Ekonomicko-sprvn fakulta MU

Seminrn prce z pedmtu: Pojiovnictv JS 2010/2011

Tma: Prevence a boj proti pojistnmu podvodu v R a

ve svt, pojistn podvody v oblasti motorovch vozidel

Vypracovali: Michal Dohnal, 369962

Seminrn skupina: 07 - Pondl 18:00-19:35

EKONOMICKO-SPRVN FAKULTA MU............................................................................................................1 TEORETICK ST...................................................................................................................................................3 1 VOD ..........................................................................................................................................................................3 2 DEFINICE A DLEN...............................................................................................................................................3 2.1 PRVN DEFINICE .................................................................................................................................................3 2.2 VE TRESTU (210 - ZKON .40/2009 SB.)......................................................................................................3 2.3 VE KODY......................................................................................................................................................4 2.4 DLEN POJISTNCH PODVOD...............................................................................................................................4 2.4.1 Dle druh pojitn .................................................................................................................................4 2.4.2 Dle mry organizovanosti .......................................................................................................................4 2.4.3 Dle pachatele .........................................................................................................................................4 3.1 PODVODY V NMONICTV A SAMOHSTV...........................................................................................................5 3.2 PODVODY BHEM A PO KOMUNISMU.......................................................................................................................5 3.3 NOVODOB VVOJ..............................................................................................................................................5 4 PREVENCE A BOJ S POJISTNMI PODVODY ...............................................................................................6 4.1 ZPSOBY PREVENCE.............................................................................................................................................6 4.1.1 Veejn informovanost............................................................................................................................6 4.1.2 Intern postupy a pravidla.......................................................................................................................6 4.1.3 Postupy pi uzavrn smlouvy................................................................................................................6 4.2 BOJ S POJISTNM PODVODEM ................................................................................................................................7 4.2.1 Boj za legislativu.....................................................................................................................................7 4.2.2 Vyetovn a indiktory.........................................................................................................................7 4.2.3 Sankce.....................................................................................................................................................8 5 REGISTRY..................................................................................................................................................................8 5.1 VROV REGISTRY.............................................................................................................................................8 5.2 REGISTR PRO POJIOVNY.....................................................................................................................................8 5.3 OSTATN REGISTRY..............................................................................................................................................8 6 PODVODY V OBLASTI MOTOROVCH VOZIDEL........................................................................................9 6.1 OBECN CHARAKTERISTIKA .................................................................................................................................9 6.2 PPADY FALENHO ODCIZEN..............................................................................................................................9 6.3 AST SPOLUPRCE SE SERVISEM...........................................................................................................................9 6.4 HAVARIJN PODVODY...........................................................................................................................................9 7 SOFTWAROV NSTROJE.................................................................................................................................11 7.1 I-FRAUD......................................................................................................................................................11 7.2 VIRTUAL CRASH...............................................................................................................................................11 8 KURIOZITY Z BNHO IVOTA LIKVIDTORA ..................................................................................12 8.1 KURIZN PPADY............................................................................................................................................12 8.2 VPOVDI POJITNCH.....................................................................................................................................12 9 ZVR.......................................................................................................................................................................13 10 ZDROJE...................................................................................................................................................................13

TEORETICK ST 1 vod
Podle ankety nejvtch eskch pojioven poet pojistnch podvod kadm rokem roste a leton rok nen vjimkou. Za meziron nrst a 70% zejm me jak zdokonalen v jejich odhalovn, tak i ekonomick krize, kter lidi tla do tivch finannch situac a tm i k zoufalm pokusm se z nich dostat. Podvodnci nemusej bt vdy jen mimodn vychytral profesionlov, kter penze od pojioven takka iv, finann krize tla do kouta hlavn obyejn lidi kvli pr tiscovkm. Ani se to nezd bt tak tk...pedloit nadhodnocenou fakturu, vykrst si vlastn auto, podat nesprvn informace pi uzavrn havarijnho pojitn pro zskn vhod apod. A tak i pes dlouhodob sil pojioven zstv pojistn podvod velmi aktulnm tmatem.

