Vzkum veejnho ochrnce prv k otzce etnickho sloen k bvalch zvltnch kol

Osnova 1) vod 2) Monosti ochrnce realizovat vzkum v oblasti rovnho zachzen 3) Rovn pstup ke vzdln v eskm kolskm systmu a) Rovn zachzen v pstupu ke vzdln a nejlep zjem dtte b) Vzdlvac soustava po innosti novho kolskho zkona c) Zaazovn k do specilnho vzdlvn 4) Prvn prava zjiovn etnickch dat 5) Prvn interpretace vsledk vzkumu a) Rozhodnut trasburskho soudu a stanovisko ochrnce z roku 2010 b) Zjitn daje a posouzen mon diskriminace 6) Zvr 7) Doporuen ochrnce

Ploha Popis metody a vsledky vzkumu etnickho sloen k bvalch zvltnch kol v R v roce 2011/2012

1) VOD Pedkldan zprva shrnuje vsledky vzkumu, jeho clem bylo zjitn etnickho sloen k bvalch zvltnch kol. esk prvn d stanov, e stt mus zajistit vem dtem rovn pstup ke vzdln, kter bude odpovdat jejich vzdlvacm potebm. Evropsk soud pro lidsk prva (dle tak ESLP) v roce 2007 ale uvedl, e v eskm vzdlvacm systmu dochz k diskriminaci romskch dt a k v tehdejch zvltnch kolch pro zdravotn postien. S ohledem na zvry tohoto rozhodnut byl pi realizaci vzkumu kladen draz pedevm na zjitn podlu romskch k v tomto typu kol. Nadmrn vyleovn romskch k mimo hlavn vzdlvac proud dlouhodob kritizuj esk i mezinrodn organizace. Tato praxe m negativn dopad na dal vzdlanostn drhu tchto k a nsledn na jejich uplatnn na trhu prce i v dalch oblastech ivota. Jejich vylouen ze standardnch zkladnch kol tak naruuje vzjemnou akceptaci romsk a vtinov populace a v irm smyslu i sociln kohezi ve spolenosti. Proto je teba vnovat otzce vzdlvn romskch k v esk republice mimodnou pozornost. Po vydn rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva provedly Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy (2009) a stav pro informace ve vzdlvn (tak v roce 2009) eten, jejich clem bylo mj. zjitn podlu romskch k vzdlvanch mimo hlavn vzdlvac proud. Tak esk koln inspekce navtvila vybran bval zvltn koly. V roce 2010 se obrtila se svmi zvry na bvalho veejnho ochrnce prv JUDr. Otakara Motejla. Konstatovala, e diskriminan praxe v eskm vzdlvacm systmu petrvv. Zmnn vzkumy vychzely z tvrzen editel kol. Mezi koly veejnho ochrnce prv pat tak prosazovn prva na rovn zachzen. Ochrnce je rovn povinen realizovat k souvisejcm otzkm vzkumy. Vzhledem k ve uvedenm skutenostem a vdom si soustavn kritiky vi orgnm poskytujcm v esk republice vzdln, se ochrnce rozhodl zjistit aktuln daje o podlu romskch k, jako i o ppadnm zastoupen dalch etnickch menin, v bvalch zvltnch kolch na zem cel esk republiky. Vzkumn eten bylo zahjeno v prosinci minulho roku a v kvtnu 2012 bylo ukoneno. Zvry vzkumu, jako i podrobn vymezen pouit metodologie, jsou obsaeny v nsledujcm textu a ploze. Zjitn poznatky budou poskytnuty Ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy a esk koln inspekci a mly by slouit jako podklad pro dal odborn diskuse, jako i pro formulaci npravnch opaten.

2) MONOSTI OCHRNCE REALIZOVAT VZKUM V OBLASTI ROVNHO ZACHZEN Ponaje rokem 2009 se esk veejn ochrnce prv stal v souladu se smrnicemi Evropsk unie tzv. tlesem pro rovn zachzen.1 Oprvnn a koly, kter jsou mu pro oblast ochrany ped diskriminac stanoveny, uvd ustanoven 21b zkona o veejnm ochrnci prv. V kompetenci veejnho ochrnce prv je poskytovat metodickou pomoc obtem diskriminace, zpracovvat a zveejovat doporuen a stanoviska k otzkm spojenm s rovnm zachzenm, vymovat tyto poznatky s pslunmi evropskmi subjekty, a v neposledn ad ochrnci pslu provdt k souvisejcm otzkm vzkumy. Vzhledem k tomuto oprvnn se ochrnce rozhodl provst vzkum, nebo zajitn rovnho pstupu ke vzdln striktn poaduj jak mezinrodn mluvy, tak esk legislativa.2 Zkaz nerovnho zachzen pi pstupu ke vzdln, mj. z dvodu etnick pslunosti, nrodnosti i rasy, obsahuje i antidiskriminan zkon.3 Rovn je povinnost esk republiky implementovat zvry odsuzujcho rozsudku Evropskho soudu pro lidsk prva. K plnn uloench kol je veejn ochrnce prv oprvnn obrtit se na orgny sttn sprvy a dal subjekty, pokud jde o otzky spojen s rovnm zachzenm a ochranou ped diskriminac (ustanoven 1 odst. 1, 2 a 5 zkona . 349/1999 Sb., o veejnm ochrnci prv). K orgnm a institucm, kter maj povinnost poskytnout ochrnci souinnost, pat tak editel kol a kolskch zazen. editel vykonvaj v zleitostech souvisejcch s pijmnm k ke vzdlvn sttn sprvu (ustanoven 165 odst. 2 psm. e/, ve spojen s ustanovenm 46 odst. 1 kolskho zkona). Veejn ochrnce prv je tedy oprvnn vyadovat od editel kol a dalch zamstnanc podn vysvtlen, pedloen spis, jako i k proveden jinch potebnch kon ( 15, resp. 16 zkona o veejnm ochrnci prv).4 K realizaci krok potebnch pi vzkumu nen pitom teba vyjden rodi (zkonnch zstupc) vzdlvanch k, ani k samotnch (podobn jako nen jejich souhlas vyadovn napklad pro inspekn innost nebo kontrolu provdnou eskou koln inspekc).

Pijetm zkona . 198/2009 Sb., o rovnm zachzen a o prvnch prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch zkon (dle jen antidiskriminan zkon) byl mj. novelizovn zkon . 349/1999 Sb., o veejnm ochrnci prv, ve znn pozdjch prvnch pedpis (dle jen zkon o veejnm ochrnci prv), mj. doplnnm 1 odst. 5. Podle nj ochrnce vykonv psobnost ve vcech prva na rovn zachzen a ochrany ped diskriminac. Uveden novela nabyla innosti k 1. prosinci 2009. 2 Zejmna tak stanov 2 odst. 1 psm. a) zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn, ve znn pozdjch prvnch pedpis (dle jen kolsk zkon). 3 Ustanoven 1 odst. 1 psm. i), ve spojen s ustanovenm 2 odst. 3 antidiskriminanho zkona. 4 Zatmco 15 zkona o veejnm ochrnci prv stanov ochrnci oprvnn vi sprvnm orgnm, nsledujc ustanoven 16 zkona uvd, e tak dal orgny, tzn. sttn orgny a osoby vykonvajc veejnou sprvu, jsou v mezch sv psobnosti povinny poskytovat mu pi eten pomoc, kterou si vyd.

