VB TECHNICK UNIVERZITA OSTRAVA

FAKULTA STROJN, KATEDRA ST A MECHANISM STROJ

FS

STI A MECHANISMY STROJ sti spojovac

Kvtoslav Kalb

Ostrava 2011
1

Obsah
vod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Pedmt a rozdlen st a mechanism stroj asov prbhy namhn roubov spoje Pohybov roub Svarov spojen Svrn spojen Nalisovan spoj Drkov spojen Spojen pomoc ep a kolk Lepen a lepen spoje 3 4 6 9 51 58 84 94 106 109 114

vod
Poadavky na konkurenceschopnost eskho prmyslu neustle kladou vy nroky na vlastnosti novch stroj a zazen. Vyaduj stroje s vym vkonem, vy bezpenost a spolehlivost, ni hmotnost a menmi rozmry pi rstu ekonominosti a technologinosti jejich vroby a provozu. Pitom rostou rychlosti pohybu jednotlivch len mechanism, stoup zaten soustek, rostou provozn teploty a dal provozn parametry. Tyto rostouc poadavky spolu s nronmi provoznmi podmnkami zce souvis s neustlm zdokonalovnm konstrukc a samotnho procesu konstruovn. Studiu navrhovn a vpot st a mechanism stroj je proto teba vnovat nleitou a stlou pozornost. Jednotliv sousti a mechanismy stroj se pitom chovaj podle svch specifickch zkonitost. Poznn a respektovn tchto zkonitost je zkladnm pedpokladem pro jejich sprvn konstrukn nvrh a vpoet. Pedmt sti a mechanismy stroj (aMS) navazuje na pedmt Zklady strojnictv a vyaduje zkladn znalosti z mechaniky, zejmna statiky, prunosti a pevnosti, nauky o materilu, technologie vroby. Pedmt aMS je prvnm vyuovacm pedmtem s vslovn konstruknm zamenm. Jeho kolem je vybavit posluchae bakalskho studia zkladnmi znalostmi a pracovnmi postupy, potebnmi pro tvr innost konstruktra. Zabv se dimenzovnm a konstruknm nvrhem strojnch soust a mechanism s ohledem na technologii vroby a vlastnosti materilu pi vyuvn experimentlnch a provoznch zkuenost. Pi hledn optimlnho een respektuje ekonomickou strnku. Zsadn vznam pi konstruovn stroj maj technick a ekonomick informace. Pat sem studium literatury, odbornch asopis, vzkumnch zprv, firemnch katalog, archivovanch vkres, norem, patent, vynlez, informac z przkumu trhu, vrobnch a provoznch informac o podobnch a ji vyrobench strojch, o zpsobu monte a demonte. Doplujcmi informacemi jsou zprvy o prvnch, bezpenostnch a zdravotnch pedpisech. Nezastupitelnm pomocnkem je zde internet. Pedkldan skripta jsou urena poslucham strojn fakulty VB-TU Ostrava bakalskho studia. Skripta vhodn dopluje autorova vysokokolsk pruka Nvrh a vpoet spoj pro penos krouticho momentu z hdele na nboj.

1 Pedmt a rozdlen st a mechanism stroj

Stroje sestavujeme z rznch strojnch soust. Soustka jako zkladn stavebn prvek stroje se ned rozebrat na jednodu sti a po vrob, nejastji z jednoho kusu materilu, se ji nedotv dnmi dalmi operacemi. Soustky mohou bt jednoduch (nap. roub, matice, pero, kolk) nebo sloit (nap. zalomen hdel, rm stroje, sk pevodovky). Soustky mezi sebou vhodnm zpsobem spojujeme do montnch skupin, kter tvo samostatn celky s vymezenou funkc. Montn skupiny se tak dl na jednoduch (nap. nalisovan ozuben kolo na hdeli) a sloen (nap. pevodovka s ozubenmi koly). Dlen stroj na men celky je vhodn nejen pi vrob a monti, ale tak pi doprav a drb, zejmna kdy jde o velk stroje. Jestlie montn skupina ve stroji slou k uskuteovn jednoznanch, elnch a uitench pohyb, nazv se mechanismem. Mechanismus pen nejen pohyb, ale tak sly a transformuje jeden druh pohybu v druh (nap. rotan pohyb jednoho lenu na posuvn a vratn pohyb druhho lenu). Strojem se nazv mechanismus nebo skupina mechanism, kter jsou uren na vykonvn potebn prce. Seskupovnm stroj vznikaj agregty, kter se pouvaj v obrbcch strojch, v dopravnch strojch, u automobil, letadel. Dalm sestavovnm sloench stroj vznikaj kombajny, automatizovan vrobn linky, automaticky zen tovrny. stmi stroj nazvme jak ojedinl soustky, tak montn skupiny. sti stroj mohou bt podle funkce velmi rozdln a jejich mnostv podle proveden a uren prakticky neomezen. Proto je teba specifikovat, ktermi stmi a mechanismy stroj se pedmt aMS zabv. Ukzalo se elnm, aby jak z hlediska odbornho zamen, tak z hlediska ekonomickho, se vdn disciplna aMS zabvala strojnmi stmi a mechanismy veobecnho uren, tj. stmi a mechanismy vyskytujc se v rznch strojch a zazen pi konn stejn funkce, kter jsou standardizovny v normch SN, EN a ISO. Jsou to: 1 Spoje strojnch soust roubov spoje svaovan spoje pjen spoje lepen spoje drkov spoje svrn spoje lisovan spoje ntovan spoje spojen pomoc ep a kolk Spoje mohou bt tak rozebirateln nebo nerozebirateln, pohybliv nebo nepohybliv, s pouitm pdavnho materilu, spojovacch st nebo tvarovn spojovanch st, realizovan prunou deformac jedn nebo obou spojovanch st nebo pedptm. Spojenm 2 nebo vce soust v jedin celek, tzv. spoj, dosahujeme nastaven a zajitn jejich vzjemn polohy, zachycen nebo penos provoznch sil a pohybu. Rozebrateln spoje pln ve stroji celou adu dalch funkc. Umouj snadnou mont a demont stroje, vmnu opotebench i poruench soust, dopravu rozmrnho stroje na msto uit, tepelnou i elektrickou izolaci, tepeln i elektrick vodiv a pevn kontakt, tsnost a tak pojitn pohonu stroje ped petenm. 2 Mechanick pevody pevody pomoc ozubench kol pevody pomoc emen pevody pomoc etz tec pevody
4

klikov mechanismus vakov mechanismus 3 Hdele 4 Loiska loiska valiv loiska kluzn 5 Pruiny 6 Hdelov spojky 7 Potrub a armatury Na sti a mechanismy stroj klademe poadavky na pevnost a tuhost, bezpenost a spolehlivost, ivotnost, pesnost, zabrnn penosu monch vibrac, etnost a zpsob demont a mont, rozmry a hmotnost, technologick monosti jejich vroby, cenu vyhotoven a nkdy tak na vzhled.

2 asov prbhy namhn

Stroje a jejich sti jsou v provozu vystaveny rozmanitm mechanickm, chemickm a teplotnm vlivm. Vedle koroznho (chemickho) a tepelnho namhn, kter si zasluhuj samostatnou pozornost, maj obvykle nejvraznj vliv mechanick namhn. Zaten - sly, momenty, mrn tlaky a jejich inky - namhn v tahu, tlaku, ohybu, krutu maj v provozu mnohdy velmi rozmanit asov prbhy, kter ovlivuj zpsob jejich pokozen a vpotu. Podle asovho prbhu rozliujeme 2 typy namhn (zaten): statick v ase je konstantn nebo se jen pozvolna mn (obr. 2.1) dynamick v ase se mn, piem zmny mohou bt periodick, neperiodick nebo nhodn (stochastick).

Obr. 2.1

Periodick (cyklick) namhn mohou bt jednoduch (harmonick) nebo sloit. Pro ely navovch vpot sloit periodick kmity namhn nahrazujeme harmonickmi kmity (obr. 2.2), kter popisujeme vztahy:

(t)
2 T

sin( t)
f

kde m je stedn napt, a je amplituda napt cyklu zaten, je hlov rychlost, t je as, f je frekvence a T perioda zatujcho cyklu (obr. 2.2). Cyklick sinusoidln namhn strojnch soust je nejastji vyvolno otivm pohybem a je typick nap. pro hdele, npravy elezninch voz, loiska i ozuben kola. Harmonick zatovn me mt podle pomru nejvtho (h) a nejmenho (n) napt rzn charakter cyklu namhn, kter vyjadujeme souinitelem asymetrie cyklu:

n h

Dan cyklus je tak jednoznan definovn dvojic parametr, nap. [ a , m ], [ h , m ], [h , r ].

Obr. 2.2.

Na obr. 2.3 jsou znzornny mon charaktery cyklickho namhn, vetn vymezeni velikost souinitele asymetrie cyklu r [-].

Obr. 2.3

Neperiodick dynamick namhn soust nastv v pechodovch, nerovnovnch provoznch stavech, nap. pi rozbhu i zastaven stroje (obr. 2.4). Nhodn dynamick namhn je u nkterch st stroj v provozu rovn ast, nap. karosrie a sti podvozku automobil, bubny praek a mln, rmy motocykl aj.. Mnohdy je dynamick zatovn doprovzeno nhodnmi, nepedvdatelnmi rzy nkdy spojenmi s petenm a vznikem pokozen (obr. 5.5).

Obr. 2.4

Obr. 2.5

Za pedpokladu, e nhodnost podlh zkonm matematick statistiky a pravdpodobnostnho potu, rozliujeme nhodn zaten: stacionrn - statistick charakteristiky zatujcho procesu jsou konstantn nestacionrn - statistick popis (nap. stedn hodnota, rozdlen hustoty pravdpodobnosti aj.) se s asem mn.

3 roubov spoje
3.1 Vhody a nevhody roubovch spoj
rouby, matice a podloky tvo dnes nejpouvanj spoje ve vech prmyslovch odvtvch a setkvme se s nimi stle astji i v naem bnm ivot. Maj celou adu vhod a to jednoduchost, rozebiratelnost, pevnost, spolehlivost, opakovateln mont a demont bez pokozen soust, vzjemn vymnitelnost dky normalizaci, umouj sthnut soust pedepsanou silou (pedptm) a umouj pemnu rotanho pohybu na posuvn (pohybov roub). Mezi nevhody pat to, e spojen soust je citliv na chvn, kterm se spoj uvoluje, a roubov spoje zvyuj hmotnost stroje a zeslabuj ho drami.

3.2 rouby, matice, podloky

Podle elu a pouit pouvme rouby, matice a podloky rznch proveden. rouby mohou bt: a) spojovac normalizovan pouvaj se na bn konstrukce - rouby se estihrannou hlavou SN EN ISO 4014, SN EN 24015, SN EN ISO 4016, SN EN ISO 4017, SN EN ISO 4018, lcovan rouby SN 02 1111, SN 02 1112, rouby s vlcovou hlavou a vnitnm estihranem SN EN ISO 4762, rouby s vlcovou hlavou s drkou SN EN ISO 1207, rouby s plkulovou hlavou SN 02 1146, rouby se zpustnou hlavou SN EN ISO 2009, rouby se zpustnou hlavou okovitou SN EN ISO 2010 a zvrtn rouby SN 02 1174, SN 02 1176, SN 02 1178 nenormalizovan - speciln konstruovan nejastji z hlediska tvarov pevnosti (navy materilu) b) pro speciln ely - rouby upnac a stavc SN 02 1121, SN 02 1122, SN EN 24766, SN EN 27434, zkladov (kotevn) rouby SN 02 1391, SN 02 1393, zvsn rouby SN 02 1369, ztky (vypoutc rouby) SN 02 1915, rouby do plechu SN EN ISO 1483, kdlat rouby SN 02 1365, rouby s okem SN 02 1167, zvsn rouby SN 02 1369, rouby s rhovanou hlavou SN 02 1161, SN 02 1162, rozprac rouby aj. a) pohybliv - speciln konstruovan pro roubov mechanismy Podloky dvme pod matice i pod hlavu roubu v tchto ppadech: m-li se tlak matice rozloit na vt plochu, zejmna dosed-li na mkk materil, nap. na devo, slitinu z hlinku nebo hoku. Vsledkem je men tlak. SN 02 1702, SN 02 1703 pi astm uvolovn a utahovn matice z dvodu ochrany ped opotebenm pruby pod matic prochz-li roub drou znan vt, ne je velk prmr roubu, nap. u odlitch dr je-li povrch sousti pod matic kiv nebo drsn, nap. neobroben k vyrovnn ikm dosedac plochy, nap. pi spojovn nosnk tvaru I i U podlokou tyhrannou SN 02 1739 i kruhovou s kosem nebo podloka s kulovou dosedac plochou SN 13 1510 je-li roub vystaven stdavm silm, vibracm k pojitn roubu a matice proti samovolnmu uvolnn, nap. prun podloky SN 02 1740, vjovit SN 02 1745 atd. Matice maj podle elu a pouit rzn tvary, nap. matice estihrann - obyejn SN EN 24032, nzk SN EN 24035, tyhrann - nzk SN 02 1416, k zkladovm roubm SN 02 1624), vlcov s otvory SN 02 1441, s drkou SN 02 1444, korunov - s drami, s drkami po obvod, se zezy na eln ploe SN 02 1411, kdlov SN 02 1665, rhovan - vysok SN 02 1461, nzk SN 02 1462, uzaven SN 02 1431.

3.3 Zvity a jejich parametry

Zvit je nejdleitj st roubu a matice. Je tvoen profilem navinutm na roubovici, kter vznik nap. navinutm pravohlho trojhelnku na vlec (obr. 3.1), kde d2 *mm+ je stedn prmr zvitu. Na obr. 3.1 je zakreslen na roubovici trojhelnkov profil.

Obr. 3.1

Z pravohlho trojhelnku na obr. 3.1 plynou 2 zkladn geometrick parametry zvitu: stoupn zvitu Ph [mm] - vzdlenost, o kterou se osov posune matice za 1 otku hel stoupn zvitu [0], kter potme ze vztahu:

tg

Ph d2

Potebn vlastnosti zvitu dosahujeme rznmi tvary profilu: ploch tverec - pouv se zdka, ve zvltnch ppadech. Profil nen normalizovan. Vroba je obtn, hlavn v matici, nen tak vhodn pevnostn. V praxi jej nahrazuje vhodnj profil lichobnkov ostr trojhelnk, lichobnk nejastji pouvan profily zvit obl - krunice U zvitu dle rozliujeme zvit: vnj - zvit proveden na roubu vnitn - zvit proveden v matici pravotoiv- je zkladn, nejpouvanj. M pravou roubovici - na viditeln stran roubu zvit stoup zleva doprava a utahuje se ve smru hodinovch ruiek levotoiv- m levou roubovici. Vyrb se na zvltn poadavek. Pouv se tam, kde smysl oten se sna roub uvolnit. Oznaen M d LH (Left Hand) nebo M d x P LH jednochod - jednoduch zvit, pro kter plat Ph = P vcechod - na dlce rovn stoupn je navinut vce ne 1 profil i roubovice, kdy plat Ph=n P, kde n je poet chod.

10

Zvity se celosvtov ve velk me uplatuj v rznch strojch a zazench. Proto jsou jejich tvary profil, rozmry, nzvy a oznaovn standardizovny v mezinrodnch standardech ISO, EN a z nich odvozench v nrodnch normch. Pro jednoduch zobrazovn zvit jsou dle kresleny profily jen vnjho zvitu, tedy roubu bez zvitu matice. a) Metrick zvit M d SN ISO 724 (obr. 3.2)

Obr. 3.2

Na obr. 3.2 je - d [mm] - velk prmr (jmenovit rozmr zvitu) - = 60 [0] hel profilu - P [mm] rozte - RZ = 0,144337561 P [mm] - polomr zaoblen dna - H = 0,866025404 P [mm] - vka zkladnho trojhelnku ISO68 profilu zvitu 3 - d2 d 2 H d 0,649519053P [mm] - stedn prmr 8 17 - d3 d 2 H d 1,226869322P [mm] - mal prmr. 24 Kad jednotliv velikost zvitu d m nkolik velikost roztee P, nap. pro d = 10 *mm+ to jsou P = 1,5 - 1,25 - 1,0 - 0,75 - 0,50 [mm]. Podle velikosti roztee P rozliujeme metrick zvit: normln - s hrubou (nejvt) rozte, m men nchylnost k pokozen, umouj sna a rychlej mont, je nejastj, oznaen zvitu: M d jemn - s jemnou rozte (ostatn, men roztee) - m men vku a vt nosn (pln) prez, tedy vt statickou pevnost v tahu, men nchylnost k samovolnmu povolovn pi zaten vibracemi a vt pesnost pi seizovn, pouv se v omezen me (nap. automobilov prmysl) a z toho plynouc vy cena a hor dostupnost na trhu, oznaen zvitu: M d x P Metrick zvit je vdy jednochod (Ph = P) a samosvorn. Pouv se vhradn pro spojovn soust, tedy na spojovac rouby. Standardn spojovac rouby maj hrubou rozte.

11

b) Whitworthv zvit W d SN 01 4030 (obr. 3.3)

Obr. 3.3

Zaveden Whitworthem v roce 1841. Zvit je podobn metrickmu zvitu, m vak jin hel profilu = 55 [0+, velk prmr je udvn v anglickch palcch d *//+ a rozte se uvd potem zvit na jeden palec P = 25,4/z (1[//+ = 25,4 *mm+). Zvity maj zaoblen vrcholy a lpe na sob sed. Jsou vak vrobn nronj a dra. Polomr zaoblen den a hbet je RZ = 0,13733 P [mm], vka zkladnho trojhelnku ISO je H = 0,96049 P *mm+ a nosn vka je H1 = 0,64033 P [mm]. Zvit se hojn uval pro spojovn soust do poloviny 20. stolet, kdy byl vytlaen levnjm, metrickm zvitem. V souasnosti se zvit uv v nkterch ppadech, nap. pi opravch nebo vrob nhradnch dl starch, pop. dovezench stroj, zejmna z Velk Britnie a skandinvskch zemch, pro odlien se od roub bn prodvanch nebo jako trubkov zvit. c) Trubkov zvit netsnc na zvitech G DN A SN EN ISO 228-1 Je tvarov shodn s Whitworthovm zvitem, m vak jemnj rozte P. M = 55 [0], H = 0,960491 P [mm], RZ = 0,137329 P *mm+. Velikost zvitu pedstavuje jmenovitou svtlost trubky DN v palcch (piblin vnitn prmr pslun trubky), nikoliv velk prmr zvitu. Nap. G 1 m velk prmr zvitu d = 33,25 *mm+ a svtlost trubky, na kter je zvit vyezn, je DN = 1 [//]. Zvit se vyrb ve 2 tdch pesnosti A s um tolerannm polem a B se irm tolerannm polem stednho prmru. Hodnoty toleranc tdy pesnosti B jsou dvojnsobn oproti td A. Potebn dlky zaroubovn trubkovch zvit volme podle SN 01 4033. Trubkov zvit pouvme pro mechanick spojovn trubek, fitink, kohout, ventil plynovod, vodovod apod. Zvit, kter m vrcholovou vli, utsujeme vhodnm tsnnm, nap. konopm aj.. d) Trubkov zvit tsnc na zvitech R d SN ISO 7- I (obr. 3.4)

Obr. 3.4

12

Vnj trubkov zvit je kuelov bez vrcholov vle a kovov tsn. Provd se na kuelovm konci trubky. Velikost zvitu se uvd v anglickch palcch d *//+. Kuel o kuelovitosti 1 : 16 m vrcholov hel = 3034/48// (2 tg /2 = 1/16), = 55 [0], H = 0,960237 P [mm], H1 = 0,640327 P [mm], c = 0,159955 P [mm], RZ = 0,137278 P [mm]. Profily jsou na hbetech a dnech zaobleny stejnmi polomry, kter navazuj ten na boky zvitu tak, aby vznikla stejn vka zvitu jako u zvit vlcovch. e) Lichobnkov (trapzov) rovnoramenn jednochod zvit Tr d x P SN 01 4050 (obr. 3.5)

Obr. 3.5

Velk prmr d [mm] odpovd velikost zvitu roubu. M = 30 [0], H = 1,866 P *mm+, RZ1 MAX = 0,25 (D1 d3) [mm] a RZ2 MAX = 0,5 (D1 d3) [mm], kde D1 je mal prmr matice. Lichobnkov zvit se snadno vyrb. Pouvme ho pedevm pro pohybov rouby, protoe m pomrn mal ten v zvitech a jednodue lze vymezovat zvitovou vli vzniklou z opoteben zvit. f) Lichobnkov zvit rovnoramenn vcechod Tr d x Ph (P) SN 01 4051 Zvit m profil a rozmry shodn s profilem zvitu jednochodho. SN 01 4051 stanovuje k prmru d men roztee P, poty chod n = 2 nebo 3 a odpovdajc stoupn Ph. Uvme ho ke zvten innosti a dosaen nesamosvornosti pohybovho roubu. g) Lichobnkov nerovnoramenn zvit S d x Ph SN 01 4052 (obr. 3.6)

Obr. 3.6

Zvit m hel profilu = 33 [0+ rozdlen na 2 hly 1 = 3 [0] a 2 = 30 [0+, vku zkladnho trojhelnku ISO H = 1,5878 P [mm] a zaoblen dna RZ = 0,12427 P [mm]. Lichobnkov nerovnoramenn zvit pouvme pro pohybov rouby, u kterch penen osov sla psob pouze v jednom smru, ponvad v opanm smru m zvit vt ten, nap. pro roubov zvedk, roubov vetena lis.
13

h) Obl zvit Rd d SN 01 4037 (obr. 3.7)

Obr. 3.7

Obl zvit m rozmry v *mm+ a do prmru d = 200 [mm+, hel profilu je = 30 [0], H = 1,866025 P [mm], RZ = 0,238507 P *mm+, ale rozte se udv potem zvit z na 1 [//], P = 25,4/z. Zvit pouvme pro pohybov rouby a spoje asto povolovan, kter jsou vystaven zneitnmu, pranmu prosted, kde je nebezpe, e by se ostr hrany jinch zvit mohly pokodit, nap. pro rouben armatur, vagnov spojky, vetena ventil, litinov rouby apod. Vrobn je vak drah. Dal zvltn zvity, kter se pouvaj pro speciln ely, jako nap.: metrick zvit pro jemnou mechaniku a optiku SN 01 4021 metrick zvit pro sousti z plast SN 01 4026 pancov zvit SN 01 4035, m vrcholov hel 80 [0], nap. P11, pouv se v elektrotechnice pro spojovn ochrannch (pancovch) trubek pro elektrick vodie a v kabelovch prchodkch Edisonv zvit SN 01 4038, pouv se u rovek nap. E27 velk Edisonv zvit je nejastj, pro mal svtidla a men pkony E14 mal Edisonv zvit, E10 pro run svtilny, E40 pro vbojky, E5,5 pro rzn kontrolky chodu zvity pro ochrann skla svtidel SN 01 4080 zvity pro izoltory SN 01 4041 zvity roub do plechu SN EN ISO 1478 zvity vrut SN 01 4070 zvity pro jzdn kola SN 01 4045, zvity sklenn zvity pro plastov obaly aj..

