Syndrom vyhoen burn-out

s pouitm materilu Mgr. Marty Jeklov a Mgr. Evy Reitmayerov

neboli

Pklad
Kdy jsem nastoupila do novho zamstnn, byla jsem pesvden, e je to to prav,co jsem u dlouho hledala. Nastoupila jsem s velkm nadenm, uila se nov vci a trvila jsem prac s malmi klienty hodn asu. Dti si m zcela zskaly, byly na nich vidt pokroky, kterch jsme spolen dosahovali. Bylo to prost ideln msto pro m. Pracovala jsem tam nkolik msc a prce m m dl vc pohlcovala, trvila jsem tam hodn asu, dokonce pes limit sv pracovn doby. Ani jsem si nevimla, e se cosi zaalo nepozorovateln mnit. Obas jsem se zaala pistihovat, e se rno do prce zanm m a m tit, sluby m vce unavovaly a vysilovaly. Byla jsem petaen a reagovala jsem pkeji na spolupracovnky. S navou jsem veer ulhala a stejn unaven jsem se probouzela. Ctila jsem se vyerpan, unaven, znechucen, nedokzala jsem si pedstavit, jak budu dl vykonvat svoji prci, ale zrove jsem nevdla, jak tuto situaci eit

Syndrom vyhoen neboli burn-out

Nejastji se vyhoen objevuje v profesch, kter jsou oznaovny jako pomhajc tedy u socilnch pracovnk, pracovnk neziskovho sektoru, asistent, dobrovolnk apod. Dle pak v profesch, kde je bezpodmnen nutn ast mezilidsk kontakt. Nkte autoi spojuj vysokou rove psychick zte s takovmi charakteristikami jedinc, jako jsou zven senzitivita, zranitelnost, idealismus, nadmrn pebrn odpovdnosti i vlastn nevyeen konflikty, jin se zvyujcmi se profesnmi nroky i nroky spolenosti kladenmi na jedince. Syndrom vyhoen samotn se projevuje ztrtou energie a idealismu, kter vedou ke stagnaci, frustraci a apatii.

Co syndrom vyhoen je Burn-out byl jako jev rozpoznvn a identifikovn poprv v prbhu osmdestch let 20. stolet. Byl pvodn spojovn se stavem alkoholik, kte krom alkoholu o ve ostatn ztratili zjem. Postupn pronikal i do jinch oblast, pedchzel napklad i pojmu workoholik, kter vypovd o stavu pepracovanosti, lid se ct apatit, vyerpan, nedok pekonvat bn pekky a zanaj se stranit ostatnch.

Definice Poprv tento pojem pouil psycholog H. J. Freudenberger ve sv knize Burnout: The Cost of High Achievement, kde syndrom burn-out definoval jako vyhasnut motivace a stimulujcch podnt v situaci, kde pe o jedince a neuspokojiv vztah jsou pinou, e prce nepin oekvan vsledky. Syndrom je spojovn se stavem psychickho i fyzickho vyerpn nsledujcho po vyerpvajcm a dlouhotrvajcm stresu.

Definice Syndrom vyhoen lze popsat jako duevn stav objevujc se u lid, kte pracuj s jinmi lidmi a jejich profese je na mezilidsk komunikaci zvisl.

Tento stav ohlauje cel ada pznak: lovk se ct celkov patn, je emocionln, duevn i tlesn unaven. M pocity bezmoci a beznadje, nem chu do prce ani radost ze ivota.
(Toner, J., Tonerov, T.: Burn-out syndrom, Hestia, Praha 2002).

Znaky

ptomnost negativnch emocionlnch pznak jako napklad deprese, vyerpn atd., syndrom vyhoen je nejastji spojovn s uritmi druhy povoln, kter jsou uvdny jako rizikovj, nap. zdravotnci, men efektivita prce nen spojovna se patnmi pracovnmi schopnostmi a dovednostmi, ale naopak s negativnmi vytvoenmi postoji a z nich vyplvajcho chovn, draz je kladen na psychick pznaky a na prvky chovn ne na provzejc tlesn pznaky, syndrom vyhoen se vyskytuje u jinak psychicky zdravch lid, nesouvis nijak s psychickou patologi.

Vjimky Syndrom vyhoen tedy vyluuje stavy, kter jsou spojen s psychiatrickou diagnzou nebo s monotnnost prce, kde se sice me jednat o navu a znechucen, avak tento stav nen spojovn s pocity neschopnosti (Kivohlav, 1998).