3) ROVN PSTUP KE VZDLN V ESKM KOLSKM SYSTMU a) Rovn zachzen v pstupu ke vzdln a nejlep zjem dtte Podle l. 3 odst. 1 mluvy o prvech dtte5 se mus s dtmi zachzet vdy v souladu s jejich nejlepm zjmem. Na dodren tohoto principu apeluje tak Vbor OSN pro prva dtte, kdy uvd, e pi poskytovn vzdln je teba respektovat, e v centru vzdlvn vdy m bt dt samotn.6 Clem vzdlvacch systm tak m bt snaha o rozvoj individulnch schopnost dt, s vdomm toho, e kad dt m vlastn edukan poteby. Souasn je kadmu zajitno prvo na vzdln, jak uvd pedevm Listina zkladnch prv a svobod.7 Jako vznamn sociln prvo bylo prvo na vzdln zakotveno ji ve Veobecn deklaraci lidskch prv (l. 26 odst. 1) a uvd je tak Listina zkladnch prv Evropsk unie (l. 14), mluva o lidskch prvech a zkladnch svobodch (l. 2 I. dodatkovho protokolu) a Mezinrodn pakt o hospodskch, kulturnch a socilnch prvech (l. 14 odst. 1). Nejlepmu zjmu dtte nepochybn odpovd zskn plnho a kvalitnho vzdln, kter je podmnkou spnho startu do dalho ivota. Mlo by bt prvotnm a spolenm zjmem cel sttn sprvy, aby se vem dtem, bez ohledu na povahu jejich znevhodnn, dostalo takovho vzdln a takovch edukanch metod, kter maximlnm zpsobem rozvinou jejich nadn a kter naopak co nejefektivnji zmrn jejich poten znevhodnn. Takov pstup stanov l. 23 odst. 3, ve spojen s l. 29 odst. 1 psm. a) mluvy o prvech dtte, podle kterch jak u zdravch dt, tak u dt s postienm, mus bt usilovno o vestrann rozvoj jejich osobnosti a schopnost v co nejirm objemu. Tak podle kolskho zkona je teba zajistit vestrann rozvoj osobnosti ka s pihldnutm k jeho vzdlvacm potebm bez jakkoli diskriminace.8 st pedagogick obce uvd, e tohoto cle lze doshnout tzv. inkluzivnm vzdlvnm, tedy snahou o to, aby byli pokud mono vichni ci vzdlvni spolen ve kolch hlavnho vzdlvacho proudu.9 Podle jinch nzor je naopak teba u nkterch k realizovat speciln edukan postupy v oddlench kolch.10 Nen v kompetenci veejnho ochrnce prv tyto odborn otzky posuzovat. Tato zprva se proto vyjaduje toliko k prvnm aspektm problmu. b) Vzdlvac soustava po innosti souasnho kolskho zkona V souasnosti innm kolskm zkonem, tedy zkonem . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn, ve znn pozdjch prvnch pedpis (v textu pouvn zkrcen jako kolsk zkon), bylo
5

Sdlen . 104/1991 Sb., federlnho ministerstva zahraninch vc o pijet mluvy o prvech dtte. Podle nj mus bt zjem dtte pednm hlediskem pi jakkoli innosti tkajc se dt. 6 Vbor hovo o tzv. child-centred education. In: Hodgkin, R. a kol.: Implementation Handbook for the Convention on the Rights of the Child. UNICEF 2007, s. 4. 7 Usnesen pedsednictva NR . 2/1993 Sb., o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod jako sousti stavnho podku esk republiky (dle jen Listina). Podle l. 33 odst. 1 kad m prvo na vzdln, podle l. 3 odst. 1, ve spojen s l. 1 Listiny, jsou zkladn prva zajitna vem bez rozdlu. 8 Ustanoven 2 odst. 2 psm. a), ve spojen s ustanovenm 2 odst. 1 psm. b) a psm. a) kolskho zkona. 9 Tento pojem je v textu pouvn jako synonymum pro standardn zkladn koly. 10 K problematice srov. napklad Bazalov, B.: Vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami v zemch Evropsk unie a v dalch vybranch zemch. 1. vydn. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 188 s., Matj, P., Strakov, J., Vesel, A. (eds.). Nerovnosti ve vzdlvn. Od men k een. SLON, Praha 2010.

zavedeno nkolik zsadnch zmn. Mimo jin byly de iure zrueny tzv. zvltn koly, tedy koly pro dti s rozumovmi nedostatky; resp. pro ky s lehmi formami postien. Vedle nich byly dve zizovny koly pomocn.11 Podle ustanoven 185 odst. 3 vty prvn kolskho zkona jsou dosud zvltn koly nyn zkladnmi kolami. Vtina tchto kol se ovem pejmenovala na zkladn koly praktick, piem editel uvdj, e o nzvu koly rozhodl zizovatel. S nzvem zkladn kola praktick vak prvn pedpisy potaj nikoli u bvalch zvltnch, tj. dnes zkladnch kol, ale naopak u rznch druh specilnch kol, kter jsou zizovny pro ky s postienm. Podle ustanoven 3 odst. 1 psm. c) vyhlky . 73/2005 Sb., o vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k a student mimodn nadanch, ve znn pozdjch prvnch pedpis (dle jen vyhlka o vzdlvn k se SVP), je mon ky s postienm vzdlvat ve kole samostatn pro n zzen. Pro ni pouv vyhlka pojmu speciln kola. Podle ustanoven 5 psm. f) vyhlky o vzdlvn k se SVP mohou speciln koly nst mj. pdomek zkladn kola praktick. Vyhlka umouje tento nzev pro koly speciln. Proto je takov pojmenovn u bvalch zvltnch (dnes de iure zkladnch) kol v rozporu s citovanou vyhlkou. Pesto je asto pouvno. Vzhledem ke zmnn nejednotnosti je v tto zprv uvno souhrnnho oznaen speciln kola, co je vraz pouvan souasnou prvn pravou pro kolu samostatn zzenou pro ky s postienm (srov. nsl. odstavec). Vzkum byl zamen na etnick sloen k bvalch zvltnch kol, resp. k vzdlvanch podle plohy Rmcovho vzdlvacho programu pro ky s lehkm mentlnm postienm (dle jen LMP). Kritika ESLP smovala prv k dvjm zvltnm kolm. Pro vzkum proto nemohl bt smrodatn nzev koly; podstatn bylo (a je), zda jde o kolu, kter vzdlv ky s postienm. Vzhledem k tomu, e ESLP konstatoval, e romt ci jsou v nepijatelnm pomru vzdlvni podle programu pro ky s postienm ve zvltnch kolch, byl vzorek navtvench kol losovn ze seznamu bvalch zvltnch kol. Z webovch strnek kol a z informac pedanch editeli kol pracovnci Kancele veejnho ochrnce prv zjistili poty k vzdlvanch podle rznch program, jako i poty k, na kter kola dostv zven finann normativ z dvodu postien.12 daje o vzdlvacm programu a o ppadnm pplatku k normativu na ka jsou toti urujcmi pro zjitn, ve kterch kolch se vzdlvaj ci s postienm. Dle je teba uvst, e podzkonn prvn prava umouje, a to nad rmec zkonnho zmocnn, vzdlvat ky bez postien ve specilnch kolch. Podle
11