14

3.4 Tolerance zvit

Sprvnou funkci a nosnost zvitovch spoj ovlivuje usazen matice na roubu a pesnost dosedu jejich zvit. Pro zaruen poadovanho uloen matice na roubu slou tolerance zvit. Jednotliv uloen zvitovch spoj jsou tvoena polohou tolerannch pol roubu a matice. ISO lcovac soustava zvit stanovuje mezn chylky a tolerance jmenovitch rozmr profilu zvitu pro hybn uloen metrickho zvitu, lichobnkovho rovnoramennho a oblho zvitu. tak zahrnuje doporuen uloen s rozlinmi vlemi sestaven podle jednotlivho hlediska. Metrick zvity pro veobecn pouit podle ISO 261 se toleruj podle SN ISO 965 1, 2, 3. Lcovac soustava stanovuje tolerance pomoc tolerannch stup a poloh tolerannch pol. Toleruj se 4 prmry u roubu velk d a stedn d2 prmr, u matice mal D1 a stedn D2 prmr. Napklad na obr. 3.8 je zakreslena poloha tolerannho pole g zvitu roubu, kde Td je tolerance velkho prmru, Td2 je tolerance stednho prmru a es je horn chylka. Na obr. 3.9 je zakreslena poloha tolerannho pole G zvitu matice, kde TD1 je tolerance malho prmru, TD2 je tolerance stednho prmru a EI je doln chylka.

Obr. 3.8

Obr. 3.9

Velikosti toleranc T prmr zvit uruj tolerann stupn oznaovan slic. Polohu tolerannch pol vi zkladnmu profilu podle SN ISO 68 -1 uruje u roubu horn chylka es oznaovan psmenem mal abecedy (e,f,g,h) a u matice doln chylka EI oznaovan psmenem velk abecedy (G, H).

15

Znaen tolerance zvit roub, nap. zvit s jemnou rozte M10 x 1 5g 6g Tolerann tda pro velk prmr Tolerann tda pro stedn prmr Je vhodn kombinovat tolerann pole stejnho tolerannho stupn. Jsou-li ob znaky polohy tolerannho pole shodn, peme msto 6g 6g jen 6g, nap. zvit s hrubou rozte M10 6g. matice, nap. lev zvit s hrubou rozte M10 5H 6G - LH Oznaen levho zvitu Tolerann tda pro mal prmr Tolerann tda pro stedn prmr M-li zvit matice nap. s jemnou rozte shodn tolerann stupn a polohy tolerannho pole M10 x 1 7H. SN ISO 965 - 1 dle poskytuje vbr doporuench tolerannch td zvit roubu a matice a to v zvislosti na 3 jakosti tolerance (jemn, stedn a hrub) a 3 dlek zaroubovn (krtk S, normln - N, dlouh L). Standard dovoluje jakkoliv doporuen tolerann tdy pro roub kombinovat s jakoukoli doporuenou tdou pro matici. Dostatenou nosnou vku zvitovho spojen roubu a matice vak zaruuje jen uloen H/g, H/h nebo G/h. Uloen matice na roubu je znaeno tolerann tdou matice a tolerann tdou roubu oddlenou lomtkem, nap.: M20 5H6H/7g6g, M10 x 1 LH 7H/5g6g, M8 5H/6h. Tolerance zvit, nen-li stanoveno jinak, se vztahuj k normln dlce zaroubovn. Normln dlka zaroubovn se v oznaen uloen neuvd. Je-li stanoveno, e tolerance se vztahuje k jin dlce ne normln, tedy k dlce krat S nebo del L zape se za znakou tolerance zvitu, nap.: M6 7H/7g6g L, M6 7H/7g6g S LH. Jemnou jakost tolerance volme pro pesn zvity s malou vl, kdy je poadovna mal zmna vlastnost uloen. Stedn jakost tolerance volme pro veobecn pouit, vetn bn vyrbnch roub a matic se zaruenou vl. Umouje snadn seroubovn a rozroubovn a dovoluje povrchovou pravu, nap. niklovn, chromovn. Hrubou jakost tolerance volme pro zvitov spoje, u nich by stedn stupe zpsobil vrobn obte (zvitovn za tepla vlcovanch ty, dlouhch slepch dr) nebo poadujeme vt vli, nap. pro tepeln namhan spoje a ochrann povlakovan rouby a matice. Soustava toleranc metrickho zvitu SN ISO stanovuje pouze uloen s vl, tedy hybn uloen. V praxi se vak nkdy potebuje volit uloen matice na roubu pechodn nebo s pesahem, nap. pro konce zvrtnch roub zaroubovan zejmna do slitin mkch ne ocel (slitiny hlinku, hoku) nebo litiny, pro nahrazen lisovn (hlavn stelnch zbran). Pro tyto ely se pouvaj normy SN 01 4316 pro pechodn uloen a SN 01 4317 pro uloen s pesahem. Je vak teba mt na pamti, e abnormln velikost pesahu, ale tak abnormln velikost vle, vrazn zmenuje dynamickou nosnost roubovch spoj.

16

3.5 Materily roub a matic

rouby a matice se vyrbj nejastji z oceli, dle pak z mosazi, lehkch slitin, umlch hmot a ze skla. Pro namhan spojovac rouby jsou vhodn konstrukn oceli s vysokou tanost a s vysokou mez kluzu, aby snely velk pedpt vznikl po dotaen matice. Podle druhu, elu, namhn a proveden roubu volme materil: uhlkov oceli, nap. 10 321, 10370, 10371, 11341, 11 343 a 11501 ulechtil jakostnj uhlkov oceli, nap. 12040 a 12050 pro vt namhn legovan oceli o pevnosti Rm = (800 1200) *MPa+, nap. ocel manganokemkov 13240, chromolybdenov ocele15130 a 15150, chromvanadov ocel 15230, niklov ocel 16120, ocele chromniklov 16250 a 16520. Pouvme pro vysok dynamick namhan a pro speciln ely, nap. pro energetick zazen (rouby namhan tepeln), chemick zazen (antikorozivn rouby a matice), antimagnetick rouby (pro letadla, lod). Mechanick a fyzikln vlastnosti spojovacch roub a matic dosahujeme volbou rznho materilu a pouitm rznho zpsobu vroby a udvme je v oznaen tdami pevnosti. Tdy pevnosti roub vyrobench z uhlkov a legovan oceli, s trojhelnkovm profilem metrickho zvitu ISO podle ISO 68-1 a do velikosti M39 a pouvanch pi teplotch od -50 0C do + 150 0C uruje standard ISO 898-1. Znaka tdy pevnosti se skld ze dvou sel oddlench tekou. Prvn slo udv 1/100 jmenovit pevnosti Rm materilu v *MPa+ a druh udv desetinsobek pomru jmenovit meze kluzu Re (doln mez) nebo Rp0,2 (mez kluzu v 0,2% nemrnho prodlouen) a jmenovit meze pevnosti Rm. Nsobenm obou sel dostvme 1/10 jmenovit meze kluzu v *MPa+. Nap. pro roub ISO 4014 - M8 x 40 4.6 - jmenovit mez pevnosti Rm = 4 100 = 400 *MPa+ - jmenovit mez kluzu Re = 4 6 10 = 240 *MPa+ Star oznaen podle SN se skldalo z slice a velkho psmene, kter se vztahovalo na pomr meze kluzu k pevnosti a na tanost. Ve dvojici roub - matice m bt tda pevnosti matice minimln stejn vysok jako tda roubu, aby nenastalo vytren zvitu. Tdy pevnosti jsou uvedeny v tab. 3.1. Tab. 3.1 Mechanick vlastnosti podle td pevnosti ocelovch roub a matic. Tda pevnosti roubu 4.6 4.8 5.6 5.8 6.8 8.8 podle ISO 898-1 M16 >M16 Tda pevnosti dvj 4D 4S 5D 5S 6G 8G 8E podle SN Me7z pevnosti 400 400 500 500 600 800 800 jmenovit Rm [MPa] Mez kluzu jmenovit 240 320 300 400 480 Re pop. Rp0,2 [MPa] 640 640 Tanost A *%+ min 22 20 12 Tda pevnosti matice 4 4 5 5 6 8 8 Tvrdost podle Vickerse min. 120 130 155 160 190 250 255 HV (F = 98 [N]). max. 250 250 250 250 250 320 335

9.8 900 720 10 9

10.9 10K 100 0 900 9 10 320 380

12.9 12K 1200 1080 8 12 385 435

Spojovac sousti jsou znaeny znakou tdy pevnosti spolu s identifikan znakou vrobce na hlav, pop. u zvrtnch roub na hladkm dku. Pklady dosaen poadovan tdy pevnost volbou materilu a zpsobem vroby roub ukazuje tab. 3.2.

17

Tab. 3.2 Tdy pevnosti, materil a zpsob vroby roub Vchoz materil Tda pevnosti tven za tepla za studena 4.6 10 370 11 343 5.6 11 500 11, 523, 12 040 5.8 11 343 8.8 12 050 14 240 10.9 14 240 12 042, 14 240

obrbn Soustruen 11 500 11 107, 11 110 13 240 14 240, 15 230

Z neeleznch kov se zejmna v elektrotechnice a pesn mechanice pouv na rouby taen mosaz 42 3213, 42 3223, kter je elektricky vodiv a vzdoruje korozi. rouby z lehkch slitin se pouvaj ve spojen soust z lehkch slitin pi stavb lehkch konstrukc a pro spojovn deva a plast. Jejich vhodou je nzk hmotnost, nevznikaj v nich tepeln napt a dobe vzdoruj korozi. Jejich nevhodou je snadn zadrn, emu se brn eloxovnm povrchu. Nejvhodnj z nich jsou rouby z titanu a jeho slitin, protoe maj o 25 [%+ vy mez navy ne ocelov rouby 10.9 a jejich hmotnost je o 43 *%+ ni. Pouvaj se v letectv, kosmonautice, zbranch i monopostech Formule 1. Jejich irmu pouit brn vysok cena. rouby sklenn pouvme u chemickch pstroj vystavench silnm korozivnm inkm. rouby a matice z plast, nap. polyamidu, pouvme pro hraky, sanitrn zazen, zahradn doplky aj.. Pro pohybov rouby pouvme ocel jakosti 11421 a 11601. Materil matice me mt ni pevnost ne materil pohybovho roubu. Z hlediska ten volme litinu i bronz. Pro kulikov rouby volme jakosti 14260.4.

18

3.6 Sly psobc na roubov spoj

3.6.1 Rozdlen sil V provozu je roubov spoj, pop. samotn roub, zaten momenty a silami rznho charakteru, smru a velikosti, kter jsou znzornny na obr. 3.10. Jsou to sly: montn, kter vznikaj utahovnm matice utahovacm momentem MU, kdy matic psobme na zvit roubu silou FZ ve smru teny ke stednmu prmru d2 a za vzniku sly F0 provozn, kter vznikaj prac stroje a zmohou psobit ve smru pnm (kolmm) na osu roubu FP , rovnobnm s osou roubu FP // nebo obecnm FP (kombinace FP a FP //) pdavn od monte nebo provozu, kter tvo silovou dvojici a psobc na roub pdavnm ohybovm momentem M0. Matice a hlava roubu svraj tlakem slou F0 spojovan sti a jej reakce psobc v ose roubu namh roub na tah. Tuto trvale psobc stlou slu ve spoji nazvme pedpt a oznaujeme indexem 0. Dal sly provozn a pdavn mohou bt v ase jak stl, tak promnn, dynamick. Znalost vech tchto sil je nezbytn pro funkn sprvn a provozn bezpen nvrh roubovho spoje. Pevnostn kontrolou roubu navrhujeme jeho potebnou velikost.

Obr. 3.10

3.6.2 Silov pomry na roubu od utaen a povolen matice Samosvornost roubovho spoje Na obr. 3.11 jsou znzornny sly psobc na roub pi utahovn matice utahovacm momentem M U. Matice pitom psob na pruby, kter svr tlakovou silou F0 a na roub, kter natahuje stejn velkou osovou silou F0. Ve vkladu zjednoduen pedpokldme ploch profil zvit roubu a matice, kter se dotkaj v bod A. Krom sly F0 v bod dotyku zvit A psob ten na stednm prmru zvitu d2 hnac obvodov sla FZ oten matice, tec sla FT psobc proti pohybu matice na zvitu roubu a jeho normln reakce FN. Pi stanoven silovch pomr na roubu vychzme ze silov rovnovhy. Ponvad roubovici jednoho zvitu meme rozvinutm do roviny graficky znzornit pravohlm trojhelnkem, jsou sly psobc na roubu obdobn silm psobcch na naklonn rovin s hlem sklonu rovnm hlu stoupn zvitu .

19

Obr. 3.11

Svisl tze bemena odpovd osov sla ve roubu F0, vodorovn hnac sle, psobc na bemeno, odpovd obvodov sla na zvit FZ. Utahovn matice na roubu odpovd zdvhn bemene rovnomrnm pohybem po naklonn rovin nahoru. Tec sla na zvitu FT odklouje normlnou reakci zvitu roubu FN o tec hel do ikm reakce FR. Rovnovhu sil FZ , F0 a FR v rovin eme bu poetn eenm 2 rovnovnch rovnic nebo graficky pomoc silovho trojhelnku. Pro vt nzornost je dna pednost grafickmu een, kde matici zastupuje jej element - bod A. Ze silovho trojhelnku rovnovhy sil na roubu (obr. 3.11) plyne vztah:

FZ

F0 tg(

Pi uvolovn matice silov pomry na roubu eme zvl pro nesamosvorn a samosvorn roub. U nesamosvornho roubu uvolovn matice odpovd samovolnmu spoutn bemene po naklonn rovin vlastn thou (obr. 3.12). Ze silovho trojhelnku plat vztah:

FZ

F0 tg(

Obr. 3.12 20

U samosvornho roubu je a sla psobc obvodov na zvit FZ vychz zporn. Bemeno se neme samovoln po naklonn rovin spustit. Matice se psobenm osov sly F0 neme samovoln roztoit - uvolnit se. K uvolnn matice je nutn urit velikost hnac sly FZ. Ze silovho trojhelnku rovnovhy sil na obr. 3.13 plat vztah:

FZ

F0 tg(

Obr. 3.13

Samosvornost je nezbytnou zkladn vlastnost vech spojovacch roub. Odvozen podmnky samosvornosti U samosvorn roubov vazby mus bt tec sla FT na zvitu vt ne hnac sla F1 od osov sly F0 (obr. 3.14):
FT FT F1 F0 sin
F0 sin
fZ F0 sin

FN fZ
F0 . cos

fZ

sin cos

tg

tg

tg

V ppad < roub nen samosvorn. Matice pi zaten roubu osovou silou F0 se ihned samovoln rozt a uvoluje spoj. Nesamosvornosti se vyuv u pohybovch roub pro pemnu osov sly v toiv moment. Samosvornost u pohybovch roub se poaduje jen vjimen, nap. u roubovch zvedk i veten roubovch lis.

21

Pejdeme z pedpokldanho plochho profilu zvitu na v praxi nejpouvanj ostr profil, kde sklon zvitovho boku zpsobuje odklon normln sly, kter zpsobuje tec silu (obr. 3.14):

FT F0 fZ
FT F0 cos
FT F0 fZ

fZ 2

Obr. 3.14

fZ / je souinitel smykovho ten na zvitu s ostrm profilem, pro kter plat vztah:
fZ tg fZ cos( / 2)

Nap. pro: metrick zvit (

60 0 ) je fZ/ 30 )
0

tg

1,15 fZ tg 1,03 fZ

lichobnkov zvit (
/

je fZ/

je tzv. redukovan tec hel. Nejvt ten m metrick zvit a naopak nejmen lichobnkov zvit. Proto se metrick zvit hod pro spojovac rouby a lichobnkov zvit pro pohybov rouby. Souinitel smykovho ten na zvitu fZ je specifick veliina, jej hodnota zvis na: kombinaci materil matice a roubu na povrchov prav zvit na mazn zvit a pouitho maziva na jakosti (drsnosti) povrchu zvit na potu utaen a povolen podle toho, dochz-li k uhlazovn povrch nebo zdrsovn Velikost souinitele fZ urujeme experimentln. Pklady hodnot jsou v tab. 3.2. Velikost fZ m znan rozptyl, co je nevhodn. V dsledku toho dosahujeme utaenm matice stejnou velikost MK rznou velikost pedpt F0 ve spoji. Nedouc velk rozptyl velikosti pedpt F0 ve spoji zapiuje v provozu nespolehlivost roubovho spoje. Z hlediska dnho a spolehlivho utaen matice je nejvhodnj zvit s nejmen velikost a s nejmenm rozptylem hodnot fZ. Z tohoto hlediska je nejvhodnj roub se zvitem povrchov upraven fosftovnm i kadmiovnm a mazanm pastou M0S2.

22

Tab. 3.2 Pklady hodnot souinitele smykovho ten na metrickm zvitu fZ [-]. fZ [-] povrchov prava roubu zvity mazny 0,19 0,36 ne dn 0,16 0,24 o e em 0,12 0,18 pastou MoS2 0,28 0,40 e fosftovan 0,17 0,30 olejem 0,13 0,17 pastou MoS2 0,10 0,185 ne kadmiovan 0,10 0,17 ol jem 0,13 0,17 pastou MoS2

Pro ostr zvit mezi silami FZ a F0 plat vztahy: pro utahovn matice: FZ F0 .tg( pro povolovn matice: FZ F0 .tg( FZ F0 .tg(
) ) - pro nesamosvorn roub ) - pro samosvorn roub

23

3.7 Vpoet roubu spoje zatenho provoznmi silami

Vtina roubovch spoj jsou spoje pedepjat. rouby jsou utaeny (pedepjaty) jet ped zatenm provoznmi silami, aby byly spojovan sti na sebe pitlaeny i za psoben provozn sly, kter me bt v provozu stl i promnn. Podle zpsobu zaten, konstruknho proveden spoje a druh pouitch roub navrhujeme roubov spoje v rznch provedench. 3.7.1 roubov spoj zaten provozn pnou (radiln) silou Vnj pn (radiln) provozn sla FP psob ve smru kolmm na osu roubu a bezprostedn se nepromt do osovho namhn roubu, nap. roubov spojen ps, kotou i prub hdelov spojky, prut ocelov konstrukce atd. Pouvme 4 zkladn uspodn roubovho spoje a to s prchoz nebo neprchoz drou. a) roubov spoj s normlnm prchozm roubem s hlavou a matic (obr. 3.16) roub prochz drou s vl. Doporuen prmry dr volme podle SN EN 20273, nap. pro roub M12 je prmr dry pro jemnou adu 13,0 *mm+, pro stedn adu 13,5 *mm+ a 14,5 *mm+ pro hrubou adu. Podle dleitosti spoje a velikosti namhn roub montujeme s pedpisem utahovacho momentu MU a s nebo bez kontroly utaen.

Obr. 3.16

b) spoj s neprchozm zaroubovanm roubem s hlavou (obr. 3.17) roub s hlavou roubujeme do spodn sti, horn prochz s vl. Pi demonti spoje roub musme vyroubovat. Tento spoj volme tehdy, nen-li mono provrtat dru pro roub soust, nap. u tlakovch ndob, nebo m-li jedna ze spojovanch soust pli velkou tlouku nebo nememe-li nasadit z druh strany matici. Dlka zavrtanho konce ocelovho roubu b m znan vliv na nosnost spoje pi dynamickm namhn roubu. Velikost b je zvisl na materilu sousti s vnitnm zvitem pro ocel a bronz b = d, pro edou litinu b = 1,5 d, pro m nebo slitinu hlinku b = 2 d. Zvrtn roub bez matice se nedoporuuje pro stdav namhn a rzy. U astji rozebratelnch soust trp zvit vtm opotebenm a zvit v sousti lze nahradit jen s podstatn vtmi nklady ne jednoduchou matic. Opoteben zvitu mkkch materil se brn vlokami. Tlouka stny sousti s vnitnm zvitem nesm bt men ne 0,5 d.

24

Obr. 3.17

c) spoj se zvrtnm roubem a matic (obr. 3.18) Toto uspodn volme pro asto rozebrateln spoje, ponvad pi demonti roub nevyroubovvme. Pouv se u prchozch i neprchozch dr. Zvrtn roub roubujeme do spodn sti a dotahujeme po konec vbhu, nasadme na nj horn st a pithneme matic. Horn soust prochz roub s vl. Hloubka dr l a dlka zaroubovn b ocelovch, zavrtanch roub jsou zvisl na materilu sousti s vnitnm zvitem a volme je podle SN 02 1051 (pro zavrtn do oceli b = d, pro zavrtn do litiny b = 1,25 d, pro zavrtn do slitiny hlinku b = 2 d). Velikost b m znan vliv na nosnost spoje pi dynamickm namhn roubu a nedoporuuje se pi vysokch dynamickch zatench. Pi velkch utahovacch momentech me dojt k deformaci vnitnho zvitu, proto se dra zahlubuje s hlem 600. Tlouka stny sousti s vnitnm zvitem nesm bt men ne 0,5 d.

Obr. 3.18

Ve vech tchto ppadech uspodn roubovho spoje pedpokldme, e pn (radiln) provozn sla FP psob v rovin spojen a pedepjat sla F0 od utaen matice, pop. roubu, vyvol mezi spojovanmi stmi ten, kter zamez jejich pohybu, a k ohybu roubu nedochz. Potebnou velikost pedepjat sly F0, psobc tak jako tahov reakce v ose roubu, urme z podmnky bezpenho penosu provozn pn sly FP tenm. Pi vpotu zjednoduen pedpokldme, e spojovan sousti se dotkaj v bod A.:

25

FP k FP

FT F0 f

F0

k FP f

kde k [-] je bezpenost proti prokluzu spojovanch st, volme k 1,3 [-]. Vt hodnoty volme pi promnn provozn sle FP (t). roubov spoj potme vdy pro nejvt velikost provozn sly. Souinitel smykovho ten f *-+, kter nepmo ovlivuje velikost potebnho pedpt F0 a tm tak velikost roubu, meme vhodnou povrchovou pravou stykovch ploch spojovanch soust zvtit, nap. pskovnm doshneme f = (0,43 0,76) *-+. Tato proveden roubovch spoj volme pro klidnou provozn slu FP , ponvad dynamick sla s rzy a zejmna stdavho charakteru me zpsobit selhn tec vazby, vzjemn posunut spojovanch soust a tm k nedoucmu naklonn a ohybovmu namhn roubu v de, viz kap. 3.6. roub je souasn namhn osovou pedepjatou silou F0 na tah a od utaen matice silou FZ na krut. Pslun napt zkladnho namhn roubu v tahu t a v krutu urujeme v nebezpenm prezu roubu, tedy v jde zvitu podle vztah:
F0 S F0 d3 2
2

MK WK

FZ 16

d2 2 d3 3

F0 tg( 16 d3 3

d2 2

Pevnostn kontrolu roubu podle Guesta vyjdme souinitelem statick bezpenosti:

kS

Re
red 2 t

Re 4
2

1,5

Stanoven potebn velikosti souinitele statick bezpenosti kS je sloit a odpovdn loha. Vysok hodnota bezpenosti vede k bezpenjmu nvrhu za cenu vy hmotnosti a tm i vy ceny a naopak. Jedn se o zkladn inenrsk kompromis "cena versus bezpenost". Profesn organizace asto specifikuj minimln velikosti bezpenosti pro rzn stroje a zazen, je vak pln v odpovdnosti konstruktra stanoven takov velikosti bezpenosti, kter by zaruovala odpovdajc bezpenost pi zachovn pijateln ceny. Velikost souinitele bezpenosti se pitom me pohybovat ve velmi irokm spektru, nap. pi jednorzovm pouit a krtk ivotnosti zazen volme velmi mal hodnoty. U stroj s ivotnost mnoho desetilet, jejich porucha m katastrofick nsledky, volme bezpenosti znan velk.

