to astn peil." "To j taky," pisvdil. "A jsi rd, e ses zase vrtil sem dom?" "Jist. Mm tady svoje koeny. Patm sem, nikam jinam." Odmlel se. "Ale co ty?" Zeptal se tie, opatrn, protoe se obval nejhorho. Odpovdla a po del chvli. "Budu se vdvat." Sklopil oi k zemi, kdy to uslyel, a najednou se ctil slab v kolenou. Takhle to tedy je. Kvli tomuhle za nm pijela. "Gratuluju," ekl nakonec, a doufal, e to zn pesvdiv. "Kdy nadejde ten velk den?" "Od soboty za ti tdny. Lon si

pl svatbu v listopadu." "Lon?" "Lon Hammond mlad. Mj snoubenec." Pikvl. Hammondovi byli jedna z nejmocnjch a nejvlivnjch rodin v Severn Karoln. Vydlvali spoustu penz na bavln. Kdy zemel Nathanv otec, nepsalo se o tom v dnch novinch, zato zprva o smrti Lona Hammonda se ve vech objevila na prvn strnce. "O t rodin jsem slyel. Jeho otec vybudoval skvl podnik. Lon ho po nm pevzal?" Zavrtla hlavou. "Ne. Lon je prvnk. M svou vlastn praxi." "S takovm jmnem si asi neme stovat na nedostatek ppad." "To ne. M spoustu prce." Zdlo se mu, e v jejm hlase sly nznak jakhosi stesku, a dal otzku vyhrkl zcela automaticky. "Je na tebe hodn?" Neodpovdla hned, jako by o thle otzce pemlela poprv v ivot. Potom ekla: "Ano. Je to dobr lovk, Nathane. Lbil by se ti." Pipadalo mu, jako by mluvila z velk dlky. Napadlo ho, jestli si s nm jeho mysl jen tak nepohrv. "A jak se da tvmu tatnkovi?" zeptala se. Nathan uel jet nkolik krok, ne odpovdl. "Umel te zatkem roku. Brzy po tom, co jsem se vrtil." "To je mi lto," zaeptala. Jenom pikvl a pak pokraovali v chzi mlky. Doli na vrcholek nvr a zastavili se tam. V dlce bylo vidt ten velk star dub, ormovan oranov zapadajcm sluncem. Ally se zadvala tm smrem a ctila na sob jeho oi. "Pamatuje se na ten strom, Ally?" Usmla se. "Jak by ne. Vidla jsem ho, kdy jsem pijdla. Vzpomn na ten den, kdy jsme pod nm leeli?" "Jist." Na vc si netroufal. "Mysl na nj nkdy?"

"Obas," odpovdl. "Vdycky kdy se dostanu do tchhle mst. Stoj te na mm pozemku." "Tys to tam koupil?" "Nedovedl jsem si pedstavit, e by ho nkdo porazil, rozezal a nadlal z nj teba kredence." Potichu se zasmla. Z njakho dvodu ji tahle informace potila. "Pod jet te bsn?" Pikvl. "Ano. Pod jet m to nepustilo. Asi to mm v krvi." "V, e jsi jedin bsnk, kterho znm?" "J pece nejsem dn bsnk. tu poezii, ale pst bsn neumm. I kdy jsem to zkouel." "Pesto bsnk jste, pane Nathane Taylore Calhoune." Hlas j zjihl. "asto na to moc vzpomnm. Bylo to poprv, co mi nkdo etl bsniky. A vlastn taky naposled." Tahle jej poznmka je oba zanesla zptky do minulosti a vzpomnky je doprovzely po celou cestu zptky k domu. Vraceli se tam velkm obloukem, jinou pinou, kter vedla pobl pstavit. Slunce se u blilo k obzoru a obloha na zpad oranov rudla. Zeptal se: "A jak dlouho tu zstane?" "Jet nevm. Moc dlouho ne. Mon do ztka, nanejv do poztka." "Tvj snoubenec je tu obchodn?" Zavrtla hlavou. "Ne, ten je v Raleigh." Nathan pozvedl obo. "A v vbec, e jsi tady?" Znovu zavrtla hlavou a pak pomalu odpovdla. "Ne. ekla jsem mu, e se tady chci podvat po njakch staroitnostech. Asi by tko pochopil, pro vlastn si sem chci zajet." Nathana to trochu pekvapilo. Zajet si sem na nvtvu, to byla jedna vc, ale zatajit to ped snoubencem, to u bylo nco docela jinho. trk jim skpal pod nohama. Zeptal se j: "Ally - miluje ho?" Automaticky odpovdla: "Ano, miluju." Ta slova zabolela. Ale opt ml pocit, e v jejm hlase sly njak divn tn, jako by to kala proto, aby o tom pesvdila sama sebe. Zastavil se, vzal ji za ramena a

otoil ji tv k sob. Kdy promluvil, vidl v jejch och odraz zapadajcho slunce. "Jestli jsi astn, Ally, a miluje ho, nebudu t pesvdovat, aby ses k nmu nevracela. Ale jestli v sob pece jen ct njakou nejistotu, tak to nedlej. V takovchhle situacch se ned jednat poloviat. Je to bu - anebo." Odpovdla a pli rychle. "J vm, co dlm, Nathane." Jet chvli se j dval do o, jako by se chtl ujistit, e j me vit. Pak pokvl hlavou a znovu vykroili. Poznamenal: "Moc ti to neusnaduju, vi?" Usmla se. "To je v podku. Tko ti mu nco vytat." "Stejn se omlouvm." "Nemus. Nem se za omlouvat. Kdyby se ml nkdo omlouvat, byla bych to j. Mon jsem ti mla naped napsat." Zavrtl hlavou. "Jsem rd, es pijela. Moc rd t zase vidm. Ally, mn v ivot na nikom nezleelo tolik jako na tob, nikdo mi nebyl bli. A byl bych rd, kdybychom byli pteli i te, pestoe se bude vdvat, a i kdyby to bylo jen na pr dn. Co kdybychom zkusili bt zase aspo chvli spolu? Abychom se zase mohli trochu bl poznat?" Pemlela o tom a nakonec dola k zvru, e kdy Nathan te u v, e se bude brzy vdvat, nemlo by na tom bt nic patnho. Alespo v zsad. Usmla se tedy a pikvla. "Pro ne? Rda." "Vborn. Co takhle spolen veee? Znm jedno msto, kde si me pochutnat na nejlepch krabech ve mst." "To m docela zajm. Kde to je?" "Tady u mn doma. U tden mm ve vod poloen pasti a ped dvma dny jsem zjistil, e se mi povedlo chytit pr moc pknch kousk. Co ty na to?" "S potenm pijmm." Usml se na ni a ukzal palcem za sebe. "Tak dobe. Jsou tamhle u doku. Bude to trvat jen pr minut." Ally se dvala za nm a uvdomila si, e to napt, kter ctila, kdy mu kala o tom, e se bude

vdvat, pomalu ustupuje. Zavela oi, prohrbla si obma rukama vlasy a nechala se laskat mrnm vtkem. Nabrala dech, chvli ho v sob podrela, a kdy se pak uvolnila, ctila, jak j povoluj svaly v ramenou. Kdy potom konen otevela oi, zaala se kochat krsou, kterou vude kolem sebe vidla. Takovhle veery, kdy s sebou nn jin vnek pinel jemnou vni podzimnho list, mvala vdycky rda. Milovala stromy a zvuky, kter vydvaly. Kdy jim te naslouchala, uvolovala se stle vc. Za chvli se otoila smrem k pstaviti a zadvala se na Nathana. Paneboe - tomu to ale slu. I po vech tch letech. Sledovala ho, jak sah po provaze, ponoenm do vody. Zabral za nj, a i kdy u se hodn zeeilo, nemohla nevidt, jak mu na pach hraj svaly, kdy zaal z vody vytahovat klec s ulovenmi kraby. Chvli ji nechal viset nad hladinou a tsl s n, aby z n mohla vytct vechna voda, a pak ji posadil na dok a zaal z n jednoho kraba po druhm pendavat do pipravenho kbelku. Rozhldla se kolem sebe a uvdomila si, jak sv a ndhern je vechno, co ji tady obklopuje. Vykroila za Nathanem, a kdy se ohldla smrem k domu, uvidla, e v nm nechal svtit pr rovek. V okol zejm nikdo jin nebydlel, leda by k sob neml zavedenou elektinu. Kdy vstoupila na devn plato pstavit, zaskpalo j pod nohama jako rozvrzan star harmonika. Nathan k n vzhldl a vzpt pokraoval v prohlen ulovench krab; zjioval, maj-li sprvnou velikost. Dola k jednoduch houpac idli, kter trnila na molu, a pejela rukou po opradle. Pedstavovala si Nathana, jak si na n hov, chyt ryby, peml, te si. Byla star a podn otluen, drsn na omak. Kolik asu u tady asi prosedl a na co pi tom asi myslel? Hnalo ji sem nco, emu dost dobe nerozumla, ale te poprv po tech tdnech ji veker nejistota opoutla. Musela prost Nathanovi povdt o t chystan svatb a pesvdit se, e on ji pochop a nezavrhne ji - o tom u nyn nemohlo bt pochyb. Najednou si vzpomnla na nco, co tady po sob toho lta spolu zanechali. Se sklonnou hlavou chvli pechzela po molu, dokud to nenala - ten vyryt npis.

Nathan miluje Ally. A kolem nj srdce. Vyezal to tam nkolik dn ped tm, ne odjela. Zafoukal vtr, a ona poctila chlad, a zkila pae na prsou. Zstala tak stt a stdav se dvala na tu vyezvanku a na neirok proud, dokud nevyctila, e Nathan stoj vedle n. Uvdomovala si, jak je blzko, jak z nj na ni sl teplo. "Je tady asn klid," zaeptala zasnn. "J vm. asto sem chodm, jen abych byl blzko u vody. Je mi tu dobe. Ale te u poj. Zanaj tady otravovat komi a j u mm docela hlad." Vydali se k domu. Obloha u mezitm zernala a v tom tichu kolem zaaly Allyiny mylenky trochu zmmen tkat. Co si te Nathan asi mysl o tom, e sem za nm pijela? Ani j sam nebylo tak docela jasn, co tu vlastn pohledv. Kdy za pr minut doli k domu, Klem je na zadn verand vdn vtala. Nathan postavil kbelk s kraby za dvee a pak el ped n do kuchyn. Byla v prav sti domu, velmi prostorn, a vonla novm devem. Pbornk a vechny sknky byly z dubovho deva, stejn jako podlaha, a mstnost mla velk okna, obrcen na vchod, aby do n dobe mohlo rann slunce. pravy byly provedeny velmi vkusn a stdm nic pehnan naananho, jak se tak asto stvalo pi pestavbch takovchhle budov. "Mu se tady trochu porozhldnout?" "Samozejm. Bu tu jako doma. Dneska jsem nakoupil njak potraviny, ale jet jsem je nestail uloit." A tak si nkolik ptch minut prohlela dm. Prochzela jednotlivmi mstnostmi a asla, jak bjen vypadaj. Kdy pak zase sela po schodech do pzem a zaboila do kuchyn, uvidla ho najednou z profilu. V tom okamiku to byl opt ten sedmnctilet mladk. Musela se na chvli zastavit. Holka neastn, pomyslela si, dvej si pozor a ovldej se. M pece ped svatbou.

Stl u pracovn desky, nkolik sknk bylo dokon otevench, na podlaze ml postavench nkolik przdnch paprovch pytlk od nkupu a tie si pohvizdoval. "Je to pmo neuviteln, Nathane. Jak dlouho jsi na t renovaci pracoval?" Vzhldl k n od poslednho sku, ve kterm jet zbval njak nkup. "Skoro rok." "A tos dlal vechno sm?" Zasml se. "Ne. V mld jsem si sice myslel, e to urit njak zvldnu, a taky jsem se do toho docela sm pustil. Ale bylo to nad moje sly. Bylo by mi to trvalo cel roky, a tak jsem si na to najmal rzn lidi ... a nebylo jich mlo. Ale i potom toho na m zbvalo docela dost, a vtinou jsem chodil spt a po plnoci." "A pro ses tak del?" Kvli tm duchm, chtlo se mu odpovdt, ale ovldl se. "J nevm. Asi jsem s tm chtl bt hotov co nejrychleji. Nechtla by ses neho napt, ne bude veee?" "Co mi me nabdnout?" "No, moc toho nen. Pivo, kvu, aj." "Tak si dm aj." Sebral przdn pytlky, el je uklidit a potom zael do pilehl komory a pinesl odtamtud krabiku aje. Vyndal z n nkolik nlevovch sk, poloil je vedle sporku a nalil vodu do konvice. Postavil ji na spork, krtl zpalkou a vzpt uslyela, jak se plamnky hoku rozsyely. "Za chvilku to bude," ujistil ji. "Tenhle spork si nemu vynachvlit." "U se tm." Kdy konvice zaala pskat, naplnil dva lky a jeden j podal. S smvem z nj usrkla. "Dm ty kraby na chvli marinovat, ne je dm vait," ekl a postavil svj lek na pracovn desku. el ke kredenci a vyndal z nj velk hrnec s pakem a poklikou. Donesl ho ke dezu, naplnil ho vodou a pak ho postavil na spork. "Mu ti njak pomoct?" "Ale jist," odpovdl pes rameno. "Co kdybys nakrjela njakou zeleninu? Potom si ji udlme jako plohu. V chladnice je j spousta, a tamhle si vezmi njakou msu." Peel ke sknce vedle dezu.

Jet se trochu napila, postavila lek na desku a pak se vypravila pro tu msu. Donesla si ji k chladnice a ze spodn pihrdky vyndala okru, cuknu, cibuli a mrkev. Nathan stanul vedle n u otevench dvek a ona mu udlala vc msta. Byl tak blzko, e uctila jeho vni, istou, povdomou, vraznou, a kdy se sehnul a shl dovnit, oteli se o sebe paemi. Vyndal z chladniky plechovku piva a lhev s ostrou omkou a vrtil se ke sporku. Otevel plechovku, pilil pivo do hrnce s vodou a pidal jet trochu t pliv omky a dal psady a koen. Peliv to promchal a potom el k zadnmu vchodu pro kraby. Dvee nechal prve oteven, a ne se te vrtil do kuchyn, zstal u nich chvli stt a dval se pes chodbu na Ally, jak krj mrkev. Znovu si pi tom kladl otzku, pro sem vlastn za nm pijela, zrovna te, kdy se m za pr tdn vdvat. Nedvalo mu to dn smysl. Ovem Ally vdycky umla pekvapovat. Kdy si te pipomnal, jak tehdy ped lety byla, musel se usmt. Divok, bezprostedn, vniv - pedstavoval si, e umlci zejm takov bvaj. A ona mla nesporn velk nadn. Takov talent, to je dar od Boha. Vidl pedtm spoustu obraz v newyorskch galerich a byl pesvden, e to, co maluje ona, se s nimi me smle mit. Ne tehdy v lt odjela, vnovala mu obrzek. Visel te nad krbem v obvacm pokoji. Mluvila o nm jako o obrazu svch sn a jemu pipadalo, e je pmo nabit citem. asto se na nj pozd veer dval a z jeho barev a lini na nj pmo slala neskonal touha, kterou do nich uloila, a kdy se na nj soustedil jet pozornji, dovedl si iv pedstavit, na co pi kadm tahu ttcem myslela. V dlce zatkal pes. Nathan se vzpamatoval a uvdomil si, e u tch dve stoj asi u hodn dlouho. Rychle je zavel a vrtil se k n do kuchyn. "Jak ti to jde?" zeptal se, ale vidl, e u je tm hotova.

"Dobe. U konm. Bude k veei jet nco dalho?" "Chtl jsem ti nabdnout erstv chleba, podomcku peen. Dostal jsem ho od jedn sousedky," dodal, kdy pokldal kbelk s kraby do dezu. Zaal je peliv oplachovat. Kadho propral pod tekouc vodou a pak ho poloil do dezu, nechal ho capkat po dn a shl po dalm. Ally si vzala svj lek a pila se podvat. "Neboj se, e t tpnou?" "Ne. Kdy je vezme do ruky takhle, nic se ti neme stt." Pedvedl j to. Usmla se. "Neuvdomila jsem si, e ses to nauil u jako mal kluk." Opela se o pracovn desku, tsn vedle nj, a dopila aj. Kdy byl s kraby hotov, stril je do hrnce na sporku. Pak si umyl ruce a pi tom se j zeptal: "Nechce se jt posadit jet na chvli na verandu? Rd bych je nechal aspo pl hodiny marinovat." "Rda," odpovdla. Utel si ruce a vyli spolu na verandu. Cestou rozsvtil. Sm se posadil do starho houpacho kesla a j nabdl druh, novj. Kdy vidl, e jej lek je przdn, zael s nm dovnit a za chvli j pinesl dal porci. Sm si vzal pivo. Podal j lek, ona si ho vzala, maliko upila a pak ho postavila na stolek mezi obma kesly. "Kdy jsem pijdla, tak jsi sedl prv tady, vi?" "Ano. Sedvm tady kad veer. U se z toho stal takov mj ritul." "Nedivm se ti," poznamenala, kdy se kolem sebe rozhldla. "Povz, co te prv dl?" "Krom toho, e se bavm tady s tmhle domem, tak vbec nic. Moje tvr nutkn to zcela uspokojuje." "A jak to, e ... Chci ct ..." "Me za to Morris Goldman. Mj f, kdy jsem pracoval na severu. Zrovna kdy jsem narukoval, nabdl mi podl ve sv firm, a ne m demobilizovali, umel. Kdy jsem

se vrtil do Stt, pedali mi jeho prvnci ek na obnos, kter mi umonil to tady koupit a renovovat." Piduen se zasmla. "Tys mi vdycky tvrdil, e se ti to poda njak zmknout." Chvli sedli mlky, ponoeni do vzpomnek. Ally se znovu napila aje. "Vzpomn, jak jsme se sem plili, tehdy veer, kdy jsi mi o tomhle mst poprv ekl?" Pikvl a ona pokraovala. "Pila jsem tenkrt domu dost pozd, a kdy jsem se konen objevila, nai se mohli pominout. Pod ped sebou vidm ttu, jak stoj v obvku s cigaretou v ruce. Mma sedla na pohovce a dvala se upen ped sebe, jako by j uletly vely. Psahm ti - tvili se, jako by nkdo z rodiny umel. Ten veer jim konen dolo, e to s tebou myslm vn, a matka si m potom vzala stranou a dlouho mi dtkliv domlouvala. ekla mi: 'Ty si urit mysl, e si nedoku pedstavit, co se s tebou dje, ale to jsi vedle. J to moc dobe chpu. Ale nkdy se stv, e o tom, co s nmi bude dl, nerozhoduje to, co si pejeme, ale to, co jsme za.' Hrozn m to tehdy ranilo." "Druh den jsi mi o tom vyprvla. I j jsem z toho byl neastn. Tvoje rodie jsem ml docela rd a neml jsem tuen, e oni m ne." "Nelo o to, e by t nemli rdi. Jenom si mysleli, e si m nezaslou." "V tom ovem nen dn velk rozdl." "J vm. Vdycky jsem si to uvdomovala. Mon prv proto se s mmou sice mu bavit o vem monm, ale vdycky je mezi nmi jaksi hrz." "A jak se na to dv te, s odstupem?" "Stejn jako tehdy. e to nebylo sprvn, e to nebylo fr. Pro takovou holku to byla stran vc zjistit, e spoleensk postaven znamen vc, ne co lovk ct." Nathan na to nic neekl. "Od toho lta jsem na tebe nikdy

nepestala myslet," zaeptala. "Vn?" "Ty mi nev?" Oividn ji to pekvapilo. "Neodpovdlas mi ani na jeden dopis." "Tys mi psal?" "Destky dopis. Psal jsem ti dva roky, a tys mi neposlala ani dku." Zavrtla hlavou a potom sklopila oi. "Ale j jsem nic nedostala ..." ekla potom tie, a jemu bylo ihned jasn, e maminka ji urit kontrolovala potu, vechny jeho dopisy zachytila a ani jeden j nedala. Vdycky se neho podobnho domlel, a te sledoval, jak to pomalu dochz i Ally. "To byla od n pinavost, Nathane, a mn je to stran lto. Ale sna se to pochopit. Kdy jsem odtud tenkrt odjela, zejm si myslela, e kdy od tebe nedostanu dn dopis, snz na tebe zapomenu. Nikdy nepochopila, cos pro m znamenal, a abych byla upmn, pochybuju, jestli nkdy ttu milovala tak jako j tebe. V dobr ve se pokouela chrnit moje city, a asi si myslela, e kdy pede mnou bude schovvat tvoje dopisy, bude to asi to nejlep, co pro m me udlat." "Nemla na to prvo," ekl tie. "J vm." "Kdybys ty dopisy pece jen dostala - bylo by to nco zmnilo?" "Samozejm. Nikdy jsem nemohla pochopit, pro mi nepe." "Tak to nemyslm. Myslm s nmi dvma. Mysl, e bychom to byli spolu dokzali?" Chvli vhala s odpovd. "J nevm, Nathane. Vn nevm. A ty taky ne. Te u jsme jin ne tehdy. Zmnili jsme se. Oba." Odmlela se. Ani on nic nekal. Zadvala se na ku. Potom pokraovala. "Ale ano, Nathane. Myslm, e by nm to bylo vylo. J bych si to aspo rda myslela." Pikvl. Sklopil oi a pak se podval stranou. Ten tvj Lon jak je?" Zavhala. Tuhle otzku neekala. Lonovo jmno v n probudilo

cosi jako pocit viny. Nevdla, co na to m ci. Shla po lku a trochu se napila. Mluvila potom velmi tie. "Je to hezk mu, mil, m spchy. Je na m hodn, asto s nm je legrace, a vm, e m m svm zpsobem moc rd." Chvli se rozmlela. "Ale v naem vztahu bude vdycky nco chybt." Tahle poznmka ji samu pekvapila, avak vdla, e to je pravda. A stejn tak j bylo jasn, e kdy se j Nathan na to ptal, s takovou odpovd pedem potal. "A co?" Pokrila rameny a potom tm zaeptala: "Mm pocit, e asi pod hledm takovou lsku, kter ns potkala tehdy v lt." Nathan se zamyslel nad tm, co prv ekla, a v duchu probral znmosti, kter ml od t doby, co ji vidl naposled. "A co ty?" zeptala se. "Vzpomnal jsi?" "To v, e jsem vzpomnal. Myslm na tebe pod." "Chod te s nkm?" "Ne." Dopil pivo. "Pjdu postavit vodu. Mu ti jet nco pinst?" Zavrtla hlavou. el do kuchyn, naskldal kraby do paku a dal do trouby chlb. Pinesl si mouku a kukuinou mouku, obalil v tom zeleninu a na pnev pipravil tuk. Zaplil hok na sporku, ztlumil plamnky, nastavil asov spna, z chladniky si vzal jet jedno pivo a vrtil se na verandu. A po celou tu dobu myslel na Ally a na lsku, kter jim obma v ivot chybla. I Ally mezitm pemlela. O Nathanovi, o sob, o spoust vc. Na chviliku zalitovala, e je zasnouben, ale vzpt si za to vynadala. Pece nemilovala Nathana - milovala to, co mezi nimi kdysi bylo. A krom toho je to pece docela normln, mt takovhle pocity. Byl pece jej prvn opravdov lska, prvn chlap, se kterm nco mla - jak by na nj mohla zapomenout? Ale stejn - je normln, e kdykoli se octne blzko n, vechno se v n seve? Je normln svovat se mu s vcmi, kter by nedovedla povdt nikomu jinmu? Je to normln, pijet sem ti tdny

