EVROPSK KOMISE

V Bruselu dne 24.6.2011 KOM(2011) 380 v konenm znn 2011/0167 (NLE)

Nvrh ROZHODNUT RADY o uzaven Obchodn dohody proti padlatelstv mezi Evropskou uni a jejmi lenskmi stty, Austrli, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenmi stty mexickmi, Marockm krlovstvm, Novm Zlandem, Singapurskou republikou, vcarskou konfederac a Spojenmi stty americkmi

DVODOV ZPRVA 1. Dohoda ACTA usiluje o zzen komplexnho mezinrodnho rmce, kter bude EU pomhat v innm boji proti poruovn prv k duevnmu vlastnictv. Toto poruovn prv ohrouje zkonn obchod a konkurenceschopnost EU a m tak negativn dopad na rst a pracovn msta. Dohoda ACTA obsahuje nejnovj ustanoven tkajc se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv, vetn ustanoven o opatench pro prosazovn v oblasti obanskoprvn, trestnprvn, na hranicch a v digitlnm prosted, mechanismy pevn spoluprce mezi stranami dohody ACTA na podporu jejich sil o prosazovn prva a stanovovn osvdench postup pro inn prosazovn prv k duevnmu vlastnictv. I kdy dohoda ACTA nemn acquis EU, protoe prvn pedpisy EU jsou ji podstatn modernj ne platn mezinrodn normy, bude zavdt nov mezinrodn normy vychzejc z dohody WTO o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv (pijat v roce 1994). Bude tedy pnosem pro vyvejc majitele prv EU inn na svtovm trhu, kte jsou v souasn dob pokozovni soustavnm a velmi rozenm poruovnm jejich autorskch prv, ochrannch znmek, patent, vzor a zempisnch oznaen v cizin. Dohoda ACTA je zrove dohodou vyvenou, protoe pln uznv prva oban i obavy vznamnch zastnnch stran, jako jsou spotebitel, poskytovatel internetovch slueb a partnei v rozvojovch zemch. Po pijet smrnic pro jednn Radou dne 14. dubna 2008 byla jednn zahjena dne 3. ervna 2008. Dohoda byla uzavena dne 15. listopadu 2010 a znn bylo parafovno po jedencti kolech jednn dne 25. listopadu. lensk stty EU byly o postupu jednn informovny stn a psemn prostednictvm vboru Rady pro obchodn politiku. Rotujc pedsednictv EU vedla jednn o vcech trestnprvnho prosazovn na zklad stanovisek jednomysln schvlench a pijatch Radou v rmci vboru COREPER. Evropsk parlament byl tak pravideln informovn o vvoji prostednictvm svho vboru pro mezinrodn obchod (vboru INTA) a komisaem De Guchtem na tech plenrnch zasednch v roce 2010. Dne 24. listopadu 2010 pijal Evropsk parlament usnesen, jm podpoil dohodu ACTA. Dohoda ACTA obsahuje nkolik ustanoven tkajcch se trestnprvnho prosazovn, kter pat do oblasti psobnosti l. 83 odst. 2 SFEU. Tyto sti dohody, na rozdl od st, na kter se vztahuje lnek 207, spadaj do oblasti sdlench pravomoc (l. 2 odst. 2 SFEU). Pokud urit zleitost spad do sdlen pravomoci, prvn zvazn akty me vytvet a pijmat bu Evropsk unie nebo lensk stty. Pokud jde o podpis a uzaven dohody ACTA, Komise se rozhodla, e nenavrhne, aby Evropsk unie vykonvala svoji monou pravomoc v oblasti trestnprvnho prosazovn podle l. 83 odst. 2 SFEU. Komise toto rozhodnut povauje za vhodn, nebo nikdy nebylo jejm zmrem, pokud jde o jednn o dohod ACTA, mnit acquis EU nebo harmonizovat prvn pedpisy EU v oblasti trestnprvnho prosazovn prv duevnho vlastnictv. Z tohoto dvodu Komise navrhuje, aby dohodu ACTA podepsala a uzavela jak EU, tak vechny lensk stty.

2.

3.

4.

5.

6.

CS

CS

7.

Stanovisko Komise tkajc se dohody ACTA a l. 83 odst. 2 SFEU nem vliv na stanovisko Komise k budoucmu vykonvn sdlench pravomoc podle l. 83 odst. 2 SFEU Evropskou uni, pokud jde o jin iniciativy.

CS

CS

2011/0167 (NLE) Nvrh ROZHODNUT RADY o uzaven Obchodn dohody proti padlatelstv mezi Evropskou uni a jejmi lenskmi stty, Austrli, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenmi stty mexickmi, Marockm krlovstvm, Novm Zlandem, Singapurskou republikou, vcarskou konfederac a Spojenmi stty americkmi

RADA EVROPSK UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungovn Evropsk unie, a zejmna na l. 207 odst. 4 prvn pododstavec ve spojen s l. 218 odst. 6 psm. a) bodem v) tto smlouvy, s ohledem na nvrh Evropsk komise, s ohledem na souhlas Evropskho parlamentu1, vzhledem k tmto dvodm: (1) (2) Dne 14. dubna 2008 zmocnila Rada Komisi, aby jmnem Evropsk unie a jejch lenskch stt jednala o mnohostrann Obchodn dohod proti padlatelstv. Tato jednn byla dokonena a Obchodn dohoda proti padlatelstv mezi Evropskou uni a jejmi lenskmi stty, Austrli, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenmi stty mexickmi, Marockm krlovstvm, Novm Zlandem, Singapurskou republikou, vcarskou konfederac a Spojenmi stty americkmi byla dne 25. listopadu 2010 parafovna. V souladu s rozhodnutm Rady . /2010/EU ze dne 2 byla dohoda podepsna jmnem Evropsk unie dne Dohoda by mla bt schvlena,

(3) (4)

PIJALA TOTO ROZHODNUT: lnek 1 Obchodn dohoda proti padlatelstv mezi Evropskou uni a jejmi lenskmi stty, Austrli, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenmi stty mexickmi, Marockm

1 2

. vst. C xx, xx.xx.xxxx, s. x. . vst.: vlote prosm slo a odkaz na zveejnn rozhodnut.

CS

CS

krlovstvm, Novm Zlandem, Singapurskou republikou, vcarskou konfederac a Spojenmi stty americkmi3 se schvaluje jmnem Evropsk unie. Znn dohody, kter m bt uzavena, se pipojuje k tomuto rozhodnut. lnek 2 Pedseda Rady jmenuje osobu zmocnnou uloit jmnem Evropsk unie listinu o schvlen dohody jako vraz souhlasu Evropsk unie s tm, e touto dohodou bude vzna. lnek 3 Toto rozhodnut vstupuje v platnost dnem pijet. Bude zveejnno v ednm vstnku Evropsk unie. Datum vstupu dohody v platnost bude zveejnno v ednm vstnku Evropsk unie. V Bruselu dne

Za Radu pedseda

. vst.: vlote prosm do poznmky pod arou 1 odkaz na zveejnnou dohodu.