26

d) roubov spoj zaten provozn pnou (radiln) silou psobc mimo rovinu spojen (obr. 3.19), (obr. 3.20), (obr. 3.21) Pn (radiln) provozn sla FP psob ve vzdlenosti h od roviny spojen. Zjednoduen opt pedpokldme, e spojovan sousti se dotkaj v bod A, do kterho peneseme vnj provozn slu FP a zavedeme slu opanou, abychom jsme neporuili silovou rovnovhu. K ohybu roubu nedochz. inkem pn provozn sly FP vznik posouvajc sla a silov dvojice na rameni h.

Obr. 3.19

Obr. 3.20

Z podmnky bezpenho penosu posouvajc sly tenm FT, vyvolan normlnou silou FN od utaen matice, urme slu FN:
FP k FP FT FN f

FN

k FP f

Vedle tahov sly FN mus roub zachytit tak pdavnou tahovou silu FM od naklopen spojovan sousti kolem bodu B momentem silov dvojice M = FP h. Pdavnou tahovou slu FM urme z momentov rovnovhy:
FM b FP h

FM

FP h b

Utaenm matice musme vyvodit pedpt ve roubu o velikosti:

F0 FN FM

V ppad proveden roubovho spoje podle obr. 3.21, kontrolujeme rouby . 3, protoe jsou nejvce namhny. Utaenm matice musme vyvodit pedpt ve roubech:
F0 FN FM3
27

Obr. 3.21

Opt zjednoduen pedpokldme, e spojovan sousti se dotkaj v bod A, do kterho peneseme vnj provozn slu a zavedeme slu opanou, aby se neporuila silov rovnovha. inkem pn provozn sly FP vznik posouvajc sla a silov dvojice na rameni h. Z podmnky bezpenho penosu posouvajc sly tenm FT, vyvolan normlnou silou FN od utaen matice, urme slu FN:
FP k FP FT 6 FN f

FN

k FP 6 f

Vedle tahov sly FN mus rouby zachytit tak pdavn tahov sily FM1,2,3 od naklopen spojovan sousti kolem bodu B momentem silov dvojice. Pdavnou slu FM3 pro rouby .3 urme z momentov rovnovhy:
3

FP h 2
i 1

FMi bi

FP h 2 (FM1 b1 FM2 b2 FM3 b 3 )

28

kde dosadme sly FM1,2, uren ze vztah:

FM3 b3 F FM1 b1 M3 b3 FM2 FM3 b2 b3 F FM2 b2 M3 b3 Pevnostn kontrolu roubu podle Guesta vyjdme souinitelem statick bezpenosti: FM1 b1

kS

Re
red 2 t

Re 4
2

1,5

F0 d3 2
MK WK FZ 16
2

d2 2 d3 3

F0 tg( 16 d3 3

d2 2

e) spoj s prchozm roubem se zeslenm dkem s hlavou a matic (obr. 3.22) Toto proveden spoje s tvarovm stykem volme pro penos velkch, dynamickch provoznch sil F P doprovzen rzy a zejmna stdavho charakteru. roub lcujeme do dry bez vle s uloenm dS H7/n6 a montujeme ho bez kontroly utaen. Svm lcovanm dkem pen cel provozn zaten. Vrobn je vak spoj drah. Pro styn plochy prub nepoadujeme dn speciln opaten. Se tenm mezi prubami nepotme. Vpoet roubu z pdavnho namhn na stih a otlaen.

Obr. 3.22

Pevnostn kontrola lcovanho roubu na stih hladkho dku:

S DS

FP dS 2
2

DS

29

kde dovolen napt ve stihu volme u ocelovch roub hladkho dku (p2 > p1)
p2 pD

DS

= (50 70) *MPa] a kontrola na otlaen

FP l2 dS

pD

kde dovolen mrn tlak pro ocelov roub a ocelov pruby volme pD = (100 120) *MPa+, pro litinov pruby pD = (60 80) *MPa+ a pro pruby ze slitiny hlinku pD = (30 40) *MPa]. K porue spoje s lcovanm roubem dochz zdka pestienm roubu. Ve vtin ppad nastane porucha petrenm nkter ze spojovanch st v prezech zeslabench drami pro rouby nebo otlaenm v drch pro rouby. 3.7.2 roubov spoj zaten provozn silou psobcm smru osy roubu Provozn axiln sla FP// psobc ve smru osy roubu me bt tahov nebo tlakov. V praxi se vyskytuje jak u roubovch spoj s pedptm, tak bez pedpt. a) nepedepjat roubov spoj roubov spoj bez pedpt nen v praxi ast. roub utahujeme bez nebo pi zaten klidnou provozn silou FP//, nap. roub zvsu jebovho hku, rouby elezninch sphel, rouby stavc, zvsn rouby i rouby napnac matice podle SN 02 1682 (obr. 3.23).

Obr. 3.23

Provdme pevnostn kontrolu jdra zvitov sti roubu namhanho provozn silou na tah:
kS Re
t

Re FP// d3 2
2

1,5

30

b) pedepjat spoj roubov spoj s pedptm F0 vyetujeme jako celek a nesledujeme pouze osamocen roub. Na obr. 3.24 je zakreslen roubov spoj ve dvou stavech. Nejprve za a) je zobrazen po montnm utaen matice, kdy vznikne ve spoji pedpt - sla F0, kterou je roub natahovn a pruby stlaeny. Pot za b) je ukzn pedepjat spoj zaten provozn tahovou silou FP// psobc ve smru osy roubu a promtajc se tahem do osy roubu a stlaen prub.

a) Obr. 3.24

b)

inkem FP// se sly ve roubovm spoji zmn. Tuto zmnu sil v ase t1, kdy zan psobit provozn sla FP// ukazuje obr. 3.25. Osov sla ve roubu se zvt o prstek FS na FS > F0 a roub se prodlou o deformaci lS. Svrn sla v prubch poklesne o hodnotu Fp na Fp < F0 a stlaen pruby se uvoln o hodnotu lp. Deformace roubu a spojovanch st mus bt prun, aby nedolo ke ztrt pedpt. Pedpokldme tedy platnost Hookova zkona.

Obr. 3.25

31

O tom, jak se provozn zatujc sla FP// rozdl do roubu a spojovanch prub, rozhoduj jejich tuhosti. Tuhost je obecn odpor sousti proti deformaci. Z diagramu tahov zkouky v linern oblasti standardn tye prmru d a dlky l (obr. 3.26) plyne definin vztah pro tuhost v tahu:
c tg F konst . l

Obr. 3.26

kde c *Nmm-1] je tuhost v tahu zkouen tye. Analogicky pro tuhost roubu cS a prub cp plat:

cS
cp

tg
tg

FS lS
Fp lp

Vyjdeme-li z rovnosti prunch deformac roubu a prub lS = lp (obr. 3.24), dostaneme pomoc tuhost vztah, ze kterho plyne, e provozn vnj sla FP// psobc ve smru osy roubu se rozdluje do roubu a prub v pomru jejich tuhost:
lS
FS cS

lp
Fp c p

FS Fp

cS c p

Dle pak plat vztah:

FP// FS Fp FS FS c p cS FS 1 c p cS FS cS c p cS

Pro pslun zmny sil ve roubu (prstek) a v prubch (bytek) pak plat vztahy:
FS FP//
Fpr FP//

cS c S cp
cp cS cp

32

Sly ve roubu a prubch pi zaten spoje provozn silou FP// jsou

FS
Fp

Fo
Fo

FS
Fp

Fo FP//
Fo FP//

cS c S cp
cp cS cp

V ppad psoben axiln tlakov provozn sly (-FP//) se zvyuje tlak ve spojovanch prubch a ve roubu se zmenuje montn pedpt:
FS/
/ Fp

Fo
Fo

FS
Fp

Fo FP//
Fo FP//

cS c S cp
cp cS cp

Sly ve spoji znzorujeme graficky zvislost deformace roubu a prub na sle F diagramem F - l (obr. 3.27). Zvislosti jsou linern. Pmka s charakterizuje deformaci roubu a pmka p charakterizuje deformaci prub. Pedpt F0, kter je spolen roubu i prubm, je dan sekami bod BC a DE. Penesenm pmky p do bodu C dostaneme diagram pedpjatho spoje (obr. 3.28). seka AB pedstavuje celkovou deformaci spoje l.

Obr. 3.27

Obr. 3.28 33

Pro tsnost spojen mus platit Fp > 0. asto se ptlan sla v prubch vol v zvislosti na provozn sle FP// pi poadovan tsnosti spoje , kter se vol = 0,2 1,3. Pak plat:
// Fpr FP

Potebn pedpt ve roubovm spoji pi dan tsnosti se vypot ze vztahu odvozenho z diagramu pedepjatho spoje (obr. 3.28):

F0 Fp

// Fp FP

FP//

cp cS cp

FP//

cp cp cS

Sla ve roubu bude

FS

// Fp FP

// FP

// FP

// FP (

1)

Kontrolu bezpenosti roubu vyjdme souinitelem statick bezpenosti:

kS Re
red 2 t

Re 4
2

1,5

kde pslun napt vypoteme podle vztah :

t

FS AS

FS d3 2
2

MK WK

FZ 16

d2 2 d3 3

F0 tg( 16 d3 3

d2 2

Ze vztah pro vpoet potebnch sil psobc bhem provozu v prubch a roubu plyne, e musme znt tuhosti prub cp *Nmm-1+ a roubu cS [Nmm-1].

34

3.8 Vpoet tuhost roubu a prub

3.8.1 Vpoet tuhosti roubu cS Pedpokldme prun deformace roubu a platnost Hookova zkona:

ES

ES

lS lS

FS SS

kde lS je deforman dlka roubu. Tuhost roubu vyjdme vztahem:

cS

tg

FS lS

ES S S lS

lS lS ES S S lS

Reln roub vak nem po cel deforman dlce konstantn prez SS. Je odstupovan, sloen z nkolika st konstantnho prezu. Vsledn poddajnost pS roubu promnnho prezu, resp. pevrcen velikost vsledn tuhosti roubu cS, je dna sriovm azenm dlch tuhost ci odpovdajc jednotlivm deformovanm stm roubu:

pS

1 cS

1 c1

1 c2

1 c3

...
i

1 ci

Experimentln vzkumy ukzaly, e roub se deformuje nejen v oblasti prub (l1+l2), ale tak piblin do 2/3 hlavy, tedy do 2/3k a na opan stran a do oblasti 1/2 vky matice, tedy do 1/2 h, jak je ukzno na obr. 3.29.

Obr. 3.29

Nap. pro uspodn roubovho spoje podle obr. 3.29 aplikac ve uvedench vztah vypoteme vslednou tuhost roubu cS ze vztahu:

1 cS

1 ES

lSi S Si

1 ES

2 / 3k d 2
2

l1

l2 d 2

lZM
2

lZM d3 2

lP
2

h/2 d2 2
2

35

3.8.2 Vpoet tuhosti sevench prub cp Zjednoduen uren cp vpotem lze ut u jednoduchch tvar prub (rovinnch desek). Za pedpokladu prunch deformac prub plat analogicky ke roubu pro tuhost sevench prub vztah:

cp

Ep Sp l

Uren prezu prub Sp, kter se deformuje, nen jednoznan. Pruby se toti deformuj jen v urit promnn oblasti pod matic a hlavou prchozho roubu, kde psob tlak ze seven prub pedepjatou silou F0. Zjednoduen pedpokldme, e oblast prunch deformac prub vytv dut komol dvojkuel znzornn na obr. 3.30. Povrky kuele uruj smr max. smykovho napt MAX, kter je hybnou silou deformace uskuteujc se po skluzovch rovinch materilu prub. Teoreticky v idelnm, homogennm materilu svr smr MAX vi hlavnmu napt hel = 45 [0+. Pi zaten psobc na mezikru vymezenm dotykem nehomogennch prub s hlavou roubu a matice (prmry DSK a Dd) je vrcholov hel men. Ve vtin ppad ocelovch prub byla zjitna velikost 25 33 [0]. Pro uren deformovanho prezu prub Sp = konst. nahrazujeme dut komol dvojkuel trubkou konstantnho prezu, kter m stejn deforman vlastnosti. To znamen, e redukovan trubka o prmrech Dred a Dd se deformuje stejn jako pruby a ve vpotu tuhosti prub cp meme uvaovat vztah:
Sp Sred
2 (Dred D2 ) d

Obr. 3.30

kde prmr Dd je dn prmrem dry v prubch, kterou prochz roub. Jeho velikost volme podle SN 02 1050 Dry pro rouby. Z geometrie redukce zakreslen v obr. 3.30 pro vnj redukovan prmr nhradn trubky Dred, plat vztah:
l tg 2 2 l tg 2 l tg 2
36

D red

D SK

D SK

U zvrtnho roubu s matic nebo hlavou pedpokldan oblast deformace pruby jako komol dut kuel je zakreslena na obr. 3.31.

Obr. 3.31

Pro jednoznan uren deformovanho prezu pruby Sp = konst. opt nahrazujeme dut komol kuel trubkou konstantnho prezu, kter m stejn deforman vlastnosti jako pruby. Z geometrie redukce zakreslen v obr. 3.31 lze pro vnj redukovan prmr nhradn trubky Dred, odvodit vztah:
Dred DSK l tg

Vpoet tuhost prub se odchyluje od skutenosti. Vpotov hodnoty jsou vy ne experimentln zjitn a chyba roste s rostouc tloukou prub. U tvarov sloitch prub zjednoduen vpoet cp nelze provst vbec a musme tuhost prub urit experimentln na hotovm roubovm spojen. Je-li provozn sla FP statick, nap. u roub prub potrub, pouvme vysokopevnostn normalizovan rouby, tj. pevnostnch td 8.8 a ve. V ppad dynamick provozn sly FP(t), nap. rouby ojnic klikovch mechanism, rouby rotorovch plech elektromotor, rouby akumultor plyn atd., kter me vst k nav materilu, pouvme rouby nenormalizovan, speciln konstruovan z hlediska tvarov pevnosti pro zabrnn navovch lom. Utaen roub kontrolujeme vdy. V obou ppadech provozn sly pi nvrhu pedepjatho spoje se sname, aby platilo FS < Fp . Toho dosahujeme tm, e roub navrhujeme poddajn a pruby naopak tuh, tedy aby platilo cS cp . prava roubu vedouc k vy poddajnosti ukazuje obr. 3.41. Velkou tuhost prub cp dosahujeme jejich velkou tloukou, pop. vhodnm tvarem.

37

3.9 roubov spoj kombinovan zaten provoznmi silami

V praxi se vyskytuj ppady, kdy na roubov spoj psob souasn provozn sly ve smru kolmm FP a ve smru rovnobnm FP// s osou roubu, pop. v obecnm smru FP, jak je znzornno na obr. 3.32.

Obr. 3.32

Pi tomto kombinovanm provoznm zaten je neppustn, aby roub penel souasn vechny uveden sly. Pi nvrhu spoje postupujeme tak, e pnou provozn slu FP zachycujeme stinm kolkem, stinm perem nebo stinm pouzdrem a vpoet roubu zatenho jen silou FP //, psobc tahem ve smru osy roubu, provdme podle bodu 3.6.2 b). Vpoet stinch kolk, per a trubek provdme podle kap. 9.2.

3.10 Vliv vy provozn teploty na pedepjat roubov spoj

Pedepjat roubov spoje parnch stroj, spalovacch motor, kotl, kamen, turbn aj. jsou velmi asto v provozu vystaveny vy teplot. Pi tom dochz k rovnomrnmu nebo nerovnomrnmu ohevu st spoje. Jsou-li roub i pruby z materilu se stejnou tepelnou roztanost, nem rovnomrn oht vech soust spoje na stejnou teplotu znateln vliv na silov pomry ve spoji. Jsou-li vak souinitel tepeln roztanosti roubu S a prub p rzn nebo jsou-li pruby a roub nerovnomrn oht na rznou teplotu, dochz ke zmn svrn dlky, zmn pedpt a zmn silovch pomr ve spoji. Jestlie bude p > S, pi oht na stejnou, ustlenou, provozn teplotu tP [0C] se svrn dlka l [mm] prodlou o tepelnou roztanost + lt a pedpt ve spoji stoupne o hodnotu + F0. Prodlouen svrn dlky je
lt (
p S)

l (t P t M )

kde tM je montn teplota, nap. 20 [0C]. U spoj s vt vl mezi roubem a prubami pechz teplo z ohvanch soust patn do roubu, take jeho teplota je o t ni, ne teplota okolnch prub. Toto nerovnomrn oht pak dle zvt svrnou dlku o hodnotu + lt = S l t. Celkov prodlouen svrn dlky je
lt l [(
p S)

(t P

tM )

t]

38

Jestlie bude S > p, svrn dlka l [mm] se zmen o hodnotu - lt, pedpt ve spoji poklesne o hodnotu F0. Pi zanedbn zmny modulu prunosti E s teplotou urme zmnu pedpt. Nejprve znzornme zmnu svrn dlky v diagramu pedepjatho spoje na obr. 33, kde se projevuje posunutm pmky p o vzdlenost lt.

Obr. 3.33

Z podobnosti trojhelnk ABC, DEC a CFG plyne vztah pro nrst nebo pokles pedpt ve spoji F0:

F0 lt
F0

F0 l
lt F0 lS lp

F0

lt

F0 F0 cS
cS

F0 c p
c p

F0

lt

c S c p

Pokles pedpt ve roubovm spoji ohrouje jeho sprvnou funkci a me spoj uvolnit a proto je teba roub bhem provozu pravideln dotahovat. Naproti tomu nrst pedpt ohrouje pevnost roubu a proto je poteba provst pevnostn kontrolu tepeln namhanho roubu:

kS

Re (
t 2 4 t) 2

2,0

kde vy bezpenost respektuje pokles pevnosti roubu za vych teplot a pdavn, tahov napt tepelnho namhn roubu vypoteme podle vztahu:
t

F0 d2 3 4

39

Rozdly teplot roubovho spoje, zejmna na zatku ohvn ale i za provozu zpsobuj znan pdavn namhn roubu. Proto je teba pi navrhovn tepeln namhanch roub dbt na to, aby teplo z prub mohlo snadno pechzet do roubu a aby se jejich teploty brzy vyrovnaly a ustlily, nap. tm, e se roub do jedn pruby zaroubuje nebo se vle mezi roubem a prubami vypln dobrm vodiem tepla, nap. kovovm nebo grafitovm prkem. Dle pouvme vysokopevnostn rouby, tj. tdy pevnosti 8.8 a vce. Doporuuje se zvtit poddajnost roubu (obr. 3.45) a volit pimen snen montn pedpt.

3.11 roub namhan pdavnm ohybem

Vedle zkladnho namhn roubu tahu a krutu, kter se vyskytuje vdy u kadho roubu, se me vyskytovat jet navc pdavn ohybov namhn. Celkov napt ve roubu pak me i nkolikansobn pekroit pvodn tahov napt a bt pinou poklesu pedpt, rozeven spoje, nedostaten nosnosti nebo dokonce i neekanho lomu roubu, a to ve jak pi statickm, tak i dynamickm namhn. Pdavn ohyb se vyskytuje nhodn nebo za uritch podmnek vroby a monte, provozu, konstrukce spoje i proveden roubu. Me ho vyvolat jak pedepjat sla F0 od utaen matice, tak penen provozn sla FP// i FP . Piny vzniku ohybovho namhn se dl na 3 skupiny: 1 Vrobn a montn nepesnosti Pdavn ohyb roubu vznik, spov-li matice nebo hlava roubu na nerovn, dosedac ploe pruby i na neistot ocelov pona, kamnek, ulomen hebk, drt, svarov kov (obr. 3.34). Pro posouzen bezpenosti roubu je rozhodujc vsledn napt v krajnm vlkn roubu, kter je dno soutem zkladnho tahovho napt t a pdavnho ohybovho napt 0.

Obr. 3.34 40

Ohybov inek m tak ikm dosedac plocha pod matic nebo hlavou roubu obr. 3.35. K ppadu podle obr. 3.35 obvykle nedojde, ponvad se roub pi utahovn pooto takovm zpsobem, e hlava roubu bude sedt na hran podle obr. 3. 36 a nikoliv v bod (obr. 3.35). Dal obr. 3.37 ukazuje psobit sly pi otlaen hlavy roubu. Obdobn psob na roub ikmo vrtan dra i odchylky rovnobnosti funknch dosedacch ploch spojovanch st nebo nesouos dry v prubch.

Obr.3.35

Obr. 3.36

Obr. 3.37

2 Deformace spojovanch mlo tuhch prub i jejich vzjemn posunut Ohybov inek mlo tuhch, deformovanch prub trub vlivem pedpt F0 ukazuje obr. 3.38. Obdobn ohybov inek maj deformace prub svrn objmky nebo psobenm provozn sly FP deformace prub tlakov ndoby od vnitnho petlaku nebo prub plen ojnin hlavy klikovho mechanismu. Na obr. 3.39 je kzn ppad, kdy v dsledku nerovnomrnho jednostrannho utaen pruby se zeikmn horn plochy pruby zvtuje nerovnomrnou deformac mkkho tsnn. Proto se u modernch prubovch spoj dosedac plochy zabruuj a opatuj vybrnm pro tsnc o - krouky (obr. 3.40) nebo se utsuj tekutm anaerobnm tmelem. Mlo tuh (plechov) pruby utsujeme prunm silikonovm tmelem.

