Masarykova univerzita

Filozofick fakulta Psychologick stav

Studijn rok 2011/2012

Diplomov prce
VZTAH LOVKA K PROD V SOUVISLOSTI S MROU SMYSLUPLNOSTI A SPOKOJENOSTI SE IVOTEM

Jiina Liliana Doubkov

Vedouc diplomov prce: PhDr. Alena Slezkov, Ph.D.

Brno 2012

Prohlen
Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury. .. Jiina Liliana Doubkov V Brn dne 1. kvtna 2012

Podkovn
Na tomto mst bych rda podkovala PhDr. Alen Slezkov, Ph.D. za odborn veden, cenn rady a podporu. M podkovn pat tak Mgr. Helen Klimusov, Ph.D. a Mgr. Tatian Malatincov za poskytnut konzultace pi statistickm zpracovn dat. Za podporu a povzbuzen dkuji vem svm blzkm.

Veker mr, kter znm, spov v ln prody. Ten pocit zavm, kdykoli krm po jejich cestch. May Sarton 2

Kdo peml o krsch zem, najde nevyerpatelnou slu, kter mu vydr stejn dlouho jako ivot sm. Rachel Carson3

Sojak, V. Krajina se zlatou trvou. Luick hory. Dostupn na: www.vaclavsojka.cz, vyhledno dne 15.4.2012 2 Exley H. (2008). Moudrost pichz tie. Praha, Slovart 3 Exley H. (2008). Slova o krse. Praha, Slovart
1

OBSAH
VOD.........7 I. TEORETICK ST.....9 1. LOVK A PRODA.......10 1.1. Definovn prody...10 1.2. Vztah lovka k prod...11 1.2.1. Ptidimenzionln model J. Krajhanzle.11 1.2.2. Postoj k prod..12 1.2.3. Inkluze P.W. Schultze....16 1.3. Vvoj psychologickch discipln zabvajcch se prodou....16 1.4. Souasn psychologick disciplny zabvajc se prodou.20 ve svt..20 v R...22 1.5. Pozitivn vliv prody...24 1.5.1. Pozitivn vliv prody na sociln chovn lovka....24 1.5.2. Pozitivn vliv prody na fyzick zdrav lovka...24 1.5.3. Pozitivn vliv prody na duevn schopnosti a ivotn spokojenost......25 1.5.4. Pehled pozitivnho vlivu prody dle dimenz QoL......28 1.6. Teorie vysvtlujc pozitivn vliv prody na lovka..30 1.6.1. Biofilie...30 1.6.2. Udrovn a ohraniovn prostoru.......31 1.6.3. Teorie posilujcch odpovd.31 1.6.4. Teorie obnoven pozornosti...32 1.6.5. Sounleitost, reflexe.35 1.7. Nov ekologick paradigma...36 1.7.1. Environmentln vchova..38 1.7.1.1. Narativn environmentln vchova..42 1.7.2. Terapeutick intervence za pomoc prody..42 1.7.2.1. Ekoterapie.44 POZTIVN PSYCHOLOGIE..46 2.1. Kvalita ivota.46 2.1.1. Subjective Well-Being (SWB)..47 2.1.1.1. Faktory SWB.50 2.2. Smysluplnost.54 2.2.1. Existenciln analza a logoterapie...58 2.3. Spiritualita.60 2.3.1. Definice a dimenze spirituality..61 2.3.2. Ekospiritualita63

1.4.1. 1.4.2.

2.

2.4.1. 2.4.2. 3.

2.3.3. Modely spiritulnho vvoje..65 2.4. Intorspekce....67 Ruminace a reflexe68 Vmavost..69 PECHOD DO DOSPLOSTI......71 3.1. Vymezen obdob 18-25 let.......71 3.1.1. Emerging adulthood...71 3.1.2. Adolescence...72 3.1.3. Mlad dosplost.73 3.2. Vvoj identity ...73 3.3. Existenciln probuzen.....74 3.4. Vztah k prod v obdob pechodu do dosplosti....75 3.5. Shrnut teoretick sti..76

II. VZKUMN ST...78 4. VZKUMN CLE A HYPOTZY78 4.1. Vzkumn problm a cle.78 4.2. Vzkumn hypotzy..79 METODY A METODOLOGICK POSTUP80 5.1. Charakteristika vzorku...80 5.2. Sbr dat..81 5.3. Vzkumn metody.82 5.3.1. Connectedness to Nature Scale (CNS)..82 5.3.2. Satisfaction With Life Scale (SWLS)84 5.3.3. kla ivotnej Zmysluplnosti (Z).85 5.3.4. Rumination-Reflection Questionnaire (RRQ)...85 5.3.5. Mra kontaktu s prodou...86 5.3.6. Oteven otzka 87 5.4. Metody analzy dat...87 5.4.1. Kvantitativn st...87 5.4.2. Kvalitativn st.88 VSLEDKY.90 6.1. Kvantitativn st...90 6.2. Kvalitativn st...98 DISKUZE.......106 7.1. Limitace, nedostatky vzkumu a mon zdroje zkreslen...114 7.2. Implikace pro dal vzkum115 ZVR..117

5.

6.

7.

8.

LITERATURA121

VOD
Proda se pro m stv vhodnm mstem, kde se mi naskt jedna z nejsnadnjch cest se na chvli odpoutat od starost, hluku kadodennho ivota a na chvli se odevzdat ptomnosti, ivotu plnho pohybu, barev, vn, tvar, zvuk, svtla, pbh, kter se v prod neustle odehrvaj. Jej d m napluje tichm asem nad nm m pesahujcm, dv mi tak monost nahldnout na sebe z ir perspektivy. Pokud poctm, e s prodou sdlm spolen prostor, e jsme propojeni v cyklu ivota, e jsem v n a jej soust, pak mon nalzm msto, zdroj, do nho patm, vztah, kde se ctm natolik neposuzovna, e se upmn otevrm sama sob, ivotu, jeho du, krse i rytmu. Proda ije jednodue te a tady, neije v konstruktech a sloitch pojmech, pesto nen jednoduch, ale zdnliv bujar neuspodanost je naplnn dem, harmoni. Zakusm-li as nad jej krsou, moc, mon ji pijmm bez touhy mnit a ovldat. Mon tm pipoutm a znovu oivuji nleitost k n, je m nsledn vce pibl ke skutenjmu a celistvjmu obrazu ivota, do nho mu promtnout hlub smysl m osobn existence. Studie (Brymer et al., 2010; Rozsak, 1992) tvrd, aby zitky s prodou mohly pispt k celkov osobn pohod, je dleit vytvoit pleitost pro skuten kontakt (connection), nebo lidsk a prodn je v zkm a nenahraditelnm vztahu. Uvdoml provn prody zahrnuje jednak zakotvenost v sob, jednak prvek transcendentln. Jsme pi-tom, jsme u neho, jsme ve vztahu. A jestlie vm prodme nai zemi, muste mt na pamti, e vzduch je nm drah, e se dl o svou slu se vm ivotem a vemu ivotu slou. Vzduch, kter umonil naim praotcm prvn nadechnut, pijm i jejich posledn vydechnut. Vzduch mus obdait ivotn silou i nae dti. A tak jestlie vm prodme nai zemi, muste ji opatrovat pro ni samu. Opatrujte ji jako msto, kde i bl mu me chodit chutnat vtr nasldl vn lunch kvt. poselstv nelnka Seattla (Seed et al., 1993, s. 76) Udritelnost aktivit lovka na planet Zemi se ukazuje byt problmem komplexnm, integrovanm, s nesnadnm eenm. Je zapoteb spoluprce mnoha obor lidsk innosti a vytvoen spolenho mylenkovho modelu k jeho een. Zd se, e psychologie zatm nedokzala pln vyut svho potencilu, aby mohla pispt k tto debat.

J. Rantanen (2009) tvrd, e je poteba novho, hlubho, tvrho een zaloenm na uvdomn si vzjemn propojenosti (interconnectedness), jeho soust je i obnoven naeho smyslu pro vzjemn vztah a loajlnost k ivmu systmu a k jeho ivm formm. Vchodisko, z kterho vychzme, je, e zjem a akceptujc starostlivost o produ nepodpome alarmujcmi zprvami. Lid se sna ohroujc zprvy spe pehlet, hledat ospravedlnn a uzavrat se tak monosti pozitivnho een. V horm ppad mohou i zapomnat na vzjemn sept jejich ivota s prodou. Nkter zastraujc zprvy mohou u mladch vyvolat i nepimen pocity zkosti a neurotick viny. Nebo kdybychom si pipustili, rozvinuli lsku a vzjemn pouto se zem, kter je ve vnm ohroen a zneuvn, nepoctili bychom sami existenciln zkost? Domnvme se, e pozitivn motivovan cesta povede dti a dospvajc bezpenji k navazovn bliho, vzjemn nosnho vztahu s prodou, jen nensiln podpo touhu chrnit a zachovvat produ v jej nenaruen se obnovujcch cyklech a bohatosti. Naim vzkumnm pedpokladem je, e uvdomn si vzjemn provzanosti a provn sounleitosti s prodou, me pinst mnoh i naemu osobnmu rozvoji, pohodovmu a hodnotnmu ivotnmu stylu.

Einstein A., cit. dle Rantanen, J. (2009, s. 4), vlastn peklad: dn problm neme bt vyeen na stejn rovni vdom, na kter vznikl.

I. TEORETICK ST
Cel nae teoretick st je obshl, ale pro pochopen a dostaten podloen smyslu na prce pokldme za podstatn uinit takto irok zbr. Abychom se pesto neutopili v moi nesouvislch informac, sname se velmi strun popsat jen hlavn pile tkajc se na prce. Vzhledem k tomu, e se v naich podmnkch smr psychologie zabvajc se vztahem lovka k prod a vlivem prody na lovka teprve pomalu zabydluje, vnovali jsme tto oblasti znanou st na prce. Na nsledujcch strnkch nejprve strun popisujeme vztah lovka k prod, historii a souasn vvoj discipln zabvajc se prodou ve svt i v esk republice. Dle uvdme pehled teori a vzkum zabvajcch se pozitivnm vlivem prody na lovka. Nsledn pedstavujeme model lidskho vvoje v novm ekologickm paradigmatu. V tto sti uvdme i mon intervence za pomoc prody. Ve druh sti pojednvme o vybranch tmatech pozitivn psychologie. Pozitivn psychologie v souasn dob zasteuje teoretick vahy, empirick vzkumy i nvrhy praktickch intervenc tkajc se kvality ivota, well-beingu, rozvoje osobnosti (flourishing) a dalch oblast. Nsledn se budeme vnovat jen tm sekm, kter zce souvisej s pedmtem naeho vzkumu, tj. subjektivnmu provn osobn pohody, smysluplnosti, spiritualit (ekospiritualit), introspekci. Tet oddl teoretick sti prce je vnovn vvojovmu obdob lovka ve vku18-25 let jako pechodu do dosplosti.

1.

LOVK A PRODA

1.1. DEFINOVN PRODY

Prod kme asto vemu ivmu krom lovka. A mnoho lid k, e i my jsme proda, tak nakonec (my) chodme do prody, (my) mme rdi produ, (my) etme i kodme prod. Tedy my na jedn stran a proda na t druh. Chvle, kdy se psychologie zan zabvat vztahem lovka k prod, je vlastn i setknm psychologie s prodou Krajhanzl (2007b, s. 12). V na prci se neptme, co je proda z hlediska filosofie, dkladnho a systematickho promlen ohledn prav skutenosti, ale co je proda, ke kter se lid svou duevn innost vztahuj. Proda jako prostor? M smysl snait se vytvoit a definovat hranice mezi prodnm a neprodnm prostedm, kdy je lovk jako kad ivoin druh soust prody? Nen v dnenm svt ji ve prolnut a doten lovkem? Mezi lidmi i v tom v prostorovm hledisku existuj rozdly: nkdo povauje za produ mstsk park, jin lidmi vyszen a udrovan (monokulturn) lesk a jin jen ty chrnn rezervace v na republice (Krajhanzl, 2007a). Pesto se vichni vztahuj k jakmusi jevu, kter je u vtiny lid podobn. Nae osobn prostorov vymezovn prody je projevem naeho osobnho vztahu k prod, avak nen a neme bt vyjdenm toho, k emu se vztahujeme. Proda jako princip A se tedy lid vztahuj k jednomu jevu, odliuj se v tom, nakolik se jim tento jev v rznch situacch vynouje. Nkdy se tyto situace li typov, jindy vak lze uvaovat o potebn me zastoupen tchto jev v situaci, aby mohly bt konkrtnm jedincem vnmny a zakoueny (cit. dle Krajhanzl, 2007a). S tm koresponduje i skutenost, e lid se neli jen tm, co za produ povauj a co nikoliv, ale i tm, na jak rovni abstrakce produ vymezuj. Lid s vysokou schopnost abstrakce budou mluvit spe o biosfe, ivot, tkni ivota apod., dal lid o ekosystmech, lesch, loukch, nkdo teba o stromech, ptcch, a nkdo mon i o mikroorganizmech a bakterich (Krajhanzl, 2007a).

10

J. Krajhanzl a kol. (2006, s. 7) se shoduj v tto piblin definici: vztah k prod je vztahem k jevm, ve kterch se nm vynouje jev mimolidskho svta, tedy svta vyjma lid, lidmi nestvoenm a neovlivnnm. Vztah k prod nen voln zamniteln se vztahem k prosted, ivotnmu prosted ani nevdom. Toto vymezen prody pokrv na jednu stranu rozmanitost jev, ve kterch je proda lidmi zakouena, a zrove odkazuje k jevu, kter je spolenm znakem tchto jev. Ve velkm sociologickm slovnku Petrusek et al. (1996) najdeme tuto definice prody: to, co nen vytvoeno lidmi, co se vytvoilo samo (na rozdl od kultury, civilizace).

VZTAH LOVKA K PROD

V poslednch padesti letech je nejrznjmi autory pojednvno o dleitosti vztahu lovka k prod. Do srdce diskursu o vztahu mezi lovkem a prodou se stle vrac tma osobnho vztahu lovka k prod. Ochrnci prody zde mluv o zkuenostech vzelch ze setkn s prodou. Ale v jdru je jedinec a jeho chpn vlastnho msta v prod. Vztah lovka k prod nelze urit jednodue i jednodimenzionln.
Vztah k prod z hlediska psychologie povaujeme za konstrukt, komplexn koncept i

soubor, vzjemn propojench psychickch jev, dj, stav a vlastnost vztahujcch se k mimolidskmu svtu. Jako takov je nazrn jako subsystm duevn innosti jedince. Krajhanzl (2007b, s. 16) O vztazch lid k prod vypovdji tzv. osobn charakteristiky vztahu k prod (Krajhanzl, 2009), kter vyjaduj, jakm zpsobem lid k prod a prodnmu prosted pistupuj, jak jsou jejich environmentln poteby, postoje a jejich duevn monosti.

1.1.1. Ptidimenzionln model

Jan Krajhanzl (2009) a Skokanov (2009) upozoruj ve sv prci na vzjemn rozdly mezi lidmi ve vztahovn se k prod a vymezuje osobn vztah lovka k prod v rmci konceptu pti zkladnch charakteristik (dimenz). 1. Poteba kontaktu s prodou - tuto oblast meme posuzovat na zklad frekvence, kvality, motiv kontaktu s prodou.

11

2. Schopnost pro kontakt s prodnm prostedm - jedn se o fyziologick, motorick, senzo-motorick, intelektov, emon-voln schopnosti a dovednosti lovka, je ovlivuj pobyt lovka v prod a jeho zachzen s prodnmi prvky. 3. Environmentln senzitivita - schopnost vmat si, smyslov vnmat, provat kontakt s prodou do vtch detail a hloubky. 4. Ekologick vdom - do tto oblasti pat vdom souvislosti, umt myslet lokln i globln a zodpovdn pijmat dsledky svho chovn. Dleit msto zde zaujmaj morln normy a v opozici k nim jsou nae obrann mechanismy. 5. Postoj k prod - poukazuje na vznam prodnho prosted pro jedince, kter hodnot jako nap. nebezpen, neznm, krsn, pjemn, nepjemn. Do tto oblasti se ad i to, nakolik lovk ct sounleitost s prodou. Dimenze jsou sice navzjem nezvisl, ale lze urit prezov charakteristiky, kter zasahuj do kad z nich. Z psychologickho hlu pohledu napklad emon provn, z pohledu pedagogiky ekogramotnost. Prezov charakteristiky by lo oznait jako behaviorln, kognitivn a emon aspekty kad ze zkladnch charakteristik.

Obr.1: Vztah k prod s prezovmi charakteristikami (Krajhanzl, cit. dle Kulhav, 2008, s. 17)

1.2.2. Postoj k prod

Ptou osobn charakteristiku vztahu lovka k prod tj. postoj lovka k prod, zkoumal S.R. Kellert (1996, 1998, 2002). Na zklad dvacetiletho vzkumu identifikoval typologii postoj k prod a jejich funkci v ivot lovka. Tchto devt hodnot, je lovk spatuje v prod, nsledn vyuvme jako apriorn konstrukci kategori ve vzkumn sti. 1. uitkov tento postoj zdrazuje praktick, materiln vyvn prody pro uspokojovn lidskch poteb. Funkce postoje vi prod: jdlo, obleen, pste, nstroje, lky a jin komodity. 2. naturalistick proda zde ztvruje hodnotu monosti ponoen se, pm asti, zakouen, zkoumn bohatosti, prodn tapisrie tvar, forem a druh rostlin, zvat a krajin.

12

Jde o spokojenost z pmho byt v kontaktu s prodou. Funkce: zvdavost, dovednosti, mentln a fyzick rozvoj. 3. vdeck proda m vznam pro lovka i v oblasti odbornho poznvn, systematickho studovn biofyziklnch model, struktur, funkc a vztah v prod. Tato motivace zahrnuje spokojenost pi objevovn a zkoumn komplexnost prodnch proces, kter je oddlen od jejho vyuvn. Funkce: poznn, porozumn. 4. estetick tento postoj zdrazuje vznam fyzick pitalivosti a krsy prody. Proda vyvolv emocionln odpov z vnmn jejch krs, konfigurac jejich prvk. Jde o preferenci prodnho vzhledu ped lidskmi vtvory. Funkce: klid, uvdomn si harmonie, rovnovhy a velikosti (grace). 5. symbolick tento postoj uv produ jako zdroj novch mylenek, k expresivnmu mylen, pro metaforick vyjdovn, obrazn uvn jazyka. Funkce: komunikace, mentln vvoj. 6. humanistick proda m pro jedince emon vznam, representuje zde pedmt hlub nklonnosti, emonho pipoutn, starostlivosti. Tento postoj pojednv o lsce k prod, schopnosti o ni peovat a pichzet do blzkho kontaktu s ivou prodou, ivoichy. Jedn se o proitek hlubokho emonho spojen, vztahu s vnmajcm (ctcm) aspektem prody a jeho individulnmi elementy. Funkce: sblen, sdlen, intimita, kooperace, spoleenstv, zjem. 7. moralistick tento posoj odr spirituln a etickou hodnotu prody. Jedn se o hlubokou spznnost, spirituln ctu, etickou starost o produ, odpovdnost, dobr a patn chovn vi mimolidskmu svtu. Tento postoj vi prod m svou funkci pi nalzn du a smyslu ivota, spznnosti, pilenn, jednoty, transcendence. 8. vladask tento postoj zdrazuje vlastn moc nad prodou, ovldn nepzn, fyzickou kontrolu nad situac, dominanci nad prodou, snahu si ji podmanit, vlastn fyzick a mentln dovednosti, je se zskvaj ze zvldn a ovldn rznch situac v prod. Funkce: mechanistick dovednosti, fyzick obratnost, schopnost ovldat, pemhat, krotit. 9. negativistick tento postoj vyjaduje citov projevy vi prod jako strach, odpor, nelibost, odcizen se, odstup, nekomfortnost. Tento postoj m dleitou funkci jako hledn bezpe a vyhbn se nebezpe, ochrana ped jejm zraujcm psobenm. Tento postoj ale me vyvolvat nkdy a nepimen, averzivn, paralyzujc a destruktivn reakce.

13

Pochopen negativnho vnmn prodnho prosted je pro ekologickou vchovu velmi dleit. Vdci vytipovali ti hlavn faktory, kter zpsobuj negativn reakce na prodn prosted (Bixler a Floyd,1997, cit. dle Frank, 2009a): 1. 2. 3. strach ze setkn s obvanmi objekty i situacemi nchylnost k odporu k prodnmu prosted oekvn uritho stupn komfortu dky ivotu v modern zazenm a pohodlnm prosted Formovn postoje lovka k prod dle rozvij P.H. Kahn (1997) se svoj teori vvoje environmentlnho uvaovn (environmental reasoning). Sv rozshl studie uzavr tvrzenm, e existuj dva zpsoby uvaovn: 1) homocentrick se zamuje na ospravedlnn poteby ochrany prody

z pohledu osobnch zjm, estetickch hodnot a materilnho prospchu lovka. 2) biocentrick - zdrazuje, e proda m svoji vnitn hodnotu, kter je

pinejmenm sten nezvisl na hodnot, kterou ji pisuzuj lid. Tento empirick pstup rozdlen postoj k prod u ns tak rozebr a na eskm vzorku zkoum M. Plska (2007). 1. Antropocentrick postoj k prod se vyznauje pedstavou o nadazenosti

lovka, lidsk kultury. lovk je centrem kadho hodnocen a vbec mtkem vech vc. Jakkoliv hodnota, vetn hodnot prodnch, vznik teprve na zklad lidsk poteby. Proda m v tomto pojet instrumentln hodnotu, je prostedkem k vytvoen hodnoty jin. Z pohledu sociobiologie by se dalo ci, e ochrana prody v antropocentrickm pojet je recipronm altruismem, kter je vhodn pro peit biologickho druhu Librov (1994, cit. dle Plska, 2007, s. 19). Tento postoj k prod, nkdy tak oznaovan jako pansk, lze prvem povaovat za soust na evropsk kultury, kter ivou produ jakoby redukovala na mechanicky fungujc soustavu stroj a zbavila ji tak jakhokoliv vlastnho smyslu. 2. Ekocentrick postoj k prod

K tomuto pstupu pisply dv hlavn koncepce: 1) Biocentrismus - cta k ivotu Alberta Schweitzera5

Podrobnj informace jsou dosupn na strnkch Institut Alberta Schweitzra: http://www.iseps.org.uk/, vyhledno dne 18.6.2011

14

cta k ivotu ve Schweitzerov pojet ponala proitkem divu nad ivotem pe Kohk (2002, cit dle Plska, 2007, s. 22). Schweitzer, nositel Nobelovy ceny za mr, vyjaduje svou lsku a ctu k ivotu ve vech i tch nejmench projevech. Zkladem je tvrzen, e dobr je ivot uchovvat a podporovat, zl je ivot niit a omezovat. Schweitzerova etika je zaloena na proitku blzkosti, vzjemnosti, na jistm stupni identifikace se vm ivm. ivot chce t, chce se radovat a nechce trpt, to je nm vem spolen a vytv dle autora platformu pro porozumn a ctu. (cit. dle Plska, 2007) 2) Ekocentrismus - etika Zem Aldo Leopolda6 Jeho etiku je mon shrnout do jedn vty, kter se stala jednou ze zkladnch tez ochrany prody po celm svt (Leopold, 1996, cit. dle Plska, s. 23): Urit vc je sprvn, kdy smuje k zachovn integrity, stability a krsy biotickho spoleenstv veho ivota, smuje-li jinam je patn. Pednost tto etiky je uznn, e Zem je soustava ivota a k ivotu pat smrt. Clem jeho etiky nen ochrana ivota v jeho jednotlivch projevech, ale ochrana ivota jako provzanho celku. A. Leopold svj postoj m spe k systmovm, legislativnm opatenm. Co to znamen, e nkdo je ekocentricky i antropocentricky orientovan? Je to postoj k prod, jak ji lovk vnm, jakou hodnotu j pisuzuje, jak ji uznv, jak vnm sv msto ve svt a ve vztahu k ostatnm ivm organismm na Zemi. Zkladnm rozliovacm hlediskem pro ekocentrick a antropocentrick postoj tedy je: intristick vs. instrumentln hodnota prody lovk jako soust biotickho spoleenstv vs. vsadn postaven lovka na Zemi Ekocentrick pstup me nabdnout pocit zalenn do irho spoleenstv, nalezen svho msta v du svta a dodat ivotu hlub smysl. Ekocentrick postoj nabz vmnu pozice egoistickho pna tvorstva za msto v soustav veho ivota. Vrazn antropocentricky orientovan lovk dl jako pn tvorstva na vrcholu veho ivota i smyslu, ale je tam pln sm. Ten obraz je o to vc smutn, e do tto samoty je uvren dobrovoln a dle mnohch navc jet zcela iluzorn Plska (2007, s. 28). 3. a) Apaticko/skeptick postoj k prod v sob zahrnuje:

apatick (nezjem o produ a otzky ekologie) postoj, kter nepijm odpovdnost vi prodnmu prosted.

Podrobnj informace jsou dostupn na: http://www.aldoleopold.org/AldoLeopold/landethic.shtml, vyhledno dne 18.6.2011

15

b) skeptick postoj, kter zpochybuje snahy o een ekologickch problm, ppadn zpochybujc jejich samotnou existenci.

1.2.3. Model Inkluze - P. W. Schultz

P. W. Schultz, P. Schmuck (2002) zkoum implicitn spojen mezi vlastnm j a prodou. Jeho psychologick model inkluze v prod, zahrnuje sloky: 1. kognitivn propojenost (connectedness) s prodou - vypovd o tom, do jak mry lovk zahrnuje produ do sv kognitivn reprezentace sebe samho, tj. do jak mry jsou lid pesvdeni o tom, e jsou soust prodnho svta. 2. afektivn starostlivost (caring) o produ - vypovd o pocitu blzkosti, nklonnosti, intimity. 3. behaviorln zvazek (commitment) - ekologick chovn Mnoho autor tvrd, e uvdomn si, provn vzjemn sounleitosti s prodou bude nezbytn pro dosaen udritelnho rozvoje (cit. dle Schultz, Schmuck 2002).

1.3. VVOJ PSYCHOLOGICKCH DISCIPLN ZABVAJCCH SE PRODOU

Vme, e vzduch, voda, potrava jsou nutnou soust naeho somatickho zdrav. loha vegetace na chovn lovka, jeho pocit pohody, vkonnosti a duevnho zdrav byla ale dlouho vzkumnky opomjena. Mnoho skutenost se projevilo a v 60. letech dvactho stolet, kdy vylo najevo, e modern architektonick a urbanistick een vedou k ad problm v oblasti duevnho zdrav a chovn lovka. Od t doby si vdci zaali pokldat otzky: Jak psob uspodn ivotnho prosted na chovn lovka? Jak je to t v byt s okny do parku? Jak ovlivuje smog, pelidnn a hluk obyvatele mst? Podle eho lid hodnot msta? Jak psob na lidskou nladu kontakt s prodou? ivotn prosted (prodn i uml) tak vstupuje do zornho pole psychologie. Nsledn vzkumy prokzaly dvnou lidskou zkuenost, e zele v mstskch ulicch nem jen estetickou funkci, ale vrazn napomh k duevn vkonnosti, duevnmu i tlesnmu zdrav a rovn v nemal me ovlivuje sociln chovn obyvatel (Frank, 2009b).

16

Velmi aktulnm problmem se ale m dl vce stv trvale udriteln rozvoj7. Zatkem sedmdestch let vznik ekologick hnut. U nejde ale jen o to, jak jsou lid prostedm ovlivovni, ale jak lid sami ovlivuj ivotn prosted? K nesnadnmu een tohoto komplexnho problmu zan pispvat mnoho obor vetn psychologie, nebo lidsk volba, postoj a jednn jsou neodmyslitelnou soust tohoto een (Oskamp, 2000). Environmentln psychologie V 70. letech konen dochz k akademickmu zakldn studijnch program a obor poslze i kateder, vydvn uebnic a asopis jako Environment and Behavior i Journal of environmental psychology v ele s D. Canterem, kte k vzkumu lidskho chovn pistupuj v kontextu jeho prosted. U zrodu psychologie environmentlnch problm stoj spoluprce H.M. Proshanskeho, W.H. Ittelsona, L G. Rivlina, K.H. Craika a J.F. Wohlwilla (cit. dle Skla, 2008). Bell a kol. (2001, peklad. dle Skla, 2008, s. 17): Environmentln psychologie je studiem molrnch vztah mezi chovnm a provnm na jedn stran a umlm (built) a pirozenm prostedm (natural environments) na stran druhMolrnmi vztahy jsou zde mnny vztahy v rmci celho komplexu prosted, kter se environmentln psychologie sna zkoumat jako celek. Vzjemn vztah lovka a prosted je zde chpn jako permanentn obousmrn a zcela obecn dynamick a globln cyklick. Po uritou dobu se environmentln psychologie vbec nezabvala prodnm prostedm, ale byla zamena pedevm na otzku, jak soudob architektura, mstsk prosted psob na lovka. Dalm podntem pro vzkumy environmentln psychologie zejmna v USA byla snaha zastavit dsiv nrst kriminality. Pedmtem vzkumu se proto stalo hledn, jak charakteristiky mstskho prosted podporuj poulin kriminalitu. Dal zmnu v orientaci environmentln psychologie vyvolalo ekologick hnut zaloen na ochran ivotnho prosted (Krajhanzl a kol., 2006).

Podle svtov komise pro ivotn prosted a rozvoj (World Commission on Environment and Development) je trvale udriteln rozvoj takovm rozvojem, kter napluje poteby ptomnch generac, ani by ohrozil schopnost naplovat je i generacm budoucm, (cit. dle Wikipedie, 2006). Tento antropocentricky orientovan idel, tedy idel povaujc prospch lovka za veobecn mtko, biocentricky doplnil Josef Vavrouek (1994, cit dle Krajhanzl a kol., 2006, s. 2): Trvale udriteln zpsob ivota je to takov zpsob ivota, kter se pibliuje idelm humanismu a harmonie vztah mezi lovkem a prodou, a to v asov neomezenm horizontu. Je zaloen na vdom odpovdnosti vi dnenm i budoucm generacm a na ct k iv i neiv prod. Z obou tchto pojet erp definice trvale udritelnho rozvoje ukotven v naem prvnm du, konkrtn v zkon o ivotnm prosted, paragraf 6 zkona . 17/Sb., 1992.

17

Frommovsk neopsychoanalza Neopsychoanalza Ericha Fromma, jak ji pedstavuje ve sv znm knize Mt nebo bt (1994), se d povaovat za urit pedstupe ekopsychologie. Zatmco klasick psychoanalza, usiluje o adaptaci na prosted dan spolenosti, neopsychoanalza implicitn uvauje o poteb adaptace na ir prosted (Skla, 2008). E. Fromm (1994) mluv o clech spolenosti, kde je poteba podncovat vvoj lovka tak, aby se lovk mimo jin snail: ctit se zajedno s vekerm ivotem, vzdt se cle dobvat produ, vykoisovat a niit ji, ale snait se ji spe chpat a spolupracovat s n pociovat lsku a ctu k ivotu mt pocit identity, dvru v sebe zakldat spe na poteb vztahu, zjmu, lsky, solidarity s okolnm svtem msto dostivosti mt, vlastnit, ovldat rozvjet vlastn schopnost lsky a kritickho nesentimentlnho mylen dobrovoln se vzdt vech forem zvislosti na vlastnn a pln bt pekonvat vlastn narcisismus a chpat sv pirozen omezen rozumt smyslu ukznnosti a nutnosti respektovn skutenosti poznvat sm sebe aj.

Hlubinn ekologie Hlubinn ekologie (deep ecology) byla uvedena norskm myslitelem Arne Naessem (1996, cit. dle Binka, 2007). Mla bt postavena jako urit protjek do t doby provozovan ekologie, kterou protagonist hlubinn ekologie oznaovali jako povrchovou i plytkou. Hlubinn ekologie odmtnula dualismus, kter stoj na antropocentrickch zkladech a uznv jednotu veho ivho i neivho. Jednota se dle Naesse (1996, cit. dle Skla, 2008) projevuje i na psychick rovni v hlubokm uspokojen, je erpme ze vzjemn provzanosti a zvislosti s ostatnmi ivotnmi formami. Tento proces A. Naess oznauje jako ztotonn, identifikaci. Pouze ztotonnm meme doshnout sebe-realizace. Hodnotu spe rozpoznme vctnm se. K tomu je vak poteba jet zmny gnoseologick. Skuten prosted od ns nen oddleno, ale je s nmi jednotn a tm vlastn pestv bt prostedm, je jakmsi pokraovnm ns samch, piem rzn sti jsou pro ns do rzn mry postradateln. Vnitn kontext je zde skuten, toti kontext vztahu k prosted, jak se otevr ve zkuenosti. Zdrav je dle autora podmnno nejen vdomm, nbr celkovm provnm on jednoty se svtem.

18

Roszakovsk ekopsychologie Autorem pojmu ekopsychologieje americk sociln historik Theodore Roszak8. Za jednu z pmch pedchdky ekopsychologie lze povaovat psychoekologii (Ecopsychology), odvtv psychoterapie, kter vyuv prosted divok prody jako lebnho prostedku (cit. dle Krajhanzl a kol., 2006). K hlavnm pedstavitelm takto orientovan psychoterapie patili Robert Greenway, Elan Shapiro, Mary E. Gomes a Allen D. Kanner. Roku 1995 vyla zsadn ekopsychologick publikace, T. Roszakem, Gomesem a Kannerem redigovan sbornk Ecopsychology: Restoring the Earth, Healing the Mind. Svm ohlasem pekonal Rozsakovu pvodn knihu The Voice of the Earth. Zde se T. Roszak zabv zejmna tmaty technokracie, v n vznamnou roli hraje rovn tma ztrty dvry ve vlastn, osobn zkuenost. Roszak (1995, cit dle Skla, 2008) pojem zdrav (sanity), chpe obecn jako kontextuln podmnn jev, nebo co se jev jako zdrav v rmci lidsk society, nemus se tak ji jevit v rmci biosfry. Radikln ekopsychologie Andyho Fishera Andy Fisher (2002), kanadsk geolog a psychoterapeut vycvien v gestalt-terapii u F. Perlse, explicitn navazuje na roszakovskou ekopsychologii. Ve sv knize Radical ecopsychology: psychology in the service of life popisuje ekopsychologii spe jako projekt ne jako disciplnu, avak jeho propracovan zprva o psychologii ve slubch ivota by mohla bt dobe vyuita jako zklad, aby se vytvoilo pole, je by tento projekt psychologie posunul smrem k respektovan subdiscipln psychologie. A. Fisher (2002) nartv psychologii, je umisuje lidskou mysl zptky do prodnho svta a kter akceptuje poadavky, omezen a monosti pirozenho du. Tato psychologie vnuje pozornost obojmu na zkuenosti s prodou a prod v na zkuenosti. Chce obnovit vznam naeho provn, abychom lpe vnmali samotn proces ivota. Vid lovka mj. jako byt ve vztazch, v jeho interaknm pojet. Patologie je zde spatovna vdy v kontextu, tj. etn ekologickho. Kultura v pvodnm slova smyslu nen dnm protikladem natury, ale uritou p o ni. Jde o vzjemn dialog, reciprocitu mezi tlem a svtem, prosted ani osoba nezanaj jako nezvisl, oddlen entity, ale jako strany jednoho interaktivnho procesu byt ve svt. Ekopsychologie kritizuje pedpoklad, e lidsk psychologick rst se omezuje na lidsk sociln kontext, nebo jen s mimolidskm je lidsk svt kompletn (cit. dle Skla, 2008). Rst
8

Podrobnj informace dostupn na: http://www.ecopsychology.org/journal/gatherings/history.htm, vyhledno dne 15.7.2011

19

je mon jen v podmnkch umoujcch diferenciaci (Fisher, 2002). Diferenciace neznamen oddlenost, ale naopak je uritm typem jednoty, tm, co umouje odstup, ani by se ztrcela propojenost. Tak je zrozen pocit pbuzenstv (kinship). Opakem tohoto diferencianho vvoje je odtpovn se (splitting). Transpersonln psychologie Ken Wilber (1995, cit. dle Davis, 1998) souhlas s ekopsychologi v mnoha ohledech, ale vid v n i klov problm, tm e stav rozvratn rozkol mezi kulturu a produ, jak on k mezi ego a eco. Tvrd, e eco je myln vnmno jako rovntko k prav pirozenosti, podstat a esencilnmu zdroji ivota. Kultura, racionalita, ego se pak stv antitez k prod. U Wilberga je podstatn rozliovat mezi slovy nature (proda, pirozenost, je odkazuje k fyzickmu svtu a je relativn nedoten lidskmi zsahy) a Nature (zkladn podstata, prav pirozenost, je odkazuje k celku existence, kter obsahuje fyzickou, psychologickou, kulturn a spirituln dimenzi jako posledn zklad byt). Vhradnm zamenm se na limitovanou st (nap. tm, e uctvme fyzickou produ) ns oddluje od celku Nature. Dle Wilberga nejde jen o rozen i zen (horizontln smr) dimenze, ale o prohlouben dimenze (vertikln smr), je odhal spolen zklad a pome k nsledn lep integraci.

1.4. SOUASN PSYCHOLOGICK DISCIPLNY ZABVAJC SE PRODOU

1.4.1. ve svt
Vztahem lovk a prosted se v souasn dob zabv nkolik psychologickch discipln. Ekologick psychologie (Ecological psychology) je empirick smr psychologie, vznikl po druh svtov vlce. Pedstavitel tohoto smru jsou nap. James J. Gibson, U. Naisser. Za zakladatele lze povaovat Roger G. Barker. Tuto pvodn ekologickou psychologii je mon chpat jako smr psychologick metodologie zdrazujc, e jedince nelze poznat zkoumnm v umlch podmnkch, tzn. v psychologickch laboratoch, ale vdy v jeho pirozenm prosted. Zkladnm paradigmatem tchto behavioristicky orientovanch studii je schma E-O-E (environment organismus environment). Badatel ekologick psychologie se proto vydvaj za lidmi do ternu, a jedince vdy poznvaj v kontextu jeho situace. Dnes vychz pravideln asopis Ecological Psychology Journal.