2 Definice a dlen
2.1 Prvn definice
Pojistn podvod je trestn in namen proti majetku, dle trestnho zkona (.40/2009 Sb.) definovateln jako uveden nepravdivch nebo hrub zkreslench daj nebo zamlen podstatnch daj: a) v souvislosti s uzavrnm nebo zmnou pojistn smlouvy, b) v souvislosti s likvidac pojistn udlosti, nebo c) pi uplatnn prva na plnn z pojitn nebo jin obdobn plnn Jako nepravdiv nebo hrub zkreslen daje chpeme ty, jejich obsah bu vbec neodpovd skutenmu stavu pojitnho majetku nebo mu odpovd jen sten a zkreslen. Pkladem me bt st, technick stav i hodnota vozidla. Pi pojiovn osob pod tmto meme chpat nesprvn daje o vku, zdravotnm stavu, ivotnm stylu, podstupovanmi riziky pi vkonu povoln i adrenalinovch sportech, uvn nvykovch ltek apod.

2.2 Ve trestu (210 - zkon .40/2009 Sb.)

(1) Kdo uvede nepravdiv nebo hrub zkreslen daje nebo podstatn daje zaml bude potrestn odntm svobody a na dv lta, zkazem innosti nebo propadnutm vci nebo jin majetkov hodnoty. (2) Stejn bude potrestn, kdo v myslu opatit sob nebo jinmu prospch vyvol nebo pedstr udlost, s n je spojeno prvo na plnn z pojitn nebo jin obdobn plnn, nebo stav vyvolan pojistnou udlost udruje, a zpsob tak na cizm majetku kodu nikoli nepatrnou. (3) Odntm svobody na est msc a ti lta bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takov in v poslednch tech letech odsouzen nebo potrestn. (4) Odntm svobody na jeden rok a pt let nebo penitm trestem bude pachatel potrestn, zpsob-li inem uvedenm v odstavci 1 nebo 2 vt kodu. (5) Odntm svobody na dv lta a osm let bude pachatel potrestn, a) spch-li in uveden v odstavci 1 nebo 2 jako len organizovan skupiny, b) spch-li takov in jako osoba, kter m zvl uloenou povinnost hjit zjmy pokozenho, nebo c) zpsob-li takovm inem znanou kodu. (6) Odntm svobody na pt a deset let bude pachatel potrestn, a) zpsob-li inem uvedenm v odstavci 1 nebo 2 kodu velkho rozsahu, nebo b) spch-li takov in v myslu umonit nebo usnadnit spchn trestnho inu vlastizrady ( 309), teroristickho toku ( 311) nebo teroru ( 312). (7) Pprava je trestn.

2.3 Ve kody

kodou nikoli nepatrnou se rozum koda dosahujc stky nejmn 5 000 K, kodou nikoli malou se rozum koda dosahujc stky nejmn 25 000 K, Vet kodou se rozum koda dosahujc stky nejmn 50 000 K, Znanou kodou se rozum koda dosahujc stky nejmn 500 000 K, kodou velkho rozsahu se rozum koda dosahujc nejmn stky 5 000 000 K.

2.4 Dlen pojistnch podvod

2.4.1 Dle druh pojitn Pojistn podvody lze lenit podle druh pojitn, na kter se pachatel zamuj na:

ivotn pojitn zdravotn pojitn automobilov pojitn majetkov pojitn

2.4.2 Dle mry organizovanosti Dle tak podle mry organizovanosti, se kterou onen in provdj na:

organizovan oportunistick

mysln vyvoln pojistn udlosti - pachatel iniciuje vznik udlosti, kter se pedpokld v pojistn smlouv Stav vyvolan pojistnou udlost udruje pachatel v myslu zvit vzniklou kodu - udlost nastala nahodile, ale pachatel aktivn pispl k dalmu prbhu tto udlosti ku zven kody a rozsahu pojistnho plnn Trestn zkonk pedpokld i trestn in kombinac obou zmnnch. 2.4.3 Dle pachatele Z pohledu vyetovn dle osoby pachatele na:

klientsk intern

Piem klient se me dopustit jak oportunistickho, tak organizovanho podvodu, kdeto intern podvod je automaticky azen do kategorie organizovanch.