CS

CS

PLOHA Obchodn dohoda proti padlatelstv mezi Evropskou uni a jejmi lenskmi stty, Austrli, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenmi stty mexickmi, Marockm krlovstvm, Novm Zlandem, Singapurskou republikou, vcarskou konfederac a Spojenmi stty americkmi Smluvn strany tto dohody, berouce na vdom, e inn prosazovn prv k duevnmu vlastnictv je klov pro udren hospodskho rstu ve vech odvtvch a celosvtov; vdomy si skutenosti, e roziovn padlk a nedovolench napodobenin, jako i slueb, kter materil poruujc prvo, ohrouje zkonn obchod a udriteln rozvoj svtovho hospodstv, zpsobuje znan finann ztrty majitelm prv a zkonn jednajcm podnikm a v nkterch ppadech je zdrojem pjmu pro organizovan zloin a jinak pedstavuje rizika pro veejnost; pejce si bojovat proti tomuto roziovn prostednictvm poslen mezinrodn spoluprce a innjho mezinrodnho prosazovn; hodlajce poskytnout inn a vhodn prostedky doplujc Dohodu TRIPS za elem prosazovn prv k duevnmu vlastnictv, s pihldnutm k rozdlnosti jejich pslunch prvnch systm a postup; pejce si zajistit, aby se opaten a postupy k prosazovn prv k duevnmu vlastnictv nestaly samy o sob pekkami zkonnho obchodu; pejce si eit problm poruovn prv k duevnmu vlastnictv, vetn poruovn, k nmu dochz v digitlnm prosted, zejmna co se te autorskch nebo souvisejcch prv, zpsobem, kter vyrovnv prva a zjmy pslunch majitel prv, poskytovatel slueb a uivatel; pejce si podporovat spoluprci mezi poskytovateli slueb a majiteli prv za elem een zvanho poruovn prv v digitlnm prosted; pejce si, aby tato dohoda fungovala ve vzjemn prospch mezinrodn innosti a spoluprce v oblasti vynucovn prva ve vznamnch mezinrodnch organizacch; uznvajce zsady stanoven v prohlen z Doh o Dohod TRIPS a veejnm zdrav pijatm dne 14. listopadu 2001 na tvrt ministersk konferenci WTO, se dohodly takto:

CS

CS

Kapitola I: Vchoz ustanoven a obecn definice

ODDL 1: VCHOZ USTANOVEN

lnek 1: Vztah k jinm dohodm Tato dohoda v dnm ppad neru zvazky jedn strany vi kad dal stran podle stvajcch dohod vetn dohody TRIPS. lnek 2: Povaha a rozsah povinnost 1. Kad strana uplatuje ustanoven tto dohody. Smluvn strany mohou provst ve svm prvu komplexnj prosazovn prv k duevnmu vlastnictv ne vyaduje tato dohoda, nen-li takov prosazovn v rozporu s ustanovenmi tto dohody. Kad strana me urit vhodnou metodu provdn ustanoven tto dohody v rmci svho prvnho systmu a prvnch postup. dn ustanoven tto dohody nezakld dnou povinnost vztahujc se k rozdlen zdroj na prostedky pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a prostedky pro uplatovn prvnch pedpis obecn. Na tuto dohodu se obdobn vztahuj cle a zsady stanoven v sti I dohody TRIPS, zejmna v lncch 7 a 8. lnek 3: Vztah k normm tkajcm se dostupnosti a rozsahu prv k duevnmu vlastnictv 1. 2. Touto dohodou nejsou dotena ustanoven prvnch pedpis smluvn strany upravujcch dostupnost, nabvn, rozsah a zachovn prv k duevnmu vlastnictv. Tato dohoda nezakld dnou povinnost strany uplatovat opaten, jestlie prvo k duevnmu vlastnictv nen chrnno podle jejch prvnch pedpis a nazen. lnek 4: Ochrana soukrom a zpstupovn informac 1. dn ustanoven tto dohody nevyaduje, aby smluvn strana zpstupovala: a) informace, jejich zpstupnn by bylo v rozporu s jejmi prvnmi pedpisy, vetn zkon na ochranu prv na soukrom, nebo s mezinrodnmi dohodami, k nim pistoupila; dvrn informace, jejich zpstupnn by brnilo prosazen prva nebo bylo jinak v rozporu s veejnm zjmem; nebo

2.

3.

b)

CS

CS

c) 2.

dvrn informace, jejich zpstupnn by pokodilo legitimn podnikatelsk zjmy konkrtnch podnik, veejnch nebo soukromch.

Poskytuje-li smluvn strana psemn informace v souladu s ustanovenmi tto dohody, smluvn strana pijmajc tyto informace se v souladu se svmi prvnmi pedpisy a postupy zdr zveejnn nebo pouit tchto informac pro jin el, ne pro kter j byly informace poskytnuty, bez pedchozho souhlasu strany poskytujc informace.

ODDL 2: OBECN DEFINICE

lnek 5: Obecn definice Nen-li stanoveno jinak, maj pro ely tto dohody uveden pojmy nsledujc vznam: a) b) c) d) dohodou ACTA se rozum Obchodn dohoda proti padlatelstv; vborem se rozum vbor ACTA zzen podle kapitoly V (Institucionln opaten); pslunmi orgny se rozum pslun soudn, sprvn nebo donucovac orgny podle prva smluvn strany; zbom s padlanou ochrannou znmkou se rozum jakkoli zbo vetn obalu neoprvnn oznaen ochrannou znmkou, kter je toton s ochrannou znmkou platn zapsanou pro takov zbo nebo kter neme bt od tto ochrann znmky ve svch podstatnch znacch odliena, a tm poruuje prva majitele pedmtn ochrann znmky podle prvnch pedpis zem, v kter se uplatuj zen stanoven v kapitole II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv); vraz zem je teba chpat ve smyslu stanovenm ve vysvtlivkch k Dohod o WTO; reimem tranzitu se rozum celn reim, v kterm se zbo dopravuje pod celnm dohledem z jednoho celnho adu do jinho; dny se rozum kalendn dny; vraz duevn vlastnictv se vztahuje na vechny kategorie duevnho vlastnictv, kter jsou pedmtem oddl 1 a 7 sti II dohody TRIPS; zbom v tranzitu se rozum zbo v reimu celnho tranzitu nebo pekldky; osobou se rozum fyzick nebo prvnick osoba; zbom poruujcm autorsk prva se rozum jakkoli zbo, kter je kopi pozenou bez souhlasu prvoplatnho majitele nebo majitelem prva dn zplnomocnn osoby v zemi vroby a je je pmo i nepmo pozeno z vrobku, jestlie by pozen takov kopie pedstavovalo poruen autorskho prva nebo pbuznho prva podle prvnch pedpis zem, v n se uplatuj zen stanoven v kapitole II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv);

e) f) g) h) i) j) k)

CS

CS

l) m)

vraz majitel prv zahrnuje federaci nebo asociaci, kter m pravomoc vymhat prva k duevnmu vlastnictv; zemm se pro ely oddlu 3 (Opaten na hranicch) kapitoly II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv) rozum celn zem a vechna svobodn celn psma4 smluvn strany; pekldkou se rozum celn reim, v nm se zbo pemst pod celnm dohledem z dopravnho prostedku pouitho k dovozu na dopravn prostedek uren k vvozu, a to v prostoru jednoho celnho adu, kter je adem jak dovozu, tak vvozu; Dohodou TRIPS se rozum Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv souvisejcch s obchodem obsaen v ploze 1C Dohody o WTO; WTO se rozum Svtov obchodn organizace; a Dohodou o WTO Dohoda o zzen Svtov obchodn organizace z Marrkee podepsan dne 15. dubna 1994.

n)

o) p) q)

Kapitola II: Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv

ODDL 1: OBECN POVINNOSTI

lnek 6: Obecn povinnosti v souvislosti s prosazovnm prv 1. Kad strana zajist, aby jej prvn d zahrnoval postupy prosazovn prv, uveden v tto sti, zpsobem umoujcm inn kroky vi jakmukoli poruovn prv k duevnmu vlastnictv upravench touto dohodou, vetn urychlench npravnch opaten, kter by zabrnila poruovn, a opaten, kter maj odrazujc inek vi dalmu poruovn. Tyto postupy budou uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek proti zkonnmu obchodu a poskytne ochranu proti jejich zneuit. Postupy pijat, udrovan nebo uplatovan pro provdn ustanoven tto kapitoly mus bt spravedliv a nestrann a stanov prva vech astnk, na n se tyto postupy vztahuj, na nleitou ochranu. Tyto postupy nesm bt nadmrn sloit i nkladn, nesm opravovat k ukldn nepimench lht nebo k neodvodnnm zdrenm. Pi provdn ustanoven tto kapitoly zohledn kad strana nutnost pimen rovnovhy mezi zvanost poruen, zjmy tetch stran a platnmi opatenmi, opravnmi opatenmi a sankcemi. dn ustanoven tto kapitoly nelze vykldat tak, e od nkter ze stran vyaduje, aby jej ednci nesli odpovdnost za kony proveden pi vkonu svch ednch povinnost.