Obr. 3.38

41

Obr. 3.39

Obr. 3.40

V dsledku vzjemnho posunut spojovanch soust vznik naklopen roubu v rmci vle v de (obr. 3.41). Openm roubu o spojovan sousti okrajem hlavy a matice vznik dvojice sil s velkm ramenem ohybu x. Toto velmi nepzniv a v praxi neppustn namhn, kter obvykle zpsobuje okamit lom roubu, nastv pi promnlivm provoznm zaten pnou silou FP (t), zejmna stdavho charakteru, rzem nebo pi nedostatenm utaen matice, kdy selhv tec vazba mezi spojovanmi soustmi.

Obr. 3.41

42

3 Excentrick tah Excentrick tah vznik pouitm roub s nosem silou F0 od utaen matice (obr. 3.42) nebo od excentricky psobc tahov provozn sily FP//, jak je zjednoduen znzornno na obr. 3.43, nap. rouby vk tlakovch ndob nebo rouby ojninch hlav.

Obr. 3.42

Obr. 3.43

Vpoet ohybovho napt U krtkch, tuhch roub (l/d < 5, kde l je svrn dlka) ohybov napt potme ze vztahu:
0

M0 W0

F0 x 32 d3 3

V tomto ppad ohybov napt 0 nabv znan velikosti zejmna u roub velkch prmr, nap. roubov ztky, je ohybov napt 0 a 8x vt ne zkladn napt tahov t od pedpt F0. roub je pak znan namhn naptm blzko mezi kluzu a nkdy ji pi utaen matice pi monti vznik jeho lom ve vbhu zvitu. Zde je nutno bezpodmnen zajistit kolmost osy zvitu k dosedacm plochm, kter maj bt peliv opracovny a i pesto vznikl nerovnosti eit vloenm mkk podloky. U dlouhch a thlch, poddajnch, roub (l/d > 5, kde l je svrn dlka) pesnj vpoet napt 0 vychz z ohybov deformace roubu, kter je urena hlovou vchylkou roubu [rad], jak je znzornno na obr. 3.38 pro prchoz roub a obr. 3.39 pro zvrtn roub. Pro prchoz roub ohban oboustrann z rovnice prhybov ry vpotovho modelu - nosnku o 2 podporch je ohybov moment:
l M0 l 2 E J 2 E J l

M0

43

Ohybov napt pak vypotme ze vztahu:

M0 W0 2 E J l J d/2 E d l

Pro roub ohban jednostrann, jako nap. zvrtn roub, z rovnice prhybov ry vpotovho modelu vetknutho nosnku je ohybov moment:
l M0 l E J E J l

M0

Ohybov napt pak vypotme ze vztahu:

M0 W0 E J l J d/2 1 d E 2 l

Ze vztah plyne, e pi stejn velk odchylce kolmosti dosedac plochy hlavy roubu nebo matice k ose roubu a pomru l/d, je napt u prbnho spojovacho roubu dvojnsobn oproti napt u roubu zvrtnho. Na obr. 3.44 je zakreslen graf 0 l/d pro prchoz roub a odchylku = 1 [0]. Z prbhu je zejm, e se zkracovnm dlky roubu vi jeho prmru roste ohybov napt nemrn a pro velmi mal pomry l/d se bl vysokmu napt, jak je tomu u roubovch ztek. Naopak pi vtch pomrech l/d kles ohybov napt mnohem pozvolnji a m znan men hodnoty. Prakticky od pomru l/d = 22 je ohybov napt ji stl. V pesnm strojrenstv se pipout pdavn ohybov napt do 50 *MPa+.

Obr. 3.44

44

Pevnostn kontrola roubu namhanho pdavnm ohybem Kontrolu vyjadujeme souinitelem bezpenosti ve tvaru:
kS Re
red

Re (
t O) 2

1,5

Nejsme-li schopni ohybov namhn 0 vypotat, vychzme zjednoduen ze zkladnho namhn a ohybov namhn respektujeme zvenou velikost souinitele bezpenosti:
kS Re
red t 2

Re 4
2

(3 7)

Konstrukn zsady vedouc k zabrnn vzniku, pop. snen, nedoucho ohybovho namhn V praxi obvykle nen vhodn zpsovat tolerance vrobnch chylek tvaru a polohy spoje, nap. ikmosti dosedacch ploch, kolmosti vrtan dry atd., vroba se tm nemrn zdrauje. Vhodnj je konstruovat spoj tak, aby se mohl pizpsobit ohybovm momentm a ohybov napt ve roubu tm pli nevzrostlo. 1 Pouvme poddajn rouby Plat, e m poddajnj rouby jsou, tm men je pdavn ohybov napt. Vt poddajnost roub dosahujeme: slabmi rouby i za cenu, e jich pak mus bt vce zeslabenm hladk sti dku dS 0,9 d3 , jak je znzornno na obr. 3.45 osovm odvrtnm dku drou o prmru d0 0,7 d a od zvitu z = 0,5 d (obr. 3.45) zvtenm dlky roubu pomoc rozprn trubky i vysok podloky pod matic (obr. 3.45) u krtkch roub zskvme poddajnost prodlouenm zvitu a k hlav a odlehujcm vybrnm v hlav roubu, jak je znzornno na obr. 3.46.

Obr. 3.45

Obr. 3.46

45

2 Volme vhodn materil, kter se pizpsobuje plastickm deformacm ocel s velkou tanost A *%] - tdy pevnosti 3.6 i 4.6. Vysokopevnostn rouby pen znan ohybov namhn, kter pi dynamickm namhn sniuje mez navy a vede dve k lomu materil s malm modulem prunosti rouby z titanovch slitin E = 1,1 105 *MPa+ maj piblin o 43 *%+ men hmotnost a o 25 *%+ vt poddajnost ne rouby ze slitinovch ocel. roub se pak nemus zeslabovat. 3 Dbme na pelivou vrobu a mont roubovho spoje 4 Navrhujeme tuh, siln a vhodn tvarovan pruby, aby jejich deformace byly co nejmen V praxi obvykle pipoutme deformaci
MAX

= 0,0012 *rad+, kter odpovd

= 50 [MPa].

5) Pouvme podloky eliminujc nepesnosti dosedacch ploch Pklad normalizovan podloky eliminujc ikmost pruby vlcovanch profil I, U je na obr.3.47. Universlnj pouit m nenormalizovan, zvl konstruovan podloka skldajc se ze dvou st, kter na sebe dosedaj na kulov ploe (obr. 3.48).

Obr. 3.47

Obr. 3.48

3.12 Samovoln uvolnn roubovho spoje a jeho zabrnn

Je-li roubov spoj v klidu, tahov namhn roubu je statick a matice pop. roub byly pi monti sprvn utaeny a bylo dosaeno potebn pedpt, spoj se neme samovoln uvolnit. Proti uvolnn matice psob tec moment:
MT MTZ MTM

kde dva dl tec momenty pedstavuj ten v zvitech, kter vytv samosvornost zvit, a ten pod hlavou roubu a matic. U metrickch zvit spojovacch roub, kter maj hel stoupn do = 3,5 [0], je samosvornost zaruena. Samosvornost meme dle jet zvtit pouitm zvitu s jemnou rozte. Dl tec momenty jsou ureny vztahy:

MTZ

FTZ

d2 2

F0 (

MTM F0 fM

D TM 2

F0 fM

d2 2 Dd DSK 4

kde fM [-] je souinitel smykovho ten v kontaktu matice a podloky, pop. pruby. Oprn stykov plocha matice, na kter psob ten, je urena velikost dry v podloce, pop. prub Dd a vepsanou krunic estihelnka vzniklou sraenm estihranu matice.

46

Prmr krunice DSK je uren velikosti otvoru utahovacho kle. Pedpokldme, e psobit osaml tec sly je na stednm prmru DTM tec plochy, jak je znzornno na obr. 3.49.

Obr. 3.49

Z uvedench vztah plyne, e roubov spoj mus mt stle uritou minimln velikost pedpt F0. Za uritch podmnek vak me pedpt postupn ztratit a roubov spoj se samovoln uvolnit. Ztrta pedpt v konenm dsledku pak zpsobuje pln rozpad roubovho spoje. Postupn ztrta pedpt a uvolnn roubovho spoje vznik v tchto ppadech: za chodu stroje pi dynamick axiln provozn sle FP// stdavho charakteru. Kols-li provozn zaten FP//, mn se tak osov sla ve roubu FS a tm tak ten v zvitech a pod matic. V moment poklesu zaten (-FP//), kdy je na okamik roub odlehen, dochz k poklesu ten a matice se me nhodnmi otejcmi silami roztoit (navc souinitel smykovho ten za pohybu je men ne za klidu) za provozu resp. transportu, kdy stroje s rotanm pohybem jsou vystaveny vibracm, kter jsou peneny na roubov spoje. Kmitavmi pohyby prub v pnm smru se roub v otvoru v rmci vle neustle stdav naklp a matice se samovoln, postupn prot v opanm smyslu, ne byla utaena. Jsou-li v zvitech vt vle, chvn prub uvoluje matici velmi intenzivn. stdnm teplot nebo vysokou teplotou teenm materilu nememe-li matici i roub z rznch dvod zcela dothnout a vyvodit tak potebn pedpt F0 a tec momenty MTZ a MTM, nap. matice i rouby ucpvek, matice zvsnch hk Pro utahovac moment plat:
MU MT MTZ MTM

Pi utahovn roub rukou je sla na kli rzn (bv 100 a 300 *N+), take sla pedpt roubu me bt od 30 do 80 *kN+. U modernch stroj a zazen se vyuv materilu roub a na 80 i 90 [%] meze kluzu a proto se pedepisuje dodren utahovaho momentu 10 [%+. Toho se doshne momentovmi kli. Pro zven productivity v sriov monti elektrick a pneumatick utahovky. pokles pedpt F0 zpsoben: - plastickou deformac nerovnost dosedacch ploch - sednm materilu - otlaenm zvit - plastickou deformac prub i roubu zpsobenou provoznm petenm, nap. rzovou silou FP// - vy teplotou ocelovho roubu ne je teplota ocelovch prub.

47

Dojde-li souasn k pootoen spojovan sousti ve smyslu povolovn matice, zmn se smysl techo momentu MTM a matice se povol. K zabrnn samovolnho uvolnn matice provdme adu opaten a pojitn roub a matic. 3.12.1 Opaten 1 ke snen sedn materilu Plastick deformace nerovnost dosedacch ploch jako primrn pina poklesu pedpt je tm men, m je men mrn tlak a men drsnost povrchu. Zvtujeme dosedac plochy pouitm podloek nebo roub a matic s prubami podle obr. 3.50. Volme dosedac plochy hladk bez nerovnost.

Obr. 3.50

2 ke snen inku vibrac Vibranm pnm pohybm prub zabraujeme pouitm kalench a brouench vlcovch kolk, lcovanch roub nebo roub v de zcela utsnme (zalepme) anaerobnm kovem plnnm tmelem. Vibracm lpe odolvaj poddajnj rouby (l/d>5, kde l je svrn dlka). Dle clevdom zabraujeme proten pojitnm roubovho spoje. 3.12.2 Pojitn 1 tec pojitn a) zvtujeme ten mezi zvity zvtenm osov sly pomoc ptun (pojistn) matice (obr. 3.51). Nzkou matici ISO 4035 (h 0,5 d) dvme dol, protoe horn matice normln ISO 4032 (h 0,8 d) je vdy nosn. Toto een je vhodn tam, kde nejde matici zcela uthnout nap. u ucpvky. pomoc samojistn matice ISO 7040 (obr. 3.52). Matice m uvnit zalisovan polyamidov i silonov krouek, kter se pi zaroubovn matice deformuje mezi zvity, m vytv zvten ten v zvitech zalepenm zvit anaerobnm lepidlem, nap. Loctite 290, kter tak tsn a zabrauje korozi zvit radilnm sevenm zvitu roubu zvitem dvoudln pojistn matice Berma SN 02 1491 (obr. 3.53).

Obr. 3.51

Obr. 3.52

Obr. 3.53

Obr. 3.54

48

b) zvtujeme ten mezi matic i hlavou roubu a prubou roubem nebo matic s kuelovou nebo lpe kulovou dosedac plochou (obr. 3.54), nap. rouby autokol pomoc ozubench podloek SN 02 1744 i vjovitch podloek SN 02 1745 (46). Jejich pouit je vak problematick. Hrany podloek se zaezvaj do pruby a na ase zvislou plastickou deformac vzniklch nerovnost dosedacho povrchu se sniuje pedpt. Pokozenm dosedacch ploch dle tak vznikaj pdavn ohybov momenty pomoc prunch podloek SN 02 1733 a SN 02 1740. Podloky zvtuj osovou slu ve roubu a tm tak ten v zvitech i pod matic. Pruc sla podloek je vak mal a mnohdy v provozu nepostauje eliminovat pokles pedpt F0 ve roubu v dsledku otlaen dosedacch ploch (sezen), nap. staench hlinkovch prub. c) Podloky NORD-LOCK Podloky NORD-LOCK (obr. 3.55) vyuvaj principu zvrnho klnu, kter je vytvoen prem podloek. Podloky jsou z jedn strany opateny klny s hlem vtm, ne je hel stoupn zvitu. Na druh stran kad podloky jsou navc radiln zuby. Pi monti roubovho spoje se zkompletovan a slepen pr podloek, jejich dotykov klnov plochy zapadaj do sebe, nasad pod hlavu roubu a matici. Radiln zuby na podlokch zajist, e k posunu me dojt prv jen na klnovch plochch, nikoli mezi plochou pruby a hlavou roubu nebo matic. Klnov efekt zpsob, e uvolnnm se dvojice podloek zane rozpnat vce ne je odpovdajc stoupn zvitu a vyvol prstek pedepjat sly ve spoji, co vyvol zvten ten mezi zvity a tak pod matic a hlavou roubu. Vylou tak jakkoli pootoen a uvolnn roubu nebo matice, co zrove zaru samojistnost roubovho spoje. Pitom roubov spoj me bt vystaven jakmukoli druhu extrmnch vibrac nebo dynamickmu zaten. Podloky tak umouj snadnou a zejmna opakovatelnou mont a demont. Samojistnost spoje nen ovlivnna maznm a pedpt ve spoji lze kontrolovat. Jejich nevhodou je vysok cena.

Obr. 3.55

49

2 mechanick (zvorov) pojitn Zabrauje uvolnn spoje mechanickou zvorou. Existuj rzn zpsoby i pojistky mechanickho zajitn matic a roub, nap. drtem vedenm provrtanmi otvory v hlavch blzkch roub (obr. 3.56), zvlakou s korunovou matic SN 02 1411 (obr. 3.57), kter se pouv nejastji, pojistnou plokou (obr. 3.58), nebo dle pojistnou podlokou s jazkem SN 02 1751 (obr. 3.59) i pojistnou podlokou s nosem SN 02 1753 (obr. 3.60) aj..

Obr. 3.56

Obr. 3.57

Obr. 3.58

Obr. 3.59

Obr. 3.60

50

4 Pohybov roub
Pohybov roub je roubovm mechanismem, jeho schma je znzornno na obr. 4.1.

Obr. 4.1

4.1Funkce a proveden pohybovho roubu

Funkc pohybovho roubu je pemna: otivho pohybu na pohyb posuvn a je mon jen u nesamosvornch zvit krouticho momentu v osovou slu Mk
S

v nebo opan FS nebo opan Mk

v , kter je v praxi mn ast FS.

Z hlediska sv funkce pohybov rouby adme mezi mechanick pevody. V praxi pouvme 3 konstrukn uspodn: 1. roub se ot na mst a matice se posouv (obr. 4.2), nap. vodc veteno soustruhu, roub svrku, metrick roub mikrometru, posuv suport obrbcch stroj, linern posun stol, vrat, dve (tj. linern veden) aj. 2. roub se ot a posouv v nehybn matici (obr. 4.3), nap. roubov zvedk, rouby ventil, lis, lodn roub (tj. hnac rouby) aj. 3. roub se posouv a matice se ot na mst (obr. 4.4), nap. nkter typy roubovch zvedk, protahovacch stroj aj.

Obr. 4.2

Obr. 4.3

Obr. 4.4

51

roub ukldme do valivch radilnch loisek. V ppad, e roub se ot na mst a matice se posouv je poteba osovou (axiln) slu ve roubu zachytit. Zpsoby axilnho uloen roubu jsou: na kadm konci kuelkov loisko jednostrann uchycen oboustrannm axilnm loiskem na kadm konci jednostrann axiln loisko Podle konstruknho uspodn pohybovho roubu pouvme matici posuvnou nebo nehybnou. Posuvn matice maj zpravidla hranolovit tvar s jednm nebo 2 epy pro uloen v dal sousti (obr. 4.5), nebo se pmo vkldaj do odpovdajcho vybrn. Nehybn matice maj zpravidla vlcov tvar. Pro jednosmrn pohyb je matice osazen, zalisovna do rmu a pojitna pojistnm roubem (obr. 4.6). Pro obousmrn pohyb velk nehybn matice maj prubu upevnnou k rmu zvrtnmi rouby (obr. 4.7), mal matice do rmu roubujeme a pojiujeme proti uvolnn (obr. 4.8).

Obr. 4.5

Obr. 4.6

Obr. 4.7

Obr. 4.8

Na obr. 4.9 je konstrukn proveden otonch matic pohybovho roubu podle obr. 4.4. Oton matice se ukldaj do nehybn sousti pomoc kluznho loiska. Jak je zejm z obr. 4.9, je prvn proveden pomoc stavcho krouku zajitnho hrotem stavcho roubu SN EN 27434, druh proveden je pomoc dlenho kluznho loiska. U velkch sil pouvme valiv loiska. Pro pohybov rouby pouvme zvity lichobnkov a obl. Lichobnkov rovnoramenn (trapzov), kdy osov zaten FS je stejn v obou smrech chodu, nerovnoramenn (pilov), kdy penen zaten psob pouze v jednom smyslu, nap. roubov zvedk, kter ve smru spoutn bemena m vt samosvornost. Obl zvity pouvme ve zneitnm, pranm, pracovnm prosted.

52

Obr. 4.9

4.2 Vpoet pohybovch roub

4.2.1 Otky roubu nS [min-1] Je-li H *m+ zdvih roubu za as t *s+, pak posuvn rychlost matice v *ms-1] je

H t

Ph nS 60

Z toho plynou otky roubu nS [min-1]:

nS 60000 H Ph t v 60000 Ph

nS

60000

v n P

Vyjde-li poet otek pli velk, nap. kvli meznm otkm valivho loiska, sniujeme je volbou vcechodho zvitu roubu. 4.2.2 Potebn kroutic moment Mk a pkon P pohonu roubu
P Mk 1
S ulo

Mk
S
ulo

i MTZ 2 nS 60
klob

i FS tg(

d2 2

53

kde i je poet matic na roubu, kloub je innost kloub, jsou-li pouity v mechanismu a L je innost loisek na roubu. Uvaujeme ustlen, prmrn hodnoty innost, nap. u kluznho loiska L = 0,90 [-] a valivho loiska L = 0,99 [-]. 4.2.3 innost roubov vazby
S

innost je obecn pomr vykonan prce k prci dodan. U roubov vazby je to pomr prce AS osov sly ve roubu FS k prci AZ vykonan hnac silou FZ psobc na zvit na drze odpovdajc 1 otce (obr. 4.10).

Obr. 4.10

Z definice innosti a obr. 4.10 plyne pro innost roubov vazby vztah:
S

AS AZ

FS Ph FZ d2

FS Ph P FZ h tg

FS tg FZ

FS tg FS tg(

tg ) tg( )

Pro obvykl tec redukovan hel / = 6 [0+ prbh funkce momentu na zvitu MTZ = f( ) je znzornn na obr. 4.11.

= f( ) vetn prbhu techo

Obr. 4.11

roubov vazba m znan ten a v dsledku toho nzkou innost. U spojovacch roub se projevuje vtm opotebenm, pop. tak zadrnm zvit. Proto pro asto utahovan a povolovan rouby volme zvit s velkm stoupnm, tedy s hrubou rozte. U pohybovch roub mus bt innost naopak velk z dvodu poteby menho opoteben zvit.
54

Zpsoby zvyovn innosti: zvtujeme hel stoupn zvitu pouitm vcechodch zvit, kter je vak limitovno nrstem zatujcho krouticho momentu MTZ. Z prbhu kivek a MTZ jde vidt, e velikost nad 20 [0] pin jen mal zvten innosti, ale znan zvten namhn kroucenm roubu zmenujeme ten mezi zvity: - zmenenm drsnosti zvit, nap. brouenm zvit - volbou vhodnho materilu matice s malm fZ na ocelovm roubu - maznm zvit pastou na bzi MoS2 (bisulfid molybden) - zmnou kluznho ten v zvitech na vhodnj ten valiv, f = 0,002. Pouvme kulikov pohybov rouby, kde mezi zvity roubu a matice obhaj kuliky. Zvity jsou vlcovan i brouen pro velkou pesnost (IT1 a IT4) a pro jejich uloen slou loiskov jednotky. Kulikov roub je nesamosvorn, a proto v nkterch ppadech vyaduje pouit brzdy. roub m mal opoteben, velkou innost a 98 [%], men vvin tepla, dlouhou ivotnost, men zbrov moment, dovoluje velk otky a umouje pesn polohovn pomoc matice bez vle. Pouvme shodn maziva jako pro kulikov loiska (minerln tuk nebo olej). Nesm se pouvat pasty s MoS2. Kulikov roub je znzornn na obr. 4.12. Vratn kanl, kter je vytvoen v matici, spojuje zatek prvnho a konec poslednho zvitu matice. Kuliky jsou usmrovan do vratnho kanlu deflektory, kter maj kalen doraz. Matice s vnitnm obhem kuliek maj rzn tvary (vlcov, prubov, hranolovit) a jsou s vl nebo bez vle. Bezvlov matice jsou dlen a ob poloviny se proti sob pedepnou. Kulikov rouby se pouvaj u pesnch vrobnch stroj, zejmna u soustruh, frzek, vrtaek. Dle se pouvaj u balcch stroj, lis, stroj na opracovn plechu, deva a plast, zvedacch zazen, robot a lkaskch pstroj (posuv stol CT rentgen).

Obr. 4.12

55

4.2.4 Velikost zvitu roubu d Velikost zvitu roubu d [mm] urujeme pevnostnm vpotem. Pohybov roub je namhn kombinac krutu a tahu nebo tlaku. Nvrhov zjednoduen vpoet vychz z obvykle znm osov sly ve roubu FS a namhn tahem:
t Dt

FS
/ d3 2 2

Re kS

/ d3

k S FS [mm] Re

kde bezpenost volme kS = 3 [-], mez kluzu Re podle zvolenho materilu roubu, koeficient [-] zohledujc zanedban vliv zatm neznmho krutu na vsledn namhn = 1,3 [-+ pro jednochod zvit, = 1,4 [-] pro dvouchod zvit, = 1,5 [-+ pro tchod zvit. Podle pedbn vypotanho malho prmru zvitu d3/ [mm] vyhledme v SN 01 4050 (51,52) normalizovanou velikost lichobnkovho zvitu s nejblim prmrem jdra roubu d3 a provedeme jeho plnou pevnostn kontrolu vetn krutu:
kS Re
red 2 t

Re 4
2

1,5

kde pslun napt namhn v tah

t

a v krutu

vypotme podle vztah:

FS d3 2
2

MK WK

FZ 16

d2 2 d3 3

FS tg( 16 d3 3

d2 2

kde hel stoupn zvitu

a tec redukovan hel

urme ze vztah:

tg
tg

Ph d2 fZ
cos 2

Dlouh tlakem namhan roub (vetena) kontrolujeme dle jdro na vzpr v zvislosti na thlosti roubu podle Eulera nebo Tetmajera.