ped svatbou? "To tedy nen," ujistila se eptem a vzhldla k veern obloze. "Na tom, co tu dlm, nen normln vbec nic." V t chvli se Nathan objevil. Usmla se na nj, rda, e se k n zase vrtil a ona u o tom vem nemus pemlet. "Bude to hotov za pr minut," poznamenal, kdy si sedal. "To je v podku. Stejn nemm jet hlad." Podval se na ni a v jeho och vidla zvltn nhu. "Jsem moc rd, es pijela, Ally," ekl. "J taky. I kdy jsem do posledn chvle nevdla, jestli opravdu pojedu." "A pro jsi vlastn pijela?" Protoe jsem musela, chtlo se j vyhrknout, ale ovldla se. "Chtla jsem t vidt a zjistit, jak se ti vede." Jenom proto? kal si v duchu, ale dl u se nevyptval. Msto toho zmnil tma. "Mimochodem - u dlouho jsem se chtl zeptat: maluje jet?" Zavrtla hlavou. "U ne." Ustrnul. "A pro ne? M pece takov talent!" "To je dlouh historie." "Mme na to cel veer," upozornil ji. "Ty sis vn myslel, e mm talent?" zeptala se tie. "Poj," nathl k n ruku. "Nco ti uku." Vstala a nechala se odvst do obvacho pokoje. Zastavil se ped krbem a ukzal na obraz, kter visel nad msou. Zatajil se v n dech. Pekvapilo ji, e si toho obrazu jet nevimla, a jet vc to, e tu vbec vis. "Ty sis ho nechal?" "Samozejm, e jsem si ho nechal. Je bjen." Pochybovan se na Nathana podvala a on tedy pokraoval. "Vdycky kdy se na nj podvm, cel oiju. Nkdy musm vstt a jt

si na nj shnout. Je tak skuten - ty tvary, odstny, barvy. Nemu vit svm om, Ally. Chce ct, e ti jet nikdy nikdo neekl, jak jsi dobr?" "Mj profesor mi nco takovho kal," odpovdla, "ale j jsem mu moc nevila." Vdl, e v tom bude jet nco jinho. Ally se chvli dvala stranou, ne pokraovala. "Kreslila jsem a malovala u jako dt. A kdy jsem pak u byla trochu vt, asi jsem mla pocit, e jsem docela dobr. A taky m to moc bavilo. Pamatuju si, jak jsem tehdy na tomhle obrazu pracovala. Kad den jsem nco pidala. Podle toho, jak se mnil n vztah. Vbec si nevzpomnm, kdy a jak jsem ho zaala a co to vlastn pvodn mlo bt. Ale nakonec z toho bylo tohle. Kdy jsme se pak tehdy v lt vrtili dom, pamatuju se, e jsem i potom musela pod jen malovat. Asi mi to pomhalo potlaovat bolest, kterou jsem ctila. Kdov. Ale nakonec jsem vystudovala umn. Trvila jsem v ateliru dlouh hodiny, docela sama, a vychutnvala jsem si kadou minutu. Milovala jsem svobodu, kterou jsem ctila, kdy jsem malovala, byla jsem astn, e mu vytvet nco krsnho. Jet ne jsem odpromovala, ujioval m mj profesor, psal taky vtvarn kritiky do novin, e mm velk talent. Radil mi, e bych mla zkusit tst jako malka. Ale nechtla jsem ho poslouchat." Na chvli se odmlela a rovnala si v hlav mylenky. "Nai si mysleli, e pro nkoho, jako jsem j, se to nehod - ivit se malovnm. A tak jsem toho asem nechala. U ani nepamatuju, kdy jsem mla naposledy ttec v ruce." Znovu se zadvala na ten obraz. "Ani nevm, jestli bych vbec jet dovedla malovat. Je to u dvno." "Samozejm, e bys to umla, Ally. O tom vbec nepochybuju. M talent, kter ti trysk ze srdce, ne z prst. Ostatnm lidem se o nem takovm me jenom zdt. Jsi umlkyn, Ally." Mluvil s tak upmnm zpalem,

e j bylo jasn, e to nek jenom proto, aby j udlal radost. On opravdu vil, e Ally nco um, a pro ni to z njakho dvodu znamenalo vc, ne by ekala. Otoila k nmu hlavu, zvedla pai a dotkla se jeho ruky, vhav, jemn, a v duchu asla, jak je mon, e Nathan po vech tch dlouhch letech doke pesn vyctit, co ona potebuje slyet. Kdy se jejich oi setkaly, znovu si uvdomila, jak zvltn lovk to je. A na kratik okamik, drobn vchtek asu, kter se zamihotal ve vzduchu jako svtluka v letn noci, j zatanulo v mysli, jestli se do nj znovu nezamilovala. V kuchyni se rozezvuel asov spna a Nathan se tam vydal, vyveden z mry tm, co se mezi nimi prv udlo. Jej oi mu cosi ekly, poeptaly mu nco, co touil slyet, ale pitom ve sv pamti nedokzal potlait hlas, jej hlas, kter mluvil o tom, e miluje jinho mue. Cestou do kuchyn ten budk v duchu proklnal. Vythl chlb z trouby, a kdy zjistil, e pnev je pipravena, dal na ni zeleninu, a ta si ihned zaala poprskvat. Potom vyndal z chladniky mslo, potel jm pr krajc chleba a rozpustil dal, aby jm pak mohl pokropit kraby. Ally za nm pila do kuchyn a odkalala si. "Co, kdybych zatm pipravila stl?" Nathan pouil n od chleba jako ukazovtko. "Vborn. Tale jsou tamhle. Pbory a ubrousky tady. Piprav jich vc - pi krabech se lovk vdycky dost upatl." Nedokzal se na ni pi tom podvat. Hrozn nerad by si byl to, co se mezi nimi ped nkolika minutami odehrlo, vykldal patn. J ta chvle taky nela z hlavy, a kdy na ni myslela, polvalo ji horko. Kdy prostrala stl, znovu si jeho slova v duchu pehrvala. Nathan j podal chlb a jejich prsty se letmo dotkly.

Radji obrtil svou pozornost zase k pnvi a zamchal na n zeleninou. Nadzvedl poklici na paku, zjistil, e krabi potebuj jet chvli, a tak je jet nechal vait. U se trochu uklidnil a mohl se vrtit k bnmu nezvaznmu rozhovoru. "U jsi kraby nkdy jedla?" "Nkolikrt. Ale vdycky jenom v saltu." Zasml se. "Tak to t ek dobrodrustv. Pokej chvilku." Na chvli odeel nahoru a vrtil se s tmav modrou koil, vpedu propnac a dol. Podal j Ally. "Vezmi si ji na sebe. Nechtl bych, aby sis umazala aty." Navlkla si ji a uctila vni, kterou byla nasycena - jeho vni, vraznou, pirozenou. "Neboj se," uklidoval ji, kdy si viml vrazu jej tve, "je ist." Usmla se. "J vm. Jenom mi pipomnla nae prvn rande. Pjils mi tehdy veer sako, pamatuje?" Pikvl. Krabi byli hotovi zrove se zeleninou. "Dvej pozor, je to hork," varoval ji, kdy dval jdlo na nevelk devn stl. Posadili se k nmu proti sob. Uvdomila si, e jejich lky s ajem stoj jet na kuchysk desce, vstala a penesla je na stl. Nathan nandal na oba tale zeleninu a chlb a potom kadmu pidal jednoho kraba. Ally sedla a chvli si toho svho prohlela. "Vypad jako njak velk pavouk." "Ale je to moc dobr pavouk," ujistil ji. "Dvej - uku ti, jak se to j." Kdy oddloval maso a pokldal j ho na tal, vypadalo to docela jednodue. Ale kdy to poprv zkusila ona, skopka praskla, a aby dostala maso ven, musela pout prsty. Zastydla se, e Nathan vid, jak je neikovn, ale pak si uvdomila, e si dl zbyten starosti. Takov vci on nevnmal. Nikdy. "Tak, a povdej - cos

vechno dlal, od t doby, co jsem t vidla naposled," vyzvala ho. Zaali si navzjem svovat, co se s nimi za ta lta dlo. Vyprvl j o tom, jak odeel z New Bernu a pracoval pak v lodnicch a ve sbrn rotu v New Jersey. Mluvil vele o Morrisi Goldmanovi a trochu i o svch vlench zitcch a svil se j i s tm, jak se mu stsk po tatnkovi. Ally mluvila o svch studich, o malovn, o tom, jak pracovala jako dobrovoln sestra v nemocnici. Vyprvla o sv rodin, o ptelch, a charitativnch akcch, na kterch se podlela. O svch znmostech i lskch oba pomleli. Ani o Lonovi se nemluvilo, a i kdy si oba uvdomovali, e cosi dleitho vynechvaj, nechali to spt. Ally potom marn vzpomnala, jestli si takhle nkdy popovdala s Lonem. I kdy byl dobr poslucha a jen zdka se dostvali do sporu, nepatil k lidem, s nimi se bylo mon takhle bavit. Byl stejn jako jej otec: oba by byli velmi nesv, kdyby se mli nkomu otevt a vyjdit svoje pocity. Nkolikrt se Lonovi pokouela vysvtlit, e by se k nmu potebovala dostat bl, ale nikdy to nemlo dn znateln vsledek. Kdy tady te sedla, uvdomovala si velmi pesn, co postrd. Obloha byla stle temnj, a jak veer uplval, msc po n stoupal v a v. A i kdy si to ani jeden z nich neuvdomoval, ten pocit vnitn blzkosti, kter je kdysi k sob tak siln poutal, se znovu probouzel. Dojedli. Oba si opravdu pochutnali a hovor jim zanal vznout. Nathan se podval na hodinky a zjistil, e u se dost pipozdv. Hvzdy zily v plnm lesku, cvrci se ponkud ztiili. Byl rd, e si s Ally mohl takhle popovdat, a byl by rd vdl, co si o jeho ivot mysl. Teba by mu to njak pomohlo. Vstal a dolil konvici. Spolen odnesli ndob do dezu a sklidili ze stolu. Kdy se voda zaala vait, nalil ji do lk a do kadho pidal sek s ajem. "Nepjdeme si jet na chvli sednout na verandu?" zeptal se, kdy

j podval lek. Pikvla a vyla z kuchyn prvn. Vzal s sebou pikrvku, kdyby j zaala bt zima, a za chvilku se u zase houpali v keslkch, ona s dekou poloenou pes kolena. Nathan ji po oku pozoroval. Paneboe, je tak krsn! A u srdce ho zabolelo. Protoe bhem toho obda se nco stalo. Prost se do n znovu zamiloval. Kdy tady te takhle spolu sedli, vdl to u docela urit. Zamiloval se do thle nov Ally, ne jen do t dvn vzpomnky. Ale vdy on ji vlastn nikdy nepestal milovat. Uvdomil si, e tohle u bude jeho osud. "Docela vydaen veer, co k," poznamenal tie. "To byl," pisvdila, "ndhern." Nathan vzhldl vzhru ke hvzdm. Jejich mihotn mu pipomnlo, e Ally te u brzy odjede, a poctil v nitru velkou przdnotu. Byl by si pl, aby tenhle veer nikdy neskonil. Jak j to m povdt? m by ji pesvdil, aby zstala? Nevdl. A tak se rozhodl, e radji neekne nic. A v tu chvli si uvdomil, e prohrl. Kesla se houpala ve stejnm rytmu. "Povdej mi nco," ekla nakonec. V jejm hlase byla zvltn velost. Nebo si jen nco namlouval? "Co ti mm povdat?" "Nco takovho, cos mi kal tehdy pod tm dubem." A tak j vyhovl a na poest toho veera j zaal recitovat dvn ryvky bsn. Whitmana a Dylana Thomase, protoe miloval jejich obrazn jazyk. Tennysona a Browninga, protoe mu bylo blzk to, o em psali. Poloila hlavu na opradlo kesla a zavela oi. Nemohly za to pouze ty bsn nebo jeho hlas. Psobilo na ni vechno dohromady, a vechno dohromady bylo vc ne jednotliv sousti. A nepokouela se to rozebrat, nechtla, protoe to nebyl zpsob, jak tomu naslouchat. Poezie se pece nepe proto, aby se rozebrala, kala si. M povznet, ani by se o n pemlelo, dojmat, ani bychom chpali pro. Jet chvli se houpali, popjeli aj, tie sedli a nechali se unet svmi mylenkami. To nutkn, kter ji sem pivedlo, bylo to tam, a byla tomu rda - jene ji

zneklidovaly pocity, kter ho vystdaly, eiv zchvvy, kter ulpvaly v jejch prech jako zlat prach na rovacch pnvch. Snaila se je zarazit, schovat se ped nimi, ale te si uvdomovala, e vlastn vbec nechce, aby pestaly. Takovhle pocity by v n Lon probudit nedokzal. Jet se to nestalo, a asi taky nikdy nestane. Mon prv proto s nm jet nikdy nespala. Vdycky se vymlouvala, e chce pokat a do svatby. Pijmal to obvykle s pochopenm, a ona si nkdy pedstavovala, jak by ho asi zranilo, kdyby se dozvdl o Nathanovi. Ale bylo tu jet nco jinho, pro si pla ekat, a souviselo to s Lonem samm. Byl pmo otrokem sv prce, a ta u nj byla vdycky na prvnm mst. Pro nco tak zbytenho jako bsniky neml smysl, prosedt veer na verand by pokldal za ztrtu asu. Vdla, e prv proto je tak spn, a svm zpsobem ho za to obdivovala. Zrove ovem ctila, e to nesta. Chtla jet nco vc. Ve, mon trochu romantiky, nebo alespo tich rozhovory v pokoji s rozatmi svkami, teba jenom nco tak prostho jako pocit, e u nj nen na druhm mst. I Nathan se probral svmi mylenkami. Jak se houpal, vzpomnal na ty tisce przdnch veer, ktermi konil svoje dny od chvle, kdy se vidli naposled. Kdy se s n te zase seel, vechny tyto pocity vytryskly na povrch a on zjioval, e u je nedoke ukrotit. Bylo mu jasn, e se s n zase tou milovat a pijmat od n opltkou jej lsku. Na svt nebylo nic, co by si pl vc. Zrove si vak uvdomoval, e je to nemon. Kdy je te zasnouben. Ally vdla, e Nathan ml proto, e peml jenom o n, a zjiovala, e j to dl dobe. Vzpomnala na jejich rozhovor u veee a kala si, e Nathan mus vst velmi osaml ivot. Nedovedla si ho pedstavit, jak pedt poezii nkomu jinmu nebo se dl o sv sny s jinou enou. Takov on pece nen. Nebo se tomu zdrhala uvit. Odloila lek, prohrbla si vlasy a zavela pi tom oi. Vytrhlo ho to ze snn.

"Unaven?" zeptal se. "Troku. U asi budu muset brzy jet." "J vm," pikvl. Znlo to docela neutrln. Nezvedla se ihned. Msto toho shla znovu po aji a dopila ho. Ctila, jak ji heje v hrdle. Vychutnvala posledn douek toho veera. Msc byl vysoko, zaalo bt chladnji. Podvala se na Nathana. Na jedn tvi ml jizvu, kter tam dv nebyla. Asi pozstatek z vlky, pomyslela si. Nezmnil se o tom a ona se nevyptvala, hlavn proto, e si nechtla pedstavovat, jak k tomu zrann dolo. "Mla bych se rozlouit," ekla nakonec a podvala mu pikrvku. Nathan pikvl a beze slova vstal. Pevzal od n deku a pak se vydali k jejmu vozu. Spadan list jim ustilo pod nohama. Kdy otevral dvee, zaala si sundavat koili, kterou j pjil, ale zarazil ji. "Nech si ji," ekl. "Chtl bych, aby sis ji nechala." Neptala se pro, protoe by si ji sama taky rda nechala. Znovu zapnula knoflky a zkila ruce na prsou, aby zahnala chlad. Vzpomnla si pi tom, jak s nm kdysi po njak koln tancovace takhle stla a ekala, a dostane pusu na dobrou noc. "Na tenhle veer nikdy nezapomenu," ekl. "Moc ti dkuju, es m tu nala." "Ani j ne," zaeptala. Sebral v sob vekerou odvahu. "Uvidme se ztra?" Prost otzka. Vdla pesn, jak by na ni mla odpovdt. "Bylo by asi lep, kdybychom se u neseli." Tohle mla ct, a vechno by tm jednou provdy skonilo. Ale v tom okamiku na ni zatoil dmon volby a zaal ji pokouet, svdt. Pro to neme vyslovit? Podvala se mu do o, aby v nich nala odpov, kterou potebovala znt, uvidla ped sebou mue, do kterho se kdysi blzniv zamilovala, a najednou j bylo vechno jasn. "Rda bych." Nathana to pekvapilo. Neekal, e mu Ally odpov takhle. Poctil

touhu dotknout se j, vzt ji do nru, ale neudlal to. "Mohla bys tady bt nkdy kolem poledne?" "Jist. Co m v plnu?" "Uvid," odpovdl. "Vm o jednom mst, kter bych ti rd ukzal." "U jsem tam nkdy byla?" "Ne, ale je tam krsn. Bude se ti tam lbit." Pohnula se dv, ne se mohl pokusit ji polbit. Nebyla si vbec jist, e by to udlal, ale vdla, e kdyby ano, mla by co dlat, aby mu v tom zabrnila. Vklouzla za volant a ulehen si oddechla. Pibouchl za n dvka a ona nastartovala motor. Kdy zaal pst, stoila trochu oknko. "Take ztra," ekla a v jejch och se odrazilo svtlo msce. Obrtila vz, zaboila na pjezdovou cestu a zamila k mstu. Jet j zamval a zstal stt, dokud svtla jejho vozu nezmizela za vzdlenmi duby a zvuk motoru neutichl. Pila k nmu Klem a on pidepl a zaal ji hladit, hlavn na krku, v mstech, kde se sama nemohla podrbat. Pak se spolen vrtili na zadn verandu. Posadil se znovu do houpac idle a pokouel se znovu ponoit do veera, kter prv uplynul. Znovu si ho cel pehrl. Pkn zpomalen. "Ona se bude vdvat," zaeptal nakonec, a pak tam zstal dlouh hodiny sedt. Jedin zvuk, kter ruil non ticho, bylo pomal vrzn jeho kesla. Vude kolem byl klid, jenom Klem se k nmu obas pitoila, jako by se ho chtla zeptat: "Jsi v podku?" A nkdy dlouho po plnoci padla na Nathana onoho jasnho jnovho veera neskonal touha. Kdyby ho nkdo vidl, ml by ped sebou nkoho, kdo vypadal jako star mu, lovka, kter za nkolik hodin zestrl o cel vky. Zhroucenho v kesle s obliejem v dlanch a s oima plnma slz. Nedokzal je zadret. Kapitola 4. Telefony Lon zavsil. Zkouel to v sedm, potom v pl devt, a te se znovu podval na hodinky. Devt ptatyicet. Kde me bt? Vdl, e bydl tam, kde mu udala, protoe pedtm mluvil s recepnm. Ano, ubytovala se u nich,

ale naposledy ji zahldl nkdy kolem est. Asi la nkam na veei. Ne, pak u ji nevidl. Lon zakroutil hlavou a opel se v kesle dozadu. Jako obvykle byl u v kanceli sm, vichni u odeli. Bylo to tak vdycky, kdy probhal njak proces, pestoe lo vechno jako po msle. Prvo bylo jeho ve, a kdy zstal takhle v kanceli do pozdnch veernch hodin, ml monost vechno neruen dothnout a udlat spoustu uiten prce. Vdl, e tenhle ppad vyhraje, protoe po prvn strnce ml vechno pevn v rukou a porota mu zobala z dlan. Vdycky vyhrval. Prohry byly te u velmi vzcn. Zsti to bylo proto, e si uml vybrat jen takov ppady, o kterch byl pesvden, e je bez problm zvldne. Takov postaven mlo jen nkolik mlo prvnk ve mst, a taky se to odrelo v jeho pjmech. Ovem za podstatnou st jeho spch se skrvala tvrd, vytrval prce. Vdycky vnoval velkou pozornost detailm, pedevm hned v prvnch letech sv praxe. Drobnm, nenpadnm malikostem. Stal se z toho u nj zvyk. I te ho znepokojoval jist detail. Ne v souvislosti s procesem. S tm bylo vechno v podku. Bylo to nco docela jinho. Nco, co souviselo s Ally. Ale ert aby to vzal - nemohl pijt na to, co to je. Nkdy chvli po tom, co volala, mon tak za hodinu, mu nco v mysli cvaklo. Jaksi mal detail. Detail ... Nco bezvznamnho? Nebo naopak dleitho? Pemlej, love ... Co jen to bylo, hrome? Opt mu to v hlav kliklo. Nco ... nco ... snad nco, co ekla? Nco ekla. Ano, to bylo ono. Ale co to bylo? ekla Ally nco v tom telefonu? Tam nkde to zaalo. Probral znovu cel ten rozhovor. O em to mluvila? Cesta e byla dobr, bez problm se ubytovala, pak chvli chodila po nkupech. A pak mu dala telefonn slo

toho hotelu. To bylo asi tak vechno. Zaal o n pemlet. Miloval ji - tm si byl naprosto jist. Nejene byla krsn a mil, ale stala se zdrojem jeho duevn vyrovnanosti a jeho nejlepm ptelem. Po dni vyplnnm beze zbytku prac byla prvn osobou, kter telefonoval. Ochotn ho vyslechla, smla se v okamicch, kdy se mla smt, a mla jaksi est smysl, kter j umooval vyctit, co on chce slyet. Uvdomoval si, e by s n ml trvit vce asu. Ale jeho prvn praxe mu to prost neumoovala. Urit to chpala, ale pesto se proklnal za to, e ji zanedbv. V duchu si sliboval, e a se vezmou, urit svou pracovn dobu omez. Ulo sv sekretce, aby mu prola pracovn rozvrh a zjistila, jestli by pece jen nemohl nco vypustit. Mon to opravdu trochu pehn. Aby se Ally nemusela potloukat nkde po New Bernu sama ... A tady mu v mysli zase nco cvaklo. Sama - po New Bernu? Podval se nahoru ke stropu. Po New Bernu? Ano, to bylo ono. Zavel oi a chvli pemlel. Co to jenom ... No tak, mysli, love. Pece na to mus pijt, proboha. New Bern. Jist. New Bern, zvonilo mu v hlav. To bylo ono. To byl ten drobn detail. Nebo s tm njak souvisel. Ale s m? Co dl? New Bern, opakoval si v duchu. To jmno pece zn. Vyskytlo se v nkolika ppadech, ktermi se zabval. Nkolikrt tm mstem projdl cestou na pobe. Nic zvltnho. Spolu tam s Ally nikdy nebyli. Ale Ally tam pece byla u kdysi dvno ... A tady do t skldanky zapadla dal kostka. Ally, New Bern ... a ... njak verek i co. Poznmka, kter na nm padla. Byla to Allyina matka, kdo ji pronesl. Co to tenkrt kala? Lon si vzpomnl a zbledl. Vzpomnl si, o em se tehdy Allyina matka zmnila. e se Ally kdysi dvno v New Bernu zamilovala do njakho mladka. Pr takov tnc lska. No a co, ekl si

v duchu, kdy to uslyel, a s smvem se obrtil k Ally. Ale ta se nesmla. Hrozn ji to natvalo. A Lon si uvdomil, e toho chlapce tehdy asi milovala mnohem vc, ne si jej matka pedstavovala. Mon dokonce vc, ne te jeho. A te se rozjela zrovna do New Bernu. Zajmav. Sepnul dlan, jako by se modlil, a pitiskl prsty ke rtm. Nhoda? Teba vbec o nic nelo. Mohlo to bt pesn tak, jak kala. e si chce trochu odpoinout od tch svatebnch pprav a podvat se po njakch staroitnostech. To je pece docela dobe mon. Dokonce pravdpodobn. Ovem - co kdy ... Lon zvaoval onu druhou monost a poprv po dlouh dob poctil strach. Co kdy je prv te s nm? V t chvli se pevn rozhodl, e udl vechno mon, jen aby si ji udrel. Splovala vechno, co kdy od eny chtl, a nikdy nenajde nikoho, kdo by se j vyrovnal. A tak roztesenou rukou vytoil to slo potvrt, toho veera naposled. A zase to nikdo nebral. ------------