Piny Ztov situace mohou mt podstatn vliv na vznik a vvoj syndromu vyhoen, bvaj i jednou z hlavnch pin. Stres Frustrace Konflikt Trauma Krize Deprivace

Ztov situace Stres - dle Nakonenho (1995), stav individua stav nadmrnho zaten i ohroen. pocit neovlivnitelnosti situace,
pocit nezvldnutelnosti stresov situace, pocit nepedvdatelnosti vzniku stresov situace, nepjemn tlak okol vyadujc pli mnoho zmn.

Reakce na stres:

fze aktivace obrannch reakc a uvdomn si zte, fze hledn elnch strategi, kter vedou ke zvldnut ink stresu fze zvldnut stresu i fze rozvoje stresem podmnnch poruch projev zvldnut i selhn obrannch reakc.

Ztov situace
Frustrace
Jako frustrujc oznaujeme situaci, kdy je lovku znemo-nno doshnout uspokojen njak subjektivn dleit po-teby, akoli byl pesvden, e tomu tak nebude. Co je frustrace? Neoekvan ztrta ance na uspokojen. Tato situace vyvolv proitek zklamn a stimuluje reakce zamen na vyrovnn nepzniv situace. Nemus vak pokad vyvolvat nepimen reakce a me bt i do znan mry douc, protoe nut lovka hledat jin een a napomh tak rozvoji jeho schopnost. patn je postoj: pokud lovk nic dobrho neek, nebv tak zklamn. Tzn.: Omezen pozitivnho oekvn m ji pekonme? Prostm odloenm uspokojen, poslenm vytrvalosti a sil, zmnou motivu anebo rezignac.

Ztov situace Konflikt pat mezi bn pote, s nimi se kad lovk v ivot opakovan setkv

Negativn vliv zan mt teprve tehdy, jestlie je skuten zvan, trv pli dlouho, zahrnuje osobn dleitou oblast a pokud jej lovk nen schopen eit. Ru celkov pocit pohody. Zvanjm ztovm faktorem se stvaj tehdy, jestlie dolo k jejich nadmrn kumulaci.

Ztov situace
Trauma
Co je trauma? Nhle vznikl situace, kter vede k umlmu pokozen nebo ztrt.
Ztrcme pocit jistoty a bezpe, provme zkost, obavy do budoucna, smutek Naruuje objektivitu jedince je nekritick, nesoudn, ovlivnn pedevm svmi citovmi proitky. Jak se trauma projevuje? Projev se pedevm v oblasti chovn lovka, chov se neadekvtn, me se vyskytnout panika, deprese apod.

Ztov situace
Krize
Psychick krize se objevuje jako naruen psychick rovnovhy v dsledku nhlho vyhrocen situace i dlouhodob kumulace, nrstu problm
Co je znakem krize? Selhn adaptanch mechanism - tzn. dosud uvan zpsoby pestaly bt funkn, a lovk mus hledat jin. Co je vlastn tedy krize? Krizi meme tak chpat jako podnt k nutn zmn. Jak se trauma projevuje? Projev se pedevm v oblasti chovn lovka, chov se neadekvtn, me se vyskytnout panika, deprese apod.

Ztov situace Deprivace

Je to stav, kdy vznamn poteby (fyziologick i psychick) nejsou uspokojovny v dostaten me, pimenm zpsobem a po dostaten dlouhou dobu (Vgnerov, 2004). Co je deprivan zkuenost? Pat k nejzvanjm ztovm vlivm, me nepzniv ovlivnit jak aktuln psychick stav jedince, tak i jeho psychick vvoj do budoucna.

Zvldn ztovch situac

Obecnou mru odolnosti vi vem ztovm situacm oznaujeme jako frustran toleranci. Mra odolnosti vi ztm zvis jednak na vrozench pedpokladech, jednak na dosaen vvojov rovni, ale i na individulnch zkuenostech a celkovm aktulnm stavu jedince. Pokud zt pekro mru vlastn frustran tolerance, nastupuj rzn zpsoby obrany, kter jedinec vyuv k tomu, aby opt doshl duevn rovnovhy.

tok Agrese nik (opak toku a agrese)

Dalmi obrannmi reakcemi: popen, potlaen a vytsnn, rzn druhy fantazi, racionalizace, sublimace, regrese, identifikace, substituce, projekce, rezignace

Zvldn ztovch situac

coping zvldn Jde o vdomou volbu urit strategie zvldn. Je zvisl na zhodnocen dan situace i posouzen vlastnch monost (Vgnerov, 2004). Coping se zamuje na urit cl, kterm by mlo bt dosaen mon pozitivn zmny a tolerance.

