TISKOV ZPRVA st nad Labem 18. 5.

2012

NOV BUDOVA A V KAMPUSU UJEP JE OHROENA! Dne 30. 4. 2012 obdrela Univerzita J. E. Purkyn v st nad Labem oficiln zprvu z Ministerstva kultury R, e byl obanskm sdruenm 400/27 podn na ministerstvo nvrh na prohlen objektu A v budovanm Kampusu UJEP kulturn pamtkou. Tmto oznmenm bylo zahjeno sprvn zen stran prohlen objektu A bval Masarykovy nemocnice v st nad Labem kulturn pamtkou. Nvrh vychz z premisy, e se jedn o hodnotnou stavbu, kter byla soust pvodnho nemocninho komplexu projektovanho od poloviny dvactch let. Pvodn projekt stavby dokonen v roce 1937 byl dlem steckch architekt F. J. Arnolda a E. Kroba. steck univerzita zskala v roce 2003 po pesthovn Masarykovy nemocnice do lokality Bukov od msta st nad Labem, steckho kraje a Masarykovy nemocnice rozshl brownfield o rozloze 90 000 m2, tj. cca 18 fotbalovch hi. Od t doby houevnat usiluje o zbudovn univerzitnho msteka pmo v centru msta. Vede j k tomu nejen neodkladn nutnost soustedit vechny fakulty do jednoho msta a snit tak ekonomick i reijn vdaje univerzity, kter se v souasn dob star o 16 objekt po celm mst, ale zejmna nutnost zajistit kvalitn a s jinmi vysokmi kolami srovnateln podmnky pro vzdlvn vysokokolk a rozvoj vdy a vzkumu, na kter je v souasn dob ze strany ministerstva kolstv kladem obrovsk draz. Univerzita m v regionu nenahraditelnou lohu kulturn, vzdlvac, vdeckou, vzkumnou, vvojovou i umleckou. M spoleenskou odpovdnost za kulturn a intelektuln rozvoj lidskch zdroj regionu, nebo psob v kraji s nejni vzdlanostn rovn a nejvy nezamstnanost v R. V steckm kraji chyb pedevm vysokokolsky vzdlan odbornci prodovdeckch, technickch obor. Proto je teba vznamn podpoit roziovn obor ve vech typech studijnch program bakalskch, magisterskch i doktorskch. Stvajc prostorov kapacity ji nejsou schopny pokrt souasnou potebu a brn dalmu nutnmu kvantitativnmu i kvalitativnmu rozvoji univerzity. Zvyovn potu vysokokolsky vzdlan populace v steckm kraji vyaduje vytvoen takovho zzem pro studenty, akademick a vdeck pracovnky, kter zajist, aby pprava student probhala na nejvy mon rovni a byla srovnateln s evropskm prmrem. Pvodn nadje univerzity na rychlou obnovu nemocninho arelu a vstavbu kampusu jako celku formou PPP projekt (Partnerstv veejnho a soukromho sektoru) nebyly po usilovnch jednnch naplnny a UJEP musela pejt ke druh a nronj variant vstavby kampusu formou pomalch relativn oddlench krok, tj. rekonstrukc a sanac vyhovujcch objekt a demolic pro ely vzdln nevhodnch budov a vstavbou novch. Zdrojem financ nm byl a je po celou dobu vstavby sttn rozpoet, projekty Evropsk unie a vlastn rozpoet UJEP. Univerzita se chov k pevzatmu arelu vce ne matesky. Byl rekonstruovn nejstar a nejhodnotnj objekt budova H od architekta Max von Loose a vstupn vilka. Dle budou z evropskho projektu OP VaVpI rekonstruovan objekty F1 a F2 z let 19201922, pvodn infekn pavilny. Univerzita rekonstruovala rozshl objekt budovy B, kde ji nyn sdl fakulta umn a designu, bude zachovna hodnotn zstavba inovnch dom v ulici Mendeljova, kter nesou prvky architektury potku 20. stolet. Demolice,