2.

3.

4.

Strany v zjmu vt jistoty uznvaj, e svobodnm celnm psmem se rozum st zem strany, kde se jakkoli zbo obecn povauje, pokud jde o dovozn cla a dan, za zbo mimo celn zem.

CS

CS

ODDL 2: OBANSKOPRVN PROSAZOVN5

lnek 7: Dostupnost obanskoprvnch zen 1. Kad strana umon, aby majitel prv mohli vyut obanskoprvnho soudnho zen tkajcho se prosazovn jakhokoli prva k duevnmu vlastnictv, jak je stanoveno v tomto oddle. V rozsahu, v jakm lze nadit jakkoli obanskoprvn npravn opaten jako vsledek sprvnho zen ve vci, kad strana zajist, e tato zen budou odpovdat zsadm, je se ve sv podstat rovnaj zsadm uvedenm v tomto oddle. lnek 8: Soudn zkazy 1. Kad strana zajist, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen tkajcm se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv pravomoc nadit stran, aby upustila od poruovn, a mimo jin vydat pkaz tto stran nebo v ppad poteby tet stran, nad n pslun soudn orgn vykonv soudn pravomoc, s clem zabrnit proputn zbo, kterho se tk poruen prv k duevnmu vlastnictv, do obchodn st. Bez ohledu na ostatn ustanoven tohoto oddlu me strana omezit npravn opaten proti uit prva vldami nebo tetmi stranami se souhlasem vldy, bez souhlasu majitele prva, na zaplacen nhrady za pedpokladu, e tato strana dodruje ustanoven sti II Dohody TRIPS upravujc vslovn takov uit prva. V ostatnch ppadech budou pouita npravn opaten podle tohoto oddlu nebo jsou-li tato opaten nesluiteln s prvem strany, bude mono vyut zjiovac rozsudek a pimenou nhradu. lnek 9: Nhrada kody 1. Kad strana zajist, aby jej soudn orgny v obanskoprvnm zen tkajcm se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv mly pravomoc nadit poruiteli, jen vdl nebo se mohl oprvnn domnvat, e se dopustil poruen, aby nahradil majiteli prv kodu, kterou majitel prva utrpl v dsledku poruen prv. Pi rozhodovn o vi nhrady kody za poruen prv k duevnmu vlastnictv maj soudn orgny pravomoc uvit mimo jin rozumnou mru hodnoty, kterou navrhne majitel prv, je me zahrnovat ul zisk, hodnotu zbo nebo slueb, ktermi byla poruena prva, na zklad trn ceny nebo doporuen maloobchodn ceny. Alespo v ppadech poruen autorskch prv nebo souvisejcch prv a padln ochrann znmky kad strana zajist, aby jej soudn orgny v obanskoprvnm soudnm zen mly pravomoc nadit poruiteli, aby uhradil majiteli prv zisk poruitele, kter lze pist protiprvnmu jednn. Strana me pedpokldat, e tento zisk bude pedstavovat vi nhrady kody uvedenou v odstavci 1.

2.

2.

2.

Strana me z oblasti psobnosti tohoto oddlu vylouit patenty a ochranu nezveejnnch informac.

CS

10

CS

3.

Pinejmenm co se te poruen autorskch prv nebo souvisejcch prv na ochranu dl, zvukovch zznam a vkon vkonnch umlc, a v ppadech padln ochrann znmky kad strana tak zd nebo zachov systm, kter stanov jednu nebo vce z tchto monost: a) b) c) pedem stanoven nhrady kod; nebo pedpoklady6 pro stanoven ve nhrady kody dostaten pro odkodnn majitele prv za kodu vzniklou v dsledku poruen prv; nebo pinejmenm pokud jde o autorsk prvo, dodatenou nhradu kody.

4.

Pokud strana stanov nhradu uvedenou v odst. 3 psm. a) nebo pedpoklady uveden v odst. 3 psm. b), zajist, aby bu jejm soudnm orgnm nebo majiteli prv psluelo prvo vybrat tuto nhradu nebo tyto pedpoklady jako alternativu k nhradm uvedenm v odstavcch 1 a 2. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly v ppad poteby pravomoc nadit na konci obanskoprvnho soudnho zen tkajcho se poruen pinejmenm autorskho prva i prv s nm souvisejcch nebo ochrannch znmek, aby nespn strana uhradila vtzn stran nklady soudnch vloh nebo poplatk a pslun nklady prvnho zastoupen i jin vdaje na zklad prvnch pedpis tto smluvn strany. lnek 10: Jin npravn opaten

5.

1.

Alespo pokud jde o zbo poruujc autorsk prva a zbo s padlanou ochrannou znmkou, zajist kad strana na dost majitele prv, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen pravomoc nadit, aby zbo, kterm jsou poruovna prva, bylo s vjimkou mimodnch okolnost znieno bez jakkoli nhrady. Kad strana dle zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit, aby materily a nstroje vyuvan pevn pi vrob nebo zhotovovn poruujcho zbo byly bez zbytenho prodlen a bez jakkoli nhrady znieny nebo odstranny z obchodn st takovm zpsobem, aby se na nejmen mru omezilo riziko dalho poruovn. Strana me stanovit, aby npravn opaten popsan v tomto lnku byla provedena na nklady poruitele. lnek 11: Informace souvisejc s poruovnm

2.

3.

Ani jsou doteny prvn pedpisy upravujc vsady, ochranu dvrnosti informanch zdroj nebo zpracovvn osobnch daj, kad strana zajist, aby v obanskoprvnm soudnm zen tkajcm se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv mly jej soudn orgny pravomoc nadit poruiteli nebo

Pedpoklady uveden v odst. 3 psm. b) mohou zahrnovat pedpoklad, e nhrada kody pedstavuje: i) mnostv zbo poruujcho dotyn prvo k duevnmu vlastnictv majitele tohoto prva a skuten peveden na tet osoby, vynsoben v zisku na jednotku zbo, kter by bylo prodno majitelem prva, pokud by nedolo k protiprvnmu jednn; nebo ii) pimenou autorskou odmnu; nebo iii) hrnnou jednorzovou stku na zklad prvk, jako jsou alespo autorsk odmny nebo poplatky, kter by byly vymahateln, kdyby poruitel podal o povolen uplatovat dotyn prvo k duevnmu vlastnictv.