3 Historie
4

3.1 Podvody v nmonictv a samohstv

Pvod pojistnho podvodu se d oekvat u samch prvopotk pojiovnictv, pokud bychom vychzeli ze zkuenosti, e s kadm novm pravidlem se objevuj snahy ono pravidlo obejt a obohatit se. V dobch, kdy Evropan vldli na moi, byly v md podvody v nmonm pojitn. Pokud byla lo dsledn pojitna na vysokou stku a dolo k jej ztrt na irm moi, mohly bt o podvodu jen dohady. Prokzn ehokoli bylo velmi obtn i v ppadech fingovanho ztroskotn a tak v trestnprvnch kodexech, kter vznikaly v18.stolet, je vnovna tak zvltn pozornost prv podvodm v nmonm pojitn. Od druh poloviny 19. stolet nejastji nalzme ppady podvod tkajcch se pornho pojitn a vloupn do pojitnho objektu. Tehdy bylo samohstv definovno jako speciln typ pojistnho podvodu, jeliko se objevovalo ve znan vt me ne podvody jin. Jeliko pojem pojistn podvod mimo tento ppad jet nebyl v zkon nijak pesnji vymezen, byl postih pachatel v ostatnch ppadech velmi komplikovan a vtinou se setkal s nespchem.

3.2 Podvody bhem a po komunismu

Bhem komunistickho reimu v na zemi byl na tuto problematiku aplikovn zkon . 140/1961 Sb.. Ve kterm 132 zahrnuje pojiovac podvod pod rozkrdn majetku v socialistickm vlastnictv, jeliko existovala jedna celosttn pojiovna (od roku 1969 dv pojiovny nrodn). Tehdej tresty byly a dvojnsobn psnj ne u obecnho podvodu. Po pdu socialismu jsme prochzeli velkmi zmnami nejen politickmi, ale pedevm ekonomickmi zmnami. Zkon . 140/1961 Sb. byl novelizovn, nebo u nebylo teba chrnit socialistick majetek ped rozkrdnm a znovu platilo obecn ustanoven o podvodu v 250. Jene rozmhajc se hospodstv kladlo mnohem vy nroky na ochranu nov navzanch vztah a tm si vydalo novelizaci ustanoven zkonem . 253/1997 Sb., kde je ji definovn pojistn podvod samostatn. Pro srovnn se zahranim meme zmnit, e napklad Slovensko, Rakousko, Velk Britnie a Nmecko maj ve svch prvnch dech tak zakotven samostatn trestn in pojistnho podvodu. Zvltn situace je vak ve Spojench sttech americkch, kde pojistn podvod nen trestnm inem na rovni federlnho zkona a je tedy uvdn v prvnch dech jednotlivch stt. Jet v roce 2006 byl tento trestn in zakotven v trestnm zkon asi jen poloviny stt USA1.

3.3 Novodob vvoj

V jnu roku 1993 vyhlsila valn hromada CEA zahjen boje s pojistnmi podvody v celoevropskm mtku a od tto doby je boj proti podvodm frekventovanm tmatem. Jako reakce na to vznikla v dubnu roku 1995 doasn pracovn skupina AP pro pojistn podvod. V roce 1997 se z doasn stv stl pracovn skupina. Probhala snaha o vytvoen informanho systmu AP, kter byl sice technicky k dispozici, ale po praktick strnce se nepodailo jeho innost zahjit. Po novelizaci trestnho zkona v roce 1998 se zanaj pojiovny vce soustedit na praktickou strnku problmu. Zakldaj se speciln tvary zameny na prevenci a represi pojistnch podvod u vech lenskch pojioven. Dalm dleitm krokem v tomto obdob se stala medializace problmu jako soust prevence provdna oddlenmi pro Public Relations. Potkem roku 2000 dochz v legislativ k uritmu prolomen mlenlivosti, kter v tehdejm znn zkona znemoovalo vmnu informac o klientech mezi pojiovnami. Uritou pekkou se ale stv nov zkon o ochran osobnch daj platn ke dni 1.6.2000. Ve stejn dob dochz k prolomen monopolu esk pojiovny v oblasti povinnho ruen a pluralizace tohoto produktu otevr prostor pro podvodnky z dvodu zatm nzkch zkuenost pojioven v tomto odvtv. V souasnosti stle pojiovny bojuj s legislativou, kter umouje uvat osobn data poskytnut klienty jen pro vlastn ely, (zejmna citliv jsou produkty pojitn osob, ke kterm je pikldna i zdravotn dokumentace) a tud znemouje vytvoen pojiovacho registru.
1

VCHODSK, P. Pojistn podvod na eskm pojistnm trhu: doktorsk disertace. Liberec, Technick univerzita v Liberci, Ekonomick fakulta, 2009. 32 s.