Podle ustanoven 28 odst. 4, ve spojen s ustanovenm 31 odst. 1 zkona . 29/1984 Sb., o soustav zkladnch kol, stednch kol a vych odbornch kol, mly zvltn koly vzdlvat ky s takovmi rozumovmi nedostatky, pro kter se nemohou s spchem vzdlvat v zkladn kole, ani ve speciln zkladn kole. Dle existovaly pomocn koly, kter podle ustanoven 33 odst. 1 zkona vzdlvaly dti s takovmi rozumovmi nedostatky, pro kter je nebylo mon vzdlvat ani ve speciln zkladn kole, ani ve zvltn kole. Souasn kolsk zkon v 185 odst. 3 ve vt druh stanov, e dvj pomocn kola je nyn zkladn kolou speciln, piem podle jeho ustanoven 16 odst. 8 vty druh se v zkladn kole speciln vzdlvaj ci se stedn tkm a tkm mentlnm postienm, dle ci se soubnm postienm vce vadami a dti s autismem. Terminologie pedchozho a souasnho kolskho zkona je tedy nesystematick. 12 Podle ustanoven 3 odst. 6 psm. a) vyhlky . 492/2005 Sb., o krajskch normativech, ve znn pozdjch prvnch pedpis (dle jen vyhlka o krajskch normativech), pokud m k vzdlvan v samostatn zzen kole nebo skupin postien, kola dostv nikoli jen zkladn stku, ale tak pplatek (srov. ustanoven 3 odst. 1 tto vyhlky). Z uvedenho dvodu byly dotazovny poty k s postienm.

ustanoven 10 odst. 2 vyhlky o vzdlvn k se SVP je mon, aby tdu nebo skupinu k s postienm navtvovali i ci s jinm typem postien nebo se zdravotnm znevhodnnm. Vyhlka tak nov umouje, aby se zde doasn vzdlvali tak ci se socilnm znevhodnnm (ustanoven 3 odst. 5 psm. b/).13 Pi provdn vzkumu bylo teba se s touto skutenost vypodat (bli informace obsahuje ploha vzkumn zprvy). c) Zaazovn k do specilnho vzdlvn ci, kte nemaj speciln vzdlvac poteby, se bn vzdlvaj v hlavnm vzdlvacm proudu, tedy na standardnch zkladnch kolch. Jestlie m dt nebo k uritou speciln potebu, na zklad kter je teba uvaovat o pouit specilnch vukovch metod nebo o elnosti jeho vzdlvn mimo hlavn vzdlvac proud, je teba dodret specifick postup. kolsk zkon stanov podmnky vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami, ktermi jsou podle ustanoven 16 odst. 1 zdravotn postien, zdravotn znevhodnn a sociln znevhodnn. Zjiovn specilnch poteb je pitom povinnost kolskch poradenskch zazen (odst. pt tho ustanoven), stejn jako formulace opaten, jich se m km dostat.14 k s postienm me bt vzdlvn ve standardn zkladn kole formou individuln i skupinov integrace, nebo ve kole samostatn zzen pro tyto ky. Pednostn je teba uvaovat o zapojen ka v rmci hlavnho vzdlvacho proudu, a to vzhledem ke znn ustanoven 16 odst. 8 kolskho zkona, kter uvd, e se maj pro ky s postienm zizovat koly nebo tdy, vyaduje-li to povaha postien. Lze tedy dovodit, e standardn by ml bt k vzdlvn v klasick zkladn kole. Pednostn vyuit integrace v bn kole preferuje tak odborn literatura15 a je mon ji dovodit tak ze systematiky provdc vyhlky o vzdlvn k se SVP, protoe mezi formami specilnho vzdlvn je individuln integrace vzpomenuta na prvm mst.16 k s postienm by tedy ml bt vzdlvn ve speciln kole jen tehdy, odpovd-li to jeho vzdlvacm potebm a je-li souasn prokzno, e: kolsk poradensk zazen (tedy pedagogicko-psychologick poradna nebo speciln pedagogick centrum17) na zklad diagnostiky dosplo k zvru o potebnosti vzdlvat ka ve speciln kole a psemn doporuilo jeho vzdlvn ve speciln kole; s rodii ka (zkonnmi zstupci) byla projednna monost vzdlvn jejich syna/dcery ve speciln kole a tito vyslovili informovan souhlas; editel rozhodl o pijet ka ke vzdln ve speciln kole, pp. ke vzdlvn podle upravenho vzdlvacho programu.18

13 14

Posledn zmnn ustanoven 3 odst. 5 psm. a) a b) jsou inn od 1. z 2011. Ustanoven 5 odst. 3 psm. a) vyhlky . 72/2005 Sb., o poskytovn poradenskch slueb ve kolch a kolskch poradenskch zazench, ve znn pozdjch prvnch pedpis (dle jen vyhlka o poradenskch slubch). 15 Podle komente ke kolskmu zkonu se nyn, oproti pedchozmu stavu, ji nepot s oddlenm systmem specilnho kolstv, kdy se apeluje tak u zdravotn postiench k na jejich integraci do bnch kol. kolsk zkony 2011, Eurounion Praha, s. r. o., 2011, s. 44. 16 Srov. ustanoven 3 odst. 1 vyhlky o vzdlvn k se SVP. 17 Ustanoven 3 odst. 1 psm. a) a b) vyhlky o poradenskch slubch. 18 Ustanoven 49 odst. 1 a 2 kolskho zkona, a dle ustanoven 9 odst. 1 psm. a) c) vyhlky o vzdlvn k se SVP. Na zkoumanch kolch jde hlavn o vzdlvn podle plohy Rmcovho