CS

11

CS

ppadn dajnmu poruiteli, na odvodnnou dost majitele prv, aby poskytl majiteli prv nebo soudnm orgnm, alespo pro ely shromaovn dkaz, relevantn informace podle platnch prvnch pedpis a nazen, kter m poruitel nebo dajn poruitel k dispozici nebo pod svou kontrolou. K tmto informacm mohou patit informace tkajc se osoby zastnn na jakmkoli prvku protiprvnho jednn nebo dajnho protiprvnho jednn a tkajc se vrobnch prostedk nebo distribunch st zbo nebo slueb poruujcch nebo dajn poruujcch prvo, vetn identifikace tetch osob dajn spojench s vrobou a distribuc tohoto zbo nebo tchto slueb a jejich distribunch st. lnek 12: Prozatmn opaten 1. Kad strana zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit rychl a inn prozatmn opaten: a) vi stran nebo v ppad poteby tet stran, nad n pslun soudn orgn vykonv soudn pravomoc, s clem zabrnit poruen jakhokoli prva k duevnmu vlastnictv, a zejmna zabrnit proputn zbo, kterho se tk poruen prv k duevnmu vlastnictv, do obchodn st; s clem zajistit pslun dkaz o dajnm poruen.

b) 2.

Kad strana zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc pijmout, bude-li to na mst, prozatmn opaten bez slyen druh strany, zvlt kdy by jakkoli odklad pravdpodobn zpsobil nenapravitelnou kodu majiteli prva, nebo kdy hroz prokazateln nebezpe, e dkaz bude znien. V zen bez slyen druh strany udl kad strana svm soudnm orgnm pravomoc neprodlen pijmout na dost prozatmn opaten a uinit rozhodnut bez zbytenho prodlen. Alespo v ppadech poruen autorskch nebo souvisejcch prv a padln ochrann znmky kad strana zajist, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen pravomoc nadit zabaven nebo jin zajitn podezelho zbo, materil a nstroj, kter se vztahuj k poruen prv, a listinnch dkaz, bu originl nebo jejich kopi, kter se vztahuj k poruen prv, alespo v ppadech padln ochrann znmky. Kad strana zajist, aby jej orgny mly pravomoc vyzvat adatele, pokud jde o prozatmn opaten, aby pedloil jakkoli pimen dostupn dkazy, kter by mohly poskytnout dostatenou mru jistoty, e adatelovo prvo je poruovno nebo e takov poruen bezprostedn hroz, a nadit adateli, aby poskytl zruku nebo odpovdajc jistotu, je by postaila na ochranu odprce a zabrnila zneuit. Tato zruka nebo odpovdajc jistota nesm nepimen brnit vyuit zen o tchto prozatmnch opatench. V ppadech, kdy jsou prozatmn opaten zruena nebo pozbyla platnosti vzhledem k jednn nebo opomenut ze strany adatele, nebo kdy se nsledn zjist, e k poruen prva k duevnmu vlastnictv nedolo, maj soudn orgny pravomoc nadit adateli na dost odprce, aby odprci poskytl pimenou nhradu za jakoukoli kodu zpsobenou tmito opatenmi.

3.

4.

5.

CS

12

CS

ODDL 3: OPATEN NA HRANICCH7, 8

lnek 13: Rozsah opaten na hranicch9 Pi ppadnm stanovovn innho prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch by strana mla postupovat v souladu se svm vnitrosttnm systmem ochrany prv k duevnmu vlastnictv a ani by byly doteny poadavky Dohody TRIPS, a to zpsobem, kter nebude neodvodnn rozliovat mezi prvy k duevnmu vlastnictv a zabrn vytven pekek zkonnmu obchodu. lnek 14: Mal zsilky a osobn zavazadla 1. 2. Kad strana mus uplatovat tento oddl u zbo obchodn povahy zaslanho v malch zsilkch. Strana me upustit od uplatnn tohoto oddlu u malho mnostv zbo neobchodn povahy nachzejcho se v osobnm zavazadle cestujcho. lnek 15: Poskytovn informac zskanch od majitele prv Kad strana umon svm pslunm orgnm podat majitele prv o poskytnut relevantnch informac s clem pomoci pslunm orgnm pi pijmn opaten na hranicch uvedench v tomto oddle. Strana me rovn povolit majiteli prv, aby jejm pslunm orgnm poskytl relevantn informace. lnek 16: Opaten na hranicch 1. Kad strana pijme nebo zachov postupy, co se te dovoznch a vvoznch dodvek, podle nich: a) b) 2. jej celn ady mohou jednat z vlastn iniciativy a pozastavit proputn podezelho zbo; a majitel prv me v ppad poteby podat sv pslun orgny, aby pozastavily proputn podezelho zbo.

Strana me pijmout nebo zachovat postupy, pokud jde o podezel zbo v tranzitu nebo v jinch situacch, kdy je zbo pod celnm dohledem, podle nich:

7 8 9

V ppadech, kdy strana v podstat zruila vekerou kontrolu pohybu zbo pes sv hranice s jinou stranou, s n tvo st celn unie, nebude povinna uplatovat na hranici ustanoven tohoto oddlu. Rozum se, e nen povinnost pout postupy stanoven v tomto oddle u zbo uvdnho na trh v jin zemi majitelem prva nebo s jeho souhlasem. Strany se shoduj na tom, e patenty a ochrana nezveejnnch informac nespadaj do rozsahu tohoto oddlu.

CS

13

CS

a) b)

jej celn ady mohou jednat z vlastn iniciativy a pozastavit proputn podezelho zbo nebo ho zadret; a v ppad poteby me majitel prv podat pslun orgny, aby pozastavily proputn podezelho zbo nebo ho zadrely. lnek 17: dost majitele prv

1.

Kad strana zajist, aby jej pslun orgny vyzvaly majitele prv, kter d postupy popsan v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), aby pslunm orgnm pedloil dostaten dkazy, e podle prva strany zajiujc tyto postupy dolo patrn k poruen jeho prv k duevnmu vlastnictv, a aby poskytl dostaten informace, u nich se d dvodn pedpokldat, e je majitel prv zn, a to tak, aby pslun orgny mohly podezel zbo nleit rozpoznat. Poadavek na poskytnut dostatench informac nesm nepimen brnit vyuit postup popsanch v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch). Kad strana stanov dosti o pozastaven proputn nebo o zadren podezelho zbo10 pod celnm dohledem na svm zem. Strana me stanovit, e se tyto dosti budou vztahovat na opakovan dodvky. Strana me na dost majitele prv stanovit, e se dost o pozastaven proputn nebo zadren podezelho zbo me vztahovat na vybran msta vstupu a vstupu pod celnm dohledem. Kad strana zajist, aby jej pslun orgny informovaly adatele v pimen lht, zda jeho dost pijaly. Pokud jej pslun orgny dost pijaly, informuj adatele tak o lht platnosti dosti. Strana me stanovit, e jej pslun orgny maj pravomoc zamtnout, pozastavit nebo zruit dost v ppad, e adatel zneuil postupy popsan v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), nebo pokud k tomu existuje jakkoli jin dn dvod. lnek 18: Zruka nebo odpovdajc jistota

2.

3.

4.

Kad strana zajist, aby jej pslun orgny mly pravomoc vyzvat majitele prv, kter d o postupy popsan v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), k poskytnut pimen zruky nebo odpovdajc jistoty, je by postaila na ochranu odprce a pslunch orgn a zabrnila zneuit. Kad strana zajist, aby takov zruka nebo odpovdajc jistota nepimen nebrnila vyuit tchto zen. Strana me stanovit, e takov zruka me bt ve form pojistky uren ke kryt proti ztrt nebo kod odprce zpsoben neproputnm nebo zadrenm zbo v ppad, e pslun orgny rozhodnou, e zbo neporuuje prvo. Strana me, pouze za vjimench okolnost nebo na zklad soudnho pkazu, povolit odprci zskat vlastnictv podezelho zbo sloenm zruky nebo jin jistoty.