Monosti pomoci a een

V prvn ad je dleit, aby si lovk, kter se dostane do takovhoto stavu, byl vdom toho, e nco nen v podku, aby byl srozumn s tm, e trp syndromem vyhoen a e se jedn o vn stav. Dal podmnkou je, aby trpc lovk sm chtl se svm stavem nco dlat, aby se chtl lit, aby ml dostatenou osobn motivaci k uzdraven, ke zmn. S tmto nedln souvis i pevzet osobn zodpovdnosti za zotavujc proces. Monosti pomoci meme voln rozdlit na pomoc sama sob a na pomoc zven.

Monosti pomoci a een Pomoc sama sob Je teba si uvdomit, e za zitky, kter provme, kter v ns vyvolvaj druz, nemohou ti druz, ale nae vlastn vnmn svta kolem ns (Kopiva, 1997). Pokud tedy provme zlost, bezmocnost, zkost, je jen na ns, abychom to zmnili. Pi vyhoen se mn nae vnmn svta kolem ns, nemn se svt sm o sob. Tohle je ten nejdleitj pedpoklad pro to, abychom mohli zat inn pomhat sami sob.

Monosti pomoci a een

Dalm zkladnm podntem pi zvldn vyhoen je pocit smysluplnosti vlastnho ivota a prce, j vykonvme. Je to jev ryze subjektivn, pln zvis na tom, jak vnmme smysluplnost vlastnho konn pedevm my sami. Zitek smysluplnosti je zkladnm prvkem celkov ivotn spokojenosti a rovn tak jednou ze zkladnch sloek smysluplnosti byt vbec (Kivohlav, 1998).

Monosti pomoci a een Dleitm ozdravnm prvkem je odpoinek, relaxace a pohyb. K vyhoen dochz pedevm u lid, kte intenzivn pracuj, jsou svou prac takkajc pohlceni. Odpoinkem tedy rozumjme jaksi pepnut od pracovn innosti. Relaxac rozumme clen uvolovn napt v organismu, kter se v nm nutn tvo bhem pracovn innosti. Jednou z nejdleitjch pomoc pi vyhoen je sociln opora v naem okol.

Monosti pomoci a een V neposledn ad meme usilovat o to, aby pracovn podmnky v zamstnn byly jasn a srozumiteln a pro ns pijateln: - Jasnost a srozumitelnost pracovnch podmnek - dostaten mnostv kompetenc, dovednost a znalost, kter si pracovn vazek d - dostaten mnostv kompetenc, dovednost a znalost, kter si pracovn vazek d

Monosti pomoci a een

Mezi konkrtn praktick jednoduch opaten napomhajc potlaen vyhoen, kter me snadno aplikovat na sebe kad z ns, meme zaadit rovn: snit pli vysok nroky na sebe, nauit se kat NE, pedchzet komunikanm problmm, vyjadovat oteven sv pocity, hledat vcnou podporu, doplovat energii, vyhledvat konkrtn ohranien vzvy, zajmat se o sv zdrav, nepropadat syndromu pomocnka, stanovit si priority, plnovat, hledat emocionln podporu, vyvarovat se negativnho mylen, v kritickch okamicch zachovat rozvahu,

Co v rmci prevence proti stresu a syndromu vyhoen me uinit kad z ns

Proto, ne dojde k vbru njak strategie zvldn i pedchzen vyhoen, je nezbytn poznat sama sebe, zamyslet se nad celkovou rovn ivotn spokojenosti z hlediska tchto dimenz: prce a seberealizace, partnersk souit, rodina, zdravotn stav, ekonomick situace, a hlavn ivotn plny a perspektivy.

7 praktickch postup zvldn stresu Vytvome si poad dleitosti Vyhnme se stresu

udlat si inventuru opakujcch se dennch nepjemnost a nalezen zpsob, jak se jim vyhnout

Naume se vypnout Naume se relaxovat! Pohybujme se, cvime Dbejme na sprvnou vivu Pstujme sv vztahy s druhmi lidmi,