143

JANK, T.; SEIDEL, T. ET AL.

The Power of Video Studies in Investigating Teaching and Learning in the Classroom Monster : Waxmann Verlag GmbH, 2009. ISBN 978-3-8309-2208-7. Vroce 2009 vydalo nakladatelstv Waxmann Verlag vNmecku anglicky psanou publikaci kolektivu autorek aautor vedench Tomem Jankem aTinou Seidel s nzvem The Power of Video Studies in Investigating Teaching and Learning in the Classroom. Kniha je celistv pojednanou publikac, kter je hluboce zakotvena vdlch vzkumech provedench voblasti vyuit videostudie kpopisu aobjasovn proces edukan reality. Videostudie, tj. audiovizuln zznam ansledn analza proces probhajcch bhem vuky ve td, je zejm nejdokonalejm zpsobem studia tchto dj. Pouv modern zznamovou techniku a umouje zpracovvat zskan informace pomoc potae. Aplikace videostudie m adu vhod, pedevm pesnost akomplexnost zznamu, aproto se hod tak kcelkov analze proces vevuce. Videostudie se vposlednch letech uplatuj jak vzahraninch vzkumech zamench naanalzu vuky vjednotlivch pedmtech (TIMSS 1995 aTIMSS 1999), tak veskm pedagogickm vzkumu (CPV PdF MU Brno). Jedn se tedy ovysoce aktuln tma. Kniha je rozdlena dot st avrmci nich se skld ze trncti kapitol (vetn vodn). Kad st se vnuje vyuit videostudi kuritm elm. Prvn st se zabv vyuitm videostudi kpopisu dynamiky vyuovn auen, druh st diskutuje pnos kezkoumn efekt vyuovn, zejmna uen student, akonen tet st e problematiku vyuit videozznam pi profesnm rozvoji uitel. Sept diskutovanch tmat s vsledky jednotlivch vzkum je patrn ji zvodnch strnek prvn sti, kter se sousteuj narzn videostudie realizovan vposlednch patncti letech, zamujc se napopis vyuovac praxe. Vtto sti se teni pehledn seznm smetodologi anktermi nlezy mezinrodn videostudie TIMSS 1999, kter se zabvala vyuovnm prodnm vdm. Najdeme zde zajmav zjitn ipro eskou republiku. Ikdy je otzkou, jak jsou vzhledem kvce ne desetilet distanci tyto nlezy aktuln, splc se tu alespo sten dluh, kter m pedagogick vzkum (nejen esk) vi zpracovn dat zmezinrodnch studi. Vdalm jsou shrnuty zkuenosti snovmi technikami poizovn dat, jejich sbrem, uloenm aanalzou, co ocen zejmna zjemci, kte sami zaml podit videonahrvku vuky. Tato potenciln velmi pnosn kapitola by zejm zasluhovala zvltn postaven vrmci ostatnch aje otzkou, pro byla zaazena prv sem. Nazklad empirickch ilustrac zvideostudie proveden vnorskch kolch vrmci projektu PISA+ je dokumentovno, jak analytick pstupy (kdovac schmata) akly upesuj aosvtluj, jak me bt popis prodovdnch hodin strukturovn. Monosti komplexnho pstupu k analze vyuovn dokld vzkum