Zvrem tohoto bodu je teba zdraznit, e vzkum nebyl zamen na kontrolu zkonnosti postupu editel pi rozhodovn.19 Na tyto aspekty byly v minulosti zameny kontroly esk koln inspekce (dle tak jako I). Z jej tematick zprvy z bezna 2010 vyplynulo, e jsou ci pijmni do specilnch kol na zklad formalistnch zvr poradenskch zazen, i dokonce bez informovanho souhlasu rodi.20 Dva posledn jmenovan aspekty podrobil kritice i ESLP, kter uvedl, e m pochybnosti o neutralit testovac praxe pracovnk kolskch poradenskch zazen, jako i o dodren informovanho souhlasu rodi. 4) PRVN PRAVA ZJIOVN ETNICKCH DAT Problm nelze uspokojiv eit bez zjitn souasnho zastoupen Rom ve specilnch kolch, jeliko innost krok kompetentnch eskch orgn nelze hodnotit bez pomovn etnicity k v souasnch kolch.21 Zjiovn etnickch dat obvykle provz otzka ochrany osobnch, resp. citlivch daj, ve smyslu zkona o ochran osobnch daj.22 Pro ely vzkumu bylo proto nezbytn dsledn odliovat tzv. adresn a neadresn sbr etnickch dat. V prvm ppad je etnicita spojena s konkrtnm jedincem, zatmco ve druhm se pracuje anonymn, pouze s obecnm numerickm dajem o etnickm sloen urit skupiny, kde nen zjiovna identita jednotlivc. Adresn daj o etnicit konkrtn osoby je citlivm dajem, kter podlh striktn ochran zkona o ochran osobnch daj.23 Citliv daje tkajc se urit osoby je pitom mono sledovat pouze v ppadech, kter stanov zkon o ochran osobnch daj,24 a zpsobem, kter zkon pipout. Adresnm sbrem by bylo zjiovn a uchovvn informac o etnicit s uvdnm jmen konkrtnch k, co pi vzkumu neprobhalo. Naopak, jsou-li zjiovny daje vypovdajc o etnickm sloen urit skupiny jako celku (koly, lokality, pracovit aj.), ani lze identifikovat, kterm jedincm z tto skupiny daje o etnicit pat, nelze hovoit o adresnm sbru dat. Vsledkem je pouze slo, procentueln podl. Na neadresn zjiovn dat zkon o ochran osobnch daj nedopad.25 Vzkum byl zaloen na mapovn etnickho sloen koly prv tmto zpsobem, tj. zjiovn byl vhradn seln daj, nikoliv informace, kte ci konkrtn koly jsou Romov. Byla proto pouita metoda bezejmennho, neadresnho sbru dat. Obdobn zjiovala etnick sloen k nkterch kol i I (ve svch zvrech uvd mj. procentn daje o romskch
vzdlvacho programu pro ky s LMP. Z rozhovor s editeli kol je patrn, e podle dnes ji ustlen praxe jsou v zkladnch kolch praktickch vzdlvni pevn ci s LMP a v zkladn kole speciln ci s tmi formami postien. 19 Poven pracovnci Kancele pi nvtvch kol nenahleli do spisov dokumentace. 20 V zvru tto souhrnn zprvy z tematick kontroln innosti I v bvalch zvltnch kolch z bezna 2010 se uvd, e zmry zmn, kter pinesl souasn kolsk zkon, jet stle nejsou naplnny, kdy stle petrvv systm skrytch zvltnch kol. Tyto jsou toti profilovny jako koly vzdlvajc ky s LMP. 21 Sbr etnickch dat podporuje nap. Vbor OSN pro eliminaci vech forem rasov diskriminace (CERD), Evropsk komise proti rasismu a intoleranci (ECRI), ale i Evropsk romsk informan kancel (ERIO). 22 Zkon . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch prvnch pedpis (dle jen zkon o ochran osobnch daj). 23 Ustanoven 4 psm. b) zkona o ochran osobnch daj. 24 Ustanoven 9 zkona o ochran osobnch daj. 25 Srov. ustanoven 4 psm. d) zkona o ochran osobnch daj.

cch).26 Podobn byl neadresn sbr etnickch daj zjiovn v minulch letech Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, kdy bylo provdno anonymn stn romskch k na stednch kolch. Jedn se tedy o bn pouvan postup. Dle je teba se ptt, jakm zpsobem maj bt neadresn daje zjiovny. Pro ely vzkumu byla zvolena metoda uren jinou osobou, piem jako identifiktor etnicity byla pouita kombinace pozorovn a zjiovn nepmch znak. Sbr dat byl provdn povenmi pracovnky Kancele veejnho ochrnce prv a pedagogy (tdnmi uiteli), kte znaj sv ky velmi dobe. Jeliko byla pouita metoda uren tet osobou, tzn., samotn ci i jejich zkonn zstupci nebyli dotazovni, zda se ct bt Romem (jinou minoritou), vyvstv otzka dodren svobodn volby pslunosti k nrodnostn menin. Ta vak nen v rmci anonymnho sbru dotena.27 Pro ely zjiovn existence nerovnho zachzen se jako vhodnj jev prv vnj sudek tet strany: diskriminac je toti zachzen zaloen na vnmn jedince okolm (resp. tm, kdo o nm rozhoduje), nikoliv na tom, zda se ct bt pslunkem meniny, i zda jej menina sama za svho lena pokld. K jednotlivm metodm viz ble ploha. Lze tedy uzavt, e anonymn stn k koly nezasahuje do zkona o ochran osobnch daj, a nen ani poruenm zkona o prvech pslunk nrodnostnch menin. Tento zvr byl potvrzen tak adem pro ochranu osobnch daj. Sbr etnickch dat me naopak vznamnou mrou zhodnotit a revidovat obraz kvality vzdln, jeho se etnickm a nrodnostnm meninm na naem zem dostv. 5) PRVN INTERPRETACE VSLEDK VZKUMU a) Rozhodnut ESLP a stanovisko ochrnce z roku 2010 Velk sent Evropskho soudu pro lidsk prva vydal dne 13. listopadu 2007 rozhodnut ve vci D. H. a ostatn proti esk republice, stnost . 57325/00,28 podle nho se esk republika dopout diskriminace romskch k, nebo je v nepimench potech vzdlv ve specilnch kolch. Soud konstatoval, e nelze ne dospt k zvru o pochyben orgn rozhodujcch o zaazen romskch k do specilnho kolstv, nebo bylo zjitno jejich nepimen zastoupen na tchto kolch. Jeliko Romov na tehdejch ostravskch zvltnch kolch tvoili vce ne polovinu k (piem jejich procentueln podl na zkladnch kolch byl pouze 2 %29), dospl soud k zvru o diskriminaci. V rozhodnut zdraznil, e nedostaten pe o zajitn kvalitnho vzdln je patrn tak v jinch evropskch zemch. Na citovan rozhodnut soud

26 27

Srov. uvdn tematick zprva I z bezna 2010, nap. s. 11. Zkon . 273/2001 Sb., o prvech pslunk nrodnostnch menin a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch prvnch pedpis, v ustanoven 4 stanov limity evidence adresnch dat. Shromaovn anonymnch etnickch daj vak nelze povaovat za evidenci podle tohoto ustanoven. 28 Text rozhodnut pstupn zde: http://portal.justice.cz/justice2/ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=390&d=20108 29 Srov. odst. 134 rozsudku D. H. a ostatn proti R.

navzal v ppadech Sampanis a dal proti ecku30 a Oru proti Chorvatsku,31 v nich odsoudil segregan praxi vi romskm km. Po vydn rozsudku proti esk republice Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy a stav pro informace ve vzdlvn (kter byl ji zruen) provedly v roce 2009 vzkumy, kter jsou ble pedstaveny v piloen metodologick sti. V dubnu 2010 se na JUDr. Otakara Motejla, bvalho veejnho ochrnce prv, obrtila I s dost o stanovisko,32 zda mohou bt vsledky zmnn tematick zprvy z bezna 2010 dokladem petrvvajc diskriminan praxe. Pitom se konkrtn dotzala, zda lze jako diskriminaci chpat skutenost, e tetinu k kol navtvench I, diagnostikovanch jako mentln postien, tvo Romov, a dle skutenost, e pokud jsou do specilnch kol zaazovni ci bez diagnzy LMP, piblin tvrtina z nich je romskho pvodu. Ochrnce ve sv odpovdi uvedl, e se v obou zmnnch otzkch jedn o doklad nerovnho zachzen s romskmi ky, m potvrdil trvajc segregan praxi v eskm kolstv. Bylo proto rozhodnuto o proveden vzkumu s ohledem na potebnost zjitn, zda je kritika uvdnch pot Rom v eskm specilnm kolstv oprvnn.33 b) Zjitn daje a posouzen mon diskriminace Vedle zakotven v stavnm podku a v mezinrodnch dohodch34 je zkaz diskriminace v pstupu ke vzdln stanoven kolskm i antidiskriminanm zkonem.35 Zapovd se diskriminace pm i nepm, mj. na zklad pslunosti k rase, etniku nebo nrodnosti. V danm ppad nelze uvaovat o pm diskriminaci.36 Takovou diskriminac by bylo napklad stanoven rozdlnch podmnek pro zaazen romskch k, pouit nronjch zpsob posuzovn jejich koln pipravenosti nebo mentlnch kompetenc apod., co nebylo zjitno. Zbylo tedy posoudit, zda vsledky vzkumu mohou vst k zvru o nepm diskriminaci. Oproti tradin pm diskriminaci jde v tomto ppad o jednn nebo opomenut, kdy je na zklad zdnliv neutrlnho ustanoven, kritria nebo praxe osoba znevhodnna oproti ostatnm, mj. na zklad etnicity.37 Podobn
30