10

Poadavek na stanoven takovch dost podlh povinnosti zajistit postupy uveden v l. 16 odst. 1 psm. b) (Opaten na hranicch).

CS

14

CS

lnek 19: Rozhodnut o poruen prv Kad strana pijme nebo zachov postupy, podle nich mohou pslun orgny v pimen lht po zahjen postup popsanch v lnku 16 (Opaten na hranicch) rozhodnout, zda podezel zbo poruuje prvo k duevnmu vlastnictv. lnek 20: Npravn opaten 1. Kad strana zajist, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit znien zbo na zklad rozhodnut uvedenho v lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo. V ppadech, kdy takov zbo znieno nen, zajist kad strana, aby bylo s vjimkou mimodnch okolnost odstranno z obchodn st takovm zpsobem, aby se pedelo jakmukoli pokozen majitele prv. Pokud se tk zbo s padlanou ochrannou znmkou, neposta, a na vjimen ppady, nezkonn pipevnnou ochrannou znmku odstranit pouze proto, aby zbo mohlo bt uvolnno do obchodn st. Strana me zajistit, aby jej pslun orgny mly pravomoc uloit sprvn sankce na zklad rozhodnut uvedenho v lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo. lnek 21: Poplatky Kad strana zajist, aby poplatky za podn dosti, poplatky za skladovn nebo poplatky za znien, kter mus posoudit jej pslun orgny v souvislosti s postupy popsanmi v tomto oddle, neslouily k tomu, aby nepimen brnily vyuit tchto zen. lnek 22: Zpstupovn informac Ani jsou doteny prvn pedpisy strany, kter se vztahuj na soukrom nebo dvrnost informac: a) strana me povit sv pslun orgny, aby poskytly majiteli prv informace o konkrtnch dodvkch zbo, vetn popisu a mnostv zbo, s clem napomoci k odhalen poruujcho zbo; strana me povit sv pslun orgny, aby poskytly majiteli prv informace o zbo zahrnujc krom jinho popis a mnostv zbo, jmno a adresu odeslatele, dovozce, vvozce nebo pjemce, a jsou-li znmy, zemi pvodu zbo a jmno a adresu vrobce zbo, s clem pispt k rozhodnut podle lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv); jestlie nkter strana neudlila svm pslunm orgnm pravomoc popsanou v psmeni b), alespo v ppadech dovenho zbo, jestlie jej pslun orgny zabavily podezel zbo, nebo ppadn uinily rozhodnut podle lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo, pov tato strana sv pslun orgny, aby

2.

3.

b)

c)

CS

15

CS

do ticeti dn11 od zabaven nebo rozhodnut o poruen poskytly majiteli prv informace o takovm zbo zahrnujc krom jinho popis a mnostv zbo, jmno a adresu odeslatele, dovozce, vvozce nebo pjemce, a pokud jsou znmy, zemi pvodu zbo a jmno a adresu vrobce zbo.

ODDL 4: TRESTNPRVN PROSAZOVN

lnek 23: Trestn iny 1. Kad strana zajist, aby pinejmenm v ppadech myslnho padln ochrann znmky nebo poruen autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch v komernm mtku bylo zavedeno trestn zen a tresty.12 Pro ely tohoto oddlu pat k inm uskuteovanm v komernm mtku alespo ty, kter byly uskutenny jako obchodn innosti za elem zskn pm nebo nepm hospodsk nebo obchodn vhody. Kad strana zajist, aby bylo zavedeno trestn zen a tresty v ppadech myslnho dovozu13 a vnitrosttnho pouvn etiket nebo obal pi obchodn innosti a v komernm mtku:14 a) b) 3. neoprvnn oznaench ochrannou znmkou, kter je toton s ochrannou znmkou zapsanou na jejm zem nebo kter neme bt od tto ochrann znmky odliena; a urench k uvn pi obchodu se zbom nebo pro sluby, kter jsou toton se zbom nebo slubami, pro n je tato ochrann znmka zapsna.

2.

Strana me ve vhodnch ppadech stanovit trestn zen a tresty za neoprvnn zhotovovn rozmnoenin kinematografickch dl pedvdnch v zazen uzpsobenm k projekci film, je je obecn pstupn veejnosti. Co se te trestnch in uvedench v tomto lnku, za n strana stanov trestn zen a sankce, zajist tato strana, aby jej prvn d zahrnoval trestn odpovdnost za napomhn pi spchn trestnho inu. Kad strana pijme v souladu se svmi prvnmi zsadami ppadn opaten nezbytn pro uren odpovdnosti, kter me bt trestn, prvnickch osob za trestn iny uveden v tomto lnku, za n strana stanov trestn zen a sankce. Touto trestn odpovdnost nen dotena trestn odpovdnost fyzickch osob, kter spchaly trestn iny.

4.

5.

11 12

13 14

Pro ely tohoto lnku se dny rozum pracovn dny. Kad strana povauje mysln dovoz nebo vvoz zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva v komernm mtku za nedovolen innosti, za n jsou ukldny trestn sankce podle tohoto lnku. Strana me splnit svou povinnost tkajc se dovozu a vvozu zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva tm, e distribuci takovho zbo, jeho prodej nebo nabzen k prodeji v komernm mtku stanov za nedovolen innosti, za n jsou ukldny trestn sankce. Strana me splnit svou povinnost tkajc se dovozu etiket nebo obal prostednictvm opaten v oblasti distribuce. Strana me splnit sv povinnosti podle tohoto odstavce tm, e stanov, aby se na pokusy o poruovn ochrannch znmek vztahovala trestn zen a sankce.

CS

16

CS

lnek 24: Sankce Za trestn iny uveden v odstavcch 1, 2 a 4 lnku 23 (Trestn iny) stanov kad strana sankce, kter budou zahrnovat odnt svobody a tak penn pokuty15 dostaten vysok, aby psobily jako odstraujc prostedek proti budoucmu poruovn, a kter budou odpovdat vi trest za pestupky odpovdajc zvanosti. lnek 25: Zabaven, konfiskace a znien 1. Pokud jde o trestn iny uveden v odstavcch 1, 2, 3 a 4 lnku 23 (Trestn iny), za kter strana stanov trestn zen a tresty, zajist tato strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc vydat pkaz k zabaven podezelho zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva, jakchkoli souvisejcch materil a nstroj pouitch pi spchn dajnho trestnho inu, listinnch dkaz tkajcch se dajnho trestnho inu a majetku pochzejcho nebo zskanho pmo nebo nepmo z dajn innosti poruujc prvo. Pokud strana vyaduje identifikaci poloek podlhajcch zabaven jako podmnku pro vydn pkazu uvedenho v odstavci 1, nebude tato strana vyadovat, aby poloky byly popsny podrobnji, ne je nezbytn k jejich identifikaci pro el zabaven. Pokud jde o trestn iny uveden v odstavcch 1, 2, 3 a 4 lnku 23 (Trestn iny), za n strana stanov trestn zen a tresty, zajist tato strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit konfiskaci nebo znien vekerho zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva. V ppadech, kdy zbo s padlanou ochrannou znmkou a zbo poruujc autorsk prva nen znieno, pslun orgny zajist, aby toto zbo bylo s vjimkou mimodnch okolnost odstranno z obchodn st takovm zpsobem, aby se pedelo jakmukoli pokozen majitele prva. Kad strana zajist, aby se konfiskace nebo znien takovho zbo uskutenila bez jakkoli nhrady poruiteli. Pokud jde o trestn iny uveden v odstavcch 1, 2, 3 a 4 lnku 23 (Trestn iny), za n strana stanov trestn zen a tresty, zajist tato strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit konfiskaci nebo znien materil a nstroj vyuvanch pevn pi zhotovovn zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva a, alespo za zvan trestn iny, majetku pochzejcho nebo zskanho pmo nebo nepmo z innosti poruujc prvo. Kad strana zajist, aby se konfiskace nebo znien takovch materil, nstroj i majetku uskutenila bez jakkoli nhrady poruiteli. Pokud jde o trestn iny uveden v odstavcch 1, 2, 3 a 4 lnku 23 (Trestn iny), za n strana stanov trestn zen a tresty, me tato strana zajistit, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit: a) b) zabaven majetku, jeho hodnota odpovd hodnot majetku pochzejcho nebo pmo nebo nepmo zskanho z dajn innosti poruujc prvo; a konfiskaci majetku, jeho hodnota odpovd hodnot majetku pochzejcho nebo pmo nebo nepmo zskanho z innosti poruujc prvo.

