V st nad Labem 20.

kvtna 2012 Ven dmy, ven pnov, dostala se k nm tiskov zprva, kterou veden UJEP rozeslalo v souvislosti s nam nvrhem na vyhlen Pavilonu A bval okresn nemocnice za kulturn pamtku. Myslme, e byste mli mt k dispozici vechny podklady, poslme Vm proto znn naeho nvrhu a tak vyjden Prof. PhDr. Rostislava vchy, jednoho z nejrespektovanjch historik architektury, kter podpoil zachovn tto budovy. Zrove si dovolujeme strun polemizovat s nktermi argumenty, kter veden UJEP ve sv tiskov zprv pouv: 1) Univerzita tvrd, e se chov k arelu "vce ne matesky" a dokld to napklad zachovnm budovy od architekta Maxe von Loose, kter je podle nzoru univerzity nejhodnotnjm objektem v arelu. Nesniujeme kvalitu stavby Maxe von Loose a je dobr, e ji univerzita nechala stt, ale oznaovat ji za nejkvalitnj stavbu arelu je zcela nesmysln. (viz piloen fotografie) Nejprogresivnjm objektem, kter v minulosti v arelu nemocnice vznikl, je naopak prv Pavilon A, kter v mnohm pipomn stavbu Veletrnho palce v Praze. K "mateskmu" chovn univerzity zrove jen uvdme, e u nechala zbourat u jinou zajimavou stavbu operan sly, kter navrhl architekt Rudolf Perthen, k Otto Wagnera odkaz: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/20-okresni-nemocnice-operacni-saly 2) Myln je tak argument, e budova Pavilonu A v souasn dob pedstavuje u jen reziduum pvodn stavby. Sta porovnat pvodn plny, kter dokazuj, e budova je stle v celku, se kterm bylo potno v dob vzniku. 3) Univerzita s odkazem na zkon o sttn pamtkov pi tvrd, e Pavilon A nen "vznamnou" stavbou, UJEP objekt oznauje dokonce za zcela bnou. To je zcela myln pedstava, prof. vcha naopak zcela po prvu ve svm hodnocen oznauje objekt za "monumentln" s "progresivn typologi". Budova Pavilonu A je ostatn prvem jednou z dominant msta st nad Labem, sta se podvat na jakoukoliv fotografii pozenou z vyhldky od vletn restaurace Vtrue. Ostatn sama univerzita v minulosti vdy oznaovala Pavilon A za nejlep stavbu v arelu nemocnice. Sta si pest text o historii nemocninho arelu na strnkch kampus.ujep.cz (sekce Historie arelu), kde se doslovn Pavilon A oznauje za chloubu msta. Citace ze strnek: Podl Thomayerovy ulice byla postavena osmipodlan dominantn budova, intern pavilon (t zvan prvn hlavn budovou, dnes pavilon A.) Slavnostnho oteven se stean dokali 1. bezna roku 1930. K tto pleitosti byla vydna publikace s adou fotografi, kter strun informuje o plnovanch etapch vstavby a o podob ji postavench objekt vetn vybaven. Architektonicky velmi zdail objekt nesouc prvky funkcionalismu, tehdy ve svt nejmodernjho architektonickho stylu, se stal chloubou msta a objevoval se i na pohlednicch. 4) Odbor investic Ministerstva kolstv na n pm dotaz, jestli samo ministerstvo doporuilo demolici pavilonu A, odpovdlo, e dn takov doporuen vydno nebylo. Je

tedy zcela na univerzit, jak postup zvol se vemi jeho dsledky. (odpov poskytla Odboru investic MMT, pani Kurfrstov tel.: 234811478) 5) Rozdly mezi vyuitelnost stvajcho objektu Pavilonu A a zcela nov budovy jsou zavdjc, protoe nikdo neuvaoval o ppadnm rozen Pavilonu A a mon dostavb. Pokud univerzit chyb 3000 m2 ist uitn plochy (stvajc pavilon poskytuje cca 7000 m2 ist uitn plochy), je to mon eit jinmi zpsoby ne razantn demolic stvajcho cennho domu. V esku i ve svt je ada architektonicky cennch budov, kter byly citliv zrekonstruovny, ppadn dostavny, a skvle slou novmu elu: napklad brnnsk arel Vakovka nebo Corso Karln. (viz obrazov plohy). V zahrani jsou takzvan konverze zcela bn a naopak pomhaj na atraktivit: http://www.lidovky.cz/inspirace-z-madridu-kulturni-centrum-zjatek-fn4-/ln-bydleni.asp?c=A111122_102054_ln-bydleni_ter nebo: http://www.stavbaweb.cz/Stavby-a-projekty/Wolfgang-Tschapeller-sanace-apristavba-Univerzity-uziteho-umeni-ve-Vidni.html? reh=c74c6b54887ccaa1b2153af56cf46f3c5311bf3b63b4f91cf8f3dcf5b300797302b9953cc83 33368 6) Univerzita ve svch pedchozch vyjdench slbila, e ppadn nov budova nebude jen lep panelk, ale m zachovat pvodn pdorys a mus vypadat tak, aby se za ni stet nestydli. Dovolujeme si tvrdit tvrdit, e piloen vizualizace studie nov budovy opravdu jsou lepm panelkem a e nedosahuj architektonickch kvalit budovy Pavilonu A zamlenho k demolici. Ostatn nae argumenty najdete v piloen dosti, kter putovala na ministerstvo kultury. Zrove doufme, e tato napjat situace se d eit ku prospchu obou stran. Diskuse nad zchranou, by stenou, zaaly ji v roce 2009 a vme, e dky vstcnosti obou ministerstev, jak kolstv, tak kultury bude dosaeno spoleensky pijateln dohody. Nechceme brnit rozvoji univerzity, ale zrove nm, steckm patriotm a obyvatelm jednoho ze sociln a historicky nejpostienjch kraj, nen lhostejn likvidan pstup k jedn z nejcenjch steckch pamtek na dobu, kdy toto msto bylo na svm vrcholu. Za pedkladatele podntu k prohlen Pavilonu A za kulturn pamtku.: Ing.arch. Ji Nmeek Mgr. Jan Vaca o.s. 400/27 provozovatel webu www.usti-aussig.net vechny dokumenty najdete pohromad na tto strnce: tmatem se ji vnovala tato mdia:
http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/vyjimecnost-pavilonu-muze-ohrozit-vystavbuusteckeho-kampusu--1061249 http://www.sedmicka.cz/chomutov-jirkov-litvinov-most/clanek/palace-rostly-jako-dukaz-hojnosti-s-upadkemale-ztratily-svuj-lesk-259924 http://zpravy.idnes.cz/ministerstvo-kultury-zahajilo-rizeni-o-prohlaseni-nemocnice-v-usti-pamatkou1xw-/domaci.aspx?c=A120425_1769202_usti-zpravy_alh http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/159835-univerzita-j-e-purkyne-zboura-historicky-cennou-budovu/ http://www.usti-aussig.net/clanky/cist/nazev/46-zustane-stat-nebo-padne-rodny-dum-vsech-ustecanu