56

4.2.5 Velikost vky matice h Vku matice h [mm] urujeme s ohledem na mal opoteben zvit a vychzme nepmo z kontroly mrnho tlaku p v zvitech. m men je tlak v zvitech, tm men je opoteben zvit. Ve vpotu zjednoduen pedpokldme rovnomrn rozloen tlaku p na vechny zvity (obr. 4.13). Z kontroly mrnho tlaku v zvitech vypoteme potebn poet zvit matice:
p pD FS pD d2 H1 z FS z d2 H1 p D

kde nosnou hloubku zvitu H1 urme ze vztahu:

H1

d D1 2

Obr. 4.13

Dovolen mrn tlak pD volme mal velikosti s ohledem na co nejmen opoteben zvit tenm v zvislosti na materilu matice a roubu, na trvn a potu zmn vratnho pohybu a kluzn rychlosti v zvitu. Na zklad provoznch a experimentlnch poznatk orientan hodnoty pD jsou uvedeny v tab. 4.1. Pi krtkodobm zaten, obasnm provozu, meme brt dvojnsobn hodnoty. Tab. 4.1 Dovolen mrn tlak v zvitech pohybovho roubu. roub Matice pD [MPa] ocelov 20 ocelov olovnat bronz 15 ed litina 10 Vka matice s n - chodm zvitem je
h z P [mm] n

Pozn.: U spojovacch roub vku normalizovan matice (tlan) nen nutno kontrolovat, ponvad vka je vdy pedimenzovan.

57

5 Svarov spojen
Svarov spojen jsou pevn nerozebrateln spojen. Pro sv vhody pat v praxi k nejrozenjm spojm. Uplatuj se tm ve vech oborech strojrenstv pi vrob soust (svaovan vidlice, pky, run kliky, loiska, ozuben kola, tlakov ndoby) i velkch celk (svaovan rmy a skn velkch stroj, karosrie automobil, vodn ndre, potrub, phradov konstrukce jeb, most, stor atd.). Svaovnm tak nahrazujeme problematick velk vkovky a odlitky. Nejastji svaujeme hutn polotovary jako jsou plechy, tye, psy, trubky, profily vlcovan nebo taen aj..

5.1 Vhody a nevhody svarovch spojen

Svaovn m adu vhod - pevnost, trvanlivost, tsnost, jednoduchost, nzk vrobn nklady, men hmotnost, spora materilu a krtk vrobn doba. Ve srovnn s jinmi druhy spoj m vak tak nkolik nevhod - spoj nen rozebrateln, vznik oblast tepeln namhan s vnitnm pnutm, je nutn pprava dl ped svaovnm - frzovn, plen, odstraovn povrchovch neistot, vetn tuk a barev, odmaovn, brouenm odstraujeme tvrzen povrchov vrstvy, nap. cementovan, a materil, kter byl tven za studena nap. ohbn, vlcovn, normalizan hme. Svaovat lze jen nkter materily.

5.2 Rozdlen svar a svaovn

Svarov spojen se dosahuje psobenm tepla a tlaku. Obecn plat, e m vy psob tlak, tm mn je poteba vnst teplo a obrcen. Podle toho rozliujeme: 1 Svaovn tavn je svaovn psobenm tepla, jeho inkem dochz k zaht spojovanch st na tavnou teplotu, k nataven svarovch ploch a roztaven pdavnho materilu (elektroda, svaovac drt). Teplo je dodvno: elektrickm obloukem - nejvznamnj a nejrozenj zpsob svaovn. Svauje se proudem stejnosmrnm (svaovac dynamo), usmrnnm (svaovac invertor) a stdavm (svaovac transformtor kyslkoacetylnovm plamenem - jedena z nejlevnjch metod svaovn, jej vznam ustupuje a v souasn dob se pouv zejmna v opravrenstv, pi renovacch, pi klempskch a instalatrskch pracch. Pouv se jen pro lemov a tup svary 2 Tlakov - je svaovn za psoben tlaku a menho tepla, nap. svaovn odporov, difuzn, laserem, elektronovm paprskem, tenm, vbuchem, ultrazvukem a svaovn kovsk, kter se provd kovnm, lisem nebo vlcovnm.

Vsledkem svaovn je svar, kter mus mt stejn mechanick vlastnosti jako materil svaovanch soust. Nesm bt kehk, praskat a mt trhliny. Kvalita svaru pitom zvis na : druhu, metod a postupu svaovn kvalifikaci a zkuenosti svee konstrukci svaence svaitelnosti materilu

58

Svaitelnost materilu zvis na druhu svaovn a na chemickm sloen materilu svaovanch soust a materilu pdavnho, kter tvo vlastn svar. Zdrojem pdavnho materilu jsou elektrody u svaovn elektrickm obloukem nebo svaovac drt u svaovn plamenem. Svaitelnost vykazuje ada konstruknch materil - ocel, ocel na odlitky, ed a temperovan litina, slitiny mdi, hlinku, hoku, niklu, zinku a uml hmoty. Nejastji svaujeme oceli, jejch svaitelnost ovlivuj prvky C, P a S. V zsad plat, e ocel je svaiteln do obsahu uhlku C = 0,24 *%+. Litiny s velkm obsahem uhlku se svauj obtn, obvykle jen v rmci oprav. Lit materily se svauj he ne tven oceli. Fosfor a sra zhoruj svaitelnost, a proto jejich obsah nem pesahovat 0,04 [%]. U vysoce legovanch ocel je poteba provst zkouku svaitelnosti. Pi svaovn plast se pouvaj vhradn termoplasty, kter svaujeme pistol horkm vzduchem nebo horkm kovovm tlesem. Podle elu, ktermu svary slou, rozliujeme: svary nosn (silov) uren k penosu zaten (obvykle svary tup a koutov) svary spnac pouze vzjemn vou sousti, ani by penely zaten svary tsnc uvan pi vrob ndob a kryt, nepatrn zaten Podle vzjemn polohy svaovanch st a podle tvaru prezu svaru pi svaovn elektrickm obloukem se svary rozdluj na: 1 Svary lemov (obr. 5.1) - pouvaj se pro svaovn tenkch plech o tlouce s 3 [mm], tenkch drt a pod.. Svar vznik roztavenm lemovch okraj plech. Tchto svar pouvme obvykle jako svary tsnc nebo spnac

Obr. 5.1

2 Svary tup - vznikaj ve spe dvou plech natupo sraench. Tyto svary jsou velmi vhodn, vynikaj vysokou jakost svaru a pouvme je pro velmi namhan konstrukce, nap. kotle, parn aj.. prava svarovch ploch je dna tloukou svaovanch st, zpsobem svaovn a pstupnost k mstu svaru. U tlustch materil pro dokonal provaen koene svaru jsou nutn kosy a dokonal slcovn. kosy svarov plochy jsou pedepsny v SN a zhotovuj se hoblovnm, frzovnm nebo ezacmi hoky. Slcovn, pesn poloha soust se zajiuje nastehovnm nebo mechanickm upnutm

59

Svar I (obr. 5.2) - pouvme jako tsnc nebo spnac svar pro plechy o tlouce s=(1 3) [mm]. Pro dokonal provaen prezu svaru nechvme mezi plechy mezeru. Svar V (obr. 5.3) pouvme jako silov svar, je-li tlouka svaovanch st s=(3 20) [mm] a svaovan msto pstupn pouze z jedn strany.

Obr. 5.2

Obr. 5.3

Svar X (obr. 5.4) provdme tehdy, kdy je svaovan msto pstupn z obou stran. Svar X spotebuje mn elektrod ne svar V a vyvolv po svaen men deformace. Svar U (obr. 5.5) a svar U-U (obr. 5.6) spotebuj mn elektrod ne V a X, ale prava plech je obtnj a nkladnj.

Obr. 5 4

Obr. 5.5

Obr. 5.6

60

Svary polovin V, X, (obr. 5.7) a U a dvojit U (obr. 5.8) provdme tehdy, kdy lze provst pravu svarov plochy jen na jedn sti, nap. nouzov pi opravch. Pi velkm statickm zaten je tak uvme v kombinaci s koutovmi svary.

Obr. 5.7

Obr. 5.8

3 svary koutov jsou vhodn ke spojovn soust k sob sklonnch, obvykle kolmch (obr. 5.9) a pro spoje pepltovan (obr. 5.10). Oboustrann proveden koutovho svaru je hodnotnj ne proveden jednostrann (obr. 5.11).

Obr. 5.9

Obr. 5.10

61

Obr. 5.11

Pomoc koutovch svar vytvme tzv. rohov svary (obr. 5.12), kter pouvme pi vrob kryt, beztlakovch ndr, ndob a skn.

Obr. 5.12

4 svary drov a lbkov (obr. 5.13) - pouvme zpravidla pro spojen na sebe poloench plochch soust. 5 svary bodov (obr. 5.14) - pouvme pro spojovn tenkch plech umstnch na sob. Plechy jsou k sob pimknuty dvma elektrodami, jimi zrove prochz elektrick proud. Sestava plech vytvo elektrick odpor a pi prchodu elektrickho proudu dojde k loklnmu oht stynch ploch svaovanch plech. Pi souasnm psoben tlaku tak dojde k loklnmu svaen. Ptlan sla se pohybuje v hodnotch 0,5 a 10 *kN+, svaovac proud 1 a 100 *kA+ pi dlce psoben 0,04 a 2 [s]. Toto bodov odporov svaovn nachz uplatnn jak v mechanizovanch a robotizovanch pracovitch pi sriov vrob, nap. ve vrobnch karosri automobil, tak i v malosriovch provozech.

Obr. 5.13

Obr. 5. 14

62

5.3 Pedpoklady vpot svar, nosn prez svaru

V dsledku ochlazovn roztavenho kovu na vzduchu a ptomnosti atmosfrickho kyslku je svar nehomogenn vi svmu okol, chov se jako vrub a zpsobuje koncentraci napt. Lokln napov piky MAX1, MAX2 vznikaj v pechodu svaru do zkladnho materilu (1) a v koeni svaru (2) jak tupho (obr. 5.15), tak koutovho (obr. 5.16). Je proto dleit dokonal provaen koene svaru. Po dlce koutovho svaru je rozdlen napt tak nerovnomrn (obr. 5.17)

Obr. 5.15

Obr. 5.16

Vpoet svaovanch strojnch konstrukc je pedepsn v SN 05 0120. Z dvodu vrubovho inku svaru musme znt velikost a zpsob zaten, zejmna poet cykl a rozhodnout, zda provedeme vpoet svaru statick nebo dynamick. Statick vpoet svar provdme pro klidn ale tak dynamick zaten, u nich poet cykl bhem pedpokldan ivotnosti nen vt ne 5 103. Je - li poet cykl vt, provdme dynamick vpoet svaru vzhledem k nav materilu. Norma plat pro vpoet svarovch spoj strojnch konstrukc vyrobench z uhlkovch ocel pevnosti 350 a 520 [MPa] a jsou - li provozn teploty v rozmez 20 a do +150 *0C+. Neuvauje se vznik nhlch kehkch lom a zmna mechanickch hodnot materilu zpsobench teplotou. Pi statickm zaten lokln piky napt nejsou nebezpen. Vlastn pnut spolu se pikami napt ji pi nzkm provoznm zaten vedou k lokln plastick deformaci, redistribuci vnitnch sil a vyrovnn rozloen napt. Proto pi vpotech staticky zatench svar uvaujeme prmrn (stedn, jmenovit) napt v nosnm prezu svaru. Uvaujeme- li ve statickm vpotu koutovho svaru tak rovnomrn rozloen napt po dlce svaru prmrnm (stednm) naptm , musme dlku svar l [mm] omezit podle obr. 5.17.

63

Obr. 5.17

Norma neplat pro vpoet svarovch spoj tch konstrukc, pro kter plat zvltn normy jako nap. pro ocelov phradov konstrukce a jeby, rypadla, tlakov ndoby, potrub aj. Nosn prez svaru je definovn rovinou symetrie svaru jako trojbokho hranolu. Na obr. 5.18 je nakreslen nosn prez tupho svaru a na obr. 5.19 koutovho svaru. Nosn prez svaru je kritickm prezem, protoe m ze vech monch prez svaru minimln plochu. Proto u tupch svar se pro nosn prez uvauje men tlouka svaovanch st.

Obr 5.18

64

Obr. 5.19

U koutovch svar se pro nosn prez pot s vkou svaru a *mm+, kter se uvd na dlenskm vkrese svaence ve znace svaovn. Tlouka svaru t 141 a [mm] slou pro kontroln men , velikosti provedenho koutovho svaru. Na obr. 5.20 je zakreslena velikost koutovho svaru a [mm] vkou vepsanho trojhelnku soumrnho a nesoumrnho proveden svaru.

Obr. 5.20

Pro bn, staticky zaten koutov svary se pouv svar ploch (pm). Pro svary dynamicky zaten je vhodnj tvar povrchu koutovho svaru vydut, protoe s ohledem na koncentraci napt pechz plynuleji do zkladnho materilu spojovanch st a jeho vrubov inek je men. Svar peven spotebuje vce elektrod bez zven pevnosti, a proto se pouv vjimen, nap. jako svar rohov (obr. 5.12). Velikost nosnho prezu svaru SSV urme podle vztahu:
SSV al

65

Peven povrchu a koene svaru neuvaujeme. Vpotov (inn) dlka svaru l je men ne dlka svaovan sousti li, protoe na krajch sousti pi svaovn tavenina svarovho kovu stk. Vznik poten a koncov krter, kter zmenuje nosn prez svaru, jak je znzornno u tupho svaru na obr. 5.21. Uvaujeme-li poten a koncov krtery, je vpotov dlka svaru: tupho l l / 2 a koutovho l l / 1,5 t l /

2,1 a

Obr. 5.21

Rozmry nosnho prezu svaru urujeme podle jejich zaten a namhn. Rozliujeme svary staticky nebo dynamicky zaten, namhan jednodue nebo kombinovan. Ukeme si vpoet jednoduchch svaovanch spoj staticky zatench. Pi pevnostnm vpotu pedpokldme, e svary jsou sprvn provedeny, mechanick vlastnosti zkladnho materilu se nezmnily, ve svarech nejsou vnitn pnut a e napt v nosnm prezu je rozloeno rovnomrn.

5.4 Statick vpoet tupch svar

Statickm vpotem tupho svaru kontrolujeme velikost jmenovitho (rovnomrn rozloenho) napt v nosnm prezu svaru. Svarov spoj me bt v provozu zaten rznmi silami a momenty a to normlou silou F, smykovou (posouvajc) silou FT, ohybovm momentem ve dvou navzjem kolmch rovinch M01,2 a krouticm momentem MK (obr. 5.22).

Obr. 5.22 66

Namhn a pevnostn kontrola: Jednotliv jmenovit napt podle smru jejich psoben vi ose svaru oznaujeme znakou kolmosti nebo znakou rovnobnosti //. tah (obr. 5.23)
F

F S SV

F a l

F s l

DSV

k1

Dt

k1

Re ks

Obr. 5.23

smyk (obr. 5.24)

FT //

FT S SV

FT a l

FT s l

// DSV

k2

Dt

k2

Re kS

ohyb (obr. 5.24)

M01

M01 W01SV M02 W02SV

M01 a l 6 M02 a l 6
2 2

M01 s l 6 M02 s l 6
2 2

DSV

k1

Dt

k1

Re kS Re kS

MO2

DSV

k1

Dt

k1

Obr. 5.24 67

krut (obr. 5.25)

Mk

Mk WkSV

Mk l s 3 l 1,8 s
2 2

Mk s l 3
2

// DSV

k2

Dt

k2

Re kS

Obr. 5.25

Pevodn souinitel k1 a k2 pevd pevnost svaru na pevnost v tahu materilu svaovanch st a zvis na technologii svaovn. Jsou ureny v SN 05 0120 podle druhu svaru a zpsobu namhn (tab. 5.1). Statick bezpenost kS zvis na kvalit proveden svaru a me-li poruen svaru ohrozit lidsk ivoty nebo zpsobit velk kody, viz SN 05 0120. V bnch ppadech volme kS 1,5 [-]. Tab. 5.1 Velikosti pevodnch souinitel svarovho spoje Namhn Pevodn souinitel tupho svaru Tlak k1 1,0 Tah k1 0,85 0,901) Smyk k2 0,7
1) 2)

1,02)

plat pouze pro stykov odporov svaovn zven dovolen napt svaru plat za pedpokladu dn provaenho koenu svaru a kontroly svaru prozenm nebo jinou rovnocennou defektoskopickou metodou

Pi vpotu ikmch tupch svar (obr. 5.26) se rozlo zatujc sla F na sloku psobc kolmo k ose svaru FN = F . cos a na sloku psobc ve smru osy svaru FT = F . sin .

Obr. 5.26

68

Pslun napt od jednotlivch silovch sloek a pevnostn podmnka svaru:

FN

FN S SV

FN a l

F cos2 a b

FT //

FT S SV

FT F sin2 a l 2 a b
FN 2 FT // 2 Dt

red

k1

k2

Re kS

V ppad sloenho namhn souasnho psoben tahu, ohybu a smyku i krutu je v nosnm prezu svaru rovinn napjatost, znzornn na elementu dS svarov housenky (obr. 5.27).

Obr. 5.27

Z Mohrovy krunice rovinn napjatosti (obr. 5.28) je odvozeno hlavn napt ve svaru:
2 // 1,2 // 2

Obr. 5.28 69

Vsledn (redukovan) napt podle pevnostn hypotzy HMH je

red 2 1 2 2 1 2 2 2 // //

Vyuijeme-li vztahy pro dovolen napt svaru, dostaneme statickou pevnostn podmnku ve tvaru:
DSV

// DSV

k1 k0

Dt

Dt

Dt

// DSV

k2

Dt
2 2 2 // //

red

k1

k1

k2

Dt

Re kS

piem do vztahu dosazujeme napt:

i i F Mo1 Mo2

i i

2 Mk

2 FT

ponvad

Mk

FT

Ponvad velikost tupho svaru a *mm+ je urena velikost menho prezu svaovanch st (a = s1 pi s1 < s2) statickou pevnostn podmnkou potme pouze potebnou dlku l *mm+ svarov housenky.

5.5 Statick vpoet koutovch svar

Pedpokldme svarov spoj zaten prostm tahem (obr. 5.29). Zaten, kter se rovnomrn rozdluje do obou koutovch svar, pen jen svarov kov a v nosnch prezech obou svar je stejn nejvt napt. Vpotem spoje kontrolujeme velikost jmenovitho napt v nosnm prezu svaru.

Obr. 5.29

70

Nosn prez svaru je vak sloit namhn. Psob v nm jak normln, tak smykov napt, jak je znzornno na obr. 5.29 a obr. 5.30. Vzhledem k tomu, e koutov svar je sloit namhn i pi jednoduchm zaten a pevnost svarovho kovu ve smyku je men ne pevnost v tahu, potme koutov svary zjednoduen pouze na smyk. Za pedpokladu, e cel provozn zaten se pen jen smykem, zavedl se smluvn postup vpotu nosn prez koutovho svaru sklpme tak, aby normln napt byla nulov, jak je znzornno na obr. 5.31.

Obr. 5.30

Obr. 5.31

Svarov spoj me bt v provozu obecn zaten rznmi silami a momenty. Potebn prezov charakteristiky v tahu i smyku SSV [mm2], v ohybu WOSV [mm3] nebo v krutu WkSV [mm3+ nosnho prezu svaru urujeme v rovin pipojen. Za tmto elem nosn prez koutovho svaru sklpme do roviny pipojen, jak je ukzno na obr. 5.32.

Obr. 5.32

Statick vpoet koutovch svar si ukeme na nkolika pkladech.

71

P. 1. Mme ocelovou ty oobdlnkovho prezu s x l dlky L pivaenou oboustrannm koutovm svarem ke svisl stn. Svaovan konzola je zatena tahovou silou F1, pnmi salami F2,3 ve dvou navzjem kolmch rovinch a ohybovm momentem M0, jak je znzornno na obr. 5.33.

Obr. 5.33

Jmenovit napt a pevnostn podmnky odpovdajc jednotlivm namhnm svaru: tah (obr. 5.34)
1

F1 2 S SV

F1 2 a l

DSV

k3

Dt

k3

Re kS

ohyb (obr. 5.35)

2

MoF2 WoSVx

F2 L 2 a l 6
2

3 F2 L a l
2

DSV

k3

Dt

k3

Re kS

smyk (obr. 5.36)

// 3

F2 2 S SV

F2 2 a l

// DSV

k4

Dt

k4

Re kS

ohyb (obr. 5.37)

4

MoF3 WoSVy

F3 L Jy s a 2

DSV

k3

Dt

k3

Re kS

72

kde kvadratick moment do roviny pipojen sklopenho nosnho prezu svaru vi ose y s pouitm Steinerovy vty je
Jy 2 1 3 s a a l a l 12 2
2

Obr. 5.34

Obr. 5.35

Obr. 5.36

Obr. 5.37

Obr. 5.38

Obr. 5.39

ohyb (obr. 5.38)

5

Mo WoSVx

M0 2 a l 6
2

3 Mo a l
2

DSV

k3

Dt

k3

Re kS

Pi kombinovanm (sloenm) namhn je v nejvce namhanm mst podle obr. 5.39 vsledn napt:
vs i 2 i i 2 // DSV

Pevnostn kontrola svaru s vyuitm pevodnch souinitel:

2 i red // i 2 1 2 4 5 2 // 3 2

k3

k4

k3

k4

Dt

Re kS

73

kde

je souinitel tlouky koutovho svaru =1 pro t 10 [mm]

= 1,3 0,03 t pro t < 10 *mm+

Hodnoty pevodnch suinitel koutovch svar k3 a k4 [-+ jsou uvedeny v SN. Jejich hodnoty zvis na technologii svaovn. Nejmen hodnoty odpovdaj runmu svaovn elektrickm obloukem s elektrodou o stejn pevnosti jako zkladn material svaovnch st. Vt hodnoty vyaduj svaovn elektrickm oblouem oceli o pevnosti 350 a 370 *MPa+ elektrodou E 44.83 nebo poloautomatick svaovn pod tavidlem, pop. automatick svaovn v ochrann atmosfe CO2. Nejvy hodnoty blzk 1 vyaduj automatick svaovn pod tavidlem jednovrstvnmi svary o velikosti t 12 [mm]. P. 2. Mme kruhovou ocelovou ty pipojenou koutovm obvodovm svarem k eln svisl desce a zatenou pnou silou F a krouticm momentem MK (obr. 5.40).