4 Prevence a boj s pojistnmi podvody

4.1 Zpsoby prevence
4.1.1 Veejn informovanost Veejn mnn vrazn rozliuje rozdl mezi krde hmotnho majetku a sebeobohacenm prostednictvm pojistnho podvodu. Druh kategorie se zd bti mn trestn z nkolika hledisek. Podvodnci se ospravedluj tm, e kdy pece po dlouhou dobu "spo" uritou stku, mus pijt chvle, kdy si tyto prostedky zpt vyberou. A kdy ta chvle nepichz, mus se tomu trochu pomoct. Na pojiovnictv je nahleno myln jako na spoitelny a o vekerch tchto instituc pevld nzor, e mal obohacen na jejich kor se, s ohledem na jejich finann velikost a tm "bezednost" jejich obnos, nijak nepromtne a nikomu neubl. Skutenost je vak opakem, statistiky hovo o 10-30% podlu pojistnch podvod na celkovm vyplacenm pojistnm plnn. Samozejm musme brt v vahu, e jsou to daje pesn nevysliteln a jedn se pouze o odhady. Pesto se me jednat o enormn stky, kter nekoresponduj s pedpokldanmi pravdpodobnostnmi modely. Proto se na tyto vkyvy mus reagovat a nejsnadnjm eenm pojioven bylo asto zven pojistnho. Toto een vak uzavr bludn kruh. Vy pojistn pimje dal, dve poestn, nyn ukivdn klienty si vloen penze zskat zpt a to vede k vtmu podlu podvod na pojistnm finannm trhu. Prv veejn informovanost a medializace m tento bludn kruh roztrhnout. Podvodnci si mus uvdomit, e kod zejmna jinm poestnm klientm a zrove sob. Zrove je poteba veejnost pochopit, e podvod pin dal podvod. 4.1.2 Intern postupy a pravidla Pojiovny se mus zrove soustedit na sv vlastn pracovnky, na nich preciznost a kvalita odveden prce zvis, a to zejmna na likvidtory kodnch udlost. Statistiky hovo o zvenm podvodnm a korupnm jednn na mstech, kde pokulhv kvalita a plnost vnitnch pedpis a zejmna na pracovitch, kde jejich dodrovn nen nijak kontrolovno. Podvod uskutenn jednotlivcem, kter nebyl pistien a potrestn, motivuje dal pracovnky jt v jeho stopch. Tmto rizikm mus pojiovny tak pedchzet a jejich nejosvdenj taktikou je zvyovn loajality zamstnanc vi pojiovn zamstnaneckmi vhodami soubn s kontrolou a monitorovnm vkonu jejich prce. 4.1.3 Postupy pi uzavrn smlouvy Nejinnjm krokem je odhalen potencilnho pojistnho podvodu ji v zrodku a to pi uzavrn smlouvy. K tomu pojiovnm slou stle se zdokonalujc metodika zen rizik, sledovn dleitch indiktoru a informan systmy odhalujc rizikovost klient. Indiktory se budeme podrobnji zabvat v nsledujc kapitole ale jako pklad meme zmnit zatajovn dvjch postih i podezel chovn.