20

Tento nzev pro svou psychologii pouila i Debory Du Nann Winter. Ta ji vymezuje (1996, cit. dle Krajhanzl a kol., 2006, s. 6.) jako zkoumn lidskho provn a chovn v jeho fyziklnm, politickm a spiritulnm kontextu pro poteby vytven udritelnho svta9. D. Winter ekologickou psychologii koncipuje jako aplikovanou psychologickou disciplnu. Ve sv monografii Ecological psychology, Healing the Split Between Planet and Self nabz eklektick pehled psychologickho poznn rznch psychologickch smr, kter aplikuje na otzky provn jedince v kontextu ekologick krize a chovn ve vztahu k mimolidskmu svtu. Environmentln psychologie (Environmental psychology) postupn vytlauje ekologickou psychologii. Ve stedu zjmu tto disciplny je vztah mezi prostedm obecn a chovnm lovka. Dnes je environmentln psychologie jist odborn nejrozvinutj, nejrozenj zelenou psychologi (cit. dle Frank, 2007). Klasickmi tmaty tak jsou napklad vliv environmentlnch faktor (hluk, teplota, poas) a stresor (zneitn, pelidnn) na lidsk duevn stavy (agresivita, stres, duevn pohoda) a kognitivn strnku (soustedn, pam), vnmn architektury a preference prosted se specifickmi znaky. Zhruba od poloviny devadestch let v environmentln-psychologickch uebnicch pibv tmat zabvajcch se naimi postoji k prosted, ochranou prody. Psychologie udritelnho rozvoje (Conservation psychology, ochransk psychologie) se zabv recipronmi vztahy mezi lovkem a prodnm prostedm s drazem na ochranu prody10. Tento smr vznikl rovn v USA, v souasn dob se velmi intenzivn rozvj tak v Evrop. Vi tradinmu zjmu psychologie o vztahy mezi lidmi zdrazuje potebu zkoumn vztahu lovka k prod (self in- relation to nature). Zkoumaj se nejrznj faktory, kter ovlivuj etrn environmentln chovn, hledaj se souvislosti s individulnm hodnotovm systmem, obecnmi postoji i s osobnostnmi rysy. Praktickm clem tohoto psychologickho smru je zskat poznatky, kter by mohly bt pouity pi vytven efektivnch pesvdovacch kampan, ppadn poskytnout informace sttn a veejn sprv pro kompetentn rozhodovn (Kulhav, 2008). Ekopsychologie (Ecopsychology) se vymezuje na pelomu 80 a 90. let dvactho stolet, po publikaci The Voice of the Earth Theodora Roszaka. Na zklad ohlasu vznikl Institut ekopsychologie v kalifornskm Haywardu a internetov strnka Ecopsychology Online
9

peklad Krajhanzle a kol. (2006, s. 6), v orig.: study of human experience and behavior, in its physical, political, and spiritual kontext, in order to build a sustainable world. 10 v orig. (Saunders, 2003, peklad dle Kulhav, 2008, s. 7): Conservation psychology is the scientific study of the reciprocal relationships between humans and the rest of nature, with a particular focus on how to encourage conservation of the natural world.

21

11

. T. Roszak definuje ekopsychologii jako psychologii ve slubch Zem a vychz

z psychoanalytickch koen. Psychologickou metodologi se vak nespoutv a tak nezsk akademickou legitimitu, spe se profiluje jako psychologi inspirovan ideov proud ekologickho hnut. Tento proud zdrazoval pedevm dimenzi psychickho zdrav zvislou na zdravm emonm vztahu k prod. Na rozdl od psychologie udritelnho rozvoje se odpoutv od zamen jen na behaviorln chovn lid vi prosted, ale pokld si i otzku: Jak proda optimalizuje nai mysl? Ekopsychologie se sna rozit hranice psychologie, aby brala v vahu cel ekologick systm. Ekopsychologie tak poukazuje na svou spznnost s evolun psychologi. Dle autor (cit. dle Krajhanzl a kol., 2006) se vytvoil velk rozdl mezi prostedm, v nm se nae mysl vyvjela, a souasnm stylem ivota. V souasnosti se vak ekopsychologie odpoutv od rozsakovskch koen a vleuje se spe do proudu conservation psychology, kter dnes ji obsahuje psychoterapeutickou, behaviorln, kulturn, spirituln a sociln dimenzi. V oblasti aplikace si ekopsychologov vytyuj cl prohloubit, napravit a rozvinout n vztah k prod, ppadn zahrnout produ do psychoterapie. Ekopsychologie rovn e zkladn otzku odcizen lovka prod, vzcn i pmo zkoum vztah lovka k prod a monosti zmny tohoto vztahu. Ekopsychologie je vrazn jin ne pedchoz smry, upozoruje na psychologick a spirituln koeny souasn ekologick krize a vyhrauje se vi mainstreamov psychologii. Ta podle n asto jen pihl i dokonce pispv k souasn ekologick situaci. Ped ekopsychologi vak stoj kol empiricky ovit sv teze a metodologicky je upevnit.

1.4.2. v esk republice

V esk republice se rozvj tato disciplna v nkolika poslednch letech pod hlavikou ekopsychologie. Vzhledem k pluralit ekopsychologie a relativn mal znmosti rozsakovskho pojet v esk republice je termn ekopsychologie povaovn za nejvce funkn, a proto se et vzkumnci klon k jeho pouvn. Tento nzev vak povauj za pracovn. U ns rozvj tuto oblast Jan Krajhanzl z Filosofick fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dle se odborn touto oblast zabv Marek Frank, Pavla Kouck, Pavel Skala aj. O dn v oboru informuje esk portl ekopsychologie12.
11 12

dostupn na: www.ecopsychology.net/ dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz

22

Psychologie ve slubch Zem Jan Krajhanzl a jeho spolupracovnci (2006) nartli pojet ekopsychologie jako psychologick disciplny ve slubch Zem. Vsledkem tto koncepce je psychologick disciplna zapojen do mezioborov spoluprce, kter vdecky zkoum v kontextu vnjch vliv jedincovo provn a chovn, kter psob na produ. Jeho vchodiska psychologicko-vzkumnch aktivit a pln jsou: ijeme v dob, ve kter dochz k bezprecedentnmu pokozovn podmnek ivota na Zemi, zabjen, strdn a vymrn nesetnch forem ivota. Tento vvoj, zhoubn a nebezpen pro kvalitu ivota lid stejn jako pro vechen mimolidsk ivot, je zpsoben lidmi. Bude-li souasn vvoj pokraovat, budeme v dohledn dob svdky zmny svta, jak ho znme, do podoby, kter je pro ns zhola nepedstaviteln. Clem tohoto smru je tedy pispt k udritelnosti lidskho pobvn na Zemi. Udritelnosti lidskho rozvoje lze doshnout jen synergii sil zamench na produ, na techniku, na spolenost a na jedince. Tato disciplna pak pedstavuje nejrozshlej oven poznn o provn a chovni lovka, kter je zsadn pro sil o udritelnost zamenou na jedince. Tento pedmt studia je zkoumn na rovni t systm: 1. osobn vztah jedince k prod, jako soust osobnosti, soubor psychickch jev, dj, stav a vlastnost vztahujcch se k mimolidskmu svtu 2. osobnost jedince z hlediska chovn k prod 3. situan podmnnost jedincova chovn k prod

1.5. POZITIVN VLIV PRODY

1.5.1. Pozitivn vliv prody na sociln chovn lovka
Vznamnm vzkumnm projektem byla ada studi psycholog F. E. Kua, H. S. Sullivana a jejich koleg z university v Illinois (Kuo et. al., 1998). Srovnvac vzkumy ukzaly, e v sti sdlit s prodnmi prvky (stromy, trva) byl pedevm ni stupe vandalismu a bn kriminality a existoval zde rovn bohat spoleensk ivot. Zazelenn prosted ped domy zejm usnadovalo kontakt mezi sousedy. Bylo zde rovn mn rodinnch konflikt. Dti si hrly kreativnj hry, zatmco jejich vrstevnci ijc v

23

nezazelenn sti preferovali hry s pevn danmi pravidly (karty, nkter sportovn hry). eten ukzalo, e v zazelenn sti sdlit se ct obyvatel subjektivn bezpenj ne v nezazelenn sti (Frank, 2004).

1.5.2. Pozitivn vliv prody na fyzick zdrav lovka

Dv studie z Nizozem bvaj asto citovny jako argument pro prosazen vztahu mezi prodnm prostedm a fyzickm well-being. Nizozemsk studie (Vries et al., 2011), kter zahrnovala 17 000 lid, zaznamenvala poet zdravotnch problmu a pacientovo vlastn vnmn fyzickho a mentlnho zdrav. Tato data byla srovnvna s mnostvm zelenho prostoru v sousedstv respondent. Souhrnem se ukzalo, e lid ijc v oblastech s vce zelen uvdj lep celkov zdrav. Tento vztah se ukzal signifikantn pedevm u starch lid, en v domcnosti a skupiny s ni socio-ekonomickou rovn. Pozdj studie (Maas et al., 2006) o vzorku pes 250 000 lid porovnvala subjektivn hodnocen zdrav lid s mnostvm zelenho prostoru v jejich obvanm okol (1-3 km). Vznamn vztah byl nalezen, silnji se projevil u starch a mladch lid a u nich socio-ekonomickch skupin. Nedvn pehled nkterch tchto dat Zdravotn radou Nizozemska (Health Council of the Netherlands and RMNO, 2004) ns vak upozoruje, abychom byli opatrn s interpretac tchto studi. Je napklad tk urit, zda pstup k zelenm prostorm in lidi zdravj, i zdravj lid (aktivnj, s jistm rysem, stylem ivota) neupednostuj zelen prosted. Pretty et al. (2009), profesor na Univerzit Essex, kter byl poven charitou MIND, se ujal studie, aby vznamn prokzal vliv synergie prody a pohybu. Psn kontrolovan laboratorn simulace demonstrovala, e pohled na pjemn obrzek na krajinu s prodnmi prvky pi fyzick aktivit redukuje krevn tlak, zlepuje nladu, sebehodnocen ve vtm rozsahu ne jen, kdy cvien probh bez obrzku i s pohledem na obraz bez prodnch prvk. Dal studie se stejnou skupinou 263 astnk zkoumala vliv vystaven se rznm scnm ve skutenm prosted, v nich se astnci angaovali v rznch druzch, s rznou vytrvalost a intenzitou cvien (chze, cyklistika, jzda na koni, rybaen, projka na loce, pe o zachovn prosted), na fyzick a mentln well-being. Tento vzkum potvrdil vzjemn se podporujc vztah mezi fyzickou a mentln strnkou well-beingu v pm interakci s prodnm prostedm.

24

1.5.3. Pozitivn vliv prody na duevn schopnosti a ivotn spokojenost

Vhled na produ Velice zajmav jsou vsledky vzkum (Lindemuth, 2007), kter ukzaly, e vzni, kte mli z okna vhled na zemdlskou krajinu, byli klidnj, zdravj a spokojenj ne ti, jejich okna smovala do vzeskho dvora. R.S. Ulrich (2002) se proto rozhodl provst podobn eten v nemocnicch. Zjistil, e pacienti, kte mli z nemocninho pokoje vhled do nemocninho parku, se zotavovali po operaci rychleji, mli mn pooperanch komplikac, uvali mn analgetik a prbh jejich rekonvalescence byl nemocninm personlem hodnocen jako lep, ve srovnn s tmi, kte mli vhled z pokoje orientovan do dvora s cihlovou zd. V navazujc studii Ulrich (2002) zjistil, e rov pozornosti (men jako mozkov alfa-vlny) byla lep u lid, kte pozorovali prodn prosted, ne u tch, kte sledovali mstsk prosted bez vegetace. G.B. Diette et al. (2003, cit. dle Newton, 2007) zkoumali vliv vhledu do krajiny kombinovan se zvukem ptactva a bublajcho potoka na pacientech pipravovan na bronchosopii. Studie ukzala, e skupina vystavena vhledu na krajinu a zvukm prody mla vznamn vy kontrolu nad bolest ne ta skupina, kter nebyla vystavena prodnm podntm. Kaplanovy (1995) studie zkoumaly vhled do prody u 615 pracovnk v kanceli. Studie ukzala, e tento vhled zejmn mrn podporuje subjektivn pocit pohody v prci. Nedvno Peter H. Kahn a jeho kolegov (cit. dle Smith, 2010) zjiovali u vzorku 90 adolescent, jak budou reagovat na skutenou a digitln reprezentaci prody. Nejdve zkouman osoby vystavili mrnmu stresu rznm lohami a nsledn pot jednomu ze t pohled: 1) pohledu pes okno na rozlehlou zele, trvu se stromy 2) 50-inch plasmovou televis se dvali na stejnou scnu ve stejnm ase, 3) pohledu na modrou stnu. P. H. Kahn a kol. zjistili, e srden rytmus, kter bhem vystaven pohledu mili, se vrazn rychleji zklidnil u prvn skupiny. Druh a tet skupin se dailo podobn. Tyto vsledky podporuj tvrzen, e autentick je lep ne umle zprostedkovan. Proda je lep pro zdrav ne televize, co mluv proti dnenmu mocnmu trendu, kdy dti, dospvajc trv, m dl vce asu ve spojen s technologi, kter jen zprostedkovv ivou produ z druh ruky. Vzkum, kter byl provdn na chicagskm sdliti (Kuo et al., 2002) dokumentoval, e lid z dom obklopench vegetac disponuj vt ivotn energi - maj lep schopnost eit ivotn problmy ne lid z dom, v jejich okol se zele vbec nevyskytuje.

25

Pobyt v prod Vsledky z vce ne stovek studi ukazuj (cit. dle Frank, 2009b) na vznam odpoinku v prodnm prosted pro sniovn hladiny stresu, zejmna v evolun pvodnm prosted pipomnajc pvodn krajinu savanovitho typu. V jednom experimentu vdci Hartig a kol. (2003) sledovali vliv prochzky v rznm prosted na zmnu emocionlnho a mentlnho stavu. Nejprve za tmto elem probandy stresovali kognitivn obtnou lohou. Tetina z nich se pak prochzela v zeleni na okraji msta, tetina bloumala klidnou mstskou tvrt a ostatn si etli v asopisech i poslouchali hudbu. Ukzalo se, e nejlpe se zregenerovali lid prochzejc se v zeleni, byli naladni pozitivnji ne jejich kolegov z ostatnch skupin, navc si vedli lpe i v nsledujc kognitivn loze. Ve studii Marc G. Berman a kol. (2008) zadal 38 studentm t mlovou prochzku, jedn polovin v prodnm prosted a druh polovin podl runch ulic. V tto studii studenti po prochzce prodou podvali oproti druh skupin lep vsledky v kognitivnch lohch, lpe se soustedili, pamatovali. V pokraovn tto studie byly rovn srovnvny osoby, kter trvily dovolenou bu v divok prod, v rekreanch centrech mimo produ i nemly dovolenou a zstaly ve mst. Ukzalo se, e u skupiny, kter trvila dovolenou v divok prod, vznamn vzrostla po urit dob celkov spokojenost a pocit tst oproti ostatnm skupinm. Osoby, kter trvily dovolenou v divok prod, mly po nvratu z dovolen rovn lep vsledky v testu koncentrace pozornosti ne ped dovolenou, zatmco osoby z ostatnch dvou skupin mly spe hor vsledky. Dal studie13 (Taylor et al., 2001) prokzaly zejm pozitivn vliv aktivity v prodnm prosted u dt s diagnzou ADHD. N.M. Weels (2000) uskutenil longitudiln studii s chudmi dtmi v mstskch rodinch. Zjistil, e kdy se rodiny pesdlily do dom pobl prody, dtem se vrazn zlepily kongnitivn schopnosti. Schopnost soustedn se dokonce zlepovala po nkolik msc. L.M. Fredrickson a D.H. Anderson (1999) popisuj spirituln inspiraci, je pichz ze zitk z divoiny. Dle zvr N. Morrise (2003, cit. dle Newton, 2007) aktivity v prod poskytuj bohat senzuln, stimulujc zitek a zvyuj intelektuln mylen a estetickou reflexi.

13

Podrobnj informace o studich jsouu dostupn na: www.outdoortherapy.org.uk, vyhledno dne 1.11.2011

26

S. Whitehouse a kol. (2001) zkoumali nvtvnky zahrady v dtsk nemocnici v Kalifornii. 44% jich uvdlo, e po pobytu v zahrad se ct vce relaxovn, 24% se ctilo osveno, 18% se ctilo pozitivn naladno a pipraveno se vypodat s obtemi, pouhch 10% nezakusilo zmnu v nlad. Kontakt s vegetac a zvaty (pozorovn, pstovn, peovn) G. Lewis (1990, cit. dle Maller et al., 2002) na zklad svch vzkum tvrd, e iv proda m pozitivn vliv na zdrav, bu kdy ji jen pozorujeme, a nebo kdy aktivn peujeme o jej poteby. Druh pstup nabz astnkm jet intenzivnj zkuenost a pin mimo jin i lep psychickou pohodu, dle tak rozvij jejich sociln kontakty, a u v rmci terapie i v sousedstv a podporuje sounleitost k mstu. Kontakt s domestikovanmi zvaty (Maller et al., 2002) me pinst t spousty pozitivnch podnt (nap. pozorovn rybiek v akvriu, dotek, hlazen srsti zvat), kter sniuj krevn tlak, srden rytmus, cholesterol, redukuje zkost. Hra se zvaty pin dal pozitivn pnos (nap. rozvij kreativitu, emon zralost, soucit, reciprocitu aj.) ne videohry, televize a umle vytvoen, neiv hraky pro dti. Zvata poskytuj spolenost a monost blzkho vztahu, t monost starat se o n poteby, pin tak asto i nepm uitek peovateli. Thomas Garrity a kol.(1989) zjistili u souboru starch pacient, e sociln opora a spolenost domcho zvete (pedevm ps) vznamn souvis s uzdravenm po akutnm infarktu myokardu. Takov pacienti se po operacch rychleji uzdravuj a projevuje se u nich vznamn men mra pznak depresivn nlady. Existuj tak studie (Eigner, 2001, cit. dle Hinds, Sparks, 2009), kter ukazuj, e dobrovolnci, kte jsou aktivn v rznch druzch ochranstv vypovdaj, e jim pobyt v prod pin pocit tst, vnitnho klidu, spokojenost se sebou. Dtsk hra v prod Pstup k otevenmu prodnmu prosted je velmi vznamn pedevm pro dti. Venkovn prostor je vnman jako prostor k socilnmu kontaktu, pleitost ke hrm s jinmi dtmi a dospvajcmi. Takov prostor ovlivuje dtskou volbu neformlnch, nestrukturovanch, spontnnch her, podporuje prozkoumvn prody, aktivitu, generuje smysl pro svobodu, volnost, zodpovdnost, nezvislost, vnitn slu, testovn hranic, pijmn rizik, rozvjen imaginativnch, kreativnch her (Pretty et al., 2009). Celkov tak podporuje zdrav osobn vvoj (Milligan a Bingley, 2004). Vztah dt k prod se jev jako neodmysliteln fundamentln soust jejich vvoje.

27

Vzkumnci ze Skandinvie demonstrovali, e sociln hra, koncentrace a motorick schopnosti jsou pozitivn ovlivnny hrou v prod (Pretty et al., 2009). Blzkost prody Nkte vdci (Kaplan, 1983; Maller et al., 2002) tvrd a dokazuj, e i jen vdt, e v blzkosti existuje prodn prosted, je pro lidi dleit i bez toho, e ji pravideln vyhledvaj. S. Weich, L. Twigg, G. Lewis (2006, cit. dle Hinds, Sparks, 2009) podali zprvu o rozdlu ve well-being mezi lidmi ijc na venkov a ve mst. Za kontroly velkho mnostv matoucch promnnch autoi zjistili, e lid ijc na venkov uvdli signifikantn ni mru deprese a zkosti.

1.5.4. Pehled pozitivnho vlivu prody dle dimenz QoL

V nsledujc tabulce pinme pehled pozitivnho vlivu prody rozdlenho dle dimenz kvality ivota (Quality of Life, QoL). V hodnocen ekosystm k milniu (MEA, Millennium Ecosystem Assessment)14, ve zprv Zdravotn rady v Nizozemsku (Health Council of the Netherlands and RMNO, 2004) a v jinch zprvch (Maller et al., 2002), kter shrnuj vznamn vzkumy ohledn vlivu prody na kvalitu ivota lovka, pouvaj autoi iroce chpan koncept well-being (W-B), jeho dimenze jsou velmi blzk jednotlivm aspektm kvality ivota. V jejich pojet well-being pedstavuje komplexn positivn stav, kter zahrnuje fyzick, sociln, mentln, spirituln faktory, tak i pjemn a zdrav prosted jako nutnou podmnku ivota, kter vznamn pispv k osobn pohod. Tab. 1.: Pehled pozitivnho vlivu prody dle dimenz QoL (Maller et al., 2002; Pretty et al., 2009; MIND, 2007; Davis, 2004; Newton, 2007; Health Council of the Netherlands and RMNO, 2004): QOL (W-B) Fyzick POZITIVN VLIV PRODY poskytuje vhodn prosted k formlnm a neformlnm hrm, aktivitm (bh, cyklistika, prochzky, camp, lyovn), k rekreaci, zahradnien kter podporuje imunitn, kardiovaskulrn systm, somatick zdrav. zlepuje motorick schopnosti a dovednosti dt, je si v prod hraj. pozorovn prody - sniuje srden rytmus, krevn tlak, uvoluje napt svalstva, sniuje produkci stresovch hormon - vede k rychlejmu

14

V orig: Common understanding of well-being: Well-being is a positive physical, mental, social state. It requires that basic needs are met, that individual have sense of purpose, that they feel able to achieve important personal goals and participace in society. It is enhanced by condotions, that include supportive personal relationship, inclusive communities, good health, financial and personal security, rewarding employment and healthy and attractive environment. (cit. dle Newton, 2007, s. 7)

28

Mentln

Spirituln

Sociln Environment.

zotaven a klidnjm projevm. regenerace unaven pozornosti. zlepuje koncentraci a symptomy ADHD. pleitost k umleck inspirace a vdeckmu bdn. umouje dtem prozkoumvn ivho prosted, nabz vhodn prosted k imaginaci, spontnnm a kreativnm hrm, pijmn rizik - podporuje tak kognitivn vvoj dt. nabz mon nik (odpoinek) od modernho ivota (tlaku, stresu, hluku). podporuje vmavost, uvdomn si smyslovho vnmn (uzemnn) pirozen, koherentn stimulace - zmna od uniformn nesouvisl umle vytvoen struktury. nabz monost odpoutn se od osobnch problm, roziuje obzor, umouje nadhled, usnaduje erstvj jin pohled na problm a osobn otzky. redukce negativnch emoc - zotaven se ze stresu je mnohem komplexnj a rychlej v prodnm ne umlm prosted - podporuje klid mysli. terapie divoinou, zahradnien, peovn o zvata, sport, vlety, tbory zvuj sebe-ctu, sebe-innost, rove pozitivnch emoc podporuje kontemplaci, reflexi, inspiraci, umouje zskat nov, hlub pohled na ivot (sebe-odstup), uvdomn si osobnch hodnot a k provn sebe jako soust neho vtho (transcendence). kontakt s prodou me inspirovat k pocitu klidu, jednoty, vzjemnosti. kontemplace me inspirovat pocitu asu a obdivu nad krsou prody, smysluplnosti, du. prostor pro setkvn se pi aktivitch v zeleni u dom, v sousedstv, v parku. zele domu ve mstech sniuje vandalismus, nsil, vskyt kriminlnch in, vede k vt sounleitosti, k vt integraci, sociln soudrunosti. zahradn terapie (podobn i terapie pi asistenci zvat) sniuje napt, podporuje sebevdom a usnaduje sociln kontakt. nabz pleitost ke spolenm (rodinnm) vletm do prody (camp, lyovn, sjdn ek aj.), trven volnho asu (zmna, dobrodrustv). sniuje hluk, zneistn, urbanistick stres, tlaenice a poskytuje vt pocit soukrom a bezpe. ist voda, vzduch, rodn pda, potraviny, pirozen koherentn prosted, suroviny, udren ekosystmu a biodiverzity.

1.6. TEORIE VYSVTLUJC POZITIVN VLIV PRODY

Zkladn pedstava je jasn: vystaven se prod me vst k mnoha doucm dsledkm. Detaily tohoto vztahu ale nejsou ji tak jasn. Jak mechanismus zajiuje, e proda nm pin pozitivn uitek?

29

1.6.1 Biofilie
O monosti, e by lovk byl geneticky naprogramovn k pozitivnmu vztahu k prosted, ve kterm ije, se zmiuje zakladatel sociobiologie Edward Osborne Wilson (2000). Biofilie v jeho pojet popisuje zkladn geneticky danou potebu a tendenci lovka k tvorb pozitivnch kontakt s ostatnmi ivoucmi organismy. Wilson v, e jsme biologicky naprogramovni hledat spznnost s vc ne jen lidskm svtem. Hypotza biofilie byla kritizovna za plin biologizovn chovn lovka a redukci jeho chovn na peit a reprodukci vlastnch gen. Wilsonovi spolupracovnci (Charles Lumsden15; Kellert, Kahn, 2002) upravili tedy variantu hypotzy biofilie tvrzenm, e kultura, zkuenosti maj zsadn vliv na obsah, smr a intenzitu biologickch tendenc. Mezi zkuenosti pat i kontakt lovka s prodou. Bioflie je vnitn ddictv evoluce. J. Pretty (2002, cit. dle Mayer et al., 2009) odhaduj, e po 350 000 generac lid ili blzko zemi, a u jako lovci, sbrai, zemdlci. Tyto kultury se charakterizovaly svm smyslem pro sounleitost, pro msto a pocit zakotvenosti v irm prodnm svt. S.R. Kellert (2002) v, e spojen se s prodou oslovuje vrozen psychologick a neurologick poteby jako emon sblen, estetickou pitalivost, kreativitu a imaginaci, je jsou t produktem evoluce, a nen snadn je uspokojit. Dle socio-kulturn teorie (cit. dle Frank, 2009b) stromy a vegetace vyvolvaj u lovka vrozen pozitivn reakce, nebo chybjc vegetace byla vtinou spojena s prodnmi pohromami, nerodou a hladem. Tyto vrozen a automaticky probhajc reakce mohou ovlivovat n subjektivn pocit spokojenosti a psychickou vkonnost. Behaviorln mechanismus k vbru vhodnho msta k usazen mohl pod silnm tlakem po tiscilet bt vyvinut i u lidskho druhu. Mechanismus vbru pravdpodobn zahrnuje emon odpov na urit klov znaky prosted, kter produkuje pozitivn i negativn pociovn, je vede k usazen i odmtnut uritho msta (Herzog, et al., 2003). P.B. Newell (1997, cit. dle Maller et al., 2002) navrhuje, e tento proces vbru msta je spojen s aktivac uritch fyziologickch proces, kter ovlivuj imunitn a kardiovaskulrn systm a ovlivuj wellbeing. Z jejich vzkum se ukzalo, e lid z rznch kultur preferovali urit prosted a jeho znaky, je zahrnovaly oboj jak vystavn (built) tak i prodn prosted.

15

Podrobnj informace jsou dostupn na: http://eowilsonfoundation.org/, vyhledno dne 7.6. 2010

30

1.6.2. Udrovn a ohraniovn prostoru

Stromy a kee napomhaj socilnmu chovn ve mstech, nebo uritm zpsobem len a ohraniuj prostor (Frank, 2004). Uzaven prostor vyvolv pocit bezpe, pro lidi je pak pjemn v nm trvit urit as. Psychologick bariry, kter stromy a kee vytvej, rovn vedou k jasn definici teritoria - prostoru, kter obyvatel povauj za svj. V tomto teritoriu jsou pak ochotni trvit spolen urit as a chrnit jej rznmi zpsoby. Udrovan zele vytv dojem podku, urit prosperity a exkluzivity, co zptn psob na osoby, kter se v tomto prosted pohybuj, a do urit mry modifikuje jejich chovn.

1.6.3. Teorie posilujcch odpovd (Restorative Responses Theory)

Ulrichova psychologicko-evolun teorie se tak vztahuje k naemu evolunmu, ddin danmu vztahu k prod, jen umouje fyziologicko-psychologick zotaven ze stresu (Ulrich et al., 1991). V tto teorii se jedn o bezdnou reakci, je souvis s funkc lokalizovanou v limbickm systmu, kter interpretuje scny prody jako bezpen, vhodn k peit. Vliv tto teorie se zaznamenv fyziologickmi promnnmi jako krevn tlak, svalov napt, puls apd. Pozitivn vliv prodnho prosted i prodnch prvk pedloil ji zmnn R. Ulrich et al. (1991), kter sledoval emocionln reakce a doprovodn fyziologick zmny spojen s vlivem pobytu v prodnm prosted. Tyto reakce a nsledn zmrnn stresu se dostavuj v situacch, kdy vizuln scenrie vyvolv pimen zjem, pjemn pocit a uvolnn. Bhem vnmn vizulnch podnt se negativn emoce postupn mn na pozitivn, dochz k blokovn negativnch mylenek a ke snen nadmrn aktivace. Pozitivn emoce vedou ke snen stresu. Pozitivn vliv prodnho prosted je tedy zprostedkovn emocionln reakc na vizuln, auditivn strnku prodnho prosted. Po tto pozitivn emocionln reakci nsleduje vlastn kognitivn zhodnocen.

1.6.4. Teorie obnoven pozornosti (Attention Restoration Theory ART)

S. Kaplan (1995) z Michigansk univerzity formuloval teorii regenerace pozornosti, podle kter pepracovan, duevn vyerpan jedinec nejlpe zregeneruje sv duevn sly v prodnm prosted. Dle W. Birda (2007) na rozdl od pedel teorie, tato teorie vce souvis s volnmi funkcemi, kter jsou umstn v pravm frontlnm laloku a ovlivuj spe kognitivn procesy.

31

Potvrzen tto teorie se tedy uskuteuje spe za pomoc men psychologickch parametr jako pam, pozornost, iritabilita. Podle Kaplanovy (1995) teorie obnoven pozornosti m bt prosted pro efektivn regeneraci dostaten rozshl, strukturovan, zajmav a pjemn, zrove jin ne to, v nm k nav dolo. Autoi tto teorie urili konkrtn prvky vizulnch vlastnost, kter by mlo mt rekreativn prosted: 1. fascinace pirozen pitalivost a atraktivnost prodnho prosted umouje bezdnou a spontnn pozornost. Dal vahy vedly environmentln psychology k rozlien mezi tvrdou a mkkou fascinac (cit. dle Frank, 2009b): a) tvrd fascinace - pedstavuje tak vysok stupe intenzity podnt, e zapluj cel aktuln obsah vdom. Takov prosted umouje plnou regeneraci zamen pozornosti, pln uzemnn (spojen s fyzickou realitou, ptomnost), odpoutn od stresujcch mylenek, fyzick vybit napt, budovn fyzick kondice, avak neumouje dostaten vnitn reflexi, tedy monost vnitnho zklidnn a uvaovn o rznch ivotnch problmech, kter jedinec m vyeit. b) mkk fascinace (nap. prochzka, relaxace v prodnm prosted, je je esteticky pjemn a poklidn) se vyznauje umenou mrou fascinace spojenou rovn s estetickm proitkem. Takov podmnky umouj regeneraci, obnoven zamen pozornosti a monost reflexe, m me podporovat spirituln zrn, vet otevenost k pijmn a vnmn spiritulnch otzek a proitk. Nicmn urbanistick prosted, je vyvolv tvrdou fascinaci (run ulice, nakupovn, diskotky, bary, videa, televize, potaov hry, asto jet vyaduj pmou (zmrnou) pozornost a nabzej mnohem mn vhodn prosted k regeneraci i ke spirituln reflexi (Herzog et al. 2003; Kaplan, 1995; Heintzman, 2002). Je vak dleit dodat, e nejen prodn, ale i nkter vybudovan poklidn prosted jako muzeum (Heitzman, 2002), knihovny a kltery (Kaplan, Talbot, 1983; Heitzman, 2002) mohou podporovat regeneraci pozornosti a relflexi. 2. kompatibilita vzjemn soulad mezi prostedm a sklony jednotlivce umouje, e jedinec v takovm prosted pln sv innosti hladce a plynule. Opakem kompatibility je environmentln stres. Tato rezonance mezi prostedm a zmry jedince je sten podobn optimlnmu provn, jeho koncept pedstavuje M. Csikszentmihalyi (1996). Kompatibilita

32

je ale mn intenzivn a je zde jakoby vce pocitu uvolnn a nvratu ke sv pirozenosti coming home (Davis, 2004). Kompatibiln prosted je takov, kde zmry jednotlivce odpovdaj tomu, co si d prosted a zrove mus poskytovat informace potebn ke splnn zmr a pn jedince. Nejednoznan nebo rozptylujc prosted vyvolvajc adu irelevantnch monost klade vt nroky na zmrnou pozornost. V kompatibilnm prosted nen teba pedjmat i bedliv sledovat vlastn chovn (Kaplan, 1995). Kompatibiln prosted vyaduje mn selektivity, a tedy mn zmrn pozornosti. 3. komplexita - skldat se z mnostv rozmanitch prvk, koherence - skldat se z prvk, kter k sob logicky pat, jsou spojit, pokraovn - pokraovn v prostoru a ase, aby umonily nvtvnkovi do prostoru vstoupit a strvit v nm urit as. Zotavujc prosted by mlo navozovat dojem, e se jedn o celistv by i mal svt. 4. zmna prosted bt pry (being away) od bn rutiny - regeneran prosted by mlo umonit pozastavit zpracovvn kadodennho mentlnho obsahu, kter obvykle tvo nae prce a bn kadodenn problmy. Prodn prosted tyto vlastnosti ideln spluje. Prodn prosted je vrazn odlin od souasnho urbanistickho bydlen, je tak komplexn, bohat, koherentn (ekosystmy, stezky), poskytuj mnoho objekt k fascinaci (voda, list, nebe, zvata) nebo proces, dj, kter pokrauj a navazuj. Prodn prosted je tak pociovno zvl vysoko ve faktoru kompatibility. Je to, jako kdyby byla zvltn rezonance mezi prodnm prostedm a lidskmi sklony. Pro mnoho lid fungovn v pirozenm prosted vyaduje mn sil ne fungovn v civilizovanjm prosted (Cawte, 1967, cit. dle Kaplan, 1995). Manel Kaplanovi (1989, cit. dle Kahn, 1997, str. 7) provedli analzu dostupnch prac k tomuto tmatu a na zvr sv metaanalzy p: ...krtkodobm efektem z kontakt s blzkm prodnm prostedm je radost, odpoinek a ni hladina stresuBylo zjitno, e lid, kte maj monost kontaktu s blzkm prodnm prostedm, jsou zdravj ne ostatn. Dlouhodob, nepm inky kontaktu s prodou se pak projevuj ve vy me spokojenosti s mstem, kde ij, se svou prac, a celkov s ivotem. 16

16

v orig.: ...immediate outcomes of contacts with nearby nature include enjoyment, relaxation, and lowered stress levels. People with access to nearby-natural settings have been found to be healthier than other individuals. The longer-term, indirect impacts also include increased levels of satisfaction with ones home, ones job, and with life in general.

33

Prce Kaplana a Talbota (1983) naznauje, e proda posiluje schopnost odolvn stresu a obnovovn osobn pohody u lid, kte jsou pehlceni nroky spolenosti. Autoi identifikovali analzou literatury 3 pnosy prodnho prosted: 1. obnoven vyerpan zmrn pozornosti, zven uvdomovn si vztahu s okolnm prostedm, daleko snadnj vnovn pozornosti okol 2. zklidnn mysli od kognitivnho stresu, je vyaduj koly bnho ivota, vzrstajc pocit poslen sebedvry a pocitu monosti vypodat se s jakoukoliv vzvou 3. rozjmn nad nevyeenmi aktulnmi problmy, reflexe, nahldnut na vci z jinho hlu, monost reflektovat i ir otzky ivota, jako jedincovy cle, priority, hodnoty, o vlastnm smyslu a mst v ivot Symptomy unavenho mechanismu voln pozornosti se mohou projevovat vyerpnm, podrdnm nap. z hluku, z astho rozptylovn. Pocit radosti me bt i odrazem klesajc poteby donutit se bt vnmav a pozorn. Proda jako recipron inhibitor deprese G.W. Burns (2006, cit. dle Newton, 2007) argumentuje, e prodn prosted funguje jako recipron inhibitor deprese. Vysvtluje, e proda poskytuje etn podnty, kter jsou jemnj, pjemnj a lidem pirozenj (biological fit). Interakce s takovouto kvalitou prodnch podnt dle autora napomh k obran proti depresivn nlad. Pocit kontroly nad ivotem zkost a strach se projevuj v boji o kontrolu vlastnho provn i okolnch podmnek. Zjitn, e nen mon prodn prosted kontrolovat a ovldat me zpsobit, e poteba zpasit o ovldnut neptelskho prosted se mn na vnmn svta kolem jako v celku bezpenho, pokud lovk adekvtn odpovd na jeho poadavky. Tm, e se zbav iluze kontroly, lovk paradoxn nabude vt vnitn kontroly a dvry, me se uvolnit a tak vnmat jak sv okol tak i svoje vnitn j. Zkuenost s divoinou dle autor (Kaplan a Talbot, 1983) me vst k vt dve a men poteb kontrolovat okol. F. Kuo (2002) argumentuje svmi vzkumy, e chud mstsk prosted vytv chronickou mentln navu spojenou se stresem z chudoby aj. Viml si, e to souvis se ztrtou pocitu kontroly jedince nad svm ivotem.