kter UJEP realizovala v z 2009 jako ppravu stavenit pro vybudovn Multifunknho informanho a vzdlvacho centra a Vdeck knihovny, odstranily objekt C (operan sly), tzv. krek spojujc objekty VIKS a C, objekty Z (zchrann sluba) a P (rentgeny). Kdyby UJEP mohla vyut stvajc dispozici objektu A, rekonstruovala by ho. V 21. stolet je vak mylenka o adaptaci budovy A neefektivnm a nehospodrnm pstupem. Navc by se jednalo o rekonstrukci prostor naprosto nevyhovujcch potebm vuky i rozvoji vdy a vzkumu. Pot, co byl steck kampus definitivn prosazen, dolo zrove k nkterm demolicm, kter pvodn integritu komplexu A naruily. Byly zbourny operan sly a chodba spojujc pavilony A a B, pavilon byl dlouhou dobu nepouvan a neudrovan. V souasn dob je velmi pokozen a vnitn vybaven je kompletn ztraceno. Charakter budovy zsadnm zpsobem neumouje vytvoen takovch prostor, kter by univerzit umoovaly poskytovat vysokokolsk vzdlvn a rozvjet vdeckou a vzkumnou innost na rovni srovnateln nejen se zemmi EU, ale ani v rmci R. Novostavba, jej projekt m ji nyn univerzita k dispozici, je pipravena poskytnout zzem tem fakultm prodovdeck, vrobnch technologi a managementu a ivotnho prosted, pro n v objektu zrove vyrostou sdlen laboratoe. Zejmna pro PF a FVTM je novostavba dlouhodob oekvanm eenm jejich naprosto nedostaujcch prostorovch monost a kapacit pro realizaci vuky i rozvoj vdy a vzkumu. V tuto chvli mus univerzita po dobu sprvnho zen zastavit vechny prce, kter v souvislosti s budovou A ji probhaj nebo jsou pipraveny k realizaci. Je tedy ohroena nejen stka 65 mil. korun, kter jsou UJEP k dispozici pro rok 2012 na uvolnn prostor pro dal vstavbu kampusu, ale i zbvajc stka do ve 590 mil. korun na vstavbu novho objektu, kter je zaazena do programovho financovn MMT na roky 20122015. asov harmonogram je nm dn programovacm obdobm MMT, ve kterm je mon tyto prostedky erpat. Pokud z dvodu asovho prodlen univerzita o tyto finann prostedky pijde, bude to pro ni nenahraditeln ztrta. Stejn tak to vznamn pokod rozvoj vysokokolsk vzdlanosti v tomto regionu. V kampusu by zstala historicky nevznamn a fyzicky i obsahov przdn pipomnka 20. stolet, pro kterou univerzita nem dn program vyuit ani prostedky na jej obnovu. UJEP nem finann prostedky a ani neme potat s dalmi dotacemi ministerstva kolstv na obnovu a udrovn kulturn pamtky. Investice do kompletn obnovy a pestavby by pedstavovala obrovskou stku, stejn jako nap. investice do sanace pracovi po rentgenech a jinch podobn problematickch sek. Snahy skupiny oban o zchranu pamtky, jej historick i kulturn hodnota je diskutabiln, nepotaj s tm, e prohlen budovy A kulturn pamtkou tuto budovu nezachrn. steck univerzita nem finann prostedky na nron reim sanace ani drby kulturn pamtky, navc takov, kter je ji nyn ve stavu ruiny. Budovu A UJEP nedoke zachrnit! Stanovisko univerzity k nvrhu na prohlen pavilonu kulturn pamtkou, argumenty (vbr) UJEP navrhuje zastaven zen pro jeho zjevnou bezpedmtnost. 1. V prv ad rozporuje, e v ppad budovy A se nejedn o samostatnou budovu, jak je v nvrzch uvdno, ale fakticky jde o reziduum objektu, jeho podstatn st byla ji ped lety v souladu se stavebnm zkonem odstranna.