Kapitola 5. Projka na kajaku a zapomenut sny Ptho rna se Ally probudila hodn brzy. Spala v t koili, kterou j dal, a kdy pemlela o veeru, kter spolu proili, stle z n ctila jeho vni. V uch j znovu znl jejich uvolnn smch a vzpomnala, jak hezky si spolu povdali. Pedevm na to, co j ekl o jejm malovn. Vbec to neekala, ale nepochybn j to velmi zvedlo sebevdom. Uvdomovala si, e by asi do smrti litovala, kdyby se vera rozhodla, e u se s nm nesejde. Podvala se z okna a chvli pozorovala tbetajc ptky, jak si v rannm svtle shnj nco k sndku. Nathan byl vdycky rann pte, vzpomnala. Pamatovala si, e si rd asn rno vyjel po ece na kajaku nebo na knoi. Jednou dokonce byla v knoi s nm a dvali se spolu

na vchod slunce. Musela tenkrt potaj vylzt oknem, protoe rodie by j nic takovho nedovolili, ale nechytili ji pi tom, a te si vzpomnala, jak ji Nathan tehdy objal kolem ramen a pithl k sob, kdy se obloha zaala projasovat, a zaeptal: "Dvej se." A ona sledovala svj prvn vchod slunce s hlavou na jeho rameni a mla pocit, e snad u nikdy v ivot neproije tak ndhernou chvli. Vstala, a kdy si la vlzt do vany, chladila j studen podlaha bos nohy. Napadlo ji, e Nathan si mon vyjel na vodu i dneska, aby se podval, jak zan nov den. Tm si tm byla jist. A mla pravdu. Nathan vstal ped vchodem slunce a rychle se oblkl - tyt dny jako veer, ntlnk, ist flanelov koile, modr kazajka, polovysok boty. Hodil do sebe sklenici mlka a cestou z kuchyn si vzal s sebou dv suenky. Klem mu na dobr rno prkrt vlhce olzla ruku. Zamil k pstaviti, kde pechovval kajak. Rd se poddval kouzlu eky, uvoloval si na n svaly, rozehval tlo, vyjasoval mysl. Star kajak, otluen a cel flekat, visel na dvou rezatch hcch po stran mstku tsn nad hladinou. Vyzvedl ho, letmo ho zkontroloval a pak ho zanesl na beh. Nkolik zkuench pohyb, kter zvldal u docela automaticky, a kajak leel na vod. Nasedl a zaal svin pdlovat proti proudu. Poteboval ze sebe vybt napt a pipravit se na den, kter ho ekal. V hlav mu vila spousta otzek. Pemlel o Lonovi - jak je to lovk, jak asi vypad jejich vztah. Ale nejvc myslel na Ally. Pro za nm vlastn pijela? Kdy se vrtil dom, ctil se pjemn osven. Podval se na hodinky a pekvapilo ho, e na vod strvil dv hodiny. Na ece lovk pestval vnmat as. Povsil kajak, aby mohl vyschnout, a vydal se k psteku, kde skladoval svou knoi pro dvoulennou posdku. Odnesl ji k ece a nechal ji leet kousek od vody. Kdy se vracel k domu, objevil na zpadn obloze boukov mraky, mohutn a tk, jet hodn vzdlen, ale pesto hroziv. Foukal siln vtr, kter je pinel bl. Kdy si je podn prohldl, doel k zvru, e by nebylo dobr bt venku,

a se dostanou pmo sem. ert aby to vzal. Kolik m jet asu? Sotva pr hodin. O moc vc jist ne. Vysprchoval se, vzal si nov dny, ervenou koili a ern kovbojsk boty, pejel si kartem vlasy a seel dol do kuchyn. Umyl ndob, kter zbylo od verej veee, trochu po dom poklidil, udlal si kvu a el si sednout na verandu. Obloha mezitm potemnla. Podval se na barometr. Zatm drel, ale zanedlouho jist zane klesat. U dvno se nauil, e poas se nikdy nem podceovat, a zaal pochybovat o tom, jestli to je zrovna ten nejlep npad - vyjet s n na eku. S detm si starosti nedlal. Bouka s blesky, to ovem byla jin zleitost. Kdy je vlhk vzduch nabit elektinou, nen prv radno sedt na ece v knoi. Dopil kvu a ekl si, e se rozhodne a pozdji. el do klny s nstroji a vyhledal sekeru. Zkusil palcem ost a pak vzal brousek a trochu ji pibrousil. Dalch dvacet minut pak tpal a rovnal dv. Nijak se nenamhal, se sekerou to dobe uml a ani trochu se pi tom nezapotil. Pr polen nechal neroztpanch, a kdy skonil, odnesl je dovnit a narovnal je u krbu. Podval se na Allyin obraz a man zvedl ruku, aby si na nj shl. Opt ml pocit, e se mu to vechno asi jen zdlo. Nemohl uvit, e ji po tch letech zase uvidl. Paneboe - co to v sob Ally m, e to s nm takhle cvi? I po vech tch letech? Jakou moc to nad nm m? Nakonec se od obrazu odtrhl, zakroutil hlavou a vrtil se na verandu. Znovu se podval na tlakomr. dn zmna. Potom se podval na hodinky. Ally by tu u za chvli mla bt. Ally strvila dopoledne ve mst. Hospodsk krize na nm sice zanechala sv stopy, ale vimla si, e se tu a tam u zanaj objevovat znmky vracejc se prosperity. Forttottensk park vypadal naprosto stejn jako ped trncti lety, a jist vypadaly stejn i dti, kter

tam po kole chodily dovdt na houpaky. Pi t vzpomnce na dvn asy se musela usmt. Tehdy bylo vechno o tolik jednodu. Nebo j to jenom mnohem jednodu pipadalo. Te nebylo jednoduch u vbec nic. Co bych asi te dlala, kdyby se mi nedostal do rukou ten lnek, kala si. Nebylo ovem zase tak tk si to pedstavit, protoe jej ivot ml vcelku nemnn d. Dneska je steda - to znamen, e by la hrt do klubu brid a potom se pesunula do budovy Ligy mladch en, kde by pravdpodobn pipravovaly njakou dal dobroinnou akci, na podporu t i on soukrom koly i nemocnice. Pak by la navtvit matku a od n rovnou dom, oblknout se na veei s Lonem, protoe ten ve stedu zsadn konil prci v sedm. Steden veery - jenom ty - pravideln trvili spolu. Potlaila v sob nval smutku, e se schzej jen jednou tdn, a zadoufala, e se to jednoho dne zmn. asto j to sliboval, a potom se pr tdn vdali astji, jene brzy se to zase vrtilo do starch kolej. "Dneska veer nemu, milku," vysvtloval j. "Je mi to moc lto, ale vn to nejde. Vynahradm ti to nkdy jindy." Nechtla se s nm hdat, hlavn proto, e j zejm kal pravdu. Prce u soudu byla velmi nron u ped tm, ne soudn zen zaalo, nato v jeho prbhu, ale pesto se nkdy sama sebe ptala, pro Lon obtoval tolik asu, kdy si ji namlouval, m-li ho te pro ni tak mlo. V tom zamylen na nbe mlem minula jednu umleckou galerii. Vas se vzpamatovala a vrtila se tch pr krok zptky. U vchodu se na okamik zastavila. S pekvapenm si uvdomila, e u si vbec nepamatuje, kdy v njak byla naposledy. To u jsou aspo ti roky. Sp vc. Vela dovnit a chvli se prochzela mezi obrazy. Byla to vtinou dla mstnch umlc a hlavnm nmtem bylo moe a ivot na nm a u nj. Avak na jedn stn viselo nkolik obraz, kter byly sp podle jejho vkusu. O jejich autorovi nikdy neslyela. Vtinou se zejm

inspiroval architekturou eckch ostrov. Na obraze, kter se j lbil nejvc, zaznamenala, e mal na nm rafinovan pracoval s kontrasty - drobn lidsk postavy, a vedle nich irok tahy ttcem, syt, vrazn vry barev, kter oko pozorovatele pitahovaly prv k tomu, co ml vidt pedevm. Byla v tom dynamika, dramatick jiskra. Mlem se rozhodla, e si ten obraz koup, ale pak si uvdomila, e se j lb hlavn proto, e j pipomn jej vlastn tvorbu. Prohldla si ho jet podrobnji a pomyslela si, e Nathan m mon pravdu. Asi by opravdu mla zase zat malovat. Z galerie odela kolem pl dest a zamila k obchodnmu domu Hoffman-Lane. Za pr minut objevila, co hledala. Papry, barevn kdy a tuky, ne prv nejkvalitnj, ale docela vyhovujc. Nepjde hned o malovn, ale njak se zat mus, a kdy dorazila do svho pokoje, pociovala zvltn vzruen. Posadila se ke stolu a zaala kreslit. Nic zvltnho - jen aby si to zase trochu vyzkouela. Nechvala linie a barvy voln plynout z pamti svho mld. Za nkolik minut mla hotov hrub nrt poulin scny, kterou j nabzel pohled z okna. asla, jak snadno j to lo. Jako by nikdy malovat nepestala. Kdy skonila, prohldla si, co spchala, a s vsledkem byla docela spokojen. Chvli pemlela, co by mla zkusit te, a pak se rozhodla. Protoe model nemla ped oima, ne zaala kreslit, v duchu si ho soustedn pedstavovala. A i kdy to bylo t ne ta poulin scna, brzy se zaal vyjevovat vsledek. Minuty rychle ubhaly. Soustedn pracovala a obas se dvala na hodinky, aby nezmekala. Skonila chvli ped polednem. Trvalo to tm dv hodiny, ale konen vsledek ji opravdu pekvapil. Ten obrzek dlal dojem, e na nm mal musel pracovat mnohem dle. Srolovala ho, uloila do taky a dala dohromady, co si chtla vzt s sebou. Cestou ze dve se na sebe podvala do zrcadla. Ctila se velmi uvolnn, i kdy pesn nevdla, pro vlastn.

Sela po schodech do pzem a zamila k vchodu z hotelu. Za sebou uslyela hlas: "Madam?" Otoila se. Recepn. T lovk jako vera, ale tvil se njak zvltn. "Ano?" "Vera jste mla nkolik telefon." Vydsila se. "Vn?" "Ano. Nkolikrt se po vs shnl njak pan Hammond." Paneboe. "Lon volal?" "Ano madam. tyikrt. Mluvil jsem s nm, kdy volal podruh. Ml o vs starost. Pr jste jeho snoubenka." Slab se usmla a snaila se skrt, co j vilo v hlav. tyikrt? tyikrt? Co to mlo znamenat? e by se nco stalo u nich doma? "Nenechal njak vzkaz? Nestalo se nco doma?" Rychle zavrtl hlavou. "Nic takovho nekal, madam. Sp se mi zdlo, e si dl starost o vs." Dky Bohu. Tak je vechno v podku. Ale pak ji najednou pchlo v prsou. Pro tolikrt volal? ekla mu vera nco, co mu pak mohlo vrtat hlavou? Pro se tak snail? To vbec nebyl jeho zpsob. e by byl na nco piel? Ale ne to je vylouen. Ledae by ji tady vera nkdo vidl a zavolal mu ... Ovem to by ji musel sledovat a k Nathanovi. Pro by to kdo dlal? Mus mu te zavolat. Tomu se neme vyhnout. Ale z njakho dvodu se j vbec nechtlo. Tohle byl pece jej vlet a chtla si ho prot podle svho. Nepotala s tm, e by se s nm te mla bavit po telefonu - a nkdy pozdji. Mla pocit, e by j to pokazilo cel den. Krom toho - co by asi mla povdat? Jak by mu vysvtlovala, kde se vera veer tak zdrela? e la na veei hodn pozd a pak se jet prochzela po mst? To by mon lo. Nebo e byla v kin? Nebo teba ... "Madam?" Za chvli je poledne, kala si v duchu. Kde te asi je? Nejsp v kanceli ... Ale ne. Je pece

u soudu, dolo j najednou. A v t chvli se j velice ulevilo. Tm se to vyeilo. I kdyby mla tu nejlep vli, k telefonu ho stejn nedostane. Jej pocity ji zaskoily. Takhle by pece nemla uvaovat, to j bylo jasn. Ale nic si z toho nedlala. Podvala se na hodinky. U se neme zdrovat. "To u je skoro dvanct?" Recepn se podval na hodiny. "Ano, ti tvrt na dvanct." "Bohuel, te je u soudu," zaala. "Telefonem ho neseenu. Kdyby zase volal, eknte mu, e chodm po nkupech a e mu zkusm zavolat pozdji, ano?" "Jist," sliboval. Ale v jeho och vidla otzku: No dobe, dvenko, ale kdes to tedy vera veer byla? Vdl naprosto pesn, kdy se vrtila. Hodn pozd, na osamlou enu v tomhle malm mst. "Bute tak laskav, prosm," usmla se na nj. "Moc vm dkuju." O dv minuty pozdji u sedla ve voze a jela za Nathanem. U se na nj tila a s tmi telefonty si pestala lmat hlavu. Jet vera by z nich byla cel pry. Co to m znamenat, tahle zmna? Co se to s n dje? Necel tyi minuty pot, co vyjela od hotelu, u pejdla zvedac most pes eku Trent. Prv v t chvli ji Lon od soudu znovu do hotelu volal. ------------

Kapitola 6. Labut a boue Nathan sedl v houpacm kesle na verand, popjel sladk aj a ekal, kdy se ozve motor pijdjcho vozu. Konen uslyel, jak jej automobil vjd na pjezdovou cestu. Vyel ped dm a sledoval, jak zastavuje zase pod tm dubem. Zaparkovala na tm mst jako vera. Klem pibhla k dvkm vozu a vtala ji tkotem a radostnm vrtnm ohonu. Ally mu zamvala jet od volantu. Vystoupila, polaskala Klem na

hlav, a pak se otoila a s smvem krela k Nathanovi, kter j el naproti. Vypadala dnes njak vyrovnanji ne vera, jako by si vc vila, a kdy ji te takhle vidl, znovu ho to trochu vyvedlo z mry. Avak dneska bylo vechno jinak. Proval pln nov pocity, u ne jenom nvraty do vzpomnek. Pokud to bylo vbec mon, jeho city k n zskaly pes noc jet vt slu a v jej ptomnosti se ho te zmocovala urit nervozita. Setkali se v pli cesty. Ally nesla v ruce men branu. Pekvapila ho letmm polibkem na tv. Volnou rukou ho drela v pase jet chvli potom, co se od nj odthla. "Ahoj," ekla a oi j zily. "Kde m to pekvapen?" Trochu se uvolnil. Dky Bohu. "To mi ani neekne 'Dobr odpoledne' a nezept se, jak jsem se vyspal?" Usmla se. Trplivost nikdy nepatila k jejm silnm strnkm. "Tak jo. Dobr odpoledne. Jak ses vyspal? A kde je to pekvapen?" Zasml se a pak se zarazil. "Ally, asi t nepotm. Chtl jsem t nkam vzt, ale ty okliv mraky mi to kaz. Nevm, jestli to mme vn podniknout." "Zatm nepr. Jak je to daleko?" "Kousek proti proudu eky. Ne zas tak daleko." "A j jsem tam nikdy nebyla?" "Pokud ano, vypadalo to tehdy pln jinak." Chvli pemlela. Kdy pak promluvila, znl jej hlas velmi rozhodn. "Take jdeme na to. Mn d nevad." "Urit?" "Naprosto." Znovu se zahledl na mraky, kter u byly dost blzko. "Tak bychom mli jet hned," ekl. "Mu ti to dt dovnit?" Pikvla a podala mu taku. Bel do domu a poloil ji na idli v obvacm pokoji. Popadl pipraven batek, dal do nj kus chleba a vzal ho s sebou. Pak se vydali ke knoi. Ally krela vedle nj, trochu bl ne vera.

"Co je to za msto?" "Uvid." "Tak m nenapnej a aspo mi nco nazna." "Tak dobe," souhlasil. "Pamatuje se, jak jsme si jednou rno spolu vyjeli na knoi a dvali se na vchod slunce?" "Vzpomnla jsem si na to zrovna dneska rno. Pamatuju se, e m to tenkrt rozplakalo." "To nebylo nic proti tomu, co uvid dneska." "A zasloum si vbec uvidt nco tak zvltnho?" Odpovdl a po nkolika krocch. "Ty si zaslou vdycky jenom to nejlep," ekl nakonec. Zdlo se j, e by rd jet nco dodal, ale pak u nepokraoval. Doli k molu. Nathan hodil batek do knoe, rychle se pesvdil, e na nic nezapomnl, a potom pooupl knoi do vody. "Mu njak pomoct?" "Ne. Jen si vlez dovnit." Poslechla a Nathan postril knoi dl do vody. Potom z mola sm tak sestoupil k n do knoe elegantn, opatrn, aby lo moc nerozhoupal. Ally si uvdomovala, e tohle nalodn nebylo zdaleka tak jednoduch, jak to vypadalo, a obdivovala jeho ikovnost. Sedla v pedn sti knoe, zdy do smru jzdy. Nathan poznamenal, e nebude mt dn vhled, a on zane pdlovat, ale ona jen odmtav zavrtla hlavou a ujistila ho, e takhle je naprosto spokojen. A byla to pravda. Vechno, co chtla vidt, vidla - stailo jen pootoit hlavu. Ale ona stejn chtla pozorovat hlavn Nathana. Pijela proto, e chtla vidt jeho, ne eku. Koili ml nahoe rozepnutou a Ally mohla sledovat, jak se mu pi kadm zbru napnaj svaly na prsou. Ml taky vyhrnut rukvy a nemohlo j ujt, jak skvle vyvinut m svaly na pach. Umleck dlo, pomyslela si. Ten lovk m v sob nco velmi estetickho. Ale pitom nic vymylenho, chtnho. Na t vod si ponal naprosto pirozen, vechny jeho pohyby jako by v nm byly geneticky zakdovan jako ddictv po njakch dvno zapomenutch pedcch.

Marn pemlela, zn-li nkoho, kdo by se mu alespo vzdlen trochu podobal. Byl to sloit lovk, v mnoha vcech rozporupln, a pesto vlastn docela prost. Podivuhodn kombinace, eroticky velmi pitaliv. Navenek to byl venkovsk chlapec, kter ml tst a peil vlku, a on sm se asi takhle njak taky vidl. Ale bylo v nm jet mnohem vc. Mon ho ozvltoval ten jeho vztah k poezii, nebo teba hodnoty, kter mu v mld vtpoval do due jeho otec. A u v tom bylo cokoli, vyzaovalo z nj, e ivot prov plnji ne ostatn lid, a prv tohle ji na nm upoutalo nejdve. "Na co mysl?" Kdy ji Nathanv hlas vrtil do ptomnosti, man sebou trhla. Uvdomila si, e od chvle, kdy odrazili od behu, toho moc nenamluvila. Byla mu vdn, e j neruil a nechal ji mlet. Takhle ohledupln byl on vdycky. "Na sam pkn vci," odpovdla tie a z vrazu jeho o poznala, e je mu jasn, e pemlela o nm. Byla rda, e je mu to jasn. A doufala, e on naopak mysl zase na ni. Uvdomovala si, e se s n dje nco zvltnho, stejn jako tehdy ped lety. A kdy se jejich oi na okamik stetly, poctila v tlu a na prsou nval tepla a tve j znachovly. Odvrtila hlavu, ne si toho stail vimnout. "Jak je to jet daleko?" chtla vdt. "U moc ne. Za chvli jsme tam." Chvli mleli. Pak se ho zeptala: "Povz, Nathane - na co vzpomn nejvc, z toho naeho spolenho lta?" "Na vechno." "Na nic obzvl?" "Ne," odpovdl. "Nepamatuje se?" Odpovdal velmi tie. "To ne. Nen to tak, jak mysl. J jsem to myslel doslova, kdy jsem kal 'na vechno'. Pamatuju sikadou vteinu, kterou jsme spolu strvili. Kad byla svm zpsobem asn. Nedoku si vybrat dnou chvilku,

kter by pro m znamenala vc ne ostatn. Cel to lto byl zzrak. Pl bych kadmu, aby takov lto proil. Neumm si z nj vybrat njakou jednotlivou chvli. Bsnci asto popisuj lsku jako cit, kter lovk nedoke ovldat, kter popr vekerou logiku a zdrav rozum. Pesn nco takovho se tehdy dlo se mnou. J jsem si pece nenaplnoval, e se do tebe zamiluju, a myslm, e ani ty ses do m nechtla zamilovat. Ale hned jak jsme se potkali, bylo jasn, e proti tomu, co se s nmi dje, nememe nic dlat. Prost jsme se zaali mt rdi, pes vechny rozdly, kter mezi nmi byly, a v tu chvli mezi nmi vzniklo nco velmi vzcnho a krsnho. Pokud jde o m, takov lska pijde jen jednou za ivot, a proto se mi do pamti vplila kad nae spolen minuta. Nikdy nezapomenu ani na jedin okamik." Ally od nj nemohla odtrhnout oi. Nco takovho jet od nikoho neslyela. Nikdy v ivot. Nevdla, co na to m ct. "Omlouvm se, jestli ti je to, co km, nepjemn, Ally. To jsem nechtl. Ale to lto je ve mn uloen nkde hodn hluboko a asi tam zstane navdycky. J vm, e u se to nikdy nevrt, ale na tom, co jsem k tob tenkrt ctil, to neme nic zmnit." "Nathane, jak by mi to mohlo bt nepjemn ... Jenome nic podobnho jsem jet od nikoho neslyela. Ta tvoje zpov byla ndhern. Takhle me mluvit jenom bsnk, a u jsem ti pece kala, e ty jsi jedin bsnk, kterho znm." Sestoupilo na n poklidn ticho. Kdesi v dlce zakiel njak vodn ptk. Pdlo se rytmicky noilo do vody a zeen vlnky houpaly lod jen velmi nn. Kanoe tie klouzala vped. Vtr zcela ustal a mraky byly stle ernj. Ally to do sebe vechno vstebvala, kad zvuk, kadou mylenku. Jej smysly nebvale oily, naplovaly ji novou energi. Pociovala zvltn uspokojen. Byla rda, e sem pijela, astn, e Nathan je prv takov, jak si ho pedstavovala, a tohle poznn e ji te bude provzet a do konce ivota. V poslednch nkolika letech poznala mnoho mu poniench vlkou, opotebovanch ivotem, dokonce pokaench penzi. Bylo zapoteb velk vnitn sly, aby si lovk v sob