Obr. 5.40

Jmenovit napt odpovdajc jednotlivm namhnm svaru: krut

Mk //

Mk WKSV

Mk JPSV d a 2

Mk 32 (d 2a) 4 d 4 d a 2

smyk
F

F S SV 4

F (d 2a)2 d2

74

ohyb
M0

M0 W0SVx

FL JSVx d a 2

FL 64 (d 2a) 4 d 4 d a 2

Vsledn napt v hornm, nejvce namhanm vlkn svaru mus vyhovovat pevnostn podmnce:
M0 red 2 Mk 2 // F 2 Dt

k3

k4

k3

Re kS

P. 3. Mme pepltovan ocelov ploch tye spojen dvma elnmi koutovmi svary a zaten provozn tahovou silou F, jak je znzornno na obr. 5.41.

Obr. 5.41

eln svar pepltovanho spoje je namhn smykem. Jeho statick kontrola je

F S SV1 S SV2 F a1 l a2 i F 0,7 s1 l 0,7 s 2 l
DSV

k3

Dt

k3

Re kS

75

P. 4. Mme svaovanou ocelovou konzolu podle obr. 5.42. inkem provozn sly F je nosn prez bonch koutovch svar namhn na ohyb a smyk.

Obr. 5.42

Smykov a ohybov napt v krajnch vlknech nosnho prezu svaru:

F

F S SV

F 2 a l
F L 2 l 2

M0

M0 W0 SVy

1 a l2 6

Z obr. 5.42 je patrn rozloen napt. Pevnostn podmnka svarovho spoje je

vs M0 F DSV

k3

Re kS

76

P. 5. Mme ocelovou ty obdlnkovho prezu zatenou silou F. Ty je pivaena k zkladov desce dvma bonmi koutovmi svary podle obr. 5.43.

Obr. 5.43

Provozn sla F vyvozuje v nosnm prezu svaru namhn ohybem, tahem a smykem. Ohybov, tahov a smykov napt v kritickm mst jsou
M0 W0 SVy FY L 2 l 2 FX h

Mo

1 a l2 6

Fy

Fx //

FY S SV FX S SV

FY 2 a l FX 2 a l

77

Pevnostn podmnka pro vsledn napt:

Mo red. Fy 2 Fx // 2

k3

k4

Re KS

Pevnostn podmnkou obvykle vypotvme velikost nosnho prezu a [mm], kterou uvdme na dlenskm vkrese svaence ve znace svaovn. Dlka koutovho svaru l *mm+ je obvykle dna rozmry svaovanch st. V nkterch ppadech je vak tomu naopak, nap. u pipojen prutu L profilu dvma bonmi svary ke stynkov desce (plechu) phradov konstrukce (obr. 5.44). Velikosti svar a1,2 volme podle tlouky stny s [mm] prutu L (b x b x s), jak je tomu nap. v [7], a dlky bonch svar l1,2 [mm] potme z pevnostnch podmnek.

Obr. 5.44

inkem tahov sly F, psobc v titn ose prutu, jsou svary 1 a 2 zatovny smykovou silou a ohybovm momentem. Smykov sly F1,2 penen svary 1 a 2 vypoteme z podmnek momentov a silov rovnovhy:
b F1 F e F e b F2 F F F1

F1
F1 F2

Ponvad nelze urit, jak se ohybov moment M0 = F e rozdluje do jednotlivch svar, zjednoduen pedpokldme, e cel ohybov moment zachycuje svar bli k zatujc sle F, tedy 2. svar. Pevnostn podmnka 1. svaru a 2. svaru:
// 1

F1 a1 l1

k4
2

Re kS
2 // 2

2 vsl

k3

k4

Re kS

78

kde pslun napt vypoteme ze vztah:

2

M0 WoSV2
F2 a2 l2

F e 1 a2 l2 2 6

// 2

5.6 Vpoet drovch a lbkovch svar

Drov a lbkov svary nejsou vhodn na penen velkch sil a zejmna se nehod pro dynamick zaten, protoe jejich nosnost nen spolehliv. Spoj se vytvo svarem na stnch kruhovch nebo ovlnch dr a ve stykov ploe pilehl sousti. Prmr dry nebo ky drky volme vt ne 2s [mm]. lbkov svary jsou z hlediska namhn pznivj ne drov, protoe lze u nich doshnout bezpenj zvar koene svaru. Dokonalej proveden svar umouj ikm stny dr a lbk, protoe koen svaru je pstupnj. Kuelov zahlouben volme zejmna pro vt tlouky soust s 10 *mm+, piem s d < 4s. Poruen drovch a lbkovch svar me vznikat v zkladov nebo v obvodov ploe svaru. 5.6.1 Kontrola drovho svaru Spojen drovm svarem, kter pen men statickou slu F, je znzornno na obr. 5.45.

Obr. 5.45

Kontrola napt v zkladov ploe pi d < 4 s :

F d
2 DSV

0,65

Re kS

Kontrola napt v obvodov ploe pi d 4 :

F s d
DSV

0,65

Re kS

kde Re *MPa+ je mez kluzu spojovanho materilu a velikosti souinitele *-] jsou uvedeny v tab. 5.2. U svar s kolmmi stnami, provedench run elektrickm obloukem, se pot jen s 0,7 nsobkem obvodov nebo zkladov plochy, tedy s pevnost o 30 % ni.

79

Tab. 5.2 Velikosti souinitele [-+ pro drov svar Kolm Zkladov plocha pi d < 4 s 0,5 2,2 Obvodov plocha pi d 4 s 5.6.2 Kontrola lbkovho svaru

Zkosen 0,8 3,1

Spojen lbkovm svarem, kter pen men statickou slu F, je znzornno na obr. 5.46.

Obr. 5.46

Kontrola napt v zkladov ploe pi b < 2 s :

F b l
DSV

0,65

Re kS

Kontrola napt v obvodov ploe pi b 2 s :

F s l
DSV

0,65

Re kS

Souinitel je uveden v tab. 5.3. U svar s kolmmi stnami, provedench run elektrickm obloukem, se pot jen s 0,7 nsobkem obvodov nebo zkladov plochy, tedy s pevnost o 30 % ni. Tab. 5.3 Velikosti souinitele *-+ pro lbkov svar Kolm Zkladov plocha pi d < 2 s 0,7 1,4 Obvodov plocha pi d 2 s

Zkosen 1,0 2,0

80

5.7 Vpoet bodovch svarovch spoj

Bodov svary pouvme jak spnac tak silov. Bodovmi silovmi svary se mohou spojovat nejvce ti dly o maximln tlouce 15 *mm+, piem oba vnj dly mohou mt nejvt tlouku s = 5 *mm+. Pi spojovn dvou dl bv nejvt tlouka soust opt s = 5 *mm]. Pi pouit bodovch silovch svar je nejvhodnj navrhovat spoj tak, aby pevldalo smykov namhn jako jednostin (obr. 5.47) nebo dvojstin spoj (obr. 5.48). Ve smru psobc sly F m bt nejmn 2 a nejvce 5 ad bodovch spoj.

Obr. 5.47

Obr. 5.48

Svarov body jsou pak namhny na stih a na vytren po obvod. Pi vpotu bodovch svar je pak nutno splnit 2 podmnky, kde i je celkov poet bodovch svar na jedn stran spoje:
F i S SV
F d s

F i d 4
2 DSV

0,65

Re kS

DSV

0,65

Re kS

Obr. 5.49 ukazuje nevhodn jednoad jednostin bodov spoj, kter je namhn souasn stihem a tahem. Svarov bod je pak namhn jak na vytren, tak na odtren a spoj se nedoporuuje pouvat. Pro mal tlouky plechu s 2 *mm+ je mono pout jednostin bodov spoj ale jako vcead.

Obr.5.49 81

Na obr.5.50 je znzornn bodov svar namhan jen na odtren. Prmr bod d [mm] a tm nosnost bodovch svar zvis na parametrech odporovho svaovn, tj. na intenzit el. proudu, dlce svaovacho cyklu, velikosti tlaku elektrod, prmru hrotu elektrod aj.. Za pedpokladu, e vpotov prmr bodu je d
F i S SV F i d 4
2 DSV

s , je kontrola namhn bod na odtren:

0,5

Re kS

Obr. 5.50

5.8 Smrnice pro navrhovn svaovanch konstrukc

Smrnice zahrnuje nkolik konstruknch a technologickch zsad sprvnho nvrhu a vroby svaence: 1) Konstrukci navrhujeme s ohledem na pevnost, tuhost a charakter zaten 2) Svary se nesm umisovat do mst s velkm namhnm nebo s koncentrac napt 3) U nosnk zatench na ohyb neumsovat svary do kritickch prez 4) Poet svar a jejich rozmry volit co nejmen. Konstrukci nerozdlujeme zbyten na velk poet dl. Vdy se sname vytvoit z jednoho plechu vhodn tvar hrannm. Volme svary del mench prez. Pouvme tenk prbn svary 5) Nekupit svary do jednoho msta, nap. pi spojovn vztunch eber. Kumulaci svar lze zabrnit odstienm roh (obr. 5. 51), stdnm eber, nebo vloenm trubky do msta srazu eber.

Obr. 5.51

82

6. Svaovan msta mus bt dobe pstupn (obr. 5.52)

Obr. 5.52

7. Spoje velmi namhan nebo dynamicky zaten je teba konstruovat tak, aby se mrnily vrubov inky svar. Nap. nen vhodn umsovat svar do msta zmny prezu, protoe pak vznik dvojit vrub od svaru a zmny prezu. Na obr. 5.53 jsou ukzny mon proveden. Nejlep je svar umsovat mimo pechod prezu.

Obr. 5.53

83

6 Svrn spojen
Svrn spojen jsou pevn a snadno rozebrateln spojen dvou soust sevenm jedn druhou nebo vzepenm jedn sousti v druh. Princip spojen je zaloen na vzniku dotykovch tlak ve stynch plochch vnjmi silami. Vnj sly pro seven soust se obvykle vyvozuj rouby. Ten od dotykovch tlak umouje penos krouticch moment a axilnch sil. Podmnkou sprvn funkce je vznik prunch deformac spojovanch dlc. Pi vzniku plastickch deformac dochz k uvolnn spojen a tm k poklesu nosnosti. Svrn spoje pouvme: pro penos malch a stednch toivch moment pi astch zmnch vzjemn polohy spojovanch soust (ast uvolovn) m li se vzjemn poloha nastavit a pi monti nebo za provozu z dvodu velkch rozmr a velkch nepesnost. Umouj pi monti posunut i pootoen nboje na hdeli. Dlen nboje dovoluj upevnn kol na hdeli, ani by bylo nutno hdel demontovat. pro zajitn dobrho prostupu tepla, nap. u vmnk tepla, nebo prchodu elektrickho proudu z jedn do druh sousti. Svrn spoje se aplikuj u spojen ovldacch pk, upnut valivch loisek na hdel, upnut no ve frzovac hlav, spojen nboj velkch emenic nebo setrvank na hdel aj..

6.1 Seven na vlcov ploe

Seven hdele prmru d nbojem na dlce l vyvolv na styn ploe tlak p, kter pi zaten zpsobuje vznik ten (obr. 6.1). Pro bezpen penos toivho (krouticho) momentu M K tenm mus platit podmnka, kde bezpenost proti prokluzu techo spojen volme k 1,3, v ppad velkch otek hdele a psoben odstedivch sil volme bezpenost vt k 2:
MT MT MK k MK

Obr. 6.1

84

nosnost svrnho spoje uruje velikost tec reakce MT, kterou urme z elementrn tec reakce psobc na elementrn stykov ploce dS:
MK 1 MT k 1 k
2

dMT
0

1 k

dFT
0

d 2

1 k

dN f
0

d 1 2 k

p dS f

d 2

1 k

p
0

d2 l f d 4

Ze vztahu jde vidt, e nosnost svrnho spoje zvis na velikosti a rozdlen kontaktnho tlaku p, velikosti tec (kontaktn) plochy S a stavu a jakosti tecch ploch (souinitel ten f). Veliiny p a S zvis na proveden nboje, kter me bt celistv, dlen nebo rozznut 6.1.1 Celistv nboj Pkladem celistvho nboje je upnn obrobku (nboje) pomoc trnu, jeho prmr se vlivem tlaku hydraulickho oleje rovnomrn zvtuje (obr. 6.2). Pedpokldme bezvlov styk celistvho nboje a hdele. Stlaen vlcovch stynch ploch v radilnm smru pin rovnomrn rozdlen kontaktnho tlaku p = konst.. Tec, stykov plocha S je nejvt a nosnost spojen MK dosahuje maxima podle vztahu:
MT d2 p l f 4
2

d
0

p d2 l f p d2 l f

MK

1 MT k

1 p d2 l f k

kde k je bezpenost proti prokluzu techo spojen a f / je souinitel smykovho ten na vlcov ploe. Pi rovnomrnm rozdlen mrnho tlaku plat:

Obr. 6.2

85

6.1.2 Dlen nboj Hdel prmru d je svrn pomoc roub plenou objmkou dlky l (obr. 6.3). Toto proveden nboje pouvme pro penos velkch MK. kolem vpotu je uren potebnho potu a velikosti roub potebnch k bezpenmu penosu MK z hdele na nboj a naopak. rouby navrhujeme z vypotan celkov svrn sly vech roub.

Obr. 6.3

Pedpokldme ideln bezvlov styk nboje a hdele. Seven hdele dlenou, tuhou objmkou vyvolv v kontaktu kosinusov rozdlen tlaku (obr. 6.4), kter meme vyjdit vztahem:
p pMAX cos

Obr. 6.4

86

Z rovnovhy sil ve svislm smru vyjdme celkovou svrnou slu vyvozovanou i - rouby:
/2 /2 /2 /2

i F0

dNy
/2 /2

dN cos
/2

p dS cos
/2

pMAX cos
/2

dS cos

pMAX cos
/2

d d 2

l cos
/2

pMAX

d l 2

/2

cos2
/2

pMAX

d l 2 2

1 sin2 4

pMAX
/2

d l 2 2

pMAX d l

Neznm maximln tlak pMAX urme z momentov podmnky penosu zaten tenm:
MT k MK

kde tec moment:

/2 /2

MT

2
/2
/2

dMT

2
/2

d dFT 2 2
d d 4
2

/2

dN f
/2

d 2

2
/2

pMAX cos

l f

l f pMAX d2

Dosadme do podmnky penosu zaten a vypoteme pMAX :

l f pMAX d2 k MK k MK pMAX l f d2

Svrn sla pipadajc na jeden roub neboli potebn pedpt roubu F0 je

F0

pMAX d l i

k MK 4 l f d2 i

dl

k MK 4 i f d

Provedeme kontrolu zvolench roub:

kS

Re
red 2 t

Re 4
2

1,5

FO 4
MKZ WK

d2 3
F0 tg( 16 d3 3 ) d2 2

Velikost nosnosti representovanou MT a potebnou velikost svrn sly F0 a tedy tak velikost roub ovlivuj vrobn nepesnosti. V dsledku vrobnch nepesnost je vnitn prmr objmky
87

vt ne prmr hdele a v uloen je urit vle. Hdel je pak seven objmkou jen na sti sv plochy vymezen hly (obr. 6.5), kter pedstavuj integran meze vpotu techo momentu:
MT 2 dFT d 2 2 dN f d 2 2 pMAX cos l f d2 d 4

Obr. 6.5

V dsledku men stykov plochy se zmenuje tec moment MT a potebn velikost sly ve roubu F0 a tedy tak velikost roub se zvtuje. Nejmen nosnost, resp. velikost M T, nm dv seven hdele pomoc svrky, kter se dotk hdele jen ve dvou povrchovch pmkch (obr. 6.6). Tec moment pak vypoteme pomoc vztahu:
MT FT d N f d i F0 f d

Potebn svrn sla a tak velikost roub je v tomto ppad nejvt. Potebnou osovou slu ve roubu F0 (pedpt), na zklad kter dimenzujeme rouby, vypoteme ze vztahu:

F0

k MK i f d

Obr. 6.6 88

Pro co nejlep vlastnosti svrnho spojen je teba spoj navrhovat tak, aby v uloen byla co nejmen vle - volme uloen pechodn H8/j7 nebo H8/k7, pop. s pesahem H8/n7 nebo H8/p7 objmka mla co nejvt tuhost - volme vhodn tvar a rozmry objmky, obvykle jako odlitek, tlouky prub co nejvt, minimln vnj prmr objmky velikosti:

D (1,6 1,8) d pro ocelov pop. ocelolitinov nboj D (2,0 2,2) d pro litinov nboj
Dlku objmky l [mm] kontrolujeme, pop. potme z dovolenho mrnho tlaku, kde Dovolen mrn tlak volme pD = 85 *MPa+ pro ocelov nboj a pD = 20 *MPa+ pro litinov nboj:
pMAX pD

2 k MK l f d2
l

pD

2 k MK f d2 p D

Spojen nedlenho nboje s hdel vzepenm ukazuje obr. 6.7. Vzepen hdele v nboji je zpsobeno tlakem dvou posuvnch elist, kter jsou k sob pitlaovny roubem. hel styku volme = (50 70) [0]. Bude-li se spoj asto uvolovat, pouvme bu rhovan nebo kdlat matice nebo matice s rukojet. 6.1.3 Jednostrann rozznut nboj Toto proveden svrnho spoje pouvme pro mal MK, nap. u spojen runch pk (obr. 6.7). U rozznutho nboje je rozloen dotykovho tlaku velmi sloit a odpovd prun deformaci kad z vtv objmky vetknutch v bod A. Analytick vpoet mrnho tlaku sloit rozloenho na stykov ploe je prakticky nemon.

Obr. 6.7

89

S ohledem na aplikaci spoje obvykle postauje vsledek piblinho vpotu, kter vychz ze zjednoduenho schmatu (obr. 6.8).

Obr. 6.8

Po zataen roubu dochz ke kontaktu hdele a nboje jen ve dvou pmkch, kde psob tec sla. Pi urovn osov sly ve roubu F0 opt vychzme ze svrn sly N potebn pro bezpen penos MK tenm:
MT k MK FT d k MK N f d k MK

2 k MK f d

2 k F L f d

Ponvad roub je umstn vstedn, mus vyvinout osovou slu:

F0 b N a N a F0 b
Nicmn roub mus tak vyvinout slu F na pemoen odporu objmky proti prun deformaci. roub tak mus svrat nboj pedepjatou slou:

F0

F0

Velikost sly F zvis na tuhosti a konstruknm proveden objmky a nelze ji spolehliv urit. Pi konstruknm nvrhu se sname, aby prun deformace objmky byla co nejmen, nap. volbou pechodnho uloen H8/j7, H8/k7 nebo H7/j6, H7/k7 nebo stenm rozznutm nboje na druh stran dry, jak je znzornno na obr. 6.9. Dra na konci zezu zmenuje jeho vrubov inek. Pak meme uvaovat:

F0

F0

90

Obr. 6.9

Nen-li ve spoji navreno proznut k ulehen prun deformace objmky, volme pomr dlek:

a 0,4 0,5 b
Navrhneme-li uloen s malm pesahem H8/n7 nebo H8/p7, vyuijeme pro seven epu vlastn prunost nboje, m se znan sniuje potebn sla ve roubu. Pro stejn zaten je tak men ne u dlenho nboje. Velk prmr objmky D [mm] volme obdobn jako u dlen objmky podle doporuench empirickch vztah. Dlku nboje l [mm] urujeme z podmnky mrnho tlaku:
p pD

N pD d l
l N d pD 2 k F L d2 f pD

91

6.2 Seven na kuelov ploe

Men pevodov kola (emenice, ozuben kola, etzky) i nboje pk a nstroj (vrtky, vstrunky, frzy) meme upevnit na konci hdele na kuelovm epu (obr. 6.10). Kuelovho spoje se tak pouv k upevnn kol a loisek na hdeli pomoc upnacch, kuelovch pouzder. Jedn se o pomrn spolehliv spojen, vyznaujc se jednoduchou, rychlou mont a demont. Kroutic moment je penen tenm a potebn mrn tlak mezi nbojem a hdelem vyvozujeme nataenm nboje s kuelovou drou na ep hdele pomoc utaen matice, u velkch hdel roubem s hlavou zavrtanho v ose hdele. Zvit mus mt takov smysl, aby pi oten nedolo k povolen roubu. nosnost spoje zvis na pesn shod kuelovho otvoru a epu. Tyto je teba do sebe zabruovat, co je drah vrobn operace. Vzhledem k otlaen stynch ploch a mal poddajnosti roubu je nutno bhem provozu roub i matici obas dotahovat.

Obr. 6.10

kolem vpotu spoje je urit velikost pedepjat sly roubu F0 potebnou k nvrhu velikosti metrickho zvitu Md. Pi seven kuelovch tecch ploch v axilnm smru meme pedpokldat rovnomrn rozloen dotykovho tlaku p = konst. a jeho inek vyjdit zjednoduen normlou silou N psobc na stednm prmru dS v bod A. Z rovnovhy sil na kuely psobc ve smru osy kuele vyjdme potebnou slu roubu F0:

F0

N FT
p S (sin

N sin

FT cos

f cos ) p

N sin N f cos N (sin l dS (sin f cos ) cos

f cos )

92

Neznm tlak p urme z momentov podmnky bezpenho penosu zaten MK tenm:

MT MT MK k MK

Je-li na cel dotykov ploe S tlak p = konst., tec moment MT vypoteme ze vztahu:
MT FTd dS 2 N f dS 2 p S f dS 2 p dS l cos f dS 2 p d2 S l cos f

Dosazenm MT vyjdme mrn tlak p:

p d2 S

l f k MK cos 2 k MK l d2 f S cos

Dosazenm tlaku p do vztahu pro F0 dostaneme hledanou pedepjatou slu ve roubu:

F0 2 k MK (sin f cos ) dS f

kde hel kuele navrhujeme podle kuelovitosti. M-li se svrn spoj rozebrat run, velikost kuelovitosti K epu m bt :

1 1 5 10

Pli mal kuelovitost dv samosvorn uloen nboje na kuelu a znesnaduje pak uvolnn techo spoje. Je nutno pout stahovku. Podmnka nesamosvornosti je = arctg f. Ze vztahu pro kuelovitost K vypoteme sklon kuele - hel :

d2 d1 l

2 tg

arctg

K 2

Nejastj uloen je H11/h11 nebo H11/k11. Dlku nboje l [mm] kontrolujeme, pop. urujeme z podmnky mrnho tlaku, kde pro ocelov nboj volme pD = 40 [MPa], f = 0,20 [-+ a pro litinov nboj pD = 15 [MPa], f = 0,15 [-]: Dlku nboje l [mm] kontrolujeme, pop. urujeme z podmnky mrnho tlaku, kde pro ocelov nboj volme pD = 40 [MPa], f = 0,20 [-+ a pro litinov nboj pD = 15 [MPa], f = 0,15 [-]:
p pD 2 k MK pD l 2 dS f cos
l 2 k MK cos d2 f pD S
93

7 Nalisovan spoj
Spojen nalisovnm je jednoduch, pevn, spolehliv a hospodrn. Zajiuje pesnou souosost, dv dobr pestup tepla a elektrick energie, nevyaduje dal spojovac sousti (pera, klny, kolky) a jim odpovdajc drky a otvory, kter sniuj jak statickou, tak dynamickou (navovou, tvarovou) pevnost. Pro sv pednosti m v praxi irok uplatnn. Pouv se ke spojovn hdele s nbojem pro penos krouticho momentu a osov sly, pro spojovn velkch a tkch soust (nap. spojen ocelovch nkolk s litinovmi koly elezninch voz), pro spojovn dlench klikovch hdel, pro spojen kluznch pouzder loisek, rznch vodcch pouzder, valivch loisek, spojen ozubench vnc, asto bronzovch k ocelovmu tlesu kola, spojen rychle se otejcch soust a v konstrukcch vmnk tepla. Nevhodou lisovanho spoje je jeho obtn rozebratelnost.