4.2 Boj s pojistnm podvodem

4.2.1 Boj za legislativu Jeliko v cest stle stoj zkon o ochran osobnch daj, AP, pod kterou je 98% eskch pojioven, je takto legislativou omezena ve vytvoen vlastnho registru, proto se sousted na operativn a vyjednvac kroky se zkonodrci, aby byla uvedena v platnost urit vluka v zkon o ochran osobnch daj. Tento i podobn kroky, kter ji byly AP prosazeny maj za dsledek sloitj podmnky pro vznik podvodu a razantnj procesy pi jeho odhalovn a trestn. 4.2.2 Vyetovn a indiktory Pro nesporn oznaen pojistn/kodn udlosti jako pojistnho podvodu je poteba nezvratnch dkazu. To klade draz na precizn odvedenou prci bhem vyetovn a mnohdy je nezbytn i spoluprce s polici R. Likvidtoi kodnch udlost proto mus prochzet dslednm kolenm, aby byli pipraveni i na nejabsurdnj udlosti a vdy vdli, eho si mus vmat a co mus brt na zetel. Jedn se o urit signalizace toho, e situace neprobh bn jako nahodil udlost a nkdy je poteba shnout a do odvtv psychologie pro jejich odhalen. Klient se pi podvdn asto sm prozrad podezelmi okolnostmi i chovnm, jeho rysy signalizuj jeho mysly a jsou pro zamstnance pojiovny snadno a vas rozpoznateln. Tmto signalizacm se v odborn terminologii k indiktory (kriminogenn/rizikov faktory) a mezi nejdleitj pat tyto: Indiktory prbhu pojitn: Nkolik kod bhem krtkho obdob Absence pojistn historie a minulch pojitn ast zmny pojistitel Zatajen dvjch postih, zatajen kodnho prbhu Osobn indiktory: Chovn: vyhbav, neptelsk pstup, ptelsk chovn, pespli kooperativn Pozdn placen pojistnho/neplacen, tlak na rychlou vplatu pojistnho plnn v hotovosti, nikoli pes et Neobvykl informovanost o rozsahu pojistnho kryt a vzniku kod Dokumentan indiktory: Absence nebo pemra stvrzenek Pozmnn dokumenty Sporn autentinost dokument (rzn kopie apod.) Nedvn ohodnocen majetku nebo vci

Pojiovny si jsou dobe vdomy dleitosti vasn detekce a proto hraje ve snaze o odhalen roli tm kad zamstnanec. Role se samozejm od sebe li: Oddlen sprvy smluv - podpisy dokument, zmnn dokumenty Obchodn oddlen - podezel okolnosti a chovn klient, rizikov profil Klientsk centrum - podivn neobvykl dotazy, neobvykl prbh pojistn udlosti Marketing a PR - loha zveejovat odhalen aby odradili potenciln pachatele

Tabulka .1 - Ve nrokovanch a prokzanch plnn v roce 2010 (zdroj: www.cap.cz) 4.2.3 Sankce V ppad odhalen pojistnho podvodu, vyaduje pojiovna navrcen pojistnho plnn, kter asto mus vyplatit jet ped vyetovnm. Vedle toho ale me ekat vinka dal penit trest za soudn vlohy a nhradu vdaj na eten a zkoumn kodn udlosti. Nejvtm trestem a demotivanm prvkem vbec o podvodu zamlet je vak hrozc odnt svobody. Jak meme vidt v nsledujc tabulce, tento trest se u jednotlivch zem vrazn li. V R je v souasnosti (k 1.1.2011) maximum 10 let.

Tabulka .2: Hrozc tresty za pojistn podvod (zdroj: www.mesec.cz - k 1.1.2010 !!!)

5 Registry
5.1 vrov registry
Na celm finannm trhu, zejmna v sektoru bankovnictv, se ji dlouhou dobu vyuvaj vrov registry. Pro pojiovny jsou ale informace zskateln z nich, nedostaten. Mohou bt uiten pi zen rizik, pokud se zjist, e klient ml ji dve problmy s vasnm placenm, ale ne pli informac se d zskat o riziku podvodu. Napklad informace o duplicit pojitn produktu nebo pojistnou historii klienta v nich budou hledat marn. Pesto se ale, jak jsem ji zmnil, nkter z nich vyuvaj i v pojiovnictv, proto jim vnujeme krtkou pozornost. Centrln registr vr (CR) - spad pod NB a zabv se souasnmi i potencilnmi zvazky fyzickch osob a prvnickch osob podnikatelskho charakteru Bankovn registr klientskch informac (BRKI) - spravuje Czech Credit Bureau (CCB) a sdruuje pozitivn i negativn informace o klientech vetn spoludlunk a ruitel Nebankovn registr klientskch informac (NRKI) - opt pod ztitou CCB, narozdl od BRKI zde pipvaj jen nebankovn instituce, jako jsou leasingov spolenosti a spltkov spolenosti Registr SOLUS -tzv. "negativn registr" - v nm se zaznamenvaj pouze data o dluncch, kte nesplc sv zvazky dn a vas.