Rozhodnut z ervna 2008, . 32526/05. K segregaci dochzelo tm, e byli romt ci vzdlvni v oddlench budovch koly, k jejich umisovn tedy dochzelo v zvislosti na etnicit. Podobn rozsudek vynesl v prosinci 2011 Okresn soud v Preov (25C 133/10-229), kdy odsoudil opakovan zaazovn romskch k ke vzdlvn v stech budovy koly, kter byly oddleny od td s neromskmi ky. 31 Rozhodnut z bezna 2010, . 15766/03. V chorvatskm rozhodnut soud uvedl, e opakovan zizovn jazykovch td pro romsk ky bylo ve svm dsledku diskriminanm opatenm. 32 Stnost ze dne 15. dubna 2010, sp. zn. 94/2010/DIS/LO. 33 Na aktulnost problematiky upozoruje i Komisa pro lidsk prva Rady Evropy T. Hammarberg ve zprv z roku 2010: http://www.coe.int/t/commissioner/News/2010/101122CzechRepublic_en.asp. 34 Mj. v mluv UNESCO proti diskriminaci ve vzdlvn, pijat v r. 1960 v Pai. Podle l. 12 odst. 3 Rmcov mluvy o ochran nrodnostnch menin (sdlen Ministerstva zahraninch vc . 96/1998 Sb.) jsou stty povinny podporovat rovn pleitosti v pstupu pslunk nrodnostnch menin ke vzdln na vech rovnch. 35 Ustanoven 2 odst. 1 psm. a) kolskho zkona a ustanoven 1 odst. 1 psm. i), ve spojen s ustanovenm 2 odst. 3 a ustanovenm 3 odst. 1 antidiskriminanho zkona. 36 Podle ustanoven 2 odst. 3 se pmou diskriminac rozum takov jednn, vetn opomenut, kdy se s jednou osobou zachz mn pzniv, ne se zachz nebo zachzelo nebo by se zachzelo s jinou osobou ve srovnateln situaci, a to z dvodu rasy, etnickho pvodu, nrodnosti, pohlav, sexuln orientace, vku, zdravotnho postien, nboenskho vyznn, vry i svtovho nzoru. 37 Ustanoven 3 odst. 1, ve spojen s ustanovenm 2 odst. 3 antidiskriminanho zkona.

jako zjioval ESLP v roce 2007, bylo tak nyn teba vyhodnotit, zda poty Rom i dalch etnickch menin, kter byly zjitny, mohou bt ukazatelem nepm diskriminace v pstupu ke vzdln. Pitom bylo nutn zohlednit, e diskriminac nen (ustanoven 3 odst. 1 vta druh zkona), pokud je pouit ustanoven, kritrium nebo praxe, objektivn odvodnno legitimnm clem, a prostedky k jeho dosaen jsou pimen a nezbytn. V danm ppad vak nebylo mon brt tento korektiv v potaz, protoe oddlen, segregovan vzdlvn urit etnick meniny neme bt legitimnm (oprvnnm) clem a jin cl se nenabz.38 Z plohy, kter je nedlnou soust vzkumn zprvy, vyplv, e na 67 vylosovanch kolch byly zjitny nsledujc daje: poet Celkov poet k v navtvench kolch Poet ptomnch k v navtvench kolch Poet romskch k (na zklad pozorovn pracovnk KVOP Podl romskch k (na zklad pozorovn pracovnk KVOP) Poet k, za kter tdn uitel vyplnili dotaznk Poet romskch k (na zklad vyplnn dotaznk tdnmi uiteli) Podl romskch k (na zklad vyplnn dotaznk tdnmi uiteli) Oficiln odhady potu Rom ijcch trvale na zem R Oficiln statistika celkovho potu obyvatel R 150 - 300 000 10 562 214 2 642 915 cca 35 % 3 954 2 801 908 32 % podl

Pokud v R ije cca 150 300 tisc Rom a celkov poet obyvatel je podle nejnovjho stn lidu 10 562 214, je zastoupen Rom v R cca 1,4 2,8 %. Obdobn pomr bychom tedy mli najt v navtvench kolch.39 Procentueln podl vak byl (jak je ve uvedeno) ovem 32 %, resp. 35 %. Takov procento by bylo mon zdvodnit bu mnohonsobn astjm vskytem mentlnho postien Rom ve srovnn s majoritou, nebo pochybenm nkterch orgn zapojench do procesu rozhodovn o zaazen k. Jeliko zvr, podle nho by byl pirozen vskyt postien u nkterho etnika zsadn vy ne u jinch, je zejm neakceptovateln a vdecky

38

Dal ppustn formy rozdlnho zachzen jsou stanoveny 6 a nsl. antidiskriminanho zkona. dnou z tchto zkonem popsanch situac nelze aplikovat na posuzovanou otzku. 39 Mrnm korektivem uvedenho vpotu by mohla bt okolnost, e zhruba ped deseti lety literatura uvdla vy procento kolou povinnch dt v romsk populaci ve srovnn s dtmi v tomto vku v rmci majoritn populace. Tyto okolnosti ovem nen mon do vpotu zahrnout, nebo aktuln daje z poslednch let nejsou k dispozici. Nadto, i kdybychom se mohli k takovm dajm dostat, nezdvodnily by markantn vy podl Rom v bvalch zvltnch kolch (vce k tomu srov. plohu).