uchoval upmnou, istou ve, a Nathan to dokzal. Jeho svt byl svtem fyzick prce, ne svtem poezie, a jist by se nenalo mnoho lid, kte by Nathana umli pochopit. Znala snad v Raleigh nkoho, kdo by si vlastnma rukama dval do podku dm? Nebo etl Whitmana i T. S. Eliota? Nebo chytal za rozbesku ryby z pd knoe? Takov vci sice nepohnly lidskou spolenost kupedu, ale mla pocit, e prv dky jim stoj za to t. S umnm to podle n bylo tot, i kdy si to uvdomila a po pjezdu sem. Pesnji eeno, znovu se na to upamatovala. Kdysi u to pece vdla. A te si vytala, jak vbec nkdy mohla pestat vytvet krsu. Malovat - to pece bylo jej posln. Te u si tm byla naprosto jist. Byla odhodlna zase se do toho pustit. I kdyby j to nevmkdo vymlouval. Co takov Lon - byl by pro, aby malovala? Vzpomnala si, e ped nkolika msci, kdy spolu zanali chodit, mu jeden svj obraz ukzala. Byla to abstraktn zleitost, kter mla inspirovat fantazii. Lon se na obraz dlouho dval a pak se j zeptal, co to jako m znamenat. Samozejm. Tohle od n nen prv fr. Lona mla rda z jinch dvod. Od zatku. Byl to dobr lovk, lepho manela si nedovedla pedstavit. S nm ji neekala dn nemil pekvapen a bylo pjemn vdt, e budoucnost s tmhle lovkem bude pinet jen sam pkn vci. Bude to hodn manel a ona bude dobr manelka. Bude mt krsn domov, plno ptel, spoustu pbuznch, nkolik dt a vznan spoleensk postaven. S takovm ivotem pece odjakiva potala. A pestoe by jejich vztah nikdy neoznaila jako hluboce vniv, u dvno se dokzala pesvdit, e to pro jeho naplnn vbec nen nutn. Kad ve asem pohasne a nahrad ji takov vci jako ptelstv, vzjemn shoda, tolerance. Ty mezi n a Lonem ani trochu nechybly, a tak uvila tomu, e nic vc vlastn ani nepotebuje. Avak kdy nyn sledovala Nathana, jak pdluje, zanala o tom pochybovat. Ze veho, co dlal, slal sexuln r, a ona se

pistihla, e na nj mysl zpsobem, kter je pro zasnoubenou enu velmi nevhodn. Snaila se, aby si ho neprohlela pli okat, ale vln pohyby jeho tla ji pitahovaly tak, e od nj odtrhvala oi jen velmi tko. "A jsme tady," ekl Nathan a zaboil s kano k nkolika stromm tsn u behu. Ally se rozhldla kolem, ale nic zvltnho nevidla. "Kde to je?" "Tady," opakoval a zamil s kano k padlmu kmeni stromu, kter tm zakrval uzouk vjezd. Kdy obeplouval ten strom, museli se oba hodn sehnout, aby si nenarazili hlavu. "Te zavi oi," zaeptal a Ally ho poslechla a zakryla si dlanmi obliej. Ctila, jak knoe opout proud eky a prodr se nkam jinam. "Dobr," ekl, kdy pestal pdlovat. "U je me otevt." Stli uprosted jezrka, napjenho vodou Brices Creeku. Nebylo velk, nap mohlo mit sotva sto metr. Nechpala, e jet ped nkolika okamiky vbec nebylo vidt. Pohled to byl fantastick. Vude kolem nich se to doslova hemilo labutmi a kanadskmi husami. Bylo jich snad na tisce. Nkde pluly tak blzko u sebe, e vbec nebyla vidt vodn hladina. Nkter hejna labut pipomnala z dlky plujc ledov kry. "Boe, Nathane," vypravila ze sebe nakonec eptem, "to je ndhera." Dlouho tam tie sedli a pozorovali ty ptky. Nathan ukzal na hejno housat zejm nedvno vylhlch, kter se nedaleko behu usilovn snaila stait skupince dosplch jedinc. Nathan se pomalu zase rozjel. Ptci si jich vtinou pli nevmali, ale vzduch byl stejn pln jejich kejhn a kchn. Vyruili jedin ty labut a husy, kter musely uhnout, kdy se k nim knoe blila. Obas si na nkterou z tch, kter byly nejbl, shla, a ctila v prstech, jak se jim pod tmi dotyky je pe. Nathan vyndal z batku chlb a podal ho Ally. Hzela jim ho,

hlavn tm nejmenm, a astn se smla, kdy se kolem knoe zaaly krouiv shlukovat. Vyruilo je a tlumen zahmn, jet dost vzdlen, ale beztak u dost hroziv. Oba si uvdomovali, e by se u radji mli vrtit. Nathan vypdloval zptky na eku. Ally se z toho zitku jet nestaila vzpamatovat. "Nathane, co tam vlastn dlaj? Jak se tam dostaly?" "Nevm. Labut ze severu piltaj na zimu vdycky na jezero Matamuskeet, ale letos si nevm pro vybraly tuhle t. Mon je sem zahnala njak asn snhov boue. Nebo zabloudily, co j vm. Ale cestu pry odtud urit najdou. ene je dvn instinkt, a sem do tchhle mst prost nepat. Nkter husy tu mon budou pezimovat, ale labut se urit brzy vrt na Matamuskeet." Nathan pdloval ze vech sil, protoe ta temn mrana mli te u pmo nad hlavou. A pak zaalo krpat, naped jen pr kapek, lehk sprka, ale postupn se podn rozprelo. Zablsklo se ... chvli ticho ... potom znovu zahmn. Te u hlasitj. Takovch deset kilometr odtud. Prelo stle vc a Nathan pdloval jak o zvod. Svaly na pach se mu pi kadm zbru napnaly jako lana. Te u pmo lilo. Nathan pdloval, u promokl na ki. V duchu proklnal matku Produ. Ten zvod s n beznadjn prohrval. Ally sledovala provazce det, kter se inuly ikmo z oblohy pod nrazy zpadnho vtru, hvzdajcho ve vtvch strom na obou bezch. Obloha jet vc ztmavla. Zaklonila hlavu a dovolila deti, aby j zalval tv. Obma rukama si prohrbla vlasy a vychutnvala, jak jsou mokr. Byl to bjen pocit. Ctila se bjen. I pes ten d slyela, jak Nathan tce oddechuje, a ten zvuk ji sexuln vzruoval tak, jak to u cel dlouh lta nezaila. Mrak nad nimi jako by se najednou protrhl a takov lijk, kter se te spustil, snad jet nikdy v ivot nezaila. Ally zvedla tv k nebi a rozesmla se. Vzdala vechny pokusy udret se aspo trochu such a Nathanovi se ulevilo. A u za nm pijela z jakhokoli dvodu, jist nepotala s tm, e ji s nm zastihne takovhle bouka.

Za nkolik minut dopluli k pstaviti a Nathan zajel co nejbl ke behu, aby Ally mohla vystoupit. Pomohl j ven z knoe, potom sm vystoupil, vythl lo na beh a pivzal ji k molu. Podval se pi tom na Ally a na okamik se mu zastavil dech. Jak tam stla a ekala, a bude hotov, byla pmo neuviteln krsn. Nesnaila se chrnit proti deti nebo nco skrvat, a tak vidl, jak se j pod mokrmi aty, pilepenmi k jejmu tlu, svdn rsuj adra. Cel nesvj rychle odvrtil oi. Kdy uvzal lo a narovnal se, znovu ho pekvapila. Naphla k nmu ob pae a vzala ho za ruce. Akoli lilo jako z konve, k domu nijak nepospchali a Nathan si cestou pedstavoval, co by se asi dlo, kdyby u nj zstala pes noc. Ally ctila horkost jeho dlan a snila o tom, jak by to asi bylo, kdyby se ty ruce dotkaly jejho tla, pomalu cestovaly po jej ki. Jenom to pomylen zpsobilo, e se musela zhluboka nadechnout. Uvdomila si, e se nco zmnilo. Neumla by sice pesn stanovit, kdy se to stalo - vera po veei? Nebo dnes odpoledne v t knoi? Kdy se spolu dvali na ty labut? Nebo a te, kdy ruku v ruce kreli k domu? Vdla vak u docela urit, e se do Nathana Taylora Calhouna znovu zamilovala - pokud ovem ho vbec kdy milovat pestala. Dorazili ke dvem, veli do domu a zstali stt ve vstupn hale. Crela z nich voda, ale jinak se ctili bjen. Ani stopy po njakm napt mezi nimi. "Nco pro tebe nahoe najdu, aby ses mohla pevlct do suchho. Asi ti to bude velk, ale zima ti v tom nebude." "Co ti pijde pod ruku," ekla na to. Nathan si zul boty a vybhl po schodech. Za minutku byl zptky. V jedn ruce nesl bavlnn kalhoty a koili s dlouhmi rukvy a v druh dny a modrou flanelovou koili. "Vezmi si tohle." Podval j ty bavlnn kalhoty a koili s rukvy. "Me se pevlct nahoe v lonici. V koupeln m ist runk, kdyby ses chtla osprchovat." Podkovala mu smvem a la nahoru. Ctila na sob jeho oi. Vela do lonice a zavela za sebou

dvee. Kalhoty a koili hodila na jeho postel a vechno ze sebe svlkla. Docela nah pela k jeho atnku, vzala si z nj ramnko, povsila na nj mokr aty, podprsenku a kalhotky a pak ho la povsit do koupelny, aby z nj voda nekapala na dubovou podlahu. Kdy si uvdomila, e pechz nah po mstnosti, ve kter on sp, poctila mrn vzruen. Po t bjen spre venku se j te pod sprchu nechtlo. Vlah vlhkost, kterou ctila na ki, j byla velmi pjemn. Vklouzla do tch jeho vc a pak se na sebe la podvat do zrcadla. Kalhoty j byly samozejm velk, ale trochu pomohlo, kdy do nich zastrkala koili a dole si je ohrnula, aby si nepilapovala nohavice. Lmec koile byl troiku natren, ale docela j sluela. Vyhrnula si rukvy tm a k loktm, nala si v prdelnku tlust ponoky, nathla si je a la se do koupelny podvat po njakm karti na vlasy. Jen si je troku prosla, aby uvolnila nejvc zcuchan prameny, a nechala si je splvat po ramenou. Znovu pohldla do zrcadla a zalitovala, e si nepinesla njakou sponku nebo aspo pr vlsniek. A chtlo by to troku maskary. Nco j jet na asch zbylo od rna, a tak se kouskem flanelu pokusila napravit, co se dalo. Kdy skonila, a kdy se na sebe naposledy podvala do zrcadla, pipadala si pes to vechno docela hezk. A pak la za nm dol. Nathan sedl na bobku ped krbem a usilovn se snail pivst v nm ohe k ivotu. I on se mezitm pevlkl a vypadal velmi dobe - irok ramena, mokr vlasy a pes lmec. Prohrbl ohe, upravil polena a pidal jet trochu podpalovae. Ally se opela o zrube dve, nohu pes nohu, a tie ho pozorovala. V krbu konen vyskoily plameny, za chvli se ustlily a vechno bylo v podku. Otoil se stranou, aby urovnal zatm nepotebn polena a koutkem oka zachytil jej postavu. Prudce k n zvedl hlavu. I v tch jeho hadrech vypadala skvle. Radji zase zaal rovnat polena. "Neslyel jsem t pichzet," ekl a snail se, aby to znlo co

nejvcnji. "Jak dlouho u tam takhle stoj?" "Pr minut." Otel si dlan o dny a potom ukzal ke kuchyni. "D si trochu aje? Postavil jsem na nj, kdy jsi byla nahoe." Jen honem nco kat, aby se trochu vzpamatoval. Ale stejn, kdy se na ni lovk podv ... Chvli se rozmlela. "Neml bys nco silnjho? Nebo je na to jet moc brzy?" Usml se. "Ve spi bude njak bourbon. Sta?" "To je pesn ono." Vykroil smrem ke kuchyni a ne j zmizel z dohledu, staila si Ally vimnout, jak si rukou prohrbl mokr vlasy. Venku ohluiv zahmlo a spustil se dal lijavec. Ally poslouchala, jak d bubnuje do stechy. V krbu praskala polena a pokoj osvtlovaly mihotav plameny. Vzala z pohovky pikrvku a posadila se na pedloku ped krbem. Zkila nohy, ovinula kolem sebe deku a zadvala se do plamen. Nathan se vrtil, a kdy uvidl, co mezitm podnikla, el si sednout vedle n. Na podlahu poloil dv sklenky a do kad nalil trochu bourbonu. Venku se jet vc setmlo. Znovu zadunl hrom. Venku vrcholila boue a prameny det uhbaly ped vtrem ve zmatench kruzch. "Podn bouka," poznamenal Nathan s oima upenma na proudy vody, stkajc po oknech. Sedli blzko sebe, i kdy se nedotkali, a Nathan sledoval, jak se j pi kadm nadechnut zvedaj adra a zatouil vzt ji zase jednou do nru. Ihned tu mylenku odehnal. "Mn se to lb," ekla a trochu se napila. "J bouky miluju. U odmalika." "Pro?" Jenom pod nco mluvit. Nebo by to mohlo patn dopadnout. "To nevm. Vdycky mi pipadaly hrozn romantick." Odmlela se a Nathan sledoval odlesky plamen v jejch och. Pak pokraovala: "Vzpomn si, jak jsme se spolu dvali na bouku pr dn ped tm, ne jsem odjela?"

"Samozejm." "Kdy jsem se pak vrtila dom, musela jsem na to pod myslet. Nemohla jsem zapomenout na to, jak jsi tehdy vypadal. Tak jsem si t potom vdycky pedstavovala." "Zmnil jsem se moc?" Znovu si dopla douek. Ctila, jak heje. Kdy odpovdala, poloila mu dla na ruku. "Ani ne. V tom, jak si t pamatuju, urit ne. Jsi star, samozejm, nco sis mezitm proil, ale v och m pod ty sam plamnky. Stejn jako tehdy te bsn, vyjd na eku. A tu jemnost a nhu, kterou v sob m, v tob nedokzala ubt ani vlka." Pemlel o tom, co prv ekla, a ctil, e jej ruka stle jet le na jeho a palcem po n pejd v pomalch kruzch. "Posly, Ally. Ptala ses m, co si z toho naeho lta pamatuju nejvc. A co ty?" Odpovdla a po chvli. "Jak jsme se milovali. Na to nikdy nemu zapomenout. Byl jsi mj prvn kluk, a j jsem si nikdy nedovedla pedstavit, e by to mohlo bt tak asn." Nathan se napil bourbonu. Tu dvnou chvli najednou proval znovu. Pokraovala. "Vzpomnm si, e jsem se tehdy hrozn bla, cel jsem se tsla, ale zrove jsem to moc chtla. Jsem rda, es byl prvn. e jsme to mohli zat spolu." "To j taky." "Mls tehdy taky takov strach jako j?" Nathan mlky pikvl a ona ho za to piznn odmnila smvem. Stiskla mu ruku, pustila ji a pisedla k nmu bl. Vzala ho pod pa, pitulila se k nmu a poloila mu hlavu na rameno. Ctil jej teplou vni, hebkou jako d. Mluvila velmi tie. "Vzpomn, jak jsme tehdy po tom festivalu li spolu dom? Zeptala jsem se t, jestli by ses chtl se mnou jet nkdy sejt. A tys jenom beze slova pikvl.

Nevypadalo to moc pesvdiv." "Nikdy pedtm jsem takov dve, jako jsi byla ty, nepotkal. Nevdl jsem, co mm ct." "J vm. Tys nikdy nedovedl nic skrvat. Tvoje oi t vdycky prozradily. Ml jsi nejkrsnj oi, jak jsem kdy vidla." Zvedla hlavu z jeho ramene a zpma se mu do nich zahledla. Kdy pak promluvila, bylo to sotva slyet. "U nikdy jsem nikoho nemilovala tolik, jako tehdy v lt tebe." Venku se zase zablsklo. Ne se pak ozvalo zahmn, jejich oi se znovu potkaly a penesly je o celch tch trnct let zptky. Kdy konen zaznl hrom, Nathan si povzdechl, odvrtil se od n a zadval se z okna. "koda, e sis nemohla pest ty dopisy, kter jsem ti poslal," zalitoval. Chvli mlela. "Nepsals je jenom ty, Nathane. Jet jsem ti to neekla, ale kdy jsme se pak vrtili dom, napsala jsem ti taky nejm deset dopis. Jene jsem je nikdy neodeslala." "Pro, proboha?" uasl Nathan. "Nejsp jsem mla strach." "Z eho?" "e to teba nebylo tak opravdov, jak jsem si myslela. e u jsi na m teba zapomnl." "Ale to bych pece nikdy nemohl. Nic takovho m ani nenapadlo." "Te u to vm. Sta mi, kdy se na tebe podvm. Ale tehdy to bylo nco jinho. Spoustu vc jsem prost nechpala. Takov nezkuen mlad holka nkdy nev, co si m myslet." "Co tm chce ct?" "Kdy od tebe nepichzely dn dopisy, nevdla jsem, jak si to mm vysvtlit. Svila jsem se tehdy sv nejlep ptelkyni a vyprvla j o tom naem letnm dobrodrustv, a ona mi ekla, e jsi ode m zejm dostal, cos chtl, a e ji vlastn vbec nepekvapuje, e nepe. Nevila jsem, e bys byl takov, nikdy jsem tomu neuvila, ale kdy jsem ji slyela a pemlela o vech tch rozdlech, kter mezi nmi byly, zaala jsem si kat, e to lto pro m mon znamenalo vc ne pro tebe ..."

Nathan odvrtil hlavu a Ally pokraovala. "asem to zaalo bolet m a bylo snadnj nechat to prost bt. Aspo jsem si to myslela. Ale pak jsem v ptch letech znova a znova zjiovala, e t hledm v kadm klukovi, kterho potkm, a kdy jsem to nkdy u nemohla vydret, napsala jsem ti dal dopis. Ale nikdy jsem dn neodeslala, protoe jsem se bla, e bych mohla bt moc zklaman. ivot t pece mezitm mohl odvst nkam pln jinam a j jsem vbec nestla o to, abych nakonec zjistila, e miluje nkoho jinho. Chtla jsem si ns pamatovat takov, jac jsme byli toho lta." "Ally, ty jsi jet vt poklad, ne jak si t pamatuju." "Jsi na m moc hodn, Nathane." Tady to mlem ukonil. Vdl, e kdy si to, co te m na jazyku, nech pro sebe, njak to zvldne. Stejn jako to zvldal tch trnct let. Ale pak ho to pemohlo a on to vzdal a zoufale prahl po tom, aby se mohli penst daleko zptky, k tomu, co spolu kdysi provali. "Neekl jsem to proto, e na tebe chci bt hodn. Chtl jsem tm ct, e t miluju i te, e jsem t nikdy nepestal mt rd. e t miluju vc, ne si vbec doke pedstavit." V krbu zapraskalo hnouc poleno a vyslalo do komna hrst jisker. Oba si vimli, e ohe dohasn, vechno devo e u tm dohoelo. Ally se napila bourbonu a vzpt poctila jeho inky. Ale nebyl to jen alkohol, co zpsobilo, e se k Nathanovi pitiskla jet tsnji, a ctila, jak jeho tlo sl. Pohldla z okna a uvidla, e obloha je u tm ern. "Nathane, ty ses na to neptal, ale j bych moc chtla, abys to vdl." "A co to je?" Mluvila velmi ztichle. "Po tob u nikdo nebyl, Nathane. Nejen es byl prvn. Jsi jedin mu, se kterm jsem se kdy milovala. Neekm, e mi pov tot o mn, ale chtla jsem, abys to vdl." Nathan mlky odvrtil hlavu. Ally uprala oi do ohn a zalvalo ji zvltn teplo. Tiskla se k nmu a to teplo vstupovalo mezi n a ona ctila blzkost jeho tla a pai, kter ji pevn objmala. Te u vdla docela jist, e bt tady je

sprvn. Takhle to m bt. Ten ohe v krbu, ten bourbon, ta boue nic krsnjho si nedovedla pedstavit. Ty dlouh roky, kdy se nevidli, u neznamenaly vbec nic. A pak ten marn boj, kter oba vedli onch trnct let, vzdali. Zvedla hlavu z jeho ramene, upela na nj zamen oi a on ji zlehounka polbil na rty. Zvedla ruku, dotkla se prsty jeho tve a nn ho po n pohladila. Pomalu se k n naklonil a znovu ji polbil, a ona mu vyla svmi sty vstc a lta odlouen se utopila v pvalu vnivho citu. Zavela oi a pootevela sta a Nathan j horoucmi prsty pomalu, zlehka pejdl po pach a lbal ji na krk, na tve, na vka, a vude, kde se j dotkly jeho rty, ctila jet chvli jejich vzruivou vlhkost. Shla mu po ruce a poloila si ji na adra, a kdy je zaal pes ltku koile nn laskat, vydralo se j z hrdla tich zapn. Svt se promnil v sen. Odthla se od nj a na tvi se j zamihotaly odrazy plamen v krbu. Beze slova mu zaala rozepnat knoflky u koile. Dval se pi tom na ni a naslouchal jejmu tichmu dechu, kdy svmi prsty sestupovala stle n. U kadho knoflku mu jej prsty zahrly na ki, ale pak u s nimi byla hotov a horce se na nj usmla. Obma rukama mu zajela pod koili a zaala prozkoumvat jeho tlo. Kdy mu stahovala koili z ramen a vysvobozovala mu pae z rukv, nn ho lbala na krk. Vzpt on pomalu shl po n. Vykasal j koili a ne j zvedl pae a vysvlkl ji z n, chviliku j prstem pejdl po bku. Kdy ji zaal jemn hladit na zdech, po pach, po ramenou, zatajil se v n dech, a v ptm okamiku se jejich rozplen nah tla k sob dychtiv pisla. Ulehli blzko u krbu. Od ru, kter z nj slal, vzduch v pokoji zhoustl, e by se dal krjet. Nadzvedl se pmo nad ni, svaly na pach napjat, a ona mu zaboila prsty do vlas. Pokouiv pimhouila oi a chtla ho k sob pithnout,

ale on se nedal a msto toho jen trochu snil trup a zaal se jm zlehka otrat o jej hru a ona ctila, jak se jej tlo pod tmi doteky rozechvv nedokavou touhou. Hrl si s n takhle a do chvle, kdy u to nemohla vydret, a kdy se jejich tla konen spojila, hlasit vykikla a zaryla mu prsty do zad a zaboila tv do labiny mezi hlavou a ramenem. Ctila ho hluboko v sob a dychtiv vychutnvala jeho slu i nhu. Otevela oi a prohlela si ho ve svtle plamen tancch v krbu. asla nad tm, jak je krsn. Po tle se mu leskly krystalky potu a ona ctila, e j opoutj posledn zbytky zodpovdnosti a jej dosavadn ivot odplv nkam velmi daleko. Kdy konen pestalo pret a vykouklo slunce, byla naprosto vyerpan. Zbytek dne strvili v objet; chvli se milovali, chvli jenom dreli za ruce a pozorovali plameny, jak v krbu olizuj hnouc polena. Leela vedle nho, on j recitoval svoje oblben bsn a ona mu naslouchala se zavenma oima a ta slova vnmala tm fyzicky. Pak se znovu spojili ve vnivm milostnm objet a on j mezi polibky eptal vty slajc lskou. Pokraovali tak i bhem veera a bohat si vynahrazovali, o je lta odlouen oloupila. I noc strvili v objet. Obas se probudil a dval se na ni, na jej znaven oslniv tlo, a pipadalo mu, e teprve te je na svt vechno v podku. Kdy se na ni jednou zase takhle dval, otevela i ona rozespal oi, usmla se na nj, zvedla ruku a pohladila ho po tvi. Zlehka j poloil prst na sta, aby nic nekala, a hodnou chvli se na sebe jenom beze slova dvali. Kdy se mu pak trochu uvolnilo hrdlo seven tstm, zaeptal: "Ty jsi odpov na kadou modlitbu, kterou jsem kdy odkal. Jsi pse, sen, epot, a j nedovedu pochopit, jak jsem mohl t tak dlouho bez tebe. Ally, j t miluju mnohem vc, ne si doke pedstavit. Pod jsem t miloval, a budu t milovat a do smrti." "Nathane," vydechla a pithla ho k sob. Stran ho chtla, potebovala ho vc ne kdykoli pedtm. Nikdy v ivot nic takovho nepoznala.