7.1 Princip lisovanho spoje

Lisovan spoj vyuv inku svrn sly, kter vznik zalisovnm 2 soust do sebe s pesahem. Podmnkou lisovanho spoje je, e hdel m ped spojenm rozmr vt o pesah d1 ne je rozmr dry v nboji (obr. 7.1). Po zalisovn se celkov pesah rozdl mezi nboj a hdel tak, e hdel se stla o deformaci - d1H a dra nboje rozthne o + d1N. V dsledku tchto prunch deformac vzniknou ve stykov ploe velk plon tlaky p. Tyto tlaky vyvolvaj tec odpor, kter zajiuje vzjemnou polohu spojovanch soust a pen velk kroutic momenty a osov sly, zejmna stdavho i rzovho charakteru a to s velkou bezpenost. Tvar stykovch ploch je nejastj vlcov nebo slab kuelov. Je mon vak lisovat prezy tvercov i jin.

Obr. 7.1

V dsledku vrobnch nepesnost velikost pesahu d1 kols v uritch mezch. Z meznch chylek stanovench rozmrovmi tolerancemi prmr hdele a dry nboje danmi lcovac znakou uloen, nap. H7/v6 podle obr. 7.2, plyne:
d1MIN ei ES

d1MAX

es EI

Minimln pesah dMIN uruje minimln tlak p = pMIN, kter mus stait pro penesen provozn osov sly nebo krouticho momentu, viz kap. nosnost lisovanho spoje. Maximln pesah uruje maximln tlak p = pMAX , kter rozhoduje o pevnosti spoje, zejmna nboje.

94

Obr. 7.2

7.2 Namhn, pesah a pevnostn kontrola lisovanho spoje

7.2.1 Nalisovn nboje na pln hdel Namhn Namhn nboje a hdele lisovanho spoje potme podle teorie tlustostnnch ndob prunosti a pevnosti. Podle n m po zalisovn nboj zaten vnitnm tlakem p= konst. o polomrech r1 a r2 rovinnou napjatost (obr. 7.1) a (obr. 7.3).

Obr. 7.3

V libovolnm bod A na obecnm polomru r [mm+ nalisovanho nboje psob radiln (obvodov) napt t dan vztahy:

a ten

K
r 0

r2 K
r2

95

kde
0

a K jsou integran konstanty, pro kter plat vztahy:

2 r1 2 2 r2 r1 2 2 r1 r2

K p

2 r2

2 r1

Z rovnic pro napt t a r plyne, e uvaovan napt maj po prezu nboje prbh hyperboly 2. stupn, tzv. polytropy. Vypotme krajn hodnoty nerovnomrnho rozloen obou napt, tedy hodnoty na prmrech d1 a d2. Dosazenm integranch konstant a pro r = r1 a r = r2 dostaneme napt r, t na prmrech d1 a d2 nboje:
N r1 N t1 N r2 N t2

p CN p 0

N rMAX N tMAX

(C N 1) p

kde CN [-] je rozmrov charakteristika nboje :

CN d2 2 d2 2
2 d1 2 d1

Pi aplikaci teorie tlustostnnch ndob si pln hdel pedstavujeme jako dut vlec s nulovm vnitnm polomrem r0 = 0 zaten vnjm tlakem p. Pro integran konstanty 0, K a napjatost hdele pak plat:
0

K 0
H r H t

Hdel m po celm prezu ve vech smrech stejn namhn (stlaen), tzn. izotropn napjatost nezvislou na polomru, jak je znzornno na obr. 7.3. Uren pesahu nalisovanho spojen Pi nvrhu nalisovanho spoje je teba znt vztah mezi tlakem p v dlc spe a pesahem d1. Vztah odvodme ze znm relace pro pomrn prodlouen t [-] pi dvojos napjatosti:
t

1 ( E

r)

kde E je modul prunosti a plat :

je Poissonova konstanta materilu. Pro pomrn prodlouen

[-] dle

2
t

(r

r) 2 2 r

r r

d d

96

Aplikac dvou ve uvedench vtah vyjdme pomrn prodlouen na polomru r = r1

N t1

N t1

obvodovho vlkna nboje

dN 1 dN 1

1 E
N

N t1

N r1 )

1 EN

(CN p

p)

Z rovnice vyjdme roztaen dry v nboji nsledkem nalisovn

dN 1 p dN 1 E
N

(C N

)
H t1

Podobn vyjdme pomrn prodlouen

H t1

obvodovho vlkna hdele na polomru r = r1:

dH 1 dH 1

1 E
H

H t1

H r1 )

1 EH

(p

p)

Z rovnice vyjdme stlaen hdele v dsledku zalisovn:

dH 1 p dH 1 E
H

(1

H N Pro pesah nalisovanho spoje d1 ( d1 d1 d1 ) pak plat vztah:

d1

dH 1

dN p d1 1

1 EH

CN EN

kde H, N jsou Poissonovy konstanty materil a EH, EN jsou moduly prunosti hdele a nboje, nap. pro ocel jsou = 0,3 [-+, E = 2,1 105 [MPa], pro litinu = 0,25 [-], E = 1,1 105 [MPa]. V ppad stejnho materilu nboje a hdele, kdy plat H = N = a EH = EN = E se vztah pro pesah d1 zjednodu:
d1 p d1 CN 1 E

Velikost potebnho pesahu nalisovanch soust je zvisl na prmru stykov plochy a na poadovanm tlaku p. V dsledku kolsn pesahu, kols tak velikost mrnho tlaku. Pi nvrhu potebnho uloen (lcovac znaky) vychzme z minimlnho pesahu dMIN, kter potme z minimlnho skutenho tlaku p = pSKMIN, ve stykovch plochch urovan z nosnosti spoje, viz pruka Nvrh a vpoet spoj pro penos krouticho momentu z hdele na nboj. Nalisovnm se zvtuje nboj (obr. 7.1). Je-li vnj plocha nboje funkn plochou, mus se po nalisovn dodaten obrobit na pvodn rozmr. Zvten vnjho rozmru d2 nboje vypotme pomoc vztahu:

d2

d2 p N (C 1) E

97

Pevnostn kontrola nboje Z prbh a velikost napt t a r je zejm, e kritickm mstem nboje (msto s nejvtm namhnm) je povrch dry. Pro houevnat materily pouvme pevnostn podmnku podle Mohrovy hypotzy, podle kter o pevnosti rozhoduje smykov napt:
MAX D

Vyjdme-li dvouosou napjatost nboje hlavnmi naptmi 1 a 2, znzornnmi v Mohrov rovin na obr. 7.4, meme vyjdit MAX a pepsat pevnostn podmnku:
MAX 1 2 1 2

2
D
N Dt

Dt

2
N 1 N 2

Obr. 7.4

Pro hlavn napt namhn nboje plat:

N 1 N 2 N tMAX N rMAX

CN p p

piem uvaujeme maximln skuten tlak p = pSKMAX, kter odpovd maximlnmu skutenmu pesahu:
CN p SKMAX
N red

p SKMAX
N

N Dt

p SKMAX (C

RN e 1) kS

Pro materily s nestejnou pevnost v tahu a tlaku, nap. edou litinu nboje, je pevnostn podmnka ve tvaru:
N red

p SKMAX

CN

N Pt N Pd

RN e kS

98

Pevnostn kontrola hdele

p SKMAX RH e kS

Statickou bezpenost volme kS = 1,5 tlak :

2,0 [-]. Ze vztahu pro pesah vyjdme skuten maximln

p SKMAX d1

d1SKMAX 1 EH
H

CN EN

pop. je-li nboj a hdel ze stejnho materilu:

p SKMAX d1SKMAX E d1 (C N 1)

Maximln skuten pesah zohleduje ztrtu pesahu lisovnm :

d1SKMAX d1MAX dz dz

dZ uhlazenm mikronerovnost povrchu

d1SKMAX (es EI)

Ztrtu pesahu volme v zvislosti na zpsobu lisovn podle vztah:

dZ dZ 1,2 (R zd R zh ) pi lisovn za studena 1,2 (R ah R ad ) pi lisovn za tepla

Velikost pesnosti prmr hdele a dry nboje a jejich drsnosti povrch, vyjden stedn vkou nerovnost RZ i stedn aritmetickou drsnost Ra, jsou ureny technologi a eznmi podmnkami. Hodnoty drsnosti vlcovho povrchu dosaiteln bnmi zpsoby obrbn jsou uvedeny v tab. 7.1. Z technologickch dvod m obvykle hdel lep pesnost a drsnost RZh < RZd, resp. Rah < Rad. Tab. 7.1 Hodnoty drsnost vlcovho povrchu pro nkter zpsoby obrbn RZ [ m] Ra [ m] Brouen na kulato 18 0,4 0,8 Jemn soustruen 5 12,5 1,6 3,2 Vystruovn dry 4 12,5 1,6 3,2 Maximln tlak a pesah je uren pevnost nboje. Na mezi pevnosti nboje plat vztahy:
p SKMAX Re C
N

1 p SKMAX d1 CN 1 E d1 Re E

d1

SKMAX

99

7.2.2 Nalisovn nboje na dut hdel Namhn V praxi se nkdy pouv krom lisovn plnho hdele do nboje tak lisovn dutho hdele, jako nap. pi monti vodcch pouzder, hlavn stelnch zbran nebo pnv kluznch loisek. Na tyto ppady je mono aplikovat pedchoz vsledky. Napt v dutm hdeli potme stejn jako napt v nboji (obr. 7.5).

Obr. 7.5

Pro nboj jsou rovnice stejn jako u plnho hdele, tedy

N r1 N t1 N r2 N t2

p CN p 0

N rMAX N tMAX

(C N 1) p

Pro dut hdel

H r1 H t1 H r0 H t0

H rMAX

CH p 0 (C H 1) p
H tMAX

kde CH [-] je rozmrov charakteristika dutho hdele:

CH

2 d1

d2 0

2 d1 d2 0

100

Uren pesahu Uren vztahu mezi tlakem p v dlc spe a pesahem d1 je obdobn jako u plnho hdele. Pro roztaen nboje a stlaen hdele na polomru r = r1 plat vztahy:
dN 1 dH 1 p dN 1 E
N

(C N (C H

p dH 1 E
H

d1

dH 1

dN p d1 1

CH EH

CN EN

V ppad stejnho materilu nboje a hdele, kdy plat d1 zjednodu:

a EH = EN = E se vztah pro pesah

d1

p d1 H N (C C ) E

Ze vztahu je patrno, e spojen dutho hdele s nbojem nalisovnm poaduje za jinak stejnch podmnek vt pesah ne nalisovn nboje na pln ep. Po zalisovn se vnj rozmry lisovanho spoje zmn. Prmr dry hdele se zmen o velikost d0 a vnj prmr nboje se zvt o velikost d2:

d0 d2

p d1 EH p d2 EN

(CH 1) (C N 1)

Jsou-li vnj plochy lisovanho spoje funkn, pak jejich pedepsan tolerance a tvary se dosahuj obrobenm a po zalisovn. Pevnostn kontrola nboje a dutho hdele Pevnostn podmnky podle Mohrovy hypotzy pro nboj a dut hdel jsou
N red H red

p SKMAX (C N 1) p SKMAX (C H 1)

RN e kS RH e kS

101

7.3 nosnost lisovanho spoje

Dotykov tlak p od prunch deformac hdele, pop. epu, a nboje vyvolv v lisovac spe ten, kter pen s velkou bezpenost velk kroutic momenty MK a osov sly FA, zejmna stdavho charakteru s rzy. Maximln nosnost lisovanho spoje dosahujeme pi deformacch na mezi kluzu. Spoj vak pak ji nelze rozebrat a opt zalisovat. (obr. 7.6).

Obr. 7.6

Vpoet nosnosti lisovanho spoje vychz z podmnky bezpenho penosu zaten tenm vyjden rovnicemi:
k MK MT

k FA

FTA

kde bezpenost proti prokluzu spoje volme k = (1,3 2,0) [-+ (vt hodnotu volme pro stdav zaten a rzy). U nalisovanho ozubenho kola provozovanho pi vych otkch z dvodu psoben odstedivch sl a pro vt teploty nboje ne hdel, volme vt hodnotu bezpenosti a to k = (2 3) [-]. nosnost spoje je dna tecmi inky, kter jsou zvisl na velikosti dotykovm tlaku. Za pedpokladu, e na cel dotykov ploe S je tlak p = konst., meme inek dotykovho tlaku zjednoduen vyjdit normlou silou N psobc v obecnm bod A (obr. 7.16). Pro nosnost spoje pak plat vztahy:

MK

FA

d 1 1 1 MT FT 1 Nf k k 2 k 1 1 1 FTA N f p S f k k k

d1 1 d p S f 1 2 k 2 1 p d1 l f k

1 p k

d1 l f

d1 2

Ve vpotu nosnosti spoje uvaujeme skuten minimln tlak, kter odpovd skutenmu minimlnmu pesahu:
d1SKMIN d1MIN dz

102

MK FA

1 2 pSKMIN d1 l f 2 k 1 pSKMIN d1 l f k

Souinitel smykovho ten f [-] zvis na materilu, jakosti povrchu, mazn, zpsobu lisovn a mrnm tlaku. Piblin hodnoty f [-] na vlcov ploe za klidu jsou f = (0,10 0,15) [-] ob sousti ocelov, kalen, brouen, lisovan za studena f = (0,12 0,20) *-+ ob sousti ocelov, hladce obroben, lisovan za studena f = (0,15 0,25) *-+ ob sousti ocelov, jemn obroben, lisovan za tepla f = (0,10 0,16) *-+ hdel ocelov, nboj litinov, lisovan za studena.

Dlku nboje l volme podle empirickch doporuen, piem krat dlku volme pro ocelov nboj a del pro litinov nboj: l = d1 (0,6 1,2) [mm] pro hdel zaten krouticm momentem l = d1 (1,2 2,0) [mm] pro hdel zaten krouticm momentem a ohybem Vnj prmr d2 nboje volme: d2 = d1 (2,0 2,5) [mm] pro nboj z oceli d2 = d1 (2,5 3,0) [mm] pro nboj ze ed litiny

7.4 Mont a zpsoby lisovn

7.4.1 Lisovn za studena Lisovn za studena provdme za normln teploty hydraulickm lisem v ppravcch. S ohledem na velikost lisovac sly lisovn za normln teploty pouvme pro mal pesahy, pro drobn, mal sousti, asi do prmru 50 [mm+. Pro vt spolehlivost spoje a usnadnn lisovn (men lisovac sla, zabrnn zaden) stykov plochy maeme epkovm olejem a konstrukn upravujeme (obr. 7.7). Ostr hrany navc vce odraj, uhlazuj stykov plochy a zmenuj pesah.

Obr. 7.7

Pi prun deformaci lisovac sla F [N] roste piblin linern s dlkou zalisovn l *mm+. U vlcov hdele dosahuje maxima na konci lisovn:
FMAX d1 l f pMAX

103

Dosazenm pMAX z rovnice pro pesah dostaneme

d1MAX
FMAX

pMAX d1

C 1 E
2 d1

d1MAX l f E 1

d2 2

U irokch nboj s dlouhou stykovou plochou navrhujeme hdel jako odstupovanou s rozdlem prmr 1 a 2 [mm] (obr. 7.8).

Obr. 7.8

Prmry hdele a dry v nboji mus mt mal tolerance, aby pesah kolsal jen v zkch mezch. Zpravidla se dra vyrb v 7. Stupni a hdel v 6. stupni pesnosti. Typick uloen pro lisovn za studena jsou H7/r6 a H7/s6. U dleitch lisovanch spoj volme dru v 6. stupni a hdel v 5. stupni pesnosti. Je teba tak vnovat pozornost volb jakosti stykovch ploch. Vhodn je men drsnost lisovanch povrch Ra = 0,1 0,8. 7.4.2 Lisovn za tepla Nboj ohvme z dvodu neokyslien povrchu v neutrlnm prosted (olej, inertn plyn). Ten se rozthne o maximln pesah a montn vli a voln, bez pouit sly, se nasad na hdel. Ohev provdme pozvolna, aby dolo k rovnomrnmu proht do 300 [0C], jinak nastvaj strukturln zmny (zkehnut) materilu. Montn teplotu vypoteme ze vztahu :

t t0

d1SKMAX d

d umouje snadn nasazen kde t0 [0C] je teplota okol, montn vle v 0,006 0,012 a respektuje teplotn ztrty bhem monte spoje, souinitel tepeln dlkov roztanosti ocelovho nboje je = 11 106 [0C-1]. Ochlazen je opt pozvoln, voln na vzduchu.

V ppad kalenho hdele nboj neohvme, ale ochlazujeme hdel, nap. v tuhm CO2 a na teplotu -70 [0C]. Ten se smruje o max. pesah a montn vli. Montn teplotu zchlazen hdele vypoteme ze vztahu:

t t0

d1SKMAX d

104

Ochlazovn hdele se nkdy tak vol, je-li materil nboje tepeln zpracovan (zulechovn, kalen) a hroz ohevem nboje jeho zkehnut. Ponvad mezi stedn vkou nerovnosti RZ a stedn aritmetickou drsnost Ra, kterou uvdme na vrobnch vkresech, plat vztah RZ 4 Ra, je zejm, e ztrta pesahu pi lisovn za tepla je asi 4 krt men, ne pi lisovn za studena. Stykov plochy pi lisovni za tepla tak mohou mt vt drsnost (ekonomick spora) a tm vt odpor proti uvolnn. Spoj lisovan za tepla je pak spolehlivj a m vt nosnost ne spoj lisovan za studena. Typick uloen pro lisovn (nataen) za tepla jsou H7/t6 a H7/v6. U podadnjch spoj volme dru v 8. nebo 9. stupni a hdel v 7. nebo 8 stupni pesnosti. Nevhodou lisovn za tepla je, e spoj se chov z hlediska tvarov pevnosti celistv a tm pechod mezi hdelem a nbojem vykazuje vrubov inek a je nchyln k navovm lomm (obr. 7.9).

Obr. 7.9

Vrubov inek zpsobujc koncentraci napt a pokles navov pevnosti je vak men, ne vrubov inky drek pro pero nebo otvoru pro kolk v hdeli a nboji. Vrubov inek z nalisovn za tepla zmenujeme konstrukn pravou hdele nebo nboje (obr. 7.10). U hdele provdme v mst nataen nboje osazen s velkm zaoblenm nebo elnm zpichem. Na druh stran nboj opatujeme odlehujcmi vruby na elech v tsn blzkosti ostrch vrub nebo ho provdme s ikmmi ely. Zeslaben kritickho msta umouje prbh lokln plastick deformace a tm snen vrubovho inku - koncentrace napt v koeni vrubu.

Obr. 7.10

105

8 Drkov spojen
8.1 Spojen pomoc hdelovch per
Spojovac hdelov pera pouvme k penosu toivho momentu mezi souosm hdelem a nbojem kola. Pera se vsazuj do drek hdele a nboje. Toiv moment se pen boky per a drek v hdeli a nboji. Boky pera v drkch proto mus bt proto tsn lcovny P9/e7. Spojen tsnm perem m velkou nosnost, ale nehod se pro rzov a stdav namhn, protoe tato zaten intenzivn otlauj stny pera a drek, co vede k postupnmu uvolnn spoje, ke vzniku pdavnch ohybovch sil, rz, hluku a nsledn k prasknut pera. Jsou tedy vhodn pro penos toivch moment pevn stejnho smyslu. Jejich vhodou nzk vrobn nklady, snadn mont a demont a centrick usazen nboje. Nevhodou je znan zeslaben hdele drkou pro pero. Hdelov pera jsou normalizovna a vyrb se z materilu jakosti 11 600. Silov pomry ve spoji jsou patrny z obr. 8.1. Pi penosu MK z nboje na hdel se otla jak boky samotnho pera, tak stny drky v hdeli a stny drky v nboji. Rozhodujc pro zajitn sprvn funkce pera je kontrola bok pera a drek na otlaen:
p1 pD1 p2 pD2

Obr. 8.1

Ponvad v nboji s prchoz drkou je otlaovna jen pm st boku pera dlky l/ a podle SN je t > t1, plat p2 > p1. Navc na rozdl od hdele a pera, kter jsou vyrobeny vdy z oceli, nboj me bt zhotoven z litiny i slitiny hlinku, kter maj ni hodnotu dovolenho mrnho tlaku pD ne ocel. Vpotovm (kritickm) tlakem spoje je tedy tlak p2. Podle prmru hdele d [mm] volme normalizovanou velikost prezu pera b x h a kontrolou mrnho tlaku p2 urujeme potebnou dlku pera l [mm]:
F2 l t1
l

pD2
F2

p D2 t 1
106

kde dovolen tlak pD2 volme podle tab. 8.1 a zatujc slu F2 vypoteme ze vztahu:

F2

d 2

MK t1 2
Tab. 8.1 Dovolen tlak pD2 Materil nboje ocel litina Slitina hlinku pD2 [MPa] 100 150 60 80 30 40

Pro ocelov nboje, kter se asto demontuj nebo jsou axiln posuvn po hdeli, pouvme pera vmnn, kter jsou rovn normalizovan. Vmnn pera maj v drkch nboje a hdele vli, a proto se mus zajiovat rouby proti vypadnut. Dovolen tlak volme men a to pD2 = (10 20) [MPa] pro nboj posouvajc se pi zaten a pD2 = (20 40) [MPa] pro nboj posouvajc se bez zaten. Potebnou dlku pera vypoteme podle vztahu:

l l

2R l

Vypotenou dlku pera l zaokrouhlujeme na nejbli vy velikost podle ady normalizovanch dlek per. Nesta-li dlka nboje pro 1 pero, plat tedy L l, pouvme 2 pera uspodna bu symetricky, pesazen o 180 [0], nebo t nesymetricky, pesazen o 90 [0]. Pro vysok otky nad 2000 *min-1] je vhodnj vyvenj symetrick uspodn. nosnost dvou per je teoreticky dvojnsobn, v praxi se vak uvauje jen 1,5 krt vt ne jednoho pera. Navren normalizovan pero dle zkontrolujeme na stih:
S DS

F l b

DS

30 [MPa]

kde stin sla je

F MK d/2

107

8.2 Spojen pomoc drkovn

Drkov spojen hdele s nbojem kola pouvme msto spojen pomoc per pro penos velkch, asov promnlivch, stdavch MK i pi vysokch otkch a tak, kdy dlka nboje L mus bt z konstruknch dvod mal. Na hdeli jsou vyfrzovny zuby, v nboji drky, kter do sebe zapadaj, m vytv tvarov styk, potebn pro penos obvodov sly. Drky na hdeli se frzuj tvarovou kotouovou frzou nebo frzou odvalovac. Drky v nboji se vyrbj obvykle protahovnm. Dotykov plochy jsou povrchov kalen a brouen. Na drkov hdele pouvme pevn, ulechtil oceli o pevnosti Rm = 800 a 1600 [MPa]. V SN jsou normalizovna 3 proveden drkovn - rovnobok, jemn a evolventn, viz [6]. Nejnosnj a nejpesnj je drkovn evolventn. Vrobn nejjednodu a nejmn nosn je drkovn rovnobok znzornn na obr. 8.2. Boky zub a drek jsou rovn obdlnkovho prezu.