34

1.6.5. Sounleitost s prodou a schopnost reflexe

Dle autor Pretty a kol. (2009) bychom nemli uvaovat jen o hektickm ivot, jen pin stres a vyerpanou pozornost, kdy rozvaujeme nad pozitivnm vlivem prody, ale vzt i v vahu, e lidstvo ilo nesmrnou st svho vvoje pevn zakoenn v prod, bylo vdomou a siln provanou soust tohoto prodnho svta, ilo zce a velmi skuten spjato. Z pohledu geologickho asu, je to pouh tik na hodinch, co trvme sv kadodenn ivoty ve vysoce urbanizovanm prosted. Tato vaha vyplv z nzoru, e lid potebuj provat sounleitost s nm vtm, ne jsou oni sami. F. Segal (1997, cit. dle Brymer et al., 2010) tvrd na zklad svch studi, e proda se pro ns me stt zrcadlem, kter umouje astnkovi lpe odrazit a reflektovat vlastn mylenky a pocity. Rzn vzkumy ukazuj, e lid by preferovali prodn prosted, aby mohli o sv situaci rozvaovat (Herzog et al., 2003; Mayer et al., 2009). Prce F. S. Mayer a kol. (2009) poukazuje na monost, e lid zskaj z provn sounleitosti s prodou hlub smysl ivota. Jejich uvaovn probh nsledovn: vystaven se prod ovlivuje nladu a kognitivn procesy pozitivn zpsobem, dalo by se tedy pedpokldat, e me mt i vliv na komplexnj proces jako reflektovn. Schopnosti rozvaovn, zskvn nhledu na osobn problmy, meme definovat jako reflexi, je m vznamn vliv na psychick zdrav. Nedvno se uskutenili ti studie (Mayer et al., 2009), je zkoumali efekt pobytu v prod na pozitivn emoce a schopnost reflektovat sv ivotn problmy. Tento efekt byl mnohem vce vrazn pi skutenm vystaven se prod, ne u virtulnho zprostedkovn prody. Sounleitost s prodou se v tomto vzkumu ukzala bt vznamnm prediktorem vlivu prody na subjektivn pocit pohody a vznamn pedpovdala schopnost reflexe. V porovnn s prac F.E. Kua (2002) se ukzalo, e kapacita pozornosti (attentional capacity) zprostedkovv sp vztah mezi pobytem v prod a negativn afektivitou. Vyerpn pozornosti (attentional fatigue) je typicky asociovno se zvenou podrdnost (iritabilitou). Obnoven kapacita pozornosti tak dle vysvtlen Mayer a kol. (2009) me napomoci lidem k lev od negativnch emoc a stav, zatmco pocit propojenosti s prodou vce souvis se zvyovnm pozitivnch emoc. Teorie a vzkumy H. Grosse, P.R. Lane a P.H. Kahn (cit. dle Kahn, 2002) prohlauj, e ran zkuenosti s prodou mohou pinst osobn smysl lidskmu ivotu. Dle V.E. Frankla

35

(1997) pohled na zpad slunce, pobyt v horch, kdy vytrvme v nelidskch podmnkch, mohou uritm jedincm vtpit smysl pro smysluplnost a osobn pohodu. Paul Sparks a Joe Hinds (2009) ve svch studich zkoumaj vliv frekvence zkuenosti s prodnm prostedm a mru smyslu zskanho z tto zkuenosti na emon komponentu wellbeingu. Vzkum ukzal, e osobn vznam, ne frekvence zkuenost, se ukzal jako signifikantn prediktor vy mry osobn pohody. Co naznauje, e osobn vznam zskvan z pobytu v prod by mohl bt dleitm aspektem k well-beingu ne jen sama zkuenost. Mayer et al. (2009) nabzej jet dal neprozkouman monosti pozitivnho pnosu z pobytu v prod: sebetranscendence, as (div, cta), teorie plynut (flow fenomm)

1.7. NOV EKOLOGICK PARADIGMA

V prbhu historickho vvoje lid postupn vyvinuli technologii, je lovku pin vce ochrany, bezpe a vzrstajc ivotn pohodl. Tato tendence pokrauje stle rychleji kupedu a tak v souasn dob mnoho lid v prmyslovch zemch trv vtinu svho ivota v umlch prostedch (Schultz, Schmuck 2002). Lid ijc v industrilnch oblastech trv jen malou st svho asu mimo umle vytvoen prosted a maj sklony vytvet si romantick, idealizovan pedstavy o prod (Pretty et al., 2009). ivot prody vnmaj spe zprostedkovan. Tm mnoho komponent prody zstv neznm a nezait. Kontakt s prodou v nich pak snadnji me vyvolat odpov jako je strach, odpor aj. nepjemn odpovdi (Kaplan, 1984). Mnoho klinickch ekopsycholog, ale i pedagog, sociolog, lka, vdc (Levinson, 1986, Maller et al., 2002, Scull, 1999) operuje s premisou, e nkter psychologick, fyziologick, spoleensk trpen mohou bt podpoena odstrannm livho psoben prodn svta. Nicmn lid by mohli znovu nabt st emocionln harmonie optovnm navznm spojen s prodnm svtem. Postupn se zan objevovat nov paradigma, kter je mon nazvat ekologickm, ale me bt nazvno tak holistickm pohledem, jen nahl na svt jako na integrovan celek. Ekologick uvdomn v tomto smyslu rozeznv zkladn zvislost vech jev a zakotvenost jedinc a spolenost v prodnch cyklech. Toto hlubok vdom se nyn vynouje v mnoha oblastech na spolenosti, jak ve vd, tak i mimo ni (Capra, 2002) .
36

David W. Orr (2003) se domnv, e pozitivn zmna lidstva bude spovat spe na velkm odhalen vzjemn provzanosti (innterconnectedness) a implikovn tto st ivota do naeho mlen a jednn. Lidsk divergentn problmy, jako je pechod k udritelnosti lidskho rozvoje, nejsou na rozdl do konvergentnch problm eiteln jen na racionln rovni logickmi metodami, ale potebuj bt vyeeny i hlubm vhledem a empati . Kdy si jedinec uvdom a realizuje fundamentln jednotu a souvislost ivota, neznamen to, e vnmn rozmanitosti ivota se vytrat (Davis, 1998). Naopak svt se vyjev jako vce iv, pln, autentick a krsn. Proda je pak vnmna jako nco zcela vlastnho a vjimenho. Dle Wilberga (1996, cit. dle Davis, 1998) je to zatek novho zdroje k akci, je ji nepokld do centra svho zjmu jen svou oddlenou osobu, jakkoliv je irok jej sebepojet. Vvojov model v ekologickm paradigmatu Objevuje se koncept, jen vede k nov teorii dtskho vvoje, kter uvauje, e dt se rod nejen uvnit socilnho prosted. Crystal-Helen Feral (1998) napsala svou disertan prci Model propojenosti a optimln vvoj Je ekopsychologie odpovd na emon well-being?17 Jej vzkum podpoil nzor, e pokud se promtneme do irho obrazu prody, objev se i vdom vzjemn propojenosti a smysl pro sounleitost. Jej program propojen s prac s emon ohroenmi dtmi vyuval produ k zven emonho well-beingu. Jednm z jejich pedpoklad bylo, e proitek, e jsme soust spletit st vztah, zv pocit kontroly nad vlastnm ivotem. V jejich studich dti projevily, e jsou neobyejn spojen s prodou a rozumj tomuto vztahu. Tento vztah byl schopn vznamn pispt k jejich rozvoji. Jej vsledky potvrzuj monost, e poznnm a provnm sebe jako sousti velk struktury vyvolv u astnk vy mru sebecty (selfesteem) a sebe-innosti (self-efficacy). Jej vzkum prokzal, e dti jsou schopny se nauit bt empatick jak vi svmu prodnmu prosted, tak i jeden k druhmu. Na zklad vvoje svho programu C. H. Feral (1998) navrhuje novou vvojovou teorii, je vrazn souvis s drazem na pechod na nov ekologick paradigma. Pretty et al. (2009) tvrd, e oteven zelen prostor (louky, lesy, zahrady, parky) je pro osobn pohodu dt dleit. Dky venkovnmu prozkoumvn prody v nestrukturovan he se probouz pocit svobody, nezvislosti a vnitn sly. Celkov tak podporuje zdrav osobn vvoj (Milligan a Bingley, 2004).
17

v orig.: The Connectedness model and optimal development Is ecopsychology the answer to emotional well-being?.

37

1.7.1. Environmentln vchova

Zkuenosti s prodou Kad dt by mlo mt svj vlastn svt, kde jsou lun kobylky, vodn brouci, motli, lesn jahody, ten, katany, monost lzt po stromech, brouzdat se potokem; Tm, e se s jednotlivmi slokami tohoto svta seznm, dostane se do styku s vnitn harmoni prody. Toto pouen je nensiln, pirozen a celistv (Gould, 2005, cit. dle Janakov, 2007). Tmatu odcizovn se prod u dt se u ns intenzivn vnuj pedevm Jan Krajhanzl (2006, 2007a, 2007b, 2009, 2010), Marek Frank (2009a, 2009b), Emilie Strejkov (2006). Environmentln vchovu dt u ns zkoum tak Michal Plska (2007), Viktor Kulhav (2008, 2009), Tereza Voahlkov (2010). Viktor Kulhav (2009) pojednv ve sv pehledov studii o dosavadnch tzv. vznamnch ivotnch zkuenostech (signifiant life experience, SLE), kter vznamn formuj vztah lovka k prod. Co se tk na prce, je podstatn tvrzen M. Frka (2002, cit. dle Kulhav, 2009, s. 2), e environmentln senzitivita (ES): je zaloena na dlouhodob formativn zkuenosti nevznik jako reakce na urit ojedinl proitek, ale vytv se jako odpov na vt mnostv vce i mn dleitch ivotnch zkuenost . Vzkumnci (Pretty et al., 2009) ukazuj, e frekvence kontaktu s prodnm prostedm v dtstv, podporuje navtvovn prodnch prostor, angaovn se ve fyzickch aktivitch, vyhledvn a vyuvn mentln a emon regeneranch kvalit takovho prosted i v dosplosti. Rzn studie tak nezvisle na sob potvrzuj sestupnou spirlu, i rozevrn nek v me zkuenost s prodou (Krajhanzl, 2010). Oddlovn se od prodnho prosted zan v dtstv a pokrauje a do dosplosti (Pretty et al., 2009; Pilgrim et al., 2007). Robert Pyle (1978, cit. dle Newton, 2007) to popsal jako vymrn zkuenost, je m sv nsledky v tom, jak si lid cen prodnho prosted v budoucnosti. Uvdoml rozvjen vztahu k prod dle vvojovho obdob lovka Jestlie si m dt zachovat svj vrozen smysl pro zzraky, potebuje spolenost alespo jednoho dosplho, pro kterho nejsou zzraky vyloueny, a kter pak s dttem bude znovu objevovat radost, vzruen a zzranost svta, ve kterm ijeme. Rachel Carson18 Mnoho studi odmt mtus, e dti, kter vyrstaly v prod, budou k n mt pozitivn vztah a t s n v souladu (Winter, Koger, 2004, cit. dle Krajhanzl, 2010). Vsledy studi Jana
18

dostupn na: www.vztahkprirode.cz v lnku Joseph Cornel: Naslouchat prod, cesty k hlubmu provn prody, vyhledno dne 12.3. 2012

38

Krajhanzle (2010) upozoruj na fakt, e kad obdob od potku ivota a po mlad lidi na hranici dosplosti m sv jedinen pleitosti pro rozvoj vztahu k prod - pleitosti, kdy meme dti pedagogicky doprovzet ruku v ruce s jejich pirozenm vvojem, oslovit jejich aktuln poteby a nadchnout je. Z tohoto pohledu charakterizuje Jan Krajhanzl (2010) jednotliv obdob. Ran dtstv Celkov lze ci, e v ranm dtstv je environmentln vchova spe mn diferencovanou vchovou lovka a jeho nastaven vztahu k druhm. U v tle matky zav, jestli je mon t s okolnm prostedm ve vzjemnm souladu, dve. Vechna ekopedagogick prce bude tm vznamnj a hodnotnj, m vce dti vyrstaly v bezpenm a lskyplnm prosted, kter jim dalo zdrav zklady jejich vztahu ke svtu kolem sebe. Pedkoln dti Kdy jindy (Rzgov, 2009) budou dti tak nenavn zvdav, inorod a mt tolik asu pobvat jen tak v prod? Dt se ji neboj vzdalovat od rodi, i kdy jim stle zstvaj v dohledu. Setkn s prodou v tomto obdob tb pohybov schopnosti, smyslov vnmn i fantazii pokud m dt dobrho prvodce a kousek zdrav prody. Nejdleitj zjitn (Krajhanzl, Vostradovsk, 2005, cit. dle Krajhanzl, 2010) v rmci kontaktu pedkolk s prodou ukzalo : m vce zkuenost maj dti z kontaktu s prodou, tm vce se ctily v prod pjemn, bezpen a uvolnn. A naopak m men byly jejich zkuenosti, tm vce produ vnmaly se strachem, nechut a ttivost. Dle nkterch autor (Kellert, 2002) st dt reaguje na pemru neznmch podnt v prod strachem a zkost. Pro zdrav sbliovn kontakt pedkolk s prodou jsou proto dleit dospl prvodci, kte podporuj jejich pocit bezpe a u je, emu se maj radji v prod vyhnout a eho se nemusej bt. Pedkoln dti se hodn u npodobou, po vzoru dosplho. U se a zav produ vemi smysly, prostednictvm rznch her. lenit a iv obraz prody, kter si vytvo, jim u nevezmou dn zprostedkovan obrazy prody, se ktermi se v ptch letech setkaj. V tomto obdob (Vgnerov, 2008) dti pechz z tzv. symbolickho mylen k nzorovmu (intuitivnmu). V vahch si asto prodn svt poliduj (antropomorfismus). Vci si tak interpretuj ze sv perspektivy (egocentrismus) a pichzej s neekanmi vysvtlenmi v duchu tzv. magickho mylen. Dti ale tak v tomto vku ji dokou

39

pojmenovat rostliny, zvata jmnem a vytvej si vlastn tdn. Pro dti jsou zvata velmi dleit. asto se u soucitu s prodnm svtem pedevm prostednictvm malch zvat. Dle nkterch autor je antropomorfismus zkladem morlnho chovn k mimolidskmu svtu (Gebhard, Nevers, Billmann-Mahecha, 2003, cit. dle Krajhanzl, 2010). Akoliv si dti jet neumj vytvoit vztah k prod jako takov, podle nkterch autor (Clayton, Myers, 2009) si ji nyn vytvej vazbu (attachment) k uritm mstm, vetn prodnch. Pedkolci maj rdi msta, kde se ct bezpen, nikdo na n nevid a oni pesto mohou sledovat, co se odehrv kolem. Mlad dti takov msta rdy hledaj, ty star na pomez kolnho vku si ji zanaj stavt rzn bunkry, pevnosti apod. Vztah pedkolk k prod je mon kultivovat vyprvnm a pedtnm pbh, povzbuzovat je, aby se samy zamyslely, co jejich chovn zpsobilo. Alternativn koncept pedkoln vchovy lesn matesk koly, kter s spchem funguje v Nmecku, Dnsku a dalch zemch, se zan rozvjet i u ns (Voahlkov, 2010). kolci: 1. stupe zkladn koly Pro toto obdob bv typick chu kolk prozkoumvat neznm koniny, provdt experimenty, pozorovat a poznvat svt, takov jak opravdu je. Podle Kellerta (2002, s. 133) je ran koln vk kritickm obdobm pro rozvoj self a osobnho vztahu k prodnmu svtu. Cit pro as ranho dtstv se promuje v cit pro prozkoumvn (exploraci). Dti jsou toti dost samostatn na to, aby samy objevovaly prodn svt a dost chytr na to, aby se mu uily porozumt. kolci u dokou brt v vahu poteby ostatnch, dvat se na vci z perspektivy druhho. Odpovdnosti se mohou uit starnm o sven zve, rostliny nebo prac pro produ, ppadn v lokalit spolupracovat na een mstnho problmu. Mohou se uit vtvarnm technikm, tbornictv, i nemal vznam m i voln, dosplmi neorganizovan trven asu v prodnm prosted, v prostoru pro vlastn hry a spontnn poznvn. Globln environmentln problmy jsou pro kolky na prvnm stupni nejen tko pochopiteln, ale tak citov ohroujc. Pokud se kolci dozvdaj o mstnch, konkrtnch problmech, vdy by mly mt monost aktivn se participovat na een popsanho problmu, jinak hroz vytvoen tzv. nauen bezmocnosti. Tak se vyplat brt v vahu zvislost kolk na nzorech rodi, inspirovat je k takovmu chovn, kter mohou realizovat oni sami bez zvislosti na rodich.

40

Pubescenti: 2. stupe zkladn koly Puberta je spojena pedevm se zjmem o svt mezilidskch vztah a vlastn nitro. Podle americk studie hodnot dospvajc prodn scenrie nejnim potem bod. Estetick hodnota prody pro pubescenty doasn pokles (Kaplan, 2002, cit. dle Krajhanzl, 2010). Pesto proda v tomto obdob m dospvajcm, co nabdnout - monost odpoinout si od bnch konflikt, opustit vyjet koleje, podvat se na svj normln ivot v civilizaci z odstupu a skrze vestrann zitky poznvat sv hranice. Podstatn je dt dospvajcm prostor, kde si mohou formulovat svoje vlastn poteby. Celkov v tomto obdob dochz k rozvoji vdeckho, abstraktnho, ekologickho a morlnho uvaovn o prod a ivotnm prosted. Nkte zanaj uvaovat o prvech zvat apd. Einvironmentln problmy se mohou stt otzkou rozumovho zpracovn i potenciln silnch emoc, proto i zde je dleit citliv doprovzen. Doporueny jsou ekopedagogick metody, kter dokou sloit poznatky srozumiteln prostedkovat, nap. prce s pbhy, metaforou, pouvn ivho jazyka, poukazovat na mstn ekologick vazby (Clayton, Myers, 2009). Adolescenti Adolescenti vce i mn pemlej o svm mst ve svt, hledaj opravdov hodnoty, kter by byly trval a nezpochybniteln, a proto by je mlo vznam dodrovat (Ibidem, 2000, cit. dle Krajhanzl, 2010, s. 16). Buduj si tak sami svj ivotn styl. Avak nkdy neberou v vahu komplexnost dan situace. Adolescentn neklid ovlivuje jejich sudek. Kvli zbrklosti se dopoutj logickch chyb a asto vol absolutn a radikln, obas i bezcitn een. Svt jim v tom prbn poskytuje dleitou korektivn zkuenost. Pomoci jim mohou simulan hry a diskuze. Nkte adolescenti umj kultivovat svou vnmavost k prod (Krajhanzl, 2010). 1.7.1.1. Narativn environmentln vchova Narativn pedagogika i narativn environmentln vchova vyuvaj pbhy jako prostedky edukace. Teoretick pozad ekonaratologie bylo v R poprv publikovno nedvno (Janakov, 2007). Jednm z hlavnch cl narativn ekologick vchovy je, aby se lid nauili naslouchat a vnmat pbhy ivho i neivho svta (Jordan, 2009). Komunikace s prodnm svtem

41

Janakov (2007) popisuje 3 roviny komunikace, v nich prv ta tet se stv pro ekonaratologii zlatou stedn cestou. K prod, k ivm tvorm se lze stavt: 1) vzhlet, zboovat si rzn zvata, uctvat produ jako nco

nedotknutelnho a posvtno. Tato varianta pevld v kultue ady prodnch nrod a nboenstvch. Bostvu, interpretaci aman, knm je zde pokorn naslouchno, jsou jim pedkldny rzn litby a obti. 2) proda, zvata jsou zde brno jako Ono (Buber, 1995), s nimi se nakld

jako s vcmi. Proda je vnmna pevn jako objekt ne subjekt, kdy bv redukovna na mechanicky fungujc soustavu stroj. V takovm postoji nen prostor pro naslouchn, vzjemn setkn. 3) vzjemnost, J a Ty (Buber, 1995) v takovm vztahu produ vnmme jako

blzk a iv Ty, kter ns obklopuje. Zde jde o vnmn iv ptomnosti, kter nen nim zprostedkovan. Vztah s prodou se vytrc kvli tomu, e zde neexistuje verbln komunikace. Tento svt je mimo nai lidskou e. Nejble nm jsou ivoichov, ti jsou schopni ns vnmat smysly.

1.7.2. Terapeutick intervence za pomoc prody

Za star terapeutick sourozence ekoterapie se povauje Wilderness Therapy (WT) a Adventure therapy (AT), kter vak nemaj vytvoeno potebn vzkumn zzem a i kdy jsou pouvanmi metodami, chyb jim jasn rmec na zklad, kterho by bylo mon jejich efektivitu zkoumat (Chalquist, 2009). Vce znm jsou terapie, je vyuvaj prvky prody jako zahradnien (Social and Therapeutic Horticulture, STH), i asistenci zvat (Animal-Assisted Intervention, AAI), hospodskch (zemdlskch) innosti na farm (Care farming). Centrum pro dtsk a rodinn vzkum (Centr Child and Family Research, CCFR) prokzalo svmi vzkumy, e zahradnictv m pozitivn vliv na mentln wellbeing astnk. Prvn vzkum demonstroval signifikantn zlepen v sebedve, sebehodnocen a sociln interakci mezi lidmi s mentlnmi problmy a s obtemi v uen (OReilly a Handforth, 1995, cit. dle Newton, 2007). Wilderness Therapy (neboli terapie v divoin, therapeutic wilderness camping, adventure therapy, wilderness adventure therapy, wilderness treatment programs, wilderness experience programs) maj spolen zamen se na rozvoj sebepojet (self-concept) astnk a rozvoj socilnch dovednost. C. Connor (2007, cit. dle Pretty et al., 2009) ji popisuje jako

42

zitkov program, kter probh v divoin nebo ve vzdlenm venkovnm prosted. Tato terapie vyuv divoiny jako pidanou hodnotu k individuln i skupinov terapii ve venkovnm prosted. Tento pstup se vyuv pedevm v US a UK jako systematick pstup k prci s adolescenty s rizikovm chovnm. Autoi H. Lee Gillis a Donna Thomsen (1996) se sna dle tuto terapii vdecky uchopit a podrobn zkoumat. Podle K.C. Russella a J. Farnuma (2004, cit. dle Roe, 2008) me i pobyt v divoin sm o sob vyvolvat emoce a zitky odbourvajc stres, kter je bnou soust modernho urbanizovanho prosted. Jejich typick program se skld z fyzick aktivity (wilderness trails), zdravho stravovn, individulnch a skupinovch sezen, vzdlvn a uen primitivnm dovednostem, dostatek pleitosti pro samotu a reflexi (Connor, 2007, cit. dle Pretty et al., 2009).
Tajemstvm divoiny a jedno z jejch nejdleitjch uen je prostota vech vc.

Myslm, e tma prostoty zabh toti tak do oblasti mylen a cl. Kdy jsme v divoin, nesmme s sebou brt nae problmy, jinak je radost tatam. Sirgurd Olson19 TurnAround 2007 projekt (Pretty et al., 2009) byl devti msn projekt zamen na osobn vvoj adolescent s vnmi problmy v oblasti emoc i chovn. Sebevdom vzrostlo signifikantn ji po prvn vprav putovnm prodou (Wilderness trail) a postupn stle vzrstalo. Stle se tak zvyovala sounleitost s prodou (Connetedness to Nature Scale).

1.7.1.1. Ekoterapie
Termn ecotheraphy byl poprv vytvoen H.J. Clinebellem (1996, cit. dle Jordan, 2009), kter postuloval urit druh ekologick spirituality. Dle n n celostn vztah k prod zahrnuje, jak schopnost prody o ns peovat, tak nai schopnost optovat toto ozdravn spojen, tm, e my meme peovat o ni. Jde zde o vzjemn podprn vztah. Nedvn vzkumy, pevn proveden v Americe, hodnot ekoterapii jako aplikovanou klinickou ekopsychologii (applied,clinical ecopsychology). Ekoterapie erp tak dkazy z domorodch kultur, kdy psych byla symbolizovna a vidna jako soust vzjemn zptnovazebn smyky. Emoce, psychika byly vnitn spojeny se zem, v n existovaly a fungovaly. Principy, na nich vznik ekoterapie nejsou nov, ji ve dvjch dobch se budovaly instituce, je se zabvaly mentlnm zdravm v pjemnm prodnm prosted se zahradami a parkem.
19

peklad H. Froka z knihy Cornella, J. (1987). Listening to Nature. How to Deepen your Awareness of Nature. [online] [cit. 2012-03-01]. Dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz/view.php? cisloclanku=2007060004, vyhledno dne 5.2. 2011

43

Podle M. Jordana, (2009), jednoho z hlavnch pedstavitel ekoterapie, pobyt v prodnm prosted nabz msto uvdomn si propojenosti se svtem kolem. Proda nm me slouit i jako zrcadlo, kde metafory a symboly se stvaj dleit pro lep proctn, porozumn, reflexi sebe a naich vztah. Ekoterapie nabz rozen naeho osobnho pohledu na svt, v nm ne cesta ivotem me zskat vt d a naplnn. Terapie, v nich proda vystupuje jako liv faktor, pedstavuje spojen mylenek ekopsychologie a psychoterapie. Uv mnoho technik, je maj napomoci klientovi k lepmu propojen s prodou v okolnm svt a v konenm dsledku navzat tak lep vztah i sm k sob a s druhmi. Martin Jordn rozhodn neobhajuje, e terapie venku je lep a hodnotnj ne terapie uvnit. Ve se v terapii odvj od konkrrnho jedince a kvality jeho vztah. Podle Jordana (cit. dle Roe, 2008) je podstatou ekoterapie: 1. uvdomn si krsy a spiritulnch monost, kter proda nabz 2. pobyt ve venkovnm prosted, aktivita ve voln prod 3. pe o iv tvory, rostliny, ivotn prosted 4. vypodvn se s zkost zapinnou environmentlnmi hrozbami Britsk neziskov (dobroinn) organizace MIND (2007), kter pomh lidem s psychickmi obtemi, v roce 2007 zveejnila zprvu Ecotherapy - the green agenda for mental health. Tato zprva je zajmav vzkumy, na kterch organizace spolupracovala s University of Essex (Pretty et al., 2009; MIND, 2007). Zvry vzkum potvrdily, e pohybov aktivity v prod mly pozitivn zdravotn dopady. Prochzka v prodnm prosted (park, kolem jezera, lesu) mla vrazn pozitivnj vliv na stavy ohledn deprese, nervozity, zlosti, napt, vyerpn, self-esteem ne prochzka nap. ve vnitnch v prostorch nkupnho centra.

44

2. POZITIVN PSYCHOLOGIE
Tento smr se naplno rozvinul a v 21. st. v USA. Zjem o tento smr vak rychle stle stoup. Dnen pozitivn psychologie se pedevm sna o doplnn celkovho obrazu psychiky o nedvno zanedbvan kladn tmata. Hlavnm clem dle hlavnch pedstavitel hnut pozitivn psychologie M. Seligmana a M. Csikszentmihalyiho (2000, cit. dle Slezkov, 2009) je budovn nejlepch kvalit ivota. V centru jejich zjmu je tak vzkum a podpora pozitivnch potencil lidsk osobnosti. Souasn pozitivn psychologie zasteuje vzkumy i praktick aplikace vsledk z oblasti studia kvality ivota (quality of life - QoL) a osobn pohody (well-being). U ns vznamnm zastncem smru pozitivn psychologie je A. Slezkov (2009, 2010), M. Blatn a kol. (Blatn, Oseck, 1998; Blatn a kol., 2004, 2005), J. Dosedlov (2003, 2005, 2008) V. Smkal (2005), J. Kivohlav (2004a, 2004b, 2006), P. an (2005, 2006a, 2006b, 2007), J. Mare (2006) a dal. Na Slovensku se pbuznm tmatm vnuj zejmna D. Kov (2005), P. Halama (2000, 2003, 2006, 2007), I. Ruisel (2006), M. Strenec (2001, 2007) a dal. V reakci na zvyujc se zjem o poznatky pozitivn psychologie bylo potkem roku 2010 zaloeno A. Slezkovou Centrum pozitivn psychologie20 v esk republice.

2.1. KVALITA IVOTA

Kvalita ivota je sloit a velmi irok termn, tm i tko uchopiteln pro svou multidimenzionalitu a komplexnost. Komplexn pohled na ivot postihuje jak vnj podmnky, tak i vnitn rozmry lovka. Svtov zdravotnick organizace WHO21 rozeznv 6 zkladnch aspekt kvality ivota, kter vystihuj dimenze lidskho ivota bez ohledu na vk, pohlav, etnikum (cit. dle Slezkov, 2010): 1. fyzick zdrav 2. rove samostatnosti 3. psychick zdrav 4. duchovn strnka 5. sociln vztahy 6. ivotn prosted.
20 21

www.pozitivni-psychologie.cz dostupn na: http://who.int, vyhledno dne 31.10.2010

45

Nkte autoi pojmy well-being/kvalita ivota zce propojuj. Z medicnskho pohledu bv nktermi autory well-being spojovn s holisticky chpanm pojmem zdrav (health). Australian Institute of Health and Welfare (1998, cit. dle Maller et al., 2002), i vldn orgn UK Defra (Department for Environment, Food and Rural Affairs)22 pouvaj holistick konstrukt well-being jako iroce uchopen koncept zdrav, kter tvo nsledujc dimenze: biologick well-being, mentln wellbeing, sociln wellbeing, ekonomick wellbeing, environmentln wellbeing, ivotn spokojenost, spirituln a existenciln wellbeing a jin charakteristiky cenn lidmi. Komplexn se pojmem well-being jako vznamnm indiktorem kvality ivota zabv World Institute for Development Economics Research23 (Gasper, 2004). Podstatn je, e podpora a ochrana jak vystavnho tak i prodnho prosted se stv zkladem strategie, jak podpoit lidsk zdrav, spokojenost a plnohodnotn ivot (Maller et al., 2002). O lidsk kvalit ivota nelze uvaovat bez kontextu jeho socilnho a fyzickho prosted. Ve skutenosti, kdybychom tak uinili, hroz lidem vn nebezpe, nebo je tu neoddliteln spojen mezi lidmi a jejich prostedm, m dl vce se tak mluv o socilnekologickm pstupu(Maller et al., 2002). Ekosystm je zkladn kapitl, na kterm ve iv zvis a z nho se tak ekonomick vitalita, transport i lidsk pohoda odvj. V pozitivn psychologii se spe setkvme s rozlienm mezi termny well-being a kvalita ivota. V pozitivn psychologii se pojmem well-being rozum osobn pohoda, kter je definovna jako kognitivn a emocionln zhodnocen vlastnho ivota (Diener et al., 2003). Doslovn translace well-beingu by mohla znt: kdy je lovku dobe. Osobn pohodu lze jednodue definovat jako dlouhotrvajc i petrvvajc stav, kter reflektuje celkovou spokojenost jedince s jeho ivotem (Blatn a kol., 2005). Ke kvalit ivota a well-beingu je poteba pistupovat nikoliv jako k jednoduchm konstruktm, ale jako k irm kategorim rznch faktor.

2.2. SUBJECTIVE WELL-BEING (SWB, subjektivn proitek osobn pohody)

Od osmdestch let 20. stolet meme mluvit o systematickm vzkumu pozitivnch stav a osobn pohody. V tto dob vznikla tak nov psychologick disciplna psychologie osobn pohody. Mylenka SWB se zajm o subjektivn definici, kter dv kadmu jedinci prvo se rozhodnout, zda jeho ivot je dobr a cenn, zda se ct s vlastnm ivotem spokojen (Blatn a kol., 2004).
22 23

Dostupn na http://www.defra.gov.uk/ dostupn na: http://www.wider.unu.edu, vyhledno dne 25. 9.2010

46

Pro je SWB dleit? (cit. dle Diener et al., 2003) 1. vy mra SWB se dv do souvislosti s lepm zdravm, prceschopnost, odolnost aj. 2. lid povauj SWB za velmi dleit 3. SWB reprezentuje doplujc indiktor kvality ivota, kter se stv nrodn podmnkou Podle Svtov zdravotnick organizace (WHOQOL) je subjektivn (osobn) pohoda chpna jako sloka nebo indiktor kvality ivota (Sedlkov, 2009). Diener (2000) identifikoval nsledujc komponenty SWB: 1. pozitivn emoce (zavn pjemnch pocit a nlad) 2. nzk rove negativn emoc (provn mrnho a mlo asto nepjemnho rozruen, nlad) 3. ivotn spokojenost (globln posouzen jedincova ivota jako celku) 4. spokojenost s vznamnmi oblastmi (nap. pracovn, rodina, sociln, zdravostn atd.) Mezi emon komponenty adme pozitivn a negativn afektivitu. Vysok skre afektivn osobn pohody (positive Affect-balance) maj osoby, kter asto provaj pozitivn nlady, emoce a zdka negativn nlady a emoce. Dal dv nsledujc komponenty oznaujeme jako kognitivn, kter posuzuj ivotn spokojenost a pocit ivotnho naplnn. Emon systm a jeho funknost: N.M. Bradburn, D. Caplovitz (1965, cit. dle Diener, 2000) ukzali, e pjemn a nepjemn emoce nejsou polrn protistrany jedn osy, jak se dve vilo, ale jsou to dva rzn faktory, je souvis s jinmi promnnmi. J.T. Caccioppo, G.G. Berntson (1999, cit. dle Diener, 2000) eviduj dkazy naznaujc, e pi pjemnch a nepjemnch emocch funguj sten jin biologick systmy. Emon systm je v mnoha ppadech funkn a adaptivn, nebo jej evoluce vyvinula, aby vedl nae chovn. Akoliv jsou negativn emoce nepjemn, jsou povaovny tak za funkn, napomhajc k adaptaci na nepzniv udlosti. Barabara. L. Fredrickson24 nastnila svou teorii roziuj a buduj v n vysvtluje adaptan funkci pozitivnch emoc, je vedou k vy sociabilit, hrm, zkoumn, pomhaj nm budovat nae sociln a materiln zdroje a u ns novmu chovn pro budoucnost. Pozitivn emoce se objevuj, kdy jdou vci dobe a kdy mme as se angaovat v innostech, je nm mohou pinst uitek pozdji (Diener et al.,
24

dostupn na: http://www.unc.edu/peplab, vyhledno dne 10.11.2011

47

2003). Bylo by ale dysfunkn, kdyby jedinec zaval neustle vysokou mru pozitivnch emoc bez ohledu na okolnosti. Funknost tohoto systmu tedy zvis na jeho schopnosti poskytovat pesnou zptnou vazbu ohledn naeho vztahu k okol. Chronick stav na jakkoliv rovni pestv slouit k tomuto elu, nebo je pasivn vi udlostem. Ed Diener et al. (1985) zjistili, e akoliv projevuj respondenti stabiln, konzistentn nladu, jejich momentln emon stav fluktuuje. Tak je mon, aby astn lid reagovali na udlosti a pitom si udrovali prmrnou mrn pozitivn afektivitu. Akoliv doasn proitek negativnch emoc je normln a me bt funkn, protahovan negativn emoce jsou asto dysfunkn a nezdrav. U realisticky astnho a duevn zdravho lovka by mla jeho nlada fluktuovat do t mry, jak jsou momentln udlosti jeho ivota. Koncept SWB navrhuje, e ideln SWB se nerovn neperuovan euforii, ale e lid chtj, aby jejich pozitivn pocity byly oprvnn, aby mly sv sprvn dvody. Akoliv jsou pozitivn emoce pjemn a douc, nejsou neustle danm clem. Lid jsou schopni obtovat krtkodob pocit pohody pro jejich osobn vznamn cl (Diener et al., 2003). ivotn spokojenost: Co se tk kognitivnch komponent SWB, pat k nim pedevm ivotn spokojenost, kter m k pojmu osobn pohoda z jednotlivch komponent vznamov nejble. Ed Diener a kol. (1985) osobn pohodu definuje jako dlouhodob i petrvvajc emon stav, ve kterm je reflektovna celkov spokojenost lovka s vlastnm ivotem. Tento dlouhodob stav lze oznait jako habituln pohodu, je je pro lovka typick. Lid pravdpodobn uvaj rzn zkratky, aby dospli k rychlmu a celkovmu posouzen spokojenosti ivota (Diener et al., 2003). Pokud jsou oblasti v lidskm ivot, kter jsou pro lovka velmi vznan, tyto informace jim pravdpodobn pijdou na mysl, kdy budou podni, aby zhodnotili svou ivotn spokojenost. Momentln nlada sice me ovlivnit hodnocen mry ivotn spokojenosti, pesto se ukazuje, e existuje zkladn stabilita hodnocen v celkov spokojenosti. A. Campbell (1999, cit. dle Diene ret al., 1985) argumentuje, e jedinec pi hodnocen sv celkov spokojenosti porovnv pro nho dleit oblasti ivota s rznmi normami. Tento teoretick smr definuje psychickou pohodu jako kognitivn zkuenost, v rmci kter jedinec porovnv uritou aktuln situaci se situac, kterou usiluje doshnout, kterou oekv. Aktuln stav je porovnvn s clovm stavem. Kognitivn v tomto kontextu znamen, e jde o produkty, kter vznikly na zklad mylenkovch operac, na zklad pedstav, oekvn apd. (Venclkov, 2006, cit. dle Ocetkov, 2007)
48

Spokojenost s uritmi oblastmi ivota: Dalmi kognitivnmi slokami jsou krom celkov ivotn spokojenosti tak spokojenost v subjektivn vznamnch oblastech ivota (nap. rodina, ptel, prce, sociln postaven, ekonomick status) a sebehodnocen (Diener et al., 2003; Dosedlov, 2008; Blatn a kol., 2005). Strun a vstin pehled aktulnch poznatk a teoretickch pstup k well-beingu podv J. Dosedlov (Dosedlov, 2003, 2005, 2008).