dn pvodn urbanistick komplex, zmnn navrhovateli, ji v arelu neexistuje. Nvaznosti, vztahy a dal architektonicko-urbanistick pvodn prvky (hmotov, prostorov, komunikan, materilov, stylov a dal provzanost) byly bhem mnoha pedchozch elovch a necitlivch zsah, provdnch a do potku 90. let zcela ztraceny. Zbytek budovy je osaml, izolovan a stv se novmu konceptu arelu pekkou. Je zavdjc tvrzen, e se jedn o samostatnou budovu, fakticky jde o reziduum, jeho podstatn st byla ji ped lety v souladu se stavebnm zkonem odstranna. Reziduum je vsledkem pestavby z 80. let. Technologie bouracch a stavebnch prac na sousednch, a na tomto objektu, byly v minulosti voleny tak, e nen nutn brt ohled na zbvajc st objektu A vzhledem k tomu, e bylo rozhodnuto o jeho demolici. Nelze tedy vylouit, e pi provdn bouracch a stavebnch prac v okol nedolo k naruen statiky tohoto zbytku stavby. Statika nen naruena jen mechanicky, ale i pouitm materil pi vrob nosnch konstrukc s dnes ji pekroenou ivotnost. Jedn se o problematiku pekonanch technologi pms do betonovch konstrukc, kter vrazn limitovaly ivotnost nosnch prvk. 2. Stavba svou dispozic, umstnm a velikost neodpovd koncepci rozvoje kampusu: - Tvar objektu je problematick z pohledu energetick nronosti a tko by splnil ekologick poadavky na takov typ stavby. - Vkou a umstnm by vce zastnila v sousedstv ji nov vybudovan stavby, ne plnovan novostavba. - Nezachoval se dn, tedy ani pvodn ani jin interir a prvky zazen se vztahem k dob vzniku budovy, a to ji ped lety. 3. Vklad 2, odst. 1, psm. a), o sttn pamtkov pi, za veejn zjem na prohlen za kulturn pamtkou povauje stavbu vznamnou. V naem ppad se vak jedn o stavbu bnou, kter se vyluuj z pamtkov ochrany jako stavby bn produkce, jejich uren vychz nap. z bnch dobovch vzor a vyskytuje se tm masov u bnch administrativnch budov nebo technologickch provoz, jako jsou teba zdravotnick pavilony. Tedy stavby, kter nevykazuj nadprmrn umleck a technick hodnoty. 4. Architekti objektu nejsou zaznamenni v odbornch pehledech a encyklopedich, a proto je sporn oznaovat je za mimodn vznamn. Nejedn se o uniktn stavbu, v kraji od tchto autor nalezneme dal, zajmavj a zachovalej budovy, kter mohou pro budoucnost dokumentovat urit architektonick smovn msta na potku 20. stolet. Nen teba od kadho architekta za kadou cenu uchovvat ve, co postavil. 5. Nelze zachovvat ve z minulosti. I v tomto ppad musela ustoupit ve 20. a 30. letech pvodn zstavba Maxe von Loose z 19. stol. Nov vak mus bt kvalitn nejen architektonicky, ale tak z hlediska spoleensk prospnosti. A tou zzem pro vysokokolsk vzdlvn a vzkum rozhodn je. 6. V tuto chvli mus univerzita po dobu sprvnho zen zastavit vechny prce, kter v souvislosti s budovou A ji probhaj nebo jsou pipraveny k realizaci. UJEP m zpracovanou studii na novostavbu budovy, bylo vydno zemn rozhodnut pro cel arel a existuje i povolen k odstrann budovy. S tmto bylo spojeno vynaloen vznamnch stek v du nkolika milin korun. Pokud nebude moci UJEP pokraovat touto cestou, dojde ke zmaen vynaloen investice. Je tedy ohroena nejen stka 65 mil. korun, kter jsou UJEP k dispozici pro rok 2012 na uvolnn prostor pro dal vstavbu kampusu, ale i zbvajc stka do ve 590 mil. korun na vstavbu novho objektu, kter je zaazena do programovho financovn MMT na roky 20122015. MMT podporuje n zmr a se zmaenm investice nesouhlas.

7. Univerzita nem a nebude mt dn vlastn prostedky ani na rekonstrukci, ani na jaksi udrovn stavby v jejm souasnm stavu. Prostedky jsou jen na vybudovn infrastruktury pro ti fakulty. 8. Prohlen budovy A kulturn pamtkou by jako zvan zsah do rozvojovch aktivit univerzity nezashlo jen do budoucnosti kampusu, ale zrove do budoucnosti cel univerzity. Velmi dleit je si uvdomit, e bez odpovdajcch vukovch prostor a vhodnch laboratornch prostor jsou ohroeny budouc akreditace a tm samotn existence prodovdnch a technickch obor univerzity. Vechny tyto obory maj v naem regionu velmi vznamn opodstatnn a zsadn podporu ze strany severoeskch prmyslovch spolenost. Pedpokldme, e nikdo z pedkladatel nvrhu na prohlen pavilonu kulturn pamtkou nepihldl k tmto skutenostem a nezvil vznamn riziko pro rozvoj UJEP a souasn centra msta a nepihldl ani k souasnmu stavu objektu, kter vytv prostor pro spoleensky zvadov prosted. 9. Nikoli nepodstatn je tak skutenost, e v celm objektu budova A po dlouh lta probhala innost s biologicky zvadnm materilem, rentgenovmi pstroji a chemikliemi a nelze nyn pesn specifikovat budouc rizika. 10. UJEP od roku 2004 postupn pebrala jednotliv sti arelu bval nemocnice. V tto souvislosti bylo prokazateln zvaovno i vyuit budovy A. UJEP s povinnost dobrho hospode, ale i s pihldnutm k dlouhodobm rozvojovm clm objednala zhotoven dvou studi. Studii rekonstrukce i studii vstavby nov budovy. Jejich porovnn jednoznan prokzalo nevhodnost stvajcho objektu A pro fakulty prodovdeckou, ivotnho prosted a vrobnch technologi. Dle studie uren pro plnovanou rekonstrukci budovy A Kampusu UJEP byla hrub podlahov plocha (HPP) zskan pro poteby vuky 16 307 m2. Oproti tomu v nov budov bude k dispozici 18 011 m2 HPP. Rozdl v ist uitn ploe (UP) je vak daleko vznamnj. Pi rekonstrukci by bylo mon zskat 7 015,9 m2 UP, novostavba poskytne 10 388 m2 UP. Rozdl vce ne 3 tis. m2 UP je pro ns velice dleitm ukazatelem hodnocen efektivnosti, nebo tato plocha umon umstit do jednoho komplexu 3 fakulty a souasn zde vybudovat i sdlen univerzitn laboratoe. Realizovat sesthovn t fakult do rekonstruovanho objektu by nebylo mon hlavn z dispozinch dvod. Charakter budovy, kter neumouje vytvoit vt prostory je dn nosnmi prvky objektu. Nelze vytvoit dostaten vhodn a prostorn laboratoe a uebny pro vt poet student. Vechna tato sla maj dostaten vypovdajc rove, pesto je dleit posoudit i finann strnku celho projektu. Bez ohledu na to, e daje tkajc se ceny rekonstrukce budovy A jsou pouze z roku 2009 a novostavba je nacenna v cench roku 2012, lze 1 m3 obestavnho prostoru pi rekonstrukci podit za 6 498,- K, 1 m3 obestavnho prostoru u novostavby bude 6 150,- K. Samozejm, pokud bychom pepoetli nklady na rekonstrukci cenami roku 2012, dostaneme se k jinm stkm a vznamn vtmu rozdlu mezi jednotkovmi cenami u rekonstrukce a novostavby. Tyto jednotkov ceny jsou porovnnm pouze nklad na budovu. Je vak nezbytn pihldnout tak k tomu, e v rmci novostavby vznikne urit forma nmst jako dleit komunikan platformy, kter vyuije nerovnosti ternu ke zzen parkovacch mst, je jsou nezbytn nutn pro realizaci stavby. Pokud budeme potat do celkov ceny akce i nklady na toto nmst, klesne jednotkov cena za 1 m3 obestavnho prostoru na 5 698,- K.