10

nepodloen, zbv tedy jedin vysvtlen, kterm je nepmo diskriminan praxe orgn zapojench do rozhodovn o zaazen k ke specilnmu vzdlvn. Pedevm lze mt pochybnosti o relevanci posuzovn romskch k poradenskmi zazenmi. Je teba se ptt, jak je mon, e v tak markantnch potech jsou Romov na zklad posudk doporuovni ke vzdlvn ve specilnch kolch. Tato praxe me mt opt dvoj vysvtlen. Za prv je mon, e psycholog doporu speciln vzdlvn dtte bez stanoven diagnzy zdravotnho postien (pak by ale neml editel rozhodnout o jeho pijet, jeliko speciln koly jsou ureny vhradn dtem s postienm). Za druh se nabz, e dochz k pouit nesprvn metodiky pi posuzovn mentlnch schopnost romskch k. 40 Oboj aspekt, tedy nekvalitn a nejednotn posuzovn, jako i rozhodovn o pijet k bez stanoven diagnzy, kritizovala v roce 2010 tak esk koln inspekce.41 ESLP i jin soudn autority uvdj, e pi nepm diskriminaci nemus mt jej pvodce (v tomto ppad subjekt, kter o zaazen dt rozhoduje nebo je doporuuje) mysl diskriminovat. Sledovn je spe dopad urit, na prvn pohled neutrln praxe: rozdln zachzen me mt podobu nepimen nepznivho dopadu politiky nebo opaten, kter jsou sice vyjdeny neutrln, na uritou skupinu osob vak maj diskriminan inek.42 elem vzkumu ostatn nebylo posuzovn myslu diskriminovat ze strany rozhodujcch subjekt. Nebylo zjiovno, kter konkrtn subjekty nesou za uveden stav odpovdnost. vahm o nepm diskriminaci napovd skutenost, e metody pouit v poradenskch zazench jsou stejn pro romsk i neromsk ky. Podle ESLP patrn nen zpsob testovn dostaten citliv vi kulturnm odlinostem romsk meniny a me zpsobovat zmnn dsledky, tedy nadmrn ast doporuovn romskch k ke specilnmu vzdlvn. Soud tak uvedl, e nepmou diskriminaci lze doloit rznmi statistikami, tedy i neadresnmi poty k navtvench kol. Prv ty pin proveden vzkum. Jsou to zvry, na kter poukzal ESLP v citovanm rozhodnut,43 a jako znaky nepm diskriminace je uvd tak odborn literatura.44
40

Vzkumy opakovan uvdj ni pipravenost romskch k pi zahajovn koln dochzky ve srovnn s neromskmi ky: takov fakt je zpsoben asto nepodntnm rodinnm prostedm, kter romsk dti neu schopnostem obvyklm u rodin neromskch, vrazn ni dochzkou romskch dt do mateskch kol. 41 Podle Inspekce bylo vysledovno 110 k s problematickmi posudky nebo s takovm postupem, kdy je editelem rozhodnuto o pijet ke specilnmu vzdlvn bez doporuen poradenskho zazen. Z tohoto potu tvoilo 26,4 % posudk romskch k, co je opt velmi flagrantn podl. Podle citovan tematick zprvy se posudky asto vyznaovaly pouvnm nejednotn odborn terminologie, stanovenm vgn diagnzy a nepihlely ke kulturnm a jazykovm odlinostem jednotlivch k. Srov. Tematick zprva I, s. 9. Dalm aspektem je souhlas zkonnch zstupc ka. Ten sm o sob nen dvodem vysokho potu Rom ve specilnch kolch: je sice nutnou podmnkou k zaazen ka, ale subjektem odpovdnm za poskytovn adekvtnho vzdln dle vzdlvacch poteb dtte je editel a odbornci v poradenskch zazench. 42 Odst. 184 rozhodnut D. H. a ostatn proti R, dle nap. rozhodnut Hoogendijk proti Nizozemsku ze dne 6. ledna 2005, stnost . 58461/00. Podobn tak Soudn dvr Evropsk unie zdraznil, e se pi konstatovn nepm diskriminace nevyaduje zjiovn myslu, ani jin formy zavinn (rozhodnut ze dne 8. listopadu 1990 ve vci E. J. P. Dekker proti Stichting Vormingscentrum voor Jong Volwassenen, C-177/88. Koncept nepm diskriminace pouvaj dlouhodob tak mimoevropsk soudy, mezi prvnmi Nejvy soud USA. 43 Mj. odst. 187 rozhodnut ve vci D. H. a ostatn proti R. Monost prokazovn nepm diskriminace prostednictvm statistik uvd tak smrnice Rady EU 2000/43/ES, kterou se zavd zsada rovnho zachzen s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnick pvod. 44 Boukov, P., Havelkov, B., Koldinsk, K., Khn, Z., Khnov, E., Whelanov, M.: Antidiskriminan zkon. Koment. C. H. Beck, Praha 2010, s. 149 a nsl. Bobek, M., Boukov, P., Khn, Z. (eds.): Rovnost a diskriminace. C. H. Beck, Praha 2007, s. 52 a nsl.

11

Zvrem tto sti je teba uvst, e poty k jinch etnickch menin ijcch v esk republice, zjitn z informac od pedagog navtvench kol a pracovnk Kancele veejnho ochrnce prv, jsou z hlediska posuzovn rovnho zachzen zanedbateln.45 6) ZVR Na zklad uvedench zjitn nezbv ne uzavt, e podl romskch k vi km neromskho pvodu na sledovanch kolch je zcela nepimen v porovnn s podlem Rom v esk spolenosti. Zastoupen romskch k v odhadovanm pomru 32 %, resp. 35 %, na sledovanch kolch poukazuje na jejich petrvvajc nepmou diskriminaci v pstupu ke vzdln. Tento zvr je o to vce znepokojujc, e oproti ESLP, kter patrn bral v vahu pouze poty Rom na ostravskch kolch (stnost stovatel se v danm ppad tkala ostravskch kol46), byl souasn vzkum smovn na celou eskou republiku, tj. rovnomrnm zpsobem byly zastoupeny koly ve vech krajch, piem byly pro ely vzkumu vylosovny nhodn. Do vzkumnho vzorku navtvench kol byly zahrnuty i koly z region, kde Romov tradin neij. Neme bt sporu o tom, e zalenn nejpoetnj meniny ijc v esk republice do hlavnho vzdlvacho proudu je nezbytnou podmnkou jej integrace. Dsledkem nedostatenho vzdln romskch dt, asto ijcch ve vylouench lokalitch, je jejich pozdj dlouhodob nezamstnanost a zven riziko sociln patologickho chovn. esk vzdlvac systm je pitom povinen zajistit co mon nejvtmu potu dt vzdln v hlavnm vzdlvacm proudu. Poskytovn vzdln ve specilnch kolch, v nich jsou na ky s ohledem na jejich zdravotn postien kladeny objektivn ni nroky, ne je tomu v tradinch zkladnch kolch, by mlo bt vjimkou. V dsledku stvajcho pstupu jednotlivch lnk vzdlvac soustavy se neromt ci v zkladnch kolch nejene neu vzjemnmu souit s Romy, ale pedevm se prohlubuj rozdly mezi jejich vzdlvacmi drahami. Zvlt v dob, kdy kolstv (mimo jin v zvislosti na socio-ekonomickm statusu rodiny ka) produkuje stle patrnj vzdlanostn elity a sledovna je pedevm atraktivita absolvent na trhu prce, je teba si uvdomit zvanost situace. Segregac sti romskch k, kter v eskm kolstv petrvv, jsou vytveny podmnky pro jet hlub sociln a ekonomickou chudobu, v n budou pt generace Rom t. Ta bude znamenat tak dal zaten pro sociln systm esk republiky. Je proto odpovdnost vldy a vech dotench resort, aby

45 46

Na navtvench kolch urili pedagogov 5 vietnamskch, 5 maarskch a 1 slovenskho ka. Skutenost, e se jednalo jen o ostravsk koly, potvrdili tak pracovnci do ppadu zapojen organizace European Roma Rights Centre. Navc soud v rozsudku na nkolika mstech vzpomn vdy jen koly ostravskho regionu, piem daje o potech Rom jsou zjitny z vyplnnch dotaznk editel, co me bt daj z mnoha dvodu zkreslen (srov. zejmna odstavec 18. rozsudku).