2.2.1. Faktory SWB

I. Objektivn dimenze Tato kvalita pedstavuje splnn vech zkladnch socilnch a materilnch podmnek pro ivot (nap. sociln status, fyzick zdrav). Jedn se o pstupy bottom-up (Blkovsk, 2003). Pro tuto dimenzi lze odvodit objektivn ukazatele z rozmanitch oblast lidskho ivota (ekologie, medicna, ekonomie, demografie atd.). 1. Bohatstv Bohat stty jsou prmrn astnj, pokud lpe uspokojuj zkladn lidsk poteby jako jdlo, ist voda, pste, zdravotn pe, zkladn lidsk prva a nepin kulturn i ekonomick zmatek. Nedvn rst nrodnho pjm u osobn pohodu ale nezvyuje a nesouvis s n (Diener, 2000). Naopak se zjistilo, e vy produktivita me vst k ni rovni SWB, jestlie si vyaduje dlouh hodiny nudn prce, nadmrn mnostv stresu a mlo volnho asu. 2. Prce Vznamnm faktorem osobn pohody je, zda m lovk prci a zda je v n spokojen (Hrdlika, Kuric, Blatn, 2006). 3. Interpersonln vztahy K vznamnm faktorm osobn pohody meme piradit i mezilidsk vztahy. Vel, podporujc a vzjemnou dvrou naplnn interpersonln vztahy pozitivn ovlivuj pocit osobn pohody (Hrdlika, Kuric, Blatn, 2006, s. 126). Ed Diener a M. Seligman (2002) ve svch studich potvrzuj, e astn lid udvaj kvalitn sociln vztahy.25

25

dostupn na strnkch Positive psychology Center (Seligman Positive Psychology Research): http://www.ppc.sas.upenn.edu/positivepsychologyresearch.htm, vyhledno dne 10.10.2011

49

Vznamn faktor podporujc subjektivn pocit osobn pohody je sociln opora (Argyle et al. 1991; Diener, 2000; Blkovsk, 2003). Na zklad mezikulturnch studi Scherer a Walbott (1994) ukazuj, e sociln pslunost, sounleitost je jednou ze zkladnch lidskch poteb. II. Subjektivn dimenze (podmnky v ns) Za subjektivn kvalitu ivota se pak povauje spokojenost s vlastnm ivotem, kter vychz z kognitivnho hodnocen a emonho provn jedince. Odbornci (cit dle Blkovsk, 2003) se tak zaali vnovat otzkm, jak jsou vnj situace a udlosti individuln vnmny a provny. Tento pstup je oznaovn jako pstup shora dol (top down). Objektivn okolnosti vytv jakoby jen pedpoklady, kterm subjekt dv vznam, hodnotu podle vlastnch norem a osobnho nastaven. 1. Adaptace I kdy lid reaguj na pjemn i nepjemn udlosti, maj tendenci si asem zvyknout na zmnu a vrtit se zptky na neutrln rove spokojenosti (P. Brickman a A. Campbell, 1971, cit. dle Diener, 2000). Adaptan teorie byla sten podpoena mnoha vzkumy (nhl zrann, vhry v loterii) a vylepena po vce strnkch. E. Diener (2000) si viml, e vtinou se vtina lid nachz a vrac k mrn pozitivnmu nastaven spokojenosti. Je vak poteba brt adaptan teorii (Helson, 1964, cit. dle Diener, 2000) s jistou mrou nadszky. Lid se nepizpsob vem podmnkm pln, vi nkterm se mon pizpsob rychle, vi nkterm pomaleji a vi nkterm mon vbec ne. Zkladn rove tst tak me klesat i se zvyovat s ohledem na dlouhodob podmnky v ivot. Teorie diskrepanc (Higgins et. al., 1997; Diener et al., 2003) uvd, e mra osobn pohody je dna rovn shody i diskrepanc mezi potebami, oekvnmi, cli, aspiracemi, touhami, ivotnmi plny a skutenm stavem. lovk si tak potebuje volit cle a aspirace v souladu se svmi schopnostmi a monostmi, to mj. plat i pro zitek radosti ve stavu flow. Abychom se dokzali ponoit do innosti, potebujeme mt tak anci kol spn dokonit. 2. Coping strategie V anglitin znamen "coping" umt si poradit a vypodat se s mimodn obtnou situac, stait na neobvykle tk kol. Urit strategie zvldn (coping) pozitivn koreluj s vy rovn ivotn spokojenosti (Folkman, 1997, cit. dle Marklov, 2007).

50

astn lid vid vce svtlou stranu problmu a pmo e problmy, hledaj pomoc, kdeto neastn asto e problmy ponoenm do svch fantazi, vin ostatn i sebe, vyhbaj se prci na problmu a neustle se zaobraj stresory (McCrae a Costa, 1986, cit. dle Blkovsk, 2003; Atkinson, 2003). 3. Osobnostn charakteristiky P.T. Costa a R.R. McCrae (1980, cit. dle Blkovsk, 2003) potvrzuj, e z dlouhodobho hlediska jsou temperamentov charakteristiky osobnosti spolehlivjm prediktorem spokojenosti ne objektivn ivotn udlosti. B. Headey a A. Wearing (1989, cit. dle Diener, 2000) tvrd na zklad vzkum, e existuj odlin zkladn rovn pro pozitivn a negativn emoce, kter jsou ovlivnn osobnostnmi pedpoklady pro neuroticismus a extraverzi. Zkladn princip vychz z pedpokladu, e rove dlouhodob ivotn pohody se nachz v tzv. dynamickm equilibriu, kter m svoji doln i horn hranici. Osobnost uruje charakter emonch odpovd a po urit dob m jedinec tendenci se vrtit do svho "standardnho nastaven". Vztah mezi jednotlivmi osobnostnmi rysy a ivotn spokojenost podle R.R. McCraea a P.T. Costy (1991, cit. dle Diener 2000) spov v tom, e extraverze a neuroticismus jsou biologicky zakotven rysy, kter pedstavuj sten i emocionalitu (negativn u neuroticismu, pozitivn u extraverze). ivotn spokojenost tak ovlivuj pmo. Svdomitost, pvtivost vak podle autor ovlivuje ivotn spokojenost nepmo, tzv. instrumentln (Blatn a kol., 2005). 4. Smysl ivota a osobn cle R.A. Emmons, B. Little, A. M. Freund a E. Klinger (cit. dle Diener et al., 2003) pro pocit spokojenho ivota potebuje mt lovk cle, kter jsou vnmny jako hodnotn a zrove potebuje vyvjet snahu jich doshnout. R.F. Baumeister (1995, cit. dle Blkovsk, 2003) vid ve smyslu ivota prnik ty poteb: poteba ivotnho projektu otevenho do budoucnosti poteba disponovat souborem hodnot jako kritri pro rozliovn toho, co je dobr zitek vlastn innosti (self-efficacy) poteba pozitivnho sebehodnocen a sebeocenn (self-evaluation) Vsledky z empirickch prac (Emmonse, 1999, cit. dle Kivohlav, 2004a) pak uvd charakteristiky osobnch cl vedouc k SWB: konkrtn definovan cle, cle naznaujc pibliovn se k dominantnmu, nejvymu, celoivotnmu zamen, cle definovan v termnech duchovn dimenze ivota, cle s charakteristikou skupinov afiliace, cle zamen na

51

zvyovn intimity v nejuch ptelskch vztazch, generativn cle, intrinsick cle, cle vyznaujc se vy mrou oddanosti zvolen innosti. 5. Integrace osobnch cl, hodnot a jejich uskuteovn m vt je fragmentace, rozttnost naich snah, tm vraznj jsou projevy, kter ukazuj, e lovku dobe nen a naopak s rostouc integrac snah, zmr a cl v osobnosti lovka roste pocit pohody (Kivohlav, 2006). S. Oishi a kol. (1999) povauj hodnoty za modertory ivotn spokojenosti. Obecn plat, e lid provaj uspokojen, pokud se zabvaj aktivitami, kter jsou kongruentn s jejich hodnotami. V tto souvislosti bvaj tak asto citovny teorie, kter zdrazuj, e na osobn pohodu m vt vliv samotn proces uskuteovn cl ne samotn dosaen cle. Podrobn toto tma rozebraj M. Csikszentmihalyi (1996), V.E. Frankl (1997). Teorie plynut (theory of flow) M. Csikszentmihalyi (1996) tvrd, e lid, kte svj ivot provaj smyslupln, maj obvykle cl, kter je dostaten podncujc, aby spoteboval vechnu jejich energii. Nesta tedy jen takov cl mt, lovk ho mus i odhodlan naplovat. Aktivn realizace cle souvis se zitkem plynut. Ten pichz, kdy je nae psychick energie vkldna do realistickch cl. ivotn tma je sjednocujc nejvy cl, kter dv vznam vemu, co dan osoba dl. Integrace cl do ivotnho tmatu pak pin do ivota harmonii. 6. Protektivn prvky osobnosti Vznamnm prediktorem subjektivn spokojenosti je pozitivn vnmn sebe sama a pozitivn sebehodnocen (Argyle et al., 1991; Baumeister a Leary, 1995, cit. dle Blkovsk, 2003). Mezi pozitivn prvky se ad Locus of control J. Rottera, nezdolnost ve smyslu Sence of Coherence A. Antonovskho, Hardiness S. Kobasov a S. Maddiho, dvra ve vlastn schopnosti (self-efficacy), optimismus, vytrvalost, smysl pro humor, vdnost aj. Tyto charakteristiky jsou dostaten zmapovny v dostupn literatue (Kivohlav, 2004b; Dosedlov, 2005). Kashden et al. (2004, cit. dle Diener, 2000) zdrazuj, e pro lovka je t vznamn dimenze zvdavosti, smyslu pro zajmavosti, zvltnosti a ochota uit se novm vcem. Shrnujc pstupy: Rzn autoi skrz rzn pohledy dochz k zvru: to, zda dal ekonomick rst zv v zpadn spolenosti rove spokojenosti, zvis spe na tom, jak dalece budou lid ochotni

52

investovat sv zdroje do hodnotnch cl a blzkch vztah, ne jen na vt me vkonnosti a materilnho komfortu (Diener, 2000). Americk psycholoka Carol D. Ryffov (1989) uvd nsledujcch est faktor osobn pohody: sebepijet, osobn rozvoj, smysl ivota, pozitivn vztahy s druhmi lidmi, zvldn prosted, autonomie. Richard Ryan a Edward Deci autoi tzv. teorie sebezen26, rozliuj hdonistick a eudaimonick faktory spokojenosti. Hdonistick faktory se zamuj a upednostuj poitky tla a mysli, in ivot pjemnm. Eudaimonick faktory umouj lovku se angaovat v takovm modu mylen a jednn, je dvaj lovku pocit naplnn, zvazku a smyslu ivota. Jejich teorie sebezen (Self-determination theory, SDT)zahrnuje koncept aktualizan tendence. SDT rozliuje ti zkladn psychologick poteby: 1) autonomii, 2) kompetenci a 3) sounleitost, jejich naplnn pokld za zsadn pro vnitn rozvoj.

2.2. SMYSLUPLNOST
V rmci pozitivn psychologie existuje oblast, kter se zabv lidskmi snahami a cli lidskho snaen. Tto oblasti se podrobn u ns vnuje zejmna J. Kivohlav (2004a, 2004b, 2006) a na Slovensku P. Halama (2000, 2003, 2006, 2007). Jdro smysluplnosti: V samm jdru pojet smysluplnosti je pojet propojenosti. Proces tvorby a objevovn smyslu toho, co se dje, je usnadnn tm, e v realit existuje urit d, souvislosti a vztahy. Kay OConnor a Kerry Chamberlain (2000, cit. dle Kivohlav, 2006) tvrd, e smysluplnost it pramen z pojet irch souvislost ivota. Ujasnn smysluplnosti ivota nm pak pomh zachovvat identitu a posiluje nai jistotu, e v ivot a ve svt vldne urit soudrnost. Definice smysluplnosti: Smyslem se vtinou rozum konen cl, vznam, hodnota, zamen lidsk existence. Smysluplnost provn je pot dren se cesty vedouc k cli, vnitn jednota jednotlivch innost. Smysl je tak chpn jako uspodn informac, ty maj smysl, zapadaj-li do schmatu (Kivohlav, 2006).

26

dostupn na: http://www.selfdeterminationtheory.org/theory, vyhledno dne 8. 9. 2011

53

Gery.T. Reker a Paul T. Wong (1988, cit. dle Kivohlav, 2006, s. 50) se pokusili o pesn slovn vystien smysluplnosti: Smysluplnosti jde o poznvn (uvdomovn si) du, soudrnosti, souvislost a elu vlastn existence, hledn a realizaci (dosahovn) hodnotnch cl a to ve doprovzejc pocit naplnn. Charakteristiky smysluplnosti: S.C. Thompson A.S. Janigian (1988, cit. dle Halama, 2007) navrhli koncept ivotnch schmat, kter se ad mezi dvojkomponentov teorie smyslu ivota. Podle autor smysl ivota m lovk, kter vnm svt jako uspodan (organizovan) a zaclen. Na zklad toho autoi tvrd, provn smyslu ivota se skld:
a) sense of order chpn ivota jako uspodanho a koherentnho b) sense of purpose ptomnosti cl, pln, lohy, dvodu pro t.

Podle pojet G.T. Rekera a P.T. Wonga (1998, cit. dle Kivohlav, 2006) je mon kad sdlen o smysluplnosti ivota charakterizovat dle 4 dimenz: 1. zdroj, tj. z eho lovk sv pojet smysluplnosti ivota odvozuje. Tyto daje roztdili do esti rznch kategori: a. b. c. d. e. f. vztahy mezi lidmi tvoivost osobn rozvoj spirituln a religizn sociln a politick jevy vztah k prod

2. zpsob zakouen smysluplnosti ivota, kter m svou kognitivn, motivan, emon komponentu 3. i, tj. rozmanitost zdroj smysluplnosti, z nich osoba erp sv pojet smysluplnosti 4. hloubkou, tj. jak pesahuje sebestedn pojet ivota. Tyto daje rozdlily do ty stup: a. sebestedn (egocentrick) cle - hdonistick (poitksk) stupe, vznam m jen to, co pin pjemn pocity a pohodl b. individuln cle, osobn cle nemajc podprn vztah k ivotu druhch lid, vnovn asu a energie na realizaci osobnho potencilu

54

c. nadosobn sociln a politick cle jako sluba, zvazek, snaha slouit tomu, co pomh druhm lidem d. transcendentln cle, smovn k ve pekraujcmu ivotnmu cli, kter me bt zdrojem smysluplnosti v ivot vem lidem nap. pstovn hodnot G.T. Reker a P.T Wong (2000, cit. dle Kivohlav, 2006) zjistili, e lid, kte maj hloubji zakoenn dominantn zdroje smysluplnosti ivota, provali vraznji pocit naplnn a vykazovali vznamn vy mru spokojenosti se ivotem. P. Halama (2007) podrobn zkoum a na slovensk podmnky upravuje t komponentov model smyslu ivota G.T. Rekera a P.T. Wonga. Na jeho zklad vytvoil dotaznku Z (kla ivotnej smysluplnosti), kterou pouvme v naem vzkumu. Z tvo nsledujc komponenty: 1. Kognitivn komponenta obsahuje systm pesvden, pedpoklad tkajcch se sebe a svta. Poskytuje konzistentn chpn ivota, dv ivotu celistvost a vznam. Tk se toho, jak lovk pisuzuje smysl celmu svmu ivotu, jak se vyrovnv s existencilnmi skutenostmi. Indiktorem rozvinut kognitivn komponenty je uvdomovn si koherence a du v ivot, uvdomovn si konenho cle a svho ivotnho posln. Nerozvinut kognitivn komponenta obsahujc nefunkn ivotn pesvden, kter se projevuje chaosem v ivot, bezelnost a existencionln zkost. 2. Motivan komponenta zahrnuje investovn energie a asu do vybranch cl, hodnot, stupe zvazku a sil vynakldanho na doshnut tchto cl. Rozvinut motivan komponenta je charakterizovan ptomnost rznch hodnot, cl, vysokm stupnm zvazku vi nim, snahou o jejich naplnn, schopnost usilovat o cle nap pekkm a nespchm. Nedostaten rozvoj motivan komponenty vede k nedostatku ivotnch cl, aktivit, pocitu nudy, apatie, beznadje tkajc se monosti doshnout svch cl. 3. Afektivn komponenta zahrnuje provn spokojenosti i naplnn z realizace a dosahovn cl, jako i z ptomnosti pozitivnch pesvden a postoj vi ivotu. Siln rozvinut afektivn komponenta se d identifikovat rznmi pocity jako tst, optimismus, spokojenost atd. Slab rozvinut komponenta se projevuje pocity nespokojenosti, deprese, smutku, zkosti, pesimismu. V anglick literatue se pro odlin oblasti smysluplnosti pouv rozdlnch termn (Kivohlav, 2006): 1. bn krtkodob cle (current concerns). 2. osobn snaen (personal strivings).
55

3. trval ivotn smovn, konen zmry (ultimate strivings), cle, nad n ji nic vyho nen. Ontologick a elementrn pstup ke smyslu se ned oddlit. Smysl konkrtn innosti je siln ovlivnn celkovm ivotnm nasmrovnm, ivotn filosofi. Celkov smysl ivota nen nezvislou abstraktn entitou, ale me se uskuteovat jen prostednictvm pisuzovn smyslu a jeho hledn v jednotlivch ivotnch situacch. Autorsk dvojice Kennon M. Sheldon a Tim Kasser (1995, cit. dle Kivohlav, 2006) rozliovala v integrovan osobnosti dv dimenze: koherenci a kongruenci. Koherenci pak jet rozliuje na vertikln (mra vzjemn harmonie mezi krtkodobmi a dlouhodobmi cli) a horizontln (mezi jednotlivmi krtkodobmi snahami navzjem). Kongruenc rozum sledovn cle z vlastnch vnitnch pohnutek, z vlastn vle a svobodn rozhodovn. Utven smysluplnosti (meaning making): Tvorba smyslu je chpna C.L. Parkem a S. Folkmanovou (1997, cit. dle Kivohlav, 2006) jako hledn toho, co je podstatn i podstatn dleit v dan situaci. Ne kad systm pesvden doke lovku poskytnout interpretaci svta a svho ivota jako smysluplnho. Kognitivn terapeuti (nap. A.T. Beck, A. Ellis, cit. dle Halama, 2006) popsali dysfunkn systmy iracionlnch pesvden, kter nejsou ve shod s realitou. lovk pak prov ivot spe jako chaotick, nebezpen, ohroujc a asto vede k nezdravmu chovn, depresivn symptomatologii, frustraci aj. Cle, kter pomhaj provat ivot jako smyslupln, pak pln funkci (cit. dle Halama, 2007):
1. Aktivan cle pomhaj mobilizovat zdroje energie a stimulovat schopnosti k osobnmu

rozvoji
2. Organizan cle dvaj lidsk aktivit smr, el, d, organizuj ji do uritho

koherentnho celku.
3. Regulan cle umouj lovku regulovat pozornost, aktivitu, chovn ale i emon stavy,

umouj vybrat si a zamovat se na to, co je pro lovka dleit 4. Integran Smysl jako integrujc psychoregultor V ontologickm pstupu se smysl chpe jako nejvy integrujc zkladna osobnosti. E. Weisskopf-Joelsonov (1968, cit. dle Halama, 2003) ve svm lnku nartla ti zpsoby, jak smysl integruje n ivot:

56

1. Smysl jako integrace soukromho a veejnho ivota separace vnjho a vnitnho svta je jednou z pin provn svho ivota jako bezesmyslnho a przdnho. Prv integrace tchto dvou svt se dje pomoc realizace vnitnch cl, kdy se smrnice pen do vnjho svta a poj se. 2. Smysl jako explanace i interpretace ivota vysvtlen a pochopen ivota integruje tak rozlin sti do jednoho koherentnho celku, kdy je ivot vidn z urit celkov perspektivy. Tuto lohu pln i urit svtonzor. 3. Smysl jako el nebo cl v ivot lovk potebuje jeden dlouhodob cl, aby mohl realizovan cle sjednotit a integrovat do celku. asto se me nazvat ivotn posln. Mus bt vak veobecn, dlouhodob, irok, aby mohl sjednotit jednotliv konkrtn cle realizovan v rznch, kratch obdobch ivota. Tehdy meme lovku poskytnout pohled na svj ivot jako na eln proces realizace svho ivotnho posln.

2.2.1 Existenciln analza a logoterapie

Existenciln analza a logoterapie je znm pedevm prostednictvm svho tvrce Viktora Emila Frankla. Pozoruhodnm zpsobem vak tento psychoterapeutick smr rozvj tak Franklv k Alfried Lngle (1997). Pesah existenciln analzy smrem k duchovnu je zejm. Jej nebval vznam i ohlas spov tak v tom, e nabz naplnn zkladnch existencilnch ivotnch poteb lovku i tam, kde nen jeho svtonzor orientovn nboensky. Pro E.V. Frankla (1997) je v ivot rozhodujc obecn vra ve smysl. Spojuje svtonzorov pedpoklady, kter se mnohdy v djinch zdly stt nesmiiteln proti sob. Dimenze lovka v jeho celosti (Lngle, 1997): Celost lovka se v jeho pojet vyznauje spojenm t vzjemn odlinch zpsob byt: tlesn bytosti (biologicko-somatick byt) duevn bytosti (psychologicko-sociln byt) duchovn bytosti (existenciln) kter je specificky lidsk. Hlavnm znakem je vle, kter pedpokld sebeuvdomn, svobodn rozhodovn a zodpovdnost.

57

Obr. 2: Dynamismy lovka na rozdlnch antropologickch rovnch (Lngle, 1997, s. 2) Duchovn (existenciln) dimenze osobnosti V.E. Frankl (1997, cit. dle Halama, 2006) zdrazuje sebetranscendenci s noologickou (noetickou) dimenz osobnosti, v kter lovk pekrauje sv psychofyzick byt. S tmto rozmrem poj i ti zkladn lidsk fenomny: svobodu, zodpovdnost, hodnoty. Prv v noetickm rozmru chpe i K. Popiesky (1997, cit. dle Kivohlav, 2006) sted osobnosti jako j, kter je schopno reflektovat, zvaovat a rozhodovat, zde m monost vytvet sm sebe, zvolit si smysl vlastn existence. Tato oblast je dynamick (noodynamika). Dv strnky duchovn dimenze (Lngle, 1997): 1. "vnitn otevenost" lovka vi sob sammu. Duchovn dimenze tak umouje "sebeodstup" - vystupovat a jednat sm vi sob. 2. "otevenost svtu" - lovk rozpoznv a prov hodnoty ve svt, smysl situace, ktermu se tak me vydat. Tm lovk sm sebe pekrauje, tj. pekrauje svou uzavenost ve vnitnm svt vlastnch poteb, pud a napt. Duchovn dimenze tak umouje "sebepesaen". Otevr se dialogick vmn se svtem. Hodnoty Sv byt lovk napluje smyslem tm, e uskuteuje hodnoty. Co nen hodnotn, prov lovk jako nesmysln. Hodnoty maj pak povahu vzvy, aby se s nimi lovk spojil, aby svj vztah k nim uchovval a chrnil. Existenciln smysl lze definovat jako nejhodnotnj monost v dan situaci. (Langle, 1997)

58

Ti zpsoby, jak je mono postavit se odpovdn k ivotu a hledat smysl, definoval V.E. Frankl (1982, cit. dle Lngle, 2002) jako ti kategorie hodnot: 1. zitkov - lovk prov tv v tv krsu, pravdu, lsku, setkv se a pijm cosi hodnotnho dky proit neho hezkho, dobrho, laskavho, opravdovho (nap. poitek z hudby, hezk krajiny, provn druhho lovka, nejsilnji pak v lsce). 2. tvr - kreativn aktivity, vytven neho hodnotnho, lovk vkld hodnoty do svta (nap. prce, domcnost, angaovn se pro njak pesvden). 3. postojov - v nemoci, v utrpen zstv lovku vdy posledn hodnota tj. uchovn jeho zkladnho postoje k ivotu. V tomto vztahu se projevuje (nevdom) vra lovka, zda a jak m "to vechno" smysl. Tento vztah spov v asto nevdomm hlubokm proitku, kter m lovk ve vztahu ke sv existenci: Je v podstat dobr, e jsem? Chci t? Existenciln kla (ESK) Jedn se o sebeposuzovac dotaznk Alfrieda Lngleho, Christine Orglerov a Michaela Kundiho (2001). Tato metoda k uchopen smyslu vychz z mylenek V.E. Frankla a mapuje kroky k existencilnmu byt ESK si klade za cl zmit pipravenost k plnmu, smysluplnmu ivotu, pedpoklady k realizaci, kompetenci osoby zachzet se sebou a se svtem, pipravenost zvldat tkosti ivota.27 Struktura dotaznku je hierarchick, skld se ze ty stup (krok), co autoi prokzali pomoc faktorov analzy. Ke kadmu stupni se poj urit psychick funkce a existenciln vkon. Prodn prosted dle naich pedpoklad pat k vhodnm prostedm, kter napomh k rozvoji tchto psychickch schopnost (kompetenc), kter pokud m lovk nalzt a uchopit smysl, potebuje, tj.: Tab.2: Kroky k ivotu naplnnm smyslem (Langle et al., 2001) Krok (stupe) 1. vnmn skutenosti (danosti), rozpoznn jej dleitosti 2. vyctn hodnoty 3. volba inu (zhodnocen monost) 4. vykonn inu Psychick funkce Poznn, zskn informac ctn, blzkost, vctn rozhodovn uskutenn Existenciln vkon sebeodstup sebepesah svoboda zodpovdnost

1. stupnice (sebeodstup) m schopnost vytvoit si odstup, vnitn prostor vi sob sammu, schopnost odpoutat se od svch pn, pedstav, cit, obav, cl a vnmat svt nezkreslen.
27

dostupn na www.slea.cz, vyhledno dne 25.5.2010

59

2. stupnice (sebepesah) m citovou pstupnost, schopnost vnmat hodnoty a zeteln je citov provat, schopnost piblit se a souctit, citov se vydat i angaovat, jt s druhm. 3. stupnice (svoboda) m schopnost rozhodovat se, nalzat ve vednm ivot reln monosti jednn, uspodat je podle jejich hodnoty a tm dospt k osobnmu rozhodnut. 4. stupnice (odpovdnost) m schopnost a ochotu realizovat danou hodnotu, odhodlat se a rozvn se angaovat v osbobnch kolech s vdomm zvaznosti i povinnosti.

2.3. SPIRITUALITA
Spirituln dimenze lovka je povaovna mnoha psychology za inherentn povahu lidskho byt, za imanentn soust lidsk psychiky. Spiritualita se tk mnohch tmat, kter zdrazuje i pozitivn psychologie. V. Smkal (2005) mluv o zdrav spiritualit, kter zvyuje kvalitu ivota. Hovome-li o spiritualit (Kivohlav, 2006), mme na mysli vvojov pomrn novou vnitn dimenzi lidsk osobnosti, kterou zvata nemaj, tj. potebu sebe-pesahujcho (vertiklnho) vztahu. Tato poteba u lovka existuje vedle jeho poteby horizontlnho vztahu.

2.3.1. Definice a dimenze spirituality

The National Interfaith Coalition on Aging (NICA) byli jedni z prvnch, je se v roce 1975 pokusili vytvoit irokou definici spiritual well-being: (dynamick) stav byt odrejc (reflektujc) pozitivn emoce, chovn a poznvn vztahu k sob sammu, k druhm, k prod a k transcendentln skutenosti, kter zase nazptek poskytuje jedinci pocit vlastn identity, celistvosti, spokojenosti, radosti, krsy, lsky, respektu, pozitivn postoje, vnitn mr a harmonii, el a smr v ivot.28 S.R. Hawks (1994, cit. dle Heintzman, 2002, s. 151) uvd nslednou definici: vysok rove vry, nadje, oddanosti ve vztahu k dobe definovanmu svtonzoru nebo systmu

28

v orig.: a state of being, reflecting positive feelings, behaviours, and cognitions of relationships with oneself, others, the transcendent and nature, that in turn provide the individual with a sense of identity, wholeness, satisfaction, joy, contentment, beauty, love, respect, positive attitudes, inner peace and harmony, and purpose and direction in life R. Gomez a J. W. Fiher (2003, cit. dle Moodley, 2008, s. 150)

60

pesvden, kter poskytuje smysl a el existenci a kter nabz etickou cestu k osobnmu naplnn, kter zahrnuje spojen se sebou, druhmi, prodou, vy silou i ir realitou.29 Steven R. Hawks (1994, cit. dle Heintzman, 2002) identifikoval nsledn vnitn charakteristiky, kte maj a rozvj lid po spirituln strnce: smysl ivota, jednota s prodou, smysl pro sounleitost s ostatnmi, opravdov zjem a oddanost k nemu vtmu ne je lovk sm, smysl pro celistvost, pesvden, zsady, etika, hodnoty, lska, radost, mr, klid, nadje. Ve svch interakcch takov lid projevuj dvru, upmnost, vdnost, poctivost, integritu, altruismus, soucit a slubu. R.A. Emmons (1999, cit. dle an, 2005) uvd spiritualitu eklekticky jako hledn smyslu, jednoty, propojenosti (connectedness), transcendence a nejvyho lidskho potencilu. Pi analze spirituality povauje za vhodn vychzet z clu lidskho snaen. Emmons tak umouje chpat spiritualitu jako dynamick proces. M. Stenec (2001, 2007) vymezuje spiritualitu jako mnoho dimenzionln psychologick konstrukt. V jeho pojet znamen spiritualita hledn osobnho spojen s transcendentnm, jako i urit zvislosti k tto pesahujc skutenosti a jej provn v bnm ivot. Vtinou to bv nco nematerilnho: Vy sla, Proda, Vesmr, Bh. Se spiritualitou se poj subjektivn zitek posvtna, zaobrn se s poslednmi zleitostmi, hledn smyslu, jistoty, souvislosti, vin lidskch monost. Spiritualita je individuln jev, jen charakterizuje urit hodnoty ve vztahu k sob, druhm, prod, ivotu a zdrazuje se v nm osobn zkuenost. Spiritualita se tak nutn odr i ke vztahu lidem. M. Stenec (2007) uvd vztahov emoce jako respekt, cta, vdnost. Na tto cest se lovk sna rozvinout sv vdom. J se relativizuje a vztahuje. Zdrazuje, e vechny serizn snahy maj spolen zamen na nesobeckou lsku, spoluctn, skromnost. Pseudospiritualita se naopak projevuje asto exhibicionistickm zpsobem, prohlaovnm sm sebe za spirituln bytost. P. Halama (2003) povauje spiritualitu v porovnn s religiozitou tak za vce individuln, osobn, pmj zkuenost. Chpe ji jako hledn, ke ktermu dochz prostednictvm uvdomn si transcendentn dimenze osobnosti, jde tak i o urit hodnoty ve vztahu lovka k sob, druhm lidem, prod, ivotu a k tomu co povauje za posledn platn. Posvtn tak me patit jako do nboensk i sekulrn (proda, vesmr, lska, nrod) oblasti.

29

v orig.: A high level of faith, hope, and commitment in relation to a welldefined worlview or belief systm thet provides a senese of meaning and purpose to existence in general, and that offers an ethical path to personal fulfillment which includes connectedness with self, others, and a higher power or larger reality.

61

P. an (2007) pojm spiritualitu univerzln jako proitkov jdro nboenstv, zejmna city, zsti tak jednn, je s tmto provnm souvis. Tm se otvr ance pro psychologii. Toto jdro lze pojmat nezvisle na nboenskch naukch a formch a snad dokonce existuje i mimo jakkoliv nboenstv. P. an a P. Janoov (2004) se snaili ve svch vzkumech zjistit, jak se souasn spiritualita projevuje u eskch vysokokolk. Faktorovou analzou 80 poloek dospli k pti faktorm.30 1. 2. 3. 4. 5. Obecn mystick (transcendentln mystick) Pesah v monoteistickm ladn. Lidsk sounleitost. Spiritualita dobra a zla. Ekologick spiritualita (ekospiritualita)

2.3.2. Ekospiritualita
P. ana (2005) pe, e ekologick spiritualita (ekospiritualita) dobe odpovd tzv. hlubinn ekologii, jak ji rozum napklad Fritjof Capra (2003), kdy k, e jde o hlub uvdomn, v nm jednotlivec ct smysl sounleitosti, spojen s kosmem jako s celkem. Vzkumy (Davis, 2004) podporuj nzor, e proda je asto spoutem spiritulnch zitk: a) R. Wuthnow (1978): 82% z celkov populace mli hlubok ohromen z krsy prody a 49% ctili, e tento zitek ml na n trval vliv. b) K. Keutzer (1978): 50% respondent z velkho vzorku student kalo, e krsy prody (nap. zpad slunce) vedlo k intenzivn spiritulnmu zitku. H. Cordell et al. (1998, cit. dle Maller et al., 2002) zjistili ve vzkumu 1900 dosplch v US, e piblin 45% respondent hodnot produ jako velmi a extrmn dleitou pro spirituln inspiraci. S. Kaplan a J.F. Talbot (1983) kvalitativn obsahovou analzou denk astnk tdennho vletu do prody ukzali etn psychologick pozitivn zkuenosti, vetn vrcholovch zitk. M.G. Ragheb (1993, cit. dle Heintzman, 2002) tvrd, e samotsk aktivity v prod poskytuj as a prostor pro introspekci a rozvj charakteristiky spirituln pohody (spiritual well-being). Zatmco spoleensk aktivity spe pomhaj rozvjet ty charakteristiky duchovn
30

Kompletn faktorov matice je dostupn na: http//:sweb.cz/ricin/, vyhledno dne 12.5. 2010

62

pohody, jako je zjem, starost o druh a sounleitost s druhmi lidmi. Zjistil, e k nalzn spiritulnch hodnot vznamn napomhaj estetick a uklidujc prvky prosted. Vsledky ady jinch empirickch studi ukazuj, e divoina a prodn oblasti urychluj spirituln zrn (Fredrickson a Anderson, 1999; Kaplan, 1995; Clayton, Myers, 2009). Teoretick zklady ekospirituality (cit. dle Davis, 2004): Teoretick podklad tvo model ego-psychologie: a) zaloen na deidentifikaci a hlub identifikaci, b) zaloen na dezintegraci self struktury, jej reaktivity, obran, fixac a nsledn rozen vlastn identity, je vede pot k nov integraci. Dle psychodynamick teorie ego tvo jakoby dva aspekty:1) funkn st ega svdek, jen vnm, vybr, vztahuje se, odkld uspokojen, uvdomuje si a 2) reprezentativn obraz sebe, ego identifikace. Zkuenosti s prodou dle Davis (2004) podporuj integraci a slu funknho ega a dezintegraci reprezentativnho ega. C.G. Jung (1981) zdrazuje archetypln kvalitu prodnho prosted. Proda me slouit jako pltno, na kter kolektivn nevdom promt mnoho archetyp. Jednm z archetypu prody je nap. posvtn prostor. Takov msto je prostoupeno pocitem tajupln sly a cty. Nen to ovem prostor vhodn k ivotu, nebo postrd zdroje kadodennho pohodl. Podle Junga proda skryt vypovd o existenci vyho du a tajuplnho smyslu. Pokud nezavrhneme jeho vzor univerzlnho archetypu, tak se otvrme monosti transformace, je nemus probhat na vdom rovni. Zrcadlen (co-emergence) s prodou podporuj posun od umle vytvoen struktury k fundamentln struktue (cit. dle Davis, 2004). Umle vytvoen struktura vychz z lidskho vlivu a sil, zahrnuje ulice, okna, politick hranice, as dle hodin apd. Ve vnitnm svt tato umle vytvoen struktura zahrnuje sociln role, kognitivn-percepn vzorce, identifikace. Jak vnj, tak vnitn struktury mus bt vyvinuty, vystavny a udrovny. Fundamentln struktura existuje ped nebo za lidskou akc, zahrnuje krajinu, ekosystm, poas, rytmus dne a noci. Vnitn fundamentln struktura zahrnuje archetypy, esenciln dimenze, vnitn nepodmnn kvality. Pmou zkuenost s touto strukturou povauje C.G. Jung (1981) za spirituln zitek. Divoina umouje kontakt s touto fundamentln strukturou ve vnjm prosted, kter napomh i zobrazen a pblen se k vnitn podstat. Zkuenost s prodou tak me dle J. Davise (2004) vst k hlubmu vhledu. Max Weber (cit. dle Davis, 2004) tvrd, e proda je i lkem na pespli racionalizovan svt. J. Davis dodv, e intenzivn zkuenost s prodou me spustit vnmn

63

svta jako kouzelnho, ivho, smysluplnho celku. Realizovnm nai asti v tto prod, pichzme na to, e se ctme tak vce iv, kouzeln, ucelen. Proda tak me rozvjet pocit, e vichni jsme jedinen, uniktn a souasn soust vtho celku. Rzn aktivity zaloen v prod mohou vyvolat optimln provn (Csikzentmihalyi, 1996), kter vznik v prbhu innosti, na ni je lovk pln koncentrovn, je j pln odevzdn a splv s n. Proitek flow je provzen bohatm vnmnm, vnitn motivac, radost, plnjm bytm v ptomnosti, sebe-pesaenm. Tento stav je podobn pojmu kompatibilita, o kterm se Kaplan (1995) zmiuje jako o vznamnm faktoru regeneranho prosted. V zotavujcm prosted by ml bt soulad mezi poadavky prosted a zmry jedince. V kompatibilnm prosted nen teba pedjmat i bedliv sledovat vlastn chovn, v takovm prosted jedinec pln sv innosti hladce. Prodn prosted je pociovno zvl v me kompatibility, jako kdyby byla zvltn rezonance mezi prodnm prostedm a lidskmi sklony (Kaplan, 1995). Provn tto rezonance je na rozdl od flow proitku mn intenzivn a je vce provzeno pocitem uvolnn, nvratu ke sv pirozenosti a jednot coming home (Davis, 2004).