------------

Kapitola 7. Neoekvan nvtva Tho dne dopoledne sedli v jedn kanceli soudn budovy ti mui - dva advokti a soudce. Lon prv domluvil. "Je to zvltn dost," dal se slyet soudce a rozmlel, jak se k n postavit. "Vsadil bych se, e bychom jinak mohli tenhle proces dneska dothnout do konce. kte, e ta vc neme pokat do ztka nebo aspo do veera?" "Ne, Ctihodnosti, neme," potvrzoval Lon a pli rychle. Zachovej klid, love, napomnal se. Zhluboka dchat. "A s nam ppadem to vbec nijak nesouvis, ano?" "Nikoli, Ctihodnosti. Je to ist osobn vc. Uvdomuji si, e je to ponkud nezvykl, ale j to opravdu musm okamit vyeit." Soudce se opel v kesle dozadu a zkoumav si ho prohlel. "Co vy na to, pane Batesi?" Druh prvnk si odkalal. "Pan Hammond mi volal hned rno a j u jsem si stail promluvit s mmi klienty. Jsou ochotni odroit projednvn ppadu a na pondl. Pan Hammond na opltku pislbil, e je ochoten otevt diskusi v jist vci, kter se nae jednn dosud nedotklo." Soudce se zamraen dval z jednoho na druhho. "Vbec se mi to nelb," ekl potom. "Ani trochu. Ale pan Hammond dosud nikdy takov poadavek nevznesl, take pedpokldm, e ta vc je pro nj opravdu velmi dleit." Teatrln se odmlel a pak upel zrak na lejstra, kter ped nm leela na stole. "Take souhlasm s odroenm na pondl. Pesn v devt, prosm." "Dkuji, Ctihodnosti," ekl Lon. O dv minuty pozdji u vychzel ze soudn budovy. Zamil k vozu,

kter zaparkoval hned naproti na druh stran ulice, nasedl do nj, rozechvlma rukama uchopil volant a vyjel smrem na New Bern. Ally jet spala v obvku, ale Nathan u el pipravit sndani. Slanina, housky, kva - nic vjimenho. Probudila se, kdy pokldal podnos s jdlem vedle n. Hned jak dojedli, znovu se pomilovali a jednoznan si tak potvrdili, co spolu proili pedelho dne. Potom se vysprchovali a Ally si oblkla aty, kter pes noc uschly. Cel dopoledne se od sebe nehnuli. Spolen nakrmili Klem a zkontrolovali okna, jestli jim boue moc neublila. Vyvrtila dv boroviky, ale ani jedna nenatropila vt kodu. Ze stechy klny ultlo pr indel, ale dm tu inu jinak peil bez hony. Tm stle ji drel za ruku. Vtinou si bezstarostn povdali o vem monm, ale obas se odmleli a on na ni jenom beze slova zral. V takov chvli ctila, e by mla nco ci, ale nic smysluplnho ji nenapadalo. Vtinou ho jenom polbila. Ped polednem zali do kuchyn, aby si pipravili nco k obdu. Vyuili skromnch zsob, kter ml po ruce: usmaili si kue a rozpekli pr ztvrdlch dalamnk. Pojedli na verand a drozd jim k tomu zpval serendy. Byli oba v kuchyni a spolen myli ndob, kdy se od vchodu ozvalo zaklepn. Nathan nechal Ally v kuchyni a el se podvat. uk-uk. Tentokrt u hlasitji. Krel ke dvem. uk-uk. "U jdu," oznamoval. To u otevral dvee. "Paneboe ..." Onmle tetil oi na krsnou padestnici, enu, na kterou by nikdy neuml zapomenout. "Bute zdrv, Nathane," ekla. Nebyl schopen slova. "Mohu dl?" Stail jenom nco zmatenho zakoktat, ale ta dma u mezitm prola kolem nj dovnit a zastavila se pod schoditm.

"Kdo je to?" zavolala Ally z kuchyn a ta ena otoila hlavu tm smrem. "Tvoje matka," vypravil ze sebe Nathan a vzpt se z kuchyn ozval tesk rozbitho skla. "J vdla, e t najdu tady," ekla Anne Nelsonov sv dcei. To u vichni ti sedli kolem stolku v obvacm pokoji. "Jak sis mohla bt tak jist?" "Jsi pece moje dcera. A bude mt jednou sama dti, pochop to." Usmla se, ale byl to dost keovit smv. "Taky jsem si peetla ten lnek, a vimla jsem si, co to s tebou udlalo. A nemohla jsem nevidt, jak jsi byla v poslednch tdnech cel nervzn, a kdy jsi nm oznamovala, e si chce zajet na pobe a podvat se, jestli by se tam nedalo nco hezkho koupit, znlo to velmi nepirozen. Hned mi dolo, co m za lubem." "A co tta?" Anne Nelsonov zavrtla zporn hlavou. "Ne. Otci ani nikomu jinmu jsem o tom neekla. A taky jsem nikomu nehlsila, kam dneska jedu." "A pro jsi pijela?" zeptala se j Ally. "Pijela jsem, protoe jsem musela," odpovdla j matka. "Co je myslm stejn dvod, jak sem pivedl tebe. Nemm pravdu?" Ally pikvla. Pak se Anne obrtila k Nathanovi. "Vy tomu asi nebudete vit, ale j jsem vs vdycky mla rda. Jenom se mi zdlo, e pro mou dceru nejste ten prav. Dokete m pochopit?" Zakroutil hlavou, kdy odpovdal. "Asi tko. Nebylo to vi m fr, a nebylo to fr ani vi Ally. Jinak by tady te nebyla." Dvala se pi tom na nj, ale nic nekala. Ally vyctila, e te by se ti dva mohli zat pt, a zashla. "Jaks to myslela - e si musela pijet. Ty mi nedvuje?" Anne se znovu obrtila k dcei. "Tady nejde o to, jestli ti dvuju, nebo ne. Tady jde o Lona. Vera veer k nm volal a vyptval se m na Nathana, a te je na cest sem. Byl z toho cel pry. Tak jsem si myslela, e bys to mla vdt." Ally se zajkla. "On sem te

jede?" "Pokud u nen v New Bernu, za chvli doraz. Zadil si, e ten proces odroili a na pondl." "Co vechno jsi mu ekla?" "Nic moc. Ale jemu to stejn bylo jasn. Vechno si to domyslel. Vzpomnl si, jak jsem mu kdysi o Nathanovi vyprvla." Ally tce polkla. "eklas mu, e jsem tady?" "Ne. A neeknu mu to. To si muste vydit ist mezi sebou. Ale jak ho znm, tak si t tady urit najde. Sta zatelefonovat nkolika sprvnm lidem. Koneckonc i j jsem t celkem snadno nala." Ally se na matku usmla, i kdy j v t chvli do smchu vbec nebylo. "Jsi hodn. Dky," ekla. Matka shla po jej ruce. "J vm, Ally - kad jsme jin. A na leccos mme docela odlin nzory. Ale jsem tvoje matka, a to znamen, e t budu mt vdycky rda." Ally chvli mlela a pak se j zeptala: "Co mm te dlat?" "To nevm, Ally. Na to mus pijt sama. Ale dobe si to vechno rozmysli. Rozva si, co doopravdy chce." Ally se odvrtila, protoe j do o vstoupily slzy. V ptm okamiku j jedna sklouzla po tvi. "To kdybych vdla ..." Odmlela se a matka j stiskla ruku. Podvala se na Nathana, kter vedle nich sedl se sklopenou hlavou a pozorn je poslouchal. Jako by na sob uctil jej pohled, vrtil j ho, pikvl a vyel z pokoje. Kdy se za nm zavely dvee, Anne zaeptala: "Miluje ho?" "Ano. Miluju," odpovdla Ally tie. "Stran moc." "A Lona taky miluje?" "Ano. Mm ho taky moc rda. Velmi rda, ale jinak. Neum ve mn probudit to, co Nathan. Ani zdaleka." "To u se asi nepovede nikomu jinmu," ekla na to jej matka a pustila Allyinu ruku. "J to za tebe rozhodnout nemu, Ally. To mus jen ty sama. Ale pla bych

si, abys vila, e t mm velmi rda. A e t budu mt vdycky rda. Moc ti to asi nepome, j vm, ale vc pro tebe udlat nemu." Shla do kabelky a vythla z n svazeek dopis, pevzan stukou. Oblky byly u star, trochu zaloutl. "Tohle jsou dopisy, kter ti Nathan psal. dn jsem nezahodila, a ani jeden neotevela. Vm, e jsem je ped tebou nemla schovvat, a je mi to te lto. Chtla jsem t jenom chrnit. Nedolo mi, e ..." Ally si je od n vzala jako opaen a pohladila je. "U bych asi mla jt, vi, Ally. M o em pemlet a u ti nezbv moc asu. Chtla bys, abych na tebe ve mst pokala?" Ally zavrtla hlavou. "Ne, mami. Musm se s tm vypodat sama." Anne pikvla. Chvli se na dceru dvala a pedstavovala si, jak to asi vechno nakonec dopadne. Pak vstala, obela stolek, naklonila se k Ally a polbila ji na tv. Kdy ji Ally objala, etla matka v jejch och nejistotu a zmatek. Chvilku tak zstaly stt. "Dkuju ti, es pijela, mami," ekla potom Ally. "Mm t moc rda." "J t mm taky moc rda, holiko." Kdy matka vychzela ze dve, mla Ally dojem, e ji zaslechla eptat cosi jako: "Jdi tam, kam t srdce thne ..." Ale psahat by na to nemohla. Nathan otevel jej matce dvee, kdy odchzela. "Sbohem, Nathane," louila se s nm tie. Beze slova pikvl. Oba vdli, e u si nemaj co ci. Odvrtila se od nj, vyla z domu a zavela za sebou dvee. Nathan ji sledoval, jak odjd. Ani jednou se neotoila. Je to siln ena, pomyslil si. Te u mu bylo jasn, po kom Ally zddila svou ivotn energii. Nahldl do obvku. Ally tam sedla s hlavou sklonnou. Vdl, e te potebuje bt sama, a odeel

na zadn verandu. Posadil se do houpacho kesla a na dlouh minuty se zadval na eku. Pipadalo mu, e uplynula cel vnost, ne uslyel, jak se za nm otevraj dvee. Neotoil se k n z njakho dvodu to nedokzal - a jenom poslouchal, jak Ally used do kesla vedle nj. "Je mi to moc lto," ekla. "Nemla jsem tuen, e by se nco takovho mohlo stt." Nathan zavrtl hlavou. "Pro by ti to mlo bt lto. Oba jsme pece s nm takovm museli potat." "I tak je to velmi nepjemn." "J vm." Teprve te se k n otoil. "Mu ti to njak usnadnit?" Zakroutila hlavou. "Asi ne. Urit ne. Musm to zvldnout sama. Krom toho stejn jet nevm, co mu eknu." Sklopila oi a ztlumila hlas. "Asi to bude zleet na nm a na tom, co vechno v. Jestli m mti pravdu, tak zejm nco tu, ale nev nic konkrtnho." Nathanovi se sevel aludek. Kdy nakonec promluvil, znlo to docela klidn, ale stejn v jeho hlase slyela bolest. "ct mu o ns - to se ti asi nechce, vi." "J nevm. J vn nevm. Kdy jsem te sedla vedle v pokoji, ptala jsem se sama sebe, co vlastn od ivota chci." Stiskla mu ruku. "A v, co jsem si odpovdla? e chci tebe. Chci, abychom zstali spolu. Protoe t mm rda. Protoe jsem t vdycky mla rda." Zhluboka se nadechla a pak teprve pokraovala. "Ale zrove si peju, aby se to astn vyeilo pro vechny, abych nikomu neublila. A je mi jasn, e kdy tady zstanu, nkolika lidem tm urit ublm. Pedevm Lonovi. Lhala jsem ti, kdy jsem kala, e ho miluju. Zdaleka k nmu nectm to, co k tob. Ale zle mi na nm, a kdybych ho nechala, nebylo by to vi nmu fr. A kdybych tady zstala, byla by to rna i pro mou rodinu a pro nae ptele. Zradila bych kadho,

koho znm ... A j nevm, jestli bych to dokzala." "Kvli jinm lidem si pece neme zkazit cel ivot. Mus udlat to, co je dobr pro tebe, i kdy tm ubl nkolika lidem, kter m rda." "Jist," souhlasila, "ale a u se nakonec rozhodnu jakkoli, budu s tm pak muset t. Navdycky. Musm se postarat o to, abych mohla klidn t a dvat se pod dopedu. A nemuset se trpit kvli tomu, co jsem kdysi nkomu provedla. Chpe to?" Zavrtl hlavou a snail se ovldnout svj hlas. "Asi ne. Protoe to znamen, e bych t ztratil. A to u bych asi nevydrel." Nic na to neekla, jenom sklonila hlavu. Nathan pokraoval: "A kdy m tedy opust - to se pak nebude trpit a vracet se do minulosti?" Kousla se do rtu, ne odpovdla. Hlas se j zanal lmat. "Nevm. Asi budu." "A to by bylo vi Lonovi fr?" Neodpovdla. Msto toho se zvedla, otela si tv a pela k okraji verandy. Opela se o sloup a chvli se dvala na vodu. Teprve potom zaeptala: "Nebylo." "Ally - meme si to pece vechno podn rozmyslet," ekl. "Jsme dospl lid a mme monost volby, kterou jsme tenkrt nemli. My dva jsme si souzeni. Vdycky to tak bylo." Peel k n a poloil j ruku na rameno. "To bych te ml a do konce ivota na tebe jenom vzpomnat a snt o tom, co vechno mohlo bt? Zsta se mnou, Ally." Oi se j zalily. "Kdy j nevm, jestli smm," zaeptala potom. "Sm, Ally ... J bych se asi musel zblznit, kdybych vdl, e ije s nkm jinm. Nco by to ve mn zabilo. N vztah - to je nco stran vzcnho. Je to pli krsn, ne aby se to dalo zahodit." Po chvli ji k sob nn otoil, vzal ji za ruce a dval se na ni. Chtl, aby se mu podvala do o. Nakonec k nmu skuten zvedla uplakanou tv. Dlouho mleli a pak j Nathan nnmi prsty setel

slzy. Hlas mu zadrhl, kdy si peetl, co se mu sna povdt jej oi. "Ty nezstane, vi?" Bezmocn se usml. "Rda bys, ale nedoke to." "Proboha, Nathane." Znovu j vyhrkly slzy. "Sna se pochopit, e ..." Zarazil ji prudkm pohybem hlavy. "J vm, co chce ct - vidm ti to na och. Ale pochopit to odmtm, Ally. Nechci, aby to takhle skonilo. Nechci, aby to vbec njak skonilo. A my oba pece a moc dobe vme, e jestli te odjede, u se nikdy neuvidme." Pitulila se k nmu a rozplakala se pmo usedav. I Nathan tce zpasil se slzami. Pitiskl ji k sob obma paemi. "Ally, nemu t nutit, abys zstala. Ale a u mi te ivot pinese nevmco, na tyhle dva dny s tebou nikdy nezapomenu. O nem takovm jsem snil dlouh lta." Zlehka ji polbil a pak se objali stejn tak, jako kdy tu ped dvma dny vystoupila z auta. Nakonec se od nj odtrhla a otela si slzy. "Pjdu se sbalit, Nathane." Neel s n dovnit. Vyhasle klesl do kesla, sledoval pohledem, jak mu miz v dom, a naslouchal, jak se v nm ztrcej jej kroky. Po nkolika minutch se objevila se vemi vcmi, kter si pivezla, a krela k nmu, s hlavou sklopenou. Podvala mu kresbu, kterou vytvoila v hotelu bhem pedelho dopoledne. "Vezmi si to, Nathane. Nakreslila jsem to pro tebe." Nathan si od n tu roli papru vzal a rozvinul ji. Kresba v poped, kter zabrala vtinu plochy, byl jeho portrt. Zachycoval jeho souasnou podobu. Viml si, e vykreslila kadikou podrobnost jeho tve. Jako by to okoprovala z njak nedvn fotografie. Druh kresba pedstavovala pedn st domu. Ani na n nechybl jedin detail. Neuviteln jako by pi tom sedla tamhle pod tm dubem. "To je ndhera, Ally. Dkuju ti." Pokusil se o smv. Vdy jsem ti kal, e jsi umlkyn." Jenom pikvla, s tv obrcenou k zemi, rty pevn semknut. Nastvala chvle rozlouen.

Pomalu, beze slova kreli k jejmu vozu. Kdy k nmu doli, Nathan ji jet jednou objal a drel ji v nru, dokud j do o znovu nevstoupily slzy. Pak ji polbil na rty a na ob tve a msta, kter polbil, jet nn pejel prstem. "Miluju t, Ally." "J tebe taky." Otevel dvka a znovu se polbili. Vklouzla za volant, ale ani na okamik z nj pi tom nespustila oi. Balek jeho dopis a kabelku poloila na sedadlo vedle sebe, zatrala po klcch a nastartovala. Motor poslun naskoil a zaal netrpliv pst. Posledn vteiny. Nathan obma rukama pibouchl dvka a Ally sthla oknko. Vysunula ruku a Nathan ji na okamik stiskl a nn pohladil. "Zsta tady." Byl to jenom pohyb rt, hlas nebylo slyet, ale Ally to zabolelo vc, ne si dovedla pedstavit. Vyhrkly j slzy, ale nedostala ze sebe ani slovo. Musela sebrat vechnu slu, aby od nj odvrtila oi, a vymanila ruku z jeho seven. Zaadila rychlost. Jako v mtohch se dval, jak se vz zaal zvolna rozjdt, a do u se mu zaezval skpot trku pod jeho koly. Pomalu zamila k silnici, kter ji dovede do msta. Zatoila se mu hlava. "Neodjdj!" chtlo se mu zavolat. Ale ovldl se, a za chvli se jedinm dokladem toho, e tu byla, staly stopy pneumatik, kter po sob zanechal jej vz. Byla pry. A tentokrt u nadobro. Navdycky. Zavel oi. Mla oi pln slz a patn se j dilo, ale staten pokraovala v jzd. Oknko nechala staen, protoe doufala, e j erstv vzduch aspo trochu proist mysl, ale moc j nepomhal. Nemohlo j pomoci nic na svt. Byla unaven a bla se, e v sob nenajde dost sly, kterou nutn potebovala k rozmluv s Lonem. A co mu vlastn bude povdat? Doufala, e a ta chvle nastane, nco ji napadne. Ne dojela na nben tdu, dala se pece jen trochu dohromady.

Provoz na ulicch nebyl siln, a kdy projdla New Bernem, mla pleitost pozorovat jeho obyvatele. U erpac stanice se prv nkdo z personlu dval pod kapotu njakho pln novho vozu. Ped vkladem obchodnho domu Hoffman-Lane stly dv eny s korky, zabran do vzruenho rozhovoru. Musela zastavit na ervenou, ale to u vpedu vidla svj hotel. Kdy konen padla zelen, zhluboka se nadechla, pejela kiovatku a pomalu dojela a k hotelovmu parkoviti. Zaboila na nj a na prvnm stn uvidla Lonv vz. I kdy hned vedle nj bylo voln msto, minula ho a zaparkovala a trochu dl od vjezdu. Vypnula motor, shla do pihrdky v pednm panelu a vzala si odtamtud zrctko a kart na vlasy. Podvala se na sebe a zjistila, e m dosud zaervenal a napuchl oi. Stejn jako vera zalitovala, e s sebou nem dn makeup, i kdy si uvdomovala, e by j asi stejn moc nepomohl. Shla po kabelce, otevela ji a jet jednou peltla oima lnek, kter ji sem pilkal. Nemohla uvit, e pijela teprve pedevrem. Od t veee u Nathana jako by ubhly vky. Ve vtvch okolnch strom se hdali pakov. Mraky se zanaly trhat a v bl ploe oblohy u leckde prorela ist mod. Rodil se krsn den. Den jako stvoen k tomu, aby ho strvili spolen s Nathanem. Pi t pedstav si vzpomnla na dopisy, kter j matka pedala, a shla po nich. Rozvzala stuku a nala prvn dopis, kter j napsal. Zaala ho otvrat, ale pak se zarazila, protoe si dovedla iv pedstavit, co v nm asi je. Urit nco docela prostho - co v minulch dnech dlal, vzpomnky na lto, mon pr zvdavch otzek. Msto toho si zespodu vybrala dopis posledn. Ten na rozlouenou. Ten ji zajmal mnohem vc. Jak se s n louil? Jak by se asi ona louila s nm? Oblka byla tenk, jeden, mon dva listy. Obrtila ji a peetla si, co tam bylo napsno. dn jmno, jen newjerseysk adresa. Zadrela dech a nehtem ji otevela. Byl to dopis z bezna roku 1935. To u od n dva a pl roku nedostal dnou odpov.