2.

3.

4.

5.

15

Rozum se, e strana nem povinnost umonit soubn uloen odnt svobody a pennch pokut.

CS

17

CS

lnek 26: Trestnprvn prosazovn z moci edn Kad strana zajist, aby jej pslun orgny mohly ve vhodnch ppadech jednat z vlastn iniciativy a zahjit vyetovn nebo soudn zen ohledn trestnch in uvedench v odstavcch 1, 2, 3 a 4 lnku 23 (Trestn iny), za n tato strana stanov trestn zen a tresty.

ODDL 5: PROSAZOVN PRV K DUEVNMU VLASTNICTV V DIGITLNM PROSTED

lnek 27: Prosazovn v digitlnm prosted 1. Kad strana zajist, aby jej prvn d zahrnoval postupy prosazovn prv, v rozsahu stanovenm v oddlech 2 (Obanskoprvn prosazovn) a 4 (Trestnprvn prosazovn), zpsobem umoujcm inn kroky vi jakmukoli poruovn prv k duevnmu vlastnictv, k nmu dojde v digitlnm prosted, vetn urychlench npravnch opaten, kter by zabrnila poruovn, a opaten, kter maj odrazujc inek vi dalmu poruovn. V souladu s odstavcem 1 se postupy prosazovn prv kad strany vztahuj na poruovn autorskch nebo souvisejcch prv prostednictvm digitlnch st, co me zahrnovat protiprvn vyuvn monost distribuce v irokm mtku pro neoprvnn ely. Tyto postupy mus bt uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek zkonn innosti, vetn elektronickho obchodu, a v souladu s prvnmi pedpisy tto strany zachov zkladn zsady jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom.16 Kad strana se sna podpoit sil zamen na spoluprci v podnikatelskch kruzch v zjmu innho een poruovn prv k ochrann znmce a autorskch nebo souvisejcch prv a zrove zachovat legitimn konkurenci a v souladu se svmi prvnmi pedpisy zachovat zkladn zsady jako svobodu projevu, spravedliv proces a soukrom. Strana me v souladu se svmi prvnmi pedpisy a nazenmi zajistit, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit poskytovateli internetovch slueb, aby majiteli prv neprodlen poskytl informace umoujc identifikaci astnka, jeho et byl dajn vyuit v rmci innost poruujcch prvo, pokud tento majitel prv uplatnil prvn dostaujc alobu na poruen prva k ochrann znmce nebo autorskho prva i souvisejcch prv a pokud jsou takov informace dny pro ely ochrany nebo prosazovn tchto prv. Tyto postupy mus bt uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek zkonn innosti vetn elektronickho obchodu, a v souladu s prvnmi pedpisy tto strany zachov zkladn zsady jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom. Kad strana stanov pimen a inn prvn opaten proti obchzen innch technologickch prostedk17, kter uvaj autoi, vkonn umlci nebo vrobci zvukovch

2.

3.

4.

5.

16

17

Napklad ani jsou doteny prvn pedpisy strany, pijet nebo zachovn reimu stanovcho omezen odpovdnosti poskytovatel internetovch slueb nebo omezen dostupnch npravnch opaten proti nim, pi souasnm zachovn legitimnch zjm majitele prv. Pro ely tohoto lnku se technologickmi prostedky rozum jakkoli technologie, zazen nebo soustka, kter jsou pi sv obvykl funkci ureny k tomu, aby zabraovaly konm nebo omezovaly kony ve vztahu k

CS

18

CS

zznam v souvislosti s vkonem svch prv a kter omezuj nakldn s jejich dly, vkony nebo zvukovmi zznamy, k nmu pslun autoi, vkonn umlci nebo vrobci zvukovch zznam nedali svolen nebo kter nen dovoleno zkonem. 6. Pro stanoven odpovdajc prvn ochrany a innch prvnch opaten uvedench v odstavci 5 stanov kad strana ochranu alespo proti: a) v me stanoven jejmi prvnmi pedpisy: i) ii) neoprvnnmu obchzen innho technologickho prostedku uinnmu vdom nebo s dostatenmi dvody vdt; a nabzen veejnosti uvdnm na trh zazen nebo produktu, vetn potaovch program, nebo sluby jako zpsob obchzen innho technologickho prostedku; a

b)

vrob, dovozu nebo distribuci zazen nebo produktu, vetn potaovch program, nebo poskytovn sluby, kter: i) ii) jsou primrn ureny nebo vyrobeny technologickho prostedku; nebo za elem obchzen innho

maj pouze omezen komern vznamn jin el ne je obchzen innho technologickho prostedku. 18

7.

Za elem ochrany elektronickch informac tkajcch se sprvy prv19 kad strana stanov pimen a inn prvn opaten proti kad osob, kter vdom uin nkter z nsledujcch jednn, a j bylo znmo, nebo s ohledem na obanskoprvn npravn opaten mla dostaten dvody vdt, e zpsob, umon, usnadn nebo zataj poruen nkterho autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch: a) neoprvnn odstran nebo pozmn jakoukoli elektronickou informaci tkajc se sprvy prv;

18

19

a) b) c)

dlm, vkonm nebo zvukovm zznamm, ke kterm nebylo udleno svolen autor, vkonnch umlc nebo vrobc zvukovch zznam, jak stanov prvn pedpisy strany. Ani je doten rozsah autorskch nebo souvisejcch prv obsaench v prvnch pedpisech strany, povauj se technologick prostedky za inn, pokud je pouit chrnnch dl, vkon nebo zvukovch zznam kontrolovno autory, vkonnmi umlci nebo vrobci zvukovch zznam uplatnnm nleit kontroly pstupu nebo ochrannho procesu, jako je ifrovn nebo kdovn nebo mechanismus kontroly rozmnoovn, kter dosahuje cle ochrany. Pi provdn odstavc 5 a 6 nen dn strana povinna poadovat, aby konstrukce nebo konstrukce a vbr st a soustek pro spotebn elektroniku, telekomunikace nebo potaov produkt umoovaly reakci na konkrtn technologick prostedek, pokud produkt jinak neporuuje opaten k provdn tchto odstavc. Pro ely tohoto lnku se informac tkajc se sprvy prv rozum: informace, kter identifikuje dlo, vkon vkonnho umlce nebo zvukov zznam; autora dla, vkonnho umlce nebo vrobce zvukovho zznamu; nebo majitele jakhokoli prva k dlu, vkonu vkonnho umlce nebo zvukovmu zznamu; informace o dajch a podmnkch o uit dla, vkonu vkonnho umlce nebo zvukovho zznamu; nebo jakkoli sla nebo kdy, kter pedstavuj takovou informaci popsanou v bodech a) a b) ve; je-li jakkoli z tchto informanch prvk pipojen k rozmnoenin dla, vkonu nebo zvukovmu zznamu nebo se objevuje ve spojen se sdlovnm nebo zpstupovnm dla, vkonu nebo zvukovho zznamu veejnosti.