2.3.3. Modely spiritulnho vvoje

Modely zaznamenvajc vvoj spirituln strnky lovka si kladou draz na odlien tzv. obecn spirituality od spirituality zcela konkrtnch skupin. Podle ana (2006a) je na mst prosazovat spirituln vchovu, ale nboenskou vchovu ponechat jednotlivm nboenskm organizacm. Znmm model v zahrani je model Fowlera (1981, cit. dle Huitt, Robbins, 2003). Jeho progresivn dlen je soubn s Piagetovmi stdii kognitivnho vvoje a Kohlbergovmi stdii morlnho vvoje. Hay, Nye (1998, cit. dle Huitt, Robbins, 2003) povauj Fowleruv pstup za pli kognitivn zamen. Hay a Nye kladou spe draz na emoce a uvdomovn (vmavost, vnmavost). Popisuj uvdomovn si souvislost (relational consciousness) jako esenci spirituality. Jedn se o druh metakognitivn aktivity jako vdom vvoje a nslednosti proces. Vvoj jejich modelu smuje k vt komplexnosti, od naivity ke kultivovanosti, od nejistoty k sebedve ve vztahu k sob, druhm, prod a univerzlnmu neznmu (cit. dle Huitt, Robbins, 2003). Cesty jak rozvjet spiritualitn strnku lovka Kesslerov (2000, cit. dle Huitt, Robbins, 2003) nabz 7 cest jak rozvjet spirituln strnku lovka. Kad cesta je charakteristick touhou, individuln potebou. Konenm
64

clem a centrem je vak touha po spojen, jednot. Kad lovk, m-li pleitost a vhodn prosted, vyjaduje alespo jednu takovou snahu. Kad cesta byla prozkoumvna uritmi vzkumnky. Na pstupu Kesslerov je uniktn, e ukazuje, kde a jak mohou bt nejvce poteby jedince osloveny dle vvojovho stupn. Tab. 3: Cesta k osloven spirituln strnky lovka (Kessler, 2000, vlastn peklad)
7 cest 1. touha po hlubokm spojen (connection) 2. touha po tichu a samot 3. hledn smyslu a elu Strun popis Popisuje kvalitu vztahu, kter je starostliv (caring), zahrnuje pocity sounleitosti, bt skuten vidn (known). Jedinec me zavat hlubok spojen k druhm, sob, prod i vy sle Jako oddech od hluku, spchu apd. Ticho me bt sfrou reflexe, klidu nebo plodnho chaosu. Zkoumn otzek: Pro jsem zde? M mj ivot njak smr a cl? Spokojenost - dky provn jednoduchosti jako ve he, 4. hlad po oslavovn, vdnosti - pocity student, kdy se setkvaj radosti a s krsou, silou, velikost, lskou, radost z byt pln pi poten ivot (being alive) st vech vstupnch bran - as, tajemstv z tvoen, 5. kreativn pocit jakoby rozvjeli novou mylenku, umn, objev i naden pln nov pohled na ivot Touha jt za vnman osobn limity, zitek 6. nalhn k mimodnosti - v umn, sportu, studovn, vztahu ... sebe-pesaen Zklad i v jinch teori Erikson (1950) Need for Belonginess Gardner (2000) Interpers. Intelligence Gardner (2000) Intraperson. Intelligence Gardner (2000) Existencial Intelligence Csikszentmihalyi (1998) Flow in Consciousness Sternberg (1998) Creative Intelligence Maslow (1983) Transcendence Campbell(1972), Schlegel, Barry (1980) Initiation

7. poteba
zasvcen

Obad, kter vede adolescenty uvdomn si neodvolatelnosti pechodu z dtstv do dosplosti

65

Obr. 3: Spirituln vvoj dle Kessler (2000, cit. dle Huitt, Robbins, 2003, s. 8)

2.4. INTROSPEKCE
Skrze spiritualitu se lovk vztahuje k nemu, co pedstavuje sebe-pesahujc hodnotu a vznamn morln korektiv vlastnch in. Bez spirituality by lovk neunesl svj strach z konenosti. lovk mus na sob pracovat a rozvjet schopnost introspekce, aby se mohl setkat s touto dimenz v sob a duchovn zrt (Vaina, 2002, s. 14). Introspekce je cesta zskvn daj o zkoumanch jevech v ns nmi samotnmi. Introspekce je nejprve naslouchn sob sammu (vmn si) a teprve potom nstroj k uchopen spontnn probhajcch vlastnch psychickch fenomn (reflektovn, pojmenovn). Sebe-uvdomovn si svch pocit, mylenek, nzor, postoj, chovn, vzhledu znamen uinit sm ze sebe objekt vlastnho pozorovn, zrove jde i o aktivitu spojovn se svou podstatou. Uvdomujeme-li sami sebe, meme se lpe poznvat, aktivn zkoumat sv osobn charakteristiky, vlastn smysl existence a nsledn se smysluplnji adaptovat a angaovat v regulaci vlastnho chovn (Morin, 2002). lovk mus bt ale schopen reln reflexe bez zkreslen, vmav oteven a upmn ke sv zkuenosti, kterou aktivn zpracuje tak, aby si vytvoil takov rmec, jen lovka inspiruje k takov aktivit, kterou si jedinec autenticky zvol a kter smuje k provn smysluplnho byt (Vaina, 2006).
66

1.4.1.

Ruminace a reflexe

Souasn studie ukzaly (Morin, 2002, Trapnell; Campbell, 1999), e zkoumn vlastnch vnitnch proces vede k dvma opanm dsledkm. Sebeuvdomn, zven vnmn jev v ns, tendence zamovat se na vnitn stavy (pocity, mylenky, motivy, postoje) na jedn stran souvis s funknm stavem psychologick vmavosti, je pispv k subjektivnmu pocitu pohody, na stran druh se prokzalo, e tendence k zamovn se na sebe souvis i s psychopatologickmi stavy jako zvislost na alkoholu, deprese, zkost aj. Tmto paradoxem zvenho sebe-uvdomovn (self-absorption paradox) se zabvali posledn lta Paul Trapnell a Jennifer Campbell (1999). Vimli si, e jejich pvodn kla na men sebe-uvdomovn (Self-consciousness Scale, SCS) nen jednotn, ale m dva typy sebe-zkoumn: ruminaci (self-rumination) a reflexi (self-reflextion). Kad typ vedl k opanm dsledkm. Autoi tento paradox vysvtluj odlinou motivac. Ruminativn styl sebe-zkoumn je motivovn spe strachem ze selhn, v pozad se objevuje zkost z ohroen vlastnho pojet, pochybnosti, nejistota, zatmco pi reflexi jde spe o zvdavost, opravdov zjem, fascinaci, oteven poznvn sebe, uen se o vlastnch vnitnch procesech. Autoi tak vyvinuli dotaznk Rumination-Reflection Questionnaire (RRQ), jen rozliuje tyto dva odlin styly. Definice ruminace P. Trapnell and J. Campbell (1999) definovali ruminaci jako nemysln, chronick, sebezamen mylen, kter se sousted pedevm na minul udlosti. Primrnm rysem ruminace je, e se mylenky znovu vracej, asto se opakuj, jsou vtinou nechtn a nepjemn. Jde o negativn cyklus uvdomovn si strach, zkost, ztrt, nespravedlnost, kter asto souvis s neurotickou osobnost. Jde o zkostliv pozorovn se, pi nm se jedinci zaobraj negativnmi aspekty, obavami, chybami, nedostatky. Ruminativn strategie, jak zvldat emoce, zahrnuje tak uzaven se do sebe, abychom mohli pemtat o tom, jak patn se ctme a nechtn se trpili dsledky stresovch udlost a svm duevnm rozpoloenm. Definice reflexe Trapnell and Campbell (1999) pedpokldaj, e reflexe je forma pozornosti k sob, kter vznik ze zvdavosti, nese se sebou fascinaci, zbavn studovn, zmrn poznvn, tak aby jedinec nsledn toto vdom poznn mohl uplatnit i v lep kvalit ivota. Reflexe pak me jedince piblit k poznn a uvdomn si svch poteb, pn, relnji si definovat sv cle a smysl, kter informovanji pouije v touze se zlepovat a rst k vt spokojenosti.

67

1.4.2. Vmavost
Vmavost me bt podle Treadwaye a Lazara (2008), Labelle a kol. (2008), Baer, Krietemeyer (2006) dna do souvislosti s omezenm ruminace, kter je v pozad ady psychologickch pot. Z vzkum vyplv, e vmavost pispv velkou mrou k lepmu pochopen sebe sama a zkonitost proces provan zkuenosti (Brown, Ryan, 2003; Brown et al., 2007). Vmavost bv definovna jako bdl vdom, oteven naslouchn, bezprostedn nastaven k tomu, co vnmme v ptomn kontinuln realit, tj. co se prv dje nm a v ns. V souasn dob se tmto tmatem zabv i pozitivn psychologie (Brown, Ryan, 2003). Brown a Ryan (2003) pistupuj ke vmavosti jako k vrozen lidsk vlastnosti, jej intenzita ovem kols a me bt vce i mn rozvinuta Vmavost je na rozdl od zmrn pozornosti oteven, nehodnotc, jednodue registruje a akceptuje skutenost. Vmavost nen racionlny proces, mlen, analza. Bt vmav znamen bt duchem ptomn. Bt ptomn znamen bt pi tom, situaci, bytosti, uvdomovn si toho, co se mezi nmi a druhm odehrv, aby mohlo dojt k liv, hlubok lidsk vzjemnosti (Hogenov, 2002). Germer (2005, cit dle Koutn, 2010) definuje vmavost ve tech slokch jako:1) uvdomovn si 2) ptomn zkuenosti 3) s akceptujcm pstupem31. Vmavost spov v plynulm, v neselektivnm pojmn a zaznamenvn skutench dj. Reflektovan minul zkuenost se stv vodtkem pro jednn v ptomnosti. Vdom ptomnosti me by jedin bezprostedn, tj. pistupovat k druhmu bez prostedk. Toto pojet zastv C.G. Rogers (1998), kdy pokld provn za nejvy autoritu, indiktor pravdivosti, kde nen rezervy pro manipulaci, ovldn. Druh tu nen prostedkem k nemu, ale hodnotou sm o sob. Takovto vztah je vztah lsky, kter v sob zahrnuje starost, otevenost, pijet, ctu, odputn, ochotu k obti, je to chvle vzjemnho propojen a porozumn. Rogers vmn si vlastnho provn povauje za nutnou podmnku k plnmu byt, kongruentnmu fungovn, stavu, kdy vechna fakta jsou pijman (all the facts are friendly). um vtru, vn erstvho vzduchu, dotyk, pohled o, to vechno probouz a vyvolv pocit, e jsme si bli. Vdom ptomnosti vznik a odehrv se ve vztahu. Prv v ptomnosti se stetvme se svtem, s druhmi lidmi. Jedin v n me dojt k tomu, e nae te se protnou a stanou se nm spolenm. Ptomnost tedy pin monost sdlen, spoluprovn, sounleitosti (Slaninka, 2006).

31

v orig.: (1) awareness, (2) of present experience, (3) with acceptance.

68

Tet generace behaviorln terapie podle Hayese (2006) nespov ve zmn mylen, je by pak ovlivnilo chovn a emoce, nbr ve zmn vztahu klienta k mylenkm i pocitm. Klovm nstrojem umoujcm takovouto zmnu je podle nich vmavost. Pro Kabat-Zinna (2003), prkopnka terapie s nzvem Mindfulness Based Stress Reduction (MBSR), znamen vmavost zamit pozornost konkrtnm zpsobem: mysln, v ptomnm okamiku a bez posuzovn. Klient je veden k tomu, aby se neidentifikoval se svmi mylenkami a pocity. A pedevm aby sm sebe na zklad tchto obsah mysli neposuzoval a neodsuzoval. V psychoterapeutickm kontextu vmavosti je draz poloen i na tuto akceptaci vi sob, vi vlastn provan zkuenosti (cit. dle Koutn, 2010).

69

3. PECHOD DO DOSPLOSTI
Biodromln psychologie (an, 2006b) pohl na jednotliv stadia vvoje jako na celoivotn pbh jedince ve vzjemn propojenosti jednotlivch stadi. Strun eeno jde o obor souasn psychologie, kter se zajm o ivotn cestu lovka. Studuje rzn typy ivotnch drah lid, vm si aktivnho podlu lovka na utven vlastnho ivota, jeho snah o seberealizaci. Pt se po hodnot proitho ivota, po jeho smyslu.

3.1. Vymezen obdob 18-26 let

Vvojov obdob, v nm se nachzej respondenti tvoc vzkumn soubor v na prci, je u rznch autor rzn vymezeno a pojmenovno. U vtiny autor nalezneme vkov rozpt od 18 do 25 let ve stdiu adolescence, pozdn adolescence a mlad dosplosti. J.J. Arnett (2000) toto obdob v prmyslovch vysplch zemch zvl vyleuje jako emerging aduthood. Z pohledu biodromln psychologie v uritm obdob ivotn cesty dochz k ivotnm pechodm, ve kterch se hromad dleit rozhodnut, kter nsledn uruj dal smovn vvoje lovka. Pechod do dosplosti je jednm z nich. W. Bridges (2004) uvd, e kdy lovk prov velk pechody, mv asto pocit, jako by visel ve vzduchoprzdnu. Toto obdob se stv snesitelnj, pokud si uvdomuje, e tato zmna smuje ke smysluplnmu cli.

3.1.1. Emerging adulthood

Autorem tohoto nzvu a konceptu je Jeffrey Jensen Arnett (2000). Autor vychz z vzkumu, kterm zjistil, e vtina mladch lid se nect bt dosplmi. Jedn se o obdob piblin od 18 do 25 let vku lid v industrializovanch spolenostech. Pojem emerging adulthood se vtinou nepekld, ppadn se pekld jako vynoujc se dosplost. Jde o obdob, kdy mlad lid experimentuj a odkldaj definitivn rozhodnut. Vvoj eskch emerging adults sleduj napklad P. Macek (2003), J. Bejek a J.Vankov (2007), A. Vvrov (2011). Charakteristicky emerging adulthood (Arnett, 2004, cit. dle Vankov, 2007): posun vku vstupu do manelstv a rodiovstv. prodluovn doby studia, zmna postaven en ve spolenosti.

70

Pt zkladnch znak emerging adulthoods (Arnett, 2004, cit dle Vankov, 2007): 1. prozkoumvn, prohlubovn identity, zkouen monost (hlavn v lsce, v prci) 2. nestabilita 3. zamenost na sebe 4. je to vk pocitu mezi, vk pechodu ani adolescent ani dospl 5. nadje, monost zmnit svj ivot, oteven monosti Emerging adulthood je tedy nejen obdob pln naden, nadj, ale i nejistot, zmatenosti, novch obav a zkost. ivot mladch lid je asto nezakotven a asto ani nev, kam tato prozkoumvn nakonec mohou vst. J.J. Arnett (2000) k, e je to obdob semi-autonomie, kdy mlad lid stle nechvaj st zodpovdnosti na rodich a dalch dosplch.

3.1.2. Adolescence
Adolescentn obdob je druhou fz dospvn. Vstup do fze adolescence je biologicky ohranien reproduknm zrnm, tedy cca 15 lety. Zvr tohoto obdob pak nastv dosaenm psychick a ekonomick nezvislosti. Nzory na horn vkovou hranici se rzn, nejastji se hovo o vkovm rozmez 20 22 let, u vysokokolk vak dochz k psychosociln a ekonomick nezvislosti jet pozdji (an, 2006b). Erik Erikson (2002, cit. dle Vgnerov, 2008) mluv o prodlouen adolescenci, kter je typick pro industrializovan spolenosti a oznail toto obdob jako psychosociln moratorium tj. stav provizoria a pechodnosti. Mlad se domhaj co nejvt svobody, experimentuj a odkldaj definitivn volbu. Spolenost jim k tomu dv prostor, v nm maj doshnout vech pedpoklad dosplosti. Tempo biologickho, psychickho a socilnho zrn je vtinou rozdln, co me bt zdrojem napt. Podoba psychosocilnho moratoria odpovd Arnettovu konceptu. V konceptu 8 psychosocilnch stdi ns zajmaj pedevm pt a est obdob. Hlavnm tmatem ptho stdia je konflikt mezi identitou a zmatenm rol. lovk dosahuje sv identity, jestlie se stal schopnm vzat se svobodn volenou vrnost. Jestlie byla krize identity vyeena pozitivn, m mlad lovk hlubokou zkuenost, e je mon pijmout zvazky, ani by ztratil svoji identitu. Me pak zat seberealizaci v pekraovn sebe, v otevenosti vi druhmu. Nebezpenmi poruchami identity je hledn identity v protestu vi vem nebo v podob sebezboujcho egocentrismu, kter v druhch vid jen prostedek k dosaen svch cl.

71

P. Macek (2003) mluv o tomto obdob jako o hledn a pehodnocovn. Dle nho jde spe o pozvoln proces promny provn, mylen a hodnot, je bhem experimentovn krystalizuj a do podoby prvn ucelenj koncepce vlastnho ivota. Rozhodnut v tomto obdob zsadn ovlivn jejich pozdj ivot. Toto obdob je siln vnmno jako boj o smysl ivota resp. sprvnost a smysluplnost vlastnch rozhodnut. Prodlouen adolescence kon v okamiku, kdy lid jsou schopni si sami poradit s problmy ivota, ani by oekvali pomoc rodi a sami se tak rozhoduj. Dle R.J. Havighursta (cit. dle Macek, 2003) je adolescence dalm asem pro splnn vvojovch kol. Ve vvojovm kolu jsou zahrnuty poteby a oekvn spolenosti, pro jejich splnn nabz konkrtn spolenost urit vzorce chovn (patterns). Mezi n pat: pedstava o budoucch prioritch, osobnch clech, stylu ivota, stabilizace vlastnho vztahu ke svtu, k sob, druhm a k ivotu.

3.1.3. Mlad (asn) dosplost

Mlad dosplost nebo tzv. asn dosplost zahrnuje obdob piblin od 20 do 30 let (Vgnerov, 2008; Langmeier & Krejov, 2006). P. Macek (2003) oznauje asnou dosplost jako cestu k pln dosplost, kter pedstavuje pro mladho lovka prci na upevnn identity dosplho, identifikaci s rol dosplho, produktivn orientaci a upesnn osobnch cl.

3.2. Vvoj identity

Akoliv vvoj a rozvoj lidsk osobnosti a jeho identity probh cel ivot, vyaduje prv pechod do dosplosti nov nroky na potebu vyznat se vce sm v sob, najt sv msto ve svt, v ivotnm pesvden a programu (an, 2006b). Hledn identity zesiluje introvertn zamen adolescenta. Je pro n typick zven sebereflexe. Vytven novho pojet vlastn identity je proces, v nm se dospvajc aktivn sna uskutenit svou pedstavu, km by chtl bt. S tm souvis i sil o hlub sebepoznn a aktivn seberealizaci. Adolescent je postaven do mnohansobn postupn promny a nejistoty, tato promna mus bt zpracovna jak kognitivn tak emocionln. V emon oblasti jde pedevm o sebe-akceptaci. Adolescent se vyvj a mn, ale tyto promny nesm stit do ivotnho chaosu. Anticipace budoucnosti, uvdomn si mnoha monost naruuje infantiln jistotu a je tak teba usilovat o novou (Vgnerov, 2008).

72

Hledn identity nen jen hlednm sv budouc praktick (pracovn, zjmov, spoleensk) orientace, ale i orientace hodnotov, k n neodmysliteln pat i duchovn. Vvojov psychologie (Langmeier, Krejov, 2006) se tto problematice zan nyn ji dslednji a pozornji vnovat, nebo touha vztahovat se ve svm ivot k hodnotm, kter lovka pesahuj, o kter se me opt a kter dvaj jeho ivotu konen smysl, pat zejm k univerzlnm lidskm potebm.

3.3. Existenciln probuzen

Podle P. Macka (2003) adolescenn moratorium neznamen jen exploraci a experimentovn s rolemi, socilnm chovnm, ale pedevm experimentovn s proitky, hodnotami, smyslem a zodpovdnost. R. Case (cit. dle Vgnerov, 2008) ad adolescenty do tzv. fze vektorovch struktur, kter jim umouj komplexnj operace (induktivn mylen, hypoteticko-deduktivn mylen majce charakter vah o budoucnosti, komplexnj vnman souvislost a vztah). Adolescentn obdob je tedy charakteristick abstrakc, kter jim umouje vidt sebe a svt v irch souvislostech, z existenciln perspektivy. Adolescent je schopn vnmat konenost svho ivota, hrozbu osamlosti, bezesmyslnosti. P. Halama (2000) se zaobr existencionln zkost a k, e uvdomn si existencionlnch skutenost v cel jejich hloubce pichz prv v adolescenci, kdy dtsk hodnotov systm a zpsob vysvtlovn vc u nen schopn zvldnout jejich hrozbu, kter se odhaluje v adolescentovch schopnostech abstraktnho mylen. Na potvrzen tohoto faktu P. Halama (2000) uvd nkolik vzkum, kter u adolescent potvrzuj zvenou existenciln zkost, hledn odpovd na existencionln otzky a ptomnost obav s nimi spojench.

3.4. Vztah k prod v kontextu pechodu do dosplosti

U mladch lid se podle Strejkov (2007)32projevil prudk nrst asu trvenho u televize a pedevm pota. Venkovn prostor pro n nabv do jist mry ehosi, co je nezbytn pekonvat pi pemisovn mezi ivotn dleitmi interiry byt, kol, hal i nkupnch center. Vymaovn prody z ivota mladho lovka je tak patrn (Frank, 2004).
32

dostupn na: http://envigogika.cuni.cz v lnku Odcizovn lovka prod v teorii a praxi. Vyhledno dne 8.11.2009.

73

Nae komunikace se svtem jako s vtm celkem odumr. Jak pak meme porozumt svtu, nejsme li s nm v kontaktu? Kde meme na sebe nahldnout z ir perspektivy a porozumt svmu ivotu jako spojitmu lnku, je tu nen jen sm o sob a sm ze sebe? Na otzku Co dnes ovlivuje identitu? B. F. Baumeister (1993, cit. dle Kivohlav, 2006, s. 182) pe: lovk je dnes fascinovn sm sebou tm km je. asto vak bez ohledu na dsledky svho pojet pro druh lidi a stav svta. Vybr si sm vzory. Zdrazuje pitom svou svobodu, sv prva, daleko vce neli svou odpovdnost a sv povinnosti. Identita se stv u souasnho lovka mnohdy hlavnm a konenm clem jejich ivota. Me prodn prosted napomoci mladm vzkvtat do smyslupln a autentick odpovdnosti vi sob, druhm, spolenosti a prod? nen divu, e lovk obklopen vcmi vyrobenmi jen k jeho slubm zskv dojem, e on je zdrojem veho smyslu a veker hodnoty. V jeho umlm minisvt tomu toti tak je Kohk (2002, s. 74). Pocit propojenosti, zalennosti se me stt vyrovnvac silou proti narcismu a konzumerismu. Studie F.S. Mayera, C.M. Frantz (2004) provedench na studentech potvrdily, e sounleitost s prodou negativn korelovala s konzumnm ivotem a pozitivn se schopnost zaujmout ir perspektivu, nadhled a stanovisko druhho. Proda me bt clem i symbolem takovho pesahu, prostedkem, kontextem i katalyztorem umocujcm proitek piblen se k nemu vtmu. Pocit, e jsme soust komplexnho celku pesahujc individualitu jednotlivce, me vst k objeven odpoutanjho j, j mn emon konfliktnho, vce integrovanho. Proda sama o sob je skutenm otevenm pesahujcm prostorem a pesto naprosto odlin od civilizace svmi hodnotovmi preferencemi. Tato skutenost a jist odlinost nabz potenciln perspektivu, z n meme jinak pohldnout na svj ivot a na vlastn jednn. Pavel Skla (2003) pipomn, e lid, kte uinili nekritickm titm svch aktivit lidskou ekonomiku, techniku, maj tendenci do n nezahrnovat pokozen prody, kter je pitom podmnkou monosti jejich kultury i jich samch jako fyzickch bytost. Z psychologickho pohledu se to me jevit tak, jako by zde dolo k uritmu pesunut obrazu zdroje a drce ivota a jeho smyslu, a tm i objektu cty a dvry. Tm se nyn pro lovka stv vc vytvoen jm samm nebo jinm lovkem, zpravidla uritm expertem. Theodor Rozsak (1992) mluv v tomto smyslu o technokracii, kdy lid pestvaj naslouchat vlastnmu provn, zkuenosti a odevzdan spolhaj na techniku a jej experty.

74

Principy pozitivn psychoterapie (Joseph, Linley, 2008, cit. dle Slezkov, 2009), kter jsou v souladu se zsadami nedirektivn humanistick psychoterapie (PCA, Person-centered approach) vychzej z teoretick koncepce aktualizan tendence33 a organismickho hodnotcho procesu. Organismick hodnotc proces je lidem vrozen schopnost vdt, co je pro n dleit a zsadn pro naplnn jejich ivota, zskan na zklad spolehnut se na fyziologick signly vlastnho tla (Rogers, 1998). V souladu s pstupem zamenm na lovka (PCA) byla v rmci pozitivn psychoterapie vyvinuta tak tzv. teorie sebezen (selfdetermination theory SDT, Ryan, Deci, 2000). as strven v prodnm prosted se dle rznch autor (Rozsak, 1992; Davis, 2004) me stt vhodnm prostorem k vmn si (mindfulness) vlastnho organismickho procesu..

3.5

Shrnut teoretick sti

V teoretick sti jsme nartli tma prody v oboru psychologie. Objasnili jsme jednotliv pojmy, historii a souasn obory zabvajc se prodou. Strun jsme tak uvedli dosavadn vzkumy a vysvtlen pozitivnho vlivu prody na kvalitu ivota lovka. Dotkli jsme se i aplikovan psychologie, kter vyuv potencilu prody k rozvoji monost jedince. Celou tuto sta jsme zakomponovali do nov se objevujcho ekologickho paradigmatu. Sname se na tma prody podvat z pohledu pozitivn psychologie, tj. jak proda pispv a jak se dotk kvality ivota lovka, jeho spokojenosti, smysluplnosti, spirituality, schopnosti introspekce. Ohniskem na prce je tma uvdomn si, vmn si a provn vzjemn sounleitosti s prodou a naznaen monost, kter tato blzkost nabz. Rzn autoi (Schultz, Schmuck, 2002) tvrd, e uvdomn si vzjemn provzanosti a pozitivnho zarmovn naeho recipronho vztahu k prod, me pispt i k podncen a povzbuzen udritelnho rozvoje spolenosti z dlouhodobjho hlediska. Lid nenavazuj blzk vztahy jen s lidskm svtem, ale i s prodnm. Kad obdob vvoje lovka m vak sv specifika a poteby. Co me proda nabdnout mladmu lovku na pechodu dosplosti, tj. v obdob, kdy ji je schopn hledat vlastn odpovdi na doteky existencilnch otzek a vdom si zat utvet svj ivotn styl? Tmto tmatem jsme ukonili svou teoretickou st a meme pistoupit k vlastnmu vzkumnmu bdn.

33

hlavn motivan sla optimlnho lidskho vvoje, vrozen tendence organismu rozvinout vechny sv schopnosti slouc jeho zachovn a rozvoji (Casemore, 2008, cit. dle Slezkov, 2009).

75

II. VZKUMN ST

4. VZKUMN CLE A HYPOTZY

4.1. VZKUMN PROBLM A CLE

V na vzkumn prci reagujeme na vzvu vce zapojit psychologii do problmu udritelnosti lidskho rozvoje a ochrany ivotnho prosted. Zahranin studie ukazuj, e zjem o zachovn prody a ekologick angaovn bvaj ovlivnn mrou provn sounleitosti s prodou (Mayer et al., 2009). Nam vchozm problmem je nejen patn a stle se zhorujc stav prodnho prosted, ale jistm zpsobem i deformujc se vztah lovka k jeho pirozenmu prosted (Frank, 2009a). Sname se ukzat pozitivn motivujc dvody, pro se intenzivnji zabvat vztahem lovka k prod a rozvjet uvdomn si emonho pouta k prod. Pipojujeme tak tuto oblast zkoumn k proudu pozitivn psychologie. Prodn prosted a osobn vztah k prod zkoumme jako dleit a komplexn faktory, kter napomhaj k smysluplnmu a pohodovmu ivotnmu stylu. V na prci se zabvme zmnnm vztahem u lid ve vku 18-25 let. V na prci se zajmme v esk republice o pomrn novou oblast vzkumnho bdn. U ns se zkoumnm vztahu lovka k prod a jeho ontogenetickm vvojem zabv Jan Krajhanzl (2006, 2007a, 2007b, 2009, 2010), Viktor Kulhav (2008), Marek Frank (2004, 2007, 2009a, 2009b). Jejich hlavnm clem je ekologicky udriteln chovn jedinc. Nam clem je za pomoc kvantitativn ale i kvalitativn analzy nalzt ppadn souvislosti mezi provnm sounleitosti s prodou, mrou kontaktu s prodou a jevy jako je reflexe, ruminace, spokojenost se ivotem a smysluplnost ivota. V kvalitativn sti zjiujeme, jakou hodnotu mladm lidem proda pin.

76

Vzkumn otzky Pokud je nm znmo, takto koncipovan psychologick studie nebyla doposud v esk republice uskutenna. Pi formulaci hypotz se odvjme od dosavadnch poznatk uveden v teoretick sti. Na zklad prostudovan literatury a ady zahraninch studi jsme vzkumn otzky formulovali nsledujcm zpsobem:

1. 2. 3. 4. 5.

M provn sounleitosti s prodou vliv na mru spokojenosti se ivotem? M provn sounleitosti s prodou vliv na mru smysluplnosti vlastnho ivota? M provn sounleitosti s prodou vliv na vnitn jevy jedince jako je reflexe a ruminace? M na mru provn sounleitosti s prodou vliv, zda jedinci vyrstali ve mst i na venkov? Souvis mra provn sounleitosti s prodou s tm, jak jsou osoby obklopeny prodnmi prvky?

6. Co pro mlad lidi znamen proda? Jak m pro n vznam prodn prosted?

4.2. VZKUMN HYPOTZY

Na zklad ve uvedench vzkumnch otzek jsme formulovali nsledujc hypotzy:

H1: Osoby, kter provaj vy mru sounleitosti s prodou, vykazuj vy mru

spokojenosti se ivotem.

H2: Osoby, kter provaj vy mru sounleitosti s prodou, vykazuj vy mru

smysluplnosti ivota.

H3: Osoby, kter provaj vy mru sounleitosti s prodou, vykazuj

a) vy mru reflexe.

b) ni mru ruminace.

H4: Osoby, kter vyrstaly na venkov, se li v me sounleitosti s prodou od osob, kter

vyrstaly ve mst.

H5: Osoby, kter jsou vce obklopeny prodnmi prvky, provaj vy mru sounleitosti s
prodou.

77

5. METODY A METODOLOGICK POSTUPY

5.1. CHARAKTERISTIKY VZORKU
Do naeho vzkumu se podailo zapojit celkem 171 osob ve vkovm rozmez 18-25 let. Tab. 4: Charakteristiky vzkumnho souboru POHLAV Mu ena ChD (Chybjc data) VK 18 19 20 21 22 23 24 25 ChD TYPY KOL - OBOROV ZAMEN Stedn koly, odborn uilit Kosmetika/kadenictv Technick (elektrik, automechanik) Obchodn Zdravotn Servrka/nk emesln (truhl) Gymnzium: Veobecn Biskupsk Vysok a vy koly: Pedagogick Ekonomicko-sprvn Prodovdeck, veterinrn lkastv Historick vdy Stavebn Lkask Prvnick Filologick etnost 60 109 2 etnost 42 28 27 29 22 7 8 7 1 etnost 42 21 8 5 4 3 1 20 12 8 96 24 23 19 15 6 3 3 2 relativn etnost [v %] 35,1 64,7 1,2 relativn etnost [v %] 24,6 16,4 15,8 17 12,9 4,1 4,2 4,1 0,6 relativn etnost [v %] 24,6 12,3 4,7 2,3 2,3 1,8 0,6 11,7 7 4,7 56,1 14 13,5 11,1 8,8 3,5 1,8 1,8 1,2

78

Sociln ChD KDE BYDL Venkov Malomsto Velkomsto ChD KDE VYRSTALI Venkov Malomsto Velkomsto ChD POBVN V PROD skoro vbec 1-2x za msc 1-2x za tden 3-4x za tden vce jak 4x za tden ChD RODINN STAV svobodn/a partnerstv enat/vdan ChD ZDRAVOTN STAV vborn uspokojujc neuspokujujc velmi neuspokojujc ChD

1 13 etnost 37 71 62 1 etnost 61 82 27 1 etnost 4 56 66 27 17 1 etnost 124 44 1 2 etnost 88 74 5 1 3

0,6 7,6 relativn etnost [v %] 21,6 41,5 36,3 0,6 relativn etnost [v %] 35,7 48 15,8 0,6 relativn etnost [v %] 2,3 32,7 38,6 15,8 10 0,6 relativn etnost [v %] 72,5 25,7 0,6 1,2 relativn etnost [v %] 51,5 43,3 2,9 0,6 1,8

5.2. S BR DAT
Dotaznky jsme rozdlili mezi msta Brno, Praha, esk Budjovice, Polika a jejich okol. Administrovn po osobn konzultaci provedli poven osoby a pedagogov v prbhu msc jna a listopadu 2011. Poven osoby a uitele jsme vdy instruovali, aby student vyplnil dotaznk sm, sm za sebe, vloil jej do oblky a zalepil. Na zatku dotaznku jsme napsali strunou instrukci.

79

Na jednotliv otzky neexistovaly patn nebo dobr odpovdi. Dotaznk nebyl asov omezen. Dotaznky jsem nejdve rozdala po esti mezi osm povench osob, kte v tchto oblastech studuj. Vlastn administrace probhala individuln o pestvkch v prostorch koly a vdy v jejich ptomnosti. V tomto ppad se jednalo o metodu lavinovho vbru vzorku. Dle, abychom zskali vt mnostv dat, jsem oslovila kantory z odborn zamench kol v tchto mstech. Studenti byli o spoluprci podni za pomoc ochotnch kantor pslunch kol, kte souhlasili se zapojenm do vzkumu. Testovn pak probhlo bhem bn vuky v prostorch koly. Vdy spolupracovala cel tda. Zde se jednalo o skupinovou administraci. Vyplnn dotaznk trvalo cca 25 min. V druhm ppad jsme pouili metodu pleitostnho vbru.

5.3. VZKUMN METODY

Dotaznk se skldal z esti st oznaench A a F. Vechny tyi kly pouit v naem dotaznku (tj. CNS, RRQ, SWLS, S) se skldaly z vrok hodnocench na pti bodov Likertov kle od vbec nesouhlasm po pln souhlasm. Tyto kly se nachzej v sti dotaznku A-D. U vech kl jejich autoi demonstruj dobr psychometrick vlastnosti.

5.3.1. Connectedness to Nature Scale (CNS) - Sounleitost s prodou

CNS se nachz v dotaznku v sti A. Zvaovali jsme, jak kla by v naem vzkumu nejlpe zachytila vztah mladho lovka k prod. V vahu pipadaly ti celosvtov nejpouvanj kly souasn doby. Mezi n patila NEP kla (The new environmental paradigma scale) od autor Dunlap, Van Liere, Mertig, Jones (2000). Tato patnctipolokov kla m zkladn pesvden tkajc se nleitosti k prodnmu svtu, individulnho pohledu respondenta na svt. NEP kla se spe sousted na kognitivn strnku. INS (Inclusion of Nature in the Self, Schutz, 2001) byla dal kla, kter pipadala v vahu. Jednopolokov kla se skld ze sedmi pr kruh (grafick operacionalizace propojenosti), kter reprezentuj produ a self. Poloka zkoum mru, jak respondent

80

zahrnuje produ do kognitivn prezentace sebe samho. Tato kla se nm jevila pli abstraktn a kvli jedn poloce mlo spolehliv. Po pelivm prostudovn zahraninch studi jsme pouili klu CNS (Connectedness to Nature scale) od autor F. Stephan Mayer a Cynthia McPherson Frantz (2004), je m individuln emon rove sounleitosti s prodnm svtem. Autoi se pedevm soustedili na provn respondentova vlastnho postoje vi prod, tj. jak se respondenti ct bt soust prody. CNS m svou odvozenou variantu CNS (State), kter m aktuln stav provn sounleitosti s prodou tj. jak prav nyn, v tomto ptomnm momentu se ct respondent soust ivota prody (Mayer, Frantz, 2009). Pro n vzkum jsme pouili pvodn variantu CNS (Trait), kter m mru sounleitosti s prodou jako respondentovu relativn ustlenou tendenci k provn. Pvodn kla se skldala z 14 poloek. Pklady tvrzen z dotaznku: Vnmm produ jako prosted, do kterho patm. Jako strom me bt soust lesa, ctm, e i j jsem zasazen/ do irho prodnho prosted. Ctm, e vichni obyvatel Zem (lid, zvata, rostliny aj.) sdlej spolenou slu ivota. 4) asto se ctm oddlen/ od prody. (obrcen, -) 12) Kdy uvauji o svm mst na Zemi, povauji se za lena na nejvy pce v hierarchii prody. (obrcena, -) Mayer a Frantz (2004, 2009) demonstruj adou studi dobr psychometrick vlastnosti. Ve svt se tato kla ji osvdila. CNS skre korelovalo s promnnmi jako INS, NEP klou, zohledovnm prodn perspektivy, ekologickm jednnm, biocentrickm postojem, zpsobem ivota, tj. do jak mry respondent ije v kontaktu s prodou a nekorelovalo s potenciln zkreslujcmi promnnmi jako sociln doucnost, akademick postoj apod. Analza poloek I pestoe tato kla pat v zahrani k ji dsledn provenm metodm, nebyla dosud peloena a pouita na esk populaci, proto jsme se rozhodli pro podrobnj analzu jednotlivch poloek.