Narovnala strnku a zaala st. M nejdra Ally, nevm, co ti mm napsat. Snad jen to, e jsem na dneek vbec nespal, protoe mi konen dolo, e je mezi nmi konec. Mm z toho zvltn pocit. Nikdy jsem s nm takovm nepotal. Ale kdy se dvm zptky, je mi jasn, e to ani nemohlo jinak skonit. My dva jsme kad jin. Pilas ke mn z jinho svta, a pesto jsi to byla ty, kdo m nauil, co je to lska. Ukzalas mi, co to znamen, kdy lovku na nkom opravdu zle, a dky tomu se ze m stal lep lovk. Pl bych si, abys na to nikdy v ivot nezapomnla. Nectm dnou hokost, e to takhle skonilo. Naopak. A moc dobe si uvdomuju, e to, co se mezi nmi udlo, bylo velmi skuten, a jsem astn, e jsme mohli bt tak krsn spolu, i kdy jenom tak krtce. A jestli se nkdy v budoucnosti potkme, kdesi daleko, v naich novch ivotech, usmju se na tebe s velkou radost a vzpomenu si na to lto, kdy jsme jeden druhho uili, co je to lska, a stvali se z ns pi tom mnohem lep, cennj lidi. A teba i ty, alespo na chviliku, poct nco podobnho a usmje se na m a probud se v tob vzpomnky, kter budou vdycky patit jenom nm dvma. Mm t pod moc rd, Ally. Nathan. Peetla si ten dopis jet jednou a pak ho zasunula zptky do oblky. Vdla, e u to dl neme odkldat. Lon na ni ek. Nohy se j podlamovaly, kdy vystupovala z auta. Chvilku pokala, zhluboka se nadechla a pak se vydala pes parkovit k hotelu. Stle jet nevdla, co Lonovi pov. Vyeila si to s konenou platnost a ve chvli, kdy vela do hotelov haly a uvidla Lona. Stl pmo proti n. Kapitola 8. Zima pro dva Tady pbh kon, a tak sklapnu zpisnk, sundm si brle a otu

oi. Podvm se na ni, te kdy jsem doetl, ale ona mj pohled neoptuje. Msto toho upr oi nkam ven z okna, na dvr, kam pichzej ptel a pbuzn zdejch obyvatel. Pedtal jsem j dnes rno jako kad rno, protoe to povauji za svoje posln. Ne povinnost - i kdy i to by se jist dalo zdvodnit. Skrv se za tm nco docela jinho, romantitjho. Rd bych vm to ble vysvtlil hned te, ale je jet brzy, a o romantickch vcech se ped obdem mluv tko, aspo j to nedoku. Krom toho nemm pont, jak to vechno skon, a po pravd eeno, nerad bych si dlal plan nadje. Trvme te spolen kad den, noci ovem trvme kad zvl. Doktoi mi tvrd, e po setmn m k n nemohou poutt. Chpu jejich dvody, ale i kdy s nimi souhlasm, ten zkaz obas porum. Kdy se nkdy pozd v noci dostanu do sprvnho rozpoloen, vykradu se z pokoje, proplm se do jejho a dvm se na ni, jak sp. Vklouznu tam a pozoruji, jak dch, a je mi naprosto jasn, e kdyby nebylo thle eny, nikdy bych se neoenil. A kdy se dvm na jej tv, tv, kterou znm lpe ne svou vlastn, vm, e j jsem pro ni znamenal tot. A to mi dv vc, ne bych kdy uml komukoli vysvtlit. Kdy tam nad n stojm, km si nkdy v duchu, jak jsem ml tst, kdy mi bylo dopno bt tm devtatyicet let jejm manelem. Pt msc mme svatebn vro. Prvnch spolench tyicet pt let m kadou noc slchala chrpat, od t doby spme kad zvl. Co ji nemm vedle sebe, nesp se mi dobe. Pevracm se z boku na bok, stsk se mi po jejm teple a vtinu noci lem na posteli s oima otevenma a pozoruji odlesky svtla, kter tan po strop jako chome uschlch travin na pouti. Kdy si uspm dv hodiny, mm velk tst, a stejn se budm u ped svtnm. Piourm se k n a posadm se na idli u jej postele. Kdy del dobu sedm, zanou m bolet zda.

U snad post si umiuji, e nesmm zapomenout ct sestikm, aby mi na tu idli pipravili njak vhodn polt. Shnu po jej ruce, kostnat a kehk, a uchopm ji do sv. Ten dotek je moc mil. Malinko mi stiskne ruku a za chvli mi zane palcem nn pejdt po prstu. Pokud sama nezane mluvit, mlm. To u jsem se nauil. Vtinou tam takhle mlky sedm a do zpadu slunce. Trv dlouh minuty, ne se ke mn oto. Ple. Usmju se na ni, pustm jej ruku a shnu do kapsy. Vythnu kapesnk a osum j slzy. Dv se pi tom na m, a j se v duchu ptm, co j jde v thle chvli hlavou. "To je krsn pbh." Venku zan zlehka pret. Na okenn msu nn bubnuj kapky. Znovu ji vezmu za ruku. Tohle bude dobr den. Velmi dobr den. Kouzeln. Usmvm se. Nemohu si pomoci. "Ano, to je," pisvdm. "To jste napsal vy sm?" zept se, tm eptem. "Ano," odpovm. Oto se k nonmu stolku. V mistice tam m pipraven lk. I j tam mm svou mistiku. Mal pilulky, v rznch barvch duhy, abychom si je nezapomnli sprvn brt. Laskav sestiky mi sem u del dobu nos moje lky, i kdy by nemusely. "U jsem to ale slyela, e?" "Ano," opakuji. Jako vdycky. Nauil jsem se bt trpliv. Zkoumav si prohl mou tv. Jej oi jsou zelen jako vlny ocenu. "J potom u nemm takov strach," svuje se. Pomalu pikvnu. "J vm." Odvrt se a j musm zase ekat. Vyman svou ruku z m a shne po sklenici s vodou. Trochu se napije. "A je to pravdiv pbh?" Posad se v posteli trochu vzpmenji a znovu se napije. Jej tlo je stle jet siln. "Chci ct - vy

jste ty lidi znal?" "Ano," opakuji znovu. Mohl bych j toho ci vc, ale obvykle to neudlm. Pod je velmi krsn. Polo zcela pochopitelnou otzku. "A koho si tedy nakonec vzala?" "Toho pravho," odpovm. "A kter z nich byl ten prav?" Usmju se. "Ne skon den, budete to vdt. Urit." U se dl nevyptv. Msto toho se nervzn zavrt. Zejm by se m rda zeptala jet na nco jinho, ale nev, jak by tu otzku formulovala. Venku se rozezpv njak ptk a oba obrtme hlavu tm smrem. Chvli tak sedme a spolen provme nco krsnho. Pak se to ztrat a ona si povzdechne: "Musm se vs na nco zeptat," ekne. "A je to cokoli, budu se snait poctiv odpovdt." "Ale je to pro m tk." Nedv se na m, a tak j nevidm do o. Takhle pede mnou skrv svoje mylenky. Nkter vci se nikdy nemn. "Mte dost asu," snam se j povzbudit. Ale stejn u vm, na co se m zept. Konen se oto ke mn a nae oi se potkaj. Malinko se pousmje, tak, jak se na vs usmv dt, ne milovan ena. "Nechtla bych se vs njak dotknout, kdy jste na m tak stran hodn, ale ..." ekm. Jej slova m zran. Vyrvou mi kus srdce a zanechaj na nm nezhojitelnou jizvu. "Kdo vlastn jste?" V tomhle zazen pro dlouhodob nemocn vyadujc zvltn pi ijeme u ti roky. To ona rozhodla, e pjdeme sem - jist i proto, e to od ns bylo blzko, taky na behu Brices Creeku; ale pedevm byla pesvden, e to tak pro m bude leh. Zabednili jsme n dm, protoe ani jeden z ns by nepenesl pes srdce ho prodat, vyplnili a podepsali jsme njak lejstra a vmnou za st svobody, pro kterou jsme pracovali cel ivot, jsme zskali msto, kde doijeme a umeme. Mla pravdu, samozejm. Sm bych to nikdy nezvldl, protoe nemoc ns navtvila oba. Nae dny se

u nachyluj, hodiny nezadriteln tikaj. Velmi hlasit. Zajmalo by m, jestli je slym jenom j. Mmi prsty projede bodav bolest, a to mi pipomene, e ode dne, co jsme se sem nasthovali, jsme se u nikdy nedreli za ruce s prsty navzjem propletenmi. Je mi to lto, ale je to moje vina, ne jej. Mm artritidu nejhorho typu, revmatoidn a siln pokroilou. Ale pesto beru kad den jej ruce do svch, i kdy mi to psob velkou bolest, a snam se je dret co nejpevnji, protoe ona si to peje. V bibli se sice prav, e lovk se me dot a sto dvaceti let, ale o nic takovho j nestojm, a i kdybych stl, pochybuju, e by to moje tlo vydrelo. Postupn se rozpad, pomalou eroz v trobch a v kloubech. Zanaj mi vynechvat ledviny a srden tep se mi msc od msce zpomaluje. A co je jet hor - u u m znova zjistili rakovinu, tentokrt prostaty. Zaalo mi tet kolo zpasu s neviditelnm soupeem, kter nade mnou nakonec zvtz, i kdy ne dv, ne se rozhodnu, e nadeel mj as. Doktoi si se mnou dlaj starosti, ale j si dn nepipoutm. V tomhle smrkn mho ivota pro n nen msto. Z naich pti dt jsou tyi jet naivu, a i kdy pro n nen vbec lehk sem za nmi jezdit, navtvuj ns asto a j jsem jim za to vdn. Avak i kdy je u sebe nemm fyzicky, objevuj se v mch mylenkch kad den, vichni do jednoho, a s nimi se ke mn vracej vechny smvy i slzy, kter kadmu rodii pin vchova dt. Jejich fotografie vis na stnch mho pokoje. Moje dti jsou mm odkazem svtu. Jsem na n velmi pyn. Nkdy si km, jak na n asi moje ena mysl ve svch snech, jestli na n opravdu nkdy mysl, i mv-li vbec njak sny. Je mnoho vc, kterm u n te u nerozumm. "Jmenuju se Duke," km. Vdycky jsem byl velkm obdivovatelem Johna Wayna. "Duke," zaept sama pro sebe. Duke." Na chvli se zamysl, elo se j zkrabat, oi m vn. "Ano," potvrzuji. "K slubm, drah." Vdycky ti budu slouit,

km si v duchu. Zaerven se. Oi j zvlhnou a zrudnou a zanou se z nich inout slzy. Puk mi nad n srdce a u potisc si peju, abych j mohl njak pomoci. "Moc m to mrz," vyhrkne. "Ale j vbec nerozumm, co se to se mnou vlastn dje. Teba vy sm. Kdy vs slym mluvit, mm pocit, e bych vs mla znt, ale neznm. Nevzpomnm si ani, jak se jmenuju." Ote si slzy a pros m: "Udlejte nco, Duku. Pomozte mi, a se upamatuju, kdo vlastn jsem. Nebo aspo kdo jsem byla. Pipadm si jako ztracen." Odpov mi vytryskne pmo ze srdce, ale jej jmno j zapu. Stejn jako jsem j neekl svoje. M to svj dobr dvod. "Jmenujete se Hanna. Vdycky jste milovala ivot a pro vechny svoje ptele jste byla zdrojem sly a jistoty. Jste sen, tvrkyn tst, umlkyn, kter zashla tisce lidskch du. ila jste bohat ivot, ale pro sebe jste nechtla nic, protoe vae poteby jsou duchovn a sta vm zadvat se hluboko do svho nitra. Jste laskav, nedokete zradit a vidte krsu i tam, kde ji nevid nikdo jin. Jste uitelka, kter dv bjen hodiny, lovk, kter um snt o lepm svt." Neodpovd. Jenom se na m dlouho dv, a nakonec zaneme dchat ve stejnm rytmu. Vdech. Vdech. Vdech. Vdech. Vdech. Vdech. Pkn zhluboka. Je pekrsn. Uvdomuje si, e si to o n myslm? "Zstanete u m jet chvli?" zept se nakonec. Jen se na ni usmji a pikvnu. Ona mi smv vrt. Shne po m ruce, nn ji uchop a pithne si ji k pasu. Upe oi na ztvrdl hrboly, kter znetvouj moje prsty, a nn je zane hladit. Jsou to stle jet ruce andla. "Pojte," vyzvu ji a s nmahou se postavm. "Troku se spolu projdeme. Venku je sv vzduch a houstka na ns ekaj. Je tam krsn." Pi tch slovech se j zadvm do o. Zard se. A j se znovu ctm mlad. Byla slavn, samozejm. Nkte znalci tvrdili, e je to jedna

z nejlepch jianskch malek, a j na ni byl - a dosud jsem - velmi hrd. J jsem musel kad svj sebeprost ver usilovn potit, ale ona dovedla vytvet krsu stejn snadno, jako Bh stvoil svt. Jej obrazy vis v galerich v rznch koutech svta, ale j jsem si nechal jenom dva. Prvn, kter mi vnovala, a potom ten posledn. Vis v mm pokoji, a kdy pozd veer sedm a dvm se na n, obas se rozplu. Nevm dobe pro. Lta ubhala. ili jsme svj ivot, pracovali, ona malovala, vychovvali jsme dti, milovali se. Mme spoustu fotografi - vnoce, rodinn vlety, promoce, svatby. Obrzky vnouat, rozesmt, astn tve. Fotografie ns dvou, jak postupn edivme a vrsky ve tvi se nm stle prohlubuj. Cel ivot, podobn mnoha jinm, a pece tak jedinen. Nedokzali jsme pedvdat, co pinese budoucnost, ale copak to nkdo um? Mj ivot te nen takov, jak jsem si ho pedstavoval. Ale nectm dnou hokost. Svj ivot nememe pomovat jeho poslednmi lety, tm jsem si zcela jist. Asi jsem si ml umt pedstavit, co ns ek. Kdy se te dvm zptky, mlo mi to bt hned jasn, ale zprvu jsem si myslel, e jej roztrit zapomntlivost je celkem pochopiteln. Obas si nedokzala vzpomenout, kam poloila kle, ale to se pece obas stv kadmu. Najednou nevdla, jak se jmenuje ten i onen soused, ale nikdy to nebyl lovk, kterho jsme dobe znali nebo s nm jsme se asto stkali. Stvalo se, e kdy vyplovala ek, uvedla na nm v datu chybn rok, ale i to mi pipadalo docela normln to se pece obas stv kadmu, kdy mysl na nco jinho ne na to, co prv dl. Nco opravdu zlho jsem zaal tuit a pozdji, kdy se j stvaly phody mnohem podivnj. ehlika v lednice, aty v myce ndob, knihy v troub. A jin vci. Avak poprv jsem se doopravdy vydsil, kdy jsem ji nael v aut ti bloky od ns plakat za volantem, protoe nemohla najt cestu dom. I ona byla vyden, protoe kdy jsem zaukal na oknko, obrtila se ke mn

a zaprosila: "Paneboe, co se to se mnou dje? Prosm t, pomoz mi!" aludek se mi svrav sthl, ale pod jet jsem se bl pomyslet na nejhor. est dn nato jsem s n jel k doktorovi a ten ji pak podrobil cel ad test. Nerozuml jsem jim tehdy a nerozumm jim jet ani te, ale je to asi proto, e se jim rozumt bojm. U doktora Barnwella strvila tehdy tm hodinu a ptho dne ho navtvila znovu. Byl to nejdel den v mm ivot. Nakonec si ns doktor zavolal do ordinace oba a vyzval ns, abychom se posadili. Drela se m dviv za pai, ale vzpomnm si, jak se mi v t chvli tsly ruce. "Hrozn nerad vm to km," zaal doktor Barnwell, "ale vechno nasvduje tomu, e se u vs zan projevovat ran stadium Alzheimerovy choroby ..." Ta slova se mi zazla do mozku. Ran stadium Alzheimerovy choroby ... Svt kolem m zaal krouit a poctil jsem, jak se mi jej prsty zaryly do pae. Zaeptala sp pro sebe ne ke mn: "Boe Nathane ... Nathane ..." A pak j vyhrkly slzy. Je to stran niiv nemoc, przdn a pust jako sama pou. Zlodj srdc a du a vzpomnek. Vzlykala mi na prsou a j nevdl, co j mm ct, a tak jsem ji jenom drel v nru a kolbnm se ji snail uchlcholit. Doktor se tvil velmi sklesle. I pro nj to byla rna. Byl mlad ne mj nejmlad syn a j jsem se v jeho ptomnosti ctil stran star. Konejil jsem ji jako dt a Ally, mj sen, moje vn krsa, m prosila, abych se na ni nezlobil a odpustil j to. Vdl jsem, e j nemm co odpoutt, a zaeptal jsem j to do ucha. "Vechno dobe dopadne, uvid," kal jsem j, ale moje nitro sral strach. Bylo ve mn przdno a neml jsem j co nabdnout. Doktor Barnwell nm podrobn vysvtloval, co ns pravdpodobn ek, ale j si z toho pamatuji jen trky. "Jde o degenerativn poruchu mozku, kter postihuje pam a osobnost ... zatm to neumme vylit, dokonce ani lit ... nikdo nedoke

ct pedem, jak rychle bude nemoc postupovat ... rd bych vm povdl nco povzbudivjho, ale nemm co ... jist, vyskytnou se dny, kdy to bude mnohem lep ne jindy ... postupem asu se nemoc bude stle zhorovat ... je mi lto ..." Vem to bylo lto. Naim dtem to zlomilo srdce, ptel se zdsili. Nevzpomnm si, jak jsme se z t ordinace dostali a jak jsme se pak dopravili dom. Vzpomnky na ten den ve mn zemely; v tomto ohledu jsem na tom stejn jako moje ena. Od t doby uplynuly tyi roky. Snaili jsme se tu situaci vyeit nejlpe, jak se dalo. Vechno zaizovala sama Ally - vdycky byla vborn organiztorka. Zajistila vechno potebn, abychom se mohli pemstit sem. Zmnila svou posledn vli a zapeetila ji. Pipravila zvltn pokyny, jak si peje mt poheb; le uzamen v nejspodnj zsuvce mho psacho stolu. Neznm je. Kdy byla se vm hotova, zaala pst dopisy. Ptelm, naim dtem. Bratrm, sestrm, bratrancm, sestenicm. Netem, synovcm a sousedm. A jeden dopis i mn. Obas, kdy jsem ve sprvnm rozpoloen, si ho tu, a vzpomnm pi tom na Ally, jak za dlouhch zimnch veer sedvala se sklenkou vna u plpolajcho krbu a protala dopisy, kter jsem j za vechna ta lta napsal. Vechny si je schovvala a te je mm u sebe j musel jsem j slbit, e si je nechm. Pr v urit, e se mi budou hodit. Mla pravdu. Kdy si je tu, mm z nich stejn poten, jako mvala ona. asnu nad nimi, protoe kdy se jimi probrm, uvdomuji si, e lska a ve mohou kvst v kadm vku. Vidm Ally kad den a km si, e jsem ji nikdy neml rd tolik jako te, ale kdy tu ty dopisy, pesvduji se, e jsem ji takhle miloval vdycky. etl jsem si v nich naposledy ped temi dny, pozd v noci, kdy u jsem ml dvno spt. Byly u tm dv po plnoci, kdy jsem je vythl z psacho stolu, rozvzal stuku, samu u tm pl stolet starou, a probral jsem se dopisy, kter ped n kdysi dvno schovvala jej matka, i tmi, kter jsem j pak poslal pozdji. V tch dopisech, kter mi diktovalo moje srdce, byl obsaen

cel mj ivot. S smvem na tvi jsem bral do ruky jeden po druhm a nakonec jsem otevel ten, kter jsem j napsal k prvnmu vro na svatby. A etl jsem: Kdy se te na Tebe dvm, jak se opatrn pohybuje, abys neublila novmu ivotu, kter se v Tob rod, moc doufm, e si dobe uvdomuje, co pro m znamen a jak mimodn pro m tenhle rok byl. dnmu mui na svt se nedostalo takovho poehnn jako mn, a j t miluju opravdu z celho srdce. Odloil jsem ho a nael si jin. Ten jsem psal jednoho chladnho veera ped devtaticeti lety: Kdy jsem sedl vedle Tebe na t vnon koln besdce a poslouchal, jak nae nejmlad pedvd svou psniku, i kdy dost falen, podval se na Tebe a uvidl ve Tv tvi hrdost, kter bv pna pouze lidem, kte maj hluboko v srdci siln cit, uvdomil jsem si, e dn mu neme bt astnj ne j. A kdy nm potom umel syn, ten, kter se tolik podobal sv matce ... To byly nejhor chvle, kter jsme spolu proili, a tahle slova maj i dnes plnou platnost: V ase zrmutku a netst T chci dret za ruku a konejit T a snmat z Tebe Tvj al a brt ho na sebe. Kdy ple, plu i j, a kdy Ty m bolest, bol to i m. A tak se spolen pokusme zadret tu zplavu slz a zoufalstv a pet to. Na chvli se zamyslm a vzpomnm na nj. Byly mu tehdy tyi roky - jet dtko. J jsem na svt dvacetkrt dle ne on, ale kdyby mi to tehdy nkdo nabdl, bez vhn bych svj ivot vymnil za jeho. Pet svoje dt, to je stran vc, tragdie, kterou nikomu nepeju. Tu noc jsem si tch dopis peetl jet asi deset; nkter

bolely, vtina zahla moje srdce. Ve ti hodiny jsem byl u dost unaven, ale pece jen jsem jet shl dospod t hromdky. Zbval jet jeden dopis, posledn, kter jsem j napsal, a v t chvli jsem vdl naprosto urit, e musm pokraovat. Vyndal jsem z oblky oba listy, druh zatm odloil, prvn posunul bl ke svtlu a zaal st: M nejdra Ally, veranda je ztichl, jen z blzkch stn se obas ozve okoln proda, a mn najednou chybj slova. Je to pro m zvltn zkuenost, protoe kdy pomyslm na Tebe a na ivot, o kter jsme se spolu dlili, nevm, na dv vzpomnat. Je toho pece tolik. Ale jak najt vhodn slova? Nejsem bsnk, a na to, abych dokzal vyjdit, co k tob ctm, bych jm musel bt. A tak nechvm mysl voln plynout. Vytane mi, jak jsem na n ivot vzpomnal dnes rno, kdy jsem se chystal pipravit kvu. Kdy jsem piel do kuchyn, byly tam u Kate a Jane. Nco si povdaly, ale pi mm pchodu ztichly. Viml jsem si, e jsou ob uplakan. Beze slova jsem k nim pisedl ke stolu a vzal je za ruce. A kdy jsem k nim zvedl oi, vidl jsem Tebe, jak si vypadala, kdy jsme se tenkrt louili. Jsou Ti neuviteln podobn - pesn takov jsi tehdy byla, stejn krsn, rozruen, porann bolest, kter ns navtvuje, kdy nco vzcnho ztrcme. Sm dobe nechpu pro, ale vzbudilo to ve mn potebu povdt jim jeden pbh. Zavolal jsem do kuchyn i Jeffa a Davida, protoe ti tu dnes byli tak, a kdy jsem je ml vechny hezky pohromad, zaal jsem jim vyprvt - o ns, o tom, jak ses tenkrt ke mn vrtila. Vyprvl jsem jim o na prochzce a o t krab veei, a oni se okouzlen usmvali. A pak jsem pokraoval - o t vyjce na kanoi a jak jsme potom sedli u krbu a venku zuila ta bouka. Povdl jsem jim i o tom, jak se ptho dne dopoledne najednou objevila Tv matka a varovala ns, e se sem chyst Lon. Zaskoilo je to tm stejn jako tehdy ns.