5.2 Registr pro pojiovny

Co se te registru pro pojiovny, v pravm slova smyslu se nejedn o registr pojistnch udlost, ale spe o registr sdlen informac v sektoru pojiovnictv. Tento registr u ns jet dosud nefunguje, i kdy je projekt na jeho zaveden pipraven. Registr funguje v rznch zemch po celm svt a pin sv vsledky. Kvli zkonu o ochran osobnch daj nen mon v R tento registr spustit, pesto je mon, e si pojiovny vymuj informace neoficiln skrze nelegln blacklist.

5.3 Ostatn registry

Centrln registr silninch vozidel - vede ministerstvo vnitra R - zde si ovuj pojiovny existenci povinnho ruen Databze kod povinnho ruen - zahjilo provoz 1. 10. 2007 pod sprvou KP. Prozatm jedin sdlen databze v R tkajc se pojitn - zde si pojiovny ovuj nehodovost klient pro systm bonus-malus.

Projekt CAIFIS - pedstavoval registr majetkovch pojitn. Zkrachoval kvli legislativ, kter v souasnosti zabrauje realizaci registru pojistnch udlost.

6 Podvody v oblasti motorovch vozidel

6.1 Obecn charakteristika
Dle statistik zmnnch ve jsme mohli vyst fakt, e procentuln podl prokzanch podvod je v pojitn nejvt. Z toho mohou plynout 2 dedukce. Buto jsou pojistitel schopni lpe tento podvod rozpoznat a nebo se o podvod v tto oblasti pokou nepomrn vce klient. J osobn se piklnm spe k druh monost jeliko pojistn smlouvy tkajc se motorovch vozidel jsou vesms smlouvy komplexn, sdruuj vce garanc z odlinch obor pojitn a zahrnuj nsledujc rizika2:

por odcizen (krde) nehody majc za nsledek hmotn kody zkonnou zodpovdnost kody na osobnm majetku denn nemocensk dvky v ppad hospitalizace prvn ochranu

Obchodnk sepisujc smlouvu tedy mus hledat pi dosti potenciln riziko podvodu v kad z tchto oblasti pojitn.

6.2 Ppady falenho odcizen

S odstraovnm hranic vstupem do Schengenu je odhalen tchto podvod o to sloitj. Problm pak me nabvat mezinrodnho charakteru a proto je v oblasti motorovch vozidel daleko dleitj spolupracovat se zahranim. Pokud se majitel vozidla uchl k tomuto kroku, in tak vtinou s clem2: zskn hodnoty vozidla, kter je pro svj stav neprodejn zaplacen nepojitn kody uhrazen nsledn opravy

6.3 ast spoluprce se servisem

Abychom nepopisovali vechny mon scne, pedstavme si ppad, jak se d ve spoluprci se servisem vyut vech monch aspekt a na pojistnm plnn teba i dlouhodob vydlvat. Zsadn je intern aspekt a tedy, e se servisem spolupracuje pmo zamstnanec pojiovny. Likvidtor uzn i opravy kod, kter nevznikly s danou pojistnou udlost. Ty kter pi n vznikly se mohou nadhodnotit jak po kodov a asov strnce, pop. na n jsou vypisovny falen faktury. Na opravu se nevyuij nhradn dly nov ale v nejhorm ppad z dve "ukradenho vozu". Pokud dojdou tyto vozy, me nastat spoluprce s mafi, kter poskytne vozy doopravdy ukraden. Na tomto ppad je vidt jak me bt pojistn podvod zvan mezinrodn organizovn.