81

Tab. 5: Korelace mezi jednotlivmi poloky CNS

1 2 3 4 5 6 7 8 1,0 0,3 0,4 1 0,28 0,06 0,33 0,28 0,11 0 6 4 0,3 1,0 0,3 2 0,27 0,05 0,34 0,24 0,15 6 0 3 0,2 0,2 0,2 3 1,00 0,25 0,48 0,15 8 7 0,00 2 0,0 0,0 0,1 4 1,00 0,08 6 5 0,00 0,01 0 0,06 0,3 0,3 0,5 5 0,25 0,08 1,00 0,29 0,17 3 4 2 0,2 0,2 0,2 6 0,48 0,29 1,00 0,13 8 4 0,01 7 0,4 0,3 1,0 7 0,22 0,10 0,52 0,27 0,16 4 3 0 0,1 0,1 0,1 8 0,15 0,17 0,13 1,00 1 5 0,06 6 0,1 0,3 0,3 9 0,20 0,10 0,35 0,26 0,32 8 2 6 1 0,1 0,1 0,4 0,39 0,04 0,37 0,27 0,13 0 9 3 0 1 0,2 0,3 0,5 0,21 0,40 0,26 0,21 1 9 3 0,02 2 1 0,0 0,0 0,0 0,01 0,15 0,09 2 3 0 0,13 0 0,08 0,1 0,1 0,0 13 0,23 0,01 0,14 0,07 1 8 0,01 6 1 0,1 0,2 0,1 0,16 0,02 0,13 0,28 0,06 4 6 9 7 Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,01 9 0,18 0,32 0,20 0,10 0,35 0,26 0,36 0,32 1,00 0,37 0,39 0,03 0,16 0,21 10 0,1 9 0,1 3 0,3 9 0,0 4 0,3 7 0,2 7 0,4 0 0,1 3 0,3 7 1,0 0 0,4 3 0,0 7 0,2 2 0,1 7 11 0,29 0,33 0,21 0,02 0,40 0,26 0,52 0,21 0,39 0,43 1,00 0,14 0,19 0,29 12 0,03 0,00 0,01 0,15 0,13 0,09 0,00 0,08 0,03 0,07 0,14 1,00 0,25 0,15 13 0,11 0,18 0,23 0,01 0,01 0,14 0,06 0,07 0,16 0,22 0,19 0,25 1,00 0,17 14 0,1 6 0,2 9 0,1 6 0,0 2 0,1 3 0,2 8 0,1 7 0,0 6 0,2 1 0,1 7 0,2 9 0,1 5 0,1 7 1,0 0

Tabulka ve nm pekvapiv ukzala, e poloka 4 (asto se ctm oddlen/ od prody) vznamn nesouvis s dnou polokou. Poloka 12 vykazuje jen dv slab korelace. Oven dostaten vnitn konzistence cel kly, tj. zda jsou vechny poloky dostaten homogenn, jsme provedli za pomoci vpotu Cronb. alfa, kter nm vylo 0,76. Faktorov analza nm ukzala ti latentn promnn. Jejich struktura vak nebyla nijak jednoznan. Proto jsme se rozhodli problematick poloky 4 a 12 do celkovho skru CNS nezaadit. Pro nmi zkrcenou revidovanou klu pouvme zkratku CNS-R. Cronb. alfa CNSR kly nm vylo 0,81. Rozpt monho obodovn po vynechn poloek 4 a 12 inilo 12 60 bod. m vce respondent obdrel bod, tm vce se ctil soust prodnho svta.

82

5.3.2. Satisfaction With Life Scale (SWLS) - kla spokojenosti se ivotem

Tato kla se nachzela v sti C. Ke zjitn osobn pohody respondent (H1) jsme zvolili metodu SWLS (Satisfaction With Life Scale), do etiny pekldanou jako kla spokojenosti se ivotem, kterou vytvoili Ed Diener, Robert A. Emmons, Randy J. Larsen a Sharon Griffin v roce 1985. kla je konstruovna k men celkovho kognitivnho posouzen ivotn spokojenosti. Vsledkem je tedy jedin skr, kter udv globln mru spokojenosti se ivotem. V R se tato kla ji pouv (Blatn a kol., 2005). Pklady tvrzen z dotaznku: V mnoha ohledech se mj ivot bl mmu idelu. Se svm ivotem jsem spokojen/. Kdybych mohl/a t svj ivot znovu, tm nic bych nezmnil/a. Rozpt monho obodovn inilo 5 - 25 bod. m vce respondent obdrel bod, tm vy mru spokojenosti se ivotem vykazoval.

5.3.3. kla ivotnej Zmysluplnosti (Z)

Tato kla se tak nachzela v sti C. Pro zmen mry smysluplnosti ivota (H2) jsme pouili klu ivotnej smysluplnosti, kter je pvodn slovenskou metodikou. Jejm tvrcem je Peter Halama (2007). Tto kla vychz z tkomponentovho chpan smyslu (Reker, Wong, 1998, viz. 2.2.). Jde o kvalitn a oven dotaznk. Pklady tvrzen z dotaznku: Vbec nechpu, kvli emu jsem na svt, a pro vlastn iju. ivot se mi zd jednotvrn a vtinou m nud. Nemm dost sil uskutenit to, co povauji za dleit. Z m celkem 18 vrok. Rozpt monho obodovn inilo 18 90 bod. m vy je bodov hodnota, tm vce je ivot dan osoby naplnn smyslem

5.3.4.Rumination-Reflection Questionnaire (RRQ)

Tyto kly se nachzely v sti B.
83

Pro zmen jev reflexe a ruminace (H3) jsme pouili klu RRQ. Tuto klu sestavili a provili Paul Trapnell a Jennifer Campbell (1999). RRQ je 24 polokov, sebeposuzovac dotaznk, kter m dva odlin druhy sebe-uvdomovn (podrobnj popis uvdme v teoretick sti, viz. 2.4.1.): 1) ruminace (12 poloek) neurotick, zkostliv pozornost k sob Pklady tvrzen z dotaznku: Moje pozornost je asto zamena na ty strnky sebe sama, o kterch bych radji nepemlel/a. Nkdy je pro m tk pestat pemlet o sob sama.
Mm sklon rozebrat sv reakce a chovn k druhm lidem hodn dlouho pot, co k nim

dolo. 2) reflexe (12 poloek) - zvdav zkoumn sebe Pklady tvrzen z dotaznku: Velmi rd/a zkoumm svj vnitn svt. Rd/a rozebrm, pro dlm to, co dlm. Filozofick nebo abstraktn uvaovn o svch vztazch s druhmi lidmi m moc nezajm. Tyto dva jevy jsme zkoumali zvl. Rozpt monho obodovn v rmci jednoho druhu sebezkoumn inilo 12 60 bod. m vce respondent obdrel bod, tm vy mru ruminace nebo reflexe vykazoval. Tato kla tak jet nebyla dosud peloena a pouita na esk populaci. Z tchto dvod jsme ovili vnitn konzistenci poloek za pomoc Cronb. alfa, kter nm u obou poloek vylo 0,82. Zde kad poloka pispvala k vnitn konzistenci. Faktorovou analzou jsme prokzali, e reflexe i ruminace zvl m jeden faktor.

5.3.5. Mra kontaktu s prodou

V tto sti jsme pouili otzky, kter jsme vytvoili pro n vzkum, abychom zjistili, kde respondent vyrstal (H4) a jeho mru kontaktu s prodou (H5). Tyto otzky se nachzely v sti D. Ke zjitn, kde respondenti vyrstali (H4), jsme poloili otzku: V jakm prosted jste vyrstal/a? a) na venkov (vesnici)

84

b) na pedmst, v malomst c) ve mst nad 100 000 obyvatel Nsledujc poloky v sti D zjiovaly mru obklopen prodnmi prvky v souasnosti (H5), tj.: 1) v jakm prosted po vtinu svho asu nyn bydl, 2) zda pobvaj na chat 3) zda pstuj kvtiny 4) zda chovaj zvata, 5) jak asto vyraz do prody.

5.3.6. Oteven otzka

Na konci sti D jsme poloili otevenou otzku, kter mapuje nai estou vzkumnou otzku: Co pro Vs znamen proda? Jak m pro vs vznam prodn prosted? V posledn sti E jsme se zajmali o demografick daje jako vk, vzdln, pohlav, zdravotn a rodinn stav.

5.4. METODY ANALZY DAT

5.3.1. Kvantitativn st
V rmci na diplomov prce jsme k vyhodnocen zskanch dat pouili software pro statistick zpracovn a analzu dat Statistica 9 a Statistica 10, IBM SPSS Statistics 20. Kde se vyskytovala ordinln data, data s vrazn nenormlnm rozdlenm, mal skupiny, tam jsme nadle pouili neparametrickou statistiku. klovn promnn obklopen prodnmi prvky - operacionalizace H5 Pro oven pt hypotzy jsme vytvoili pt vlastnch poloek s clem zmit, jak jsou respondenti obklopeni prodnmi prvky. Jako formt odpovd jsme pouili uspodan kategorie nabzejc vce alternativ, kterm jsme piadili seln kdy, kter odrej vhu zjiujc promnn. Zvaovali jsme, zda bychom mli uinit v bodovn rozdly a zdraznit vhu nkter poloky vtm potem bod. Nakonec jsme usoudili, e by upednostnn nkterch poloek bylo velice subjektivn. Kadou otzku jsme obodovali po jednom bodu. Uspodan kategorie v poloce jsme tak rozliili jednm bodem. m vt poet bod respondent obdrel, tm vy mra obklopen prodnmi prvky mu byla pisouzena. V zvorce uvdm poet bod, kter jsme pipoetli za tuto odpov. Rozpt monho obodovn inilo 0-9 bod. 1. V jakm prosted nyn bydlte po vtinu svho asu?

85

a) na venkov (2b.) b) na pedmst, v malomst (1b.) c) ve velkomst nad 100 000 obyvatel (0b.) 2. Jezdte na chatu/chalupu do prody? a) ano (1b.) b) ne (0b) 3. Mte njak iv kvtiny v prci nebo doma? a) ano (1b.) b) ne (0b.) 4. Chovte njak zvata pro radost (nejen pro materiln i ekonomick uitek)? a) ano (1.) b) ne (0b) 5. Kolikrt bhem roku prmrn vyrazte do prody? Do prody chodte: a) skoro vbec (0b.) b) jednou a dvakrt za msc (1b.) c) jednou a dvakrt tdn (2b.) d) ti a tyikrt tdn (3b.) e) vce jak tyikrt za tden (4b.) V rmci pt hypotzy jsme ve vsledcch porovnvali tyto skry: a) zda poloka . 1 zvl (msto bydlit) souvis s mrou sounleitosti s prodou? b) zda souet vech pti (1-5) poloek (celkov index mry obklopen prodnmi prvky) souvis s mrou sounleitosti prodou? c) zda poloka . 5 zvl (frekvence vychzek) souvis s mrou sounleitosti s prodou?

5.3.2 Kvalitativn st
Pro obohacen naeho vzkumu jsme zaadili do naeho dotaznku otzku: Co pro Vs znamen proda? Jak m pro vs vznam prodn prosted? Zmrem tto otzky bylo prozkoumn, pojmenovn a zkonkretizovn toho, jakou osobn hodnotu m dnes pro mlad proda. K analze odpovd jsme pistoupili z vce stran: I. dle citovho zabarven, emonho nboje, zda je tendence se piblit nebo vzdlit (Kuhl,

2002, vancara, 2003). Na hdonickm kontinuu jsme vybrali ti kategorie: 1) pozitivn (kladn) 2) neutrln (indiferentn) 3) negativn (zporn). Jednalo se o formln pstup,

86

oprajc se pedevm o teoretick uvaovn a vyznaujc se apriorn konstrukc kategori. Pokud se souasn u respondenta objevily dv kategorie (nap. respondent vyjdil nklonnost k prod, ale zrove, e v n prov i strach, ohroen, nepohodl), spotali jsme poet slov patc k dan kategorii a respondenta jsme zaadili do t sti, kter byla co doslov poetnj (obshlej). Vdy jsme respondenta pietli jen do jedn kategorie. II. v druhm pstupu dlen jsme pouili teoretick pstup oprajc se o hodnoty identifikovan

S.R. Kellertem (1996, 1998, 2002), kter podrobnji popisujeme na s. 14. Tento pstup jsme doplnili o deskriptivn-empirick postup, kdy jsme se nechali inspirovat samotnmi vpovmi respondent. Pod tchto devt Kellertem urench kategori jsme vypsali tyto jednotliv podkategorie, kter jsme nazvali podle nejastji se opakujcch tmat (konkrtnch slov) respondent. III. v tetm pstupu pouvme jako pedlohu Tab. 1 Pehled pozitivnho vlivu prody dle

dimenz kvality ivota, kterou uvdme na s. 29. IV. Na konci odpovdme na ti otzky, kter ns v rmci tto prce zaujaly, a uvdme i vlastn shrnut za pomoc respondentovch odpovd.

87

6. VSLEDKY

6.1. KVANTITATIVN ST
kly vyplnilo celkem N = 171 respondent. Prmrn skr sounleitosti s prodou inil AM = 40. Vsledky se pohybovaly v rozmez mezi 15 a 60 body. Smrodatn odchylka byla SD = 6,9. Tab. 6: Popisn statistiky promnnch AM CNS-R 171 SWLS 171 SZ 171 RUMINACE 171 REFLEXE 171 SD Prmr 6,85 39,94 3,95 16,38 9,91 66,06 7,39 39,84 7,66 36,13 Medin 41 16 67 41 36 Minimum 15 5 25 18 15 Maximum 60 25 90 58 57 N 171 171 171 171 171

Za pomoc testu ANOVA jsme zjistili, e vk, vzdln, zdravotn stav neml na mru sounleitosti s prodou statisticky vznamn vliv. Za pomoc t-testu pro nezvisl vzorky se statisticky vznamn rozdl mezi pohlavm ukzal pouze ve kle ruminace na 1% hladin vznamnosti, kde vy mra byla zaznamenna u en. Poet platnch odpovd byl N = 169. Tab. 7: Rozdl mezi pohlavm ve kle ruminace AM-MAM-SD-MSD - t p N-M N- 60 109 RUMINACE 37,70 40,99 7,06 7,33 -2,83 0,01

H1, H2, H3: Vztahy mezi sounleitost s prodou, spokojenost s ivotem, smysluplnost ivota, reflex a ruminac Tab. 8: Vzjemn korelace mezi promnnmi CNS-R SWLS SZ RUMIN. REFL. CNS-R 1,00 -0,02 0,19 0,33 0,52 SWLS -0,02 1,00 0,64 -0,25 0,01 SZ 0,19 0,64 1,00 -0,16 0,23 RUMIN. 0,33 -0,25 -0,16 1,00 0,44 REFL. 0,52 0,01 0,23 0,44 1,00

Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,05

88

Pi korelaci bez kontroly pro vliv ostatnch promnnch se ukzal na 1% hladin vznamnosti vztah mezi promnnmi: H2: CNS a Z (r = 0,19, p < 0,01) H3: CNS a reflex (r = 0,52, p < 0,01) H3: CNS a ruminac (r = 0,33, p < 0,01) Dle jsme pomoc korelan matice zaznamenali, e spokojenost (SWLS) negativn souvis s ruminac (r = -0,25, p < 0,01), ale s reflex ji nekoreluje. Ruminace negativn korelovala i se smysluplnost ivota (r = -0,16, p < 0,05). I kdy reflexe a ruminace jsou spolu v stedn silnm pozitivnm vztahu (r = 0,44, p < 0,01), reflexe na rozdl od ruminace se smysluplnost ivota vykazovala pozitivn vztah (r = 0,23, p < 0,01). Nejsilnj vzjemn vztah v naem vzkumu se ukzal mezi spokojenost a smysluplnost ivota (r = 0,64, p < 0,01). H1: Na zklad vzjemn korelace se nm prvn hypotza nepotvrdila. Osoby, kter provaj vy mru sounleitosti s prodou, nevykazuj vy mru spokojenosti se ivotem. Regresn analza s predikovanou promnou smysluplnost ivota Tab. 9: Vztah zvisl promnn Z k prediktorm CNS-R, SWLS, ruminace, reflexe beta CNS-R SWLS RUMINACE REFLEXE 0,12 0,60 -0,17 0,25 b 0,18 1,51 -0,22 0,33 Sm.chyba z b 0,09 0,14 0,09 0,09 t (166) 1,86 10,51 -2,58 3,67 p 0,06 0,00 0,01 0,00

Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,01

Vcensobnou regres bylo zjitno, e mra smysluplnosti ivota je predikovna pedevm mrou spokojenosti se ivotem (beta = 0,6, p < 0,01), reflex (beta = 0,25, p < 0,01) a sten tak ruminac (beta = -0,17, p < 0,05). Marginlnm prediktorem se ukzala i CNS-R (beta = 0,12, p < 0,06), kter se ji ale nepovauje za statisticky vznamnou hodnotu. Smysluplnost ivota a reflexe jsou v pozitivnm vztahu, smysluplnost ivota a ruminace jsou v negativnm vztahu. Regresivn model vysvtloval celkem 49% rozptylu v me smysluplnosti ivota (R = 0,70, F (4, 166) = 40,55, p < 0,001). Nsledujc tabulka popisuje krokovou regresn analzu, kde jsme v prvnm kroku za prediktory dosadili SWLS, v druhm kroku SWLS, reflexi, ruminaci, CNS-R.

89

Tab. 10: Krokov regresn analza 1) SWLS, 2) SWLS, reflexe, ruminace, CNS-R Model 1 2 R 0,64 0,70 R2 0,41 0,49 Uprav. R2 0,40 0,48 Sm.chyba 7,65 7,13

Krokovou regresn analzou jsme nadle zjistili, e SWLS nezvisle na ostatnch promnnch vysvtluje 41% rozptylu promnn ZZ. Ostatn promnn CNS-R, ruminace, reflexe, kter se vzjemn vznamn pekrvaj, potom nezvisle na SWLS vysvtluj 8,6% rozptylu ZZ. H2: Korelan analzou se nm druh hypotza jen sten potvrdila. Regresn analzou se zjistilo, e mra smysluplnosti ivota nen ovlivnna mrou sounleitosti s prodou nezvisle od jinch pouitch prediktor, pedevm reflexe. Regresn analza s predikovanou promnou reflexe Tab. 11: Vztah zvisl promnn reflexe k prediktorm CNS-R, SWLS, Z, ruminace CNS-R SWLS SZ RUMINACE beta 0,35 -0,11 0,30 0,35 b 0,39 -0,21 0,23 0,36 Sm.chyba z b 0,07 0,15 0,06 0,07 t (166) 5,25 -1,39 3,67 5,26 p 0,00 0,17 0,00 0,00

Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,01

Vcensobnou regres bylo zjitno, e mra reflexe je predikovna mrou sounleitosti s prodou (beta = 0,35, p < 0,01), ruminac (beta = 0,35, p < 0,01) a smysluplnost ivota (beta = 0,30; p < 0,01). Vechny ti vznamn promnn byly s reflex v pozitivnm vztahu. Regresivn model vysvtloval celkem 41% rozptylu reflexe (R = 0,64, F(4, 166) = 40,55, p < 0,001). H3: a) Regresn analzou jsme zjistili, e mra reflexe je sten predikovna mrou sounleitosti s prodou (beta = 0,35). Vztah se ukzal pozitivn, staticky vznamn na 1% hladin vznamnosti. Tato st tet hypotzy se na zklad regresn analzy potvrdila.

90

Regresn analza s predikovanou promnou ruminace Tab. 12: Vztahy zvisl promnn ruminace k CNS-R, SWLS, SZ, reflexi CNS-R SWLS SZ REFLEXE beta 0,16 -0,09 -0,23 0,41 b 0,17 -0,17 -0,17 0,40 Sm.chyba z b 0,08 0,16 0,07 0,08 t (166) 2,06 -1,06 -2,58 5,26 p 0,04 0,29 0,01 0,00

Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,01

Regresivn analzou bylo zjitno, e mra ruminace respondenta je ovlivnna pedevm mrou reflexe (beta = 0,4; p < 0,01), smysluplnost ivota (beta = -0,23; p < 0,05) a sounleitost s prodou (beta = 0,16; p < 0,05). Ruminace a reflexe jsou v pozitivnm vztahu, stejn jako ruminace a sounleitost s prodou. Ruminace a smysluplnost ivota jsou v negativnm vztahu. Regresivn model vysvtloval celkem 30% rozptylu ruminace (R = 0,64, F (4, 166) = 17,39, p < 0,001). H3: b) Regresn analzou se zjistilo, e osoby, kter provaj vy mru sounleitosti s prodou, nevykazuj ni mru ruminace. Tato st tet hypotzy se nm nepotvrdila. Regresn analza s predikovanou promnou provn sounleitosti s prodou Tab. 13: Vztah zvisl promnn CNS-R k prediktorm SWLS, Z, ruminace, reflexe beta CNS-R SWLS SZ REFLEXE -0,08 0,17 0,16 0,41 b -0,14 0,12 0,15 0,37 Sm.chyba z b 0,15 0,06 0,07 0,07 t (166) -0,92 1,86 2,06 5,25 p 0,36 0,06 0,04 0,00

Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,01

Regresn analzou se zjistilo, e mra sounleitosti s prodou je pozitivn predikovna mrou reflexe (beta = 0,41, p < 0,01) a mrou ruminace (beta = 0,16, p < 0,05). Regresivn model vysvtloval celkem 30% rozptylu sounleitosti s prodou (R = 0,54, F (4, 166) = 17,65, p < 0,001).

91

Vztah mezi polokami CNS a klami SWLS, SZ, RRQ. Tab. 14: Korelace mezi klami a poloky CNS (1-14). 1
SWLS 0,1 5 0,2 9 0,0 8 0,2 8

2
0,1 2 0,2 9 0,1 3 0,3 8

3
0,0 4 0,1 2 0,3 0 0,3 5

4
0,2 0 0,1 8 0,0 6 0,0 2

5
0,1 0 0,2 9 0,1 7 0,5 0

6
0,0 3 0,1 3 0,1 9 0,3 2

7
0,1 5 0,2 0 0,1 8 0,4 6

8
0,0 3 0,2 6 0,0 6 0,1 6

9
0,0 6 0,0 2 0,2 0 0,2 2

10
0,0 5 0,0 6 0,1 5 0,2 7

11
0,0 3 0,0 7 0,2 2 0,3 3

12
0,0 6 0,0 4 0,0 2 0,0 1

13
0,1 4 0,1 1 0,2 4 0,1 5

14
0,08 0,05 0,16 0,28

SZ

RUMIN. REFL.

Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,05, N =171 Vzjemnou korelac mezi polokami CNS a klou reflexe se zjistilo, e poloka 4, 12 nijak nesouvis s mru reflexe. Poloky 8 a 13 prokzaly jen marginln souvislost. U ostatnch poloek CNS se prokzal vztah s mrou reflexe slab a stedn siln.

92

H4:Vztah mezi mrou sounleitosti s prodou a mstem, kde respondenti vyrstali Rozdl v me sounleitosti a mstem, kde respondenti vyrstali, jsme zkoumali pomoc statistiky ANOVA a grafu. Tab. 15: Porovnvn rozdlu v CNS-R dle msta, kde respondenti vyrstali AM (CNS-R) velkomsto malomsto venkov 43,26 46,56 47,39 SD
5,93 7,05 7,33

Interval spolehlivosti -95,00% 40,91 45,01 45,52

Interval spolehlivosti +95,00% 45,60 48,11 49,27

N 27 82 61

H4: Jednofaktorovou analzou rozptylu bylo zjitno, e osoby se li v me sounleitosti s prodou podle msta, kde vyrstaly. tvrt hypotza se nm tak potvrdila (F (2,167) = 3,35, p = 0,04). Osoby, kter vyrstaly na venkov, vykazuj vy mru sounleitosti s prodou.
7 0

5 CNS-R

0
M e d i n 2 5 % - 7 5 % R o z s a h n e o O d l e h l E x t r m y

v e l k

s t mo R

a l o S

m T

s t o v

e n

d l e h

Graf 1: Rozloen mry CNS-R dle msta, kde respondenti vyrstali Krabicov graf naznauje i vliv extrmnch hodnot. Rozdly v me sounleitosti s prodou dle msta, kde respondenti vyrstali, se neukazuje velmi vrazn.

93

Vztah mezi mrou sounleitosti s prodou a Mrou obklopen prodnmi prvky (H5) a) vztah mezi CNS-R a mrou obklopen prodnmi prvky Tab. 16: Korelan analza mezi indexem mry obklopen prodnmi prvky a CNS-R AM CNS-R INDEX 5,07 SD 1,61 CNS-R 1,00 0,18 INDEX 0,18 1,00 39,95 6,87

Oznaen korelace jsou vznamn na hladin p < 0,01

H5: Za pomoc Spearmonovy korelace bylo zjitno, e mra obklopen prodnmi prvky vznamn souvis s mrou sounleitosti s prodou (beta = 0,18, p < 0,01). Pt hypotza se tedy relativn potvrdila. Osoby, kter vyrstaly na venkov, vykazuj vy mru sounleitosti s prodou. b) vztah mezi CNS-R a mstem, kde respondenti bydl Za pomoc jednofaktorov analzy rozptylu nebyl prokzn vznamn rozdl v me sounleitosti s prodou a mezi tm, kde respondenti pevn bydl. Respondenti, kte bydl na venkov, se tedy neli v me sounleitosti s prodou od respondent, kte bydl ve mst. Tato st hypotzy se nepotvrdila. c) Vztah mezi CNS-R a frekvenc vychzek do prody
7 0

5 CNS-R

0
M e d i n 2 5 % - 7 5 % 4 x z a t d e n R o z s a h n e o e n O d l e h l E x t r m y

s k

r o 1

v b - 2 x

e 1 c - 2 x z a t v d i ce en j a k z a m 3s - c 4 x z a t d P R O C H Z K Y

d l e h

Graf 2: Rozloen mry CNS-R dle frekvence vychzek do prody

94

Spearmanovou korelac bylo zjitno, e frekvence vychzek do prody do jist mry souvis s mrou provn sounleitosti s prodou. Vztah se prokzal pozitivn a zanedbateln slab (r = 0,19, p < 0,01). Rozdl ve smysluplnosti ivota dle msta, kde respondenti vyrstali Pi analytick prci s daty jsme si vimli vznan odlinosti v me Z a mstem, kde respondenti vyrstali. Odlinosti mezi skupinami jsme ovili pomoc statistiky ANOVA a grafu. Tab. 17: Porovnvn rozdlu v CNS-R dle msta, kde respndenti vyrstali AM (Z) velkomsto malomsto venkov
63,19 65,73 69,41

SD
8,84 8,78 9,23

Interval spolehlivosti -95,00%

59,69 63,80 66,99

Interval spolehlivosti +95,00%

66,68 67,66 71,84

N
27 82 60

Jednofaktorovou analzou rozptylu bylo zjitno, e respondenti se li v me smysluplnosti ivota podle toho, kde vyrstali (F (2, 166) = 5,22, p = 0,06). Osoby, kter vyrstaly na venkov, vykazuj vy mry ivotn smysluplnosti.
1 9 8 7
SZ

0 0 0 0 0 0 0 0

6 5 4 3

e l k

s mt o a l o
R S

m
T

s t vo e n

M e d i n 2 5 % - 7 5 % R o z s a h n O d l e h l E x t r m y

e o

l e h

Graf 3: Rozloen mry Z dle msta, kde respondenti vyrstali

95

6.2. KVALITATIVN ST
Z celkovho potu 171 dotaznku odpovdlo na poloenou otzku 141 respondent, co inilo 82%. Odpovdi byly seazeny pro pehlednost podle etnost. I. Nejdve jsme shrnuli odpovdi dle emonho zamen postoje k prod. Pouili jsme kategorie: POZITIVN/NEUTRLN/NEGATIVN. Tento postoj jsme odvodili ze 138 vyjden. Relativn etnost je vypotna z tchto 138 vyjden. Tab. 18: Rozloen osobn hodnoty prody do kategori dle emonho zamen ZAMEN Ukzky odpovd: POZITIVN Hodn moc pro m znamen. Mm ji rda. Miluji jej klid. pkn pocity Rda se v n prochzm. M pro m velik vznam. Nedoku si pedstavit, e bych neml pstup k prod, je pro m moc dleit. M na m pozitivn vliv. Pin mi klid a nadji. rozhodn pjemn pirozen prosted, Obdivuji jej pirozenou krsu. Uklidnn 125 90,6% NEUTRLN dnNezajm m, M pro m pln normln vznam! Nem pro m vt vznam. NEGATIVN Nerad do n chodm, radji jsem ve mst Samota, chyb mi spolenost lid Strach Nesnm, kdy se o tom mluv

etnost Relativn etnost II.

9 6,5%

4 2,9%

Dle jsme se pokusili o podrobnj obsahov rozdlen vyskytujcch se vznam. Zde jsme se opeli o konstrukci zkladnch kategori hodnot prody dle S.R. Kellerta (1998). V kad kategorii jsme nsledn vypisovali nejastji a nejvraznji se opakujc tmata v odpovdch. Rozdlovn odpovd do jedn z devti dimenz nebylo vdy zcela jednoznan.

Urovali jsme podle naeho vlastnho uven a dle Kellertovch charakteristik jednotlivch hodnot.

96

Kategorie Osobn vznamnost: V dotazncch se vyskytovala odpov, kter vyjadovala, e proda m pro respondenta velkou osobn hodnotu bez dalho konkrtnjho uren. Do tto kategorie patily odpovdi: velmi dobr, hodn, velik, hodn velk vznam moc pro m znamen, je pro m velmi dleit. Celkem se takov odpovdi vyskytly 28x. Jednm z typickch pklad byla odpov studentky stedn zdravotn koly: Znamen pro m hodn. Nedovedla by si ivot bez n pedstavit. Nejasn kategorie: Mezi sporn odpovdi podle ns pat vyjden bez pesnj specifikace. Nejasn specifikovan vyjden bylo Vdy m doke potit. Jakou hodnotu v tomto vyjden proda pro respondenta nese? Jde o emon proitek nad jej krsou, atraktivnost prvk (kategorie - Estetick, podkategorie - Radost - jako pjemn provn, kter je ve vztahu ke skutenmu vnmn konfigurac uritch prvk, celku) i proda zde proda spe odr humanistickou hodnotu (kategorie - Humanistick, podkategorie - tcha - jako provn blzkosti, bezpenho vztahu k prod, tj. k prod jako k ivmu, ctcmu pedmtu sv nklonnosti). V tomto ppad jsme se piklonili k humanistick hodnot. V tomto ohledu jsme si vdomi jist mry subjektivnosti. Pro lep nzornost jsme vypsali vechny druhy odpovd do sloupce Ukzky odpovd v tabulce. Jednotliv dimenze tak nejsou jasn od sebe vdy oddliteln, naopak asto spolu zce souvis. V rmci jedn z devti Kellertem urench kategori respondent asto uil vce podkategori. V celkovm shrnut jsme zapotali ale jen poet respondent v tto kategorii. Nejedn se tedy o pouh souet odpovd z jednotlivch podkategori. Napklad: Miluji klid, kter ve mst nen. asto se podkategorie Klid a nik pojily dohromady. Vyjden Obdivuji ji pro jej pirozenou krsu patilo v rmci jedn kategorie do podkategori as a Krsa. Jde ale stle o toho jednoho samho respondenta v kategorii Estetick hodnota. Chtli bychom zde jet na zatku upozornit, e se jedn o vpovdi, kter respondenty v tu chvli samy napadly. Kdy tedy se nevyslovili pro uritou kategorii, neznamen to, e proda pro n takovou hodnotu nem. Nsledujc tabulku povaujeme jen za pehledovou, kdy vychzme konkrtn ze slov respondent. Prvn ti podkategorie hodnot, kter doshly nejvyho potu, jsme oznaili erven.

97

Tab. 19: Rozloen osobn hodnoty prody dle kategori S. R. Kellerta. ESTETICK KLID 68x Ukzky odpovd: msto pro relaxaci, odpoinek, ticho, ztien, zklidnn, M pro m velk vznam, protoe m ukliduje. Dv mi pohodu. Msto bez starost, kter pin velkomsto. Proda je opakem velkomsta. dn spch, dn hluk vyistm si hlavu, prosted, kde se mohu odreagovat, nik ze svta msta, je dobr vypadnout nkdy z ruchu msta, zastaven se ta krsnj st prosted kolem ns, krsa, krsn zele, rd se kochm jej krsou, ndhern prostor Mm rda volnost, kterou mi poskytuje, uvolnn, svoboda, ctm se zde pirozen fascinuje m, obdivuji sloitost a krsu prodnch zkon apd. harmonie pestr, barevn prosted pln vn, zvuku, bez n by byl svt ediv, nudn, vdy um pekvapit msto, kde vidm nadji, ance naplnit se optimismem radost, doke m potit

NIK

20x

KRSA SVOBODA AS HARMONIE

PESTROST

13x 7x 6x 4x 4x 2x 2x 91x

NADJE RADOST Celkem

HUMANISTICK SOUNLEITOST
ZJEM, NKLONNOST

27x

16x

SMUTEK
Z POKOZOVN

4x

TCHA Celkem

3x 44x

Ukzky odpovd: nkde, kde se ctm doma, prosted, ve kterm meme t v souladu s jinmi tvory, jsme jedno, je mou neoddlitelnou soust, prosted, do kterho patm a zapadm, nejbli prosted k ivotu, jsem jeho drobnou soust Produ jsem vdycky mla a mm moc rda. Mm rd zele. Zajm m. Miluji jej klid Mm k n velmi blzk vztah Je to smutn pohled na krsnou krajinu, kter je niena kvli vstavb. Bohuel si ji nevme a nedoceujeme ji. Lid chovaj k prod nectu! Lid vyhazuj odpadky do les a to se mi nelb. tcha, porozumn, Pin mi klid na dui, kdy je mi nejh. Vdy m doke potit. Ukzky odpovd: nezastupitelnou npln mho volnho asu, Bav m v n trvit as. houbaen, rd zde trvm voln as chodm tam sportovat, prochzky Dv mi slu do plnn kolnch povinnost. Nabij m pohled do zelen. Napluje m energi., naerpn nov energie Rda pozoruji ptky a vbec zvata ve voln prod. Dleit je pro m celek, vn, zvuky., pohled do zelenho Rda v prod trvm as i s pteli nebo s rodinou.

NATURALISTICK VOLN AS POHYB ENERGIE POZOROVN SOCILN Celkem 12x 12x 10x 4x 2x 31x

98

UITKOV PODMNKY
K IVOTU

16x 13x 3x 31x

ERSTV VZDUCH ZDRAV Celkem

Ukzky odpovd: obiva, jdlo, zdroj surovin, Bez prodnho prosted by umelo cel lidstvo. Je dobr ji rozumn vyuvat Dky n meme t. erstv vzduch, nadchan se istho vzduchu m velk vliv na zdrav lovka je dleit pro zdrav lovka Ukzky odpovd: Snam se ji chrnit. Mli bychom ho udrovat a peovat o nj Vechno iv okolo ns, co se mn, roste, je barevn!!! Nkde, kde ve ije. prostor pro ivot, dv ivot. Vmm si celku. Jsme jeden celek obdiv nad jej inteligenc, dvtipem, Mli bychom si ji vit. dar od Boha smysl kde se ctm blzko Bohu Ukzky odpovd: Meditan prosted, kde mohu naslouchat sv dui. Prosted, kde si mohu klidn naslouchat. Prostor, kde se pkn peml. Lpe tu doku provat ptomn okamik. odraz neskuten kreativity, npady, pijdu na jin mylenky Uvdomuji si, jak jsou m problmy oproti celmu svtu mal., ance oprostit se od problm Ukzky odpovd: samota zima, nerad do n chodm moc ji nemusm Doke ublit. Mm m dl vt strach Ukzky odpovd: zdroj poznn, ponauen, Obdivuji s jakou inteligenc a dvtipem se vyvjela bhem vk. Ukzky odpovd: lovku byla svena moc nad prodou.

MORALISTICK ZVAZEK 19x IVOT JEDNOTA IVOTA

CTA

8x 3x 3x 2x 1x 1x 31x

DAR SMYSL BLZKOST BOHA Celkem

SYMBOLICK REFLEXE INSPIRACE NADHLED Celkem 10x 4x 3x 15x

NEGATIVISTICK SAMOTA 3x NEPZE 3x STRACH 2x Celkem 6x VDECK POZNN Celkem 3x 3x

VLADASK NADVLDA 1x Celkem 1x

99

Nejpoetnji zastoupen kategorie hodnot prody byly: Estetick (91x), Humanistick (43x), Naturalistick (31x) a Moralistick (31x). Jen jednou se vyskytl Vladask postoj nad prodou. III. dle dimenz QoL (W-B) V teoretick sti na s. 29-30 uvdme komplexn pehled pozitivnch pnos prody dle dimenz kvality ivota. Autoi (Newton, 2007, Maller et al., 2002) vak nepouvaj pojem kvalita ivota (Quality of Life, QoL), ale holisticky pojman termn well-being (W-B). Respondenti v naem przkumu zmnili nsledujc pinosy: Tab. 20: Pehled zmnnch pozitivnch vliv prody dle dimenz QoL QOL (W-B) Fyzick

POZITIVN VLIV PRODY prosted k pohybu, prochzkm, rekreacm, uvolnn, pozorovn regenerace unaven pozornosti umleck inspirace redukce negativnch emoc podporuje klid mysli pleitost k poznvn, zkoumn nabz monost odpoutn se od osobnch problm, roziuje obzor, usnaduje erstvj pohled na problmy podporuje kontemplaci, reflexi, umouje zskat nov pohled na ivot, vede k uvdomn si, e jsme soust neho vtho. kontakt s prodou me inspirovat k pocitu jednoty, vzjemnosti. kontemplace me inspirovat k pocitu asu a obdivu. podporuje pocit svobody, volnosti, smyslu, du. pleitost ke spolenm vletm do prody (lyovn, prochzky) nabz vt pocit soukrom, kdy chtj bt sami. udruje ekosystm a biodiverzitu. dv istou vodu, erstv vzduch, potraviny, suroviny, zdroje pro ivot. sniuje hluk, zneistn, mstsk stres, tlaenice

Mentln

Spirituln

Sociln Environment.