Obr. 8.2

Obvodov sla F se pen tlakem bok zub hdele na boky drek nboje nebo naopak. Ponvad rozmry profilu drkovn (d, b, D, f) jsou stanoveny v SN, potme jen dlku spojen l [mm] z pevnostn kontroly namhn na otlaen bok zub na hdeli a drek v nboji:
p pD F pD f l F l f pD

kde f / [mm2/mm ] je skuten, inn plocha bok drek na 1 [mm+ dlky spoje, kterou meme urit pmo z normy nebo vypotat z rozmr drky (obr. 8.3) podle vztahu:
f 3 z (h 2f) 1 4 3 D d z 2f 1 4 2

Obr. 8.3 108

Obvodovou slu F [N] psobc na stednm prmru DS profilu drkovn vypoteme podle vztahu:
F 2 MK DS 4 MK D d

Ve vpotu pedpokldme, e v dsledku nerovnomrnho rozdlen obvodov sly F na jednotliv zuby, zpsobenho deformacemi hdele a nboje a zejmna vrobnmi nepesnostmi polohy zub a drek, pen kroutic moment jen vech zub. Poet zub z [-] stanovuje SN, f [mm] je sraen nebo zaoblen hran zub a drek. Dovolen mrn tlak pD [MPa] volme podle diagramu na obr. 8.4, pevzatho z *3+ v zvislosti na mezi pevnosti na povrchu Rm, resp. na tvrdosti povrchu zub a drek podle Rockwella HRC. Tlak pD odetme pro men z hodnot Rm resp. HRC hdele a nboje. Neznme-li tvrdost i pevnost na povrchu ocelovch zub a drek, meme volit hodnoty dovolenho mrnho tlaku pD podle tab. 8.2.

Obr. 8.4

Tab. 8.2 Dovolen mrn tlak pD [MPa+ rovnobokho drkovn Uloen Druh zaten pD [MPa] boky netvrzen boky tvrzen stl 80 a 150 120 a 200 pevn promnliv 60 a 100 80 a 130 rzy 40 a 70 40 a 90 stl 10 a 20 20 a 35 pohybliv pi zaten promnliv 5 a 15 10 a 25 rzy 3 a 10 3 a 15 stl 30 a 50 40 a 70 pohybliv bez zaten promnliv 20 a 40 30 a 55 rzy 15 a 30 20 a 40

109

9 Spojen pomoc ep a kolk

9.1 Spojovac epy
Spojovac epy pouvme ke spojen strojnch soust, kter pen tahovou nebo tlakovou slu kolmou na osu epu a souasn umouj jejich vzjemn pohyb. Pomoc ep tak vytvme klouby rozlinch thel a vidlic, kter se vi sob natej o mal hel, nap. nkov mechanismy. epy ukldme s vl a to H11/h11, pop. H8/f8. Proti osovmu posunut zajiujeme epy zvlakou, pojistnm kroukem, matic nebo plokou. epy jsou normalizovan v SN EN 22340(1). Jsou bu bez hlavy nebo s hlavou a vyrb se z oceli jakosti 11 373, 11 423, 11 500 a 11 600. Velmi namhan epy povrchov kalme a brousme. Nejastji pouvme spojovac epy podle obr. 9.1.

Obr. 9.1

Vzhledem k tomu, e je ep uloen v otvoru s vl, je namhn na ohyb a na smyk od posouvajc sly. Prmr epu d potme z ohybu:
M0 W0 F 2 b 2 32
d
3

b 2 d3

16 F b d3
D0

16 F b
D0

[mm]

110

Podle vypotanho prmru d/ zvolme nejbli vt normalizovanou velikost epu [4]. Navren normalizovan prmr epu d *mm] dle kontrolujeme na smyk:
MAX

4 3

F d 4
2

8 F 3 d2
D

Potebnou dlku epu volme na zklad vypotan dlky nboje thla a *mm] a uloen epu b [mm], kter plynou z kontrol mrnch tlak v thle a vidlici:

p1
a

F pD1 a d
F [mm] d pD1

F/2 pD2 b d F [mm] b 2 d pD2 p2

Optimln een kloubu pedpokld mrn tlaky stejn velikosti p1 = p2, co dosahujeme vhodnou volbou rozmr a to a = 2b, piem volme b (0,5 0,75) d. Dovolen napt v ohybu D0, smyku D a mrn tlaky pD pi klidnm zaten volme podle tab. 9.1. Pi promnlivm zaten (stdav tah tlak) bereme hodnoty polovin. Tab. 9.1 Dovolen napt v ohybu D0, smyku Materil D0 [MPa] 11 373 70 11 423 80 11 500 100 11 600 120 Ocel na odlitky ed litina D

a mrn tlaky pD1,2 vybranch materil pD [MPa] D [MPa] 50 100 60 110 70 120 80 140 80 70

9.2 Spojovac kolky

Kolky pouvme ke spojen i k pojitn dvou strojnch soust nebo zajitn jejich vzjemn polohy. Obvykle pitom zachycuj psobc provozn pn i obvodov sly. Kolky lisujeme a ukldme je bez vle. Meme je vak snadno demontovat a spoj rozebrat. Materil normalizovanch kolk je 11 109, 11 343, 11 423, 11 500, 11 600. Podle geometrickho tvaru rozdlujeme kolky na: vlcov - lcujeme H7/n6. Dry v soustech vrtme a vystruujeme spolen. Spojovac kolk pojiujeme rozntovnm konc kuelov - obdobn jako vlcov, dky kuelovitosti 1 : 50 jsou vak samosvorn a dr v de tenm. I po nkolika rozebrnch zaruuj pesn a pevn spojen. Nejsou vak vhodn pro spoje, na kter psob otesy a rzy. Vyaduj vrobn drah vystruen dry rhovan - maj po obvod vylisovan podln rhy. Pouvme je msto drach, lcovanch, vlcovch kolk. Kolk se jednodue pojiuje proti uvolnn tm, e zalisovnm se bity rh zaezvaj do otvoru obou soust. Dra nemus bt pesn lcovna, postauje H11, m se

111

zjednoduuje a zlevuje vroba. Rhovan kolky se nehod pro asto rozebrateln spoje a do hlinkovch slitin. Jsou vak odolnj proti uvolnn ne kuelov kolky prun - jsou dut a snadno se montuj. Jde o rozznut nebo zkruen trubky z pruinov oceli s vnjm prmrem vtm ne prmr vrtan dry. Spojen pouvme pro dynamick zaten se znanmi rzy, je spolehliv i po opakovan monti a demonti. Vzhledem k tomu, e kolk ukldme v soustech bez vle, potme zvolen lcovan kolk na stih a kontrolujeme otlaen. Na obr. 9.2 je znzornno spojen objmky a tahem zaten tye pomoc pn situovanho kuelovho kolku.

Obr. 9.2

Kuelov kolk o zvolen normalizovan velikosti d [mm] zaten pnmi silami mus souasn splovat ti pevnostn podmnky - kontrolu kolku na stih a kontroly mrnch tlak v tyi p1 a objmce p2:
S

p1
p2

F 2 F DS 2 S d2 F pD1 dD F pD2 d (D1 D)

Na obr. 9.3 je znzornno spojen hdele s nbojem kola pomoc pnho (radilnho) kolku, kter pen kroutic moment MK.

Obr. 9.3 112

Kolkov spoj mus souasn splovat 3 pevnostn podmnky. 1) Kontrola kolku na stih od obvodov sly F:
S

F 2 S

4 MK d2 D

DS

2) Kontrola mrnho tlaku p1 od obvodov sly F1. V mst dotyku kolku s hdelem je mrn tlak p1 nerovnomrn rozdlen. Kontrole podrobme maximln velikost mrnho tlaku p1MAX :
p1MAX pD

Tlak p1MAX vyjdme z rovnice pro kroutic moment. Za pedpokladu trojhelnkovho prbhu tlaku p1 je penen kroutic moment:
MK F1 p p D2 d 2 D 2 D 1MAX d D 1MAX 3 2 2 3 6

kde sla F1, psobc v titi trojhelnkovho zatovacho obrazce, je vyjdena pomoc mrnho tlaku p1MAX . Po dosazen dostaneme podmnku mrnho tlaku p1 ve tvaru:

p1MAX

6 MK D2 d

pD

3) Kontrola mrnho tlaku v nboji p2 od obvodov sly F2. Pro mrn tlak mus platit podmnka:
p2 pD

Z rovnice pro MK vyjdme mrn tlak p2 a dosadme do pevnostn podmnky:

MK
p2

F2

D1 D D D D1 D p2 1 d 2 2 2
4 MK D2 ) d pD

2 p 2 (D1 D2 ) d 4

2 (D1

4 MK
2 (D1

D2 ) d

Je-li D1 1,3 D, bude tlak p2 p1. Obvykle u ocelovho nboje volme D1 2 D a u nboje ze ed litiny D1 2,5 D. Prmr kolku volme d = (0,2 0,3) D.

113

Na obr. 9.4 je znzornn podln (ten) vlcov kolk, kter takto pouvme k pojitn proti vzjemnmu pootoen lisovanch soust. Rozmry kolku obvykle volme podle doporuen d = (0,125 0,200) D [mm] a l = (1,0 1,5) D [mm] a nsledn provedeme pevnostn kontroly. Nevyhovuje-li kolk dovolenm namhnm, volme jeho nov rozmry.

Obr. 9.4

Pro zachycen krouticho momentu MK mus bt splnny pevnostn podmnky namhn kolku na stih a mrnm tlakem:
S

F SS

F d l

2 MK D d l

DS

F S

F 1 dl 2

4 MK D dl

pD

Namhn z nalisovn (vliv pedpt) respektujeme v uvedench konstruknch vpotech spojovacch kolk snenou velikost dovolench napt DS a pD. Snen hodnoty dovolench napt pi klidnm zaten jsou uvedeny v tab. 9.2. Pro promnliv a zejmna stdav namhn uveden hodnoty sniujeme o 30 a 50 *%+. U rhovanch kolk jet s ohledem na zmenen prezu drkami sniujeme dovolen namhn o 20 a 30 *%].

Tab. 9.2 Dovolen napt Materil 11 107 11 343 11 423 11 500 11 600 Ocel na odlitky Litina

DS

a pD kolkovho spoje DS [MPa] 50 50 70 70 85 -

pD [MPa] 70 70 80 100 120 70 60

114

10 Lepen a lepen spoje

Lepen je pevn a trval spojen 2 i vce soust v nerozebrateln celek adheznmi a koheznmi silami nanesen a zatvrzen vrstvy lepidla. Nejvt vliv na nosnost spoje m adheze (pilnavost) lepidla k povrchm lepench materil. Zajitn dokonalho pilnut lepidla na kov je nutn pm styk povrchu kovu a lepidla a to vyaduje dobrou smivost. Proto je nutn odmatn, oitn, zbaven rzi a vysuen lepenho povrchu. Kohez se rozum vnitn pevnost (soudrnost) lepidla, kter se mn v zvislosti na tlouce jeho vrstvy. Plat, e pevnost (koheze) lepidla se zvyuje s ubvajc tloukou. Velikost tlouky lepidla (spra mezi spojovanmi soustmi) se v praxi pohybuje od 0,02 do 0,5 [mm]. Uit lepidel se znan rozilo v poslednch letech. Lepidla pouvme nejen ke spojovn strojnch soust kovovch i nekovovch, ale tak jako plon tsnn prub. Lepidlo vypluje povrchov nerovnosti prub, nen poteba jemnho obroben dosedacch ploch a nen teba opakovanho dotahovn prubovch roub. Lepidel pouvme tak k tsnn spoj trubek, zajitn a tsnn zvit. Kovem plnn lepc tmely pouvme pro opravy odlitk (slvrensk vady, praskl pevodov skn) a nouzov opravy vad na soustkch nebo renovace pokozench, opotebench nebo nesprvn vyrobench strojnch soust (lepen nboj kol a loisek na obnoven povrchy hdel, lepen omakanch hdelovch per a jejich drek, zatmelen dr a prasklin armatur, trubek a ndr). Po vytvrzen lepcho tmelu meme opraven sousti obrbt, vrtat nebo ezat zvity. Pestoe lepen spoje adme mezi nerozebrateln spoje, meme je jednodue demontovat, zejmna za vy teploty ~300 *0C].

10.1 Vhody a nevhody lepench spoj

Lepen spoje maj adu pednost a vhod oproti klasickm spojm, ktermi jsme se doposud zabvali. Na rozdl od ntovn a roubovch spoj mohou bt vodotsn, parotsn, plynotsn, elektricky vodiv nebo elektricky, tepeln, pop. i zvukov izolujc. Ke spojen nepotebuj otvory a tm nevznikaj v blzkosti otvor koncentrace napt. Ve srovnn se svaovnm nevznikaj v lepenm spoji tepeln pnut a deformace po svaen, kter maj vliv na prbh napt podl spoje. Lepen spoje mohou v konstrukci tlumit vibrace a zabraovat elektrolytick korozi kovovch dlc. Lepenm se nenaruuje povrch soust ani estetick vzhled. Lepenm se dosahuje vysok vrobn produktivity prce a nzk vrobn nklady. Lepen je proto vhodn pro vytven velkoplonch spoj a pro spojovn velkho potu malch soust. Mezi nevhody pat pokles nosnosti v zvislosti na teplot, ase, vlivu prosted, citlivost na namhn v odlupovn nebo vysok poadavky na rovinnost a istotu povrchu lepench dl. Spoje maj asov omezenou ivotnost. Nejsou vhodn pro spoje natupo a pro promnliv zaten. U nkterch lepidel je dlouh doba tuhnut (a nkolik dn). Prce s lepidly me bt kodliv pro zdrav. nosnost lepenho spoje je dna nosnost lepc vrstvy lepidla. Proto je nutn peliv vbr druhu lepidla s ohledem na zaten, druhu lepench materil a provozn podmnky. Podle chemickho sloen rozdlujeme lepidla na lepidla prodn a syntetick. Mezi prodn lepidla pat lepidla anorganickho a minerlnho pvodu, nap. vodn sklo, lepidla asfaltov, siliktov, metalick, keramick aj. a lepidla organickho pvodu, nap. lepidla glutinov, kaseinov, albuminov, krobov, dextrinov aj. Mezi syntetick lepidla pat jednoslokov nebo dvouslokov lepidla polyuretanov, silikonov, akryltov nebo epoxidov. Podle uit lepidla rozdlujeme na lepidla konstrukn, sekundov, montn, kontaktn, anaerobn, medicinln, tavn. Pro lepen slovch spoj pouvme konstrukn syntetick lepidla, nejastji dvouslokov akryltov nebo epoxidov, nap. PARTITE 7300, PARBOND 150, LOCTIT 9497, kter maj vysokou pevnost a tepelnou odolnost, nap. rozsah provozn teploty se pohybuje od -55 [0C] do +120 [0C], u vysokoteplotnch lepidel a do +180 [0C].

115

10.2 Konstrukce lepench spoj

Pevnost lepenho spoje je znan zvisl na druhu namhn v lepen ploe. Nejvt pevnost m lepen spoj namhan smykem, pop. tlakem, malou namhan tahem a nejmen namhan odlupovnm (loupnm). Proto lepen spoj konstruujeme tak, aby v lepen ploe bylo jeho rozhodujc namhn smykov, pop. tlakov. Sousti namhan tahem spojujeme natupo se zkosenm pod hlem 30 *0] (obr. 10.1) nebo lpe jako pepltovan. U jednodue pepltovanho spoje nen napt v lepidle po dlce pepltovn l *mm+ rozloeno rovnomrn. Je to zpsobeno prunost a deformac spojovanch dlc a momentem silov dvojice F na rameni s/2 (obr. 10.2).

Obr. 10.1

Obr. 10.2

Uprosted spojen je vzjemn deforman posunut obou dlc nejmen a na krajch spoje v bodech A a B nejvt. Obdobn smykov napt ve filmu lepidla dosahuje minima uprosted spojen a maxima na krajch pepltovn. piky smykovho napt MAX na krajch spoje maj nepzniv vliv na nosnost. Jakmile deformace dlc na krajch spoje jsou tak velk, e lepidlo neme sledovat posunut dlc, spojen praskne. Koncentrace napt na krajch slepenho pepltovanho spoje se dle zvyuje psobenm momentu dvojice sil M. Tento moment vyvolv normln napt v lepen ploe, jeho maxima MAX jsou rovn na okrajovch hranch pepltovn v bodech A a B. Normln napt MAX na koncch lepen plochy mohou bt i nkolikrt vy ne prmrn smykov napt a zpsobuj, e se konce slepenho spoje nepzniv odlupuj, tzv. loupn (obr. 10.3).

Obr. 10.3

Namhn v loupn, na kter jsou lepen spoje velmi citliv, je mono snit vt pevnost a tloukou spojovanch dlc a rznmi konstruknmi pravami. Na obr. 10.4 jsou uvedeny pklady redukce vlivu ohybovho napt na koncch lepen plochy jednodue pepltovanho spoje
116

(zkosenm konc, mechanicky lemovnm, pomoc nt, roub nebo bodovch svar na krajch lepen plochy, vt lepenou plochou).

Obr. 10.4

Spojovac lepenou plochu se sname vdy zvtovat, protoe pevnost lepc vrstvy je obvykle ni, ne pevnost spojovanch materil. Pklady vhodnch konstruknch een pepltovanch spoj jsou znzornny na obr. 10.5.

117

Obr. 10.5

Schodovit prava lepenho povrchu dv znanou nosnost spoje, vyaduje vak pesn slcovn lepench dl, co je vrobn nron a velmi drah. Lepen na propojench nkolika sousednch povrch umouje penet zaten v rznch smrech s pevn smykovm namhnm v lepen vrstv. Obr. 10.6 uvd pklady zlepovn konstrukc lepench spoj.

Obr. 10.6

118

Na obr. 10.7 jsou znzornny pklady lepenho spojen hdel, os a ty. Spoj natupo bez pravy lepenho povrchu m malou lepenou plochu a tedy malou nosnost a nehod se pro zaten tahem. Pklady lepench spoj potrub jsou znzornny na obr. 10.8. U trubkovch spoj k odlupovn nedochz.

Obr. 10.7

Obr. 10.8

119

10.3 Vpoet lepench spoj

V ppad pepltovanho lepenho spoje zatenho tahem silou F (obr. 10.9) kontrolujeme smykovho napt v lepen ploe. Za pedpokladu, e spojovan sousti jsou dostaten tuh, uvaujeme rovnomrn rozloen napt.
F l b
Dl Ptl

kl

Obr. 10.9

kde bezpenost lepenho spoje volme kl = (3 a 4) [-] a Ptl je pevnost lepidla ve smyku, kterou udvaj vrobci lepidel. Obvykle poadujeme stejnou nosnost spoje jako spojovanho materilu:
sb
Dt

lb

Dl

Z tto podmnky urme potebnou dlku pepltovn:

l s
Dt Dl

Re kl k S Ptl

V ppad lepen tahem zaten kruhov tye zvtujeme spojovac plochu (obr. 10.10) a kontrolujeme tahov napt psobc lepen ploe:
F d 4
2 Dl

Rml kl

Obr. 10.10

120

kde Rml je pevnost lepidla v tahu, kterou udvaj vrobci lepidel. V ppad lepenho nboje pky, kola na hdeli (obr. 10.11) je kontrola smykovho napt vyvolanho krutem:
2 MK D d 2
2 Dl Ptl

kl

Obr. 10.11

Pinou selhn lepenho spoje vtinou nen nzk pevnost lepidla, ale dal vlivy, ktermi se pi vpotu jinch typ spojen obvykle nezabvme. Vce i mn vrazn je pevnost lepenho spojen ovlivnna tloukou vrstvy lepidla, tvarem lepen plochy, drsnost lepenho povrchu, provozn teplotou a pelivost ppravy povrchu ped lepenm. Nemn dleitm poadavkem, a to ji ve fzi nvrhu spoje, je sprvn vbr typu lepenho spoje, a optimlnho druhu lepidla. Samozejmm poadavkem je dobr znalost vlastnost lepidla a pi lepen nutnost dodren technologickho postupu lepen pedepsanho vrobcem pouitho lepidla. U dleitch spoj pevnost experimentln ovujeme. Vtinu uvedench vliv svtov vrobci lepidel zohleduj ve vpotech lepench spoj celou adou souinitel, kter specifikuj ve svch katalozch.

Pi rozhodovn o volb lepenho spoje je teba krom ekonomickho hlediska zvit technick pednosti ale i nedostatky technologie lepen ve srovnn s tradinmi zpsoby spojovn. Lepen je teba povaovat za jejich doplnk, nikoliv univerzln nhradu. Obvykle je pouvme tam, kde nevyhovuj nebo nejsou mon tradin zpsoby spojen, nap. lepen rznorodch materil (kov s pry, se sklem atd.). asto lepen kombinujeme s jinmi typy spoj, nap. s lisovnm za studena i za tepla nebo s bodovm svaovnm, kter je znmo jako svaovan lepen. Bodov svary slou k upevnn spojen, dokud lepidlo nen vytvrzeno. Bodovmi svary na krajch lepen plochy redukujeme loupn. Slepenm tecch ploch roubovch spoj zvtme o destky procent velikost penenho zaten, nap. slepen prub hdelovch spojek.

121