Co ji bylo v kampusu udlno? Jet ped pednm celho arelu UJEP, se v roce 2004 uskutenila revitalizace pavilonu D (VIKS) pro fakultu sociln ekonomickou (aula, vukov prostory) a pedagogickou fakultu (stedn knihovna PF). Masarykova nemocnice se do konce roku 2005 kompletn pesthovala do arelu Bukov a ji 31. 10. 2006 byla zahjena prvn etapa budovn Kampusu, a sice rekonstrukc pavilonu B pro FUD. V beznu 2008 byly v kampusu slavnostn oteveny dal vukov prostory. Do zrekonstruovan budovy H se pemstily dv katedry fakulty vrobnch technologi a managementu. Tho roku byla dokonena rekonstrukce budovy B a v prbhu ervna a ervence se do n pesthovala fakulta umn a designu. Dne 18. listopadu 2008 bylo oteveno cel severovchodn kdlo Kampusu. Tm byla zakonena prvn etapa budovn univerzitnho msteka v st nad Labem. Dne 6. 4. 2009 Vlda R podpoila vybudovn Multifunknho informanho a vzdlvacho centra v Kampusu UJEP ze sttnho rozpotu a dne 9. z byly nsledn v arelu za tm elem zahjeny dal demolice, m fakticky zapoala druh etapa vstavby univerzitnho msteka. Dne 28. 5. 2010 byly oteveny dal nov zrekonstruovan prostory kampusu v budovch . 28 a 30 v ulici Klsk, kter obsadily katedra matematiky PF, VYCERRO a FSE, a nsledn dne 22. 11. zde byla zprovoznna vilka FSE, bval nemocnin vrtnice. Rok 2010 byl rovn ve znamen pprav projektu Modern vzdlvac a vdecko-vzkumn infrastruktura FF UJEP, kter byl podn do OP VaVpI. Clem projektu je rekonstrukce a vybaven dvou historickch objekt budov F1 a F2. Dne 26. 4. 2011 v rmci oslav 5. vro FF byl slavnostnm poklepem na zkladn kmen zahjen projekt rekonstrukce budov F1 a F2 a tm tak tet etapa vstavby univerzitnho kampusu, kter se naplno rozbhne v roce 2012. Dne 20. 6. 2011 byla oficiln zahjena stavba Multifunknho informanho a vzdlvacch centra UJEP a Univerzitn knihovny, kter se od z 2012 stanou srdcem Kampusu UJEP.

Mgr. Jana ikov, tiskov mluv

Univerzita J. E. Purkyn v st nad Labem Hoen 13, 400 96 st nad Labem tel: +420 475 282 117 email: jana.sikova@ujep.cz web: www.ujep.cz