IV.

Pi analze se nm vynoily ukzky, kter odpovdaj na ti otzky: 1. zda rozvjen pocitu sounleitosti s prodou napomh k osobnmu zavzn se ji chrnit? 2. zda je vy mra sounleitosti s prodou nutnm pedpokladem k provn pozitivnho vlivu prody? 3. zda veden k blzkmu vztahu k prod v dtstv me napomoci provn pozitivnho vlivu prody v dospvn?

100

1. Me uvdomn si propojenosti vlastnho ivota s ivotem prody podporovat osobn zavzek ji chrnit? Z 19 respondent, kte vyjdili zvazek chrnit a udrovat produ, jich zrove 8 vyjdilo sounleitost s ivotem prody. Uvdomn si sounleitosti, ale i dar a hodnot, kter nm tento vztah nabz, vyvolv touhu peovat o produ nazptek, jak uvd nap. tyto dv studentky: My lidi jsme soust prody, proto m i pro m osobn vznam. Zajmm se o n, o to Proda nm dv ivot a my bychom mli o ni peovat a vit si ji. studentka kadenictv Proda pro m znamen to iv, zelen, barevn a potebn, co ns obklopuje, co musme chrnit a s m se musme st, tak nco z eho pochzme! studentka V pedagogick Nae msto pedvan z generace na generaci je uprosted prody. Kdo ji chrn, chrn sm sebe. studentka vysok koly (obor historie) 2. Je vy mra sounleitosti s prodou (CNS) nutnm pedpokladem k provn pozitivnho vlivu prody? Pekvapilo ns, e i kdy nkdo projevil ni mru ve kle sounleitosti s prodou (CNS), neznamenalo to, e si neuvdomoval pozitivn hodnotu prody na svj osobn ivot. Studenti, kte mli nejmn bod (CNS = 15b., CNS = 19b.) sice vykazovali vrazn negativn vztah k prod, pouvali slova jako nesnm fanatick ochrnce prody nemm rd, kdy se o tom mluv nem pro m dn vznam. Dal studenti s nejnim potem bod ve kle CNS ale u psali: Proda m ukliduje. Pobvm v n jednou a dvakrt tdn nkolik hodin. 18 let, student (CNS = 28b.) Jedenkrt tdn rd pobvm v prod. Je to krsn prosted s erstvm vzduchem, je uvolujc. 19 let, student (CNS = 29b.)

101

3. Me veden k blzkmu vztahu k prod v dtstv vznamn napomoci v provn pozitivnho vlivu prody v dospvn? Zd se, e mlad lid, kte byli vedeni k blimu vztahu k prod, a u zmrn, i vyrstali v jejm blzkm kontaktu, se ct v prodnm prosted pirozenji, klidnji a dokou jej lpe pro sebe pozitivn vyut. Proda je pro m nezastupitelnou npln vekerho volnho asu nebo asu, kter nemusm trvit ve kole nebo v prci. Od malika jsem byla rodii vedena k velmi blzkmu vztahu k prod a trvili jsme prochzkami v n vtinu asu. I te je pro m nepedstaviteln vkend, kter cel musm trvit ve mst a nemu ani na chvli si odpoinout v prod. Prodn prosted pro m znamen hlavn odpoinek, msto, kde se ctm pirozen a kde rda trvm as nejen s pteli, ale i sama. 21 let, studentka Jeliko jsem v n vyrstala, tak pro m znamen hodn. Vm, e v n najdu vdy klid a as na pemlen. Kolikrt rda pozoruji ptky a vbec zvata ve voln prod. 21 let, studentka ekonomick fakulty Souhrn kvalitativn sti: Co pozitivnho z pohledu psychologie vztah k prod lidem nabz? Pro mlad lid vyhledvaj prodn prosted? Krom materilnch hodnot, prostoru pro voln as a aktivity, kter maj dobr vliv nejen na fyzick zdrav, se dle ve vpovdch respondent objevovaly nsledujc monosti, kter jim proda pin. Prostor, kam mohou uniknout od zmatk, hluku, neistho vzduchu a jt tam, kde si mohou odpoinout, uvolnit, utiit se, jt tam, kde si mohou v klidu uspodat mylenky a zskat novou slu do kadodennho ivota. Pin mi klid na dui, kdy je mi nejh. studentka vy odborn koly Proda je opakem velkomst. dn hluk, dn spch. Kadmu prospje si jt obas vyistit hlavu nkam do prody. 19 let, automechanik Proda pro m znamen odpoinek, ist vzduch. Nejradji chodm do lesa. Nemusm nad nim pemlet, uvm si klid a krsu kolem sebe. 18 let, studentka Produ jsem vdycky mla a mm moc rda. Nedoku si pedstavit, e bych mla t nkde, kde bych do prody nemla pstup. Protoe a u prochzky nebo cokoli jinho m napluj energi a zkrtka si relaxaci bez prody nedoku pedstavit. 18 let, student

102

Msto, kam pat, kde nalzaj sv koeny, kde se ct pirozen. Proda je pro n iv a vynik zde i osobn vztah k nemu, co je zajm, co maj rdi, k emu se ct vzni i i k nemu, co je pesahuje a zrove napluje a jejm zkonm je teba se pizpsobovat. Vechno iv okolo ns, co se mn, roste, je barevn!! Nkde, kde je klid a zrove vechno ije. Nkde, kde se ctm doma blzko Bohu. 18 let, studentka

Prochzky jsou dobrm prostorem k pemlen. Proda je dobrm mstem k relaxaci, ale i trven asu s blzkmi. Proda je to, co ns obklopuje. To, co je zrove i na soust i eknme pesahuje, ale i napluje. 21 let, studentka V pedagogick Proda je pro m dleitou soust mho ivota. Pobytem v prod zskvm slu do plnn svch kolnch povinnost. V prod odpovm, relaxuji 22 let, studentka Proda je pro m prosted, do kterho patm a zapadm. Je to prosted, kde se mohu odreagovat, navrt se mi energie, kde se mohu ztiit a naslouchat, obdivovat sloitost a krsu prodnch zkon apd. 24 let, studentka Klid, pohoda, meditace, nco, dky, emu tu jsme, doke potit, ale i ublit. Je to nco, kam se meme vdy vrtit, hodit vechno za hlavu a uklidnit se, protoe moje problmy nejsou tak velk. 19 let, studentka sociologie Msto, kde mohou vnmat harmonii, vmat si a obdivovat pestr krsy ivota. Proda je pro mne dleit. Bez n by byl svt ediv, nudn,Je to smutn pohled na krsnou krajinu, kter je znien kvli vstavb dlnic. Proda ukliduje, alespo mne. Pokud si potebuji vyistit hlavu a mm as, jdu ven 21 let, student ekonomick fakulty Odraz neskuten kreativity a krsy, mnoho krsnho nepoznanho. 25 let, studentka

103

7. DISKUZE
Tato st na prce je vnovan diskuzi nad vsledky zskanmi analzou dat. Porovnme-li vsledn hodnoty kl se stedn hodnotou jednotlivch kl a normlnm rozloenm graf, meme adolescenty zapojen do na prce charakterizovat jako vzorek s mrn vy mrou sounleitosti s prodou (AM = 39,94), s vy mrou spokojenosti se ivotem (AM = 16,38), ale pedevm s vy mrou smysluplnosti vlastnho ivota (AM = 66,06). Akoliv vvojov teorie pisuzuj adolescentm vy mru reflexe, v naem vzkumu doshli adolescenti prmrnho skru (AM = 36,13). Zaznamenali jsme vak u naeho vzorku vy mru ruminace (AM = 39,84). Vmali jsme si i mon ptomnosti pohlavnch rozdl u vech promnnch. Statisticky vznan rozdly jsme zaznamenaly jen u kly ruminace, kde eny statisticky vznamn (p < 0,01) doshly vyho prmru (AM- = 40,99) ne mui (AM-M = 37,70). Zd se, e eny maj vy tendenci zkostliv se zaobrat negativnmi aspekty minulch udlost, dokola pemtat o svch nedostatcch, chybch, obavch ne mui. H1: Prvn hypotza pojednvajc o vztahu spokojenosti se ivotem a mrou provn nleitosti k prod se nepotvrdila. V tomto se nae vsledky vznamn li od zahraninch vzkum Mayera, Frantze (2004), kter ukzaly mezi klou CNS (sounleitosti s prodou) a SWLF (spokojenost s ivotem) pozitivn vztah (r = 0,20, p < 0,05). ivot naplnn smyslem dle naeho vzkumu vznamn predikuje spokojenost se ivotem, co ji prokzal svmi vzkumu P. Halama (2006). Ruminace oitn od vlivu reflexe a CNS vznamn predikuje spokojenost se ivotem (beta = -0,30, p < 0,01). Tento vztah je negativn. Reflexe ani provn sounleitosti s prodou se spokojenost v naem vzkumu nesouvis. H2: Druh hypotza k, e lid, kte se vce ct soust prody, budou vnmat svj ivot vce naplnn smyslem. Pestoe jsme za pomoci korelace zjistili vznamn vztah (r = 0,19, p < 0,01) mezi mrou smysluplnosti ivota a sounleitosti s prodou. Regresn analzou bylo zjitno, e mra smysluplnosti ivota nen ovlivnna mrou sounleitosti s prodou nezvisle od jinch pouitch prediktor, pedevm reflexe. Nelze vak ci, e by provn sounleitosti s prodou nemlo vliv na mru smysluplnosti vlastnho ivota, ale e

104

sounleitost s prodou a reflexe jsou spolu vznamn propojen a nelze z tohoto vztahu reflexi vylouit. SWLS nezvisle na ostatnch promnnch vysvtluje 41% rozptylu smysluplnosti ivota. Sounleitost s prodou, reflexe a ruminace, kter se vzjemn pekrvaj, potom vysvtluj jet 8,5 % rozptylu. Povaujeme tedy za zajmav, e akoliv SWLS a Z spolu pomrn siln souvis (beta = 0,64), maj tyto ostatn charakteristiky nezvisle na spokojenosti se ivotem vznamn vliv na smysluplnost vlastnho ivota. Ruminace negativn souvis jak se spokojenost s ivotem tak se smysluplnost. Se spokojenost vak souvis vznamn vce. Naopak reflexe a sounleitost s prodou, kter jsou vznamn propojeny, se spokojenost vbec nesouvis, zato nezvisle od spokojenosti vysvtluj st rozptylu smysluplnosti ivota. Z naeho vzkumu tedy vyplv, e sounleitost s prodou spjat s reflex, do urit mry me zvyovat pocit smysluplnosti vlastnho ivota i u lid, kte ppadn neprovaj vysokou spokojenost se ivotem.

Obr. 4: Vztah sounleitosti s prodou a reflexe k ivotn spokojenosti a smysluplnosti Reflexe se ukzala v naem vzkumu bt vznamnm prediktorem jak mry smysluplnosti ivota tak i mry provn sounleitosti s prodou. H3 - a: Prvn st tet hypotzy se nm potvrdila. V naem vzkumu se ukzalo, e reflexe a provn sebe jako soust prody spolu pomrn zce souvis (r = 0,52, p < 0,01). Kauzalitu potvrdit vak nememe. Je mon tento prokzan jev interpretovat tak, e provn sounleitosti s prodou me napomhat reflexi nebo, e reflexe ovlivuje mru provn vlastnho vztahu k prod. Tet mon vysvtlen, kter se naskt, je, e tyto dva jevy jsou spjat s jinou spolenou latentn promnou.

105

Dovolujeme si tak navrhnout nsledujc mon vysvtlen: 1. provn sounleitosti s prodou napomh reflexi F. Segal (1997) tvrd na zklad svch studi, e proda se me stt zrcadlem, kter umouje astnkovi lpe odrazit a reflektovat vlastn mylenky a pocity. Proitek sdlen spolenho msta a to, e jsme soust neho vtho, i podle naeho przkumu vznamn predikuje reflexi (beta = 0,35, p < 0,01). Respondenti v naem vzkumu vyjdili, e v prodnm prosted se jim dobe peml, uspodvaj mylenky ist hlava, reflektuje apd. Do prody chodm v okamicch, kdy si potebuji oddychnout a uklidnit mysl. Je to prosted, kter je mon neustle obdivovat pro jeho pirozenou krsu. Proda pro m tak znamen klid, msto, kde si mu utbit mylenky. studentka ekonomick fakulty Nae vsledky tak podporuj mnohaletou prci Kaplana a Talbota (1983) v jejich teorii obnoven pozornosti, dle tak vzkumy Mayera a Frantze (2004), kte ukzali, e pobvn v prodnm prosted m vznamn vliv na schopnost reflektovat svou ivotn situaci. Proda dle i mnoha jinch autor vytv vhodn prosted pro sebereflexi, introspekci, kultivaci vnmn, vmavosti (Ragheb, 1993; Davis, 2004; Jordn, 2009). Dle McAvoy a Lais (1996, cit. dle Heintzman, 2002) prodn oblasti podporuj odpoutn se od osobnch problm, uvdomn si smyslovho vnmn (uzemnn), nov pohled na jejich zleitosti. Podle C. G. Junga (1981) proda skryt vypovd o existenci vyho du a tajuplnho smyslu. 2. provn sounleitosti s prodou me bt i projevem reflexe Pocit spojen se svtem kolem, tedy i prodnm me bt jednm z projev zvdavosti, lovka s vy pozornost a zjmem o sebe a sv vnitn jevy. Nae vsledky ukzaly, e mra reflexe je vznamnm prediktorem provn sounleitosti s ivotem prody (beta = 0,41, p < 0,01). Na rozvjen reflexe u adolescent by se tak dalo pohlet jako na cestu k proitku vzjemnho spojen s prodou. 3. provn sounleitosti s prodou a reflexe mohou bt ovlivnn jinou spolenou latentn promnou Jako mon pklady, kter ns napadaj, uvdme: vnmavost, citlivost, vmavost, otevenost k podntm vlastnho provn i uvdomovn si sebe ve svt, mohlo by se jednat i o spirituln zamenou promnou, jako touhu najt odpovdi na existencionln otzky ohledn vlastnho ivota, radost z hledn, i potebu lpe porozumt svmu mstu v ivot, principm, smyslu ivota.

106

H3 - b: Tet hypotza pedpovdala, e vy mra sounleitosti s prodou bude korelovat s ni mrou ruminace. Ve svch vahch jsme se domnvali, e abychom mohli provat sounleitost s prodou, potebujeme bt vnmav k ptomnm podntm, kter pijmaj nae smysly, ale i vmav k vlastnmu provn. Tato vmavost je asociovna dle rznch autor (Bear, 2006; Brown, Ryan, 2003; Schmertz, 2010; Labelle et al., 2010) se snenm ruminace. Pi ruminaci se zaobrme spe minulost, uzavrme se ve svm neurotickm pemtn daleko od toho, co se prv odehrv. N pedpoklad krsn vystihl student gymnzia v kvalitativn sti: Proda je prosted ukazujc krsu, smysl a nevedn zitek pro lovka ijcho ve mst. lovk tu doke lpe provat souasn okamik a kochat se pohledem na okol. Pro m m prodn prosted velk vznam. Nae vahy se ale nepotvrdily. Naopak mra provn sounleitosti s prodou se ukzala vznamnm prediktorem ruminace. Na rozdl od reflexe se tento vliv ukzal jen zanedbateln slab (beta = 0,16, p < 0,01). Jako mon vysvtlen se nabz, e prodn prosted se me stt i prostorem k zkostlivmu zaobrn se sm sebou i njakou situac. Uvdomn si vlastnho emonho pouta k prod me bt pro adolescenty tak i ohroujc, probud-li v nich toto uvdomn spe strach o stav prody s pocitem vlastn bezmocnosti, i jinou existencionln zkost, starost, s kterou si nedokou sami optimln poradit. Takov vysvtlen jsou vak prozatm spe spekulativn. Jev se nm zde vak neodmysliteln potebn i lidsk faktor k rozvoji pnosn reflexe u adolescent. Ruminace i reflexe podle naich vsledk spolu vykazovaly stedn siln pozitivn vztah (r = 0,44, p < 0,01). Dle naeho nzoru se tak me jednat o jedince s celkov vym sklonem pozornosti k sob. Ruminace ale na rozdl od reflexe v naem vzkumu negativn predikovala ivotn smysluplnost a spokojenost. Vmavost me bt podle Treadwaye a Lazara (2008), Labelle a kol. (2008), Baer, Krietemeyer (2006) dna do souvislosti s omezenm ruminace, kter je v pozad ady psychologickch pot. Z vzkum vyplv, e vmavost pispv velkou mrou k lepmu pochopen sebe sama a zkonitost proces provan zkuenosti (Brown, Ryan, 2003; Brown et al., 2007). Schmertz (2010) analzou meditor ukzal, e snen mra ruminace a strach z emoc byly sten odpovdn za vztah mezi well-beingem a vmavost. Na zklad tchto a jinch vzkum (Kabat-Zinn, 2003; Hayes, 2006; Benda, 2007) si dovolujeme tvrdit, e nejen pro obnoven osobnho pocitu nleitosti k prod, ale i pro rozvoji vlastn spokojenosti se

107

ivotem, by mohla bt pnosn kultivace vmavosti, kter by napomohla reflexi vce oistit od negativnho vlivu ruminace, aby nedochzelo ke ztrt smysluplnosti vlastnho ivota. Kultivace vmavosti, reflexe se me stt cestou k sob, k svtu, ke vzjemnmu vztahu, smysluplnj komunikaci a kooperaci mezi nmi a svtem. Prvn ti nsledujc body podporuj i nae vsledky. Dal bod pidvme na zklad zahraninch studi. Kultivace reflexe (vmavosti) me napomoci:

k hledn na smyslupln existence ve svt. k provn lidsk blzkosti)

k provn sounleitosti s prodou (dle vsledk autor Brown, Ryan (2003) je i cestou

k ni me ruminace, k vy me hodnotn reflexe k autoregulaci, sebezen (Kabat-Zinn, 2003; Schmertz, 2010; Brown, Ryan, 2003; Brown, Cordon, 2008; Labelle et al., 2010) Amel a kol. (2009) dokazuj ve svch studich, e vmavost pozitivn koreluje

s udritelnm jednnm. Rozvjen vmavosti me v dnen konzumn kultue s nedostatkem ekologickch norem a impuls pomoci rozvjet autoregulaci naeho jednn a monost vlastnho sebezen. Brown a Ryan (2003) pinesli vzkumn zjitn podporujc hypotzu, e vy mra vmavosti pozitivn koreluje s kongruenc s vlastnmi hodnotami a potebami. Shapiro et al. (2006) tak pedpokldaj, e poslen sebereflexe je v souvislosti s hodnotami, ktermi se dme. Naopak zautomatizovan procesy mohou podle nich omezovat volby odpovdajc hodnotm jednotlivce. Vmavost me pomoci uvdomit si u prvn signly pichzejc automatick reakce. Dky lepmu uvdomn meme pichzejc automatickou reakci odklonit, odstoupit od n, ovlivnit ji, oslabit i reagovat jinak. Za soust vmavosti povauje Frba (2003) tak zapamatovn ve smyslu schopnosti vcn reflektovat probhl udlosti. Reflektovan minul zkuenost se stv vodtkem pro jednn v ptomnosti. Vznik prostor pro uveden naeho jednn do souladu s tm, co povaujeme za uiten a hodnotn. Souvislost vmavosti se seberegulac je prokazovna tak neurologickmi vzkumy. Jak ji bylo uvedeno, lid s vy vmavost maj lep schopnost regulovat odpovdi amygdaly na emocionln podnty aktivac prefrontln oblasti mozku (Brown et al., 2007; Brown, Cordon, 2008). Konzumn styl ivota, neustle se zvyujc ivotn tempo dvaj nkte autoi (Jung, 1981; Tavel, 2009; Frankl, 1997) do souvislosti s pocitem przdnoty a nesmysluplnosti vlastnho ivota. Sounleitosti s prodou se me stt vyrovnvac silou proti narcismu a
108

konzumerismu. Studie F.S. Mayera, C.M. Frantz (2004) potvrdily, e sounleitost byla v negativnm vztahu s konzumnm stylem ivota (r = -0,36, p < 0,01) a souvisela se schopnost zaujmout stanovisko druhho (r = 0,51, p < 0,01). Autoi tvrd na zklad svch studi, e schopnost vctit se a zaujmout pohled druhho vznamn souvis se schopnost sebeodstup (schopnost utvoit si vnitn prostor vi sob sammu, odpoutat se od svch pn a vnmat svt nezkreslen) a sebepesahem (vnmat a pijmat hodnoty). Proda me bt clem i symbolem takovho pesahu, prostedkem, kontextem i katalyztorem umocujcm proitek piblen se k nemu vtmu. Pocit, e jsme soust komplexnho celku pesahujc individualitu jednotlivce, me vst k objeven odpoutanjho j, j mn emon konfliktnho, vce integrovanho. Jakou monost vak jedinec uchop, zle opt na lidskm faktoru. Proda sama o sob je skutenm otevenm pesahujcm prostorem a pesto naprosto odlin od civilizace svmi hodnotovmi preferencemi. Tato skutenost a jist odlinost nabz potenciln perspektivu, z n meme jinak pohldnout na svj ivot a na vlastn jednn. H4: tvrt hypotza mluv o vznamu dtstv pro provn nleitosti k prod v dospvn. V naem vzkumu jsme prokzali, e osoby se li v me sounleitosti s prodou podle msta, kde vyrstaly. Tento rozdl se vak neukazuje velmi vrazn. Ukzalo se nm, e ti adolescenti, kte vyrstali na venkov, vykazuj vy mru ivotn smysluplnosti. H. Gross, P.R. Lan a P.H. Kahn (cit. dle Kahn, 2002) na zklad svch vzkum podobn upozoruj, e ran zkuenosti s prodou mohou pinst zanedbateln vy rove smysluplnosti vota. Tyto zvry vak potebuj jet dal prozkoumn. N vzkum sten podporuje celkov tvrzen, e pro rozvoj sounleitosti s prodou je vznamn dtstv, kdy se podle mnoha autor pokldaj zklady vztahu k prod (Krajhanzl, 2009). H5: Pt hypotza pojednv o vztahu sounleitosti s prodou a obklopen prodnmi prvky. Pt hypotza se tedy relativn potvrdila. Osoby, kter jsou vce obklopeni prodnmi prvky, vykazuj vy mru sounleitosti s prodou (beta = 0,18, p < 0,01). Nae vsledky tak potvrdily, e adolescenti, kte astji vyrej do prody, se ct vce soust prody (r = 0,19, p < 0,01). Kals et al. (1999) na zklad svch studi tak tvrd, e frekvence asu strven v prod vznamn pedpovd emon nklonnost k prod. Podobn Mayer a Frantz (2004) ukzali, e as strven v prodnm prosted pozitivn koreluje s tm, jak se jedinec ct bt soust prodnho svta.
109

Souasn msto, kde adolescenti pevn bydl, nemlo vak dn vliv na to, zda se respondenti ctili vce soust prody. Zde je podle ns dleit si uvdomit, e vtinu respondent v naem vzkumu tvoili studenti, tj. mlad lid, kte vtinou jet nemaj sv vlastn bydlen, ale pevn pobvaj na koleji ve velkomst. Pro jednoznanj zvry by bylo tedy phodn podobn vzkum provst na jinm vbrovm vzorku. Vzkumn otzka . 6 zkoum, jakou osobn hodnotu dnes proda a prodn prosted mladm lidem nabz. K emu se ale ve svch odpovdch dotazovan vztahovali? Respondenti reagovali pedevm na druhou otzku, tedy jak vznam m pro n prodnho prosted. Zdka rozliovali mezi prodou a prodnm prostedm. Mluvili o prod jako o mstu, prostoru, kam chod, kde pobvaj. Nkte se ale snaili tato slova ble popsat a rozliit. Popisovali pak produ jako jev i princip ivota, k nemu co je vc ne jen rostliny, zvata, co je kolem ns, eho jsme i my soust, co se samo mn, roste a vyvj. Proda je dle mho nzoru ivot kolem ns, ne pouze zvata a rostliny. lovk je tak soust prody. Prodn prosted je soust naeho bohatstv, kter je pro n ivot a pro jeho kvalitu velice dleit. Bohuel si ho asto nevme a nedoceujeme ho.studentka vysok koly prvnick U mladch lid pedevm vynikala estetick hodnota prody (91x). Prodn prosted pro n znamen zejmna msto odpoinku, relaxace, kde mohou obnovit svj klid, ztiit se a zastavit. Proda je pro n tak mstem, kam mohou uniknout od tlaku a hluku msta, nadechnout se erstvho vzduchu, uvolnit se, vnmat a obdivovat pestr krsy a harmonii ivota. Na druhm mst se v jejich vyjden nejvce objevovala humanistick hodnota (44x). Proda se pro n tak stvala nm ivm, jeho se ct pirozenou soust, k emu ct nklonnost a rdi se k n vracej. Naturalistick hodnota (31x) vyjadovala, e pro nkter je vznamn pedevm jako prostor pro voln as, pohyb, pozorovn, kontakt, kter jim dv energii a slu do kadodennho ivota. Moralistick (31x) a Uitkov (31x) hodnota vyjadovala, e respondenti si tak uvdomuj, e proda je nutnou podmnkou k jejich ivotu a ct k n i osobn zvazek ji chrnit. 15x uvedli i jej symbolickou hodnotu, kdy proda je pro n vznamn jako prostor, v nm se jim dobe peml, uspodvaj mylenky, naslouch, kde zskvaj nadhled a inspiraci do ivota. Paul Sparks a Joe Hinds (2009) tvrd na zklad svch studich s dtmi i adolescenty, e osobn vznam zkuenosti z kontaktu s prodou vznamnji pedpovd vy mru spokojenosti se ivotem ne frekvence kontaktu s prodnm prostedm.

110

Kvalitativn st ukzala, e proda je pro mlad osobn vznamn a m na naprostou vtinu respondent pozitivn vliv. Kvantitativn st naeho vzkumu pesto neprokzala, e by mra provn sounleitosti s prodou mla vliv na spokojenost respondent. Bioflie jako automaticky dan poteba po sounleitosti s prodou se nm tak jev nadsazen. Kvalitativn st naeho przkum potvrzuje nsledujc vysvtlen pozitivnho vlivu prosted: 1. Teorie regenerace pozornosti (Kaplan, 1995) 2. Teorie posilujcch odpovd - emocionln a fyziologickou reakc na estetickou strnku prodnho prosted. Tyto reakce a nsledn zmrnn stresu se dostavuj v situacch, kdy prodn scenrie vyvolv pimen zjem, pjemn pocit a uvolnn. (R. Ulrich et al., 1991) 3. Sounleitost s ivotem prody - reflexe (Jung, 1981; Jordn, McAvoy, Lais, 1996; Frantz, Mayer, 2004). Vysvtlen analzy poloek kly CNS (Sounleitost s prodou) Nsledn se pokusm nartnout mon vysvtlen, pro 4. poloka asto se ctm oddlen/ od prody neukzala dnou souvislost s ostatnmi poloky. Nejdve jsme se domnvali, e mohlo dojt k chybm v pepisu, proto jsme peliv pekontrolovali pevod dat, ale zde jsme chyby neobjevili. Pipoutme tak velkou pravdpodobnost, e mohlo dojt i k posunu vznamu v pekladu do etiny a e respondent neporozuml, co danm vrokem myslme. Zajmav se vak ukzalo, e 4. poloka, kter pojednv o pocitu odlouen od prody, vznamn souvis s tm, jak se respondent ct bt spokojen se svm ivotem a se smysluplnost ivota. Tato poloka vak neukzala dnou souvislost s reflex. Jako dal mon vysvtlen si tak dovolme si ut dva zahranin vzkumy s jejich zvry: 1. Hlavn vsledek vcelet studie autor Vining et al. (2008) ukzal, e akoliv velk vtina astnk se povaovala za soust prody, produ charakterizovala jako nco mimo lid, prostor bez lid a bez jakchkoliv jejich zsah (naprosto nedotenou a neobydlenou). Neprodn prosted pak pevn popisovali jako prosted, v nm se pevn nachz lidmi vytvoen entity. Dle autor tm, e lovk sm sebe vnm jako inherentn soust prody a zrove proda pro nj znamen ve vyjma lid a lidskch vtvor, kter m dl vce pevn tvo jeho ivotn prosted, me dochzet k vnitnmu nesouladu, tj. kognitivn disonanci. Vyeen tohoto vnitnho konfliktu ve vnmn spojen (vzjemnho vztahu) j a proda, by dle autor mohlo napomoci k lepmu pochopen destruktivnho chovn vi prod.

111

2.

J. Vining a E. A. Price (2008, viz. 1.2.2.) tak tvrd, e mylenka oddlenosti souvis

s pocitem lidsk nadazenosti. Obrazn eeno: vrazn antropocentricky orientovan lovk, kter v, e je pnem tvorstva, tj. na vrcholu ivota a jeho smyslu, bude se tm automaticky dobrovoln a dle mnohch iluzorn vyleovat. Toto vysvtlen by podporovala faktorov analza pi ortogonln rotaci, kter ukzala, e poloka 12, pojednvajc o nadazenosti lovka nad jinmi ivmi formami, pispv k tto latentn promnn.

7.1. LIMITACE, NEDOSTATKY VZKUMU A MON ZDROJE ZKRESLEN

Pi hodnocen vsledk naeho vzkumu musme vzt v vahu, e mohou bt zkresleny a limitovny vlivy, kter jsme nemohli vylouit. Nkter z nich si zde uvedeme.
Peklad z anglickch zdroj mohl zpsobit urit terminologick nepesnosti a lexikln neobratnost.

Osobn pohoda byla mena pouze jednou metodou SWLS, kter m mru ivotn spokojenosti, tedy jen kognitivn sloky osobn pohody. ivotn spokojenost m z jednotlivch konstrukt k pojmu osobn pohody vznamov nejble. K zjiovn mry jednotlivch jev byly pouity sebeposuzovac metody, co me pedstavovat dal mon zdroj zkreslen, kter me vyplvat ze snahy jedince psobit sociln doucm dojmem, z momentln nlady, pedsudk i ze zkreslen vybavovanch vzpomnek apd. (Dosedlov a kol., 2008). Zabvme se vzkumem postoj k prod s vdomm, e zkoumme to, jak sv postoje respondenti vyjdili, nikoliv postoje samotn. Jedn se tak spe o mnn. Mnn je vtinou povaovno za verbln vyjden postoje, existujc vedle jeho vyjden chovnm (Petrusek et. al, 1996). Bylo by tak phodn prokzat validitu metod, kter jsme poprv pouili (CNS, RRQ) na esk populaci, tzn. prokzat vztah celkovho skru testu s njakm kritriem, i ve faktorov analze celkovch skr rznch test. Peloen kly do etiny by bylo vhodn replikovat, aby bylo jist, e vsledky plat i u jinho vbrovho souboru osob. Nkte autoi jet poaduj prokzat i testovou-retestovou reliabilitu metody (Urbnek, 2002). Pro limitovan rozsah na prce a dotaznku jsme jen pehledov zachycovali mru obklopen prodnmi prvky. Mru vlivu prosted, kde jedinci vyrstali, jsme mili jen jednou polokou. Tento vztah nen dostaten spolehliv, nebo i ti jedinci, kte ili v malomst i ve

112

velkomst, mohli nap. s rodii pravideln jezdit na vlety, chatu, k babice do prody a bt s prodou tak v astm kontaktu.

7.2.

IMPLIKACE PRO DAL VZKUM

Pro dal vzkum zabvajc se sounleitost s prodou, by bylo zajmav pout i

klu NEP (The new environmental paradigma scale, Dunlap, Van Liere, Mertig, Jones, 2000), INS (Inclusion of Nature in the Self, Schutz, 2001). Jednotliv kly by se tak daly ovit pomoc dotaznk Postoj k prod od autor Thompsona a Bartona (1994), kter ve svm pedvzkumu upravil a na eskm vzorku ovil Plska (2007). CNS kla m svou verzi i na prv aktuln provan stav mry sounleitosti s prodou (Connectedness to Nature ScaleState), kter se d pout pi vzkumu, je by se zabval pmm vlivem prodnch podnt na momentln stav lovka (kognitivn, emon, motivan). CNS (State) kla by byla vhodnj k pouit jinak konstituovanho vzkumu, kter by napklad pmo vystavil respondenty rznm typm prosted. Nabz se prozkoumn vlivu prody na pozitivn emoce, vmavost, empatii, narcizmus, vdnost atd. K tto problematice by tak bylo vhodn zrealizovat longitudinln studii a prozkoumat, jak me pispvat vztah k prod k optimlnmu vvoji osobnosti v prbhu celho ivota. Obecn jsou data z longitudinlnho vzkumu velice cenn. Sledovat vliv prody u stejnho vzorku osob po dobu jejich ivotn cesty pinese uiten informace o vvoji, zmnch a pinch zmn a vhodn monosti intervence. Bylo by phodn, kdyby psychologie osvtlila, jak lovk vnm pojmy lidsk a prodn, aby nedochzelo k rozporu, kdy se vnmme jako inherentn soust prody a zrove proda se pro ns stv nm mimo ns. V takovm vzkumu by se mohly pipravit i kvalitativnmi otzky typu, kter by napomohly k ppadnmu osvtlen vnitnho konfliktu vztahu lovk/proda, kter se nm ukzal faktorovou analzou CNS kly. Myslme napklad otzky ve smyslu: Co si respondenti vybav, kdy se ekne slovo proda/prodn a co podle nho nen proda/prodn. m si vysvtluj, e se ct soust prody, a m, e se ct od n oddlen? Pro zjitn mry kontaktu s prodou by bylo vhodn vytvoit podrobnj a propracovanj index ivotnho stylu a zjistit, jak vypad jejich typick pracovn den a voln den. Zaadili bychom tam napklad poloky typu: M prce probh pevn uvnit budov, Mohu vidt kousek prody z okna m kancele dal poloky by zjiovaly, kolik z volnho

113

asu strv u potae, u televize, venku, na zahrad apd. Zde bychom povaovali za phodn zjistit mru i ohleduplnho jednn vi prod. Bli przkum by si tak dle naeho nzoru zaslouily mon cesty rozvoje bdlho uvdomovn, akceptujcho sebepoznvn, spiritulnho zrn (tj. reflexe, vmavost), kter se v na prci ukzaly jako vznamn. V tto oblasti bychom povaovali za pnosn pout klu mc vmavost, nap. MAAS (Mindful Attention Awareness Scale) autor Brown, Ryan (2003). Jejich vsledky ukzaly, e namen vy hodnoty vmavosti odpovdaly vym hodnotm seberealizace, autonomii, pocitu kompetence a lidsk blzkosti, tj. zkladnm psychologickm potebm podle teorie sebezen (Self-determination theory, SDT)34. Naopak vy hodnoty vmavosti byly v zpornm vztahu s hodnotami u neuroticismu, zkosti, deprese, nepjemnch emoc a negativn afektivity. Pvodn jsme pro zmen smysluplnosti ivota chtli pout Existenciln klu (ESK). Jde o sebeposuzovac dotaznk autor Alfrieda Lngleho, Christine Orglerov a Michaela Kundiho (2001). ESK kla se skld se ze ty stupnic, krok (sebe-odstup, sebe-pesah, svoboda, odpovdnost), co autoi prokzali pomoc faktorov analzy. Prodn prosted by dle naeho mnn mohlo napomhat k rozvoji tchto psychickch schopnost (kompetenc), kter potebujeme, pokud mme nalzt a uchopit smysl.

34

teorie sebezen vyvinut Ryanem a Decim.