A vyprvl jsem jim i o tom, co se stalo pak, kdy ses vrtila do msta. Tahle st t na historie m i po tch letech stle uvd v as. I kdy jsi mi o tom vyprvla jenom jednou, vzpomnm si, jak jsem obdivoval tu neuvitelnou slu, kterou jsi v sob toho dne nala. Pod jet si nedovedu pedstavit, co Ti muselo jt hlavou, kdy jsi vela do t hotelov haly a uvidla Lona, a jak Ti muselo bt, kdy jsi s nm pak mluvila. kalas, e jste li ven a posadili se na laviku ped starm, metodistickm kostelem a e T drel za ruku, i kdy jsi mu kala, e mus zstat se mnou. Vm, e Ti na nm velmi zleelo. A to, jak reagoval, m pesvdilo, e i jemu velice zleelo na Tob. I ve chvli, kdy ses mu snaila vysvtlit, es m nikdy nepestala milovat a e by to vi nmu bylo podl, kdyby sis ho pesto vzala, nepoutl Tvou ruku. Muselo ho to stran ranit a musel mt vztek a skoro hodinu se T snail zviklat, ale kdy jsi trvala na svm a ekla: "Je mi to moc lto, ale j se s tebou nemu vrtit," pochopil, e Tvoje rozhodnut je konen. kala jsi, e jenom pikvl a e jste tam pak jet dlouho zstali beze slova sedt. Vdycky jsem si pedstavoval, na co asi v tch chvlch myslel, ale vsadil bych se, e mu lo hlavou pesn to, co nedlouho pedtm mn. A kdy T pak nakonec doprovzel k vozu, svila ses mi, e Ti ekl, e jsem astn mu. Choval se jako prav dentlmen, a j jsem tehdy pochopil, pro byla Tvoje volba tak tk. Kdy jsem to vyprvn skonil, bylo chvli ticho, a pak Katy vstala a objala m. "Tto ..." zaeptala se slzami v och, a i kdy jsem potal s tm, e se m te zanou na leccos vyptvat, nezeptali se m vbec na nic. Msto toho mi vnovali velmi vzcn dar. Nkolik hodin se mi pak jeden po druhm svovali s tm, co jsme pro n my dva znamenali, kdy vyrstali. Pipomnali mi zitky a phody, na kter jsem u dvno zapomnl. Nakonec jsem se rozbreel, protoe mi dolo, jak bjen jsme je spolu vychovali. Byl

jsem na n pyn, byl jsem pyn na Tebe, naprosto spokojen se ivotem, kter mme za sebou. A tenhle pocit mi u nic neme vzt. Nic. Jenom bych si pl, abys tady byla se mnou a mohla tu radost se mnou provat. Kdy potom odjeli, houpal jsem se tie v kesle na verand a v duchu probral cel n spolen ivot. V takovch chvlch jsi vdycky se mnou, alespo v mm srdci, a nevzpomnm si ani na jeden okamik, kdy bys nebyla st m bytosti. Nedovedu si pedstavit, co by se se mnou stalo, kdyby ses toho dne ke mn nevrtila. Miluju T, Ally. Jsem takov, jak jsem, jenom dky Tob. Jsi ztlesnnm kad touhy, kad nadje, kadho snu, co jsem kdy ml, a a u nm budoucnost pinese cokoli, kad den, kdy jsem s Tebou, je nejvt v mm ivot. Vdycky budu jen Tvj. A Ty vdycky bude jenom moje, milku mj. Nathan Odloil jsem ty dva listy a vzpomnal, e kdy Ally tenhle dopis poprv etla, sedli jsme spolu na verand. Obloha pozvolna mnila barvu a pamatuji se, e kdy slunce zaalo klesat za obzor, uvaoval jsem o vznamu t krtk, pomjiv chvle, kdy se den nhle mn v noc. Soumrak je vlastn jenom iluze, kal jsem si, protoe slunce existuje dl, i kdy zapadne. Co znamen, e den a noc jsou navzjem spjaty zpsobem velmi vzcnm - jeden bez druhho nemohou existovat, a pesto nikdy nemohou existovat spolen. A vzpomnm si, e jsem si tehdy poloil otzku, jak to asi bude, a tak my dva budeme i nadle spolu, avak rovn navdy rozdleni. Te u vm, jak jsou na tom noc a den: stle pohromad, nikdy spolu. Tady, kde dnes odpoledne s Ally sedme, je krsn. Tohle je vrchol mho ivota. Po chladn hladin pluj ptci, divok husy. Odr se na n barevn skvrny jejich pe, take na vod vypadaj vt, ne ve skutenosti jsou. I Ally je

okouzlena jejich krsou a pozvolna se spolu zase sbliujeme. "Dlme tohle asto?" pt se. "Sedvme tady a pozorujeme ty husy? Chci ct - my dva ... znme se dobe?" "Ano a ne. Myslm, e kad m njak to tajemstv, ale my dva se znme u dlouh lta." Podv se na svoje ruce a potom na moje. Chvli o nem peml, tv natoenou v takovm hlu, e vypad zase docela mlad. Nemm na ruce snubn prstnek, ona rovn ne. M to opt svj dobr dvod. Zept se m: "Byl jste nkdy enat?" Pikvnu. "Ano." "Jak byla?" km j pravdu. "Byla mj splnn sen. Udlala ze m to, m jsem, a dret ji v nru bylo pro m pirozenj ne tep mho srdce. Neustle na ni myslm. Myslm na ni i te, kdy tady s vmi takhle sedm. Nikdy pro m neexistovala dn jin." Rovn si to v hlav. Nakonec se m zept andlskm hlasem plnm citu: "Je mrtv?" "V mm srdci ije. A vdycky bude t." odpovdm. "Vy ji pod jet moc milujete, vite?" "Samozejm. Ale mm rd i mnoho jinch vc. Rd tady s vmi sedvm. Jsem astn, kdy se o krsu tohohle msta mu dlit s nkm, na kom mi moc zle." Chvli ml. Podv se stranou, abych j nevidl do tve. Navykla si to u ped mnoha lety. "Pro to dlte?" V t otzce nen dn strach, jen ist zvdavost. To je dobe. Vm, co tm mysl, ale pesto se zeptm. "A co?" "e se mnou trvte cel dny?" Usmji se. "Bvm s vmi, protoe to tak m bt. Nen na tom nic sloitho. My dva jsme spolu pece rdi. Chvle, kter s vmi trvm, to pro m nen ztracen as. Je to pesn to, co si peju. Sedm tady, povdme si, a j si v duchu km -

me bt nco lepho, ne co dlm prv te?" V tom okamiku j krtce blskne v och. Na rtech j zahraje smv. "Jsem s vmi moc rda, to je pravda, a jestli vm jde o to, abyste ve mn vzbudil hlub zjem o svou osobu, tak se vm to u podailo. Piznvm, e mm rda vai spolenost, ale nic o vs nevm. Neekm od vs, e mi budete vyprvt svj ivotn pbh, ale pro jste takov tajnstk?" "Kdesi jsem etl, e eny maj slabost pro zhadn cizince." "Vidte? Zase mi neodpovdte na mou otzku. Na vtinu otzek od vs nedostanu odpov. Dokonce jste mi ani neekl, dnes rno, jak ten pbh skonil." Pokril jsem rameny. Chvli sedme mlky. Nakonec se zeptm: "Je to pravda, e eny miluj zhadn cizince?" Uvauje o tom a pak se rozesmje. Pak odpov stejn, jak bych na tu otzku odpovdl j sm: "Nkter eny asi ano." "A vy?" "Nesnate se m zatlait do kouta. Na to vs jet dost dobe neznm." kdl m a mn se to lb. Sedme a pozorujeme svt kolem ns. Uili jsme se to cel ivot. Jenom sta lid mon dokou sedt vedle sebe, mlet, a pesto spolu bt astn. Mlad bvaj neklidn a netrpliv a mlen mus vdycky brzy prolomit. Je to koda, protoe ticho m v sob nco istho. Blahodrnho. Pitahuje k sob lidi bl, protoe pouze takov jedinci, kterm je spolu dobe, dokou sedt a mlet. Je to velk paradox. as plyne a my si postupn srovnvme svj dech. Dchme zhluboka, uvolnn, a ona najednou na chvli zaklm. Lidem se to asto stv, kdy jsou s nkm, s km se ct dobe. Kdy se probere, stane se zzrak: "Vidte tamhletoho ptka?" Ukazuje tm smrem a j si namhm oi ze vech sil, abych ho taky spatil. A u ho skuten vidm. Je to k neuven, ale asi je to tm, e je jasn, slunen den. "To je rybk krlovsk," vysvtlm j polohlasn. Potom ho dlouho sledujeme, jak klouzav poletuje nad hladinou eky. A jako by se ve mn probudil star zvyk, pestanu si clonit oi a polom j ruku na koleno. A ona proti tomu nic

nenamt. S tou mou vyhbavost m pravdu. Ve dnech, jako je ten dnen, kdy m en neslou jedin pam a jinak nem dn pote, odpovdm na jej otzky jen velmi neurit, protoe se mi v poslednch nkolika letech nejednou stalo, e mi nco neopatrn vyklouzlo z st a ji to bolestn zranilo. Umnil jsem si, e se to u nikdy nesm stt. Proto se velmi krotm, a abych j man neublil, odpovdm na jej otzky jen to nejnutnj. Nikdy bych se neodvil zmnit se o dtech nebo j povdt, e jsme vlastn manel. Je mi to lto, ale jin u to nebude. Jsem tedy vi n nepoctiv? Mon. Ovem mnohokrt jsem zail, jak ji pval informac, kter skldaly obraz jejho ivota, niiv drtil. Dokzal bych se j podvat do zrcadla, ani by se mi inuly slzy z o a tsla brada, kdybych si uvdomoval, e jsem beznadjn zapomnl vechno, co kdy pro m bylo dleit? Jiste ne, a ani ona toho nebyla schopna, protoe kdy ta nae odysea zanala, prv tohle jsem na ni zkouel. Vyprvl jsem j o jejm ivot, o naem manelstv, o dtech. O jejch ptelch a o jej prci. Choval jsem se jako mluvc encyklopedie, bezcitn pstroj, kter ze sebe chrlil vechna mon kdo, co a kde jejho ivota, a neuvdomoval jsem si, e ve skutenosti jsou v ivot dleit pouze pro, do kterch jsem j vak nevidl a na kter jsem odpovdt nedovedl. Uprala oi na fotografie svch potomk, o kterch u nevdla, brala do ruky ttce, kter j te u k niemu neinspirovaly, a etla milostn dopisy, je j nepinely dnou radost. Po hodinch thle pust nmahy byla zcela vyerpan, bled jak smrt a hoce neastn, a na konci dne na tom byla mnohem h ne na jeho zatku. Takov dny byly ztracen a ona se ztrcela s nimi. A tak jsem zaal jinak. Pochopil jsem, co je jasn kadmu dtti. e lidsk ivot je jenom mnoina jednotlivch kratikch ivot, je se jeden po druhm pimykaj ke kadmu novmu dni. e kad den by se ml naplovat hlednm krsy kvt a poezie a tichmi rozmluvami se zvaty. e nic neme bt krsnjho ne den obohacen snnm a zpadem slunce a osvujcm vnkem. Pedevm jsem si vak uvdomil, e mj ivot se te bude skldat pedevm z tichho vysedvn na lavice na behu eky s rukou poloenou na

jejm kolen, a e kdy mi toho kterho dne bude pt tst, bude mi dopno se do n znovu zamilovvat. "Na co myslte?" pt se. U zan bt ero. Ped chvl jsme se zvedli z laviky a te se ourme po osvtlench pinch, kter se krout kolem naeho lebnho komplexu. Dr se m pod pa, jsem jej kavalr. Sama se m chytila. Teba jsem j opravdu sympatick. Nebo m chce jenom hldat, abych sebou nhodou nepratil. Co na tom zle - jsem takhle spokojen a usmvm se. "Myslm na vs." Neekne na to nic, jenom mi trochu stiskne pai, a j vyctm, e j to, co jsem ekl, bylo pjemn. il jsem s n tolik let, e poznm, co se v n dje, i kdy si to ona sama neuvdomuje. A pak pokrauji: "J vm, e si nemete vzpomenout, kdo jste, ale j to vm, a dvat se na vs mi dl moc dobe." Poplesk m po pai a usmje se. "Vy jste velmi laskav lovk a mte dobr srdce. Doufm, e jsem vs pedtm mvala stejn rda jako te." Pemlm o tom, kdy mlky krme dl. Mjme obytn kdlo, pejdeme ndvo a dorazme a k zahrad, kde roste spousta divokch kvtin. Jet stle se m dr pod pa. Zastavm se a pracn j natrhm kytici rudch, rovch, lutch a fialovch kvt. Vezme si je ode m, s pivenma oima k nim pivon a zaept: "Jsou ndhern." Konme prochzku. Jednou rukou je do m zaven, v druh dr kytici. Lid si ns zvdav prohlej. Pr jsme chodc zzrak, bylo mi eeno. Svm zpsobem je to pravda. Kdy dojdeme ke vchodu, jsem u hodn unaven. Poznala to, zastavila m a natoila m tak, e jsme stli tv v tv. Uvdomuji si, jak m st nahrbilo. Jsme te stejn velc. Nkdy dkuji Pnubohu, e Ally neme vdt, jak jsem se zmnil. Stoj proti mn a dlouho se na m dv. "Co to dlte?" zeptm se j. "Chtla bych si vs zapamatovat, cel tenhle den, a tak se snam vrt si vs do pamti." e by to tentokrt vylo? km si v duchu. Ale vm, e je to nemon. Nejde to. Neeknu j ovem,

co mi jde hlavou, a jen se usmvm. To, co ekla, mi dl velkou radost. "Dkuji," zaeptm. "J to ale myslm vn. J u na vs nechci zapomenout. Jste pro m pmo nepostradateln. Nevm, co bych si bez vs dneska poala." Hrdlo se mi seve. Pro tohle te iju. V t chvli se pmo dusm lskou k n. Hoce lituji, e nemm dost sly, abych ji vzal do nru a odnesl do rje. "Nic nekejte, prosm vs," zapros. "Tahle chvle si zaslou, abychom si ji potichu vychutnali." Poslechnu ji a ctm se jako v nebi. Jej choroba je te hor ne na zatku, i kdy Ally se od vtiny podobnch ppad vrazn li. V stavu jsou jet dal ti pacienti s Alzheimerovou nemoc a ti mi slou jako zdroj vech dostupnch informac. Na rozdl od Ally je u nich nemoc u zcela rozvinut a prakticky jsou v beznadjnm stavu. Ze spnku je bud zmaten halucinace. Pod opakuj tot, znovu a znovu. Jen zdka poznvaj lidi, kte je miluj. Je to pern nemoc, a proto je mon pro jejich i moje dti tak muiv sem chodit. I Ally m samozejm okliv problmy. Kdy se rno probud, hrozn se boj a neutiiteln ple. Myslm, e kolem sebe asto vd jaksi trpaslky, gnmy. Mnohokrt jsem zail, jak na n je, aby li pry. Celkem ochotn se koupe, ale odmt pravideln jst. Hodn zhubla, podle mho mnohem vc, ne je j zdrvo, a tak se ji ve dnech, kdy je na tom relativn dobe, snam trochu vykrmovat. Ale tady veker podobnost kon. Proto v n zdej personl vid cosi jako zzrak. Protoe jej stav se nkdy - vskutku jenom nkdy, hlavn tsn po tom, co skonm svoje pedtn - pekvapiv zlep. Nen pro to dn vysvtlen. "Je to prost nemon," tvrd doktoi. "Ta pan neme mt Alzheimera." Ale ona ho m. Kad rno a vtinou i pes cel den o tom neme bt pochyb. Ale pro je tedy jin ne ostatn pacienti? Pro je nkdy jako promnn, kdy skonm pedtn? Snam se to lkam vysvtlit, ale oni mi nev. U tyikrt tady byli specialist z Chapel Hillu, aby zjistili, co je na tomhle ppadu tak zvltnho, ale tyikrt

odjeli s nepozenou. km jim: "Vy to nemete pochopit prost z toho dvodu, e se nedokete povznst nad to, co jste se na fakult nauili a co mte vyteno z uench knih." Ale oni jenom vrt hlavou a tvrd mi: "Alzheimer takhle nefunguje. Jej stav prost nedovoluje, aby se mohla s nkm bavit, a je vyloueno, e by se bhem dne mohl vrazn zlepit. To je mimo jakoukoli diskusi." Ovem ona je vjimkou. Nedochz k tomu kad den a npadn vkyvy k lepmu jsou u n tak stle id. Ale sem tam se takov doasn zlepen vyskytne. V takovch dnech je jedin, co Ally chyb, pam. Jako by jen trpla amnzi. Jinak se chov docela normln; projevuj se u n normln citov reakce, mysl j to taky docela normln. A prv v takovch dnech mm nejvt jistotu, e to, co dlm, je sprvn. Kdy dojdeme a do jejho pokoje, ek tam na ns veee. Pipravili ji tam pro ns oba, jako vdycky, kdy je j darovn takov dobr den, a j si znovu km, co vc si vlastn mu pt. Lid jsou tady na m velmi hodn a j jsem jim za to velmi vdn. V pokoji nen mnoho svtla, ozauj ho pouze plamnky dvou svek, a nkde v pozad tie hraje hudba. lky a tale jsou z uml hmoty a v karaf je jablen va, ovem pedpisy jsou pedpisy a j to podle veho nijak nevad. Pi tom pohledu se zhluboka nadechne. Oi m doiroka oteven. "To jste zadil vy?" Pikvnu a Ally vejde do pokoje. "Vypad to tu ndhern." Nabdnu j rm a vedu ji k oknu. Kdy k nmu dojdeme, nepust se m. Je krystalicky ist jarn veer, stojme tsn u sebe a jej blzkost m velmi bla. Okno je pooteven a na tvch ctm chladiv doteky vnku. Vyel u msc. Dlouho tak stojme a sledujeme, jak se rozvinuje veern nebe. "Nikdy jsem nevidla nco tak krsnho, vte mi," sv se mi. "Ani j ne," souhlasm, ale dvm se pi tom na ni. V, jak to myslm, a j si vimnu, e se usmv. Za chvli zaept: "J u myslm vm, koho si Ally na konci toho

pbhu vybrala." "Ano?" "Odela za Nathanem." "Jste si tm jist?" "Absolutn." Usmji se a pikvnu. "Ano, mte pravdu," eknu tie a ona se na m taky usmje a tv se j cel rozz. Pak se jdeme posadit. Sed naproti m a najednou nathne ruku, polo ji na mou a ctm, jak mi ji stejn jako kdysi dvno nn hlad palcem. Dlouho z n nespoutm oi a znovu provm vechny krsn chvle svho ivota. Nezapomnl jsem na dnou z nich, vechny jsou pro m iv a stle skuten. Hrdlo se mi svr a znovu si uvdomuji, jak ji miluji. Kdy konen promluvm, hlas se mi tese. "Jste tak krsn," km. Z jejch o tu, e v, co k n ctm, a co vechno chci tmi slovy vyjdit. Neodpovd. Msto toho sklop oi a j bych si pl vdt, na co te mysl. Nic mi vak nenazna a j tedy nn stisknu jej ruku. ekm. Znm jej srdce a vm, e jsem u velmi blzko. A pak pijde zzrak, kter mi to potvrd. Prv nm hraje Glenn Miller a mn je ve svtle svek dopno sledovat, jak se Ally pozvolna poddv citu, kter v n roste. Na rtech se j objevuje lskypln smv, kter je mi odmnou za vechno, co dlm, a pak ke mn pozved zamlen oi a pithne si mou ruku bl k sob. "Vy jste bjen lovk ..." ekne tie, a v tom okamiku vm najisto, e i ona se te zamilovala do m, protoe takhle jsem ji vidl snad u tisckrt. Neekne potom u nic, protoe to nen teba, jen m obdarovv pohledem z jinho ivota, kter ze m znovu dl celho lovka. Usmvm se na ni se v velost, kter jsem schopen, dvme se na sebe a v naich nitrech se city vzdouvaj jako mosk vlny. Rozhldnu se po pokoji, pak se oima vrtm k n a nechm se rozehvat pohledem, kter na m upr. Najednou se znovu ctm mlad. U nejsem vyhasl, rozbolavl staec, nahrben a tm oslepl edm zkalem. Jsem nejastnj lovk na svt, siln a hrd, a ten pocit je mi dovoleno provat velmi dlouho.

Jsem schopen promluvit, teprve a se svky o celou tetinu zkrt. "Jsi moje velk lska a doufm, e to dobe v," zaeptm. "Samozejm, e to vm," ekne na to. "J jsem t pece vdycky milovala, Nathane." Nathane ... Nevm svm um. Nathane. To jmno mi zvon v hlav. Nathane ... Nathane! Ona v, bou mi hlavou, ona v, kdo jsem ... Ona to v ... Takov drobn zjitn, ale pro m to je dar od Boha, kter mi vrac cel n spolen ivot, nae manelstv a nai lsku, nejlep lta mho ivota. "Nathane ..." zaept, "Nathane, milku mj ..." A j, kter jsem tak tvrdojn odmtal pijmout slova lka, te triumfuji, alespo pro tuto chvli. Strhvm ze sebe rouku zhadnosti, lbm ji ruku, pikldm si ji na tv a eptm j do ucha: "Jsi ten nejvt dar, kter mi ivot pinesl." "Boe, Nathane ..." k a oi m pln slz. "I j t pece miluju." Kdyby to takhle skonilo, byl bych nejastnj lovk na svt. Ale neskon. Jsem si tm bohuel jist, protoe jak as ubh, objevuj se j na tvi znmky neklidu. "Co se dje?" ptm se, a ona ztlumen odpovd. "Mm strach. Bojm se, e na tebe zase zapomenu. To pece nen spravedliv ... Nesnesu pedstavu, e o tohle vechno zase pijdu." Hlas se j zlom, ale j nevm, co j na to mm ct. Je mi jasn, e tenhle veer zanedlouho skon, a nen nic, m bych mohl zabrnit nevyhnutelnmu. V thle vci jsem bezmocn. Nakonec j eknu: "J t nikdy neopustm. To, co je mezi nmi dvma, potrv navdycky." Ona v, e nic jinho j povdt nemohu, protoe ani jeden z ns nestoj o plan sliby. Venku nm zpvaj cikdy, kdy se konen pustme do jdla. dn z ns nem hlad, ale rd bych j byl

pkladem, a ona m poslun nsleduje. Krj si jen drobn kousky a dlouho je v stech zpracovv, ale j jsem rd, e vbec nco j. Za posledn ti msce velmi zhubla. Kdy dojme, zanm mt strach, e za chvli tomuhle veeru odzvon hrana. Slunce u dvno zapadlo, zlodj, kter nm vechno ukradne, u h za dvemi, a j proti tomu nemohu nic dlat. Take se na ni jenom dvm a do tchto poslednch okamik se pokoum vtsnat cel dlouh ivot. Hodiny vytrvale tikaj. Nic. Vezmu ji do nru a drme se v objet. Nic. Ctm, e se chvje, a nco j chlcholiv eptm do ucha. Nic. Pak j toho veera naposledy km, e ji miluju. A v tu chvli se objev ten zlodj. Vdycky asnu, jak rychle to pichz. I po vech tch bohatch zkuenostech. Pod se m jet dr, ale najednou zane rychle pomrkvat a vrtt hlavou. Pak ji obrt nkam do kouta, chvli tm smrem tet oi, tv zrznnou naptm. Ne! zaje to v m mysli. Jet ne! Te jet ne ... kdy k sob mme tak blzko! Dnes veer ne! Kdykoli jindy, jen ne dnes veer ... Prosm! J u to nevydrm! Nen to fr ... je to nespravedliv ... Ale je mi to mlo platn. "Ty lidiky," vyraz ze sebe nakonec a ukazuje do toho kouta, "pro se na m tak koukaj? A pestanou, prosm vs ..." Opt ti sktkov. V aludku ctm kmen, velk a tvrd. V stech mi vyschlo a srdce mi divoce bu. Vm, e je vemu konec. Tohle je ze veho nejhor - ten ds a zmatek, kter mou enu zcela pohlt. Protoe kdy to na ni pijde, odejde jej duch nkam do neznma, a j pochybuji o tom, jestli se k nm nae lska jet nkdy vrt. "Nikdo tam nen, Ally," klidnm ji. Zoufale se snam zabrnit nevyhnutelnmu.