12

usilovaly o co nejvy mru zapojen romsk meniny do vzdlvacho procesu a aby na vsledky pedloenho vzkumu adekvtn reagovaly. 7) DOPORUEN OCHRNCE Na zklad realizovanho vzkumu, jako i poznatk ze eten jednotlivch podnt a z provedench systematickch nvtv nkterch zazen, ochrnce formuloval ti doporuen. Prvn z nich je adresovno vld, zbvajc dv doporuen smuj vi Ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy. a) Absence vslovnho uveden pednosti integrace Vzdlvn ka se specilnmi vzdlvacmi potebami m bt podle kolskho zkona a vyhlky o vzdlvn k se SVP zajitno formou individuln integrace, skupinov integrace, nebo ve speciln kole pop. je mon uveden formy kombinovat.47 Akoli se asto jev jako nejvhodnj forma vyuit individuln integrace (a z hlediska pedagogickho nebo socializanho), stvajc znn kolskch pedpis takovou preferenci nezmiuj. kolsk zkon v ustanoven 16 odst. 848 zmiuje jist korektiv v umonn oddlenho vzdlvn v ppad, kdy to vyaduje povaha postien. Interpretace zmnnho ustanoven me bt velmi irok. Jistm argumentem pro preferenci individuln integrace me bt pouze systematika dotenho ustanoven vyhlky o vzdlvn k se SVP.49 Takovou pravu ochrnce povauje za nedostaujc. Navc se domnv, e zjem zkonodrce na co mon nejirm uplatnn integrace na standardn zkladn kole je zvanm zjmem, kter by ml bt explicitn uveden pmo ve kolskm zkon. K potebnosti vysloven takov konkrtn preference je teba dospt i na zklad mezinrodnch zvazk esk republiky; esk zkonodrce mus bt veden tak principy stanovenmi v l. 24 mluvy OSN o prvech osob se zdravotnm postienm ze dne 13. prosince 2006, j je esk republika vzna. 50 Podle odstavce prvnho tohoto lnku je povinnost smluvnch stt zajistit, aby mly osoby s postienm na rovnoprvnm zklad pstup k inkluzvnmu, kvalitnmu a bezplatnmu vzdlvn.

47 48

Srov. ustanoven 3 odst. 1, ve spojen s odst. 2 vyhlky o vzdlvn k se SVP. Ustanoven zn takto: Vyaduje-li to povaha zdravotnho postien, zizuj se pro dti, ky a studenty se zdravotnm postienm koly, poppad v rmci koly jednotliv tdy, oddlen nebo studijn skupiny s upravenmi vzdlvacmi programy. ci se stedn tkm a tkm mentlnm postienm, ci se soubnm postienm vce vadami a ci s autismem maj prvo se vzdlvat v zkladn kole speciln, nejsouli vzdlvni jinak. Pprava na vzdlvn dtem se stedn tkm a tkm mentlnm postienm, se soubnm postienm vce vadami nebo s autismem, se me poskytovat v ppravnm stupni zkladn koly speciln. 49 Individuln integrace je vzpomenuta jako prvn (ustanoven 3 odst. 1 vyhlky): speciln vzdlvn k se zdravotnm postienm je zajiovno: a) formou individuln integrace, b) formou skupinov integrace, c) ve kole samostatn zzen pro ky se zdravotnm postienm (dle jen "speciln kola"), nebo d) kombinac forem uvedench pod psmeny a) a c). Naproti tomu v pedchozm znn ustanoven 3 odst. 4 vyhlky o vzdlvn k se SVP, ped innost novely . 147/2011 Sb., bylo stanoveno, e se k se zdravotnm postienm pednostn vzdlv formou individuln integrace v bn kole, odpovd-li to jeho potebm a monostem a podmnkm a monostem koly. Vzhledem k problematickmu dovtku tohoto znn byla cel vta vyputna, piem byla nahrazena ponkud nelogickou vtou: k bez zdravotnho postien se nevzdlv podle vzdlvacho programu pro vzdlvn k se zdravotnm postienm. 50 Sdlen Ministerstva zahraninch vc . 10/2010 Sb. m. s., o sjednn mluvy o prvech osob se zdravotnm postienm.

13

Je tedy nepochybn, e i podle znn mluvy by mla vdy bt preferovna monost vzdlvn v bn zkladn kole. V tomto kontextu si je teba upozornit, e vzdlvn k s lehmi formami postien v bnch kolch je ve vysplch demokracich samozejmost. Ochrnce proto doporuuje vld podle ustanoven 22 odst. 1 zkona o veejnm ochrnci prv, aby Poslaneck snmovn Parlamentu R pedloila nvrh zmny zkona, kter by jednoznan a bezrozporn zakotvil pednost individuln integrace k se specilnmi vzdlvacmi potebami v bn zkladn kole. Ustanoven by mohlo bt soust ustanoven 16 kolskho zkona, nap. v nsledujcm znn: k se specilnmi vzdlvacmi potebami, vetn zdravotnho postien, se pednostn vzdlv formou individuln integrace v zkladn kole. b) Rozpor vyhlky o vzdlvn k se SVP se kolskm zkonem kolsk zkon obsahuje zkladn pravu vzdlvn k se specilnmi vzdlvacmi potebami. Podle ustanoven 16 odst. 1 se tmito potebami rozum zdravotn postien,51 zdravotn znevhodnn52 nebo sociln znevhodnn.53 Podle ustanoven 2 odst. 1 psm. b) zkona je vdy teba volit vukov metody, kter budou v nejlepm zjmu ka s ohledem na jeho individuln poteby. Zkon pitom vslovn nehodnot, kter postupy a jak typ vzdlvn jsou pro ka v konkrtnm ppad vhodn, resp. kdy je znevhodnn takov povahy, e je pro dt eln vzdlvn v oddlen instituci. Pouze uvd (ustanoven 16 odst. 8), e pokud to vyaduje povaha zdravotnho postien, mohou/maj se zizovat speciln tdy nebo koly. Takov monost je zkonem stanovena jen v ppad k se zdravotnm postienm, nikoli pro jin ppady.54 kolsk zkon ( 19) zmocuje ministerstvo, aby provdcm prvnm pedpisem stanovilo pravidla a nleitosti zjiovn vzdlvacch poteb dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a dt, k a student nadanch, a pravu organizace, pijmn, prbhu a ukonovn vzdlvn dt, k a student se specilnmi vzdlvacmi potebami a nadanch, nleitosti individulnho vzdlvacho plnu a podmnky pro peazovn do vyho ronku. Vyhlka o vzdlvn k se SVP obsahuje ustanoven 10 odst. 2, kter povoluje zaadit do tdy (skupiny) postiench k i ka s jinm typem postien i se zdravotnm znevhodnnm. Pestoe je vyadovno doporuen

51

Ustanoven 16 odst. 2 kolskho zkona: Zdravotnm postienm je pro ely tohoto zkona mentln, tlesn, zrakov nebo sluchov postien, vady ei, soubn postien vce vadami, autismus a vvojov poruchy uen nebo chovn. 52 Ustanoven 16 odst. 3 kolskho zkona: Zdravotnm znevhodnnm je pro ely tohoto zkona zdravotn oslaben, dlouhodob nemoc nebo leh zdravotn poruchy vedouc k poruchm uen a chovn, kter vyaduj zohlednn pi vzdlvn. 53 Ustanoven 16 odst. 3 kolskho zkona: Socilnm znevhodnnm je pro ely tohoto zkona a) rodinn prosted s nzkm sociln kulturnm postavenm, ohroen sociln patologickmi jevy, b) nazen stavn vchova nebo uloen ochrann vchova, nebo c) postaven azylanta, osoby povajc doplkov ochrany a astnka zen o udlen mezinrodn ochrany na zem esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu. 54 Srov. ustanoven 16 odst. 8 kolskho zkona a ustanoven 16 odst. 1 tho zkona.