CS

19

CS

b)

roziuje, dov za elem roziovn, vysl, sdluje nebo zpstupuje veejnosti rozmnoeniny dl, vkony vkonnch umlc nebo zvukov zznamy, a vdla, e elektronick informace o identifikaci prv byla bez povolen odstranna nebo pozmnna.

8.

Pi poskytovn odpovdajc prvn ochrany a innch prvnch prostedk podle ustanoven odstavc 5 a 7 me strana pijmout nebo zachovat pimen omezen nebo vjimky z opaten k provdn ustanoven odstavc 5, 6 a 7. Povinnosti stanoven v odstavcch 5, 6 a 7 se nijak nedotkaj prv, omezen, vjimek nebo obhajoby poruen autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch podle prvnch pedpis strany.

Kapitola III: Postupy prosazovn

lnek 28: Odborn znalosti v oblasti prosazovn, informace a vnitrosttn koordinace 1. 2. Kad strana podporuje rozvjen specializovanch odbornch znalost svch pslunch orgn odpovdnch za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv. Kad strana podporuje shromaovn a analzu statistickch daj a dalch dleitch informac tkajcch se poruovn prv k duevnmu vlastnictv a tak shromaovn informac o osvdench postupech pro pedchzen poruovn prv a boj proti nmu. Kad strana podporuje ve vhodn me intern koordinaci mezi svmi pslunmi orgny odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a usnaduje jejich spolen kroky. Kad strana se v ppad poteby sna podpoit vytvoen a zachovn formlnch nebo neformlnch mechanism, jako jsou poradn skupiny, jejich prostednictvm mohou jej pslun orgny zskvat nzory majitel prv a jinch vznamnch zastnnch stran. lnek 29: zen rizik na hranicch 1. Pro zlepen innosti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch mohou pslun orgny strany: a) vst konzultace s vznamnmi zastnnmi stranami a pslunmi orgny dalch stran odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv s clem identifikovat a eit zvan rizika a prosazovat opaten ke zmrnn tchto rizik; a sdlet s pslunmi orgny dalch stran informace o prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch vetn relevantnch informac s clem lpe identifikovat dodvky podezel z obsahu poruujcho zbo a zamit se na jejich kontrolu.

3. 4.

b)

2.

Pokud strana zabav doven zbo poruujc prvo k duevnmu vlastnictv, mohou jej pslun orgny poskytnout stran vvozu informace nezbytn pro identifikaci stran a zbo spojench s vvozem zabavenho zbo. Pslun orgny strany vvozu mohou pijmout opaten proti tmto stranm a budoucm dodvkm v souladu s prvnmi pedpisy tto strany.

CS

20

CS

lnek 30: Transparentnost Na podporu transparentnosti sprvy systmu pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv pijme kad strana v souladu se svmi prvnmi pedpisy a politikami pslun opaten k tomu, aby uveejovala nebo jinak zpstupovala veejnosti informace: a) o postupech podle prvnch pedpis pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv, pslunch orgnech odpovdnch za toto prosazovn a o kontaktnch mstech urench k poskytovn pomoci; o pslunch prvnch pedpisech, nazench, konench soudnch a veobecn pouitelnch sprvnch rozhodnutch vztahujcch se k prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; a o svm sil zajistit inn systm prosazovn a ochrany prv k duevnmu vlastnictv. lnek 31: Informovanost veejnosti Kad strana pimen podporuje pijet opaten pro zlepen informovanosti veejnosti o vznamu prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a o nepznivm dopadu poruovn prv k duevnmu vlastnictv. lnek 32: Environmentln hlediska pi nien poruujcho zbo Nien zbo poruujcho prva k duevnmu vlastnictv se uskuteuje v souladu s prvnmi pedpisy a nazenmi o otzkch ivotnho prosted t strany, kde znien probh.

b)

c)

CS

21

CS

Kapitola IV
MEZINRODN SPOLUPRCE lnek 33: Mezinrodn spoluprce 1. Kad strana uznv, e mezinrodn spoluprce je velmi dleit pro uskuteovn inn ochrany prv k duevnmu vlastnictv a e by mla bt podporovna bez ohledu na pvod zbo poruujcho prva k duevnmu vlastnictv nebo sdlo i sttn pslunost majitele prv. Za elem boje proti poruovn prv k duevnmu vlastnictv, zejmna padln ochrann znmky a poruovn autorskch nebo souvisejcch prv, strany v ppad poteby podporuj spoluprci mezi jejich pslunmi orgny odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv. Takov spoluprce me zahrnovat spoluprci v oblasti prosazovn prva, pokud jde o trestnprvn prosazovn a opaten na hranicch, na n se vztahuje tato dohoda. Spoluprce podle tto kapitoly se uskuteuje v souladu s pslunmi mezinrodnmi dohodami a podlh prvnm pedpism, politikm, pidlovn zdroj a prioritm kad strany v oblasti prosazovn prva. lnek 34: Sdlen informac Ani jsou dotena ustanoven lnku 29 (zen rizik na hranicch), sna se kad strana vymovat si s dalmi stranami: a) b) c) informace, kter strana shromauje podle ustanoven kapitoly III (Postupy prosazovn), vetn statistickch daj a informac o osvdench postupech; informace o svch opatench prvn a sprvn povahy souvisejcch s ochranou a prosazovnm prv k duevnmu vlastnictv; a dal pimen a vzjemn dohodnut informace. lnek 35: Budovn kapacit a technick pomoc 1. Kad strana se sna poskytovat na dost a na zklad vzjemn dohodnutch podmnek pomoc pi budovn kapacit a technickou pomoc pi zlepovn prosazovn prv k duevnmu vlastnictv ostatnm stranm tto dohody a v ppad poteby budoucm stranm. Budovn kapacit a technick pomoc se mohou vztahovat na takov oblasti jako: a) b) c) zlepovn informovanosti veejnosti o prvech k duevnmu vlastnictv; rozvoj a provdn vnitrosttnch prvnch pedpis tkajcch se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; kolen ednk v oblasti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; a

2.

3.

CS

22

CS

d) 2. 3.

koordinovan opaten na regionln a vcestrann rovni.

Kad strana usiluje o tsnou spoluprci s ostatnmi stranami a ppadn s nesmluvnmi stranami tto dohody za elem provdn ustanoven odstavce 1. Strana me vykonvat innosti popsan v tomto lnku spolen s pslunm soukromm sektorem nebo mezinrodnmi organizacemi. Kad strana se sna zabrnit zbytenmu zdvojovn innost popsanch v tomto lnku a dalch innost mezinrodn spoluprce.