6.4 Havarijn podvody

V oblasti havarijnch podvod se mimo bn indiktory mus brt v vahu prv vce kodnch udlost na jednu pojistnou udlost, neschopnost popsat nehodu i situaci do detailu a tak si mus likvidtor vmat zda skuten stav vozidla odpovd popsan situaci. Ppady potencilnch pojistnch podvod se e v Praze a Brn a pro minimalizaci rizika internho podvodu se detektivov pidluj k ppadm nahodile. V rmci
2

"Pojistn podvod" Pojistn rozhledy, 1997, . 1, s. 75-87.

jejich postupu mus detailn prozkoumat msto nehody za ptomnosti pojitnho pop. vinka i svdk a ti maj co nejpesnji popsat danou situaci. astokrt se stane, e jeden z nich podlehne tlaku a pizn se.

PRAKTICK ST
V nsledujcm diagramu meme sledovat pesn postup esk Pojiovny pi likvidaci kodn udlosti.

Obrzek .2 - Vvojov diagram postupu esk Pojiovny pi likvidaci pojistn udlosti (zdroj: 3)

Janekov, P. Lidsk faktor v pojiovnictv. (Diplomov prce) Pardubice : Univerzita Pardubice Ekonomickosprvn fakulta, 2010. 80 s.

10

7 Softwarov nstroje
7.1 I-FRAUD
Program spolenosti UNICORN, kter je pipojen k databzi pojistnch smluv a vyhodnocuje dosti klient o vyplacen pojistnho plnn. Zachycovn potencilnch podvodnch akt je eeno pomoc analz, kter v on-line reimu provuj charakter hlen pojistn udlosti (nap. zda byla kodn udlost nahlena bezprostedn po uzaven pojistn smlouvy i jet ped zaplacenm pojistnho) a ohodnocuj mru jej rizikovosti. Ohodnocen rizika podvodu je provdno pomoc expertnch pravidel nebo klasifikanch model (v ppad, e je k dispozici vt mnostv dat).

7.2 Virtual Crash

Simultor dopravnch nehod, ve kterm lze namodelovat podezelou dopravn nehodu. K pesnmu modelovn se pouij daje z vpovd astnk a svdk. Program pot spust animaci a zjist zda za tchto pedpoklad nebo zda-li vbec mohla popisovan skutenost vzniknout. Program obsahuje databzi snad vech existujc model automobil s jejich pesnmi parametry, nepebern mnostv znaek a poskytuje monost navrhnout si vlastn pekky a jin objekty. V esk republice s nm pracuje zatm jako jedin esk pojiovna a ji s nm vykzala pozitivn vsledky odhalovn.

Obrzek .1 - Prosted programu Virtual Crash

11

8 Kuriozity z bnho ivota likvidtora

8.1 Kurizn ppady

idika renaultu nabourala na pomrn odlehlm mst do stromu. Byla to rna jako z dla, ale natst z auta vystoupila nezranna. Chvli telefonovala a za pr destek minut u uhnl jej ponien automobil na lafet odtahovky. Jenome druh den se zaaly dt zvltn vci. Zhruba o 24 hodin pozdji toti pivezla odtahov sluba na stejn msto idiku i stejn nabouran renault a sloila jej dokonce ke stejnmu stromu. idika pak znovu nkam volala. Po chvli pijela policie a za n jin odtahov sluba. Pro cel tohle divadlo? Pi prvnm nrazu do stromu v sob mla majitelka auta alkohol a dobe vdla, e z havarijnho pojitn by tm pdem nedostala ani korunu. Druh den vak u byla ist, a tak se s dvrou obrtila nikoliv na svho kamarda s lafetou, ale na policii. Zapomnla vak na to, e j po oba dva dny sledovala svdkyn, kter se jej ponn zdlo trochu divn Na tko uviteln zpsob, jak si vylepit rozpoet, piel Gaylan Sweet z kalifornskho San Diega. Pracoval jako likvidtor pojiovny a zinscenoval udlost, v n si dva lid nechali vyplatit tm milion dolar za dajnou smrt dtte, kter jim srazil opil idi, jen ml z msta nehody ujet. Mrtv dt i dajn vink nehody byli ovem fiktivn. Cel podvod byl mistrnou kombinac relnch lka, vymylench jmen policist, kte dajnou nehodu vyetovali, a nkolika zaplacench svdk, kte ji dosvdili. To ale nen ve. Sv vn msto v pomysln Sni nejslavnjch pojistnch podvod si Sweet vyslouil tm, e celou vc za deset let zopakoval. Klec spadla a v roce 2002, kdy byl odsouzen na pt let vzen. V Kooperativ nyn podle mluvho pojiovny Marka Vcha e ppad, kdy si jist mu uzavel ivotn pojistku na pt milion korun pro ppad smrti. Pojitn sjednal ve prospch firmy registrovan v zahrani, aby od n zskal vr. Po urit dob byl mu nalezen mrtv ve Vltav. Ukzalo se, e lo o nemajetnho bezdomovce, kter vr nikdy nedostal. Zcela vn se snaili "sehnat" mrtvolu dva mui z Teplicka, kte ji potebovali k realizaci podvodu. Oba se toti v listopadu 1994 nechali pojistit na celkovou stku 2 000 000 K pro ppad tragickho mrt. Na mrtvolu, kterou mli v myslu "upravit jako po dopravn nehod", chtli pevst svoji identitu, aby tak doshli vplaty vysokho pojistnho. Pestoe jeden z mu byl odsouzen za podvod, doadoval se soudn alobou o vplatu pojistnho za svho komplice, kter skuten za dosud nevyjasnnch okolnost v roce 1995 zemel ...