114

8. ZVR
Na prac reagujeme na aktuln problm ohledn udritelnosti lidskho rozvoje. Sname se ukzat, e osobn vztah lovka k prod je podntn a vznamn tma i pro psychology. Nae prce pojednv o spiritualit jako o uvdomovn si a provn vzjemn provzanosti ivota, kter by mohlo napomoci k rozvoji smysluplnho ivota. Rdi bychom, kdyby se nae prce stala vzvou k doplnn celkovho obrazu o zanedbvan tmata. Pozitivn psychologie i ekopsychologie pispvaj svmi vsledky ke klinick, terapeutick, pedagogick i spoleensk praxi. Tyto dva rychle se rozvjejc proudy jsme se snaili obohatit o nov pstupy, ukzat jejich mon souvislosti a spoluprci. Pnosnost tohoto vzkumu tak spatujeme v pouit novch metod na esk populaci. V prvn kapitole teoretickho bloku jsme se zabvali novm proudem psychologie environmentlnch problm. Snaili jsme se z dvod nedostaten znmosti tohoto proudu pedloit obshlou, ale strunou zkladnu pojmu, historie, vvoje, souasnch poznatk a studi, z kterch jsme vychzeli pi formulaci naich vzkumnch otzek. Mezi nae kontakty nepat jen vztahy k lidem a k lidskmu spoleenstv, ale i vztahy, kter mme k jinm ivm tvorm, mstm, mimolidskmu svtu, svtu ve svm celku. V zahrani ji dolo k etablovn psychologie environmentlnch problm. Pokud srovnme eskou psychologii s vce ne ticetiletm vzkumem v zahrani, lze konstatovat, e et psychologov dlouhou dobu v environmentln problematice chybli a probouzet se zanaj a v poslednch letech. V na prci se sname podvat na vztah lovka k prod z pohledu pozitivn psychologie, tj. co pozitivnho proda mladm lidem pin. Pouvn vesms negativn motivace (asto kontraproduktivnch prostedk, jako obviovn, paralyzujc straen, direktivy, pauln indoktrinace) pochopiteln vede spe k vytsovn vyslechnutho, jet vt fixaci na dosavadn behaviorln stereotypy. Pi rozvjen oboustrann nosnho vztahu s prodou, pi ekologickm informovn, motivovn a spirituln kultivaci je dleit brt ohled na spoustu promnnch jako je pedevm vk, schopnosti a monosti vypodat se s danou situac aj. Respondent s nejnim skrem v CNS (15b.) odpovdl na otzku: Co pro Vs znamen proda? - Nesnm, kdy se o tom furt mluv v medich. Taky nemm rd fanatick ochrnce prody. Nem pro m dn vznam. student gymnzia V druh podkapitole se zabvme v souasn dob velmi rychle se rozvjejc pozitivn psychologi s konkrtn vybranmi tmaty jako well-being, smysluplnost, spiritualita,

115

introspekce. Psychologie by tak mla nejen chrnit dti, mlad, dospl ped nekontrolovanou zkost, pocitem viny z pokozovn a nien prody, ale rozvjet i takov cesty, kter podpo pocit smysluplnosti vlastn prce a hodnotu vlastnho ivota. Nebo si klademe otzku, co se stane, poctme-li blzkost k prod, kter je ve vnm ohroen a my zjistme, e jsme spe soust jejho bezohlednho nien? Jsme schopni najt sami pro sebe i pro n svt pijatelnou cestu bez fanatickho ochranstv i sobeckho poprn? Clem psychologie environmentlnch problm dle ns tak nen jen podporovat ekologicky etrn chovn, pestoe by si psychologie mla uvdomit dleitost i tohoto pole sv psobnosti, ale rozvjet u dt, dospvajcch, dosplch oboustrann nosn a zdrav vztah k ivotu v ns, i kolem ns. V tet kapitole teoretick sti jsme se zaobrali aktulnm ivotnm obdobm respondent naeho vzkumu a tm je pechod do dosplosti. Vsledky studi Jana Krajhanzle (2010) upozoruj na fakt, e kad obdob od potku ivota a po mlad lidi na hranici dosplosti m sv jedinen pleitosti pro rozvoj vztahu k prod, tj. monosti, kdy meme mlad lidi doprovzet ruku v ruce s jejich pirozenm vvojem, oslovit jejich aktuln poteby a nadchnout je. Druhm blokem je praktick st tto diplomov prce. Nejprve jsme uvedli cle a vchodiska na studie. Nsledn jsme pedstavili psychologick metody, pomoc nich zkoumme ppadn souvislosti mezi provnm sounleitosti s prodou, mrou kontaktu s prodou a jevy jako je reflexe, ruminace, spokojenost se ivotem a smysluplnost ivota. V souladu s poznatky o zvolench konstruktech jsme formulovali pt hypotz. tyi jsme mohli sten potvrdit. N vzkum poukazuje i na jin velmi zajmav vsledky, kter se bhem analzy vzjemnch vztah ukzaly. Proda je natolik fundamentln pro nai existenci, e jsme pedpokldali, e sounleitost k n bude hrt uritou roli v na ivotn spokojenosti. V na prci se neukzalo emon spojen se zem vznamn pro nai osobn spokojenost. Ukzalo se nm ale, e provn sounleitosti s prodou je stedn siln spjat s reflex a spolen vznamn ovlivuj smysluplnost ivota, a to nezvisle na vlivu ivotn spokojenosti. Reflexe se nm ukzala i jako vznamn prediktor ruminace. Ruminace ale na rozdl od reflexe negativn ovlivuje smysluplnost, ale jet vznamnji negativn predikuje spokojenost se ivotem. Akoliv vvojov teorie pisuzuj adolescentm vy mru reflexe, v naem vzkumu jsme zaznamenali u respondent spe vy mru ruminace. Nae prce tak poukazuje na vznam kultivace schopnosti vmn, poznvn sebe a svta nejen proto, abychom obnovili

116

pocit nleitosti k prodnmu svtu, ale abychom pedchzeli neurotickmu pemtn nad sebou, negativnm stavem prody, spolenosti a tak ztrt smysluplnosti vlastnho ivota. Dle naich vsledk jedinci, kte vyrstali na venkov, vykazovali vy mru provn sounleitosti s prodou, ale i vy mru ivotn smysluplnosti na rozdl od respondent, kte vyrstali ve velkomst. Frekvence vychzek do prody a mra obklopen prodnmi prvky vznamn souvisela s mrou provn sounleitosti s prodou. Spiritualita, kter rozvj schopnost reflexe (vmavosti) vede k nahlen na produ a svt kolem jako na dynamickou s vzjemn propojench interakc, rozvj empatii a ctu k ivotu kolem sebe (Capra, 2003). Lidsk podstata je toti konstituovan z takovch entit, jako empatie, altruismus, dobr vztah k lovku se schopnost optimistickho pohledu na nho (Vaina, 2002). lovk mus na sob pracovat a rozvjet schopnost introspekce, aby se mohl setkat s touto dimenz v sob a duchovn zrt (Vaina, 2002, s. 14). Jde o zdraznn toho, e vechny rozvinut kvality osobnosti jsou vsledkem kultivace a sebekultivace osobnosti, nikoli jen psoben ivelnho vvoje a pouhho zrn (Smkal, 2005). Kultivace vmavosti vid nkte autoi jako cestu k vtmu pocitu pohody (Brown, Ryan, 2003). V naem vzkumu ji spe vidme jako cestu k ivotu naplnnho smyslem a pro ns osobn dleitmi hodnotami. Smyslupln ivot pak vznamn me pispvat ke spokojenosti se ivotem. Prodn prosted nm na tto cest me poslouit jako vhodn ne-li nezbytn prostor, jak se piblit k vlastn podstat a vrozen aktualizan tendenci. V obdob pechodu do dosplosti bvaj mlad lid postaveni do mnohansobn postupn promny a nejistoty. P. Halama (2000) uvd nkolik vzkum, kter u adolescent potvrzuj zvenou existenciln zkost, hledn odpovd na existencionln otzky a ptomnost obav s nimi spojench. Nejist hledn sebe sama, svho msta v ivot a utvoen vlastnho stylu me vst nkdy k zkostlivmu sebezaobrn. Tento vvoj by neml stit do ivotnho chaosu. Vmavost je dvna do souvislosti s omezenm ruminace, kter je v pozad ady psychologickch pot. Dle mnoha rznch autor pispv velkou mrou k lepmu pochopen sebe sama a zkonitost proces provan zkuenosti (Brown et al., 2007). Provn nleitosti k prod vznamn tak predikuje mru reflexe. Podle ns i prodn svt neodmysliteln pat k optimlnmu uvdomn si sebe ve svt. Prodn prosted se v naem vzkumu ukzalo pozitivnm nositelem i odrazem dleitch hodnot. Proda respondentm pomh obnovovat klid, vyistit si hlavu, objevovat krsu a slu ivota. Proda se pro n tak stv nm ivm, jeho se ct pirozenou soust.

117

Nelze poprat a zpochybovat jistou vjimenost lovka, kter mu dv pedevm monost volby. Jeho vjimenost mu ale nemus brnit v provn a uvdomn si nepostradateln hodnoty a vzjemn provzanosti veho ivho, ivota jako celku, jeho soust je i obnoven naeho smyslu pro vzjemn vztah a loajlnost k ivmu systmu a k jeho ivm formm.

Den za dnem pro ns proda kresl obrzky nevslovn krsy. Jen mt oi, abychom je spatili. John Ruskin35

36

35

36

Exley H. (2008): Slova o krse. Praha, Slovart Coufalov, A. Omrzlinkov, dostupn na: www.coufalova.com, vyhledno dne 15.4. 2012

118

LITERATURA
Amel, E. L., Manning, Ch. M., Scott, B. A. (2009). Mindfulness and Sustainable Behavior: Pondering Attention and Awareness as Means for Increasing Green Behavior, Ecopsychology, 14-25. [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/eco.2008.0005 Argyle, M., Martin, M. (1991). The psychological causes of Happiness. [online]. In F. Strack; M. Argyle; N. Schwarz (Eds.), Subjective well-being: an interdisciplinary perspective. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://www.opus-bayern.de/uni-wuerzburg/volltexte/ Arnett, J. J. (2000). Emerging Adulthood: A Theory of Development From the Late Teens Through the Twentie. [online]. American Psychologist, 55, 5, 469-480. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://dtserv2.compsy.uni-jena.de/ws2006/paedpsy_uj/ Atkinson, R.L. (2003). Psychologie. Praha, Portl. Baer, A.R., Krietemeyer, J. (2006). Overview of Mindfulness-Based Treatment Approaches. In A.R. Baer (Ed.). Mindfulness-Based Treatment Approaches (3-27). London, Academic Press. Baumeister, R. F., Leary, M. R. (1995). The Need to Belong: Desire for Interpersonal Attachments as a Fundamental Human Motivation. [online]. Psychological Bulletin, 117, 3, 497-529. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://blog.lib.umn.edu/ Berman, M.G., Jonides, J., Kaplan, S. (2008). The Cognitive Benefits of Interacting With Nature. [online]. Psycholgy Science, 19,12. [cit. 2011-01-11]. Dostupn na: http://www.personal.umich.edu/ Binka, B. (Eds.). (2007). Rozporupln Arne Naess nkolik poznmek k zakladateli hlubinn ekologie I. [online]. Envigogika, 2/2007. [cit. 2010-11-19]. Dostupn na: http://www.envigogika.cuni.cz/envigogika-2007-ii-2/rozporuplny-arne-naess-nekolikpoznamek-k-zakladateli-hlubinne-ekologie-i_cs Bird, W. (2007). Natural Thinkng. [online]. Report fot the RSPB, Investigating the links between the Natural Environment, Biodiversity and Mental Health. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: www.rspb.org.uk/policy/health Blatn, M., Oseck, L. (1998). Zdroje sebehodnocen a ivotn spokojenosti: osobnost a strategie zvldn. eskoslovensk psychologie, 42, 5, 385-394.

119

Blatn, M., ermk, I., Jelnek, M., Oseck, T., Voboil, D., Urbnek, T. (2004). Manul Brnnskho vzkumu celoivotnho vvoje osobnosti. Zprvy Psychologick stav AV R Brno, 10. Blatn, M., Dosedlova, J., Kebza,V., olcova, I. (2005). Psychosociln souvislosti osobn pohody. Brno, MSD. Blkovsk, J. (Eds.). (2003). Objektivn a subjektivn faktory tst. Brno, Sbornk prac FF MU, ada psychologick P7, 55-62. Brown, K.W., Ryan, R.M. (2003). The benefits of being present: Mindfulness and its role in psychological well-being. Journal of Personality and Social Psychology, 84, 822-848. Brown, K.W., Ryan, R.M., Creswell, J.D. (2007). Mindfulness: Theoretical Foundations and Evidence for its Salutary Effects. Psychological Inquiry, 18, 4, 211-237. Brown, K.W., Cordon, S.(2008). Toward a Phenomenology of Mindfulness: Subjective Experience and Emotion Correlates. In f. Didonna (Ed.). Clinical Handbook of Mindfulness. (59-81). New York: Springer Bridges, W. (2004). Na prahu zmn. Zny pechodovch ritul. Praha, Nvrat dom. Brymer, E. G., Cuddihy, T., Sharma-Brymer, V. (2010). The role of nature-based experiences in the development and maintenance of wellness. [online]. Asia-Pacific Journal of Health, Sport and Physical Education, 1, 2, 21-27. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://eprints.qut.edu.au/ Buber, M. (1995). J a ty. Olomouc, Votobia. Capra, F. (2002). Bod obratu: vda, spolenost a nov kultura. Praha, DharmaGaia. Capra, F. (2003). Tao fyziky I: paralely mezi modern fyzikou a vchodn mystikou. Praha, Maa. Clayton, S., Myers, G. (2009). Conservation Psychology: Understanding and Promoting Human Care for Nature. Oxford, UK, Wiley-Blackwell. Csikszentmihalyi, M. (1996). O tst a smyslu ivota. Praha, Lidov noviny. Davis, J. (1998). The Transpersonal Dimensions of Ecopsychology: Nature, Nonduality, and Spiritual Practice. [online]. The Humanistic Psychologist, 26, 60-100. [cit. 23. 4. 2009]. Dostupn na: http://www.johnvdavis.com/ep/thpeptp.htm Davis, J. (2004). Psychological Benefits of Nature Experiences: an outline of research and theory. [online]. [cit. 23. 4. 2009]. Dostupn na: http://www.johnvdavis.com

120

Diener, E. (2000). Subjective Well-Being, The Science of Happiness and a Proposal for a National Index. American Psychologist, 55, 1., 34-43. Diener, E., Emmons, R. A., Larsen, R. J., Griffin S. (1985). The Satisfaction With Life Scale. Journal of Personality Assessment, 49, 1, 71-75 Diener, E., Scollon, Ch., N., Lucas R., E. (2003). The evolving concept of subjective wellbeing: the multifaceted nature of happiness. [online]. Advances in Cell Agigng amd Gerontology, 187-219. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://citeseerx.its.psu.edu Dosedlov, J., Fialov, L., Kebza, V., Slovkov, Z. (2008). Pedpoklady zdrav a ivotn spokojenosti. Brno, MSD. Feral, C. H. (1998). The Connectedness model and optimal development Is ecopsychology the answer to emotional well-being? [online]. The Humanistic Psychologist, 26, Spring, 243-274. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://eric.ed.gov/PDFS/ED438489.pdf Fisher, A. (2002). Radical Ecopsychology: Psychology in the Service of life. [online]. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://www.humanecologyreview.org/pastissues/ Frank, M. (2004). Vliv mstsk zelen na chovn lid. [online].[cit. 2010-06-05]. Dostupn na: http:// www.masarykovaspolecnost.info/.../akt_07.htm Frank, M. (2007). (Eds.). Zelen psychologie. Bedrnk, asopis pro ekogramotnost, 2, kvten, 13-15. Frank, M. (2009a). Vzkum v oblasti vchovy k udritelnmu rozvoji. [online]. [cit. 2010-0605]. Dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz/ Frank, M. (Eds.). (2009b). Vliv kontaktu s prodnm prostedm na lidskou psychiku. In kol. Zelen kruh, lovk+proda=udritelnost? Texty o promn vztah lid k prod, environmentln vchov a udritelnosti. Praha, 8-15. Frankl, V. E. (1997). Vle ke smyslu. Brno, Cesta. Fredrickson, L.M., Anderson D. R. (1999). A qualitative exploration of the wilderness experience as a source of spiritual inspiration. Journal of Environmental Psychology, 19, 21-39 Fromm, E. (1994). Mt nebo bt? Praha, Nae vojsko. Frba, M. (2003). Umn t astn. Praha, Argo. Garrity, F. T., Stallones, L., Marx, B. M., Johnson, P. T. (1989). Pet Ownership And Attachment As Supportive Factors. [online]. Anthrozoos, 3, 1, 35-44. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http:// www.deltasociety.org

121

Gasper, D. (2004). Human Well-Being: Concept and Conceptualizations. [online]. [cit. 200909-11]. Dostupn na: http://www.wider.unu.edu Gillis, H. L., Thomsen, D. (1996). A Research Update of Adventure Therapy (1992-1996): Challenge Activities and Ropes Courses Widerness Expeditions, and Residental Camping Programs. [online]. [cit. 2011-01-11]. Dostupn na: http://eric.ed.gov/PDFS/ED413128.pdf Halama, P. (2000). Zvldanie existencilnej zkosti adolescentov pomocou utvrania zmyslu ivota. Psycholgia a patopsycholgia dieaa, 35, 3, 222232. Halama, P. (2003). Zmysel ivota ako kognitvny fenomn: je mon hovori o existencilnej inteligencii? In I. Ruisel a kol. (Eds.), Inteligencia v roznych kontextech (37-52). stav experimentlnej psycholgie SAV, Bratislava. Slovak Academic Press. Halama, (2006). P. Existenciln inteligencia v procese hladania zmyslu ivota. In I. Ruisel a kol. (Eds.), vahy o inteligenci a osobnosti (131-149). stav experimentlnej psycholgie SAV, Bratislava, Slovak Academic Press. Halama, P. (2007). Zmysel ivota z pohadu psychologie. [online]. SAP, Bratislava. [cit. 200909-11]. Dostupn na: http://www.holistickamedicina.sk/kniznica/Zivotny%20zmysl.zip? Hartig, T., Evans, G. W., Jammer D. L., Davis, S.D., Garling, T. (2003). Tracking restoration in natural and urban field settings. [online]. Journal of Environmental Psychology, 23, 109-123. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://www.uns.ethz.ch Health Council of the Netherlands and Dutch Advisory Council for research on Spatial Planning (2004). Nature and health. The influence of nature on social, psychological and physical well-being. [online]. [cit. 2009-09-11] Dostupn na: http://www.gezondheidsraad.nl/en/publications/ Heintzman, P. (2002). A conceptual model of leisure and spiritual well-being. [online]. Journal of Park and Recreation Administration, 20, 4, Winter/2002, 147-169. [cit. 2010-11-19]. Dostupn na: http://www.journals.sagamorepub.com Herzog, T. R., Collen, P.M., Nebel, M. B. (2003). Assesing the restorative components of environments. [online]. Journal of Environmental Psychology, 23, 159-170. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://www.uns.eths.ch Higgins, E. T., Shah, J., Friedman, R. (1997). Emotional Responses to Goal Attainment. Strenght of Regulatory Focus as Moderator. [online]. Journal of Personality and Social Psychology, 72, 3, 515-525. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://www.columbia.edu/cu/psychology/higgins/

122

Hinds, J., Sparks, P. (2009). Investigating Environmental Identity, Well-Being, and Meaning. [online]. Ecopsychology, 1, 4. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://www.liebertonline.com/doi/pdfplus/10.1089/eco.2009.0026 Huitt, W.G., Robbins, J.L. (2003). An intoduction to spiritual development. [online]. [cit. 201010-19]. Dostupn na: http://www.edpsycinteractive.org/papers/spirituality.pdf Hrdlika, M., Kuric, J., Blatn, M. (2006). Krize stednho vku skal a ance. Praha, Portl. Chalquist, C. (2009). A Look at the Ecotherapy Research Evidence. [online]. Ecopsychology, 2. [cit. 2011-01-11]. Dostupn na: http://cliftoncommunitypartnership.org/uploads/articles/ Janakov, K. (2007). Vrba naslouch, vrba vyprv: Stpky z ekonaratologie. Fragmenta Ioannea Environmentalica, 6, 53 68. Jordan, M. (2009). Back to nature. Theraphy today. [online]. [cit. 2010-09-11]. Dostupn na: http://www.ecotherapy.org.uk. Jung, C.G. (1981). The Archetypes and the Collective Unconscious. Princeton University Press. Kabat-Zinn, J. (2003). Mindfulness-Based Interventions in Context: Past, Present and Future. Clinical psychology: Science and Practice, 10, 2, 144-156. Kahn, P.H. (1997). Developmental psychology and the biophilia hypothesis: Children's affiliation with nature. Developmental Review, 17, 1, 1-61. Kahn, P. H. (2002). Children's Affiliations with Nature: Structure, Development, and the Problem of Environmental Generational Amnesia. In P.H. Kahn; S. R. Kellert, S. R. (Eds.), Children and nature: Psychological, socicultural and evolutionary investigations (93-116). Cambridge, Massachusetts, MIT Press. Kahn, P. H., Kellert, S. R. (Eds.). (2002). Children and Nature: Psychological, Sociocultural and Evolutionary Investigations. Cambridge (Massachusetts), London (England), The MIT Press. Kaplan, S. (1995). The Restorative Benefits of Nature toward an Integrative Framework. [online]. Journal of Environmental Psychology, 15,169-182. [cit. 2010-06-05]. Dostupn na: http://www.ideal.forestry.ubc.ca Kaplan, S., Talbot J.F. (1983). Psychological benefits of a wilderness experience. In I. Altman; J.F. Wohlwill (Eds.) Behavior and the natural environment (163-203). New York, Plenum, 6. Kaplan R., Talbot, J. F. (1984). Needs and fears: the response to trees and nature in the inner city [online]. [cit. 2009-11-07]. Dostupn na: http://www.sfrc.ufl.edu

123

Kellert, S. R. (1998). A National study of outdoor wilderness experience. [online]. [cit. 201101-11]. Dostupn na: http://citeseerx.ist.psu.edu Kellert, S.R. (1996). The Value of Life. Biological Diversity and Human Society, Island Press. Kellert, S. R. (2002). Experiencing Nature: Affective, Cognitive and Evaluative Development in Children. In P.H. Kahn; S.R. Kellert (Eds.) Children and nature: Psychological, socicultural and evolutionary investigations (117-151). Cambridge, Massachusetts, MIT Press. Kohk, E. (2002). Zelen svatoz: kapitoly z ekologick etiky. Praha, Sociologick nakladatelstv. Koutn, J. (2010). Vmavost v psychoterapii: Interpretativn fenomenologick analza zkuenosti lovka v satiterapii. [online]. Diplomov prce, Masarykova univerzita, Fakulta socilnch studi. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: www.is.muni.cz/vyhledavani/ Kov, D. (2005). O systmovch regultorech lidskho konn: vzva. In P. Macek; J. Dalajka (Eds.), Vvoj a utven osobnosti v socilnch a etnickch kontextech (11-17). Brno, FSS MU. Krajhanzl, J. a kol. (2006). Psychologie ve slubch Zem. Praha, FF UK. [online]. [cit. 200823-2]. Dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz/ Krajhanz, J. (2007a). Vztah k prod, jene co je to proda. [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz/ Krajhanzl, J. (2007b). Zelen psychologie. Bedrnk. 2/2007, 12-16. Krajhanzl, J. (2009). Exkurz do osobn charakteristiky vztahu k prod. [online]. In kol. (Ed.) lovk + proda = udritelnost?: Texty o promn vztah lid k prod, environmentln vchov a udritelnost. Praha, Zelen kruh. [cit. 2010-05-07]. Dostupn na: http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/300409-clovek-priroda-fin.pdf Krajhanzl, J. (2010). Dti a proda: obdob dtskho vvoje z hlediska environmentln vchovy. [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz/ Kivohlav, J. (2004a). Kdy je lovku dobe. Psychologie dnes, X. ronk, 10, 2022. Kivohlav, J. (2004b). Pozitivn psychologie. Praha, Portl. Kivohlav, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence: otzky na vrcholu ivota. Praha, Grada Publishing. Kulhav, V. (2008). Psychologick vchodiska environmentln vchovy. [online]. Brno, FSS MU, Bakalsk prce. [cit. 2011-01-13]. Dostupn na: http://www.is.muni.cz/th/42121/fss_b/

124

Kulhav, V. (2009). Zkuenosti vznamn pro formovn vztahu lovka k prod. [online]. [cit. 2011-01-13]. Dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz/soubory/vk_sle.pdf Kuo, F.E., Sullivan, W.C., Taylor A.F. (2002). Views of Nature and Self- Discipline: Evidence from inner City Children. [online]. Journal of Environmental Psychology, 22, 46-63. [cit. 201101-11]. Dostupn na: http://web.mac.com/wcsulliv/William_Sullivan/ Kuo, F.E., Sullivan, W.C., Coley R. L., Brunson, L. (1998). Fertile groun for Community: Inner-City Neighborhood Common Spaces. [online]. American journal of Community Psychology, 26, 6. [cit. 2011-01-11]. Dostupn na: http://www.springerlink.com/content/ Labelle, L.E.,Campbell, T.S., Carlson, L.E. (2010). Mindfulness-Based Stress Reduction in Oncology: Evaluating Mindfulness and Rumination as Mediators of Change in Depressive Symptoms. [online]. Mindfulness, Springer Science, 1, 28-40 Lngle, A. (1997). Nalzt pitakn ivotu. [online]. PROPSY 2/1997. [cit. 2010-11-19]. Dostupn na: http://laengle.info/downloads/ Lngle, A. (2002). Smyslupln t: Aplikovan existenciln analza. Brno, Cesta. Langmeier, J., Krejov, D. (2006). Vvojov psychologie. Praha, Grada Publishing, a.s. Lindemuth, A. L. (2007). Designing Therapeutic Environments for Inmates and Prison Staff in the United States: Precedents and Contemporary Applications. [online]. Journal of Mediterranean Ecology, 8, 87-97. [cit. 2011-01-11]. Dostupn na: http://www.jmecology.com/ Maas, J., Veerheij, R. A., Groenewegen, P.P., Sjerp de Vries, Spreeuwenbeg, P. (2006). Green space, urbanity, and health: how strong is the relation? [online]. [cit. 2011-08-09] Dostupn na: http://jech.bmj.com/content/60/7/587.full.pdf Macek, P. (2003). Adolescence. Praha, Portl Maller, C., Townsend, M., Brown, P., Leger L.S. (2002). Healthy parks, healthy poeple: The health benefits of contact with nature in a park context. Review of Current Literature. [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupn na: http://www.georgewright.org Mare, J. (2006). Kvalita ivota: u dt a dospvajcch I. Brno, MSD. Marklov, K. (2007) Hodnoty jako pedpoklad ivotn spokojenosti. [online]. Brno, FF MU, Rigorzn prce. [cit. 2010-7-19]. Dostupn na: http://is.muni.cz/th/13145/ff_r/02_rigo_hlavni_cast.pdf Mayer, F.S., Frantz C.M. (2004). The connectedness to nature scale: A measure of individuals feeling in community with nature. Journal of Environmental Psychology, 24, 503-515.

125

Mayer, F. S., Frantz C. M., Bruehlman-Senecal, E., Dolliver K. (2009). Why is Nature Beneficial? The Role of Connectedness to Nature. [online]. Environmental and Behavior. 2009/9, 41,5, 607-642. [cit. 2010-10-7]. Dostupn na: http://eab.sagepub.com/cgi/ Milligan Ch., Bingley A. (2004). Climbing trees and building dnes. Mental health and wellbeing in young adults and the long-term effects of childhood play experience. [online]. Institute for Health Research, Lancaster University. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://www.escalate.ac.uk MIND (2007). Ecotherapy - the green agenda for mental health [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupn na: http://www.mind.org.uk/ Moodley, T. (2008). The Relationship between Coping and Spiritual Well-being during Adolescence. [online]. [cit. 2010-09-11]. Dostupn na: http://etd.uovs.ac.za Morin, A. (2002). Do you sel-reflect or self-ruminate? [online]. [cit. 2011-09-15]. Dostupn na: http://psych.pomona.edu/scr/ Newton, J. (2007). Wellbeing and the natural Evironment: A brief overview of the evidence. [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupn na: http://www3.surrey.ac.uk/resolve/seminars/ Ocetkov, I. (2007). loha spirituality v ivotn pohod a kvalit ivota u mladch lid. Brno, FSS MU, Katedra psychologie, Disertan prce. Oishi, S., Diener, E., Suh, E., Lucas, R. E. (1999). Value as a Moderator in Subjective wellBeing. [online]. Journal of Personality, 157-185. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://people.virginia.edu/ Orr, D.W. (2003). Four Challenges of Sustainability. Ecological Economics. [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupn na: http://www.uwstout.edu Oskamp, S. (2000). Psychological contributions to achieving an ecologically sustainable future for humanity. Journal of Social Issues, 56, 373-390. Petrusek, M. et al. (2006). Velk sociologick slovnk: A-O. Praha, Karolinum. Petrusek, M. et al. (2006). Velk sociologick slovnk: P-Z. Praha, Karolinum. Pilgrim, S. E., Cullen, L. C., Smith D. J., Pretty J. (2008). Ecological Knowledge is lost in Wealthier Communities and Countries. [online]. Environmental Science and Technology, 42, 4. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://www.greenexercise.org Plska, M. (2007). Ekologick etika v pprav budoucch pedagog. Ekocentrick postoj k prod jako klov ekopedagogick kompetence. Bakalsk prce na Pedagogick fakult MU v Brn, Katedra Sociln pedagogiky.

126

Pretty, J., Angus, C., Bain, M., Barton, J., Gladwell, V., Hine, R., Pilgrim, S., Sandercock, S. and Sellens, M. (2009). Nature, Childhood, Health and Life Pathways. [online]. [cit. 2010-719]. Dostupn na: http://www.essex.ac.uk/ces/esu/ Rantanen, J. (2009). Reconnecting with Nature and Pro-environmental Consciousness and Behavior. [online]. [cit. 2011-09-19]. Dostupn na: http://www.naturakademin.se/wpcontent/uploads/2010/03/Jyri-Rantanen-MC-thesis.pdf Rzgov, E. (2009). Jak a pro podporovat vztah lid k prod: kli, bariry, pleitosti. Praha, Edice APEL. Reker, G. T., Wong, P. T. P. (1998). Aging as an individual process: Toward a theory of personal meaning. [online]. In J.L. Birren; V.L Bengston (Eds.), Emergent theories of Aging, New York: Springer, 214-246. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://www.ecotherapy.org.uk/files/ecotherapy/home/report_on_ecotherapy_talk_final.doc Rogers, C.R. (1998). Zpsob byt. Praha, Portal. Rozsak, T. (1992). Ecopsychology: eight principles. [online]. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://eco-promotion.org Ryff, C.D. (1989). Happiness is Everything, or is it? Exploration on the Meaning of Psychologicall Well-Being. Journal of Personality and Social Psychology, 57, 6, 1069-1081 an, P. (2005). loha spiritualitu v optimalizaci osobnosti. In P. Macek; J.Dalajka (Eds.) Vvoj a utven osobnosti v socilnch a etnickch kontextech. Brno, FSS MU, 37-44. an, P. (2006a). Spiritualita jako kl k osobnosti a lidskm vztahm. eskoslovensk psychologie, 50, 2, 119-137 an, P. (2006b). Cesta ivotem: vvojov psychologie. Praha, Portl. an, P. (2007). Psychologie nboenstv a spirituality. Praha, Portl. an, P., Janoov, J. (2004). Spiritualita eskch vysokokolk faktorov analytick sonda. eskoslovensk psychologie, 48, 2, 97-106. Scull, J. (1999). Ecopsychology: Where does it fit in psychology? [online]. [cit. 23. 4. 2009]. Dostupn na: http://members.shaw.ca/jscull/ecointro.htm Seed, J., et al. (1993). Myslet jako hora: Shromdn vech bytost. Preov, Nadcia Zelen Ndej - Abies Publisher. Shapiro, Sh.L., Carlson, L.E., Astin, J.A., Freedman, B. (2006). Mechanism of Mindfulness. Journal of Clinic Psychology, 62, 3, 373-386.

127

Scherer, K. R., Wallbott H. G. (1994). Evidence for Universality and Cultural Variation of Differental Emotion Response Patterning. [online]. Journal of Personality and Social Psychology, 2, 310-328. [cit. 2010-11-19]. Dostupn na: http://www.affectivesciences.org/system/files/1994_Scherer_JPSP.pdf Schmertz, S.K. (2010). Rumination as a Mediator of the Relation between Mindfulness and Social Anxiety in a Clinical Sample. [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupn na: http://digitalarchive.gsu.edu/psych_diss/71 Schultz, P.W., Schmuck, P. (2002). Psychology of Sustainable Development. [online]. [cit. 2010-11-19]. Dostupn na: http://www.humanecologyreview.org/pastissues/ Skla, P. (2003). Pojet (duevnho) zdrav v tradici modern psychologie v konfrontaci s fenomnem ekologick krize a teorie roszakovsk ekopsychologie. [online]. Diplomov prce na Fakult humanitnch studi Univerzity Karlovy v Praze, Katedra obecn antropologie. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://web.natur.cuni.cz/filosof/fipso/webps.htm Skla, P. (2008). Zkladn problmy psychologick ekologie. [online]. Doktorsk disertace na Prodovdeck fakult Univerzita Karlovy v Praze, Katedra filosofie a djin prodnch vd. [cit. 2009-09-11]. Dostupn na: http://web.natur.cuni.cz/filosof/fipso/magps.rtf Skokanov Z. (2009). EKOBig5: Dimenze vztahu lovka k prod a ivotnmu prosted. [online]. [cit. 2010-09-12]. Dostupn na: http://www.vztahkprirode.cz/ Slezkov, A. (2010). Pozitivn psychologie vda nejen o tst. [online]. [cit. 2011-10-11]. Dostupn na: http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf Slezkov, A. (2009). Posttraumatick rozvoj u rodi onkologicky nemocnch dt v kontextu pozitivn psychologie. [online]. Brno, FF MU, Disertan prce. [cit. 2011-11-10]. Dostupn na: http//is.muni.cz/th/24238/ff_d/Disertace_Slezackova.pdf Smkal, V. (2005). Osobnost jako smysl ivota lovka. In P. Macek a J. Dalajka (Eds.), Vvoj a utven osobnosti v socilnch a etnickch kontextech. Brno, FSS MU, 18-24. Smith, D. B. (2010). Is There an Ecological unconcious? [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupn na: http://www.nytimes.com/2010/01/31/magazine/31ecopsych-t.html Strejkov, E. (2006). Vzkum odcizovn lovka prod: Zvren zprva [online]. Praha, Toulcv dvr. [cit. 2009-08-11]. Dostupn na: http://www.detiamesto.cz Stenec, M. (2001). Psychologick aspekty spirituality. eskoslovensk psychologie, 54, 2, 118-126.

128

Stenec, M. (2007). Novie psychologick pohlady na religiozita a spiritualitu. stav experimentlnej psycholgie SAV, Bratislav, Slovak Academic Press. vancara, J. (2003). Emoce, motivace, voln procesy. Studijn pruka k pedmtu Obecn psychologie II (provn, jednn). FF MU. Brno. Tavel, P. (2009). Aktulnos tmy zmyslu ivota u deti a mldee a monosti psychologickej prce s ou. Psychiatria-Psychoterapia.Psychosomatika, 16, 1, 37-42. Taylor, A., F., Kuo, F. E., Sullivan, W.C. (2001). Coping with ADD. The Surprising Connection to Green Play Settings. [online]. Environment and Behavior, 2001/1, 54-75. [cit. 2011-01-11]. Dostupn na: http://www.outdoorfoundation.org/pdf/CopingWithADD.pdf Trapnell, P.D., Campbell, J.D. (1999). Private self-consciousness and the Five-Factor Model of personality: Distinguishing rumination from reflection. Journal of Personality and Social Psychology, 76, 2, 284-304. Treadway, M.T., Lazar, S.W. (2008). The Neurobiology of Mindfulness. In F. Didonna (Ed.), Clinical Handbook of Mindfulness (45-57). New York, Springer. Ulrich, R. S. (2002). Health Benefits of Gardens in Hospitals. [online]. [cit. 2009-09-11] Dostupn na: http://www.greenplantsforgreenbuildings.org/attachments/contentmanagers/25/HealthSettingsU lrich.pdf Ulrich, R. S., Simons, R. F., Losito, B. D., Fiorito, E., Miles, M. A., Zelson, M. (1991). Stress recovery during exposure to natural and urban environments. [online]. Journal of Environmental Psychology, 11, 201-230. [cit. 2010-06-05] Dostupn na: http://www.uns.ethz.ch Vgnerov, M. (2008). Vvojov psychologie I. Dtstv a dospvn. Praha, Nakladatelstv Karolinum. Vaina, L. (2002). Klinick psychologie a somatick psychoterapie. Brno, Neptun. Vaina, L. (2006). Inspiromat, somatick psychoterapie-sanoterapie. Brno. Vining, J., Price E. A., Merinda S. M. (2008). The Distinction between Humans and Nature: Human Perceptions of Connectedness to Nature and Elements of the Natural and Unnatural. [online]. Human Ecology Review, 15, 1. [cit. 2010-06-05]. Dostupn na: http://www.georgewright.org

129

Voahlkov, T. (2010). Ekokolky a lesn matesk kolky: Praktick manul pro aktivn rodie, pedagogy a zizovatele mateskch kol. [online]. Praha, Ministerstvo ivotnho prosted.[cit. 2011-11-07]. Dostupn na: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/ Vries S., Dillen, S.M., Groenewegen, P. P., Spreeuwenberg, P. (2011). Greenspace in urban neighbourhoods and residents' health: adding quality to quantity. [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupn na: http://jech.bmj.com Weels, N. M. (2000). At Home with Nature. Effects of Greenness on Childrens Cognitive Functioning. [online]. Environment and Behavior, 32, 6, 2000/11, 775-795. [cit. 2011-01-11] Dostupn na: http://www.sfrc.ufl.edu/urbanforestry/Resources/PDF %20downloads/Wells_2000.pdf Whitehouse S., Varni J.W., Seid M. et al. (2001). Evaluating a childrens hospital garden environment: utilisation and consumer satisfaction. Journal of Environmental Psychology, 21, 301-314 Wilson, E.O. (2000). Sociobiology: the new synthesis. Cambridge, Mass., Belknap Press of Harvard University Press.

130

INTERNETOV ODKAZY: Ecopsychology on-line European ecopsychology Society Conservation Psychology www.ecopsychology.net/ www.ecopsychology.org/ www.conservationpsychology.org/

Adventure Therapy & Wilderness/Nature Therapy www.wilderdom.com/adventuretherapy.html Ecotherapy personal healing and healing for the earth Counselling and Psychotherapy Outdoors Landscape and Human Health Laboratory esk portl ekopsychologie www.ecotherapy.org.uk.

www.outdoortherapy.org.uk lhhl.illinois.edu/ www.vztahkprirode.cz

IAAP: International Association of Aplied Psychology division Environmental Psychology www.iaps-association.org/links.html Positive Psychology Center International Positive Psychology www.ppc.sas.upenn.edu www.ippanetwork.org

Association European Network of Positive Psychology www.happiology.net/ENPP/index.htm Pozitivni psychologie v R P. Wesley Schultz www.pozitivni-psychologie.cz public.csusm.edu/schultz/

Ecopsychology and Environmental psychology, John Davis www.johnvdavis.com/ep/index.htm Positive Emotions and Psychophysiology Lab (B. L. Fredrickson Lab website ) www.unc.edu/peplab/ Osobn strnky Pavla Skly Peter Halama web.natur.cuni.cz/filosof/fipso/webps.htm katpsych.truni.sk/osobne/halama/

131