144

zamen naporovnn vuky fyziky vNmecku avnmecky mluvcch stech vcarska. Dal kapitola seznamuje se srovnvac analzou vuky fyziky, zempisu, anglitiny (jako cizho jazyka) atlesn vchovy vesk republice. Zacenn meme povaovat tak fakt, e analza je provedena vkontextu nlez videostudie vzkumu TIMSS 1999. Diskutovny jsou zejmna metody aformy vuky. Nazvr prvn sti jsou prezentovny tzv. process plots (procesn mapy), kter byly vytvoeny zejmna pro zachycen apopis fz plnovn, veden aanalzy experiment vhodinch prodovdnch pedmt. Vedruh sti knihy najdeme pspvky zamen navyuit videa pi zkoumn ink vyuovn nauen student. Jsou zde prezentovny pstupy, kter spojuj data zjitn pi videostudich zachycujcch procesy vevyuovn svsledky vzdlvn. Napklad dat zvideostudie vuky matematiky vNmecku avevcarsku se ukazuje monost jejich propojen sdaty zdotaznku. To umouje odhalit vztah mezi procesy vevuce avkonem student. Vdalm se meme seznmit svybranmi nlezy IPN videostudie, vekter byla analyzovna vuka fyziky. Diskutovny jsou nejen snadnji registrovateln aspekty, ale napklad tak hlub vhled vyadujc prce schybou. Videostudie byla vybrna rovn kezkoumn vztahu mezi vedenm uitel aporozumnm zkladnm pojmm (vrmci fyziky). Tet st meme povaovat zaurit vyvrcholen pedchzejcch oddl. Kolektiv autor aautorek se zde zabv rznmi pstupy, kter mohou bt vyuity ve vzdlvn uitel, zejmna k ilustraci vyuovac praxe probhajc ve tdch, krozvoji pemlen uitel oprocesech vevuce akveden atrnovn uitel. Je zde tak prezentovno e-learningov prosted pro uitele (CPV Video Web) zahrnujc zejmna videonahrvky vyuovacch hodin. V dalm je diskutovn projekt STeLLA, kter poskytuje dokumentaci vazeb mezi vyuovacmi strategiemi avsledky vzdlvn student. Videonahrvky jsou zde ureny zejmna kanalze uitelm prodnch vd. Pedposledn kapitola ns seznamuje sprojekty LUV aObserve, kter vyuvaj videozznam kdiagnostice kompetenc uitel. Zamuj se zejmna na pedagogicko-psychologickou kompetenci, kter je vchozm hlediskem kprofesnmu rozvoji uitel. Vposledn kapitole jsou prezentovny pstupy pouit v projektech STAAR a iPSC. Na zklad pklad z PSC (Problem-Solving Cycle) je zde dokumentovno pouit videotechnologi pi profesnm rozvoji uitel ivpedagogickm vzkumu. Co se tk struktury, publikace je v uritm smyslu vystavna pyramidln: naprvn st, kter se zabv videostudiemi popisujcmi edukan realitu vetdch, navazuje druh st uvdjc dosouvislosti vyuovn ajeho inky nauen student, kter je zavrena tet st diskutujc monosti, kter nabz videostudie pi profesnm rozvoji uitel. Povauji toto pojet publikace zavhodn avzsad pehledn. Kestruktue knihy je mon mt urit vhrady. Bylo by eln, kdyby byl nakonci publikace zaazen jmenn seznam jednotlivch klovch pojm sodkazy napslun msta jejich vskytu vtextu. Zrove by bylo pnosn, pokud by byl kekonci publikace uveden urit syntetizujc zvr. Vzhledem kmnostv relevantnch azajmavch informac, kter jsou vjednotlivch kapitolch shromdny, by tento poin nabyl nazvltnm vznamu, ikdy je pravda, e sten tento

145

chybjc zvren oddl nahrazuje vod knihy (kapitola 1). Je teba vyzdvihnout, e tak zformlnho hlediska psob publikace celistvm dojmem. Drobnou vhradu lze mt kpojet nkterch obrzk, zejmna graf, jejich rozlien je nahranici itelnosti. Anglick jazyk, kterm je kniha psna, zcela jist roz okruh ten anebude napekku odbornkm ani vesk republice. Jak ji bylo eeno, publikace podrobn seznamuje jednak smnostvm aktulnch pstup kpojet videostudie, jednak svelkou dvkou konkrtnch projekt, kter ji vyuvaj. Vzhledem ktomu, e kniha dokumentuje pouit videostudie v rznch vzkumech a v rznch vzdlvacch oborech, pekrauje jej vznam avyuit obecn pedagogickou rovinu, azasahuje tak vznamn idorovin speciln didaktickch (nap. didaktik prodnch vd). Publikace je velmi vznamnm poinem, kter seznamuje odbornou pedagogickou obec svysoce aktulnm tmatem pedagogickch vd. Je mimodn kvalitn zpracovna adoufejme, e bude inspirac kdalm vzkumnm pracm vtto oblasti. Vojtch k