8.2 Vpovdi pojitnch

O pl druh odpoledne jsme odzli sten konstrukci v domnn, e se nejedn o sten konstrukci. st konstrukce se tm naruila a dolo ke zborcen stechy. Stl jsem na kiovatce a dval pednost vozidlm na hlavn silnici. Najednou, kde se vzalo, tu se vzalo, pijelo neviditeln auto, narazilo do mho vozidla a zase zmizelo. Je fakt, e jsem v tkm ternu uklouzl a spadl do t rokle, ale trvm na svm pojitn s tm, e houbaen nen nebezpenm sportem.

12

9 Zvr
Pojiovny se dky ir spoluprci a novm technologim stle zlepuj v boji s bnmi i den ode dne vynalzavjmi pojistnmi podvodnky. I pesto jim nezanedbateln st unik a pln vymcen je zatm jen snem do budoucna. Pes vechny vhody vak lze nalzt i urit negativn dopady, nap. vzhledem k narstajc obezetnosti pojioven, se me stt, e lovk, kter m prost smlu a d o hradu pojistnho za nezvyklch a absurdnch podmnek, bude oznaen za podvodnka, pjde dom s przdnou a nhrady kody se nikdy nedok.

10 Zdroje
[1] VCHODSK, P. Pojistn podvod na eskm pojistnm trhu: doktorsk disertace. Liberec, Technick univerzita v Liberci, Ekonomick fakulta, 2009. 32 s. [2] Janekov, P. Lidsk faktor v pojiovnictv. (Diplomov prce) Pradubice : Univerzita Pardubice Ekonomicko-sprvn fakulta, 2010. 80 s. [3] Dolealov, E. Pojistn podvody a jejich prevence. (Bakalsk prce) Brno : MU ESF, 2008. 48 s. [4] Valihorov, A. Pojistn podvod a dsledky, kter jsou s nm spojeny pro pojistnky a pojistitele. (Diplomov prce) Technick univerzita v Liberci, Hospodsk fakulta, 2009. 93 s. [5] "Pojistn podvod" Pojistn rozhledy, 1997, . 1, s. 75-87. [6] Wawerkov, M.: Pojistn podvod. Pojistn rozhledy, 1998, . 3, s. 73-79. [7] Lehuta, M.: Pojistn podvod. Pojistn rozhledy, 2002, . 12, s. 133-141. [8] http://www.cap.cz [9] http://www.vcrash.com [10] http://www.unicornsystems.eu/cz/reseni/attachments/I-FRAUD.pdf [11] http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/pojistovny-v-zemich-stredni-a-vychodni-evropy-celi-pojistnympodvodum/ [12] http://tn.nova.cz/magazin/auta/bezpecnost-a-zakony/nejcastejsi-pojistne-podvody-kuriozni-pripady.html [13] http://www.ct24.cz/ekonomika/112785-kvuli-pojistce-si-cesi-nevahaji-podpalit-i-vlastni-dum/

13