Kapitola V
INSTITUCIONLN OPATEN lnek 36: Vbor ACTA 1. 2. Smluvn strany tmto zizuj vbor ACTA. Ve vboru jsou zastoupeny vechny strany. Vbor: a) b) c) d) e) 3. pezkoumv provdn a psoben tto dohody; posuzuje vci tkajc se rozvjen tto dohody; posuzuje kadou navrenou zmnu tto dohody v souladu s lnkem 42 (Zmny); rozhoduje podle l. 43 odst. 2 (Pistoupen) o podmnkch pistoupen kadho lena WTO k tto dohod; a posuzuje jakkoli jin zleitosti, kter mohou ovlivnit provdn a psoben tto dohody.

Vbor me rozhodnout: a) o zzen vbor ad hoc nebo pracovnch skupin, kter by byly vboru npomocny pi vykonvn jeho povinnost podle odstavce 2 nebo by budouc stran na jej dost pomhaly pi pistupovn k tto dohod v souladu s lnkem 43 (Pistoupen); o tom, e si vyd stanovisko nevldnch osob nebo skupin; o vydn doporuen, kter se tkaj provdn a psoben tto dohody, krom jinho na zklad schvlen souvisejcch obecnch zsad osvdench postup; o sdlen informac a osvdench postup s tetmi stranami tkajcch se snen poruovn prv k duevnmu vlastnictv vetn postup identifikace a sledovn pirtstv a padln; a o pijet dalch opaten pi vkonu svch funkc.

b) c) d)

e)

CS

23

CS

4.

Vbor pijm vechna rozhodnut na zklad konsensu krom ppad, kdy na zklad konsensu me rozhodnout o jinm zpsobu rozhodovn. M se za to, e vbor ve vci pedloen k jeho posouzen jednal na zklad konsensu, nevznese-li dn strana ptomn na schzi v okamiku pijet tohoto rozhodnut formln nmitku. Pracovnm jazykem vboru je anglitina a dokumenty dokldajc jeho prci se poizuj v anglickm jazyce. Vbor pijme sv pravidla a postupy v pimen lht po vstupu tto dohody v platnost a vyzve signatsk zem, kter nejsou stranami tto dohody, k asti na jednnch o tchto pravidlech a postupech. Pravidla a postupy: a) b) se zam na zleitosti, jako je pedsednictv, podn schz a vykonvn organizanch povinnost souvisejcch s touto dohodou a jej psobnost; a mohou se zamit tak na zleitosti, jako je udlen statusu pozorovatele, a jakoukoli jinou zleitost, o n vbor usoud, e je nutn pro jeho dnou innost.

5.

6. 7.

Vbor me mnit pravidla a postupy. Bez ohledu na ustanoven odstavce 4 se bhem prvnch pti let po vstupu tto dohody v platnost pijmaj rozhodnut vboru o pijet nebo zmn pravidel a postup na zklad konsensu stran a tch signatskch zem, kter nejsou stranami tto dohody. Po obdob uvedenm v odstavci 7 me vbor pijmout nebo zmnit pravidla a postupy na zklad konsensu stran tto dohody. Bez ohledu na ustanoven odstavce 8 me vbor rozhodnout, e pijet nebo zmna konkrtnho pravidla nebo postupu vyaduje konsensus stran a tch signatskch zem, kter nejsou stranami tto dohody. Nerozhodne-li vbor jinak, schz se alespo jednou za rok. Prvn schze vboru se uskuten v pimen lht po vstupu tto dohody v platnost. V zjmu vt jistoty vbor nekontroluje ani nedohl na vnitrosttn nebo mezinrodn prosazovn nebo trestn vyetovn konkrtnch ppad tkajcch se duevnho vlastnictv. Vbor se sna zabrnit zbytenmu zdvojovn svch innost a dalch mezinrodnch snah v oblasti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv. lnek 37: Kontaktn msta

8. 9.

10. 11. 12.

1. 2.

Kad strana ur kontaktn msto, aby usnadnila komunikaci mezi stranami o jakkoli otzce upraven touto dohodou. Kontaktn msto strany ur na dost jin smluvn strany pslun ad nebo pslunho ednka, jemu lze adresovat dotaz dajc strany, a v ppad poteby pomh pi usnadovn komunikace mezi dotynm adem nebo ednkem a dajc stranou.

CS

24

CS

lnek 38: Konzultace 1. Jedna strana me psemn podat druhou stranu o konzultace ohledn jakkoli otzky ovlivujc provdn tto dohody. Podan strana s porozumnm dost posoud, odpov na ni a nabdne vhodnou pleitost ke konzultacm. Konzultace, vetn jednotlivch stanovisek stran konzultace, jsou dvrn a nejsou jimi dotena prva ani stanoviska dn ze stran v jakmkoli jinm jednn vetn jednn v rmci Ujednn o pravidlech a zen pi een spor obsaenho v ploze 2 Dohody o WTO. Strany konzultace mohou po vzjemn dohod uvdomit vbor o vsledku svch konzultac podle tohoto lnku.

2.

3.

Kapitola VI: Zvren ustanoven

lnek 39: Podpis Tato dohoda zstane otevena k podpisu astnkm jejho projednvn20 a jinm lenm WTO, kter mohou astnci schvlit na zklad konsensu, od 31. bezna 2011 do 31. bezna 2013. lnek 40: Vstup v platnost 1. Tato dohoda vstupuje v platnost ticet dn od data uloen est listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen mezi podepsanmi stranami, kter uloily pslun listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen. Tato dohoda vstupuje v platnost pro kadou podepsanou stranu, kter ulo svou listinu o ratifikaci, pijet nebo schvlen, po uloen est listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen uplynutm ticeti dn od uloen listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen touto podepsanou stranou. lnek 41: Odstoupen Kad strana me odstoupit od tto dohody psemnm oznmenm depoziti. Odstoupen nabv inku 180 dn pot, co depozit obdr oznmen.

2.

20

Austrlie, Rakousk republika, Belgick krlovstv, Bulharsk republika, Kanada, Kypersk republika, esk republika, Dnsk krlovstv, Estonsk republika, Evropsk unie, Finsk republika, Francouzsk republika, Spolkov republika Nmecko, eck republika, Maarsk republika, Irsko, Italsk republika, Japonsko, Korejsk republika, Lotysk republika, Litevsk republika, Lucembursk velkovvodstv, Republika Malta, Spojen stty mexick, Marock krlovstv, Nizozemsk krlovstv, Nov Zland, Polsk republika, Portugalsk republika, Rumunsko, Singapursk republika, Slovensk republika, Republika Slovinsko, panlsk krlovstv, vdsk krlovstv, vcarsk konfederace, Spojen krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska a Spojen stty americk.

CS

25

CS

lnek 42: Zmny 1. 2. Kad strana me vboru navrhnout zmnu tto dohody. Vbor rozhodne, zda pedlo zmnu stranm k ratifikaci, pijet nebo schvlen. Zmny vstupuj v platnost uplynutm devadesti dn po dni, kdy vechny strany uloily sv listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen u depozite. lnek 43: Pistoupen 1. 2. 3. Po uplynut lhty stanoven v lnku 39 (Podpis) me jakkoli len WTO podat o pistoupen k tto dohod. Vbor rozhodne u kadho adatele o podmnkch pistoupen. Tato dohoda vstupuje v platnost pro adatele uplynutm ticeti dn od uloen jeho listiny o pistoupen podle podmnek pistoupen, na kter odkazuje odstavec 2. lnek 44: Znn dohody Tato dohoda je podepsna v jedinm prvopise v jazyce anglickm, francouzskm a panlskm, piem vechna znn maj stejnou platnost. lnek 45: Depozit Depozitem tto dohody je vlda Japonska.

CS

26

CS