Nev mi. "Koukaj na m. Ty je nevid?" "Ne," km, a ona se na okamik zamysl. "To je jedno, ale jsou tam a okliv se na m dvaj," trv na svm. Pak si zane nco mumlat jen tak pro sebe, a kdy se ji pokoum uklidnit, vytet na m oi a polekan se mi vytrhne. "Kdo jste?" vyjekne vyden a tv j zesin. "Co tu dlte?" Ustupuje pede mnou, s rukama ped sebou, jako by m chtla od sebe odstrit, a pak vykikne slova, kter mi drsaj srdce. "Jdte pry! Nechte m bt!" A v pt chvli pro ni pestvm existovat a zan od sebe odhnt jen ty zl sktky. Pejdu k jej posteli. Jsem najednou stran zeslbl, bol m nohy a v boku m podivn pch. Mm co dlat, abych dokzal stisknout zvonek na sesternu, protoe mi v prstech cuk a mm je jakoby zchroml, ale nakonec se mi to poda. Vm, e za okamik pibhnou, a pokm tu na n. Sedm u jej postele, hrozn m bol zda, a kdy beru do ruky zpisnk, rozplu se. Jsem stran unaven, a tak tam jenom sedm, sm, protoe moje ena je duchem nkde velmi daleko. A kdy doraz sestry, najdou v pokoji dva lidi, kterm musej njak pomoci. enu tesouc se hrzou a starce, kter ji miluje vc ne svj ivot, kter sed v rohu s obliejem v dlanch a tie ple. Bhem nsledujcho tdne se mj ivot v podstat vrtil do normlnch kolej. Pokud mj ivot vbec me bt za tchto okolnost normln. Chodil jsem pedtat Ally, kter m nepoznvala ani na okamik, pedtal jsem i jinm pacientm, bez cle jsem se oural po chodbch. V noci jsem leel v posteli s otevenma oima a kad rno usedal k teplometu. V pedvdatelnosti svho ivota jsem nachzel zvltn tchu. Jednoho chladnho, mlhavho rna, osm dn pot, co jsme spolu proili ten vjimen den, jsem se jako vdy probudil velmi asn, usedl jsem ke stolu, pehraboval se ve starch fotografich a snail se st v dopisech, napsanch ped mnoha lety. Moc mi to nelo - nemohl

jsem se soustedit, protoe m siln bolela hlava, a tak jsem je od sebe odsunul a el si sednout do kesla u okna, abych se podval na vchod slunce. Vdl jsem, e Ally se probud a za nkolik hodin, a chtl jsem bt co nejvc odpoat, protoe jestli j pak budu cel den pedtat, rozbol m hlava jet mnohem vc. Na pr minut jsem zavel oi, a kdy jsem je zase otevel, pozoroval jsem chvli svou starou ptelkyni eku, kter mi tu protk pod oknem. Na rozdl od Ally mm pokoj, z nho je na ni vidt, a musm ct, e m nikdy nezklamala a vdycky mi pinela velkou tchu. Nese v sob zvltn rozpor, tahle nevelk eka - je sto tisc let star, a pesto se po kadm vtm deti znovu rod. Dvat se na eku, to znamen pozorovat ivot. lovk se toho pi tom spoustu nau. Stalo se mi to prv tehdy v tom kesle, ve chvli, kdy slunce vykouklo nad obzor. Najednou m siln zaala brnt ruka, co se mi nikdy v ivot nestalo. Chtl jsem ji zvednout, ale musel jsem toho nechat, protoe mi znovu zabuilo v hlav, tentokrt mnohem silnji ne pedtm, tm jako bych do n dostal rnu kladivem. Pevn jsem stiskl on vka. Ruka m pestala brnt, ale pestval jsem ji ctit, jako by mi nkdo kdesi na pedlokt peal nervy. Hlavou mi zmtala ezav bolest, kter mi z n pes ji vystelovala do vech kout tla, jako plivov vlna, kter rozbj a ni vechno, co j pijde do cesty. Pestval jsem vidt a v uch mi huelo, jako by se mi tsn kolem hlavy til vlak, a j jsem si uvdomil, e m nejsp ranila mrtvice. Bolest mi projdla kem krem celm tlem. V poslednch okamicch ped ztrtou vdom jsem si jet stail pedstavit Ally, jak le v posteli a ek na pbh, kter u j nikdy nebudu moct pest, ztracen a zmaten, naprosto neschopn si njak pomoct. Dlouh dny jsem pak valnou vtinou leel v mdlobch a v krtkch chvlch, kdy jsem byl pi vdom, jsem zjioval, e jsem napojen na rzn pstroje a u postele mi vis

dva vaky naplnn njakou tekutinou. Chvli jsem naslouchal, jak si ty pstroje tie pedou a obas vydvaj jin zvuky, jejich pvod jsem nedokzal rozpoznat, a pak jsem se zase nechal ukolbat do bezas a penesl se do zem nikoho. Obas jsem zahldl vn oblieje doktor, kdy si etli zznamy na mm statusu nebo upravovali pstroje. Ty zachmuen tve byly pedehrou toho, co pak nade mnou konstatovali "ztrta ei, postien pohybov soustavy, ochrnut". Pak nco pipsali na zznam, ozvalo se zappn njakho zhadnho pstroje, a oni li dl, nemajce tuen, e jsem slyel kad jejich slovo. Potom jsem se na to snail nemyslet a msto toho jsem se v duchu sousteoval na Ally, a kdykoli jsem toho byl schopen, pokouel jsem si ji pedstavit, vzpomnat na doteky jejch rukou a na jej hlas, a oi se mi pi tom zalvaly slzami, protoe jsem se bl, e u ji nikdy nebudu moci obejmout. Takhle jsem si svj konec nepedstavoval. Vdycky jsem si myslel, e budu odchzet a po n. Cel dny jsem se takhle probral z bezvdom a zase do nj upadal, a jednoho mlhavho rna slib, kter jsem dal Ally, konen moje tlo zase vzksil. Otevel jsem oi a vidl, e pokoj je pln kvtin, a jejich vn mi dodala dal sly. Nahmatal jsem zvonek, s nmahou ho stiskl a za pl minuty ke mn pibhla sestika a j v patch doktor Barnwell. "Mm ze," oznmil jsem jim chraptivm hlasem, a tv doktora Barnwella se rozthla do irokho smvu. "Tak vs vtm zptky do ivota," ekl mi. "J vdl, e to dokete." Za dva tdny m pak mohou z nemocnice propustit, i kdy je m nyn sotva polovika toho, m jsem byl pedtm. Prav strana mho tla je na tom o poznn h ne lev. Co je ovem dobr zprva, tvrd mi, protoe m taky mohlo potkat celkov ochrnut. Nkdy se mi zd, e mm kolem sebe sam optimisty.

patn je, e mi moje ruce nedovoluj pouvat ani hole, o kterou bych se pi chzi opral, ani pojzdn idle, take jsem nucen pemsovat se svm vlastnm originlnm zpsobem - nikoli systmem lev-prav-lev, jak jsem se nauil v dtstv, ani stdavm ouravm posunovnm obou nohou, jak jsem si zvykl posledn dobou, ale tak, e jsem nejdve pomalu ourav popojel levou, pak k n pisunul pravou, zase popojel levou, a tak dle. Kdy se te mm pohybovat po chodbch, stv se z toho znan epick zleitost. Vracm se do svho pokoje a vm, e urit neusnu. Zhluboka se nadchnu a nasvm do sebe jarn vn, kter sem pronikaj otevenm oknem. Vzduch je ponkud chladn, ale j zjiuji, e mi ta zmna teploty dl dobe. Evelyn, jedna z mnoha zdejch sester, mi pome do kesla u okna. Pak mi polo ruku na rameno a jemn ho poplc. Nic nek, ale jej mlen mi prozrazuje, e se zejm dv ven z okna. Pak se nade mnou naklon a polb m na tv. "To je dobe, e jste zptky. Ally se po vs stskalo a nm vem taky. Modlili jsme se za vs, protoe bez vs to tady nen ono." Ne odejde, usmje se na m a pohlad m po tvi. J nekm nic. Na obloze je dneska veer plno hvzd a cikdy se mou uzpvat. Sedm u okna a km si, jestli m tam zven nkdo vid - vzn svho tla. Ptrm oima po ndvo a hledm njak znmky ivota, ale nikde nic. I eka dnes ml. V temnot to vypad, jako by nkam zmizela a zstal po n jen przdn ern prostor. Rd bych se dokal, a se tahle zhada roze. Hledm do t tmy cel hodiny, a najednou zahldnu odlesky mrak na hladin. Bl se bouka, obloha se brzy zase postb, jako kdy na krajinu padal soumrak. Divokou oblohu prosne blesk a j ctm jak moje mysl putuje nkam daleko zptky. Kdo vlastn jsme, Ally a j? Jsem snad j staik bean, kter se kolem n vine jako kolem ztepilho cypie tak tsn, e se jejich ponky a vtve propltaj tak lan, e kdyby se je - ns - nkdo pokusil od sebe nsilm oddlit, asi bychom zahynuli? Dal zablsknut, v jeho svtle stam

na stolku vedle sebe zahldnout Allyinu fotografii, nejlep, kterou mm. Ped lety jsem si ji dal zarmovat, v nadji, e ji sklo navdy uchrn od jakhokoli pokozen. Shnu po n a pidrm si ji tsn ped oima. Bylo j tehdy jednatyicet a nikdy nebyla krsnj. Je tolik vc, na kter bych se j chtl zeptat, ale vm, e tenhle obrzek mi na n neodpov, a tak ho zase vrtm tam, kde pedtm byl. Nakonec vstanu, doourm se ke stolu a rozsvtm lampu. Stoj m to mnohem vc nmahy, ne jsem ekal, a jsem z toho cel znaven, take se u k oknu nevrtm. Usadm se ke stolu a nkolik minut si prohlm obrzky, kter se na nm povaluj. Rodinn fotografie, obrzky dt, zbry z naich dovolench. Fotografie, na kterch jsem j s Ally. Jak se zd, tohle bude veer vnovan vzpomnkm. Zanu hledat svj snubn prstnek. Objevm ho v horn zsuvce, zabalen v krepovm papru. U ho nemu nosit, protoe mm hrozn otekl klouby a taky by mi do prstu nela krev. Vybalm ho z toho papru a zjiuji, e je v podku. Je to mocn symbol, tenhle krouek, a j vm, vm urit, e bych byl na prst nikdy nenavlkl dn jin. Polohlasem km sm sob: "Jsem pod jenom tvj, Ally, ty moje krlovno, moje vn krasavice. Jsi a vdycky jsi byla to nejlep, co jsem v ivot poznal." Je u jedenct ticet, ale pesto zanu hledat jeden jej dopis, ten, kter si tm, kdy se mi po n stsk nejvc. Je tam, kam jsem ho posledn uloil. Otevu ho a roztesou se mi ruce: Mj drah Nathane, tenhle dopis Ti pu pi svce a ty zatm sp v lonici, o kterou jsme se spolu dlili ode dne, kdy jsme se vzali. Dvm se na plamnek vedle sebe a ten mi pipomn jin plameny, kter hoely ped mnoha desetiletmi ve tvm krbu. J mla na sob Tvou mkkou koili a tvoje kalhoty a u tehdy jsem vdla, e patme k sob, i kdy jsem pak

ptho dne zakolsala. Moje srdce uchvtil jiansk bsnk a j ve svm nitru ctila, e bylo vdycky jeho. Vdycky patilo Tob. Copak jsem mohla pochybovat o lsce, kter na ns sltla s padajcmi hvzdami a mla slu boucch moskch vln? Takov byla nae lska tehdy, a takov je i dnes. Vzpomnm, jak jsem se pak k Tob den potom, co matka odjela, vrtila. Byla jsem vyden k smrti, protoe jsem byla pesvdena, e mi nikdy neodpust, e jsem od Tebe vbec mohla odejt. Kdy jsem vystupovala z auta, tsla jsem se po celm tle, ale tys to vechno vyeil smvem. "D si kvu?" To bylo vechno, na co ses tehdy zeptal. A po vechna nae spolen lta, kter pak nsledovala, ses k tomu u nikdy nevrtil. Na nic ses m neptal ani v tch nkolika ptch dnech, kdy jsem obas odela z domu a prochzela se sama venku. Kdy jsem se pak vracela se slzami v och, vdycky jsi vyctil, kdy potebuji, abys m vzal do nru, a kdy m m nechat bt. Nevm, jaks to poznal, ale bylo to tak, a velmi jsi mi to vechno usnadnil. Kdy jsme si potom v t kapli vymovali prstnky a slibovali vrnost, podvala jsem se Ti do o a vdla jsem jistojist, e jsem volila sprvn. Ba vc ne to - uvdomila jsem si, jak blhov jsem byla, e jsem vbec uvaovala o nkom jinm. Od t doby jsem nezakolsala ani jednou. Mli jsme spolu ndhern ivot, a j o nm te hodn pemlm. Nkdy zavu oi a vidm T ped sebou, jak sed na verand, u s trochu proedivlmi skrnmi, hraje na kytaru a dti poskakuj kolem Tebe a tleskaj t Tv psnice do taktu. Kdy pak u spaly, ekla jsem Ti: "Jsi lep tta, ne si vbec um pedstavit." Mm T rda pro spoustu vc, pedevm ale pro vnivou opravdovost, kter trysk z Tvho milovn, z Tv poezie, z Tvho rodiovstv a ptelstv, ze Tv lsky ke krse a k prod. A jsem rda, es tomu vemu nauil i nae dti, protoe vm, e jejich ivot bude dky tomu lep. asto mi kaj, jak vzcnm lovkem pro n jsi, a j se pak ctm nejastnj enou na svt. I m jsi toho hodn nauil.

Inspirovals m a podporoval pi mm malovn a sotva nkdy pochop, jak moc pro m znamenalo, e jsem T vdycky mla po boku a mohla se spolehnout na Tvou podporu. Ml jsi porozumn pro vechny moje poteby - e musm mt vlastn atelir, prostor jen pro sebe, a nevadily Ti moje barvou pockan aty a vlasy. Vm, es to se mnou neml lehk, Nathane. t s nm takovm, to vyaduje opravdu silnho mue. A Tys tu slu ml. A vydrela Ti tyiatyicet ndhernch let. Jsi nejen mj jedin milenec, ale i mj nejlep ptel. Nevm, co z tch dvou strnek mho vztahu k Tob mm radji. Tko ct obou si asi vm rovnm dlem. Stejn jako celho naeho spolenho ivota ... M v sob cosi krsnho a silnho, Nathane. Laskavost - to je to, co v Tob vidm, kdy se te na Tebe dvm, a co urit vid i ostatn lid. i spe lskyplnost. Mon sis pomyslel, e jsem blzen, kdy jsem pila s tm npadem, e bychom mon mli n pbh sepsat, ne opustme svj dm. Ale j k tomu mla sv dvody a moc Ti dkuji, es ml se mnou v thle vci trplivost. Nikdy jsem Ti neekla, pro jsem to chtla, a myslm, e je naase, aby ses to dozvdl. Takov ivot, jak jsme spolu proili, mnoho manelskch pr nepozn, a kdy se te na Tebe dvm, ds m pedstava, e to asi vechno brzy skon. Oba znme prognzu m nemoci. Dlm si mnohem vt starost o Tebe ne o sebe, protoe si dovedu pedstavit, jakou bolest asi bude muset zakouet. Nemm slova, jimi bych vyjdila, jak je mi to lto. Ale j T miluju tak stran moc, tak neuviteln, e si k Tob najdu cestu navzdory t m chorob. Slibuji Ti to. A tady do toho vstupuje ten n pbh. A budu ztracen, nkde daleko od Tebe, ti mi ten pbh - jako jsi ho vyprvl dtem - a j vm naprosto jist, e u njak poznm, e je o ns dvou. A potom mon - kdo to te v najdeme zpsob, jak bt zase spolu. Prosm T, nezlob se na m, a pijdou dny, kdy t nebudu poznvat - oba vme, e urit pijdou. Mj stle na pamti, e T budu vdycky

milovat, a a se stane cokoli, vz, e jsem nemohla mt krsnj ivot. Ne ivot s Tebou. Nathane, a jsi te kdekoli, bez ohledu na chvli, kdy tenhle dopis te, j T miluju. Stran moc T miluju, maneli mj. Jsi - a vdycky jsi byl - mj splnn sen. Ally. Poloil jsem dopis na stl, zvedl se a el si najt trepky. Musm si sednout, abych si je dokzal nathnout. Pak vstanu, ourm se ke dvem a otevu je. Vyhldnu na chodbu a vidm, e tam za stolem non sluby, kter musm minout cestou k Allyinu pokoji, sed sestra Janice. V tuhle dobu nesmm opoutt pokoj a Janice vru nepat k sestikm, kter by byly ochotny pimhouit oko. Chvli ekm, jestli nhodou nkam neodbhne, ale nezved se a j zanm bt netrpliv. Nakonec se pece jen vytrm z pokoje - posun levou, pithnout k n pravou, posun levou ... Pekonat tu vzdlenost mi trv cel vky, ale Janice m z njakho dvodu neregistruje. Jsem panter, kter se tie pl dungl. Nakonec si m samozejm vimne, ale m to nevyvede z mry. Zastavm se a u n. "Nathane," zept se m krav. "Co tu dlte?" "Jdu se trochu projt," odpovm. "Nemu spt." "Vte pece, e se to nesm." "J vm." Ale stojm tam dl. Jsem pevn rozhodnut. "Kde byste se chtl prochzet. Chtl byste se podvat na Ally, co?" "Chtl," pisvdm. "Nathane, pece vte, jak to dopadlo posledn, kdy jste za n v noci byl. Neml byste to zkouet." "Kdy m se po n stsk." "J vm, ale stejn vm to nemu dovolit." "Mme dneska vro," km. Je to pravda. Chyb nm pesn rok do zlat svatby. Dnes je to tyicet devt let, co jsme se brali. "Jo tak." Podv se stranou a

jej hlas zmkne. Pekvap m to. Nikdy mi nepipadalo, e by mohla mt sentimentln sklony. "Nathane, j u vidla stovky manelskch pr zpolit s velkm alem, ale dn se s nm nevyrovnval tak jako vy. Nikdo tady nic podobnho nezail." Na chvli se odml a do o se j derou slzy. "Snam se vmyslit do toho, jak vm asi je, jak to vbec mete den za dnem vydret, ale nedovedu si to pedstavit. Nechpu, jak to dokete. Nkdy dokonce tu jej nemoc na chvli zaenete. Doktoi to nemou pochopit. Ale my sestry ano. Je to docela prost - tohle doke jenom lska. Nic tak neuvitelnho jsem jet nezaila." V hrdle se mi cosi vzp a nedoku ze sebe vypravit slovo. "Ale tohle nesmte, Nathane, a j vs v tom nemu podporovat. Take se hezky vrate do svho pokoje." Pak se usmje, prohrabuje se chviliku v lejstrech, kter j le na stole, a pak ekne: "A j si te jdu dol uvait kafe. Chvli na vs nebudu moct dvat pozor, tak ne, abyste provedl njakou vylomeninu." Rychle vstane, pohlad m po pai a vyd se ke schoditi. Ani jednou se neohldne a j jsem najednou sm. Podvm se k mstu, kde pedtm sedla, a spatm pln lek kvy, ze kterho se jet trochu kou. Opt jednou zjiuji, e na svt ij dob lid. Zahjm svou pomalou vpravu k Allyin pokoji - drobn krok, psun - a i tak m brzy zanou bolet nohy. Obas se musm opt o ze, abych neupadl. Nad hlavou mi bzu zivky a od jejich fluoreskujcho svtla m zanaj bolet oi a musm je ilhav pimhuovat. Namhm se a ten pohyb mi do povadlch tepen vhn krev. Kadm krokem se ctm zdatnj. Na sestern zazvon telefon a j se snam zrychlit chzi, aby m tu nkdo nepistihl. Jsem mlad a siln, v srdci mi ho ve - jsem odhodln vyrazit dvee, vzt ji do nru a odnst ji do rje. Ale co si to namlouvm? Vedu te velmi jednoduch ivot. Jsem poetilec - star zamilovan mu, snlek, kter sn u jenom o tom, jak bude Ally pedtat, a kdy to bude mon, vezme ji kolem ramen.

Jsem hnk, kter mnohokrt pochybil, lovk, kter v v kouzla, ale jsem u pli star, abych dokzal nco zmnit, a taky pli star, abych se kvli tomu trpil. Kdy se konen doourm k jejmu pokoji, jsem na konci sil. Nohy pode mnou podklesvaj, ped oima se mi dlaj mitky. Zpolm s knoflkem dve - musm ho vzt do obou rukou a vynaloit obrovsk sil, ne se otevou. Svtlo z chodby pronikne dovnit a dopadne na lko, na kterm le Ally. Je pikryt jen zpola a v pt chvli se obrt na druh bok. Zvuky, kter pi tom postel vydv, mi pipomenou asy mnohem astnj. Na tom lku vypad jako mal holika. Tm minutu stojm bez hnut ve dvech. V tento den naeho vro j toum povdt, co vechno ctm, ale radji se nehbm, abych ji nevzbudil. Krom toho je to napsno na prouku papru, kter j vsunu pod polt. Stoj tam: Lska, v tchto pozdnch a nnch hodinch, bv pln citu a velk istoty. Nech ji tich rann svtlo s prozenou silou probud z vnosti, ve kter sp. Zd se mi, jako by nkdo pichzel, a tak vstoupm do pokoje a zavu za sebou dvee. Zaplav m temnota a jen po pamti prochzm jejm pokojem k oknu. Rozthnu zclony a z oblohy na m vybafne msc, velk a pln, strce pozdnho veera. I kdy vm, e bych neml, posadm se k n na postel a zasunu j pod polt ten prouek papru. Potom zvednu ruku a zlehka, jako pekem, se dotknu jej tve. Hladm ji po vlasech a pipadm si jako skladatel, kter se poprv setkv s dly Mozartovmi. Zavrt se, oteve oi a j v tom okamiku proklnm svou poetilost, protoe vm, e te zane plakat a kvlet - vdycky je to tak. Zrove vak v sob ctm nutkn pokusit se o nemon, a tak se nad n sklonm, a se nae tve tm dotkaj. Kdy se jej rty sejdou s mmi, projede mnou zachvn, jak jsem jet nezail, za cel ta nae dlouh spolen lta, ale neodthnu se

od nich. A najednou nastane zzrak - ctm, jak se jej rty pootevraj a j objevuji zapomenut rj, na kterm as nezanechal dn stopy, vn jako hvzdy. Ctm teplo jejho tla a nechvm se unst, stejn jako ped tmi dvnmi roky. Zavrm oi a stvm se mocnm korbem, razcm si drav a neohroen cestu rozpnnmi vlnami, protoe ona se promnila v plachty, kter ho enou kupedu. Svmi prsty nn obtahuji jej obliej a potom ji beru za ruku. Polbm ji na rty, na ob tve, a slym, jak se nadchne a tichounce zaept: "Ach Nathane ... Tolik se mi po tob stskalo!" Dal zzrak - nejvt ze vech! A j ani s nejvtm silm nedoku zadret slzy, kdy spolu zanme stoupat k sammu nebi. Protoe v t chvli je svt pln zzrak, nebo najednou ctm, jak jej prsty sahaj po knoflcch m koile a pomalu, pomaliku zanaj jeden po druhm rozpnat. ------------

Nicholas Sparks si po fenomenlnm spchu Zpisnku jedn lsky splnil ivotn sen. Stal se spisovatelem z povoln. U nemusel jako obchodn cestujc objdt lkrny. Pedtm to zkouel s hororem a s detektivkou, ale ani jeden z tchto romn mu nevydali. iv si vzpomn, e rukopis Zpisnku rozeslal ptadvaceti agentrm, ale jen jedna ho ihned s nadenm pijala. Tento romn zejm dovede chytit za srdce, protoe vyel u v dvancti dalch zemch. Postavy Nathana a Ally naly svj vzor v prarodich jeho eny. "Jejich manelstv trvalo edest dva let a a do konce se velice milovali. Ona zemela na rakovinu kost a v poslednm plroku svho ivota byla tak utlumen lky, e

svho mue nepoznvala. O prvnch lskch a mladistvch vnch mete st v hromad romn, ale nikdo nepe o tom, jak se maj rdi lid po padesti letech."