14

poradenskho zazen a kapacitn je poet k bez postien omezen na 25 %, 55 lze namtnout, e vyhlka jde v uvedenm ohledu nad rmec zkonn pravy, kter takovou monost nezn. Jeliko vyhlky (podzkonn pedpisy) mohou pouze provdt, konkretizovat ustanoven zkonn, je teba uzavt, e jde o protizkonnou pravu. Vyvstv navc otzka, jak me bt v souladu s nejlepm zjmem ka bez postien, kter napklad jen prodlal del nemoc, aby se vzdlval ve skupin k s postienm, a to pes vslovn uveden, e mus bt vzdlvn podle vzdlvacho programu pro ky bez postien (srov. ustanoven 3 odst. 4 vyhlky). Novela . 147/2011 Sb. vyhlky o vzdlvn k se SVP (inn od 1. z 2011) navc umonila vzdlvat ve kole, td nebo skupin pro postien ky tak ka se zdravotnm znevhodnnm, pokud v zkladn kole celkov selhv (nov ustanoven 5 odst. 3 psm. a/), nebo ka sociln znevhodnnho na dobu do pti msc (nov ustanoven 5 odst. 3 psm. b/).56 I zde nem vyhlka oporu ve kolskm zkon. Stvajc podzkonn prvn prava proto podle ochrnce poruuje nejen kolsk zkon, ale vyvstv dvodn podezen, e se dostv do rozporu s stavn zaruenm prvem na vzdln (l. 33 Listiny zkladnch prv a svobod). V dob, kdy se stle vt draz pikld opanmu trendu, tedy zaleovn znevhodnnch k do standardnch zkladnch kol, je teba innou podzkonnou prvn pravu odmtnout. Ochrnce proto doporuuje Ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy podle ustanoven 22 odst. 1 zkona o veejnm ochrnci prv monost zaazen ka bez postien do speciln tdy nebo koly podle ustanoven 10 odst. 2 a ustanoven 3 odst. 5 psm. a) a b) z vyhlky vypustit bez nhrady, a to pro jejich rozpor se kolskm zkonem. c) Nejednotnost v nzvoslov kol elem pijet souasnho kolskho zkona byla transformace zkladnho vzdlvn. Mimo jin byly de iure zrueny zvltn koly (ustanoven 185 odst. 3 vta prvn). Je teba poznamenat, e k jejich faktick pemn ovem nedolo. Zvr potvrdila i tematick zprva I, kdy se v n uvd, e v tomto ohledu zmr novho kolskho zkona nebyl naplnn. koly se pouze pejmenovaly, a to zcela nejednotn. Nkter z nich dnes nesou nzev zkladn kola, jin jsou naopak zkladnmi kolami praktickmi. A to pesto, e zkonodrce dal najevo svj mysl jednoznan ustanovenm, podle nho zvltn kola podle dosavadnch pedpis je zkladn kolou podle tohoto zkona. Dsledkem nekoncepnho pstupu (mj. i samosprvy, kter rozhodovala o dnenm nzvu bvalch zvltnch kol), je stav, kdy z nzvu koly zkladn
55

Podle ustanoven 10 odst. 2 vyhlky do tdy nebo studijn skupiny zzen pro ky se zdravotnm postienm mohou bt na zklad dosti zletilho ka nebo zkonnho zstupce ka a psemnho doporuen kolskho poradenskho zazen zaazeni i ci s jinm typem zdravotnho postien nebo se zdravotnm znevhodnnm. Jejich poet nepeshne 25 % nejvyho potu k ve td nebo studijn skupin podle odstavce 1. Ustanoven 3 odst. 4 a 5 a 9 odst. 1 nejsou dotena. 56 lze pochybovat, zda me bt nkolikamsnm pobytem ve speciln kole vyrovnno celkov selhn ka, jeho jedinm handicapem je nap. nepodntn rodinn prosted.

15

kola nen vbec patrn, podle jakho vzdlvacho programu se ve kole ci vyuuj. Takov nzev toti me nst jak standardn zkladn kola, tak i bval zvltn kola. Vzhledem k nedostatenmu zjmu ministerstva kolstv o doten tma v minulch letech nejene nebyly nedsledn kroky usmrnny, ale ministerstvo nem ani pesn pehled o vvoji specilnho kolstv v R. Dokonce ani nedisponuje kompletnm seznamem tchto kol. Obdobn informace potvrdili tak pracovnci esk koln inspekce. Pitom veden tto evidence je zkladnm pedpokladem pro hodnocen transformace specilnch kol. Ochrnce proto doporuuje Ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy novelizaci vyhlky . 364/2005 Sb. tak, aby koly ji s innost k 1. 9. 2012 mly uloenou povinnost ministerstvu vykzat daje o tom, zda vzdlvaj ky podle plohy Rmcovho vzdlvacho programu pro ky s LMP a zrove sdlily jejich pesn poet. Dle ministerstvu doporuuje, aby do 31. 12. 2012 vytvoilo pesnou evidenci bvalch zvltnch kol obsahujc informace o potu k vzdlvanch podle plohy Rmcovho vzdlvacho programu pro ky s LMP,57 jej pravidelnou aktualizaci, jako i jej zasln Kanceli veejnho ochrnce prv a I. K vaze ministerstvu souasn ochrnce dv ppadnou zmnu prvn pravy nzvoslov kol.

*** Vzhledem ke skutenosti, e dal otzky souvisejc se zkoumanou problematikou (proces zaazovn ka do speciln koly, kontrola nad innost kolskch poradenskch zazen, institut sociln znevhodnnho ka, financovn asistenta pedagoga, postupy samosprvy pi stanoven kolskch obvod, reforma pedkolnho vzdlvn) bu v pevn me pesahuj hranice prvn regulace a zasahuj do dalch vdnch obor (zejmna pedagogiky a psychologie), anebo jsou otzkou politick vle a rozpotov disciplny jak na regionln, tak i na stedn rovni, bylo by vhodn, aby ministr kolstv, mldee a tlovchovy uspodal v nejbli dob setkn se zstupci sprvnch ad, orgn samosprvy, pedagog, psycholog, rodi a nevldnch organizac, na nm by mohla bt diskutovna ve zmnn tmata. Ochrnce je pipraven v rmci tto diskuse podrobnji pedstavit vsledky vzkumu i okolnosti provzejc jeho realizaci. Svou lohu v rmci psobnosti ochrany ped diskriminac ochrnce povauje ve vztahu k danmu tmatu v tuto chvli za splnnou.

JUDr. Pavel V a r v a o v s k veejn ochrnce prv

57

Jako dle potu k vzdlvanch podle vzdlvacho programu zkladnch kol specilnch.

16